EVROPSKÁ KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 5.7.2023 COM(2023) 432 final
2023/0260 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o uzavření Pokročilé rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1. SOUVISLOSTI NÁVRHU
• Odůvodnění a cíle návrhu
Přiložený návrh představuje právní nástroj pro zmocnění k uzavření Pokročilé rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé (dále jen „pokročilá rámcová dohoda“).
Z politického hlediska představuje pokročilá rámcová dohoda s Chilskou republikou (dále jen
„Chile“) důležitý krok směrem k posílení role Evropské unie v Jižní Americe na základě společně sdílených univerzálních hodnot, jako jsou demokracie a lidská práva. Připravuje cestu pro posílení politické, regionální a globální spolupráce mezi dvěma podobně smýšlejícími partnery. Provádění této pokročilé rámcové dohody bude mít praktický přínos pro obě strany a na jejím základě budou podporovány širší politické zájmy Evropské unie.
Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „EU“) a Chile jsou v současnosti založeny na dohodě, kterou se zakládá přidružení (dále jen „dohoda o přidružení“) mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chile na straně druhé, která vstoupila v platnost dne
1. března 2005 (s prozatímním prováděním od 1. února 2003)1.
Od podpisu stávající dohody o přidružení před 20 lety se svět podstatně změnil. Pokročilá rámcová dohoda reaguje na tyto změny a řeší nové globální výzvy. Aktualizace dohody
o přidružení přichází v době, kdy společnosti a hospodářství Chile a EU čelí bezprecedentním globálním výzvám v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Důsledky války, včetně celosvětové inflace, narušení dodavatelských řetězců a energetické krize, upozornily na naléhavou potřebu posílit vzájemně výhodné vazby s klíčovými podobně smýšlejícími spojenci s cílem urychlit transformaci energetiky, posílit strategické dodavatelské řetězce a diverzifikovat zdroje dodávek.
V roce 2006 přijala Evropská komise strategii „Globální Evropa“, která modernizuje program obchodní politiky EU a usiluje o prohloubení obchodních dohod. EU uzavřela dohody s dalšími zeměmi v regionu (obchodní dohoda s Kolumbií, Ekvádorem a Peru, dohoda
o přidružení se Střední Amerikou) i mimo něj, mimo jiné s Kanadou, Japonskem, Novým Zélandem, Singapurem a Vietnamem.
Během setkání v rámci summitu EU-CELAC, který se konal v Santiagu ve dnech 26. a 27. ledna 2013, se vedoucí představitelé EU a Chile dohodli, že prozkoumají možnosti, jak dohodu o přidružení po deseti letech od jejího vstupu v platnost modernizovat. V dubnu 2015 bylo na 6. zasedání Rady přidružení EU–Chile schváleno zřízení společné pracovní skupiny (dále jen „pracovní skupina“) pro modernizaci dohody o přidružení. Cílem pracovní skupiny bylo provést analýzu rozsahu působnosti na základě posouzení míry ambicí pro budoucí jednání o modernizaci dohody o přidružení ve všech oblastech. Pracovní skupina vytvořila dvě podskupiny, z nichž jedna měla na starosti politiku a spolupráci a druhá obchod.
1 Úř. věst. L 26, 31.1.2003.
Podskupiny ukončily svou práci u příležitosti 14. zasedání Výboru pro přidružení EU–Chile, které se konalo 31. ledna 2017.
Dne 13. listopadu 2017 přijala Rada rozhodnutí, kterým se Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zmocňují zahájit jednání o modernizované dohodě s Chile, která nahradí dohodu o přidružení2.
Jednání byla oficiálně zahájena 16. listopadu 2017. Při jednáních byla konzultována Pracovní skupina Rady pro Latinskou Ameriku a Karibik. Části dohody související s otázkami obchodu se konzultovaly s Výborem pro obchodní politiku. Evropský parlament byl informován o výsledku jednání.
EU a Chile dosáhly politického závěru jednání dne 9. prosince 2022 v Bruselu. Modernizace stávající dohody o přidružení mezi EU a Chile se týká dvou právních nástrojů:
1. pokročilé rámcové dohody, která je přílohou tohoto návrhu a která zahrnuje a) politický pilíř a pilíř spolupráce a b) obchodní a investiční pilíř (včetně ustanovení
o ochraně investic) a
2. Prozatímní dohody o obchodu mezi Evropskou unií a Chilskou republikou (dále jen
„prozatímní dohoda o obchodu“) týkající se liberalizace obchodu a investic. Prozatímní dohoda o obchodu pozbude platnosti, jakmile vstoupí v platnost pokročilá rámcová dohoda.
