IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Odůvodnění územního plánu Chotyně – návrh Identifikační údaje

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Název díla: Odůvodnění územního plánu Chotyně

Stupeň – fáze: Návrh - čistopis

Objednatel: Obec Chotyně

Chotyně 163, 463 34 Hrádek nad Nisou

Zhotovitel: XXXX s.r.o.

U Domoviny 491/1, 460 01, Liberec 4

Číslo smlouvy zhotovitele: 012/2007

Číslo smlouvy objednatele:

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Datum zhotovení: 24.6.2009

Vedoucí projektant Ing. arch. Xxxx Xxxxxx Zodpovědný projektant, urbanismus Xxx. Xxx Xxxxx Historický vývoj, památková péče Xxx. Xxxxx Xxxxxxx

Životní prostředí, přírodní podmínky, nerostné suroviny

Hospodářská základna – průmyslová výroba

Xxx. Xxxxx Xxxxxxx Xxx. Xxxxx Xxxxxxx

Občanské vybavení Xxx. Xxxxx Xxxxxxx

Rekreace, cestovní ruch Xxx. Xxxxx Xxxxxxx

Ochrana přírody a krajiny, ÚSES ZPF, PUPFL, zemědělství, lesnictví

Xxx. Xxx Xxxxxx

Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx Demografie RNDr. Xxxxxx Xxxxxxxx

Technická infrastruktura – vodní hospodářství

Technická infrastruktura – energetika, informační systémy

Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx

Bezpečnost RNDr. Xxxxxx Xxxxxx

Grafické práce Xxxxxx Xxxxxxx

AUTORIZACE ZHOTOVITELE

Obsah Odůvodnění územního plánu Chotyně – návrh

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Kapitola		Strana
A	Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů	3
B	Údaje o splnění zadání	5
B.1	Údaje o zadání	5
B.2	Údaje o splnění zadání	6
C	Komplexní zdůvodnění přijatého řešení	8
C.1	Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch	8
C.2	Vyhodnocení souladu koncepce rozvoje území obce s cíli územního plánování a požadavky na ochranu hodnot v území	10
C.3	Limity využití území	14
C.4	Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury	21
C.4.1	Dopravní infrastruktura	21
C.4.2	Technická infrastruktura	24
C.4.3	Občanské vybavení veřejné infrastruktury	31
C.4.4	Veřejná prostranství	32
C.4.5	Civilní ochrana	32
C.4.6	Odpady	36
C.4.7	Protipovodňová ochrana	37
C.5	Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny	38
C.6	Odůvodnění podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití	49
C.7	Odůvodnění vymezení VPS a VPO	53
C.8	Odůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv	55
C.9	Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování	56
D	Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území	57
E	Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL	58
E.1	Přehled záborových lokalit	58
E.2	Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF	62
E.3	Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na PUPFL	67
F	Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části	68
G	Přílohy	69

OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Xxxxx	Xxxxx výkresu	Měřítko
5	Koordinační výkres	1: 5 000
6	Výkres širších vztahů	1: 50 000
7	Výkres předpokládaných záborů půdního fondu	1: 5 000

Odůvodnění územního plánu Chotyně – návrh A – Vyhodnocení koordinace širších vztahů

A VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

A.1

VYHODNOCENÍ SOULADU S PÚR, ÚPD VYDANOU KRAJEM A DALŠÍMI STRATEGICKÝMI ROZVOJOVÝMI DOKUMENTY

A.1.1 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z PÚR

Politika územního rozvoje České republiky (PÚR) byla schválena 17. května 2006 usnesením vlády ČR č. 561. Územní plán obce Chotyně je v souladu s požadavky a prioritami Politiky územního rozvoje ČR. Území obce Chotyně se týkají zejména tyto požadavky:

OS7 Rozvojová osa Praha–Liberec–Hrádek nad Nisou–hranice ČR

Úkoly pro územní plánování:

b) vymezit koridor pro kapacitní dopravní cestu, napojující rozvojovou osu na významné dopravní cesty v SRN.

S5 – Koridor dopravy republikového významu

Vymezení:

Liberec–Hrádek nad Nisou–hranice ČR

Úkoly pro územní plánování:

Stabilizovat v ÚPD koridor pro vybudování kapacitní dopravní cesty.

Řešení územního plánu Chotyně

Územní plán stabilizuje koridor celostátní železniční trati č. 089 Liberec – Žitava – Rybniště, dále navrhuje plochy pro novou trasu silnice I/35 ve dvoupruhovém uspořádání a připravuje formou koridoru územní rezervu pro její zkapacitnění čtyřpruhovým uspořádáním.

A.1.2 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚPD LIBERECKÉHO KRAJE A VÚC

A.1.2.1 ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU LIBERECKÁ SÍDELNÍ REGIONÁLNÍ AGLOMERACE – 1984 (ÚPVÚC LSRA)

ÚPVÚC LSRA je dokumentem, který přiměřeně reagoval na svou dobu vzniku a dnes po více než 20 letech je již dokumentem přežitým a v mnoha věcech neodpovídajícím současnému pohledu na řešení tohoto území. Tento dokument nebyl však nahrazen novým dokumentem typu ÚPVÚC nebo ZÚR, a proto zůstává stále platným.

Řešení silniční dopravy není již aktuální vzhledem k hotovému a připravovanému úseku silnice R35 v jiné trase. Železniční trať č. 089 je v území stabilizována.

Z hlediska elektrické energie je zásobování území vyřešeno a navržené vedení 110 kV již realizováno v částečně obměněné trase.

V kapitole vodní hospodářství se jako územní rezerva objevuje vodní nádrž Chotyně na Lužické Nise, která je též jako územně nehájená uvedena v platném Směrném vodohospodářském plánu z roku 1988. Výstavba této vodní nádrže není v souladu se zájmy obce Chotyně a není mezi vybranými vodními nádržemi, které preferuje Liberecký kraj, proto nebyla do ÚP Chotyně zařazena.

A.1.2.1 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE (ZÚRLK)

ZURLK pořizuje Krajský úřad Libereckého kraje (KÚLK). Byly zpracovány firmou SAUL

s.r.o. Liberec v roce 2007 a v současné době procházejí projednávacím procesem, proto je zatím nelze považovat za závaznou nadřazenou ÚPD, je však nutno na připravované záměry přiměřeně reagovat. Pro ÚP Chotyně ze ZÚRLK vyplývají následující výstupy:

A – Vyhodnocení koordinace širších vztahů Odůvodnění územního plánu Chotyně – návrh

Z1 Zpřesnit vymezení a podporovat rozvoj hospodářských a sociálních aktivit na plochách rozvojových oblastí mezinárodního a republikového významu s dopravním napojením na významné kapacitní silniční a železniční tahy.

