MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Podmínky dotačního „Programu na podporu poskytování sociálních služeb“ financovaného z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu
Ostrava, červen 2023
1
Podmínky dotačního „Programu na podporu poskytování sociálních služeb“ financovaného z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu (dále jen „Podmínky“) se řídí zejména platnými právními předpisy:
a) Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o sociálních službách“),
b) Zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o krajích“),
c) Zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“),
d) Zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“),
e) Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“),
f) Zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, v platném znění (dále jen „zákon
o zpracování osobních údajů“),
g) Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „Obecné nařízení o ochraně osobních údajů“),
h) Zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o DPH“),
i) Rozhodnutím Komise č. 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy
o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „Rozhodnutí Komise“),
j) Vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška“)
k) Nařízením vlády ze dne 22. 4. 2015 o provedení § 101a zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Nařízení vlády“).
I. Vymezení pojmů
1. Dotací se rozumí peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel. Příspěvkovým organizacím zřízeným Moravskoslezským krajem bude finanční podpora do jejich rozpočtů poskytována prostřednictvím rozpočtu zřizovatele formou příspěvku na provoz v souladu s § 28 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech. Příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi bude dotace poskytnuta na základě smlouvy uzavřené s Moravskoslezským krajem prostřednictvím příslušné obce, která přepošle dotaci příspěvkové organizaci v souladu s § 28 odst. 15 zákona o rozpočtových pravidlech.
Pro označení finanční podpory ve formě dotace nebo příspěvku na provoz je v textu užit souhrnný pojem „dotace“.
2. Poskytovatelem sociální služby se rozumí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a právnická a fyzická osoba uvedená v § 84 odst. 5 zákona o sociálních službách (poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče).
3. Žadatelem se rozumí poskytovatel sociální služby, který splňuje podmínky pro podání žádosti a podáním žádosti se uchází o dotaci v rámci Programu.
4. Vyhlašovatelem programu a poskytovatelem dotace se rozumí Moravskoslezský kraj,
28. října 117, 702 18 Ostrava, IČO 70890692. Vyhlašovatel poskytuje peněžní prostředky, vyhlašuje a určuje podmínky pro jejich poskytování a rozhoduje o účelu jejich vynakládání v souladu s Metodikou Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a Hlavnímu městu Praze na příslušný rok.
5. Programem se rozumí „Program na podporu poskytování sociálních služeb“ na příslušný rok financovaný z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu.
2
6. Příjemcem dotace se rozumí poskytovatel sociální služby, v jehož prospěch bylo o poskytnutí
dotace rozhodnuto.
7. Žádostí o dotaci se rozumí žádost poskytovatele sociálních služeb o dotaci v rámci Programu, kterou poskytovatel podává prostřednictvím určené internetové aplikace, s výjimkou žádosti podané dle článku VI odst. 3 a čl. XI, příp. jiným předem stanoveným způsobem. Aby byla žádost způsobilá posouzení, musí být vyplněny všechny určené části žádosti.
8. Řádné kolo dotačního řízení – vyhlášeno v souvislosti s vyhlášeným dotačním řízením MPSV
na daný kalendářní rok v oblasti poskytování sociálních služeb.
9. Dočerpání peněžních prostředků (dofinancování) – nemusí být vyhlášeno nebo může být vyhlášeno i ve více kolech v závislosti na objemu peněžních prostředků k dočerpání.
10. Obdobím realizace sociální služby se rozumí zpravidla kalendářní rok. Jestliže sociální služba není poskytována po období celého kalendářního roku, tj. od 1. 1. do 31. 12., rozumí se termínem realizace sociální služby doba od účinnosti Smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon do konce kalendářního roku. Jestliže poskytování sociální služby je ukončeno před koncem kalendářního roku, rozumí se termínem realizace sociální služby doba od 1. 1. příslušného kalendářního roku, popř. od data účinnosti Smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon do data ukončení poskytování sociální služby, resp. do doby ukončení účinnosti smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon.
11. Odvětvový odbor je odbor Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, který v rámci rozpisu
rozpočtu Moravskoslezského kraje spravuje účelově určené peněžní prostředky dotace.
12. Administrátorem jsou zaměstnanci Moravskoslezského kraje, zařazeni do krajského úřadu, odboru sociálních věcí, kteří kontrolují věcnou a formální správnost přijatých žádostí o dotaci dle kritérií vyhlášeného Programu a těchto Podmínek, provádí výpočty a předběžnou, průběžnou a následnou kontrolu celého procesu realizace projektu. Administrátor je povinen respektovat vyloučení střetu veřejného zájmu se zájmy osobními.
13. Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb se rozumí aktuálně platný Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (dále jen „SPRSS MSK“), kterým jsou deklarovány priority v rozvoji sociálních služeb na území kraje, a to v souladu s ustanoveními § 3 písm. h) a § 95 zákona o sociálních službách.
14. Optimální návrh dotace je stanoven na základě analýzy nákladů a výnosů jednotlivých druhů sociálních služeb. Analýza je prováděna na základě dostupných dat za předchozí rok/roky. Stanovení optimální výše finanční podpory je popsáno v článku VIII odst. 4 Podmínek.
15. Reálným návrhem dotace se rozumí výše podpory, která bude vypočtena na základě stanovených parametrů a údajů vyplněných žadatelem v žádosti o dotaci s ohledem na disponibilní prostředky určené směrným číslem. Stanovení reálného návrhu dotace je popsáno v článku VIII odst. 5 Podmínek.
16. Směrným číslem se rozumí dotace stanovena Ministerstvem práce a sociálních věcí ve výši procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu peněžních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu sociálních služeb pro příslušný rozpočtový rok; výše procentního podílu kraje je uvedena v příloze zákona o sociálních službách.
17. Rozhodnutím o poskytnutí dotace se rozumí rozhodnutí Zastupitelstva Moravskoslezského kraje o poskytnutí dotace poskytovateli sociální služby na podporu poskytování sociálních služeb v rámci Programu.
18. Neoprávněným použitím peněžních prostředků poskytnutých v rámci Programu je jejich použití, kterým byly porušeny povinnosti a podmínky stanovené právním předpisem, smlouvou o poskytnutí těchto prostředků, vyhlášeným Programem a těmito Podmínkami. Dále se jím rozumí i to, neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.
19. Zadržením peněžních prostředků poskytnutých v rámci Programu je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu dle § 22 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech.
3
20. Finančním vypořádáním se rozumí přehled o čerpání a použití peněžních prostředků a vrácení nepoužitých prostředků Moravskoslezskému kraji. Finanční vypořádání poskytnuté dotace provádí příjemce dotace v souladu s těmito Podmínkami a uzavřenou smlouvou.
21. Smlouvou se rozumí smlouva o poskytnutí účelové dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci Programu. U příspěvkových organizací zřízených Moravskoslezským krajem má charakter smlouvy Sdělení závazného ukazatele, jehož ustanovení jsou pro tyto organizace závazná.
22. Závazný ukazatel je finanční, časový či jinak specifikovaný ukazatel stanovený poskytovatelem v těchto Podmínkách, vyhlášeném Programu nebo ve smlouvě, jehož dodržení a splnění je pro příjemce závazné.
23. Vyrovnávací platba slouží jako kompenzace za výkon služeb obecného hospodářského zájmu dle Rozhodnutí Komise. Představuje maximální výši finanční podpory sociálních služeb (příp. nefinanční podpory ve finančním vyjádření), jejichž realizací byl poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby.
24. Maximální výše oprávněných provozních nákladů je výše provozních nákladů, která představuje limit pro výpočet vyrovnávací platby.
25. Individuální projekt Moravskoslezského kraje je projekt realizovaný Moravskoslezským krajem a financovaný ze zdrojů EU.
26. Smlouvou o závazku se rozumí smlouva o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon, kterou se sociální služby zařazené v Krajské síti sociálních služeb pověřují výkonem závazku veřejné služby, resp. výkonem služby v obecném hospodářském zájmu dle Rozhodnutí.
27. Krajskou síť sociálních služeb poskytovaných na území MSK tvoří registrované sociální služby financované z dotačních programů kraje nebo prostřednictvím externích peněžních prostředků (např. prostředky ESF, prostředky Dotačního řízení MPSV v oblasti poskytování sociálních služeb s nadregionální a celostátní působností).
28. Metodika aktualizace Krajské sítě sociálních služeb v Moravskoslezském kraji upravuje
postup při vstupu, změnách a výstupu z Krajské sítě sociálních služeb.
