Dotazy k aplikaci nové legislativy – technická bezpečnost
Dotazy k aplikaci nové legislativy – technická bezpečnost
Dotaz |
Odpověď |
Xxxxxx: Jak aplikovat legislativu, když smlouva s DLC (generálním dodavatelem) byla sjednána před 31.12.2016 a on následně se svými subdodavateli po 1.1.2017?
|
Podle § 229 odst. 1 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, mají stávající držitelé povolení podle tohoto zákona dva roky, na to, aby přizpůsobili své právní poměry tomuto zákonu. V této lhůtě tak mohou stávající držitelé povolení postupovat v souladu s předchozí legislativou – zákonem č. 18/1997 Sb. Byť se výše uvedené přechodné ustanovení explicite nevztahuje na osoby vykonávající činnosti upravené atomovým zákonem, které nejsou držiteli povolení, je toto ustanovení nutno vykládat v tom smyslu, že do 31. 12. 2018 je držitel povolení v souvislosti se svým dodavatelským systémem oprávněn postupovat podle zákona č. 18/1997 Sb. Opačný výklad nenachází oporu v důvodové zprávě k atomovému zákonu, která uvádí: V ostatním pak budou adresáti atomového zákona muset přizpůsobit své právní poměry nové právní úpravě (i v duchu principu nepravé retroaktivity), a to v legisvakanční lhůtě, která je v tomto ohledu považována, vzhledem k omezenému rozsahu zcela nových požadavků, za dostatečnou. Opačný výklad by též vedl k absurdnímu závěru, kdy je držiteli povolení fakticky znemožněno postupovat ve dvouletém přechodném období podle zákona č. 18/1997 Sb., s poukazem na to, že dalších osob podílejících se na zajišťování kvality, technické bezpečnosti a posouzení a prověřování shody vybraných zařízení se toto přechodné období netýká. Lze shrnout, že v rámci přechodného období je v souvislosti s dodavatelským systémem držitel povolení oprávněn postupovat v souladu s předchozí legislativou. |
Dotčená část AZ: § 4 odst. 2 písm. b) NAZ (Pro účely tohoto zákona se rozumí) … činností související s využíváním jaderné energie 2. navrhování, výroba, montáž, údržba, opravy a ověřování systémů jaderného zařízení nebo jejich součástí včetně materiálu k jejich výrobě, § 229 odst. 1: Osoby, které vykonávají činnosti upravené v tomto zákoně na základě povolení vydaného podle zákona č. 18/1997 Sb. … jsou povinny přizpůsobit své právní poměry tomuto zákonu, nestanoví-li tento zákon jinak, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo ... Otázka: Držitel povolení podle zákona č. 18/1997 Sb. je povinen přizpůsobit své právní poměry NAZ do 2 let ode dne nabytí jeho účinnosti. Uvedený držitel povolení tedy může až do konce roku 2018 nakupovat vybraná zařízení podle zákona č. 18/1997 Sb. a jeho prováděcích předpisů. Výrobce vybraného zařízení, který není držitelem žádného povolení k činnosti podle § 9 NAZ, provádí však činnosti související s využívání jaderné energie. Pro výrobce (resp. pro všechny osoby, které provádějí činnosti související s využívání jaderné energie) však není v NAZ stanoveno žádné přechodné období.
