STANDARD AKTUÁRSKÉ PRAXE (SAP 4)
STANDARD AKTUÁRSKÉ PRAXE (SAP 4)
IFRS 17 Pojistné smlouvy
Schváleno Valnou hromadou České společnosti aktuárů (elektronickým hlasováním) dne 31. 12. 2023 s účinností od 1. 1. 2024
ČSpA přejímá standardy z nadnárodních aktuárských asociací, jichž je plným členem, Evropské aktuárské asociace (Actuarial Association of Europe) a Mezinárodní aktuárské asociace (International Actuarial Association). SAP 4 je převzetím ISAP 4 schváleného dne 21. 11.2019. ČSpA vydává tento standard dvojjazyčně. V případě sporu má česká verze přednost před anglickou. Anglická verze v tomto dokumentu následuje za českou verzí.
Požadavky na odpovídající znalosti 5
Identifikace, Kombinace, Agregace, Oddělení, Prvotní uznání, Vynětí a Modifikace6 Oceňovací přístup 6
Metoda alokace pojistného (PAA) 10
Přístup variabilního poplatku 11
Prezentace a zveřejnění účetní závěrky 11
Obecné
Tento standard SAP poskytuje pokyny pro aktuáry při poskytování aktuárských služeb ve spojitosti se standardem IFRS 17 tak, aby zamýšlení uživatelé měli dostatečnou míru jistoty, že:
• aktuárské služby jsou prováděny profesionálně a s náležitou péčí;
• výsledky jsou relevantní vzhledem k jejich potřebám, jsou prezentovány jasně a srozumitelně a jsou úplné; a
• použité předpoklady a metodika (včetně, ale ne výlučně, modelů a technik modelování) jsou náležitě uvedeny.
Tento standard SAP se vztahuje na aktuárské služby týkající se standardu IFRS 17 vykonávané aktuárem pro sestavení skutečné nebo proforma účetní závěrky účetní jednotky podle standardu IFRS. Aktuáři, kteří poskytují jiné aktuárské služby ve spojitosti se standardem IFRS 17 (například: aktuár poskytující poradenství třetí straně, jako je auditor nebo regulátor, nebo poskytující poradenství potenciálnímu kupujícímu během akvizice), by měli použít metodiku uvedenou v tomto standardu SAP v rozsahu relevantním pro danou úlohu.
Soulad se standardem SAP 1 je prerekvizitou k souladu s tímto standardem SAP.
Tento standard SAP se váže k obsahu standardu IFRS 17 a dalším relevantním standardům IFRS, a to včetně jakýchkoli interpretací Výborem pro interpretace mezinárodního účetního výkaznictví (IFRIC) či jeho předchůdcem Xxxxxx interpretačním výborem (SIC) vydaných do 16. srpna 2019. Metodika obsažena v tomto standardu SAP doplňuje metodiku standardu IFRS 17, která zde již není opakována.
Tento standard SAP užívá různých termínů, jejichž významy jsou specifikovány ve Slovníku. Tyto
výrazy jsou zvýrazněny modrou barvou a podtržením, což je také odkaz na definici (např. aktuár).
Tento standard SAP užívá také klíčových termínů ze standardu IFRS 17. V tomto případě je význam stejný jak je použit ve standardu IFRS 17. Tyto výrazy jsou zvýrazněny dvojitým podtržením a zelenou barvou (např. pojistná smlouva).
Pokud standard IFRS 17 nebo jakýkoli jiný standard IFRS, na který je odkazováno v tomto
standardu SAP, je následně doplněn, vrácen, revokován či nahrazen IASB, či interpretován IFRIC
po datu 16. srpna 2019, aktuár by měl zvážit, v jakém rozsahu lze uplatnit a kdy je stále vhodná metodika v tomto standardu SAP.
Tento standard platí pro aktuárské služby v uvedeném rozsahu po datu 1.1.2024.
Požadavky na odpovídající znalosti
Při uplatňování kapitoly 2.2. 1 standardu SAP 1 by aktuár měl mít nebo by měl získat dostatečné znalosti a povědomí o informacích nezbytných pro vykonání dané úlohy, jako jsou například:
a. standard IFRS 17, aplikovatelné články dalších relevantních standardů IFRS (např. IFRS 13 pokud se oceňuje reálnou hodnotou), účetní politiky účetní jednotky a relevantních procesů, které jsou aplikovatelné při sestavování účetní závěrky podle standardů IFRS;
b. obchodní prostředí, ve kterém účetní jednotka působí, včetně finančního trhu, ze kterého získává data;
c. rizikový apetit účetní jednotky k rizikům, která mají dopad na oceňování podle standardu
IFRS 17;
d. produkty a činnosti účetní jednotky;
e. metodiky a předpoklady užité účetní jednotkou v jiném relevantním kontextu a
odůvodnění pro jakékoli rozdíly;
f. jakým způsobem ovlivňuje legislativa uplatnění standardu IFRS 17;
g. relevantní auditní standardy.
Aktuár by měl rozumět odlišnostem mezi materialitou vztahující se k aktuárským službám, k sestavování účetní závěrky podle standardů IFRS a k auditu této účetní závěrky.
2.2.1. Kde je to vhodné pro práci, aktuár by měl vyhledat metodiky zadavatele nebo účetní
jednotky ohledně materiality.
2.2.2. Při uplatňování kapitoly 2.4.2 standardu SAP 1 ve vztahu k sestavení účetní závěrky podle standardu IFRS by práh materiality aktuára vztahující se k aktuárské službě neměl být větší než práh materiality účetní jednotky.
2.2.3. Ve všech následujících kapitolách tohoto standardu SAP je jakékoli užití slov „materiální“ nebo „materialita“ vztaženo k aktuárským službám provedeným v souladu s tímto standardem SAP.
Při uplatňování kapitoly 1.5. 3 standardu SAP 1 by aktuár měl vzít v potaz materialitu. Kromě toho by míra upřesnění pro konkrétní předpoklady nebo metodiky doporučené aktuárem měla být úměrná jejímu možnému dopadu na výsledky aktuárských služeb.
