Působnost v oblasti sociálních služeb

VI.

Platné znění částí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s vyznačením navrhovaných změn

* * *

§ 5

Působnost v oblasti sociálních služeb

(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají

a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo"),

b) krajské úřady,

c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

d) Institut posuzování zdravotního stavu,

e) Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).

e) územní správy sociálního zabezpečení.

(2) Výkon působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.

(3) V oblasti sociálních služeb vykonávají působnost podle tohoto zákona také obce a kraje.

(4) Místní příslušnost územních správ sociálního zabezpečení v řízení o příspěvku na péči se řídí místem trvalého pobytu oprávněné osoby, není-li dále stanoveno jinak.
Je-li oprávněnou osobou cizinec, je místně příslušnou v řízení o příspěvku na péči územní správa sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj.

* * *

ČÁST DRUHÁ

PŘÍSPĚVEK NA PÉČI

HLAVA I

PODMÍNKY NÁROKU NA PŘÍSPĚVEK NA PÉČI

§ 7

(1) Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.

(2) Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8 nebo § 8a, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83 nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc⁶⁹) nebo dětský domov⁵²), anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu^7a); nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu^7b) poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.

(3) Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.

(4) O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení.

§ 8

(1) Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby,

b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb,

c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb,

d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb,

a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

(2) Xxxxx xxxxxx 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,

b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,

c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,

d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,

a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

§ 8a

Za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost) se po dobu 12 kalendářních měsíců považuje fyzická osoba v inkurabilním stavu vyžadujícím poskytování paliativní péče, v konečném stádiu nevyléčitelné nemoci s očekávaným koncem života, jestliže doložila potvrzení podle § 21 odst. 1 písm. e) a zároveň jsou splněny podmínky nároku na příspěvek podle § 7. Postup posuzování stupně závislosti podle § 25 se nepoužije.

* * *

HLAVA IV

NÁROK NA PŘÍSPĚVEK A JEHO VÝPLATU

§ 13

(1) Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených v § 7 a 8 nebo v § 7 a 8a.

(2) Nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku, na který vznikl nárok podle odstavce 1, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední. Příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku; osobě, u které bylo provedeno sociální šetření v průběhu hospitalizace podle § 25 odst. 1 věty druhé § 25 odst. 2 věty třetí, může být příspěvek přiznán nejdříve ode dne, kdy příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení bylo doručeno oznámení a potvrzení podle § 21 odst. 1 písm. e) písm. j). Nárok na výplatu zvýšení příspěvku podle § 12 odst. 1 vzniká nejdříve od počátku kalendářního čtvrtletí, ve kterém byla žádost o zvýšení příspěvku podána; tím není dotčeno ustanovení § 12 odst. 2.

(3) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží příspěvek ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

* * *

§ 14a

(1) Příspěvek se nevyplácí, jestliže je oprávněné osobě po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle § 52; to neplatí v případě, kdy je s oprávněnou osobou k hospitalizaci přijata podle jiného právního předpisu^7c) jako průvodce fyzická osoba, která byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d) písm. i) nebo § 21 odst. 2 písm. c) jako osoba poskytující pomoc. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla oprávněná osoba k hospitalizaci přijata, není-li podle § 21a odst. 1 ohlášeno propuštění ze zdravotnického zařízení. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém hospitalizace netrvala po celý kalendářní měsíc.

(2) Dosáhne-li oprávněná osoba 18 let věku, příspěvek se vyplácí od následujícího kalendářního měsíce ve výši podle § 11 odst. 2 odpovídající stupni závislosti stanovenému před 18. rokem věku. Současně krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení zahájí řízení z moci úřední za účelem nového stanovení stupně závislosti podle § 8 a tomu odpovídající výše příspěvku.

(3) Nejpozději 2 kalendářní měsíce před uplynutím doby podle § 8a zahájí územní správa sociálního zabezpečení řízení z moci úřední za účelem stanovení stupně závislosti podle § 8, přičemž postupuje podle § 25. Řízení podle věty první se nezahájí, pokud byl v průběhu doby podle § 8a podán návrh na změnu výše příspěvku podle § 23 odst. 7.

* * *

§ 16

Přechod nároku na příspěvek a jeho výplatu

(1) Zemřel-li žadatel o příspěvek před pravomocným rozhodnutím o příspěvku, vstupuje do dalšího řízení a nabývá nárok na částky splatné do dne jeho smrti osoba blízká, asistent sociální péče uvedený v § 83, zařízení sociálních služeb poskytující pobytové sociální služby podle § 48, 49 nebo 50, zdravotnické zařízení poskytující sociální služby podle § 52, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc⁶⁹), dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu, pokud některá z těchto fyzických nebo právnických osob byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě v průběhu řízení ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d) písm. i), jako osoba, která poskytuje žadateli o příspěvek pomoc. Účastníky řízení se stávají všechny fyzické nebo právnické osoby uvedené ve větě první, které se od zahájení řízení podílely na pomoci žadateli o příspěvek do dne jeho smrti. Tyto osoby nabývají nárok na částky příspěvku splatné do dne smrti žadatele o příspěvek za kalendářní měsíc, ve kterém poskytovaly pomoc. Pokud se v kalendářním měsíci podílelo na pomoci žadateli o příspěvek více těchto osob, nabývají nárok na částku příspěvku rovným dílem, pokud nepředloží příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém žadatel o příspěvek zemřel, pokud mu od prvního dne tohoto kalendářního měsíce do dne smrti byla poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.

(2) Jestliže byl příspěvek přiznán před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky příspěvku, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, fyzické nebo právnické osobě uvedené v odstavci 1 větě první, pokud v kalendářním měsíci, za který nebyl příspěvek vyplacen, poskytovala oprávněné osobě pomoc a byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d) písm. i) nebo § 21 odst. 2 písm. c). Pokud se v kalendářním měsíci, za který nebyl příspěvek vyplacen, podílelo na pomoci oprávněné osobě více fyzických nebo právnických osob, nabývají tyto osoby nárok na příspěvek rovným dílem, pokud nepředloží příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém oprávněná osoba zemřela, pokud jí od prvního dne tohoto kalendářního měsíce do dne smrti byla poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.

(3) Nárok na příspěvek není předmětem dědictví.

§ 17

Postoupení a srážky

(1) Nárok na příspěvek nelze postoupit ani dát do zástavy.

(2) Příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí a nemůže být předmětem dohody o srážkách.

HLAVA V

VÝPLATA PŘÍSPĚVKU

§ 18

Způsob výplaty příspěvku

(1) Příspěvek se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží.

(2) Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení, která je příslušná k rozhodnutí o příspěvku.

(3) Příspěvek se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku uvedeným v § 19, popřípadě zvláštním příjemcem příspěvku, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce příspěvku uvedeného v § 19, popřípadě zvláštního příjemce příspěvku. Požádá-li příjemce příspěvku, popřípadě zvláštní příjemce příspěvku, o změnu způsobu výplaty příspěvku, je krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení povinna provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla taková žádost doručena.

(4) Podle odstavce 3 se nepostupuje, jde-li o výplatu příspěvku z důvodu přechodu nároku na jeho výplatu podle § 16, a je-li příspěvek vyplácen do ciziny na základě aplikace přímo použitelných předpisů Evropské unie; v těchto případech způsob výplaty určí plátce příspěvku, a to buď poštovním poukazem, nebo poukazem na platební účet.

(5) Dojde-li v době, ve které je příspěvek vyplácen, ke změně místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby, zastaví krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení, která byla před touto změnou k výplatě příspěvku příslušná, výplatu příspěvku, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž se o změně trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby dozvěděla. Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení uvedená ve větě první předá krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byl příspěvek přiznán. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení vyplácí příspěvek od měsíční splátky následující po kalendářním měsíci, v němž byla výplata příspěvku zastavena.

(6) Příspěvek se považuje za vyplacený dnem odepsání příslušné částky z účtu, ze kterého jsou příspěvky vypláceny.

§ 19

Příjemce příspěvku

(1) Příjemcem příspěvku je oprávněná osoba, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Namísto oprávněné osoby je příjemcem příspěvku

a) zákonný zástupce nebo opatrovník, nebo

b) jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

§ 20

Výplata příspěvku zvláštnímu příjemci

(1) Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení ustanoví zvláštního příjemce příspěvku, jestliže oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku uvedený v § 19 odst. 2,

a) nemůže příspěvek přijímat, nebo

b) nevyužívá příspěvek nebo nemůže příspěvek využívat k zajištění potřebné pomoci.

(2) S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku uvedený v § 19 odst. 2, souhlasit; souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření poskytovatele zdravotních služeb nemůže tento souhlas podat, a v případě, kdy zvláštní příjemce je ustanoven z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b). Zvláštním příjemcem nemůže být ustanoven ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby.

(3) Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí.

(4) Zvláštní příjemce je povinen příspěvek používat ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený podle odstavce 1 písm. a) používá příspěvek podle pokynů oprávněné osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření poskytovatele zdravotních služeb nemůže tyto pokyny udělovat. Na žádost oprávněné osoby nebo na žádost krajské pobočky Úřadu práce územní správy sociálního zabezpečení je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování příspěvku, který mu byl vyplacen, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti.

(5) Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, nebo jestliže zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4.

HLAVA VI

POVINNOSTI ŽADATELE O PŘÍSPĚVEK, OPRÁVNĚNÉ OSOBY A JINÉHO PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU

§ 21

(1) Žadatel o příspěvek a oprávněná osoba, jejichž zdravotní stav je třeba posoudit pro stanovení stupně závislosti, jsou povinni

a) označit fyzické nebo právnické osoby, které osobě poskytují pomoc nebo budou poskytovat pomoc, rozsah pomoci a písemný souhlas fyzické nebo právnické osoby
s jejím poskytováním,

b) označit praktického lékaře, který registruje žadatele o příspěvek,

c) určit, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen,

d) doložit doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně posuzovaných osob v rozhodném období v případech, kdy má být podle § 12 odst. 1 příspěvek zvýšen,

e) doložit pro uplatnění nároku na příspěvek podle § 8a potvrzení o zdravotním stavu, který je uveden v § 8a, vydané bezplatně na žádost žadatele ošetřujícím lékařem, který jej zašle ve struktuře a formátu předepsaném ministerstvem na elektronickou adresu určenou územní správou sociálního zabezpečení; ošetřujícím lékařem se v tomto případě rozumí lékař, který má specializovanou způsobilost v oboru paliativní medicína, klinická onkologie, interní lékařství, diabetologie, endokrinologie, gastroenterologie a hepatologie, geriatrie, medicína dlouhodobé péče, kardiologie, nefrologie, revmatologie, hematologie, pneumologie a ftizeologie, neurologie, dětská neurologie nebo dětská kardiologie,

af) podrobit se sociálnímu šetření,

bg) podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu, podrobit se vyšetření zdravotního stavu u poskytovatele zdravotních služeb určeného Institutem posuzování zdravotního stavu anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému poskytovateli zdravotních služeb lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jim byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, jsou-li k tomu Institutem posuzování zdravotního stavu vyzváni, a to ve lhůtě, kterou Institut posuzování zdravotního stavu určí,

ch) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu,

di) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení v průběhu řízení o příspěvku změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o příspěvek, a změny rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková změna nastala; tato povinnost musí být splněna i v době přerušení řízení,

ej) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení, že je mu poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče⁶⁴) pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a doložit tuto skutečnost potvrzením poskytovatele zdravotních služeb,

fk) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení propuštění ze zdravotnického zařízení lůžkové péče v případech uvedených v písmenu e) písmenu j), a to ve lhůtě 5 dnů.

(2) Příjemce příspěvku je povinen

a) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu,

b) na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce územní správy sociálního zabezpečení osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení lhůtu delší,

c) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení změny týkající se zajištění pomoci, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala; tuto povinnost plní příjemce příspěvku na tiskopisu ve struktuře a formátu předepsaném ministerstvem, jehož součástí je písemný souhlas osoby blízké anebo jiné fyzické osoby nebo právnické osoby s poskytováním pomoci oprávněné osobě,

d) využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83 nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc⁶⁹) nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu,

e) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí výši příjmu rozhodnou pro zvýšení příspěvku podle § 12 odst. 1; tato povinnost se považuje také za splněnou, pokud příjemce příspěvku písemně sdělí příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení, že ve stanovené lhůtě, popřípadě ve lhůtě uvedené v § 12 odst. 4, prokázal rozhodné příjmy pro účely přídavku na dítě podle zákona o státní sociální podpoře, a že okruh společně posuzovaných osob pro účely zvýšení příspěvku je stejný jako pro účely přídavku na dítě.,

f) podrobit se kontrole využívání příspěvku podle § 29.

(3) Výplata příspěvku může být po předchozím písemném upozornění zastavena, příspěvek může být odňat nebo nepřiznán a návrh na změnu výše příspěvku může být zamítnut, jestliže žadatel o příspěvek, oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku nesplní některou povinnost uvedenou v odstavci 1 a 2.

(4) Výplata příspěvku se zastaví, jestliže příjemce příspěvku nesplní oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) až c), a to ani na písemnou výzvu krajské pobočky Úřadu práce územní správy sociálního zabezpečení ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy, ve které byl příjemce příspěvku na následek porušení oznamovací povinnosti upozorněn. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato lhůta uplynula. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla oznamovací povinnost podle věty první dodatečně splněna.

§ 21a

(1) Osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83, který poskytuje oprávněné osobě pomoc, jsou povinni písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení přijetí oprávněné osoby k hospitalizaci a propuštění z hospitalizace, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala, pokud tuto povinnost nemůže splnit příjemce příspěvku podle § 21 odst. 2 písm. a); tuto povinnost má i zařízení sociálních služeb uvedené v § 48 až 50, jestliže poskytuje oprávněné osobě pobytové sociální služby, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc⁶⁹) a dětský domov.