|
K ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) atomového zákona je pouze na okraj nutno upozornit, že sousloví „činnosti související s využíváním jaderné energie“ a „činnosti upravené v tomto zákoně“ (§ 229) nejsou synonyma. Činnosti související s využíváním jaderné energie jsou primárně definovány pro účely odborné způsobilosti a povolení podle atomového zákona. Nepochybně jsou však všechny tyto činnosti činnostmi, které upravuje atomový zákon. Přechodné ustanovení § 229 odst. 1 atomového zákona se vztahuje pouze na držitele povolení, resp. na dosavadní držitele povolení. Dodavatelům těchto držitelů povolení atomový zákon ze svých požadavků žádnou dočasnou výjimku neposkytuje. Jinak řečeno platí, že zatímco držitel povolení má na zahájení plnění požadavků podle nového zákona 2 (ale popř. i 1 nebo 3, v závislosti na typu požadavků) roky, dodavatel musí plnit požadavky nového atomového zákona ihned. Je zřejmé, že uvedené dva postupy se střetávají, neboť odběratelem je právě držitel povolení, který má zákonem připuštěnu dočasnou výjimku. Ten může postupovat podle staré legislativy a bude tedy moci dodávku objednávat v duchu staré legislativy. Dodavatel by však nebyl oprávněn takovou dodávku vyrobit a dodat, což by vedlo k faktickému (nikoli právnímu) popření zákonem stanoveného přechodného období na straně držitele povolení. Takový postup je však právně nežádoucí, neboť by porušoval práva založená držiteli povolení zákonem (právo dočasně postupovat podle staré legislativy). V zájmu ochrany práv držitele povolení je tedy v této konkrétní situaci nutno interpretovat zákon tak, že s ohledem na přechodné ustanovení § 229 odst. 1 atomového zákona a na oprávnění držitele povolení postupovat podle dosavadních právních předpisů je i dodavatel oprávněn tomuto držiteli povolení dodávat výrobek (vybrané zařízení) podle dosavadních právních předpisů, a to po dobu přechodného období. V ostatních případech však již musí dodavatel postupovat podle požadavků nové legislativy. Těmito ostatními případy mohou být např. situace, kdy se jedná o vybrané zařízení, které není dodáváno přímo držiteli povolení, který může aplikovat přechodné ustanovení, nebo o dodavatele nového (rozuměj v režimu zákona č. 263/2016 Sb.) držitele povolení. Shrnuto:
Držitel povolení může v přechodném období postupovat, a tedy i objednávat vybraná zařízení, podle zákona č. 18/1997 Sb., ale po uplynutí tohoto období jsou všechny osoby provádějící činnosti upravené atomovým zákonem bez výjimky povinny postupovat v souladu s tímto zákonem (s výjimkou činností, na které se vztahují speciální legisvakanční lhůty). Nelze akceptovat výklad, že by bylo možné přechodné období tímto způsobem prodloužit – zákon váže povinnost postupovat bez výjimky podle jeho požadavků ke konkrétnímu datu – dvou let od nabytí jeho účinnosti – datum objednání vybraného zařízení je tak ve věci irelevantní. |
Otázka:
Bude možné činnosti,
které byly objednané před 31.12.2016 nebo v průběhu
přechodného období, jejichž realizace bude ukončena po
přechodném období, dokončit podle staré legislativy?