4
II. Cíle a priority programu (účel poskytnutí dotace)
Účelem realizace dotačního programu je finanční podpora poskytovatelů registrovaných sociálních služeb, jejichž potřebnost je vyjádřena v SPRSS MSK. Podporováno bude poskytování sociálních služeb, které jsou součástí Krajské sítě sociálních služeb se statusem „základní“ a jsou ze strany kraje pověřeny k výkonu služby v obecném hospodářském zájmu prostřednictvím Smlouvy o závazku.
Zdrojem dotačního programu jsou peněžní prostředky alokované ze státního rozpočtu a přiznané poskytovateli dotace na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu na příslušný kalendářní rok.
III. Vymezení okruhů žadatelů
Oprávněným žadatelem o dotaci je poskytovatel sociální služby, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách).
IV. Podmínky pro poskytování dotací
1. Dotaci lze poskytnout na financování běžných nákladů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb, jejichž výčet a charakteristiky jsou uvedeny v zákoně o sociálních službách. Dotace se neposkytuje na zajištění fakultativních činností.
2. Sociálním službám financovaným z jiného zdroje nahrazujícího prostředky Programu nebude dotace po dobu realizace projektu poskytnuta, popř. již poskytnutá dotace musí být po rozhodnutí rady kraje na základě výzvy vrácena.
3. Každý žadatel podává pouze jednu žádost s výjimkou žádostí o dofinancování a žádostí o dotaci pro sociální služby s kapacitou navýšenou po lhůtě stanovené pro podání žádostí o dotaci dle článku X Podmínek.
4. Žádost se podává zaokrouhlena na celé tisícikoruny u každé sociální služby.
5. Poskytnutí dotace je podmíněno povinností žadatele doložit společně s podepsaným písemným návrhem smlouvy do 4 měsíců od rozhodnutí zastupitelstva kraje o poskytnutí dotace:
a) originály nebo úředně ověřené kopie originálů dokladů, ve kterých místně příslušný finanční úřad a okresní správa sociálního zabezpečení potvrdí skutečnost, že žadatel u těchto orgánů nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti (bezdlužnost). Předložené doklady musí prokazovat bezdlužnost ke dni, od něhož v den jejich předložení neuplynuly více než 3 měsíce. Rozhodnutí
o povolení posečkání s úhradou nedoplatků nebo rozhodnutí o povolení splátkování je považováno za splnění podmínky bezdlužnosti. O splnění podmínky bezdlužnosti při předložení jiného, než výše uvedeného dokladu rozhodne na základě žádosti žadatele orgán kraje.
b) úředně ověřené kopie dokladů o názvu/obchodní firmě, sídle, IČO a právní formě (společenskou smlouvu, stanovy, statut, zřizovací listinu, apod.), pokud tyto údaje nevyplývají z veřejných rejstříků dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů, z rejstříků dle zákona č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů, nebo ze základních registrů dle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů [např. obchodní rejstřík, rejstřík spolků, rejstříky registrovaných církví a náboženských společností a dalších právnických osob založených registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi a registrovaných nebo evidovaných podle zákona č. 3/2002 Sb.
o církvích a náboženských společnostech (dále jen „veřejný rejstřík“)],
c) úředně ověřené kopie dokladů o volbě nebo jmenování člena statutárního orgánu a o tom, zda je oprávněn zastupovat žadatele samostatně, nebo společně s jiným členem statutárního orgánu (jen v případě, že tento údaj nevyplývá z veřejného rejstříku nebo žadatelem předložených výše uvedených dokladů); byla-li smlouva podepsána na základě pověření nebo plné moci rovněž originál nebo úředně ověřenou kopii tohoto pověření nebo plné moci,
5
d) kopie smlouvy o zřízení běžného účtu u peněžního ústavu nebo písemné potvrzení peněžního ústavu o vedení běžného účtu žadatele, u příspěvkových organizací obcí rovněž potvrzení o čísle běžného účtu zřizovatele, na který může být dotace zaslána,
e) směrnici (předpis), která stanoví podmínky uplatňování správní režie (nepřímých administrativních nákladů) u žadatele. Tato povinnost je vyžadována pouze v případě, kdy žadatel uplatňuje správní režii z dotace, nebo správní režii vykazuje v rámci celkových nákladů sociální služby,
f) usnesení orgánu příslušné obce, kterým bylo rozhodnuto o přijetí dotace a uzavření smlouvy.
V případě nejasností si administrátor může vyžádat doložení dokladů případně dalších údajů uvedených
v odst. 5 tohoto článku.
6. Předložení dokladů uvedených v odst. 5 písm. a) tohoto článku není vyžadováno u žadatelů, kterým nevzniká zákonná povinnost plnit skutečnosti, jejichž potvrzení je vyžadováno. V takovém případě žadatel skutečnost potvrdí čestným prohlášením.
7. Povinnost předložit kopie dokladů uvedené v odst. 5 písm. b) a c) tohoto článku se nevztahuje na obce s výjimkou dokladů dle písm. c) za středníkem. Povinnost předložit kopie dokladů uvedené v odst. 5 tohoto článku s výjimkou dokladů dle písm. c) za středníkem se nevztahuje na příspěvkové organizace zřízené MSK.
8. Povinnost předložit usnesení orgánu příslušné obce, kterým bylo rozhodnuto o přijetí dotace
a uzavření smlouvy, se vztahuje pouze na obce.
9. Žadatel může předložit potřebné doklady formou neověřených kopií v případě, že administrátorovi osobně doloží originály nebo úředně ověřené kopie originálů těchto dokladů k ověření shody, popř. čestně prohlásí, že u dokladů předložených v Programu v předchozím období nedošlo k žádným změnám.
10. V případě, že žadatel nedoloží doklady podle odst. 5 tohoto článku ve stanovené lhůtě, nebude mu dotace poskytnuta, jeho nárok na přiznanou dotaci zaniká a takto uvolněné peněžní prostředky budou využity v daném kalendářním roce v souladu s Podmínkami.
11. Smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu MSK na konkrétní sociální službu lze uzavřít nejdříve dnem pověření výkonem této sociální služby v rámci závazku veřejné služby dle Rozhodnutí Komise (tj. dnem nabytí účinnosti Smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon, příp. Dodatku ke Smlouvě o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon).
V. Uznatelné a neuznatelné náklady služby
1. Uznatelný náklad sociální služby, který lze hradit z dotace, je náklad blíže specifikovaný radou
kraje při vyhlášení dotačního programu na daný rok, který:
a) vyhovuje zásadám účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti podle zákona o finanční kontrole,
b) byl vynaložen v souladu s podmínkami smlouvy, Programem a Podmínkami,
c) vznikl nejdříve ke dni pověření výkonem sociální služby v rámci závazku veřejné služby dle Rozhodnutí Komise (tj. dnem nabytí účinnosti Smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon, příp. Dodatku ke Smlouvě o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon),
d) vznikl žadateli v období realizace sociální služby,
e) byl žadatelem uhrazen v období realizace sociální služby, s výjimkou nákladů, které budou
uhrazeny do 31. 1. následujícího kalendářního roku.
2. Uznatelné náklady
Za uznatelné náklady, které lze hradit z dotace, jsou považovány:
a) osobní náklady, mezi které patří:
aa. mzdové náklady na zaměstnance, kteří vykonávají odbornou činnost v sociálních službách podle § 115 písm. a), b), d), e) zákona o sociálních službách (sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, pedagogičtí pracovníci, manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby),
6
ab. mzdové náklady na zaměstnance zajišťující činnost zařízení sociální služby či poskytování sociální služby, a to:
• management (např. vedoucí pracovníci),
• administrativní pracovníci (např. personalista, ekonom, účetní),
• provozní pracovníci (např. kuchaři, pradleny, uklízeči atd.),
ac. odvody sociálního a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance uvedené v bodu aa. a ab.,
ad. další osobní náklady, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět (např. dle vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).
Tyto náklady musí odpovídat nominálním mzdám, eventuálně platům a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění hrazeným zaměstnavatelem a nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném místě a čase. Nominální (hrubá) mzda – zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzda nebo plat, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě). Jedná se o hrubou mzdu, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.
Maximální výše dotace na úhradu osobních nákladů za celou sociální službu bude stanovena při vyhlášení dotačního programu. Předchozí odstavce platí obdobně v případě pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce.
b) provozní náklady
Za provozní náklady, které lze hradit z dotace, jsou považovány náklady nezbytné pro poskytování sociální služby v rozsahu stanoveném v článku IV odst. 1, které jsou identifikovatelné, účetně evidované, ověřitelné, podložené originálními dokumenty a uvedené v rozpočtu schválené žádosti a jejich výše nepřesahuje obvyklou výši v daném místě a čase.
