ZÁKON

ZÁKON

ze dne 2024

o dávce státní sociální pomoci

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

III.

jinak1).‌‌

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Hlava I

Základní ustanovení

§ 1

Vztah k předpisům Evropské Unie

Tento zákon se použije, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví

CELEX: 32011R0492 CELEX: 32004R0883 CELEX: 32010R1231 CELEX: 32009R0987

§ 2

Dávka státní sociální pomoci

(1) Dávkou státní sociální pomoci (dále jen „dávka“) se stát podílí na úhradě nákladů fyzických osob potřebných k zajištění bydlení a živobytí osob a na úhradě nákladů souvisejících s péčí o nezaopatřené děti.

(2) Náklady na dávku se hradí ze státního rozpočtu.

1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, v platném znění.

§ 3

Orgány státní sociální pomoci

Orgány státní sociální pomoci, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou

a) Úřad práce České republiky (dále jen „Úřad práce“),

b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).

Hlava II

Pojmy a rozhodné skutečnosti

§ 4

Rozhodné skutečnosti

(1) Rozhodnými skutečnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí rozhodné náklady na bydlení, rozhodný příjem a další skutečnosti, které mají vliv na vznik a trvání nároku na dávku, na výši dávky nebo výplatu dávky.

(2) Rozhodnými náklady na bydlení pro stanovení nároku na dávku a její výše se pro účely tohoto zákona rozumí částka měsíčního průměru nákladů na bydlení členů domácnosti v rozhodném období, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Rozhodným příjmem pro stanovení a trvání nároku na dávku a její výše se pro účely tohoto zákona rozumí měsíční průměr příjmů domácnosti v rozhodném období. Měsíční průměr příjmů domácnosti se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů členů domácnosti.

(4) Pokud bydlí v jednom bytě nebo nebytovém prostoru členové více domácností, je rozhodnou skutečností rovněž celkový počet všech fyzických osob, které v bytě nebo nebytovém prostoru bydlí.

§ 5

Rozhodné období

(1) Rozhodným obdobím, za které Úřad práce zjišťuje rozhodné skutečnosti pro určení vzniku nároku na dávku, je kalendářní měsíc, ve kterém byla podána žádost o dávku; to neplatí, jde-li o rozhodné období pro zjišťování rozhodného příjmu a rozhodných nákladů na bydlení.

(2) Rozhodným obdobím, za které Úřad práce zjišťuje rozhodný příjem pro určení vzniku nároku na dávku, je období 3 kalendářních měsíců, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o dávku.

(3) Rozhodným obdobím, za které Úřad práce zjišťuje rozhodné náklady na bydlení pro určení vzniku nároku na dávku, je

a) období 3 kalendářních měsíců, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o dávku, pokud se jedná o náklady na bydlení vzniklé na základě stejného právního titulu k bydlení, nebo

b) kalendářní měsíc, v němž byla podána žádost o dávku, pokud právní titul k bydlení členů domácnosti vznikl později než 3 měsíce před prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byla podána žádost o dávku.

(4) Rozhodným obdobím, za které Úřad práce posuzuje rozhodný příjem a rozhodné náklady na bydlení pro určení trvání nároku na dávku a její výši, je období 3 kalendářních měsíců následujících po posledním kalendářním měsíci bezprostředně předchozího rozhodného období.

§ 6

Příjem

(1) Pro účely stanovení rozhodného příjmu se za příjem, po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy, považují

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny,

1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů nezaopatřených dětí,

2. příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů nezaopatřených dětí,

3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,

4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů,

b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů,

1. příjem stanovený soudem nebo dohodou rodičů bez schválení této dohody soudem v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu poskytnutého v rozhodném období z příjmů fyzické osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za člena stejné domácnosti s fyzickou osobou, které toto výživné mělo být plněno; v případě příjmu přijatého v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobného plnění poskytovaného ze zahraničí, který byl stanoven dohodou rodičů bez schválení této dohody soudem, se započte částka na jedno vyživované dítě nejméně 2 500 Kč a pro každé další dítě se započte částka nejméně 1 000 Kč,

2. výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u bývalých příslušníků bezpečnostních sborů podle jiných právních předpisů,

3. příjmy z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, s výjimkou příjmu z úplatného převodu cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu 5 let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

4. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiného právního předpisu,

5. náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle jiných právních předpisů,

6. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,

7. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů,

8. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle jiných právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,

c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

f) rodičovský příspěvek, opakující se zaopatřovací příspěvek, odměna pěstouna a příspěvek při pěstounské péči,

g) příjem plynoucí z důvodu péče o jinou fyzickou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, která není členem domácnosti,

h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) a g), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až g).

(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena, daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje, v tom rozhodném období, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta druhá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3) Příjmy uvedené v odstavci 1

a) písmenu a) bodu 1 a písmenu b) bodech 5 až 8 se započítávají v tom rozhodném období, v němž byly zaúčtovány,

b) písmenu b) bodech 1 až 4 a písmenech c), d), f) až h) se započítávají v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny.

(4) Příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 se započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem.

Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů.

§ 7

Příjem ze samostatné výdělečné činnosti

(1) Pro účely stanovení rozhodného příjmu se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti považuje, není-li dále stanoveno jinak, a to i jde-li o poplatníka v paušálním režimu, nebo jde-li o příjem uvedený v § 6 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, za každý měsíc jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik měsíců člen domácnosti ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonával a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako hlavní samostatná výdělečná činnost nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost. Jako příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavní se do rozhodného příjmu započítává vždy však nejméně 80 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. Jako příjem ze samostatné výdělečné činnosti vedlejší se do rozhodného příjmu započítává vždy 1 dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za předcházející kalendářní rok.

(2) Ustanovení odstavce 1 se při započítávání příslušných druhů příjmů nepoužije, prohlásí-li člen domácnosti, že v kalendářním měsíci, za který se příjmy zjišťují

a) měl samostatnou činnost přerušenou,

b) měl samostatnou činnost ukončenou, nebo

c) neměl příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4.

(3) Vykonává-li člen domácnosti podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, a to i jde-li o poplatníka v paušálním režimu, nebo má-li příjem podle § 6 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, avšak v předchozím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost nevykonával, nebo neměl příjem podle § 6 odst. 1 písm. a) bodech 3 nebo 4, započítává se mu jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu

a) za každý měsíc, v němž vykonával samostatnou výdělečnou činnost

1. jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 50 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství, nebo

2. jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 20 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství,

b) v případě, že jde o poplatníka v paušálním režimu

1. v pásmu 1, částka odpovídající průměrné hrubé měsíční mzdě v národním hospodářství,

2. v pásmu 2, částka odpovídající jeden a půl násobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství, nebo

3. v pásmu 3, částka odpovídající dvojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství,

c) za každý měsíc, v němž měl člen domácnosti příjem podle § 6 odstavce 1 písm. a) bodu 3 a 4, částka odpovídající 20 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.

(4) Vykonává-li člen domácnosti podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu a v tomto režimu vykonával samostatnou výdělečnou činnost rovněž v předcházejícím zdaňovacím období, pak se jako příjem započítává

a) v pásmu 1 částka odpovídající průměrné hrubé měsíční mzdě v národním hospodářství,

b) v pásmu 2 částka odpovídající jeden a půl násobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství, nebo

c) v pásmu 3 částka odpovídající dvojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.

(5) Částka průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství se zjišťuje za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku a vyhlašuje ji ministerstvo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením podle průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

§ 8

Zranitelná osoba

Zranitelnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která je

a) starší 68 let,

b) poživatelem starobního důchodu,

c) invalidní ve druhém nebo třetím stupni,

d) osobou pobírající dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství,

e) rodičem pečujícím alespoň o 1 dítě mladší 4 let věku nebo osamělým rodičem pečujícím alespoň o 1 dítě mladší 7 let věku; za zranitelnou osobu může být z důvodu péče o děti v jedné domácnosti považována pouze jedna fyzická osoba,

f) osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II nebo vyšším, a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc; je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to u té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec,

g) poživatelem příspěvku na péči ve stupni II nebo vyšším, nebo

h) nezaopatřeným dítětem.

§ 9

Domácnost a členové domácnosti

(1) Domácnost je tvořena členy domácnosti. Členy domácnosti, není-li dále stanoveno jinak, jsou

a) rodiče a nezaopatřené děti; zletilé nezaopatřené dítě není členem domácnosti rodičů, pokud je členem domácnosti s manželem, s partnerem, se kterým uzavřela partnerství podle občanského zákoníku, registrovaným partnerem podle zákona o registrovaném partnerství nebo jinou fyzickou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby,

b) manželé, partneři, kteří uzavřeli partnerství podle občanského zákoníku, nebo registrovaní partneři podle zákona o registrovaném partnerství,

c) rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené,

d) rodiče a jejich zletilé děti, pokud zletilé dítě s rodiči společně bydlí a není členem domácnosti s manželem, partnerem, se kterým uzavřel partnerství podle občanského zákoníku, registrovaným partnerem podle zákona o registrovaném partnerství nebo jinou fyzickou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby,

e) jiné fyzické osoby, které společně s fyzickými osobami uvedenými v písmenech a) až d) bydlí a hradí společně s nimi náklady na své potřeby,

f) jiné fyzické osoby, které spolu bydlí a společně hradí náklady na své potřeby.

(2) Nezletilé nezaopatřené dítě, které bylo

a) na základě rozhodnutí příslušného orgánu svěřeno do péče jednoho z rodičů, není členem domácnosti druhého rodiče,

b) rodičům svěřeno do společné nebo střídavé péče, je členem domácnosti rodiče určeného na základě písemného souhlasného prohlášení obou rodičů; toto souhlasné prohlášení mohou rodiče měnit nejdříve po uplynutí 3 kalendářních měsíců; v případě, že rodiče dětí svěřených do společné nebo střídavé péče nedají souhlasné prohlášení o tom, které domácnosti je dítě členem, bude dítě 3 kalendářní měsíce považováno za člena domácnosti jednoho z rodičů a další 3 kalendářní měsíce za člena domácnosti druhého z rodičů.

