MEMORANDUM

MEMORANDUM

Klient: Město Pyšely

nám. T. G. Masaryka 4 251 67 Pyšely

Od: Xxx. Xxxxxx Xxxxx, advokát

Ref: Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, advokátka

V Praze dne 28. 7. 2022

e-mailem

Věc: SMLUVNÍ VZTAHY S ODBĚRATELI NA DODÁVKY PITNÉ VODY A ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD

1. Zadání

Naši advokátní kancelář požádalo Město Pyšely, IČO: 00240664, se sídlem Nám. T. G. Masaryka 4, 251 67 Pyšely (dále jen „Klient“) o posouzení některých otázek ohledně stávajících smluvních vztahů s odběrateli na dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod. V těchto smluvních vztazích Klient vystupuje jako vlastník a provozovatel vodovodu a kanalizace, tedy je dodavatelem.

Zadání je konkretizováno dotazy klienta:

1) k problematice smluv s nájemcem, xxxxxxx s vlastníkem nemovitosti a obtížným vymáháním dlužných částek;

2) k absenci „všeobecných obchodních podmínek“, které by sjednocovaly práva a povinnosti stran smluvního vztahu při odběru vody, včetně návrhu postupu při jejich změně;

3) k možnostem změny stávajících smluv a sjednocení podmínek.

Při zpracování tohoto stanoviska jsme vycházeli z informací poskytnutých Klientem a z následujících dokumentů:

- vzorová smlouva o dodávce pitné vody a o odvádění odpadních vod;

- podmínky dodávky vody a odvádění odpadních vod („Obchodní podmínky“);

a z právních předpisů, především ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen „ZVK“), zákona č. 275/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V případě poskytnutí dalších informací, předložení další dokumentace nebo na základě vzájemné dohody jsme připraveni toto stanovisko či jeho určité části či aspekty dále doplnit, upravit nebo rozpracovat.

2. Stanovisko k zadání a doporučený postup

V případech, kdy smlouva o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod byla uzavřena s nájemcem nemovitosti, doporučujeme vyzvat vlastníky k uzavření smlouvy, neboť ze zákona je pouze vlastník nemovitosti považován za odběratele. Je-li dodávka vody a odvádění odpadních vod zajišťována bez písemné smlouvy uzavřené s odběratelem (vlastníkem nemovitosti), dochází na straně odběratele (vlastníka nemovitosti) k neoprávněnému odběru vody a neoprávněnému odvádění odpadních vod. Doporučujeme, aby s vlastníky byly uzavřeny smlouvy již v novém znění včetně nového znění obchodních podmínek, dle připravených návrhů, které předkládáme spolu s tímto stanoviskem.

Odmítne-li vlastník nemovitosti smlouvu uzavřít, lze přerušit dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod ve vztahu k tomuto odběrnému místu.

Přestože považujeme smlouvy uzavřené s nájemci za neplatné, doporučujeme je formálně ukončit, např. dohodou s nájemcem, bude-li to možné.

Případné dluhy na vodném a stočném lze vymáhat po vlastníkovi nemovitosti jako náhradu ztráty za neoprávněný odběr.

Změnu stávajících obchodních podmínek doporučujeme provést za současného uzavření nových smluv obsahujících odkaz na nové obchodní podmínky. V nových obchodních podmínkách bude v souladu s NOZ upravena možnost Klienta v budoucnu měnit obchodní podmínky, aniž by muselo dojít také k uzavření dodatku nebo nové smlouvy.

Uzavření nových smluv odůvodňuje povinnost uložena zákonem č. 275/2013 Sb., kterým byl novelizován ZVK, podle které musí být smlouvy s odběrateli uvedeny do souladu s ustanovením § 8 odst. 16 a 17 ZVK ve lhůtě do 1. ledna 2024. Stávající vzorové smlouvy neobsahují veškeré zákonné náležitosti předepsané v § 8 odst. 16 a 17 ZVK. Novaci smluv uzavřených před 1. 1. 2014 je potřeba provést do konce roku 2023, jinak bude zřejmě dodávky dle těchto smluv možné považovat za neoprávněný odběr. Neoprávněný odběr lze podle našeho názoru konstatovat také v případě dodávek prováděných na základě smluv (v předloženém znění), které byly uzavřeny po 1. 1. 2014, neboť tyto smlouvy neobsahují podstatné náležitosti stanovené § 8 odst. 16 a 17 ZVK a nebyly tedy řádně uzavřeny.

