VŠEOBECNÉ PODMÍNKY
VŠEOBECNÉ PODMÍNKY
Část A – Základní ustanovení
Článek 1
Obecná ustanovení
1. Všeobecné podmínky jsou nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu (dále jen „Smlouva“).
2. Všeobecné podmínky jsou rovněž nedílnou součástí Rozhodnutí o poskytnutí podpory, pokud ve prospěch příjemce bylo vydáno, přičemž v tomto případě se použijí přiměřeně.
3. Pokud Všeobecné podmínky odkazují na procesy (zejména změnová řízení nebo hodnotící procesy), které jsou upraveny vnitřními předpisy poskytovatele, jsou tyto vnitřní předpisy pro smluvní strany závazné. Vnitřní předpisy jsou dostupné na internetové adrese xxxx://xxx.xxxx.xx v sekci „vnitřní předpisy“.
4. Poskytovatel si vyhrazuje právo provádět změny těchto vnitřních předpisů v takovém rozsahu, aby nedošlo k navýšení povinností příjemce nebo jiného zhoršení jeho postavení oproti Smlouvě, přičemž smluvní strany postupují podle aktuální a účinné verze tohoto předpisu.
5. Těmito vnitřními předpisy jsou zejména SME-03 Směrnice pro oponentní řízení, SME-07 Směrnice pro změnová řízení projektů, SME-12 Směrnice pro předkládání a zpracování zpráv, a SME-22 Směrnice pro veřejnosprávní kontrolu.
Článek 2 Vymezení pojmů
1. Pro účely smlouvy se rozumí:
a. „Dalším účastníkem” právnická osoba nebo fyzická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, jejíž účast na projektu je vymezena v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu. Jedná se o toho uchazeče či příjemce, který obvykle není ve vztahu k poskytovateli,
b. „Dobou řešení” doba ode dne zahájení řešení projektu příjemcem do dne ukončení řešení projektu příjemcem, přičemž řešení projektu se považuje za ukončené rovněž v případě předčasného zastavení řešení projektu v souvislosti s ukončením platnosti smlouvy o poskytnutí podpory či rozhodnutí o poskytnutí podpory,
c. „Důvěrnou informací” informace, kterou lze považovat ve smyslu příslušných ustanovení obchodního zákoníku za obchodní tajemství či kterou jedna ze smluvních stran označí jako důvěrnou informaci, nebo jakákoliv informace, jejíž prozrazení jednou smluvní stranou může být pro druhou smluvní stranu nevýhodné, není-li všeobecně veřejně známa nebo nebyla smluvní stranou označena za nedůvěrnou,
d. „Hlavním příjemcem” ten příjemce, který vstupuje s poskytovatelem do smluvního vztahu a odpovídá za plnění veškerých povinností během řešení projektu vůči poskytovateli na základě smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory,
e. „Implementačním plánem” hlavním příjemcem předkládaný plán na využití výsledků projektu, jejich stručný popis, vymezení, stupeň důvěrnosti, uvedení nákladů apod.,
f. „IS VaVaI„ Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je informační systém veřejné správy zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání
údajů o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných prostředků. Obsah IS VaVaI, postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů je stanoven ZPVV, nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, zvláštními právními předpisy a provozním řádem IS VaVaI,
g. „Hodnotícím procesem” poskytovatelem stanovený proces, zpravidla vnitřním předpisem, za účelem hodnocení plnění cílů projektu, zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany, zejména oponentní řízení, předkládání zpráv, závěrečné hodnocení a monitoring udržitelnosti,
h. „Nařízením” Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách),
i. „Podnikem” každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu ve smyslu přílohy č. 1 Nařízení,
j. „Podporou” účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté poskytovatelem formou dotace v návaznosti na výsledky veřejné soutěže nebo veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích a na základě smlouvy o poskytnutí podpory či rozhodnutí o poskytnutí podpory,
k. „Poskytovatelem” Technologická agentura České republiky (TA ČR),
l. „Pravidly poskytnutí podpory” souhrn práv a povinností stanovených smlouvou o poskytnutí podpory či rozhodnutím o poskytnutí podpory, vnitřními předpisy poskytovatele a dalšími dokumenty, na které se odkazuje, příslušným programem a zadávací dokumentací a obecně závaznými právními předpisy (národními i evropskými), zejména ZPVV, rozpočtovými pravidly a pravidly veřejné podpory,
m. „Pravidly veřejné podpory” souhrn práv a povinností stanovených článkem 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, Rámcem a Nařízením,
n. „Programem” soubor věcných, časových a finančních podmínek pro aktivity potřebné k dosažení cílů ve výzkumu, vývoji a inovacích formulovaných poskytovatelem, které poskytovatel vyhlašuje ve veřejné soutěži nebo ve veřejné zakázce ve výzkumu, vývoji a inovacích,
o. „Projektem” soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů ve výzkumu, vývoji a inovacích formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky,
p. „Předmětem duševního vlastnictví” majetek nehmotné povahy, kterým jsou díla chráněná podle práva autorského a práv souvisejících s právem autorským a předměty průmyslově právní ochrany, tj. technická řešení (patenty, užitné vzory, případně topografie polovodičových výrobků), předměty průmyslového výtvarnictví a designu (průmyslové vzory), označení výrobků a služeb (ochranné známky, označení původu, zeměpisná označení, obchodní firma) a dále především obchodní tajemství a know-how (psané i nepsané výrobní, obchodní a jiné zkušenosti),
q. „Příjemcem” uchazeč, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto, přičemž rozhodným dnem je den doručení tohoto rozhodnutí. Pokud se stanoví práva a povinnosti příjemci, stanoví se tak společně hlavnímu příjemci a dalším účastníkům,
r. „Rámcem” Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací,
s. „Rozpočtovými pravidly” zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,
t. „Řešitelem” fyzická osoba odpovědná příjemci za odbornou úroveň projektu,
u. „Smlouvou o účasti na řešení projektu” smlouva uzavřená mezi hlavním příjemcem a dalšími účastníky v souladu s § 2 odst. 2 písm. j) ZPVV,
v. „Smlouvou o využití výsledků” smlouva uzavřená mezi příjemcem a uživatelem v souladu s § 11 ZPVV,
w. „Uznanými náklady” takové způsobilé náklady na projekt ve výzkumu, vývoji a inovacích ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 l) ZPVV, které poskytovatel schválí pro řešení projektu a které budou vynaloženy během jeho řešení, jsou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným aktivitám,
x. „Veřejnou podporou” podpora ve smyslu článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,
y. „Veřejnou soutěží” veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích podle Hlavy V ZPVV,
z. „Výsledek projektu” výsledek ve smyslu § 2 odst. 2 písm. k) ZPVV,
aa. „Využitím výsledků” přímé nebo nepřímé použití vnesených práv nebo výsledků projektu k výzkumným nebo komerčním účelům,
bb. „Výzkumnou organizací” právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva ve smyslu § 2 odst. 2 písm. k) ZPVV a článku 30 odst. 1 Nařízení,
cc. „ZPVV” zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) a
dd. „Způsobilými náklady” takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi ve smyslu § 2 odst. 2 písm. l) ZPVV.