1 Znalost relevantních okolností
2 Materialita
3 Přiměřený úsudek
Identifikace, Kombinace, Agregace, Oddělení, Prvotní uznání, Vynětí a Modifikace
Aktuár by měl považovat následující procesy za procesy podléhající kapitole 2.7. 4 nebo 2.8. 5
standardu SAP 1:
• Identifikace pojistných smluv;
• Kombinace pojistných smluv;
• Určení úrovně agregace pojistných smluv (s odkazem na 2.6.14);
• Oddělení složek od pojistné smlouvy pro jejich následné zahrnutí podle jiného standardu;
• Oddělení složek od pojistné smlouvy pro jejich jiné zacházení podle standardu IFRS 17 (pokud a do jaké míry je to povolené);
• Prvotní uznání skupiny smluv a vynětí pojistných smluv; a
• Zacházení s modifikacemi pojistné smlouvy.
• Aktuár by měl uvést ve zprávě změny v procesech popsaných výše, včetně odůvodnění těchto změn a jejich dopadu.
Aktuár by měl považovat procesy výběru vhodného oceňovacího přístupu, který se použije na jednotlivé skupiny pojistných smluv, tedy zda se jedná o obecný oceňovací přístup, metody alokace pojistného (PAA) nebo přístupu variabilního poplatku, za procesy podléhající kapitole
2.7.4 nebo 2.8.5 standardu SAP 1.
Aktuár by měl uvést ve zprávě změny v procesech popsaných výše, včetně odůvodnění těchto změn a jejich dopadu.
2.6.1 Obecný přístup pro výběr předpokladů –
Při uplatňování kapitoly 2.7.4 standardu SAP 1, pokud poskytuje radu zadavateli nebo účetní
jednotce ohledně aktuárských předpokladů, by aktuár měl zvážit okolnosti, jako jsou například:
a. Kombinování podobných rizik na základě povahy pojistných závazků, aniž by byl omezován aktuálními skupinami pojistných smluv, které jsou použity pro účely oceňování;
b. Zda předpoklady vyvinuty pro jiný kontext, například předpoklady pro stanovení
pojistného, mohou být nevhodné pro účely standardu IFRS 17;
c. Vazby, podle potřeby, k zajištění konzistence mezi předpoklady (např. předpoklady
týkající se uplatnění opcí by měly být propojeny s ekonomickými scénáři);
d. Možné asymetrické rozdělení současných předpokladů (např. předpoklady pro vypořádání se s extrémními událostmi jako jsou události na chvostu rozdělení nebo opce a garance, které jsou vyvolány tržními podmínkami);
4 Předpoklady a metodika stanovené aktuárem
5 Předepsané předpoklady a metodika (jiné než podle zákona)
e. Důvěryhodnost dat při kombinování informací z různých zdrojů nebo časových období; a
f. Dlouhodobé trendy a sezónní výkyvy a další změny v okolním prostředí (např. platná legislativa, ekonomické, demografické, technologické a sociální změny).
2.6.2 Proces aktualizace předpokladů
Pokud aktuár považuje za vhodné změnit proces, včetně metodiky, užitý k aktualizaci doporučeného předpokladu, aktuár by měl tuto změnu projednat se zadavatelem, včetně toho, zda by představoval změnu účetní politiky nebo pouze změnu účetního odhadu tak, jak je definováno v Mezinárodním účetním standardu 8 (IAS 8) Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby.
Aktuár by měl uvést ve zprávě změny v těchto procesech, včetně odůvodnění těchto změn a jejich
dopadu.
2.6.3 Pojistné riziko
Pokud poskytuje radu zadavateli nebo účetní jednotce ohledně předpokladů spojených s měřením pojistného rizika, měl by aktuár zvážit faktory, jako jsou například následující:
a. Vlastnosti pojistné smlouvy včetně rizik, která jsou předmětem pojištění;
b. Charakteristiku pojistníka a způsob, kterým byla smlouva prodána;
c. Předchozí zkušenost ohledně nastalých pojistných událostí včetně chování časové
prodlevy v hlášení a výplatách a relevantnost k očekávané budoucí zkušenosti; a
d. Postupy účetní jednotky, jako například procedury úpisu a správu pojistných událostí.
2.6.4 Opce pojistníků
Pokud poskytuje radu zadavateli nebo účetní jednotce ohledně předpokladů k uplatňování opcí pojistníky, měl by aktuár zvážit faktory, jako jsou například následující
a. Xxxxxx zkušenosti s tím, jak pojistníci opce uplatňovali;
b. Pravděpodobné chování pojistníků, s přihlédnutím k faktorům, jako je anti-selekce, efekty
nefinančních vlivů a relativní výhody z uplatnění opcí pro pojistníka;
c. Charakteristiky toho, jak jsou pojistné smlouvy prodávány a následně obsluhovány;
d. Významné očekávané změny v pojistném, poplatcích, výplatách nebo pojistných
podmínkách; a
e. Jakékoli krátkodobé výkyvy v míře storen, které jsou následkem uplatnění některých opcí.
2.6.5 Uvážení účetní jednotky
Pokud poskytuje radu zadavateli nebo účetní jednotce ohledně předpokladů k uplatnění uvážení účetní jednotky, měl by aktuár vzít v úvahu očekávání nebo omezení, která mohou vyplynout ze zdrojů, jako jsou:
a. Marketingové a propagační materiály účetní jednotky;
b. Minulé postupy účetní jednotky;
c. Současné politiky účetní jednotky;
d. Tržní praxe; a
e. Zákony a rozhodnutí příslušných úřadů a institucí.
2.6.6 Držené zajistné smlouvy
Pokud poskytuje radu zadavateli nebo účetní jednotce ohledně oceňování držených zajistných smluv, měl by aktuár:
a. Při odhadu částek vymahatelných v rámci více zajistných ujednání zvážit pořadí, ve kterém
se zajistné smlouvy aplikují;
b. Při odhadu nevymahatelných částek:
i. Zvážit finanční situaci zajistitele, existenci záruk a rozsah, v jakém může selhání jednoho zajistitele ovlivnit částky vymahatelné od jiných zajistitelů; a
ii. V odhadech budoucích peněžních toků, které mají být obdrženy ze zajistných smluv,
zohlednit nejistotu způsobenou potenciálním neplněním ze strany zajistitelů;
c. Při odhadu peněžních toků z plnění zvážit, do jaké míry každá zajistná protistrana vykonává kontrolu nad znovuzískáním, zrušením nebo směnou ve svůj prospěch; a
d. Zvážit dopad obnovy platností zajistných smluv po pojistných událostech.
