Platné znění měněných ustanovení zákonů podle návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu, s vyznačením navrhovaných změn

VI.

Platné znění měněných ustanovení zákonů podle návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu, s vyznačením navrhovaných změn

a doplnění

Platné znění měněných ustanovení zákona č. 586/1992 Sb.,

o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně se osvobozuje

a) příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně prodejem; příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z

1. prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku,

2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem,

3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku,

b) příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let; příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z

1. prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 10 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku, nebo vypořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem,

2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od tohoto nabytí,

3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od takového vyřazení,

4. prodeje práva stavby nebo vypořádání spoluvlastnictví k právu stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby,

c) příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje

1. cenného papíru,

2. motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,

3. movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku,

d) přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění; osvobození se nevztahuje na

1. náhradu za ztrátu příjmu,

2. náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,

3. náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu,

4. plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka,

5. náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem,

e) výnos z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, stane-li se příjmem zvláštního vázaného účtu,

f) příjem v podobě

1. ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí, pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1,

2. ocenění v oblasti kultury podle jiných právních předpisů,

3. ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním, a to v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč,

4. ceny z účtenkové loterie, jejíž hodnota nepřevyšuje 1 000 000 Kč,

g) příjem v podobě

1. náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd,

2. úplaty za prodej věci vydané v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle právních předpisů o restituci majetku; toto osvobození se uplatní i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovité věci došlo k vypořádání mezi spoluvlastníky rozdělením věci podle velikosti jejich podílů nebo jestliže v nemovité věci vznikly jednotky; osvobození se neuplatní u věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku,

3. příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,

4. úroku ze státního dluhopisu vydaného v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd,

5. jednorázové peněžní částky vyplacené státem osobě sterilizované v rozporu s právem,

6. jednorázového odškodnění vyplaceného státem osobě v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice,

h) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného

zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,

i) dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné nouzi, sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném, příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů nebo obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby,

j) příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů,

k) příjem v podobě

1. stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy,

2. podpory nebo příspěvku z prostředků fundace nebo spolku, s výjimkou rodinné fundace, pokud se nejedná o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi a jde-li o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjem v podobě podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení,

3. podpory nebo příspěvku z prostředků odborové organizace,

4. nepeněžního plnění nebo sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb nejbližším pozůstalým nebo sociální výpomoci nejbližším pozůstalým za obdobných podmínek u zaměstnavatele, u kterého se tento fond nezřizuje,

l) příjem z

1. penze vyplácené z penzijního připojištění se státním příspěvkem, penze z doplňkového penzijního spoření, penze z penzijního pojištění a důchod z pojištění pro případ dožití s výplatou důchodu, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití a z důchodového pojištění, u kterých není vymezeno období jejich pobírání nebo činí nejméně 10 let,

2. invalidní penze z penzijního připojištění se státním příspěvkem na dobu určitou, invalidní penze na určenou dobu a jednorázové pojistné pro penzi podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

3. vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření při ukončení důchodového spoření podle zákona o ukončení důchodového spoření,

4. jiná plnění z pojištění osob, s výjimkou jednorázových plnění, odkupného nebo odbytného a penze z penzijního pojištění a z pojištění pro případ dožití, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití, z důchodového pojištění a z doplňkového penzijního spoření, u kterých je vymezeno období jejich pobírání, a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,

l) příjem v podobě

1. pozůstalostní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let, nebo která je vyplácena doživotně, a jiné než pozůstalostní penze jako dávek vyplácených z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,

2. starobní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let, nebo která je vyplácena doživotně, invalidní penze a jednorázového pojistného pro penzi jako dávek vyplácených z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

3. plnění z penzijního pojištění s výjimkou jednorázového plnění, odbytného, odkupného a penze, u které je vymezeno období pobírání kratší než 10 let, jiné než invalidní,

4. pojistného plnění z pojištění osob s výjimkou jednorázového plnění a důchodu, u kterého je vymezeno období pobírání kratší než 10 let, vyplácených z pojištění pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo z pojištění důchodu,

m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě3), vojákům v záloze povolaným k výkonu vojenské činné služby s výjimkou služného a zvláštního příplatku podle zvláštních právních předpisů3a),

n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3),

o) výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3),

p) naturální plnění poskytované prezidentu republiky podle jiných právních předpisů a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce,

q) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu,

r) plnění z vyživovací povinnosti,

s) příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z úplatného převodu cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem dobu 5 let; doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu se zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník členem této obchodní korporace před přeměnou obchodní korporace, nebo

o dobu, po kterou byl tento podíl prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde

o úplatný převod podílu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu se nepřerušuje při výměně podílů nebo přeměně obchodní korporace; v případě rozdělení podílu v souvislosti s jeho úplatným převodem se doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu v obchodní korporaci u téhož poplatníka nepřerušuje, je-li rozdělením zachována celková výše podílu; osvobození se nevztahuje na

1. příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, pokud byl pořízen z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,

2. příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci v době do 5 let od jeho nabytí, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od jeho nabytí,

3. příjem z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci pořízeného z poplatníkova obchodního majetku, pokud příjem z tohoto úplatného převodu plyne v době do 5 let od ukončení činnosti poplatníka, ze které mu plyne příjem ze samostatné

činnosti, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí tohoto podílu nebo od ukončení této činnosti,

4. příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu člena nepeněžitým plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud k úplatnému převodu došlo do 5 let od plnění nebo nabytí podílu,

t) příspěvek fyzické osobě poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření,

u) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

v) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, jako náhrady za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, náhrada (odstupné) za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, vyplacená uživateli této jednotky nebo bytu za podmínky, že poplatník náhradu (odstupné) použije na obstarání vlastní bytové potřeby, a příjem z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby,

w) příjmy z úplatného převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč; osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; jedná-li se

o kmenový list, činí doba 5 let,

x) příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou byl tento cenný papír nebo podíl připadající na podílový list při zrušení podílového fondu ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod cenného papíru nebo podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond; osvobození se nevztahuje na příjem z úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a na příjem z kapitálového majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c;

osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu cenného papíru, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; obdobně se postupuje u příjmu plynoucího jako protiplnění menšinovému akcionáři v důsledku nuceného přechodu účastnických cenných papírů; jedná- li se o kmenový list, činí doba místo 3 let 5 let,

y) příjem z nabytí vlastnického práva k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je-li ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, a fyzická osoba, která vlastnické právo k jednotce nabývá,

1. je nájemcem této jednotky,

2. je členem této právnické osoby a

3. podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svým peněžním nebo nepeněžním plněním na pořízení domu s jednotkami,

z) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně, orgánem sociálního zabezpečení a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,

za) výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor,

zb) příjmy nabyvatele jednotky přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků z nájemného určených na financování oprav a údržby bytu, domu a jednotky podle zákona upravujícího převod jednotek některých bytových družstev,

zc) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským,

zd) příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů a příjem plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě jiných právních předpisů,

ze) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují,

zf) příjem z nabytí vlastnického práva k věci na základě jeho převodu nebo přechodu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, je-li nabyvatelem oprávněný člen družstva,

zg) příjem z nabytí vlastnického práva k rodinnému domu nebo jednotce, která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou, a nezahrnuje jiný nebytový prostor, je-li nabyvatelem fyzická osoba, která je členem bytového družstva, který je nájemcem tohoto rodinného domu nebo jednotky ve vlastnictví družstva a který se sám nebo jeho právní předchůdce podílel na jeho pořízení členským vkladem,

zh) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání při přeměně obchodní společnosti nebo výměně podílů obchodní společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zákonem upravujícím přeměny obchodních společností a družstev, vztahuje-li se k

1. akcii, u níž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 3 let; osvobození se nevztahuje

k akcii, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku, a to po dobu 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,

2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 5 let; osvobození se nevztahuje k podílu, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,

zi) náhrada pobytových výloh nebo příspěvek na pobytové výlohy poskytované orgány Evropské unie zaměstnanci nebo národnímu expertovi vyslanému k působení do instituce Evropské unie,

zj) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu,

zk) odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, naturální plnění a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,

zl) výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,

zm) příjem z převodu majetku z investičního penzijního účtu nebo obdobného účtu, které jsou daňově podporovaným produktem spoření na stáří, za přiměřené protiplnění poskytnuté na tento účet,

zm) zn) příjmy podle § 4a.

(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo k

a) vypořádání mezi spoluvlastníky nemovité věci rozdělením podle velikosti jejich podílů,

b) tomu, že v domě vznikly jednotky,

c) vypořádání společného jmění manželů nebo

d) rozdělení pozemku.

(3) zrušen

(4) Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.

3) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb. Sb.

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

3a) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 6

Příjmy ze závislé činnosti

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a) plnění v podobě

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2. funkčního požitku,

b) příjmy za práci

1. člena družstva,

2. společníka společnosti s ručením omezeným,

3. komanditisty komanditní společnosti,

c) odměny

1. člena orgánu právnické osoby,

2. likvidátora,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.

(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. d) a e) poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění, kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena

a) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,

b) stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely.

(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1

a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo

b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel poskytnutých pro služební i soukromé účely. Vstupní cenou vozidla se pro účely tohoto ustanovení rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9.

(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou

a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem5) pro zaměstnance odměňovaného platem, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,

b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,

c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce,

e) povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem.

(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až

d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost133); toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům,

b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období,

2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,

e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

f) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem

nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích, a to s výjimkou příjmů z

1. osobně a veřejně vykonávané činnosti umělce, sportovce, artisty nebo spoluúčinkující osoby a

2. činnosti vykonávané ve stálé provozovně,

g) hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,

h) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3) zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu6b) a náhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu,6c)

ch) náhrady za ztrátu na služebním příjmu poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2005,

i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,

j) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,

k) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

l) příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy,

m) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů6e) vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,

n) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,

o) příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,

p) platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 50 000 Kč ročně jako

1. příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,

2. příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec, a v případě smrti zaměstnance jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění, nebo

3. příspěvek na pojistné, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), za podmínky, že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let, že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, a že je pojistná smlouva uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a dále za podmínky, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné; dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele; tento příjem není příjmem vypláceným plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti; zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl,

p) příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří zaměstnance do úhrnné výše 50 000 Kč ročně,

r) naturální plnění poskytované podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,

s) náhrada prokázaných výdajů poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, jde-li o

1. výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „tuzemská cesta“),

2. výdaje na dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce (dále jen

„zahraniční cesta“),

3. výdaje na stravování při tuzemských cestách,

4. výdaje na stravování a některé další výdaje při zahraničních cestách,

5. výdaje na ubytování při tuzemských cestách,

6. výdaje na ubytování při zahraničních cestách,

7. výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž vykonává funkci,

8. výdaje na odborné a administrativní práce,

9. výdaje na činnost průvodce nebo osobního asistenta,

10. výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky soudci při tuzemských cestách,

t) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů47a), do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy47b),

u) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci,

v) příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček; majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.

(10) Funkčními požitky jsou

a) funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců138), s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce,

b) odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v

1. orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy,

2. státních orgánech,

3. spolcích a zájmových sdruženích,

4. odborových organizacích,

5. komorách,

6. jiných orgánech a institucích.

(11) Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.

(12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.

(13) Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a snížený o daň

zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a to pouze v rozsahu, ve kterém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně. Příjem ze závislé činnosti plynoucí ze zdrojů v zahraničí nelze snížit o daň zaplacenou v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu.

(14) Institucí penzijního pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který je

a) provozován na principu fondového hospodaření,

b) zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém136) na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a

c) povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státě.

3) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb. Sb.

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

5) Například část sedmá hlava třetí zákoníku práce.

6a) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.

6b) § 139 zákona č. 361/2003 Sb.

6c) § 66 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb.

6d) § 7 odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb.,

o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.

6e) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů,

§ 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

47a) Například § 192 až 194 zákoníku práce, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních

orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

§ 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

47b) § 192 odst. 2 zákoníku práce.

65) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

133) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

136) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 988/2009.

138) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 8

Příjmy z kapitálového majetku

(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou

a) podíly na zisku obchodní korporace nebo podílového fondu, je-li v něm podíl představován cenným papírem, a úroky z držby cenných papírů,

b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání,

c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání,

d) výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného,

e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem9a), dávky doplňkového penzijního spoření a z penzijního pojištění po snížení podle odstavce 6,

f) plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, po snížení podle odstavce 7,

e) plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a penzijního pojištění,

f) plnění z pojištění pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo z pojištění důchodu a plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním,

g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na účtech neuvedených v písmeni c) s výjimkou příjmů poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací,

h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy),

i) plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace.

(2) Za příjem z kapitálového majetku se považuje také příjem plynoucí z práva na splacení

a) dluhopisu, kterým se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu vyplacenou při jeho splacení nebo částkou vyplacenou při jeho předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník dluhopis nabyl, nebo cenou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku ke dni jeho bezúplatného nabytí, a

b) vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného, kterým se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru jemu na roveň postaveného vyplacenou při jejich splacení nebo částkou vyplacenou při jejich předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník cenný papír nabyl, nebo cenou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku ke dni jeho bezúplatného nabytí

(3) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a i) a úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)], plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a i) ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně). Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně).

(5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) a v odstavci 2 nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). U příjmu z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu.

(6) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Dávka z penzijního pojištění se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky. Dávka z doplňkového penzijního spoření se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření. Jde-li o penzi, rozloží se příspěvky na penzijní připojištění, státní příspěvky na penzijní připojištění, příspěvky na penzijní pojištění, příspěvky na doplňkové penzijní spoření a státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření na vymezené období pobírání penze. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné z penzijního připojištění se státním příspěvkem se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijní společnosti zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000. Jednorázové plnění z penzijního pojištění nebo plnění vyplacené při předčasném zániku penzijního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené instituci penzijního pojištění zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné z doplňkového penzijního spoření se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijní společnosti zaměstnavatelem za zaměstnance, s výjimkou příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplacených penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance před 1. lednem 2000 v případě, kdy došlo k převodu prostředků účastníka z penzijního připojištění se státním příspěvkem do doplňkového penzijního spoření účastníka, ze kterého je jednorázové vyrovnání nebo odbytné vypláceno.

(6) Plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a penzijního pojištění jsou základem daně po snížení o zaplacené příspěvky a státní příspěvky hrazené Českou republikou. V případě tohoto plnění ve formě penze se zaplacené příspěvky a státní příspěvky rozloží na vymezené období pobírání penze. Plnění z pojištění pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo z pojištění důchodu a plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním, je základem daně po snížení

o zaplacené pojistné. V případě tohoto plnění ve formě důchodu se zaplacené pojistné rozloží na vymezené období pobírání důchodu.

(7) Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za základ daně po snížení

o zaplacené pojistné. Jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohoto příjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem snižovat o dříve uplatněné zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené

o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Plnění ze soukromého životního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Odkupné se pro zjištění základu daně snižuje

o zaplacené pojistné s výjimkou pojistného, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy a s výjimkou příspěvků na pojistné za soukromé životní pojištění zaměstnance, které hradil zaměstnavatel za zaměstnance za jeho soukromé pojištění po 1. lednu 2001 a které nebyly zdaněny z důvodu výplaty pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo předčasného ukončení pojistné smlouvy před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let.

(8) (7) Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 2 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela. Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo 2 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.

(9) (8) Příjem podle odstavce 4 nebo úrok nebo jiný výnos ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele plynoucí ze zdrojů v zahraničí lze zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. Zahrne-li se takový příjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně veškeré příjmy podle věty první. Tyto příjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f), u kterých se postupuje obdobně podle odstavců 6 a 7 odstavce 6.

9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

§ 15

Nezdanitelná část základu daně

(1) Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím,

evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně. Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.

(2) Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.

(3) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,4a) úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,56) bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí

a) výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, nebo změna stavby,

b) koupě pozemku za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c) koupě

1. bytového domu,

2. rodinného domu,

3. rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu,

4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,

g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.

Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba podle písmen a) až h) nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

(4) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.63) Jde-li

o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. b), u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li

o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt v nájmu nebo v užívání, jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce 3 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

(5) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho

a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek,

b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, nebo

c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek; v případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která se rovná součtu částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.

Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.

(6) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let a že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 24 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více

smluv s více pojišťovnami. Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

(5) Od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří.

(6) V případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze odečíst od základu daně podle odstavce 5 pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření. V případě zaplacení jednorázového pojistného na soukromé životní pojištění se pro účely odstavce 5 za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností na dny.

(7) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem.82) Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

(8) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání82a), pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

(9) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 1 až 8 sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

4j) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon

o veřejných sbírkách).

56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb.

63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

§ 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

82) § 18 a násl. zákoníku práce.

82a) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).

114) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 15a

Produkt spoření na stáří

(1) Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí

a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,

b) doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

c) penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

d) soukromé životní pojištění,

e) investiční penzijní účet a obdobný účet vedené na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor osobou oprávněnou vést evidenci investičních nástrojů nebo osobou oprávněnou přijímat vklady od veřejnosti.

(2) Institucí penzijního pojištění se pro účely daní z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění, který je

a) provozován na principu fondového hospodaření,

b) zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém136) na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a

c) povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušného orgánu v tomto státě.

(3) Soukromým životním pojištěním se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, sjednaná s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterých je sjednána pojistná částka pro případ dožití nejméně

a) 40 000 Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 5 a nejvýše 15 let, nebo

b) 70 000 Kč, pokud pojistná doba činí více než 15 let.

(4) Pro účely daní z příjmů se za pojistnou částku pro případ dožití u pojištění důchodu považuje částka odpovídající jednorázovému plnění při dožití.

§ 15b

Daňová podpora produktu spoření na stáří

(1) Produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků a plnění z tohoto produktu a převod majetku z investičního penzijního účtu nebo obdobného účtu plynou

a) poplatníkovi, který produkt sjednal, a to pouze

1. po 60 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,

2. při jeho invaliditě ve třetím stupni, nebo

3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo

b) jinému poplatníkovi, a to pouze v případě

1. smrti poplatníka, který produkt sjednal,

2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,

3. převodu majetku z investičního penzijního účtu nebo obdobného účtu za přiměřené protiplnění poskytnuté na tento účet, nebo

4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

(2) Pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na zaměstnancův daňově podporovaný produkt spoření na stáří není produkt spoření na stáří daňově podporovaným také tehdy, je-li sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance plyne výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo převod majetku z investičního penzijního účtu nebo obdobného účtu tomuto zaměstnavateli.

(3) Zaměstnanec oznámí svému zaměstnavateli, že jeho produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaný, do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo.

(4) K navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří dochází ve zdaňovacím období, ve kterém před uplynutím 60 kalendářních měsíců od jeho vzniku nebo před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku,

a) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k převodu majetku z investičního penzijního účtu nebo obdobného účtu plynoucím poplatníkovi, který produkt sjednal, nejedná-li se o

1. výplatu, plnění nebo převod při invaliditě poplatníka ve třetím stupni,

2. výplatu, plnění nebo převod z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, pokud jsou obdržené naspořené peněžní prostředky a majetek do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově

podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, ani

3. plnění z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, na které vznikl nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je poplatníkův důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nebo

b) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k převodu majetku z investičního penzijního účtu nebo obdobného účtu poplatníka plynoucím jinému poplatníkovi, než který produkt sjednal, nejedná-li se o

1. výplatu, plnění nebo převod po smrti poplatníka, který produkt sjednal,

2. úplatu poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související, ani

3. převod majetku z investičního penzijního účtu nebo obdobného účtu za přiměřené protiplnění poskytnuté na tento účet,

c) tento produkt zanikne, aniž by došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z něho nebo k převodu majetku z investičního penzijního účtu nebo obdobného účtu poplatníka, nejedná-li se o zánik produktu

1. z důvodu smrti poplatníka,

2. z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, ani

3. se současným převodem všech naspořených peněžních prostředků a majetku na daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo

d) došlo k vyplacení výnosů z majetku vedeného na investičním penzijním účtu nebo obdobném účtu mimo tento účet.

(5) Navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí

a) vznik příjmu podle § 10 ve výši úhrnu příspěvků poplatníka zaplacených na tento produkt, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období,

b) v případě investičního penzijního účtu nebo obdobného účtu vznik příjmu podle § 10 ve výši úhrnu příjmů z převodu majetku z tohoto produktu, které byly v bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně, snížených o výdaje, o které by byly tyto příjmy sníženy pro zjištění základu daně v těchto zdaňovacích obdobích, kdyby nebyly osvobozeny od daně; do úhrnu se nezahrnují příjmy, které by byly ve zdaňovacím období, ve kterém vznikly, osvobozeny od daně i v případě, že by se nejednalo o převod majetku z investičního penzijního účtu nebo obdobného účtu, které jsou daňově podporovaným produktem na stáří,

c) nemožnost odečíst si od základu daně příspěvky zaplacené poplatníkem na tento produkt,

d) skutečnost, že pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na jeho daňově podporovaný produkt spoření na stáří není tento produkt daňově podporovaným,

e) skutečnost, že pro účely osvobození příjmů z převodu majetku z investičního penzijního účtu nebo obdobného účtu není tento produkt daňově podporovaným,

f) vznik příjmu podle § 6 ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na tento produkt, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k navrácení daňové

podpory, a v 10 bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně; tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti, a

g) nemožnost snížení plnění z tohoto produktu o příspěvky hrazené zaměstnavatelem na tento produkt pro účely určení základu daně s výjimkou

1. příspěvků, v jejichž výši vznikl příjem podle písmene d),

2. příspěvků neosvobozených od daně z příjmů fyzických osob,

3. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2000 na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a

4. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2001 na soukromé životní pojištění.

§ 35ba

Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle

§ 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o

a) základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka,

b) slevu na manžela ve výši 24 840 Kč na manžela žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manžela se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem9a), státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření4a) a stipendium , stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a povolání, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách4j), který je od daně osvobozen podle § 4, a příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,

c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu,

d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o

invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,

e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P,

f) slevu na studenta ve výši 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory,

g) slevu za umístění dítěte,

h) slevu na evidenci tržeb.

(2) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. g) a písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

(3) Poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

(4) V daňovém přiznání ke společným příjmům a výdajům ve společenství jmění poplatník může uplatnit slevu na dani za období trvání společenství jmění, s výjimkou společenství jmění dědiců, na kterou měl nárok a která nebyla uplatněna.

9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých

zákonů souvisejících s jeho zavedením.

§ 36

Zvláštní sazba daně

(1) Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) a s výjimkou ustanovení odstavce 5, činí

a) 15 %, a to

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 6, 12 až 14, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. e),

2. z příjmů z nájemného movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,

3. z bezúplatných příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. d), h) a i), jedná-li se o příjmy plynoucí od daňových rezidentů České republiky nebo od stálých provozoven daňových nerezidentů umístěných na území České republiky,

b) 15 %, a to

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4 s výjimkou příjmu plynoucího z práva na splacení dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného

papíru vkladnímu listu na roveň postaveného; přičemž příjem z vypořádacího podílu, z podílu na likvidačním zůstatku a jiný příjem z držby kapitálového majetku ve formě vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,

2. u poplatníků daně z příjmů fyzických osob z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku obchodní společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,

c) 35 % z příjmů uvedených v písmenech a) a b), a to pro poplatníky, kteří nejsou daňovými rezidenty

1. jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, nebo

2. třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, nebo mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je prováděna, nebo který je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v tomto státě a v České republice prováděna,

d) 5 % z úplaty u finančního leasingu.

(2) Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 nebo 5 stanoveno jinak, činí 15 %, a to

a) z podílu na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, a z plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace; u poplatníků podle § 2 z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, z výnosu, ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele a úrokového příjmu z vkladního listu vydaného jako cenný papír a cenného papíru mu na roveň postaveného,

b) z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,

c) z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,

d) z podílu na zisku tichého společníka nebo jiného poplatníka, než je člen obchodní korporace,

e) z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, z vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění; tento příjem se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,

f) z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,

g) u poplatníků daně z příjmů fyzických osob z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

h) z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku obchodní společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku; obdobně se postupuje u příjmu člena obchodní korporace z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu,

i) z příjmu v podobě ceny z účtenkové loterie, z příjmů plynoucích fyzickým osobám z reklamních soutěží a reklamních slosování, z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde

o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)] a z příjmu v podobě výhry z loterie a tomboly,

j) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu podle občanského zákoníku, z úroků z vkladů na účtech, které nejsou podle podmínek toho, kdo účet vede, určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],

k) z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem, z dávek doplňkového penzijního spoření a z penzijního pojištění snížených podle § 8 odst. 6 a z plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého podle § 8 odst. 7,

k) z plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, penzijního pojištění, pojištění pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo pojištění důchodu a z plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním,

l) z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu13), a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů,

m) z příjmů uvedených v § 6 odst. 4,

n) z příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,

o) z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvy o penzijním pojištění a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného nebo jiného plnění souvisejícího se zánikem penzijního pojištění nebo odkupného, sníženého podle § 8,

p) o) z příjmů autorů podle § 7 odst. 6,

r) p) z příjmu komplementáře komanditní společnosti a společníka veřejné obchodní společnosti plynoucí jako zisk po zdanění u akciové společnosti nebo společnosti s ručením

omezeným po přeměně akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným na komanditní společnost nebo veřejnou obchodní společnost.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.

(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje

o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. Daň z příjmů vybíraná zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné obchodní společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo j) s výjimkou příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, se základ daně a sražená daň nezaokrouhluje a celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmu poplatníka fyzické osoby nebo poplatníka daně z příjmů právnických osob se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4 se do základu daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje nebo aktiva.

(4) U příjmů plynoucích z podílu na zisku z účasti v základním investičním fondu je základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně příjem snížený

o poměrnou část příjmů podléhajících dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo sazbě daně podle § 21 odst. 4 připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu ve zdaňovacím období, s nímž tyto příjmy souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. Obdobně se postupuje i u příjmu z podílu na likvidačním zůstatku investičního fondu nebo z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty v komanditní společnosti, které jsou investičním fondem.

(5) Zvláštní sazba daně z příjmů činí 19 % z úrokového příjmu z účtu a vkladu u bank a spořitelních a úvěrních družstev u

a) veřejně prospěšného poplatníka, který není obcí, krajem, nebo poplatníkem uvedeným v § 18a odst. 5,

b) společenství vlastníků jednotek.

(6) Zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo veškeré příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) bodě 1, které byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, nesnížené o výdaje do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.

(7) Zahrne-li do daňového přiznání poplatník, který není daňovým rezidentem České republiky a který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, veškeré příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i), započte se sražená daň na jeho celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podává daňové přiznání. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na tuto jeho celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek. Nezahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i) do daňového přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem, použije se obdobně § 38e odst. 7.

3) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb. Sb.

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

35a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 38g

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také

povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.

(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 6 nebo 7. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.

(4) Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b).

(5) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

(5) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6.

§ 38k

Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění

(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba a měsíčního daňového zvýhodnění při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění splněny, učiní-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto skutečnosti v již učiněném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.

(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.

(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 a učiní prohlášení podle odstavce 4.

(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 4 a přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, učiní-li poplatník prokazatelně do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,

a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle § 35ba, popř. kdy a jak se změnily,

b) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku neučinil u jiného plátce prohlášení k dani,

c) jaký je počet dětí vyživovaných poplatníkem v rámci jeho společně hospodařící domácnosti a dále

1. jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě,

2. zda uplatňuje daňové zvýhodnění na toto dítě ve výši náležející podle § 35c odst. 1 na jedno dítě nebo ve výši náležející na druhé dítě nebo na třetí a každé další vyživované dítě,

3. zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti vyživuje tytéž vyživované děti poplatníka i jiný poplatník, zda na ně uplatňuje daňové zvýhodnění a zda je zaměstnán,

4. kdy a jak se případně změnily rozhodné skutečnosti pro přiznání daňového zvýhodnění a

5. jedná-li se o zletilé studující dítě, že mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,

d) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.

(5) Plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm.

b) a g) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, učiní-li poplatník prokazatelně do 15. února za toto období prohlášení o tom,

a) že není povinen podat daňové přiznání,

b) zda a od kterých plátců daně v uplynulém zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti,

c) že manželka (manžel) žijící ve společně hospodařící domácnosti, na kterou (kterého) uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b), neměla (neměl) v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68 000 Kč,

d) v jaké hodnotě poskytl bezúplatné plnění podle § 15 odst. 1,

e) v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s těmito úvěry stavební spořitelnou nebo bankou a použitého na financování bytových potřeb v souladu s § 15 odst. 3 a 4, a

1. zda a v jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně,

2. že předmět bytové potřeby uvedený v § 15 odst. 3, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4,

3. že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3 a 4, v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím období 150 000 Kč,

f) v jaké výši zaplatil příspěvky na své penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění podle § 15 odst. 5,

g) v jaké výši zaplatil pojistné na své soukromé životní pojištění podle § 15 odst. 6,

f) v jaké výši odečítá od základu daně příspěvky zaplacené na své penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění,

g) v jaké výši odečítá od základu daně příspěvky zaplacené na své soukromé životní pojištění,

h) v jaké výši odečítá od základu daně prostředky převedené na svůj investiční penzijní účet nebo obdobný účet,

h)i) v jaké výši zaplatil jako člen odborové organizace v uplynulém zdaňovacím období členské příspěvky podle § 15 odst. 7,

i) j) v jaké výši zaplatil úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle § 15, j) k) jakou částku vynaložil za umístění dítěte v předškolním zařízení.

k) l) v jaké výši mu byla přiznána náhrada za zastavenou exekuci.

(6) Poplatník může učinit prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.

(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d anebo neučiní-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně prokazatelně učiní prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li prokazatelně v této lhůtě prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5.

(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je prokazatelně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala nebo v němž bylo

o změně rozhodnuto. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.

§ 38l

Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé

činnosti u plátce daně

(1) Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně

a) potvrzením příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění,

b) smlouvou o úvěru a každoročně potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem,

c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) povolením podle stavebního zákona a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví,

d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na koupi pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy povolením podle stavebného zákona,

e) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. e) výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve vlastnictví anebo nájemní smlouvou, jde-li

o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, v užívání,

f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. d) a g), potvrzením právnické osoby, že je jejím členem,

g) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. f), výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru ve vlastnictví, anebo potvrzením právnické osoby

o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu,

h) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a každoročně potvrzením penzijní společnosti o části měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek; smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a každoročně potvrzením instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období,

i) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo

o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období,

j) smlouvou o investičním penzijním účtu nebo obdobném účtu a každoročně potvrzením osoby, která účet vede, o prostředcích převedených poplatníkem na tento účet v uplynulém zdaňovacím období,

j) k) potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém zdaňovacím období,

k) l) potvrzením o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona upravujícího ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání; jedná-li se

o osobu s těžším zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána invalidní ve třetím stupni, a jedná-li se o osobu se zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána

invalidní v prvním nebo ve druhém stupni nebo rozhodnutím Úřadu práce České republiky, že byla uznána zdravotně znevýhodněnou.

(2) Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba při stanovení daně nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně

a) dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela), uplatňuje-li slevu na dani podle

§ 35ba odst. 1 písm. b) a průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel) jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,

b) rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d) z důvodu, že mu je přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,

c) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, nebo o tom, že mu zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,

d) průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e),

e) potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f),

f) potvrzením předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních; potvrzení musí obsahovat

1. jméno vyživovaného dítěte poplatníka,

2. celkovou částku výdajů, kterou za něj za dané zdaňovací období poplatník vynaložil a

3. datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění,

g) usnesením o zastavení exekuce, uplatňuje-li slevu za zastavenou exekuci.

