OBSAH OBSAH

LISABONSKÁ SMLOUVA

(Co o ní potřebujete vědět)

Odbor informování

o evropských záležitoﬆech Úĭadu vlády ČR

2 OBSAH

3 OBSAH

Stručně o lisabonské smlouvě

6 Situace pĭed podpisem Lisabonské smlouvy

7 Lisabonská smlouva

7 Co pĭináší smlouva nového?

10 Ratifikace Lisabonské smlouvy

Xxxxxx a odpovědi

12 Zakládá Lisabonská smlouva evropský federální ﬆát?

12 Je podle Lisabonské smlouvy evropské právo

„nadĭazeno“ právu vnitroﬆátnímu?

13 Bude mít EU v pĭípadě pĭijetí Lisabonské smlouvy skutečně „evropského prezidenta“?

14 Oslabí pĭijetí Lisabonské smlouvy suverenitu ČR?

14 Povede Lisabonská smlouva k dalšímu pĭesunu rozhodovacích pravomocí do Bruselu?

15 Pĭijde ČR po vﬆupu Lisabonské smlouvy v platnoﬆ o „svého“ eurokomisaĭe?

16 Jak je to s vahou hlasu ČR v EU? Nebude

v pĭípadě pĭijetí Lisabonské smlouvy oslabena?

17 Může pĭijetí Lisabonské smlouvy véﬆ ke zrušení Benešových dekretů?

17 Neoslabuje smlouva nezávisloﬆ zahraniční politiky členských ﬆátů?

18 Bude na základě Lisabonské smlouvy vytvoĭena evropská armáda?

18 Jak ovlivní Lisabonská smlouva proces dalšího rozšiĭování EU?

19 Zavádí Lisabonská smlouva oficiální symboly EU (vlajka, hymna…)?

19 Zavádí Lisabonská smlouva občanﬆví EU?

20 Mění Lisabonská smlouva poﬆavení vnitroﬆátních parlamentů?

20 Může Lisabonská smlouva nějakým způsobem pĭi ět k posílení bezpečnoﬆi a vymáhání práva?

20 Co je to doložka solidarity obsažená v Lisabonské smlouvě?

21 Je na základě Lisabonské smlouvy možné z EU vyﬆoupit?

21 Proč není smlouva čitelnější?

22 Proč neodsouhlasili pĭijetí Lisabonské smlouvy v Irsku? Jaké tam měli důvody, co se jim nelíbilo?

22 Proč je Irsko nuceno k opakování referenda? Proč nezačnou pĭedﬆavitelé členských ﬆátů rovnou jednat o novém dokumentu?

23 Pokud si Irsko prosadí změny dle svých požadavků, bude pak probíhat nová ratifikace dokumentu? Nebude to potom zase vadit oﬆatním ﬆátům? Nevznesou vlaﬆní požadavky a doplňky?

24 Kde a jak získám výtisk Lisabonské smlouvy?

24 Kolik ﬆátů již ratifikovalo Lisabonskou smlouvu?

4 SLOVO ÚVODEM

5 SLOVO ÚVODEM

Vážení občané,

Lisabonská smlouva se v těchto měsících ﬆala jed- ním z důležitých témat veĭejné diskuse: v České republice vrcholí proces ratifikace, Irsko zvažuje pĭípravu druhého referenda. Je proto pravý čas, abychom informační publikací „Lisabonská smlou- va – co o ní potĭebujete vědět“ odpověděli na otáz- ky, které si v souvisloﬆi s Lisabonskou smlouvou kladete.

Poté, co dal Úﬆavní soud svým verdiktem v liﬆo- padu minulého roku „Lisabonu“ zelenou a Posla- necká sněmovna vyslovila letos v únoru souhlas s ratifikací, probíhá nyní ve Sněmovně a Senátu debata o podobě tzv. vázaného mandátu, který uloží vládě, aby žádala Parlament o svolení pĭi pĭesunu pravomocí mezi „Prahou“ a „Bruselem“. Až bude vázaný mandát schválen a demokratické kontrole Parlamentu tak bude učiněno zadoﬆ, může být ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR dokončena. Vláda se v otázce posílení pravomocí vnitroﬆát- ních parlamentů intenzivně angažovala již během vyjednávání konečné podoby Lisabonské smlouvy. Její schválení poskytne parlamentům jednotlivých evropských zemí efektivnější možnoﬆi, jak na- pĭíklad blokovat opatĭení, o kterých nepĭísluší rozhodovat Evropské unii. Bude to nejen záruka zachování naší svrchovanoﬆi, ale také důležitý krok k posílení demokratických principů v evropském rozhodovacím procesu.

Na evropské úrovni máme jako pĭedsednická země za úkol pĭipravit do června 2009 právní záruky, které si vyžádalo Irsko v oblaﬆi rodinného práva, daní či neutrality. Ty jsou nezbytnou podmínkou, aby mohla v pĭípadě pozitivního výsledku druhého irského referenda vﬆoupit Lisabonská smlouva v Evropě v platnoﬆ. Jde o komplexní problém: konečná podoba těchto garancí musí totiž zohled- ňovat nejen irské požadavky, ale musí být pĭijatelná také pro oﬆatní členské ﬆáty.

Lisabonská smlouva pĭedﬆavuje kompromis, vzešlý z intenzivního vyjednávaní 27 členských ﬆátů - a už proto není zrovna jednoduché ji číﬆ a plně se v ní orientovat. Bude-li ú ěšně završen ratifikační proces ve všech členských zemích, začne smlouva od roku 2010 určovat v Evropě pravidla hry. Tato pravidla se však netýkají jen vlád členských ﬆátů a vnitroﬆátních parlamentů. O dalším směĭování integrace olurozhodují proﬆĭedniRvím voleb do Evropského parlamentu, které nás čekají le- tos v červnu, také občané. I proto Vám – kteĭí

olu s námi nesete demokratickou odpovědnoﬆ

– pĭedkládáme publikaci, která by měla pomoci každému, kdo se chce s Lisabonskou smlouvou blíže seznámit.