Část B – Práva a povinnosti smluvních stran, důsledky jejich porušení a ukončení platnosti Smlouvy
Článek 3
Poskytnutí podpory
1. Poskytovatel poskytuje hlavnímu příjemci podporu na základě Smlouvy a za podmínek v ní uvedených včetně podpory určené dalším účastníkům.
2. Poskytovatel se zavazuje po provedení veřejné soutěže poskytnout podporu jednorázově na příslušný rok řešení ve výši uvedené v Závazných parametrech řešení projektu
a. pro první rok řešení do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy a
b. u víceletých projektů pro druhý a každý následující rok řešení do 60 kalendářních dnů od začátku příslušného kalendářního roku.
3. Poskytovatel se zavazuje ve veřejné zakázce ve výzkumu, vývoji a inovacích začít poskytovat podporu
a. v prvním roce řešení do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy a
b. u víceletých projektů ve druhém a dalších letech řešení do 60 kalendářních dnů od začátku příslušného kalendářního roku,
přičemž harmonogram plateb jednotlivých částí podpory je stanoven Závaznými parametry řešení projektu.
4. Předpokladem pro poskytnutí podpory je, že
a. nedojde v důsledku rozpočtového provizoria nebo krácení prostředků ze státního rozpočtu k regulaci čerpání státního rozpočtu a
b. jsou splněny veškeré povinnosti příjemce.
5. Dojde-li k regulaci čerpání státního rozpočtu, poskytovatel v závislosti na povaze a rozsahu takového opatření
a. oznámí písemně hlavnímu příjemci, že příslušnou část podpory neposkytne ve stanovené lhůtě a je - li tak možné, uvede jinou lhůtu, kdy bude příjemci tato část podpory poskytnuta,
b. navrhne příjemci změnu Závazných parametrů řešení projektu nebo
c. Smlouvu vypoví.
6. Poskytovatel si vyhrazuje právo neposkytnout podporu ve lhůtě podle odst. 2 nebo 3, pokud na základě ukončeného nebo probíhajícího hodnotícího procesu nebo veřejnosprávní kontroly má pochybnosti o splnění veškerých povinností hlavního příjemce, přičemž k ověření je zapotřebí využít jiný hodnotící proces nebo veřejnosprávní kontrolu. Lhůta podle odst. 2 nebo 3 se prodlouží o tu dobu, co byl prováděn ověřovací hodnotící proces nebo veřejnosprávní kontrola.
7. Povinnosti hlavního příjemce se považují za splněné, pokud na základě ukončených nebo probíhajících hodnotících procesů nebo veřejnosprávní kontroly poskytovatel ve lhůtě podle odst. 2 nebo 3
a. písemně hlavnímu příjemci neoznámí zahájení jiného hodnotícího procesu nebo veřejnosprávní kontroly,
b. písemně hlavního příjemce nevyzve k dodatečnému splnění všech jeho závazků,
c. neodešle hlavnímu příjemci výpověď nebo odstoupení od Xxxxxxx nebo
d. nepodá podnět k zahájení řízení o porušení rozpočtové kázně k místně příslušnému finančnímu úřadu nebo nepodá v souvislosti s domnělým trestným činem spáchaným v souvislosti s řešením projektu trestní oznámení na věcně a místně příslušný orgán činný v trestním řízení.
8. Poskytovatel poskytuje podporu
a. veřejné vysoké škole a veřejné výzkumné instituci převodem z bankovního účtu poskytovatele na bankovní účet u České národní banky uvedený ve Smlouvě,
b. ostatním fyzickým a právnickým osobám převodem z bankovního účtu poskytovatele na bankovní účet uvedený ve Smlouvě a
c. organizačním složkám státu nebo organizačním jednotkám ministerstva přesunem prostředků státního rozpočtu pomocí rozpočtového opatření.
9. Příslušná část podpory se považuje za poskytnutou dnem, kdy jsou finanční prostředky takto určené uvolněny z bankovního účtu poskytovatele, nebo schválením rozpočtového opatření Ministerstvem financí České republiky.
10. Veškeré činnosti, na které je podpora poskytována musí směřovat k dosažení cílů projektu, neboli k naplnění účelu podpory, tj. příjemce svou činností vytvoří předpoklady k tomu, aby těchto cílů bylo dosaženo.
11. Pokud nedojde k efektivnímu čerpání poskytnuté podpory v příslušném kalendářním roce, hlavní příjemce vrací nevyčerpanou část podpory zpět poskytovateli v termínu stanoveném níže v povinnostech hlavního příjemce. Hlavní příjemce může zároveň podat žádost o převod těchto finančních prostředků do příštího kalendářního roku a poskytovatel s touto žádostí naloží v souladu se směrnicí SME-07 Směrnice pro změnová řízení projektů.