(2) Osoba blízká, asistent sociální péče uvedený v § 83, poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje pobytové sociální služby podle § 48 až 50, zdravotnické zařízení, které poskytuje sociální služby podle § 52, a speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc⁶⁹) a dětský domov, pokud poskytovaly oprávněné osobě pomoc, jsou povinny ohlásit úmrtí oprávněné osoby příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení ve lhůtě do 8 dnů ode dne úmrtí oprávněné osoby.

§ 22

Přeplatky

(1) Příjemce příspěvku, který přijal příspěvek nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento přeplatek vrátit; povinnost vrátit příspěvek nebo jeho část má též osoba, která po smrti oprávněné osoby přijala příspěvek nebo jeho část, které jí nenáleží.

(2) Nárok na vrácení přeplatku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě.

(3) O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení, která příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácela. Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.

(4) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč.

(5) Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení může rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit přeplatek, jde-li o částku do 20 000 Kč v každém jednotlivém případě nebo na základě předchozího souhlasu ministerstva, jde-li o částku nad 20 000 Kč v každém jednotlivém případě.

(6) Vrácené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu v případě jejich vrácení v jiném roce, než v roce poskytnutí; tyto prostředky je povinen orgán, který je vybral, bezodkladně odvést do státního rozpočtu. Vrácené prostředky, k jejichž vrácení došlo v roce jejich poskytnutí ze státního rozpočtu, se použijí ke stejnému účelu v tomtéž roce, popřípadě se stávají předmětem finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem.

HLAVA VII

ŘÍZENÍ O PŘÍSPĚVKU

§ 23

Zahájení řízení

(1) Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem žádost; pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení o příspěvku z úřední moci.

(2) Žádost o příspěvek nebo změnu jeho výše podává osoba nebo její oprávněný zástupce prostřednictvím Informačního systému o příspěvku

a) na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci,

b) formou asistovaného podání žádosti o příspěvek na pracovišti územní správy sociálního zabezpečení; asistovaným podáním se rozumí ústní podání žádosti o příspěvek, které je zaměstnancem územní správy sociálního zabezpečení zadáno do Informačního systému o příspěvku.

(3) Podání učiněná formou uvedenou v odstavci 2 se považují za písemná podání.

(4) K žádosti o příspěvek mohou být doloženy podklady k posouzení stupně závislosti, nejpozději však ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti. V případě řízení zahájeného z moci úřední mohou být podklady k posouzení stupně závislosti předloženy nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení. Nejsou-li podklady k posouzení stupně závislosti doloženy ve stanovené lhůtě, použije se § 16a odst. 7 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení obdobně.

(25) Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o příspěvku tato fyzická osoba.

(36) Využívá-li nezletilá osoba pobytové služby (§ 48, 50, 52), vyzve krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení osobu uvedenou v odstavci 2 odstavci 5 nebo zákonného zástupce nebo opatrovníka, aby požádali o příspěvek nejpozději do 2 měsíců ode dne doručení výzvy. Pokud tak v této lhůtě neučiní nebo pokud pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka této osoby anebo osoby uvedené v odstavci 2 5 není znám, zastupuje tuto osobu v řízení o příspěvku zařízení sociálních služeb.

(47) Řízení o změně výše již přiznaného příspěvku nebo o zastavení jeho výplaty nebo o jeho odnětí se zahajuje na návrh příjemce příspěvku nebo z moci úřední, nejde-li o postup podle § 26a odst. 1, v němž se řízení nevede. Návrh na změnu výše přiznaného příspěvku podává příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem.

(58) Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení ustanoví pro řízení o příspěvku opatrovníka též osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce; o ustanovení opatrovníka rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb.

(9) Zletilou osobu může v řízení o příspěvku zastupovat člen domácnosti, který je k tomu oprávněn podle občanského zákoníku.

§ 23a

Účastníci řízení

V řízení o příspěvku podle tohoto zákona jsou účastníky řízení, není-li stanoveno jinak

1. žadatel,

2. oprávněná osoba,

3. příjemce příspěvku nebo osoba, která po smrti oprávněné osoby přijala příspěvek nebo jeho část, které jí nenáleží, jde-li o řízení o přeplatku,

4. fyzická osoba, jde-li o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce.

§ 24

Žádost o příspěvek musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat

a) označení fyzické nebo právnické osoby, která osobě poskytuje nebo bude poskytovat pomoc, rozsah pomoci a písemný souhlas fyzické nebo právnické osoby s jejím poskytováním,

b) určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen,

c) doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně posuzovaných osob v rozhodném období v případech, kdy má být podle § 12 odst. 1 příspěvek zvýšen.

§ 24

Podání

1. Podání ve věci příspěvku se činí, nestanoví-li tento zákon jinak, prostřednictvím

1. Informačního systému o příspěvku,

2. Informačního systému o příspěvku formou asistovaného podání na pracovišti územní správy sociálního zabezpečení,

3. informačního systému datových schránek, nebo

4. provozovatele poštovních služeb nebo na podatelně územní správy sociálního zabezpečení.

2. Podání učiněná formou uvedenou v odstavci 1 se považují za písemná podání.

§ 24a

Doručování

(1) V řízeních o příspěvku podle tohoto zákona územní správa sociálního zabezpečení, Institut posuzování zdravotního stavu a ministerstvo doručují účastníkům řízení písemnosti elektronicky prostřednictvím Informačního systému o příspěvku, není-li dále stanoveno jinak. Adresát písemnosti je o jejím dodání prostřednictvím Informačního systému o příspěvku informován zprávou na adresu elektronické pošty nebo zprávou na telefonní číslo uvedené v základních registrech nebo na adresu elektronické pošty a zprávou na telefonní číslo, které sdělil územní správě sociálního zabezpečení.

(2) Má-li adresát zpřístupněnu datovou schránku, doručuje se písemnost souběžně s doručením podle odstavce 1 do datové schránky. Za doručenou se v takovém případě považuje písemnost okamžikem, kdy je považována za doručenou do datové schránky podle zákona o elektronických úkonech.

(3) Pro doručování osobám uvedeným v § 23 odst. 2 písm. b) se v řízeních podle tohoto zákona použije správní řád.

(4) Písemnost, která byla doručena prostřednictvím Informačního systému o příspěvku a nebyla zároveň doručována podle odstavce 2 nebo 3, je doručena okamžikem, kdy se do tohoto informačního systému přihlásí účastník řízení, kterému je doručovaná písemnost adresována. Nepřihlásí-li se adresát písemnosti do Informačního systému o příspěvku ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost do Informačního systému o příspěvku vložena, považuje se tato písemnost za doručenou uplynutím posledního dne této lhůty.

§ 24b

Spis

1. Spis se vede pouze v elektronické podobě v Informačním systému o příspěvku.

2. Nahlížet do spisu mohou pouze účastník řízení, jeho zástupce a příjemce příspěvku.

3. V případě podání v listinné podobě příslušný orgán převede toto podání do elektronické podoby, založí jej do spisu a jeho listinnou podobu uschová.

4. Vylučuje-li povaha dokumentu nebo důkazního prostředku převedení do elektronické podoby, uschová příslušný orgán tento dokument nebo důkazní prostředek a ve spise o tomto uložení provede záznam.

§ 25

(1) Krajská pobočka Úřadu práce provádí pro účely posuzování stupně závislosti podle odstavce 3 sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí. Sociální šetření podle věty první provádí příslušná krajská pobočka Úřadu práce také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů; podmínkou je, že tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. e). Sociální šetření provádí sociální pracovník. O provedeném sociálním šetření vyhotovuje sociální pracovník písemný záznam, který na požádání předkládá posuzované osobě.

(2) Krajská pobočka Úřadu práce zašle Institutu posuzování zdravotního stavu⁸⁾ žádost o posouzení stupně závislosti osoby; součástí této žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek.

(3) Při posuzování stupně závislosti osoby vychází Institut posuzování zdravotního stavu ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.

(4) Institut posuzování zdravotního stavu zašle příslušné krajské pobočce Úřadu práce stejnopis posudku vydaného podle zvláštního právního předpisu⁵¹⁾ s uvedením základních životních potřeb, které osoba není schopna zvládat, a dále s uvedením, zda jde o osobu s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo hluchoslepou, jestliže tato osoba nezvládá základní životní potřeby v oblasti orientace. Toto posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání či zamítnutí příspěvku, které obdrží žadatel.

(5) Krajská pobočka Úřadu práce provádí sociální šetření také, pokud o to Institut posuzování zdravotního stavu požádá v případech, kdy provádí kontrolu původního posouzení zdravotního stavu osoby.

§ 25

(1) Posuzování stupně závislosti osoby provádí Institut posuzování zdravotního stavu podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Územní správa sociálního zabezpečení požádá bezodkladně po zahájení řízení Institut posuzování zdravotního stavu o posouzení stupně závislosti osoby s uvedením data, ke kterému má být stupeň závislosti posouzen; k žádosti přiloží podklady k posouzení stupně závislosti, pokud jsou předloženy společně se žádostí o příspěvek nebo o změnu výše příspěvku. Nejsou-li podklady předloženy společně se žádostí o příspěvek, územní správa sociálního zabezpečení zašle žádost o posouzení stupně závislosti bez těchto podkladů a podklady předá Institutu posuzování zdravotního stavu bezodkladně po uplynutí lhůty uvedené v § 23 odst. 4. Podklady k posouzení stupně závislosti jsou součástí spisu vedeného Institutem posuzování zdravotního stavu (dále jen „posudkový spis“). V případě řízení zahájených z moci úřední postupuje územní správa sociálního zabezpečení obdobně.

(2) Institut posuzování zdravotního stavu provádí pro účely posuzování stupně závislosti podle odstavce 4 sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí. Institut posuzování zdravotního stavu zahájí sociální šetření ve lhůtě 5 pracovních dnů od zahájení řízení, a je-li to zapotřebí, ve stejné lhůtě vyžádá lékařské podklady podle § 16 odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Sociální šetření podle věty první se provádí také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů; podmínkou je, že tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. j). Sociální šetření provádí sociální pracovník. Sociální pracovník ve lhůtě 20 dnů od zahájení řízení provede sociální šetření a o provedeném sociálním šetření vyhotovuje písemný nebo elektronický záznam, který na požádání předkládá účastníku řízení nebo jeho zástupci k nahlédnutí. V případě postupu podle § 26 odst. 2 písm. a) a c) se stanovená lhůta pro provedení sociálního šetření počítá ode dne, kdy byla Institutu posuzování zdravotního stavu doručena žádost o posouzení stupně závislosti.

(3) Lhůta pro posouzení stupně závislosti osoby neběží po dobu, po kterou je osobě poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření; to neplatí, je-li osobě poskytována v průběhu hospitalizace u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. j).

(4) Při posuzování stupně závislosti osoby vychází Institut posuzování zdravotního stavu ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.

(5) Institut posuzování zdravotního stavu zašle příslušné územní správě sociálního zabezpečení stejnopis posudku vydaného podle zvláštního právního předpisu⁵¹⁾ s uvedením základních životních potřeb, které osoba není schopna zvládat. Toto posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání či zamítnutí příspěvku, které obdrží žadatel. Institut posuzování zdravotního stavu předá nebo zašle účastníku řízení nebo jeho zástupci stejnopis posudku nejpozději následující pracovní den po jeho vydání.

§ 26

(1) Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na dobu, po kterou

a) Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje stupeň závislosti osoby, nebo

b) je osobě poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření; to neplatí, je-li osobě poskytována v průběhu hospitalizace u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. e).

(2)  Krajská pobočka Úřadu práce zastaví řízení o příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 1.

(3)  Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 se nelze odvolat.

§ 26

(1) Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je územní správa sociálního zabezpečení povinna vydat rozhodnutí nejpozději do 15 dnů od zahájení řízení.
Lhůta pro vydání rozhodnutí podle věty první neběží po dobu, po kterou Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje stupeň závislosti osoby. Na lhůtu pro vydání rozhodnutí se správní řád nepoužije.

(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 se prodlužuje

a) o dobu potřebnou k odstranění nedostatků podání,

b) až o 15 dnů, jde-li o zvlášť složitý případ,

c) o dobu, po kterou se zjišťují rozhodné skutečnosti u jiných správních úřadů, právnických nebo fyzických osob.

 (3) Územní správa sociálního zabezpečení zastaví řízení o příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 2.

(4) Proti usnesení podle odstavce 3 se nelze odvolat.

§ 26a

(1) Řízení se nevede, jestliže krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení zastaví výplatu příspěvku podle § 14a odst. 1, § 18 odst. 5 nebo § 21 odst. 4 anebo podle § 14a odst. 2 věty první změní výši vypláceného příspěvku. V těchto případech je krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení povinna doručit příjemci příspěvku písemné oznámení o zastavení výplaty příspěvku nebo o změně jeho výše. Písemné oznámení se nedoručuje do vlastních rukou.

(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky nejpozději do 15 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla výplata příspěvku zastavena nebo ve kterém došlo ke změně jeho výše.

(3) Námitky se podávají písemně u příslušné krajské pobočky Úřadu práce územní správy sociálního zabezpečení. Tato krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o zastavení výplaty příspěvku nebo o změně jeho výše.

§ 27

Podá-li osoba žádost o příspěvek a zároveň žádost o zvýšení příspěvku podle § 12, krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení vede o těchto žádostech společné řízení. Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení spojí řízení o příspěvku a o zvýšení příspěvku podle § 12 také v případě, kdy žádost o zvýšení příspěvku podle § 12 byla podána v průběhu řízení o příspěvku a nebylo dosud vydáno rozhodnutí.