Řešení územního plánu Chotyně

Územní plán podporuje rozvoj hospodářských a sociálních aktivit přiměřeně k možnostem, charakteru a významu obce Chotyně.

Územní plán stabilizuje koridor celostátní železniční trati č. 089 Liberec – Žitava – Rybniště, dále navrhuje plochy pro novou trasu silnice I/35 ve dvoupruhovém uspořádání a připravuje formou koridoru územní rezervu pro její zkapacitnění čtyřpruhovým uspořádáním.

Z46 Odpovědně vymezit potenciálně vhodné oblasti pro pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin pro energetické účely

Řešení územního plánu Chotyně

Územní plán podporuje pěstování biomasy zařazením této činnosti mezi hlavní využití u ploch zemědělských (Z).

Z68 Vymezit koridory a plochy nadmístního významu pro veřejně prospěšné

stavby

▪ Koridor republikového významu D02 – silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou – Hrádek nad Nisou – hranice ČR

▪ Koridor mezinárodního významu D28 – železniční úsek Liberec – Chrastava – Bílý Kostel n. N. – Hrádek nad Nisou, optimalizace, elektrizace

▪ D40 – multifunkční turistický koridor – Lužická Nisa

▪ D42 – multifunkční turistický koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev

Řešení územního plánu Chotyně

Územní plán vymezuje VPS pro koridor (v ÚP již plocha) republikového významu D02 –

silnice I/35. Železniční koridor mezinárodního významu D28 probíhá řešeným územím ve stabilizované trase plošně vymezené, není proto třeba vymezovat VPS. Multifunkční turistický koridor – Lužická Nisa D40 probíhá řešeným územím po stabilizovaných plochách a komunikacích, není proto třeba vymezovat VPS. Multifunkční turistický koridor – Nová Hřebenovka D42 nemá průmět do řešeného území.

Z69 Vymezit koridory a plochy nadmístního významu pro veřejně prospěšná opatření.

▪ Protipovodňové opatření na toku P09 – Lužická Nisa, Lučany – Hrádek n. N.

▪ ÚSES – regionální biokoridor U164 – RK638

Řešení územního plánu Chotyně

Protipovodňová opatření územní plán z objektivních důvodů (viz kap. C.4.7 Odůvodnění ÚP) nenavrhuje. Územní plán vymezuje VPO pro ÚSES – regionální biokoridor U164 – RK638 v částech, kde není stabilizován a funkční.

Z71 Koordinaci územně plánovací činnosti a ÚPD obcí s návrhem ploch a koridorů vymezených ZÚR LK zajistit v rozsahu uvedených ORP a dotčených obcí.

Řešení územního plánu Chotyně

Viz předcházející zásady.

A.1.3 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE STRATEGICKÝCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ OBCE

A.1.3.1 PROGRAM OBNOVY VENKOVA

Obec má zpracovaný program obnovy venkova obce Chotyně na období 2007 – 2011, který byl schválen zastupitelstvem obce Chotyně 23.1.2007. Program v rámci sedmi okruhů definuje priority obce, na něž přiměřeně a v odpovídající podrobnosti řešení územní plán reaguje.

B ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

B.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ

Zpracování územního plánu (dále jen ÚP) obce Chotyně bylo zadáno obcí Chotyně společnosti SAUL s.r.o. Liberec smlouvou o dílo č. 012/2007. Na základě Zadání, zpracovaného pořizovatelem firmou G–business – Ing. Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx ve spolupráci s pověřenou zastupitelkou Xxxxx Xxxxxxxxxx, které bylo dne 10.6.2008 usnesením č. 2 schváleno zastupitelstvem obce Chotyně, je zpracován návrh ÚP Chotyně.

Předmětem je vypracování územního plánu obce Chotyně pro celé správní území obce (katastrální území Chotyně a Grabštejn) s podrobnostmi a náležitostmi stanovenými novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. a vyhláškami č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb.

Hlavním cílem pořízení územního plánu je získání závazného územně plánovacího dokumentu, jehož pomocí bude možno zásadně usměrňovat územní rozvoj obce Chotyně při očekávaných dílčích úpravách cca po 4 letech.

Cílem řešení územního plánu je dosáhnout při naplnění výchozích kvantitativních a kvalitativních podmínek žádoucích proporcí dílčích funkčních prvků, zejména obytných, výrobních, rekreačních a přírodních území a jejich provázanosti na kostru dopravy a technického vybavení.

B – Údaje o splnění Zadání Odůvodnění územního plánu Chotyně – návrh

B.2 ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů jsou v ÚP Chotyně respektovány. Vodní nádrž Chotyně jako záměr pro obec nevhodný nebyla do ÚP zařazena.

b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladu jsou v ÚP Chotyně respektovány.

c) Požadavky na rozvoj území obce jsou v ÚP Chotyně respektovány.

d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) jsou v ÚP Chotyně respektovány. Vodní nádrž Chotyně jako záměr pro obec nevhodný nebyla do ÚP zařazena.

e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury jsou v ÚP Chotyně respektovány.

f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území jsou v ÚP Chotyně respektovány.

g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace jsou v ÚP Chotyně respektovány.

h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) jsou v ÚP Chotyně respektovány. Chráněné ložiskové území 08060000 Hrádek n. N., (netěžené) bylo rozhodnutím č.j. 542/1234/G18/07/205 ze dne 5.2.2008 Ministerstva životního prostředí zrušeno (rozhodnutí přiloženo v kapitole G.2 Doklady), a proto není zařazeno v ÚP. V koordinačním výkrese je zakreslen prognózní zdroj Q 9034600. Záplavové území Q100 Lužické Nisy je respektováno. Protipovodňová opatření navržena nejsou z důvodů uvedených v kapitole C.4.7 Odůvodnění ÚP.

i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území jsou v ÚP Chotyně respektovány.

j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose jsou v ÚP Chotyně respektovány.

k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií jsou v ÚP Chotyně respektovány. Zadání ÚP Chotyně nepožaduje vymezení těchto ploch a koridorů, územní plán však na základě doporučení projektanta a pracovního jednání se zástupci obce vymezuje dvě plochy, ve kterých bude uloženo prověření změn jejího využití územní studií, a to zejména z důvodu pohledově exponované polohy těchto ploch zejména vzhledem k národní kulturní památce hradu Grabštejn a současně ve vztahu k místnímu hřbitovu a okolní stabilizované zástavbě.