Článek 4
Povinnosti hlavního příjemce
1. Hlavní příjemce je povinen
a. čerpat a využívat podporu v souladu s pravidly poskytnutí podpory a Závaznými parametry řešení projektu, zejména využívat podporu na uznané náklady v souladu s částí E a postupovat v souladu s § 8 odst. 5 ZPVV podle zákona o veřejných zakázkách,
b. svou činností při řešení projektu dosahovat výsledků projektu a poskytovateli prokázat jejich existenci (např. doručením příslušných dokumentů) včetně přiřazení k cílům dané podoblasti národních priorit ve lhůtách uvedených v Závazných parametrech řešení projektu,
c. převést ze svého bankovního účtu na bankovní účty dalších účastníků příslušnou část podpory podle Závazných parametrů řešení projektu ve lhůtách stanovených ve smlouvě o účasti na řešení projektu,
d. vrátit poskytovateli na jeho běžný výdajový účet část podpory, a to do 14 kalendářních dnů poté, co se dozví, že tuto část z jakéhokoliv důvodu nevyužije, nebo poté, co byl poskytovatelem k jejímu vrácení vyzván, přičemž nejpozději do 31. prosince příslušného roku musí být takto nevyčerpaná podpora za tento rok připsána na běžný výdajový účet poskytovatele; hlavní příjemce je však oprávněn vrátit max. 5% takto nevyčerpané podpory až do 15. února na účet 6015-3125001/0710, pokud tak řádně odůvodní v průběžné nebo závěrečné zprávě. Pokud je příjemce veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, může takto nevyužitou podporu převést do fondu účelově určených prostředků, nejvýše však 5 % objemu podpory poskytnuté a pouze jemu příslušné v daném kalendářním roce,
e. vést v účetnictví oddělenou účetní evidenci uznaných nákladů projektu financovaných z prostředků určených k řešení projektu pro každý jednotlivý projekt,
f. zaplatit smluvní pokutu stanovenou podle článku 5,
g. mít uzavřenou písemnou smlouvu o účasti na řešení projektu se všemi jejími povinnými náležitostmi podle článku 6, pokud se na řešení projektu podílí více příjemců,
h. předložit nejpozději před ukončením řešení projektu smlouvu o využití výsledků uzavřenou s uživatelem výsledků anebo řádné odůvodnění (čestné prohlášení o využití výsledků), pokud příjemce bude jediným uživatelem výsledku projektu,
i. poskytovat výsledky podle pravidel stanovených v článku 15
j. převést na poskytovatele vlastnické právo k výsledku veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích ve lhůtě stanovené v Závazných parametrech řešení projektu a
k. v souladu s článkem 9 řádně a jednoznačně vyčíslit a odvést poskytovateli veškeré příjmy z projektů a nezamezovat jejich získávání.
2. Hlavní příjemce je dále povinen
a. zahájit řešení projektu v termínu stanoveném v Závazných parametrech řešení projektu, nejpozději však do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy,
b. písemně informovat poskytovatele o veškerých změnách, týkajících se jeho osoby nebo dalšího účastníka, o změnách veškerých skutečností uvedených ve schváleném návrhu projektu (např. postup při řešení), které nejsou uvedeny v Závazných parametrech řešení projektu, a dále o jakýchkoliv dalších změnách a skutečnostech, které by mohly mít vliv na řešení a cíle projektu nebo změnu údajů zveřejňovaných v IS VaVaI, a o tom, že jeho osoba či další účastník přestal splňovat podmínky kvalifikace, které nastaly v době ode dne nabytí účinnosti Smlouvy, a to v souladu s příslušným změnovým řízením,
c. postupovat v souladu s dokumentem „Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR“,
d. předkládat zprávy a další relevantní informace v souladu se Smlouvou a příslušnými hodnotícími procesy, které se týkají jak řešení projektu tak plnění implementačního plánu
e. uvádět informace, které nejsou zmatečné a zajistit, že veškeré informace uváděné ve zprávách či jiných zasílaných dokumentech nejsou v rozporu se skutečným stavem, zejména finanční vypořádání uváděná v průběžných a závěrečných zprávách odpovídají skutečné výši vrácené nevyčerpané části podpory,
f. poskytovat veškerou součinnost v souvislosti s průběhem hodnotících procesů jinou než uvedenou v písm. d), poskytovat na žádost poskytovatele jakékoliv informace týkající se průběhu řešení projektu, jeho výsledků, a průběhu realizace implementačního plánu a poskytovat poskytovateli veškeré potřebné informace za účelem zveřejňování v IS VaVaI, a to vše ve lhůtách stanovených jednotlivými hodnotícími procesy, zákonných lhůtách, nebo lhůtách uvedených v žádostech poskytovatele o informaci,
g. prokázat na výzvu poskytovatele, že splňuje povinnosti stanovené pravidly poskytnutí podpory, a to ve lhůtě uvedené v této výzvě a
h. poskytovat veškerou součinnost podle směrnice SME-07 Směrnice pro změnová řízení projektů, zejména předkládat požadované informace a dokumenty ve stanovených lhůtách tak, aby mohl být proces podle této směrnice řádně dokončen, včetně uzavření dodatku ke smlouvě či rozhodnutí o poskytnutí podpory, pokud tak tato směrnice stanoví.
3. Hlavní příjemce je zároveň povinen zajistit, aby další účastník rovněž dodržoval výše uvedené povinnosti, popř. aby prováděl veškerou potřebnou součinnost za účelem dodržení těchto povinností hlavním příjemcem.
4. Pokud je hlavnímu příjemci stanovena povinnost písemného doručování poskytovateli v dané lhůtě, a v případě, že nevyužije elektronické podání (informační systém datových schránek nebo e-mailová zpráva se zaručeným elektronickým podpisem na adresu xxxxx@xxxx.xx), je povinen doručit příslušný dokument nejpozději do konce úředních hodin podatelny TA ČR v poslední den lhůty. Úřední hodiny podatelny TA ČR jsou uvedeny na webových stránkách poskytovatele.
Článek 5
Důsledky porušení podmínek poskytnutí podpory
1. V případě jakéhokoliv porušení povinností hlavním příjemcem je poskytovatel oprávněn pozastavit poskytování podpory a neposkytnout příslušnou část podpory ve stanovených lhůtách.
2. Porušení povinností hlavním příjemcem stanovených v čl. 4 odst. 1 se považuje za porušení rozpočtové kázně a má za následek podání podnětu k zahájení řízení o porušení rozpočtové kázně s tím že
a. podle písm. a) se odvádí 100% takto neoprávněně použité podpory,
b. podle písm. b) se odvádí 100% poskytnuté podpory určené k dosažení toho výsledku, kterého nebylo dosaženo,
c. podle písm. c) se odvádí 5 % příslušné části podpory nepřevedené dalšímu účastníku,
d. podle písm. d) se odvádí 100 % takto nevrácené příslušné části podpory,
e. podle písm. e) se odvádí 100% veškeré dosud poskytnuté podpory,
f. podle písm. f) se odvádí 100% částky odpovídající stanovené smluvní pokutě,
g. podle písm. g) se odvádí 100% veškeré dosud poskytnuté podpory,
h. podle písm. h) se odvádí 5 % veškeré dosud poskytnuté podpory,
i. podle písm. i) se odvádí 100 % celkové podpory,
j. podle písm. j) se odvádí 100 % celkové podpory a
k. podle písm. k) se odvádí 5 % veškeré dosud poskytnuté podpory.
