Stanovy ČEZ, a. s.

Stanovy ČEZ, a. s.

Schváleno valnou hromadou dne 21.ledna 2005

I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Založení a vznik společnosti

1. Akciová společnost ČEZ, a. s. (dále jen “společnost”) byla založena bez výzvy k upisování akcií na základě zakladatelské listiny rozhodnutím Fondu národního majetku České republiky, IČ: 41 69 29 18, se sídlem Praha 2, Rašínovo nábř. 42, ze dne 30. dubna 1992.

2. Společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku dne 6. května 1992.

Článek 2

Obchodní firma a sídlo společnosti

1. Obchodní firma společnosti zní: ČEZ, a. s.

2. Sídlem společnosti je Praha 4, Duhová 2/1444, PSČ: 140 53.

3. Společnosti bylo přiděleno IČ: 45274649.

4. Společnosti bylo přiděleno DIČ: CZ45274649.

Článek 3 Trvání společnosti

Společnost byla založena na dobu neurčitou.

Článek 4

Zápisy údajů o společnosti do obchodního rejstříku

1. Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1581.

Článek 5 Předmět podnikání

1. Předmětem podnikání společnosti je:

a) výroba elektřiny,

b) distribuce elektřiny,

c) obchod s elektřinou,

d) výroba tepelné energie,

e) rozvod tepelné energie,

f) projektování elektrických zařízení,

g) instalace a opravy elektronických zařízení,

h) instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů,

i) automatizované zpracování dat,

j) montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení,

k) testování, měření a analýzy,

l) reprografické služby,

m) výroba demineralizované vody,

n) provádění rozborů olejů, vody a uhlí,

o) pronájem a půjčování věcí movitých,

p) koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (maloobchod nebo velkoobchod),

q) montáž, opravy, rekonstrukce, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení, kotlů a tlakových nádob, periodické zkoušky nádob na plyny,

r) kovoobráběčství,

s) technické činnosti v dopravě,

t) činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců,

u) podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady,

v) vodoinstalatérství,

w) izolatérství,

x) poskytování software,

y) ubytovací služby,

z) hostinská činnost,

a1) provozování vodovodů a kanalizací,

b1) výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické,

c1) poradenská činnost v energetice, d1) analýzy vzorků spodní vody,

e1) dekontaminační práce,

f1) výroba stavebních materiálů, g1) zastupování v celním řízení,

h1) provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy,

i1) výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako hořlavé, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilující,

j1) pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávácích akcí včetně lektorské

činnosti,

k1) psychologické poradenství a diagnostika,

l1) provozování kulturních a kulturně-vzdělávacích zařízení,

m1) poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, n1) technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany,

o1) inženýrská činnost v investiční výstavbě, p1) nakládání s odpady (vyjma nebezpečných), q1) kopírovací práce,

r1) činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, s1) služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské

povahy u fyzických a právnických osob, t1) zprostředkování obchodu a služeb,

u1) činnost pojišťovacího makléře v registru pojišťovacích zprostředkovatelů.

Článek 6

Základní kapitál společnosti a způsob splácení emisního kursu akcií

1. Základní kapitál společnosti činí 00.000.000.000,- Kč (slovy: padesátdevětmiliarddvěstě dvacetjedenmilionosmdesátčtyřitisícetřistakorunčeských).

2. Při upsání nových akcií jsou přípustné peněžité i nepeněžité vklady. Nepeněžité vklady musí být oceněny znalcem dle zákona.

Článek 7 Akcie společnosti

1. Základní kapitál společnosti je rozvržen na 592.210.843 kusy (slovy: pětsetdevadesát dvamilionydvěstědesettisícosmsetčtyřicettři kusy) akcií o jmenovité hodnotě 100,- Kč (slovy: jednostokorunčeských). Všechny akcie mají zaknihovanou podobu.

2. Všechny akcie společnosti znějí na majitele. Všechny akcie společnosti jsou registrovány.

3. Práva spojená se zaknihovanými akciemi na majitele vykonává osoba vedená k příslušnému rozhodnému dni v zákonem stanovené evidenci cenných papírů ve Středisku cenných papírů v Praze, pokud zákon nestanoví jinak.

Článek 8 Vydávání dluhopisů

1. Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie společnosti (vyměnitelné dluhopisy) nebo přednostní právo na upisování akcií (prioritní dluhopisy), pokud současně rozhodne o podmíněném zvýšení základního kapitálu.

2. Způsob vydávání dluhopisů se řídí právními předpisy a podléhá schválení příslušným státním orgánem dle těchto předpisů.

II. PRÁVA A POVINNOSTI AKCIONÁŘŮ

Článek 9 Práva akcionářů

1. Akcionář má právo, za podmínek uvedených v § 178 obchodního zákoníku, na podíl ze zisku společnosti (dividendu), který valná hromada podle hospodářského výsledku schválila k rozdělení. Tento podíl se určuje poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií ke jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. Právo na dividendu má akcionář, který je uveden jako majitel akcie nebo akcií ve Středisku cenných papírů ke dni konání valné hromady, která rozhodla o vyplacení dividendy. Tento den je rozhodným dnem pro výplatu dividendy. Akcionář není povinen vrátit společnosti dividendu přijatou v dobré víře.

2. Akcionář po dobu trvání společnosti, ani v případě jejího zrušení, není oprávněn požadovat vrácení svých vkladů. Za vrácení vkladů se nepovažují plnění stanovená zákonem. Po zrušení společnosti s likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku.

3. Akcionář má právo podílet se na řízení společnosti, tj. účastnit se valné hromady a na ní hlasovat, požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Návrhy a protinávrhy akcionář uplatňuje zpravidla na jednání valné hromady. V případech, kdy jde o protinávrh akcionáře k návrhům, jejichž obsah je uveden v oznámení o konání valné hromady, anebo v případě, že o rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis, je povinen doručit písemné znění svého návrhu nebo protinávrhu nejméně pět pracovních dnů přede dnem konání valné hromady. To neplatí, jde- li o návrhy na volbu konkrétních osob do orgánů společnosti. Stejné právo na vysvětlení má akcionář ohledně záležitostí týkajících se osob ovládaných společností, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady.

4. Akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií společnosti, upisovaných ke zvýšení základního kapitálu, v rozsahu jeho podílu na základním kapitálu společnosti, pokud se akcie upisují peněžitými vklady. Toto právo může být omezeno nebo vyloučeno jen rozhodnutím valné hromady, a to jen v důležitém zájmu společnosti.

5. Akcionář může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu z valné hromady nebo jeho části za celou dobu existence společnosti. Kopie se pořizuje na náklady akcionáře.

6. Akcionář může požádat soud, aby prohlásil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, nebo stanovami společnosti. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne konání valné hromady nebo, pokud nebyla valná hromada řádně svolaná, ode dne, kdy se mohl dovědět o jejím konání, nejdéle však do jednoho roku, zaniká. Jestliže důvodem žaloby je to, že tvrzené usnesení valná hromada nepřijala, protože o něm nehlasovala, anebo to, že obsah tvrzeného usnesení neodpovídá usnesení, které valná hromada přijala,

lze podat žalobu do tří měsíců ode dne, kdy se žalobce o tvrzeném usnesení dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání valné hromady.

7. Akcionář nebo akcionáři společnosti, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3 % základního kapitálu, mohou požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí. Způsob svolání této valné hromady a úhrada jejích nákladů jsou upraveny zákonem.

8. Na žádost akcionářů uvedených v odst. 7.:

a) představenstvo zařadí jimi určenou záležitost na pořad jednání valné hromady, pokud je možno tento pořad doplnit zákonem stanoveným způsobem,

b) dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva v záležitostech určených v žádosti,

c) dozorčí rada uplatní právo na náhradu škody, které má společnost vůči

členovi představenstva,

d) představenstvo podá žalobu na splacení emisního kursu akcií proti akcionářům, kteří jsou v prodlení s jeho splacením, nebo uplatní postup podle

§ 177 obchodního zákoníku.

9. Akcionáři uvedení v odst. 7. mají právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a propojenými osobami, jsou-li pro to vážné důvody.

10. Pokud představenstvo nesvolá mimořádnou valnou hromadu dle odst. 7. tak, aby se konala nejpozději do 40 dnů od doručení žádosti, rozhodne soud na žádost akcionářů uvedených v odst. 7. o tom, že je zmocňuje svolat mimořádnou valnou hromadu. Svolání této valné hromady a úhrada jejích nákladů jsou upraveny zákonem.

11. Pokud dozorčí rada nebo představenstvo bez zbytečného odkladu nesplní žádost akcionářů uvedených v odst. 7. dle odst. 8., písm. c) nebo d), mohou tito akcionáři právo na náhradu škody nebo splacení emisního kursu jménem společnosti uplatnit sami. Náklady v tomto případě nese společnost.

Článek 10 Povinnosti akcionářů

1. Upisovatelé mají povinnost splatit upsané akcie společnosti včas, podle termínů stanovených rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Důsledky porušení této povinnosti stanoví zákon a tyto stanovy.

2. Akcionář, který získá bud' sám, nebo společně s jinými osobami, jednáním ve shodě, podíl na hlasovacích právech společnosti, který mu umožňuje ovládnutí společnosti, je povinen do 60 dnů ode dne, který následuje po dnu, v němž akcionář tento podíl získal nebo překročil, učinit nabídku převzetí všem majitelům akcií této společnosti. Stejnou povinnost má i akcionář a osoby jednající s ním ve shodě, jejichž podíl na účastnických cenných papírech nebo hlasovacích právech získaný podle první věty, dosáhne nebo překročí hranici 2/3 nebo 3/4

hlasovacích práv. Tato povinnost zaniká, pokud akcionář ve stejné lhůtě sníží svůj podíl na hlasovacích právech pod rozsah, který založil jeho povinnost dle tohoto odstavce, nebo tím, že převedl akcie na jinou osobu s cílem nevykonávat sám, ani prostřednictvím jiných osob, rozhodující vliv ve společnosti. Zánik povinnosti je v obou případech podmíněn rozhodnutím Komise pro cenné papíry na základě písemné žádosti akcionáře. To neplatí, jestliže byly akcie převedeny na osobu, kterou akcionář ovládá nebo která ovládá akcionáře nebo se kterou akcionář jedná ve shodě, anebo se kterou je majetkově nebo osobně propojen, a to i v případě, že byla takto přenechána dispozice s hlasovacími právy. Podrobná pravidla a výjimky při plnění této povinnosti stanoví zákon. V konkrétním případě rozhoduje na žádost akcionáře Komise pro cenné papíry.

3. Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které získají nebo zcizí podíl na hlasovacích právech spojených s registrovanými akciemi společnosti v rozsahu 5 %, 10 %, 15 %, 20 %, 25 %, 30 %, jedné třetiny, 40 %, 45 %, 50 %, 55 %, 60 %, dvou třetin, 70 %, 75 %, 80 %, 90 % a 95 %, jsou povinny do tří pracovních dnů poté, co se o této skutečnosti dověděly nebo dovědět mohly, podat písemné oznámení společnosti, Komisi pro cenné papíry a Středisku cenných papírů. Oznamovací povinnost nemá majitel zaknihovaných akcií, pokud je jeho podíl na hlasovacích právech zjistitelný z evidence Střediska cenných papírů a majitel těchto akcií uzavřel se Střediskem cenných papírů smlouvu o tom, že bude plnit jeho oznamovací povinnost ve vztahu ke společnosti a Komisi pro cenné papíry. Oznamovací povinnost nemá majitel akcií, který je ovládanou osobou, pokud ovládající osoba splní jeho oznamovací povinnost při plnění své oznamovací povinnosti. Podrobný postup a důsledky nesplnění oznamovací povinnosti stanoví zákon.

4. Xxxxxxxx má povinnost bez zbytečného odkladu nahlásit případné změny v těch údajích o své osobě, které jsou vedeny v zákonem stanovené evidenci zaknihovaných cenných papírů. Společnost neodpovídá za jakékoli důsledky opomenutí této povinnosti.

III. ORGÁNY SPOLEČNOSTI

Článek 11 Struktura orgánů společnosti

1. Společnost má tyto orgány:

a) valnou hromadu,

b) představenstvo,

c) dozorčí radu.

IV. VALNÁ HROMADA

Článek 12

Postavení valné hromady a lhůta jejího konání

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti.

2. Řádná valná hromada se koná nejméně jednou za rok, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období.

3. Ostatní valné hromady svolávané představenstvem nebo dozorčí radou nebo akcionáři uvedenými v čl. 9 odst. 7., jsou mimořádnými valnými hromadami.

Článek 13 Působnost valné hromady

1. Do výlučné působnosti valné hromady náleží:

a) rozhodnutí o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem, pověřeným k tomu příslušným rozhodnutím valné hromady, nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,

b) rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu, nebo o pověření představenstva zvýšit základní kapitál, či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, nebo rozhodnutí o vydání poukázek na akcie, nebo rozhodnutí o souběžném snížení a zvýšení základního kapitálu, nebo o pověření představenstva, aby způsobem stanoveným zákonem a těmito stanovami, uveřejnilo částku snížení základního kapitálu a tomu odpovídající nové jmenovité hodnoty stávajících akcií společnosti,

c) rozhodnutí o snížení základního kapitálu a rozhodnutí o vydání vyměnitelných a prioritních dluhopisů,

d) volba a odvolání členů dozorčí rady s výjimkou členů volených a odvolávaných zaměstnanci dle zákona a těchto stanov, schválení smluv o výkonu funkce členů dozorčí rady a pravidel pro poskytování nenárokových plnění členům dozorčí rady společnosti,

e) schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty, stanovení tantiém a dividend, a přídělů ze zisku do jednotlivých fondů,

f) rozhodnutí o odměňování členů představenstva a dozorčí rady,

g) rozhodnutí o registraci účastnických cenných papírů společnosti podle zvláštního právního předpisu a o zrušení jejich registrace,

h) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,

i) rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy,

j) schvalování dispozice s podnikem společnosti nebo jeho částí nebo jiné dispozice se jměním společnosti nebo jeho částí, která je obdobná fúzi nebo rozdělení, a schvalování zastavení podniku nebo jeho částí,

k) schválení jednání učiněných jménem společnosti do jejího vzniku,

l) schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství a jejich změn,

m) rozhodnutí o investičních záměrech společnosti převyšujících v každém jednotlivém případě jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední řádné konsolidované účetní závěrky a rozhodnutí o udělení souhlasu představenstvu zcizit majetek společnosti, pokud účetní hodnota tohoto majetku v každém jednotlivém případě v jednom účetním období přesáhne jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední řádné konsolidované účetní závěrky,

n) rozhodnutí o objemu finančních prostředků, které může společnost použít pro poskytnutí sponzorských darů ve stanoveném období,

o) rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií a o změně práv spojených s určitým druhem akcií,

p) vyloučení, nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů, nebo na upisování nových akcií,

q) rozhodnutí o spojení akcií,

r) rozhodnutí o provedení due diligence (právního, ekonomického, technického, popř. ekologického auditu) a zpřístupnění informací z něho vyplývajících,

s) rozhodnutí o koncepci podnikatelské činnosti společnosti a o jejích změnách,

t) řešení sporů mezi orgány společnosti,

u) projednání roční zprávy představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku,

v) rozhodnutí o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy zahrnují do působnosti valné hromady.

Článek 14 Svolání valné hromady

1. Valnou hromadu svolává představenstvo, popř. jeho člen, pokud se představenstvo na svolání valné hromady bez zbytečného odkladu neusneslo, a zákon ukládá valnou hromadu svolat, anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet.

2. Jestliže to vyžadují zájmy společnosti, svolává valnou hromadu dozorčí rada a navrhuje na ní potřebná opatření. Za takový zájem společnosti se vždy považuje případ, kdy představenstvo nebo jeho člen nesplní svou povinnost svolat valnou hromadu.

3. Za podmínek stanovených zákonem může soud zmocnit akcionáře uvedené v čl. 9 odst. 7. svolat mimořádnou valnou hromadu.

4. Orgán svolávající valnou hromadu je povinen zajistit uveřejnění oznámení o konání valné hromady, nejméně 30 dnů před jejím konáním, v deníku Hospodářské noviny. Tato lhůta se zkracuje na 15 dnů v případě konání náhradní valné hromady a mimořádné valné hromady na žádost akcionářů uvedených v čl. 9 odst. 7.

5. Oznámení o konání valné hromady obsahuje:

a) obchodní firmu a sídlo společnosti,

b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,

c) označení, zda se svolává řádná, mimořádná nebo náhradní valná hromada,

d) pořad jednání valné hromady,

e) rozhodný den k účasti na valné hromadě,

f) podmínky pro výkon akcionářských práv na valné hromadě,

g) je-li na pořadu jednání schválení účetní závěrky, pak oznámení obsahuje též hlavní údaje této závěrky s uvedením doby a místa, v němž je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře společnosti,

h) jestliže má být na pořadu jednání valné hromady změna stanov společnosti, musí oznámení o konání valné hromady alespoň charakterizovat podstatu navrhovaných změn a návrh změn stanov musí být akcionářům k nahlédnutí v sídle společnosti ve lhůtě stanovené pro svolání valné hromady. Akcionář má právo vyžádat si zaslání kopie návrhu změn stanov na svůj náklad a své nebezpečí. Na tato práva musí být akcionáři upozorněni v oznámení o konání valné hromady,

i) další náležitosti stanovené zákonem (např. při snižování a zvyšování základního kapitálu, přeměnách společnosti), nebo rozhodnutím orgánu, který svolává valnou hromadu.

6. Valnou hromadu lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu. Toto odvolání nebo změna musí být oznámeny stejným způsobem jako svolání valné hromady, a to nejpozději do okamžiku zahájení valné hromady. Pokud by takové oznámení nebylo vydáno nejméně týden před datem konání valné hromady, mají akcionáři, kteří se dostaví podle původního oznámení o konání valné hromady, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Mimořádnou valnou hromadu svolanou na žádost akcionářů uvedených v čl. 9 odst. 7. lze odvolat nebo změnit datum konání jen pokud o to požádají tito akcionáři.

7. Pořad jednání valné hromady je před jejím konáním a po uveřejnění oznámení možno rozšířit jen na žádost akcionářů uvedených v čl. 9 odst. 7. a jen tehdy, pokud je možno rozšíření pořadu jednání uveřejnit způsobem stanoveným pro svolání valné hromady alespoň 10 dnů před konáním valné hromady.

Článek 15

Způsobilost k usnášení valné hromady a náhradní valná hromada

1. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti.

2. Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí se nepřihlíží k akciím a zatímním listům, s nimiž nelze, dle zákona nebo těchto stanov, hlasovací právo vykonávat.

3. Není-li valná hromada schopna se usnášet do jedné hodiny po čase zahájení uveřejněném v oznámení o svolání valné hromady, svolá představenstvo náhradní valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do šesti týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada.

4. Náhradní valná hromada musí mít nezměněný pořad jednání a je schopna usnášení bez ohledu na ustanovení odst. 1.

Článek 16

Účast na valné hromadě

1. Právo účastnit se valné hromady má osoba vedená jako akcionář nebo správce v zákonem stanovené evidenci cenných papírů, ve Středisku cenných papírů, k rozhodnému dni. Rozhodným dnem je šestý kalendářní den před konáním valné hromady. Valné hromady se dále účastní členové představenstva a členové dozorčí rady. Valné hromady se mohou účastnit rovněž osoby, u nichž je účelné, aby se vyjádřily k jednotlivým bodům pořadu jednání valné hromady, např. auditoři či poradci společnosti, a osoby zabezpečující průběh valné hromady. Ostatní osoby se mohou účastnit valné hromady pouze se souhlasem představenstva.

Článek 17

Jednání a rozhodování valné hromady

1. Valná hromada volí svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů (skrutátory).

2. Jednání valné hromady řídí její předseda, do doby jeho zvolení pak pověřený člen orgánu, který svolal valnou hromadu. Pokud je valná hromada svolána na základě rozhodnutí soudu na žádost akcionářů uvedených v čl. 9 odst. 7., může soud i bez návrhu určit předsedu valné hromady.