Xxxxxxxx Xxxxxx

míﬆopĭedseda vlády pro evropské záležitoﬆi

6 STRUČNĚ

O LISABONSKÉ SMLOUVĚ

Stručně o lisabonské smlouvě

Podpisem Lisabonské smlouvy dne 13. prosince 2007 uzavĭeli vedoucí pĭedﬆavitelé EU několikaletý proces vyjednávání o inﬆitucionálních otázkách. Lisabonská smlouva novelizuje ﬆávající zakládající smlouvy (tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES) s cílem poskytnout rozšíĭenému olečenﬆví odpovídající právní rámec a náﬆroje, které mu umožní efektivně fungovat i v globalizovaném světě 21. ﬆoletí.

Situace před podpisem Lisabonské smlouvy Když byla v květnu a červnu 2005 v referendech ve Francii a Nizozemsku odmítnuta evropská úﬆavní smlouva, museli záﬆupci členských ﬆátů a unijních inﬆitucí znovu hledat odpověď na otázku, jak do bu- doucna zajiﬆit pružné fungování rozšíĭené EU. Dvě odmítavá referenda současně ukázala, že je nutné brát ohled na obavy, které evropská úﬆavní smlouva vyvo- lala u některých členských ﬆátů a jejich občanů.

Úkolu vyjednat novou smlouvu se chopily Německo a Portugalsko během svých pĭedsedniRví v Radě EU v první a druhé polovině roku 2007. Dne 25. bĭezna 2007 byla během oslav 50. výročí Římských smluv podepsána tzv. Berlínská deklarace, která kromě jiné- ho naﬆínila časový harmonogram jednání o novém smluvním základu EU. Spolková kancléĭka Xxxxxx Xxxxxxxxx následně pĭišla s kompromisním návr- hem, který se ukázal jako všeobecně pĭijatelný.

Od 21. do 23. června 2007 se konal summit Evrop- ské Rady v Bruselu, kde byly dohodnuty základy

budoucí Lisabonské smlouvy. V dokumentu „Závěry pĭedsedniRví Evropské Rady 21. – 22. 6. 2007“ se uvádí: „Úﬆavní koncepce, která očívala ve zrušení všech ﬆávajících smluv a jejich nahrazení jediným textem nazvaným „Úﬆava“, se opouští. Reformní smlouva vnese do ﬆávajících smluv, jež zůﬆávají v platnoﬆi, nové prvky vyplývající z mezivládní konference z roku 2004.“.

7 STRUČNĚ

O LISABONSKÉ SMLOUVĚ

Dne 23. července 2007 začala jednat mezivládní kon- ference, která měla za úkol pĭevéﬆ do formy právně závazného textu dohodnuté změny a uﬆanovení. O den později se poprvé sešli právní experti členských ﬆátů EU, aby pod vedením generálního ĭeditele Práv- ní služby Rady J. – X. Xxxxxx xxxxxxxxxx návrh nové smlouvy. Jednání trvala až do 3. ĭíjna 2007. V Xxxx- xxxx pak ve dnech 18. – 19. ĭíjna proběhl summit, z něhož vzešlo konečné znění tzv. Reformní smlouvy, následně pojmenované Lisabonská smlouva.

Lisabonská smlouva

Dne 13. prosince 2007 byla Lisabonská smlouva (ofi- ciálně Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského

olečenﬆví) slavnoﬆně podepsána v klášteĭe sv. Jeronýma v portugalském hlavním měﬆě. Za ČR ji podepsali miniﬆerský pĭedseda Xxxxx Xxxxxxxxx a miniﬆr zahraničních věcí Xxxxx Xxxxxxxxxxxxx. Na rozdíl od evropské úﬆavní smlouvy Lisabonská smlouva nenahrazuje, ale pouze novelizuje Xxxxxxx o EU a Smlouvu o založení ES. Zaĭadí se tak k dal- ším podobným dokumentům, jako jsou napĭíklad Amﬆerodamská smlouva nebo Smlouva z Nice.

Co přináší smlouva nového?

Lisabonská smlouva si klade za cíl učinit z Evropské unie demokratičtější a tran arentnější organizaci, která bude současně působit efektivněji, podporo- vat práva a hodnoty zajišíující svobodu, solidaritu a bezpečnoﬆ a posilovat svou roli ve světové po- litice. Evropská unie také touto smlouvou získá právní subjektivitu.

8 STRUČNĚ

O LISABONSKÉ SMLOUVĚ

— Demokracie a transparentnost Lisabonská smlouva posiluje pravomoci Evropského parla- mentu i vnitroﬆátních parlamentů členských ﬆátů EU – Evropský parlament získává nové pravomoci pĭi schvalování evropských právních pĭedpisů; vni- troﬆátní parlamenty budou moci účinněji sledovat dodržování zásady subsidiarity.

Lisabonská smlouva zavádí inﬆitut „občanské ini- ciativy“ – jeden milión občanů většího počtu člen- ských ﬆátů bude moci vyzvat Komisi k pĭedložení určitého návrhu v oblaﬆi působení EU. Lisabonská smlouva pĭesně vymezuje pravomoci EU, zároveň upravuje i možnoﬆ zpětného pĭevedení pravomocí Unie na členské ﬆáty (tzv. obouﬆranná flexibilita).

Lisabonská smlouva poprvé upravuje možnoﬆ vyﬆoupení členského ﬆátu z Evropské unie a též pro takový pĭípad definuje poﬆup.

— Větší efektivita Mezi orgány unie jsou poprvé za- ĭazeny i Evropská rada a Evropská centrální banka. Smlouva zavádí funkci ﬆálého pĭedsedy Evropské rady – bude volen Evropskou radou na dva a půl roku (pĭičemž může být zvolen dvakrát po sobě a zároveň ho může Evropská rada také odvolat), bude zajišíovat kontinuitu a ĭídit jednání Evropské rady. Bude také ve olupráci s vysokým pĭedﬆavitelem EU pro zahraniční věci a bez- pečnoﬆí politiku zaﬆupovat Unii navenek.

