STANOVY

STANOVY

SVAZU ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV

ČÁST PRVNÍ

Čl. 1

Základní ustanovení

1. Svaz českých a moravských bytových družstev (dále jen "svaz") je zájmovým sdružením právnických osob podle § 20f a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 3051 zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku. Svaz sdružuje bytová družstva, sdružení těchto družstev, společenství vlastníků jednotek a další právnické osoby s obdobnou činností (dále jen "družstvo").

2. Zájmové sdružení přijalo název Svaz českých a moravských bytových družstev. Pod tímto názvem se svaz zaregistroval u Obvodního úřadu Praha 4.

3. Svaz je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících.

4. Sídlo svazu je v Praze 4, 147 01, Podolská 401/50.

5. Svaz se může sdružovat i s jinými právnickými osobami.

Předmět činnosti

Čl. 2

1. Svaz projednává společné záležitosti svých členů a v těchto věcech je jejich představitelem. Chrání a prosazuje jejich zájmy.

2. V rámci koordinovaného postupu zejména při řešení otázek společného zájmu spolupracuje svaz se členskými organizacemi Družstevní asociace.

3. Svaz zastupuje své členy v příslušných mezinárodních organizacích a propaguje a přenáší informace a zkušenosti ze zahraničního družstevního hnutí.

Čl. 3

1. Svaz v rámci své činnosti plní zejména tyto základní funkce:

• sdružovací, jejímž účelem je spojovat právní subjekty stejného zaměření a zájmů

• zastupitelskou, kterou se prosazují společné zájmy vůči zákonodárné, výkonné, popř. soudní moci

• mezinárodní spolupráce, kterou zastupuje české bytové družstevnictví v mezinárodních družstevních organizacích a organizuje bilaterální spolupráci se zahraničními družstevními organizacemi a vládními institucemi poskytujícími pomoc družstevnictví

• metodicko-vzdělávací a informační, kterými zpracovává či zajišťuje odborný výklad v těch oblastech, kdy jde o obecný zájem členských organizací a zabezpečuje komplexní a systematické informace pro své členy

• organizační, kterou zabezpečuje fungování orgánů svazu

• vnitřní ekonomiky a správy majetku svazu

V oblasti legislativněprávní se zejména účastní na tvorbě a připomínkách k právním předpisům. V oblasti ekonomické posiluje postavení svých členů vytvářením vhodných podmínek pro financování, úvěrování, ceny, daně a účetnictví a v oblasti technické vytváří podmínky pro novou výstavbu, obnovu, provoz a údržbu bytového fondu.

2. Svaz může vykonávat i podnikatelskou činnost, čímž se rozumí zejména činnost poradenská, zprostředkovatelská, pronajímatelská pro členy i nečleny svazu a činnost v oblasti pojištění pro své členy, popř. nečleny, avšak pouze prostřednictvím svých členů. Svaz může též působit jako rozhodčí či smírčí orgán.

3. Svaz spolupracuje s Energetickým regulačním úřadem, popřípadě i jinými úřady za účelem ochrany práv spotřebitelů.

4. Bližší zaměření jednotlivých činností svazu je určováno usneseními jeho orgánů v souladu s vývojem a potřebami družstev a svazu.

ČÁST DRUHÁ

Členství ve svazu

Čl. 4

Vznik členství

1. Členství ve svazu je dobrovolné. Členem svazu může být družstvo vymezené v čl. 1 odst. 1, které má sídlo na území České republiky, popř. na území České republiky provozuje svou činnost.

2. Členství vzniká dnem, ke kterému představenstvo svazu rozhodne o přijetí družstva za člena na základě písemné přihlášky a doporučení rady družstev. K přihlášce se připojí výpis družstva z obchodního rejstříku či jiné obdobné evidence a stanovy popř. společenská smlouva. Součástí přihlášky musí dále být prohlášení družstva o bezvýhradném respektování stanov svazu.