3. Předseda valné hromady je povinen na valné hromadě zabezpečit přednesení všech návrhů, protinávrhů a požadavků na vysvětlení podaných akcionáři, pokud se vztahují k předmětu jednání valné hromady a pokud na přednesení valné hromadě akcionář trvá. Dále je povinen zabezpečit na valné hromadě odpověď na požadavky akcionářů na vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, které jsou předmětem jednání valné hromady.

4. Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nebo stanovy společnosti nevyžadují většinu jinou. S každou akcií společnosti o jmenovité hodnotě 100,- Kč je spojen jeden hlas.

5. Valná hromada rozhoduje alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů o:

a) změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem, nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,

b) zvýšení či snížení základního kapitálu, nebo o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu, či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti, proti pohledávce na splacení emisního kurzu, nebo rozhodnutí o vydání poukázek na akcie, nebo rozhodnutí o souběžném snížení a zvýšení základního kapitálu, nebo o pověření představenstva, aby způsobem stanoveným zákonem a těmito stanovami uveřejnilo částku snížení základního kapitálu a tomu odpovídající nové jmenovité hodnoty stávajících akcií společnosti,

c) snížení základního kapitálu a o vydání vyměnitelných a prioritních dluhopisů,

d) zrušení společnosti s likvidací a návrhu rozdělení likvidačního zůstatku.

6. Valná hromada rozhoduje alespoň tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných akcionářů o:

a) vyloučení nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů,

b) vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování nových akcií podle

§ 204a obchodního zákoníku,

c) schválení ovládací smlouvy a její změně,

d) schválení smlouvy o převodu zisku a její změně,

e) zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady.

7. K rozhodnutí valné hromady o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií a o zrušení registrace akcií se vyžaduje i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů majících tyto akcie.

8. K rozhodnutí valné hromady o spojení akcií se vyžaduje i souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit.

9. V případech neuvedených v čl. 17 odst. 4 až 8 rozhoduje valná hromada většinou stanovenou zákonem.

10. Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo zatímním listům, s nimiž není spojeno právo hlasovat.

11. Akcionář nemůže vykonávat hlasovací právo:

a) spojené se zatímním listem, pokud je v prodlení se splácením emisního kursu nesplacených akcií nebo jeho části,

b) rozhoduje-li valná hromada o jeho nepeněžitém vkladu,

c) rozhoduje-li valná hromada o tom, zda s ním nebo s osobou, s níž jedná ve shodě, má být uzavřena smlouva mimo běžný obchodní styk, ledaže jde o smlouvu týkající se přeměny společnosti, smlouvu o převodu zisku nebo

o ovládací smlouvu, smlouvu o prodeji podniku nebo jeho části nebo smlouvu

o nájmu podniku nebo jeho části, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být poskytnuta výhoda nebo jim má být prominuto splnění povinnosti anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce,

d) pokud porušil povinnost učinit povinnou nabídku převzetí při ovládnutí cílové společnosti,

e) pokud porušil oznamovací povinnost,

f) v jiných případech stanovených zákonem.

12. Záležitosti, které nebyly zařazeny do uveřejněného pořadu jednání valné hromady, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti.

13. O valné hromadě se pořizuje zápis zákonem stanovenou formou.

14. Notářský zápis se pořizuje o rozhodnutích uvedených v čl. 13 odst. 1. a), b), c) a dále v případech rozhodnutí:

a) o zrušení společnosti s likvidací a plánu rozdělení likvidačního zůstatku,

b) o změně druhu nebo formy akcií,

c) o změně práv spojených s určitým druhem akcií,

d) o omezení převoditelnosti akcií na jméno,

e) o zrušení registrace akcií,

f) o vyloučení nebo o omezení přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů,

g) o vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování nových akcií,

h) o schválení ovládací smlouvy,

i) o schválení smlouvy o převodu zisku a jejich změny,

j) o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady,

k) o spojení akcií,

l) v dalších případech stanovených zákonem.

15.Zápisy o valné hromadě spolu s oznámením o konání valné hromady a listinou přítomných akcionářů, včetně odevzdaných plných mocí, se uchovávají v archivu společnosti po celou dobu jejího trvání.

Článek 18

Jednací řád valné hromady

1. Na valné hromadě mohou akcionáři vykonávat svá práva spojená s akciemi, poukázkami na akcie, nebo zatímními listy, tj. zejména hlasovat, požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, které jsou předmětem jednání valné hromady a uplatňovat návrhy a protinávrhy, a to buď osobně, svým statutárním orgánem, prostřednictvím svých zmocněnců, kteří se prokáží písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele, nebo prostřednictvím správce zapsaného v evidenci Střediska cenných papírů.

2. Přítomní akcionáři se zapisují do listiny přítomných, jež obsahuje obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě jejího zástupce, počet a jmenovitou hodnotu akcií, jež ji opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování. Pokud společnost odmítne zápis určité osoby do listiny přítomných provést, uvede tuto skutečnost do listiny přítomných včetně důvodu odmítnutí. Správnost listiny přítomných potvrzují svými podpisy předseda valné hromady a zapisovatel, zvolení podle xxxxxx.

3. Přítomnost na valné hromadě se dále eviduje na prezenčních lístcích. Prezenční lístek musí obsahovat jméno či firmu akcionáře (zástupce právnické osoby uvede IČ), u zahraniční fyzické osoby číslo cestovního dokladu, a podpis akcionáře nebo jeho zástupce. Je-li akcionář zastoupen, musí prezenční lístek obsahovat i údaje o zástupci ve stejném rozsahu jako o akcionáři.

4. Akcionáři fyzické osoby se prokazují předložením průkazu totožnosti. Osoby jednající jménem právnické osoby se prokazují kromě svého průkazu totožnosti také dokladem osvědčujícím existenci právnické osoby a jejich oprávnění za právnickou osobu jednat. Zmocněnci akcionářů se prokáží navíc plnou mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.

5. Pokud je akcionář zahraniční fyzickou osobou, prokazuje se cestovním dokladem. Jeho zmocněnec se prokazuje úředně ověřenou plnou mocí. Pokud je akcionář zahraniční právnickou osobou, prokazuje se navíc ověřeným dokladem osvědčujícím existenci právnické osoby a pokud není jejím statutárním orgánem, rovněž úředně ověřenou plnou mocí.

6. Doklady, kterými se zahraniční akcionář nebo jeho zmocněnec prokazuje, musí být superlegalizovány, nebo opatřeny ověřením (apostilou), pokud Česká republika nemá uzavřenu dohodu o právní pomoci se zemí, v níž má akcionář trvalé bydliště nebo sídlo.

7. Žádosti o vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné k posouzení předmětu jednání valné hromady, návrhy a protinávrhy, s výjimkou protinávrhů, jež je nutno doručit nejméně pět dnů před konáním valné hromady společnosti, mohou akcionáři, pro zvýšení operativnosti jednání valné hromady, podávat předsedovi valné hromady písemně prostřednictvím informačního střediska valné hromady, počínaje zahájením valné hromady a konče prohlášením předsedajícího valné hromady, že valná hromada končí. Tím není dotčeno ustanovení odst. 8. V záhlaví je nutno vyznačit, zdali jde o žádost o vysvětlení, návrh nebo protinávrh. Žádosti o vysvětlení, návrhy a protinávrhy musejí být opatřeny pod vlastním textem u fyzické osoby jménem,

rodným číslem (popř. číslem pasu u zahraniční fyzické osoby) a podpisem akcionáře, u právnické osoby obchodní firmou, identifikačním číslem, jde-li o českou právnickou osobu, a podpisem osoby oprávněné za právnickou osobu jednat. Toto písemné podání musí být prostřednictvím informačního střediska opatřeno doložkou o registraci účasti akcionáře na valné hromadě. Bez těchto údajů nelze příspěvek valné hromadě předložit.

8. Pokud akcionáři požadují vysvětlení záležitostí, jejichž vysvětlení je potřebné k posouzení předmětu jednání valné hromady, ústní formou nebo touto formou vznášejí dotazy a předkládají návrhy a protinávrhy, jsou povinni se o slovo přihlásit zvednutím ruky. Jakmile to průběh valné hromady dovolí, udělí jim předseda valné hromady slovo, a to v pořadí, v jakém se přihlásili. Akcionáři jsou povinni svůj ústní projev formulovat tak, aby byl stručný a srozumitelný.

9. Předseda valné hromady je povinen zajistit vysvětlení žádostí akcionářů podaných podle tohoto jednacího řádu v průběhu valné hromady, nejde-li o případy, kdy vysvětlení může být v souladu s obchodním zákoníkem odmítnuto.

00.Xx valné hromadě se k bodům programu hlasuje tak, že poté, co je valná hromada seznámena se všemi předloženými návrhy, se nejprve hlasuje o návrhu představenstva, poté o návrhu dozorčí rady a poté o návrzích a protinávrzích akcionářů v pořadí, jak byly předloženy. Jakmile je předložený návrh schválen, o dalších návrzích a protinávrzích odporujících schválenému návrhu se již nehlasuje.

11.Hlasovací lístek musí obsahovat jméno nebo firmu akcionáře (zástupci právnických osob IČ), a podpis akcionáře nebo jeho zástupce. Na hlasovacím lístku vyznačí akcionář křížkem svou vůli u čísla návrhu, o kterém se hlasuje tak, že označí křížkem políčko “PRO” nebo “PROTI”, případně “ZDRŽEL SE”.

12.Hlasovací a prezenční lístek je nutno podepsat. Nepodepsané lístky jsou neplatné. Za neplatné jsou považovány roztrhané, počárané či jinak znehodnocené lístky, např. s nečitelnými informacemi. Dojde-li k omylu ve vyplňování hlasovacích lístků vyplněním křížku u nesprávné hodnoty, je nutno požádat o pomoc skrutátora. Skrutátor upraví křížek na hvězdičku a čitelným podpisem umístěným pod podpisem akcionáře (zmocněnce) stvrdí tuto úpravu. V případě ztráty prezenčního nebo hlasovacího lístku je nutno požádat pracovníky prezence nebo skrutátora o vystavení duplikátu. O vystavení duplikátu je nutno učinit zápis.