§ 27a

(1) Povinnost správního orgánu dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí o příspěvku možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, bude-li rozhodnutí o příspěvku vydáváno pouze na základě podkladů, které správnímu orgánu předložil tento účastník řízení nebo osoba s ním společně posuzovaná, posudku o zdravotním stavu, který byl účastníku řízení zaslán, nebo údajů, které jsou vedeny v informačním systému podle § 30. Ustanovení se použije obdobně pro odvolací řízení.

(2) Při vyhotovení rozhodnutí o příspěvku s použitím automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem příslušného správního orgánu a jménem, příjmením a funkcí zaměstnance odpovědného za vydání rozhodnutí.

§ 28

(1) Odvolání proti rozhodnutí se podává u územní správy sociálního zabezpečení, která rozhodnutí vydala. O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo.

(2) Neshledá-li územní správa sociálního zabezpečení, která napadené rozhodnutí vydala, podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, předá do 15 dnů ode dne doručení odvolání spis se svým stanoviskem ministerstvu; ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení odvolání územní správa sociálního zabezpečení informuje o podaném odvolání Institut posuzování zdravotního stavu, který ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání předá posudkový spis ministerstvu^9).

(2) (3) Stupeň závislosti pro účely odvolacího řízení posuzuje ministerstvo⁹); ustanovení § 25 odst. 5 věta třetí a § 26 platí obdobně.

(3) (4) Odvolání nemá odkladný účinek.

______________

⁹⁾ § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 109/2006 Sb.

HLAVA VIII

KONTROLA VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU

§ 29

(1) Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení ve spolupráci s Institutem posuzování zdravotního stavu kontroluje, zda

a) příspěvek byl využit k zajištění pomoci,

b) pomoc je poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc⁶⁹) nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu^7a),

c) pomoc je poskytována osobně tím, kdo byl uveden v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášen podle § 21 odst. 1 písm. d) j) nebo § 21 odst. 2 písm. c),

d) způsob poskytované pomoci a její rozsah odpovídá stanovenému stupni závislosti a zda je zaměřena na základní životní potřeby, které podle výsledku posouzení stupně závislosti Institutem posuzování zdravotního stavu není osoba schopna zvládat,

e) v případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, je tato osoba zdravotně způsobilá; za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, ledaže lékařským posudkem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat,

f) byla s poskytovatelem sociálních služeb uzavřena smlouva o poskytování sociálních služeb.

(2) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce Institutu posuzování zdravotního stavu a zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v ministerstvu jsou na základě souhlasu osoby oprávněni vstupovat do obydlí, v němž osoba žije, za účelem provedení sociálního šetření a kontroly využívání příspěvku. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce Institutem posuzování zdravotního stavu nebo ministerstvem jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávající krajské pobočky Úřadu práce Institutu posuzování zdravotního stavu nebo ministerstva.

(3) Na postup při kontrole podle odstavce 1 se nevztahuje kontrolní řád³⁴).

(4) O výsledku kontroly podle odstavce 1 provede krajská pobočka Úřadu práce vyhotoví Institut posuzování zdravotního stavu záznam do spisu, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které byly porušeny. Záznam o výsledku kontroly podepisují osoby, které kontrolu provedly. Se záznamem musí být kontrolovaný seznámen. Institut posuzování zdravotního stavu záznam o výsledku kontroly bezodkladně předá územní správě sociálního zabezpečení.

(5) Zjistí-li krajská pobočka Úřadu práce Institut posuzování zdravotního stavu při kontrole podle odstavce 1 závažné nedostatky v poskytovaných sociálních službách nebo zjistí-li, že sociální služby jsou poskytovány bez oprávnění k jejich poskytování podle § 78 odst. 1, je povinna povinen neprodleně písemně informovat krajský úřad příslušný podle § 78 odst. 2.

(6) Poskytuje-li oprávněné osobě pomoc osoba blízká¹) nebo asistent sociální péče, krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení vydá těmto osobám na jejich žádost bezplatně písemné potvrzení prokazující dobu této péče pro účely hmotné nouze, zdravotního pojištění, důchodového pojištění, zaměstnanosti a uplatnění slev na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v tomto potvrzení vždy uvede stupeň závislosti osoby, které je péče poskytována. Pro účely důchodového pojištění se v potvrzení uvede též údaj o výši příspěvku, která oprávněné osobě v době poskytování pomoci náležela.

(7) Příjemce příspěvku je povinen na vyžádání správního orgánu, který provádí kontrolu využívání příspěvku prokázat, že byl příspěvek využit k zajištění pomoci, a to způsobem, který osvědčí využití příspěvku, nebo dokladem o vyplacení příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání základních životních potřeb, uvedeným v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášeným podle § 21 odst. 1 písm. d) j) nebo § 21 odst. 2 písm. c), a to nejvýše 1 rok zpětně.

HLAVA IX

INFORMAČNÍ SYSTÉM O PŘÍSPĚVKU

§ 30

(1) Údaje o žadatelích o příspěvek, o příjemcích příspěvku, výši příspěvku a o fyzických a právnických osobách, které poskytují pomoc, jsou vedeny v informačním systému o příspěvku na péči, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož správcem je ministerstvo. Krajské pobočky Úřadu práce jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o příspěvku, včetně osobních údajů, v informačním systému o příspěvku, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů¹⁰).

(2) Ministerstvo zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady počítačový program (software), potřebný pro rozhodování o příspěvku, jeho výplatu a kontrolu, včetně jeho aktualizací, a poskytuje bezplatně tento program krajským pobočkám Úřadu práce.

(3)  Krajské pobočky Úřadu práce jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o příspěvku po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle zvláštního právního předpisu¹³).

§ 30

(1) Údaje o žadatelích o příspěvek, o příjemcích příspěvku, výši příspěvku a o fyzických a právnických osobách, které poskytují pomoc, jsou vedeny v Informačním systému o příspěvku, který je součástí Integrovaného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož správcem je ministerstvo. Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat ministerstvu údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení Informačního systému o příspěvku, a to způsobem a ve lhůtách určených ministerstvem. Územní správy sociálního zabezpečení a ministerstvo jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o příspěvku a jeho výplatě, včetně osobních údajů, v Informačním systému o příspěvku, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů¹⁰⁾.

(2) Ministerstvo zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů, potřebný pro rozhodování o příspěvku, jeho výplatu a kontrolu, včetně jeho aktualizací, a poskytuje tento program územním správám sociálního zabezpečení.

(3) Územní správy sociálního zabezpečení a ministerstvo jsou povinny zajistit uložení všech údajů z Informačního systému o příspěvku, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o příspěvku po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému.

* * *

§ 92

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

a) zajišťuje osobě, které není poskytována sociální služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu; místní příslušnost se řídí místem trvalého nebo hlášeného pobytu osoby,

b) koordinuje poskytování sociálních služeb a poskytuje odborné sociální poradenství osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností; přitom spolupracuje se zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, s Vězeňskou službou České republiky, Probační a mediační službou České republiky, správními úřady a územními samosprávnými celky,

c) na základě oznámení poskytovatele zdravotních služeb²⁵) zjišťuje, zda je nezbytné poskytnout osobě umístěné ve zdravotnickém zařízení služby sociální péče a zprostředkovává možnost jejich poskytnutí; v případě, že nelze služby sociální péče osobě poskytnout, sděluje neprodleně tuto skutečnost poskytovateli zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení je osoba umístěna,

d) na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb a realizuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob; přitom spolupracuje s krajskou pobočkou Úřadu práce územní správou sociálního zabezpečení a krajským úřadem.

Mlčenlivost

§ 100

(1) Zaměstnanci obcí a krajů, zaměstnanci státu a zaměstnanci poskytovatelů sociálních služeb jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek, které se při své činnosti dozvědí, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené ve větě první zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Povinnost mlčenlivosti stanovená v odstavci 1 platí obdobně pro fyzické osoby, které jsou poskytovateli sociálních služeb nebo se jako přizvaní odborníci účastní inspekce anebo při poskytování sociálních služeb působí jako dobrovolníci.

(3) Údaje týkající se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek, které se subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní zákon³⁵⁾; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen s písemným souhlasem osoby, které jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek.

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo, obce a kraje získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci ministerstva, obcí a krajů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti, nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční činnost.

(3) Údaje týkající se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek, nebo státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní zákon³⁵⁾; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen s písemným souhlasem osoby, které jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek, nebo státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob. Jestliže státní orgány a další právnické a fyzické osoby mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim příslušný správní orgán písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily příslušnému správnímu orgánu uvedené údaje.

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo, územní správy sociálního zabezpečení, Institut posuzování zdravotního stavu, obce a kraje získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci ministerstva, územních správ sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu, obcí a krajů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti, nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční činnost.

* * *

§ 108

Přestupky podle tohoto zákona projednávají

a) krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení, jde-li o

1. přestupek podle § 106 odst. 1, kterého se dopustí zaměstnanec státu zařazený do krajské pobočky Úřadu práce územní správy sociálního zabezpečení,

2. přestupek podle § 106 odst. 3 a 4,

3. přestupek podle § 107 odst. 2 písm. h) a § 107 odst. 4,

b) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 106 odst. 1, kterého se dopustí zaměstnanec obce,

c) krajský úřad, jde-li o

1. přestupek podle § 106 odst. 1, kterého se dopustí zaměstnanec kraje nebo zaměstnanec poskytovatele sociálních služeb, kterému krajský úřad vydal rozhodnutí o registraci,

2. přestupek podle § 107 odst. 1,

3. přestupek podle § 107 odst. 2 písm. a), i), k), l), n) a q) a § 107 odst. 3, kterého se dopustí poskytovatel sociálních služeb, kterému krajský úřad vydal rozhodnutí o registraci,

d) ministerstvo, jde-li o

1. přestupek podle § 106 odst. 1, kterého se dopustí zaměstnanec státu zařazený do ministerstva, nebo zaměstnanec poskytovatele sociálních služeb, kterému ministerstvo vydalo rozhodnutí o registraci, a přestupek podle § 106 odst. 2,

2. přestupek podle § 107 odst. 2 písm. a), i), k), l), n) a q), kterého se dopustí poskytovatel sociálních služeb, kterému ministerstvo vydalo rozhodnutí o registraci,

3. přestupek podle § 107 odst. 2 písm. b) až g), j), m), o), p) a r).

* * *

Platné znění částí zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, s vyznačením navrhovaných změn

* * *

§ 5

Příslušnost k rozhodování

(1) O dávkách a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle tohoto zákona rozhoduje Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen "krajská pobočka Úřadu práce") územní správa sociálního zabezpečení. Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení je dále příslušná k řízení o přestupcích týkajících se průkazu osoby se zdravotním postižením.

(2) O odvolání Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 se podává u územní správy sociálního zabezpečení, která rozhodnutí vydala, o odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo").

(3) Posuzování zdravotního stavu provádí Institut posuzování zdravotního stavu podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

HLAVA II

Příspěvek na mobilitu

§ 6

Nárok na příspěvek na mobilitu

(1) Nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší 1 roku, která má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem "ZTP" nebo "ZTP/P", který byl přiznán podle předpisů účinných od 1. ledna 2014, opakovaně se v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je dopravována a nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách⁷⁾ v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče.

(2) Podmínky nároku na příspěvek na mobilitu podle odstavce 1, s výjimkou podmínky opakovaného dopravování za úhradu, musí být splněny po celý kalendářní měsíc.

(3) Splnění podmínky opakovaného dopravování za úhradu prokazuje žadatel čestným prohlášením.

(4) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může být příspěvek na mobilitu přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby uvedené v odstavci 1, pokud splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 1. Způsob prokazování podmínky opakovaného dopravování podle odstavce 3 se v těchto případech nepoužije a postupuje se podle § 26 odst. 1 písm. b) k).

§ 7

Výše příspěvku na mobilitu

Výše příspěvku na mobilitu činí, není-li dále stanoveno jinak, za kalendářní měsíc 900 Kč.

§ 8

zrušen

HLAVA III

Příspěvek na zvláštní pomůcku

§ 9

Podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku

(1) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedeným v příloze tohoto zákona, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

(2) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, autistickou poruchu s těžkým funkčním postižením anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

(3) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok.

(4) Zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

(5) Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že

a) osoba je starší

1. 3 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení motorového vozidla, schodolezu, stropního zvedacího systému, svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo na úpravu bytu,

2. 15 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení vodicího psa, nebo

3. 1 roku v ostatních případech,

b) zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím; přitom se přihlíží i k dalším pomůckám, zdravotnickým prostředkům, úpravám a předmětům, které osoba využívá,

c) osoba může zvláštní pomůcku využívat nebo může zvláštní pomůcku využívat ve svém sociálním prostředí.

(6) Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení motorového vozidla, je rovněž podmínkou, že se osoba opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje a že je schopna řídit motorové vozidlo nebo je schopna být převážena motorovým vozidlem; splnění podmínky opakovaného dopravování prokazuje žadatel čestným prohlášením.

(7) Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému, je rovněž podmínkou souhlas vlastníka nemovitosti s provedením instalace tohoto zařízení a jeho provozem, není-li vlastníkem nemovitosti osoba, které je tento příspěvek poskytován. Souhlas vlastníka nemovitosti může být nahrazen rozhodnutím soudu.

(8) Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen příslušnou zdravotní pojišťovnou. Tento příspěvek nelze rovněž poskytnout na pořízení zvláštní pomůcky, která není osobě hrazena z veřejného zdravotního pojištění nebo zapůjčena zdravotní pojišťovnou z důvodu nedostatečné zdravotní indikace.

(9) Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění.

(10) Příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení, které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Tato podmínka se nevyžaduje, je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení motorového vozidla nebo je-li oprávněnou osobou dítě⁶⁾. Příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny se poskytne, jen jestliže odstranění bariéry nelze dosáhnout prostřednictvím schodolezu. Jde‑li o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému, je osoba povinna pro účely posouzení splnění podmínky uvedené ve větě první předložit na výzvu krajské pobočky Úřadu práce územní správy sociálního zabezpečení alespoň 2 návrhy řešení odstranění bariéry, včetně ceny.

