KANALIZAČNÍ ŘÁD
Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s.
Purkyňova 2, č.p. 2933, 695 11 Hodonín
KANALIZAČNÍ ŘÁD
stokové sítě obce
XXXXXXXX XXXXX
POZN.
Toto je verze kanalizačního řádu utčená ke zveřejnění na webových stránkách společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. (xxx.xxx-xxx.xx). Obsahuje pouze vyznačené kapitoly (viz. obsah níže – červená barva).
OBSAH
1. TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu
2.2. Cíle kanalizačního řádu
3. POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTER ODPADNÍCH VOD
3.1. Popis území
3.2. Charakter odpadních vod
4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉHO SYSTÉMU
4.1. Popis stokové sítě
4.2. Odlehčovací komory
4.3. Odtok z ČOV
4.4. Údaje o ČOV
4.5. Hydrotechnické údaje
5. POŽADAVKY VODOPRÁVNÍHO ÚŘADU NA MNOŽSTVÍ A KVALITU VYPOUŠTĚNÉ ODPADNÍ VODY Z ČOV XXXXXXXX XXXXX
5.1. Vodoprávní rozhodnutí
5.2. Údaje o recipientu
6. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI
7. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ A NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE
8. ZPŮSOB A ČETNOST MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ VOD SRÁŽKOVÝCH
9. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH
10. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM
11. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
12. POUŽITÉ PODKLADY
13. PŘEHLEDNÉ SITUACE STOKOVÉ SÍTĚ A OBJEKTŮ NA STOKOVÉ SÍTI
14. PŘÍLOHY KE KŘ
2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami – zejména zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
Základní právní normy určující existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu:
- zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zejména § 9, § 10, § 14, § 18, § 19, § 32, § 33, § 34, § 35)
- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (zejména § 16)
- vyhláška č. 428/2001 Sb., (§ 9, § 14, § 24, § 25, § 26) a jejich eventuální novely
2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu
a) Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno (§ 10 zákona č. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle § 33, § 34, § 35 zákona č. 274/2001 Sb.
b) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí, pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace.
c) Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat.
d) Vlastník kanalizace je povinen podle § 25 vyhlášky 428/2001 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen.
e) Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem.
f) Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci.
g) Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách.
2.2. Cíle kanalizačního řádu
Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě obce Xxxxxxxx Xxxxx tak, aby zejména:
a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu,
b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů,
c) bylo zaručeno bezporuchové čištění odpadních vod v čistírně odpadních vod a dosažení vhodné kvality kalu,
d) byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní areálové kanalizace významných producentů průmyslových odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu,
e) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně,
f) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokových sítí.
3. POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTER ODPADNÍCH VOD
3.1. Popis území
Obec Xxxxxxxx Xxxxx se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Hodonín (cca 4 km jihovýchodně od města Strážnice), v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty v nadmořské výšce 207 m n. m.. Ve Tvarožné Lhotě žije podle dostupných údajů 916 obyvatel. Z hlediska výškových poměrů (území obce se svažuje od jihu k severu) je odkanalizování obce řešeno gravitační stokovou sítí. Recipientem jednotné kanalizace obce je potok Růsovec, který protéká katastrem obce od jihu severovýchodním směrem. Po oddělení dešťových vod v odlehčovacích komorách jsou odpadní vody přiváděny na čistírnu odpadních vod, která je vybudována ve Tvarožné Lhotě v jejím severním okraji v těsné blízkosti recipientu Růsovec.
Obyvatelstvo obce Xxxxxxxx Xxxxx je zásobováno pitnou vodou z veřejného vodovodu, z vodojemů Xxxxxxxx Xxxxx I + II. Rozvodná síť obce je napojena na přiváděcí řad DN300 z ÚV Bzenec mezi obcemi Strážnice a Vnorovy. Spotřeba vody v obci činí 73,4 l/os/den. Na veřejný vodovod je napojeno v obci 898 obyvatel (308 ks vodovodních přípojek).
Na veřejnou kanalizaci je napojeno v obci 871 obyvatel (314 ks kanalizačních přípojek).