Doporučujeme tedy všechny stávající smlouvy nahradit smlouvami novými, a to tak, aby splňovaly obsahové požadavky podle § 8 odst. 16 a 17 ZVK. Návrh nového znění smluv a obchodních podmínek předkládáme s tímto stanoviskem.

3. Odůvodnění stanoviska

3.1. K nemožnosti uzavření smlouvy s nájemcem

Podle ZVK platí, že:

§ 2 odst. 6 ZVK

„Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona; u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, je odběratelem

společenství vlastníků. U pozemků nebo budov předaných pro hospodaření příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky jsou odběratelem tyto osoby.“

Podle § 2 odst. 6 ZVK jsou tak za odběratele považovány pouze osoby v tomto odstavci definované. S ohledem na taxativní výčet není odběratelem např. nájemce domu, bytu, pozemku, nebytového prostoru apod. (není však vyloučeno, aby se souhlasem třetí osoby byla postupem dle § 8 odst. 7 určena odběratelem jiná osoba na základě dohody stran).

§ 8 odst. 6 ZVK

„Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.“

§ 8 odst. 7 ZVK

„Při uzavírání smlouvy podle odstavce 6 se mohou strany dohodnout, že odběratelem je třetí osoba.“

Z citovaného odstavce 6 tak vyplývá, že povinnost uzavřít smlouvu má vlastník či provozovatel pouze vůči odběrateli. Za odběratele je nutné považovat pouze taxativně vyjmenované osoby podle § 2 odst. 6 ZVK.

V určitých případech, zpravidla když vlastník nemovitosti přenechá nemovitost připojenou na vodovod nebo kanalizaci do užívání jiné osobě, např. nájemci, lze sjednat, že odběratelem bude tato jiná osoba. Komentář k § 8 odst. 7 ZVK uvádí, že smlouva je v těchto případech uzavírána mezi vlastníkem vodovodu nebo kanalizace (resp. provozovatelem), vlastníkem stavby nebo pozemku připojených na vodovod nebo kanalizaci a třetí osobou (např. nájemcem), který bude smlouvou určen za odběratele. Takový postup však považujeme za krajně nepraktický, neboť každou změnou nájemce by muselo dojít ke změně smlouvy. Doporučujeme uzavírat smlouvy výlučně s vlastníky nemovitostí, bez účasti nájemce jako případné další strany.

Výkladem ustanovení § 8 odst. 7 ZVK ve spojení s dalšími výše citovanými ustanoveními dovozujeme, že vlastník nemovitosti musí být smluvní stranou smlouvy o dodávkách vody a odvádění odpadních vždy, a to i v situaci, kdy příjemce poskytnutého plnění osobou zavázanou k úhradě faktur bude uživatel nemovitosti.

Při dodávkách vody z veřejných vodovodů jde o závazkové vztahy, které sice vznikají uzavřením smlouvy podle obecných předpisů (občanský zákoník, dříve i obchodní zákoník), ale u nichž speciální předpis omezuje smluvní volnost stran tím, že závazně upravuje obsah vzniklého závazkového vztahu, a stanoví, kdo může takovou smlouvu uzavřít.

Smlouvy, které jsou uzavřené pouze s nájemcem, aniž by byl jednou ze smluvních stran také vlastník nemovitosti, jsou podle našeho názoru neplatné, neboť odporují zákonným ustanovením.

K tomu je ještě vhodné dodat, že tato úprava se vztahuje na smluvní vztahy vzniklé za účinnosti ZVK. Nicméně i právní úprava účinná před ZVK dávala možnost uzavřít smlouvu pouze s vlastníkem nemovitosti, nikoliv s nájemcem. Dřívější úprava umožňovala i případný bezesmluvní odběr, nicméně i v tomto případě měl povinnost hradit vodné a stočné právě vlastník nemovitosti.

S ohledem na výše uvedené, navrhujeme vyzvat vlastníka nemovitosti k uzavření smlouvy s upozorněním, že smlouvy uzavřené pouze s nájemcem nelze považovat za platné, přičemž v důsledku této skutečnosti dochází k neoprávněnému odběru vody a neoprávněnému vypouštění odpadních vod.