l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem jsou v ÚP Chotyně respektovány. Zadání ÚP Chotyně nepožaduje vymezení těchto ploch a koridorů.

m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast jsou v ÚP Chotyně respektovány. Vyhodnocení vlivů ÚP Chotyně na udržitelný rozvoj území není požadováno.

n) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant je v ÚP Chotyně respektován. Nebyl zpracován koncept ÚP Chotyně.

o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení jsou v ÚP Chotyně respektovány. Pro zvýšení přehlednosti a čitelnosti byl hlavní výkres grafické části územního plánu rozdělen do dvou výkresů:

▪ Hlavní výkres 1: 5 000

▪ Hlavní výkres – technická infrastruktura 1: 5 000

C KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

C.1

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

C.1.1 VYMEZENÍ A VNITŘNÍ ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešené území územního plánu Chotyně zahrnuje celé správní území obce Chotyně o celkové výměře 904 ha, které tvoří dvě katastrální území uvedená v následující tabulce:

Tab.: C.1.1.a Názvy a číselné kódy katastrálních území

Katastrální území	Číselný kód katastrálního území
Grabštejn	653535
Chotyně	653543

Zdroj: ČÚZK

C.1.2 ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Zastavěné území nemá obec Chotyně vymezeno ani stávajícím ÚPSÚ z roku 1996, který obsahuje pouze intravilán z roku 1966, ani samostatným postupem. Zastavěné území bylo vymezeno v Průzkumech a rozborech a aktualizováno v územním plánu v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu k datu 15. 9. 2008. Jako podklad pro toto vymezení byl použit intravilán z roku 1966, terénní průzkum zpracovatele a digitální katastrální mapa.

C.1.3 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Územní plán Chotyně navrhuje plochy pro výstavbu především v prolukách stávajících zastavěných ploch a využívá tzv. brownfields, přičemž většina těchto ploch je již součásti vymezeného zastavěného území. Zároveň tímto postupem vytváří kompaktní urbanizované území.

Na území obce se vyskytuje řada územních limitů, z nichž jeden z nejzásadnějších pro možnosti vymezování zastavitelných ploch je vyhlášené záplavové území Q100 řeky Lužické Nisy protékající středem obce, které tak znemožňuje využití (zastavění) atraktivních ploch, které jsou již součástí zastavěného území obce.

Zastavěné území obce Chotyně vymezené územním plánem k datu 15.9.2008 je účelně využito a pro další rozvoj obce je třeba navrhnout zastavitelné plochy.

Protože tyto plochy nejsou dostačující pro přirozený rozvoj obce Chotyně a přírůstek obyvatelstva se zohledněním dalších vlivů dle demografických výpočtů výhledové velikosti k orientačnímu návrhovému horizontu 2020, navrhuje územní plán další rozvojové plochy, které umisťuje do nejvhodnějších lokalit zpravidla navazujících na zastavěné území a infrastrukturu obce.

C.1.4 VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

C.1.4.1 PLOCHY PRO BYDLENÍ

V demografickém vývoji obce se začínají projevovat nové tendence směřující k postupnému oživení obytné funkce venkovských sídel v zázemí velkých měst s dostatečnou nabídkou pracovních příležitostí.

VÝHLEDOVÁ VELIKOST

Tři varianty výhledového počtu trvale bydlících obyvatel (obyvatel bydlících v bytech). Stav k 31.12.2007 podle Obecního úřadu 890 trvale bydlících obyvatel. Výhledově kolem roku 2020 lze očekávat pokles průměrné míry zalidnění bytu ze 2,90 (v roce 2001) na 2,60 obyvatel na byt, a současně z 1,02 (2001) na 0,92 obyvatel na obytnou místnost trvale obydlených bytů. Součástí využitelného domovního fondu je celkem 31 neobydlených bytů (nesloužící pro trvalé bydlení v roce 2001), z toho 22 bytů využívaných pouze pro rekreaci a druhé bydlení.

Varianty vývoje a počtu trvale bydlících obyvatel (TBO):

Minimální 770 – za předpokladu výrazného omezení až úplného zastavení nové bytové výstavby nebo rozšířené reprodukce bytového fondu (varianta nejméně reálná).

Střední 890 – Udržení počtu obyvatel na stávající úrovni (stav 2007). Tomu by odpovídala potřeba rozšíření počtu trvale obydlených bytů proti současnému stavu o 46 bytů (včetně rozestavěnosti, nástaveb / přístaveb / vestaveb v rámci regenerace stávajícího domovního fondu).

Maximální 970 – Růst počtu obyvatel v průběhu dalších 15 let (2007-2020) podobně jako v předcházejícím období (1993-2007), tj. přírůstek o 9 %. Tomu by odpovídala potřeba rozšíření počtu trvale obydlených bytů proti současnému stavu o 76 bytů (včetně rozestavěnosti, nástaveb / přístaveb / vestaveb v rámci regenerace stávajícího domovního fondu).

V porovnání se známou výstavbou 25 domů, resp. 28 bytů v letech 1980-2001 a podle ČSÚ uváděnou výstavbou 8 domů (bytů) v letech 2001 – 2005 se jeví potřeba nové bytové výstavby, resp. přírůstku počtu trvale obydlených bytů všemi formami reprodukce i pro střední variantu (udržení současného počtu obyvatel) jako značně náročná.

NÁVRH PLOCH PRO BYDLENÍ

Územní plán dává stavebníkům rozmanitou nabídku ploch pro bydlení v různých částech obce, a to jak plochy bydlení individuální městské, tak venkovské.

Využití jednotlivých ploch je různě obtížné, některé leží u stávajících komunikací s možností napojení na stávající infrastrukturu, u některých je třeba dopravní přístup včetně infrastruktury vybudovat a využití některých ploch je ztíženo např. nutností zpracování územních studií (z důvodu nutnosti podrobného řešení dané pohledově exponované lokality u hřbitova). Z těchto důvodů územní plán navrhuje více ploch pro bydlení než je třeba dle maximální varianty výhledové velikosti obce k roku cca 2020. V zájmu obce je podpořit mladé rodiny, které potřebují řešit své bydlení a které představují pro obec důležitý potenciál do budoucna. V úvahu je též nutno vzít postupně se zvyšující standard bydlení kdy klesá průměrný počet obyvatel jednoho bytu nebo jednoho RD, a proto i při variantě zachování stávajícího počtu obyvatel obce je nutno počítat s novou bytovou výstavbou.