2.6.7 Vystavené zajistné smlouvy
Pokud poskytuje radu zadavateli nebo účetní jednotce ohledně oceňování vystavených zajistných smluv, měl by aktuár vzít v úvahu okolnosti, jako jsou:
a. Očekávané chování s ohledem na dostupné opce pojistníků, emitenta podkladových
pojistných smluv a všech zprostředkujících zajistitelů;
b. Postupy upisování a správy, včetně upisování fakultativního zajištění, a procesy správy
pojistných událostí ovlivňující vydané zajistné smlouvy;
c. Obnovy platností zajistných smluv po pojistných událostech; a
d. Neplnění ze strany emitenta podkladových pojistných smluv a všech zprostředkujících zajistitelů.
2.6.8 Měnové rozdíly
Pokud poskytuje radu zadavateli nebo účetní jednotce ohledně odhadu peněžních toků z plnění ve více měnách, měl by aktuár zohlednit současná tržní očekávání ohledně budoucího vývoje směnných kurzů.
2.6.9 Diskontní sazby
Pokud poskytuje radu zadavateli nebo účetní jednotce ohledně odvození:
a. Diskontní sazby pro období, která přesahují dobu, pro kterou jsou k dispozici pozorovatelná data z aktivního trhu, měl by aktuár zvážit, jak je očekáváno, že se budou sazby v čase vyvíjet, za použití nejlepších dostupných informací, včetně tržních cen, které jsou pozorovatelné;
b. Diskontní sazby pro peněžní toky z pojistných smluv, které závisí na výnosech účetní jednotkou investovaných aktiv, měl by aktuár zvážit investiční politiku účetní jednotky tak, jak je uplatňována v praxi, s přihlédnutím ke komunikaci účetní jednotky směrem k různým zúčastněným stranám a případně k očekávanému chování pojistníka;
c. Úprav při stanovení diskontních sazeb o nelikviditu a o kredit či selhání, měl by aktuár
zvážit:
i. Přístupy, které jsou robustní a které by mělo být možné spolehlivě aplikovat v průběhu času a za různých tržních podmínek tak, aby odrážely nelikviditu peněžních toků plynoucích z příslušných závazků; a
ii. Možné metody pro stanovení těchto úprav na pozorované tržní sazby. Tyto metody zahrnující tržně založené techniky, techniky strukturálního modelu a techniky očekávané / neočekávané úvěrové ztráty.
2.6.10 Xxxxxxx s peněžními toky, které se mění podle výnosů podkladových položek
Pokud poskytuje radu zadavateli nebo účetní jednotce ohledně smluv, jejichž peněžní toky se mění s výnosy podkladových položek, měl by aktuár:
a. Vybrat diskontní sazby používané k výpočtu současné hodnoty peněžních toků pro měření peněžních toků z plnění, které jsou konzistentní s investičními výnosy očekávanými v odhadech budoucích peněžních toků. Výnosy z aktiv by měly být odhadnuty pomocí prospektivních očekávání, která jsou konzistentní se současnými tržními očekáváními ohledně budoucích ekonomických podmínek; a
b. U peněžních toků, které jsou navázány na minimální nebo maximální úroveň, zvážit možný související dopad, pokud nějaký, na odhady budoucích peněžních toků, rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika a diskontní sazby použité v projekci.
2.6.11 Náklady na udržení
Pokud poskytuje radu zadavateli nebo účetní jednotce ohledně odhadu peněžních toků na udržovací náklady, jako jsou náklady na správu pojistných smluv a likvidaci pojistných událostí a přiřaditelné režijní náklady, měl by aktuár vzít v úvahu faktory, jako jsou:
a. Politiky účetní jednotky ohledně účtování nákladů a alokace nákladů;
b. Očekávané budoucí náklady vyplývající z plnění pojistných závazků existujících k datu ocenění. Tento odhad by měl vzít v úvahu faktory, jako jsou minulé zkušenosti účetní jednotky, současné obchodní plány a dopad budoucí inflace; a
c. Podmínky jakýchkoli ujednání o externím zajištění služeb nebo činností.
2.6.12 Peněžní toky z pořízení pojistné smlouvy
Aktuár by měl být ujištěn, že alokace peněžních toků z pořízení pojistné smlouvy na každé
portfolio pojistných smluv je prováděna na konzistentním základě.
2.6.13 Riziková úprava týkající se nefinančního rizika
Pokud poskytuje radu zadavateli nebo účetní jednotce k rizikové úpravě týkající se nefinančního
xxxxxx, měl by aktuár:
a. Porozumět nefinančnímu riziku souvisejícímu s danými pojistnými smlouvami;
b. Při posuzování toho, co účetní jednotka požaduje jako kompenzaci za to, že nese
nefinanční riziko:
i. Zohlednit užitek diverzifikace, který účetní jednotka uvažuje na vhodné úrovni konsolidace; a
ii. Zohlednit zdroje souvisejících informací, jako jsou například politiky účetní
jednotky na řízení kapitálu, řízení rizika a cenotvorbu.
c. Zvolit metodologii, která na zvolené úrovni agregace:
i. Používá předpoklady, které jsou konzistentní s předpoklady použitými při určování
odpovídajících odhadů budoucích peněžních toků;
ii. Odráží rozdíly v rizicích mezi portfolii pojistných smluv; a
iii. Zohledňuje diverzifikaci, kterou účetní jednotka uvažuje.
d. Vhodným způsobem zohlednit mechanismy, které přenášejí riziko na pojistníka (např. smlouvy s podíly na zisku);
e. Zohlednit, zda rozdíl mezi celkovou výší vypočtené rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika bez vlivu zajištění a celkovou výší podstoupené rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika spravedlivě odráží kompenzaci, kterou účetní jednotka požaduje za převzetí nejistoty při zohlednění efektu zajištění; a
f. Pokud poskytuje radu ke zveřejňování hladiny spolehlivosti vyžadované standardem IFRS 17 v případě, že riziková úprava týkající se nefinančního rizika nebyla stanovena použitím techniky hladiny spolehlivosti, vzít v úvahu:
i. Schopnost diverzifikace nefinančního rizika napříč portfoliem účetní jednotky; a
ii. Vlastní nejistotu v převodu na hladinu spolehlivosti a potřebu popsat tuto nejistotu ve zprávě.
2.6.14 Agregace a Marže z pojistné smlouvy (CSM)
Aktuár by měl považovat následující procesy za procesy podléhající kapitole 2.7. 4 nebo 2.8.5 standardu SAP 1:
a. Identifikace portfolií pojistných smluv;
b. Alokace jednotlivých pojistných smluv do portfolií pojistných smluv a rozdělení každého
portfolia pojistných smluv do skupin pojistných smluv;
c. Zacházení se ztrátovou složkou u nevýhodných smluv;
d. Stanovení jednotek pojistného krytí při poskytování pojistné služby (tedy pojistného krytí,
služeb zabezpečující investiční výnos a s investicí souvisejících služeb); a
e. Stanovení změny CSM.