Jedná se o:
ba. drobný dlouhodobý majetek, pořizovaný z dotace, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví (hranice pro ocenění majetku musí být upravena ve vnitřním účetním předpisu žadatele).
bb. spotřebované nákupy (např. kancelářské potřeby, pohonné hmoty, potraviny v souvislosti
se zajištěním základní činnosti, čisticí prostředky apod.),
bc. služby:
• energie (včetně zálohových plateb),
• telefony, internet, poštovné, ostatní spoje,
• nájemné (obvyklé v místě a čase; u pobytových služeb maximálně do výše odpovídající úhradám za poskytnutí ubytování stanoveným Vyhláškou),
• právní a ekonomické služby, s výjimkou účetního auditu,
• opravy a udržování,
• školení a kurzy v oblasti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách zaměřené na obnovení, upevnění a doplnění kvalifikace a v oblasti vzdělávání vedoucích sociálních pracovníků, povinná školení dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
• cestovní náhrady v souvislosti s poskytováním sociální služby, případně v souvislosti s účastí zaměstnanců žadatele na školeních a kurzech podle předchozího bodu. Výdaje na pracovní cesty zahrnují jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje zaměstnanců žadatele za předpokladu, že náhrady vyplacené zaměstnancům jsou stanoveny v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou základní náhrady při použití soukromého vozidla zaměstnance příjemce dotace (tzv. amortizace),
7
• ostatní služby, jestliže souvisejí s poskytováním základních činností sociální služby (např. pojištění - sociální služby, majetku, odpovědnosti; supervize, povinné revize),
bd. správní režie (nepřímé administrativní náklady) – v případě, že sociální služba vykazuje správní režii, kterou se podílí na nákladech vyššího organizačního celku (např. ústředí), je uznatelným nákladem pro výpočet a posouzení vyrovnávací platby režie ve výši maximálně 15 % celkových skutečných nákladů sociální služby. Částka čerpaná z dotace na úhradu této režie může činit maximálně 15 % poskytnuté dotace sociální služby. Za správní režii pro účely těchto Podmínek se nepovažuje rozpouštění provozních nákladů ústředí do jednotlivých rozpočtových položek sociální služby.
V případě použití správní režie nesmí být dotace čerpána v položkách rozpočtu na osobní náklady managementu vyšších organizačních celků, administrativních pracovníků sociální služby (např. personalista, ekonom, účetní) a na právní a ekonomické služby související s řízením a administrací sociální služby. Správní režie, na kterou je poskytnuta dotace, může být použita pouze k úhradě uznatelných nákladů. Před podpisem smlouvy je nutno doložit směrnici (předpis), která stanovuje podmínky uplatňování správní režie (nepřímých administrativních nákladů) u žadatele. Žadatel musí uplatnit jednotný způsob úhrady správní režie pro všechny sociální služby.
3. Neuznatelné náklady
Za neuznatelné náklady, které nelze hradit z dotace, jsou považovány náklady:
a) nesouvisející s poskytováním základních činností (viz článek IV odst. 1 Podmínek),
b) na zdravotní péči poskytovanou podle § 36 zákona o sociálních službách, tato péče je hrazena podle § 17a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
c) na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,
d) na odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, rezervy, opravné položky provozních nákladů, náklady příštích období,
e) na ostatní sociální pojištění a ostatní sociální náklady na zaměstnance, ke kterým nejsou zaměstnavatelé povinni podle zvláštních právních předpisů (příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, dary k životním jubileím a pracovním výročím, příspěvky na rekreaci apod.),
f) finanční leasing, (s výjimkou finančního leasingu motorového vozidla využívaného v rámci poskytování terénní formy sociální služby),
g) na tvorbu kapitálového jmění,
h) na zahraniční pracovní cesty,
i) na výzkum a vývoj,
j) k provedení účetního auditu,
k) daně a poplatky (vč. DPH, o jejíž vrácení je možné podle příslušného právního předpisu žádat),
l) smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpisy nedobytných pohledávek, úroky, kursové ztráty, dary, manka a škody, tvorba fondů, úbytek cenných papírů a podílů v případě jejich prodeje, úroky z prodlení podle smlouvy o úvěru, výdaje spojené se získáním bankovních záruk a obdobné bankovní výlohy, jakož i depozitní poplatky,
m) na pořádání workshopů, teambuildingů, výjezdních zasedání apod.,
n) základní náhrada při použití soukromého vozidla zaměstnance žadatele (amortizace),
o) nespecifikované náklady (tj. výdaje, které nelze účetně doložit).
VI. Podmínky použití dotace
1. Dotaci lze použít pouze na úhradu účelově určených uznatelných nákladů v souladu s obsahem
žádosti, smlouvou, Podmínkami a vyhlášeným Programem na příslušný rok.
2. Poskytnutá dotace není převoditelná na jiný právní subjekt.
3. O převodu dotace mezi jednotlivými sociálními službami rozhoduje zastupitelstvo kraje na základě písemné žádosti žadatele, a to v souladu s Podmínkami. Stejný postup se uplatní u převodu dotace v případě sloučení či rozdělení sociálních služeb. Převod dotace při nezměněné kapacitě služby je možný pouze do výše jejího optimálního návrhu.
8
4. Příjemce dotace je povinen naplnit kapacitu zařazenou v Krajské síti sociálních služeb se statusem
„základní“.
a) U terénní a ambulantní formy poskytování sociálních služeb se za naplněnou kapacitu považuje minimálně 80 % přepočtených úvazků v přímé péči v průměru za kalendářní rok (zaokrouhleno matematicky na 1 desetinné místo).
b) Kapacita služeb poskytovaných v pobytové formě musí být naplněna v plném rozsahu lůžek (100 %) zařazených do Krajské sítě sociálních služeb se statusem „základní“.
V případě, že u sociálních služeb poskytovaných v pobytové formě nastane provozní omezení poskytování sociální služby po dobu nezbytně nutnou k provedení např. opravy, přestavby, stavební úpravy, výmalby apod., maximálně však po dobu 60 kalendářních dnů, je poskytovatel sociální služby povinen minimálně 10 pracovních dnů před zahájením omezení provozu ohlásit tuto skutečnost písemně odboru sociálních věcí KÚ MSK. V případě, že do 7 pracovních dnů ode dne doručení oznámení neobdrží příjemce dotace negativní stanovisko odboru sociálních věcí KÚ MSK, má se za to, že omezení provozu není v rozporu s Podmínkami. Toto omezení nebude považováno za nenaplnění kapacity Krajské sítě sociálních služeb se statusem „základní“ a nebude mít vliv na poskytnutou dotaci (dotace nebude krácena).
V případě, že u sociálních služeb poskytovaných v pobytové formě nastane provozní omezení poskytování sociální služby z důvodu závažné a přechodné překážky provozního charakteru, kterou nelze předvídat např. havárie, živelná pohroma apod., je poskytovatel povinen ohlásit nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne rozhodné události tuto skutečnost písemně odboru sociálních věcí KÚ MSK. Toto omezení, trvající po nezbytně nutnou dobu k odstranění následků události, maximálně však po dobu 60 kalendářních dnů, nebude považováno za nenaplnění kapacity Krajské sítě sociálních služeb se statusem „základní“ a nebude mít vliv na poskytnutou dotaci (dotace nebude krácena).
VII. Předkládání žádostí o dotace
1. Dotace je poskytována žadatelům na základě žádosti o poskytnutí dotace, která musí být zpracována a podána ve lhůtě a způsobem stanoveným radou kraje při vyhlášení Programu.
2. Žádost musí být zpracována na kapacitu stanovenou v Krajské síti sociálních služeb se statusem
„základní“. V případě, že žádost bude zpracována na vyšší kapacitu, bude žadatel vyzván k přepracování žádosti. Jestliže ve stanoveném termínu přepracovanou žádost nepředloží, může být žádost o dotaci krácena poměrově dle kapacity zařazené v Krajské síti sociálních služeb se statusem
„základní“.
3. Kapacita stanovená v Krajské síti sociálních služeb a úvazky ostatních pracovníků, kteří zabezpečují činnost Krajské sítě sociálních služeb se statusem „optimální“, se uvedou v komentáři k žádosti o dotaci.
4. Žádosti vyplněné a podané jinak, než způsobem stanoveným při vyhlášení Programu nebudou do dotačního řízení zařazeny a dotace žadatelům nebude poskytnuta.
5. Z dalšího posuzování budou vyloučeny žádosti předložené vyhlašovateli v rozporu s vyhlášeným
Programem.