|
Viz odpověď na předchozí dotaz – přechodné období je vázáno na konkrétní datum, nikoli datum, kdy bylo objednáno VZ, nebo provedení určitých činností. Po uplynutí přechodného období musí být všechny realizované činnosti v souladu s atomovým zákonem. |
Otázka: Jsou činnosti v přechodném období podmíněny mimo jiné zpracováním seznamu všech akcí dokončovaných dle staré legislativy? |
Přechodné období dává po dobu prvních dvou let od nabytí účinnosti atomového zákona možnost postupovat podle předchozí legislativy – to je však podmíněno tím, že držitel povolení je schopen v každém okamžiku identifikovat ty oblasti, kde postupuje v souladu se starou právní úpravou a ty oblasti, kde již provedl „přizpůsobení právním poměrům“ atomového zákona a postupuje tudíž v souladu s novou legislativou. Vzhledem ke značné komplikovanosti a množství různých činností, které budou v průběhu přechodného období prováděny, je určitá forma seznamu žádoucí, legislativa však seznam ani jeho podobu nepředepisuje. |
Otázka: Jaký seznam VZ bude platit po nabytí účinnosti vyhl. o požadavcích na projekt? |
Seznam VZ je i nadále schvalovanou dokumentací, tudíž i nadále je pro držitele povolení závazný ten seznam VZ, který byl aktuálně schválen SÚJB a podle kterého je držitel povolení povinen postupovat. |
Otázka: Dle jaké legislativy je potřebné objednat posouzení shody AO pro zakázky sjednané před 31.12.2016 a u AO objednané po 1.1.2017, v rámci přechodného období a i po něm na zakázkách dobíhajících v režimu staré legislativy? |
Viz odpověď na předchozí dotazy – v rámci přechodného období je držitel povolení oprávněn postupovat podle dosavadních právních předpisů. Toto období nelze žádným způsobem prodloužit a má sloužit pro přizpůsobení právních poměrů držitelů povolení v nejširším slova smyslu – tudíž po jeho uplynutí by měly být veškeré činnosti prováděné držiteli povolení v souladu s novou legislativou. |
Otázka: Budou platná Osvědčení o akreditaci jednotlivých AO na vyhl. č. 309/2005 Sb., když tato byla novým AZ po 1.1.2017 zrušena? Případně jak dlouho? |
Akreditaci neuděluje ÚNMZ, ale k tomu pověřená organizace (ČIA). Otázka platnosti jednotlivých osvědčení o akreditaci je otázkou na tuto organizaci. Pro úplnost je možno uvést, že akreditace má z hlediska atomového zákona a vyhlášky č. 358//2016 Sb. relevanci pouze ve specifickém případě posouzení vybraného zařízení podle § 12 odst. 2 písm. c), pokud je posouzení shody prováděno postupem podle § 15 odst. 1 písm. e) bodu 1 této vyhlášky (postup posouzení shody A1). |
Otázka: Budou platná Autorizační osvědčení vydaná ÚNMZ jednotlivých AO na vyhl. č. 309/2005 Sb., když tato byla novým AZ po 1.1.2017 zrušena? Případně jak dlouho? |
Otázka platnosti autorizačních osvědčení vydaných ÚNMZ je otázkou, která by měla směřovat na ÚNMZ. V současné době by všechny AO působící v ČR měly mít vydána nová autorizační osvědčení v souladu s atomovým zákonem. |
Otázka: Budou náhradní díly pořízené jako část VZ před účinností vyhl. č. 132/2008 Sb., tedy dle vyhl. č. 214/1997 Sb. splňující požadavky vyhl. č. 132/2008 Sb., splňovat stávající požadavky vyhl. č. 358/2016 Sb.? |
Vyhláška č. 358/2016 Sb., o požadavcích na zajišťování kvality a technické bezpečnosti a posouzení a prověřování shody vybraných zařízení, obsahuje speciální přechodné ustanovení a v § 19 stanoví, že vybraná zařízení, která splňovala požadavky předchozího právního předpisu, se považují za vybraná zařízení splňující požadavky této vyhlášky a obsahuje fikci, že tato vybraná zařízení byla posouzena postupem posouzení shody podle této vyhlášky. Byť vyhláška explicitně nezmiňuje části vybraných zařízení (ani „náhradní díly“ – toto sousloví nová legislativa nepoužívá, když rozlišuje pouze mezi dílem a částí vybraného zařízení), je toto ustanovení v souladu s jeho smyslem a účelem nutno vykládat tak, že se vztahuje nejen na vybraná zařízení a posouzení shody jako celek, ale též na jednotlivé díly, nebo dílčí činnosti prováděné v rámci zajišťování shody vybraného zařízení (např. posouzení materiálů a polotovarů). |