3. Porušení povinností hlavním příjemcem stanovených v čl. 4 odst. 2 má za následek
a. podle písm. a) smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každý byť započatý měsíc prodlení, maximálně však 50.000 Kč,
b. podle písm. b) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každé takové jednotlivé porušení
c. podle písm. c) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč,- za každé takové jednotlivé porušení,
d. podle písm. d) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 1.000 Kč,- za každý byť započatý den prodlení, maximálně však 50.000 Kč,
e. podle písm. e) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč,- za každé takové jednotlivé porušení,
f. podle písm. o) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč,- za každé takové jednotlivé porušení,
g. podle písm. p) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč,- za každé takové jednotlivé porušení a
h. podle písm. h) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč,- za každé takové jednotlivé porušení.
4. Porušení některé z povinností dalším účastníkem má za následek uplatnění příslušných sankčních ustanovení podle tohoto článku vůči hlavnímu příjemci.
5. Odstoupení od Xxxxxxx nemá vliv na uplatnění ostatních příslušných sankčních ustanovení podle tohoto článku.
6. Hlavní příjemce bere na vědomí, že pokud soustavně porušuje své povinnosti nebo porušení vyhodnotí poskytovatel jako závažné, je poskytovatel oprávněn vyloučit návrhy projektů podané hlavním příjemcem do veřejných soutěží nebo veřejných zakázek ve výzkumu, vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo hlavnímu příjemci toto porušení prokázáno, nebo kdy ho písemně uznal. Pokud takto poruší povinnost další účastník, vyloučení projektů se bude uplatňovat v budoucnu vůči tomuto subjektu a odst. 4 se nepoužije. Poskytovatel takto příslušný subjekt upozorní o uplatnění tohoto článku kdykoliv v budoucnu, avšak v dostatečném předstihu tak, aby nedocházelo k marnému podání návrhu projektu tímto subjektem jako hlavním uchazečem nebo dalším účastníkem.
7. Tímto článkem není dotčen nárok poskytovatele na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku porušení některé z povinností. Stanovené smluvní pokuty nezahrnují náhradu škody a aplikují se nad rámec dalších sankcí vyplývajících z právních předpisů nebo z této Smlouvy.
8. Jednotlivé smluvní pokuty stanovené podle tohoto článku se sčítají, maximálně však do výše odpovídající maximální výši podpory stanovené ve Smlouvě.
9. Pokud hlavní příjemce předpokládá, že nebude schopen splnit některou z výše uvedených povinností, je oprávněn nejpozději do lhůty jejího splnění podat žádost o změnu v souladu se směrnicí SME-07 Směrnice pro změnová řízení projektů u takové změny, která je touto směrnicí umožněna, anebo doručit poskytovateli písemné vyjádření o nemožnosti jejího splnění v důsledku vyšší moci nebo domnělého porušení povinností poskytovatelem. Poskytovatel si vyhrazuje právo trvat na dodržení této povinnosti ve stanovené lhůtě anebo stanovit dodatečnou lhůtu pro její splnění na základě vyhodnocení žádosti nebo vyjádření podle předchozí věty. Poskytovatel je oprávněn v kladném rozhodnutí podle této směrnice stanovit hlavnímu příjemci povinnost vrátit příslušnou část podpory (např. na základě žádosti o redukci výsledků).
10. Žádost nebo vyjádření podle předchozího odstavce podané později staví lhůtu pro počítání smluvních pokut podle dnů, týdnů či měsíců, nebo stanovenou lhůtu k nápravě.
11. Smluvní strany si budou počínat tak, aby v zájmu zachování řešení projektu předešli předčasnému ukončení Smlouvy výpovědí nebo odstoupením, pokud tak bude možné a s ohledem na povahu projektu a jeho řešení účelné, zejména vyvinou snahu o ukončení účasti dalšího účastníka na řešení projektu, který porušuje své povinnosti, nebo je pravděpodobně poruší. Poskytovatel si zároveň vyhrazuje právo k jednání s dalšími účastníky o pokračování v řešení projektu, pokud své povinnosti porušuje nebo pravděpodobně poruší hlavní příjemce. Tímto odstavcem nejsou dotčeny povinnosti hlavního příjemce nést následky porušení povinností podle tohoto článku.
12. Pokud hlavní příjemce porušil některou z výše uvedených povinností, vyzve jej písemně poskytovatel k nápravě, pokud je tak s ohledem na pochybení možné, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Poskytovatel může rovněž písemně příjemci oznámit zahájení některého hodnotícího procesu nebo veřejnosprávní kontroly za účelem prokázání skutečného stavu věci, přičemž v případě domnělého porušení rozpočtové kázně zpravidla provede veřejnosprávní kontrolu. Ve druhém případě výzvu k nápravě nahrazuje příslušné opatření k nápravě.
Článek 6
Smlouva o účasti na řešení projektu
1. Smlouva o účasti na řešení projektu slouží jako nástroj hlavního příjemce k zajištění dodržování výše uvedených povinností i dalšími účastníky.
2. Smlouva o účasti na řešení projektu musí být písemná a jejím obsahem je zejména
a. rozdělení práv k výsledkům, které vychází ze Závazných parametrů řešení projektu (přístup k výsledkům projektu a kapacitám a rozdělení práv k výsledkům projektu) a zároveň respektuje zákaz nepřímé státní podpory dle Rámce, tj. při stanovení spoluvlastnického poměru se úměrně přihlíží k poměru nákladů jednotlivých příjemců tak, aby nedocházelo k zakázané nepřímé státní podpoře,
b. úprava, řízení a kontrola vnesených práv v jejich vlastnictví, která jsou nezbytná pro řešení projektu,
c. závazek k dodržování povinností podle článku 4 i dalšími účastníky popř. k provádění veškeré potřebné součinnosti za účelem dodržení těchto povinností hlavním příjemcem,
d. závazek hlavního příjemce k převodu příslušné části podpory ze svého bankovního účtu na bankovní účty dalších účastníků včetně stanovení lhůty k tomuto převodu a
e. závazek smluvních stran k mlčenlivosti ohledně veškerých informací vztahujících se k řešení projektu včetně jeho návrhu tak, aby nebyly ohroženy výsledky a cíle jeho řešení.