Pokročilá rámcová dohoda obsahuje standardní ustanovení EU o lidských právech, Mezinárodním trestním soudu, zbraních hromadného ničení, ručních palných a lehkých zbraních a boji proti terorismu. Zahrnuje rovněž spolupráci v takových oblastech, jako je zdraví, životní prostředí, změna klimatu, správa oceánů, energetika, daně, vzdělávání a kultura, práce, zaměstnanost a sociální věci, věda a technologie a doprava. Pokročilá rámcová dohoda se dále týká právní spolupráce, právního státu, praní peněz a financování terorismu, organizované trestné činnosti a korupce. Obchodní část pokročilé rámcové dohody rozšiřuje oblast působnosti stávajícího dvoustranného obchodního rámce a přizpůsobuje ji novým politickým a hospodářským globálním výzvám, nové realitě partnerství mezi EU a Chile a úrovni ambicí nedávno uzavřených obchodních dohod a jednání vedených EU a Chile.
Dohoda vytváří institucionální rámec složený ze Smíšené rady a Smíšeného výboru, podvýborů a dalších orgánů, které jsou Smíšené radě nápomocny. Stanoví mechanismus, který řeší případy, kdy jedna ze stran neplní závazky přijaté podle pokročilé rámcové dohody.
Prozatímní dohoda o obchodu je navrhována tak, aby byla podepsána a uzavřena souběžně s pokročilou rámcovou dohodou. Po svém uzavření vstoupí prozatímní dohoda o obchodu v platnost a bude platit až do okamžiku, kdy vstoupí v platnost pokročilá rámcová dohoda. Tento návrh se týká právního nástroje pro uzavření pokročilé rámcové dohody.
• Xxxxxx s platnými předpisy v této oblasti politiky
Pokročilá rámcová dohoda je plně v souladu s celkovou vizí partnerství EU s Latinskou Amerikou a Karibikem, jak je uvedeno ve společném sdělení Evropskému parlamentu a Radě
– Evropská unie, Latinská Amerika a Karibik: spojenými silami ke společné budoucnosti, přijatém 17. dubna 2019. Odpovídá také pracovnímu programu Evropské komise na rok 2023 (Silnější Evropa ve světě).
Obchodní a investiční část pokročilé rámcové dohody je navíc plně v souladu se strategií
„Obchod pro všechny“ z října 2015, neboť vedle základních hospodářských zájmů zakotvuje
2 JOIN/2017/019 final
obchodní a investiční politiku v evropských a univerzálních normách a hodnotách a klade větší důraz na udržitelný rozvoj, lidská práva, daňové úniky, ochranu spotřebitele a odpovědný a spravedlivý obchod.
Pokročilá rámcová dohoda poskytuje modernizovaný komplexní právní rámec pro vztahy mezi EU a Chile a nahrazuje stávající dohodu o přidružení, včetně všech následných rozhodnutí jejích institucionálních orgánů. V průběhu let uzavřely EU a Chile několik dvoustranných odvětvových dohod, včetně Dohody o obchodu s vínem a Dohody o obchodu s lihovinami a aromatizovanými nápoji (dále jen „dohody o víně a lihovinách“) o vzájemném uznávání a ochraně označení vín a lihovin, které byly podepsané v Bruselu. Dohody o víně a lihovinách, které byly dříve připojeny k dohodě o přidružení3, jsou začleněny do pokročilé rámcové dohody.
• Soulad s ostatními politikami Unie
Pokročilá rámcová dohoda je plně v souladu s politikami Evropské unie a nebude vyžadovat změnu pravidel, předpisů ani norem EU v žádné z regulovaných oblastí, např. technických předpisů a produktových norem, hygienických či fytosanitárních pravidel, předpisů týkajících se bezpečnosti potravin, norem v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti, pravidel pro geneticky modifikované organismy, ochrany životního prostředí nebo ochrany spotřebitele.
Provádění pokročilé rámcové dohody pomůže EU dosáhnout jejích cílů stanovených v Zelené dohodě, podpoří spravedlivý a inkluzivní přechod na zelené a digitální technologie, mimo jiné přispěním k zavádění strategie Global Gateway, neboť obsahuje kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji, která propojuje pokročilou rámcovou dohodu s celkovými cíli EU v oblasti udržitelného rozvoje a specifickými cíli v oblasti práce, životního prostředí a změny klimatu.