(3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně

a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),

b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, nebo rozhodnutím

o přiznání tohoto průkazu,

c) jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce daně uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje,

d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

e) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,

anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(4) Pokud poplatník nebo zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo na daňové zvýhodnění prokáže poplatník při stanovení záloh nebo daně u plátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře130) rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

(5) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevy na dani podle § 35 odst. 4 nebo § 35ba nebo daňového zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet.

43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

130) § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Platné znění měněných ustanovení zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením

navrhovaných změn a doplnění

§ 43f

(1) Česká národní banka může poskytnout důvěrné statistické údaje pouze

a) jinému členu Evropského systému centrálních bank v rozsahu a na úrovni podrobnosti, které jsou nezbytné pro plnění úkolů Evropského systému centrálních bank,

b) Evropské centrální bance ke splnění statistické zpravodajské povinnosti pro účely tvorby statistiky Evropského systému centrálních bank,

c) Eurostatu pro účely tvorby statistiky Evropské unie,

d) jinému členu Evropského systému centrálních bank nebo členu Evropského statistického systému, pokud je to nezbytné pro rozvoj, vypracování nebo šíření statistiky nebo pro zvýšení její kvality,

e) Českému statistickému úřadu podle § 43b,

f) pro účely uveřejňování průměrů zápůjčních úrokových sazeb podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,

f) g) pro účely vědeckého výzkumu na základě smlouvy, která stanoví splnění podmínek ochrany těchto údajů a přesný způsob jejich využití v souladu s právem Evropské unie, a to právnickým osobám, jejichž základním posláním je vědecký výzkum; údaje se poskytnou ve formě neumožňující přímé určení vykazující osoby, které se poskytnuté údaje týkají,

g) h) pokud osoba, které se tento údaj týká, dala k jeho poskytnutí souhlas, a nejedná-li se o případy uvedené v písmenech a) až f) g); ze souhlasu této osoby musí být patrné, o jaký důvěrný statistický údaj se jedná a pro jaký účel a komu má být poskytnut, nebo

h) i) v případě, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie46).

(2) Česká národní banka může uveřejňovat statistické informace, pokud vzniknou agregací individuálních údajů alespoň za 3 vykazující osoby. Není-li splněna tato podmínka, může Česká národní banka poskytnout statistické informace pouze jako důvěrné statistické údaje podle odstavce 1. Stejně postupuje Česká národní banka i v případě, lze-li ze statistické informace nepřímo identifikovat jednotlivou vykazující osobu.

(3) Poskytnutí důvěrného statistického údaje za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 není porušením mlčenlivosti podle tohoto zákona.

Platné znění měněných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb.,

o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 34

(1) Exekutor může pro účely exekučního řízení požádat o součinnost třetí osoby podle

§ 33 a ty jsou povinny ji bezplatně poskytnout. Osoby uvedené v § 33 odst. 4 až 10 a komoditní burzy, organizátor regulovaného trhu27), centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů mají při poskytování údajů právo na úhradu účelně vynaložených hotových výdajů.

(2) Třetí osoby jsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost podle § 33 bez zbytečného odkladu, a je-li to technicky možné, v elektronické podobě; nesplní-li tuto povinnost, jsou povinny oprávněnému a exekutorovi nahradit újmu, která tím oprávněnému nebo exekutorovi vznikne. Způsobil-li újmu nesplněním této povinnosti státní orgán, právnická či fyzická osoba při výkonu veřejné správy, která jim byla svěřena, nebo územní samosprávný celek při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem nebo při výkonu samosprávy, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.8)

(3) Exekutor požádá peněžní ústav o součinnost peněžní ústav nebo finanční instituci o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav součinnost peněžní ústav nebo finanční instituce součinnost elektronicky datovým souborem poskytne. Peněžní ústav není povinen nebo finanční instituce nejsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o součinnost. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto příjmu.

(4) Exekutor požádá plátce mzdy na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis, o sdělení údajů podle § 33 odst. 5, případně o sdělení jiných údajů potřebných k vedení exekuce, jejichž potřebnost v žádosti odůvodní. Plátce mzdy poskytne exekutorovi požadované údaje na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis a který je součástí formuláře podle věty první. Doručuje-li exekutor žádost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, požádá plátce mzdy o údaje podle § 33 odst. 5 i elektronicky datovým souborem. Plátce mzdy, jehož celkový roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející žádosti o součinnost dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, nebo zaměstnává-li nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru (dále jen „kvalifikovaný plátce mzdy“), údaje podle § 33 odst. 5 elektronicky datovým souborem poskytne. Kvalifikovaný plátce mzdy není povinen poskytnout exekutorovi údaje podle § 33 odst. 5, není-li žádost o tyto údaje podána elektronicky datovým souborem na formuláři podle věty první nebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datového souboru.

(5) Za nesplnění povinností uvedených v § 33 může exekutor uložit třetím osobám pořádkovou pokutu.9)

(6) Ustanovení § 33 až 33e a odstavců 1 až 3 se použijí i pro zjišťování údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním exekuce, jíž je k vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů nebo pro který lze vést exekuci na majetek ve společném jmění manželů, postižen účet manžela povinného u peněžního ústavu.

(7) Nebrání-li to účelu exekuce, použije exekutor v exekučním řízení údaje, které mu byly poskytnuty v rámci součinnosti v jiných exekučních řízeních vedených proti témuž povinnému.

Platné znění měněných ustanovení zákona č. 229/2002 Sb.,

o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 1

(1) K rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a

a) poskytovatelem platebních služeb při nabízení a poskytování platebních služeb,

b) vydavatelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz,

c) věřitelem nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby,

d) osobou obhospodařující nebo provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu při obhospodařování nebo provádění administrace fondu kolektivního investování nebo nabízení investic do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu,

e) pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění,

f) osobou provozující směnárenskou činnost při provádění směnárenského obchodu,

g) stavební spořitelnou nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření,

h) osobou poskytující investiční služby při poskytování investičních služeb,

i) osobou, která vede jiný než platební účet, při vedení tohoto účtu,

j) příjemcem jednorázového vkladu při přijímání nebo vracení tohoto vkladu,

k) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem,

l) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování doplňkového penzijního spoření,

m)osobou, která poskytuje nebo distribuuje panevropský osobní penzijní produkt, při poskytování nebo distribuci panevropského osobního penzijního produktu,

n) osobou poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb, při poskytování této služby směny měn.,

o) správcem investičního penzijního účtu při vedení tohoto účtu.

(2) Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra.

(3) Arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.

§ 3

(1) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí

a) poskytovatel platebních služeb,

b) vydavatel elektronických peněz,

c) věřitel nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby,

d) osoba obhospodařující fond kolektivního investování, provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu,

e) pojistitel nebo pojišťovací zprostředkovatel při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění,

f) osoba provozující směnárenskou činnost,

g) stavební spořitelna a zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření,

h) osoba poskytující investiční služby při poskytování investičních služeb,

i) osoba, která vede jiný než platební účet, při vedení tohoto účtu,

j) příjemce jednorázového vkladu při přijímání nebo vracení tohoto vkladu,

k) penzijní společnost nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem,

l) penzijní společnost nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování doplňkového penzijního spoření,

m)osoba, která poskytuje nebo distribuuje panevropský osobní penzijní produkt,

n) osoba poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb, při poskytování této služby směny měn.,

o) správce investičního penzijního účtu při vedení tohoto účtu.

(2) Navrhovatelem pro účely tohoto zákona může být pouze spotřebitel.

(3) Trvalým nosičem dat se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli nástroj, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě.

Platné znění měněných ustanovení zákona č. 190/2004 Sb.,

o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 6

Náležitosti dluhopisu

(1) Dluhopis obsahuje alespoň

a) označení „dluhopis“, nejde-li o krytý dluhopis, státní pokladniční poukázku nebo poukázku České národní banky,

b) údaj o druhu dluhopisu, který lze uvést i odkazem na emisní podmínky, nejde-li o dluhopis, se kterým není spojeno žádné zvláštní právo,

c) údaje identifikující emitenta,

d) jmenovitou hodnotu jako dlužnou částku,

e) výnos dluhopisu, nebo údaj o tom, že výnos je určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem; anebo je z dluhopisu ; neobsahuje-li dluhopis výnos dluhopisu, musí být z něho aspoň zřejmé, že dluhopis je bez výnosu nebo kde se lze s tím, jak je výnos určen, seznámit,

f) datum nebo jiný okamžik splacení (dále jen „datum splatnosti“) dlužné částky (splacení dluhopisu), případně informaci o tom, že má být dlužná částka splacena splátkami,

g) údaje identifikující vlastníka prvního nabyvatele dluhopisu, nejde-li o zaknihovaný dluhopis,

h) podpis emitenta, nejde-li o zaknihovaný dluhopis,

i) číselné označení dluhopisu, nejde-li o zaknihovaný dluhopis,

j) datum emise a

k) identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů.

(2) U zaknihovaného dluhopisu postačí, že údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a j) jsou zjistitelné z příslušné evidence investičních nástrojů.

(3) Byl-li vydán hromadný dluhopis, obsahuje tento dluhopis také údaj o tom, kolik dluhopisů a jakého druhu nahrazuje.

(4) Pro posouzení toho, zda je dluhopis řádně vydán, nemá vliv, zda obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1, obsahuje-li alespoň náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až h) a k), nebo jsou-li tyto údaje zjistitelné z příslušné evidence investičních nástrojů; odstavce 2 a 3 tím nejsou dotčeny.

§ 9

Náležitosti emisních podmínek

(1) Emisní podmínky obsahují vždy alespoň odkazem na informace obsažené v prospektu

a) skutečnosti uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až f) a j),

b) údaj o tom, zda jde o listinný dluhopis, imobilizovaný cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír,

c) lhůtu pro upisování emise dluhopisů,

d) emisní kurz, případně způsob jeho určení,

e) informace o tom, jak je výnos dluhopisu určen, nebo že dluhopis je bez výnosu,

f) způsob a místo upisování dluhopisu, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu,

g) informace o tom, jak a kde má být dluhopis splacen, včetně případné informace o datu splatnosti a výši jednotlivých splátek, má-li být dlužná částka splacena splátkami,

h) údaje o zdaňování výnosu dluhopisu,

i) údaje nutné k identifikaci osob, které se podílejí na zabezpečení vydání dluhopisu, splacení dluhopisu a na vyplacení výnosu dluhopisu, s uvedením způsobu jejich účasti na těchto činnostech,

j) identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů, je-li přidělováno,

k) způsob oznamování konání schůze vlastníků dluhopisů (dále jen „schůze vlastníků“), a způsob uveřejňování a zpřístupňování dalších informací o dluhopisu,

l) informaci o tom, kým, kdy a s jakým výsledkem byl udělen rating, je-li tato informace emitentovi známa, a

m) určení dne, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků,

n) informaci o tom, zda a v jakém rozsahu Česká národní banka vykonává dohled nad emisí dluhopisů a nad jejich emitentem, a

o) informaci o tom, že pokud prospekt schvaluje Česká národní banka,

1. je tento prospekt posouzen Českou národní bankou pouze z hlediska úplnosti údajů v něm obsažených,

2. Česká národní banka při jeho schvalování neposuzuje hospodářské výsledky ani finanční situaci emitenta a

3. Česká národní banka schválením prospektu negarantuje budoucí ziskovost emitenta ani jeho schopnost splatit výnosy a jmenovitou hodnotu dluhopisu.

(2) Emisní podmínky podle záměrů emitenta dále obsahují alespoň odkazem na informace obsažené v prospektu

a) rozhodnutí emitenta, že emise dluhopisů bude v rámci lhůty pro upisování vydávána postupně (v tranších),

b) právo emitenta postupovat podle § 7 odst. 1 písm. b), případně právo emitenta postupovat podle § 7 odst. 1 písm. c),

c) informace o tom, kdy, jak a kde má být vyplacen výnos dluhopisu, není-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem,

d) údaj o tom, že splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu je zajištěno třetí osobou, a údaj, kde je smlouva, kterou se sjednává zajištění, přístupná investorům,

e) údaje o zástavním právu u dluhopisu, u nějž je splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu zajištěno zástavou, a způsob, jakým bude zástavní právo uplatněno, včetně případných informací podle § 20,

f) způsob losování u dluhopisu, jehož výnos je spojen s dluhopisem, který je losován, g) údaj o dalších právech, která jsou s dluhopisem spojena,

h) údaj o tom, že emitent rozhodl podle § 17,

i) údaj o tom, že informace podle tohoto zákona budou uveřejňovány a zpřístupňovány v jiném jazyce než českém,

j) údaj o tom, kdo povede evidenci zaknihovaných dluhopisů,

k) údaj o rozhodnutí emitenta o vyloučení možnosti oddělit právo na vyplacení výnosu dluhopisu od dluhopisu,

l) oprávnění emitenta splatit dluhopis před datem jeho splatnosti včetně poměrného výnosu, s vymezením podmínek a způsobu předčasného splacení a též způsobu výpočtu hodnoty nesplacených nevrácených kupónů podle § 19 odst. 4,

m) oprávnění vlastníka dluhopisu žádat splacení dluhopisu popřípadě i poměrného výnosu před datem splatnosti a vymezení podmínek, za kterých je oprávněn tak učinit,

n) znění rozhodčí doložky, mají-li být spory o právech a povinnostech spojených s dluhopisem řešeny v rozhodčím řízení,

o) u vyměnitelného dluhopisu způsob oznámení dne, od kterého lze právo na výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo akcii či akcie uplatnit, a místo a lhůtu pro uplatnění tohoto práva; pokud jsou vyměnitelné dluhopisy zaknihovanými dluhopisy, den, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů,

p) u prioritního dluhopisu způsob oznámení dne, od kterého lze právo na přednostní úpis akcií uplatnit, a místo a lhůtu pro uplatnění tohoto práva; pokud jsou prioritní dluhopisy zaknihovanými dluhopisy, den, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů,

q) u podřízeného dluhopisu ujednání, že pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným bude uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo srovnatelnou podmínkou podřízenosti v případě 1. vstupu emitenta do likvidace,

2. vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo

3. je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření,

r) u podřízeného dluhopisu určení jiného pořadí uspokojení pohledávek z podřízených dluhopisů, a to i ve vztahu k uspokojení ostatních pohledávek, včetně pohledávek z jiných podřízených dluhopisů, či rozdílně ve vztahu k pohledávce odpovídající právu na splacení dluhopisu a jiným právům s dluhopisem spojeným.

§ 9

Náležitosti emisních podmínek

(1) Emisní podmínky obsahují vždy alespoň odkazem na informace obsažené v prospektu

a) skutečnosti uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až f) a j),

b) údaj o tom, zda jde o listinný dluhopis, imobilizovaný cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír,

c) lhůtu pro upisování emise dluhopisů,

d) informaci o tom, jak je výnos dluhopisu určen, nebo že dluhopis je bez výnosu,

e) informaci o tom, jak a kde má být dluhopis splacen, včetně případné informace o datu splatnosti a výši jednotlivých splátek, má-li být dlužná částka splacena ve splátkách,

f) způsob oznamování konání schůze vlastníků dluhopisů (dále jen „schůze vlastníků“) a způsob uveřejňování a zpřístupňování dalších informací o dluhopisu,

g) určení dne, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků,

h) informaci o tom, zda a v jakém rozsahu Česká národní banka vykonává dohled nad emisí dluhopisů a nad jejich emitentem, a

j) informaci o tom, že pokud prospekt schvaluje Česká národní banka,

1. posuzuje jej pouze z hlediska úplnosti údajů v něm obsažených,

2. neposuzuje při tom hospodářské výsledky ani finanční situaci emitenta a

3. schválením prospektu se nevyjadřuje k budoucím ziskům emitenta ani k jeho schopnosti splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu nebo jeho poměrný výnos.

(2) Není-li nejpozději k datu emise uveřejněn prospekt, obsahují emisní podmínky

dále

a) emisní kurz, případně způsob jeho určení,

b) způsob a místo upisování dluhopisu,

c) způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům,

d) způsob a místo úhrady nebo jiného vyrovnání emisního kurzu upsaného dluhopisu,

e) údaj o zdaňování výnosu dluhopisu,

f) údaje nutné k identifikaci osob, které se podílejí na zabezpečení vydání dluhopisu, splacení dluhopisu a na vyplacení výnosu dluhopisu, s uvedením způsobu jejich účasti na těchto činnostech,

g) identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a

h) informaci o tom, kým, kdy a s jakým výsledkem byl udělen rating podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/20091), je-li tato informace emitentovi známa.