Aktuár by měl uvést ve zprávě změny v těchto procesech, včetně odůvodnění těchto změn a
jejich dopadu.
Metoda alokace pojistného (PAA)
Pokud poskytuje radu zadavateli nebo účetní jednotce ve vztahu k používání PAA pro skupinu pojistných smluv, by měl aktuár:
2.7.1. Při počátečním vykázání, pokud je doba pojistného krytí delší než jeden rok, zvážit:
a. Rozdíly mezi očekávanými vzory výnosů z pojistných smluv podle obecného
oceňovacího přístupu a podle PAA;
b. Rozdíly mezi očekávaným načasováním peněžních toků v rámci obecného oceňovacího přístupu a výnosů z pojistných smluv dle PAA, vedoucí k odlišné úpravě o časovou hodnotu peněz; a
c. Zda budoucí změny v předpokladech v rámci obecného oceňovacího přístupu by učinily zjednodušení neplatným při posuzování, zda lze očekávat materiální rozdíly mezi účetní hodnotou závazku ze zbývajícího pojistného krytí podle PAA a podle obecného oceňovacího přístupu;
2.7.2. Posoudit, zda pojistné smlouvy ve skupině obsahují významnou složku financování,
poradit zadavateli nebo účetní jednotce a odpovídajícím způsobem ocenit závazek;
2.7.3. Být si vědom, zda se účetní jednotka rozhodla v souladu se standardem IFRS 17 vykazovat peněžní toky z pořízení pojistných smluv jako náklady v okamžiku, kdy tyto náklady vynaloží, a stanovit závazek v souladu s touto volbou účetní jednotky;
2.7.4. Být si vědom, zda se účetní jednotka rozhodla zachytit časovou hodnotu peněz a efekt finančního rizika, pokud to není požadováno, a stanovit závazek v souladu s touto volbou účetní jednotky; a
2.7.5. Zvážit, zda skutečnosti a okolnosti naznačují, že skupina pojistných smluv je, nebo se stala nevýhodnou, a informovat o tom zadavatele nebo účetní jednotku.
Při použití přístupu variabilního poplatku, by měl aktuár aplikovat pokyny v odstavci 2.6., kromě
2.6.6. (držené zajistné smlouvy) a 2.6.7. (vystavené zajistné smlouvy), jelikož se přístup
variabilního poplatku nevztahuje na zajištění.
Prezentace a zveřejnění účetní závěrky
2.9.1. Tam, kde jsou informace poskytnuté aktuárem použity v prezentaci a zveřejnění účetní závěrky:
a. Aktuár by měl poskytovat související informace potřebné k dosažení souladu s příslušnou prezentací a požadavky na zveřejňování podle standardu IFRS 17 a s účetní politikou účetní jednotky; a
b. V případě, že aktuár nabude vědomí toho, že tyto informace v prezentacích a / nebo zveřejněných údajích účetní závěrky jsou použity nesprávně nebo nevhodně, aktuár by měl projednat a hlásit tyto problémy zadavateli.
2.9.2. Pokud poskytuje radu ohledně zveřejňování údajů o sesouhlasení, kde pořadí výpočtů mění zveřejňované informace, by měl aktuár aplikovat konzistentní pořadí výpočtů napříč všemi sesouhlaseními a z období do období, nebo zveřejnit jakoukoliv změnu, včetně odůvodnění a dopadu těchto změn ve zprávě.
Pokud poskytuje radu zadavateli nebo účetní jednotce o tom, zda plně retrospektivní přístup v aplikaci standardu IFRS 17 při přechodu není prakticky proveditelný, by měl aktuár vzít v úvahu faktory, jako jsou:
a. Dostupnost a integritu historických dat, která jsou nutná k určení peněžních toků z plnění;
b. Dostupnost a integritu informací o historických produktech;
c. Dostupnost, bez zohlednění následných událostí, dostatečných dat pro stanovení prvotních předpokladů a následných změn, které by účetní jednotka přijala během celé doby trvání pojistných smluv;
d. Metodu, která by byla použita k úpravě historických známých úrokových sazeb pro
dosažení sazeb, které odrážejí vlastnosti pojistných smluv; a
e. Obtížnost, bez zohlednění následných událostí, ohodnocení historické rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika a využití uvážení účetní jednotky.
Kromě dodržování standardu SAP 1 článku 3 Komunikace by měl aktuár ve své zprávě zveřejnit:
3.1.1. Informace o změně předpokladů nebo metodě, ať už vyplývá z konzistentního nebo změněného procesu;
3.1.2. Změny v procesech, spolu s odůvodněním a dopadem změn, týkajících se:
a. Identifikace, kombinace, agregace, oddělení, prvotní uznání, vynětí a modifikace (2.4.);
b. Výběr oceňovacího přístupu (2.5.);
c. Proces aktualizace předpokladů (2.6.2.);
d. Agregace a CSM (2.6.14.); a
e. Pořadí výpočtů pro sesouhlasení pro účely prezentace a zveřejnění účetní závěrky
(2.9.2.); a
3.1.3. Když riziková úprava týkající se nefinančního rizika nebyla stanovena s použitím techniky hladiny spolehlivosti, vlastní nejistotu v převodu na hladinu spolehlivosti (2.6.2.f.).
Příloha č. 1
SLOVNÍK DEFINOVANÝCH POJMŮ
Vymezené pojmy jsou uvedeny v SAP4 modrým písmem s modrým podtržením (např.
definovaný termín).
IAA – The International Actuarial Association - Mezinárodní asociace aktuárů
Aktuár – Jednotlivý/á člen/členka jedné z členských organizací IAA.
Aktuárské služby – Služby, vycházející z aktuárských úvah, poskytované zamýšlenému uživateli, což může zahrnovat poskytnutí rady, doporučení, zjištění nebo názorů.
Anti-selekce – Tendence uplatňovat volby nebo opce v neprospěch druhé strany, pokud je výhodné pro někoho toto uplatnit, ať už na začátku nebo v průběhu času.
ČSpA – Česká společnost aktuárů (Czech Society of Actuaries).
Data – Všechny druhy kvantitativních a kvalitativních informací.
Datum ocenění – Datum, ke kterému je prezentována hodnota aktiva či závazku, bez ohledu na to, zda byly skutečné výpočty provedeny k jinému datu a přeneseny do budoucna či zpět k datu ocenění.