Kromě toho jsou k pokročilé rámcové dohodě a k prozatímní dohodě o obchodu připojena společná prohlášení o ustanoveních o obchodu a udržitelném rozvoji, která předpokládají, že strany po vstupu prozatímní dohody o obchodu v platnost zahájí formální proces přezkumu jejích aspektů týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje s cílem zvážit případné začlenění dalších ustanovení, která může kterákoli ze stran v té době považovat za relevantní, a to i v souvislosti s vývojem jejich příslušných vnitrostátních politik a jejich aktuální mezinárodní smluvní praxí. Tato další ustanovení se mohou týkat zejména dalšího posílení donucovacího mechanismu kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, včetně možnosti uplatnit fázi plnění požadavků a v krajním případě přiměřená protiopatření. Aniž je dotčen výsledek přezkumu, strany rovněž zváží možnost začlenění Pařížské dohody o změně klimatu jako zásadního prvku dohod v budoucnu.
Kromě toho pokročilá rámcová dohoda plně chrání veřejné služby a zajišťuje, že právo vlád na regulaci ve veřejném zájmu je v pokročilé rámcové dohodě plně zachováno a představuje její základní zásadu.
Spolupráce v oblasti výzkumu a inovací je v souladu s Dohodou o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Chilskou republikou, jež byla podepsána v září 2002 a která vstoupila v platnost v lednu 2007.
2. PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
• Právní základ Hmotněprávní základ
3 Dohody byly změněny v letech 2005, 2006, 2009 a naposledy v roce 2022 (Úř. věst. C 287/19 ze dne
28. července 2022).
Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 6 Smlouvy o fungování EU závisí především na cíli a obsahu dohody. Z judikatury plyne, že ukáže-li přezkum unijního aktu, že sleduje dvojí účel nebo že má dvě složky a jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek je možné označit za hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být akt založen na jediném právním základu, a sice na tom, který je vyžadován hlavním nebo převažujícím účelem nebo složkou.
Výjimečně, pokud je prokázáno, že akt naopak sleduje současně několik cílů nebo má několik složek, které jsou neoddělitelně spjaty, aniž je jedna vůči druhé vedlejší, takže jsou použitelná různá ustanovení Smluv, musí být takové opatření založeno na různých odpovídajících právních základech (v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 10. ledna 2006, Komise v. Parlament a Rada, C-178/03, EU:C:2006:4, body 42 a 43; rozsudek Soudního dvora ze dne 11. června 2014, Komise v. Rada, C-377/12, EU:C:2014:1903, bod 34; rozsudek Soudního dvora ze dne 14. června 2016, Parlament v. Xxxx, C-263/14, EU:C:2016:435, bod 44 a rozsudek Soudního dvora ze dne 4. září 2018, Komise v. Rada (Kazachstán), C-244/17, ECLI:EU:C:2018:662, bod 40).
V tomto konkrétním případě sleduje pokročilá rámcová dohoda dva hlavní cíle a má dvě hlavní složky, které spadají do oblasti společné obchodní politiky, dopravy a hospodářské, finanční a technické spolupráce se třetími zeměmi. Právním základem navrhovaného rozhodnutí by proto měl být článek 91, čl. 100 odst. 2 a články 207 a 2124 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
Procesněprávní základ
V čl. 218 odst. 6 písm. a) bodě iii) SFEU se stanoví, že pokud dohoda vytváří zvláštní institucionální rámec zavedením postupů spolupráce, přijme Rada rozhodnutí o uzavření dohody po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.
V čl. 218 odst. 8 SFEU se stanoví, že Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou kromě případů, které jsou uvedeny v čl. 218 odst. 8 druhém pododstavci SFEU a v nichž Rada rozhoduje jednomyslně. Vzhledem k tomu, že převládajícími složkami dohody jsou obchodní politika, doprava a hospodářská, finanční a technická spolupráce se třetími zeměmi, je pravidlem hlasování v tomto konkrétním případě kvalifikovaná většina.
• Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
• Proporcionalita
Tato iniciativa přímo sleduje cíle Unie ve vnější činnosti a přispívá k politické prioritě týkající se „silnější pozice EU na mezinárodní scéně“. Je v souladu se směry globální strategie EU
4 Chile není příjemcem oficiální rozvojové pomoci v souladu s kritérii stanovenými Výborem pro rozvojovou pomoc OECD pro období let 2022 a 2023.
spolupracovat s dalšími zeměmi a zodpovědně přepracovat naše vnější partnerství, aby bylo dosaženo vnějších priorit EU. Přispívá k cílům EU v oblasti obchodu a hospodářské a technické spolupráce se třetími zeměmi.
Jednání o pokročilé rámcové dohodě s Chile probíhala v souladu se směrnicemi pro jednání stanovenými Radou. Výsledek jednání nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení politických cílů stanovených ve směrnicích pro jednání.
• Volba nástroje
Tento návrh je v souladu s čl. 218 odst. 6 písm. a) SFEU, jenž stanoví, že rozhodnutí
o uzavření mezinárodní dohody přijme Rada po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Neexistuje žádný jiný právní nástroj, který by mohl být použit za účelem dosažení cíle vyjádřeného v tomto návrhu.
3. VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
• Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Komise zadala k vypracování „hodnocení hospodářského dopadu obchodního pilíře dohody
o přidružení mezi EU a Chile“, které bylo dokončeno v březnu 2012. Komise zadala k vypracování „studii ex-ante o možné modernizaci dohody o přidružení mezi EU a Chile“, jež se zabývala možnostmi modernizace a která byla dokončena v únoru 2017.
Tato posouzení ukázala, že ačkoli byl stávající obchodní pilíř v té době komplexní, existoval prostor pro další zlepšení pravidel a dosažení dalšího přístupu na trh. Rovněž dospěla k závěru, že je nezbytné aktualizovat dohodu o přidružení s ohledem na vývoj globálního obchodního prostředí.
Kromě toho Komise zadala k vypracování „posouzení dopadů na udržitelnost na podporu jednání o modernizaci obchodní části dohody o přidružení s Chile“, které bylo dokončeno v květnu 2019.
• Konzultace se zúčastněnými stranami
Dodavatelé externích studií zorganizovali řadu konzultací a osvětových akcí, včetně: webových stránek věnovaných dokumentům a činnostem souvisejícím se studiemi, online průzkumů mezi zúčastněnými stranami a individuálních rozhovorů.
V souvislosti s posouzením dopadů vedlo GŘ pro obchod konzultace o modernizaci se zúčastněnými stranami, včetně podniků, občanské společnosti, nevládních organizací, odborových svazů, jakož i obchodních sdružení, obchodních komor a dalších soukromých subjektů. Tyto konzultace se zúčastněnými stranami zahrnovaly různé konzultační činnosti včetně otevřených veřejných konzultací on-line.
Tyto externí studie a konzultace vedené v souvislosti s jejich přípravou poskytly Komisi podklady, které byly velmi cenné při jednáních o pokročilé rámcové dohodě.
V průběhu jednání se rovněž konala setkání, na nichž byly organizace občanské společnosti informovány o stavu jednání a probíhala výměna názorů na modernizaci.
Při jednáních byla konzultována pracovní skupina Rady pro Latinskou Ameriku a Karibik, pokud jde o politické aspekty a aspekty spolupráce této dohody, a Výbor pro obchodní politiku, pokud jde o obchodní aspekty této dohody, jakožto zvláštní výbor jmenovaný Xxxxx v souladu s čl. 218 odst. 4 SFEU. Evropský parlament a Evropský hospodářský a sociální výbor byly rovněž pravidelně informovány prostřednictvím Výboru pro mezinárodní obchod (INTA), zejména jeho monitorovací skupiny pro Chile, a Výboru pro zahraniční věci. Texty,
které během jednání postupně vznikaly, byly v průběhu celého procesu předávány oběma orgánům.
• Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Externí dodavatel „ITAQA SARL“ provedl „hodnocení ex-post provádění dohody o volném obchodu mezi EU a Chile“.
Externí dodavatel „Ecorys-Case“ vypracoval „studii ex-ante o možné modernizaci dohody o přidružení mezi EU a Chile“.
Externí dodavatel „BKP Development Research & Consulting“provedl „posouzení dopadů na udržitelnost na podporu jednání o modernizaci obchodního pilíře dohody o přidružení s Chile“5.
• Posouzení dopadů
Návrh byl podpořen posouzením dopadů zveřejněným v květnu 20176, které obdrželo kladné stanovisko (SWD/2017/0173 final).