3.2. Charakter odpadních vod
Pokud se týká charakteru odpadních vod, jsou do kanalizace pro veřejnou potřebu vypouštěny odpadní vody:
a) z bytového fondu („obyvatelstvo“)
b) ze zařízení občansko-technické vybavenosti
c) srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací)
d) jiné (podzemní a drenážní vody) vznikající v zastavěném území
Odpadní vody z bytového fondu („obyvatelstvo“)
Jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody jsou v současné době produkovány od 871 obyvatel v obci Xxxxxxxx Xxxxx (celkem 314 ks kanalizačních přípojek), přímo napojených na stokovou síť.
Odpadní vody z občansko-technické vybavenosti
Jedná se o vody z části splaškového charakteru, jejichž kvalita se může přechodně měnit ve značně širokém rozpětí podle momentálního použití vody, ročního období a druhu podnikání. Patří sem producenti odpadních vod ze sféry činností (služeb), kde dochází k pravidelné produkci i technologických odpadních vod, jako jsou obchody, základní a střední školy s provozem kuchyně, kulturní zařízení a veškerá ostatní podnikatelská sféra v dané obci. Tito odběratelé patří do skupiny producentů, kteří jsou v KŘ uvedeni pod názvem „Ostatní producenti odpadních vod“ a mohou vypouštět odpadní vody v kvalitě uvedené v KŘ v tabulce č. 1. Odpadní vody od těchto producentů neovlivňují trvale-významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti. Mezi tyto producenty odpadních vod patří:
Xxxxxxxx Xxxxx č.p. 29, Xxxxxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxxx Xxxxx č.p. 230, INEX- sdr. dobr. aktivit Xxxxxxxx Xxxxx č.p. 121, JEDNOTA sp. družstvo Xxxxxxxx Xxxxx č.p. 63, MARIZ s.r.o.
Xxxxxxxx Xxxxx č.p. 190, Obec Xxxxxxxx Xxxxx
Xxxxxxxx Xxxxx č.p. 275, Obec Xxxxxxxx Xxxxx Xxxxxxxx Xxxxx č.p. 122, PETVA spol. s r.o.
Xxxxxxxx Xxxxx č.p. 20, Xxxxxx Xxxxxx
Xxxxxxxx Xxxxx č.p., Římskokat. farnost Kněždub Xxxxxxxx Xxxxx č.p. 275, ZŠ a MŠ Tv. Xxxxx, p.o
Srážkové a povrchové vody
Jedná se o vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací. Do stokové sítě jsou odváděny v převažující míře pomocí uličních vpustí a dalších prvků zabezpečujících svedení dešťových OV z komunikací a zpevněných ploch.
Jiné (podzemní a drenážní) vody
V kanalizačním systému se vyskytují v omezené míře (v závislosti na stáří a technickém stavu jednotlivých stok), bez zásadního ovlivnění řádné funkce kanalizace pro veřejnou potřebu v obci.
6. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI
Do stokové sítě nesmí vniknout následující látky, které nejsou odpadními vodami:
a) radioaktivní, infekční a jiné ohrožující zdraví nebo bezpečnost obsluhovatelů stokové sítě, popř. obyvatelstva nebo způsobující nadměrný zápach
b) narušující materiál stokové sítě nebo čistírny odpadních vod
c) způsobující provozní závady nebo poruchy v průtoku stokové sítě nebo ohrožující provoz čistírny odpadních vod
d) hořlavé, výbušné, popř. látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné, dusivé nebo otravné směsi
e) jinak nezávadné, které ale smísením s jinými látkami, které se mohou v kanalizaci vyskytnout, vyvíjejí jedovaté látky
f) pesticidy, jedy, omamné látky a žíraviny
g) kejda a močůvka
h) výpalky, kvasnice a vinné kaly
Dále nesmí do stokové sítě vniknout:
a) soli použité v údobí zimní údržby komunikací v množství přesahujícím v průměru za toto období 300 mg v jednom litru vody
b) uliční nečistoty v množství přesahujícím 200 mg v jednom litru vody
c) ropa a ropné látky v množství přesahujícím 20 mg v jednom litru vody
Tato množství se zjišťují těsně před vstupem do stokové sítě, a pokud jde o uliční nečistoty, vždy při vyprázdněném koši a usazovacím kalovém prostoru vpusti.