Hlasování v Radě kvalifikovanou většinou bude rozšíĭeno o 68 oblaﬆí – od 1. liﬆopadu 2014 se bude hlasovat na základě dvojí většiny (počet ﬆátů a počet obyvatel), které bude dosaženo, pokud návrh odsouhlasí 55 % členů Rady (min. 15), kteĭí zaﬆupují ﬆáty, v nichž žije nejméně 65 % obyvatel Unie; od 1. liﬆopadu 2014 do 31. ĭíjna 2017 bude probíhat pĭechodné období, ve kterém mohou ﬆáty požádat o hlasování podle ﬆávajících pravidel.

Jednomyslně hlasuje Rada nadále napĭíklad v ob- laﬆech daní, sociálního zabezpečení, zahraniční politiky, olečné obrany, jazykových pravidel, policejní olupráce a sídel inﬆitucí.

9 STRUČNĚ

O LISABONSKÉ SMLOUVĚ

1 Podle rozhodnutí Evropské rady z prosince 2008 by ovšem mělo dojít k dočasnému navýšení pro období 2009-2014 na 754 europoslanců.

Blokační menšina pro hlasování v Radě – od

1. liﬆopadu 2014 ji tvoĭí nejméně 4 členové Rady (tĭi nejlidnatější ﬆáty Unie nemohou samy zablo- kovat návrh).

Sníží se počet europoslanců – počet poslanců Ev- ropského parlamentu nepĭekročí 7511, jednu člen- skou zemi bude zaﬆupovat nanejvýš 96 poslanců, minimálně 6 poslanců (ČR bude zaﬆupovat od roku 2009 22 europoslanců míﬆo současných 24).

Smlouva zvyšuje akceschopnoﬆ Unie v oblaﬆi boje proti terorismu a treﬆné činnoﬆi (umožní lepší olupráci mezi členskými ﬆáty pĭi potírání organizovaného zločinu, obchodu s drogami a lidmi atd.); podobně působí v otázkách bezpečnoﬆi, svo- body a ravedlnoﬆi, energetiky, veĭejného zdraví, civilní ochrany, změn klimatu, výzkumu vesmíru, humanitární pomoci…

— Práva a hodnoty Liﬆina základních práv a svo- bod je zaĭazena do právního rámce EU, není však začleněna pĭímo do textu Lisabonské smlouvy.

Smlouva zdůrazňuje, posiluje a rozvádí hodnoty a cíle, na kterých je Evropská unie založena.

Státy budou Lisabonskou smlouvou zavázány jed- nat v duchu solidarity – jako napĭíklad v pĭípadě napadení teroriﬆickým útokem či v oblaﬆi ener- getické politiky.

— Evropa jako globální aktér Sloučením funkcí vysokého pĭedﬆavitele pro olečnou zahraniční a bezpečnoﬆní politiku a komisaĭe pro vnější vztahy se zavádí poﬆ vysokého pĭedﬆavitele pro zahraniční věci a bezpečnoﬆní politiku. Ten bude zároveň míﬆopĭedsedou Komise a bude také pĭedsedat Radě pro vnější vztahy.

Je zaveden nový úĭad pro působení EU na meziná- rodní scéně – Evropská služba pro vnější činnoﬆ, která bude podporovat práci vysokého pĭedﬆavitele pro zahraniční věci a bezpečnoﬆní politiku.

Smlouva ﬆanoví olečné zásady a cíle EU na me- zinárodní scéně, jimiž jsou demokracie, právní

10 STRUČNĚ

O LISABONSKÉ SMLOUVĚ

ﬆát, univerzálnoﬆ a nedělitelnoﬆ lidských práv a základních svobod, úRa k lidské důﬆojnoﬆi, zásady rovnoﬆi a také solidarity.

Xxxxxxx dává konkrétní právní základ pro huma- nitární pomoc.

Ratifikace Lisabonské smlouvy

Aby mohla Lisabonská smlouva vﬆoupit v platnoﬆ, musí být ratifikována všemi členskými ﬆáty EU. Způsob ratifikace je vnitĭní záležitoﬆí každého členského ﬆátu. Většina ﬆátů se rozhodla pro par- lamentní ratifikaci, výjimkou bylo pouze Irsko, kde občané rozhodovali o smlouvě v referendu.

Prvním ﬆátem, kde parlament smlouvu schválil, bylo Maďarsko a to již 17. prosince 2007 - následo- valy další členské země EU. V současné době Li- sabonskou smlouvu schválila všechna parlamentní shromáždění členských zemí EU s výjimkou horní komory českého Parlamentu. Ve dvou ﬆátech (Ně- mecko a Polsko) chybí formální podpis prezidenta, v Německu je navíc smlouva ještě posuzována úﬆav- ním soudem. Irsko smlouvu v referendu v červnu 2008 odmítlo. Na Evropské radě v prosinci 2008 však bylo dohodnuto budoucí pĭijetí právních záruk pro Irsko v oblaﬆech, kde irští voliči podle průzkumů vyjádĭili své obavy, a irský premiér Xxxxx Xxxxx oznámil, že vláda jeho země je pĭipravena referendum opakovat.

Xxxxxx a odpovědi

12 OTÁZKY

A ODPOVĚDI

Zakládá Lisabonská smlouva evropský federální stát?

Lisabonská smlouva je mezinárodní smlouva, kte- rou mezi sebou uzavírají suverénní členské ﬆáty, jež se dohodly sdílet čáﬆ své svrchovanoﬆi v rámci nadnárodní olupráce. EU se neﬆane ﬆátem ani v pĭípadě, že Lisabonská smlouva vﬆoupí v plat- noﬆ; její pravomoci budou nadále odvozeny od do- hody členských ﬆátů.

