INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY

INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY

Rámcová dohoda o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí

EVROPSKÝ PARLAMENT A EVROPSKÁ KOMISE (dále jen „oba orgány“),

— s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen

„Smlouva o fungování EU“), zejména článek 295 této smlouvy, a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouvy“),

— s ohledem na interinstitucionální dohody a texty, kterými se řídí vztahy mezi těmito dvěma orgány,

— s ohledem na jednací řád Parlamentu (1), a zejména články 105, 106 a 127 a přílohy VIII a XIV tohoto jednacího

řádu,

— s ohledem na hlavní politické směry a příslušná prohlášení učiněná nově zvoleným předsedou Komise dne 15. září 2009 a 9. února 2010 a prohlášení kandidátů na členy Komise při slyšeních v parlamentních výborech,

A. vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva posiluje demokratickou legitimitu rozhodovacího procesu Unie,

B. vzhledem k tomu, že oba orgány přikládají velký význam účinnému provádění a uplatňování práva Unie,

C. vzhledem k tomu, že se tato rámcová dohoda nevztahuje na pravomoci a výsadní práva Parlamentu, Komise nebo kteréhokoli dalšího orgánu či instituce Unie, má však zajistit co nejúčinnější a nejtransparentnější výkon těchto pravomocí a práv,

D. vzhledem k tomu, že rámcová dohoda by měla být vykládána v souladu s institucionálním rámcem, který stanoví Xxxxxxx,

E. vzhledem k tomu, že Xxxxxx zohlední příslušné úlohy, které byly Parlamentu a Radě svěřeny Smlouvami, zejména s ohledem na zásadu rovného zacházení stanovenou v bodě 9,

F. vzhledem k tomu, že je vhodné aktualizovat rámcovou dohodu uzavřenou v květnu 2005 (2) a nahradit ji tímto zněním,

SE DOHODLY TAKTO:

(1) Úř. věst. L 44, 15.2.2005, s. 1.

(2) Úř. věst. C 117 E, 18.5.2006, s. 125.

I. OBLAST PŮSOBNOSTI

1. Parlament a Komise se dohodly – za účelem lepšího zohlednění nového „mimořádného partnerství“ mezi oběma orgány – na níže uvedených opatřeních k posílení politické odpovědnosti a legitimity Komise, k rozšíření konstruktivního dialogu a ke zlepšení toku informací mezi těmito dvěma orgány a jejich spolupráce, pokud jde o postupy a plánování.

Dohodly se také na konkrétních ustanoveních:

— o schůzkách Komise s národními odborníky uvedených v příloze I,

— o předávání důvěrných informací Parlamentu uvedených v příloze II,

— o sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod uvedených v příloze III a

— o časovém rozvrhu pracovního programu Komise uvede­ ného v příloze IV.

II. POLITICKÁ ODPOVĚDNOST

2. Poté, co jej Evropská rada navrhne, představí kandidát na předsedu Komise Parlamentu hlavní politické směry pro své funkční období, aby tak byla umožněna informovaná výměna názorů s Parlamentem předtím, než bude hlasováno o jeho zvolení.

3. V souladu s článkem 106 jednacího řádu je Parlament ve spojení s nově zvoleným předsedou Komise dostatečnou dobu před zahájením postupů schvalování nové Komise. Parlament zohlední připomínky nově zvoleného předsedy Komise.

Kandidáti na členy Komise zajistí, aby byly zveřejněny všechny relevantní informace v souladu s povinností nezávislosti, kterou stanoví článek 245 Smlouvy o fungování EU.

Postupy se stanoví takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že hodnocení celé navržené Komise proběhne otevřeně, nezaujatě a jednotně.

4. Každý člen Komise převezme politickou odpovědnost za činnost v oblasti, za niž odpovídá, aniž by byla dotčena zásada jednání Komise ve sboru.

Předseda Komise plně odpovídá za zjištění jakéhokoli střetu zájmů, který by bránil členům Komise ve výkonu jejich povinností.

Předseda Komise dále odpovídá za všechny další kroky učiněné za těchto okolností a dojde-li ke změně přidělení určité záleži­ tosti, předseda o tom okamžitě písemně uvědomí předsedu Parlamentu.

Účast členů Komise na volebních kampaních se řídí kodexem chování členů Komise.

Členové Komise, kteří se účastní aktivně volebních kampaní jako kandidáti ve volbách do Evropského parlamentu, by si s účinností od skončení posledního dílčího zasedání konaného před volbami měli vzít neplacené volno na volby.

Předseda Xxxxxx s dostatečným předstihem informuje Xxxxxx ment o svém rozhodnutí poskytnout toto volno, přičemž uvede, který člen Komise převezme po danou dobu volna příslušné povinnosti.

5. Pokud Parlament požádá předsedu Komise, aby vyslovil nedůvěru některému z členů Komise, bude předseda v souladu s čl. 17 odst. 6 Smlouvy o EU vážně uvažovat o tom, zda vyzve tohoto člena Komise k odstoupení. Předseda Komise buď vyzve dotyčného člena Komise k odstoupení, nebo Parlamentu na jeho nejbližším dílčím zasedání vysvětlí, proč tak odmítá učinit.

6. Pokud je nutné nahradit některého člena Komise během jeho funkčního období v souladu s čl. 246 druhým podod­ stavcem Xxxxxxx o fungování EU, předseda Komise předtím, než vysloví souhlas s rozhodnutím Rady, důkladně zváží výsledky konzultace s Parlamentem.

Parlament zajistí rychlý průběh svých postupů, aby předseda Komise mohl důkladně zvážit stanovisko Parlamentu dříve, než bude nový člen Komise jmenován.

Podobně podle čl. 246 třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU předseda Komise důkladně zváží stanovisko Parlamentu, pokud je zbývající část funkčního období Komise krátká.

7. Pokud má předseda Komise v souladu s článkem 248 Smlouvy o fungování EU v úmyslu změnit rozdělení působnosti Komise během jejího funkčního období, uvědomí o tom v dostatečném časovém předstihu Parlament, aby bylo možno provést příslušné parlamentní konzultace o těchto změnách. Rozhodnutí předsedy Komise změnit rozdělení působnosti Komise může nabýt účinnosti okamžitě.

8. Pokud Komise předloží návrh na změnu kodexu chování členů Komise týkající se střetu zájmů nebo etiky chování, vyžádá si stanovisko Parlamentu.

III. KONSTRUKTIVNÍ DIALOG A TOK INFORMACÍ

i) Obecná ustanovení

9. Komise zaručí, aby byla vůči Parlamentu a Radě uplatňo­ vána zásada rovného zacházení, zejména pokud jde o přístup na jednání a o poskytování příspěvků nebo jiných informací, zvláště v souvislosti s legislativními a rozpočtovými otázkami.

