ČESKÁ REPUBLIKA – GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ

ČESKÁ REPUBLIKA – GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ

se sídlem Xxxxxxxx 00/0, 000 00 Xxxxx 0 - Xxxx Město IČ: 72080043

zastoupená Ing. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, generálním ředitelem

(dále jen „zaměstnavatel“) na straně jedné

a

Podnikový výbor Sekce finanční správy Odborového svazu státních orgánů a organizací, zastupující základní odborové organizace

se sídlem Senovážné nám. 23, Praha 1 IČ: 00469351

zastoupený předsedou podnikového výboru Ing. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxxxx

(dále jen „PVSFS OSSOO“)

a

Odborové sdružení zaměstnanců finančních orgánů se sídlem Xxxxxxxxx 00, Xxxxx 0

IČ: 26612151

zastoupené předsedkyní odborového sdružení JUDr. Xxxxx Xxxxxxxxxx

(dále jen „OSZFO“)

a

Odborové sdružení Finanční správy se sídlem Xxxxxxxxx 00, Xxxxx 0

IČ: 02346281

zastoupené předsedou odborového sdružení Xxxxxxx Xxxxxxx

(dále jen „OSFS“)

(dále také společně „odborové organizace“ případně jednotlivě „odborová organizace“) na straně druhé

uzavírají tuto

KOLEKTIVNÍ SMLOUVU

Kolektivní smlouva obsahuje tyto články:

Článek I. Všeobecná ustanovení

Článek II. Vztahy mezi zaměstnavatelem a odborovými organizacemi Článek III. Pracovněprávní nároky a podmínky

Článek IV. Platy

Článek V. Sociální podmínky zaměstnanců Článek VI. Vzdělávací činnost

Článek VII. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen „BOZP“)

Článek VIII. Tvorba a čerpání Fondu kulturních a sociálních potřeb Článek IX. Přechodná ustanovení

Článek X. Závěrečná ustanovení

Příloha: Obecné zásady pro čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) orgánů finanční správy

Článek I.

Všeobecná ustanovení

1. Tato kolektivní smlouva upravuje, v souladu se zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), a dalšími právními předpisy, vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci v pracovněprávním vztahu dle ZP (dále jen „zaměstnanci“) a vztahy mezi zaměstnavatelem a odborovými organizacemi.

2. Základní principy spolupráce mezi zaměstnavatelem a odborovými organizacemi:

a) zaměstnavatel prohlašuje, že bude respektovat právo svobodného odborového sdružování zaměstnanců a nebude zaměstnancům klást překážky v jejich odborové činnosti,

b) odborové organizace prohlašují, že budou podporovat odůvodněná opatření zaměstnavatele k zabezpečení jeho rozvoje a plnění jeho úkolů,

c) obě smluvní strany současně vyjadřují svoji vůli rozvíjet vzájemné korektní vztahy s cílem zabezpečit sociální smír.

3. Účastníci této smlouvy se dohodli, že práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů, nesjednané touto smlouvou, budou konkretizovány v Pracovním řádu Finanční správy České republiky (dále jen „pracovní řád“) a bližší (konkrétní) jednotné postupy v interních aktech řízení zaměstnavatele.

4. Xxxxxxx v této smlouvě, které by zaručovaly zaměstnancům nároky v menším rozsahu, než zaručují pracovněprávní, platové nebo jiné právní předpisy, jsou neplatné.

Článek II.

Vztahy mezi zaměstnavatelem a odborovými organizacemi

1. Zaměstnavatel je povinen informovat a projednávat s odborovou organizací záležitosti uvedené v § 287 ZP. Informování zaměstnanců a projednání s nimi se v podmínkách zaměstnavatele uskutečňuje na úrovni odpovídající předmětu jednání s ohledem na oprávnění a působnost zástupců zaměstnanců a úroveň řízení.

2. Členové výborů odborové organizace v pracovním poměru dle ZP jsou povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných a neveřejných informacích, obchodním tajemství, citlivých informacích či skutečnostech, o kterých se dozví při výkonu své funkce. Nesmí porušit mlčenlivost zejména v případech, kdy by mohlo dojít k ohrožení oprávněných zájmů zaměstnavatele.

3. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku pro jiný úkon v obecném zájmu (dle § 203 odst. 2 písm. a) ZP) k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace v nezbytném rozsahu, maximálně však v rozsahu 8 hodin/pracovní den, a ve stejném rozsahu bez náhrady platu k výkonu jiné odborové činnosti (dle § 203 odst. 2 písm. b) ZP). V případě účasti zaměstnance na odborové konferenci nebo sjezdu, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku, a to maximálně dvakrát za rok.

Odborové organizace budou organizovat členské schůze mimo dobu od 8:00 do 13:30 na Odvolacím finančním ředitelství (dále jen „OFŘ“) a finančních úřadech (dále jen „FÚ“) a mimo dobu od 9:00 do 14:00 hodin na Generálním finančním ředitelství (dále jen GFŘ).

4. Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu s náhradou platu ve výši průměrného výdělku po dohodě se zaměstnavatelem v rozsahu maximálně 5 pracovních dnů v kalendářním roce přísluší zaměstnanci, a to k účasti na školení pořádaném odborovou organizací (dle §203 odst. 2 písm. c) ZP), nebrání-li tomu vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

5. Zaměstnavatel umožní hradit odborové členské příspěvky zaměstnanců srážkou z jejich platu, vysloví-li o to zaměstnanci zájem a uzavřou-li dohodu o srážce z platu se zaměstnavatelem. Sražené odborové příspěvky bude zaměstnavatel odvádět na účty odborových organizací, a to vždy do 15. dne každého měsíce.

6. Odborové organizace, které jsou smluvními stranami této kolektivní smlouvy, písemně informují služební orgán o změnách osob ve svých statutárních orgánech, oprávněných k jejich zastupování, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne této změny.

7. Zaměstnavatel se zavazuje, že umožní zveřejňovat dokumenty PVSFS OSSOO, OSZFO a OSFS na intranetových stránkách orgánů finanční správy a dokumenty odborových organizací v územní působnosti OFŘ a FÚ na intranetech těchto orgánů finanční správy. Obsah těchto sdělení nebude důvodem odmítnutí jejich publikování, avšak zaměstnavatel si vyhrazuje právo zveřejnit k nim obdobným způsobem své stanovisko.

8. Zaměstnavatel bude informovat PVSFS OSSOO, OSZFO a OSFS o stavu realizace důležitých projektů, jako jsou např. projekt EET, samovyměření, sektorová diferenciace zdanění, progresívní daň, nový systém ADIS apod. včetně dopadů na personální oblast, o stavu zaměstnanců u zaměstnavatele.

9. Zaměstnavatel vytvoří odborovým organizacím na svůj náklad podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, a to bezúplatným poskytnutím místnosti s nezbytným vybavením ke schůzové činnosti a umožní využití kancelářské techniky (telefon, kopírky, internet apod.) pro odborové účely.

10. V pracovněprávních vztazích zaměstnavatele k jednotlivým zaměstnancům, kteří nejsou odborově organizováni, jedná odborová organizace, kterou určí tento zaměstnanec. Za zaměstnance, který není odborově organizován, jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, neurčí-li tento zaměstnanec jinak.

11. Zaměstnavatel je povinen projednávat na žádost zaměstnanců s odborovou organizací jejich stížnosti na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů (§ 276 odst. 9 ZP).

12. Členové odborových organizací v pracovním poměru dle ZP nesmějí být pro výkon své činnosti diskriminováni nebo znevýhodněni ani zvýhodněni. Pracovní poměr nesmí být skončen z důvodu výkonu funkce v odborové organizaci.

Článek III.

Pracovněprávní nároky a podmínky

1. Pracovněprávní vztahy se řídí obecně závaznými právními předpisy, touto smlouvou, a dále pracovním řádem a dalšími interními akty řízení zaměstnavatele.

2. Zaměstnavatel může na žádost poskytnout zaměstnancům pracovní volno bez náhrady platu v případě, že jejich bydliště bylo postiženo živelnou událostí. Pracovní volno může být poskytnuto na dobu nutnou k odstranění následků této události, max. na dobu 5 pracovních dnů. Pracovní volno bez náhrady platu může být poskytnuto i zaměstnancům z důvodu osobní pomoci příbuzným v řadě přímé při živelné události, která postihla jejich bydliště.