(3) Emisní podmínky podle záměru emitenta obsahují dále alespoň odkazem na informace obsažené v prospektu údaj o

a) rozhodnutí emitenta, že emise dluhopisů bude v rámci lhůty pro upisování vydávána postupně po částech (v tranších),

b) právu emitenta postupovat podle § 7 odst. 1 písm. b) nebo podle § 7 odst. 1 písm. c),

c) zástavním právu nebo jiném zajištění u dluhopisu, u nějž je splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu zajištěno, a způsob výkonu zástavního práva nebo jiného zajištění, včetně případných informací podle § 20,

d) způsobu losování u dluhopisu, jehož výnos je spojen s dluhopisem, který je losován,

e) rozhodnutí emitenta podle § 17,

f) uveřejňování a zpřístupňování informací podle tohoto zákona v jiném, než českém jazyce,

g) rozhodnutí emitenta o vyloučení možnosti oddělit právo na vyplacení výnosu dluhopisu od dluhopisu,

h) oprávnění emitenta splatit dluhopis a poměrný výnos dluhopisu před datem jeho splatnosti s vymezením podmínek a způsobu předčasného splacení a způsobu výpočtu hodnoty nesplacených nevrácených kupónů podle § 19 odst. 4,

i) oprávnění vlastníka dluhopisu žádat splacení dluhopisu případně i poměrného výnosu před datem splatnosti a o vymezení podmínek, za kterých je oprávněn tak učinit,

j) znění rozhodčí doložky, mají-li být spory o právech a povinnostech spojených s dluhopisem řešeny v rozhodčím řízení,

k) způsobu oznámení dne, od kterého lze u vyměnitelného dluhopisu uplatnit právo na výměnu za jiný dluhopis nebo akcii, a o místě a lhůtě pro uplatnění tohoto práva; pokud je vyměnitelný dluhopis zaknihovaným dluhopisem, den, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z tohoto dluhopisu,

l) způsobu oznámení dne, od kterého lze uplatnit právo na přednostní úpis akcií u prioritních akcií, a o místě a lhůtě pro uplatnění tohoto práva; pokud je prioritní dluhopis zaknihovaným dluhopisem, den, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z tohoto dluhopisu,

m) podmínkách a míře podřízenosti podle § 34 u podřízeného dluhopisu a

n) určení jiného pořadí uspokojení pohledávek z podřízeného dluhopisu, a to i ve vztahu k uspokojení ostatních pohledávek, včetně pohledávek z jiných podřízených dluhopisů, nebo rozdílně ve vztahu k pohledávce odpovídající právu na splacení dluhopisu a jiným právům s dluhopisem spojeným.

(4) Není-li nejpozději k datu emise uveřejněn prospekt, emisní podmínky podle záměrů emitenta dále obsahují

a) informaci o tom, kdy, jak a kde má být vyplacen výnos dluhopisu, není-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem,

b) údaj o tom, že splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu je zajištěno třetí osobou, a údaj, o tom, kde je smlouva, kterou se sjednává zajištění, přístupná investorům,

c) údaj o dalších právech, která jsou s dluhopisem spojena, a

d) údaj o tom, kdo povede evidenci zaknihovaných dluhopisů.

1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009

o ratingových agenturách, v platném znění.

§ 9a

Náležitosti emisních podmínek dluhopisů nabízených v rámci podlimitní veřejné nabídky

(1) Dluhopis je nabízen v rámci podlimitní veřejné nabídky, jestliže

a) je jeho emitentem právnická osoba,

b) je veřejně nabízen podle čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/11292), který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu,

c) není nejpozději k datu emise uveřejněn prospekt a

d) je celková hodnota protiplnění nabízených dluhopisů vyšší než částka odpovídající 100 000 EUR a nižší než částka odpovídající 1 000 000 EUR; tato částka se vypočítává za dluhopisy nabízené v členských státech Evropské unie v průběhu 12 měsíců.

(2) Emisní podmínky dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky obsahují kromě informací a údajů podle § 9 dále

a) sídlo emitenta,

b) měsíc a rok zahájení činnosti emitenta; pokud je datum zahájení činnosti shodné se vznikem emitenta, uvede se namísto toho datum vzniku emitenta,

c) popis hlavních činností, které emitent vykonává,

d) výši minimální investice; pokud je výše minimální investice shodná se jmenovitou hodnotou jako dlužnou částkou, uvede se namísto toho jmenovitá hodnota,

e) předpokládaný objem emise,

f) popis účelu emise,

g) plánovaný poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu,

h) informaci o tom, že k emisi dluhopisů nebyl schválen prospekt Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie,

i) výroční zprávy a účetní závěrky emitenta za poslední 2 účetní období nebo období

počínající vznikem emitenta, podle toho, která doba je kratší, a byla-li účetní závěrka ověřena auditorem, také zprávu auditora o ověření účetní závěrky; výroční zprávy, účetní závěrky a zprávy auditora o ověření účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky emitenta nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku,

j) v případě emitenta, který je součástí konsolidačního celku, rovněž výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 2 účetní období nebo období počínající vznikem účetní jednotky povinné sestavit konsolidovanou účetní závěrku (dále jen „konsolidující účetní jednotka“), podle toho, která doba je kratší, i ve vztahu ke konsolidačnímu celku, jinak emitent uvede, že není součástí konsolidačního celku; výroční zprávy a účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky konsolidující účetní jednotky nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku,

k) v případě existence právnické osoby, která je ručitelem za dluhy emitenta z dluhopisů, rovněž výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 2 účetní období nebo období počínající vznikem ručitele, podle toho, která doba je kratší, i ve vztahu k ručiteli, jinak emitent uvede, že ručitelem za jeho dluhy z dluhopisů není právnická osoba; výroční zprávy a účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky ručitele nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku,

l) jméno, sídlo a identifikační číslo osob, které dluhopisy nabízí,

m) informaci o tom, čím je splacení dlužné částky zajištěno, nebo informaci, že splacení dlužné částky není nijak zajištěno,

n) informaci o všech fyzických osobách ve vrcholném vedení, které zajišťují každodenní řízení výkonu činností emitenta, uvedením jejich jména, titulů, jejich pracovní pozice v emitentovi, názvu právnické osoby, kde získaly nejdůležitější pracovní zkušenost, a počtu let jejich relevantní praxe a

o) v případě emitenta, který je součástí konsolidačního celku, informaci v grafické podobě o struktuře konsolidačního celku, včetně údajů identifikujících skutečného majitele konsolidující účetní jednotky podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.

(3) Emitent dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky uveřejní na svých internetových stránkách nejpozději k datu emise emisní podmínky obsahující informace podle odstavce 2; § 3 odst. 2 věta druhá se použije obdobně.

(4) Osoba nabízející dluhopis v rámci podlimitní veřejné nabídky uveřejní na svých internetových stránkách nejpozději k datu zahájení nabízení emisní podmínky obsahující informace podle odstavce 2 a zajistí, aby tyto emisní podmínky byly zpřístupněny na těchto internetových stránkách bezplatně a v nezměněné podobě trvale alespoň po dobu nabízení a 12 měsíců od skončení nabízení a měly podobu datového souboru vhodného ke stažení v běžně používaném formátu.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017

o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, v platném znění.

§ 10

Změna emisních podmínek

(1) Ke změně emisních podmínek se vyžaduje předchozí souhlas schůze vlastníků.

(2) Souhlas schůze vlastníků se nevyžaduje

a) ke změně přímo vyvolané změnou právní úpravy,

b) ke změně, která se netýká postavení nebo zájmů vlastníků dluhopisů, nebo

b) ke změně, která nemá negativní dopad na postavení nebo zájmy vlastníků dluhopisů, nebo,

c) v případě, že žádný z vydaných dluhopisů, k nimž se emisní podmínky vztahují, není ve vlastnictví osoby odlišné od emitenta.

(3) Emitent bez zbytečného odkladu po změně emisních podmínek zpřístupní investorům způsobem, kterým byly zpřístupněny emisní podmínky, tuto změnu emisních podmínek a úplné znění emisních podmínek po provedené změně.

(4) Investor, který před zpřístupněním změny emisních podmínek, ke které se vyžaduje předchozí souhlas schůze vlastníků, souhlasil s koupí nebo s upsáním dluhopisu a k tomuto dluhopisu ještě nenabyl vlastnické právo, je oprávněn od koupě nebo upsání odstoupit ve lhůtě

5 pracovních dnů poté, co je zpřístupněna změna emisních podmínek, neurčí-li emitent v emisních podmínkách lhůtu delší.

§ 11

Dluhopisový program

(1) Společné emisní podmínky pro předem neurčený počet emisí dluhopisů se označují jako dluhopisový program.

(2) Za emisní podmínky jednotlivé emise v rámci dluhopisového programu se považuje dluhopisový program a doplněk dluhopisového programu pro danou emisi.

(3) Doplněk dluhopisového programu obsahuje alespoň

a) doplnění náležitostí emisních podmínek podle § 9 vyžadovaných podle § 9 nebo 9a, které nejsou obsaženy v dluhopisovém programu,

b) odkaz na dluhopisový program a informaci o tom, kde se s ním lze seznámit, a

c) specifické podmínky emise dluhopisů, ke které se doplněk dluhopisového programu vztahuje.

§ 16

Výnos dluhopisu

Výnos dluhopisu lze určit zejména

a) pevnou úrokovou sazbou,

b) rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem,

c) slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu, včetně jakékoliv prémie splatné při předčasné splatnosti dluhopisu, nebo

d) pohyblivou úrokovou sazbou odvozenou například z jiných úrokových sazeb či úrokových výnosů, pohybu měnových kurzů, finančních indexů či cen komodit.

§ 20

Zajištění dluhopisu a agent pro zajištění

(1) Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu a jiné dluhy s dluhopisy související lze ve vztahu ke každé emisi dluhopisů zajistit též zřízením zástavního práva nebo jiného zajištění ve prospěch vlastníků dluhopisů a případně též dalších osob uvedených v emisních podmínkách (dále jen "oprávněné osoby") na základě písemné smlouvy uzavřené mezi agentem pro zajištění jako zástavním věřitelem nebo příjemcem jiného zajištění a emitentem nebo jiným poskytovatelem zajištění. Takto zajištěnými pohledávkami mohou být pohledávky podmíněné nebo pohledávky, které mají vzniknout v budoucnu, jakož i pohledávky určitého druhu vznikající v určité době nebo různé pohledávky vznikající z téhož právního důvodu. Ve vztahu k jedné emisi dluhopisů lze ustanovit jen jednoho agenta pro zajištění.

(2) Agent pro zajištění vykonává práva věřitele, zástavního věřitele nebo jiného příjemce zajištění vlastním jménem ve prospěch oprávněných osob; to platí i pro případ insolvenčního řízení, výkonu rozhodnutí nebo exekuce týkajících se zástavce nebo jiného poskytovatele zajištění nebo jejich majetku. Plnění získané ze zajištění (dále jen "získané plnění") náleží oprávněným osobám v poměru určeném v emisních podmínkách; je-li agent pro zajištění bankou nebo obchodníkem s cennými papíry, považuje se získané plnění v tomto rozsahu za majetek zákazníka podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

(3) Emisní podmínky dluhopisů zajištěných podle odstavce 1 musí obsahovat údaje nutné k identifikaci agenta pro zajištění a jeho označení jako agenta pro zajištění, nebo způsob, jakým dojde v budoucnu k ustanovení osoby do funkce agenta pro zajištění podle odstavce

1. Nezpřístupní-li emitent smlouvu podle odstavce 1, nebo alespoň její podstatnou část, investorům stejným způsobem jako emisní podmínky, musí emisní podmínky dluhopisů zajištěných podle odstavce 1 obsahovat alespoň popis práv a povinností agenta pro zajištění. V případě, že emisní podmínky upravují pouze způsob ustanovení osoby do funkce agenta pro zajištění podle věty první, zpřístupní emitent investorům informace vyžadované podle odstavce 4 stejným způsobem jako emisní podmínky neprodleně poté, kdy dojde k ustanovení osoby do funkce agenta pro zajištění.

(4) Vyžaduje-li jiný právní předpis nebo právní jednání údaje o zástavním věřiteli nebo zajištěném dluhu, uvedou se údaje nutné k identifikaci agenta pro zajištění, údaj identifikující dluhopis, a identifikace zajištěného dluhu alespoň odkazem na smlouvu podle odstavce 1 nebo jiný dokument.

(5) Smlouva podle odstavce 1 upraví podmínky a postup při změně v osobě agenta pro zajištění.

(6) Změnou v osobě agenta pro zajištění práva a povinnosti agenta pro zajištění přecházejí v plném rozsahu na nového agenta pro zajištění. Písemnost dokládající právní skutečnost, na jejímž základě ke změně v osobě agenta pro zajištění došlo, je podkladem pro zápis změny v osobě agenta pro zajištění do veřejného seznamu nebo veřejného rejstříku; návrh na zápis je oprávněn podat vždy též nový agent pro zajištění.

§ 21a

Den rozhodný pro účast na schůzi vlastníků

(1) Emitent určí pro vlastníky dluhopisů den, který je rozhodný pro jejich účast na schůzi vlastníků. Tento den nemůže předcházet dni jejího konání o více než 30 dnů.

(2) Jsou-li dluhopisy přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, na zahraničním trhu obdobnému regulovanému trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“), je dnem, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků, vždy sedmý den předcházející konání schůze vlastníků.

§ 22

(1) Organizačně a technicky schůzi vlastníků zajišťuje a náklady s tím spojené nese ten, kdo schůzi vlastníků svolává (dále jen "svolavatel"), pokud nejde o případ, kdy emitent porušil svoji povinnost podle § 21 odst. 1 a schůzi vlastníků svolá namísto emitenta vlastník sám. V tomto případě jdou náklady spojené se schůzí vlastníků k tíži emitenta. Náklady spojené s účastí na schůzi vlastníků nese vlastník dluhopisu.

(2) Místo, datum a hodina konání schůze vlastníků musí být určeny tak, aby co nejméně omezovaly možnost vlastníků dluhopisů účastnit se schůze vlastníků.

(3) Svolavatel oznámí konání schůze vlastníků způsobem stejným způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky, nebo jiným způsobem stanoveným v emisních podmínkách, a to ve lhůtě nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání. Oznámení obsahuje alespoň

a) údaje o emitentovi podle § 6 odst. 1 písm. c),

b) název dluhopisu, datum emise a identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů, bylo-li přiděleno, nebo jiný údaj identifikující dluhopis; v případě společné schůze vlastníků tyto údaje o všech vydaných a dosud nesplacených emisích,

c) místo, datum a hodinu konání schůze vlastníků,

d) program jednání, včetně případného návrhu změny emisních podmínek a jejich zdůvodnění,

e) den, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků.

(4) Pokud se schůze vlastníků koná na návrh vlastníka dluhopisu svolavatele, kterým není emitent, poskytne mu emitent potřebnou součinnost.

(5) Záležitosti, které nebyly zařazeny na navrhovaný program jednání schůze vlastníků, lze na této schůzi rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech vlastníků dluhopisů.

(6) Odpadne-li důvod pro svolání schůze vlastníků, odvolá ji svolavatel stejným způsobem, jakým byla svolána.

§ 23

Průběh schůze vlastníků

(1) Schůze vlastníků je schopna se usnášet, jestliže se jí účastní vlastníci dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků více než 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části emise dluhopisů. Společná schůze vlastníků je schopna se usnášet, jestliže se jí účastní vlastníci dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje ke dni, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků, více než 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části každé dosud vydané emise. Neřeší-li se problematika společná všem emisím, je nutná účast vlastníků 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části těch emisí, kterých se problematika dotýká, ledaže emisní podmínky určí jinak.