Dále nesmí do stokové sítě vniknout nebezpečné látky a zvlášť nebezpečné látky, které ve smyslu zák.
č. 254/2001 Sb. nejsou odpadními vodami.
A. Zvlášť nebezpečné látky (s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné):
1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí.
2. Organofosforové sloučeniny.
3. Organocínové sloučeniny.
4. Látky, vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí, nebo jeho vlivem.
5. Rtuť a její sloučeniny.
6. Kadmium a jeho sloučeniny.
7. Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu.
8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
B. Nebezpečné látky
1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:
zinek | selen | cín | vanad |
měď | arzen | baryum | kobalt |
nikl | antimon | berylium | thalium |
chrom | molybden | bor | telur |
olovo | titan | uran | stříbro |
2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek
3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách
4. Toxické, nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky
5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu
6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu
7. Fluoridy
8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany
9. Kyanidy
7. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ A NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH Z ČOV XXXXXXXX XXXXX
Množství vypouštěných odpadních vod z ČOV Xxxxxxxx Xxxxx a jejich nejvyšší přípustná míra znečištění je dána vodoprávními rozhodnutími:
A. č.j.: ŽP/258/2006/Mi/231 ze dne 11.07.2006 (do 31.05.2011), prodlouženo č.j.: ŽPÚP/27280/2011 ze dne 10.08.2011 (do 31.12.2011)
B. č.j.: ŽPÚP/27359/2011 ze dne 10.08.2011 (od 01.01.2012 do 31.12.2016)
Údaje o nejvyšší přípustné míře znečištění a množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu jsou přehledně uvedeny v tabulkách č. 1 a 2.
Jedná-li se o ukazatele znečištění, které nejsou v tabulce č. 1 jmenovitě stanoveny, platí pro všechny producenty možnost odvádění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu jen v míře znečištění uvedené v následující tabulce č. 2:
TABULKA č. 2 | |||
Chemická spotřeba kyslíku | CHSKCr | 800 | mg/l |
Biologická spotřeba kyslíku | BSK5 | 400 | mg/l |
Nerozpuštěné látky | NL | 420 | mg/l |
Amoniakální dusík | N-NH4+ | 50 | mg/l |
Rozpuštěné anorganické soli | RAS | 1000 | mg/l |
Rozpuštěné látky | RL | 2000 | mg/l |
Fosfor celkový | Pcelk. | 10 | mg/l |
Rtuť | Hg | 0,01 | mg/l |
Měď | Cu | 0,5 | mg/l |
Nikl | Ni | 0,1 | mg/l |
Chrom celkový | Cr celk. | 0,3 | mg/l |
Chrom šestimocný Cr6+ 0,1 mg/l
Olovo | Pb | 0,1 | mg/l |
Arsen | As | 0,2 | mg/l |
Zinek | Zn | 2,0 | mg/l |
Kadmium | Cd | 0,05 | mg/l |
Berylium | Be | 5,0 | µg/l |
Baryum | Ba | 2,0 | mg/l |
Kobalt | Co | 0,1 | mg/l |
Molybden | Mo | 0,1 | mg/l |
Stříbro | Ag | 0,1 | mg/l |
Vanad | Va | 0,1 | mg/l |
Selen | Se | 0,05 | mg/l |
Bor | B | 1,0 | mg/l |
Chloridy | Cl- | 250 | mg/l |
Sírany | SO42- | 250 | mg/l |
Fenoly jednosytné | FN 1 | 2,0 | mg/l |
Kyanidy celkové | CN- celk. | 0,2 | mg/l |
Kyanidy toxické | CN- tox. | 0,1 | mg/l |
Dusík celkový | Ncelk. | 70 | mg/l |
Nepolární extrahovatelné látky | NEL | 5,0 | mg/l |
Extrahovatelné látky | EL | 80 | mg/l |
Tenzidy anionaktivní | PAL- A | 10 | mg/l |
Adsorbovatelné org. halogeny | AOX | 0,05 | mg/l |
Polyaromatické uhlovodíky celk. | PAU | 1,0 | µg/l |
Pesticidní látky celkem | 2,0 | µg/l |
PCB celk. (PCB Σ kongenerů č. 28, 52, 101, 138, 153, 180) 0,05 µg/l
pH 6,5 – 8,5
Teplota vypouštěných odpadních vod max. do 40 oC
Uvedené hodnoty jsou maximální a v případě většího zdroje znečištění mohou být zpřísněny anebo doplněny o další specifické ukazatele v souladu s nařízením vlády č. 61/2003 Sb. v platném znění.
