ROZPOČTOVÝ PROCES
ROZPOČTOVÝ PROCES
Od rozpočtových smluv z let 1970 a 1975 se úloha Parlamentu v rozpočtovém procesu postupně zvyšuje. Na základě Lisabonské smlouvy z roku 2009 rozhodují Parlament a Rada o celkovém rozpočtu EU stejnou měrou.
PRÁVNÍ ZÁKLAD
— Článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
— Články 39 až 55 finančního nařízení (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU)
č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012).
— Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.
CÍLE
Výkon rozpočtových pravomocí spočívá ve stanovení celkové výše výdajů a rozdělování ročních výdajů EU, stanovení příjmů nezbytných k jejich krytí a v kontrole plnění rozpočtu. Samotný rozpočtový proces zahrnuje přípravu a schvalování rozpočtu (pro podrobnosti o příjmech EU viz 1.4.1, o výdajích EU 1.4.2, o víceletém finančním rámci (VFR) 1.4.3, o plnění rozpočtu EU 1.4.4 a o rozpočtové kontrole 1.4.5).
POPIS
A. Souvislosti
Parlament a Rada společně tvoří rozpočtový orgán. Před rokem 1970 vykonávala rozpočtové pravomoci pouze sama Rada, Parlament plnil pouze poradní úlohu. Rozpočtové pravomoci Parlamentu se rozšířily smlouvami ze dne 22. dubna 1970 a 22. července 1975:
— smlouva z roku 1970 sice ponechala Radě právo posledního slova v oblasti tzv. „povinných výdajů“ souvisejících s povinnostmi vyplývajícími ze Smlouvy či
s akty přijatými podle Xxxxxxx, ale Parlamentu dala poslední slovo v oblasti tzv.
„nepovinných výdajů“, které původně dosahovaly 8 % rozpočtu,
— smlouva z roku 1975 dala Parlamentu právo zamítnout rozpočet jako celek.
Než vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, probíhala v rámci rozpočtového procesu v Radě i v Parlamentu vždy dvě čtení; v závěru procesu mohl Parlament rozpočet buď schválit, nebo jej jako celek zamítnout.
Následné Smlouvy nepřinesly žádné zásadní změny, ty přišly až s Lisabonskou smlouvou, která zavedla jednodušší a transparentnější rozpočtový proces (spolurozhodování o rozpočtu). Změny vyplývají hlavně ze skutečnosti, že se již nerozlišuje mezi povinnými a nepovinnými výdaji. To umožňuje rozhodovat o všech výdajích stejným postupem, který se dále zjednodušil, neboť v každém orgánu probíhá jen jedno čtení na základě návrhu rozpočtu, který předkládá Komise.
B. Jednotlivé fáze procesu
Článek 314 SFEU stanoví pořadí etap a platné lhůty pro rozpočtový proces. Současná praxe je ovšem taková, že se orgány před zahájením rozpočtového procesu každoročně dohodnou na „pragmatickém harmonogramu“.
1. První fáze: předložení návrhu rozpočtu Komisí
Parlament a Rada stanoví pokyny k prioritám rozpočtu. Komise vypracuje návrh rozpočtu a předá jej Radě a Parlamentu (podle čl. 314 odst. 2 SFEU nejpozději do
1. září, ale podle pragmatického harmonogramu do konce dubna nebo do začátku května). Pokud je třeba zohlednit nové skutečnosti, může Komise návrh rozpočtu později upravit, ale jen do dne svolání dohodovacího výboru (viz níže).
2. Druhá fáze: přijetí postoje Rady k návrhu rozpočtu
Rada přijme svůj postoj k návrhu rozpočtu a předá jej Parlamentu (podle čl. 314 odst. 3 SFEU musí být předložen nejpozději do 1. října, ale podle pragmatického harmonogramu je odeslán do konce července). Rada musí plně informovat Parlament o důvodech, na jejichž základě postoj přijala.
3. Třetí fáze: čtení v Parlamentu
Parlament musí zareagovat ve lhůtě 42 dnů. Během této doby může buď přijmout postoj Rady, nebo neučinit žádné rozhodnutí, přičemž v takovém případě je rozpočet považován za schválený s konečnou platností, nebo Parlament může předložit pozměňovací návrhy, pokud je přijme většina poslanců. V takovém případě je pozměněný návrh zaslán zpět jak Xxxx, tak Komisi. Předseda Parlamentu pak musí po dohodě s předsedou Rady neprodleně svolat dohodovací výbor.