6. Poskytovatel dotace je v případě jakýchkoli nejasností v žádosti o dotaci oprávněn vyžádat
k uvedeným skutečnostem doplňující informace.
VIII. Popis způsobu rozdělení a čerpání dotace
Hodnocení žádostí o dotaci provádí administrátor. Žádosti jsou hodnoceny v souladu s principy dotačního řízení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterými jsou: vyloučení střetu zájmu, rovný přístup ke všem poskytovatelům sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu, výpočet finanční podpory jednotným nediskriminujícím způsobem pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu. Hodnocení je prováděno v příslušné internetové aplikaci.
9
1. Vyjádření potřebnosti sociální služby
Potřebnost je deklarována u služeb a kapacit zařazených v Krajské síti sociálních služeb se statusem
„základní“. Službám nebo kapacitám nezařazeným v Krajské síti sociálních služeb, popř. zařazeným se statusem „optimální“, nebude stanoven optimální a reálný návrh dotace.
2. Kontrola přiměřenosti a hospodárnosti rozpočtu sociální služby, požadavku na dotaci, vymezení neuznatelných nákladů zahrnutých v požadavku na dotaci a kontrola souladu žádosti se stanoveným minimálním personálním standardem
a) Kontrola souladu kapacit uvedených v žádosti s kapacitami v Krajské síti sociálních služeb
Při meziročních změnách kapacity v Krajské síti sociálních služeb se statusem „základní“ může být optimální i reálný návrh dotace individuálně stanoven s ohledem na důvody úpravy kapacit v síti. K financování navýšené kapacity je přistupováno stejně jako k financování nových služeb.
Jestliže bude požadována dotace na kapacitu vyšší, než je kapacita zařazená v Krajské síti sociálních služeb se statusem „základní“, může být optimální a reálný návrh dotace poměrově zkrácen.
Jestliže bude požadována dotace na kapacitu nižší, než je kapacita zařazená v Krajské síti sociálních služeb se statusem „základní“, bude stanoven optimální a reálný návrh dotace dle níže uvedeného postupu. Příjemce dotace je povinen zabezpečit sociální službu v kapacitě stanovené v Krajské síti sociálních služeb se statusem „základní“.
V případě nejasností může být žadatel o dotaci jednou vyzván k vysvětlení, popř. k opravě žádosti. Jestliže v požadovaném termínu nepředloží opravenou žádost, může být žádost vyřazena z hodnocení a optimální i reálný návrh dotace bude 0.
V případě, že rozpočet předložený při podání žádosti o dotaci pro kapacitu nově zařazenou do Krajské sítě sociálních služeb nebude v dotačním řízení v souladu s rozpočtem doloženým při žádosti o aktualizaci Krajské sítě sociálních služeb (tj. požadovaná výše dotace bude vyšší než v rozpočtu doloženém při žádosti o aktualizaci Krajské sítě sociálních služeb), musí být v žádosti o dotaci doložena aktualizovaná deklarace obce ke splnění požadovaného minimálního procentuálního podílu obce. Při nedoložení aktualizované deklarace může být optimální návrh dotace upraven dle rozpočtu předloženého při žádosti o aktualizaci Krajské sítě sociálních služeb (s přihlédnutím k předložené deklaraci obce o minimálním procentuálním podílu obce na financování oprávněné provozní ztráty).
Jestliže je sociální služba zařazená v Krajské síti sociálních služeb poskytována pouze po část roku, je návrh dotace stanoven dle počtu měsíců poskytování sociální služby.
U pobytových služeb procházejících procesem humanizace nebo transformace bude při snížení kapacity sociální služby optimální i reálný návrh podpory sociální služby posouzen individuálně.
b) Kontrola rozpočtu
Předložený rozpočet je porovnáván s rozpočtem předchozího roku.
Maximálně přípustný meziroční nárůst rozpočtu při stejné kapacitě sociální služby zařazené v Krajské síti sociálních služeb se statusem „základní“ bude stanoven ve vyhlášeném Programu pro příslušný rok. Meziroční navýšení rozpočtu nad přípustnou výši musí být v žádosti řádně zdůvodněno, po individuálním posouzení může dojít ke krácení optimálního návrhu dotace až do výše rozpočtu navýšeného o přípustný nárůst.
Při meziročním navýšení kapacity služby zařazené v Krajské síti sociálních služeb se statusem
„základní“ je přípustné proporcionální navýšení rozpočtu.
10
Při meziročním snížení kapacity služby zařazené v Krajské síti sociálních služeb se statusem
„základní“ v případě, že nedojde ke snížení požadavku na dotaci a v žádosti toto nebude řádně zdůvodněno, může dojít po individuálním posouzení ke krácení optimálního návrhu dotace poměrově ke snížené kapacitě.
c) Kontrola uznatelnosti nákladů
Požadavek na dotaci je v souladu s vyhlášeným dotačním programem krácen o neuznatelné a nadhodnocené náklady v souladu s článkem V Podmínek.
d) Kontrola souladu žádosti se stanoveným minimálním personálním standardem
U pobytových služeb sociální péče domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem bude kontrolováno naplnění minimálního personálního standardu dle pravidel stanovených v SPRSS MSK. V případě jeho nedodržení může být krácen optimální i reálný návrh dotace.
3. Kontrola zajištění dalších zdrojů financování sociální služby
Je posuzována:
a) u služeb poskytovaných za úhradu výše předpokládaných úhrad uživatelů,
b) u vybraných pobytových služeb výše předpokládaných plateb z veřejného zdravotního pojištění,
c) výše příspěvku obce jako zřizovatele nebo dotace obce.
ad a) Minimální výše úhrad ze strany uživatelů služby budou stanoveny radou kraje při vyhlášení Programu na příslušný rok. Jedná se o průměrnou výši úhrady za sociální službu, a to za péči, stravu a pobyt s ohledem na příslušný druh služby sociální péče. V případě nedodržení stanovené minimální výše úhrad od uživatelů musí být tato skutečnost v žádosti řádně věcně zdůvodněna. Reálný návrh dotace může být snížen až o výši rozdílu mezi předpokládanými (uvedenými v žádosti o dotaci) a minimálními úhradami od uživatelů.
ad b) Při stanovení minimální výše plateb z veřejného zdravotního pojištění vychází Moravskoslezský kraj z průměrné výše plateb z veřejného zdravotního pojištění za zdravotní péči poskytovanou v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem a týdenních stacionářích pro uživatele ve stupni závislosti III nebo IV. Konkrétní částky budou stanoveny radou kraje při vyhlášení Programu. V případě nedodržení stanovené minimální výše plateb z veřejného zdravotního pojištění musí být tato skutečnost v žádosti řádně věcně zdůvodněna. Reálný návrh dotace může být snížen až o výši rozdílu mezi předpokládanou (uvedenou v žádosti o dotaci) a minimální výší plateb z veřejného zdravotního pojištění. Příjmy od zdravotních pojišťoven se neposuzují, je-li zdravotní péče zajišťována jiným způsobem, např. externím dodavatelem.
ad c) Při posuzování výše příspěvku obce jako zřizovatele a dotace obce není přípustný meziroční pokles těchto peněžních prostředků při stejné výši nebo nárůstu rozpočtu sociální služby a při zachování stejné kapacity sociální služby zařazené v Krajské síti sociálních služeb se statusem
„základní“. V případě poklesu příspěvku zřizovatele obce či dotace obce při stejném či zvýšeném rozpočtu sociální služby a při zachování stejné kapacity sociální služby zařazené v Krajské síti sociálních služeb se statusem „základní“ musí být tato skutečnost v žádosti řádně věcně zdůvodněna. Optimální návrh dotace může být v tomto případě snížen až o výši meziročního nezdůvodněného poklesu příspěvku zřizovatele obce či dotace obce. U služeb nově zařazených do Krajské sítě se statusem „základní“ a financovaných v rámci Programu bude v následujícím roce posuzováno dodržení povinného podílu obce (obcí) na financování oprávněné provozní ztráty stanoveného SPRSS MSK. V případě nedodržení může být optimální i reálný návrh dotace snížen na úroveň odpovídající podílu obce (obcí) na oprávněné provozní ztrátě.
11
4. Výpočet optimálního návrhu dotace
Optimální návrh dotace je stanoven jako požadovaná dotace snížená o neuznatelné a nadhodnocené náklady a o případné další částky dle Podmínek a dle vyhlášeného Programu na příslušný rok. Vypočtený optimální návrh dotace předložený orgánům kraje bude zaokrouhlen na celé tisícikoruny dolů.