Tab. č. C.1.4.1.a Bilance návrhových ploch pro bydlení

	návrh [ha]	počet RD / počet bytů	předpokládaný počet obyvatel – návrh
plochy bydlení – individuální městské	11,9	59	118
plochy bydlení – individuální venkovské	11,3	45	90
bydlení celkem	23,2	104	208

Pozn.: plochy územních rezerv nejsou do této bilance započítány vzhledem k jejich předpokládanému využití za návrhovým horizontem územního plánu

C.2

VYHODNOCENÍ SOULADU KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU HODNOT

V ÚZEMÍ

C.2.1 VYHODNOCENÍ SOULADU KONCEPCE S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Územní plán obce Chotyně vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

Územní plán obce Chotyně zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

Územní plán obce Chotyně koordinuje veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Územní plán obce Chotyně ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

Územní plán obce Chotyně v nezastavěném území připouští v souladu s jeho charakterem umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky pro jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra.

Územní plán obce Chotyně na nezastavitelných pozemcích umožňuje výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

C.2.2 VYHODNOCENÍ SOULADU KONCEPCE S POŽADAVKY NA OCHRANU HODNOT ÚZEMÍ

C.2.2.1 CIVILIZAČNÍ HODNOTY

PAMÁTKOVÁ OCHRANA

Na území obce Chotyně se nachází řada historicky cenných objektů, které byly dle Zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., prohlášeny za kulturní památky nebo národní kulturní památky a zapsány do Ústředního seznamu nemovitých a movitých kulturních památek. Výpis ze seznamu je dále uveden v tabulkách.

Tab. C.2.2.1.a Seznam nemovitých národních kulturních památek v obci Chotyně

číslo rejstříku	popis památky	část obce
32126/5-4317	hrad Grabštejn	Grabštejn

Zdroj: NPU

Tab. C.2.2.1.b Seznam nemovitých kulturních památek v obci Chotyně

číslo rejstříku	popis památky	část obce
32126/5-4317	hrad Grabštejn	Grabštejn
29821/5-4318	zemědělský dvůr, s omezením: bez hospodářské budovy čp. 34 a pozemků st. p. č. 12, ppč. 210/1, 343/1, 343/2.	Grabštejn
30458/5-4316	smírčí kříž	Chotyně

Zdroj: NPU

Na území obce Chotyně bylo rozhodnutím Okresního úřadu v Liberci č.j. 1731/97 ze dne 11.12.1997 vyhlášeno ochranné pásmo kulturní a národní kulturní památky hradu Grabštejn, které chrání přirozené prostředí nemovité kulturní památky a dnes i národní kulturní památky hradu Grabštejn. Zvláště chráněny jsou dálkové pohledy na dominantní stavbu hradu Grabštejn z přístupových silnic od Hrádku nad Nisou, Václavic a Chotyně.

Mimo výše uvedených nemovitých kulturních památek (zapsaných do Ústředního seznamu nemovitých a kulturních památek) se na území obce nachází ještě další pozoruhodné památky.

Územní plán tyto objekty zachovává a chrání.

URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY

Urbanistická struktura centra obce zůstává zachována, pouze je vhodně doplněna o některé navržené zastavitelné plochy.

Ochrana pohledově exponované lokality u hřbitova, kde jsou navrženy plochy bydlení individálního městského, je zajištěna podmínkou zpracování územních studií před využitím ploch. Územní studie by měly podrobně a citlivě řešit využití daného území včetně stanovení základních regulací a zajistit tak ochranu stávajících hodnot území.

Další lokality navržených zastavitelných ploch jsou umístěny v polohách, kde negativně neovlivní celkové panorama obce ani pohledově nebudou konkurovat zdejším historickým stavebním dominantám.

SÍŤ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

Viz kapitoly C.4.1 a C.4.2.

C.2.2.2 PŘÍRODNÍ HODNOTY

STAV – REKAPITULACE

Plochy a lokality v předmětech zájmů obecné ochrany přírody a krajiny

Krajinářské hodnoty – viz kap. C.5.1.

Územní systém ekologické stability tvořený zde jednotlivými vymezenými prvky regionálního i místního významu (viz kap. C.5.3).

Významné krajinné prvky (VKP) „ze zákona“ (dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) – jev 23: tj. v místních podmínkách veškeré lesy, vodní toky a rybníky přírodě blízkého charakteru, a údolní nivy.

Lokalizace těchto VKP je určena dle druhu konkrétního pozemku, k čemuž obecně slouží jeho zatřídění v evidenci katastru nemovitostí (druh pozemku, příp. způsob využívání). Pro posuzování příslušnosti konkrétních pozemků k tomuto limitujícímu aspektu slouží údaje KN, resp. zatřídění ploch v druzích (dle přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.) – obecně v případě:

▪ lesů – lesní pozemky (kód 10), dle plochového členění LHP/LHO tzv. porostní plocha,

▪ vodních toků – vodní plochy (11), toky přírodní (120),

▪ rybníků – vodní plochy (11), rybník (111), vodní nádrž přírodní (122),

▪ údolních niv – vodní plochy (11), močál bažina (124), louky a pastviny obecně a diferencovaně tvořené v kódu BPEJ hlavními hydromorfními půdami – HPJ 67, 75 a 78 (vč. zde zahrnutých nezemědělských pozemků).

Pro účely územního plánování, resp. pro posuzování případných změn druhů pozemků, jsou detailní údaje katastru nemovitostí cca vyhovující (v případě územního plánování a zastaralosti těchto údajů je třeba při konkrétním posuzování volit terénní šetření). V případě nejasností či sporů o příslušnosti konkrétní plochy k VKP rozhoduje místně příslušný orgán ochrany přírody.

Prvky vzrostlé nelesní zeleně (v pojetí § 3 a § 7 zákona č. 114/1992 Sb. je ochrana cílena na „dřeviny rostoucí mimo les“) – viz kap. C.3.5

Výskyt invazních druhů rostlin – negativní jev vyžadující urychlené řešení, vyskytující se zde ve třech ucelenějších lokalitách (blíže předchozí stupeň ÚPD):

v k.ú. Chotyně, na p.č. 139, 655/1, 798/1. Pro nebezpečí eskalace problému, a navýšení budoucích finančních nákladů na sanaci v případě dalšího šíření, je nutná okamžitá likvidace.