(3) Za rodiče se pro účely tohoto zákona považuje i

a) fyzická osoba, jíž bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

b) manžel nebo partner rodiče, se kterým rodič uzavřel partnerství podle občanského zákoníku, nebo registrovaný partner rodiče podle zákona o registrovaném partnerství, který má dítě v péči, nebo fyzické osoby, jíž bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

c) vdovec nebo vdova po rodiči, který měl dítě v péči, nebo fyzické osobě, jíž bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

d) druh nebo družka rodiče, který má dítě v péči, nebo fyzické osoby, jíž bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

(4) Rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona rozumí

a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby,

b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,

c) rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče budoucího osvojitele,

d) rozhodnutí soudu o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením,

e) rozhodnutí soudu o jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte,

f) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu,

g) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči,

h) rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření o péči o dítě, a

i) vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností o tom, že osoba, která podala návrh na svěření dítěte do její pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo návrh na její jmenování poručníkem dítěte, o dítě osobně pečuje a že tato péče není zjevně bezdůvodná2), a to do pravomocného skončení uvedeného soudního řízení.

(5) Pokud společně bydlí fyzické osoby, které lze považovat za členy 2 nebo více domácností, má přednost společné posuzování rodičů a nezaopatřených dětí; v ostatních případech se složení členů domácnosti stanoví podle prohlášení fyzické osoby, u níž je třeba určit, ve které domácnosti se společně posuzuje. Osamělý rodič, který spolu se svým nezaopatřeným dítětem bydlí společně se svými rodiči, se posuzuje i s dítětem společně s těmito rodiči. Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v partnerství, které uzavřel podle občanského zákoníku, nebo v registrovaném partnerství podle zákona o registrovaném partnerství.

(6) Za členy domácnosti se považují i fyzické osoby, které se přechodně zdržují mimo byt, který užívají k bydlení, z důvodů

a) studia,

b) zdravotních nebo pracovních, nebo

c) výkonu dobrovolnické činnosti.

§ 10

Nezaopatřené dítě

Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře.

§ 11

Zvláštní ustanovení o členech domácnosti

(1) Fyzická osoba, která žije v zařízení sociálních služeb, nebo nezletilé dítě, které není nezaopatřeným dítětem a které uzavřelo smlouvu o poskytování ochrany a pomoci v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zákona o sociálně-právní ochraně dětí, tvoří jednočlennou domácnost. Žije-li fyzická osoba v zařízení sociálních služeb společně s manželem, s partnerem, se kterým uzavřela partnerství podle občanského zákoníku nebo registrovaným partnerem podle zákona o registrovaném partnerství, jsou členy domácnosti oba manželé, partneři, kteří uzavřeli partnerství podle občanského zákoníku, nebo registrovaní partneři.

(2) Za člena domácnosti se nepovažuje

a) dítě, které je na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo dohody s rodičem v plném přímém zaopatření ústavu nebo jiného zařízení pro péči o děti a mládež; za plné přímé

2) § 16a odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

zaopatření se považuje zaopatření v ústavu nebo jiném zařízení pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav nebo jiné zařízení dětem stravování, ubytování a ošacení,

b) fyzická osoba, která je ve vazbě, ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, ve výkonu trestu odnětí svobody a osoba, která vykonává ochranné léčení ústavní.

§ 12

Částka životního minima domácnosti

(1) Částkou životního minima domácnosti se pro stanovení nároku na dávku a její výše rozumí součet částek životního minima stanovených pro jednotlivé členy domácnosti zákonem

o životním a existenčním minimu.

(2) Pokud je člen domácnosti posuzován společně s dalšími členy domácnosti, jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí posuzovaných členů domácnosti. Pořadí posuzovaných členů domácnosti se stanoví tak, že se nejdříve posuzují členové domácnosti, kteří nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté členové domácnosti, kteří jsou nezaopatřenými dětmi. V rámci každé domácnosti se pořadí posuzovaných členů domácnosti stanoví podle věku od nejstaršího po nejmladšího posuzovaného člena domácnosti. Věkem člena domácnosti rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého člen domácnosti dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno.

§ 13

Pracovní aktivita

Člen domácnosti se považuje pro účely tohoto zákona za pracovně aktivního, pokud je

a) v pracovněprávním vztahu, pracovním, služebním nebo obdobném vztahu a vykonává tento vztah alespoň v rozsahu 30 hodin měsíčně,

b) osobou samostatně výdělečně činnou; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,

c) osobou s nárokem na odměnu pěstouna nebo osobou pečující o nezletilé nezaopatřené dítě poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči nebo osobou, která má dítě ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud toto dítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který poprvé náležel příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

d) veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; to neplatí, pokud tento člen domácnosti odmítl vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se cíleného programu k řešení zaměstnanosti podle zákona o zaměstnanosti, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí, nebo

e) uznán dočasně práce neschopným nebo práce neschopným z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou fyzické osoby, která je vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu nesplnění oznamovací povinnosti nebo povinnosti doložit skutečnosti stanovené v § 27 odst. 3 zákona

o zaměstnanosti nebo z důvodu neplnění povinnosti uchazeče o zaměstnání dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče

o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, nebo fyzické osoby, která není uchazečem

o zaměstnání, ale porušila režim pracovní neschopnosti pro dávku.

ČÁST DRUHÁ

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY NÁROKU NA DÁVKU

§ 14

Dávka

(1) Členům jedné domácnosti náleží společně jedna dávka.

(2) Fyzická osoba může být pro nárok na dávku členem pouze jedné domácnosti. Domácnost může být i jednočlenná.

(3) Dávka je tvořena 1 až 4 složkami, kterými jsou

a) složka bydlení,

b) složka živobytí,

c) složka dítě a

d) složka pracovní bonus.

(4) Výše dávky na kalendářní měsíc se stanoví jako součet částek jednotlivých složek, který se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 15

Osobní rozsah pro nárok na dávku

(1) Fyzická osoba má při splnění podmínek stanovených tímto zákonem nárok na dávku, pokud má v České republice bydliště a pokud

a) má na území České republiky trvalý pobyt3); podmínku trvalého pobytu na území České republiky může ministerstvo v odůvodněných případech prominout,

b) mu byla udělena doplňková ochrana,

c) je rodinným příslušníkem státního občana České republiky a byla mu vydána pobytová karta rodinného příslušníka občana členského státu Evropské unie podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,

d) je rodinným příslušníkem cizince s uděleným trvalým pobytem na území České republiky a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,

e) je osobou, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie1), nebo je osobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou, osobou ponechávající si takové postavení4),

3) Zákon č 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech. Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu.

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.

4) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území

f) je občanem členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce,

g) je rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmenu e) nebo f), který má právo na rovné zacházení podle předpisů Evropské unie,

h) je nezletilým cizincem svěřeným na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů,

i) je cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, a jeho rodinným příslušníkem, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců,

j) je cizincem, kterému nárok na dávku vyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

(2) Fyzická osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy nebo aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této fyzické osoby s Českou republikou.

(3) Nárok na dávku, jejíž součástí je pouze složka dítě, má při splnění podmínek stanovených tímto zákonem také osoba, která má v České republice bydliště a která je

a) cizincem, kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,

b) cizincem, kterému byla vydána alespoň na dobu 9 měsíců karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie a je převeden do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky,

c) cizincem, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,

d) cizincem, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,

e) rodinným příslušníkem cizince uvedeného v písmenech a) až d), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

CELEX: 32004L0038 CELEX: 32003L0109 CELEX: 32011L0098 CELEX: 32014L0066

členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

CELEX: 32016L0801 CELEX: 32021L1883 CELEX: 32011L0095 CELEX: 32011R0492 CELEX: 32004R0883 CELEX: 32010R1231 CELEX: 32009R0987

§ 16

Fyzické osoby bez nároku na dávku

(1) Člen jednočlenné domácnosti, který není pracovně aktivní a zároveň není zranitelnou osobou, nemá nárok na dávku.

(2) Fyzická osoba, která se podle § 11 odst. 2 nepovažuje za člena domácnosti, nemá nárok na dávku, a to ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce

a) plného přímého zaopatření ústavu nebo jiného zařízení pro péči o děti a mládež, nebo

b) vazby, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence nebo výkonu ochranného léčení ústavního, za předpokladu, že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá; pokud na sebe uvedené doby navazují, sčítají se.

§ 17

Vyloučení člena domácnosti z domácnosti

(1) Úřad práce může vyloučit člena domácnosti z domácnosti, pokud tento člen domácnosti prokazatelně společně nehradí náklady na své potřeby spolu s ostatními členy domácnosti a společně neužívá byt.

(2) Vyloučit člena domácnosti z domácnosti může Úřad práce nejdříve od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo ke skutečnosti podle odstavce 1.

§ 18

Vyloučení členů domácnosti z nároku na dávku

(1) Členové domácnosti nemají nárok na dávku, pokud v rámci domácnosti mají nebo v období 12 měsíců před podáním žádosti o dávku měli ve vlastnictví nebo podílovém spoluvlastnictví celou stavbu pro bydlení. Ke stavbám pro bydlení, ke kterým vlastnické právo členům domácnosti zaniklo v období 12 měsíců před podáním žádosti z důvodu exekuce, se nepřihlíží. Za stavbu pro bydlení se pro účely tohoto zákona považuje i jednotka, jejíž součástí je byt, nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, nejde-li o

a) stavbu, kterou členové domácnosti užívají ke svému bydlení, a

b) jednu další stavbu pro bydlení nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, a to po dobu 3 let od prvního podání žádosti o dávku nebo od nabytí této stavby do vlastnictví v průběhu poskytování dávky nebo od měsíce zahrnutí nového člena do domácnosti pro účely nároku na dávku, který uvedenou nemovitost vlastní.

(2) Členové domácnosti nemají nárok na dávku, pokud některý z členů domácnosti nebo členové domácnosti vlastní více než jedno dvoustopé motorové vozidlo osobní na každého zletilého člena domácnosti.

(3) Členové domácnosti nemají nárok na dávku, pokud souhrn všech peněžních prostředků ve vlastnictví všech členů domácnosti přesahuje rozhodnou výši, která činí

a) 200 000 Kč u jednočlenné domácnosti,

b) 250 000 Kč u dvoučlenné domácnosti,

c) 300 000 Kč u tříčlenné domácnosti,

d) 350 000 Kč u čtyřčlenné domácnosti, nebo

e) 400 000 u pětičlenné a vícečlenné domácnosti.

(4) Za peněžní prostředky ve vlastnictví členů domácnosti se pro účely tohoto zákona považují i peněžní prostředky evidované na jejich účtech u bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev, institucí elektronických peněz, poboček zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, platebních institucí, poboček zahraničních platebních institucí a poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústav“).

(5) Za peněžní prostředky se pro účely tohoto zákona nepovažují naspořené peněžní prostředky na

a) daňově podporovaných produktech spoření na stáří a daňově podporovaném pojištění dlouhodobé péče, nebo

b) produktech stavebního spoření se státním příspěvkem.