3. Smlouva o účasti na řešení projektu může být předmětem hodnocení v rámci některého hodnotícího procesu nebo kontroly v rámci veřejnosprávní kontroly, pokud tak poskytovatel stanoví. Poskytovatel stanoví v příslušném opatření k nápravě, aby hlavní příjemce zajistil změnu smlouvy o účasti na řešení projektu, pokud ta bude v rozporu s pravidly poskytnutí podpory anebo se schváleným návrhem projektu.
Článek 7 Výpověď
1. Poskytovatel je oprávněn vypovědět Xxxxxxx v případě, že
a. hlavní příjemce či další účastník přestal splňovat podmínky kvalifikace podle § 18 odst. 2, s výjimkou pravomocného odsouzení pro trestný čin dotýkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory,
b. pokud další pokračování na řešení projektu pozbyde účelnosti, zejména z důvodu paralelního řešení stejného nebo obdobného projektu jiným příjemcem s lepšími výsledky, a to i v jiném programu nebo u jiného poskytovatele, anebo z důvodu zastarání očekávaných výsledků projektů v důsledku existence jiných lépe využitelných metod a postupů, a pokud hlavní příjemce o těchto skutečnostech nevěděl a vědět nemohl,
c. je zřejmé, že postup při řešení projektu nevede k očekávaným výsledkům v důsledku skutečností hlavním příjemcem nezaviněných,
d. dojde v důsledku rozpočtového provizoria nebo krácení prostředků ze státního rozpočtu k regulaci čerpání státního rozpočtu nebo
e. se plnění povinností hlavního příjemce vyplývajících ze Smlouvy stane jinak nemožným a povinnost plnit zanikne, a tato nemožnost nebyla způsobena porušením jeho povinností, přičemž toto plnění povinností není nemožným, lze-li je uskutečnit za ztížených podmínek nebo až po sjednaném termínu plnění.
2. Smluvní strany jsou si povinny vzájemně řádně vypořádat svá práva a povinnosti, zejména provést veškeré nezbytné činnosti spojené s předčasným ukončením řešení projektu (např., pokud je tak účelné, předložení závěrečné zprávy, provedení závěrečného hodnocení, provádění monitoringu udržitelnosti apod.).
3. Výpověď nabývá účinnosti dnem doručení písemné a odůvodněné výpovědi hlavnímu příjemci.
Článek 8 Odstoupení
1. Poskytovatel od Xxxxxxx odstoupí v případě, že
a. hlavní příjemce anebo další účastník se dopustil jednání (včetně nečinnosti v případech, kdy měl povinnost jednat), kterým sám porušil pravidla veřejné podpory, nebo v důsledku něhož dojde k porušení pravidel veřejné podpory na straně poskytovatele,
b. hlavní příjemce uvedl neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje nebo jiné skutečnosti ve veřejné soutěži, při uzavření smlouvy nebo na základě informačních povinností během řešení projektu a po jeho ukončení s úmyslem získat podporu nebo jinou výhodu,
c. hlavní příjemce porušil některou z povinností podle článku 4, přičemž pokud hlavního příjemce vyzval k nápravě, odstoupí poskytovatel od Xxxxxxx až po marném uplynutí stanovené lhůty k nápravě,
d. hlavní příjemce porušil opakovaně 3x některou z povinností, u kterých nejsou dány lhůty pro jejich plnění, ale jejich plnění je podmíněno jinými skutečnostmi,
e. hlavní příjemce anebo další účastník byl pravomocně odsouzen pro trestný čin týkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory,
f. další pokračování na řešení projektu pozbude účelnosti, zejména z důvodu paralelního řešení stejného nebo obdobného projektu jiným příjemcem s lepšími výsledky, a to i v jiném programu nebo u jiného poskytovatele, anebo z důvodu zastarání očekávaných výsledků projektů v důsledku existence jiných lépe využitelných metod a postupů, a pokud příjemce o těchto skutečnostech věděl nebo vědět měl (v pochybnostech se použije obdobné ustanovení o výpovědi),
g. je zřejmé, že postup při řešení projektu nevede k očekávaným výsledkům v důsledku skutečností hlavním příjemcem zaviněných (v pochybnostech se použije obdobné ustanovení o výpovědi) nebo
h. u příjemce byly po ukončení platnosti Smlouvy zjištěny na základě provedení některého z kontrolních procesů závažné finanční nesrovnalosti nebo podvod.
2. Poskytovatel není oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, kdy porušení povinností hlavním příjemcem bylo způsobeno výlučně nedodržením povinností poskytovatele.
3. Odstoupení nabývá účinnosti dnem doručení písemného a odůvodněného oznámení
o odstoupení hlavnímu příjemci.
Článek 9 Příjmy z projektů
1. Příjmy z projektů jsou jakékoliv příjmy příjemce v souvislosti s řešením projektu, které by za jiných okolností neměl, a s kterými se v průběhu řešení projektu nebo po jeho ukončení primárně nepočítá. Mezi příjmy z projektů se tudíž nezahrnují příjmy z deklarovaných výsledků s výjimkou prototypů a pilotních projektů (srov. čl. 30 Nařízení).
2. Mezi příjmy z projektů lze zahrnout zejména
a. příjmy z komerčního využití prototypů a pilotních projektů,
b. úroky z příslušné části finančních prostředků z poskytnuté podpory po tu dobu, co je uložena na účtu příjemce,
c. jakékoliv komerční využití či jiné zpeněžení majetku pořízeného z podpory, který již nelze využít k samotnému řešení projektu a
d. sankce dodavatelům, včetně těch neuplatněných, při pořizování zboží či služeb za účelem řešení projektu popř. jiná náhradní plnění (např. slevy za pozdní dodání),
pokud se nejedná o řešení projektu v rámci veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích.
3. Příjemce je povinen si zároveň počínat jako řádný hospodář při generování příjmů, tj. nezamezovat jejich získávání, pokud by tak nečinil ani v případě, že by se jednalo o příjmy, které s projektem nesouvisí. Opačný postup bude posuzován jako porušení pravidel veřejné podpory. Příjemce však neporuší pravidla veřejné podpory ani nebude jednat v rozporu se zásadou řádného hospodáře v případě nezískání úroků, pokud bude mít uložené finanční prostředky z poskytnuté podpory na účtu zřízeném u České národní banky.
4. Veškeré příjmy z projektů podle odst. 2 ponižují příslušné náklady a musí být jednoznačně příjemcem vyčísleny podle skutečné míry podpory příjemce a odvedeny poskytovateli.