(2) Není-li schůze vlastníků, která má rozhodovat o změně emisních podmínek, schopna se usnášet, svolavatel svolá, je-li to nadále potřebné, náhradní schůzi vlastníků tak, aby se konala do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní schůze vlastníků. Konání náhradní schůze vlastníků s nezměněným programem jednání se oznámí vlastníkům dluhopisů nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní schůze vlastníků. Náhradní schůze vlastníků je schopna se usnášet bez ohledu na podmínky uvedené v odstavci 1. Lhůta pro oznámení konání schůze vlastníků podle § 22 odst. 3 se pro účely náhradní schůze vlastníků zkracuje na 5 pracovních dnů, nestanoví-li emisní podmínky delší lhůtu. Svolavatel je oprávněn svolat náhradní schůzi vlastníků rovněž současně se svoláním původní schůze vlastníků nebo kdykoli před konáním řádné schůze vlastníků tak, aby se konala alespoň 5 pracovních dnů ode dne, na který byla svolána původní schůze vlastníků. Svolavatel nejpozději v den následující po dni konání původní schůze stejným způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky, nebo jiným způsobem stanoveným v emisních podmínkách, oznámí vlastníkům dluhopisů informaci, že původní schůze vlastníků nebyla schopna se usnášet.

(3) Před zahájením schůze vlastníků je svolavatel povinen poskytnout za účelem kontroly účasti na schůzi informaci o počtu všech dluhopisů opravňujících k účasti na této schůzi. Vlastní dluhopisy ve vlastnictví emitenta ke dni, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků se pro účely odstavců 1 a 4 nezapočítávají.

(4) Schůze vlastníků rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných vlastníků dluhopisů. Počet hlasů každého vlastníka dluhopisu odpovídá jeho podílu na celkové jmenovité hodnotě nesplacené části emise dluhopisů. Ke změně emisních podmínek, doplňku dluhopisového programu nebo k ustavení a odvolání společného zástupce vlastníků dluhopisů je nutný souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných vlastníků dluhopisů.

(5) Jestliže schůze vlastníků souhlasila se změnami zásadní povahy, může osoba, která byla vlastníkem dluhopisu k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků a podle zápisu hlasovala na schůzi proti návrhu nebo se schůze nezúčastnila, požádat o předčasné splacení jmenovité hodnoty dluhopisu včetně poměrného výnosu. Byl-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, je emitent povinen splatit vlastníkům dluhopisů emisní kurz a poměrný výnos. Žádost o předčasné splacení musí být podána do 30 dnů od zpřístupnění usnesení schůze vlastníků nebo společné schůze vlastníků podle odstavce

7. Po uplynutí této lhůty právo na předčasné splacení zaniká. Emitent je povinen vyplatit tuto částku do 30 dnů od doručení žádosti způsobem a na místě, které pro splacení dluhopisu stanoví emisní podmínky.

(5) Jestliže schůze vlastníků souhlasila se změnami zásadní povahy, může osoba, která byla vlastníkem dluhopisu k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků a podle zápisu hlasovala na schůzi proti návrhu nebo se schůze nezúčastnila, požádat emitenta

o předčasné splacení jmenovité hodnoty dluhopisu včetně poměrného výnosu nebo

o odkup dluhopisu za tržní cenu, podle toho, co je pro vlastníka dluhopisu výhodnější ke dni podání jeho žádosti, ledaže emisní podmínky určí jinak. Byl-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, je emitent povinen splatit vlastníkům dluhopisů emisní kurz a poměrný výnos nebo od nich dluhopis odkoupit za tržní cenu, podle toho, co je pro vlastníka dluhopisu výhodnější ke dni podání jeho žádosti, ledaže emisní podmínky určí jinak. Žádost o předčasné splacení musí být podána do 30 dnů od zpřístupnění usnesení schůze vlastníků nebo společné schůze vlastníků podle odstavce 8. Po uplynutí této lhůty právo na předčasné splacení nebo odkup za tržní cenu zaniká. Emitent je povinen vyplatit příslušnou částku do 30 dnů od doručení žádosti způsobem a na místě, které pro splacení dluhopisu stanoví emisní podmínky.

(6) Právo podle odstavců 5 a 7 nemá vlastník dluhopisu, který má podle emisních podmínek nebo prospektu představovat

a) nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2 podle čl. 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133),

b) nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2 podle čl. 72 až 75 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/354),

c) nástroj způsobilých závazků podle čl. 72b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133), nebo

d) způsobilý závazek, ke kterému se má přihlédnout pro účely plnění povinnosti udržovat kapitál a odepisovatelné závazky alespoň ve výši minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

(6) (7) Nesouhlasí-li schůze vlastníků se změnami zásadní povahy uvedenými v § 21 odst. 1 písm. b) až d), může současně rozhodnout, že pokud bude emitent postupovat v rozporu s jejím usnesením, je povinen předčasně splatit vlastníkům dluhopisů, kteří o to požádají, jejich jmenovitou hodnotu včetně poměrného výnosu; byl-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, je emitent povinen splatit vlastníkům dluhopisů na jejich žádost emisní kurz a poměrný výnos. Žádost o předčasné splacení musí být podána do 30 dnů od zpřístupnění usnesení schůze vlastníků nebo společné schůze vlastníků podle odstavce 78. Po uplynutí této lhůty právo na předčasné splacení zaniká. Emitent je povinen vyplatit tuto částku do 30 dnů od doručení žádosti způsobem a na místě, které pro splacení dluhopisu stanoví emisní podmínky.

(7) (8) Svolavatel vypracuje zápis o schůzi vlastníků do 30 dnů ode dne jejího konání. Pokud schůze projednávala některou ze změn zásadní povahy, musí být o schůzi pořízen notářský zápis. Pokud schůze vlastníků s některou z těchto změn souhlasila, uvedou se v notářském zápisu jména těch vlastníků dluhopisu, kteří se změnou souhlasili, a počty kusů dluhopisů, které každý z těchto vlastníků má k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků (odstavec 1) ve svém vlastnictví. Emitent je povinen do 30 dnů ode dne konání schůze vlastníků uveřejnit všechna rozhodnutí schůze vlastníků, a to způsobem, kterým uveřejnil emisní podmínky.

3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013

o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.

§ 24b

Rozhodování mimo schůzi vlastníků (per rollam)

(1) Připouští-li emisní podmínky dluhopisů rozhodování mimo schůzi vlastníků (dále jen „rozhodování per rollam“), oznámí svolavatel schůze vlastníků všem vlastníkům dluhopisů návrh rozhodnutí, a to stejným způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky, nebo jiným způsobem stanoveným v emisních podmínkách.

(2) Návrh rozhodnutí obsahuje

a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění,

b) lhůtu pro doručení vyjádření vlastníka dluhopisu určenou emisními podmínkami, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodný den oznámení podle odstavce 1,

c) rozhodný den pro rozhodování per rollam, který nemůže předcházet oznámení podle odstavce 1 o více než 30 dnů,

d) podklady potřebné pro jeho přijetí a

e) další údaje, určí-li tak emisní podmínky.

(3) Jedná-li se o návrh k hlasování ve věcech stanovených v § 21 odst. 1, je k platnému započtení hlasu vyžadován ověřený podpis vlastníka dluhopisu.

(4) Pro rozhodování per rollam se § 23 použije obdobně. Vlastník dluhopisu, jehož vyjádření k návrhu rozhodnutí bude doručeno emitentovi v příslušné lhůtě pro doručení, se považuje za přítomného na schůzi pro účely ustanovení tohoto zákona a emisních podmínek. Za den konání schůze vlastníků se považuje poslední den lhůty určené k zasílání vyjádření vlastníků dluhopisů. Pro obsah notářského zápisu se § 80gd odst. 2 notářského řádu použije přiměřeně; namísto údaje identifikujícího notářský zápis

o návrhu rozhodnutí, se uvede obsah navrženého rozhodnutí a údaje podle § 80gd odst. 2 písm. j) notářského řádu se neuvedou.

(5) Rozhodnutí per rollam je přijato dnem, kdy svolavatel obdržel vyjádření posledního vlastníka dluhopisů, anebo posledním dnem lhůty určeným k zasílání vyjádření vlastníků dluhopisů podle toho, které nastal dříve.

§ 25

(1) Dluhopisy vydávané Českou republikou, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, které Česká republika vydává podle práva cizího státu, jsou státními dluhopisy. Česká republika může státní dluhopisy vydávat v České republice i v zahraničí.

(2) Státní dluhopisy jsou vydávány na základě

a) jiného zákona o státním dluhopisovém programu, nebo

b) jiného zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje.

(3) Na základě zákona podle odstavce 2 je možné vydávat jednotlivé emise dluhopisů s různými emisními podmínkami.

(4) Vláda České republiky je povinna předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky stanovisko České národní banky k vládnímu návrhu zákona o státním dluhopisovém programu a k vládnímu návrhu jiného zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje; to neplatí, je-li tímto jiným zákonem zákon upravující rozpočtová pravidla.

(5) Státní dluhopisy s dobou splatnosti do 1 roku včetně se označují jako státní pokladniční poukázky. Dluhopisy vydávané Českou národní bankou se splatností do 1 roku včetně se označují jako poukázky České národní banky.

(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se vztahují i na státní dluhopisy vydávané v zahraničí.

(7) Ustanovení § 3, § 9 odst. 1 písm. k) až m) f) až i), § 9 odst. 2 písm. h), § 10 a § 21 až 24a se nevztahují na státní dluhopisy a dluhopisy vydávané Českou národní bankou.

§ 26

(1) Česká republika vydává státní dluhopisy prostřednictvím ministerstva. Emisní podmínky státních dluhopisů určuje ministerstvo. Ministerstvo může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí státních pokladničních poukázek. Ministerstvo vyhlašuje emisní podmínky státních dluhopisů a společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, nejde-li o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí nebo podle práva cizího státu. Společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j), které se ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nevyhlašují, ale jsou ministerstvem uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Česká republika vydává státní dluhopisy prostřednictvím ministerstva. Emisní podmínky státních dluhopisů určuje ministerstvo. Ministerstvo může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí státních pokladničních poukázek. Ministerstvo uveřejňuje emisní podmínky státních dluhopisů a společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek na svých internetových stránkách, nejde-li

o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí nebo podle práva cizího státu. Společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j), § 9 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 2 písm. g), které jsou ministerstvem uveřejňovány na jeho internetových stránkách.

(2) Emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou se zveřejňují ve Věstníku České národní banky a jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká národní banka může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený

počet emisí poukázek České národní banky. Společné emisní podmínky se zveřejňují nebo uveřejňují podle věty první a jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j), § 9 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 2 písm. g), které se ve Věstníku České národní banky nezveřejňují, ale jsou Českou národní bankou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Ministerstvo nesmí změnit emisní podmínky státních dluhopisů, ledaže jde

o náležitosti podle § 9 odst. 1 písm. f) a i) a § 9 odst. 2 písm. j) 2 písm. b) až d) a f) a § 9 odst. 4 písm. d). Česká národní banka nesmí změnit emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou.

(4) Státní dluhopisy vydávané podle českého práva se prodávají prostřednictvím České národní banky. Státní dluhopisy, jejichž převoditelnost je omezena nebo vyloučena, a státní dluhopisy vydávané podle práva cizího státu se prodávají prostřednictvím České národní banky, ministerstva, právnické osoby zřízené ministerstvem podle jiného zákona v souvislosti s řízením státního dluhu nebo na základě dohody s ministerstvem prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna.

(4) Státní dluhopisy vydávané podle českého práva se prodávají prostřednictvím České národní banky nebo prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna, pokud se takto ministerstvo a Česká národní banka dohodnou. Státní dluhopisy, jejichž převoditelnost je omezena nebo vyloučena, a státní dluhopisy vydávané podle práva cizího státu se prodávají prostřednictvím České národní banky, ministerstva, nebo na základě dohody s ministerstvem prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna, pokud se takto ministerstvo a tato osoba dohodnou.

(5) Činnost spojenou se správou a splácením státních dluhopisů zabezpečuje ministerstvo nebo jím pověřená osoba.

(6) Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky vyloučit. Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky i omezit, pokud současně určí podmínky, za nichž je jejich převoditelnost přípustná. Omezení nebo vyloučení převoditelnosti státního dluhopisu je závazné pro každého.

(7) Je-li převoditelnost státních dluhopisů vyloučena nebo omezena, emisní podmínky mohou vyloučit i možnost zřídit ke státním dluhopisům zástavní právo, nebo, pokud současně určí podmínky, za nichž je zřízení zástavního práva přípustné, tuto možnost také omezit. Omezení nebo vyloučení možnosti zřídit zástavní právo ke státním dluhopisům je závazné pro každého.

(8) K převodu státního dluhopisu v rozporu s odstavcem 6 nebo ke zřízení zástavního práva ke státnímu dluhopisu v rozporu s odstavcem 7 se nepřihlíží.

(9) K právnímu jednání, kterým nezletilé dítě nabývá od emitenta státní dluhopis, a k právnímu jednání souvisejícímu s jeho splacením, s výjimkou žádosti o předčasné splacení, a s vyplacením výnosu nezletilému dítěti nepotřebuje jeho rodič souhlas soudu.

§ 34

(1) Podřízený dluhopis je dluhopis, kde v případě

a) vstupu emitenta do likvidace,

b) vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo

c) je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření,

bude pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.

(2) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v příslušné evidenci a dále ve všech propagačních sděleních týkajících se podřízeného dluhopisu.

(3) Pohledávky ze všech podřízených dluhopisů a ostatních pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se v případech uvedených v odstavci

1 uspokojují podle svého pořadí. Emisní podmínky mohou určit jiné pořadí uspokojení pohledávek z podřízených dluhopisů, a to i ve vztahu k uspokojení ostatních pohledávek, včetně pohledávek z jiných podřízených dluhopisů, či rozdílně ve vztahu k pohledávce odpovídající právu na splacení dluhopisu a jiným právům s dluhopisem spojeným.

§ 34

(1) Podřízený dluhopis je dluhopis, kde bude pohledávka odpovídající právu na splacení jmenovité hodnoty dluhopisu a, nestanoví-li emisní podmínky jinak, i jiným právům s tímto dluhopisem spojeným uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek nebo pohledávek určených emisními podmínkami.

(2) Pohledávky z podřízených dluhopisů podle odstavce 1 se uspokojují

a) až po uspokojení všech pohledávek, po jejichž uspokojení mají být podle odstavce 1 uspokojeny, a

b) ve vztahu k jakýmkoliv jiným pohledávkám emitenta podřízeným podle odstavce 1, podle jiného právního předpisu nebo obdobným způsobem podle práva cizího státu podle jejich stanovené nebo dohodnuté míry podřízenosti; jinak se uspokojují poměrně.

(3) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v evidenci investičních nástrojů a dále ve všech propagačních sděleních týkajících se podřízeného dluhopisu.

§ 35

(1) Sběrný dluhopis je dluhopis, který představuje souhrn jednotlivých dluhopisů dané emise, které jsou v rámci lhůty pro upisování, a případně dodatečné lhůty pro upisování, upsány v upisovací listině. Každý sběrný dluhopis je samostatnou emisí. Počet upsaných dluhopisů každého vlastníka představuje jeho podíl na sběrném dluhopisu.

(1) Sběrný dluhopis je dluhopis, který představuje samostatnou emisi. Vlastníci podílů na sběrném dluhopisu upisují podíly na sběrném dluhopisu v rámci lhůty pro upisování, a případně dodatečné lhůty pro upisování, úpisy v upisovací listině. Počet

upsaných podílů na sběrném dluhopisu každého vlastníka představuje jeho celkový podíl na sběrném dluhopisu.

(2) Sběrný dluhopis je vydán okamžikem, kdy je plně upsána emise dluhopisů, které, kterou představuje a kdy je dán do úschovy v souladu s § 36 odst. 1. Za plně upsanou emisi dluhopisů se emise považuje rovněž v případě, že emitent využil svého oprávnění podle § 7 odst. 1 písm. a). V případě zvýšení nebo snížení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů se u opatrovatele podle § 36 odst. 1 na sběrném dluhopisu uvedou informace o rozhodné události, o změně celkové výše emise a případně doplňující informace o emisi. Tyto změny se provedou i v příslušné evidenci investičních nástrojů.