3. Při nástupu do práce zaměstnavatel prokazatelně seznámí zaměstnance s pracovním řádem, organizačním řádem, s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které musí zaměstnanec při práci dodržovat, s kolektivní smlouvou, interními akty řízení a ostatními právními předpisy, které se vztahují k vykonávané činnosti a umožní mu přístup k nim na intranetu zaměstnavatele. O seznámení provede v souladu s příslušnými interními akty řízení přímo nadřízený vedoucí zaměstnanec písemný záznam.

4. Rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem výpovědí ze strany zaměstnavatele podle § 52 ZP nebo okamžitým zrušením podle § 55 ZP projedná pověřený zástupce zaměstnavatele předem s místně příslušným odborovým orgánem. Případné hromadné propouštění zaměstnanců podle ustanovení § 62 a následujících ZP projedná zaměstnavatel s PVSFS OSSOO, OSZFO a OSFS nejpozději 30 dní předem. Odborová organizace projedná výpověď nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení žádosti o projednání a okamžité zrušení pracovního poměru nejpozději do 3 pracovních dnů od doručení žádosti o projednání. Tato lhůta platí i pro projednání písemného oznámení zaměstnavatele o záměru dát výpověď jednotlivým zaměstnancům při hromadném propouštění.

5. Hodlá-li zaměstnavatel se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. a) až d) ZP, aktivně poskytne zaměstnanci součinnost zejména formou nabídky jiného vhodného volného pracovního místa, pokud takové volné pracovní místo má. Orgán finanční správy, u něhož je takové vhodné pracovní místo volné, může zaměstnance odmítnout, jestliže se již předběžně dohodl s uchazečem nebo jiným zaměstnancem GFŘ o jeho obsazení, nebo má jiné závažné důvody, které je však povinen sdělit. Tuto povinnost zaměstnavatel nemá, jestliže zaměstnanec již jednou odmítl nabídku volného místa.

6. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné podle platného ZP.

7. Členové orgánu odborové organizace v pracovním poměru dle ZP, který působí u zaměstnavatele (např. ZV) v době svého funkčního období a v době jednoho roku po skončení tohoto funkčního období, mohou dostat výpověď nebo může u nich dojít k okamžitému zrušení pracovního poměru až po souhlasu odborové organizace. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána.

8. Pro výkon práce v noci je zaměstnavatel povinen zaměstnancům v maximální možné míře zajistit možnost přiměřeného sociálního zajištění, zejména základní hygieny a občerstvení. Dále je povinen zajistit pracovně lékařské vyšetření kdykoliv o to zaměstnanec požádá (§ 94 odst. 2 ZP) a současně noční pracoviště vybavit prostředky první pomoci (§ 94 odst. 4 ZP).

9. Práce přesčas bude nařizována jen ve výjimečných případech z vážných provozních důvodů. Pro výkon práce přesčas je podmínkou, že práce byla prokazatelně nařízena,

a to minimálně v délce jedné hodiny. Ve dnech pracovního klidu a nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit práci přesčas zejména v případě mimořádných uzávěrkových prací, naléhavých opravných prací informačních sítí, rozšíření úředních hodin pro veřejnost a práce k zajištění zpracování daňových přiznání nebo vrácení přeplatků na dani a výkonu státního dozoru. Vyrovnávací období pro průměrný počet přesčasových hodin v týdnu se stanoví na období 52 týdnů po sobě jdoucích. Celkový rozsah práce přesčas proto nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období 52 týdnů po sobě jdoucích. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 150 hodin v kalendářním roce.

10. Pracovní doba se uplatňuje pro zaměstnance dle ZP v režimu: rovnoměrného rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny, kdy je stanovená týdenní pracovní doba rozvržena tak, aby délka směn nepřesáhla 12 hodin pružného rozvržení pracovní doby, kdy průměrná týdenní doba musí být naplněna nejdéle v měsíčním vyrovnávacím období. Podrobnosti k pružné pracovní době jsou stanoveny interním aktem řízení předem projednaným s odborovou organizací.

11. Týdenní pracovní doba zaměstnanců na pracovištích s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby s třísměnným pracovním režimem činí 37,5 hodin a vyrovnávací období se na těchto pracovištích stanoví na 52 týdnů po sobě jdoucích.

12. Podmínky, které mohou ovlivnit poskytování náhrad výdajů v souvislosti s výkonem práce, zejména dobu a místo nástupu a ukončení pracovní cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování, určí předem příslušný vedoucí písemně zaměstnanci, kterého na pracovní cestu vysílá.

13. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům náhrady výdajů, které jim vzniknou při plnění pracovních povinností.

14. Za dobu vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení nebo za dobu nezbytného doprovodu rodinného příslušníka k lékaři se poskytne pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. Za tuto dobu náleží zaměstnanci náhrada platu. Doba nezbytně nutná se započítává do odpracované doby ve stejném rozsahu jako v případech, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby dle příslušného interního aktu řízení (čl. 32 odst. 13 a 15 Pracovního řádu Finanční správy České republiky).

15. Pokud tomu nebrání provozní důvody a nedojde k navýšení provozních nákladů, umožní zaměstnavatel zaměstnanci příchod na pracoviště a odchod z pracoviště alespoň 15 minut před začátkem volitelné pracovní doby a odchod z pracoviště alespoň 15 minut po skončení volitelné pracovní doby s tím, že doba spadající mimo volitelnou pracovní dobu se nezapočítává do odpracované doby.

16. V důsledku odloučenosti místa výkonu služby a absence veřejné dopravy umožní služební úřad podle svých možností zaměstnancům ve vzdělávacím zařízení ve Smilovicích dopravu do místa výkonu práce služebními vozidly. Cesta bude hrazena zaměstnancem v obvyklé ceně autobusové přepravy.

17. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům na jejich písemnou žádost pracovní volno z důvodu zdravotní indispozice v rozsahu 5 dnů v kalendářním roce. Volno lze čerpat pouze v celých dnech. Toto volno nelze čerpat v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, v době ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a v době čerpání dovolené. Za každý den pracovního volna z důvodu zdravotní indispozice se poskytuje náhrada platu ve výši denního výdělku. Nevyčerpané volno nelze převádět do následujícího kalendářního roku. V případech, kdy není možné

předložit písemnou žádost předem, zaměstnanec oznámí čerpání volna telefonicky nebo e-mailem a dodatečně doloží písemné oznámení.

18. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace. Rozvrh čerpání dovolené bude zpracován a aktualizován podle zásady, že schválením je dán souhlas odborové organizace s rozvrhem čerpání dovolené:

a) nadřízený vedoucí zaměstnanec určí zaměstnanci čerpání dovolené tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo,

b) pokud zaměstnanec nemohl vyčerpat dovolenou v kalendářním roce, ve kterém mu na ni vznikl nárok, je nadřízený vedoucí zaměstnanec povinen určit zaměstnanci její čerpání tak, aby zaměstnanec vyčerpal do konce následujícího kalendářního roku, popř. nemůže-li ji takto vyčerpat, protože byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené, po skončení těchto překážek,

c) neurčí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou podle písm. a) tohoto odstavce ani do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení,

d) při sestavování rozvrhu čerpání dovolených přihlížejí nadřízení vedoucí zaměstnanci k úkolům jimi řízených útvarů a k oprávněným zájmům zaměstnanců. Zaměstnanec je povinen včas sdělit přímo nadřízenému vedoucímu zaměstnanci skutečnosti důležité pro sestavení rozvrhu nebo jeho změnu (např. lázeňské léčení, termíny rekreace, dovolené v zahraničí apod.),

e) rozvrhy čerpání dovolené jednotlivých zaměstnanců nemusí být projednávány s odborovými organizacemi. S odborovými organizacemi bude projednán rozvrh dovolených, tj. pravidla čerpání dovolené, a nikoliv plány dovolených jednotlivých zaměstnanců.

19. Po vyčerpání dovolené může zaměstnavatel z důvodů hodných zvláštního zřetele poskytnout pracovní volno bez náhrady platu, a to zejména k zajištění důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které nelze vyřídit mimo pracovní dobu.

Článek IV. Platy

1. Odměňování zaměstnanců se řídí ZP, nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě v platném znění, nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě a interními akty řízení zaměstnavatele1).

2. Zaměstnavatel poskytne odborovým organizacím dle stavu k 1. 2. 2017 informace

o celkovém objemu prostředků určenému na platy, přiznané platové tarify, přiznané osobní příplatky, přiznané příplatky za vedení a přiznané zvláštní příplatky. Dále údaje

o přiznaném průměrném měsíčním platu k 1. 2. 2017 a zvýšení průměrného platu v % oproti 1. 2. 2016. Tyto informace poskytne zaměstnavatel odborovým organizacím nejpozději do 30. 4. 2017.