EU také nemá a ani po pĭijetí Lisabonské smlouvy nebude mít ve všech ohledech základní běžné atri- buty ﬆátu, jimiž jsou území, občané a ﬆátní moc; není ani z mezinárodněprávního hlediska za ﬆát uznávána. EU také nemá v plném rozsahu vlaﬆní exekutivu (výkonnou moc za ni ve většině pĭípadů vykonávají úĭady jednotlivých ﬆátů); nemá vlaﬆní armádu či policii; rovněž nemá možnoﬆ udělovat unijní občanﬆví či unijní azyl a nemá ani pravo- moc rozhodovat o vlaﬆních hranicích. Nic z toho Lisabonská smlouva nezmění.

Je podle Lisabonské smlouvy evropské právo

„nadřazeno“ právu vnitrostátnímu?

Pĭednoﬆ unijního práva nad právem členských ﬆátů výslovně zaváděla evropská úﬆavní smlou- va, avšak tento článek pĭi sepisování Lisabonské smlouvy nakonec nebyl použit. Samotný princip pĭednoﬆi komunitárního práva ale není žádnou novinkou, je všeobecně pĭijímán již od šedesátých let na základě právně závazných rozsudků Evrop-

ského soudního dvora. Je pĭirozené, že pokud Česká republika poﬆoupí orgánům EU pravomoci pĭijímat pĭedpisy v určitém oboru, pak musí tyto pĭedpisy sama dodržovat. Nemůže tedy v oblaﬆi, která je svěĭena do olečného rozhodování celé EU, pĭijímat pĭedpisy vlaﬆní, které by byly v rozporu s pĭedpisy unijními. V tomto smyslu má evropské právo pĭednoﬆ pĭed právem vnitroﬆátním již dnes a pĭijetí Lisabonské smlouvy v tomto ohledu nic nemění. To je oﬆatně pĭipomenuto i v prohlášení č. 17 pĭipojeném k Lisabonské smlouvě.

13 OTÁZKY

A ODPOVĚDI

Bude mít EU v případě přijetí Lisabonské smlouvy skutečně „evropského prezidenta“? Lisabonská smlouva vedle úĭadu vysokého pĭed- ﬆavitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnoﬆí politiku nově zavádí i funkci ﬆálého pĭedsedy Ev- ropské rady. Vzhledem k tomu, že oficiální název této funkce exiﬆuje v mnoha jazycích (napĭíklad

„President of the European Council“ v angličtině), bývá někdy do češtiny nepĭesně pĭekládán jako úĭad

„prezidenta EU“. Pĭitom rozhodně nejde o pozici samoﬆatného a formálně na nejvyšší úroveň poﬆa- veného orgánu, jak ho známe z jednotlivých ﬆátů, ale pouze o pozici pĭedsedajícího jedné z několika inﬆitucí EU.

Doposud pĭísluší pĭedsedniRví v Evropské radě pĭedsedovi vlády či prezidentovi toho členského ﬆátu, který pĭedsedá Radě miniﬆrů. To také zna- mená, že se pĭedsedniRví Evropské rady každých 6 měsíců mění.

Stálého pĭedsedu Evropské rady podle Lisabonské smlouvy volí Evropská rada na dobu 30 měsíců s možnoﬆí znovuzvolení. Pĭedseda Evropské rady by měl véﬆ její jednání, měl by zajišíovat ve o- lupráci s pĭedsedou Komise pĭípravu a kontinuitu tohoto jednání a měl by napomáhat dosažení shody uvnitĭ Evropské rady. Kromě toho by měl pĭed- seda Evropské rady být též oprávněn zaﬆupovat EU navenek, aniž by tím zasahoval do pravomocí vysokého pĭedﬆavitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnoﬆí politiku.

14 OTÁZKY

A ODPOVĚDI

Oslabí přijetí Lisabonské smlouvy suverenitu ČR? Všechny členské ﬆáty se pĭi jednáních shodly, že je potĭeba zajiﬆit inﬆitucím EU v některých oblaﬆech větší pravomoci - a tato shoda se promítla i do textu smlouvy. Nejedná se však v žádném pĭípadě o za- ložení nového ﬆátního útvaru s názvem Evropská unie nebo o vytvoĭení federace členských ﬆátů. Ty zůﬆávají nadále svrchované a samoﬆatné.

K otázce suverenity ČR po pĭípadném pĭijetí Lisa- bonské smlouvy se oﬆatně na žádoﬆ Senátu vyslovil i Úﬆavní soud ČR. Výsledkem ĭízení byl nález ze dne 26. liﬆopadu 2008, který uvádí, že zkoumaná uﬆanovení Lisabonské smlouvy nejsou v rozporu s Úﬆavou ČR a pĭijetí smlouvy tedy nepovede k narušení úﬆavního poĭádku ČR. Suverenita ČR by byla omezena pouze v pĭípadě pĭenosu pod- ﬆatných pravomocí svrchovaného demokratického právního ﬆátu na jinou organizaci, a k tomu podle rozsudku Úﬆavního soudu v pĭípadě pĭijetí Xxxx- xxxxxx smlouvy nedojde.

Povede Lisabonská smlouva k dalšímu přesunu rozhodovacích pravomocí do Bruselu?

Lisabonská smlouva poprvé jasně rozděluje pra- vomoci mezi Unii a členské ﬆáty a jasně ĭíká, kdo za co odpovídá. Proto se může zdát, že jejím pĭi- jetím se rozhodování o celé ĭadě oblaﬆí pĭesouvá

„do Bruselu“. V některých pĭípadech pĭitom nová smlouva pouze písemně potvrzuje to, co již reálně funguje – napĭíklad energetiku zaĭazuje mezi tzv. sdílené pravomoci (a v této oblaﬆi členské ﬆáty na unijní úrovni intenzivně olupracují již dnes). V každém pĭípadě Unie bude moci vykonávat jen ty pravomoci, které jí členské ﬆáty smlouvou svě- ĭí. Lisabonská smlouva rovněž poprvé uvádí, že změny Smluv mohou být pĭijímány jak za účelem rozšíĭení, tak za účelem omezení pravomocí Unie. Výkon unijních pravomocí by měl také odpovídat principu subsidiarity, tedy principu, podle kterého se na unijní úrovni nemá ĭešit to, co lze u okojivě vyĭešit na úrovni členských ﬆátů.