10. Komise v rámci svých pravomocí přijme opatření k lepšímu zapojení Parlamentu tím, že pokud možno zohlední názory Parlamentu v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

11. „Mimořádné partnerství“ mezi Parlamentem a Komisí je uplatňováno na základě těchto ujednání:

— předseda Komise se na žádost Parlamentu alespoň dvakrát ročně setká s Konferencí předsedů, aby projednali otázky společného zájmu,

— předseda Komise vede pravidelně dialog s předsedou Parla­ mentu o zásadních průřezových otázkách a významných legislativních návrzích. V rámci tohoto dialogu by na zase­ dání sboru členů Komise měl být zván také předseda Parlamentu,

— předseda Komise nebo místopředseda odpovědný za interin­ stitucionální vztahy by měl být zván na zasedání Konference předsedů a Konference předsedů výborů, pokud se na nich mají projednávat specifické otázky týkající se přípravy pořadu jednání plenárního zasedání, interinstuitucionálních vztahů mezi Parlamentem a Komisí a legislativních a rozpočtových otázek,

— každoročně se konají schůzky mezi Konferencí předsedů a Konferencí předsedů výborů a mezi sborem členů Komise, na nichž se projednávají důležité otázky, včetně přípravy a provádění pracovního programu Komise,

— Konference předsedů a Konference předsedů výborů Komisi s dostatečným předstihem informují o výsledcích jednání, které mají interinstitucionální rozměr. Parlament rovněž úplně a pravidelně informuje Komisi o výsledcích schůzí, na kterých se projednávala příprava dílčích zasedání, a zohlední názor Komise, aniž je dotčen bod 45,

— generální tajemníci Parlamentu a Komise se pravidelně setkávají, aby bylo zajištěno pravidelné předávání přísluš­ ných informací mezi oběma orgány.

12. Každý člen Komise zajistí, aby docházelo k pravidelnému a přímému předávání informací mezi členy Komise a předsedou příslušného parlamentního výboru.

13. Komise nezveřejní žádný legislativní návrh nebo důležitý podnět či rozhodnutí, aniž by to předtím písemně oznámila Parlamentu.

Na základě pracovního programu Komise určí oba orgány předem po vzájemné dohodě klíčové podněty, které mají být předloženy na plenárním zasedání. Komise tyto podněty předloží nejdříve na plenárním zasedání a teprve poté s nimi seznámí veřejnost.

Podobně určí návrhy a podněty, k nimž budou poskytnuty informace před zasedáním Konference předsedů nebo tím, že o nich vhodným způsobem informují příslušný parlamentní výbor nebo jeho předsedu.

Tato rozhodnutí se přijímají v rámci pravidelného dialogu mezi oběma orgány v souladu s bodem 11, a pravidelně aktualizují, přičemž je nutno náležitě zohlednit jakýkoli politický vývoj.

14. Pokud se mimo orgány dostane vnitřní dokument Komise, o němž nebyl Parlament v souladu s touto rámcovou dohodou informován, může předseda Parlamentu požadovat okamžité postoupení dotyčného dokumentu Parlamentu, aby ho mohl předat poslancům, kteří o něj případně požádají.

15. V souvislosti se svou prací na přípravě a provádění práv­ ních předpisů Unie, včetně právně nevynutitelných předpisů (soft law) a aktů v přenesené pravomoci, Komise poskytne veškeré informace a dokumentaci ze svých schůzek s národními odborníky. Na žádost Parlamentu může Komise na tyto schůzky přizvat i odborníky Parlamentu.

Příslušná ustanovení stanoví příloha I.

16. Do tří měsíců po přijetí usnesení Parlamentu Komise poskytuje Parlamentu písemné informace o činnosti, jež byla reakcí na konkrétní požadavky vyjádřené v usneseních Parla­ mentu, včetně toho, že bude informovat Parlament o situacích, kdy se nemohla řídit názory Parlamentu. Tato lhůta může být zkrácena, pokud se jedná o naléhavý požadavek. Může být prodloužena o jeden měsíc, pokud odpověď na vyjá­ dřený požadavek vyžaduje důkladnější přípravu a tato skuteč­ nost je řádně odůvodněna. Parlament zajistí, aby byl orgán o této skutečnosti řádně informován.

Parlament bude usilovat o to, aby nebyly kladeny otázky k ústnímu nebo písemnému zodpovězení v záležitostech, ke kterým již Komise vyjádřila svůj postoj prostřednictvím písem­ ného sdělení o dalším postupu.

Komise se zavazuje, že sdělí, jaký bude konkrétní další postup, pokud jde o žádost o předložení návrhu podle článku 225 Smlouvy o fungování EU (zpráva z legislativního podnětu), do tří měsíců po přijetí příslušného usnesení na plenárním zase­ dání. Nejpozději do jednoho roku Komise předloží legislativní návrh nebo tento návrh začlení do svého pracovního programu na následující rok. Pokud Komise návrh nepředloží, sdělí Parla­ mentu podrobně své důvody.

Komise se rovněž zavazuje k úzké a včasné spolupráci s Parlamentem ohledně jakékoli žádosti z legislativního podnětu, která by vycházela z iniciativ občanů.

Na postup udělování absolutoria se vztahují zvláštní ustanovení bodu 31.

17. Jestliže jsou předloženy podněty, doporučení nebo žádosti o legislativní akty podle čl. 289 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, uvědomí Komise Parlament na jeho žádost

o svém postoji k uvedeným návrhům na schůzi příslušného parlamentního výboru.

18. Oba orgány spolupracují v oblasti vztahů s vnitrostátními parlamenty.

Parlament a Komise spolupracují při provádění Protokolu č. 2 ke Smlouvě o fungování EU o používání zásad subsidiarity a proporcionality. Tato spolupráce zahrnuje ujednání týkající se překládání odůvodněných stanovisek, která vydaly vnitro- státní parlamenty.

Pokud jsou splněny podmínky uvedené v článku 7 Protokolu č. 2 ke Smlouvě o fungování EU, Xxxxxx zajistí, aby byla přeložena všechna odůvodněná stanoviska, která vydaly vnitro- státní parlamenty, spolu s postojem Komise k těmto stanoviskům.

19. Komise informuje Parlament o seznamu skupin odbor­ níků, které byly vytvořeny jako pomocný orgán Komise při výkonu jejího práva iniciativy. Tento seznam je pravidelně ak- tualizován a zveřejňován.

V tomto rámci informuje Xxxxxx vhodným způsobem příslušný parlamentní výbor na základě konkrétního a zdůvodněného požadavku jeho předsedy o činnosti a složení těchto skupin.

20. Oba orgány povedou za pomoci vhodných mechanismů konstruktivní dialog o otázkách týkajících se důležitých admini­

strativních záležitostí, zejména těch, které mají přímé důsledky na vnitřní chod samotného Parlamentu.

21. Parlament si vyžádá stanovisko Komise, kdykoli předloží návrh na revizi svého jednacího řádu, který by se týkal jeho vztahů s Komisí.

22. Na případy, kdy je nutno zachovat důvěrnost informací předávaných na základě této rámcové dohody, se vztahují usta­ novení přílohy II.

ii) Rozšíření a mezinárodní dohody

23. Parlament je neprodleně a plně informován o všech fázích sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod, včetně vydání směrnic pro jednání. Komise jedná tak, aby splnila své povinnosti podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, přičemž je brán ohled na úlohu obou orgánů v souladu s čl. 13 odst. 2 Smlouvy o EU.