1 ) Směrnice č. 6/2013 generálního ředitele - Vnitřní platový předpis

3. Služební orgán bude za součinnosti odborových organizací usilovat o zvýšení základních složek platu zaměstnanců.

4. Zaměstnance lze ocenit odměnou za dobrovolné převzetí splnění naléhavých pracovních úkolů za nepřítomného zaměstnance, a to v souladu se zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSS“), ZP a s příslušnými interními akty řízení zaměstnavatele.

5. Termíny výplat jsou stanoveny na 12. kalendářní den v měsíci. V případě, že výplatní termín připadne na sobotu, neděli nebo svátek, bude plat vyplacen v předcházejícím pracovním dnu.

Článek V.

Sociální podmínky zaměstnanců

1. Zaměstnavatel podle svých provozních možností zabezpečí vytvoření podmínek pro kulturní, vzdělávací, tělovýchovné a sportovní aktivity zaměstnanců.

2. V souladu s příslušnými platnými právními předpisy zaměstnavatel přenechá, dle svých provozních možností, odborovým organizacím do bezplatného užívání k provozování činností v zájmu zaměstnanců prostory tzv. Šermířského sálu a prostorů k němu přilehlých, nacházejících se v budově GFŘ na adrese Xxxxxxxx 00/0, 000 00 Xxxxx 0 – Xxxx Xxxxx.

3. V návaznosti na platnou Kolektivní dohodu vyššího stupně2 zaměstnavatel zaměstnancům poskytne z rozpočtu zaměstnavatele finanční odměny k pracovnímu nebo životnímu výročí a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, jak je upraveno v čl. V. odst. 2 platné kolektivní dohody3 s tím, že za služební poměr se považuje poměr pracovní.

4. Zaměstnavatel zabezpečí, umožní-li to jeho provozní podmínky, bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do práce, po dohodě i úschovu kol a motocyklů, pokud je zaměstnanci používají k cestě do práce a zpět, a to na vyhrazeném místě pod uzamčením.

5. Zaměstnavatel bude v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 430/2001 Sb.,

o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, hradit zaměstnancům z provozních nákladů příspěvek na stravování v částce maximálně 36,-Kč na jedno jídlo/stravenku. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům tento příspěvek v případech, kdy zaměstnanec vykonával práci na pracovišti alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni. U zaměstnanců, kteří pro zaměstnavatele konají práci déle než 11 hodin v úhrnu s přestávkou ve výkonu práce v daném kalendářním dni a v místě výkonu práce, a to za předpokladu, že v uvedeném rozsahu konali plánovaně stanovenou směnu nebo písemně nařízenou práci přesčas, poskytne zaměstnavatel zaměstnancům další stravenku (příspěvek na stravování). Ve vzdělávacích zařízeních, kde lze čerpat další jídlo, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci tento příspěvek výhradně na jídlo. V ostatních případech má zaměstnanec nárok na tento příspěvek ve formě stravenky.

2 Kolektivní dohoda vyššího stupně uzavřená mezi vládou České republiky a Odborovými svazy ze dne 22. 12. 2015

3 Kolektivní dohoda uzavřená mezi služebním orgánem Ing. Xxxxxxxx Xxxxxxxx a odborovými organizacemi, účinná od 1. 1. 2017

6. Pro zaměstnance, jejich rodinné příslušníky a důchodce - bývalé zaměstnance, kteří u zaměstnavatele vykonávali práci do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, zaměstnavatel umožní podnikovou rekreaci ve vzdělávacím zařízení Smilovice, Luhačovice nebo Rokytnice v období, kdy jsou tato zařízení využívána pro rekreaci zaměstnanců.

7. Zaměstnavatel bude usilovat o zajištění odborné pomoci zaměstnancům v případě diskriminace (např. mobing, bossing) či obtěžování na pracovišti.

Článek VI. Vzdělávací činnost

1. V zájmu prohlubování kvalifikace zaměstnanců bude zaměstnavatel podle potřeby zabezpečovat, sledovat a kontrolovat odbornou přípravu zaměstnanců formou specializačních odborných školení, kurzů, seminářů atd.