§ 12 odst. 6 vyhl. č. 358/2016 Sb.: Pro jednotlivé části vybraného zařízení samostatně navrhované, vyráběné nebo montované po výrobě musí být posouzení shody provedeno v rozsahu odpovídajícím této části vybraného zařízení; …
Otázka: Kdo a jakým způsobem určuje rozsah posouzení shody odpovídající části vybraného zařízení? Je to výrobce části vybraného zařízení? A určuje tento rozsah v návrhu části vybraného zařízení? |
Rozsah posouzení shody části vybraného zařízení samostatně navrhované, vyráběné nebo montované po výrobě nelze obecně určit, jelikož je dán povahou této části a celého vybraného zařízení. Rozsah musí být takový, aby byla posouzena celá samostatně vyráběná část vybraného zařízení s tím, že ty činnosti, které ze své podstaty musí být provedeny v rámci posouzení shody vybraného zařízení jako celku jsou provedeny v rámci posouzení shody vybraného zařízení. |
Příloha č. 3 vyhl. č. 358/2016 Sb.: Požadavky na technickou dokumentaci vybraného zařízení
Otázka: Dotaz se týká dokladování technické dokumentace při posuzování shody dle vyhl. č. 358/2016 Sb. u částí vybraných zařízení (Příloha č. 3) pro opakovaně vyráběné části vybraného zařízení, jejichž typ a provedení byly schváleny podle vyhl. č. 309/2005 Sb. Je nutné při posuzování shody předkládat všechny dokumenty, např. průkazy vhodnosti řešení použitých v návrhu části vybraného zařízení, seznamy technických předpisů, výsledky analýzy rizik, výsledky pevnostních výpočtů apod.? Např. těsnění dělící roviny zpětné klapky, která byla zařazena jako VZSN BT 1. Jedná se o část vybraného zařízení, které bylo navrhováno a schváleno podle vyhl. č. 309/2005 Sb. Při schvalování byla předložena technická dokumentace, podle požadavků vyhl. č. 309/2005 Sb. Je nutné znovu dokladovat všechny výše zmíněné dokumenty znovu? |
Vyhláška č. 358/2016 Sb., o požadavcích na zajišťování kvality a technické bezpečnosti a posouzení a prověřování shody vybraných zařízení, obsahuje speciální přechodné ustanovení a v § 19 stanoví, že vybraná zařízení, která splňovala požadavky předchozího právního předpisu, se považují za vybraná zařízení splňující požadavky této vyhlášky a obsahuje fikci, že tato vybraná zařízení byla posouzena postupem posouzení shody podle této vyhlášky. Byť vyhláška explicitně nezmiňuje části vybraných zařízení ani jednotlivé činnosti prováděné v rámci posouzení shody, je toto ustanovení v souladu s jeho smyslem a účelem nutno vykládat tak, že se vztahuje nejen na vybraná zařízení a posouzení shody jako celek, ale též na jednotlivé díly, nebo dílčí činnosti prováděné v rámci zajišťování shody vybraného zařízení. Lze shrnout, že již provedené činnosti nemusí být prováděny znovu, pokud nedošlo ke změně v technické dokumentaci. Nutno poznamenat, že vyhláška předepisuje například v postupu posouzení shody G ověření návrhu, což je nutno chápat tak, že návrh, byť jeho posouzení již bylo provedeno v minulosti, je posouzen s ohledem na jeho soulad s požadavky vyhlášky (podle bodu 5.6 postupu posouzení shody G). |
Otázka: Pozbyly platnosti certifikáty schválené Postupem posuzování shody B dle vyhl. č. 309/2005 Sb.? Modelová situace: Byl schválen typ vybraného zařízení (např. Hřebenové těsnění typu MITes HT) a posouzena shoda postupem posuzování shody B dle vyhl. č. 309/2005 Sb. a byl vystaven Certifikát na určitou dobu, která je delší než platnost vyhl. č. 309/2005 Sb. Lze tento Certifikát využít i k posouzení shody postupem F dle vyhl. č. 358/2016 Sb? Dokumenty vztahující se k posouzení shody postupem F by byly revidovány dle vyhl. č. 358/2016 Sb.