(3) Sběrný dluhopis je společným vlastnictvím vlastníků podílů na sběrném dluhopisu. Na právní vztahy mezi vlastníky podílů na sběrném dluhopisu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.

(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu má veškerá práva jako vlastník dluhopisu, a to již od okamžiku upsání podílu na sběrném dluhopisu po datu emise; ustanovení odstavce 2 upravující vydání sběrného dluhopisu tím není dotčeno.

§ 36

(1) Sběrný dluhopis musí být dán do úschovy osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů, a to nejpozději k datu emise. Sběrný dluhopis je imobilizovaným cenným papírem. Sběrný dluhopis není hromadnou listinou.

(2) Osoba podle odstavce 1 vede evidenci vlastníků podílů na sběrném dluhopisu.

(3) Evidence podle odstavce 2 je seznamem vlastníků ve smyslu § 4 odst. 2.

(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu může v souladu s emisními podmínkami převést podíl na sběrném dluhopisu na jinou osobu, a to již od okamžiku upsání podílu na sběrném dluhopisu po datu emise bez ohledu na to, zda již nastal okamžik vydání sběrného dluhopisu ve smyslu § 35 odst. 2. Právní účinky převodu nastávají zápisem do evidence podle odstavce 2.

(5) Osoba podle odstavce 1 je povinna vydat vlastníkovi podílu na sběrném dluhopisu na jeho žádost výpis z evidence o velikosti jeho celkového podílu na sběrném dluhopisu.

(6) Osoba podle odstavce 1 je povinna vydat emitentovi sběrného dluhopisu na jeho žádost seznam vlastníků podílů na sběrném dluhopisu pro účely svolání a konání schůze vlastníků.

§ 36a

(1) K podílu na sběrném dluhopisu vzniká zástavní právo zápisem v evidenci podle § 36 na příkaz zástavního dlužníka. Podá-li příkaz zástavní věřitel, osobní dlužník nebo zástavce, zapíše se zástavní právo, pokud příkazce doloží zřízení zástavního práva. Zástavní právo k podílu na sběrném dluhopisu je možné zřídit po upsání příslušného podílu na sběrném dluhopisu po datu emise bez ohledu na to, zda již nastal okamžik vydání sběrného dluhopisu ve smyslu § 35 odst. 2.

(2) Zástavní právo podle odstavce 1 se vymaže z evidence na příkaz zástavního věřitele. Podá-li příkaz zástavní dlužník, osobní dlužník nebo zástavce, vymaže se zástavní právo, pokud příkazce doloží, že nastala skutečnost, která je jinak důvodem zániku zástavního práva.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘESTUPKY VE VZTAHU KE KRYTÝM DLUHOPISŮM A DLUHOPISŮM NABÍZENÝM V RÁMCI PODLIMITNÍ VEŘEJNÉ NABÍDKY

§ 40a

(1) Emitent dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 9a odst. 3.

(2) Osoba nabízející dluhopis v rámci podlimitní veřejné nabídky se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 9a odst. 4.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.

§ 41

Příslušnost k projednání přestupků

Přestupky podle § 40 a 40a projednává Česká národní banka.

Platné znění měněných ustanovení zákona č. 256/2004 Sb.,

o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 90f

Oznamovací povinnost provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání

Dozví-li se provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo v České republice, o rozhodnutí či jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2, vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu Českou národní banku; to neplatí, je-li rozhodnutí vydáno nebo zásah proveden v rámci insolvenčního řízení.

§ 90g

Oznamovací povinnosti České národní banky

(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jehož provozovateli udělila povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Jestliže bylo povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání odňato, Česká národní banka oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zánik tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání bez zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno vypořádání na základě příkazů přijatých přede dnem odnětí povolení.

(2) Česká národní banka může oznámit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který provozuje podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 87 odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 90a, 90b, § 90c odst. 1 a odstavec 4 nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 90f o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2, které se týká účastníka zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo na území České republiky, oznámí to neprodleně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika36) a příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 90f o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2 nebo obdobné oznámení od orgánu členského státu Evropské unie, které se týká účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání, oznámí to neprodleně provozovateli tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.

§ 158b

(1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že poruší některý ze zákazů podle § 193d.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 163

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) jako osoba podle § 122 odst. 1 nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 122 odst. 1, nebo

b) jako osoba, která požádala o přijetí investičních cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, nesplní některou z povinností podle § 127 odst. 2.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nucený správce nebo insolvenční správce obchodníka s cennými papíry nebo osoba, která má tyto podklady u sebe, dopustí přestupku tím, že neposkytne Garančnímu fondu podklady podle § 130 odst. 11.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nucený správce obchodníka s cennými papíry, který není bankou, organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice nebo centrálního depozitáře dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 139 odst. 7.

(4) Právnická osoba se jako správce účtu dlouhodobých investic dopustí přestupku

tím, že

a) provede pokyn majitele účtu dlouhodobých investic v rozporu s § 193b odst. 4,

b) nemá v úschově listinné cenné papíry vedené na účtu dlouhodobých investic v rozporu s § 193b odst. 5, nebo

c) vede na účtu dlouhodobých investic majetek v rozporu s § 193c.

(4) (5) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 300 000 000 Kč,

b) výše 5 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo

c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.

(5) (6) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 60 000 000 Kč, nebo

b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 60 000 000 Kč.

(6) (7) Za přestupek podle odstavce 2 nebo 3 2, 3 nebo 4 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

§ 163b

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že poruší některý ze zákazů podle § 193d.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

ČÁST PATNÁCTÁ INVESTIČNÍ PENZIJNÍ ÚČET

§ 193a

Smlouva o investičním penzijním účtu

(1) Smlouvou o investičním penzijním účtu se správce investičního penzijního účtu jako podnikatel zavazuje vést investiční penzijní účet podle tohoto zákona pro majitele tohoto účtu. Správce investičního penzijního účtu může poskytovat majiteli tohoto účtu související služby v souladu se svým podnikatelským oprávněním, příslušnými jinými právními předpisy a dohodou s majitelem tohoto účtu.

(2) Vést investiční penzijní účet může jen osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů nebo osoba oprávněná přijímat vklady od veřejnosti podle zákona upravujícího činnost bank.

(3) Nemá-li správce investičního penzijního účtu oprávnění přijímat vklady od veřejnosti podle zákona upravujícího činnost bank, může uložit peněžní prostředky zákazníků v jejich prospěch u osoby oprávněné přijímat vklady od veřejnosti podle zákona upravujícího činnost bank a evidovat výši takových pohledávek na jím vedeném investičním penzijním účtu.

(4) Každý investiční penzijní účet může mít jen jednoho správce.

§ 193b

Povinnosti správce investičního penzijního účtu

(1) Správce investičního penzijního účtu nesmí převést majetek z investičního penzijního účtu na jinou osobu bez právního důvodu.

(2) Správce investičního penzijního účtu nesmí převést majetek z investičního penzijního účtu na jinou osobu bez přiměřeného protiplnění podle § 240 odst. 1 insolvenčního zákona, ledaže plní povinnost uloženou mu jinými právními předpisy nebo provádí pokyn majitele tohoto účtu spočívající v převodu majetku z tohoto účtu na jiný investiční penzijní účet téhož majitele.

(3) Správce investičního penzijního účtu nesmí provést pokyn majitele tohoto účtu, pokud je v rozporu s tímto zákonem, jinými právními předpisy, předpisy Evropské unie nebo se závazkem ze smlouvy o investičním penzijním účtu.

(4) Správce investičního penzijního účtu nesmí provést pokyn majitele tohoto účtu, který by měl za následek navrácení daňové podpory tohoto účtu, ledaže jej správce tohoto účtu předem informuje v textové podobě o těchto dopadech a majitel tohoto účtu prohlásí v textové podobě, že si je těchto dopadů vědom. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, který majiteli investičního penzijního účtu umožní je uchovat a opakovaně zobrazovat.

(5) Správce investičního penzijního účtu musí mít v úschově listinné cenné papíry vedené na investičním penzijním účtu. Pověřením jiného touto úschovou zůstává ve vztahu k majiteli investičního penzijního účtu nedotčena povinnost správce investičního penzijního účtu nahradit újmu vzniklou porušením jeho povinnosti podle odstavce 3.

§ 193c

Majetek vedený na investičním penzijním účtu

(1) Majetek vedený na investičním penzijním účtu mohou tvořit pouze

a) peněžní prostředky,

b) investiční cenné papíry,

c) cenné papíry kolektivního investování,

d) nástroje peněžního trhu a

e) deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku vedeného na investičním penzijním účtu, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.

(2) Není-li správce investičního penzijního účtu oprávněn vést evidenci investičních nástrojů, mohou majetek vedený na investičním penzijním účtu tvořit pouze peněžní prostředky.

(3) Dojde-li k prodeji, odkupu nebo splacení investičního nástroje podle odstavce 1 písm. b) až d), nebo je-li poskytnuto vypořádání v penězích z derivátu podle odstavce 1 písm. e), zůstávají získané peněžní prostředky součástí majetku vedeného na investičním penzijním účtu; to platí i pro peněžní prostředky získané z důvodu zániku emitenta investičního nástroje, investiční nástroje získané výměnou za jiné investiční nástroje vedené na investičním penzijním účtu a pro výnosy z majetku vedeného na investičním penzijním účtu.

§ 193d

Zákaz ovlivňování zaměstnance při výběru správce investičního penzijního účtu

Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru správce investičního penzijního účtu ani přijmout pobídku, která může vést k porušení této povinnosti.

Platné znění měněných ustanovení zákona č. 182/2006 Sb.,

o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 82

(1) Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

(2) Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také

a) ustanovit předběžného správce,

b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm.

b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo

c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.

(3) Neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž

a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo

b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo

c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.

(4) Předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem.

(5) Rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a insolvenčnímu navrhovateli. Předběžné opatření podle odstavce 3 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový

návrh podala, a v případě, že se předběžné opatření vztahuje na pohledávky jednotlivých věřitelů, i těmto věřitelům.

(6) Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vydání předběžného opatření podle odstavce 3 současně s jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.

§ 113

(1) Je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi a předběžnému správci.

(3) Týkají-li se omezení uložená dlužníku té části jeho majetkové podstaty, která je zapsána v katastru nemovitostí, v Rejstříku zástav nebo v jiných veřejných či neveřejných seznamech, které podle zvláštních právních předpisů osvědčují vlastnictví nebo jiná věcná práva k tomuto majetku, insolvenční soud doručí stejnopis předběžného opatření také katastrálním pracovištím příslušných katastrálních úřadů (dále jen „katastrální pracoviště“), Notářské komoře České republiky a orgánu nebo osobě, která vede jiný veřejný či neveřejný seznam. Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vydání předběžného opatření současně s jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.

(4) Proti předběžnému opatření nařízenému podle tohoto ustanovení se může odvolat pouze dlužník. Jde-li o usnesení, kterým insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítl, je osobou oprávněnou k podání odvolání osoba, která návrh podala.

(5) Předběžné opatření zanikne

a) uplynutím doby, po kterou mělo trvat,

b) vydáním rozhodnutí podle § 142, neurčí-li insolvenční soud v takovém rozhodnutí, že předběžné opatření zanikne až právní mocí rozhodnutí,

c) účinností moratoria, ledaže insolvenční soud určil v rozhodnutí o vyhlášení moratoria jinak,

d) vydáním rozhodnutí, kterým se předběžné opatření zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo nařízeno.

(6) Rozhodnutí podle odstavce 5 písm. d) může insolvenční soud vydat i bez návrhu. Pro jeho doručení platí odstavce 2 a 3 obdobně; odvolat se proti němu může pouze osoba, která návrh na nařízení předběžného opatření podala, není-li totožná s osobou, která navrhla zrušení předběžného opatření.

§ 118

Vyhlášení moratoria

(1) Insolvenční soud vyhlásí moratorium, jestliže jsou splněny předpoklady uvedené v § 115 a 116 a nebylo-li dosud rozhodnuto o insolvenčním návrhu; jinak návrh na moratorium odmítne.

(2) Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud vyhlásí moratorium, není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí, kterým se návrh na moratorium odmítá, se může odvolat pouze dlužník.

(3) Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vyhlášení moratoria současně se zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.

§ 172

(1) Po úplném uhrazení všech pohledávek, kterých se týká insolvenční řízení, s výjimkou pohledávek uvedených v § 170, lze v insolvenčním řízení uhradit rovněž podřízené pohledávky a pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu.

(2) Podřízenou pohledávkou je pohledávka, která má být podle smlouvy uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky případně ostatních pohledávek dlužníka, zejména je-li vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka; za podřízenou pohledávku se považuje také pohledávka z podřízeného dluhopisu podle zvláštního právního předpisu26) nebo jiného obdobného podřízeného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky vydaného podle práva cizího státu. Je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, za podřízené pohledávky se s výjimkou pohledávek uvedených v § 170 považují také úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů a smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky, není-li taková smluvní pokuta dluhem z podnikání, ve výši, ve které v souhrnu převyšují výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku.

(3) Podřízené pohledávky se postupem podle odstavce 1 uspokojují v závislosti na dohodnuté nebo stanovené míře jejich podřízenosti; jinak se uspokojují poměrně. Jako poslední se vždy uspokojují pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu, a to poměrně.

(4) Pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu se v insolvenčním řízení neuplatňují, ale pouze se oznamují insolvenčnímu správci, který vede jejich evidenci.

§ 247

Je-li dlužník účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o prohlášení konkursu současně se zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.

Hlava V

Informování České národní banky soudem

§ 388d

Soud vyrozumí bez zbytečného odkladu Českou národní banku o zahájení řízení

o úpadku nebo o vydání rozhodnutí o úpadku osoby podle § 367 odst. 1, zúčtovatele nebo clearingové instituce podle zákona upravujícího platební styk, jde-li o účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona upravujícího platební styk nebo účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

§ 388e

Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona upravujícího platební styk, nebo je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, soud současně se zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku vyrozumí bez zbytečného odkladu Českou národní banku o

a) vydání rozhodnutí o úpadku,

b) vydání předběžného opatření podle § 82 odst. 3 nebo podle § 113 odst. 1,

c) vyhlášení moratoria nebo

d) prohlášení konkursu.

Platné znění měněných ustanovení zákona č. 427/2011 Sb.,

o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 14

Nárok na státní příspěvek

(1) Na každý kalendářní měsíc náleží účastníkovi, který splňuje podmínky stanovené v

§ 13 odst. 1 a který ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 zaplatil příspěvek ve výši alespoň 300 Kč 500 Kč, státní příspěvek. Pokud účastník v kalendářním měsíci, v jehož průběhu doplňkové penzijní spoření vzniká nebo zaniká, splňoval alespoň jednu z podmínek stanovených v § 13 odst. 1 po dobu trvání doplňkového penzijního spoření a zaplatil ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 příspěvek ve výši alespoň 300 Kč 500 Kč, náleží mu státní příspěvek.

(2) Je-li výše měsíčního příspěvku účastníka

a) 300 až 999 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 90 Kč a 20 % z částky přesahující 300 Kč,

a) 500 až 1 499 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku 18 % z částky měsíčního příspěvku účastníka,

b) 1 000 1 500 a více Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 230 Kč 270 Kč.

(3) Pokud účastník platí příspěvek za delší období než za kalendářní měsíc, stanoví se výše měsíčního státního příspěvku podle průměrné výše příspěvku připadající na kalendářní měsíc, za který se poskytuje státní příspěvek.

(4) Pro účely stanovení výše státního příspěvku se výše příspěvku účastníka zaokrouhluje na celé koruny dolů.

§ 15

Informační systém doplňkového penzijního spoření

(1) Ministerstvo spravuje a provozuje informační systém doplňkového penzijního spoření jako informační systém veřejné správy, a to pro účely

a) výkonu státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku,

b) zpracování žádosti o poskytnutí státního příspěvku a případné opravy této žádosti,

c) zpracování zprávy o vracení státního příspěvku penzijní společností ministerstvu,

d) vedení údajů o účastnících.,

e) statistické.