Komise použije ujednání stanovená v příloze III.

24. Informace uvedené v bodě 23 jsou Parlamentu poskyto­ vány s dostatečným předstihem, aby mohl případně vyjádřit své stanovisko a aby Xxxxxx mohla ke stanoviskům Parlamentu v co největším rozsahu přihlédnout. Tyto informace se obecně poskytují Parlamentu prostřednictvím příslušného parlament­ ního výboru, případně na plenárním zasedání. V odůvodněných případech se tyto informace poskytují více než jednomu parlamentnímu výboru.

Parlament a Komise se zavazují, že stanoví vhodné postupy a vytvoří záruky pro předávání důvěrných informací Komise Parlamentu v souladu s ustanoveními přílohy II.

25. Tyto dva orgány s ohledem na rozdílné institucionální úlohy uznávají, že Komise má zastupovat Evropskou unii při mezinárodních jednáních s výjimkou těch, která se týkají společné zahraniční a bezpečnostní politiky a dalších případů stanovených Smlouvami.

Pokud Komise zastupuje Unii na mezinárodních konferencích, umožní na žádost Parlamentu začlenění delegace poslanců Evropského parlamentu jako pozorovatelů do delegací Unie, aby tak mohli být přímo a plně informováni o jednáních konfe­ rence. Komise se zavazuje, že bude v případě potřeby soustavně informovat delegaci Parlamentu o výsledcích jednání.

Poslanci Evropského parlamentu se nemohou přímo účastnit těchto jednání. S výhradou právních, technických a diplomatických možností xxx Xxxxxx zaručí status pozorova­ telů. V případě odmítnutí Komise informuje Parlament o důvodech tohoto odmítnutí.

Komise navíc v rámci své odpovědnosti usnadní účast poslanců Evropského parlamentu jako pozorovatelů na všech příslušných schůzích před a po konání vyjednávacích schůzek.

26. Komise za stejných podmínek soustavně informuje Parla­ ment o jednáních a usnadní přístup poslanců Evropského parla­ mentu jako pozorovatelů, kteří jsou součástí delegací Unie, na zasedání orgánů zřízených na základě mnohostranných mezi­ národních dohod, jichž se Unie účastní, pokud tyto orgány přijímají rozhodnutí, se kterými musí Parlament vyslovit souhlas nebo jejichž provedení může vyžadovat přijetí legislativních aktů v souladu s řádným legislativním postupem.

27. Komise rovněž zajistí, aby měly delegace Parlamentu začleněné do delegací Unie, které se účastní mezinárodních konferencí, při této příležitosti přístup ke všem technickým prostředkům delegace Unie s ohledem na zásadu dobré spolu­ práce mezi orgány a vzhledem k dostupnému logistickému zázemí.

Nejpozději čtyři týdny před zahájením konference zašle před­ seda Parlamentu předsedovi Komise návrh týkající se začlenění delegace Parlamentu do delegace Unie, ve kterém je uvedeno jméno předsedy delegace Parlamentu a počet poslanců Evrop­ ského parlamentu, kteří se delegace zúčastní. V odůvodněných případech může být lhůta zkrácena.

Počet poslanců Evropského parlamentu, kteří se účastní delegace Parlamentu, a podpůrného personálu by měl být přiměřený k celkovému počtu členů delegace Unie.

28. Komise plně informuje Parlament o vývoji přístupových jednání a zejména o hlavních aspektech a změnách tak, aby Parlamentu umožnila včas vyjádřit názor v rámci příslušného parlamentního postupu.

29. Pokud Parlament přijme k záležitostem podle bodu 28 doporučení v souladu s čl. 90 odst. 4 svého jednacího řádu a pokud se Komise ze závažných důvodů rozhodne, že toto doporučení nemůže podpořit, vysvětlí Parlamentu tyto důvody na plenárním zasedání nebo na příští schůzi příslušného parla­ mentního výboru.

iii) Plnění rozpočtu

30. Dříve než Xxxxxx na konferenci dárců přislíbí finanční záruky, které znamenají nové finanční závazky a vyžadují souhlas rozpočtového orgánu, informuje rozpočtový orgán a posoudí jeho připomínky.

31. V souvislosti s ročním udělováním absolutoria, které se řídí článkem 319 Smlouvy o fungování EU, předá Komise veškeré informace potřebné k dohledu nad plněním rozpočtu na daný rok, o které ji za tímto účelem požádá předseda parla­ mentního výboru příslušného pro postup udělování absolutoria podle přílohy VII jednacího řádu Parlamentu.

Objeví-li se nové aspekty týkající se předešlých let, pro které již bylo absolutorium uděleno, předá Komise všechny potřebné informace o této záležitosti, aby bylo možné dosáhnout řešení, jež bude přijatelné pro obě strany.

iv) Vztahy s regulačními agenturami

32. Kandidáti na funkci výkonných ředitelů regulačních agentur by se měli dostavit na slyšení před parlamentními výbory.

V souvislosti s činností interinstitucionální pracovní skupiny pro regulační agentury, která byla zřízena v březnu 2009, se Komise a Parlament snaží dohodnout na společném postoji k úloze a postavení decentralizovaných agentur v institucionálních strukturách Unie a na společných pokynech týkajících se jejich zřizování, struktury a fungování a otázek týkajících se jejich financování, rozpočtu, dohledu nad nimi a jejich řízení.

IV. SPOLUPRÁCE PŘI LEGISLATIVNÍM PROCESU A PLÁNOVÁNÍ

i) Pracovní program Komise a plánování Evropské unie

33. Komise zahájí roční a víceleté plánování Unie s cílem dosáhnout interinstitucionálních dohod.

34. Komise každoročně předkládá svůj pracovní program.

35. Oba orgány spolupracují podle časového rozvrhu uvede­ ného v příloze IV.

Komise zohlední priority vyjádřené Parlamentem.

Komise poskytne dostatečně podrobné informace o tom, co si představuje pod každým bodem svého pracovního programu.

36. Komise vysvětlí v případě, že není schopna předložit jednotlivé návrhy podle svého pracovního programu, nebo že se od něj odchýlí, vzniklou situaci. Místopředseda Komise odpo­ vědný za interinstitucionální vztahy se zavazuje pravidelně předat Konferenci předsedů výborů zprávu, ve které nastíní politické provádění pracovního programu Komise pro daný rok.

ii) Postupy pro přijímání aktů

37. Komise se zavazuje k pečlivému posouzení pozměňova­ cích návrhů ke svým legislativním návrhům, které přijal Xxxxxx ment, s cílem zohlednit je v pozměněnému návrhu.

Při zaujímání stanoviska k pozměňovacím návrhům Parlamentu podle článku 294 Smlouvy o fungování EU se Komise zavazuje k co nejpečlivějšímu zohlednění pozměňovacích návrhů přija­ tých v druhém čtení; pokud se rozhodne, že ze závažných důvodů a po zvážení ve sboru tyto pozměňovací návrhy nepřijme nebo nepodpoří, vysvětlí své rozhodnutí Parlamentu a v každém případě ve svém stanovisku k pozměňovacím návrhům Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 7 písm. c) Smlouvy o fungování EU.