IFRS (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví) – Jak je definováno Radou pro Mezinárodní účetní standardy (IASB) v odstavci 7 Mezinárodního účetního standardu IAS 1 Prezentace účetní závěrky, který byl doplněn v červnu 2011: „Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) jsou standardy a interpretace přijaté Radou pro Mezinárodní účetní standardy (IASB). Zahrnují:
a. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS);
b. Mezinárodní účetní standardy (IAS) a
c. Interpretace vytvořené Výborem pro interpretace mezinárodního účetního výkaznictví
(IFRIC) a nebo
d. Stálým interpretačním výborem (SIC)
IFRS 17 – Mezinárodní standard účetního výkaznictví IFRS 17 Pojistné smlouvy včetně jakýchkoli interpretací Výboru pro interpretace mezinárodního účetního výkaznictví k němu vydaných do
16. srpna 2019.
Legislativa – Aplikovatelné zákony, ustanovení, předpisy nebo jakékoli další závazné normy (např. účetní standardy a další úředně závazné regulační metodiky).
Model – Zjednodušené znázornění některého z aspektů světa. Model je definován specifikací, která popisuje jevy, které by měly být znázorněny, vstupy a vztahy mezi nimi. Tvoří se pomocí implementace sady matematických formulí nebo algoritmů za účelem vyprodukování výsledků ve formě číselných výstupů ze vstupů, které jsou ve formě předpokladů a dat, obvykle zahrnující odborný úsudek aktuára.
Modifikace – v tomto standardu chápáno ve smyslu změny pojistné smlouvy (anglicky modification of an insurance contract), jak je definováno v odstavcích 72 a 73 ve standardu IFRS 17.
Názor – Stanovisko vyjádřené aktuárem, na které se zamýšlení uživatelé mohou spolehnout.
Obecný oceňovací přístup – Základ pro oceňování pojistných smluv stanovený ve standardu IFRS 17, s výjimkou případů, kdy standard IFRS 17 umožňuje zjednodušení (v případě metody alokace pojistného) nebo úpravu (v případě metody variabilních poplatků).
Odborný úsudek – Úsudek aktuára založený na pojistně-matematickém vzdělání a zkušenosti.
Práce – Veškeré aktuárské činnosti prováděné aktuárem týkající se aktuárských služeb. Obvykle zahrnuje získávání znalostí o okolnostech úlohy, získávání dostatečných a spolehlivých dat, výběr předpokladů a metodik, výpočty a analýzu smysluplnosti výsledků, využívání práce dalších lidí, formulování názorů a doporučení, dokumentaci, podávání zpráv a veškerých dalších sdělení.
Přístup variabilního poplatku – Přístup, který je úpravou obecného oceňovacího přístupu, a který je povolen pro ocenění pojistných smluv s prvky přímé účasti, jak je stanoveno ve standardu IFRS 17.
Standard SAP 1 - Standard Aktuárské Praxe 1 (SAP 1) – Obecná aktuárská praxe, schválený valnou hromadou ČSpA dne 8. prosince 2015.
Sdělení – Xxxxxxxx vyjádření (včetně ústních vyjádření) vydané nebo učiněné aktuárem s ohledem na aktuárské služby.
Účetní politiky – Jak definováno Radou pro Mezinárodní účetní standardy (IASB) v odstavci 5 standardu Mezinárodního účetního standardu IAS 8 Účetní politiky, změny v účetních odhadech a chyby: „Účetní politky jsou specifické principy, základny, konvence, postupy a praktiky přijaté účetní jednotkou pro přípravu a prezentaci účetní závěrky.“
Uvážení – svobodné rozhodnutí o tom, co by se mělo v dané situaci udělat
Zadavatel – Strana angažující poskytovatele aktuárských služeb. Zadavatel je většinou zákazníkem nebo zaměstnavatelem aktuára.
Zamýšlený uživatel – Jakákoli právnická nebo fyzická osoba (zpravidla zahrnuje zadavatele), o níž aktuár v době poskytování aktuárských služeb předpokládá, že bude výsledek těchto aktuárských služeb využívat.
Zpráva – Sdělení aktuára poskytující zamýšlenému uživateli některé nebo všechny výstupy aktuárských služeb, včetně jakýchkoli výsledků, rad, doporučení, zjištění a názorů, v jakékoli zaznamenané podobě, včetně, avšak ne výhradně, papírové formy, textových dokumentů, souborů tabulkového procesoru, e-mailů, webových stránek, prezentací či audio nebo video záznamů.
STANDARD OF ACTUARIAL PRACTICE (SAP 4)
IFRS 17 Insurance Contracts
Approved by the General Assembly of the Czech Society of Actuaries (electronic voting) on 31 December 2024.
The ČSpA adopts standards from the supranational actuarial associations of which it is a full member, the Actuarial Association of Europe and the International Actuarial Association. SAP 4 is an adoption of ISAP 4 approved on 21 November 2019. This standard has been released as a bilingual document. If there is a conflict, the Czech version takes precedence over the English version.
Section 2. Appropriate Practices 5
2.1 Relevant Knowledge Requirements 5
2.4 Identification, Combination, Aggregation, Separation, Recognition, Derecognition and Modification 6
2.6 The General Measurement Approach 6
2.7 The Premium Allocation Approach (PAA) 10
2.8 The Variable Fee Approach 11
2.9 Financial Statement Presentation and Disclosure 11
Section 1. General
This ISAP provides guidance to actuaries when performing actuarial services inconnection with IFRS 17. Its purpose is to increase intended users’ confidence that:
• Actuarial services are carried out professionally and with due care;
• The results are relevant to their needs, are presented clearly and understandably, and arecomplete; and
• The assumptions and methodology (including models and modelling techniques) used are disclosed appropriately.
This ISAP applies to actuaries when performing actuarial services related to IFRS 17 for the preparation of an entity’s actual or pro-forma IFRS financial statements. Actuaries performing other actuarial services in connection with IFRS 17 (for example: an actuary advising a third party such as an auditor or a regulator, or advising a potential buyer regardingan acquisition) should apply the guidance in this ISAP to the extent relevant to the assignment.
Compliance with ISAP 1 is a prerequisite to compliance with this ISAP.
This ISAP relates to the content of IFRS 17 and other relevant IFRSs, including any interpretations from the International Financial Reporting Interpretations Committee (IFRIC) or its predecessor, the Standing Interpretations Committee,as issued through 16 August 2019. The guidance in this ISAP complements the guidance in IFRS 17, which is not repeated in this ISAP.