5. Výpočet návrhu dotace (tzv. reálný návrh)
V závislosti na objemu požadavků a přidělených peněžních prostředků v rámci tohoto dotačního Programu bude stanoven reálný návrh. Reálný návrh dotace bude stanoven jako optimální návrh dotace snížený s ohledem na skutečný objem peněžních prostředků poskytnutých Moravskoslezskému kraji ze státního rozpočtu a vypočtený dle níže uvedeného postupu. Konkretizace způsobu výpočtu reálného návrhu pro příslušný rok a jednotlivé sociální služby bude schválena orgány kraje v rámci vyhlášení výsledků dotačního řízení.
a) U stávajících kapacit financovaných v předcházejícím roce z dotace v rámci tohoto Programu
Na základě Programem stanovené maximální výše oprávněných provozních nákladů na lůžko či přepočtený úvazek v přímé péči pro daný rok budou jednotlivé sociální služby zařazené v Krajské síti sociálních služeb se statusem „základní“ rozděleny do 5 tříd prostřednictvím následujícího mechanismu:
aa. Pro každou službu budou vypočteny přepočtené roční náklady – z maximální výše oprávněných provozních nákladů v daném druhu služeb a z počtu úvazků v přímé péči v konkrétní službě (u pobytových z počtu lůžek) zařazených v Krajské síti sociálních služeb se statusem „základní“ a k těmto přepočteným nákladům procento dotace poskytnuté v rámci Programu v předchozím období.
ab. Procento dotace poskytnuté v rámci Programu v předchozím období vypočtené pro každou
službu bude porovnáno s průměrným procentem dotace v daném druhu služby.
ac. Na základě zjištěných odchylek budou stanoveny třídy, kdy služby s nejmenším procentem dotace poskytnuté v rámci Programu v předchozím období budou zařazeny do třídy 1, služby s největším procentem dotace do třídy 5:
• Do třídy 1 bude zařazena sociální služba, jejíž odchylka poměru dotace k přepočteným nákladům je o více než 15 % nižší, než je průměr poměru dotace k přepočteným nákladům v daném druhu služby.
• Do třídy 2 bude zařazena sociální služba, jejíž odchylka poměru dotace k přepočteným nákladům od průměrného poměru dotace k přepočteným nákladům v daném druhu služby je v intervalu <- 15; -5).
• Do třídy 3 bude zařazena sociální služba, jejíž odchylka poměru dotace k přepočteným nákladům od průměrného poměru dotace k přepočteným nákladům v daném druhu služby je v intervalu <-5; +5>.
• Do třídy 4 bude zařazena sociální služba, jejíž odchylka poměru dotace k přepočteným nákladům od průměrného poměru dotace k přepočteným nákladům v daném druhu služby je v intervalu (+5; +15>.
• Do třídy 5 bude zařazena sociální služba, jejíž odchylka poměru dotace k přepočteným nákladům je o více než 15 % vyšší, než je průměr poměru dotace k přepočteným nákladům v daném druhu služby.
ae. Dle rozdělení do tříd bude vypočtena dotace pro jednotlivé služby jako výše přidělené dotace daného roku (u služeb, kterým byla dotace poskytnuta pouze po část roku, bude dotace poměrově přepočítána na celý rok) násobená příslušným koeficientem. Koeficienty pro jednotlivé třídy budou pro každý rok vypočteny administrátorem v závislosti na objemu přidělených peněžních prostředků ze státního rozpočtu a o jejich výši rozhodne zastupitelstvo kraje.
12
af. Základním principem financování je princip rovnosti. Proto bude historicky daná nerovnoměrnost i nadále snižována. U sociálních služeb zařazených do skupiny 1 bude při dostatku peněžních prostředků dotace poskytnutá v rámci Programu v předchozím období zvyšována a v případě nedostatku nebude snižována nebo snižována v nejmenší míře U sociálních služeb zařazených do skupiny 5 při dostatku peněžních prostředků nebude dotace zvyšována nebo bude zvyšována v nejmenší míře, a v případě nedostatku bude snižována v nejvyšší míře.
b) U kapacit nově zařazených do Krajské sítě sociálních služeb se statusem „základní“
Pro každý druh služeb bude vypočtena průměrná výše dotace na úvazek v přímé péči/lůžko (přepočtený náklad na úvazek v přímé péči/lůžko násobený průměrným procentem dotace v daném druhu služeb – viz výše; výpočet pro stávající služby). Pro konkrétní službu bude následně průměrná výše dotace na úvazek v přímé péči/lůžko násobena počtem úvazků v přímé péči/lůžek uvedeném v Krajské síti se statusem „základní“ pro dané období. Takto vypočtená částka může být snížena v závislosti na výši peněžních prostředků pro daný kalendářní rok.
6. Individuální posouzení
Každá sociální služba bude posouzena individuálně a budou zohledněny specifické potřeby dané služby generované ze znalosti místních podmínek (zejména mimořádné sociální události, havarijní stav materiálně-technického zabezpečení sociálních služeb, regionální specifikace a jiné neočekávané události) a významný pokles peněžních prostředků určených pro financování kapacit v Krajské síti sociálních služeb se statusem „základní“ z důvodu předchozího financování z jiných zdrojů (např. Operační program Zaměstnanost). Individuální posouzení bude provedeno u sociálních služeb vyhlášených prioritami Ministerstva práce a sociálních věcí nebo u priorit stanovených MSK.
7. Zohlednění spolufinancování samospráv
Bude posuzováno zachování nebo dle vyjednaného veřejného závazku zvýšení stávajícího podílu spolufinancování ze strany místních samospráv s cílem paritního vyrovnávání území (v souladu s návrhem SPRSS MSK).
8. Stanovení nákladových limitů
Nákladovými limity se rozumí maximální výše uznatelných nákladů financovaných z poskytnuté dotace v rámci Dotačního programu, které stanoví zastupitelstvo kraje na základě předložené žádosti o poskytnutí dotace v členění na osobní a provozní nákladové limity.
IX. Proces dotačního řízení
1. Předložení žádostí o dotaci dle čl. VII.
2. Hodnocení žádostí o dotaci dle čl. VIII odst. 1, 2 a 3.
3. Výpočet optimálního návrhu podpory sociální služby a výpočet reálného návrhu podpory sociální služby dle čl. VIII odst. 4, 5, 6 a 7.
4. Vypočtený reálný návrh dotace bude sociálním výborem posouzen z hlediska dodržení Podmínek. Sociální výbor předloží své stanovisko k rozhodnutí zastupitelstvu kraje.
5. Reálný návrh dotace může být stanoven maximálně do výše optimálního návrhu dotace.
6. V případě, že žadatel bude mít k termínu předložení návrhu dotace orgánům kraje vůči poskytovateli neuhrazené finanční závazky po lhůtě splatnosti, bude reálný návrh dotace stanoven ve výši 0 Kč.
7. Zastupitelstvo kraje rozhodne o stanovení reálného návrhu dotace dle předložených žádostí o dotaci. Jestliže reálný návrh dotace bude stanoven ve výši 0 Kč, nebude dotace poskytnuta.
8. Výsledky rozhodnutí orgánu kraje budou uveřejněny na úřední desce krajského úřadu do 10 kalendářních dnů.
9. Žadatelé o finanční podporu budou o rozhodnutí Zastupitelstva Moravskoslezského kraje ve věci poskytnutí/neposkytnutí dotace informováni písemně. V případě neposkytnutí dotace jim bude sdělen
13
důvod nevyhovění jejich žádosti. V případě poskytnutí dotace jim bude zaslán návrh smlouvy o poskytnutí
dotace k podpisu.
00.Xx žadateli, kterým bude poskytnuta dotace na sociální službu, uzavře kraj Smlouvu v souladu s platnými obecně závaznými právními předpisy. Bez uzavření smlouvy nelze dotaci poskytnout a vyplatit.
X. Stanovení způsobu dočerpání peněžních prostředků
1. Za účelem dočerpání peněžních prostředků účelově vyčleněných pro tento Program lze podat v termínech a způsobem stanoveným radou kraje a zveřejněným na webových stránkách kraje:
a) Žádost o dofinancování - je oprávněn podat poskytovatel sociální služby, který požádal o poskytnutí dotace dle článku VII a byl mu stanoven optimální návrh dotace. Požadavek na dofinancování nesmí spolu s již přiznaným reálným návrhem podpory sociální služby překročit optimální návrh dotace dle článku VIII odst. 4, nebude-li při stanovení způsobu dočerpání peněžních prostředků určeno jinak. V případě, že předložená žádost o dofinancování bude obsahovat požadavek přesahující s již přiznaným reálným návrhem podpory sociální služby optimální návrh dotace, nebude žádost vyřazena, ale dofinancování bude poskytnuto maximálně do výše optimálního návrhu dotace.
b) Žádost o dotaci pro kapacity nově zařazené do Krajské sítě sociálních služeb se statusem „základní“ po lhůtě stanovené pro podání žádostí v řádném kole dotačního řízení. Pro stanovení dotace platí podmínky vyhlášeného Programu v plném rozsahu.
c) Žádost o dotaci je oprávněn podat poskytovatel stávající sociální služby, který nepodal žádost
o poskytnutí dotace dle článku VII v řádném kole dotačního řízení.