38. Pokud Komise projednává podnět, který předložila nejméně čtvrtina členských států podle článku 76 Smlouvy o fungování EU, Parlament se zavazuje, že dokud neobdrží stanovisko Komise k tomuto podnětu, nepřijme v příslušném výboru žádnou zprávu.

Komise se zavazuje, že vydá stanovisko nejpozději do deseti týdnů po předložení tohoto podnětu.

39. Před zpětvzetím jakéhokoli návrhu, ke kterému již Parla­ ment zaujal v prvním čtení postoj, poskytne Komise s dostatečným předstihem podrobné vysvětlení.

Komise na začátku funkčního období nového sboru přezkoumá všechny neschválené návrhy, které buď politicky potvrdí, nebo vezme zpět, přičemž řádně zohlední názory Parlamentu.

40. Při zvláštních legislativních postupech, které vyžadují konzultaci s Parlamentem, včetně ostatních postupů, např. postupu stanoveného článkem 148 Smlouvy o fungování EU, Komise:

i) přijme opatření, která do postupů umožní lépe zapojit Parla­ ment, s cílem co nejvíce zohlednit názory Parlamentu, zejména zajistit, aby měl Parlament čas potřebný k posouzení návrhů Komise,

ii) zajistí, aby byly orgány Rady s dostatečným předstihem upozorněny na to, aby neuzavíraly politické dohody o jejích návrzích dříve, než Parlament přijme své stanovisko. Požádá o ukončení diskusí na úrovni ministrů poté, co měli členové Rady přiměřenou lhůtu na posouzení stanoviska Parlamentu,

iii) zajistí, aby Rada dodržovala pravidla vypracovaná Soudním dvorem Evropské unie, která vyžadují, aby byl Parlament opětovně konzultován, pokud Rada podstatně pozmění návrh Komise. Komise uvědomí Parlament pokaždé, když Xxxx upozorní na nutnost opětovné konzultace,

iv) zavazuje se k případnému zpětvzetí legislativního návrhu, který byl Parlamentem zamítnut. Pokud se Komise ze závaž-

ných důvodů a po zvážení ve sboru rozhodne svůj návrh prosazovat, vysvětlí důvody tohoto rozhodnutí v prohlášení v Parlamentu.

41. V zájmu zlepšení legislativního plánování se Parlament zavazuje:

i) plánovat legislativní oddíly svých pořadů jednání, uvést je do souladu se současným pracovním programem Komise a s usneseními, která k tomuto programu přijal, zejména s cílem zlepšit plánování přednostních rozprav,

ii) pokud je to z hlediska postupu užitečné, dodržovat přimě­ xxxx lhůty při přijímání postoje v prvním čtení při řádném legislativním postupu nebo zaujímání stanoviska při postupu konzultace,

iii) jmenovat zpravodaje pro budoucí návrhy co možná nejdříve po přijetí pracovního programu Komise,

iv) považovat žádosti o opětovnou konzultaci za naprosto přednostní, pokud mu byly předány veškeré potřebné informace.

iii) Xxxxxx týkající se zlepšení tvorby právních předpisů

42. Komise zajistí, aby posuzování dopadu bylo prováděno v rámci její odpovědnosti transparentním způsobem, který zaručí nezávislost takového posuzování. Výsledky posuzování dopadu se s dostatečným předstihem zveřejní a zohlední různé scénáře, včetně možnosti nepřijmout žádná opatření, a v zásadě jsou předkládány příslušnému parlamentnímu výboru ve fázi informování vnitrostátních parlamentů podle Protokolů č. 1 a 2 Smlouvy o fungování EU.

43. V oblastech, kdy je do legislativního procesu obvykle zapojen Parlament, Komise uplatní ve vhodných případech a na základě řádného odůvodnění právně nevynutitelné před­ pisy (soft law) poté, co dala Parlamentu možnost vyjádřit svůj názor. Komise Parlamentu podrobně vysvětlí, jak byly jeho názory zohledněny při přijímání návrhů Komise.

44. Aby bylo zaručeno dokonalejší sledování provádění právních předpisů Unie ve vnitrostátním právu a jejich uplatňo­ vání, snaží se Komise a Parlament do předpisů začleňovat povinné srovnávací tabulky se závaznou lhůtou pro jejich provedení ve vnitrostátním právu, která by v případě směrnic obvykle neměla přesáhnout dobu dvou let.

Kromě zvláštních zpráv a výročních zpráv o kontrole uplatňo­ vání práva Unie Komise poskytne Parlamentu souhrnné infor­ mace o veškerých řízeních pro porušení povinnosti ze strany členských států zasláním formálního dopisu o otázkách, jichž se takové řízení týká, přičemž se na žádost Parlamentu postupuje případ od případu a dodržují se pravidla zachovávání důvěr­ nosti, zejména ta, která jsou uznaná Soudním dvorem Evropské unie.

V. ÚČAST KOMISE NA PARLAMENTNÍCH POSTUPECH

45. Komise, pokud je požadována její účast, dá přednost účasti na plenárních zasedáních nebo schůzích jiných orgánů Parlamentu před konkurenčními událostmi a pozvánkami.

Kdykoli o to Parlament požádá, Komise zejména zajistí, aby byli členové Komise přítomni na plenárních zasedáních v době, kdy jsou projednávány body pořadu jednání, které spadají do jejich působnosti. Toto platí pro předběžný návrh pořadu jednání, který Konference předsedů schvaluje na předcházejícím dílčím zasedání.

Parlament se snaží zajistit, aby body pořadu jednání dílčího zasedání, které spadají do působnosti člena Komise, byly spojeny dohromady.

46. Na žádost Parlamentu bude stanovena pravidelná doba vyhrazená pro otázky předsedovi Komise. Tato doba vyhrazená pro otázky se skládá ze dvou částí: první část je vyhrazena předsedům politických skupin nebo jejich zástupcům a je vedena na zcela spontánním základě; druhá část je věnována politickému tématu, které je schváleno předem, nejpozději ve čtvrtek před příslušným dílčím zasedáním, avšak otázky nejsou připraveny předem.

Podle vzoru doby vyhrazené pro otázky předsedovi Komise se stanoví doba vyhrazená pro otázky členům Komise, a to i místopředsedkyni pro vnější vztahy / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, s cílem zrefor­ movat stávající dobu vyhrazenou pro otázky. Tato doba vyhra­ zená pro otázky se týká oblasti působnosti dotyčného člena Komise.

47. Členové Komise jsou vyslechnuti, kdykoli o to požádají.

Oba orgány se dohodnou, aniž je dotčen článek 230 Smlouvy o fungování EU, na obecných pravidlech týkajících se přidělení řečnické doby orgánům.

Oba orgány souhlasí s tím, že by předběžně přidělená řečnická doba měla být dodržována.

48. Parlament se zavazuje, že aby byla zajištěna přítomnost členů Komise, učiní vše pro dodržení konečného návrhu pořadu jednání.