2. Zaměstnavatel může studujícím zaměstnancům poskytnout pracovní volno bez náhrady platu na přípravu a vykonání závěrečných zkoušek nebo státních závěrečných zkoušek.

3. Zaměstnavatel bude podporovat jazykové vzdělávání zaměstnanců. Zaměstnavatel umožní jazykovou přípravu i těm zaměstnancům, na které se nevztahuje Směrnice č. 3/2016 generálního ředitele – Jazyková příprava pro výkon služby v orgánech Finanční správy České republiky, čj. 153207/15/7400-50182 ze dne 16. 12. 2015, a to poskytnutím svých prostor, umožní-li to provozní podmínky zaměstnavatele. Zaměstnanci, na které se nevztahuje tato směrnice, si hradí jazykovou přípravu z vlastních prostředků. Jazyková příprava může probíhat v rámci volitelné pracovní doby na GFŘ, OFŘ a FÚ, přičemž tato doba se nezapočítává do odpracované doby zaměstnance (čl. 32 odst. 1 a 2 Pracovního řádu Finanční správy České republiky).

Článek VII.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

1. Zaměstnavatel je povinen projednávat na žádost zaměstnanců s odborovou organizací jejich stížnosti a věci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

2. Zaměstnavatel poskytne právní pomoc zaměstnancům v případech fyzického nebo verbálního napadení nebo jiných projevů napadení při výkonu pracovní činnosti nebo v souvislosti s ní nebo v souvislosti s činností Finanční správy České republiky s maximálním respektováním presumpce neviny v souladu se Směrnici č. 8/2013 generálního ředitele – Postup při napadení zaměstnanců ve znění dodatků. Dále bude zaměstnavatel usilovat o vytvoření podmínek pro ochranu zaměstnanců před účelově podávanými trestními oznámeními, jejichž účelem je ovlivnit výkon práce těmito zaměstnanci ve prospěch daňových subjektů.

3. Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čistící a dezinfekční prostředky, bude zaměstnavatel bezplatně poskytovat zaměstnancům podle příslušného interního aktu řízení na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.

4. V případě nepříznivých klimatických podmínek zaměstnavatel umožní individuální úpravu pracovní doby (možnost odchýlit se od stanovených pravidel pružné pracovní doby) dle územních pracovišť tak, aby byl zajištěn řádný chod úřadu. Zaměstnavatel v maximální možné míře vybaví pracoviště účinnými ventilátory.

5. Školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bude zaměstnavatel zajišťovat 1 x za dva roky (ve vazbě na § 103 odst. 3 ZP).

6. Prověrky BOZP bude odborová organizace vykonávat v součinnosti se zaměstnavatelem nejméně jednou ročně na všech místech výkonu služby, resp. pracovištích zaměstnavatele (§ 108 odst. 5 ZP).

7. Školení členů odborové organizace v oblasti BOZP zaměstnavatel zajistí na svůj náklad v rozsahu platných právních předpisů nejméně jednou za dva roky (ve vazbě na § 108 odst. 6 ZP).

8. Zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přísluší pozůstalým jednorázové odškodnění ve výši stanovené platnými právními předpisy.

Článek VIII.

Tvorba a čerpání Fondu kulturních a sociálních potřeb

1. Zaměstnavatel a odborové organizace se zavazují využívat prostředků Fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) účelně a v souladu s právními předpisy o používání FKSP4) a v souladu se zásadami zaměstnavatele pro čerpání prostředků z FKSP ve prospěch zaměstnanců a podle schváleného rozpočtu.

2. Čerpání prostředků FKSP pro příslušný kalendářní rok upravují Obecné zásady pro čerpání FKSP orgánů finanční správy. Podrobné zásady pro čerpání FKSP pro zaměstnance zařazené na GFŘ jsou uzavírány mezi generálním ředitelem a místně příslušnou odborovou organizací, pro zaměstnance zařazené na OFŘ a FÚ včetně SFÚ jsou uzavírány mezi příslušným ředitelem OFŘ nebo FÚ včetně SFÚ a místně příslušnými odborovými organizacemi na základě pověření generálního ředitele.