(11) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla, se opětovně poskytne při splnění podmínek uvedených v odstavcích 2, 5 a 6 nejdříve po uplynutí 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, počínaje od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci předchozí rozhodnutí o tomto příspěvku; to neplatí, jestliže osoba tento příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátila, popřípadě jí jeho vrácení bylo prominuto.

(12) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení vodicího psa, se poskytne jen na pořízení psa, který byl vycvičen a předán právnickou nebo fyzickou osobou, která je členem mezinárodní organizace sdružující výcvikové školy. Podmínka členství v mezinárodní organizaci sdružující výcvikové školy se považuje za splněnou, i pokud není právnická nebo fyzická osoba jejím členem, avšak podala přihlášku za člena, nejdéle však po dobu 2 let ode dne podání této přihlášky. Prováděcí právní předpis stanoví dovednosti vodicího psa, které musí splňovat.

(13) Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením uvedeným v příloze tohoto zákona, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek, stanoví prováděcí právní předpis.

(14) Při rozhodování o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, která není uvedena v seznamu podle odstavce 13, se posuzuje, zda je tato konkrétní zvláštní pomůcka z hlediska využití srovnatelná s druhy a typy zvláštních pomůcek uvedenými v seznamu podle odstavce 13.

§ 10

Stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku

(1) Na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je nižší než 10 000 Kč, se příspěvek na zvláštní pomůcku poskytne v případě, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší než osminásobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu⁹⁾. Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména žádá-li osoba opakovaně o příspěvek na různé zvláštní pomůcky, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč, lze tento příspěvek poskytnout, i když příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných přesahuje částku životního minima podle věty první.

(2) Výše příspěvku na zvláštní pomůcku podle odstavce 1 se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 1 000 Kč.

(3) Výše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je vyšší než 10 000 Kč, se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000 Kč, s výjimkou příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny, jehož maximální výše činí 500 000 Kč.

(4) Jestliže osoba nemá dostatek finančních prostředků ke spoluúčasti podle odstavce 3, krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení s přihlédnutím k míře využívání zvláštní pomůcky, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu⁹⁾ určí nižší výši spoluúčasti, minimálně však 1 000 Kč.

(5) Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla, není-li dále stanoveno jinak, činí:

a) 200 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší nebo roven šestnáctinásobku částky životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu ⁹⁾ nebo je-li tento příspěvek poskytován nezletilé osobě,

b) 180 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než šestnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven sedmnáctinásobku této částky,

c) 160 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než sedmnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven osmnáctinásobku této částky,

d) 140 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než osmnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven devatenáctinásobku této částky,

e) 120 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než devatenáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven dvacetinásobku této částky,

f) 100 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než dvacetinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a).

(6) Bylo-li motorové vozidlo zakoupeno před podáním žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku a cena, za kterou bylo zakoupeno, byla nižší, než by byla výše příspěvku na zvláštní pomůcku určená podle odstavce 5, stanoví krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení výši příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla ve výši ceny, za kterou bylo motorové vozidlo zakoupeno.

(7) Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč nebo 850 000 Kč, jestliže byl v této době poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny. Od vyplacených částek se při určování součtu odečítají částky, které osoba v tomto období vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto.

§ 11

Příjem

(1) Pro účely nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku se příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu. Okruh společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu⁹⁾. Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení může při rozhodování o příspěvku na zvláštní pomůcku na žádost rozhodnout, že osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu⁹⁾ se neposuzují jako osoby společně posuzované, jestliže spolu nejméně po dobu 3 měsíců prokazatelně nežijí.

(2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem, je kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku.

(3) Příjem se stanoví jako měsíční průměr příjmů žadatele o příspěvek na zvláštní pomůcku nebo součtu měsíčních příjmů žadatele o příspěvek na zvláštní pomůcku a osob s ním společně posuzovaných.

§ 12

Povinnost vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku

(1) Oprávněná osoba je povinna tento příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže

a) nepoužila tento příspěvek do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce územní správou sociálního zabezpečení na pořízení zvláštní pomůcky,

b) nepoužila vyplacený příspěvek v plné výši do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce územní správou sociálního zabezpečení,

c) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla pozbyla vlastnické právo ke zvláštní pomůcce,

d) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla přestala zvláštní pomůcku užívat,

e) se přestala opakovaně dopravovat nebo přestala být schopna převozu motorovým vozidlem, byl-li vyplacen příspěvek na pořízení motorového vozidla,

f) použila příspěvek v rozporu s rozhodnutím o jeho přiznání, nebo

g) se prokáže, že osoba uvedla v žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku nepravdivé nebo zkreslené údaje.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 není povinna vyplacený příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže

a) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne jeho vyplacení přestala užívat zvláštní pomůcku z důvodu změny zdravotního stavu nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla se z důvodu změny zdravotního stavu přestala opakovaně dopravovat nebo pozbyla schopnost být převážena motorovým vozidlem,

b) byl vyplacen příspěvek na pořízení vodicího psa a tento v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku zemře nebo ztratí své dovednosti z důvodu onemocnění nebo úrazu, k němuž došlo bez zavinění příjemce dávky, nebo

c) osoba zemřela.

(3) Povinnost vrátit poměrnou část příspěvku podle odstavce 1 nevzniká, jestliže tato částka nepřesahuje 100 Kč.

(4) Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení může z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část podle odstavce 1.

§ 13

zrušen

HLAVA IV

Společná ustanovení

DÍL 1

Nárok na dávku a na její výplatu

§ 14

(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a podáním žádosti o přiznání dávky.

(3) Příspěvek na mobilitu může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku na mobilitu. Příspěvek na zvláštní pomůcku lze poskytnout též na zvláštní pomůcku, která byla zakoupena v průběhu 12 kalendářních měsíců předcházejících dni zahájení řízení o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku podle tohoto zákona.

§ 15

Změna nároku na dávku a její výplatu

(1) Jestliže dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná a dlužná částka se doplatí, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku nebo její zvýšení.

(2) Jestliže dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který dávka již byla vyplacena.

(3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek na mobilitu tak, že tento příspěvek nenáleží, odejme se tento příspěvek od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který dávka již byla vyplacena.

(4) Nárok na výplatu příspěvku na mobilitu nenáleží za kalendářní měsíc, jestliže je oprávněné osobě po celý tento kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace; krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení zastaví výplatu příspěvku na mobilitu za tento kalendářní měsíc. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Výplata příspěvku na mobilitu se opět obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém hospitalizace netrvala po celý kalendářní měsíc.

§ 16

Zánik nároku na dávku a její výplatu

(1) Nárok na dávku nezaniká.

(2) Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého dávka náleží, pokud nejde o případy uvedené v § 15 odst. 1. Lhůta neběží po dobu řízení o dávce a po dobu řízení o žalobě u soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví.

§ 17

Přechod nároku na dávku a její výplatu

(1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, nabývají nárok na částky, na něž vznikl nárok do dne smrti oprávněné osoby, postupně manžel, děti a rodiče, jestliže žili s oprávněnou osobou v době její smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.

(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 1.

(3) U příspěvku na zvláštní pomůcku se podle odstavce 1 nebo 2 postupuje jen v případě, jestliže zvláštní pomůcka byla zakoupena před smrtí oprávněné osoby, jinak nárok na tuto dávku a její výplatu zaniká.

§ 18

Nepřípustnost výkonu rozhodnutí a dohody o srážkách

Dávky podle tohoto zákona nepodléhají výkonu rozhodnutí a nemohou být předmětem dohody o srážkách.

DÍL 2

Výplata dávek

§ 19

Způsob výplaty dávek

(1) Příspěvek na mobilitu se vyplácí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží. Na základě žádosti příjemce příspěvku na mobilitu může být tento příspěvek vyplácen jednou splátkou vždy za 3 kalendářní měsíce, za které náležel.

(2) Příspěvek na zvláštní pomůcku se vyplatí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž rozhodnutí o jeho přiznání nabylo právní moci.

(3) Dávky se vyplácejí v české měně převodem na platební účet určený příjemcem dávky uvedeným v § 20 odst. 1 a 2, popřípadě zvláštním příjemcem dávky, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky uvedeného v § 20 odst. 1 a 2, popřípadě zvláštního příjemce dávky. Požádá-li příjemce příspěvku na mobilitu uvedený v § 20 odst. 1 a 2, popřípadě zvláštní příjemce příspěvku na mobilitu, o změnu způsobu výplaty této dávky, je krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení povinna provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla taková žádost doručena.

(4) Dávky se do ciziny nevyplácejí.

(5) Xxxxx se považuje za vyplacenou dnem odepsání příslušné částky z účtu Úřadu práce České republiky České správy sociálního zabezpečení.

§ 20

Příjemce, jiný příjemce a zvláštní příjemce

(1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky zákonný zástupce nebo pěstoun anebo jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (dále jen "jiný příjemce dávky").

(3) Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení rozhodne o ustanovení zvláštního příjemce dávky, jestliže oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky nemůže dávku přijímat. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce dávky souhlasit; to neplatí, jestliže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tento souhlas dát. Zvláštním příjemcem může být ustanovena jen osoba, která s tímto ustanovením souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen používat dávku ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce používá dávku podle pokynů oprávněné osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tyto pokyny udělovat. Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven. Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení rovněž zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže zvláštní příjemce neplní své povinnosti, a ustanoví zvláštním příjemcem jinou osobu.

DÍL 3

Řízení o dávkách

§ 21

Účastníci řízení

Účastníkem řízení je pouze žadatel o dávku nebo osoby uvedené v § 17 odst. 1.

§ 21

Účastníci řízení

V řízení o dávce podle tohoto zákona jsou účastníky řízení

a) žadatel o dávku nebo osoby uvedené v § 17 odst. 1,

b) oprávněná osoba,

c) oprávněná osoba nebo jiný příjemce, jde-li o řízení o přeplatku,

d) fyzická nebo právnická osoba, jde-li o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce.

§ 21a

Místní příslušnost

Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení se pro účely tohoto zákona řídí místem trvalého pobytu oprávněné osoby, není-li dále stanoveno jinak.
Je-li oprávněnou osobou cizinec, je místně příslušnou pro účely tohoto zákona územní správa sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj.

§ 22

Zahájení řízení

(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem žádost. Jsou-li současně podány žádosti o průkaz osoby se zdravotním postižením a o příspěvek na mobilitu, územní správa sociálního zabezpečení vede o těchto žádostech společné řízení; územní správa sociálního zabezpečení spojí uvedená řízení také v případě, kdy žádost o příspěvek na mobilitu byla podána v průběhu řízení o průkazu osoby se zdravotním postižením a nebylo dosud vydáno rozhodnutí. Je‑li vedeno společné řízení podle věty druhé, výrok o příspěvku na mobilitu nabývá právní moci nejdříve s právní mocí ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením.

(2) Žádost o dávku podává osoba nebo její oprávněný zástupce prostřednictvím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením

a) na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci,

b) formou asistovaného podání žádosti o dávky na pracovišti územní správy sociálního zabezpečení; asistovaným podáním se rozumí ústní podání žádosti o dávku, které je zaměstnancem územní správy sociálního zabezpečení zadáno do Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením.

(3) Podání učiněná formou uvedenou v odstavci 2 se považují za písemná podání.

(4) K žádosti o dávku mohou být doloženy podklady k posouzení zdravotního stavu, nejpozději však musí být doloženy ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti. V případě řízení zahájeného z moci úřední mohou být podklady k posouzení zdravotního stavu předloženy nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení. Nejsou-li podklady k posouzení zdravotního stavu doloženy ve stanovené lhůtě, použije se § 16a odst. 7 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení obdobně.

(25) Řízení o odnětí příspěvku na mobilitu nebo o zastavení výplaty příspěvku na mobilitu se zahajuje z moci úřední.

(36) Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení ustanoví pro řízení o dávce opatrovníka též osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce; o ustanovení opatrovníka rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení na základě lékařského posudku ošetřujícího lékaře.

(47) Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o dávce tato fyzická osoba. Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do osobní péče pěstouna, zastupuje ji v řízení o dávce pěstoun.

(58) Zletilou osobu může v řízení o nároku podle tohoto zákona zastupovat člen domácnosti, který je k tomu oprávněn podle občanského zákoníku.

§ 22a

(1) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit

a) též na počítačové sestavě zveřejněné v elektronické podobě ministerstvem, nebo

b) v elektronické podobě, pokud ministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář.

(1) Podání se činí, nestanoví-li tento zákon jinak, prostřednictvím

a) Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením,

b) Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením formou asistovaného podání na pracovišti územní správy sociálního zabezpečení,

c) informačního systému datových schránek, nebo

d) provozovatele poštovních služeb nebo na podatelně územní správy sociálního zabezpečení.

(2) V řízení o dávkách a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle tohoto zákona lze jako podklady pro vydání rozhodnutí použít záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny. Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení nebo ministerstvo vyzve osobu, která předložila kopii listiny, k předložení originálu nebo úředně ověřeného opisu nebo kopie listiny, má-li pochybnosti o pravosti předložené kopie.

(3) Podání učiněná formou uvedenou v odstavci 1 se považují za písemná podání.

(4) Pro účely vydání průkazu osoby se zdravotním postižením si územní správa sociálního zabezpečení opatří digitalizovanou fotografii žadatele z agendového informačního systému evidence občanských průkazů, agendového informačního systému evidence cestovních dokladů nebo agendového informačního systému cizinců.