Také je pravda, že Lisabonská smlouva vkládá do článku 48 Smlouvy o EU tzv. pĭechodovou klauzuli (passarellu), která umožní Evropské radě jednomyslně rozhodnout o zrušení práva veta pĭi hlasování o některých tématech (tj. rozhodnout, že se o nich nadále nebude hlasovat jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou). V souvisloﬆi s tím ale Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu ČR změní své jednací ĭády tak, aby jakákoli česká vláda mohla k takovému rozhodnutí dát souhlas teprve poté, co ji k tomu zmocní obě parlamentní komory.

15 OTÁZKY

A ODPOVĚDI

Přijde ČR po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost o „svého“ eurokomisaře?

O snížení počtu členů a zefektivnění práce Evrop- ské komise se diskutuje od poloviny 90. let. EU se rozšíĭila a počet členských ﬆátů se z někdejší dvanáRky rozroﬆl na více než dvojnásobek. Ade- kvátně tomu se počet komisaĭů uﬆálil na dnešních sedmadvaceti. V průběhu vyjednávání evropské úﬆavní smlouvy a později i Lisabonské smlou- vy preferovaly malé a ﬆĭedně velké členské země (včetně ČR) zachování principu „jeden ﬆát, jeden komisaĭ“. Výsledný kompromis daný Lisabonskou smlouvou zachovává tento princip až do konce ĭíjna 2014; teprve v Komisi, která bude ve funkci od 1. liﬆopadu 2014, měl být počet členů redukován na číslo odpovídající dvěma tĭetinám členských ﬆátů. To by znamenalo, že některé země budou dočasně (na každé tĭetí funkční období Komise) bez svého komisaĭe.

Vzhledem k tomu, že právě otázka ztráty „vlaﬆního“ eurokomisaĭe byla jedním z důvodů negativního výsledku referenda v Irsku (viz otázka o důvodech irského odmítnutí Lisabonské smlouvy), shodla se Evropská rada v prosinci 2008, že v pĭípadě vﬆupu Lisabonské smlouvy v platnoﬆ bude pĭi- jato rozhodnutí, které zaručí, že každý členský ﬆát bude mít v Komisi svého ﬆátního pĭíslušníka i po roce 2014.

16 OTÁZKY

A ODPOVĚDI

Jak je to s vahou hlasu ČR v EU?

Nebude v případě přijetí Lisabonské smlouvy oslabena?

Odpověď je trochu složitější.

Statiﬆicky vzato pĭedﬆavuje počet obyvatel ČR zhruba 2,08 % unijní populace.

Většina pĭi hlasování v Radě se dnes – tedy podle smlouvy z Nice – vypočítává jako hlas proﬆé většiny členských ﬆátů, které reprezentují ale oň 62 % všech obyvatel EU a zároveň di onují 255 z cel- kového počtu 345 hlasů (na ČR pĭitom pĭipadá 12

„vážených hlasů“, tedy podíl 3,48 %). Lisabonská smlouva oproti tomu nově zavádí princip tzv. dvojí většiny, dosažené, pokud daný návrh podpoĭí minimálně 55 % členských ﬆátů reprezentujících 65 % obyvatel EU. Odpadá vážení hlasů a zohledňují se jen upravená kritéria počtu členských ﬆátů a velikoﬆi populace, uplatňovaná již dnes.

Vážené hlasování podle smlouvy z Nice je sice pro ČR relativně výhodnější (a ﬆejně jsou na tom ﬆáty podobné velikoﬆi) než složitě dojednaný kompro- mis Lisabonské smlouvy, je ale tĭeba mít na paměti další okolnoﬆi. Pĭedevším: pĭi rozhodování v Radě dochází na počítání hlasů jen zcela výjimečně; v drtivé většině pĭípadů se rozhoduje konsensuálně, tj. vyjedná se kompromis, pĭijatelný pro všechny. Klíčové pro prosazení zájmů ČR – aí již za účinnoﬆi Smlouvy z Nice nebo Lisabonské smlouvy – je proto efektivní vyjednávání a vytváĭení ojeneRví s ji- nými zeměmi. Konečně, ani po pĭípadném vﬆupu Lisabonské smlouvy v platnoﬆ, nedojde okamžitě ke změně. Samotná smlouva odkládá náběh nového syﬆému hlasování podle dvojí většiny na liﬆopad 2014 - s tím, že až do konce bĭezna 2017 může být (na žádoﬆ byí jen jediného ﬆátu) hlasováno podle současného syﬆému.

Může přijetí Lisabonské smlouvy vést ke zrušení Benešových dekretů?

17 OTÁZKY

A ODPOVĚDI

Lisabonská smlouva nezmění nic na tom, že právní a majetkové vztahy v ČR vyplývající z českoslo- venského zákonodárﬆví z let 1940-1946, včetně tzv. Xxxxxxxxxx dekretů, zůﬆanou i nadále ne- zpochybnitelné a neměnné. ČR nebude v žádném pĭípadě nucena Benešovy dekrety v důsledku pĭijetí Lisabonské smlouvy rušit. Lisabonská smlouva sice učiní z doposud nezávazné Liﬆiny základních práv EU (která zaručuje mimo jiné také právo každého vlaﬆnit majetek), právně závazný dokument, avšak působnoﬆ této liﬆiny bude významně omezena: bude zavazovat v prvé ĭadě orgány a inﬆituce EU a členské ﬆáty pouze tehdy, pokud budou aplikovat unijní právo. A protože Xxxxxxxx dekrety ani akty československých orgánů pĭijatých na jejich základě zcela jiﬆě nejsou uplatňováním práva Unie, nebude na ně Liﬆina základních práv EU aplikovatelná. Kromě toho by se jednalo o zpětnou působnoﬆ (retroaktivitu), která je nepĭípuﬆná.