Čl. 5

Práva a povinnosti členů

1. Družstva mají stejná práva a stejné povinnosti, pokud stanovy dále neurčují jinak.

2. Družstva mají zejména tato práva:

a) účastnit se prostřednictvím delegátů zvolených radami družstev jednání a rozhodování valné hromady,

b) volit a odvolávat příslušné orgány svazu podle čl. 8, odst. 2, písm. e) a f) a čl. 18 odst. 2, písm. b), c) e) a f) a jejich prostřednictvím se podílet na řízení a kontrole činnosti svazu,

c) předkládat svazu svoje podněty, připomínky a návrhy a být o jejich vyřízení informován,

d) používat služby svazu dle čl. 3 stanov,

e) obdržet na základě zásad schválených představenstvem nebo radou družstev prostředky, které stát nebo jiný subjekt poskytne družstvům prostřednictvím svazu nebo rady družstev,

f) vyjadřovat se k návrhům na opatření podle čl. 6 odst. 2 stanov a účastnit se jednání orgánů, které o takových návrzích rozhodují,

g) účastnit se a podílet se na jednání a rozhodování konference rady.

3. Družstva jsou povinna:

a) dodržovat stanovy a směrnice vydané příslušným orgánem svazu,

b) plnit usnesení valné hromady a konference rady,

c) přispívat podle usnesení valné hromady na činnost svazu,

d) přispívat podle usnesení konference rady na činnost rady,

e) poskytovat pro činnost svazu nezbytně nutné informace v rozsahu právních předpisů o statistice, jejichž rozsah vymezí představenstvo,

f) zdržet se jednání poškozujícího společné zájmy členů svazu,

g) oznamovat neprodleně zejména změnu skutečností, které jsou předmětem zápisu do obchodního rejstříku či jiné obdobné evidence.

Čl. 6

Zánik členství

1. Družstvo může ze svazu vystoupit, nejdříve však za 12 měsíců po přijetí za člena. Při vystoupení družstva na základě písemné výpovědi končí členství ve svazu uplynutím jednoměsíční výpovědní doby, přičemž výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

2. Na návrh konference rady může být družstvo ze svazu vyloučeno usnesením představenstva, jestliže hrubě porušuje stanovy svazu a nápravy nelze dosáhnout jinými prostředky. Před vyloučením představenstvo svazu písemně upozorní představenstvo a kontrolní komisi družstva na zjištěné nedostatky a jejich důsledky a stanoví jim přiměřenou lhůtu pro vyjádření. Pokud je důvodem vyloučení neplnění povinností dle čl. 5 odst. 3, písmo c) stanov, může být družstvo ze svazu vyloučeno i bez návrhu konference rady.

3. Členství zaniká dále písemnou dohodou uzavřenou mezi představenstvem svazu a družstvem.

4. Členství družstva ve svazu zaniká též zánikem družstva nebo svazu.

ČÁST TŘETÍ

Orgány svazu

Čl. 7

1. Orgány svazu jsou:

a) valná hromada delegátů rad družstev (dále jen "valná hromada"),

b) představenstvo svazu (dále jen "představenstvo"),

c) předseda svazu (dále jen "předseda"),

d) kontrolní komise svazu (dále jen "kontrolní komise"),

e) konference rady družstev (dále jen "konference rady") a

f) výbor rady.

2. K plnění svých úkolů mohou orgány svazu zřizovat stálé i dočasné pomocné orgány z příslušných odborníků, a to způsobem, který samy určí.

Valná hromada

Čl. 8

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem svazu, který projednává a rozhoduje záležitosti uvedené ve stanovách, případně další záležitosti, které si k projednání či rozhodování sama vyhradí.

2. Valná hromada zejména

a) projednává hlavní směry rozvoje činnosti svazu,

b) schvaluje stanovy svazu a jejich změny,

c) rozhoduje o sloučení, rozdělení, splynutí nebo zrušení svazu a o majetkových důsledcích s tím spojených,

d) projednává a schvaluje zprávu o činnosti představenstva a kontrolní komise a hodnotí jejich práci,

e) volí předsedu z kandidátů navržených konferencemi rad podle čl. 18, písm. k) a dává podnět nebo souhlas k jeho odvolání, které provádí představenstvo; dále volí z řad členů představenstva 2 místopředsedy, z nichž dále volí prvního místopředsedu, a odvolává je z funkce,

f) volí předsedu a místopředsedu kontrolní komise z řad členů kontrolní komise a odvolává je z funkce,