(2) V informačním systému doplňkového penzijního spoření se vedou tyto údaje o účastníkovi:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) rodné číslo nebo číslo pojištěnce a datum narození účastníka,

c) poštovní směrovací číslo místa trvalého pobytu účastníka na území České republiky,

d) název členského státu, na jehož území má účastník bydliště,

e) obchodní firma penzijní společnosti, se kterou účastník uzavřel smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, identifikační číslo penzijní společnosti,

f) číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, datum jejího uzavření a účinnosti,

g) datum a způsob zániku doplňkového penzijního spoření,

h) datum úmrtí účastníka,

i) datum ukončení trvalého pobytu účastníka,

j) druh pobytu účastníka, je-li cizinec,

k) datum zániku účasti na veřejném zdravotním pojištění v České republice,

l) datum přiznání starobního důchodu,

m) sjednaná spořící doba a doba jejího trvání,

n) doba odkladu nebo přerušení placení příspěvku účastníka,

o) informaci o tom, zda byl poskytnut příspěvek zaměstnavatele,

p) výše příspěvku účastníka za kalendářní měsíc,

q) výše státního příspěvku za kalendářní měsíc.

(3) Ministerstvo zapisuje do informačního systému doplňkového penzijního spoření údaje stanovené v odstavci 2, které obdrží od penzijních společností, Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a České správy sociálního zabezpečení.

(4) Ministerstvo poskytuje penzijní společnosti na žádost údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření o účastníkovi, který s penzijní společností uzavřel smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, v listinné nebo v elektronické podobě. Bez žádosti poskytuje ministerstvo penzijní společnosti tyto údaje pouze v souvislosti se zpracováním žádosti o poskytnutí státního příspěvku nebo zpracováním zprávy o vracení státního příspěvku. Penzijní společnost, která takto získala údaje z informačního systému doplňkového penzijního spoření, je nesmí shromažďovat, předávat jiným osobám nebo je využívat nad rámec stanovený jiným právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajů.

(5) Účastníkovi na žádost poskytuje ministerstvo údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření k jeho osobě.

(6) Ministerstvo poskytuje soudům a soudním exekutorům způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního systému doplňkového penzijního spoření v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.

(7) V žádosti podle odstavce 5 účastník uvede nad rámec náležitostí podle správního

řádu

a) rodné číslo nebo číslo pojištěnce,

b) číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, datum jejího uzavření, obchodní firmu penzijní společnosti.

(8) Údaje vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření se uchovávají po dobu trvání doplňkového penzijního spoření účastníka a 10 let po jeho zániku

k zajištění úkolů podle tohoto zákona, pro které jsou údaje shromažďovány a dále zpracovávány.

§ 24

Jednorázové vyrovnání

(1) Jednorázové vyrovnání

a) náleží účastníkovi za podmínek podle § 20 odst. 3, a pokud mu z určené části prostředků nebyla zahájena výplata dávky uvedené v § 19 písm. a), b), e) nebo f); účastník může zvolit kombinaci výplaty jednorázového vyrovnání a jedné z dávek uvedených v § 19 písm. a), b), e) nebo f),

b) náleží určené osobě, pokud účastník zemřel po dni, ke kterému mu vznikl nárok na dávku uvedenou v § 19 písm. a) až c), e) nebo f) a před jejím vyplacením, nebo pokud účastník zemřel a starobní nebo invalidní penze na určenou dobu mu již byla vyplácena; v takovém případě má určená osoba nárok na jednorázové vyrovnání ve výši odpovídající dosud nevyplacené části prostředků účastníka,

c) stává se předmětem dědictví, neurčí-li účastník pro případy uvedené v písmeni b) určenou osobu.

(2) Prostředky účastníka lze v rámci kombinace dávek podle odstavce 1 dělit pouze jednou, a to při současném vypořádání všech prostředků účastníka splňujícího nárok na jednorázové vyrovnání.

(2) (3) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a po doručení písemné žádosti účastníka o jeho výplatu, penzijní společnost vyplatí jednorázové vyrovnání do konce kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen.

(3) (4) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání určené osobě nebo dědici vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání do jednoho měsíce ode dne doručení písemné žádosti, pokud je prokázána smrt účastníka.

(4) (5) Účastníkovi, kterému vznikl nárok na jednorázové vyrovnání a který před podáním žádosti o jeho výplatu přerušil placení příspěvků účastníka podle § 11, vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání do jednoho měsíce ode dne doručení písemné žádosti o jeho výplatu.

§ 25

Odbytné

(1) Odbytné náleží

a) účastníkovi v případě zániku doplňkového penzijního spoření podle § 8 písm. d) nebo e), pokud spořící doba trvala alespoň 24 kalendářních měsíců a nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti,

b) účastníkovi v případě zrušení účastnického fondu (§ 110), nedošlo-li k převodu prostředků účastníka do jiného účastnického fondu,

c) určené osobě, pokud účastník zemřel a nevznikl mu nárok na dávku podle § 19 písm. a) až c), e) nebo f); neurčil-li účastník určenou osobu, stává se odbytné předmětem dědictví.

(2) Výše odbytného představuje hodnotu prostředků účastníka ke dni zániku závazků ze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření určenému v dohodě účastníka a penzijní společnosti, nebo ke dni doručení výpovědi, po odečtení poskytnutých státních příspěvků.

(3) Odbytné podle odstavce 1 penzijní společnost vyplatí do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti oprávněné osoby o jeho výplatu.

(4) Částečné odbytné do výše jedné třetiny hodnoty prostředků účastníka bez příspěvků zaměstnavatele zaplacených za účastníka a po odečtení poměrné části poskytnutých státních příspěvků náleží účastníkovi v roce, kdy dosáhl věku 18 let, pokud spořící doba trvala nejméně 120 kalendářních měsíců a během posledních 24 kalendářních měsíců nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Podáním žádosti ani výplatou částečného odbytného smlouva účastníka o doplňkovém penzijním spoření nezaniká. Není-li stanoveno jinak, platí pro částečné odbytné ustanovení tohoto zákona o odbytném.

(4) Částečné odbytné do výše jedné třetiny hodnoty prostředků účastníka bez příspěvků zaměstnavatele zaplacených za účastníka a bez státních příspěvků náleží účastníkovi, který dosáhl věku 18 let, pokud spořicí doba trvala nejméně 120 kalendářních měsíců a během posledních 24 kalendářních měsíců nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Žádost o částečně odbytné lze podat během 12 kalendářních měsíců, bezprostředně následujících po dni, kdy účastník dosáhl věku 18 let. Podáním žádosti ani výplatou částečného odbytného doplňkové penzijní spoření účastníka nezaniká. Není-li stanoveno jinak, platí pro částečné odbytné ustanovení tohoto zákona o odbytném.

§ 94

(1) Penzijní společnost vždy vytvoří a obhospodařuje 1 povinný účastnický fond, a to povinný konzervativní fond (§ 98).

(2) Vedle povinného konzervativního fondu může penzijní společnost vytvářet a obhospodařovat další účastnické fondy.

(3) Vytvoří-li a obhospodařuje-li penzijní společnost účastnický fond, který je alternativním účastnickým fondem (§ 108a až 108c), musí mít současně vytvořen a obhospodařovat účastnický fond, který není alternativním účastnickým fondem ani povinným konzervativním fondem. Tím není dotčena povinnost podle odstavce 1.

Hlava VI Alternativní účastnický fond

§ 108a

Výjimka pro úplatu penzijní společnosti ve vztahu k alternativnímu účastnickému fondu

(1) Pro alternativní účastnický fond se § 60 odst. 3 a 4 nepoužijí.

(2) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. a) nesmí v případě alternativního účastnického fondu překročit 2,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v alternativním účastnickém fondu. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém alternativním účastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu alternativního účastnického fondu za každý den příslušného období.

(3) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. b) je v případě alternativního účastnického fondu nejvýše 25 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku alternativního účastnického fondu vynásobené průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.

§ 108b

Skladba majetku v alternativním účastnickém fondu

(1) Alternativní účastnický fond investuje prostředky účastníka do aktiv uvedených v odstavci 2 § 100 odst. 2 písm. a) až h) při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním.

(2) Alternativní účastnický fond investuje i do

a) investičních cenných papírů, které nejsou uvedeny v § 100 odst. 2 písm. a) a b),

b) cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, který lze v České republice veřejně nabízet podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,

c) komodit nebo do certifikátů, které je zastupují,

d) komoditních derivátů,

e) nemovitých věcí včetně příslušenství,

f) podílů na právnické osobě, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitých věcí, správa nemovitých věcí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitým věcem za účelem dosažení zisku,

g) veřejné infrastruktury podle stavebního zákona,

h) práv duševního vlastnictví,

i) plavidel, letadel, drážních vozidel nebo strojů,

j) pohledávek na peněžitá plnění,

k) podílů na obchodní společnosti, které nejsou vtěleny do cenného papíru.

(3) Komoditou se pro účely tohoto zákona rozumí zastupitelná věc, která může být předmětem fyzické dodávky, jejíž hodnota je zjistitelná a se kterou lze obchodovat.

(4) Komoditním derivátem se pro účely tohoto zákona rozumí derivát, jehož podkladovým aktivem je komodita.

§ 108c

Investování alternativního účastnického fondu do cenných papírů kolektivního investování

(1) Pro alternativní účastnický fond se § 105 nepoužije.

(2) Penzijní společnost může investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo jedním zahraničním investičním fondem.

§ 115

Oceňování majetku v účastnickém fondu a závazků účastnického fondu

(1) Investiční nástroje v majetku v účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 týden.

(2) Majetek neuvedený v odstavci 1 a závazky plynoucí ze smluv uzavřených na účet účastnického fondu musí být pravidelně oceňovány, a to ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně však jedenkrát ročně.

(3) Účastnický fond oceňuje v průběhu účetního období svůj majetek a závazky alespoň ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky, a to bez sestavení účetní závěrky.

(4) Majetek a závazky plynoucí z obhospodařování majetku v účastnickém fondu se oceňují reálnou hodnotou podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví.

(5) Způsob stanovení reálné hodnoty majetku a závazků účastnického fondu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 136

(1) Před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření je penzijní společnost povinna získat od účastníka nezbytné informace o jeho

a) znalostech a zkušenostech v oblasti financí,

b) znalostech a zkušenostech s investičními nástroji, do kterých účastnické fondy investují,

c) toleranci a preferencích ve vztahu k investičnímu riziku a

d) cílech v rámci doplňkového penzijního spoření a preferencích ve vztahu ke strategii spoření.

(2) Informace podle odstavce 1 je penzijní společnost povinna získat v rozsahu, který jí umožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a dohodnutá strategie spoření odpovídá cílům účastníka v rámci doplňkového penzijního spoření, jeho odborným znalostem a zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik.

(3) V případě, že penzijní společnost vyhodnotí získané informace tak, že uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo účastníkem požadovaná strategie spoření neodpovídá informacím poskytnutým podle odstavce 1, cílům účastníka v rámci doplňkového penzijního spoření, jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik, upozorní účastníka na takové zjištění a doporučí mu pro něj vhodnější strategii spoření. Pokud účastník trvá na volbě jiné strategie spoření, poučí jej penzijní společnost o rizicích spojených s touto jinou volbou a účastníkovi v jeho volbě vyhoví; penzijní

společnost volbě účastníka nevyhoví, bude-li se jednat o strategii spoření zahrnující alternativní účastnický fond.

(4) V případě, že účastník odmítne informace uvedené v odstavci 1 poskytnout nebo podá informace zjevně neúplné, nepřesné nebo nepravdivé, penzijní společnost poučí účastníka o tom, že takový postoj jí neumožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo jím vybraná strategie spoření odpovídá cílům účastníka v rámci doplňkového penzijního spoření, jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik, a doporučí mu stát se účastníkem pro něj vhodnějšího účastnického fondu, případně mu doporučí smlouvu o doplňkovém penzijním spoření neuzavřít. Pokud účastník trvá na uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a na své volbě strategie spoření, penzijní společnost mu vyhoví; penzijní společnost volbě účastníka nevyhoví, bude-li se jednat o strategii spoření zahrnující alternativní účastnický fond.

§ 170

Zmocňovací ustanovení

(1) Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 33 odst. 3, § 35 odst. 5, § 39 odst. 4,

§ 44 odst. 1, § 52, § 54 odst. 2, § 59, § 65 odst. 1, § 69 odst. 4, § 70 odst. 8, § 81, § 82 odst. 1,

§ 84 odst. 4, § 86 odst. 1 a 7, § 89 odst. 3, § 91 odst. 6, § 96 odst. 5, § 97 odst. 8, § 100 odst. 6,

§ 102 odst. 6, § 109 odst. 6, § 111 odst. 2, § 112 odst. 4, § 113 odst. 8, § 115 odst. 5, § 118 odst.

3, § 119 odst. 4, § 130 odst. 3, § 133 odst. 3, § 143 odst. 2, § 148 odst. 4 a § 189.

(2) Vláda vydá nařízení podle § 134 odst. 5.

§ 188

Účetnictví transformovaného fondu

(1) Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v transformovaném fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních fondů.

(2) Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro transformovaný fond tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky pro transformovaný fond.

(3) Majetek a jiná aktiva a závazky a jiná pasiva v transformovaném fondu se oceňují podle zákona o penzijním připojištění, a neobsahuje-li zákon o penzijním připojištění odpovídající pravidla, potom podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví.

(4) Účetní závěrka transformovaného fondu musí být ověřena auditorem a zveřejněna ve lhůtě stanovené tímto zákonem účastnickému fondu.

(5) Pro účely konsolidace se nezohledňují aktiva ani pasiva evidovaná v účetnictví transformovaného fondu.

§ 190

(1) Nelze být současně účastníkem doplňkového penzijního spoření podle § 2 a účastníkem transformovaného fondu, s výjimkou případů, kdy byla účastníkovi transformovaného fondu zahájena výplata dávky a již neplatí příspěvky do transformovaného fondu; nejdříve však k prvnímu dni kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky.

(2) Práva a povinnosti účastníka v transformovaném fondu a příjemce dávky penzijního připojištění z transformovaného fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, sjednaným penzijním plánem a smlouvou o penzijním připojištění. Jejich nároky zůstávají s výjimkou omezení nároku na převod prostředků k jinému fondu zachovány.

§ 190

(1) Účastníkovi penzijního připojištění může vzniknout doplňkové penzijní spoření nejdříve

a) od prvního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky z poslední penze, nebo

b) od prvního dne prvního celého kalendářního měsíce, kdy je penzijní připojištění přerušeno.

(2) Účastník doplňkového penzijního spoření může platit příspěvky na penzijní připojištění pouze tehdy, pokud má přerušeno placení příspěvku účastníka podle § 11 odst. 3 a 4 a před přerušením platil příspěvek na doplňkové penzijní spoření nejméně 36 kalendářních měsíců nebo nejméně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích od posledního přerušení placení příspěvku u téže penzijní společnosti, nebo pokud mu byla zahájena výplata dávky ze všech prostředků; nejdříve však

a) od prvního dne prvního celého kalendářního měsíce, kdy je placení příspěvku účastníka přerušeno, nebo

b) od prvního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky ze všech prostředků.

(3) Účastník penzijního připojištění, který je současně účastníkem doplňkového penzijního spoření, může platit příspěvky na doplňkové penzijní spoření pouze tehdy, pokud má přerušeno penzijní připojištění, nebo mu byla zahájena výplata dávky z poslední penze; nejdříve však

a) od prvního dne prvního celého kalendářního měsíce, kdy je penzijní připojištění přerušeno, nebo

b) od prvního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky z poslední penze.

(4) Práva a povinnosti účastníka v transformovaném fondu a příjemce dávky penzijního připojištění z transformovaného fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, sjednaným penzijním plánem a smlouvou o penzijním připojištění. Jejich nároky zůstávají s výjimkou omezení nároku na převod prostředků k jinému fondu zachovány.