3. Smluvní strany se dohodly, že z celkového objemu prostředků přidělených v příslušném kalendářním roce do FKSP a zůstatků z předchozích období budou vyčleněny zejména částky připadající na provoz rekreačních zařízení ve vzdělávacích zařízeních, prostředky na nevratné sociální výpomoci a příspěvek na činnost odborových organizací na úhradu prokazatelných nákladů, které vzniknou v souvislosti s plněním oprávnění vyplývajících ze zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, v platném znění (dále jen „ZSS“), ZP a dalších předpisů (§ 13 vyhlášky o FKSP) maximálně do výše celkového objemu finančních prostředků stanoveného v rozpočtu FKSP pro tento příspěvek. Objem finančních prostředků pro jednotlivé odborové organizace bude stanoven jako alikvotní podíl na celkové rozpočtované částce ve vazbě na počet zaměstnanců, kteří jsou členy jednotlivých odborových organizací.

4. Zaměstnavatel bude nabízet vlastním zaměstnancům volné kapacity ve vzdělávacích zařízeních, které jsou jeho majetkem, k rekreačnímu využití. Volné kapacity bude nabízet i jiným subjektům.

4) Vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

Článek IX. Přechodná ustanovení

1. V případě, že v průběhu roku 2017 dojde u zaměstnance ke změně pracovního poměru dle ZP na služební poměr dle ZSS, přechází nároky vyplývající z této kolektivní smlouvy do nároků platné kolektivní dohody.

Článek X. Závěrečná ustanovení

1. Tato kolektivní smlouva nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran. Účinnosti nabývá dnem 1. 1. 2017 a uzavírá se na dobu do 31. 12. 2017.

2. V průběhu platnosti této kolektivní smlouvy lze jednat o změně či doplnění kteréhokoliv závazku, zejména pokud se změní právní předpisy, z nichž příslušné závazky vycházejí. Obdobně lze jednat o změně kolektivní smlouvy v případě, že změna právního předpisu umožní sjednat závazek, který v době uzavírání smlouvy nebylo možno sjednat.

3. Změny a doplňky ke smlouvě lze provádět jen oboustranně přijatými písemnými dodatky postupem upraveným v zákoně č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. Smluvní strany jsou přitom povinny reagovat na podnět ke změně či doplnění, které písemně podá druhá strana, do 15 ti kalendářních dnů od jeho doručení.

4. Za dobu trvání pracovního poměru se pro účely této kolektivní smlouvy (včetně jejich příloh) stanoví nepřetržitý pracovní poměr u zaměstnavatele a jeho předchůdců, tj. Ministerstva financí a jednotlivých orgánů finanční správy. Do doby trvání pracovního poměru podle předchozí věty lze započítat i případy, kdy před vznikem GFŘ došlo ke skončení pracovního poměru zaměstnance u Finančního úřadu (dříve Finanční ředitelství) a tentýž zaměstnanec na něj bezprostředně navázal pracovní poměr u Ministerstva financí anebo naopak.

5. Zaměstnavatel zveřejní tuto kolektivní smlouvu do 15 dnů ode dne jejího podpisu smluvními stranami na intranetu zaměstnavatele.

6. Návrhy interních aktů řízení či jejich změny v pracovněprávní, služební a platové oblasti budou zaměstnavatelem předloženy k projednání PVSFS OSSOO, OSZFO a OSFS v rámci připomínkového řízení. Bude-li to vyžadovat závažnost situace a požádají-li o to odborové organizace, bude projednáno vypořádání připomínek.

7. Jednání o změnách platnosti kolektivní smlouvy nebo o uzavření nové kolektivní smlouvy bude zahájeno nejpozději 60 dnů před termínem ukončení platnosti této kolektivní smlouvy.

8. Případné spory o plnění závazků vyplývajících z této kolektivní smlouvy budou řešeny v souladu se zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s dalšími platnými předpisy.

9. Smluvní strany se zavazují vyvinout maximální součinnost při seznamování zaměstnanců s obsahem této kolektivní smlouvy.

10. Tato kolektivní smlouva je vyhotovena v pěti stejnopisech, z nichž dva jsou určeny pro zaměstnavatele a po jednom pro každou odborovou organizaci.

Přílohy: 1. Obecné zásady pro čerpání FKSP orgánů finanční správy.

V Praze dne: 21. 12. 2016

…………………………..	……………………………	………………………
Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxxxx	XXXx. Xxxx Xxxxxxxxx	Xxxxx Xxxxxx
za PVSFS OSSOO	za OSZFO	za OSFS

…………………………… Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx za zaměstnavatele

Za správnost: Oddělení organizace a personálních politik