(6) Vláda může nařízením zvýšit rozhodnou výši peněžních prostředků ve vazbě na vývoj výše mezd a spotřebitelských cen.

ČÁST TŘETÍ

SLOŽKY DÁVKY

Hlava I

Složka bydlení

§ 19

Složka bydlení

(1) Složka bydlení je součástí dávky, pokud

a) má nejméně jeden z členů domácnosti právní titul k bydlení v bytu nebo v nebytovém prostoru, ve kterém bydlí,

b) náklady na bydlení v bytě nebo nebytovém prostoru, ve kterém členové domácnosti bydlí, přesahují určenou část rozhodného příjmu domácnosti a současně tato část není vyšší než rozhodné náklady na bydlení, a

c) byt nebo nebytový prostor, ve kterém členové domácnosti bydlí, splňuje podmínky podle

§ 20 nebo § 22.

(2) Určenou částí rozhodného příjmu domácnosti se rozumí součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Přesahuje-li podíl rozhodného příjmu a životního minima domácnosti hodnotu 2, činí určená část rozhodného příjmu domácnosti součet částky uvedené v odstavci 2 a částky určené jako součin částky, o kterou rozhodný příjem převyšuje dvojnásobek výše životního minima domácnosti a koeficientu 0,1.

§ 20

Byt

Pro vznik a trvání nároku na dávku musí byt, ve kterém členové domácnosti bydlí, splňovat tyto požadavky:

a) je podle stavebních předpisů jako byt zkolaudován,

b) je uzavíratelný a uzamykatelný, je osazen funkčními dveřmi a okny,

c) má alespoň jednu obytnou místnost, která splňuje požadavky stavebního zákona,

d) má, v bytě samotném nebo v jeho příslušenství neomezeně přístupném fyzickým osobám užívajícím byt k bydlení, záchod a koupelnu, které jsou provozuschopné,

e) má vyčleněný prostor na vaření a přípravu jídla,

f) je napojen na zdroj pitné vody nebo má zajištěn neomezený přímý přístup k pitné vodě,

g) je v souladu s energetickým zákonem připojen k distribuční soustavě elektřiny nebo k výrobně elektřiny a má tak zajištěn neomezený přímý přístup k elektrické energii,

h) má zajištěno dostatečné větrání obytných místností venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami a s možností regulace vnitřní teploty,

i) nemá závady ohrožující život nebo zdraví fyzických osob, a

j) byla v něm řádně provedena protiepidemická opatření, byla-li nařízena.

§ 21

Posuzování bytu

(1) Má-li Úřad práce při vyhodnocování nároku na dávku nebo v průběhu výplaty dávky pochybnost, zda byt splňuje požadavky uvedené v § 20, provede šetření v místě za účelem ověření těchto skutečností. Posouzení, zda byt splňuje požadavek uvedený v odstavci 1 písm. i), provádí pro účely tohoto zákona na žádost Úřadu práce obecní stavební úřad. Posouzení, zda byt splňuje požadavek uvedený v odstavci 1 písm. j), provádí pro účely tohoto zákona na žádost Úřadu práce orgán ochrany veřejného zdraví. Při provádění posouzení podle věty druhé a třetí se postupuje podle kontrolního řádu.

(2) Pokud Úřad práce zjistí v průběhu poskytování dávky svým šetřením nebo na základě informace, kterou mu po provedení posouzení podle odstavce 1 předá příslušný orgán, že prostor nesplňuje některý z požadavků stanovených v odstavci 1, stanoví lhůtu, ve které má dojít k nápravě tohoto stavu.

(3) O skutečnosti, že byt nesplňuje některý z požadavků stanovených v odstavci 1, a o lhůtě, ve které má dojít k nápravě tohoto stavu, informuje Úřad práce bezodkladně

a) příjemce dávky, kterého současně informuje o případných následcích podle § 29 odst. 5, pokud nedojde k nápravě tohoto stavu,

b) vlastníka bytu, je-li to možné,

c) obecní úřad obce s rozšířenou působností a pověřený obecní úřad s podnětem k zahájení sociální práce za účelem řešení bytové situace fyzických osob, které obývají tento byt,

d) orgán sociálně-právní ochrany dětí, pokud je členem domácnosti nezletilé dítě.

§ 22

Nebytový prostor

(1) Nebytovým prostorem se pro účely tohoto zákona rozumí ubytovací zařízení, pobytová sociální služba podle zákona o sociálních službách, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, stavba pro individuální nebo rodinnou rekreaci a jiný než obytný prostor.

(2) Ubytovacím zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení určené k poskytování ubytovacích služeb podle § 21a zákona o ochraně veřejného zdraví, jemuž byl příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví schválen provozní řád a ubytování v něm je poskytováno na dobu delší než 2 měsíce v období 6 měsíců po sobě jdoucích.

(3) Za stavbu pro individuální nebo rodinnou rekreaci se pro nárok na dávku považuje stavba, která plní tyto požadavky:

a) má povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru,

b) má minimálně jednou obytnou místnost,

c) svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje přiměřeně technické požadavky na stavby stanovené v § 145 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů, a v § 19 odst. 1, 2 a 4, § 20 odst. 1 a 6, § 38 odst. 1, § 47 a příloze č. 3 bodu 1 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu,

d) má neomezený přístup k pitné vodě a záchod.

(4) Za jiný než obytný prostor se pro nárok na dávku považuje prostor, který plní tyto požadavky:

a) má povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru,

b) má minimálně jednu obytnou místnost,

c) svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje přiměřeně technické požadavky na stavby stanovené v § 145 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů, a v § 19 odst. 1, 2 a 4, § 20 odst. 1 a 6, § 37 odst. 3, § 38 odst. 1, § 47 a příloze č. 3 bodu 1 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu,

Okomentoval(a): [KLM(1]: No, to jsou podle mě

všechno podmínky, které musí splnit, aby se to za dané prostory dalo považovat, ale co už… Xxxx, že jde o požadavky a ne definici, svědčí i formulace v odstavci 5, který mluví o posuzování požadavků… Jen povzdech.

d) má neomezený přístup k pitné vodě a záchod.

(5) Posouzení, zda stavba pro individuální nebo rodinnou rekreaci nebo jiný než obytný prostor splňují požadavky uvedené v odstavcích 3 a 4, provádí pro účely tohoto zákona na žádost Úřadu práce obecní stavební úřad. Při provádění posouzení podle věty první se postupuje podle kontrolního řádu.

(6) O skutečnosti, že člen domácnosti užívající k bydlení jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení požádal o dávku, informuje Úřad práce bez zbytečného odkladu pověřený obecní úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností anebo újezdní úřad příslušný podle místa pobytu členů této domácnosti s podnětem k zahájení sociální práce za účelem řešení bytové situace členů této domácnosti.

§ 23

Náklady na bydlení

(1) Za náklady na bydlení za užívání bytu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která je součtem částek

a) vlastnického paušálu podle počtu členů domácnosti v případě vlastníků, členů bytového družstva a užívání bytu na základě služebnosti bytu, nebo uhrazeného nájemného nebo ceny ubytování podle jiného platného právního titulu k bydlení, maximálně však ve výši příslušné částky normativního nájemného podle počtu členů domácnosti a velikosti obce, a

b) energetického paušálu v případě domácnosti s příjmy ve výši částky 1,43násobku životního minima domácnosti nebo vyššími, nebo skutečně uhrazených nákladů na energie v případě domácnosti s příjmy do výše částky1,43násobku životního minima domácnosti, maximálně však do výše částky1,2násobku příslušné částky energetického paušálu stanovené podle § 27; náklady na energie se pro účely tohoto zákona rozumí náklady za plyn, elektřinu, dálkové vytápění, centralizované poskytovaní teplé vody a za pevná paliva.

(2) Za náklady na bydlení za užívání nebytových prostor se pro účely tohoto zákona považuje částka, která je součtem částky

a) uhrazené ceny ubytování podle platného právního titulu, maximálně však ve výši částky 80 % vlastnického paušálu v případě vlastníků, členů bytového družstva a užívání nebytového prostoru na základě služebnosti užívání, nebo 80 % normativního nájemného, je-li nebytový prostor užíván na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy nebo právního titulu neuvedeného v bodu 1, a

b) energetického paušálu v případě domácnosti s příjmy ve výši částky1,43násobku životního minima domácnosti nebo vyššími, nebo skutečně uhrazených nákladů na energie v případě domácnosti s příjmy do výše částky1,43násobku životního minima domácnosti, maximálně však do výše částky 1,2násobku energetického paušálu.

(3) Do výše nájemného nebo ceny ubytování se započítají rovněž náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, s výjimkou dálkového vytápění, nejsou-li součástí nájemného nebo ceny ubytování.

(4) Pro zjištění skutečně uhrazených nákladů na energie se započítávají i částky, které byly v rozhodném období zaplaceny jako záloha, nebo byly v tomto období vyúčtovány za energie i za období delší. Byly-li uvedené částky vráceny, odečtou se z nákladů.

(5) V případě, že domácnost s rozhodným příjmem do výše částky 1,43násobku životního minima využívá pevná paliva, započítá se do nákladů na energie za kalendářní měsíc částka

a) 1 500 Kč pro jednočlennou domácnost,

b) 2 000 Kč pro dvoučlennou domácnost,

c) 2 500 Kč pro tříčlennou domácnost,

d) 3 000 Kč pro čtyřčlennou domácnost,

e) 3 500 Kč pro pětičlenné a vícečlennou domácnost.

(6) Jsou-li všichni členové domácnosti uvedení v odstavci 5 zranitelnými osobami, činí výše částky, která se započítá do nákladů na energie za kalendářní měsíc, 1,5násobek částek uvedených v odstavci 5 podle počtu členů v domácnosti.

§ 24

Zvýšení částek, které se započítávají za tuhá paliva

(1) Vláda může nařízením zvýšit částky, které se započítávají za tuhá paliva, a to v návaznosti na růst nákladů na tuhá paliva vyjádřený růstem indexu spotřebitelských cen tuhých paliv za domácnosti celkem ve stanoveném rozhodném období za podmínky, že příslušný index vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. Růst indexu spotřebitelských cen tuhých paliv za domácnosti celkem se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu.

(2) Rozhodné období podle odstavce 1 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek za tuhá paliva a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek za tuhá paliva je měsíc, který o 3 měsíce předchází měsíc nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se zvyšují částky za tuhá paliva.