2. Pro žádosti podané dle odst. 1 písm. a) bude použit následující postup:
a) Posouzení žádostí o dofinancování dle Podmínek.
b) Stanovení návrhu dofinancování (maximálně do výše optimálního návrhu dotace).
c) Stanovený návrh dofinancování (zvýšení reálného návrhu dotace) bude sociálním výborem posouzen z hlediska dodržení Podmínek. Sociální výbor předloží své stanovisko k rozhodnutí zastupitelstvu kraje.
d) Po rozhodnutí zastupitelstva kraje o navýšení reálného návrhu dotace bude příjemce informován do 10 kalendářních dnů a tyto informace budou zároveň zveřejněny na úřední desce krajského úřadu.
e) V případě, že příjemce dotace předložil společně s podepsaným písemným návrhem Xxxxxxx Rozhodnutí o posečkání s úhradou nedoplatků nebo rozhodnutí o povolení splátkování při poskytnutí dotace v řádném kole dotačního řízení, je nutno při dočerpání finančních prostředků společně s podepsaným dodatkem ke Smlouvě předložit doklad, ve kterém dotčený orgán potvrdí skutečnost, že žadatel nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti (bezdlužnost), popř. doklad o řádném placení povolených splátek.
3. Pro žádosti podané dle odst 1. písm. b) a c) bude použit postup definovaný v čl. IX (stejný jako v řádném kole dotačního řízení).
XI. Postup při převzetí poskytování podpořené sociální služby v rámci Programu jiným
poskytovatelem
1. V případě ukončení poskytování sociální služby jedním poskytovatelem a následným převzetím poskytování této sociální služby jiným poskytovatelem (dle parametrů v Krajské síti sociálních služeb se statusem „základní“) bude použit následující postup:
a) Poskytovatel sociální služby, který poskytování sociální služby ukončil nebo hodlá ukončit, v souladu s uzavřenou smlouvou oznámí tuto skutečnost písemně odboru sociálních věcí krajského úřadu a provede vyúčtování poskytnuté dotace, včetně zaslání vratky poskytnuté dotace na účet
14
Moravskoslezského kraje, popř. v oznámení uvede, k jakému datu provede vyúčtování, a vrátí příp.
vratku peněžních prostředků.
b) Poskytovatel sociální služby, který poskytování ukončené sociální služby převezme, požádá písemně o poskytnutí poměrné části dotace dle počtu měsíců a převzaté kapacity, která byla poskytnuta původnímu poskytovateli.
2. Výše uvedený postup nelze použít v případě, že sociální služba ukončí poskytování z důvodu zániku potřebnosti sociální služby v území. V jiných případech než uvedených v bodě 1 písm. a) a b) nelze převod dotací mezi poskytovateli provést.
3. O poskytnutí dotace poskytovateli, který převezme poskytování sociální služby dle odst. 1 tohoto článku,
rozhodne Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje.
XII. Finanční vypořádání
1. Příjemce dotace je povinen zpracovat a předložit poskytovateli finanční vypořádání poskytnuté dotace do termínu uvedeného ve smlouvě. Při vyúčtování dotace se bude příjemce dotace řídit ustanoveními smlouvy o poskytnutí dotace. Finanční vypořádání musí být zpracováno na formulářích předepsaných pro vyhlášený Program.
2. V případě, že příjemce dotace realizaci sociální služby nezahájí, přeruší, předčasně ukončí, nebo bude vydáno rozhodnutí o zrušení registrace dle § 82 odstavce 3 zákona o sociálních službách, případně bude snížena kapacita sociální služby v průběhu roku v Krajské síti se statusem „základní“ je povinen v souladu s ustanoveními smlouvy ohlásit tuto skutečnost administrátorovi a následně vrátit dotaci nebo poměrnou část vyplacené dotace (dle počtu měsíců, ve kterých služba nebyla realizována) zpět na účet poskytovatele v termínu stanoveném Smlouvou. Rozhodným okamžikem vrácení peněžních prostředků dotace zpět na účet poskytovatele je den jejich odepsání z účtu příjemce.
3. O ponechání vyšší než poměrné části dotace, rozhoduje rada kraje na základě odůvodněné žádosti příjemce dotace.
4. Jestliže příjemce dotace obdrží finanční prostředky z dalších zdrojů určených k financování sociálních služeb a nahrazujících prostředky Programu, rozhodne rada kraje o výši vratky poskytnuté dotace. Příjemce dotace je povinen ve lhůtě stanovené Smlouvou vrátit obdržené finanční prostředky ve výši stanovené výzvou.
XIII. Vyrovnávací platba
1. Program zohledňuje systém vícezdrojového financování sociálních služeb v ČR, tzn., že poskytovaná sociální služba může být finančně zajištěna z více veřejných či soukromých zdrojů. Zároveň garantuje v souladu s Rozhodnutím Komise, že poskytnuté peněžní prostředky budou sloužit jako kompenzace za výkon služeb obecného hospodářského zájmu.
2. Součástí smlouvy bude stanovení maximální výše oprávněných provozních nákladů pro jednotlivé sociální služby, jejichž realizací je poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby. Tato částka představuje maximální výši finanční podpory sociálních služeb z veřejných či soukromých zdrojů. Maximální výše oprávněných provozních nákladů předkládaná orgánům kraje ke schválení se zaokrouhluje na tisíce nahoru.
3. Mechanismus posuzování veřejné podpory a výpočtu vyrovnávací platby k financování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji je uveden v samostatné příloze.
4. Uznatelným nákladem pro vyrovnávací platbu je takový náklad, který splňuje podmínky stanovené v čl. V odst. 1 písm. a) – d) a f), časově a věcně souvisí s obdobím realizace sociální služby, a byl vynaložen na kapacitu zařazenou v Krajské síti sociálních služeb, včetně povoleného koridoru stanoveného v Prováděcím dokumentu k Metodice pro aktualizaci krajské sítě sociálních služeb v Moravskoslezském kraji.
15
5. Příjemce dotace je povinen provést vypořádání vyrovnávací platby způsobem popsaným v příloze. V případě, že dojde k nadměrné vyrovnávací platbě, je příjemce dotace povinen vrátit objem nadměrné vyrovnávací platby do rozpočtu Moravskoslezského kraje.
6. V případě, že příjemce dotace realizaci sociální služby nezahájí, přeruší, předčasně ukončí, nebo bude vydáno rozhodnutí o zrušení registrace dle § 82 odstavce 3 zákona o sociálních službách, případně bude snížena kapacita sociální služby v průběhu roku v Krajské síti, je povinen v souladu s ustanoveními smlouvy ohlásit tuto skutečnost administrátorovi a následně bude orgánům kraje předložen návrh na snížení maximální výše oprávněných provozních nákladů o poměrnou část (dle počtu měsíců, ve kterých služba nebyla realizována). O ponechání vyšší než poměrné části maximální výše oprávněných provozních nákladů, rozhoduje rada kraje na základě odůvodněné žádosti příjemce dotace.
XIV. Kontrola použití dotace
1. Ověřování správnosti použití poskytnuté dotace, zejména zda byla hospodárně a účelně využita, podléhá kontrole poskytovatele podle zákona o finanční kontrole. Po obdržení finančního vypořádání bude provedena kontrola:
a) formální správnosti,
b) dodržení účelového určení,
c) dodržení podmínek vyhlášeného Programu a smlouvy o poskytnutí dotace,
d) uznatelnosti nákladů v rámci realizace sociální služby.
2. Poskytovatel je oprávněn provádět průběžnou kontrolu využití poskytnutých peněžních prostředků.
3. Neoprávněné použití dotace nebo zadržení dotace bude klasifikováno jako porušení rozpočtové kázně podle § 22 odst. 2 zákona a odst. 3 o rozpočtových pravidlech.
XV. Sankční ujednání
V případě porušení rozpočtové kázně je příjemce povinen provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu poskytovatele. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v § 22 zákona o rozpočtových pravidlech a budou upraveny v příslušných ustanoveních smlouvy.