Posouzení dopadů dospělo k závěru, že komplexní jednání by přineslo pozitivní přínosy jak pro EU, tak pro Chile. Mezi ně patřilo zvýšení HDP, životní úrovně, vývozu, zaměstnanosti, mezd (jak pro pracovníky s vyšší, tak s nižší kvalifikací), konkurenceschopnosti a lepší pozice jak pro EU, tak pro Chile mezi ostatními celosvětovými konkurenty. Začlenění ustanovení
o udržitelném rozvoji by mělo rovněž pozitivní dopad na podporu a dodržování lidských práv a na účinné provádění základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce (MOP).
Posouzení dopadů na udržitelnost provedené během jednání navíc poskytuje komplexní posouzení potenciálních hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů větší liberalizace obchodu podle pokročilé rámcové dohody v EU a Chile. Posouzení dopadů na udržitelnost rovněž analyzuje možné dopady modernizace na lidská práva a na výrobní odvětví, zemědělství a služby.
EU a Chile dosáhly ambiciózní dohody v souladu s nejnovějšími obchodními dohodami, jako je dohoda CETA a dohody s Japonskem a Novým Zélandem. Dohoda otevře nové příležitosti pro obchod a investice na obou trzích a podpoří zaměstnanost v EU.
Pokročilá rámcová dohoda mimo jiné odstraní většinu cel, rozšíří přístup k veřejným zakázkám, otevře trh se službami, nabídne předvídatelné podmínky pro investory a pomůže zabránit nelegálnímu kopírování inovací a tradičních výrobků EU. Pokročilá rámcová dohoda obsahuje také všechny záruky, aby se zajistilo, že ekonomické zisky nebudou na úkor základních práv, sociálních norem, práva vlád na regulaci, ochrany životního prostředí nebo zdraví a bezpečnosti spotřebitelů.
• Účelnost právních předpisů a zjednodušování
Na pokročilou rámcovou dohodu se nevztahují postupy programu REFIT. Obsahuje však rámec pro zjednodušení obchodních a investičních postupů, snížení nákladů spojených s vývozem a investicemi, a proto zvýší obchodní a investiční příležitosti pro malé a střední podniky. Mezi očekávané přínosy patří zvýšená transparentnost, zjednodušení zatěžujících technických pravidel, požadavků na dodržování předpisů, celních režimů a pravidel původu, zvýšená ochrana práv duševního vlastnictví a zeměpisných označení, ochrana investic a lepší
5 xxxxx://xxxxxx.xxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx-xxx-xxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxxxx_xx#xxxxx
6 xxxxx://xxx-xxx.xxxxxx.xx/xxxxx-xxxxxxx/XX/XXX/?xxxxXXXXX:00000XX0000
přístup k zadávacím řízením; dohoda také obsahuje zvláštní kapitolu, která malým a středním podnikům umožní maximalizovat výhody, jež z ní plynou.
• Základní práva
Návrh nemá vliv na ochranu základních práv v Unii.
4. XXXXXXXXXX DŮSLEDKY
Obchodní část modernizované dohody bude mít v důsledku liberalizace celních sazeb omezený nepříznivý dopad na rozpočet EU ve formě zrušení cel. Očekávají se nepřímé pozitivní dopady díky navýšení zdrojů souvisejících s daní z přidané hodnoty a hrubým národním důchodem.
5. OSTATNÍ PRVKY
• Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Pokročilá rámcová dohoda obsahuje institucionální ustanovení, která zřizují společné orgány pro průběžné monitorování jejího provádění, fungování a dopadu.
Institucionální strukturu pokročilé rámcové dohody tvoří Smíšená rada, Smíšený výbor a Podvýbor pro rozvoj a mezinárodní spolupráci, které byly zřízeny dohodou. Smíšená rada nebo Smíšený výbor mohou zřídit další podvýbory nebo jiné orgány, které se budou zabývat konkrétními úkoly nebo tématy. Smíšený výbor je nápomocen Smíšené radě při výkonu jejich funkcí a dohlíží na práci všech podvýborů a dalších orgánů zřízených podle pokročilé rámcové dohody.
Institucionální ustanovení obchodní a investiční části pokročilé rámcové dohody stanoví konkrétní funkce a úkoly Smíšené rady a Smíšeného výboru, které budou průběžně sledovat provádění a uplatňování pokročilé rámcové dohody. Při projednávání obchodních a investičních záležitostí zasedá Smíšená rada a Smíšený výbor ve složení pro obchod.