Je tĭeba si také uvědomit, že úprava vlaﬆnických vztahů není v kompetenci Evropských olečenﬆví, re . Evropské unie, a tato zásada se nezmění ani po vﬆupu Lisabonské smlouvy v platnoﬆ. Součas- ně lze též poznamenat, že rozhodování ve věcech týkajících se majetkových nároků souvisejících s Be- nešovými dekrety by nebylo v kompetenci žádného ze soudních orgánů EU.

Neoslabuje smlouva nezávislost zahraniční politiky členských států?

Evropská unie by měla jednat jako celek pouze teh- dy, pokud je tĭeba zajiﬆit jednotný poﬆup na me- zinárodní scéně. Řadu otázek zahraniční politiky je nejlepší ĭešit olečným poﬆupem členských ﬆátů EU, které tak získávají silnější hlas. Nová funkce vysokého pĭedﬆavitele pro zahraniční věci a bezpečnoﬆí politiku nevytváĭí nové pravomoci, nýbrž zefektivňuje činnoﬆ EU na mezinárodní scéně tím, že ojuje funkce vysokého pĭedﬆavitele

18 OTÁZKY

A ODPOVĚDI

pro zahraniční a bezpečnoﬆní politiku a komisaĭe pro vnější vztahy. Vysoký pĭedﬆavitel bude jednat v zahra- ničněpolitických záležitoﬆech na základě rozhodnutí pĭijatých jednomyslně všemi členskými ﬆáty. Nebude tedy nahrazovat, nýbrž doplňovat zahraničněpolitické a diplomatické aktivity členských ﬆátů.

Bude na základě Lisabonské smlouvy vytvořena evropská armáda?

Vojenské síly zůﬆávají pod kontrolou členských ﬆátů. Podle nové smlouvy mohou členské ﬆáty dát EU k di ozici civilní a vojenské proﬆĭedky k provádění operací v rámci olečné bezpečnoﬆ- ní a obranné politiky. Každý členský ﬆát má však právo tyto operace zamítnout a veškeré pĭí ěvky k těmto operacím budou vždy dobrovolné.

Skupiny zainteresovaných členských ﬆátů di o- nujících potĭebnými proﬆĭedky budou moci pod- nikat operace v oblaﬆi odzbrojování, humanitární a záchranné mise, poradní mise ve vojenské oblaﬆi a mise pro udržení míru. Žádný ﬆát však nebude moci být k účaﬆi na takovýchto operacích nucen. Z vojensko-bezpečnoﬆního hlediska zůﬆane pro ČR klíčové členﬆví v Severoatlantické alianci (NATO)

– a to i v pĭípadě, že Lisabonská smlouva vﬆoupí v platnoﬆ. Uﬆanovení Lisabonské smlouvy ke o- lečné bezpečnoﬆí a obranné politice doslova ĭíká, že

„závazky a olupráce v této oblaﬆi jsou v souladu se závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, která zůﬆává pro ty členské ﬆáty, které jsou jejími členy, základem jejich olečné obrany a fórem pro její provádění.“

Jak ovlivní Lisabonská smlouva proces dalšího rozšiřování EU?

Stávající smluvní rámec EU neumožňuje její další rozšiĭování nad současný počet 27 členských zemí. K dalšímu rozšiĭování je zapotĭebí reformovat inﬆi- tuce EU, což činí právě Lisabonská smlouva. Kdyby nebyla pĭijata, bylo by nutné nalézt jiné ĭešení, napĭ. začleněním nejnutnějších inﬆitucionálních

změn (počet členů Evropského parlamentu apod.) do smluv s pĭiﬆupujícími zeměmi.

19 OTÁZKY

A ODPOVĚDI

Podmínky pro pĭiﬆoupení nových ﬆátů k Evropské unii se pĭípadným pĭijetím Lisabonské smlouvy výrazněji nezmění. Lisabonská smlouva pouze formálně potvrzuje ﬆávající praxi, kdy Evropská rada ﬆanoví podrobnější kritéria pro proces pĭi- ﬆoupení a pravidelná hodnocení pĭipravenoﬆi kandidátských zemí.

Zavádí Lisabonská smlouva oficiální symboly EU (vlajka, hymna…)?

Vlajku znázorňující kruh dvanáRi zlatých hvězd na modrém pozadí, hymnu vycházející z „Ódy na ra- doﬆ“ z Deváté symfonie Xxxxxxx xxx Xxxxxxxxxx, heslo „Jednotná v rozmanitoﬆi“, euro jako měnu Ev- ropské unie a 9. květen jako den Evropy zaváděla jako oficiální symboly Unie evropská úﬆavní smlouva. Pĭi vyjednávání o Lisabonské smlouvě bylo ovšem na zá- kladě žádoﬆi některých členských ﬆátů (včetně ČR) dohodnuto, že toto uﬆanovení bude z nové smlouvy vypuštěno, aby nebudilo dojem, že nová smlouva zakládá evropský ﬆát. Všechny uvedené symboly jsou každopádně již ĭadu let v praxi používány a nic na tom nezmění ani pĭijetí Lisabonské smlouvy.