Pokud Parlament pozmění svůj konečný návrh pořadu jednání nebo přesune body pořadu jednání v rámci dílčího zasedání,

neprodleně o tom uvědomí Komisi. Komise usiluje o to, aby zajistila přítomnost odpovědného člena Komise.

49. Komise může navrhnout zařadit body na pořad jednání nejpozději na schůzi Konference předsedů, která rozhodne o konečném návrhu pořadu jednání dílčího zasedání. Parlament tyto návrhy v co nejširší míře zohlední.

50. Parlamentní výbory usilují o dodržování svých návrhů pořadu jednání a svých pořadů jednání.

Pokud parlamentní výbor pozmění svůj návrh pořadu jednání nebo pořad jednání, neprodleně o tom uvědomí Komisi. Parlamentní výbory se zejména snaží dodržovat přiměřenou lhůtu, aby byla umožněna účast členů Komise na zasedání.

Pokud není přítomnost člena Komise na schůzi parlamentního výboru výslovně požadována, zajistí Komise, aby byla zastou­ pena odborně způsobilým úředníkem na vhodné úrovni.

Parlamentní výbory se snaží koordinovat svou činnost včetně toho, že se snaží předcházet souběžnému konání schůzí, na kterých jsou projednávány stejné záležitosti, a usilují o dodržování návrhu pořadu jednání, aby Komise mohla zajistit, že bude zastoupena na odpovídající úrovni.

Pokud bylo požádáno, aby se schůze výboru, na které je projed­ náván návrh Komise, zúčastnil vysoce postavený úředník (gene­ rální ředitel nebo ředitel), zástupce Komise by měl mít možnost vystoupit.

VI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

51. Komise potvrzuje svůj závazek přezkoumat co nejdříve legislativní akty, které nebyly přizpůsobeny regulativnímu postupu s kontrolou před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, s cílem posoudit, zda je třeba tyto nástroje přizpů­ sobit systému aktů v přenesené pravomoci, který byl zaveden článkem 290 Smlouvy o fungování EU.

Konečným cílem by mělo být dospět ke koherentnímu systému aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, který bude plně v souladu se Smlouvou a vznikne postupným posuzo­ váním povahy a věcného obsahu opatření, která v současnosti podléhají regulativnímu postupu s kontrolou, s cílem včas je přizpůsobit systému stanovenému článkem 290 Smlouvy o fungování EU.

52. Ustanovení této rámcové dohody doplňují interinstitu- cionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů (1), aniž je jimi dotčena tato dohoda a jakákoli její budoucí revize. Aniž jsou dotčena nadcházející jednání mezi Parlamentem, Komisí a Radou, zavazují se oba orgány, že se dohodnou na klíčových změnách při přípravě budoucích jednání o přizpůsobení interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů novým ustanovením, která byla zave­ dena Lisabonskou smlouvou, a to s přihlédnutím k současné praxi a k této rámcové dohodě.

Shodují se také na potřebě posílit na politické i technické úrovni stávající mechanismus interinstitucionálních kontaktů ve vztahu ke zdokonalení tvorby právních předpisů s cílem zajistit efek­ tivní interinstitucionální spolupráci mezi Parlamentem, Komisí a Radou.

53. Komise se zavazuje urychleně dát podnět k přijímání jednoletých a víceletých programů Unie s cílem dosáhnout interinstitucionálních dohod v souladu s článkem 17 Smlouvy o EU.

mentem, Radou a Komisí s cílem dosáhnout dohody o programech Unie.

V této souvislosti a poté, co Parlament, Rada a Komise dosáhnou vzájemného porozumění ve věci programů Unie, oba orgány přezkoumají ustanovení této rámcové dohody týka­ jící se přijímání programů.

Parlament a Komise vyzývají Xxxx, aby se co nejdříve zapojila do diskusí o přijímání programů Unie podle článku 17 Smlouvy o EU.

54. Oba orgány budou pravidelně hodnotit praktické uplat­ ňování této rámcové dohody a jejích příloh. Její přezkoumání se provede do konce roku 2011, a to s ohledem na praktické zkušenosti.

Ve Štrasburku dne 20. října 2010.

Pracovní program Komise je příspěvkem Komise k přijímání jednoletých a víceletých programům Unie. Po jeho přijetí Komisí by se měly konat třístranné rozhovory mezi Xxxxxx

Za Evropský parlament předseda

X. XXXXX

Za Evropskou komisi Xxxx Xxxxxx XXXXXXX předseda

(1) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

PŘÍLOHA I

Schůzky Komise s národními odborníky

Tato příloha stanoví podmínky pro uplatňování bodu 15 rámcové dohody.

1. Oblast působnosti

Ustanovení bodu 15 rámcové dohody se vztahují na tyto schůzky:

1) schůzky Komise, které se konají v rámci expertních skupin vytvořených Komisí a k nimž jsou přizvány vnitrostátní orgány ze všech členských států, pokud se týkají přípravy a provádění právních předpisů Unie, včetně právně nevynutitelných předpisů (soft law) a aktů v přenesené pravomoci;

2) schůzky Komise ad hoc, k nimž jsou přizváni národní odborníci ze všech členských států, pokud se týkají přípravy a provádění právních předpisů Unie, včetně právně nevynutitelných předpisů (soft law) a aktů v přenesené pravomoci.

Bod 15 se nevztahuje na schůzky výborů v rámci postupu projednávání ve výboru, aniž jsou dotčena stávající a budoucí zvláštní ujednání ve věci informování Parlamentu o výkonu prováděcích pravomocí svěřených Komisi (1).

2. Informace předávané Parlamentu

Komise se zavazuje zasílat Parlamentu tutéž dokumentaci, jakou zasílá vnitrostátním orgánům v souvislosti s výše uvedenými schůzkami. Komise zašle uvedené dokumenty, včetně pořadu jednání, do poštovní schránky Parlamentu k tomu určené současně s jejich odesláním národním odborníkům.

3. Přizvání odborníků Parlamentu

Na základě žádosti Parlamentu se může Komise rozhodnout nabídnout Parlamentu, aby na schůzky Komise s národními odborníky ve smyslu bodu 1 vyslal odborníky Parlamentu.

(1) Informace, které má Parlament dostávat o práci výborů v rámci postupu projednávání ve výboru, a výsadní práva Parlamentu v průběhu postupu projednávání ve výboru jsou jasně stanoveny v jiných nástrojích: 1. v rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne

28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23),

2. v interinstitucionální dohodě ze dne 3. června 2008 mezi Parlamentem a Komisí o postupech projednávání ve výboru a

3. v nástrojích nutných k uplatňování článku 291 Smlouvy o fungování EU.

PŘÍLOHA II

Předávání důvěrných informací Parlamentu

1. Oblast působnosti

1.1 Tato příloha upravuje předávání důvěrných informací ve smyslu bodu 1.2 z Komise Parlamentu a zacházení s nimi v souvislosti s výkonem výsadních práv a pravomocí Parlamentu. Oba orgány jednají v souladu se vzájemnými povinnostmi upřímné spolupráce, v duchu naprosté vzájemné důvěry a také v co největším souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy.