g) bere na vědomí volby členů představenstva a kontrolní komise, jak byli zvoleni na konferenci rad podle počtu stanoveného valnou hromadou,

h) projednává zprávy o činnosti a hospodaření svazu, schvaluje roční účetní závěrku a rozhoduje o rozdělení a užití rozpočtového přebytku, případně způsobu úhrady ztráty,

i) schvaluje rozpočet svazu,

j) stanovuje zásady pro výši příspěvků družstev na činnost svazu,

k) rozhoduje s konečnou platností o odvolání proti rozhodnutí představenstva o vyloučení ze svazu,

l) rozhoduje o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi na základě návrhu představenstva, jehož součástí je i stanovisko příslušné rady,

m)rozhoduje o ustavení další rady družstev, popř. o jejich sloučení nebo rozdělení a

n) stanovuje počet členů představenstva a kontrolní komise pro každé volební období v souladu s čl. 12 odst. 2 a čl. 15 odst. 1.

Čl. 9

1. Delegáti na valnou hromadu jsou voleni na konferencích rad tak, aby jejich počet nepřesáhl 100 delegátů, přičemž základním kritériem jejich počtu z jednotlivých rad je poměr výše příspěvku1) určeného valnou hromadou družstvům sdružených v jednotlivých radách předepsaného dle příslušné směrnice svazu, k hodnotě příspěvku1) určeného na jednoho delegáta. Ustanovení článku 12 odst. 2., věta pátá platí obdobně. V souladu s těmito zásadami stanoví počet delegátů představenstvo. Pokud představenstvo nestanoví pro stávající valnou hromadu počet delegátů, platí počet delegátů stanovený pro poslední valnou hromadu. Mandát delegáta je stanoven a platí pro nejbližší jednotlivou řádnou valnou hromadu a trvá do konání další řádné valné hromady.

2. Členové představenstva a kontrolní komise, pokud nejsou delegáty, se účastní valné hromady s hlasem poradním. Předseda je vždy považován za delegáta s hlasem rozhodujícím.

1) Příspěvkem pro tyto účely se rozumí částka vypočtená podle výše základní sazby stanovené v příslušné Směrnici svazu před uplatněním slevy z členského příspěvku

Čl. 10

Valné hromady jsou:

a) řádné, které svolává představenstvo jednou za rok,

b) mimořádné, které svolává představenstvo v případě potřeby nebo rozhodnutí valné hromady nebo písemné žádosti kontrolní komise, nebo písemné žádosti nejméně jedné třetiny družstev. V žádosti musí být uvedeny důvody navrhovaného svolání valné hromady spolu s návrhem jejího programu. Představenstvo musí svolat valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do dvou měsíců od doručení žádosti. Lhůta počíná běžet ode dne, kdy počet žádostí družstev dosáhl nejméně jedné třetiny počtu družstev podle stavu ke dni, kdy došla první žádost. V případě, že představenstvo nesplnilo tuto povinnost, je povinen svolat valnou hromadu předseda svazu tak, aby se konala v téže lhůtě.

Čl. 11

1. Svolání valné hromady a program jednání oznamuje představenstvo družstvům nejméně 6 týdnů před valnou hromadou. V případě mimořádné valné hromady činí lhůta pro její svolání a oznámení programu jednání 3 týdny.

2. Pozvánka na valnou hromadu s uvedením místa a času jejího konání a programu musí být spolu s písemnými podklady odeslána delegátům zpravidla v elektronické podobě nejpozději 15 dnů před jejím zahájením.

3. Valná hromada jedná podle pořadu jednání uvedeného v pozvánce. Může jej doplnit o další body, pokud tyto návrhy byly písemně doručeny svazu nejpozději jeden týden před konáním valné hromady a pokud je přítomno 100% pozvaných delegátů a valná hromada se na návrhu dalších bodů jednání usnese.

Představenstvo

Čl. 12

1. Představenstvo je statutárním a výkonným orgánem svazu. Představenstvo je oprávněno jednat a rozhodovat jménem svazu navenek ve všech záležitostech, pokud stanovy nevyhrazují určité oprávnění jinému orgánu.