§ 25

Normativní nájemné

(1) Normativní nájemné stanoví vláda nařízením vždy k 1. 1ednu pro období kalendářního roku, a to jako součet

a) částky úrovně

1. pátého decilu uhrazených výší nájemného a podnájemného v bytech příjemci dávky v období 1. ledna až 31. srpna předcházejícího kalendářnímu roku, na který se normativní nájemné stanoví, nebo

2. sedmdesátého pátého percentilu uhrazených výší nájemného a podnájemného v bytech příjemci dávky v období 1. ledna až 31. srpna předcházejícího kalendářnímu roku, na který se normativní nájemné stanoví, jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami,

a to podle počtu členů domácnosti a podle rozdělení obcí podle počtu obyvatel, a

b) částky určené na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu, která činí

1. 880 Kč pro jednočlennou domácnost, nebo 1 310 Kč, je-li člen domácnosti zranitelnou osobou,

2. 1 240 Kč pro dvoučlennou domácnost, nebo 1 770 Kč, jsou-li oba členové domácnosti zranitelnými osobami,

3. 1 600 Kč pro tříčlennou domácnost, nebo 2 230 Kč, jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami,

4. 1 710 Kč pro čtyřčlennou domácnost, nebo 2 370 Kč, jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami,

5. 1 820 Kč pro pětičlennou a vícečlennou domácnost, nebo 2 380 Kč, jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami.

(2) Vláda nařízením upraví výši částek určených na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu, a to v návaznosti na vývoj nákladů spojených s užíváním bytu vyjádřený indexem spotřebitelských cen ostatních služeb souvisejících s bydlením za domácnosti celkem.

(3) Růst indexu spotřebitelských cen ostatních služeb souvisejících s bydlením za domácnosti celkem se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu.

(4) Vláda může nařízením stanovit, že se ve vazbě na vývoj mezd a spotřebitelských cen pro stanovení normativního nájemného použije namísto částky uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 1 částka úrovně čtvrtého nebo šestého decilu uhrazených výší nájemného a podnájemného v bytech příjemci dávky v období 1. ledna až 31. srpna přecházejícího kalendářnímu roku, na který se normativní nájemné stanoví.

§ 26

Vlastnický paušál

(1) Vlastnickým paušálem se pro účely tohoto zákona rozumí částka, která se stanoví pro účely stanovení výše složky bydlení, a ve které jsou zohledněny náklady na údržbu nemovitosti a náklady spojené s užíváním nemovitosti.

(2) Vlastnický paušál stanoví vláda nařízením vždy k 1. 1ednu pro období kalendářního roku podle počtu členů domácnosti, a to jako součet

a) příspěvku na údržbu nemovitosti, který činí 30 % částky podle § 25 odst. 1 písm. a), a

b) částky podle § 25 odst. 1 písm. b).

§ 27

Energetický paušál

(1) Energetickým paušálem se pro účely tohoto zákona rozumí částka, která se stanoví pro určení výše složky bydlení, ve které jsou zohledněny náklady na elektrickou energii, plyn, pevná paliva, dálkové vytápění a centralizované poskytování teplé vody.

(2) Výše energetického paušálu, není-li dále stanoveno jinak, činí

a) 2 500 Kč pro jednočlennou domácnost,

b) 3 000 Kč pro dvoučlennou domácnost,

c) 3 500 Kč pro tříčlennou domácnost,

d) 4 000 Kč pro čtyřčlennou domácnost, nebo

e) 4 500 Kč pro pětičlennou a vícečlennou domácnost.

(3) Jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, činí výše energetického paušálu částku 1,5násobku částek uvedených v odstavci 2 podle počtu členů v domácnosti.

§ 28

Zvýšení částek energetického paušálu

(1) Vláda může nařízením upravit výši částek energetického paušálu, a to v návaznosti na vývoj nákladů na energie vyjádřený indexem spotřebitelských cen elektrické a tepelné energie, plynu a ostatních paliv za domácnosti celkem ve stanoveném rozhodném období za podmínky, že příslušný index vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. Při stanovení částek se může přihlédnout rovněž k vývoji skutečných nákladů na energie dokládaných domácnosti s příjmy do 1,43násobku životního minima domácnosti,

a to v případě, kdy se mediánová hodnota těchto nákladů výrazně liší od stanoveného energetického paušálu.

(2) Rozhodné období podle odstavce 1 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek energetického paušálu a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek energetického paušálu je měsíc, který o 3 měsíce předchází měsíc nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se zvyšují částky energetického paušálu.

(3) Růst indexu spotřebitelských cen elektrické a tepelné energie, plynu a ostatních paliv za domácnosti celkem se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu.

(4) Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem poskytne ministerstvu odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie za požadované období, pokud ho k tomu ministerstvo vyzve.

(5) Vláda může upravit výši částek energetického paušálu, pokud z odhadu uvedeného v odstavci 4 vyplývá významná změna průměrné úrovně nákladů na energie, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

§ 29

Výše složky bydlení

(1) Měsíční výše složky bydlení je rovna rozdílu mezi rozhodnými náklady na bydlení a určenou částí rozhodného příjmu domácnosti.

(2) Pokud je členem domácnosti fyzická osoba, která nemá nárok na dávku z důvodů, že není pracovně aktivní a zároveň není zranitelnou osobou, vypočte se v případě složky bydlení výše částky se zohledněním této fyzické osoby, jde-li o náklady na bydlení pro tuto domácnost, s tím, že výše částky této složky se krátí o podíl, který činí podíl osob bez nároku na dávku na celkovém počtu členů domácnosti.

(3) Pokud bydlí v jednom bytě nebo nebytovém prostoru členové více domácností, složka bydlení je součástí dávky pro každou z těchto domácností, a to ve výši příslušného podílu připadajícího dané domácnosti z celkového počtu všech fyzických osob, které v bytě nebo nebytovém prostoru bydlí.

(4) Znemožní-li žadatel o dávku nebo příjemce dávky posouzení skutečností uvedených v § 20 a § 22, činí výše složky bydlení 0 Kč.

(5) Není-li ve lhůtě stanovené podle § 21 odst. 2 orgán státní sociální pomoci informován o zjednání nápravy stavu, v jehož důsledku neplnil podmínky stanovené v § 20, výše složky bydlení je 0 Kč, a to od počátku čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta pro zjednání nápravy stavu, v jehož důsledku byt neplnil podmínky stanovené v § 20. Řízení o snížení výše dávky nebo o jejím odejmutí podle věty první se nezahájí, pokud dojde k nápravě stavu alespoň do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta pro zjednání nápravy stavu stanovená podle § 21 odst. 2.

Hlava II

Složka živobytí

§ 30

Složka živobytí

Složka živobytí je součástí dávky pro domácnost, která má příjem do 1,43násobku životního minima domácnosti.

§ 31

Výše složky živobytí

(1) Výše složky živobytí se rovná částce, o kterou součet částek na životní potřeby členů domácnosti převyšuje rozhodný příjem domácnosti, od kterého se odečte 30 % tohoto příjmu, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Částka na životní potřeby člena domácnosti činí, není-li dále stanoveno jinak,

a) u nezaopatřeného dítěte částku životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu,

b) u fyzické osoby, která není uvedena v písmenu a), je pracovně aktivní nebo je zranitelnou osobou, částku existenčního minima podle zákona o životním a existenčním minimu,

c) u fyzické osoby, která není uvedena v písmenech a) nebo b), 0 Kč.

(3) Částka na životní potřeby fyzické osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) se v případě, že tato fyzická osoba plní podpůrný plán, navyšuje o rozdíl mezi životním minimem osoby a existenčním minimem.

(4) Částka na životní potřeby fyzické osoby uvedené v odstavci 2 písm. a) nebo b) se v případech, kdy zdravotní stav fyzické osoby vyžaduje podle potvrzení příslušného odborného lékaře dietní stravování, které vyžaduje zvýšené náklady na stravování, navyšuje měsíčně

o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanoví ministerstvo vyhláškou. Ministerstvo vyhláškou rovněž stanoví odbornost lékaře, který je příslušný k potvrzení potřeby příslušného typu diety.

(5) Částka na životní potřeby fyzické osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) se navyšuje, pokud tato osoba vykonávala veřejnou službu podle zákona o pomoci v hmotné nouzi v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci předcházejícímu kalendářnímu měsíci, kdy se zjišťuje nárok na dávku, o polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem.

§ 32

Podpůrný plán

(1) S fyzickou osobou, jejíž složka živobytí je vyšší než 0 Kč, s výjimkou nezaopatřeného dítěte, zpracuje Úřad práce nejpozději do 3 měsíců od právní moci rozhodnutí

o přiznání dávky podpůrný plán. V podpůrném plánu Úřad práce na základě vyhodnocení sociálních, majetkových a příjmových poměrů osoby, jejích schopností, dovedností a možností zvýšit si příjem vlastním přičiněním, navrhne opatření ke zlepšení sociálních, majetkových a příjmových poměrů osoby.

(2) Fyzická osoba je pro účely zpracování podpůrného plánu a plnění jeho opatření povinna sdělit Úřadu práce informace potřebné k vyhodnocení schopností a dovedností osoby a jejích sociálních, majetkových a příjmových poměrů. Pokud fyzická osoba tyto údaje nesdělí nebo nespolupracuje při vyhodnocení podle odstavce 1 nebo neplní opatření stanovená v podpůrném plánu, je její částka na životní potřeby fyzické osoby ve výši existenčního minima, pokud zákon nestanoví jinak.

(3) Pro členy jedné domácnosti může Úřad práce zpracovat jeden podpůrný plán, ve kterém budou stanovena opatření pro jednotlivé členy domácnosti.

(4) Plnění podpůrného plánu Úřad práce vyhodnocuje každé 3 měsíce a podle vyhodnocení navrhuje aktualizaci opatření. V případě, že byl fyzické osobě podpůrný plán zpracován, lze tento plán opětovně použít, pokud neuplynulo déle než 12 měsíců od doby, kdy fyzická osoba přestala tuto podmínku plnit.

(5) Má-li člen domácnosti zpracován individuální akční plán podle zákona

o zaměstnanosti, opatření stanovená v tomto plánu jsou součástí podpůrného plánu tohoto člena domácnosti.