Pozn.: ze sledovaných jevů v zájmech obecné ochrany přírody a krajiny nejsou v řešeném území obce evidovány:

▪ registrované VKP (návrh viz dále),

▪ přechodně chráněné plochy,

▪ přírodní park,

▪ lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem.

PLOCHY A LOKALITY V PŘEDMĚTU ZÁJMŮ ZVLÁŠTNÍ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

V zájmech zvláštní (mezinárodní) ochrany přírody a krajiny nejsou v řešeném území obce evidovány žádné sledované jevy:

▪ zvláště chráněná území – V-ZCHÚ ani m-ZCHÚ,

▪ památné stromy (návrh viz dále),

▪ biosférická rezervace UNESCO ani geopark UNESCO,

▪ lokality NATURA 2000 – EVL ani PO.

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ

Existence výše uvedených přírodních hodnot, které tvoří řešené území, je v návrzích ÚP respektována.

Vymezení vytipovaných lokalit, ploch a prvků vzrostlé zeleně vhodné k registraci v kategorii významný krajinný prvek (dle § 6 zákona č. 114/92 Sb.) je odůvodněno kvalitou, krajinnou dominantností a předpokladem dlouhodobé perspektivnosti (případná realizace návrhu je v kompetenci místně příslušného orgánu ochrany přírody):

▪ „Remízek“ (k.ú. Grabštejn, p.č. 173/2). Dominantní izolovaný remízek v okolní tč. ladem ležící orné půdy. 9 ks vzrostlých lip malolistých, středního výčetního obvodu cca 190 cm, 1 ks tisu červeného výšky 4 m. Pozůstatek kamenného pomníčku.

▪ „Zámecký park Grabštejn“ (k.ú. Grabštejn, části p.č. 34/1, 34/2 34/3, 284,2). Plocha okolí Zámku Grabštejn, nepěstěné (místy až zanedbané), většinou v minulosti cíleně založené struktury místy charakteru ochranného lesa na svazích, množství kvalitních i letitých vzrostlých jedinců, časté zmlazení probíhající sukcesí dřevin a keřů. Oplocený a veřejnosti nepřístupný areál. Nutnost pěstebních a sanačních zásahů.

▪ „Solitéra“ (k.ú. Grabštejn, část p.č. 276/3). Dominantní mohutná solitéra 1 ks topolu

černého, výčetního obvodu cca 440 cm, poblíž oplocení zámeckého parku.

Plochy a území VKP ze zákona tvoří jednu ze základních součástí kostry ekologické stability, a krajinářských a přírodních hodnot území.

Dotvoření nefunkčních prvků ÚSES (realizace formou veřejně prospěšných opatření) je odůvodněno nutností zajištění funkčnosti uvedených prvků i celého systému – blíže viz kap. C.5.3.

Návrh na údržbu nezemědělských i zemědělských pozemků tvořících údolní nivy okolí vodotečí (VKP ze zákona) je zdůvodněn snahou o zachování a navýšení druhové diverzity, a pro zamezení devastace zdejších biotopů a ekosystémů postupující sukcesí.

Návrh na likvidaci invazních druhů rostlin (zde zejména křídlatka) je zdůvodněn eliminací nebezpečí eskalace problému, a navýšení budoucích finančních nákladů na sanaci v případě dalšího šíření. Likvidace bude provedena v k.ú. Chotyně na p.č. 139, 655/1 a 798/1.

C.3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umisťování staveb a jiné využití území včetně různých opatření v území. Limity určují nepřekročitelnou hranici, hodnotu, nebo rozpětí pro využití a uspořádání předmětného území za účelem zajištění funkčnosti jeho systémů, bezpečnosti, ochrany přírody a zdravého životního prostředí.

Při řešení územního plánu jsou respektována ustanovení obecně závazných právních předpisů a norem, jsou dodržena všechna ochranná a bezpečnostní pásma, pokud se řešeného území dotýkají. Tyto limity vycházející z právních předpisů a správních rozhodnutí (vstupní limity) jsou zachyceny v grafické části Odůvodnění ÚP v Koordinačním výkrese.

Limity, které stanoví územně plánovací dokumentace jsou další omezení, která jsou vyvolána schválenou koncepcí ÚP (výstupní limity) jsou zakresleny v grafické části Odůvodnění ÚP v Koordinačním výkrese jako návrh.

Limity využití území, zejména ochranná pásma, jejichž šířka není v měřítku územního plánu zobrazitelná jsou v koordinačním výkrese reprezentovány svým nositelem, tj. např. vedením či sítí, která je pak v legendě označena zároveň jako limit využití území.

C.3.1 OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT

Limity využití území představují historicky cenné objekty, které byly dle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., prohlášeny za kulturní památky a zapsány do Ústředního seznamu nemovitých a movitých kulturních památek. Výpis ze seznamu je dále uveden v tabulkách.

Tab. C.3.1.a Seznam nemovitých národních kulturních památek v obci Chotyně

číslo rejstříku	popis památky	část obce
32126/5-4317	hrad Grabštejn	Grabštejn

Zdroj: NPU

Tab. C.3.1.b Seznam nemovitých kulturních památek v obci Chotyně

číslo rejstříku	popis památky	část obce
32126/5-4317	hrad Grabštejn	Grabštejn
29821/5-4318	zemědělský dvůr, s omezením: bez hospodářské budovy čp. 34 a pozemků st. p. č. 12, ppč. 210/1, 343/1, 343/2.	Grabštejn
30458/5-4316	smírčí kříž	Chotyně

Zdroj: NPU

Na území obce Chotyně bylo rozhodnutím Okresního úřadu v Liberci č.j. 1731/97 ze dne 11.12.1997 vyhlášeno ochranné pásmo kulturní a národní kulturní památky hradu Grabštejn, které chrání přirozené prostředí nemovité kulturní památky a dnes i národní kulturní památky hradu Grabštejn. Zvláště chráněny jsou dálkové pohledy na dominantní stavbu hradu Grabštejn z přístupových silnic od Hrádku nad Nisou, Václavic a Chotyně.

C.3.2 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Významné krajinné prvky

▪ VKP „ex lege“ (tj. dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), k nimž obecně patří „lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy“, z nichž v podmínkách řešeného území sem lze řadit veškeré lesy, vodní plochy (toky) přírodního charakteru, rybníky a údolní nivy,

▪ registrované VKP dle § 6 uvedeného zákona – v řešeném území se nevyskytují.

Územní systém ekologické stability

▪ všechny stávající skladebné prvky ÚSES lokální i regionální dle § 4 zákona

č. 114/1992 Sb.