Zavádí Lisabonská smlouva občanství EU? Inﬆitut občanﬆví Unie zavedla již Maaﬆrichtská smlouva z roku 1992 a Lisabonská smlouva v tomto ohledu nic nemění. Občanﬆví Unie pouze dopl- ňuje občanﬆví jednotlivých členských ﬆátů, aniž by je nahrazovalo. Bylo zavedeno proto, aby všem občanům členských ﬆátů zaručovalo právo vol- ného pohybu v rámci EU, právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obec- ních volbách v míﬆě bydliště bez ohledu na ﬆátní pĭíslušnoﬆ, právo na diplomatickou a konzulární ochranu ve tĭetích zemích, petiční právo k Evrop- skému parlamentu, právo obracet se na evropského ombudsmana a právo na komunikaci s inﬆitucemi EU v rodném jazyce.

20 OTÁZKY

A ODPOVĚDI

Mění Lisabonská smlouva postavení vnitrostátních parlamentů?

Lisabonská smlouva potvrzuje poﬆavení vnitroﬆát- ních parlamentů jako „ﬆrážců zásady subsidiarity“ a pĭináší účinnější náﬆroje umožňující jim tuto úlohu vykonávat. Zásada subsidiarity je jedním ze ﬆěžejních principů evropské integrace, který do- voluje EU vyvíjet jakoukoli činnoﬆ pouze za pod- mínky, že cílů této činnoﬆi nemůže být u okojivě dosaženo na úrovni členských ﬆátů. Po vﬆupu Lisabonské smlouvy v platnoﬆ budou mít vnitros- tátní parlamenty delší lhůtu na posouzení souladu návrhů evropských legislativních aktů s tímto princi- pem. Pokud určitý počet vnitroﬆátních parlamentů usoudí, že daný legislativní návrh je se zásadou subsidiarity v rozporu, umožní jim Lisabonská smlouva vymáhat tento princip výrazně účinněji (mechanismus tzv. žluté a oranžové karty).

Může Lisabonská smlouva nějakým způsobem přispět k posílení bezpečnosti a vymáhání práva? Lisabonská smlouva pĭesune takĭka celé oblaﬆi poli- cejní a juﬆiční olupráce do režimu ĭádného legisla- tivního poﬆupu, který očívá ve olurozhodování Rady s Evropským parlamentem a hlasování v Radě kvalifikovanou většinou; o těchto záležitoﬆech se tedy v pĭípadě vﬆupu Lisabonské smlouvy v platnoﬆ bude nadále rozhodovat ﬆejně, jako se dnes rozhoduje na- pĭíklad o problematice vnitĭního trhu. Nová smlouva také rozšiĭuje možnoﬆ olupráce mezi policejními a juﬆičními orgány členských ﬆátů a dává orgánům EU silnější pravomoci pro boj proti závažné krimi- nalitě. Lisabonská smlouva tak bude v pĭípadě vﬆu- pu v platnoﬆ krokem k posílení bezpečnoﬆi a lepší vymahatelnoﬆi práva, což by mělo být pĭínosem pro všechny poRivé občany ČR i celé EU.

Co je to doložka solidarity obsažená v Lisabonské smlouvě?

Doložka solidarity zavazuje Unii a všechny členské ﬆáty ke olečnému solidárnímu jednání, pokud se

některý členský ﬆát ﬆane cílem teroriﬆického úto- ku nebo obětí pĭírodní nebo člověkem způsobené pohromy. EU v takovém pĭípadě využije veškeré náﬆroje, které bude mít k di ozici, včetně vojen- ských proﬆĭedků poskytnutých členskými ﬆáty. Ty poﬆiženému ﬆátu na jeho žádoﬆ pomohou a budou v Radě koordinovat svůj poﬆup.

21 OTÁZKY

A ODPOVĚDI

Je na základě Lisabonské smlouvy možné z EU vystoupit?

Lisabonská smlouva vkládá do Smlouvy o EU člá- nek 50, který nově výslovně upravuje poﬆup pro dobrovolné vyﬆoupení členského ﬆátu z Unie. Členský ﬆát má možnoﬆ z EU vyﬆoupit bez ja- kýchkoli podmínek.

Xxxxxxx ﬆát, který by se rozhodl, že vyﬆoupí z EU, je podle Lisabonské smlouvy povinen o svém úmys- lu informovat Evropskou radu a ta musí toto ozná- mení pĭijmout. Je pravda, že členské ﬆáty mohou na základě jednoﬆranného vypovězení zakláda- jících smluv vyﬆoupit z EU již dnes, Lisabonská smlouva nicméně tuto možnoﬆ poprvé výslovně uvádí a zdůrazňuje tak dobrovolnoﬆ evropského integračního projektu.

Proč není smlouva čitelnější?

Změny zakládajících smluv EU se vždy prová- děly proﬆĭedniRvím pozměňujících smluv, které obsahují pouze změněná uﬆanovení. Lisabonská smlouva používá tutéž metodu. Dvě hlavní (tzv. zakládající) smlouvy EU se budou nově jmenovat

„Smlouva o Evropské unii“ a „Smlouva o fungo- vání Evropské unie“. Pĭi čtení Lisabonské smlou- vy je proto nutné porovnávat ﬆávající smlouvy s novým zněním či doplněním ﬆanoveným právě Lisabonskou smlouvou. Proto je praktické používat tzv. konsolidované (úplné) znění dvou hlavních smluv obsahující změny, které zavádí Lisabonská smlouva.

Stejně jako v pĭípadě pĭedchozích smluv i vznik Lisabonské smlouvy provázela intenzivní vyjed-

22 OTÁZKY

A ODPOVĚDI

návání, pĭi kterých se každá členská země (včetně ČR) snažila prosadit co nejvíce ze svých priorit. Konečná podoba smlouvy ale musí být pĭijatelná pro všechny ﬆáty. Je tedy kompromisem mezi tím, o co jednotlivé ﬆáty usilovaly, a tím, co bylo pro oﬆatní pĭijatelné. Lisabonská smlouva tak obsahuje různé úﬆupky, pojiﬆky a omezení, a proto může působit jako komplikovaná či špatně čitelná.