4. Čtvrtá fáze: svolání dohodovacího výboru a schválení rozpočtu
Dohodovací výbor (složený ze stejného počtu zástupců Rady a Parlamentu) má ode dne svolání 21 dnů na to, aby se shodl na společném návrhu. K tomu je třeba přijmout rozhodnutí kvalifikovanou většinou členů Rady či jejich zástupců a většinou zástupců Parlamentu. Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou potřebnou činnost v úsilí o sladění postojů Parlamentu a Rady.
Nedosáhne-li dohodovací výbor do 21 dnů dohody o společném návrhu, musí Komise předložit nový návrh rozpočtu. Jestliže se dohodovací výbor v této lhůtě na společném návrhu dohodne, mají Parlament a Rada ode dne přijetí 14 dnů na to, aby společný návrh schválily. V následující tabulce je uveden přehled možných výsledků jednání na konci této 14denní lhůty.
Postup schvalování společného návrhu v dohodovacím výboru
Postoje ke společnému návrhu | Parlament | Rada | Výsledek |
+ = přijat – = zamítnut 0 = žádné rozhodnutí | + | + | Společný návrh přijat |
− | Parlament může potvrdit svůj postoj[1] | ||
0 | Společný návrh přijat | ||
0 | + | Společný návrh přijat | |
− | Komise předloží nový návrh rozpočtu | ||
0 | Společný návrh přijat | ||
− | + | Komise předloží nový návrh rozpočtu | |
− | Komise předloží nový návrh rozpočtu | ||
0 | Komise předloží nový návrh rozpočtu |
Pokud je tento postup úspěšně ukončen, prohlásí předseda Parlamentu rozpočet za schválený s konečnou platností. V případě, že není rozpočet do začátku rozpočtového roku přijat, zavádí se systém prozatímních dvanáctin, dokud nedojde ke shodě. V tomto případě mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol, a to až do výše jedné dvanáctiny prostředků zapsaných v dotyčné kapitole rozpočtu předešlého rozpočtového roku. Tato částka však nesmí překročit jednu dvanáctinu prostředků zapsaných ve stejné kapitole návrhu rozpočtu. Podle článku 315 SFEU však může Rada na návrh Komise povolit výdaje překračující jednu dvanáctinu (v souladu s článkem 16 finančních pravidel), pokud Parlament ve lhůtě 30 dnů nerozhodne o snížení výdajů povolených Radou.
5. Dodatečné a opravné rozpočty
V případě nevyhnutelných, mimořádných nebo nepředvídatelných okolností (v souladu s článkem 44 finančních pravidel) může Komise předkládat návrhy opravných rozpočtů za účelem změny rozpočtu schváleného na běžný rok. Pro tyto opravné rozpočty platí stejná pravidla jako pro souhrnný rozpočet.
ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU
A. Pravomoci vyplývající z článku 314 SFEU
V roce 1970 získal Parlament právo posledního slova v otázkách nepovinných výdajů. Podíl nepovinných výdajů vzrostl z 8 % rozpočtu v roce 1970 na více než 60 % v roce 2010, což byl poslední rozpočtový rok, v němž se toto rozlišení používalo. Po zrušení rozlišení mezi povinnými a nepovinnými výdaji nyní Parlament sdílí spolu
[1]Jestliže Parlament společný návrh schválí, zatímco Rada jej zamítne, může Parlament většinou hlasů svých členů
a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů rozhodnout, že potvrdí některé nebo všechny své předchozí pozměňovací návrhy. Jestliže se v Parlamentu nedosáhne požadované většiny, zachová se postoj dohodnutý ve společném návrhu.
s Radou pravomoci v oblasti stanovování celkových rozpočtových výdajů. Pozici Parlamentu lze dokonce považovat za silnější než pozici Rady, protože Rada nikdy nemůže prosadit rozpočet proti vůli Parlamentu, zatímco Parlament může mít za určitých okolností poslední slovo a prosadit rozpočet proti vůli Rady (viz B.4 výše). To je ovšem poměrně nepravděpodobné a bylo by vhodnější říci, že nový rozpočtový proces je z největší části založen na skutečném (byť specifickém) postupu spolurozhodování, v jehož rámci Parlament a Rada jednají na stejné úrovni a který se vztahuje na všechny výdaje Unie. Od doby, kdy nabyl Parlament v roce 1975 příslušné pravomoci, odmítl rozpočet jako celek dvakrát (v prosinci 1979 a v prosinci 1984). Podle nových pravidel přijatých v rámci Lisabonské smlouvy dohodovací výbor čtyřikrát nedospěl k dohodě (u rozpočtů na roky 2011, 2013, 2015 a 2018). Ve všech čtyřech případech byl nakonec přijat nový návrh rozpočtu předložený Komisí. Ten odrážel výsledek dohodovacího řízení a byl v podstatě kompromisem.