(6) Zaměstnanci orgánu státní sociální pomoci mohou v souvislosti se zpracováním podpůrného plánu spolupracovat při řešení sociální situace členů domácnosti

a) se zaměstnanci obcí, kteří jsou zařazeni do pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako sociální pracovníci, a zaměstnanci státu, kteří jsou zařazeni k výkonu práce v újezdních úřadech jako sociální pracovníci,

b) s poskytovateli sociálních služeb, s poradenskými zařízeními a organizacemi, které členům domácnosti v obci pomáhají.

Hlava III

Složka dítě

§ 33

Složka dítě

Složka dítě je součástí dávky, pokud

a) je členem domácnosti nezaopatřené dítě,

b) příjem domácnosti nepřesahuje čtyřnásobek životního minima domácnosti a

c) každý člen domácnosti, který není zranitelnou osobou, je pracovně aktivní.

§ 34

Výše složky dítě

(1) Výše složky dítě činí součet částek podle odstavce 2, které připadají na jednotlivé nezaopatřené děti, které jsou členy domácnosti, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Částka na nezaopatřené dítě v domácnosti s příjmem

a) mezi částkou trojnásobku životního minima domácnosti a částkou čtyřnásobku životního minima domácnosti činí částku, která je součinem částky 1 000 Kč a koeficientu, který je roven rozdílu mezi číslem 4 a podílu rozhodného příjmu a životního minima domácnosti,

b) mezi částkou přesahující 1,43násobku životního minima domácnosti až částkou nedosahující trojnásobku životního minima domácnosti činí částku 1 000 Kč,

c) do částky 1,43násobku životního minima domácnosti činí částku 500 Kč; jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, činí částku 1 000 Kč.

(3) Výše složky dítě se snižuje o částku na jedno nezaopatřené dítě v domácnosti stanovené ve výši podle odstavců 1 a 2, pokud byl členu domácnosti pravomocným rozhodnutím uložen správní trest za zanedbávání péče o povinnou školní docházku tohoto dítěte nebo o povinné předškolní vzdělávání tohoto dítěte, a to po dobu 3 kalendářních měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu.

(4) Vláda může nařízením zvýšit částky uvedené v odstavci 2 v návaznosti na růst spotřebitelských cen vyjádřený růstem indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem ve stanoveném rozhodném období za podmínky, že příslušný index vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %.

(5) Rozhodné období podle odstavce 4 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek podle odstavce 2 a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek podle odstavce 2 je měsíc, který o 3 měsíce předchází měsíc nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se zvyšují částky podle odstavce 2.

(6) Růst indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu.

Hlava IV

Složka pracovní bonus

§ 35

Složka pracovní bonus

(1) Složka pracovní bonus je součástí dávky, pokud má alespoň jeden z členů domácnosti příjem pro pracovní bonus, a alespoň jedna z ostatních složek dávky pro tuto domácnost je vyšší než 0 Kč.

(2) Příjmem pro pracovní bonus se rozumí příjem členů domácnosti

a) ze závislé činnosti stanovenými podle § 6 odst. 1 písm. a) bodu 1,

b) samostatné výdělečné činnosti stanoveného podle § 7 odst. 1 věty první,

c) z dávek nemocenského pojištění, pokud nárok na ně trval v rozhodném období celý kalendářní měsíc, a

d) z odměny pěstouna podle zákona o sociálně právní ochraně dětí, pokud nárok na ni trval v rozhodném období celý kalendářní měsíc.

§ 36

Výše složky pracovní bonus

Výše složky pracovní bonus činí měsíčně v případě rozhodného příjmu domácnosti

a) do částky 1,6násobku životního minima domácnosti 40 % z příjmů pro pracovní bonus podle § 35 odst. 2,

b) přesahujícího částku 1,6násobku životního minima domácnosti rozdíl mezi základní částí pracovního bonusu stanovené jako 40 % kladného rozdílu částky o kterou příjem podle odstavce 1 převyšuje kladný rozdíl mezi rozhodným příjmem podle § 4 odst. 3 a 1,6násobkem životního minima domácnosti a redukční části pracovního bonusu stanovené jako 30 % kladného rozdílu částky o kterou rozhodný příjem podle § 4 odst. 3 převyšuje 1,6násobek životního minima domácnosti. Pokud redukční část pracovního bonusu převyšuje základní část pracovního bonusu, činí výše pracovního bonusu 0 Kč.

ČÁST ČVRTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVCE

Hlava I

Nárok na dávku a její výplatu

§ 37

Nárok na dávku a její výplatu

(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na dávku vzniká, pokud je výše alespoň jedné složky vyšší než 0 Kč.

(3) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky.

(4) Pokud je po vzniku nároku na výplatu dávky na základě změny rozhodných příjmů stanovena výše dávky 0 Kč, nárok na dávku na následující 3 kalendářní měsíce nezaniká. O této skutečnosti vydá Úřad práce rozhodnutí. Pokud je dávka stanovena ve 4 po sobě jdoucích kalendářních měsících ve výši 0 Kč, nárok na dávku zaniká k poslednímu dni třetího kalendářního měsíce s nulovým nárokem na dávku.

(5) Pokud člen domácnosti nemá nebo členové domácnosti nemají nárok na dávku podle § 18 a znovu o dávku požádá nebo požádají do 3 kalendářních měsíců od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, od kterého byl zamítnut nárok na dávku nebo od kterého byla dávka odejmuta, nárok na dávku nevznikne.

(6) Nárok na dávku člena domácnosti, který je ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu zabezpečovací detence, nebo který vykonává ochranné léčení ústavní, zaniká ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence nebo výkonu ochranného léčení ústavního. Doby vazby, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence a výkonu ochranného léčení ústavního podle věty první se sčítají.

§ 38

Zvláštní ustanovení o výši dávky

(1) Splňují-li členové domácnosti podmínky nároku na dávku jen po část kalendářního měsíce, dávka jim náleží ve výši, v jaké náleží za celý kalendářní měsíc.

(2) Splňují-li členové domácnosti po část kalendářního měsíce nárok na dávku v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

§ 39

Změna rozhodných skutečností po vzniku nároku na výplatu dávky

(1) Změní-li se po vzniku nároku na výplatu dávky složení členů domácnosti nebo jiná rozhodná skutečnost, posoudí Úřad práce nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo; to neplatí, jde-li o změny rozhodného příjmu a rozhodných nákladů na bydlení, které se posuzují vždy po uplynutí 3 měsíců od předchozího posouzení.

(2) Došlo-li k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši podle odstavce 1,

Úřad práce dávku

a) přizná, vyplatí nebo její výši zvýší, a to ode dne, kdy Úřad práce zjistil, že je třeba nově nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy o nové posouzení nároku na dávku nebo její výši bylo požádáno, nebo

b) odejme, její výplatu zastaví nebo její výši sníží, a to ode dne následujícího po dni, jimž uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena.

(3) Ustanovení o povinnosti vrátit přeplatek na dávce podle § 55 není ustanovením odstavce 2 dotčeno.

§ 40

Příjemce dávky a zvláštní příjemce

(1) Příjemcem dávky je ten, kdo o dávku požádal a byla mu přiznána. Namísto fyzické osoby, které byla dávka přiznána, je příjemcem dávky

a) zákonný zástupce nebo opatrovník této osoby v rozsahu svých práv a povinností plynoucích mu z rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem, pokud nejde o případ uvedený v písmenech b) nebo c),

b) fyzická osoba neuvedená v písmenu a), jíž byla fyzická osoba, které byla dávka přiznána, svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo

c) nezletilé dítě, které není nezaopatřeným dítětem a které uzavřelo smlouvu o poskytování ochrany a pomoci v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

(2) Úřad práce namísto příjemce dávky uvedeného v odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci dávky zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy členů domácnosti, anebo nemůže-li příjemce dávky výplatu přijímat. Souhlas příjemce dávky s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že příjemce nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud to zdravotní stav příjemce neumožňuje.

(3) Příjemce dávky a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch členů domácnosti.

(4) Zvláštní příjemce ustanovený příjemci dávky, který nemůže výplatu přijímat, je povinen používat dávku podle pokynů příjemce dávky.

(5) Úřad práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

§ 41

Doplatek dávky

Dávku neprávem přiznanou v nižší částce, než v jaké náleží, nevyplácenou nebo vyplacenou v nižší částce, než v jaké náleží, nebo dávku neprávem odepřenou nebo přiznanou od pozdějšího data, než od jakého náleží, Úřad práce přizná nebo zvýší, a to nejvýše 3 roky nazpět ode dne, kdy Úřad práce tuto skutečnost zjistil, nebo ode dne podání žádosti o doplacení.

§ 42

Neprávem přiznaná dávka

Dávku neprávem přiznanou nebo přiznanou ve vyšší výši Úřad práce odejme nebo sníží od měsíce následujícího po měsíci, za který byla vyplacena; ustanovení o povinnosti vrátit přeplatek na dávce podle § 55 tím není dotčeno.

§ 43

Přechod nároku na dávku

(1) Nárok na dávku nelze postoupit ani dát do zástavy.

(2) Zemře-li člen domácnosti, který podal žádost o přiznání dávky, za žadatele o dávku se považuje nejstarší zletilý člen domácnosti, je-li takové osoby.

§ 44

Změna příjemce dávky

(1) Zemře-li příjemce dávky, příjemcem dávky se stává nejstarší zletilý člen domácnosti, je-li takové osoby.

(2) Nároky na dávku podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.

(3) Přestane-li dosavadní příjemce dávky plnit podmínky nároku na dávku, stává se příjemcem dávky nejstarší zletilý člen domácnosti, za předpokladu, že s tím vysloví tento člen domácnosti souhlas.

§ 45

Výplata dávky

(1) Xxxxx se vyplácí měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li výše dávky částku 300 Kč za kalendářní měsíc, vyplatí se až poté, co součet částek náležejících za jednotlivé kalendářní měsíce dosáhne částku 300 Kč, nejpozději však do konce dvanáctého kalendářního měsíce od kalendářního měsíce, který byl prvním, v němž výše dávky za kalendářní měsíc nedosáhla částku 300 Kč, a to bez ohledu na výši součtu měsíčních částek dávky.

(2) Xxxxx vyplácí Úřad práce v české měně převodem na platební účet určený příjemcem dávky, v odůvodněných případech poštovním poukazem. V případě výplaty poštovním poukazem hradí náklady na tento způsob výplaty příjemce dávky. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je Úřad práce povinen provést změnu způsobu

výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.

(3) Dávka se nevyplácí do ciziny, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak.