C.3.3 OCHRANA VODNÍCH ZDROJŮ A TOKŮ

Ochranná pásma vodních zdrojů

V území nejsou provozovány zdroje pitné vody s vyhlášenými ochrannými pásmy. OP nevyužívaného vodního zdroje Chotyně nebylo nikdy vyhlášeno, zákres v grafické části je pouze informativní. Do severovýchodního výběžku k.ú. Grabštejn zasahuje OP 2. stupně a 3. stupně vodního zdroje Uhelná, k ochrannému pásmu Vápeňák bylo vydáno pouze územní rozhodnutí.

Pro úplnost v následují tabulce uvádíme výčet zdrojů a jejich ochranných pásem, kterými je území Chotyně a Grabštejna zásobováno.

Rozsah ochranných pásem zasahujících do řešeného území je zakreslen v grafické části dokumentace. Vodní zdroje jsou ve vlastnictví SVS a.s., Teplice, provozovatelem je SčVK a.s., Teplice.

Tab. č. C.3.3.a Ochranná pásma vodních zdrojů

Vodní zdroj	Druh zdroje	Vyhlášení OP	Ze dne	Poznámky
Dolní Suchá	jímací zářezy	ONV OVLHZ v Liberci Čj.: vod 894/88-405	2.11.1971	I. + II. stupně	OP mimo území vyhlášeno, zdroj provozován a využíván
Vápeňák	sb.jímky, zářez, štola	ONV, OVÚP v Liberci Výst.1-1836/75-154/24	24.11.1975	I.+ II. stupně	OP mimo území vydáno pouze územní rozhodnutí
Pekařka	vrty	ONV OVLHZ v Liberci Čj.: vod 2161/73-405/R	16.1.1974	I.+ II. stupně	OP mimo území vyhlášeno, zdroj provozován a využíván
Uhelná	vrt	ONV OVLHZ v Liberci Čj.: vod 2653/00-000 0000/71-405; 1213/71, 3539/72-405; 72/405	18.12.1972	I.+ II.+ III. stupně	OP mimo území vyhlášeno, zdroj provozován a využíván
Josefův Důl	vodní nádrž	Podklady neuvedeny			OP mimo území vyhlášeno, zdroj provozován a využíván

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV)

Řešené území není součástí žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Hranice CHOPAV Severočeská křída leží západně od řešeného území.

Výkon správy vodních toků

Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky, užívat pozemků sousedících s korytem toku. U významných vodních toků, v případě řešeného území se jedná o toky Lužická Nisa (2-04-07- 001) a Václavický potok (2-04-07-036), bude ponechán manipulační prostor v šířce nejvýše do 8,0 m od břehové čáry, u ostatních vodních toků nejvýše v šířce do 6,0 m od břehové čáry. Na správu vodních toků a nádrží se vztahují ustanovení Zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon).

C.3.4 OCHRANA PŮDNÍHO FONDU

Zemědělský půdní fond

Zemědělské půdy s I. a II. třídou ochrany jsou územním limitem pro změny využívání území (dle vyhlášky MZe č. 546/2002Sb, kdy výjimkou jsou záměry realizace veřejně prospěšných, zejména liniových staveb, realizace navržených prvků ÚSES, některá opatření navyšujících ekologickou stabilitu území (př. zalesňování vytipovaných pozemků, zakládání remízů ve scelených nadměrných honech orné půdy, apod.) podléhající příslušnému povolovacímu řízení a schvalovacímu procesu (důvodem je trvalá změna druhu dotčeného pozemku a způsob jeho využití – oproti pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin).

Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti – meliorace

Dle základní grafické evidence (digitální podklad) bylo v minulosti provedeno plošné odvodnění na značné ploše řešeného území. Většina takto meliorovaných ploch je tč. orně využívána, avšak značná část těchto pozemků je tč. součástí intenzivně sportovně a rekreačně využívaných ploch Golfklubu Grabštejn, některé okrajové a vnitřní enklávy rozsáhlých ucelených ploch jsou nevyužívané (na dlouhodobě nevyužívaných i s počínající sukcesí lesních dřevin), mnohdy se na těchto evidovaných plochách vyskytují i ostatní druhy pozemků (les, silniční komunikace…).

Celková plocha meliorovaných pozemků v řešeném území = 161 ha, tj. 17,8 % z celkové výměry ZPF.

Vzhledem k datování provedených realizací lze usuzovat, že podstatná část těchto zařízení (realizovaných v roce 1975, 1983 a 1985) je teoreticky funkční, pouze odvodnění v J části území o výměře 22,6 ha (realizace v 1962) je již za hranicí své teoretické funkčnosti (modelově 40 let).

C.3.5 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Územním limitem je obecně existence lesních porostů (VKP dle § 3 ze zákona č. 114/1992 Sb.) a ochranné pásmo 50 m od okraje lesa (či šířka dvojnásobné střední výšky mýtného věku). Hospodaření a využívání PUPFL je dostatečně regulováno Lesními hospodářskými plány a osnovami, koncipované již se zásadami a podmínkami ochrany přírody a dalších předpisů.

C.3.6 NEROSTNÉ SUROVINY

Ochrana ložisek nerostných surovin je zabezpečena právními předpisy (zákon č. 366/2000 Sb. – geologický zákon, zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 439/1992 Sb. – horní zákon a předpisy souvisejícími), vyhlášenými chráněnými ložiskovými územími (CHLÚ) a dobývacími prostory (DP).

V řešeném území jsou evidovány následující dobývací prostory chráněná ložisková území a ložiska:

Dobývací prostory (DP)

▪ DP 70057 Grabštejn, vytěžené, v DP umístěna linka na třídění šterkopísku.

▪ DP 71015 Xxxxxxxx XX, netěžené.

▪ DP 70895 Xxxxxxxxx X, vytěžené, umístěna skládka S-OO a kompostárna.

Chráněná ložisková území (CHLÚ)

▪ CHLÚ 00100000 Václavice.

▪ CHLÚ 00020100 Chotyně, vytěžené.

Chráněné ložiskové území 08060000 Hrádek n. N., (netěžené) bylo rozhodnutím č.j. 542/1234/G18/07/205 ze dne 5.2.2008 Ministerstva životního prostředí zrušeno (rozhodnutí přiloženo v kapitole G.2).

Ložiska výhradní (LV)

▪ Ložisko 300010000 Grabštejn, štěrkopísek. V rámci tohoto ložiska je 1 CHLÚ 00100000 Václavice a 2 DP 70057 Grabštejn a 71015 Václavce II. Ložisko leží v řešeném území cca z poloviny.