5. Za období pro odvod těchto příjmů z projektů se považuje doba řešení projektu a doba 3 let po ukončení řešení
6. Pokud dojde k příjmům, které byly generovány z majetku pořízeného z podpory v té části, ve které mají být využity k řešení projektu, považují se tyto příjmy za nepovolené s důsledkem porušení rozpočtové kázně příjemce.
Část C – Poskytování informací, mlčenlivost a předkládání zpráv
Článek 10
Poskytování informací a mlčenlivost
1. Poskytovatel zajistí předávání relevantních informací do IS VaVaI v souladu s hlavou VII ZPVV a nařízením vlády č. 397/2009 Sb. o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Za tímto účelem si od příjemce dle potřeby takové informace vyžádá, pokud je již neobdržel na základě jiných skutečností.
2. Všechny informace vztahující se k řešení projektu a k výsledkům projektu jsou považovány za důvěrné s výjimkou informací poskytovaných do IS VaVaI nebo informací, které je poskytovatel povinen poskytnout jiným orgánům státní správy, soudním orgánům nebo orgánům činným v trestním řízení. Poskytovatel si zároveň vyhrazuje právo poskytnout relevantní informace jiným poskytovatelům nebo jiným orgánům státní správy za účelem efektivního výkonu činností v souvislosti s poskytováním podpory ve výzkumu, vývoji a inovacích.
3. Smluvní strany zajistí mlčenlivost o všech důvěrných informacích, a pokud byly na základě Smlouvy postoupeny třetí straně (i jiné organizační složce státu), zajistí, aby tyto třetí strany zachovávaly mlčenlivost o těchto informacích, které jim byly poskytnuty jako důvěrné, a používaly je jen k účelům, k nimž jim byly předány
4. Předchozí odstavec se nevztahuje na informování veřejnosti o tom, že projekt resp. jeho výstupy a výsledky byl nebo je spolufinancován z prostředků poskytovatele a příjemce zároveň postupuje v souladu s dokumentem „Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR“.
5. Poskytovatel má právo na bezplatné, nevýlučné a neodvolatelné právo předkládat, rozmnožovat a rozšiřovat vědecké, technické a jiné články z časopisů, konferencí a informace z ostatních dokumentů týkajících se projektu, uveřejněných příjemcem nebo s jeho souhlasem.
6. Pokud je předmět řešení projektu předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, smluvní strany poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o nichž to stanoví příslušný zákon
7. Smluvní strany jsou povinnosti zachovávat mlčenlivost zproštěny,
a. pokud se obsah informací, které jim byly poskytnuty jako důvěrné, stane veřejně přístupným, a to na základě jiných činností prováděných mimo rámec smlouvy nebo na základě opatření, která nesouvisí s řešením projektu nebo
b. pokud byl požadavek zachovávat mlčenlivost odvolán těmi, v jejichž prospěch byla tato povinnost stanovena.
Článek 11 Předkládání zpráv
1. Hlavní příjemce předkládá v průběhu řešení projektu a po jeho skončení tyto zprávy:
a. průběžnou zprávu o postupu řešení projektu za každý rok řešení do 15. ledna následujícího kalendářního roku anebo do 15. dne následujícího měsíce po ukončení jiného období či etapy řešení projektu, nestanoví-li poskytovatel jinak,
b. mimořádnou zprávu na základě písemné žádosti poskytovatele, zejména v případě jeho podezření porušování výše uvedených povinností příjemcem, a to ve lhůtě, která nesmí být kratší 30 kalendářní dní, v rozsahu a způsobu předložení stanoveném poskytovatelem.
c. závěrečnou zprávu o řešení projektu spolu s implementačním plánem do 30 dnů ode dne ukončení řešení projektu uvedeném v Závazných parametrech řešení projektu a
d. zprávu o implementaci výsledků.
2. Závěrečná zpráva nahrazuje průběžnou zprávu za poslední rok či poslední etapu řešení projektu.
3. Zpráva se považuje za předloženou, pokud je doručena na adresu poskytovatele a obsahuje veškeré povinné náležitosti a jsou k ní přiloženy další povinné dokumenty, zejména je k průběžné (pokud býti má) nebo závěrečné zprávě přiložen implementační plán.
4. Způsob, forma a další podmínky vypracování a předkládání zpráv a dalších podkladů příjemcem jsou stanoveny v příslušném hodnotícím procesu.
Část D – Vlastnictví majetku, práva k výsledkům a využití výsledků
Článek 12 Vlastnictví majetku
1. Vlastníky majetku potřebného k řešení projektu jsou ve smyslu § 15 ZPVV hlavní příjemce a další účastníci, kteří si uvedený majetek pořídili nebo ho při řešení projektu vytvořili.
2. Je-li příjemcem organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, je vlastníkem takového majetku Česká republika.
3. Je-li příjemcem organizační složka územního samosprávného celku, je vlastníkem takového majetku územní samosprávný celek.
Článek 13
Implementační plán výsledků projektu a smlouva o využití výsledků
1. Návrh implementačního plánu výsledků projektu s výjimkou plnění veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích předkládá příjemce společně se závěrečnou zprávou jako její přílohu, popř. i společně s průběžnou zprávou jako její přílohu, pokud bylo výsledku dosaženo během řešení projektu. Návrh implementačního plánu výsledků projektu musí zahrnovat
zejména všechny nároky na práva k výsledkům projektu a návrhy na využití výsledků projektu v časovém harmonogramu a shrnout veškeré skutečnosti z předchozích zpráv včetně těch, kterými se příjemce nehodlá dále komerčně ani výzkumně zabývat, a další povinné náležitosti uvedené ve formuláři pro implementační plán, který je součástí směrnice SME-12 Směrnice pro předkládání a zpracování zpráv. Návrh implementačního plánu výsledků projektu musí být vypracován v souladu s podmínkami Smlouvy a se Závaznými parametry řešení projektu.
2. Poskytovatel si vyhrazuje právo sledovat plnění implementačního plánu výsledků po celou dobu jeho platnosti, min. však po dobu 3 let od dosažení výsledku, nejpozději však do 3 let po ukončení řešení projektu, a to zejména na základě příjemcem předkládaných zpráv o implementaci v souladu s příslušným hodnotícím procesem.