This ISAP also uses key terms from IFRS 17, in which case they have the meaning as used inIFRS
17. These terms are highlighted in the text with a double underscore and in green (e.g., insurance contract).
If IFRS 17, or any other IFRS referenced in this ISAP, is subsequently amended, restated, revoked or replaced by the IASB, or interpreted by IFRIC after 16 August2019, the actuary should consider the extent to which guidance in this ISAP is still applicable and appropriate.
This ISAP is effective for actuarial services performed after 1.1.2024.
Section 2. Appropriate Practices
2.1 Relevant Knowledge Requirements
In applying ISAP 1 paragraph 2.2.6, the actuary should have or obtain sufficient knowledge and understanding of information necessary toperform the assignment, such as:
a. IFRS 17, applicable sections of other relevant IFRSs (e.g., IFRS 13 when measuring Fair Value), the entity’s accounting policies and the relevant processes that are appliedin the preparation of IFRS financial statements;
b. The business environment in which the entity operates, including the financial market(s) from which it obtains data;
c. The entity’s appetite for risks that have an impact on the measurement under IFRS 17;
d. The entity’s products and operations;
e. The methodologies and assumptions used by the entity in other relevant contexts andthe rationale for any differences;
f. How law affects the application of IFRS 17; and
g. The relevant auditing standards.
The actuary should understand the distinction between materiality with respect to the actuarial services, the preparation of IFRS financial statements and the auditing of those financial statements.
3.1.1 When appropriate for the work, the actuary should seek guidance from the principal or the entity regarding materiality.
3.1.2 In applying ISAP 1 paragraph 2.4.7, with respect to the preparation of IFRS financial statements the actuary’s threshold of materiality with respect to the actuarial servicesshould not be greater than the entity’s threshold of materiality.
3.1.3 In all following paragraphs of this ISAP, any use of “material” or “materiality” iswith respect to the actuarial services carried out in accordance with this ISAP.
In applying ISAP 1 paragraph 1.5.8, and in particular paragraph 1.5.2., theactuary should take into account materiality. In addition, the degree of refinement in specificassumptions or methods recommended by the actuary should be proportionate to their possible impact on the results of the actuarial services.
6 Knowledge of Relevant Circumstances
7 Materiality
8 Reasonable Judgment
The actuary should treat the processes of:
a. Identification of insurance contracts;
b. Combination of insurance contracts;
c. Determination of the level of aggregation (refer to 2.6.14.);
d. Separation of components from an insurance contract for treatment under a different standard;
e. Separation of components of an insurance contract for different treatment under IFRS17 (if and to the extent permitted);
f. Recognition of groups of contracts and derecognition of insurance contracts; and
g. Treatment of insurance contract modificationsas being subject to ISAP 1 paragraph 2.7.9 or 2.8.11.
The actuary should disclose in the report changes in the above processes, including therationale for and impact of the changes.
The actuary should treat the processes of selecting the appropriate measurement approach to be applied to each group of insurance contracts, whether it is the general measurement approach, the premium allocation approach (PAA) orthe variable fee approach, as being subject to ISAP 1 paragraph 2.7.10 or 2.8.10.
The actuary should disclose in the report changes in the above processes, including therationale for and impact of the changes.
2.6 The General Measurement Approach
2.6.1 General Approach for Selection of Assumptions
In applying ISAP 1 paragraph 2.7.10, when advising the principal or the entity on actuarial assumptions, the actuaryshould consider matters such as:
a. Combining similar risks based on the nature of the insurance obligation, without beingconstrained by the actual grouping of insurance contracts that is used for measurement purposes;
b. Whether assumptions developed in other contexts, for example pricingassumptions, may be inappropriate for IFRS 17 purposes;
c. Links as necessary to ensure consistency between assumptions (e.g., assumptions related to option exercise patterns should be linked to theeconomic scenarios);
d. The potential asymmetrical distribution of the current estimates (e.g., assumptions to deal with extreme events like tail events or options andguarantees that are triggered by market conditions);
e. The credibility of data when combining information from various sources ortime periods; and
9 Assumptions and Methodology Set by Actuary
10 Assumptions and Methodology Prescribed (other than by Law)
f. Long-term trends and seasonal variations, and other changes in the environment (e.g., applicable law, economic, demographic, technological andsocial).
2.6.2 Process for Updating Assumptions
If the actuary considers it appropriate to changethe process, including the methodology, used to update a recommended assumption, the actuary should discuss the change with the principal, including whether it would constitute a change in accounting policy or just a change in an accounting estimate asdefined in International Accounting Standard 8 (IAS 8) Accounting Policies, Changes in Accounting Estimates and Errors.
The actuary should disclose in the report changes in such processes, including therationale for and impact of the changes.
2.6.3 Insurance Risk
When advising the principal or the entity on assumptions to measure insurance risk, the actuary should consider factors including the following:
a. Characteristics of the insurance contract including the risks being insured;
b. Characteristics of the policyholder and the way the contract was sold;
c. Past experience of incurred claims including patterns of delays in reporting andpayment and the relevance to expected future experience; and
d. Practices of the entity, such as underwriting procedures and claimsmanagement.
2.6.4 Policyholder Options
When advising the principal or the entity on assumptions for the exercise of options by policyholders, the actuary should consider factors such asthe following:
a. Past experience of how policyholders have exercised options;
b. Likely behaviour of policyholders, taking into account factors such as anti-selection, the effects of non-financial considerations, and the relative advantages to the policyholder of exercising any options;
c. Characteristics of how the insurance contracts are sold and serviced;
d. Significant scheduled changes in premiums, charges, benefits or terms andconditions; and
e. Any short-term spikes in cancellation rates created by the exercise of certainoptions.
2.6.5 Entity Discretion
When advising the principal or the entity on assumptions which consider the exercise of discretion by the entity, the actuary should take into accountexpectations or limitations that may arise from sources such as:
a. The entity's marketing and promotional materials;
b. The entity’s past practices;
c. The entity’s current policy;
d. Market practices; and
e. Laws and rulings of relevant authorities.