Dále je stanoveno, že do kanalizace pro veřejnou potřebu nesmí být vypouštěny zbytky z drtičů kuchyňského odpadu.
Kuchyňský odpad je podle Katalogu odpadů tj. vyhlášky č. 381/2001 Sb. zařazen pod č. 200108 jako organický kompostovatelný odpad a je povinnost s ním nakládat v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb.. Takový pevný odpad není běžnou součástí komunálních odpadních vod a způsobuje vážné problémy nejen s odváděním odpadních vod kanalizační sítí, ale také při jejich čištění a následném vypouštění do toků. Profily kanalizačních přípojek a kanalizačních stok nejsou dimenzovány pro odpady vznikající při používání drtičů a mnohde nemají vzhledem ke konfiguraci terénu dostatečný spád. Odpady však nejsou totéž co odpadní vody. Dochází k sedimentaci a následnému zanášení kanalizace usazenými pevnými látkami, na které se váží zejména tuky, což má za následek omezenou průtočnost kanalizačních přípojek až do úrovně plné neprůtočnosti. Úhradu nákladů spojených s likvidací havárie může provozovatel uplatnit v oprávněném případě u původce havárie. Při havárii většího charakteru je možno dohledat zdroj havárie a za pomoci speciální techniky vytipovat zdroj znečištění s následným uplatněním postihu.
Podmínky vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace příslušné obce stanovuje Kanalizační řád obce, ve kterém jsou mimo jiné uvedeny jakostní limity odpadních vod.
Způsob stanovení přípustné míry znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace včetně orientačních ukazatelů pro stanovení příslušné míry znečištění stanoví příloha č. 15 vyhlášky 428/2001 Sb. k zákonu o vodovodech a kanalizacích. Obsah nerozpuštěných látek NL je zpravidla limitován koncentrací 500 mg/l. Při instalaci drtiče kuchyňského odpadu s následným vypouštěním zbytků do veřejné kanalizace, odpadní voda tento limit významně překračuje (odhadem 4 až 5 tis. mg/l NL). Překračování limitů kanalizačního řádu hodnotí provozovatel veřejné kanalizace jako neoprávněné vypouštění odpadních vod v rozporu s uzavřenou smlouvou, za což může uložit smluvní pokutu. Vypouštění odpadních vod s vyššími limity lze mimořádně povolit jen ve zcela výjimečných případech, kdy není pravděpodobné významnější usazování v kanalizaci a kapacita čistírny odpadních vod je dostatečná. Podmínkou je uzavření dodatku ke smlouvě o odvádění odpadních vod o povolení vyšších nadstandardních limitů vypouštěného znečištění (minimálně v ukazateli NL) a platby za vícenáklady spojené s nadstandardní údržbou kanalizace a vyčištěním nadstandardně zatížených odpadních vod.
10. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM
ŘÁDEM
Množství a kvalita vypouštěných odpadních vod z ČOV Xxxxxxxx Xxxxx a jejich nejvyšší přípustná míra znečištění je dána vodoprávními rozhodnutími:
A. č.j.: ŽP/258/2006/Mi/231 ze dne 11.07.2006 (do 31.05.2011), prodlouženo č.j.: ŽPÚP/27280/2011 ze dne 10.08.2011 (do 31.12.2011)
B. č.j.: ŽPÚP/27359/2011 ze dne 10.08.2011 (od 01.01.2012 do 31.12.2016)
Množství vypouštěných odpadních vod z ČOV Xxxxxxxx Xxxxx je měřeno v měrném objektu, umístěném ve žlabu před biologickou částí ČOV. Jedná se o Parshallův žlab P1 vč. ultrazvukové jednotky pro vyhodnocování průtoků.