§ 191

(1) Do transformovaného fondu nemohou na základě uzavření smlouvy o penzijním připojištění podle zákona o penzijním připojištění vstupovat noví účastníci, s výjimkou převodu prostředků účastníka

a) ze zrušeného penzijního fondu,

b) ze zanikajícího transformovaného fondu jiné penzijní společnosti a

c) z transformovaného fondu, který se slučuje s jiným transformovaným fondem.

(2) Převody prostředků podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou bezplatné. Na převod prostředků podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje ustanovení § 24 odst. 4 zákona o penzijním připojištění, pokud je žádost o převod prostředků podána do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o povolení sloučení transformovaných fondů podle § 195 odst. 4.

(3) Převést prostředky účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze na základě uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření s penzijní společností, která tento transformovaný fond obhospodařuje, a to bezplatně. Do spořící doby se přitom započítá i dosažená pojištěná doba podle zákona o penzijním připojištění. Převést prostředky účastníka mezi transformovanými fondy lze pouze v případě, že účastník uzavřel smlouvu

o penzijním připojištění u obou penzijních společností, které provozují penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, již před vznikem transformovaného fondu; tím není dotčen odstavec 1. Nelze převést prostředky z účastnického fondu do transformovaného fondu.

(4) Při převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnického fondu je penzijní společnost povinna zaevidovat převáděné prostředky v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem, státní příspěvky a podíly na výnosech hospodaření transformovaného fondu v souladu s povinností podle § 121; původně vedené příspěvky třetích osob se zaevidují pod příspěvky účastníka s výjimkou příspěvků zaměstnavatele, které se i nadále vedou odděleně. Při tomto převodu prostředků se do spořící doby započítá dosažená pojištěná doba podle zákona o penzijním připojištění.

(5) Do spořící doby se započítává pojištěná doba v penzijním fondu, transformovaném fondu i spořící doba v účastnickém fondu pro účely poplatků účastníka podle § 61.

(6) Poskytování státního příspěvku ve prospěch účastníka penzijního připojištění se řídí tímto zákonem. Účastník, jehož příspěvek na penzijní připojištění placený za kalendářní měsíc, ve kterém nabude účinnosti tento zákon, nedosáhne výše nejméně 300 Kč, nemá nárok na státní příspěvek. Tím nejsou dotčeny nároky na státní příspěvky vzniklé podle zákona o penzijním připojištění do nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 192

Úplata

(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu za provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu; § 60 se použije obdobně.

(2) Úplata penzijní společnosti se hradí z majetku v transformovaném fondu.

(3) Výše úplaty činí nejvíce

a) 0,8 % z průměrné roční hodnoty bilanční sumy v transformovaném fondu a

b) 10 % ze zisku vykázaného v účetní závěrce transformovaného fondu; ziskem vykázaným v účetní závěrce transformovaného fondu se rozumí součet zisku za účetní období a nerozděleného zisku z předchozích období snížený o ztrátu za účetní období a o neuhrazenou ztrátu za předchozí období.

(4) Způsob úhrady úplaty podle odstavce 3 písm. a) stanoví statut transformovaného

fondu.

(5) Průměrná roční hodnota bilanční sumy v transformovaném fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot bilančních sum transformovaného fondu za každý den příslušného období.

§ 193

(1) Na transformovaný fond se vztahují ustanovení týkající se účastnického fondu a vztahu penzijní společnosti a depozitáře k účastnickému fondu přiměřeně.

(2) Pravidla skladby majetku a hospodaření s majetkem v transformovaném fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Do nemovitých věcí lze investovat pouze za předpokladu, že výnos z nich dosahovaný při řádném hospodaření připadá do majetku v transformovaném fondu.

(4) Při oceňování cenného papíru v majetku transformovaného fondu platí ustanovení

o způsobu oceňování cenných papírů v majetku účastnického fondu, s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti, a to maximálně do výše 35 % majetku v transformovaném fondu, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a jejichž rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o ratingových agenturách dosahuje srovnatelné ratingové kategorie jako rating České republiky.

(5) (4) Informování účastníků o výši jejich prostředků se řídí zákonem o penzijním připojištění.

(6) (5) Na změny penzijního plánu se vztahuje zákon o penzijním připojištění.

(7) (6) S výjimkou případů, kdy ustanovení v tomto zákoně odkazují na použití ustanovení zákona o penzijním připojištění, se podle zákona o penzijním připojištění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepostupuje. Při výkonu dohledu nad dodržováním povinností, stanovených v zákoně o penzijním připojištění, jejichž dodržování tento zákon ukládá penzijní společnosti nebo zprostředkovateli penzijního připojištění, postupuje Česká národní banka podle ustanovení zákona o penzijním připojištění upravujících výkon dohledu a přestupky.

(8) (7) Na činnost zprostředkovatele penzijního připojištění se vztahují ustanovení zákona o penzijním připojištění.

Platné znění měněných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb.,

o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 2

Spotřebitelský úvěr

(1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

(2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr

a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci,

b) účelově určený k

1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci,

2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci,

3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu,

4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím,

5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo

6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo

c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření.

(3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a

a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem,

b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen „smlouva o spotřebitelském úvěru“), nebo

c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském

úvěru.

(4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

(5) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. a), který není účelově určený podle odstavce 2 písm. b), rozhoduje o tom, zda se daný spotřebitelský úvěr na bydlení pro účely náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s předčasným splacením považuje za spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm.

b) nebo za spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. a), který není účelově určený podle odstavce 2 písm. b), převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru na bydlení podle odstavce 2 písm. a), který není účelově určený podle odstavce 2 písm. b).

§ 5

(1) Pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168 se použijí na spotřebitelský úvěr

a) jiný než na bydlení, sjednaný v podobě nájmu věci nebo leasingu s výjimkou závazků, u nichž je sjednáno právo nebo povinnost koupě předmětu smlouvy nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva po uplynutí určité doby,

b) poskytovaný zaměstnavatelem jeho zaměstnancům jako vedlejší činnost s roční procentní sazbou nákladů nižší, než je roční procentní sazba nákladů spotřebitelských úvěrů obvykle nabízených na trhu, a který není obecně nabízen veřejnosti,

c) s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a), v podobě bezplatného odložení platby stávajícího dluhu,

d) jiný než na bydlení, poskytovaný omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo se zápůjční úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé, nebo

e) obsažený ve smíru uzavřeném před soudem nebo jiným příslušným orgánem.

(2) Na spotřebitelský úvěr na bydlení poskytovaný omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo se zápůjční úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé, nebo za podmínek, které jsou celkově výhodnější než podmínky na trhu obvyklé, pokud není zápůjční úroková sazba vyšší, než je na trhu obvyklé, se použije pouze § 1 až 4, § 90, 91, § 94 až 100, § 122 až 124 a § 168.

(3) Na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru se použijí pouze

§ 1 až 4, § 122 až 124 a § 168.

(4) Na dohodu, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě, se použijí pouze § 1 až 4, § 84, § 88 až 91, § 94, 97, § 99 odst. 3, 4 a 6, § 100 odst. 1 písm. b), odst. 2 až 4, § 101 odst. 2, § 102 odst. 1 a 4, § 104, 105, 108, 109, § 112 až 117 117a a § 120 až 177.

§ 117

Předčasné splacení spotřebitelského úvěru

(1) Spotřebitel je oprávněn spotřebitelský úvěr zcela nebo zčásti splatit kdykoliv po dobu trvání spotřebitelského úvěru. V takovém případě má spotřebitel právo na snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru o výši úroku a dalších nákladů, které by byl spotřebitel povinen platit v případě, kdy by nedošlo k předčasnému splacení spotřebitelského úvěru.

(2) Pro případ předčasného splacení spotřebitelského úvěru má věřitel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s předčasným splacením.

(3) Věřitel nesmí požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení podle odstavce 2, pokud předčasné splacení bylo provedeno

a) v rámci plnění z pojištění určeného k zajištění splacení spotřebitelského úvěru,

b) u spotřebitelského úvěru poskytnutého formou možnosti přečerpání,

c) v období, pro které není stanovena pevná zápůjční úroková sazba,

d) u spotřebitelského úvěru na bydlení do 3 měsíců poté, co poskytovatel spotřebiteli sdělil novou výši zápůjční úrokové sazby podle § 102 odst. 3,

e) u spotřebitelského úvěru na bydlení, který trval nejméně 24 měsíců, došlo-li k převodu vlastnického práva k nemovité věci, převodu věcného práva k nemovité věci, převodu družstevního podílu v bytovém družstvu nebo převodu účasti v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu, byl-li spotřebitelský úvěr na bydlení zajištěn touto nemovitou věcí nebo týkal-li se účel spotřebitelského úvěru na bydlení uvedený v § 2 odst. 2 písm. b) bodech 1 až 6 této nemovité věci nebo její součásti, družstevního podílu v bytovém družstvu nebo účasti v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu,

f) u spotřebitelského úvěru na bydlení, který trval nejméně 24 měsíců, došlo-li k vypořádání společného jmění manželů, jehož předmětem byla nemovitá věc, věcné právo k nemovité věci, družstevní podíl v bytovém družstvu nebo účast v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu, byl-li spotřebitelský úvěr na bydlení zajištěn touto nemovitou věcí nebo týkal-li se účel spotřebitelského úvěru na bydlení uvedený v § 2 odst. 2 písm. b) bodech 1 až 6 této nemovité věci nebo její součásti, družstevního podílu v bytovém družstvu nebo účasti v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu,

e) g) u spotřebitelského úvěru na bydlení v důsledku úmrtí, dlouhodobé nemoci nebo invalidity spotřebitele v postavení dlužníka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení, nebo jeho manžela nebo partnera, pokud tato skutečnost vede k výraznému snížení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr na bydlení, nebo

f) h) u spotřebitelského úvěru na bydlení do 25 % celkové výše spotřebitelského úvěru během 1 měsíce přede dnem výročí uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení.

(4) Výše náhrady nákladů podle odstavce 2 nesmí u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení a u spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a), který není účelově určený podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo není spotřebitelským úvěrem na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c), přesáhnout 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem spotřebitelského úvěru 1 rok. Není-li tato doba delší než jeden rok, nesmí výše náhrady nákladů přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru. Ustanovení předchozích vět se nevztahují na náklady, které je věřitel oprávněn požadovat v souvislosti s předčasným splacením spotřebitelského úvěru na bydlení; s výjimkou předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení v souvislosti s prodejem nemovité věci, jejíž nabytí, výstavba nebo zachování práv k této nemovité věci bylo financováno tímto úvěrem, nebo kterou byl tento spotřebitelský úvěr zajištěn, kdy spotřebitel je oprávněn úvěr na bydlení zcela předčasně splatit za podmínky, že doba trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení je delší než 24 měsíců, přičemž věřiteli vzniká právo požadovat náhradu nákladů podle odstavce 2, která ale nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené výše spotřebitelského úvěru, maximálně však částku 50 000 Kč. U spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) nesmí výše

náhrady nákladů podle odstavce 2 přesáhnout 2 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru.

(5) Výše náhrady nákladů nesmí dále přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel zaplatil za dobu od předčasného splacení do skončení spotřebitelského úvěru, a v případě spotřebitelského úvěru na bydlení za dobu od předčasného splacení do konce období, pro které je stanovena pevná zápůjční úroková sazba.

(6) Spotřebiteli, který sdělí poskytovateli svůj úmysl spotřebitelský úvěr na bydlení předčasně splatit, poskytovatel bez zbytečného odkladu poskytne za účelem zvážení důsledků předčasného splacení

a) vyčíslení dlužné částky, kterou bude muset spotřebitel v případě předčasného splacení zaplatit, s rozdělením na jistinu, úrok a další náklady spojené s předčasným splacením,

b) údaje o předpokládané výši náhrady nákladů poskytovatele podle odstavce 2 s uvedením veškerých předpokladů pro její výpočet a

c) informaci o dalších důsledcích předčasného splacení pro spotřebitele, včetně informace o tom, za jakých podmínek nesmí věřitel požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení podle odstavce 3.

(7) Má-li dojít k předčasnému splacení v jiném kalendářním měsíci, než ve kterém došlo věřiteli sdělení spotřebitele o jeho úmyslu spotřebitelský úvěr na bydlení předčasně splatit, pro účely poskytnutí údaje o výši náhrady nákladů podle odstavce 6 písm. b) u spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) se použije průměr zápůjčních úrokových sazeb uveřejněný Českou národní bankou v kalendářním měsíci předcházejícím dni, v němž věřiteli došlo sdělení spotřebitele o jeho úmyslu spotřebitelský úvěr na bydlení předčasně splatit, pro skupinu spotřebitelských úvěrů na bydlení, jejichž období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, je srovnatelné s dobou od předčasného splacení do konce období, pro které je u předčasně spláceného spotřebitelského úvěru na bydlení sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a které jsou s předčasně spláceným spotřebitelským úvěrem na bydlení srovnatelné podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovitosti nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovitosti nebo tímto zástavním právem nezajištěný. Určení výše účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s předčasným splacením pro účely náhrady nákladů podle odstavce 2 způsobem podle § 117a tím není dotčeno.

§ 117a

Určení výše účelně vynaložených nákladů za předčasné splacení

(1) Pro účely náhrady nákladů za předčasné splacení podle § 117 odst. 2 u spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) věřiteli, který je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na bydlení, se rozumí

a) účelně vynaloženými náklady vzniklými věřiteli v souvislosti s předčasným splacením spotřebitelského úvěru na bydlení částka odpovídající kladnému součtu nezbytných administrativních nákladů na předčasné splacení, jejichž výše nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč, a rozdílu mezi částkou úroku, kterou by spotřebitel zaplatil za dobu ode dne předčasného splacení do konce období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková

sazba, a částkou úroku, kterou by za stejnou dobu spotřebitel zaplatil, pokud by daný spotřebitelský úvěr na bydlení byl úročen průměrem zápůjčních úrokových sazeb uveřejněným Českou národní bankou v kalendářním měsíci předcházejícím dni předčasného splacení pro skupinu spotřebitelských úvěrů na bydlení, jejichž období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, je srovnatelné s dobou ode dne předčasného splacení do konce období, pro které je u předčasně spláceného spotřebitelského úvěru na bydlení sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a které jsou s předčasně spláceným spotřebitelským úvěrem na bydlení srovnatelné podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovitosti nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovitosti nebo tímto zástavním právem nezajištěný,

b) průměrem zápůjčních úrokových sazeb průměr zápůjčních úrokových sazeb u srovnatelných spotřebitelských úvěrů na bydlení sjednaných v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, který Česká národní banka vypočítá za každé 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce pro skupiny spotřebitelských úvěrů na bydlení členěné podle období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a podle toho, zda jde

o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovitosti nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovitosti nebo tímto zástavním právem nezajištěný.

(2) Česká národní banka uveřejňuje průměry zápůjčních úrokových sazeb na svých internetových stránkách měsíčně v druhém kalendářním měsíci následujícím po období, za které se průměry zápůjčních úrokových sazeb vypočítají, a to do desátého dne tohoto měsíce na dobu 10 let od kalendářního měsíce následujícího po dni jejich uveřejnění.

(3) Podrobnosti určení srovnatelných spotřebitelských úvěrů na bydlení včetně členění do skupin podle délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovitosti nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo

o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovitosti nebo tímto zástavním právem nezajištěný, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 154

Přestupky osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr

Ten, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr, se dopustí přestupku tím, že

...

w) požaduje náhradu nákladů za předčasné splacení spotřebitelského úvěru v rozporu s § 117 odst. 3 až 5 nebo § 117a, nebo

...

§ 160

Zmocnění

Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 11 odst. 5, § 12 odst. 3, § 13 odst. 3, § 14 odst. 3,

§ 19 odst. 4, § 20 odst. 3, § 22 odst. 3, § 30 odst. 4, § 32 odst. 6, § 33 odst. 4, § 40 odst. 4, § 42

odst. 5, § 43 odst. 4, § 59 odst. 5, § 60 odst. 6, § 63 odst. 3, § 64 odst. 4, § 65 odst. 4, § 66 odst.

2, § 68 odst. 4 a § 69 odst. 5, § 69 odst. 5 a § 117a odst. 3.