▪ Ložisko 300020100 Chotyně 1, štěrkopísek.

▪ Ložisko 300030000 Chotyně 2, štěrkopísek.

Ložiska nevyhrazených nerostů (LNN)

▪ Ložisko D 3000200 Chotyně, štěrkopísky, těžba dřívější povrchová. Není limitem využití území, je uvedeno pouze informativně.

▪ Ložisko D 5232000 Oldřichov – Hrádek nad Nisou, štěrkopísky, těžba současná povrchová. Není limitem využití území, je uvedeno pouze informativně.

Ložiska nebilancovaná (LN)

▪ Ložisko N 5268700 Žitavská pánev, hnědé uhlí, dosud netěženo. Není limitem využití území, je uvedeno pouze informativně. Do řešeného území zasahují dvě části tohoto ložiska:

🢭 526870001

🢭 526870002

Prognózní zdroje (PZ)

▪ Prognózní zdroj Q 9034600 Chotyně, cihlářská surovina, dosud netěženo. Není limitem využití území, je uveden pouze informativně.

C.3.7 OCHRANNÁ PÁSMA SILNIČNÍ SÍTĚ A DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI

Ochranné pásmo silnice mimo zastavěné území nebo území určené k souvislému zastavění je podle zákona o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upraveno svislými rovinami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti:

▪ 50 m od osy komunikace u silnice I. třídy

▪ 15 m od osy komunikace u silnice II. třídy

▪ 15 m od osy komunikace u silnice III. třídy

Ochranné pásmo dráhy je dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách vymezeno svislou plochou ve vzdálenosti 60 m od osy koleje.

C.3.8 OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODNÍCH ŘADŮ A KANALIZAČNÍCH STOK

K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen ochranná pásma), která jsou stanovena zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.

Ochranná pásma vodovodních řadů

Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu:

▪ u vodovodních řadů do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,

▪ u vodovodních řadů nad průměr 500 mm, 2,5 m.

Ochranná pásma kanalizačních stok

Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny kanalizační stoky na každou stranu:

▪ u kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,

▪ u kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m.

Pásmo ochrany prostředí kanalizačních objektů

Velikost pásma ochrany prostředí ČOV a čerpacích stanic kanalizace je zohledněn v TNV 75 6011 Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení:

▪ u stávajících ČOV CNP 40 m3/den a ČOV VÚ Grabštejn je to 50,0 m,

▪ u ČOV pro 4 RD je vzdálenost 20,0 m,

▪ u čerpací stanice s výpočtovou kapacitou do 500 m3/den 5,0 m.

C.3.9 OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ

Podle Energetického zákona č. 458/2000 Sb. § 68 jsou ochranná pásma:

▪ u středotlakých plynovodů a přípojek v zastavěném území obce 1 m na obě strany od půdorysu,

▪ u ostatních plynovodů a přípojek 4 m na obě strany od půdorysu,

▪ u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu.

V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit plyn. zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební činnost, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálu lze provádět pouze se souhlasem provozovatele plynárenského zařízení. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.

Bezpečnostní pásma:

▪ regulační stanice vysokotlaké – 10 m,

▪ vysokotlaké plynovody do DN 250 – 20 m.

V bezpečnostním pásmu lze zřizovat stavby pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele plynového zařízení, viz. Energetický zákon č. 458/2000 Sb. § 69.

C.3.10 OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTROROZVODNÝCH ZAŘÍZENÍ

Energetický zákon č. 458/2000 Sb stanoví ochranná pásma v § 46 následovně:

▪ u nadzemního vedení s napětím nad 1 kV do 35 kV včetně – pro vodiče bez izolace je ochranné pásmo 7 m od krajního vodiče na obě strany,

▪ u nadzemního vedení s napětím nad 35 kV do 110 kV včetně je ochranné pásmo 12 m od krajního vodiče na obě strany,

▪ u podzemního vedení s napětím do 110 kV včetně je ochranné pásmo 1 m po obou stranách krajního kabelu.

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami:

▪ u stožárových stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí je ochranné pásmo 7 m,

▪ u kompaktních zděných stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí je ochranné pásmo 2 m,

▪ u vestavných elektrických stanic je ochranné pásmo 1 m od obestavění.

V ochranném pásmu je zakázáno:

▪ zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby, umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, uskladňovat hořlavé a výbušné látky,

▪ provádět bez souhlasu vlastníka zemní práce,

▪ provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení, nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,

▪ provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Provozovatel přenosové soustavy může udělit písemný souhlas s činností v ochranném

pásmu.

Osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkostí

ochranných pásem s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy a provést opatření k jejich omezení.

U zařízení vybudovaných před účinností zákona č. 458/2000 Sb. zůstávají zachována ochranná pásma podle dříve platných předpisů (Vládní nařízení č. 80/1957, Vyhláška MPE č. 153/1961, Zákon č. 222/1994 Sb):

▪ u nadzemního vedení VN je ochranné pásmo 10 m (v lesních průsecích 7 m) na každou stranu od krajního vodiče,

▪ u stožárových trafostanic VN/NN se stanoví šířka ochranného pásma jako u vedení VN,

▪ u nadzemního vedení od 60 do 110 kV včetně je ochranné pásmo 15 m na každou stranu od krajního vodiče,

▪ u nadzemního vedení od 110 do 220 kV včetně je ochranné pásmo 20 m na každou stranu od krajního vodiče,

▪ u nadzemního vedení od 220 do 400 kV včetně je ochranné pásmo 25 m na každou stranu od krajního vodiče,

▪ u kabelového vedení všech napětí je ochranné pásmo 1 m na každou stranu,

▪ ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m měřené kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.

Ochranné pásmo malé vodní elektrárny je 20 m.

C.3.11 OCHRANNÁ PÁSMA TELEKOMUNIKAČNÍCH ZAŘÍZENÍ

Zákon o telekomunikacích č. 151/2000 Sb. v § 92 stanoví ochranné pásmo pro podzemní telekomunikační sítě 1,5 m po stranách krajního vedení.

V ochranném pásmu je zakázáno:

▪ provádět bez souhlasu vlastníka zemní práce,

▪ zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by jinak znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu,

▪ vysazovat trvalé porosty.

Podle Telekomunikačního zákona č. 151/2000 Sb. v § 92 odst. 5 vznikají ochranná pásma nadzemních zařízení dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí vydaného v souladu se Zákonem č. 50/1976 Sb.

Dle § 92 odst. 6 Telekomunikačního zákona je v ochranných pásmech zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení.