• Informativní dokumenty (u směrnic)
Nevztahuje se na tento návrh.
• Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Pokročilá rámcová dohoda rozšiřuje oblast působnosti stávajícího dvoustranného rámce a přizpůsobuje ji novým politickým a hospodářským globálním výzvám, nové realitě partnerství mezi EU a Chile a úrovni ambicí nedávno uzavřených dohod a jednání vedených EU a Chile.
Pokročilá rámcová dohoda vytváří ucelený, komplexní a aktuální právně závazný rámec pro vztahy EU s Chile. Zavazuje se navázat posílené partnerství, upevnit politický dialog a prohloubit a zintenzivnit spolupráci v otázkách společného zájmu. Zároveň bude pokročilá rámcová dohoda podporovat obchod a investice tím, že přispěje k rozšíření a diverzifikaci hospodářských a obchodních vztahů.
Pokročilá rámcová dohoda zahrnuje také mechanismus konzultací s občanskou společností rozšířený na celou dohodu, aby se občanská společnost na obou stranách mohla vyjádřit ke všem ustanovením dohody.
Pokročilá rámcová dohoda je rozdělena do čtyř částí. Cíle a obecné zásady dohody jsou uvedeny v části I (Obecné zásady a cíle). Zásadními prvky dohody jsou dodržování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod, zásady právního státu a doložka
o nešíření zbraní hromadného ničení.
V části II (Politický dialog a spolupráce) se EU a Chile zavazují prohloubit dialog a spolupráci v následujících oblastech:
• politický dialog, zahraniční politika, mezinárodní mír a bezpečnost, správa věcí veřejných a lidská práva,
• právo, svoboda a bezpečnost,
• udržitelný rozvoj,
• hospodářské, sociální a kulturní partnerství,
• ostatní oblasti (makroekonomické politiky, daňové otázky, spotřebitelská politika, veřejné zdraví, sport a fyzická aktivita),
• modernizace státu a veřejné služby, decentralizace, regionální politika a meziinstitucionální spolupráce.
Důraz je kladen na širokou škálu zásadních otázek, včetně ochrany životního prostředí, změny klimatu, udržitelné energetiky, správy oceánů, právního státu, lidských práv a práv žen, odpovědného podnikání, pracovních práv a snižování rizika katastrof. Ustanovení v části II umožní koordinovanější a společný postup v nových oblastech, jako je veřejné zdraví, modernizace státu, řízení migračních toků, nešíření zbraní hromadného ničení, praní peněz nebo financování terorismu a kyberkriminalita.
To se promítne do silnějšího partnerství na celosvětové úrovni, např. pokud jde o Agendu 2030, opatření proti změně klimatu, správu oceánů a otázky globální demokratické správy a lidských práv, mezinárodní migrace, míru a bezpečnosti.
Část II obsahuje rovněž ustanovení o prohloubení dialogu a spolupráce v protikorupčních záležitostech. Součástí dohody je protokol, který obsahuje ustanovení o potírání a prevenci korupce v obchodě a investicích.
Cílem ustanovení tohoto protokolu je předcházet korupci v obchodě a investicích prostřednictvím různých opatření, zejména podporou integrity v soukromém a veřejném sektoru, posílením vnitřních kontrol, externího auditu a finančního výkaznictví, jakož i posílením boje proti korupci, který již probíhá prostřednictvím mezinárodních úmluv, zejména Úmluvy OSN proti korupci (UNCAC).
V této souvislosti strany znovu opakují svůj závazek zavést trestnost korupce pro vládní úředníky a zvážit, zda trestnost korupce zavést i pro podniky. Obě strany se dohodly na určitých pravidlech pro boj proti praní peněz.
Protokol rovněž podporuje aktivní účast občanské společnosti na prevenci a potírání korupce. Předpokládá rovněž konzultační mechanismus v případě neshod ohledně výkladu nebo provádění protikorupčních ustanovení.
V části III (Obchod a obchodní záležitosti) je hlavním politickým cílem EU a Chile přizpůsobit dohodu o přidružení nové realitě a stanovit nový rámec pro jejich dvoustranné obchodní a investiční vztahy v souladu s nejnovější generací obchodních dohod, které Chile, respektive EU uzavřely nebo sjednávají.