1.2 „Informacemi“ se rozumějí jakékoli písemné nebo ústně předané informace, bez ohledu na druh nosiče, na kterém jsou uchovávány, a bez ohledu na jejich původce.

1.2.1 „Důvěrnými informacemi“ se rozumějí „utajované skutečnosti EU“ (USEU) a „jiné důvěrné informace“ nepodléhající utajení.

1.2.2 „Utajovanými skutečnostmi EU“ (USEU) se rozumí jakýkoliv materiál a informace označené jako „TRÈS SECRET UE/TOP SECRET EU“, „SECRET UE“, „CONFIDENTIEL UE“ nebo „RESTREINT UE“ nebo nesoucí rovnocenné vnitrostátní nebo mezinárodní označení, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo na různých stupních ohrozit zájmy Unie nebo zájmy jednoho či více členských států nezávisle na tom, zda tyto informace pocházejí z Unie nebo z členských států, třetích států nebo mezinárodních organizací.

a) TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET: tento stupeň se použije výlučně pro informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo výjimečně závažně poškodit základní zájmy Unie nebo jednoho či více členských států.

b) SECRET UE: tento stupeň se použije výlučně pro informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo vážně poškodit základní zájmy Unie nebo jednoho či více členských států.

c) CONFIDENTIEL UE: tento stupeň se použije pro informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo poškodit základní zájmy Unie nebo jednoho či více členských států.

d) RESTREINT UE: tento stupeň se použije pro informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo být nevýhodné pro zájmy Unie nebo jednoho či více členských států.

1.2.3 „Jinými důvěrnými informacemi“ se rozumí jakékoli jiné důvěrné informace – včetně informací, na něž se vztahuje profesní tajemství – požadované Parlamentem nebo předané Komisí.

1.3 Komise zajistí, aby měl Parlament přístup k důvěrným informacím v souladu s ustanoveními této přílohy, kdykoli ji některý z parlamentních orgánů nebo funkcionářů Parlamentu uvedených v bodě 1.4 požádá o předání důvěr­ ných informací. Mimoto může Komise předat Parlamentu jakékoli důvěrné informace z vlastního podnětu v souladu s ustanoveními této přílohy.

1.4 V rámci této přílohy mohou o důvěrné informace Komisi požádat:

— předseda Parlamentu,

— předsedové dotčených parlamentních výborů,

— předsednictvo a Konference předsedů a

— vedoucí delegace Parlamentu, která je součástí delegace Unie na mezinárodní konferenci.

1.5 Tato příloha se nevztahuje na informace o řízení pro porušení povinnosti a postupech týkajících se hospodářské soutěže, pokud nepodléhají konečnému rozhodnutí Komise nebo rozsudku Soudního dvora Evropské unie v době obdržení žádosti některého z parlamentních orgánů nebo funkcionářů uvedených v bodě 1.4, a informace týkající se ochrany finančních zájmů Unie. Bod 44 této rámcové smlouvy ani práva Parlamentu ve věci rozpočtové kontroly nejsou tímto dotčeny.

1.6 Těmito ustanoveními není dotčeno rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parla­ mentu (1) a příslušná ustanovení rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom ze dne 28. dubna 1999, kterým se zřizuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (XXXX) (2).

2. Obecná pravidla

2.1 Na žádost některého z parlamentních orgánů nebo funkcionářů uvedených v bodě 1.4 předá Komise tomuto parlamentnímu orgánu nebo funkcionáři co nejrychleji veškeré důvěrné informace požadované pro výkon výsad­ ních práv a pravomocí Parlamentu. Oba orgány v souladu se svými pravomocemi a odpovědnostmi dodržují:

— základní lidská práva, včetně práva na spravedlivý proces a práva na ochranu soukromí,

— ustanovení o soudních a disciplinárních řízeních,

— ochranu obchodního tajemství a obchodních vztahů,

— ochranu zájmů Evropské unie, zejména zájmů týkajících se veřejné bezpečnosti, obrany, mezinárodních vztahů, měnové stability a finančních zájmů.

V případě neshody je věc postoupena předsedům těchto dvou orgánů, aby spor vyřešili.

Důvěrné informace od státu, orgánu nebo mezinárodní organizace se předávají pouze s jejich souhlasem.

2.2 USEU jsou Parlamentu předávány a Parlament s nimi nakládá a poskytuje jim ochranu v souladu se společnými minimálními bezpečnostními normami, které uplatňují ostatní instituce Unie, zejména Komise.

Při utajování informací, jejichž je původcem, Komise zajistí, že použije vhodný stupeň utajení v souladu s mezinárodními normami a definicemi a svými vnitřními předpisy, přičemž bude mít patřičně na zřeteli, že je třeba, aby Parlament mohl získat přístup k utajovaným dokumentům pro účely efektivního výkonu svých pravo­ mocí a výsadních práv.

2.3 V případě jakýchkoliv pochybností ohledně důvěrnosti určité informace nebo vhodného stupně jejího utajení, nebo nutnosti přijmout vhodná opatření, aby mohla být daná informace předána v souladu s některou z možností stanovených v bodě 3.2, spolu oba orgány neprodleně a ještě před předáním dokumentu věc konzultují. Při těchto konzultacích zastupuje Parlament předseda příslušného parlamentního orgánu, v případě nutnosti spolu se zpra­ vodajem, nebo funkcionář, kteří podali příslušnou žádost. Komisi zastupuje člen Komise, který za danou oblast odpovídá, po konzultaci se členem Komise odpovědným za otázky bezpečnosti. V případě neshody je věc postoupena předsedům těchto dvou orgánů, aby spor vyřešili.

2.4 Pokud po skončení postupu uvedeného v bodě 2.3 nedojde k žádné dohodě, požádá předseda Parlamentu na odůvodněnou žádost parlamentního orgánu nebo funkcionáře, kteří podali příslušnou žádost, Komisi, aby v přiměřené a řádně stanovené lhůtě předala dané důvěrné informace způsobem, který zvolí z možností stano­ vených v bodě 3.2 této přílohy. Před uplynutím této lhůty Komise písemně informuje Parlament o svém konečném postoji, vůči kterému si Parlament případně vyhrazuje právo uplatnit své právo požadovat nápravu.

(1) Úř. věst. L 113, 19.5.1995, s. 1.

(2) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20.

2.5 Přístup k USEU se poskytuje v souladu s platnými předpisy pro osobní bezpečnostní prověrku.

2.5.1 Přístup k informacím se stupněm utajení „TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET“, „SECRET UE“ a „CONFIDENTIEL UE“ může být poskytnut pouze úředníkům Parlamentu a těm zaměstnancům Parlamentu, kteří pracují pro politické skupiny, pokud tito úředníci a zaměstnanci tyto informace nezbytně potřebují a pokud byli předem označeni příslušným parlamentním orgánem nebo funkcionářem jako osoby, které musí dané informace znát, a kteří mají odpovídající bezpečnostní prověrku.