Hlava II

Povinnosti žadatele o dávku, příjemce dávky a člena domácnosti

§ 46

Povinnosti žadatele o dávku, příjemce dávky a člena domácnosti

(1) Žadatel o dávku, příjemce dávky a člen domácnosti jsou povinni v souvislosti s řízením o dávce osvědčit rozhodné skutečnosti, a písemně ohlásit Úřadu práce změny ve skutečnostech, které osvědčil v řízení o dávce, a to do 8 dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo, pokud Úřad práce nestanoví lhůtu delší.

(2) Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas žadatele a všech členů jeho domácnosti s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální pomoci, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu a majetek těchto osob, náklady na bydlení, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav a další údaje, které jsou podmínkou nároku na dávku, a jsou nezbytné pro stanovení nároku na dávku, její výši a výplatu.

(3) Příjemce dávky je povinen nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po posledním kalendářním měsíci předchozího rozhodného období pro zjišťování rozhodných příjmů a rozhodných nákladů na bydlení Úřadu práce doložit výši

a) rozhodných příjmů, s výjimkou těch příjmů, které poskytne zaměstnavatel podle § 52 odst. 2 nebo 3, příjmů uvedených v § 6 odst. 1, které vyplácí Úřad práce, nebo Česká správa sociálního zabezpečení, příjmů osob samostatně výdělečně činných a příjmů z nájmů,

b) nákladů na bydlení, s výjimkou těch nákladů, které poskytne dodavatel energií podle § 52 odst. 2 nebo 4, jde-li o domácnosti s rozhodným příjmem ve výši do 1,43násobku životního minima rodiny.

(4) Nesplní-li příjemce dávky povinnost stanovenou v odstavci 3, zastaví Úřad práce výplatu dávky od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce bylo třeba stanovenou povinnost splnit. Nesplní-li příjemce dávky povinnost stanovenou v odstavci 3 do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po posledním kalendářním měsíci předchozího rozhodného období pro zjišťování rozhodných příjmů a rozhodných nákladů na bydlení, nárok na dávku zaniká.

(5) Byl-li žadatel o dávku, příjemce dávky, nebo člen domácnosti vyzván orgánem státní sociální pomoci, aby osvědčil rozhodné skutečnosti, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální pomoci delší lhůtu. Neučiní-li tak žadatel o dávku nebo příjemce dávky v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být nepřiznána nebo odejmuta, jestliže byl příjemce dávky ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn.

(6) Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem žadatele o dávku, příjemce dávky nebo člena jejich domácnosti, je tato osoba povinna podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je-li k tomu orgánem státní sociální pomoci vyzvána, a to ve lhůtě, kterou orgán státní sociální pomoci stanoví. Výplata

dávky může být zastavena, nebo dávka může být nepřiznána nebo odejmuta, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

Hlava III

Pracovní neschopnost pro účely dávky

§ 47

Potvrzení o pracovní neschopnosti pro účely dávky

a potvrzení o ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení

(1) Fyzické osobě, která není uchazečem o zaměstnání a která je dočasně práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu, vydá registrující poskytovatel zdravotních služeb podle zákona

o zdravotních službách nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který fyzické osobě poskytuje zdravotní péči v případě této nemoci nebo úrazu, na její žádost potvrzení o pracovní neschopnosti pro účely dávky.

(2) V potvrzení o pracovní neschopnosti pro účely dávky se uvedou

a) místo pobytu fyzické osoby v době pracovní neschopnosti pro účely dávky,

b) rozsah a doba povolených vycházek,

c) údaje o vzniku a trvání pracovní neschopnosti pro účely dávky, a

d) případně další údaje nezbytné pro možnost ověřování dodržování režimu pracovní neschopnosti pro účely dávky.

(3) Pro stanovení rozsahu a doby povolených vycházek podle odstavce 2 písm. b) se použije § 56 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění obdobně.

(4) Fyzické osobě, které bylo vydáno potvrzení podle odstavce 1, vydá na její žádost, je-li to důvodné, registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který provedl ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, potvrzení o ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení.

(5) Závazný vzor potvrzení podle odstavců 1 a 4 stanoví ministerstvo vyhláškou.

(6) Náklady spojené s vydáním potvrzení podle odstavců 1 a 4 hradí Úřad práce.

§ 48

Režim pracovní neschopnosti pro účely dávky

(1) Režimem pracovní neschopnosti pro účely dávky se u fyzické osoby, která není uchazečem o zaměstnání a není fyzickou osobou, která byla vyřazena z evidence uchazečů

o zaměstnání z důvodu nesplnění oznamovací povinnosti nebo povinnosti doložit skutečnosti stanovené v § 27 odst. 3 zákona o zaměstnanosti nebo z důvodu neplnění povinnosti uchazeče

o zaměstnání dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, rozumí povinnost zdržovat se v místě pobytu uvedeném v potvrzení o pracovní neschopnosti pro účely dávky a povinnost dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.

(2) Pro stanovení rozsahu a doby povolených vycházek podle odstavce 1 se použije

§ 56 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění obdobně.

§ 49

Povinnosti fyzické osoby

(1) Za účelem posouzení svého zdravotního stavu nebo za účelem vydání potvrzení k doložení skutečností podle § 13 písm. d) je fyzická osoba povinna podrobit se na výzvu Úřadu práce vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb určeného Úřadem práce.

(2) Potvrzení vydaná podle § 47 a podle odstavce 1 je fyzická osoba povinna doručit Úřadu práce nejpozději do 3 kalendářních dnů od jejich vydání.

(3) Fyzická osoba, které bylo vydáno potvrzení podle § 47, je povinna dodržovat režim pracovní neschopnosti pro účely dávky.

§ 50

Ověřování dodržování režimu pracovní neschopnosti pro účely dávky

(1) Úřad práce je oprávněn ověřovat dodržování režimu pracovní neschopnosti pro účely dávky. Zjistí-li Úřad práce nedodržování režimu pracovní neschopnosti pro účely dávky, vyhotoví o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které jsou považovány za porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu doručí fyzické osobě, která povinnost porušila, a registrujícímu poskytovateli nebo jinému poskytovateli zdravotních služeb, který poskytuje této fyzické osobě zdravotní péči v případě nemoci nebo úrazu.

(2) Úřad práce je povinen ověřit trvání skutečností podle § 47 a za tím účelem vyzvat fyzickou osobu dokládající uvedené skutečnosti, aby se podrobila vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb určeného Úřadem práce, nejméně jednou za 2 roky.

Hlava IV

Informační systém o dávce státní sociální pomoci a předávání údajů

§ 51

Informační systém o dávce státní sociální pomoci

(1) Pro účely řízení o dávce ministerstvo zřizuje, vede a spravuje Informační systém

o dávce státní sociální pomoci (dále jen „informační systém“), který je informačním systémem veřejné správy a který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí podle zákona o Úřadu práce České republiky.

(2) Součástí informačního systému jsou datové zdroje a komunikační infrastruktura, včetně rozhraní pro komunikaci s účastníky řízení a dalšími povinnými osobami, nejsou-li povinnými osobami orgány veřejné moci. Údaje potřebné pro rozhodování o dávce se zpracovávají v informačním systému a orgány státní sociální pomoci jsou povinny řízení

o dávce zpracovávat v prostředí informačního systému.

(3) Orgány státní sociální pomoci jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě. Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému, jsou součástí Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí.

(4) Orgány státní sociální pomoci jsou povinny zajistit uložení všech údajů v informačním systému, které byly získány na základě zpracování údajů o dávce, a všech pravomocně ukončených správních řízení o dávce po dobu 5 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému.

Hlava V

Povinnosti orgánů veřejné moci a právnických a fyzických osob

§ 52

Povinnosti orgánů veřejné moci a dalších osob

(1) Orgány veřejné moci, právnické osoby a fyzické osoby, nejde-li o žadatele o dávku, příjemce dávky a členy jejich domácností, (dále jen „povinná osoba“) jsou povinny na výzvu orgánu státní sociální pomoci, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o dávku nebo člena jeho domácnosti, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem státní sociální pomoci a nejde-li současně o případy posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, platí pro úhradu poskytovateli zdravotních služeb zákon o veřejném zdravotním pojištění. Zpravodajská služba údaje nesdělí, pokud by sdělení ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.

(2) Ministerstvo může s povinnou osobou uzavřít dohodu, na jejímž základě budou orgány státní sociální pomoci činit výzvy podle odstavce 1 a povinná osoba bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva orgánu státní sociální pomoci ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí povinná osoba. Za přihlášení povinné osoby do informačního systému se považuje i automatizovaný přístup povinné osoby do informačního systému technickými prostředky bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému povinná osoba ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti povinné osoby činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčil-li orgán státní sociální pomoci delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat

a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů,

b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému.

(3) Jestliže je podle odstavce 1 vyzván zaměstnavatel k doručení potvrzení o výši příjmu uvedeného v § 6 žadatele o dávku, příjemce dávky nebo člena jeho domácnosti v rozhodném období, je povinen doručit toto potvrzení orgánu státní sociální pomoci do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální pomoci delší lhůtu. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku, je povinen potvrzení o výši příjmu doručit pouze do datové schránky určené orgánem státní sociální pomoci nebo využitím informačního systému. Zaměstnavatel je povinen doručit potvrzení podle věty druhé podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální pomoci a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví ministerstvo vyhláškou. Nesplňuje-li potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán státní sociální pomoci je povinen upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu nesplňující podmínky stanovené pro toto doručení, na zjištěné nedostatky potvrzení a na skutečnost, že se vzhledem k těmto nedostatkům k potvrzení o výši příjmu nepřihlíží.

(4) Věty první, druhá a čtvrtá odstavce 3 se vztahují obdobně na dodavatele plynu nebo elektřiny, je-li vyzván k doručení potvrzení o výši nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatil žadatel o dávku, příjemce dávky nebo člen jejich domácnosti, anebo potvrzení o výši přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen. Dodavatel plynu nebo elektřiny je povinen doručit potvrzení podle odstavce 3 věty druhé podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální pomoci a dodavatelem plynu nebo elektřiny a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Orgány státní sociální pomoci, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady jsou povinny bezplatně si vzájemně poskytovat informace potřebné k rozhodování ve věci dávky a využívat při řešení sociální situace domácnosti informační systém.

(6) Orgán, který pravomocně rozhodl o uložení správního trestu rodiči za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné předškolní nebo školní docházky dítěte podle školského zákona, je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální pomoci, který rodiči vyplácí dávku se složkou dítě, že tento správní trest uložil, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

§ 53

Povinnosti peněžních ústavů

(1) Peněžní ústavy jsou povinny sdělit orgánu státní sociální pomoci na jeho výzvu údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i členů jejich domácností nebo jejich jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu.