XVI. Působnost rady kraje
1. Rada kraje v souladu s Podmínkami vyhlašuje Program na příslušný rok, ve kterém:
a) stanoví způsob a termín podání žádostí,
b) blíže specifikuje uznatelnost a neuznatelnost nákladů,
c) stanoví výši minimálních úhrad od uživatelů za poskytované služby a úhrad z veřejného zdravotního pojištění,
d) stanoví pro jednotlivé druhy sociálních služeb konkrétní maximální výši oprávněných
provozních nákladů pro posouzení vyrovnávací platby a pro výpočet dle článku VIII odst. 5 za účelem zařazení sociálních služeb do tříd,
e) schvaluje návrh smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje,
2. Rada kraje v souladu s Podmínkami
a) schvaluje změny maximální výše oprávněných provozních nákladů v rámci dotačního Programu a následné uzavření dodatku ke Smlouvě,
b) schvaluje výši vratky dotace dle článku XII odst. 3 a následné uzavření dodatku ke Smlouvě.
3. Rada kraje v souladu s Podmínkami stanoví termín, způsob podání žádostí o dočerpání peněžních prostředků a specifikuje okruh žadatelů.
4. V průběhu roku schvaluje rada kraje změny nákladových limitů uvedených ve Smlouvě na základě písemné žádosti příjemce dotace.
16
XVII. Závěrečná ustanovení
1. Na poskytnutí dotace není právní nárok.
2. Vyhlašovatel Programu si vyhrazuje právo na změnu Podmínek a postupů stanovených v Programu a na snížení výše přidělené dotace, příp. na zrušení Programu, a to zejména v případě změny relevantní právní úpravy, Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí nebo v souvislosti s případnými regulačními opatřeními ve státním rozpočtu.
3. Dotace poskytnuté před nabytím účinnosti těchto Podmínek, jejich použití a vyúčtování, se řídí pravidly platnými v době poskytnutí dotace.
XVIII. Seznam příloh
Mechanismus posuzování veřejné podpory a výpočtu vyrovnávací platby k financování sociálních služeb
v Moravskoslezském kraji
XIX. Přechodná ustanovení
Veškerá jednání a řízení související s dotacemi z Programu na podporu poskytování sociálních služeb financovaných z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu před nabytím účinnosti těchto Podmínek se řídí Podmínkami dotačního Programu na podporu poskytování sociálních služeb financovaného z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu schváleného usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1512 ze dne
25. 6. 2015 ve znění pozdějších dodatků č. 1 až 6 včetně dotačního řízení o dofinancování v roce 2023.
XX. Účinnost
Tyto Podmínky byly schváleny usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 12/1295 ze dne
8. 6. 2023 a nabývají účinnosti od 1. 7. 2023.
17
Příloha č. 1 Podmínek
Mechanismus posuzování veřejné podpory a výpočtu vyrovnávací platby k financování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji
Poskytování sociálních služeb je dle Sdělení Komise č. 2012/C 8/02 o použití pravidel EU v oblasti Státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu a dle Dopisu předsedy ÚOHS ministryni práce a sociální věcí č. j.: ÚOHS-C10/2013-4620/2013/420/TEh ze dne 29. 3. 2013 považováno za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Jako takové se musí řídit ustanovením EU o službách obecného hospodářského zájmu a jejich financování je limitováno pravidly veřejné podpory. U služeb obecného hospodářského zájmu je jasně deklarován zájem EU a potažmo také členských států, aby byly (ko)financovány z veřejných zdrojů. Způsob podpory z veřejných zdrojů je možný v zásadě třemi způsoby: prostřednictvím veřejné zakázky s otevřeným zadávacím řízením, v režimu
„de minimis“ (případně „de minimis“ pro služby v obecném hospodářském zájmu) a formou vyrovnávací platby. V případě veřejné zakázky a podpory v režimu „de minimis“ se nejedná o veřejnou podporu (není narušeno konkurenční prostředí na trzích). V případě vyrovnávací platby se jedná o veřejnou podporu slučitelnou se společným trhem EU, jejíž výše není za splnění dále stanovených podmínek omezena.
Účelem výpočtu a vypořádání vyrovnávací platby je zabezpečení kontinuálního poskytování sociálních služeb a zároveň zamezení jejich nadměrného financování z veřejných rozpočtů (se zohledněním vícezdrojového financování sociálních služeb, jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů).
Dle Rozhodnutí Komise výše vyrovnávací platby nesmí přesáhnout rozsah nezbytný k pokrytí čistých nákladů vynaložených při plnění závazku veřejné služby. Vypočtená vyrovnávací platba představuje maximální možnou výši finanční podpory služby bez ohledu na skutečnou výši veřejných zdrojů. Bližší specifikace nákladů a výpočet vyrovnávací platby je uveden v následujících částech materiálu.
Předpokladem pro systém financování prostřednictvím vyrovnávací platby je vymezená Krajská síť sociálních služeb v rámci SPRSS MSK. Sociální služby v této síti jsou pověřeny výkonem závazku veřejné služby (prostřednictvím uzavření Smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon). Moravskoslezský kraj jako garant poskytování sociálních služeb je jediným kompetentním subjektem k jednotnému pověření závazkem veřejné služby v oblasti poskytování sociálních služeb na území kraje, včetně jednotného výpočtu vyrovnávací platby. Dílčí zadavatelé (obce) pak k tomuto jednotnému pověření přistupují prostřednictvím deklarace v příslušném právním titulu (např. smlouva o dotaci). Pověřeným službám je poskytována finanční podpora z veřejných zdrojů (státní rozpočet, krajské, obecní rozpočty). Konkrétní postup pro vypořádání vyrovnávací platby a případný odvod nadměrné vyrovnávací platby bude stanoven při vyhlášení Programu na příslušný rok a bude součástí ustanovení smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje.
1. Provozní náklady služby
Dle pravidel EU musí být stanovena pro každou pověřenou sociální službu maximální výše vyrovnávací platby. Maximální výši vyrovnávací platby představuje maximální výše oprávněných provozních nákladů, která je stanovena pro daný dotační rok za účelem zabezpečení adekvátního poskytování sociální služby. Stanovení těchto nákladů slouží k jednotnému nediskriminujícímu výpočtu pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu.
Náklady uznatelnými pro výpočet vyrovnávací platby se rozumí veškeré náklady na poskytování sociálních služeb, kterými byl poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby. Pokud tedy poskytovatel vykonává
18
i jiné činnosti (nad rámec pověření), náklady spojené s touto činností se při výpočtu vyrovnávací platby neuplatní.
Konkrétní částky maximální výše oprávněných provozních nákladů pro jednotlivé druhy služeb stanoví rada kraje při vyhlášení Programu na daný rok. Náklady jsou stanoveny na jednotku služby, přičemž u pobytových služeb se jedná o lůžko, u terénních a ambulantních o přepočtený úvazek pracovníka v přímé péči (v případě služeb s kombinovanou formou poskytování se jednotka služby stanoví dle převažující formy poskytování sociální služby uvedené v Krajské síti, tj. dle počtu úvazků v přímé péči u ambulantní nebo terénní formy a dle počtu lůžek u pobytové formy poskytování sociální služby). Při výpočtu maximální výše oprávněných provozních nákladů se vychází z kapacit stanovených v Krajské síti sociálních služeb, přičemž přepočtené úvazky uvedené v Krajské síti sociálních služeb se násobí koeficientem 1,2 z důvodu možného naplnění schválené kapacity sítě na 120 %.
Druh služby | Jednotka pro stanovení maximální výše oprávněných provozních nákladů |
Azylové domy | počet lůžek |
Centra denních služeb | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Denní stacionáře | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Domovy pro osoby se zdravotním postižením | počet lůžek |
Domovy pro seniory | počet lůžek |
Domovy se zvláštním režimem | počet lůžek |
Domy na půl cesty | počet lůžek |
Chráněné bydlení | počet lůžek |
Intervenční centra | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Kontaktní centra | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Xxxxxxx pomoc | pobytové – dle počtu lůžek |
ambulantní/terénní – počet přepočtených úvazků v přímé péči | |
Nízkoprahová denní centra | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Noclehárny | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Odborné sociální poradenství | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Odlehčovací služby | pobytové – počet lůžek |
ambulantní/terénní – počet přepočtených úvazků v přímé péči | |
Osobní asistence | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Pečovatelská služba | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Podpora samostatného bydlení | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Průvodcovské a předčitatelské služby | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Raná péče | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Služby následné péče | pobytové – počet lůžek |
ambulantní/terénní – počet přepočtených úvazků v přímé péči | |
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
19
Sociálně terapeutické dílny | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Sociální rehabilitace | pobytové – počet lůžek |
ambulantní/terénní – počet přepočtených úvazků v přímé péči | |
Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče | počet lůžek |
Telefonická krizová pomoc | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Terapeutické komunity | počet lůžek |
Terénní programy | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Tísňová péče | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Tlumočnické služby | počet přepočtených úvazků v přímé péči |
Týdenní stacionáře | počet lůžek |
Provozní náklady jsou náklady, které jsou nezbytné pro poskytování základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb a které svou výší nepřesahují obvyklou výši v daném čase a místě. Bližší specifikaci stanoví rada kraje při vyhlášení Programu na daný rok. Pokud jsou u sociální služby vykazovány náklady na správní režii, mohou tyto náklady činit max. 15 % celkových skutečných nákladů služby, uvedených v Přehledu hospodaření sociální služby. Nájemné je uznatelným nákladem pro vyrovnávací platbu ve výši obvyklé v místě a čase; u pobytových služeb maximálně do výše odpovídající úhradám za poskytnutí ubytování stanoveným Vyhláškou.