§ 22b

Doručování

V řízeních podle tohoto zákona územní správa sociálního zabezpečení,
Institut posuzování zdravotního stavu a ministerstvo doručují účastníkům řízení písemnosti elektronicky prostřednictvím Informačního systému o dávkách pro osoby
se zdravotním postižením, není-li dále stanoveno jinak. Adresát písemnosti je o jejím dodání prostřednictvím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením informován zprávou na adresu elektronické pošty nebo zprávou na telefonní číslo uvedené v základních registrech nebo na adresu elektronické pošty a zprávou na telefonní číslo, které sdělil územní správě sociálního zabezpečení.

(2) Má-li adresát zpřístupněnu datovou schránku, doručuje se písemnost souběžně s doručením podle odstavce 1 do datové schránky. Za doručenou se v takovém případě považuje písemnost okamžikem, kdy je považována za doručenou do datové schránky podle zákona o elektronických úkonech.

(3) Pro doručování osobám uvedeným v § 22 odst. 2 písm. b) se v řízeních podle tohoto zákona použije správní řád.

(4) Písemnost, která byla doručena prostřednictvím Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a nebyla zároveň doručována podle odstavce 2 nebo 3, je doručena okamžikem, kdy se do tohoto informačního systému přihlásí účastník řízení, kterému je doručovaná písemnost adresována. Nepřihlásí-li se adresát písemnosti do Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost do Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením vložena, považuje se tato písemnost za doručenou uplynutím posledního dne této lhůty.

§ 22c

Spis

1. Spis se vede pouze v elektronické podobě v Informačním systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením.

2. Nahlížet do spisu mohou pouze účastník řízení, jeho zástupce a příjemce dávky.

3. V případě podání v listinné podobě příslušný orgán převede toto podání do elektronické podoby, založí jej do spisu a jeho listinnou podobu uschová.

4. Vylučuje-li povaha dokumentu nebo důkazního prostředku převedení do elektronické podoby, uschová příslušný orgán tento dokument nebo důkazní prostředek a ve spise o tomto uložení provede záznam.

§ 23

Náležitosti žádosti

Žádost o dávku, kromě náležitostí podání podle správního řádu, dále obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, rodinný stav a adresu místa trvalého pobytu každé společně posuzované osoby, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,

b) doklad o výši příjmu žadatele o dávku a společně posuzovaných osob v rozhodném období, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku v případech uvedených v § 10 odst. 1, 4 a 5,

c) označení praktického lékaře, který registruje žadatele o dávku,

d) četnost a důvod dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla a důvod dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4,

e) druh zvláštní pomůcky a doklad osvědčující cenu zvláštní pomůcky nebo její předpokládanou cenu, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,

f) čestné prohlášení podle § 6 odst. 3, jde-li o žádost o příspěvek na mobilitu, s výjimkou žádosti o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4,

g) čestné prohlášení podle § 9 odst. 6, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla,

h) souhlas vlastníka nemovitosti nebo rozhodnutí soudu podle § 9 odst. 7, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému,

i) určení způsobu výplaty dávky.

§ 23

Podklady pro posouzení zdravotního stavu

(1) Územní správa sociálního zabezpečení zašle bezodkladně po zahájení řízení Institutu posuzování zdravotního stavu žádost o posouzení zdravotního stavu osoby s uvedením data, ke kterému má být zdravotní stav posouzen, včetně podkladů k posouzení zdravotního stavu, pokud jsou předloženy společně se žádostí. Nejsou-li podklady předloženy společně se žádostí o dávku, územní správa sociálního zabezpečení zašle žádost o posouzení zdravotního stavu bez těchto podkladů a podklady předá Institutu posuzování zdravotního stavu bezodkladně po uplynutí lhůty uvedené v § 22 odst. 4. Podklady k posouzení zdravotního stavu jsou součástí spisu vedeného Institutem posuzování zdravotního stavu (dále jen „posudkový spis“). V případě řízení zahájených z moci úřední postupuje územní správa sociálního zabezpečení obdobně.

(2) Institut posuzování zdravotního stavu předá nebo zašle účastníku řízení nebo jeho zástupci stejnopis posudku nejpozději následující pracovní den po jeho vydání.

§ 23a

Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí

Povinnost správního orgánu dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, bude-li rozhodnutí podle tohoto zákona vydáváno pouze na základě podkladů, které správnímu orgánu předložil tento účastník řízení nebo osoba s ním společně posuzovaná, posudku o zdravotním stavu, který byl účastníku řízení zaslán, nebo údajů, které jsou vedeny v informačním systému podle § 30. Ustanovení se použije obdobně pro odvolací řízení.

§ 24

Přerušení řízení

Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku též na dobu, po kterou Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje zdravotní stav žadatele o dávku. Ministerstvo přeruší řízení o odvolání proti rozhodnutí o dávce podle věty první též na dobu, po kterou posudková komise ministerstva posuzuje zdravotní stav účastníka řízení. Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku současně s výzvou k předložení alespoň 2 návrhů řešení odstranění bariéry podle § 9 odst. 10. Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na mobilitu, pokud probíhá řízení o průkazu osoby se zdravotním postižením. Proti usnesení o přerušení řízení podle věty první, třetí a čtvrté se nelze odvolat; proti usnesení o přerušení řízení podle věty druhé nelze podat rozklad.

§ 24

Lhůta pro vydání rozhodnutí

(1) Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je územní správa sociálního zabezpečení povinna vydat rozhodnutí nejpozději do 15 dnů od zahájení řízení. Lhůta pro vydání rozhodnutí podle věty první neběží po dobu, po kterou Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje zdravotní stav žadatele. Na lhůtu pro vydání rozhodnutí se správní řád nepoužije.

(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 se prodlužuje

a) o dobu potřebnou k odstranění nedostatků podání nebo dodání alespoň 2 návrhů řešení odstranění bariéry podle § 9 odst. 10,

b) až o 15 dnů, jde-li o zvlášť složitý případ nebo seznamování se s podklady účastníkem řízení,

c) o dobu, po kterou se zjišťují rozhodné skutečnosti u jiných správních úřadů, právnických nebo fyzických osob.

(3) Odstavce 1 až 2 se použijí pro odvolací řízení obdobně.

§ 24a

Rozhodnutí o zastavení nebo obnovení výplaty příspěvku na mobilitu

(1) O rozhodnutí o zastavení nebo obnovení výplaty příspěvku na mobilitu podle § 15 odst. 4 se učiní pouze záznam do spisu a oprávněná osoba se o něm písemně vyrozumí. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením záznamu do spisu.

(2) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 bude vyhotoveno písemně a oznámeno oprávněné osobě, jestliže o to požádá ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno písemné vyrozumění podle odstavce 1. Nepožádá-li oprávněná osoba o vyhotovení písemného rozhodnutí podle věty první, nabývá rozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty.

§ 24b

Při vyhotovení rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem příslušného správního orgánu a jménem, příjmením a funkcí zaměstnance odpovědného za vydání rozhodnutí.

§ 25

Odvolání

Odvolání podané proti rozhodnutí o příspěvku na mobilitu nemá odkladný účinek.

§ 25

(1) Neshledá-li územní správa sociálního zabezpečení, která napadené rozhodnutí vydala, podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, předá do 15 dnů ode dne doručení odvolání spis se svým stanoviskem ministerstvu; ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení odvolání územní správa sociálního zabezpečení informuje o podaném odvolání Institut posuzování zdravotního stavu, který ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání předá posudkový spis ministerstvu³⁰⁾30).

(2) Zdravotní stav pro účely odvolacího řízení posuzuje ministerstvo³⁰⁾; ustanovení § 23 odst. 2 se použije obdobně.

-----------

³⁰⁾ § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 109/2006 Sb.

§ 26

Povinnosti žadatele o dávku

1. Žadatel o dávku je povinen

1. označit jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, rodinný stav a adresu místa trvalého pobytu každé společně posuzované osoby, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,

2. doložit doklad o výši příjmu žadatele o dávku a společně posuzovaných osob v rozhodném období, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku v případech uvedených v § 10 odst. 1, 4 a 5,

3. označit praktického lékaře, který registruje žadatele o dávku,

4. osvědčit skutečnosti týkající se četnosti a důvodu dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla, a důvodu dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4,

5. označit druh zvláštní pomůcky a doložit doklad osvědčující cenu zvláštní pomůcky nebo její předpokládanou cenu, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku,

6. doložit čestné prohlášení o splnění podmínky podle § 6 odst. 3, jde-li o žádost o příspěvek na mobilitu, s výjimkou žádosti o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4,

7. doložit čestné prohlášení podle § 9 odst. 6, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla,

8. doložit souhlas vlastníka nemovitosti nebo rozhodnutí soudu podle § 9 odst. 7, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému,

9. určit způsob výplaty dávky,

aj) podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu, podrobit se vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení určeném Institutem posuzování zdravotního stavu anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému zdravotnickému zařízení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mu byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, je-li k tomu Institutem posuzování zdravotního stavu vyzván, a to ve lhůtě, kterou Institut posuzování zdravotního stavu určí,

bk) prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu,

cl) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení v průběhu řízení o dávce změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o dávku, a změny rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková změna nastala.

(2) Je-li žadatelem o dávku občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu ²⁾, nebo je-li žadatelem jeho rodinný příslušník¹³⁾, který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu ²⁾, je povinen poskytnout písemný souhlas s tím, aby krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení zjišťovala údaje rozhodné pro posouzení, zda je neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením podle tohoto zákona (dále jen "neodůvodnitelná zátěž systému").

DÍL 4

Povinnosti oprávněné osoby a jiného příjemce dávky

§ 27

(1) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na mobilitu, popřípadě zvláštní příjemce je povinen

a) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek na mobilitu a jeho výplatu,

b) na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce územní správy sociálního zabezpečení prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek a jeho výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta.

(2) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na zvláštní pomůcku, popřípadě zvláštní příjemce je povinen

a) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení skutečnosti rozhodné pro stanovení povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část podle § 12, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne vzniku této skutečnosti,

b) na výzvu krajské pobočky Úřadu práce územní správy sociálního zabezpečení prokázat skutečnosti rozhodné pro posouzení vzniku povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část podle § 12, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta. Nebudou-li na základě výzvy tyto skutečnosti prokázány, vzniká povinnost příspěvek na zvláštní pomůcku vrátit; ustanovení § 12 odst. 2 až 4 tím nejsou dotčena.

(3) Výplata příspěvku na mobilitu se zastaví od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém marně uplynula lhůta stanovená ke splnění povinnosti. Výplata příspěvku na mobilitu se obnoví od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla povinnost splněna.

§ 28

Přeplatky

(1) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky, který přijal dávku, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento přeplatek vrátit.

(2) Nárok na vrácení přeplatku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku.

(3) O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení, která dávku vyplácí nebo naposledy vyplácela. Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.

(4) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč.

DÍL 5

Posuzování neodůvodnitelné zátěže systému

§ 29

(1) Požádá-li o poskytnutí příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní pomůcku občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu²⁾ po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný příslušník¹³⁾, který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu²⁾ po dobu delší než 3 měsíce, krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení současně posuzuje, zda se tato osoba nestala neodůvodnitelnou zátěží systému.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému, jestliže

a) je účastna nemocenského pojištění¹⁴⁾,

b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění¹⁵⁾,

c) je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství⁴⁾,

d) před zahájením řízení o příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní pomůcku byla v České republice výdělečně činná a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení byla nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení nejméně po dobu 1 roku účastna nemocenského pojištění¹⁴⁾, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění¹⁵⁾, a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

e) je osobou, která po skončení základního pracovněprávního vztahu, pokud tento vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, je dočasně práce neschopná v důsledku nemoci nebo úrazu,

f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána více než 1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti¹⁶⁾,

g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil základní pracovněprávní vztah uzavřený na dobu kratší 1 roku, založily-li tyto pracovněprávní vztahy účast na nemocenském pojištění; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti¹⁶⁾; taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence,

h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a která se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti¹⁶⁾; taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo

i) je osobou, která po skončení základního pracovněprávního vztahu, pokud tento vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, zahájila odbornou přípravu; odbornou přípravou se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná příprava na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře¹⁷⁾ a rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti¹⁸⁾.

(3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů tyto skutečnosti:

a) délka pobytu podle jiného právního předpisu²⁾ na území České republiky,

b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky,

c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání¹⁹⁾ na území České republiky,

d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti.

(4) Při bodovém hodnocení krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení postupuje tak, že

a) započte v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu²⁾ po dobu

1. od 1 do 3 let, 2 body,

2. od 3 do 6 let, 4 body,

3. od 6 do 8 let, 6 bodů,

4. 8 nebo více let, 8 bodů;

b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo která se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání¹⁹⁾, po dobu

1. 12 až 24 měsíců, 4 body,

2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,

3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,

4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů;

c) započte v případě osoby, která

1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,

2. má střední vzdělání, 2 body,

3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,

4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů;

d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla věnována zvýšená péče podle jiného právního předpisu²⁰⁾, 4 body;

e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle jiného právního předpisu ²⁾ v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti podle údajů zveřejněných ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup

1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 0 bodů,

2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 2 body,

3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4 body,

4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6 bodů.

(5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se považuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž systému se nepovažuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů.

(6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje 20 bodů, krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení rozhodne, zda jde o osobu, která je neodůvodnitelnou zátěží systému. Při tomto rozhodování se přihlíží k vazbám této osoby na osoby blízké²¹⁾, které pobývají v České republice, a dále se přihlíží k tomu, zda se jedná jen o dočasné obtíže a zda poskytnutím příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní pomůcku dotčené osobě nedojde k zatížení systému.

(7) Krajská pobočka Úřadu práce Územní správa sociálního zabezpečení je oprávněna posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních poměrů.