(2) Orgán státní sociální pomoci zasílá výzvu k součinnosti peněžnímu ústavu elektronicky datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální pomoci a peněžním ústavem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví ministerstvo vyhláškou. Peněžní ústav není povinen poskytnout orgánu státní sociální pomoci součinnost, není-li výzva k součinnosti podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti výzvy k součinnosti. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů

o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto příjmu.

§ 54

Mlčenlivost a předávání údajů

(1) Zaměstnanci orgánů státní sociální pomoci jsou povinni zachovávat mlčenlivost

o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální pomoci nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo obdobného vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být uvedení zaměstnanci zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se příjemců dávky a členů jejich domácnosti, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány státní sociální pomoci při své činnosti

dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento nebo jiný zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem příjemce dávky nebo člena jeho domácnosti, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob. Jestliže orgány veřejné moci a osoby uvedené v § 52 mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim Úřad práce sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala písemný souhlas k tomu, aby orgány veřejné moci, právnické a fyzické osoby sdělily Úřadu práce uvedené údaje.

(3) Orgány státní sociální pomoci jsou povinny na žádost poskytovat

a) orgánům sociálního zabezpečení a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování

o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a údaje o nezaopatřenosti dítěte,

b) obecním úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, pověřeným obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí,

c) správcům daně údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,

d) zdravotním pojišťovnám údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

e) orgánům činným v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení,

f) zpravodajské službě v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu v její působnosti,

g) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,

h) orgánům oprávněným podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu ke kontrole činností orgánů státní sociální pomoci údaje potřebné k provádění této kontroly,

i) Veřejnému ochránci práv a ochránci práv dětí informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zákona o Veřejném ochránci práv a ochránci práv dětí.

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány státní sociální pomoci získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(5) Úřad práce je povinen pro účely prokázání nároku na stipendium poskytované v případě tíživé sociální situace studenta podle zákona o vysokých školách, příjemci dávky nebo členu domácnosti, kteří pobírají dávku, jejíž součástí je složka dítě, písemně sdělit, že rozhodný příjem domácnosti v rozhodném období, jehož součástí je měsíc září, nepřevýšil součin částky životního minima domácnosti a koeficientu 1,5.

Hlava VI

Přeplatky

§ 55

Přeplatky na dávce členů domácnosti

(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.

(2) Jestliže člen domácnosti, který není příjemcem dávky, způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je tento člen domácnosti povinen jej nahradit.

(3) Jestliže příjemce dávky a člen jeho domácnosti způsobili přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Příjemce dávky a člen jeho domácnosti se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání mezi těmito osobami rozhodují soudy.

(4) Povinnost vrátit přeplatek na dávce nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 300 Kč.

(5) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 3 rozhoduje Úřad práce. Toto rozhodnutí lze vydat nejpozději do 3 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tato lhůta se nevztahuje na možnost vydání dalšího rozhodnutí v téže věci. Přeplatky na dávce vybírá Úřad práce.

§ 56

Přeplatky na dávce dalších fyzických nebo právnických osob

(1) Jestliže fyzická osoba, která není žadatelem o dávku, příjemcem dávky nebo členem jejich domácnosti, nebo právnická osoba nepředložily na výzvu orgánu státní sociální pomoci údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou tyto další fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Věta první se vztahuje i na orgány veřejné moci, jde-li o plnění jejich povinností podle § 52 jako zaměstnavatele osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Ustanovení § 55 se použije obdobně.

(2) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a osoby uvedené v § 55, odpovídají Úřadu práce za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Ustanovení § 55 se použije obdobně.

ČÁST PÁTÁ

POSUZOVÁNÍ NEODŮVODNITELNÉ ZÁTĚŽE SYSTÉMU

§ 57

Posuzování neodůvodnitelné zátěže systému

(1) Požádá-li o poskytnutí dávky občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný příslušník, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, Úřad práce současně posuzuje, zda tato fyzická osoba není neodůvodnitelnou zátěží systému dávky státní sociální pomoci podle tohoto zákona (dále jen „neodůvodnitelná zátěž systému“); to neplatí, má-li tato fyzická osoba na území České republiky trvalý pobyt.

(2) Skutečnost, zda není fyzická osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, se posuzuje též v případech členů domácnosti fyzických osob uvedených v odstavci 1, a to za podmínek uvedených v odstavci 1.

(3) Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému, jestliže

a) je účastna nemocenského pojištění,

b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění,

c) je osobou, které nárok na dávku vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie1),

d) před zahájením řízení o dávce byla v České republice výdělečně činná a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení o dávku byla nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o dávce nejméně po dobu 1 roku účastna nemocenského pojištění, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

e) je osobou, která po skončení pracovněprávního vztahu, pokud tento pracovněprávní vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, je dočasně práce neschopná v důsledku nemoci nebo úrazu,

f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána více než 1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti,

g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil pracovní poměr na dobu určitou uzavřený na dobu kratší 1 roku nebo pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti uzavřenou na dobu kratší 1 roku nebo dohodou o provedení práce, založily-li tyto pracovněprávní vztahy účast na nemocenském pojištění; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti; taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence,

h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a která se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti; taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo

i) je osobou, která po skončení pracovněprávního vztahu, pokud tento pracovněprávní vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, zahájila odbornou přípravu; odbornou přípravou se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná příprava na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře a rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti.

(4) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u fyzické osoby, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 3, hodnotí systémem bodů

a) délka pobytu podle jiného právního předpisu na území České republiky,

b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky,

c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání na území České republiky,

d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti.

(5) Při bodovém hodnocení příslušný orgán postupuje tak, že započte

a) v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu

1. od 1 do 3 let, 2 body,

2. od 3 do 6 let, 4 body,

3. od 6 do 8 let, 6 bodů,

4. 8 nebo více let, 8 bodů,

b) v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo která se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání po dobu

1. 12 až 24 měsíců, 4 body,

2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,

3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,

4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů,

c) v případě osoby, která

1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,

2. má střední vzdělání, 2 body,

3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,

4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů,

d) osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla věnována zvýšená péče podle zákona o zaměstnanosti, 4 body,

e) osobě, která je hlášena k pobytu podle jiného právního předpisu v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti podle údajů zveřejněných ministerstvem na Resortním portálu práce a sociálních věcí

1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 0 bodů,

2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 2 body,

3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4 body,

4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6 bodů.

CELEX: 32004L0038 CELEX: 32011R0492 CELEX: 32004R0883 CELEX: 32010R1231 CELEX: 32009R0987

§ 58

Určení neodůvodnitelné zátěže systému

(1) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se považuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 10 nebo méně bodů.

(2) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje 20 bodů, Úřad práce rozhodne, zda jde o osobu, která je neodůvodnitelnou zátěží systému. Při tomto rozhodování se přihlíží k vazbám této osoby na osoby blízké, které pobývají v České republice, a dále se přihlíží k tomu, zda se jedná jen o dočasné obtíže, a zda poskytnutím dávek této osobě nedojde k neúměrnému zatížení systému.

(3) Úřad práce je oprávněn posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních poměrů.

§ 59

Předávání údajů ve věci posuzování neodůvodnitelné zátěže systému

(1) Úřad práce informuje Ministerstvo vnitra o rozhodnutí, že fyzická osoba uvedená v § 57 se stala neodůvodnitelnou zátěží systému.

(2) Orgány veřejné moci, orgány sociálního zabezpečení, Policie České republiky, obce a zaměstnavatelé fyzických osob uvedených v § 57 jsou povinni na výzvu Úřadu práce sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému; zpravodajská služba údaje nesdělí, pokud by sdělení ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.

(3) Pokud Úřad práce oznámí Ministerstvu vnitra, že je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, je Ministerstvo vnitra povinno Úřadu práce sdělit informaci o ukončení přechodného pobytu této osoby. Ministerstvo vnitra bezodkladně sdělí na žádost Úřadu práce, zda osobě, která žádá o přiznání dávky nebo které je tato dávka poskytována, byl ukončen pobyt na území České republiky.

ČÁST ŠESTÁ

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY A ŘÍZENÍ

Hlava I

Výkon státní správy

§ 60

Věcná příslušnost

O dávce rozhoduje Úřad práce.

§ 61

Výkon státní správy držitelem poštovní licence

(1) Držitel poštovní licence vykonává státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním ministerstvo veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence.

(2) Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností:

a) přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona a jejich předávání Úřadu práce,

b) poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona.

(3) K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.

(4) Ministerstvo a Úřad práce zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách.

(5) Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů obdobně.

§ 62

Kontrolní činnost a šetření v místě

(1) Zaměstnanci zařazení v orgánech státní sociální pomoci pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených tímto zákonem. Úřad práce, který o dávce rozhoduje a vyplácí ji, má právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených státními orgány, právnickými a fyzickými osobami v řízení o dávce, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Jde-li o orgány veřejné moci a peněžní ústavy, týká se oprávnění kontrolovat podle odstavce 1 jen povinností, které orgán veřejné moci nebo peněžní ústav plní jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.

(3) Zaměstnanci orgánu státní sociální pomoci, pověřeného obecního úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo újezdního úřadu jsou oprávněni na základě souhlasu žadatele o dávku nebo příjemce dávky v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, které členové domácnosti užívají, a to s cílem provádět šetření v místě, popřípadě sociální šetření pro zjištění podmínek nároku na dávku a její výši a pro zajištění sociální práce. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným Úřadem práce nebo obecním úřadem nebo újezdním úřadem jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávajícího úřadu.

(4) Oprávnění ke vstupu do obydlí, které žadatel o dávku nebo příjemce dávky spolu s členy jeho domácnosti užívají, s cílem posuzovat plnění podmínek stanovených v § 20 a § 22, mají se souhlasem žadatele o dávku nebo příjemce dávky také zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví a obecních stavebních úřadů, kteří se prokáží služebním průkazem.

(5) Pokud žadatel o dávku, příjemce dávky nebo člen domácnosti znemožní provedení šetření v místě nebo sociální šetření k ověření rozhodných skutečností, může být žádost o dávku zamítnuta, nebo dávka odejmuta, popřípadě snížena její výše.