13.Skrutátoři po hlasování seberou hlasovací lístky všech akcionářů a okamžitě zahájí sčítání hlasů. V okamžiku, kdy se zjistí, že bylo dosaženo počtu hlasů potřebného k rozhodnutí o navrženém bodu, předseda valné hromady dostane od skrutátorů oznámení o tomto předběžném výsledku hlasování.

Vyhodnocování zbývajících hlasů akcionářů pokračuje a úplné výsledky budou uvedeny v zápise z valné hromady.

Pokud při sčítání k předloženému návrhu nebylo dosaženo potřebného počtu hlasů pro jeho přijetí, předseda valné hromady seznámí akcionáře s novým návrhem, o kterém dá hlasovat na pomocném hlasovacím lístku.

Pomocný hlasovací lístek musí obsahovat údaje uvedené v odst. 11. Ve vyhodnocování hlasů se pokračuje opět až v okamžiku, kdy je dosaženo rozhodného výsledku.

Akcionáři své hlasovací lístky odevzdají do hlasovací schránky po každém hlasování.

V. PŘEDSTAVENSTVO

Článek 19

Postavení a působnost představenstva

1. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti, jedná jejím jménem a zavazuje společnost způsobem upraveným těmito stanovami. Výkon funkce člena představenstva je nezastupitelný.

2. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo těmito stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady.

3. Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami.

4. Nikdo není oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti, ledaže by tak stanovil zákon.

5. Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu, pokud to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, anebo pokud zjistí, že se společnost dostala do úpadku a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného opatření, nestanoví-li zákon o konkurzu a vyrovnání něco jiného.

6. Představenstvo je povinno podat bez zbytečného odkladu příslušnému soudu návrh na prohlášení konkurzu na majetek společnosti nebo na povolení vyrovnání, jestliže jsou splněny podmínky stanovené zvláštním zákonem v souladu s rozhodnutím valné hromady svolané podle čl. 19 odst. 5.

7. Představenstvu přísluší zejména:

a) zabezpečovat obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví,

b) svolávat valnou hromadu a organizačně ji zabezpečovat,

c) předkládat valné hromadě:

c.1.návrh koncepce podnikatelské činnosti společnosti a návrhy jejích změn,

c.2.návrh změn xxxxxx,

c.3.návrh na zvýšení nebo snížení základního kapitálu, jakož i na vydání vyměnitelných a prioritních dluhopisů dle čl. 8,

c.4.řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popř. mezitímní účetní závěrku, c.5.návrh na rozdělení zisku včetně stanovení výše, způsobu vyplacení a splatnosti dividend, výše tantiém a přídělů do fondů nebo na způsob

krytí ztrát společnosti,

c.6.roční zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku,

c.7.návrh na zrušení společnosti,

d) vykonávat usnesení valné hromady,

e) udělovat a odvolávat prokuru,

f) schvalovat a měnit Podpisový řád ČEZ, a. s., a se souhlasem příslušného odborového orgánu Pracovní řád ČEZ, a. s.,

g) v součinnosti s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců, nebo, není-li jich, se zaměstnanci, schvalovat Volební řád ČEZ, a. s., pro volby členů dozorčí rady volených zaměstnanci společnosti a tyto volby organizovat,

h) jmenovat a odvolávat vedoucí zaměstnance společnosti podle § 27 zákoníku práce,

i) podepisovat smlouvy o výkonu funkce člena některého orgánu společnosti.

8. Představenstvo rozhoduje zejména o:

a) čerpání prostředků z rezervního fondu, pokud zákon nestanoví jinak,

b) zvýšení základního kapitálu společnosti v souladu s § 210 obchodního zákoníku a čl. 34 a v této souvislosti o vydávání akcií společnosti znějících na majitele,

c) cenových návrzích předkládaných regulačnímu orgánu,

d) návrzích kupních smluv týkajících se elektřiny, pokud to vyplývá z Podpisového řádu ČEZ, a. s.,

e) investičních projektech a jejich realizaci, pokud to vyplývá z Podpisového řádu ČEZ, a. s.,

f) přijetí dlouhodobé a střednědobé půjčky (úvěru) a o jiné dlouhodobé finanční operaci společnosti, pokud to vyplývá z Podpisového řádu ČEZ, a. s.,

g) obsahu výroční zprávy dle zákona o účetnictví a pololetní a roční zprávy dle zákona o cenných papírech,

h) rozdělení odměn stanovených valnou hromadou mezi představenstvo a dozorčí radu, pokud tak neučiní valná hromada,

i) rozdělení odměn stanovených valnou hromadou mezi jednotlivé členy představenstva, pokud tak neučiní valná hromada,

j) uzavření smluv o založení obchodní společnosti nebo zájmového sdružení právnických osob anebo získání majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě, jakož i o zrušení obchodní společnosti nebo zájmového sdružení právnických osob anebo prodeji majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě,

k) zcizení nemovitostí, aniž by bylo dotčeno ustanovení čl. 13 odst. 1. písm. m), nebo pronájmu nemovitostí na dobu určitou, jestliže je doba pronájmu delší než tři roky.

9. Představenstvo je povinno vyžádat si předchozí souhlas dozorčí rady k uskutečnění těchto svých rozhodnutí:

a)o nabytí, zcizování, zastavení či nájmu majetku společnosti, jehož účetní hodnota v každém jednotlivém případě převyšuje 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských),

b)o investičních projektech společnosti, jejichž hodnota převyšuje 500.000.000,- Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských),

c) o nabytí, zcizení či zastavení majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě, pokud majetková účast společnosti na této osobě převyšuje, nebo v důsledku takového úkonu převýší 33 % základního kapitálu této osoby, a nabytí, zcizení, či zastavení majetkové účasti na jiné právnické osobě, pokud hodnota takové majetkové účasti v každém jednotlivém případě převyšuje 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských), a to i se sídlem mimo území ČR,

d)o přijetí jakýchkoliv záruk společnosti za závazky třetích osob převyšujících v každém jednotlivém případě 200.000.000,-Kč (slovy: dvěstěmilionůkorunčeských),

e)o převodu a zastavení vlastních akcií společnosti,

f) o personálním obsazení dozorčích rad společností v nichž má společnost majetkovou účast na základním kapitálu převyšující 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských). Dozorčí rada si může svým usnesením vyhradit k uvedenému předchozímu souhlasu i takovou společnost, v níž majetková účast společnosti na základním kapitálu nepřevyšuje 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských),

g)o výběru auditora řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky a o návrhu smlouvy s tímto auditorem,

h)o zcizení nemovitostí, pokud v jednotlivém případě jejich tržní nebo odhadní cena přesáhne 100.000.000,-Kč (slovy: stomilionůkorunčeských),

i) o přijetí dlouhodobé a střednědobé půjčky (úvěru) a jiné dlouhodobé finanční operaci, s výjimkou zajišťovací operace, nad 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských),

j) o vydání dluhopisů vyjma těch, k jejichž vydání je vyžadován souhlas valné hromady ve smyslu ustanovení § 160 obchodního zákoníku,

k) o jiných případech, stanoví-li tak zákon.

10. Představenstvo je povinno předložit k projednání a vyžádat si stanovisko dozorčí rady k těmto záležitostem:

a)ke schválení a změně Organizačního řádu ČEZ, a. s.,

b)ke schválení pravidel pro tvorbu a použití sociálního fondu a jiných fondů společnosti, v souladu se zákonem a stanovami,

c) k jmenování a způsobu odměňování generálního ředitele a členů

představenstva, kteří jsou v pracovněprávním vztahu ke společnosti, d)k návrhům ročních investičních a provozních rozpočtů,

e)k návrhům podstatných změn organizační struktury společnosti,

f) k návrhu podnikatelského plánu společnosti v rámci koncepce podnikatelské

činnosti schválené valnou hromadou společnosti,

g)k návrhu na uzavření smlouvy o nabytí, zcizení, zastavení či nájmu věcí nemovitých a věcí movitých (s výjimkou zásob), které mají být nebo jsou součástí obchodního majetku společnosti, přesáhne-li jejich hodnota 200.000.000,-Kč (slovy: dvěstěmilionůkorunčeských). Dozorčí rada si může svým usnesením vyhradit k projednání a vydání stanoviska návrh na uzavření smlouvy o nabytí, zcizení a zastavení či nájmu věcí nemovitých a věcí movitých (s výjimkou zásob) i v případech, kdy jejich hodnota nepřesáhne 200.000.000,-Kč (slovy: dvěstěmilionůkorunčeských),

h)k prosazování sestavování koncepce podnikatelské činnosti a finančních plánů ovládaných osob se základním kapitálem převyšujícím 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských) (v souladu s právními předpisy a zakladatelskými dokumenty osob ovládaných společností),

i) ke všem návrhům předkládaným představenstvem valné hromadě k rozhodnutí nebo informaci. U návrhů, které je představenstvo povinno předkládat valné hromadě ze zákona však postačí dozorčí radu informovat.

11. Představenstvo je povinno informovat dozorčí radu zejména o: a)schválení Pracovního řádu ČEZ, a. s., a Podpisového řádu ČEZ, a. s.,

b)schválení Volebního řádu ČEZ, a. s., pro volby členů dozorčí rady volených zaměstnanci,

c) čerpání prostředků z rezervního fondu,

d)zvýšení základního kapitálu v souladu s čl. 35,

e)dlouhodobých kupních smlouvách s distributory elektřiny, pokud jsou tyto smlouvy uzavírány na období 1 roku a delší,

f) zásadách pro kolektivní vyjednávání a mzdové politice společnosti,

g)cenových návrzích předložených regulačnímu orgánu, h)podkladech pro materiály předkládané vládě České republiky,

i) záměru založit obchodní společnost nebo zájmové sdružení právnických osob anebo získat majetkovou účast společnosti na jiné právnické osobě, jakož i o záměru zrušit obchodní společnost nebo zájmové sdružení právnických osob anebo prodat majetkovou účast společnosti na jiné právnické osobě, pokud hodnota stávající či předpokládané majetkové účasti společnosti v každém jednotlivém případě převýší 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských) nebo 33 % podíl na základním kapitálu (v případě obchodních společností),

j) investičních projektech a jejich realizaci,

k) vývoji pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti,

l) měsíčním vývoji hospodaření společnosti,

m) průběhu a výsledcích jednání představenstva společnosti.