Sledování ČOV
Jakost vypouštěných odpadních vod z ČOV bude sledována a zajišťována odběrem směsných vzorků vypouštěných odpadních vod v četnosti min. 12 x ročně. Jedná se o dvouhodinové směsné vzorky získané sléváním 8 objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 15 min.
Další podrobnosti o místech odběru vzorků a způsobu analýz vzorků odpadních vod jsou obsaženy v provozních řádech jednotlivých ČOV.
Množství a kvalita vypouštěných odpadních vod od jednotlivých producentů je dána smluvním vztahem obsaženým v uzavřené smlouvě o dodávce vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací. Kontrola kvality vypouštěné odpadní vody se sleduje dle harmonogramu odběru vzorků, který je vypracován na každý kalendářní rok.
Zpracovaný harmonogram odběru vzorků vychází z odůvodněných potřeb sledování významných znečišťovatelů a zohledňuje možnosti a kapacitu pracovišť pověřených kontrolou a respektuje normu ČSN 757241 – Kontrola odpadních a zvláštních vod.
Rozsah a způsob kontroly odpadních vod pro odběratele
- Odběratel je povinen podle § 18 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace.
- Rozsah sledovaných ukazatelů je uveden v tabulce č. 1 tohoto kanalizačního řádu.
Producenti odpadních vod, kteří vypouští do kanalizace kromě splaškových vod i vody technologické (seznam v kapitole 3.2), patří do skupiny producentů, kteří jsou v KŘ uvedeni pod názvem Ostatní producenti odpadních vod.
Tito producenti patří do skupiny nepravidelně sledovaných a jsou povinni kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod v četnosti 2 x ročně v místě, které stanoví provozovatel kanalizace po dohodě s producentem vypouštěných odpadních vod (provozovatel – dodavatel, producent – odběratel) ve smlouvě o dodávce vody a odkanalizování odpadních vod.
Kontrolní vzorek bude odebírán jako vzorek směsný po dobu 2, 8 nebo 24 hod. a to v závislosti na dané směnnosti provozu.
Producenti odpadních vod předávají výsledky rozborů provozovateli kanalizace.
Tato povinnost se rovněž týká nově připojovaných producentů, kteří charakterem odpadních vod vypouští do kanalizace pro veřejnou potřebu kromě splaškových vod i vody technologické.
Rozsah a způsob kontroly odpadních vod pro provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu
Provozovatel kanalizace ve smyslu §26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. provádí odběr kontrolních vzorků odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu a to za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorků sepíše provozovatel s odběratelem protokol.
Kontrola jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí odběrem směsného vzorku za bezdeštného stavu, tj. obecně tak, aby byly získány reprezentativní hodnoty.
Směsný vzorek bude odebírán po dobu 2 až 24 hodin a to v závislosti na směnnosti provozu.
Četnost kontroly kvality vypouštěných odpadních vod, kterou provádí provozovatel kanalizace, je dána harmonogramem pro odběr vzorků O.V., který je vypracován na každý kalendářní rok. Zpracovaný harmonogram odběru vzorků vychází z odůvodněných potřeb sledování významných znečišťovatelů a zohledňuje možnosti a kapacitu pracovišť pověřených kontrolou a respektuje normu ČSN 757241 – Kontrola odpadních a zvláštních vod.
Typ odebíraných vzorků
• 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin
• 8 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 8 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 1 hodina
• dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 15 minut
Metodiky analýz všech odebraných vzorků odpadních vod (ČOV i producenti) jsou prováděny podle platných právních předpisů a norem.
Pro všechny producenty platí, že kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném kanalizačním řádem a ve smlouvě o dodávce vody a odvádění odpadních vod.
Producent odpadních vod je povinen, na vyžádání provozovatele kanalizace, předat schéma vnitřní kanalizace závodu, organizace nebo objektu s vyznačením profilů a míst, směrodatných pro kontrolu množství a kvality OV vypouštěných do veřejné kanalizace (měrné objekty, předčistící zařízení, důležité kanalizační objekty atd.). Toto musí odpovídat skutečnému provedení kanalizace.