V případě rozpočtu na rok 2024 dosáhly Parlament a Rada předběžné dohody dne 11. listopadu 2023, tj. ve lhůtě pro dohodovací řízení. Rada přijala konečnou dohodu o rozpočtu dne 20. listopadu 2023 a Parlament ji přijal o dva dny později na plenárním zasedání. Předsedkyně Parlamentu poté konečné znění podepsala. Parlament a Rada se dohodly na tom, že v rozpočtu na rok 2024 budou prostředky na závazky stanoveny v celkové výši 189,4 miliardy EUR a prostředky na platby v celkové výši 142,6 miliardy EUR.
Během jednání zajistil Parlament pro rozpočet EU na rok 2024 oproti původnímu návrhu Komise dodatečné finanční prostředky ve výši téměř 670 milionů EUR. Tyto prostředky budou směřovat na klíčové priority, jako je humanitární pomoc, globální výzvy (např. řešení důsledků války na Ukrajině), Erasmus+, dopravní infrastruktura a podpora mladých zemědělců.
V únoru 2024 se Parlament a Rada dohodly na bezprecedentním navýšení víceletého finančního rámce EU s cílem umožnit rozpočtu EU, aby lépe reagoval na přetrvávající výzvy. Rozpočet na rok 2024 pak bylo třeba upravit tak, aby tyto změny odrážel; Komise za tímto účelem dne 29. února 2024 předložila návrh opravného rozpočtu.
B. Interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni (IID) a víceleté finanční rámce (VFR) (viz 1.4.3)
Po opakovaných sporech ohledně právního základu pro plnění rozpočtu přijaly orgány v roce 1982 společné prohlášení, jímž byla rovněž stanovena opatření, která mají za cíl zajistit hladší dokončení rozpočtového procesu. Poté následovala řada interinstitucionálních dohod týkajících se těchto období: 1988–1992, 1993– 1999, 2000–2006 a 2007–2013. Interinstitucionální dohoda na období 2021–2027 vstoupila v platnost v prosinci 2020. Tyto vzájemně na sebe navazující dohody poskytly interinstitucionální referenční rámec pro roční rozpočtové procesy, který významně zlepšil fungování rozpočtového procesu.
Cílem stávající interinstitucionální dohody je prosazovat rozpočtovou kázeň, zlepšit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech a zajistit řádné finanční řízení. Jejím cílem je také navázat spolupráci a vypracovat plán na zavedení nových vlastních zdrojů, které mají v průběhu VFR na
období 2021–2027 stačit ke splacení prostředků nástroje EU na podporu oživení, jenž byl zřízen podle nařízení Rady (EU) 2020/2094.
Ačkoli víceleté finanční rámce nenahrazují roční rozpočtový proces, byla interinstitucionálními dohodami zavedena určitá forma spolurozhodování o rozpočtu, díky níž se Parlament může prosadit jako plnoprávná složka rozpočtového orgánu, upevnit jako orgán svou věrohodnost a prosazovat v rozpočtu své politické priority. V Lisabonské smlouvě a ve finančním nařízení je rovněž stanoveno, že roční rozpočet musí dodržovat stropy stanovené ve víceletém finančním rámci, který musí sám dodržovat stropy stanovené v rozhodnutí o vlastních zdrojích.
C. Evropský semestr
Rada pro hospodářské a finanční věci dne 7. září 2010 schválila zavedení tzv. evropského semestru, tj. cyklu koordinace hospodářských politik na úrovni EU za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020. Jedná se o šestiměsíční období, během něhož jsou každý rok analyzovány rozpočtové a strukturální politiky členských států s cílem odhalit veškeré nesrovnalosti a vznikající nerovnováhy. Na základě analytického hospodářského posouzení udílí Komise členským státům politické pokyny nebo doporučení týkající se fiskálních, makroekonomických a strukturálních reforem. Cílem evropského semestru je posílit koordinaci v době, kdy jsou klíčová rozpočtová rozhodnutí na vnitrostátní úrovni ještě v přípravné fázi. Kromě koordinace jednotlivých vnitrostátních rozpočtů vyvíjí Parlament rovněž úsilí směřující k využití synergií a k posílení koordinace mezi jednotlivými vnitrostátními rozpočty a rozpočtem EU.
Další informace naleznete na internetových stránkách Rozpočtového výboru.
Xxxxxxx Xxxx Xxxxx 04/2024