2.6.6 Reinsurance Contracts Held
When advising the principal or the entity, on themeasurement of reinsurance contracts held, the actuary should:
a. When estimating amounts recoverable under multiple reinsurance arrangements, consider the order in which the reinsurance contracts apply;
b. When estimating non-recoverable amounts:
i. Consider the financial condition of the reinsurer, the existence of collateral and the extent to which default by one reinsurer may affect the amounts recoverable from other reinsurers; and
ii. In the estimates of future cash flows to be received from reinsurance contracts, allow for the uncertainty caused by the potential of non- performance by reinsurers;
c. When estimating fulfilment cash flows, consider the extent to which each reinsurance counterparty exercises its control over recapture, cancellation or commutation to its advantage; and
d. Consider the impact of reinstatement of reinsurance contracts following claims.
2.6.7 Reinsurance Contracts Issued
When advising the principal or the entity, on themeasurement of reinsurance contracts issued, the actuary should consider circumstances such as:
a. The expected behaviour with respect to the available options of the policyholders, the issuer of the underlying insurance contracts and allintermediate reinsurers;
b. The underwriting and management practices, including the underwriting forfacultative placements, and the claim management processes impacting the reinsurance contracts issued;
c. Reinstatement of reinsurance contracts following claims; and
d. Default by the issuer of the underlying insurance contracts and all intermediatereinsurers.
2.6.8 Currency Exchange
When advising the principal or the entity on the estimation ofthe fulfilment cash flows in multiple currencies, the actuary should reflect current market expectations of future currency exchange rates.
2.6.9 Discount Rates
When advising the principal or the entity on the derivation of:
a. Discount rates for periods beyond those for which observable data from an active market are available, the actuary should consider how current rates areexpected to evolve over time using the best information available in the circumstances, including such market prices as are observable;
b. Discount rates for cash flows of insurance contracts, that vary with the returnsof the entity’s invested assets, the actuary should consider the entity’s investment policy, as
applied in practice, taking into account the entity’s communications to various stakeholders and, where applicable, anticipated policyholder behaviour;
c. Illiquidity and credit or default adjustments for determining the discount rates,the actuary should consider:
i. Approaches that are robust and that should be able to be applied reliablyover time and under a variety of market conditions, to reflect the illiquidity of the cashflows underlying the relevant liabilities; and
ii. The possible methods for calculating such adjustments to observed market rates. Methods include market-based techniques, structural modeltechniques and expected / unexpected credit loss techniques.
2.6.10 Contracts with Cash Flows that Vary with Returns on Underlying Items
When advising the principal or the entity on contracts whose cash flows vary with returnson underlying items, the actuary should:
d. Select discount rates used to calculate the present value of the cash flows to measure the fulfilment cash flows that are consistent with the investment returns anticipated in the estimates of the future cash flows. Returns on assets should be estimated using prospective expectations consistent with current market expectations of future economic conditions; and
e. For cash flows which are subject to a floor or a cap, consider the associatedimpact, if any, on the estimates of future cash flows, the risk adjustment fornon-financial risk and the discount rates in the projection.
2.6.11 Maintenance Expenses
When advising the principal or the entity on the estimation of cash flows for maintenance expenses such as policy administration and claim handling costs, and attributable overheads, the actuary should consider factors such as:
a. The entity’s cost-accounting and expense allocation policies;
b. Expenses expected to arise from fulfilling insurance obligations existing on the measurement date. This estimate should consider factors such as the entity’s past experience and current business plans, and the impact of future inflation; and
c. Terms of any outsourcing arrangements.
2.6.12 Insurance Acquisition Cash Flows
The actuary should be satisfied that the allocation of insurance acquisition cash flows to each portfolio of insurance contractsis made on a consistent basis.
2.6.13 Risk Adjustment for Non-Financial Risk
When advising the principal or the entityon the risk adjustment for non-financial risk, the actuary should:
a. Understand the non-financial risk inherent in the insurance contracts;
b. In assessing what the entity requires as compensation for bearing the non-financial risk:
i. Reflect the diversification benefit that the entity recognizes at the
relevant level of consolidation; and
ii. Consider sources of relevant information, such as the entity’s capital
management, risk management and pricing policies.
c. Select a methodology that, at the chosen level of aggregation:
i. Uses assumptions that are consistent with those used in the determinationof the corresponding estimates of future cash flows;
ii. Reflects the risk differences between the portfolios of insurance contracts; and
iii. Allows for the diversification that the entity recognizes.
d. Make appropriate allowance for mechanisms that result in risk being passed to the policyholder (e.g., contracts with participation or adjustment features);
e. Consider whether the difference between the total of the calculated gross risk adjustment for non-financial risk and the total of the ceded risk adjustment fornon-financial risk fairly reflects the compensation that the entity requires for bearing the uncertainty of its net exposure; and
f. When advising on the confidence level disclosure required by IFRS 17, where risk adjustment for non-financial risk has not been determined using a confidence level approach, consider:
i. The ability to diversify non-financial risk over the entity’s consolidated
business; and
ii. The inherent uncertainty in the translation to a confidence level and theneed to describe such uncertainty in the report.
2.6.14 Aggregation and Contractual Service Margin (CSM) The actuary should treat theprocesses of:
a. Identification of portfolios of insurance contracts;
b. Allocation of individual insurance contracts into portfolios of insurance contracts, and division of each portfolio of insurance contracts into groups ofinsurance contracts;
c. Treatment of the loss component on onerous contracts;
d. Determination of the coverage units; and
e. Roll forward of the CSM as being subject to ISAP 1 paragraph 2.7.5 or 2.8.6.
The actuary should disclose in the report changes in the above processes, includingthe rationale for and impact of the changes.
2.7 The Premium Allocation Approach (PAA)
When advising the principal or the entity inrelation to the use of the PAA for a group of insurance contracts, the actuary should:
2.7.1 At initial recognition if the coverage period is longer than one year, consider:
a. Differences between the expected patterns of insurance revenue under the general measurement approach and under the PAA;
b. Differences between the expected timing of cash flows under the general measurement approach and the insurance revenue under the PAA, resulting indifferent adjustments for the time value of money; and
c. Whether future assumption changes under the general measurement approach would render the simplification invalid when assessing whether material differences between the respective carrying amounts of the liabilities for remaining coverage under the PAA and the generalmeasurement approach are reasonably expected to arise;
2.7.2 Assess whether insurance contracts in the group have a significant financing component, advise the principal or the entity, and measure the liability accordingly;
2.7.3 Be aware of whether the entity has chosen in accordance with IFRS 17 to recognize insurance acquisition cash flows as expenses when it incurs those costs and determine the liability in accordance with the entity’s choice;
2.7.4 Be aware of whether the entity has chosen to reflect the time value of money and the effect of financial risk, when not required to do so, and determine the liability in accordance with the entity’s choice; and
2.7.5 Consider whether facts and circumstances indicate that the group of insurance contracts is or has become onerous and advise the principal or the entity accordingly.