2.5.2 S ohledem na výsadní práva a pravomoci Parlamentu bude těm poslancům, kteří nemají osobní bezpečnostní prověrku, poskytnut přístup k dokumentům se stupněm utajení „CONFIDENTIEL UE“ za praktických podmínek stanovených společnou dohodou, mj. po podpisu čestného prohlášení, že nevyzradí třetí osobě žádné informace, které dotyčné dokumenty obsahují.

Přístup k dokumentům se stupněm utajení „SECRET UE“ se poskytuje poslancům, kteří mají odpovídající bezpeč­ nostní prověrku.

2.5.3 Za podpory Komise bude nalezen způsob, jak zajistit, aby podklady od vnitrostátních orgánů nezbytné pro získání bezpečnostní prověrky mohl Parlament obdržet co nejrychleji.

Současně s podáním žádosti musí být sděleny podrobnosti o kategorii nebo kategoriích osob, které mají mít k dotyčným důvěrným informacím přístup.

Před poskytnutím přístupu k těmto informacím musí být každá z těchto osob seznámena se stupněm jejich důvěrnosti a z toho vyplývajícími povinnostmi, pokud jde o bezpečnost.

V rámci přezkoumávání této přílohy a budoucích bezpečnostních opatření uvedených v bodech 4.1 a 4.2 budou znovu posouzena ustanovení o bezpečnostních prověrkách.

3. Způsoby přístupu k důvěrným informacím a nakládání s nimi

3.1 Důvěrné informace předávané v souladu s postupy stanovenými v bodě 2.3 a případně v bodě 2.4 se zpřístupňují na odpovědnost předsedy nebo člena Komise parlamentnímu orgánu nebo funkcionáři, kteří podali žádost, za těchto podmínek:

Parlament a Komise zajistí registraci a vysledovatelnost důvěrných informací.

Konkrétně se USEU se stupněm utajení „CONFIDENTIEL UE“ a „SECRET UE“ předávají z centrálního rejstříku generálního sekretariátu Komise odpovídajícímu příslušnému útvaru Parlamentu, který bude příslušný pro zpří- stupnění těchto informací za dohodnutých podmínek parlamentnímu orgánu nebo funkcionáři, kteří podali žádost.

Předávání USEU se stupněm utajení „TRÈS SECRET UE / EU TOP SECRET“ podléhá dalšímu ujednání mezi Komisí a parlamentním orgánem nebo funkcionářem, kteří podali žádost, s cílem zajistit úroveň ochrany odpovídající tomuto stupni utajení.

3.2 Aniž jsou dotčeny body 2.2 a 2.4 a budoucí bezpečnostní opatření uvedená v bodě 4.1, přístup a opatření určená k zachování důvěrnosti informací se stanoví po vzájemné dohodě ještě před předáním příslušných informací. Uvedená dohoda mezi členem Komise, který nese odpovědnost za danou oblast politiky, a příslušným parla­ mentním orgánem (který zastupuje jeho předseda) nebo funkcionářem, kteří podali žádost, stanoví, že v zájmu zajištění odpovídajícího stupně důvěrnosti bude zvolena jedna z možností uvedených v bodech 3.2.1 a 3.2.2.

3.2.1 Pokud jde o osoby, jimž jsou dané důvěrné informace určeny, měla by být stanovena jedna z následujících možností:

— informace pouze pro předsedu Parlamentu v případech podložených naprosto mimořádnými důvody,

— pro předsednictvo nebo Konferenci předsedů,

— pro předsedu a zpravodaje příslušného parlamentního výboru,

— pro všechny členy (tj. řádné členy i náhradníky) příslušného parlamentního výboru,

— pro všechny poslance Evropského parlamentu.

Dané důvěrné informace nesmějí být bez souhlasu Komise zveřejněny ani předány žádnému dalšímu příjemci.

3.2.2 Pokud jde o způsob nakládání s důvěrnými informacemi, měly by být stanoveny následující možnosti:

a) prohlížení dokumentů v zabezpečené čítárně, pokud jsou dané informace se stupněm utajení „CONFIDENTIEL UE“ nebo vyšším stupněm utajení;

b) konání neveřejné schůze, na níž budou přítomni pouze členové předsednictva, členové Konference předsedů nebo řádní členové a náhradníci příslušného parlamentního výboru a úředníci Parlamentu a ti zaměstnanci Parlamentu, kteří pracují pro politické skupiny, pokud byli tito úředníci a zaměstnanci předem předsedou označeni jako osoby, které musí dané informace znát a jejichž přítomnost je nezbytně nutná, a to za předpo­ kladu, že mají odpovídající bezpečnostní prověrku, s přihlédnutím k těmto podmínkám:

— veškeré dokumenty mohou být očíslovány, rozdány na začátku schůze a na jejím konci opět vybrány. Není dovoleno pořizovat si zápisky ani fotokopie těchto dokumentů,

— zápis ze schůze neobsahuje zmínku o diskusi týkající se bodu projednávaného důvěrným postupem.

Před předáním mohou být z daných dokumentů odstraněny osobní údaje.

Důvěrné informace poskytované příjemcům v Parlamentu ústně podléhají stejné úrovni ochrany jako důvěrné informace poskytované písemnou formou. V jejím rámci může být požadováno čestné prohlášení příjemců dotyčných informací, že jejich obsah nevyzradí třetí osobě.

3.2.3 Pokud se důvěrné informace mají prohlížet v zabezpečené čítárně, Parlament zajistí, aby byly pro tuto činnost vytvořeny následující podmínky:

— bezpečný systém pro uchovávání důvěrných informací,

— bezpečná čítárna bez kopírek, telefonů, faxů, skenerů nebo jakékoliv jiného technického vybavení k rozmnožování a předávání dokumentů atd.,

— bezpečnostní pravidla upravující přístup do čítárny, včetně požadavků na podpis v prezenční knize a čestné prohlášení o nešíření prohlížených důvěrných informací.

3.2.4 Uvedené ustanovení nevylučuje jiná rovnocenná opatření, na nichž se oba orgány dohodnou.

3.3 V případě nedodržení těchto podmínek se použijí ustanovení o sankcích pro poslance stanovená v příloze VIII jednacího řádu Parlamentu a v případě úředníků a ostatních zaměstnanců Parlamentu příslušná ustanovení článku 86 služebního řádu nebo článku 49 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (1).

(1) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968 stanovící služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a stanovící zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise.

4. Závěrečná ustanovení

4.1 Komise a Parlament přijmou veškerá opatření nezbytná k uplatňování této přílohy.

Pro tento účel příslušné útvary Komise a Parlamentu úzce koordinují svůj postup při uplatňování této přílohy. Týká se to mj. ověřování vysledovatelnosti důvěrných informací a pravidelného společného sledování uplatňova­ ných bezpečnostních opatření a norem.

Parlament se zavazuje, že v případě potřeby upraví své vnitřní předpisy tak, aby byla dodržena bezpečnostní pravidla pro nakládání s důvěrnými informacemi stanovená v této příloze.