Proč neodsouhlasili přijetí Lisabonské smlouvy

v Irsku? Jaké tam měli důvody, co se jim nelíbilo? Důvody, které vedly k irskému NE, zjišíovala zvlášt- ní parlamentní komise a na ní nezávislá komise irského miniﬆerﬆva zahraničních věcí. Vrchol- ní pĭedﬆavitelé členských zemí EU se následně na summitu v prosinci 2008 dohodli, že Irsku bu- dou dány právní záruky zohledňující obavy irských voličů.

Jedná se pĭedevším o zachování poﬆu irského komi- saĭe, tedy obecně o zachování principu jedna země

– jeden komisaĭ. Evropská rada v této souvisloﬆi rozhodla v prosinci 2008, že Lisabonská smlouva zachová i po roce 2014 pravidlo jednoho komisaĭe z každého členského ﬆátu.

Irové se dále obávali, že nová smlouva ohrozí jejich vojenskou neutralitu a Irsko pĭijde také o suvere- nitu v daňové oblaﬆi a rodinné politice. Evropská rada se proto v prosinci 2008 dohodla na pĭijetí právních opatĭení, která potvrdí, že Lisabonská smlouva nemění pravomoci Unie v oblaﬆi zdanění ani bezpečnoﬆní a obranné politiky členských ﬆátů. Stejně tak budou potvrzeny pravomoci členských ﬆátů v oblaﬆi práva na život, vzdělání a rodiny.

Proč je Irsko nuceno k opakování referenda? Proč nezačnou představitelé členských států rovnou jednat o novém dokumentu?

Nejde o to, že by Irsko k uvedenému kroku někdo tvrdě nutil, důležité je najít všeobecně pĭijatelné ĭešení naﬆalé situace. Irská vláda se sama vyslovila pro pokračování ratifikačního procesu a bylo to

suverénní rozhodnutí, do kterého jí nikdo nemohl mluvit. Lapidárně ĭečeno: vzhledem k tomu, že irští voliči zamítli v referendu smlouvu i z důvodů, které s ní pĭímo nesouvisejí, je i v zájmu EU vyjít Irsku vﬆĭíc a udělat jiﬆé úﬆupky ve formě záruk, které neodporují textu Smlouvy, zkrátka poﬆu- povat tak, aby mohli Irové u oĭádat opakované referendum. Je to rozumnější než celý dokument zavrhnout, opětovně zasednout k jednacím ﬆo- lům a podﬆoupit nová náročná a dlouhodobá (až několikaletá) jednání o zcela novém textu (opět s nejiﬆým výsledkem).

23 OTÁZKY

A ODPOVĚDI

S největší pravděpodobnoﬆí nebude totiž nikdy žádný text zcela vyhovovat všem členským zemím. S ratifikací současného kompromisního textu Lisa- bonské smlouvy již pĭitom vyslovila souhlas většina členských zemí kromě Irska, ČR, Německa a Polska (viz otázka Kolik ﬆátů již ratifikovalo Lisabonskou smlouvu).

Pokud si Irsko prosadí změny dle svých požadavků, bude pak probíhat nová ratifikace dokumentu? Nebude to potom zase vadit ostatním státům? Nevznesou vlastní požadavky a doplňky?

České pĭedsedniRví se bude snažit ĭešit tuto zá- ležitoﬆ tak, aby „úﬆupky“ Irsku byly pĭijatelné i pro všechny oﬆatní členské ﬆáty EU. Věc ne- může být ĭešena bez souhlasu pĭedﬆavitelů všech členů EU. Naproﬆá většina chyﬆaných právních záruk reagujících na obavy irských občanů bude navíc platná pro všechny členské ﬆáty, nejen pro Irsko. Základním požadavkem je, aby právní záru- ky poskytnuté Irsku nevedly ke změně dojednané smlouvy a nebyla tedy nutná její opětovná ratifikace ve všech zemích EU.

24 OTÁZKY

A ODPOVĚDI

Kde a jak získám výtisk Lisabonské smlouvy? Text je pĭíﬆupný všem zájemcům v elektronické podobě. Na ﬆránkách Xxxxxxxx.xx jej naleznete v sekci Evropská unie, dále Lisabonská smlouva a Ke ﬆažení.

Konkrétní adresa: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/000/xxxxx/xx-ﬆazeni/ Portál Xxxxxx.xx na adrese:

xxxx://xxxxxx.xx/xxxxxx_xxxxxx, zde odkaz Plné znění smlouvy.

Konkrétní adresa: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxxx_xxxxxx/xxxx_xxxx/xxxxx_xx.xxx. Pokud jde o tištěnou podobu, odbor informování o evropských záležitoﬆech Úĭadu vlády ČR vydal v roce 2008 v nákladu 2000 kusů publikaci Xxxx- xxxxxx smlouva - Konsolidovaný text Smlouvy o Evropské unii a smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy. Tato publikace byla české veĭejnoﬆi k di ozici zdarma, v současné době je však prakticky rozebrána. Zájemci z ĭad veĭejnoﬆi si ji mohou půjčit v knihovně některého z Eurocenter.

Výtisk Lisabonské smlouvy (Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie), který vydal Úĭad pro úĭední tisky EU jako součáﬆ Úĭedního věﬆníku, je možné si objednat. V tomto pĭípadě je však tĭeba počítat s cenou ve výši 58 € .

Více informací a možnoﬆ objednání výtisku viz: xxxx://xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxxxxx.xXxxx? target=EUB:NOTICE:XXXX00000:EN:HTML&requeﬆ_

locale=CS

Kolik států již ratifikovalo Lisabonskou smlouvu? Všechny základní informace ohledně aktu- álního stavu ratifikace Lisabonské smlouvy najdete na portálu Xxxxxxxx.xx v sekci Li- sabonská smlouva, zde Průběh ratifikace.

Pĭímá adresa: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/0000/xxxxx/xxxxxx-xxxxxxxxxx/

Document Metadata

Table of Contents

OBSAH OBSAH

Document Metadata