(8) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, Policie České republiky, obce, kraje a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1 jsou povinni na výzvu krajské pobočky Úřadu práce územní správy sociálního zabezpečení sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému. Pokud krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení oznámí Ministerstvu vnitra, že je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému²²⁾ je Ministerstvo vnitra povinno informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce územní správu sociálního zabezpečení o ukončení přechodného pobytu této osoby podle jiného právního předpisu ²⁾. Ministerstvo vnitra neprodleně sdělí na žádost krajské pobočky Úřadu práce územní správy sociálního zabezpečení, zda osobě, která žádá o přiznání příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní pomůcku nebo které je takový příspěvek poskytován, byl ukončen podle jiného právního předpisu ²⁾ pobyt na území České republiky.

DÍL 6

Informační systém

§ 30

(1) Údaje o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a jejich výši, údaje o žadatelích o tyto dávky, příjemcích těchto dávek a osobách společně posuzovaných a žadatelích o průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2 jsou vedeny v informačním systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí²³⁾.Krajské pobočky Úřadu práce jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o příspěvku na mobilitu, a příspěvku na zvláštní pomůcku a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2, včetně osobních údajů, v tomto informačním systému, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů²⁴⁾.

(2) Krajské pobočky Úřadu práce jsou povinny zajistit uchování všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, a všech dokumentů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2 po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu zápisu údajů do informačního systému.

§ 30

(1) Údaje o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a jejich výši, údaje o žadatelích o tyto dávky, příjemcích těchto dávek a osobách společně posuzovaných a žadatelích o průkaz osoby se zdravotním postižením jsou vedeny v Informačním systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, který je součástí Integrovaného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož správcem je ministerstvo. Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat ministerstvu údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení Informačního systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, a to způsobem a ve lhůtách určených ministerstvem. Územní správy sociálního zabezpečení a ministerstvo jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o příspěvku na mobilitu, příspěvku na zvláštní pomůcku a jejich výplatách a o průkazu osoby se zdravotním postižením, včetně osobních údajů, v tomto informačním systému, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.

(2) Ministerstvo zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů, potřebný pro rozhodování o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, jejich výplatu a kontrolu, včetně jeho aktualizací, a poskytuje tento program územním správám sociálního zabezpečení.

(3) Územní správy sociálního zabezpečení a ministerstvo jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o průkazu osoby se zdravotním postižením po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému.

DÍL 7

Povinnosti a oprávnění zaměstnanců státu

a povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a jiných osob

§ 31

(1) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajských pobočkách Úřadu práce a v ministerstvu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvědí při rozhodování o dávkách podle tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se příjemců dávek a jiných osob, které se zaměstnanci uvedení v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo jiný zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen s písemným souhlasem dotčené osoby.

(3) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo a Úřad práce České republiky získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci zařazenými v ministerstvu a v Úřadu práce České republiky při vědecké, publikační a pedagogické činnosti, nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční činnost nebo pro účely plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

§ 31

(1) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v územních správách sociálního zabezpečení a v ministerstvu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvědí při rozhodování o dávkách podle tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se příjemců dávek, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se zaměstnanci uvedení v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo jiný zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen s písemným souhlasem příjemců dávek nebo státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob. Jestliže státní orgány a  další právnické a fyzické osoby mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim příslušný správní orgán písemně sdělil, že osoba,  jíž se takové údaje týkají, dala písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily příslušnému správnímu orgánu uvedené údaje.

(3) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo, územní správy sociálního zabezpečení a Institut posuzování zdravotního stavu získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci zařazenými v ministerstvu, územních správách sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu při vědecké, publikační a pedagogické činnosti, nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční činnost nebo pro účely plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

§ 32

Státní orgány, obce a kraje a další fyzické a právnické osoby, s výjimkou příjemců dávek a osob společně posuzovaných, jsou povinny sdělit na výzvu příslušného orgánu, který o dávce rozhoduje, bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu. Jestliže příslušný orgán, který rozhoduje o dávce, písemně státnímu orgánu, obci a kraji nebo dalším právnickým a fyzickým osobám sdělil, že osoba, jíž se týkají údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku nebo posouzení, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, dala písemný souhlas se sdělováním těchto údajů, mohou státní orgány, obce a kraje a další právnické a fyzické osoby tyto údaje příslušnému orgánu sdělovat bez dalšího vyžadování souhlasu osoby, jíž se týkají.

§ 33

Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu a v ministerstvu jsou na základě souhlasu žadatele o dávku nebo příjemce dávky anebo jiného příjemce dávky oprávněni vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, za účelem ověřování skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce územní správou sociálního zabezpečení, Institutem posuzování zdravotního stavu nebo ministerstvem jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávající krajské pobočky Úřadu práce územní správy sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu nebo ministerstva.

HLAVA V

Průkaz osoby se zdravotním postižením

§ 34

(1) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3.

(2) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.

(3) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.

(4) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.

(5) Průkaz osoby se zdravotním postižením je veřejnou listinou.

§ 34a

(1) Průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 1 obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum narození,

c) fotografii držitele průkazu,

d) podpis držitele průkazu; podpis držitele průkazu se nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou,

d) e) datum vydání průkazu,

e) f) označení orgánu, který průkaz vydal,

f) g) dobu platnosti průkazu,

g) h) označení druhu průkazu osoby se zdravotním postižením, popřípadě doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé, pokud osoba o označení průkazu tímto symbolem požádá při podání žádosti o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením nebo při podání žádosti o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením,

h) i) ochranné prvky.

(2) Platnost průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listiny končí

a) uplynutím doby na něm vyznačené,

b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,

c) smrtí držitele průkazu nebo prohlášením držitele průkazu za mrtvého, nebo

d) rozhodnutím krajské pobočky Úřadu práce územní správy sociálního zabezpečení o neplatnosti průkazu osoby se zdravotním postižením v případě, že

1. průkaz osoby se zdravotním postižením obsahuje neoprávněně provedené změny nebo nesprávné údaje,

2. došlo k podstatné změně podoby držitele průkazu osoby se zdravotním postižením,

3. průkaz osoby se zdravotním postižením je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

4. držitel průkazu osoby se zdravotním postižením nesplní povinnost uvedenou v odstavci 3, nebo

5. bylo rozhodnuto o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením nebo o zániku nároku na tento průkaz.

(3) Žadatel o průkaz osoby se zdravotním postižením a držitel tohoto průkazu je povinen podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu, podrobit se vyšetření zdravotního stavu u poskytovatele zdravotních služeb určeného Institutem posuzování zdravotního stavu anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému poskytovateli zdravotních služeb lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mu byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, je-li k tomu Institutem posuzování zdravotního stavu vyzván, a to ve lhůtě, kterou Institut posuzování zdravotního stavu určí. V případě nesplnění této povinnosti může být po předchozím písemném upozornění průkaz osoby se zdravotním postižením nepřiznán nebo může být rozhodnuto o odnětí tohoto průkazu.

(4) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen písemně do 8 dní ohlásit krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení, která průkaz vydala, jeho ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení, popřípadě změnu údajů uvedených na průkazu. Na základě ohlášení vydá krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení nový průkaz osoby se zdravotním postižením. Doba platnosti takto vydaného nového průkazu je totožná s dobou platnosti nahrazovaného průkazu; zdravotní stav se za účelem vydání tohoto průkazu znovu neposuzuje.

(5) Každý, kdo nalezne průkaz osoby se zdravotním postižením nebo má v držení takový průkaz osoby zemřelé nebo osoby prohlášené za mrtvou, je povinen jej neprodleně odevzdat kterékoliv krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení. Stejnou povinnost má i držitel průkazu osoby se zdravotním postižením, který ohlásil ztrátu svého průkazu, jestliže průkaz nalezne nebo jej jinak získá zpět. Při převzetí nového průkazu osoby se zdravotním postižením je jeho držitel povinen odevzdat příslušné krajské pobočce Úřadu práce dosavadní znovu nalezený nebo jinak získaný průkaz osoby se zdravotním postižením. Krajská pobočka Úřadu práce, které je odevzdán průkaz podle věty první až třetí, je povinna odevzdat průkaz krajské pobočce Úřadu práce, která ho vydala. Převzetím nového průkazu osoby se zdravotním postižením vzniká jeho držiteli povinnost odevzdat kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení dosavadní znovu nalezený nebo jinak získaný průkaz osoby se zdravotním postižením, a to do 8 dnů od jeho převzetí.

(6) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen odevzdat tento průkaz příslušné krajské pobočce Úřadu práce také v případě, kdy je mu podle tohoto zákona vydán nový průkaz osoby se zdravotním postižením kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení také v případě převzetí nového průkazu osoby se zdravotním postižením podle tohoto zákona, a to do 8 dnů od jeho převzetí.

(7) Do doby vydání průkazu osoby se zdravotním postižením podle odstavce 1 vydá krajská pobočka Úřadu práce dočasný průkaz osoby se zdravotním postižením v podobě stanovené vyhláškou. Tento průkaz je obsahově shodný s průkazem podle odstavce 1. Doba platnosti takto vydaného průkazu osoby se zdravotním postižením nemůže být delší než do 31. prosince 2015.

(8) (7) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor a způsob provedení průkazu osoby se zdravotním postižením podle odstavců 1 a 7 odstavce 1, požadavky na technické provedení fotografie držitele průkazu osoby se zdravotním postižením a vzor symbolů označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé.

§ 34b

(1) Při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se hodnotí

a) zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby,

b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,

c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace.

(3) Při posuzování podstatného omezení schopnosti pohyblivosti a orientace u zdravotního stavu, který není uveden v prováděcím právním předpise, se hodnotí, kterému ze zdravotních stavů v něm uvedených funkční postižení odpovídá nebo je s ním funkčními důsledky srovnatelné.

(4) Funkčními schopnostmi se rozumí tělesné, smyslové a duševní schopnosti, znalosti a dovednosti nezbytné pro schopnost pohyblivosti a orientace. Při posuzování se funkční schopnosti fyzické osoby porovnávají se schopnostmi stejně staré fyzické osoby bez znevýhodnění a hodnotí se s využitím běžně dostupných kompenzačních pomůcek.

(5) Při hodnocení závažnosti funkčního postižení pohyblivosti a orientace pro účely nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se vychází z poruchy funkčních schopností s nejvýznamnějším dopadem na schopnost pohyblivosti nebo orientace.

§ 35

(1) Řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem žádost. Řízení o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se zahajuje též z moci úřední; podnět k řízení z moci úřední může podat také Institut posuzování zdravotního stavu, pokud na základě výsledku posouzení zdravotního stavu zjistí posudkově významné skutečnosti, které jsou rozhodné pro nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením.

(2) Pro řízení o průkazu osoby se zdravotním postižením se dále použije obdobně ustanovení § 21a, § 22 odst. 2 až 4 a 6 až 8, § 22a odst. 1 až 3, § 22b, § 22c, § 23 až § 24, § 24b, § 25 a § 26 odst. 1 písm. k) a l) a odst. 2.

(23) Žádost podle odstavce 1 odstavce 2, kromě náležitostí podání podle správního řádu, dále obsahuje označení praktického lékaře, který registruje žadatele o průkaz osoby se zdravotním postižením.

(34) Pro účely řízení o přiznání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením požádá krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení Institut posuzování zdravotního stavu o posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace podle § 34b odst. 1 žadatele o tento průkaz; při rozhodování o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením vychází krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení z tohoto posudku. Institut posuzování zdravotního stavu zašle příslušné krajské pobočce Úřadu práce územní správě sociálního zabezpečení stejnopis posudku; výsledek posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání nebo zamítnutí průkazu osoby se zdravotním postižením, které obdrží žadatel. Pro účely vydání průkazu osoby se zdravotním postižením podle odstavce 6 odstavce 7, u žadatelů, kterým na něj vznikl trvalý nárok, pouze z důvodu skončení doby jeho platnosti jako veřejné listiny podle odstavce 7 listiny podle odstavce 8, se posouzení Institutu posuzování zdravotního stavu dle věty první nevyžaduje.

(45) Pro řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením dále platí obdobně ustanovení § 22 odst. 3 a § 24, 25 a § 26 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2.

(565) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením vzniká nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho přiznání. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením trvá po dobu platnosti výsledku posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace žadatele o průkaz; platnost tohoto výsledku posouzení může být časově omezena nebo je bez časového omezení. Doba trvání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením je součástí výroku rozhodnutí o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Bez časového omezení se u osob starších 18 let věku vydávají rozhodnutí v případech uvedených v příloze č. 4 prováděcího předpisu³⁰⁾, a to v bodě 1 písm. b), v bodě 2 písm. a), b), d), e), j), k) a l) a v bodě 3 písm. a), b), c), e), j), k), l), m) a n). To nevylučuje vydání rozhodnutí bez časového omezení také u jiných zdravotních stavů uvedených v příloze č. 4 prováděcího předpisu³⁰⁾.

(6) Odvolání podané proti rozhodnutí o průkazu osoby se zdravotním postižením nemá odkladný účinek.

(67) Krajská pobočka Úřadu práce vydá osobě průkaz osoby se zdravotním postižením po předložení fotografie a zaplacení správního poplatku podle zákona o správních poplatcích²⁸⁾. Územní správa sociálního zabezpečení vydá osobě průkaz osoby se zdravotním postižením po předložení fotografie nebo postupu podle § 22a odst. 4,
z důvodu změn údajů uvedených na průkaze a v případě vydání průkazu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený po zaplacení správního poplatku podle zákona o správních poplatcích²⁸⁾, není-li dále stanoveno jinak. Za vydání průkazu osoby se zdravotním postižením náhradou za průkaz poškozený, zničený nebo odcizený se správní poplatek podle zákona o správních poplatcích nevybere, jestliže k poškození, zničení nebo odcizení průkazu došlo v souvislosti s násilným činem, je-li tato skutečnost doložena záznamem Policie České republiky.