|
Viz odpověď na předchozí komentář – činnosti již provedené v rámci posouzení shody, nedošlo-li k faktické změně, nemusí být prováděny znovu. |
Xxxxxx: Jak se bude hodnotit dodavatel a stanovovat kritéria jeho výběru podle vyhl. č. 358/2016 Sb. § 6 odst. 2 písm. a)? Je to obdoba seznamu vybraných dodavatelů dle vyhl. č. 132/2008 Sb.?
|
Seznam vybraných dodavatelů nebyl předepsán vyhláškou č. 132/2008 Sb., ale šlo o dokument držitele povolení. Ani nová, ani předcházející legislativa explicitně nepředepisovala vypracování takového dokumentu. Co se požadavků na dodavatele a kritérií jejich výběru lze odkázat zejména na § 30 atomového zákona, § 10 odst. 3 vyhlášky č. 358/2016 Sb., který však pouze konkretizuje určité specifické požadavky na dodavatelský systém z hlediska zajišťování kvality, nebo též na § 6 odst. 2 citované vyhlášky a na přílohu č. 6 část A bod 4. Obecně lze říci, že musí být posouzena dodavatelova schopnost dodat požadované vybrané zařízení, či provést určité činnosti v souladu s požadavky atomového zákona a jeho prováděcích právních předpisů. |
Otázka: Pro
správné definování požadavků na dodavatele bude platit audit
dodavatelů dle vyhl. č. 132/2008 Sb. i pro vyhl. č.
358/2016 Sb.? |
Dodavatel musí mít nejen zaveden systém řízení v souladu s § 30 atomového zákona a vyhláškou č. 408/2016, ale též splňovat kvalifikační a další požadavky vyhlášky č. 358/2016 Sb. Audit není nutné provádět znovu v případě, že posuzované požadavky zůstaly beze změny a nová legislativa nepředepisuje požadavky nové. Na okraj lze doplnit, že povinnost pravidelně hodnotit systém řízení dodavatele (viz § 30 odst. 4) má kontinuální charakter a byť není předepsán konkrétní způsob, musí být nepochybně prováděna průběžně tak, aby bylo zajištěno, že dodavatelé tyto požadavky splňují. |
Otázka: Budou v současnosti aplikovaná opatření k provádění dohledu nad dodavatelem prováděná dle vyhl. č. 132/2008 Sb. dostatečná i pro dohled dle vyhl. č. 358/2016 Sb. § 6 odst. 2 písm. d)? |
Viz odpověď na předchozí otázku – nová legislativa nepředepisuje (stejně jako předchozí legislativa) konkrétní způsob dohledu nad dodavatelem, ale zavedený systém dohledu musí být takový, aby byla zajištěna jaderná bezpečnost, radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. |
Otázka: V souvislosti s návrhem útvaru CI, aby požadavky CI, které měly požadavky na objednávky (požadavky na kontrakt) schválené do 31.12.2016 a byly ze strany ČEZ připravovány ještě podle níže uvedené stávající legislativy, byly dodavatelem zajišťovány podle původní legislativy, tedy dle zákona č. 18/1997 Sb., vyhl. č. 132/2008 Sb., vyhl. č. 309/2005 Sb. Prosíme o potvrzení, že v těchto případech může smlouva uzavíraná s dodavatelem obsahovat požadavek na plnění díla dle stávající legislativy, tedy dle již neplatného zákona č. 18/1997 Sb., vyhl. č. 132/2008 Sb., vyhl. č. 309/2005 Sb. a nikoliv dle NAZ a jeho nových prováděcích vyhlášek, zejména dle vyhl. č. 358/2016 Sb. a dalších.