Množství vypouštěných OV vod bude stanoveno nepřímo z naměřeného množství vody odebrané z veřejného vodovodu, případně z jiného zdroje. U producentů OV s instalovaným přímým měřením těchto vod může být pro kontrolu množství vypouštěných OV nebo jejich části používáno provozovatelem kanalizace i toto měření. Provozovatel veřejné kanalizace je oprávněn požadovat po producentovi odpadních vod instalaci měrného zařízení. Měřidlo musí být ověřeno ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb. o metrologii a udržováno ve stavu schopném provozu. V případě pochybnosti o správnosti měření požádá provozovatel kanalizace producenta písemně o přezkoušení měřidla. Producent je povinen přezkoušení zajistit nejpozději do 30 dnů od
Kanalizační řád stokové sítě obce Xxxxxxxx Xxxxx Strana 10 (celkem 11)
doručení žádosti a v případě zjištění závady nebo nepřesnosti měřidla zabezpečit neprodleně nápravu nebo výměnu zařízení.
Kvalita OV bude zpravidla prováděna v místě jejich vypouštění z nemovitosti a zařízení producenta do veřejné kanalizace. Pokud toto není technicky možné, případně to vyžaduje charakter, složení, způsob předčištění a režim vypouštěných odpadních vod, bude kontrolní profil stanoven v jiném místě.
Odběr vzorků, jenž je směrodatný pro kontrolu dodržování limitů kanalizačního řádu, provádí provozovatel veřejné kanalizace. Tento odběr je povinen oznámit producentovi OV a v případě jeho zájmu zúčastnit se odběru, resp. získat část odebraného vzorku, mu toto umožnit. Pokud se producent odběru vzorku nezúčastní, je odběr provedený provozovatelem kanalizace platný. Za rozhodující se považuje vždy výsledek rozboru vzorku odpadních vod provedený provozovatelem kanalizace. Kontrolu dodržování limitů kanalizačního řádu může, v souladu s platnou legislativou, provádět i vodoprávní úřad.
KŘ Xxxxxxxx Xxxxx
Tabulka č. 1
PRODUCENT / UKAZATEL | Q | CHSK - Cr | NL | BSK5 | RAS | P celk. | N-NH4 | Nanorg | C10-C40/NEL | EL | |||||||||
m3/rok | t/rok | mg/l | t/rok | mg/l | t/rok | mg/l | t/rok | mg/l | t/rok | mg/l | t/rok | mg/l | t/rok | mg/l | t/rok | mg/l | t/rok | mg/l | |
Obyvatelstvo | 50 000 | 40,00 | 800,0 | 21,00 | 420,0 | 20,00 | 400,0 | 50,00 | 1000,0 | 0,50 | 10,0 | 2,50 | 50,0 | 2,50 | 50,0 | 0,25 | 5,0 | 4,00 | 80,0 |
Ostatní producenti OV | 25 000 | 20,00 | 800,0 | 10,50 | 420,0 | 10,00 | 400,0 | 25,00 | 1000,0 | 0,25 | 10,0 | 1,25 | 50,0 | 1,25 | 50,0 | 0,13 | 5,0 | 2,00 | 80,0 |
Dešťové vody | 25 000 | 5,00 | 200,0 | 5,00 | 200,0 | 3,75 | 150,0 | 7,50 | 300,0 | 0,03 | 1,0 | 0,03 | 1,0 | 0,05 | 2,0 | 0,13 | 5,0 | 0,25 | 10,0 |
Celkový přítok na ČOV Xxxxxxxx Xxxxx | 100 000 | 65,00 | 650,0 | 36,50 | 365,0 | 33,75 | 337,5 | 82,50 | 825,0 | 0,78 | 7,8 | 3,78 | 37,8 | 3,80 | 38,0 | 0,50 | 5,0 | 6,25 | 62,5 |
Teplota vypouštěných odpadních vod max. do 40oC a pH v rozsahu 6,5-8,5.
Všechny uvedené koncentrační limity (v mg/l) včetně pH jsou stanoveny jako maximální přípustné koncentrace ve vypouštěných O.V., uvedené pro rozbor 2 hod.směsného vzorku, získaného sléváním 8 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 15 minut nebo 8 hod. směsného vzorku, získaného sléváním 8 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 1 hod. anebo pro rozbor 24 hod. směsného vzorku, získaného sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků v intervalu 2 hodiny.