12. Představenstvo předkládá dozorčí radě k přezkoumání, nejpozději do 15. května kalendářního roku, návrh řádné účetní závěrky, společně s návrhy na rozdělení zisku, zprávu představenstva podle ustanovení § 66a odst. 9 obchodního zákoníku, způsob vyplacení a splatnost dividendy, výši tantiém, popřípadě návrh na způsob krytí ztrát společnosti.

Článek 20

Počet členů představenstva a funkční období

1. Představenstvo má 5 členů. Členem představenstva může být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti a u níž není dána překážka výkonu funkce podle § 31a obchodního zákoníku.

2. Členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada. Opětovná volba člena představenstva je možná.

3. Představenstvo volí ze svého středu předsedu a dva místopředsedy.

4. Funkční období jednotlivého člena představenstva je čtyři roky.

5. Jestliže člen představenstva zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, musí dozorčí rada do tří měsíců zvolit nového člena představenstva.

6. Člen představenstva může ze své funkce kdykoli odstoupit písemným prohlášením doručeným představenstvu nebo dozorčí radě. Odstoupení z funkce projednává dozorčí rada. Výkon funkce takového člena představenstva končí dnem, kdy dozorčí rada projednala nebo měla projednat prohlášení o odstoupení. Dozorčí rada je povinna projednat odstoupení na svém nejbližším zasedání konaném po doručení prohlášení. Jestliže člen představenstva oznámí své odstoupení z funkce na zasedání dozorčí rady, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li dozorčí rada na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.

7. Funkce člena představenstva zaniká volbou nového člena představenstva, nejpozději však, vyjma způsobů uvedených v odst. 5. a 6. tohoto článku, uplynutím tří měsíců od skončení jeho funkčního období.

Článek 21

Povinnosti členů představenstva

1. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení výkonu funkce.

2. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynů valné hromady, jen je-li pokyn v rozporu s právními předpisy.

3. Členové představenstva, kteří způsobili porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně.

4. Členové představenstva jsou povinni dodržovat zákonem stanovený zákaz konkurence.

Článek 22

Zasedání a rozhodování představenstva

1. Představenstvo rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, neurčují-li stanovy jinak. Představenstvo je způsobilé se usnášet, je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Každý člen představenstva má jeden hlas.

2. Jednání představenstva se řídí jednacím řádem představenstva přijatým představenstvem. Jednací řád představenstva představenstvo přijímá nebo mění dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů.

3. Zasedání představenstva svolává jeho předseda písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Lhůty pro doručení a další podrobnosti stanoví jednací řád představenstva.

4. Předseda představenstva je povinen svolat zasedání představenstva, požádají-li o to alespoň dva členové představenstva nebo předseda dozorčí rady na základě usnesení dozorčí rady. Žádost musí být písemná a obsahovat naléhavý důvod svolání zasedání. Lhůtu ke konání tohoto mimořádného zasedání, opatření proti nečinnosti a další podrobnosti upravuje jednací řád představenstva.

5. Zasedání představenstva řídí jeho předseda. V případě jeho nepřítomnosti řídí zasedání místopředseda.

6. O průběhu zasedání představenstva a přijatých usneseních se pořizuje zápis, který podepisuje předseda představenstva, další člen představenstva, kterým je vždy místopředseda představenstva, jestliže zasedání představenstva řídí, a zapisovatel. V zápisu z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování. Pokud není uvedeno něco jiného, platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení.

7. Při volbě a odvolání předsedy nebo místopředsedy představenstva dotčená osoba nehlasuje.

8. V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda, nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda, vyvolat usnesení per rollam písemným dotazem nebo dotazem pomocí prostředků sdělovací techniky u všech členů představenstva a jestliže s tím souhlasí všichni členové představenstva. Usnesení je přijato, jestliže hlasovala alespoň dvoutřetinová většina všech členů a pro přijetí usnesení hlasovala nadpoloviční většina všech členů. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu z nejbližšího zasedání

představenstva. Představenstvo může podle své úvahy přizvat na zasedání i

členy jiných orgánů společnosti, její zaměstnance nebo jiné osoby.

9. Představenstvo se schází alespoň jednou měsíčně.

Článek 23

Pracovní komise, týmy a výbory představenstva

1. Představenstvo zřizuje pro potřeby své činnosti pracovní komise, týmy a výbory.

VI. DOZORČÍ RADA

Článek 24

Postavení a působnost dozorčí rady

1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný.

2. Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností, a zda se podnikatelská činnost společnosti uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady. O výsledcích kontrolní činnosti informují valnou hromadu.

3. Dozorčí rada svolává valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti, a na valné hromadě navrhuje potřebná opatření.

4. Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.

5. Dozorčí radě přísluší dále zejména:

a) kontrolovat dodržování obecně závazných předpisů, stanov společnosti a usnesení valné hromady,

b) kontrolovat jak představenstvo vykonává vlastnická práva v právnických osobách, ve kterých má společnost majetkovou účast,

c) přezkoumávat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popř. i mezitímní účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku, včetně stanovení výše a způsobu vyplácení dividend a tantiém nebo návrh na úhradu ztráty, zprávu představenstva podle ustanovení § 66a odst. 9 obchodního zákoníku a předkládat svá vyjádření valné hromadě,

d) projednávat čtvrtletní výsledky hospodaření, pololetní a roční zprávy, dle zákona o cenných papírech, a výroční zprávy, dle zákona o účetnictví,

e) svolat mimořádnou valnou hromadu, vyžadují-li si to zájmy společnosti,

f) předkládat valné hromadě i představenstvu svá vyjádření, doporučení a návrhy,

g) rozhodovat o rozdělení tantiém stanovených valnou hromadou mezi představenstvo a dozorčí radu, pokud tak neučiní valná hromada; rozhodovat o rozdělení tantiém mezi jednotlivé členy dozorčí rady a představenstva, pokud tak neučiní valná hromada,

h) volit a odvolávat členy představenstva způsobem uvedeným v čl. 27 stanov,

i) schvalovat smlouvy o výkonu funkce členů představenstva v souladu s ustanovením § 194 odst. 1 obchodního zákoníku,

j) schvalovat pravidla pro poskytování nenárokových plnění členům představenstva společnosti v souladu s ustanovením § 194 odst. 1 obchodního zákoníku.

6. Dozorčí rada uděluje představenstvu předchozí souhlas k uskutečnění následujících rozhodnutí:

a) o nabytí, zcizování, zastavení či nájmu majetku společnosti, jehož účetní hodnota v každém jednotlivém případě převyšuje 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských),

b) o investičních projektech společnosti, jejichž hodnota převyšuje 500.000.000,- Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských),

c) o nabytí, zcizení či zastavení majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě, pokud majetková účast společnosti na této osobě převyšuje, nebo v důsledku takového úkonu převýší 33 % základního kapitálu této osoby, a nabytí, zcizení, či zastavení majetkové účasti na jiné právnické osobě, pokud hodnota takové majetkové účasti v každém jednotlivém případě převyšuje 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských), a to i se sídlem mimo území ČR,

d) o přijetí jakýchkoliv záruk společnosti za závazky třetích osob převyšujících v každém jednotlivém případě 200.000.000,-Kč (slovy: dvěstěmilionůkorunčeských),

e) o převodu a zastavení vlastních akcií společnosti,

f) o personálním obsazení dozorčích rad společností, v nichž má společnost majetkovou účast na základním kapitálu převyšující 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských). Dozorčí rada si může svým usnesením vyhradit k uvedenému předchozímu souhlasu i takovou společnost, v níž majetková účast společnosti na základním kapitálu nepřevyšuje 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských),

g) o výběru auditora řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky a o návrhu smlouvy s tímto auditorem,

h) o zcizení nemovitostí, pokud v jednotlivém případě jejich tržní nebo odhadní cena přesáhne 100.000.000,-Kč (slovy: stomilionůkorunčeských),

i) o přijetí dlouhodobé a střednědobé půjčky (úvěru) a jiné dlouhodobé finanční operaci, s výjimkou zajišťovací operace, nad 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských),

j) o vydání dluhopisů vyjma těch, k jejichž vydání je vyžadován souhlas valné hromady ve smyslu ustanovení § 160 obchodního zákoníku,

k) o jiných případech, stanoví-li tak zákon.

7. Dozorčí rada projednává a poskytuje svá stanoviska představenstvu:

a) ke schválení a změně Organizačního řádu ČEZ, a. s.,

b) ke schválení pravidel pro tvorbu a použití sociálního fondu a jiných fondů společnosti, v souladu se zákonem a stanovami,

c) k jmenování a způsobu odměňování generálního ředitele a členů

představenstva, kteří jsou v pracovněprávním vztahu ke společnosti,

d) k návrhům ročních investičních a provozních rozpočtů,

e) k návrhům podstatných změn organizační struktury společnosti,

f) k návrhu podnikatelského plánu společnosti v rámci koncepce podnikatelské

činnosti schválené valnou hromadou společnosti,

g) k návrhu na uzavření smlouvy o nabytí, zcizení, zastavení či nájmu věcí nemovitých a věcí movitých (s výjimkou zásob), které mají být nebo jsou součástí obchodního majetku společnosti, přesáhne-li jejich hodnota 200.000.000,-Kč (slovy: dvěstěmilionůkorunčeských). Dozorčí rada si může svým usnesením vyhradit k projednání a vydání stanoviska návrh na uzavření smlouvy o nabytí, zcizení a zastavení či nájmu věcí nemovitých a věcí movitých (s výjimkou zásob) i v případech, kdy jejich hodnota nepřesáhne 200.000.000,-Kč (slovy: dvěstěmilionůkorunčeských),

h) k prosazování sestavování koncepce podnikatelské činnosti a finančních plánů ovládaných osob se základním kapitálem převyšujícím 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských) (v souladu s právními předpisy a zakladatelskými dokumenty osob ovládaných společností),

i) ke všem návrhům předkládaným představenstvem valné hromadě k rozhodnutí nebo informaci. U návrhů, které je představenstvo povinno předkládat valné hromadě ze zákona však postačí dozorčí radu informovat.