2. Počet členů představenstva mimo předsedy vychází z výše příspěvku1) jednotlivých družstev na činnosti svazu, resp. na celkovém součtu výše příspěvku1) družstev sdružených v rámci jednotlivých rad, přičemž představenstvo má maximálně 17 členů, když do tohoto počtu se započítává i předseda v souladu s odst. 9. Konkrétní počet členů představenstva určuje pro každé volební období valná hromada. Pokud valná hromada počet členů nestanoví, platí počet stanovený pro předchozí volební období. Každá rada je v představenstvu zastoupena minimálně jedním členem bez ohledu na

celkovou výši příspěvku1). Při určování výše příspěvku je rozhodující předepsaná výše příspěvku1) a při určování data vždy 1. 1. kalendářního roku. Počet členů představenstva podle jednotlivých rad se v průběhu volebního období nemění. V případě, že rada družstev nevyužije svého práva a nezvolí určený počet členů představenstva, o nezvolený počet se sníží celkový počet členů představenstva.

3. Jménem představenstva jedná předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění první místopředseda, místopředseda nebo jiný představenstvem pověřený člen představenstva.

4. Právní úkony představenstva, pro která je předepsána písemná forma, podepisuje za svaz předseda popř. první místopředseda (místopředseda) a další člen představenstva. Podepisuje-li předseda spolu s prvním místopředsedou či místopředsedou je jejich podpis považován za podpis dalšího člena představenstva.

5. Zaměstnanci svazu jsou oprávněni činit jménem svazu právní úkony, nutné ke splnění uložených pracovních úkolů pouze tehdy, kdy je to stanoveno organizačním řádem.

6. Představenstvo může na základě písemné speciální plné moci pověřit zastupováním svazu i jiné fyzické nebo právnické osoby.

7. Představenstvo odpovídá za svoji činnost valné hromadě.

8. Členy představenstva mimo předsedy v průběhu funkčního období volí na zbytek funkčního období představenstva nebo odvolávají z funkce konference rad družstev.

9. Zvolením se předseda stává členem představenstva.

Čl. 13

1. Představenstvo jedná na schůzích, které se konají dle potřeby, zpravidla jednou za 2 měsíce, nejméně však jednou za kalendářní čtvrtletí. Schůzí představenstva se účastní s hlasem poradním předseda nebo jiný kontrolní komisí pověřený člen kontrolní komise.

2. Schůzi představenstva svolává a řídí předseda. V době jeho nepřítomnosti první místopředseda, popř. místopředseda.

Čl. 14

Předseda

1. Předseda je představitelem svazu ke státním a jiným orgánům, vůči Mezinárodnímu družstevnímu svazu a jiným zahraničním organizacím.

2. Předseda řídí a organizuje běžnou činnost svazu a koná právní úkony zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích mezi svazem a jeho ostatními zaměstnanci.

3. Předseda svolává, organizuje a řídí jednání představenstva, kterému podává zprávy o své činnosti.

4. Předseda vydává organizační řád svazu po schválení předloženého návrhu představenstvem. Při stanovení počtu zaměstnanců úřadu rad družstev vychází předseda z rozhodnutí výboru rady.

5. Předsedu zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění první místopředseda, popř. místopředseda svazu.

6. Zvolením vzniká předsedovi právo na uzavření pracovní smlouvy se svazem.

7. Předseda odpovídá za svoji činnost valné hromadě a představenstvu.

Kontrolní komise

Čl. 15

1. Kontrolní komise je kontrolním orgánem svazu a je oprávněna kontrolovat veškerou činnost svazu. Kontrolní komise má maximálně 11 členů, přičemž ustanovení článku 12 odst. 2 platí obdobně.

2. Členy kontrolní komise v průběhu funkčního období volí na zbytek funkčního období kontrolní komise nebo odvolávají z funkce konference rad družstev.

3. Opatření navržená kontrolní komisí musí představenstvo projednat a rozhodnout o nich na nejbližší schůzi.

4. Kontrolní komise odpovídá za svoji činnost valné hromadě.

Čl. 16

1. Kontrolní komise jedná podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.

2. Schůze kontrolní komise svolává a řídí její předseda. V době jeho nepřítomnosti místopředseda nebo jiný kontrolní komisí pověřený člen kontrolní komise.