In using the variable fee approach, the actuary should applythe guidance in paragraph 2.6., except for 2.6.6. (Reinsurance Contracts Held) and 2.6.7. (Reinsurance Contracts Issued), as the variable fee approach does not apply to reinsurance.
2.9 Financial Statement Presentation and Disclosure
2.9.1 Where the information provided by the actuary will be used in financial statement presentation and disclosure:
a. The actuary should provide the related information needed to comply with the relevant presentation and disclosure requirements of IFRS 17 and the entity’s accounting policies; and
b. If the actuary becomes aware that such information is used in the presentationsand/or disclosures incorrectly or inappropriately, the actuary should discuss and report these issues to the principal.
2.9.2 In providing advice on the disclosures of reconciliations where the order of calculations alters the information disclosed, the actuary should apply a consistent order of calculation across all reconciliations and from period to period, or discloseany change, including the rationale for and impact of the change, in the report.
When advising the principal or the entity on whether a full retrospectiveapplication of IFRS 17 at transition is impracticable, the actuary should take into consideration factors such as:
a. The availability and integrity of the past data that are required to determine thefulfilment cash flows;
b. The availability and integrity of information on past products;
c. The availability, without the benefit of hindsight, of sufficient data to determine the initial assumptions and subsequent changes that the entity would have adoptedover the lifetime of the insurance contracts;
d. The method that would have been used to adjust past known interest rates to achieve the rates that reflect the characteristics of the insurance contracts; and
e. The difficulty, without the benefit of hindsight, in evaluating the past riskadjustment for non-financial risk and the entity’s use of discretion.
In addition to complying with ISAP 1 Section 3. Communication, the actuary should disclose in the report:
3.1.1 Information regarding a change in assumptions or method, whether arising from a consistent or changed process;
3.1.2 Changes in processes, together with the rationale for and impact of the changes,related to:
b. The selection of the measurement approach (2.5.);
c. The process for updating assumptions (2.6.2.);
d. Aggregation and CSM (2.6.14.); and
e. The order of calculation on reconciliations provided for financial statement presentation and disclosure (2.9.2.); and
3.1.3 When the risk adjustment for non-financial risk has not been determined using a confidence level approach, the uncertainty inherent in the translation to a confidence level (2.6.13.f.).
Annex 1
GLOSSARY OF DEFINED TERMS
Defined terms are indicated in SAP4 in blue text with a dotted blue underline (e.g. defined term).
Accounting Policies - As defined by the International Accounting Standards Board (IASB) in paragraph 5 of IAS 8 Accounting Policies, Changes in Accounting Estimates and Errors, “the specific principles, bases, conventions, rules and practices applied by a reporting entity in preparing and presenting financial statements”.
Actuary – An individual member of one of the member associations of the IAA.
Actuarial Services – Services based upon actuarial considerations provided to intended users that may include the rendering of advice, recommendations, findings, or opinions.
Anti-selection - The tendency to exercise choices or options to the detriment of another party
when it is to one’s advantage to do so whether at outset or over time.
Communication – Any statement (including oral statements) issued or made by an actuary with respect to actuarial services.
CSpA – Czech Society of Actuaries
Data – Facts often collected from records, experience, or observations. Data are usually quantitative but may be qualitative. Examples of data include membership or policyholder details, claims details, asset and investment details, operating expenses, benefit definitions, and policy terms and conditions. Assumptions are not data, but data are commonly used in the development of actuarial assumptions.
Discretion - a free decision about what should be done in a given situation.
General Measurement Approach - The basis for measuring insurance contracts set out in IFRS 17, except where IFRS 17 permits a simplification (in the case of the premium allocation approach) or is modified (in the case of the variable fee approach).
IAA – The International Actuarial Association
IFRS 17 - International Financial Reporting Standard 17 Insurance Contracts, including any interpretations from the International Financial Reporting Interpretations Committee thereon, as issued through 16 August 2019.
Intended User – Any legal or natural person (usually including the principal) whom the actuary intends to use the output of the actuarial services at the time the actuary performs those services.
International Financial Reporting Standards (IFRSs) – As defined by
the IASB in paragraph 7 of IAS 1 Presentation of Financial Statements, as amended in June 2011, by Presentation of Items of Other Comprehensive Income (Amendments
to IAS 1): “Standards and Interpretations issued by the International Accounting
Standards Board (IASB). They comprise:
a. International Financial Reporting Standards;
b. International Accounting Standards;
c. [International Financial Reporting Interpretations Committee] IFRIC Interpretations; and
d. [the former Standing Interpretations Committee] SIC Interpretations.”
Law – Applicable acts, statutes, regulations or any other binding authority (such as accounting standards and any regulatory guidance that is effectively binding).
Measurement Date - The date as of which the value of an asset or liability is presented, whether or not the actual calculations have been made as of a different date and rolled forward or back to the measurement date.
Model – A simplified representation of relationships among organizations or events using statistical, financial, economic, or mathematical concepts. A model has a specification and uses assumptions, data, and methodologies to produce results that are intended to provide useful information on that system.
Modification – in this Standard is understood as a modification of an insurance contract as defined in paragraphs 72 and 73 of IFRS 17.
Opinion – An opinion expressed by an actuary and intended by that actuary to be relied upon by the intended users.
Principal – The party who engages the provider of actuarial services. The principal will usually be the client or the employer of the actuary.
Professional Judgement – The judgement of the actuary based on actuarial training and experience.
Standard SAP1 - Standard of Actuarial Practice 1 (SAP 1) - General Actuarial Practice, approved by the ČSpA General Assembly on 8 December 2015.
Variable Fee Approach - The approach that is a modification of the general measurement approach for the valuation of insurance contracts with direct participation features, as set out in IFRS 17.
Work – All actuarial activities performed by an actuary related to actuarial services. It usually includes acquisition of knowledge of the circumstances of the assignment; obtaining sufficient and reliable data; selection of assumptions and methodology, calculations, and examination of the reasonableness of their result; use of other persons’ work; formulation of opinion and advice; documentation; reporting; and all other communication.
Report – The actuary’s communication(s) presenting some or all of the output of actuarial services to an intended user, including any results, advice, recommendations, findings, and
opinions in any recorded form, including paper, word processing or spreadsheet files, email, website(s), slide presentations, and audio or video recordings.