V souladu s cíli stanovenými ve směrnicích pro jednání nabídne část III pokročilé rámcové dohody:
• zlepšení přístupu na trh pro vývoz zemědělských produktů a produktů rybolovu a zlepšená pravidla,
• zjednodušená pravidla původu,
• modernizované a zjednodušené hraniční postupy,
• zajištění podmínek pro spravedlivý obchod a podnikání,
• zajištění udržitelnosti,
• zaměření na potřeby menších podniků,
• příležitosti pro poskytovatele služeb a pravidla digitálního obchodu,
• podporu investic,
• přístup k chilským veřejným zakázkám,
• nastavení lepší ochrany inovací a tvůrčích děl,
• zajištění bezpečného a udržitelného obchodu se zemědělskými a potravinářskými produkty,
• zajištění toho, aby technické předpisy, normy a postupy posuzování shody nebyly diskriminační a nevytvářely zbytečné překážky obchodu,
• transparentnost a osvědčené regulační postupy,
• moderní postupy pro řešení sporů.
Část IV (Obecný institucionální rámec) obsahuje obecná, institucionální a závěrečná ustanovení. Dohoda vytváří institucionální rámec složený ze Smíšené rady, Smíšeného výboru a řady podvýborů. Stanoví struktury pro vedení dialogů s občanskou společností. Zavádí postup pro řešení případů, kdy jedna ze stran neplní své povinnosti vyplývající z dohody.
Dohoda stanoví možnost provádět ji zcela nebo zčásti prozatímně. Uzavírá se na dobu neurčitou a nahrazuje dohodu o přidružení a prozatímní dohodu o obchodu.
2023/0260 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o uzavření Pokročilé rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1, čl. 100 odst. 2 a články 207 a 212 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na souhlas Evropského parlamentu7, vzhledem k těmto důvodům:
(1) V souladu s rozhodnutím Rady [XX]8 byla dne [XX XXX 2023] podepsána Pokročilá rámcová dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) s výhradou uzavření dohody k pozdějšímu datu. V týž den Evropská unie a Chile schválily společné prohlášení o ustanoveních o obchodu a udržitelném rozvoji obsažených v Pokročilé rámcové dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé (dále jen „společné prohlášení“).
(2) Dohoda a společné prohlášení by měly být schváleny jménem Unie.
(3) Podle čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie je vhodné zmocnit Komisi, aby jménem Unie schválila postoj, který má být zaujat k některým změnám dohody, které mají být přijaty zjednodušeným postupem podle článku 28.20 a čl. 41.7 odst. 14 dohod, a subjektem zřízeným dohodou podle čl. 32.34 a čl. 8.5 odst. 1 písm. a) bodu
x) dohody.
(4) V souladu se svým článkem 41.10 dohoda neuděluje v rámci Unie osobám práva ani neukládá povinnosti jiné než ty, které byly vytvořeny mezi stranami v rámci mezinárodního práva veřejného,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Dohoda se schvaluje jménem Unie.
2. Společné prohlášení se schvaluje jménem Unie.
3. Znění dohody a společného prohlášení se připojují k tomuto rozhodnutí.
7 Úř. věst. C , , s. .
8 [Odkaz bude vložen.]
Článek 2
Pro účely článku 28.20 dohody schvaluje změny nebo opravy přílohy 28-A a 28-B dohody Komise jménem Unie.
Článek 3
Pro účely článku 32.34 a čl. 8.5 odst. 1 písm. a) bodu x) dohody schvaluje změny nebo opravy přílohy 32-C dohody Komise jménem Unie.
Článek 4
Pro účely čl. 41.7 odst. 14 dohody schvaluje změnu dodatků dohody o obchodu s vínem, která je uvedena v příloze V Dohody o přidružení podepsané dne 18. listopadu 2002 mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda o přidružení“) a jež je začleněna do dohody, Komise jménem Unie.
Pro účely čl. 41.7 odst. 14 dohody schvaluje změnu dodatků dohody o obchodu s lihovinami a aromatizovanými nápoji, která je uvedena v příloze VI dohody o přidružení a jež je začleněna do dohody, Komise jménem Unie.
Článek 5
Komise je oprávněna jmenovat osobu nebo osoby zmocněné učinit oznámení jménem Unie stanovené v čl. 41.5 odst. 1 kapitoly 41 dohody vyjadřující souhlas Unie s tím, aby byla touto dohodou vázána.
Článek 6 Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem [...] přijetí. V Bruselu dne
Za Xxxx předseda/předsedkyně