Čl. 17

Rady družstev

1. Družstva se sdružují do rad družstev (dále jen „rada“) podle územního principu, přičemž se mohou spolu sdružovat i již ustavené jednotlivé rady.

2. Družstvo může přejít na základě žádosti do jiné rady, pokud s žádostí vysloví souhlas konference rady, do které se přechod uskutečňuje. Přechod je možný vždy k 1. 1. kalendářního roku, přičemž tato skutečnost musí být oznámena radě, ze které družstvo přechází nejméně 6 měsíců před přechodem, jinak je přechod neplatný. Pokud s přechodem vysloví souhlas obě dotčené rady, může družstvo přejít do jiné rady kdykoli. Pokud nedojde k jiné dohodě, přechod se uskutečňuje bez finančních nároků.

3. Rady nemají právní subjektivitu. Každé družstvo může být členem pouze jedné rady. Orgánem rady je konference a výbor rady.

4. V radách se družstva scházejí na pracovních aktivech, které se konají podle potřeby formou porad či seminářů předsedů popřípadě jiných zástupců družstev a dalších funkcionářů či odborných pracovníků. Aktivy předsedů, kdy jejich součástí je i přenášení informací z představenstva, se konají zpravidla po každém jednání představenstva, nejméně jednou za 3 měsíce.

Čl. 18

Konference rady

1. Konference je nejvyšší orgán rady, která projednává veškeré záležitosti týkající se bytového družstevnictví v působnosti příslušné rady.

2. Konferenci rady přísluší:

a) předkládat představenstvu svazu návrhy úkolů k řešení,

b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise v rámci počtu stanoveného valnou hromadou,

c) z členů představenstva volených příslušnou konferencí rady volit předsedu rady,

d) ustavovat odborné komise rad a jmenovat jejich členy,

e) ustanovit výbor rady a stanovit jeho kompetence a volit a odvolávat jeho členy,

f) volit delegáty (náhradníky) na valnou hromadu podle zásad stanovených valnou hromadou; konference nezvolí delegátem toho zástupce družstva, které neplní povinnosti stanovené v čl. 5 odst. 3,

g) schvalovat plán a rozpočet rady,

h) rozhodovat o prostředcích nebo jiných plnění, které stát nebo jiné subjekty poskytly družstvům prostřednictvím rady družstev a to na základě zásad schválených radou družstev,

i) rozhodovat o výši příspěvku družstev na činnost rady,

j) projednávat materiály pro valnou hromadu,

k) navrhovat kandidáty do funkcí předsedy a místopředsedů svazu a předsedy a místopředsedy kontrolní komise, kteří jsou však voleni valnou hromadou,

l) rozhodovat o organizačním začlenění družstev sdružených v radě a udělovat souhlas k žádosti družstva o přechod z jiné rady,

m)určovat počet pracovišť rady a jejich sídla,

n) určovat zásady pro stanovení váhy hlasu delegáta na konferenci rady ve vazbě na výši příspěvku na činnosti svazu.

Čl. 19

Jednání konference rady

1. Konference rady svolává výbor rady.

2. Konference rady se koná podle potřeby, nejméně jednou ročně.

3. Jednání konference rady řídí předseda rady, který přizve na jednání konference členy představenstva a kontrolní komise svazu, zvolené příslušnou radou, kteří informují o práci představenstva a kontrolní komise svazu. Konferenci rady může řídit konferencí rady pověřený účastník jednání konference. Jednání konference se zpravidla zúčastňují předseda a místopředsedové svazu.

4. Na základě žádosti nejméně jedné třetiny družstev sdružených v radě je výbor rady povinen svolat konferenci rady nejpozději do jednoho měsíce od doručení žádosti. Lhůta počíná běžet ode dne, kdy počet žádostí dosáhl nejméně jedné třetiny počtu družstev sdružených v radě.

5. V případě, že není postupováno podle odst. 1, je oprávněno svolat konferenci rady představenstvo a požadovat, aby jejímu jednání byli přítomni představenstvem určení funkcionáři.