8. Dozorčí radě přísluší právo být představenstvem informována zejména o: a)schválení Pracovního řádu ČEZ, a. s., a Podpisového řádu ČEZ, a. s., b)schválení Volebního řádu ČEZ, a. s., pro volby členů dozorčí rady volených

zaměstnanci,

c) čerpání prostředků z rezervního fondu,

d)zvýšení základního kapitálu v souladu s čl. 35,

e)dlouhodobých kupních smlouvách s distributory elektřiny, pokud jsou tyto smlouvy uzavírány na období 1 roku a delší,

f) zásadách pro kolektivní vyjednávání a mzdové politice společnosti,

g)cenových návrzích předložených regulačnímu orgánu, h)podkladech pro materiály předkládané vládě České republiky,

i) záměru založit obchodní společnost nebo zájmové sdružení právnických osob anebo získat majetkovou účast společnosti na jiné právnické osobě, jakož

i o záměru zrušit obchodní společnost nebo zájmové sdružení právnických osob anebo prodat majetkovou účast společnosti na jiné právnické osobě, pokud hodnota stávající či předpokládané majetkové účasti společnosti v každém jednotlivém případě převýší 500.000.000,-Kč (slovy: pětsetmilionůkorunčeských) nebo 33 % podíl na základním kapitálu (v případě obchodních společností),

j) investičních projektech a jejich realizaci,

k) vývoji pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti,

l) měsíčním vývoji hospodaření společnosti,

m) průběhu a výsledcích jednání představenstva společnosti.

9. Dozorčí rada přezkoumává zprávu představenstva o vztazích mezi propojenými osobami. O přezkoumání této zprávy je povinna informovat valnou hromadu a seznámit valnou hromadu se svým stanoviskem.

10. Při konání úkonů jedná za dozorčí radu předseda nebo místopředseda spolu s dalším členem dozorčí rady.

Článek 25

Počet členů dozorčí rady a funkční období

1. Dozorčí rada má dvanáct členů. Členové dozorčí rady nemohou být členy představenstva, nebo prokuristy. Členem dozorčí rady může být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti a u níž není dána překážka výkonu funkce podle § 31a obchodního zákoníku.

2. Dvě třetiny členů dozorčí rady volí a odvolává valná hromada, jedna třetina členů je volena a odvolávána zaměstnanci společnosti. Opětovná volba člena dozorčí rady je možná.

3. Osoby volené do dozorčí rady zaměstnanci společnosti musí být v pracovním poměru ke společnosti nebo zástupcem zaměstnanců nebo jeho členem podle zvláštního právního předpisu.

4. Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu a dva místopředsedy.

5. Funkční období jednotlivého člena dozorčí rady je čtyřleté.

6. Jestliže člen dozorčí rady zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, musí valná hromada do tří měsíců zvolit nového člena dozorčí rady, pokud dozorčí rada nevyužije svého oprávnění podle odst. 10.

7. Člen dozorčí rady zvolený valnou hromadou může ze své funkce kdykoliv odstoupit písemným prohlášením doručeným dozorčí radě nebo valné hromadě. Odstoupení z funkce projednává dozorčí rada. Výkon funkce takového člena dozorčí rady končí dnem, kdy dozorčí rada projednala nebo měla projednat prohlášení o odstoupení. Dozorčí rada je povinna projednat odstoupení na svém nejbližším zasedání konaném po doručení prohlášení. Jestliže člen dozorčí rady

oznámí své odstoupení z funkce na zasedání dozorčí rady, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li dozorčí rada na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.

8. Člen dozorčí rady volený zaměstnanci může rovněž ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným dozorčí radě. Dozorčí rada je povinna o odstoupení svého člena voleného zaměstnanci bez zbytečného odkladu informovat představenstvo. Výkon funkce odstupujícího člena dozorčí rady končí dnem, kdy odstoupení projednala dozorčí rada. Představenstvo je povinno zorganizovat volbu člena voleného zaměstnanci do jednoho měsíce po doručení prohlášení odstupujícího člena dozorčí radě.

9. Funkce člena dozorčí rady zaniká volbou nového člena dozorčí rady, nejpozději však, vyjma způsobů uvedených v odst. 6., 7. a 8., uplynutím tří měsíců od skončení jeho funkčního období.

10. Pokud počet členů dozorčí rady zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může dozorčí rada jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady.

Článek 26 Povinnosti členů dozorčí rady

1. Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení výkonu funkce.

2. Členové dozorčí rady, kteří způsobili porušením právních povinností při výkonu působnosti dozorčí rady škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně.

3. Členové dozorčí rady jsou povinni dodržovat zákonem stanovený zákaz konkurence.

4. Členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti.

Článek 27

Zasedání a rozhodování dozorčí rady

1. Dozorčí rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, neurčují- li stanovy jinak. Dozorčí rada je způsobilá se usnášet, je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Každý člen dozorčí rady má jeden hlas.

2. Jednání dozorčí rady se řídí jednacím řádem dozorčí rady přijatým dozorčí radou. Jednací řád dozorčí rady dozorčí rada přijímá nebo mění nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů. O volbě osob za členy představenstva, které mají překážku výkonu funkce podle ustanovení § 31a odst. 1 obchodního zákoníku, nebo o potvrzení jejich volby rozhoduje dozorčí rada alespoň dvěma třetinami hlasů všech členů dozorčí rady.

3. Zasedání dozorčí rady svolává její předseda písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Lhůty pro doručení a další podrobnosti stanoví jednací řád dozorčí rady.

4. Předseda dozorčí rady je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů dozorčí rady, představenstvo nebo akcionáři, uvedení v čl. 9 odst. 7. Žádost musí být písemná a obsahovat naléhavý důvod svolání zasedání. Lhůtu ke konání tohoto mimořádného zasedání, opatření proti nečinnosti a další podrobnosti upravuje jednací řád dozorčí rady.

5. Zasedání dozorčí rady řídí její předseda. V případě jeho nepřítomnosti řídí zasedání některý z místopředsedů. Pořadí určuje jednací řád dozorčí rady.

6. O průběhu zasedání dozorčí rady a přijatých usneseních se pořizuje zápis, který podepisuje předseda dozorčí rady a zapisovatel. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže xxxx o to požádají, a vždy se uvede odchylný názor členů dozorčí rady zvolených zaměstnanci.

7. Při volbě a odvolání předsedy nebo místopředsedy dozorčí rady dotčená osoba nehlasuje.

8. Nepřítomní členové dozorčí rady mohou hlasovat písemně nebo s pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání dozorčí rady, pokud s tímto způsobem budou souhlasit všichni členové dozorčí rady.

9. Dozorčí rada může podle své úvahy přizvat na zasedání i členy jiných orgánů společnosti, její zaměstnance nebo jiné osoby. Jde-li o zaměstnance či členy jiných orgánů společnosti, jsou xxxx xxxxxxx se dostavit.

10. Dozorčí rada se schází alespoň jednou měsíčně.

Článek 28 Výbory dozorčí rady

1. Dozorčí rada si v rámci svých kompetencí může zřídit některé výbory (dále jen

„výbory dozorčí rady“), především výbor pro audit. Členem výboru může být pouze člen dozorčí rady.

2. Členové výborů dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou. Funkční období člena výboru dozorčí rady je jeden rok, ledaže příslušný člen výboru dozorčí rady přestane být členem dozorčí rady dříve; v takovém případě skončí funkční období příslušného člena výboru dozorčí rady k tomuto dřívějšímu dni.

3. Každý z výborů dozorčí rady volí svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti.

4. Výbory dozorčí rady se scházejí podle potřeby, nejméně však 1x za čtvrtletí.

5. Zasedání výboru dozorčí rady svolává předseda tohoto výboru, resp. jeho místopředseda v době nepřítomnosti předsedy, nebo jiný pověřený člen tohoto výboru dozorčí rady.

6. Každý z výborů dozorčí rady je schopný usnášení, jestliže všichni členové tohoto výboru byli řádně pozváni na zasedání tohoto výboru, a je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina všech členů tohoto výboru.

7. K přijetí usnesení každého z výborů dozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů.

8. O zasedáních výborů dozorčí rady se pořizuje zápis, který podepisuje předseda, resp. místopředseda nebo jiný pověřený člen výboru. V zápisu se uvedou i stanoviska menšiny členů, pokud o to požádají. Zápis musí být archivován po celou dobu existence společnosti.

9. Podrobnosti o způsobu zasedání výborů dozorčí rady stanoví jednací řád každého z výborů dozorčí rady, který schvaluje dozorčí rada.

VII. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ČINNOSTI PŘEDSTAVENSTVA A DOZORČÍ RADY

Článek 29

Podmínky k výkonu funkce členů orgánů společnosti ze strany společnosti, odměny a tantiémy členů orgánů společnosti.

1. Náklady spojené se zasedáním i s další činností představenstva a dozorčí rady nese společnost.

2. Členům orgánů společnosti poskytuje společnost náhradu jimi účelně vynaložených nákladů v souvislosti s výkonem jejich funkce a s účastí na jednání orgánů.

3. Členům orgánů společnosti přísluší po schválení valnou hromadou za výkon jejich funkce odměna, jejíž výše a způsob výplaty jsou upraveny smlouvami mezi společností a členy jejích orgánů.

4. V případě, že člen představenstva zajišťuje rovněž nejvyšší výkonné řízení společnosti, vykonává tuto činnost v pracovním poměru a přísluší mu za ni plat dle manažerského platového řádu společnosti.