3. Smlouva o využití výsledků obsahuje zejména
a. název a identifikační údaje projektu,
b. vymezení výsledků a jejich srovnání s cíli projektu,
c. úprava vlastnických a užívacích práv k výsledkům podle § 16 ZPVV,
d. způsob využití výsledků a doba, ve které budou výsledky využity, nejdéle však do 5 let od ukončení řešení projektu,
e. rozsah stupně důvěrnosti údajů a způsob nakládání s nimi podle zvláštních právních předpisů,
f. sankce za porušení smlouvy a
g. datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.
4. Smlouva o využití výsledků musí být uzavřena v souladu s podmínkami Smlouvy.
5. Poskytovatel si vyhrazuje právo kontroly obsahu smlouvy o využití výsledků a kontrolu její úplnosti.
Článek 14
Práva k výsledkům projektu a jejich ochrana
1. Všechna práva k výsledkům projektu, který není veřejnou zakázkou ve výzkumu, vývoji a inovacích, patří hlavnímu příjemci a dalším účastníkům. Každému z těchto subjektů patří příslušná část výsledku podle smlouvy o účasti na řešení projektu za předpokladu, že toto rozdělení respektuje zákaz nepřímé státní podpory dle Rámce (srov. kapitola 3 Rámce).
2. Jde-li o výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, který nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich zveřejnění a využití výsledků je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytovatele.
3. Jde-li o výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, který lze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, potom hlavní příjemce, pokud poskytovatel nestanoví jinak, musí uplatnit právo k výsledkům, zajistit jejich právní ochranu a po jejím udělení vlastnické právo převést na poskytovatele. Hlavní příjemce má nárok na úhradu prokazatelných nákladů s tím spojených, pokud nebyly součástí uznaných nákladů projektu. Ke zveřejnění výsledků před podáním přihlášky k průmyslové právní ochraně je nutný písemný souhlas poskytovatele.
4. Hlavní příjemce ručí za právní nezávadnost projektu, tj. ručí za to, že výsledky projektu nezasahují do práv k předmětům duševního vlastnictví nebo jiných práv třetích osob, a to pro jakékoliv využití výsledků projektu v České republice i v zahraničí. Záruky působí i ve vztahu k dalším účastníkům.
5. Hlavní příjemce může zveřejnit informace o výsledcích projektu, ke kterým má majetková práva, pokud jejich zveřejněním není dotčena jejich ochrana, postupuje podle Pravidel pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR a pokud o svém záměru zveřejnění v dostatečném předstihu informoval další účastníky.
Článek 15
Využití a poskytování výsledků
1. Podrobnosti využití výsledků projektu budou stanoveny ve schváleném implementačním plánu výsledků projektu a ve smlouvě o využití výsledků.
2. V případě výsledku, který není výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, plně financovaného z veřejných prostředků je hlavní příjemce povinen zpřístupnit výsledky za stejných podmínek, stanovených ve smlouvě o využití výsledků, všem zájemcům o využití výsledků.
3. V případě výsledku, který není výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, financovaného z veřejných prostředků ve výši přesahující 50 % a nižší než 100 % výše nákladů projektu je hlavní příjemce povinen za podmínek stanovených ve smlouvě o využití výsledků přednostně poskytnout výsledky těm subjektům, které se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely.
4. V případě výsledku, který není výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, podílově financovaného z veřejných prostředků ve výši dosahující 50 % nebo méně nákladů projektu musí být součástí smlouvy o využití výsledků dohoda o způsobu a termínech využití výsledků s těmi subjekty, které se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely.
5. V případě nevyužití výsledku, který není výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, podílově financovaného z veřejných a z jiných prostředků způsobem a v době stanovené ve smlouvě o využití výsledků, je hlavní příjemce povinen poskytnout dosažené výsledky k využití výsledků za nediskriminujících podmínek všem zájemcům.
6. Příjemce je oprávněn poskytnout výsledky pouze za úplatu minimálně ve výši odpovídající tržní ceně poskytovaných práv k duševnímu vlastnictví. Pokud tato nelze objektivně zjistit, postupuje příjemce jako řádný hospodář tak, aby získal co nejvyšší možnou protihodnotu, kterou je možné zpravidla stanovit součtem nákladů na dosažení výsledku a přiměřeným ziskem. Při poskytování výsledků subjektu, který se podílel na podpoře z neveřejných zdrojů, bude výše úplaty za poskytnutí výsledků snížena o výši neveřejné podpory poskytnuté tímto subjektem.
Část E – Náklady a kontroly
Článek 16
Uznané náklady projektu
1. Všechny finanční prostředky poskytnuté poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter účelově určených finančních prostředků.
2. Uznané náklady musí být
a. vynaloženy v souladu s cíli programu a musí bezprostředně souviset s řešením projektu,
b. způsobilými náklady,
c. prokazatelně zaplaceny příjemcem v maximálně době splatnosti do 30 dnů (tato podmínka se nevztahuje na vyúčtování odpisů), bez ohledu na dobu splatnosti stanovenou mezi příjemcem a dodavatelem,
d. doloženy průkaznými doklady,
e. přiměřené (musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým) a
f. vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti (minimalizace výdajů při respektování cílů projektu), účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnost pro řešení projektu) a efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu).
3. Za uznaný náklad se nepovažuje poskytnuté plnění mezi hlavním příjemcem a dalšími účastníky navzájem.
4. Pokud dojde k nabytí účinnosti Smlouvy ke dni pozdějšímu, než je den uvedený jako začátek řešení projektu ve schváleném znění návrhu projektu, bude na náklady spotřebované na řešení projektu mezi těmito dny pohlíženo, jako by se jednalo o náklady spotřebované po nabytí účinnosti Smlouvy.
5. Na každý náklad vynaložený příjemcem se pohlíží tak, že bude plněn z poskytnuté podpory a neveřejného zdroje v poměru podle míry poskytnuté podpory uvedené v článku 2 Smlouvy.
6. V případě, že ze závazných parametrů řešení projektu vyplývá závazek dosažení dvou a více výsledků v rámci řešení projektu, pro účely Smlouvy se považuje výše poskytnuté podpory potřebná k dosažení každého jednotlivého výsledku podpora vypočtená podle vzorce, kde hodnota výsledku je rovna hodnotě bodů1 tohoto výsledku vynásobeného podílem celkové podpory ku celkovým bodům všech deklarovaných výsledků.
7. O všech vynaložených nákladech projektu je příjemce povinen vést oddělenou účetní evidenci v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění.