6. Každé družstvo vysílá na konferenci rady jednoho delegáta, pokud vzhledem k počtu družstev sdružených v radě nestanoví jinak jednací řád konference. Mandát delegáta trvá do konání další řádné konference. Členové představenstva a kontrolní komise svazu, pokud nejsou delegáty, se účastní konference s hlasem poradním.

7. Počet hlasů delegáta na konferenci rady se stanoví podle výše příspěvku1), přičemž každý delegát má nejméně jeden hlas, nestanoví-li jednací řád konference jinak. V souladu s těmito zásadami stanoví počet hlasů delegáta výbor rady. Ustanovení článku 12 odst. 2, věta pátá platí obdobně.

8. O jednáních konference se pořizují zápisy. Evidenci zápisů, stanovisek a dalších podkladů vede úřad rady.

Čl. 20

Výbor rady

1. Výbor rady projednává záležitosti, které mu stanovila konference rady.

2. Výbor rady v období mezi konferencemi rady zabezpečuje informovanost členů rady, jedná s regionálními orgány, koordinuje činnost družstev v jednotlivých specializovaných oblastech činnosti družstev a na návrh předsedy rady doporučuje představenstvu prostřednictvím předsedy svazu obsazení funkce ředitele úřadu rady a rovněž na návrh předsedy rady schvaluje obsazení úřadu rady zaměstnanci.

3. Výbor rady zastupuje družstva vůči regionálním orgánům a institucím.

4. Výbor rady hospodaří s příspěvky získanými od družstev podle čl. 5 odst. 3, písmeno d), popř. s jinými získanými prostředky.

5. Výbor rady se koná zpravidla v návaznosti na jednání představenstva.

6. Výbor rady tvoří příslušní členové představenstva a kontrolní komise a další zvolení členové, jejichž počet stanoví konference rady. Výbor rady svolává a řídí předseda rady, který může přizvat na jednání výboru rady ředitele úřadu rady, který je zpravidla tajemníkem výboru.

7. O jednáních výboru se pořizují zápisy. Evidenci zápisů, stanovisek a dalších podkladů vede úřad rady.

8. Výbor rady může pozastavit poskytování pomoci a služeb členskému družstvu, které po předchozím písemném upozornění, neuhradí ani v dodatečně stanovené lhůtě členský příspěvek. Tímto ustanovením není dotčen postup podle čl. 6 odst. 2 stanov.

Všeobecná ustanovení

Čl. 21

1. Do orgánů svazu mohou být zvoleni a jeho členy být pouze členové družstev, která jsou členy svazu, starší 21 let, kteří byli navrženi statutárním orgánem družstva, konferencí rady, představenstvem nebo kontrolní komisí, s výjimkou případu upraveného v čl. 18 odst. 2., písm. k). Dalšími předpoklady pro výkon funkce je způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost podle zákona o živnostenském podnikání. Delegátem na valné hromadě a konferenci rady může být pouze člen družstva, které je členem svazu. Přestane-li člen orgánu svazu splňovat předpoklady pro výkon funkce, jeho funkce tím zaniká s okamžitou účinností.

2. Členové orgánů jsou povinni vykonávat své funkce svědomitě, plnit svěřené úkoly a zachovávat zákonnost. Pokud při výkonu funkce způsobí škodu, odpovídají za ní podle právních předpisů. Členům orgánů svazu může být za výkon funkce přiznána odměna.

3. Funkční období orgánů svazu je čtyřleté a probíhá shodně mimo delegátů na valnou hromadu. V případě nových členů orgánů svazu volených konferencemi rad podle čl. 18 odst.2, písm. b) po uplynutí funkčního období předchozích členů se tito členové ujímají svých funkcí dnem, kterým valná hromada podle čl. 8 odst. 2 písm. g) vezme na vědomí jejich zvolení, přičemž platí, že toto vzetí na vědomí může valná hromada uplatnit až po té, co byl zvolen předseda. V případech, kdy členům orgánů svazu volených konferencí podle čl. 18 odst. 2, písm. b) zanikne mandát v průběhu volebního období stejně jako v případech volby předsedy a místopředsedů svazu a předsedy a místopředsedy kontrolní komise podle čl. 8 odst. 2 písm. e) a f), se členové orgánů ujímají funkce dnem zvolení příslušným orgánem svazu s přihlédnutím k článku 12