|
Viz odpověď na otázky týkající se přechodných ustanovení atomového zákona. |
Otázka: Prosíme o vyjádření, zdali v případě, kdy ČEZ a. s. jako zadavatel veřejných zakázek vypsal zadávací řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek (ZVZ) před nabytím účinnosti nového atomového zákona č. 263/2016 Sb. a jeho prováděcích předpisů a součástí zadávacích podmínek byl návrh smlouvy vč. technického zadání, která požadovala plnění dle původní legislativy, tedy dle z. č. 18/1997 Sb., vyhl. č. 132/2008 Sb., vyhl. č. 309/2005 Sb. , v tomto případě může ČEZ dokončit zadávací řízení a uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem s požadavkem na plnění dle z. č. 18/1997 Sb., vyhl. č. 132/2008 Sb., vyhl. č. 309/2005 Sb. Zadavatel (ČEZ, a. s.) nemá možnost změnit v průběhu zadávacího řízení dle ZVZ zadávací podmínky, tedy ani požadavky legislativy a dle ZVZ má tzv. kontraktační povinnost, tedy je povinen uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem, a nemůže provést její změny (musí uzavřít smlouvu ve znění, které obsahovala Zadávací dokumentace). |
Viz odpověď na otázky týkající se přechodných ustanovení atomového zákona. Skutečnost, že plnění bylo zadáno na základě zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, případně zákona předcházejícího, nemá význam pro délku legisvakanční lhůty obsažené v § 229 odst. 1 atomového zákona. Ta končí bez ohledu na tuto skutečnost uplynutí dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona. |
Dotčená část AZ a/nebo prováděcí vyhlášky: § 6 odst. 1) vyhl. č. 358/2016 Sb. § 6 odst. 2) vyhl. č. 358/2016 Sb.
Otázka: Je z naší strany správně chápáno, že činnosti uvedené v § 6 odst. 1) „Před obstaráváním VZ musí být“ jsou časově vymezeny do podpisu smlouvy, činnosti dle § 6 odst.2) „Pří obstarávání VZ musí být“ jsou časově vymezeny po podpisu smlouvy? Pokud tomu tak není, který časový okamžik v procesu nákupu je tímto rozhraním?
|
Časový předěl mezi intervalem, který lze označit za období „před obstaráváním VZ“ a období „při obstaráváním VZ“, není ostrý. Některé činnosti uvedené v § 6 odst. 1 a 2 bude možné provádět před podpisem a jiné až po podpisu smlouvy. Okamžik podpisu smlouvy bude však nepochybně spadat do období, kdy jsou prováděny činnosti podle § 6 odst. 2. Před podpisem smlouvy však nepochybně budou již provedeny činnosti uvedené v § 6 odst. 1, neb před uzavíráním smluvního vztahu musí být nepochybně vyjasněno, jaké konkrétní vybrané zařízení je poptáváno a jaký bude způsob výběru a kritéria pro hodnocení dodavatele. |
Dotčená část AZ a/nebo prováděcí vyhlášky: § 8 odst. 3 písm. g) vyhl. č. 358/2016 Sb.
Otázka: Co je myšleno „průkazem kvality“ použitých náhradních dílů?