§ 10 odst. 1 ZVK

„Neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr

a) před vodoměrem,

b) bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní,

c) přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný, nebo

d) přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením.

§ 10 odst. 2 ZVK

„Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění

a) bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní,

b) v rozporu s podmínkami stanovenými pro odběratele kanalizačním řádem, nebo

c) přes měřicí zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší, než je množství skutečné.

§ 9 odst. 6 ZVK

„Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod

do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení,

a) při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,

b) nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že jakost nebo tlak vody ve vodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku,

c) neumožní-li odběratel provozovateli, po jeho opakované písemné výzvě, přístup k vodoměru, přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu nebo kanalizace za podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6,

d) bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky,

e) neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,

f) při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod, nebo

g) v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.

§ 9 odst. 7 ZVK

„Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod

a) podle odstavce 6 písm. b) až g) alespoň 3 dny předem,

b) podle odstavce 6 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních prací.

S ohledem na výše citovaná ustanovení konstatujeme, že neuzavře-li vlastník nemovitosti smlouvu o dodávkách vody a odvádění odpadních vod, dopouští se neoprávněného odběru a neoprávněného vypouštění a lze po dobu tohoto stavu dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod přerušit. O přerušení je potřeba vlastníka informovat alespoň 3 dny předem. Součástí výzvy

k uzavření smlouvy by měla být i informace o přerušení dodávek, nebude-li smlouva v stanovené lhůtě uzavřena.

Existuje-li v důsledku nehrazení dodávek vody nájemcem dluh na vodném a stočném, je možné tento dluh uplatnit vůči vlastníkovi právo na náhradu ztráty za neoprávněný odběr, resp. bezdůvodné obohacení.

§ 10 odst. 3 ZVK

„Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.“

Je-li osazen vodoměr, je pro účely výpočtu ztráty rozhodný naměřený údaj.

Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn., 33 Cdo 5261/2009

„Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů ve shora citovaném znění ukládá povinnost vlastníku vodovodu nebo kanalizace uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem, s tím, že tato povinnost musí být splněna do 31. 12. 2003. Neupravuje již tzv. „bezesmluvní odběr“ a jakýkoliv odběr a vypouštění vod bez platné smlouvy prohlašuje za neoprávněný (§ 10 odst. 1 a 2). V souladu s § 16 odst. 1 a 5 zákona o vodovodech a kanalizacích prosazuje zásadu, že množství odebrané vody se měří vodoměrem a takto zjištěný odběr je základem pro vyúčtování dodávky vody. Pouze v případě, kdy vodoměr není osazen, způsob určení množství odebrané vody určuje prováděcí předpis [viz vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)].“

3.2. K jednostranné změně obchodních podmínek

Soudní praxe je dlouhodobě zajedno v tom, že při dodávkách vody z veřejných vodovodů jde o závazkové vztahy, které vznikají uzavřením smlouvy podle občanského (dříve případně i obchodního) zákoníku. Z toho plyne, že stejnými právními normami se řídí i otázky změny či zániku těchto právních vztahů.

Pro posouzení možnosti jednostranně změnit obchodní podmínky vycházíme z obsahu vzorových smluv a obchodních podmínek, které nám byly poskytnuty Klientem. Aktuálně používané smlouvy obsahují odkaz na obchodní podmínky pro dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod, o nichž odběratel prohlašuje, že byly ke smlouvě přiloženy a které odběratel podpisem smlouvy akceptuje. Obchodní podmínky pak obsahují ustanovení, podle kterého si provozovatel vodovodu a kanalizace vyhrazuje právo obchodní podmínky upravovat ve smyslu novel příslušných právních předpisů s tím, že úprava musí být ohlášena minimálně 30 dní předem vyvěšením na úřední desce.

Pro posouzení možnosti jednostranné změny obchodních podmínek je potřeba rozlišit, zda smlouva byla uzavřena za účinnosti současné právní úpravy, tedy NOZ, nebo za účinnosti staré právní úpravy, tedy OZ.

Jednostranná změna obchodních podmínek dle NOZ:

§ 1751 odst. 1 NOZ

„Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.“

§ 1752 NOZ

„1) Uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit. Ujednání je platné, pokud bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a pokud se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele; nepřihlíží se však k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu.