8. V případě, že příjemce je plátcem daně z přidané hodnoty a tuto daň si uplatňuje u finančního úřadu, nelze ji považovat za uznaný náklad.
9. Veškeré náklady musí prokazatelně souviset s předmětem projektu, dále musí být přiřazeny ke konkrétní činnosti v rámci projektu a také ke konkrétním kategoriím výzkumu a vývoje, tj. na aplikovaný výzkum nebo na experimentální vývoj, a na vyžádání poskytovatele doložit
10. Sníží- li se výše uznaných nákladů, sníží se úměrně i maximální výše podpory při zachování stanovené míry podpory.
11. V případě, že příjemce pořizuje pro účely řešení projektu hmotný či nehmotný majetek nebo služby a zároveň nelze aplikovat výjimku podle § 8 odst. 5 ZPVV (specifikace v návrhu projektu), je povinen postupovat podle příslušných ustanovení zákona o veřejných zakázkách platných pro dotovaného zadavatele, pokud sám není sektorovým nebo veřejným zadavatelem, s výjimkou jeho ustanovení § 2 odst. 3, tzn. vždy bez ohledu na míru či výši poskytnuté podpory.
Článek 17
Jednotlivé kategorie způsobilých nákladů
1. Veškeré jednotlivé typové náklady neuvedené v tomto článku se považují za nezpůsobilé a nemohou být tudíž ani uznané.
a. Osobní náklady jsou náklady na mzdy nebo platy a povinné odvody na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a další zákonné povinnosti zaměstnavatele nebo povinnosti zaměstnavatele vyplývající z platných vnitřních předpisů (např. fond kulturních a sociálních potřeb, sociální fond, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, apod.). Mzdy nebo platy, odměny z dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce pracovníků musí odpovídat schválenému mzdovému, platovému nebo jinému předpisu příjemce. V případě náhrad jsou způsobilými náklady náhrady za řádnou dovolenou (a to u pracovníka s pevně stanoveným pracovním úvazkem v projektu) a nemoc (a to v případě, že je pracovník zaměstnán na základě pracovní smlouvy či dohody o pracovní činnosti). Osobě
1 P (evropský patent EPO, patent USA USPTO a Japonska) – 500 b, P (český nebo národní patent s výjimkou patentu USA a Japonska) – 200 b., Patent (ostatní patenty) – 40 b., N - 40 b, Z – 100 b., F
– 40 b., G – 40 b., H – 40 b., R – 40 b., V – 50 b.
samostatně výdělečně činné náleží odměna za činnost při řešení návrhu projektu, pokud hodinová sazba v sobě nezahrnuje přirážku za riziko podnikatele a za řízení společnosti, pokud odpovídá hodinové sazbě zaměstnanců s obdobnou kvalifikací či zkušeností (je v místě a čase obvyklá) a pokud v sobě zahrnuje i povinné náklady na sociální a zdravotní pojištění. Mimořádné roční odměny mohou být vypláceny jen pracovníkům, kteří se na projektu podílejí na základě uzavřené Pracovní smlouvy, Dohody o provedení práce či Dohody o pracovní činnosti.
b. Investice jsou výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Uchazeč je povinen uvést v návrhu projektu, v jakém rozsahu a období bude dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek na projekt používán. Za způsobilé výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, které jsou nezbytné pro řešení projektu, je považována pouze ta část vstupní ceny investice, která je rovna výši nákladů na odpisy odpovídající délce trvání projektu, v rozsahu jeho využívání a době využívání pro potřeby řešení projektu vypočtené pomocí zavedených účetních postupů. Při odepisování lze použít účetní nebo daňové odpisy s následujícím omezením u účetních odpisů: v případě, že budou využity účetní odpisy, délka odepisování nesmí být kratší než doba stanovená u daňových odpisů (dle zákona č. 563/1991 Sb.).
c. Náklady na služby (subdodávky) jsou náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, tj. přenesení části výzkumné činnosti projektu na dodavatele. Dodavatelem služeb nesmí být člen řešitelského týmu ani jiný zaměstnanec příjemce nebo osoba spojená (ve smyslu § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) s příjemcem. Náklady na služby (subdodávky) jsou omezeny 20 % z celkových uznaných nákladů všech účastníků projektu za celou dobu řešení.
d. Ostatní přímé náklady jsou
i) náklady na ochranu duševního vlastnictví pro malé a střední podniky (mimo velkých podniků) a pro výzkumné organizace náklady na získání práv k průmyslovému vlastnictví, které jsou výsledkem projektu (poplatky, překlady, rešerše, náklady na patentového zástupce) a
ii) další provozní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, kterými jsou materiál, zásoby, drobný hmotný a nehmotný majetek. Za podmínek existence vnitřního předpisu, prokázání prvotními účetními doklady, bez započtení zisku a dodržení všech principů uvedených v této části, lze uznat rovněž plnění mezi organizačními složkami příjemce (tzv. vnitrofaktury). Náklady na provoz, opravy, údržbu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku využívaného při řešení projektu, a to ve výši odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití. Část odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve výši odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu, který nebyl pořízen z veřejných prostředků a není zahrnut do kategorie investice tohoto projektu. Cestovní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu a nezbytné pro jeho řešení (náklady na pracovní pobyty, konferenční poplatky - pouze při aktivní účasti pracovníka), přičemž musí být prokazatelný přínos cesty pro řešení projektu a s tím spojené cestovní náhrady ve výši, která je vymezena pro zaměstnavatele v § 109 odst. 3 Zákoníku práce.
e. Ostatní nepřímé náklady – režie jsou náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, např. administrativní náklady, nájemné, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby, pokud již nejsou uvedené v jiných kategoriích. Režijní náklady se musí vztahovat k projektu a musí být vykazovány v souladu
i) s metodou vykazování skutečných nepřímých nákladů, tzv. metodou „full cost“, kdy organizace má již existující systém a vnitřní směrnici/předpis, na jejichž základě přiřazuje jednotlivé nepřímé náklady danému projektu. Takto vykázané nepřímé
náklady se musí podloženy patřičnými účetními doklady. Výše nepřímých nákladů není limitována.
ii) nebo metodou vykazování nepřímých nákladů na základě pevné sazby, tzv. metodou „flat rate“, do výše 20 % ze součtu skutečně vykázaných osobních nákladů a ostatních přímých nákladů příjemce v daném roce. Takto vykázané nepřímé náklady se nemusí dokládat patřičnými účetními doklady.