Odvody za porušení rozpočtové kázně, vč. penále, a úhrady na základě výzev k vrácení dotace dle ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, jsou považovány za náklady nesouvisející s poskytováním základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb a jsou neuznatelné pro posouzení vyrovnávací platby. Neuznatelným nákladem je rovněž nadměrná vyrovnávací platba za předchozí období.
V případě, že náklady sociální služby převyšují maximální výši oprávněných provozních nákladů vypočtenou dle výše uvedeného postupu, může zastupitelstvo kraje na základě individuálního zdůvodnění a posouzení stanovit v rámci řádného kola dotačního řízení maximální oprávněné náklady vyšší. V průběhu roku může individuální navýšení maximální výše oprávněných provozních nákladů schválit rada kraje na základě žádosti poskytovatele sociálních služeb s následným uzavřením dodatku ke smlouvě.
2. Investice
Do posuzování vyrovnávací platby vstupují investice realizované v daném dotačním roce (rozhodující
je datum zařazení investice do užívání).
Investice budou považovány za uznatelné, pokud bude jejich realizace následně promítnuta do:
• snížení provozních nákladů (úspory spojené s provedenou investicí)
• zvýšení kapacity služby (počet lůžek u pobytových služeb, počet přepočtených úvazků pracovníků
u ambulantních a terénních služeb)
• nárůstu personálního zabezpečení služby, příp. zvýšení mzdového ohodnocení pracovníků
• jiného zdůvodněného zvýšení kvality poskytované služby
20
Do nákladů investice vstupují formou odpisů, přičemž za uznatelný je považován odpis, který:
• plyne z investice zařazené do užívání před pověřením poskytování služby v obecném hospodářském zájmu s výpočtem vyrovnávací platby (před nabytím účinnosti Smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon, příp. jejího dodatku, nebo nabytím účinnosti jiného právního aktu, kterým je poskytovatel pověřen poskytováním služby v obecném hospodářském zájmu s výpočtem vyrovnávací platby),
• plyne z investice zařazené do užívání po pověření (viz předchozí bod), ale financované z jiných zdrojů než veřejných rozpočtů (např. soukromý dárce, vlastní zdroje organizace).
3. Nefinanční podpora
V rámci vyrovnávací platby musí být posouzeny i poskytnuté podpory nefinanční povahy. Jedná se např. o:
• pronájem nemovitosti za symbolický příspěvek (výhoda pro poskytovatele sociální služby ve formě nájmu za nižší cenu, než jaká je v tržních podmínkách) či umožnění bezplatného využití,
• pronájem movité věci za symbolický příspěvek, či umožnění bezplatného využití (např. automobilu),
• bezplatné školení či školení za symbolickou částku,
• bezúročné návratné finanční výpomoci (půjčky),
• darování movité či nemovité věci,
• úhrada služeb za poskytovatele sociální služby (např. za energie, nájem),
• jiné zvýhodnění, zvláštní či výlučná práva přiznaná poskytovateli sociálních služeb dle Rozhodnutí.
Do režimu vyrovnávací platby musí být tato nefinanční podpora zařazena, a to ve výši, která odpovídá rozdílu mezi objemem peněžních prostředků, který by poskytovatel musel vynaložit za získání předmětné služby (materiálu, nemovitosti atp.) za tržních podmínek v místě a čase obvyklých a objemem peněžních prostředků, které vynaložil při poskytované veřejné podpoře (např. symbolická částka, zvýhodněná částka, nebo zcela bezplatně).
Tato nefinanční podpora je považována z hlediska vyrovnávací platby za uznatelnou, je-li plně využita pro účely registrované sociální služby zařazené do Krajské sítě, pověřené výkonem služby v obecném hospodářském zájmu. Nesmí být zároveň využita i pro komerční účely, či jiné aktivity poskytovatele sociální služby (např. nelze považovat za uznatelnou nefinanční podporu, pokud v části darované nemovitosti je poskytována sociální služba zařazená v Krajské síti a část je využívána k vzdělávání jiných osob, jako konferenční prostory, k provozování jiných aktivit než služby zařazené v Krajské síti sociálních služeb apod.).
Nefinanční podpora musí být připojena k výpočtu vyrovnávací platby a vykazována při posouzení vyrovnávací platby dle odst. 4. Přílohy č. 1 Podmínek. Jedná-li se o nefinanční podporu investiční povahy, nebude její výše limitována, bude posuzována její uznatelnost obdobně jako investiční náklady služby dle odst. 2 Přílohy č. 1 Podmínek. Jedná-li se o nefinanční podporu provozní povahy, bude finanční vyjádření této nefinanční podpory vstupovat do posouzení provozních nákladů sociální služby dle odst. 1 Přílohy č. 1 Podmínek, tzn., bude zkoumáno, zda skutečné oprávněné provozní náklady sociální služby v součtu s finančním vyjádřením nefinanční podpory provozní povahy nepřekročí maximální výši oprávněných provozních nákladů stanovených ve Smlouvě pro danou sociální službu.
21
4. Vyrovnávací platba
Finanční objem maximální výše oprávněných provozních nákladů stanovený dle výše popsaného mechanismu bude maximální hodnotou vyrovnávací platby pro konkrétní službu na dotační rok, na který se vypočítává. Stanovení této hodnoty bude součástí smlouvy, popř. smlouvy o závazku. Výpočet maximální výše oprávněných provozních nákladů je prováděn za služby, kterými je poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby, v rozsahu parametrů Krajské sítě. V průběhu roku je poskytovatel povinen vést oddělené účetnictví v členění za každou registrovanou službu v rozsahu daném Smlouvou o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon (potažmo v rozsahu zařazeném do Krajské sítě) od jiných činností poskytovatele, a to tak, aby do nákladů vykazovaných za danou službu byly vykazovány veškeré náklady s ní související (např. i náklady týkající se centrály/ústředí).
Po ukončení dotačního roku jsou porovnávány skutečné výnosy (zdroje) a skutečné náklady sociální služby, jejímž poskytováním byl poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby. Rozdíl mezi skutečnými uznatelnými náklady a výnosy (zdroji) v jednotlivých službách může být:
• nulový – skutečné náklady související s poskytováním služby jsou ve stejné výši jako skutečné výnosy (zdroje) služby, nejedná se o nadměrnou vyrovnávací platbu,
• záporný – skutečné náklady související s poskytováním služby jsou vyšší než skutečné výnosy
(zdroje) služby, nejedná se o nadměrnou vyrovnávací platbu,
• kladný – skutečné náklady související s poskytováním služby jsou nižší než skutečné výnosy (zdroje)
služby, může se jednat o nadměrnou vyrovnávací platbu – dále viz níže.
Rozdíl mezi skutečnými uznatelnými náklady a výnosy (zdroji) jednotlivých služeb jsou následně posuzovány společně v rámci jednoho pověřovacího aktu (za jednoho poskytovatele). V případě, že je výsledek hospodaření služeb kladný i v rámci společného posouzení, jedná se o nadměrnou vyrovnávací platbu a poskytovatel je povinen rozdíl vrátit zpět do rozpočtu pověřovatele, tzn. Moravskoslezského kraje; vrácená nadměrná vyrovnávací platba bude zdrojem Fondu sociálních služeb.
Posouzení nadměrné vyrovnávací platby bude prováděno administrátorem vždy po ukončení dotačního roku a po provedení účetní závěrky poskytovatelem. Poskytovatel sociální služby je povinen zaslat podklady pro závěrečné vyúčtování vyrovnávací platby v termínech a způsobem stanoveným radou kraje při vyhlášení Programu na příslušný rok.
22