Hlava II

Řízení

§ 63

Podání

(1) Podání se činí, není-li dále stanoveno jinak,

a) prostřednictvím informačního systému na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci,

b) prostřednictvím informačního systému formou asistovaného podání u Úřadu práce nebo asistovaného podání u držitele poštovní licence, se kterým byla uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 61 odst. 1; asistovaným podáním se rozumí ústní podání, které je zaměstnancem Úřadu práce nebo pracovníkem držitele poštovní licence zadáno do informačního systému; podání vůči Úřadu práce je v případě podání u držitele poštovní licence učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence,

c) prostřednictvím datové schránky, nebo

d) v listinné podobě.

(2) Podání učiněné formou uvedenou v odstavci 1 se považuje za písemné podání.

§ 64

Zahájení řízení

(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na žádost člena domácnosti. Žádost o přiznání dávky člen domácnosti podává pouze prostřednictvím informačního systému podle § 63 odst. 1 písm. a) nebo b).

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh příjemce dávky, zvláštního příjemce nebo z moci úřední.

(3) Nezletilého člena domácnosti svěřeného na základě rozhodnutí soudu do péče jiné osoby, který není sám procesně způsobilý, zastupuje v řízení o dávce namísto zákonného zástupce osoba, které byl nezletilý člen domácnosti svěřen do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

(4) Za procesně způsobilé se pro účely tohoto zákona považuje nezletilé dítě, které není nezaopatřeným dítětem, a které uzavřelo smlouvu o poskytování ochrany a pomoci v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zákona o sociálně-právní ochraně dětí, pokud je schopno projevit svou vůli a samostatně jednat.

(5) Brání-li zletilému členu domácnosti duševní porucha samostatně právně jednat, může ji v řízení o dávce zastupovat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování této osoby bylo schváleno soudem5).

5) § 49 až 54 občanského zákoníku.

§ 65

Účastníci řízení

V řízení o dávce podle tohoto zákona jsou účastníky řízení

a) žadatel o dávku,

b) příjemce dávky,

c) člen domácnosti příjemce dávky, případně jiná fyzická nebo právnická osoba, jde-li o řízení o přeplatku na dávce,

d) fyzická nebo právnická osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem, jde-li o řízení o ustanovení zvláštního příjemce.

§ 66

Stavění lhůty pro vydání rozhodnutí

Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne odeslání výzvy podle tohoto zákona do dne splnění výzvy, případně do marného uplynutí lhůty pro její splnění.

§ 67

Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí

(1) Povinnost orgánu státní sociální pomoci dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, bude-li rozhodnutí vydáváno pouze na základě podkladů, které orgánu státní sociální pomoci předložil tento účastník řízení nebo člen jeho domácnosti, nebo údajů, které jsou vedeny v informačním systému, anebo jedná-li se o situace podle § 46 odst. 5.

(2) V případech podle odstavce 1 může být prvním úkonem orgánu státní sociální pomoci v řízení vydání rozhodnutí ve věci, jedná-li se o řízení vedené z moci úřední.

§ 68

Rozhodnutí

(1) Pokud je rozhodnutí o dávce vydáno elektronicky s použitím informačního systému, nemusí obsahovat podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka; v takovém případě musí rozhodnutí obsahovat elektronickou pečeť s elektronickým časovým razítkem.

(2) V odůvodnění rozhodnutí, kterým se dávka přiznává nebo se mění její výše, orgán státní sociální pomoci uvede pouze důvody výroku rozhodnutí a podklady pro jeho vydání.

§ 69

Doručování

(1) V řízeních podle tohoto zákona doručuje orgán státní sociální pomoci účastníkům řízení a členům domácnosti všechny písemnosti elektronicky prostřednictvím informačního systému, pokud to účastník řízení nebo členové domácnosti nevyloučili. Adresát písemnosti je o jejím vložení do informačního systému informován zprávou na adresu elektronické pošty

nebo zprávou na telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť vedené v základním registru obyvatel nebo na adresu elektronické pošty a zprávou na telefonní číslo, které sdělil Úřadu práce.

(2) Osobám, které využily podání podle § 63 odst. 1 písm. b), které nemají zpřístupněnou datovou schránku, doručuje orgán státní sociální pomoci zároveň s doručením podle odstavce 1 do vlastních rukou prostřednictvím držitele poštovní licence výzvu, kterou v průběhu řízení ukládá adresátovi písemnosti povinnost, a stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí v případě, že

a) žádost o dávku byla zamítnuta,

b) dávka byla odejmuta,

c) výše dávky klesla na 0 Kč,

d) bylo rozhodnuto o přeplatku na dávce,

e) jde o prominutí podmínky trvalého pobytu,

f) jde o rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o tom, že fyzická osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému podle § 58 odst. 2, nebo

g) jde o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce.

(3) Má-li adresát písemnosti zpřístupněnu datovou schránku, orgán státní sociální pomoci práce mu písemnost uvedenou v odstavci 2 doručuje do datové schránky, a to zároveň s doručením podle odstavce 1.

(4) Písemnost, která je doručována prostřednictvím informačního systému a není orgánem státní sociální pomoci zároveň doručována podle odstavce 2 nebo 3, je doručena okamžikem, kdy se do tohoto informačního systému přihlásí účastník řízení nebo člen domácnosti, kterému je doručovaná písemnost adresována. Nepřihlásí-li se adresát písemnosti do informačního systému ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl o vložení písemnosti orgánem státní sociální pomoci do informačního systému informován, považuje se tato písemnost za doručenou uplynutím posledního dne této lhůty.

§ 70

Spis

(1) Spis se vede pouze v elektronické podobě v informačním systému.

(2) V případě asistovaného podání prostřednictvím držitele poštovní licence se do spisu zaznamená, který pracovník držitele poštovní licence podání do informačního systému zadal.

(3) Nahlížet do spisu mohou pouze

a) účastník řízení,

b) příjemce dávky,

c) člen domácnosti účastníka řízení nebo příjemce dávky, a to pouze v rozsahu údajů o jeho osobě, a

d) oprávnění zástupci osob uvedených v písmenech a) až c).

§ 71

Odvolání a odvolací orgán

(1) Odvolací lhůta činí 30 dnů. Odvolání nemá odkladný účinek.

(2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu se nelze odvolat. Přezkumné řízení se nepřipouští.

(3) Rozhodnutí Úřadu práce vydaná podle tohoto zákona přezkoumává ministerstvo.

§ 72

Náhrada nákladů řízení

Orgány státní sociální pomoci, účastníci řízení ani členové domácnosti účastníků řízení nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávce.

§ 73

Výkon rozhodnutí a dohoda o srážkách

Dávka nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuci, ani nemůže být předmětem dohody o srážkách.

§ 74

Soudní přezkum

(1) Ze soudního přezkumu je vyloučeno rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 15 odst. 1 písm. a).

(2) K řízení ve správním soudnictví ve věci dávky je místně příslušný soud, v jehož obvodu je bydliště účastníka řízení, který se domáhá soudní ochrany a kterému bylo adresováno rozhodnutí Úřadu práce v prvním stupni nebo kterému bylo jinak zasaženo do jeho práv.

ČÁST SEDMÁ

PŘESTUPKY

§ 75

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba, která není žadatelem o dávku, příjemcem dávky nebo členem jejich domácnosti, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit bezplatně údaje rozhodné podle zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo nesplní povinnost doručit ve stanovené lhůtě potvrzení do datové schránky určené orgánem státní sociální pomoci nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 52 nebo § 53.

(2) Žadatel o dávku, příjemce dávky nebo členové jejich domácnosti, se dopustí přestupku tím, že se nepodrobí ve stanovené lhůtě vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření.

(3) Za přestupek fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

§ 76

Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit bezplatně údaje rozhodné podle zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo nesplní povinnost doručit ve stanovené lhůtě potvrzení do datové schránky určené orgánem státní sociální pomoci nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 52 nebo

§ 53.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce dávky dopustí přestupku tím, že nesplní ohlašovací povinnost podle § 46 odst. 1 nebo nesplní povinnost vyhovět výzvě podle § 46 odst. 4.

(3) Za přestupek právnické nebo podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

§ 77

Společná ustanovení o přestupcích

(1) K řízení o přestupcích je příslušný orgán státní sociální pomoci, který ke sdělení údajů vyzval, orgán státní sociální pomoci, kterému měly být rozhodné skutečnosti sděleny nebo osvědčeny, nebo který vyzval k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření.

(2) Pokuty vybírá orgán státní sociální pomoci, který je uložil.

ČÁST OSMÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 78

(1) Fyzickým osobám, které jsou příjemcem přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení, a osobám společně posuzovaným s příjemci těchto dávek vzniká nárok na dávku při splnění podmínek stanovených tímto zákonem nejdříve od 1. ledna 2026.

(2) Žádost o přiznání dávky podaná do 30. září 2025 příjemcem přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení, nebo osobou společně posuzovanou s příjemcem některé z těchto dávek, se považuje za žádost o dávku na leden 2026. Pro rozhodnutí o nároku na dávku a její výši na leden 2026 je rozhodným obdobím pro stanovení rozhodných příjmů a rozhodných nákladů na bydlení období 3 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém byla podána žádost, ostatní rozhodné skutečnosti se posuzují ke dni podání žádosti, s výjimkou změn souvisejících se změnou ve složení členů domácnosti, které nastaly v době od podání žádosti do 1. ledna 2026. V tomto období je žadatel o dávku povinen hlásit pouze změny v okruhu členů domácnosti.

(3) Dalším rozhodným obdobím po období uvedeném v odstavci 2 je pro stanovení

rozhodných příjmů a rozhodných nákladů na bydlení pro nároky na dávku podle odstavce 2 věty první období leden až březen 2026.

(4) Pro účely prvního zvýšení částek podle § 24, § 28 a § 34 je prvním měsícem rozhodného období měsíc nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Lhůta pro vydání rozhodnutí o žádostech o přiznání dávky podaných v období od 1. července 2025 do 30. září 2025 u domácností, jejichž členové k 1. červenci 2025 nepobírali přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení, činí 60 dní a ve složitých případech až 90 dní.

(6) Lhůta, ve které je Úřad práce povinen zpracovat podpůrný plán podle § 32, činí v případě dávky, jejíž součástí je složka živobytí, přiznané do 30. června 2026, 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání dávky.

(7) Pokud byl v období pro stanovení výše normativního nájemného a vlastnického paušálu poskytován alespoň po část tohoto období příspěvek na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozumí se příjemci dávky pro účely stanovení výše normativního nájemného a vlastnického paušálu i příjemci příspěvku na bydlení.

ČÁST DEVÁTÁ

ÚČINNOST

§ 79

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2025.