odst. 2. Členové orgánů vykonávají své funkce i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, a to až do zvolení nových orgánů nebo vzetí jejich volby na vědomí valnou hromadou podle čl. 8 odst. 2, písm. g), přičemž funkce zaniká nejpozději uplynutím šesti měsíců od skončení funkčního období. V případě předsedy se do zvolení nového předsedy prodlužuje jeho pracovní smlouva se svazem. Prodloužení nesmí přesáhnout dobu šesti měsíců. Do orgánů svazu kromě případů uvedených v čl. 8 odst. 2, písmo e) a f) mohou být zvoleni i náhradníci s určením pořadí, podle kterého nastupují do funkce místo člena orgánu svazu, který byl odvolán, odstoupil nebo mu z jiných důvodů zanikl mandát.

4. Člen orgánu může z vážných důvodů před uplynutím funkčního období ze své funkce odstoupit. Jeho funkce však končí dnem, kterým odstoupení z funkce projednal orgán, který jej zvolil. Příslušný orgán musí projednat odstoupení na svém nejbližším zasedání poté, kdy se o odstoupení dověděl, nejdéle však do tří měsíců. Po uplynutí této lhůty se odstoupení pokládá za projednané. U předsedy končí výkon funkce a výkon práce podle příslušných ustanovení zákoníku práce.

5. Neplní-li člen voleného orgánu řádně svoji funkci, může jej před uplynutím funkčního období odvolat orgán, který jej zvolil, s výjimkou postupu podle čl. 8 odst. 2, písm. e) a f).

6. Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné.

7. Orgány svazu jsou způsobilé jednat a usnášet se, je-li přítomen počet členů s nadpoloviční většinou hlasů. K platnosti usnesení se vyžaduje souhlas přítomných členů s nadpoloviční většinou hlasů, není-li dále stanoveno jinak. K platnosti usnesení v záležitostech uvedených v čl. 8 odst. 2, písm. b), c), e), f), i), j), l), m) a n) se vyžaduje souhlas nejméně dvou třetin přítomných delegátů rad družstev. V případech nezvolení některého kandidáta (čl. 8 odst. 2, písm. e) a f)) podle věty třetí, postupuje se ve druhém a dalších kolech voleb podle věty druhé.

8. Není-li v hodinu uvedenou pro konání konference rady přítomen počet delegátů s nadpoloviční většinou hlasů, může se konference konat o půl hodiny později za přítomnosti delegátů s minimálně jednou třetinou počtu hlasů. Může však jednat a rozhodovat pouze o těch záležitostech, které byly uvedeny na pořadu jednání. K platnosti usnesení se v takovém případě vyžaduje souhlas delegátů s nadpoloviční většinou hlasů.

9. O jednání orgánů se pořizují zápisy, ve kterých je uveden obsah jednání a doslovná znění přijatých usnesení. Nesouhlasí-li člen orgánu s usnesením, má právo, aby jeho odchylný názor byl v zápise uveden. Tím není dotčena jeho povinnost přijatá usnesení plnit.

10. Podrobnosti o jednání orgánů svazu a jejich volbě upravují jednací a volební řády přijaté těmito orgány.

ČÁST ČTVRTÁ

Zaměstnanci a útvary svazu

Čl. 22

1. K plnění svých úkolů přijímá svaz nezbytný počet zaměstnanců do pracovněprávního vztahu.

2. Organizaci, úkoly a řízení útvarů svazu upravuje organizační řád.

3. Zaměstnanci ústředí Praha zajišťují úkoly svazu podle čl. 3 odst. 1 stanov, zejména ve vztahu k zákonodárným a výkonným orgánům státu a ostatním institucím. V rámci příspěvku plní úkoly obecného charakteru a zpracovávají metodické materiály pro potřeby členských organizací a přenášejí získané poznatky na pracovníky při radách družstev.

4. Zaměstnanci svazu při radách družstev zajišťují veškerou operativu svazu v daném území v oblasti ekonomické, technické a právní. Zajišťují informovanost členských družstev a styk s individuálními členy, jakož i přenos informací z ústředí svazu popř. další funkce stanovené konferencí rady.