2) Nebyl-li ujednán rozsah změn obchodních podmínek, nepřihlíží se ke změnám vyvolaným takovou změnou okolností, kterou již při uzavření smlouvy strana odkazující na obchodní podmínky musela předpokládat, ani ke změnám vyvolaným změnou jejích osobních nebo majetkových poměrů.“

Smlouvy Klienta svým charakterem jednoznačně spadají do definice uvedené v první větě § 1752 odst. 1 NOZ. Jedná se o smlouvy uzavírané v běžném obchodním styku s větším počtem osob, které zavazují k opětovnému plnění stejného druhu. Z povahy závazku rovněž vyplývá, že v průběhu smluvního vztahu nastane potřeba určité změny smluvních podmínek.

Aby mohlo dojít ke změně obchodních podmínek, je nutné možnost změny ujednat, což stávající smlouvy Klienta rovněž splňují.

Aby ujednání o změně mohlo být považováno za platné, vyžaduje se, aby strany smlouvy výslovně ujednaly:

- jak se změna obchodních podmínek oznámí druhé straně,

- právo druhé strany změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět,

- výpovědní lhůta musí být dostatečná k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele.

Ve smlouvách, resp. obchodních podmínkách Klienta je uvedeno, že úprava obchodních podmínek bude ohlášena 30 dní předem vyvěšením na úřední desce. Z ujednání nevyplývá, že odběratel dostane informaci o tom, že dochází k úpravě obchodních podmínek, i jinak, např. dopisem, emailem.

Cílem zákonného ustanovení však je, aby se informace o připravované změně obsahu obchodních podmínek dostala k druhé smluvní straně. I když není nutné zasílat celé nové znění obchodních podmínek odběratelům, nestačí obchodní podmínky pouze vyvěsit na úřední desce, ale odběrateli musí také dojít informace o připravované změně. Nelze totiž předpokládat, že odběratelé pravidelně a často kontrolují úřední desku, aniž by k tomu byli vyzváni např. informací o tom, že k určitému dni dojde k vyvěšení nových obchodních podmínek na dodávky vody a odvádění odpadních vod.

Další podmínkou je, že druhá strana, tedy odběratel, bude mít možnost smlouvu při nesouhlasu se změnou obchodních podmínek vypovědět, případně od smlouvy odstoupit. Tato možnost není ve smlouvě ani v obchodních podmínkách obsažena.

Také, pokud jde rozsah změny obchodních podmínek, dle ujednání mohou být obchodní podmínky upravovány pouze ve smyslu novel příslušných právních předpisů. Změna obchodních podmínek by tedy měla korespondovat se změnami právních předpisů vztahujících se na daný smluvní vztah.

Přesto, že absence náležitostí uvedených v § 1752 odst. 1 NOZ způsobuje pouze relativní

neplatnost, tedy druhá strana se musí neplatnosti dovolat, máme za to, že jednostranná změna obchodních podmínek bez současného uzavření dodatku či smlouvy nové, je problematická.

Jednostranná změna obchodních podmínek dle OZ:

Za účinnosti staré právní úpravy byla možnost určit část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky upravena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodný zákoník. OZ tuto možnost neupravoval. Obchodní podmínky použité u smluv uzavřených v režimu OZ se považují za přímou součást smlouvy. Pokud jde o změnu obchodních podmínek, stará právní úprava vyžadovala výslovný souhlas obou stran nebo alespoň jejich aktivní jednání (stejně jako v případě změny smlouvy).

U smluv uzavřených v režimu OZ je tedy vyžadováno, aby změna obchodních podmínek byla druhou smluvní stranou vždy přijata. Za přijetí, resp. souhlas však nelze obecně považovat mlčení nebo nečinnost druhé strany. Z uvedeného vyplývá, že u smluv uzavřených před datem 1. 1. 2014 je změna obchodních podmínek bez uzavření dodatku ke smlouvě či uzavření smlouvy nové, velmi problematická.

Má-li Klient zájem nahradit původní obchodní podmínky podmínkami novými, doporučujeme tak učinit způsobem, kdy s odběratelem uzavře smlouvu novou, která bude obsahovat odkaz na tyto nové obchodní podmínky. Současně se tím sjednotí právní úprava smluv, neboť všechny nové smlouvy budou uzavřeny v režimu NOZ.

K novaci stávajících smluvních závazků uvádíme stanovisko v následujícím odstavci.