5. Členům představenstva a dozorčí rady přísluší kromě odměny i tantiéma, o jejíž výši rozhoduje valná hromada v souvislosti s rozhodnutím o rozdělení zisku.

6. Společnost může v souladu s právními předpisy poskytnout členům představenstva a dozorčí rady i jiná plnění než odměny a tantiémy, a to na základě pravidel pro poskytování nenárokových plnění členům dozorčí rady schválených podle čl. 13 odst. 1 písm. d) stanov valnou hromadou a na základě pravidel pro poskytování nenárokových plnění členům představenstva schválených podle čl. 24 odst. 5 písm. j) stanov dozorčí radou.

VIII. JEDNÁNÍ A PODEPISOVÁNÍ ZA SPOLEČNOST A JEJÍM JMÉNEM

Článek 30

Jednání a podepisování za společnost a jejím jménem

1. Jménem společnosti jedná a podepisuje představenstvo, a to buď společně všichni členové představenstva nebo společně dva členové představenstva. Podepisují se tak, že k napsané nebo natištěné obchodní firmě připojí svůj podpis.

2. Za společnost jednají a podepisují též jiné osoby na základě písemné plné moci, udělené představenstvem. Podepisují se tak, že k napsané nebo natištěné obchodní firmě připojí svůj podpis.

3. Za společnost jednají a podepisují též zaměstnanci společnosti v rozsahu vyplývajícím z organizačních a podpisových řádů společnosti. Podepisují se tak, že k napsané nebo natištěné obchodní firmě připojí svůj podpis. Zároveň uvedou čitelně své jméno, příjmení a vykonávanou funkci.

IX. HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI

Článek 31

Způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty

1. Čistý zisk se rozděluje zejména pro tyto účely:

a) 5 % do rezervního fondu až do výše 20 % základního kapitálu společnosti,

b) do fondů společnosti,

c) na výplatu dividend,

d) na výplatu tantiém pro členy představenstva a dozorčí rady,

e) zbývající část zisku zůstává nerozdělena.

Uvedené pořadí není pro společnost závazné s výjimkou přídělu do rezervního fondu. Část čistého zisku může být po schválení valnou hromadou použita na zvýšení základního kapitálu. Část čistého zisku po schválení valnou hromadou může být použita na výplatu podílu připadajícího na dluhopisy, v souladu s prospektem emitenta.

2. Na úhradu ztráty se použijí vlastní zdroje společnosti v následujícím pořadí:

a) nerozdělený zisk minulých let,

b) ostatní fondy,

c) rezervní fond,

d) základní kapitál.

3. Společnost není oprávněna rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, je-li vlastní kapitál, zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, nižší než základní kapitál společnosti, nebo by v důsledku rozdělení zisku byl nižší než základní kapitál společnosti, zvýšený o upsanou jmenovitou hodnotu akcií, pokud byly upsány akcie společnosti na zvýšení základního kapitálu, a zvýšený základní kapitál nebyl ke dni sestavení řádné nebo mimořádné účetní závěrky zapsán v obchodním rejstříku. Tím není dotčeno ustanovení § 65a obchodního zákoníku. Dále společnost není oprávněna rozdělit tu část rezervního fondu, nebo ty rezervní fondy, které podle zákona a stanov nesmí použít k plnění akcionářům

4. Částka určená k vyplacení jako podíl na zisku společnosti nesmí být vyšší, než je hospodářský výsledek účetního období vykázaný v účetní závěrce snížený o povinný příděl do rezervního fondu a o neuhrazené ztráty minulých let a zvýšený o nerozdělený zisk minulých let a fondy vytvořené ze zisku, které společnost může použít dle svého volného uvážení.

5. Představenstvo je povinno oznámit rozhodnutí valné hromady o dni splatnosti dividendy, místu a způsobu výplaty, způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady.

Článek 32

Čtvrtletní výsledky hospodaření

1. Kromě roční účetní závěrky je představenstvo povinno zajišťovat zpracovávání čtvrtletních výsledků hospodaření poskytujících základní informace o aktuální majetkové a finanční situaci společnosti, efektivnosti jejího hospodaření v uplynulém kalendářním čtvrtletí a o výši dosaženého zisku nebo ztráty vzniklé v tomto období.

Článek 33 Rezervní fond a jiné fondy

1. Společnost vytváří rezervní fond.

2. Při založení společnosti byl vytvořen rezervní fond ve výši 4.918.125.000,- Kč (slovy: čtyřimiliardydevětsetosmnáctmilionůjednostodvacetpěttisíckorunčeských). Rezervní fond se doplňuje roční dotací ze zisku ve výši minimálně 5 % čistého

zisku za každý rok, a to až do doby, kdy jeho výše dosáhne 20 % základního kapitálu.

3. Společnost vytváří povinně rezervní fond též v případech stanovených v § 161d a § 161f obchodního zákoníku. Postupuje se přitom podle § 161d odst. 2 až 4 obchodního zákoníku.

4. Rezervní fond může být dále vytvářen:

a)rozhodnutím valné hromady při zvyšování základního kapitálu spolu s usnesením o zvýšení základního kapitálu upisováním vlastních akcií, a to:

- příplatkem nad emisní kurz nových akcií, nebo

-použitím rozdílu nebo jeho části, o nějž hodnota nepeněžitého vkladu převyšuje jmenovitou hodnotu akcií, jež mají být vydány upisovateli jako protiplnění,

b) rozhodnutím valné hromady o dalším dobrovolném vytváření rezervního fondu ze zisku, přičemž tímto způsobem lze vytvořit rezervní fond až do výše dvojnásobku základního kapitálu společnosti,

c) rozhodnutím představenstva o převodu prostředků z jiných fondů společnosti, pokud tyto nejsou účelově vázány, přičemž tímto způsobem lze vytvořit rezervní fond až do výše dvojnásobku základního kapitálu společnosti,

d) rozhodnutím valné hromady o snížení základního kapitálu za účelem převodu do rezervního fondu na úhradu budoucí ztráty, za podmínek stanovených v § 216a obchodního zákoníku, přičemž částka převáděná do rezervního fondu nesmí přesáhnout 10 % základního kapitálu společnosti. Takto vytvořená částka rezervního fondu může být použita jen v souladu s § 216a obchodního zákoníku.

5. O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo, nepatří-li toto rozhodování valné hromadě.

6. Společnost zřizuje sociální fond. Zásady jeho užití stanoví představenstvo. O zřízení jiných fondů rozhoduje valná hromada.

7. Společnost může zřídit i další fondy. Pokud se tyto fondy vytvářejí nebo doplňují ze zisku, schvaluje příděl do těchto fondů valná hromada. O použití prostředků těchto fondů rozhoduje představenstvo podle schválených pravidel. Pravidla pro tvorbu a použití těchto fondů schvaluje po projednání v dozorčí radě představenstvo.

X. ZMĚNA ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

Článek 34

Zvýšení základního kapitálu

1. O zvýšení nebo snížení základního kapitálu společnosti rozhoduje valná hromada, nebo v souladu se zákonem a těmito stanovami představenstvo.

2. Zvýšení základního kapitálu společnosti lze uskutečnit všemi způsoby, které dovoluje obchodní zákoník v § 202 až § 210, a § 216c .

3. Společnost se při zvyšování základního kapitálu řídí ustanoveními obsaženými v § 202 až § 210 obchodního zákoníku, přitom se postupuje podle těchto pravidel:

a) pro rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu je potřebná alespoň dvoutřetinová většina hlasů přítomných akcionářů, nevyžaduje-li zákon pro určité rozhodnutí vyšší většinu,

b) v oznámení o konání valné hromady se uvedou, kromě náležitostí obsažených v čl. 14 odst. 5., i náležitosti obsažené v § 202 odst. 2 až 4 obchodního zákoníku,

c) emisní kurs upisovaných akcií je možno splatit peněžitým vkladem; upsat akcie nepeněžitým vkladem je možné jen tehdy, je-li to v důležitém zájmu společnosti,

d) upisování akcií nemůže začít dříve, než usnesení valné hromady bude zapsáno do obchodního rejstříku, ledaže byl podán návrh na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku a upisování akcií je vázáno na rozvazovací podmínku, jíž je právní moc rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis příslušného usnesení do obchodního rejstříku,

e) přednostní právo akcionářů na úpis nových akcií smí být v usnesení valné hromady vyloučeno nebo omezeno jen v důležitém zájmu společnosti,

f) do 30 dnů od usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu podá představenstvo návrh na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku,

g) po splnění podmínek stanovených zákonem, těmito stanovami, popř. rozhodnutím valné hromady, navrhne představenstvo zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku; účinky zvýšení základního kapitálu nastávají ode dne tohoto zápisu.

4. Nové akcie vydané na základě rozhodnutí valné hromady nebo představenstva o upisování akcií se podílejí i na hospodářských výsledcích minulých let.

5. Jestliže při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, jejichž převoditelnost není omezena, upisovatel zcela splatil emisní kurs akcie, může společnost před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku vydat poukázky na akcie, rozhodla-li o tom valná hromada.

Článek 35

Zvýšení základního kapitálu představenstvem

1. Usnesením valné hromady lze pověřit představenstvo, aby za podmínek určených zákonem a těmito stanovami rozhodlo o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního kapitálu v době, kdy valná hromada představenstvo zvýšením základního kapitálu pověřila.

2. Pověření zvýšit základní kapitál je možno udělit na dobu nejdéle pěti roků ode dne, kdy se konala valná hromada, která se usnesla na pověření zvýšit základní kapitál.

3. Pověření musí určit jmenovitou hodnotu, druh, formu a podobu akcií, které mají být vydány na zvýšení základního kapitálu. Představenstvo může v rámci pověření zvýšit základní kapitál i vícekrát, nepřekročí-li celková částka zvýšení základního kapitálu limit stanovený v odst. 1.