(78) Současně s vydáním průkazu osoby se zdravotním postižením podle odstavce 6 odstavce 7 krajská pobočka Úřadu práce územní správa sociálního zabezpečení určí dobu platnosti tohoto průkazu jako veřejné listiny. Doba platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listiny je nejvýše 5 let u osob do 18 let věku a nejvýše 10 let u osob starších 18 let věku; tato doba nemůže být delší, než je doba, po kterou trvá nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením podle odstavce 5. Stanovením doby platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listiny není dotčeno trvání nároku na tento průkaz podle odstavce 5. Doba platnosti průkazu se zaznamená do spisu. Krajská pobočka Úřadu práce 90 dní před koncem platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listiny písemně informuje jeho držitele o končící platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením. Územní správa sociálního zabezpečení písemně informuje držitele průkazu osoby se zdravotním postižením o končícím nároku na tento průkaz, a to 90 dní před koncem jeho platnosti. Při trvalém nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením územní správa sociálního zabezpečení vydá oprávněné osobě průkaz osoby se zdravotním postižením s dobou platnosti tohoto průkazu, která navazuje na průkaz s končící dobou platnosti průkazu jako veřejné listiny.

(89) Povinnost mlčenlivosti a oprávnění zaměstnanců státu podle § 31 a povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a jiných osob podle § 32 platí obdobně i pro údaje týkající se žadatelů o průkaz osoby se zdravotním postižením.

§ 36

(1) Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na

a) vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,

b) přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

(2) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na

a) výhody uvedené v odstavci 1,

b) bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),

c) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

(3) Xxxxx, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na

a) výhody uvedené v odstavcích 1 a 2,

b) bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě,

c) bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.

(4) Xxxxx, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce.

(5) Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, upravují jiné právní předpisy²⁶⁾.

HLAVA VI

Přestupky

§ 36a

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije průkaz osoby se zdravotním postižením.

(2) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní oznamovací povinnost podle § 34a odst. 4, nebo

b) neodevzdá dosavadní průkaz osoby se zdravotním postižením při převzetí nového průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34a odst. 5 nebo 6.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

HLAVA VII

Zmocňovací, přechodná a zrušovací ustanovení

§ 37

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 12 a 13, § 34a odst. 8 odst. 7 a § 34b odst. 2.

* * *

Platné znění částí zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, s vyznačením navrhovaných změn

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Předmět úpravy

§ 1

Tento zákon upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení, působnost České správy sociálního zabezpečení, územních správ sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu a orgánů státní správy v sociálním zabezpečení a k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, včetně řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a posuzování zdravotního stavu pro účely státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče a ve věcech osob zdravotně znevýhodněných.

* * *

§ 7

Místní příslušnost

(1) Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení, nestanoví-li se v tomto zákoně nebo v jiném právním předpise jinak, se řídí

a) sídlem zaniklého zaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. u),

b) místem trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu^9a) v České republice, jde-li o cizince, v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. a) bod 18, písm. c), písm. g) č. 1, 3 a 4, písm. c, ch), i), k), písm. o) č. 1, písm. p), r), s) a v),

c) sídlem zaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. o), r) a u), nelze-li určit místní příslušnost podle písmene d); je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, řídí se místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu^9a) v České republice, a nemá-li fyzická osoba hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem jejího podnikání na území České republiky, popřípadě je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, která nemá trvalý ani hlášený pobyt na území České republiky a ani na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu na území České republiky zaměstnance, řídí se místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení místem výkonu práce těchto zaměstnanců v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. o), r) a u),

d) místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. a) bodě 3, písm. o), r) a u),

e) místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. ch), o), r) a v), nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě, jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu v České republice ^9a); je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti,

f) místem sídla organizačního útvaru, ve kterém je vedena evidence platů státních zaměstnanců, pokud jde o kontrolu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

g) místem trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu^9a) v České republice, osoby, která byla bezmocná před 1. lednem 2007 nebo která je závislá na péči nebo pomoci jiné osoby, v případech uvedených v § 6 odst. 3 písm. a) bodech 11 až 13; přitom je rozhodné místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu ke dni skončení péče, a v případě trvání péče místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu ke dni podání návrhu na zahájení řízení (§ 85 odst. 2),

h) místem, kde se nachází provozovna, ve které se vykonává činnost na základě státního povolení k provozování živnosti vedení spisovny⁷⁸⁾, anebo spisovna nebo správní archiv podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, v případech uvedených v § 35a odst. 7,

i) místem trvalého pobytu, popřípadě jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu^9a) v České republice, osoby, na základě jejíž žádosti vznikl spor uvedený v § 6 odst. 3 písm. a) bodě 14.

(2) Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 písm. c), d) a f) a podle § 39 odst. 1 se řídí místní příslušností územní správy sociálního zabezpečení pro provádění nemocenského pojištění určené rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení podle § 83 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění.

78) § 26 a 27 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.

9a) § 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 8

Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti

(1) Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a pro účely poskytnutí dávek a průkazu osoby se zdravotním postižením podle jiných právních předpisů^9b) při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách. Za tím účelem posuzuje

a) invaliditu a změnu stupně invalidity,

b) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost,

c) zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,

d) zrušeno

e) schopnost pohyblivosti a orientace pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zvláštního právního předpisu⁸⁵⁾ a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,

f) zrušeno

g) stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči.

(2) Institut posuzování zdravotního stavu provede zjišťovací lékařskou prohlídku na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán.

(3) Institut posuzování zdravotního stavu provede kontrolní lékařskou prohlídku

a) v termínu určeném při předchozím posouzení Institutem posuzování zdravotního stavu na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,

b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,

c) z podnětu orgánu sociálního zabezpečení nebo správního orgánu, na základě jehož žádosti provedl Institut posuzování zdravotního stavu zjišťovací lékařskou prohlídku; v těchto případech je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný orgán o výsledku posouzení,

d) z podnětu orgánu pomoci v hmotné nouzi, jde-li o prokázání trvání invalidity třetího stupně pro účely řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi a již uplynula platnost posudku; v těchto případech je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat orgán pomoci v hmotné nouzi o výsledku posouzení,

e) z podnětu Úřadu práce České republiky, jde-li o ověření skutečnosti, zda fyzická osoba je osobou se zdravotním postižením; v těchto případech je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat Úřad práce České republiky o výsledku posouzení, nebo

f) z podnětu fyzické osoby, která byla uznána invalidní, avšak její žádost o přiznání invalidního důchodu byla zamítnuta a již uplynula platnost posudku, jde-li o prokázání, že je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,

g) z podnětu ministerstva; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat ministerstvo o výsledku posouzení.

(4) Úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu uvedené v odstavci 1 může plnit pouze lékař nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník. Odborným nelékařským zdravotnickým pracovníkem se pro účely plnění těchto úkolů rozumí nelékařský zdravotnický pracovník, který je způsobilý k výkonu povolání všeobecná zdravotní sestra, dětská sestra, porodní asistentka, ergoterapeut, zdravotně-sociální pracovník, zdravotnický záchranář nebo fyzioterapeut a získá zvláštní odbornou způsobilost pro plnění těchto úkolů absolvováním certifikovaného kurzu podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních⁸⁷⁾; podmínku absolvování certifikovaného kurzu je třeba splnit do 24 měsíců ode dne nástupu odborného nelékařského zdravotnického pracovníka do zaměstnání. Posudek Institutu posuzování zdravotního stavu vydaný podle odstavce 1 písm. a) až c) a e) musí být schválen a podepsán lékařem Institutu posuzování zdravotného stavu. Je-li lékař Institutu posuzování zdravotního stavu nebo odborný nelékařský pracovník vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

(5) Institut posuzování zdravotního stavu podává posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče.

(6) Při posuzování podle odstavce 1 vychází Institut posuzování zdravotního stavu zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření lékaře, který plní úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu podle odstavce 1, a z podkladů stanovených jinými právními předpisy^9d).

(7) Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje invaliditu a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost pro účely řízení o námitkách (§ 88). Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou pro účely odvolacího řízení. Rozhoduje‑li o důchodu orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1, vydává Institut posuzování zdravotního stavu posudky podle věty první na základě žádosti tohoto orgánu. Úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu podle věty první a druhé může plnit pouze lékař. Z posuzování podle věty první a druhé je vyloučen lékař, který tutéž věc posuzoval nebo pro takové posouzení vypracoval podklad pro účely rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni řízení. Posuzování zdravotního stavu podle věty první a druhé musí být vedeno odděleně od posuzování zdravotního stavu pro rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni řízení a nemohou se na něm podílet osoby, které se účastnily řízení o vydání rozhodnutí v prvním stupni řízení.

(8) Institut posuzování zdravotního stavu předá nebo zašle občanu do 7 dnů stejnopis posudku vydaného podle odstavce 1 písm. a) nebo podle odstavce 7 věty první; náležitosti tohoto posudku stanoví prováděcí právní předpis.

9b) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9c) § 16 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9d) Například § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách.

85) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

87) § 5 až 7, 10, 18, 24, 61 a 73 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.

⁎   ⁎   ⁎

§ 16a

(1) Na postup při vydání posudku podle § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 až 7 se použije část čtvrtá správního řádu, s výjimkou ustanovení § 15 odst. 2 až 4, § 134, § 156 odst. 2 a § 158 odst. 2 správního řádu; obdobně přitom platí ustanovení § 17 a 38 správního řádu.

(2) Lhůta pro vydání posudku podle § 4 odst. 2 činí 60 dnů a pro vydání posudku podle § 8 odst. 1 činí 45 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší; lhůta pro vydání posudku podle § 8 odst. 7 činí 60 dnů. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu neprodleně tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší.

(3) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu zašle orgánu, který o posouzení požádal, stejnopis posudku vydaného podle § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 a 7.

(4) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 nebo § 8 je oprávněn vyzvat posuzovanou fyzickou osobu, aby

a) se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly příslušného orgánu sociálního zabezpečení,

b) se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb nebo jinému odbornému vyšetření,

c) předložila poskytovateli zdravotních služeb uvedenému ve výzvě lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jí byly vydány, nebo

d) sdělila a doložila další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytla jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku;

posuzovaná fyzická osoba je povinna výzvě vyhovět.

(5) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8 může určit, v kterých případech je přítomnost posuzované fyzické osoby při tomto posouzení potřebná.

(6) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8 stanoví lhůtu, ve které posuzovaná fyzická osoba může předložit podklady k posouzení svého zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy k předložení těchto podkladů. Orgán sociálního zabezpečení může zmeškání stanovené lhůty prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. K podkladům předloženým po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží.

(6) Podklady k posouzení zdravotního stavu podle § 8 může posuzovaná fyzická osoba předložit územní správě sociálního zabezpečení společně s žádostí ve věcech přiznání nebo změny poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění nebo s žádostí o zahájení řízení ve věcech osob zdravotně znevýhodněných anebo do 15 dnů ode dne podání této žádosti nebo ode dne doručení oznámení o zahájení řízení ve věcech osob zdravotně znevýhodněných. Nejsou-li podklady předloženy společně se žádostí podle věty první, územní správa sociálního zabezpečení zašle žádost o posouzení zdravotního stavu bez těchto podkladů a podklady předložené ve lhůtě podle věty první předá Institutu posuzování zdravotního stavu bezodkladně po uplynutí této lhůty. Podklady k posouzení zdravotního stavu jsou součástí spisu vedeného Institutem posuzování zdravotního stavu.

(7) K podkladům předloženým po uplynutí lhůty podle odstavce 6 nebo lhůty pro předložení podkladů podle jiných právních předpisů⁸⁹⁾ se nepřihlíží. Institut posuzování zdravotního stavu může prominout zmeškání lhůty podle odstavce 6 nebo lhůty pro předložení podkladů podle jiných právních předpisů⁸⁹⁾ do doby vydání posudku o zdravotním stavu; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.

(78) Nepodrobí-li se posuzovaná fyzická osoba vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření podle odstavce 4 písm. a) a b) anebo odmítne poskytnout součinnost podle odstavce 4 písm. c) a d) nebo podle odstavce 5, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu tuto skutečnost neprodleně orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán.

(89) Ustanovení § 8 odst. 8 platí obdobně pro posudkovou komisi.

⁸⁹⁾ § 23 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

§ 22 odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 16b

Posudkové komise ministerstva

(1) Posudkové komise ministerstva jsou nejméně tříčlenné. Předsedou posudkové komise může být jen lékař. Předseda posudkové komise a tajemník posudkové komise jsou vždy zaměstnanci zařazení k výkonu práce v ministerstvu; tajemník je členem posudkové komise. Dalšími členy posudkové komise jsou odborní lékaři jednotlivých klinických oborů. Na základě rozhodnutí předsedy posudkové komise mohou být dalšími členy posudkové komise odborní nelékařští zdravotničtí pracovníci podle § 8 odst. 4 věty druhé.

(2) Posudková komise ministerstva je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen posudkový lékař, který je předsedou této komise, tajemník a další lékař. Posudková komise ministerstva se usnáší většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas jejího předsedy.

(3) Posudkový lékař, který je předsedou posudkové komise ministerstva, řídí jednání této komise, určuje její konkrétní složení a rozhoduje o zařazení jednotlivých případů na pořad jednání komise. Je-li předseda posudkové komise vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

(4) K jednání posudkové komise ministerstva je možno se souhlasem posuzované fyzické osoby přizvat na její žádost jiné fyzické osoby, lze-li od nich očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro posudkový závěr.

Platné znění části zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, s vyznačením navrhované změny

* * *

§ 8

Osvobození od poplatku

(1) Od poplatků jsou osvobozeny

a) státní orgány a státní fondy,

b) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států a požívají-li výsady a imunity podle mezinárodního práva, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,

c) územní samosprávné celky a jejich orgány, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny,

d) právnické osoby, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny,

e) fyzické nebo právnické osoby, stanoví-li tak mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána.