3.3. K novaci stávajících smluv

S účinností od 1. 1. 2014 je obsah smlouvy o dodávce pitné vody a obsah smlouvy o odvádění odpadních vod určen přímo ZVK. V přechodných ustanoveních k zákonu č. 275/2013 Sb., kterým byl ZVK novelizován, je uvedeno, že smlouvy s odběratelem uzavřené před účinností tohoto zákona (tj. před 1. 1. 2014) musí být uvedeny do souladu s ustanovením § 8 odst. 16 a 17 ZVK do 1. 1. 2024.

Čl. II bod 5. zákona č. 275/2013 Sb.

„Smlouvy vlastníka, popřípadě provozovatele vodovodu nebo kanalizace s odběratelem uzavřené před účinností tohoto zákona, musí být uvedeny do souladu s ustanovením § 8 odst. 16 a 17 tohoto zákona do 1. ledna 2024.“

§ 8 odst. 16 ZVK

„Smlouva o dodávce pitné vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele vodovodu, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek dodávky, limity množství dodávaného a množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky, tlakové poměry v místě přípojky (maximální a minimální), ukazatele jakosti (minimálně hodnoty obsahu vápníku, hořčíku a dusičnanů), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, způsob fakturace a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.“

§ 8 odst. 17 ZVK

„Smlouva o odvádění odpadní vody odběrateli, nebo smlouva o odvádění a čištění odpadní vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele kanalizace, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek odvádění nebo odvádění a čištění (limity množství, způsob stanovení množství, limity znečištění), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, fakturace záloh a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.“

Výše citované ustanovení zákona č. 275/2013 Sb. tak ukládá povinnost Klientovi a odběratelům zajistit aktualizaci smluv, tj. uzavřít dodatek ke stávající smlouvě či smlouvu nahradit novým zněním.

Z ustanovení zákona ani z komentářové literatury jednoznačně nevyplývá, jaký následek by mělo neuvedení stávajících smluv do souladu s § 8 odst. 16 a 17 ZVK. Domníváme se však, že pokud odběratel odmítne novou smlouvu uzavřít, resp. neposkytne součinnost k nutné aktualizaci smlouvy, mohlo by být na stávající smlouvu po uplynutí zákonné lhůty nahlíženo jako na neplatnou a na straně odběratele by tak docházelo k neoprávněnému odběru pitné vody či neoprávněnému odvádění odpadní vody.

Citované přechodné ustanovení zákona č. 275/2013 Sb. tak dává legitimní důvod požadovat po odběratelích novaci stávající smlouvy, tedy uzavření smlouvy nové. V případě odmítnutí ze strany odběratele se může Klient případně domáhat nahrazení projevu vůle odběratele soudní cestou.

Výše uvedená povinnost aktualizace smluv se vztahuje ke smlouvám uzavřeným před 1. 1. 2014, přičemž se předpokládá, že smlouvy uzavřené po 1. 1. 2014 již tyto zákonem stanovené podstatné náležitosti obsahují. V tuto chvíli nám není známo, zda a kolik smluv (v předloženém znění) Klient uzavřel v období po 1. 1. 2014. Pokud takové smlouvy existují, je nutno konstatovat, že obsahově neodpovídají požadavkům ZVK, neboť v nich nejsou explicitně uvedeny některé náležitosti vyjmenované v § 8 odst. 16 a 17 ZVK. Máme za to, že za těchto okolností tyto smlouvy nebyly řádně uzavřeny a je dán legitimní důvod k uzavření nové smlouvy.

Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 882/16, ze dne 11. 10. 2016

„Obsahové náležitosti smlouvy (i jiného právního jednání) jsou tradičně tříděny na podstatné (essentialia negotii), pravidelné (naturalia negotii) a vedlejší (accidentalia negotii). Přitom podstatné obsahové náležitosti mohou plynout přímo ze zákonných ustanovení, případně mohou být založeny vůlí stran. Pokud nedojde k dohodě o podstatných náležitostech smlouvy, smlouva vůbec nevznikne (obč. zákoník č. 40/1964 Sb. tento následek výslovně neupravoval, nyní viz § 1725 i. p. obč. zákoníku č. 89/2012 Sb.), tudíž úvaha o neplatnosti takové "smlouvy" je nemístná.“

Xxx. Xxxxxx Xxxxx, advokát