Článek 36

Způsob splácení emisního kurzu akcií a důsledky porušení povinnosti včas splatit upsané akcie

1. Emisní kurz akcií může být na základě rozhodnutí valné hromady splácen jak peněžitými, tak nepeněžitými vklady. Je-li nepeněžitým vkladem:

a) věc movitá, je upisovatel povinen předat předmět vkladu společnosti a zabezpečit nabytí vlastnického práva společnosti ke splacenému předmětu vkladu před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku,

b) věc nemovitá, je upisovatel povinen předat společnosti před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku předmět vkladu a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem a zabezpečit nabytí vlastnického práva společnosti ke splacenému předmětu vkladu s tím, že případný návrh na vklad do katastru nemovitostí bude podán do 15 dnů po zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

2. U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu. Je-li nepeněžitým vkladem know-how, vyžaduje se ke splacení i předání dokumentace, v níž je know-how zachyceno. Je-li nepeněžitým vkladem podnik nebo jeho část, vyžaduje se ke splacení i předání podniku nebo jeho části. O předání dokumentace, ve které je know-how zachyceno, jakož i o předání podniku či jeho části, sepíší společnost a vkladatel zápis.

3. Nepřejde-li na společnost majetkové právo k předmětu nepeněžitého vkladu, přestože se nepeněžitý vklad považuje za splacený, je osoba, která se k poskytnutí tohoto vkladu zavázala, povinna zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích a společnost je povinna vrátit této osobě nepeněžitý vklad, který převzala, ledaže jej byla povinna vydat oprávněné osobě. Převede-li akcionář akcie nebo zatímní listy na jiného, ručí za splnění závazku zaplatit

hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích nabyvatel akcií nebo zatímních listů, nejedná-li se o nabytí na veřejném trhu.

4. Při upsání akcií při zvyšování základního kapitálu je upisovatel povinen splatit celé emisní ážio a tu část jmenovité hodnoty, nejméně však 30 %, kterou stanovil příslušný orgán v rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu. Zbývající část musí být splacena v termínech dle tohoto rozhodnutí, nejpozději do jednoho roku. Nepeněžité vklady musí být plně splaceny před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

5. Jestliže upisovatel nesplatí emisní kurs upsaných akcií nebo jeho splatnou část, vyzve jej představenstvo, aby ji splatil ve lhůtě do 30 dnů. Po marném uplynutí této lhůty vyloučí představenstvo upisovatele ze společnosti a uplatní postup dle

§ 177 odst. 4 obchodního zákoníku, nebo valná hromada sníží základní kapitál upuštěním od vydání akcií.

6. Při porušení povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií zaplatí upisovatel úroky z prodlení ve výši 24 % ročně. Tím není dotčeno právo k podání žaloby na splacení emisního kursu.

Článek 37

Snížení základního kapitálu

1. Snížení základního kapitálu se řídí § 211 - § 216c obchodního zákoníku, přičemž je přípustné snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě návrhu akcionářům (podle § 213c obchodního zákoníku). Dále je přípustné snížení základního kapitálu snížením jmenovité hodnoty akcií a zatímních listů a upuštěním od vydání akcií.

2. Při snižování základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě návrhu, se postupuje takto:

a) snižuje-li se základní kapitál vzetím akcií z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy, může rozhodnutí valné hromady určit, že základní kapitál bude snížen v rozsahu jmenovitých hodnot akcií, které budou takto vzaty z oběhu, nebo že bude snížen o pevnou částku,

b) představenstvo uveřejní způsobem stanoveným pro svolání valné hromady návrh smlouvy podle § 213c obchodního zákoníku za účelem vzetí akcií z oběhu,

c) pokud dojde k přijetí tohoto návrhu, představenstvo podá Středisku cenných papírů příkaz k pozastavení práva nakládat s těmi akciemi, ohledně nichž byl návrh přijat,

d) představenstvo na základě pověření valné hromady podá návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku v tom rozsahu, v jakém byl akcionáři přijat veřejný návrh smlouvy,

e) po zápisu výše základního kapitálu do obchodního rejstříku podá představenstvo bez zbytečného odkladu příkaz Středisku cenných papírů ke zrušení akcií, jež společnost koupila na základě veřejného návrhu smlouvy.

3. Při snižování základního kapitálu se dále postupuje podle těchto pravidel:

a) o snižování základního kapitálu rozhoduje valná hromada, přičemž jsou potřebné alespoň dvě třetiny hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě,

b) v oznámení o konání valné hromady a v pozvánce na valnou hromadu se kromě náležitostí uvedených v čl. 14 odst. 5. uvedou i náležitosti uvedené v § 211 odst. 1 obchodního zákoníku,

c) do 30 dnů od usnesení valné hromady podá představenstvo návrh na jeho zápis do obchodního rejstříku,

d) usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu vykonává představenstvo samo, nebo smluvně prostřednictvím jiné osoby,

e) představenstvo je povinno písemně do 30 dnů od nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu vůči třetím osobám oznámit rozsah snížení základního kapitálu známým věřitelům, kterým vznikly pohledávky vůči společnosti přede dnem, v němž se toto rozhodnutí stalo účinným vůči třetím osobám, s výzvou, aby přihlásili své pohledávky; rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu po jeho zápisu do obchodního rejstříku zveřejní představenstvo nejméně dvakrát za sebou s alespoň třicetidenním odstupem a s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky,

f) představenstvo podá návrh na zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku ve lhůtě uvedené v § 216 obchodního zákoníku,

g) základní kapitál nelze snížit pod jeho zákonnou výši uvedenou v § 162 odst. 3 obchodního zákoníku,

h) je-li společnost povinna snížit základní kapitál, použije k jeho snížení vlastní akcie nebo zatímní listy, má-li je ve svém majetku; i v ostatních případech snížení základního kapitálu použije společnost k jeho snížení především vlastní akcie nebo zatímní listy, přičemž jiným způsobem lze snížit základní kapitál jen, nepostačují-li ke snížení základního kapitálu v rozsahu určeném valnou hromadu, nebo pokud by nebyl splněn účel snížení základního kapitálu,

i) před zápisem snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a před uspokojením nebo zajištěním pohledávek věřitelů podle § 215 odst. 2, případně § 215 odst. 4 obchodního zákoníku nelze akcionářům poskytnout plnění z důvodu snížení základního kapitálu nebo z toho důvodu prominout nebo snížit nesplacené části jmenovitých hodnot jejich akcií.

Článek 38

Souběžné snížení a zvýšení základního kapitálu

1. Valná hromada společnosti může za podmínek stanovených zákonem současně rozhodnout o snížení a zvýšení základního kapitálu, jestliže účelem snížení základního kapitálu je přizpůsobení jmenovité hodnoty stávajících registrovaných akcií jejich ceně na veřejném trhu v souvislosti se zvýšením základního kapitálu upsáním nových akcií na základě veřejné nabídky.

2. Valná hromada může v usnesení o souběžném snížení a zvýšení základního kapitálu určit rozsah snížení základního kapitálu tak, že stanoví způsob výpočtu částky snížení v závislosti na emisním kursu nových akcií, který bude stanoven později. Z tohoto způsobu určení musí být patrné, o kolik bude základní kapitál snížen. V usnesení o souběžném snížení a zvýšení základního kapitálu valná hromada pověří představenstvo, aby částku snížení základního kapitálu a tomu odpovídající nové jmenovité hodnoty stávajících akcií společnosti bez odkladu uveřejnilo způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady.

XI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 39

Zrušení a zánik společnosti

1. Společnost se zrušuje:

a) rozhodnutím valné hromady o zrušení s likvidací,

b) rozhodnutím soudu,

c) rozhodnutím valné hromady o fúzi, převodu jmění na akcionáře nebo rozdělení společnosti, zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.

2. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

Článek 40

Zveřejňování, oznamování a informace

1. Skutečnosti, které je společnost povinna zveřejnit, se zveřejňují v Obchodním věstníku.

2. Skutečnosti, které je společnost povinna uveřejnit, uveřejňuje v Hospodářských novinách a v sídle společnosti na místě k tomu určeném, pokud zákon nebo stanovy nestanoví jinak.

3. Výroční zprávu, spolu se zprávou o propojených osobách, uveřejňuje společnost podle zvláštního právního předpisu. V případě, že společnost vydala registrované cenné papíry, zpracovává a uveřejňuje i pololetní zprávu a plní ostatní povinnosti emitenta registrovaných cenných papírů stanovené zvláštním zákonem. V případě, že společnost hodlá vydat nebo nabízet veřejnosti cenné papíry, je povinna zpracovat a uveřejnit prospekt podle zvláštního právního předpisu.

Článek 41

Postup při doplnění a změně těchto stanov

1. O změně a doplnění těchto stanov rozhoduje valná hromada způsobem uvedeným v čl. 17.

2. Jestliže má být na pořadu jednání valné hromady změna těchto stanov, musí oznámení o jejím konání alespoň charakterizovat podstatu navrhovaných změn a návrh změn těchto stanov musí být akcionářům k nahlédnutí v sídle společnosti ve lhůtě 30 dnů před dnem konání příslušné valné hromady. Akcionář má právo vyžádat si zaslání kopie návrhu stanov na svůj náklad a své nebezpečí. Na tato práva budou akcionáři upozorněni v pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o jejím konání.

3. Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k navrhovaným změnám těchto stanov, jejichž obsah je uveden v oznámení o konání valné hromady, je povinen doručit písemné znění svého návrhu společnosti nejméně pět pracovních dnů přede dnem konání příslušné valné hromady. Představenstvo je povinno uveřejnit jeho protinávrh se svým stanoviskem, pokud je to možné, nejméně tři dny před oznámeným datem konání valné hromady.

4. Po schválení změn těchto stanov valnou hromadou zabezpečí představenstvo zpracování nového úplného znění stanov a předloží je příslušnému rejstříkovému soudu. Změny stanov spočívající ve zvýšení nebo snížení základního kapitálu, štěpení akcií nebo spojení více akcií do jedné akcie, změny formy, druhu akcií nebo omezení převoditelnosti akcií na jméno či její změně nabývají účinnosti ke dni zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku. Ostatní změny nabývají účinnosti okamžikem, kdy o nich rozhodla valná hromada, pokud z rozhodnutí valné hromady o změně stanov nebo ze zákona neplyne, že nabývají účinnosti později.