Parlament se zavazuje, že co nejdříve přijme svá budoucí bezpečnostní opatření a po vzájemné dohodě s Komisí ověří, že tato opatření zaručují rovnocenné bezpečnostní normy. Tím nabude tato příloha účinku, pokud jde o:

— technická bezpečnostní opatření a normy týkající se nakládání s důvěrnými informacemi a jejich uchovávání, včetně bezpečnostních opatření v oblasti fyzické bezpečnosti a bezpečnosti zaměstnanců, dokumentů a informačních technologií,

— zřízení zvláštního výboru pro dohled, složeného z poslanců s odpovídající bezpečnostní prověrkou pro přístup k USEU se stupněm utajení „TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET“.

4.2 Parlament a Komise přezkoumají tuto přílohu a v případě potřeby ji upraví nejpozději u příležitosti přezkoumání uvedeného v bodě 54 této rámcové dohody, a to s ohledem na vývoj, pokud jde o:

— budoucí bezpečnostní opatření na straně Parlamentu i Komise,

— další dohody nebo právní akty upravující předávání informací mezi oběma orgány.

PŘÍLOHA III

Sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod

Tato příloha stanoví podrobná ujednání ohledně informování Parlamentu o sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod ve smyslu bodů 23, 24 a 25 rámcové dohody:

1. O svém záměru předložit návrh na zahájení jednání informuje Komise Parlament současně s Radou.

2. V souladu s bodem 24 rámcové dohody, pokud Komise předkládá návrh směrnic pro jednání za účelem jejich přijetí Radou, předloží tyto návrhy současně Parlamentu.

3. Komise řádně zohledňuje připomínky Parlamentu v průběhu jednání.

4. V souladu s bodem 23 rámcové dohody Komise pravidelně a bezodkladně informuje Parlament o průběhu jednání, dokud není dohoda parafována, a vysvětluje, zda a jak byly připomínky Parlamentu zahrnuty do projednávaného textu, a pokud zahrnuty nebyly, vysvětlí proč.

5. V případě mezinárodních dohod, jejichž uzavření vyžaduje souhlas Parlamentu, Komise poskytuje Parlamentu v průběhu procesu jednání veškeré příslušné informace, jež rovněž poskytuje Radě (nebo zvláštnímu výboru jmeno­ vanému Radou). Tyto informace zahrnují návrhy na změny přijatých směrnic pro jednání, návrhy textů k jednání, dohodnuté články, dohodnuté datum, kdy bude dohoda parafována, a dohodu ve znění, v němž má být parafována. Komise rovněž předá Parlamentu stejně jako Xxxx (nebo zvláštnímu výboru jmenovanému Radou) veškeré příslušné dokumenty, které obdržela od třetích stran, pokud k tomu jejich původce dá souhlas. Komise průběžně informuje příslušný výbor Parlamentu o vývoji jednání, a zejména vysvětluje, jak byly zohledněny připomínky Parlamentu.

6. V případě mezinárodních dohod, jejichž uzavření nevyžaduje souhlas Parlamentu, Komise zajistí, aby byl Parlament neprodleně a plně informován, a za tím účelem poskytuje informace týkající se přinejmenším návrhu směrnic pro jednání, přijatých směrnic pro jednání, dalšího průběhu jednání a uzavření jednání.

7. Kdykoli je parafována dohoda, poskytne Komise Parlamentu v souladu s bodem 24 rámcové dohody s dostatečným předstihem podrobné informace, a pokud má v úmyslu předložit Radě návrh na prozatímní uplatňování mezinárodní dohody, co nejdříve informuje o této skutečnosti Parlament s uvedením příslušných důvodů, pokud jí v tom nebrání naléhavost věci.

8. Komise současně a v dostatečném předstihu informuje Xxxx a Parlament o svém záměru předložit Radě návrh na pozastavení uplatňování mezinárodní dohody a uvede přitom důvody.

9. V případě mezinárodních dohod, na něž by se podle Xxxxxxx o fungování EU vztahoval postup souhlasu, Xxxxxx rovněž vždy plně informuje Parlament předtím, než na základě zmocnění Rady schválí změny dohody na základě výjimky v souladu s čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování EU.

PŘÍLOHA IV

Časový rozvrh pracovního programu Komise

K pracovnímu programu Komise je připojen seznam legislativních a nelegislativních návrhů na následující roky. Pracovní program Komise se vždy týká příslušného následujícího roku a obsahuje podrobné údaje o prioritách Komise na následující roky. Pracovní program Komise proto může být základem strukturovaného dialogu s Parlamentem za účelem nalezení shody.

Pracovní program Komise rovněž obsahuje plánované iniciativy, pokud jde o právně nevynutitelné předpisy (soft law), zpětvzaté návrhy a zjednodušování předpisů.

1. V prvním pololetí daného roku zahájí členové Komise průběžný pravidelný dialog s příslušnými výbory Parlamentu o provádění pracovního programu Komise na daný rok a o přípravách budoucího pracovního programu Komise. Na základě tohoto dialogu informuje každý parlamentní výbor o výsledku tohoto dialogu Konferenci předsedů výborů.

2. Konference předsedů výborů současně pořádá pravidelnou výměnu názorů s místopředsedou Komise odpovědným za interinstitucionální vztahy s cílem zhodnotit stav provádění současného pracovního programu Komise, diskutovat o přípravách budoucího pracovního programu Komise a posoudit výsledky probíhajícího dvoustranného dialogu mezi dotčenými parlamentními výbory a příslušnými členy Komise.

3. V červnu předkládá Konference předsedů výborů Konferenci předsedů souhrnnou zprávu, která by měla obsahovat výsledky kontroly provádění pracovního programu Komise a priority Parlamentu pro příští pracovní program Komise a Parlament o této zprávě uvědomí Komisi.

4. Na základě této souhrnné zprávy Parlament přijme na červencovém dílčím zasedání usnesení, v němž nastíní svůj postoj a uvede zejména jeho požadavky na základě zpráv z legislativního podnětu.

5. Každý rok na prvním zářijovém dílčím zasedání se koná rozprava o stavu Unie, na níž předseda Komise přednese projev, v němž zhodnotí současný rok a promluví o prioritách v následujících letech. Za tím účelem předseda Komise současně písemně nastíní Parlamentu hlavní prvky, podle nichž je připravován pracovní program Komise na násle­ dující rok.

6. Od počátku září se mohou příslušné parlamentní výbory a příslušní členové Komise setkávat za účelem podrobnější výměny názorů o budoucích prioritách v každé politické oblasti. Tato setkání mohou být doplněna setkáním mezi Konferencí předsedů výborů a sborem členů Komise, popřípadě setkáním mezi Konferencí předsedů a předsedou Komise.

7. V říjnu přijme Xxxxxx svůj pracovní program na následující rok. Předseda Komise poté představí tento pracovní program Parlamentu na příslušné úrovni.

8. Na prosincovém dílčím zasedání může Parlament uspořádat rozpravu a přijmout usnesení.

9. Tento časový rozvrh se použije na každý pravidelný plánovací cyklus, s výjimkou let, ve kterých se konají volby do Parlamentu a zároveň končí funkční období Komise.

10. Tímto časovým rozvrhem nejsou dotčeny žádné budoucí dohody o interinstitucionálním plánování.