Část pátá

Hospodaření svazu

Čl. 23

1. Svaz hospodaří s vlastním majetkem, nabývá práva a zavazuje se. Za své závazky odpovídá svým majetkem. Svaz neručí a neodpovídá za závazky a ztráty družstev.

2. Družstva platí příspěvky na činnost svazu podle zásad stanovených valnou hromadou. Tyto příspěvky slouží k úhradě nákladů spojených se zabezpečením základních funkcí svazu vymezených v čl. 3 odst. 1 stanov. Z příspěvku družstev na činnosti svazu lze poskytnout slevu v závislosti na účasti družstva na projektech svazu.

3. Činnosti svazu vymezené v čl. 3 odst. 2 stanov jsou hrazeny těmi, v jejichž prospěch jsou tyto činnosti vynakládány. Podmínky a cenu těchto činností stanovuje představenstvo, přičemž náklady těchto činností budou individuálně účtovány a fakturovány.

4. Svaz hospodaří podle rozpočtu schváleného valnou hromadou.

5. Svaz vytváří vlastní fondy. Zásady tvorby a způsobu hospodaření s prostředky fondu stanoví představenstvo.

6. Rady družstev hospodaří s prostředky schválenými konferencí rady na principu důsledného střediskového členění. Tento princip znamená, že překročení schváleného rozpočtu rady je hrazeno vždy z prostředků rady, nedočerpání rozpočtu je přebytkem, který zůstává plně v dispozici rady.

ČÁST ŠESTÁ

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 24

1. Členství družstev ve svazu, které vzniklo před schválením těchto stanov, zůstává zachováno.

2. Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení družstva ze svazu se může družstvo odvolat do 30ti dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podané odvolání má odkladný účinek.

3. Odvolání se předkládá představenstvu. Představenstvo může samo odvolání vyhovět; jestliže však odvolání v plném rozsahu nevyhoví, předloží odvolání k rozhodnutí valné hromadě. Rozhodnutí valné hromady o odvolání je konečné.

4. Dojde-li k rozdělení svazu na následnické subjekty, provede se majetkové vypořádání podle zásad stanovených valnou hromadou.

5. Dojde-li k zániku svazu, provede se likvidace. Způsob provedení likvidace určuje a likvidátory jmenuje valná hromada při rozhodnutí o zrušení. Valná hromada také určí, jak se použije prostředků a majetku svazu, který zůstane po skončení likvidace.

6. Svaz neručí a neodpovídá za závazky a ztráty družstevních podniků při jejich převedení na obchodní společnosti či družstva, nebo při jejich likvidaci.

7. Stávající rady družstev se považují za rady družstev podle čl. 17 těchto stanov. Ustavení další rady, popřípadě jejich sloučení či rozdělení na základě vůle projevené na příslušných konferencích rad, podléhá souhlasu valné hromady.

8. Družstva přijatá za členy svazu po 11. 5. 1995 nemají při vypořádání majetku svazu nárok na prostředky a majetek svazu. To neplatí, jedná-li se o družstva vzniklá vyčleněním, rozdělením nebo splynutím z členských družstev existujících před výše uvedeným datem.

Čl. 25

1. Tyto stanovy byly schváleny 21. valnou hromadou dne 24. 6. 2014 a nabývají platnosti a účinnosti okamžikem jejich schválení.

2. Nabytím účinnosti těchto stanov se zrušují dosavadní stanovy svazu, které byly schváleny 2. konferencí SČMBD a nabyly účinnosti dne 29. 4. 1992 ve znění změn a doplňků přijatých 3. konferencí členských družstev SČMBD, které nabyly účinnosti dne

13. 5. 1993, 2. valnou hromadou, které nabyly účinnosti dne 11. 5. 1995, 4. valnou hromadou, které nabyly účinnosti dne 27. 5. 1997, 6. valnou hromadou, které nabyly účinnosti dne 25. 5. 1999, 10. valnou hromadou, které nabyly účinnosti dne 26. 6. 2003, 12. valnou hromadou, které nabyly účinnosti dne 23. 6. 2005, 14. valnou hromadou, které nabyly účinnosti dne 14. 6. 2007 a 17. valnou hromadou, které nabyly účinnosti dne 1. 7. 2010.