(2) Od poplatků jsou osvobozeny úkony

a) související s prováděním zvláštních právních předpisů o sociálním zabezpečení, o důchodovém pojištění, o příplatku k důchodu a o zvláštním příspěvku k důchodu, o veřejném zdravotním pojištění, o státní sociální podpoře, o nemocenském pojištění, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, o zaměstnanosti, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o sociálně-právní ochraně dětí, o sociálních službách, o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, ve věcech branné povinnosti občanů a ve věcech civilní služby, s výjimkou poplatku za vydání nebo výměnu průkazu osoby se zdravotním postižením podle položky 9 písm. g) sazebníku a s výjimkou poplatku za přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle právních předpisů o sociálních službách a podle zákona o zaměstnanosti,

b) prováděné v důsledku změny nebo opravy názvu obce, města, kraje, ulice, jiného veřejného prostranství, rodného čísla a úkony, prováděné v důsledku rozhodnutí z moci úřední,

c) pro orgány územního samosprávného celku, prováděné úřadem téhož územního samosprávného celku,

d) pro účely dědického řízení, prováděného notářem jako soudním komisařem,

e) pro účely exekučního řízení, prováděného soudním exekutorem, s výjimkou položky 1 bod 1 písmeno m),

f) pro účely využití volebního práva,

g) související s poskytováním dočasné ochrany cizincům,

h) stanoví-li tak mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána,

i) prováděné v důsledku živelní pohromy na území České republiky; za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice a rychlost větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní stupnice udávající akroseizmické účinky zemětřesení.

(3) Na výsledku úkonu osvobozeného podle odstavce 2 písm. a) až i) vyznačí správní úřad účel, k němuž byl proveden.

(4) Od poplatků jsou osvobozeny i další osoby nebo úkony, a to v rozsahu stanoveném v sazebníku.

(5) V rozsahu stanoveném v sazebníku se správní úřad zmocňuje snížit nebo zvýšit poplatek anebo upustit od jeho vybrání.

* * *

Příloha

Sazebník

Položka 9

a) vydání průkazu osoby se zdravotním postižením, včetně vydání tohoto průkazu za nový z důvodu změn údajů uvedených na průkaze Kč 30

b) Přijetí žádosti o vydání povolení k zaměstnání cizinci Kč 500

c) Přijetí žádosti o prodloužení platnosti vydaného povolení k zaměstnání cizinci Kč 250

d) Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání za účelem výkonu práce fyzických osob pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení Kč 25 000

e) Vydání opakovaného povolení ke zprostředkování zaměstnání za účelem výkonu práce fyzických osob pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení Kč 15 000

f) Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání spočívající ve vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, a v poradenské a informační činnosti v oblasti pracovních příležitostí Kč 5 000

g) vydání průkazu osoby se zdravotním postižením náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak Kč 200

Poznámka

Pro účely úkonů podle písmen b) a c) této položky se cizincem rozumí osoba, které k výkonu práce na území České republiky je vydáváno povolení k zaměstnání.

* * *

Platné znění částí zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, s vyznačením navrhovaných změn

* * *

§ 4

(1) Úřad práce plní úkoly v oblastech

a) zaměstnanosti,

b) ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,

c) státní sociální podpory,

d) dávek pro osoby se zdravotním postižením,

e) příspěvku na péči,

fd) pomoci v hmotné nouzi,

ge) inspekce poskytování sociálně-právní ochrany,

hf) dávek pěstounské péče,

ig) náhradního výživného pro nezaopatřené dítě,

v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti³⁾3), zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů⁴⁾4), zákonem o sociálně-právní ochraně dětí¹¹⁾11), zákonem o státní sociální podpoře⁵⁾5), zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů⁸⁾8), zákonem o sociálních službách⁹⁾9), zákonem o náhradním výživném¹⁷⁾17) a zákonem o pomoci v hmotné nouzi¹⁰⁾10).

(2) Úřad práce je přístupovým místem pro zajištění elektronické komunikace v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti mezi členskými státy Evropské unie.

Jednotný informační systém práce a sociálních věcí

§ 4a

(1) Ministerstvo je správcem Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož obsahem jsou údaje nezbytné k plnění úkolů ministerstva a Úřadu práce v oblasti státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením, sociálně-právní ochrany dětí, náhradního výživného pro nezaopatřené dítě, státní politiky zaměstnanosti a ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele podle jiných právních předpisů. Jednotný informační systém práce a sociálních věcí může ministerstvo a Úřad práce využít rovněž za účelem získání potřebných údajů uvedených ve větě první nezbytných pro výplatu a kontrolu vyplácení dávek nebo podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci nebo kompenzace¹²⁾12). Správou evidence údajů o výplatách dávek uvedených ve větách první a druhé může správce Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí pověřit Českou správu sociálního zabezpečení. Součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí je rovněž Standardizovaný záznam sociálního pracovníka vedený podle zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o sociálních službách; vzor Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Údaje z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí mohou být poskytovány subjektu, jehož se týkají. Údaje vedené v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí mohou být ministerstvem z tohoto systému poskytovány dále jen v případech a za podmínek uvedených v zákoně.

(3) Ministerstvo zřídí na žádost pověřeného obecního úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo újezdního úřadu zaměstnancům těchto úřadů oprávnění k přístupu k údajům Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí a tento přístup eviduje. Zpřístupněnými údaji jsou údaje o podaných žádostech o dávku, nároku na dávku a na její výplatu, výši dávky a formě její výplaty a údaje o stanovených sankcích spojených s porušením podmínek nároku na dávku a na její výplatu. Přístup zaměstnance k údajům o osobách hlášených k trvalému nebo hlášenému místu pobytu v obvodu územní působnosti pověřeného obecního úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo újezdního úřadu se zřizuje za účelem výkonu povinností podle § 92 písm. b) a d) zákona o sociálních službách a podle § 64 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi.

(4) Ministerstvo zřídí na žádost krajského úřadu zaměstnanci krajského úřadu oprávnění k přístupu k údajům Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí a tento přístup eviduje. Zpřístupněnými údaji jsou údaje uvedené v odstavci 3 větě druhé. Přístup zaměstnance k údajům o osobách hlášených k trvalému nebo hlášenému místu pobytu v územním obvodu kraje se zřizuje za účelem výkonu povinností podle § 93 písm. c) zákona o sociálních službách.

(5) Ministerstvo zřídí na žádost krajské pobočky Úřadu práce zaměstnanci krajské pobočky Úřadu práce oprávnění k přístupu k údajům vedeným ve Standardizovaném záznamu sociálního pracovníka a tento přístup eviduje.

(6) Ministerstvo zřídí na žádost České správy sociálního zabezpečení zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení a zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení oprávnění k přístupu k údajům vedeným v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí v rozsahu potřebném pro výkon jeho činností podle zákona a tento přístup eviduje.

(7) V rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí se zpracovávají rovněž anonymizované údaje pro účely statistik, vykazování a publikace otevřených dat. Takto zpracované údaje a z nich pocházející statistiky může ministerstvo předávat jiným orgánům veřejné moci a publikovat je jako otevřená data podle zvláštního právního předpisu¹³⁾13).

* * *

Platné znění části zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), s vyznačením navržené změny

* * *

ČÁST PÁTÁ

Postavení poskytovatele, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb

Práva a povinnosti poskytovatele

§ 45

(1) Poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

(2) Poskytovatel je povinen

a) informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,

b) zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních služeb nehrazených a částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a umístit ho tak, aby byl seznam přístupný pacientům; to neplatí pro poskytovatele lékárenské péče,

c) vymezit provozní a ordinační dobu a údaj o ní umístit tak, aby tato informace byla přístupná pacientům,

d) opatřit zdravotnické zařízení viditelným označením, které musí obsahovat obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména a příjmení poskytovatele, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

e) v době nepřítomnosti nebo dočasného přerušení poskytování zdravotních služeb zpřístupnit pacientům informaci o poskytnutí neodkladné péče jiným poskytovatelem v rámci jeho ordinační doby,

f) předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu tento poskytovatel znám, a na vyžádání též poskytovateli zdravotnické záchranné služby nebo pacientovi; registrující poskytovatel v oboru zubní lékařství nebo v oboru gynekologie a porodnictví má povinnost předat zprávu jen v případě, kdy poskytnutí zdravotních služeb indikoval registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost,

g) předat jiným poskytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb potřebné informace o zdravotním stavu pacienta nezbytné k zajištění návaznosti dalších zdravotních a sociálních služeb poskytovaných pacientovi,

h) zpracovat seznam zdravotních služeb, k jejichž poskytnutí je vyžadován písemný souhlas; to neplatí pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby, přepravy pacientů neodkladné péče, záchytné služby a lékárenské péče,

i) informovat pacienta o tom, že se na poskytování zdravotních služeb mohou podílet osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, a to včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace, a že pacient může přítomnost těchto osob při poskytování zdravotních služeb a nahlížení do zdravotnické dokumentace zakázat,

j) přijmout pacienta k

1. izolaci, karanténě, léčení nebo lékařskému dohledu stanovenému podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud je oprávněn požadované zdravotní služby zajišťovat,

2. ochrannému léčení nařízenému soudem, jde-li o poskytovatele zajišťujícího tuto službu podle zákona o specifických zdravotních službách,

k) poskytnout zdravotní služby indikované lékařem Vězeňské služby osobě obviněné nebo odsouzené nebo umístěné v ústavu pro výkon zabezpečovací detence v termínu předem dohodnutém s Vězeňskou službou; to neplatí v případě poskytnutí neodkladné péče,

l) podílet se na žádost kraje, jehož krajský úřad mu udělil oprávnění, na zajištění lékařské pohotovostní služby, lékárenské pohotovostní služby a pohotovostní služby zubních lékařů; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu,

m) předávat údaje do Národního zdravotnického informačního systému,

n) uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout; toto pojištění musí trvat po celou dobu poskytování zdravotních služeb; kopii pojistné smlouvy je poskytovatel povinen zaslat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení poskytování zdravotních služeb,

o) poskytovat informace vnitrostátnímu kontaktnímu místu na jeho žádost podle zákona o veřejném zdravotním pojištění ⁵⁰⁾.

(3) Poskytovatel je dále povinen

a) předat pacientovi lékařský posudek nebo potvrzení pro Úřad práce České republiky – krajskou pobočku a na území hlavního města Prahy pro pobočku pro hlavní město Prahu v případě, že pacient není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce nebo pobočkou pro hlavní město Prahu při zprostředkování zaměstnání ²⁴⁾,

b) umožnit vstup osobám pověřeným příslušným správním orgánem, orgánem ochrany veřejného zdraví, Státním ústavem pro kontrolu léčiv, smluvní zdravotní pojišťovnou, komorou, pověřeným lékařům posudkové služby okresních správ sociálního zabezpečení, zaměstnancům okresních správ sociálního zabezpečení pověřených provedením kontroly, Veřejnému ochránci práv a pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv za účelem zjišťování podkladů potřebných k plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících činnost a úkoly uvedených subjektů a poskytnout jim potřebnou součinnost a předložit doklady nezbytné k provedení kontroly a plnění jejich úkolů; vstupem pověřených osob nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb,

c) umožnit vstup lékařům a zaměstnancům služebních orgánů pověřených kontrolou podle zákona o nemocenském pojištění ²⁵⁾ a orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ²⁶⁾ za účelem zjišťování podkladů potřebných pro plnění úkolů podle tohoto zákona, zákona o nemocenském pojištění nebo zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v souvislosti s plněním úkolů v důchodovém pojištění; vstupem těchto osob nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb,

d) poskytovat příslušnému správnímu orgánu, ministerstvu a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv na jeho žádost podklady a údaje potřebné pro přípravu na řešení mimořádných událostí a krizových situací,

e) zajistit součinnost členům mezinárodních orgánů při plnění jejich úkolů, vyplývá-li tato povinnost z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,

f) zajistit splnění oznamovací povinnosti a sdělování údajů podle zákona upravujícího sociálně-právní ochranu dětí,

g) na žádost pacienta, kterému poskytuje následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči pro tutéž nemoc nebo úraz trvající, včetně následné nebo dlouhodobé lůžkové péče poskytované předchozími poskytovateli, nepřetržitě déle než 60 dnů, vydat písemné potvrzení o této skutečnosti, a to pro účely řízení o příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách,

h) umožnit sociálním pracovníkům Úřadu práce České republiky – krajských poboček a pobočky pro hlavní město Prahu Institutu posuzování zdravotního stavu a sociálním pracovníkům Ministerstva práce a sociálních věcí provést u pacienta uvedeného v písmenu g) sociální šetření pro účely řízení o příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách a sdělit těmto pracovníkům informace nezbytné pro toto šetření; tím nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb.

(4) Poskytovatel je povinen informovat

a) osobu určenou pacientem podle § 33 odst. 1, není-li takové osoby, nebo není-li dosažitelná, manžela nebo registrovaného partnera, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, rodiče, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, tak jinou svéprávnou osobou blízkou, je-li mu známa, že pacient svévolně opustil zdravotnické zařízení lůžkové péče, a

b) Policii České republiky,

a to v případech, kdy přerušením poskytování zdravotních služeb je vážně ohroženo zdraví nebo život pacienta nebo třetích osob.

24) Zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

26) Zákon č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

50) § 14c zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

30)³⁰⁾§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 109/2006 Sb.

3)³⁾Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

4)⁴⁾Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11)¹¹⁾Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

5)⁵⁾Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

8)⁸⁾Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.

9)⁹⁾Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

17)¹⁷⁾Zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném).

10)¹⁰⁾Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

12)¹²⁾§ 44b zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13)¹³⁾§ 4b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.