|
Průkazem kvality je především (u nově vyráběných vybraných zařízení a jejich dílů tomu tak bude vždy) prohlášení o shodě. Jako průkaz kvality může sloužit i jiný dokument z průvodní technické dokumentace (protokoly o přezkoušení atd.), kterým lze prokázat kvalitu použitého dílu. |
Otázka: Můžeme využít schválené ekvivalenty v rámci přechodného období a po něm? |
Ano i po uplynutí přechodného období lze použít to, co bylo k použití schváleno podle předchozích právních předpisů (nejen ekvivalenty, ale i materiály atd.). K tomu blíže viz odpověď na jednu z předchozích otázek týkající se přechodných ustanovení vyhlášky č. 358/2016 Sb. a jejího výkladu. Pro nově vyráběná vybraná zařízení a jejich díly však po skončení přechodného období platí, že musí být vyráběny plně v souladu novou legislativou. |
Otázka: Jak postupovat v případě, kdy probíhající výběrové řízení z loňského roku je zrušené, zadávací dokumentace je vypsána dle vyhl. č. 132/2008 Sb. a nyní bude vyhlášeno nové výběrové řízení? Jak postupovat v případě zadávací dokumentace, jak postupovat a jaké požadavky mít na dokumentaci, pokud se jedná o projektování zařízení v BT3?? |
Viz odpověď na obdobnou otázku týkající se přechodných ustanovení atomového zákona a jejich vztahu k zákonům upravujících veřejné zakázky. Obecně lze shrnout, že držitel povolení má podle § 229 odst. 1 dva roky na přizpůsobení svých právních poměrů nové legislativě a po uplynutí tohoto období musí být jím prováděné činnosti bez výjimky (krom speciálních případů upravených zvláštními přechodnými ustanoveními) plně v souladu s novou legislativou. |
Otázka: Dokdy musí být přepracovány technické podmínky na dodávku zařízení a náhradních dílů? |
Dokumentace musí být uvedena do souladu s novou legislativou v rámci legisvakanční lhůty (viz předchozí odpovědi). Obecně je žádoucí, aby byly přepracovány primárně ty technické podmínky, které budou využívány nejdříve. Xxxxxx s atomovým zákonem a jeho prováděcími právními předpisy musí být především obsahový a věcný – formální nedostatky (odkazy na předchozí legislativu) nejsou významné. |
Otázka: Budou v návaznosti na vyhlášku č. 358/2016 Sb. vydány i nějaké příklady nebo návody k použití, jako to bylo po vydání vyhl. 309/2005 Sb.?
|
Ano, nicméně návody budou k dispozici až v průběhu příštího roku. |
Otázka: V protokolu z konečné zkoušky bude po přechodnou dobu tolerována i vyhl. č. 309/2005 Sb.? |
Ano – viz předchozí odpověď týkající se přepracování technických podmínek. Důležitý je věcný a obsahový soulad s požadavky nové legislativy a formální nedostatky (odkazy na předchozí legislativu) nejsou významné. |
Otázka: Jak to bude s typovou dokumentací? Např. PPO (postupy pro opravy) a PKZ (programy kontrol a zkoušek) jsou revidovány jednou za 2 roky (VZSN) a jednou za 4 roky (VZ)? |
Dokumentace musí být uvedena do souladu s novou legislativou v souladu s přechodnými ustanoveními (zejména § 229). V této souvislosti je ještě třeba upozornit na § 15 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 408/2016 Sb., podle kterého musí být dokumentace systému řízení pravidelně zhodnocena v celém rozsahu vždy v průběhu tří po sobě jdoucích let.: |
Otázka: Jak to bude s dokumentací dodavatelů – například technických podmínek pro dodávky? |
Viz předchozí odpověď týkající se technických podmínek – technické podmínky by měly být přepracovány nejpozději do té doby, než budou využity (samozřejmě s respektováním legisvakanční lhůty). |
Otázka: Jak bude přistupováno k typové dokumentaci dodavatelů? Pokud bude přezkoumána pracovníkem ČEZu, můžeme ji považovat za dokumentaci držitele povolení? |
Lze odpovědět pouze v obecné rovině – pokud nedošlo ke změně věcných požadavků, není nutné tuto dokumentaci přepracovávat. Na okraj lze doplnit, že tato dokumentace musí být při obstarávání VZ přezkoumána, přičemž záznam o tom je trvalým záznamem zajišťování kvality (§ 6 odst. 2 ve spojení s § 8 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 358/2016 Sb.). K periodicitě přezkoumávání dokumentace systému řízení viz § 15 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 408/2016 Sb. Pokud bude tato dokumentace označena jako dokumentace držitele povolení a náležitým způsobem schválena – jde o dokumentaci držitele povolení (bez ohledu na to, že jde o totožnou dokumentaci dodavatele). |
Stránka 10 z 10