V § 88 požaduje Telekomunikační zákon dále aby provozovatelé zařízení nezpůsobovali vysokofrekvenční rušení telekomunikačních zařízení, poskytování telekomunikačních služeb nebo provozování radiokomunikačních služeb. Za rušení se považuje také elektromagnetické stínění nebo odrazy elektromagnetických vln stavbami.

Doporučuje se, aby stavby kolem základových stanic mobilních operátorů a v trase jejich MW spojů byly předem projednány z hlediska rušení s provozovateli.

C.3.12 OCHRANA PŘED ZÁPLAVAMI

Dle zákona č. 254/2001 Sb. (dále jen vodního zákona) – povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Pro ochranu území před záplavami jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad.

Řešeným územím protéká Lužická Nisa, do které se vlévá Václavický potok. Do těchto toků se vlévají i další bezejmenné přítoky.

V řešeném území je stanoveno záplavové území Lužické Nisy Q100. Aktivní zóna stanovena nebyla. Záplavové území Q100 je zakresleno v grafické části dokumentace.

C.3.13 ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ

Zastavěné území nemá obec Chotyně vymezeno ani stávajícím ÚPSÚ z roku 1996, který obsahuje pouze intravilán z roku 1966, ani samostatným postupem. Zastavěné území bylo vymezeno v Průzkumech a rozborech a aktualizováno v územním plánu v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu k datu 15. 9. 2008. Toto zastavěné území vymezené územním plánem se jeho vydáním jako opatření obecné povahy stane územním limitem.

C.4 ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

C.4.1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

C.4.1.1 ZÁKLADNÍ SILNIČNÍ SÍŤ

Silnice I/35

Návrhová kategorie silnice I/35 S 24,5/80 je v souladu s výhledovou kategorizací dálniční a silniční sítě do roku 2030 pro Liberecký kraj dle programu Ředitelství silnic a dálnic ČR. V I. etapě bylo rozhodnuto o realizaci dvoupruhového uspořádání silnice v kategorii S 11,5/80. V trase jsou navrhována mimoúrovňová vykřížení se silnicí II/635 a s místní obslužnou komunikací do pískovny. Dopravní přístup do Hrádku nad Nisou je zprostředkován v této etapě úrovňovou křižovatkou se silnicí III/2716.

Stávající úsek trasy silnice I/35 v katastru obce Chotyně bude vyřazen ze sítě silnic

I. třídy.

Přeřazená silnice I/35 do silnic II. třídy

Návrhová kategorie přeřazené silnice I/35 do silnic II. třídy S 7,5/60 odpovídá návrhovým

intenzitám dopravy i dopravnímu významu silnice. Ve vazbě na vyšší silniční síť, to znamená trasu silnice I/35, se navrhuje odklon do trasy stávající silnice III/2713 směrem do situované MÚK Václavice. V úseku Grabštejn – Václavice je řešena úprava šířkového uspořádání tělesa silnice pro možnost vedení segregované cyklotrasy č. 3069. Západně od MÚK Václavice je navržena plocha dopravní infrastruktury – silniční pro zlepšení směrových parametrů.

Silnice III/2711

Ve vazbě na dopravním význam silnice je navrhována její kategorie S 7,5/50. V křižovatce se silnicí III/2715 jsou navrhovány stavební úpravy trasy ve vztahu ke zvýšení bezpečnosti pěší a autobusové dopravy. Z důvodů zvýšení bezpečnosti cyklistického provozu vyhledat propojení mimo silniční trasu.

Lokální komunikační závady, především v nevyhovujících šířkových a směrových poměrech, musejí být odstraňovány ve vztahu k normovým parametrům návrhové kategorie silnice.

Silnice III/2713

Kategorie silnice S 7,5/60 je navrhována ve vazbě na dopravním význam. Z pohledu koncepce silničního skeletu v prostoru obce Chotyně s přeložkou silnice I/35 je stávající úsek trasy silnice III/2713 (Grabštejn – Václavice) přeřazen do kategorie silnic II. třídy. Z křižovatky Grabštejn je trasa silnice prodloužena ve směru na Hrádek nad Nisou v trase vyřazeného úseku silnice I/35. Z důvodů zvýšení bezpečnosti pěších v prostoru podjezdu pod železniční tratí je řešeno rozšíření profilu o jednostranný chodník.

Lokální komunikační závady, především v nevyhovujících šířkových a směrových poměrech, musejí být odstraňovány ve vztahu k normovým parametrům návrhové kategorie silnice.

Silnice III/2715

Ve vazbě na dopravním význam silnice je navrhována její kategorie S 6,5/50. Pro nízké intenzity dopravy v úseku Hrádek nad Nisou – Chotyně je řešeno vyřazení tohoto úseku ze silniční sítě a přeřazení do sítě místních komunikací. V křižovatce se silnicí III/2711 jsou navrhovány stavební úpravy trasy ve vztahu ke zvýšení bezpečnosti pěší a autobusové dopravy.

Lokální komunikační závady, především v nevyhovujících šířkových a směrových poměrech, musejí být odstraňovány ve vztahu k normovým parametrům návrhové kategorie silnice.

C.4.1.2 MÍSTNÍ KOMUNIKACE

Z důvodů přeložky silnice I/35 v severní části území obce je navrhován na místní komunikaci do pískovny objekt podjezdu. Vzhledem k nízkým intenzitám dopravy na průtahu silnice III/2715 v úseku Hrádek nad Nisou – Chotyně je řešeno vyřazení tohoto úseku ze silniční sítě a přeřazení do sítě místních komunikací. Do nových ploch obytné zástavby jsou navrhovány místní obslužné komunikace v odpovídajících kategoriích šířkového uspořádání a u ostatních stávajících propojení je navrhováno rozšíření do parametrů příslušné kategorie.

Lokální komunikační závady, především v nevyhovujících šířkových a směrových poměrech, musejí být odstraňovány ve vztahu k normovým parametrům návrhové kategorie.

C.4.1.3 AUTOBUSOVÁ DOPRAVA

Ve vazbě na nutné zvýšení celkové bezpečnosti silničního provozu jsou v prostoru autobusových zastávek navrhovány zálivy pro vozidla a bezpečné pěší přístupy. V křižovatce silnic III/2711 x III/2715 je pak toto nutno koncepčně řešit v souvislosti s komplexními stavebními úpravami.

C.4.1.4 DOPRAVA V KLIDU

Z důvodů zvýšené atraktivity hradu Grabštejn a Golf klubu je navrhováno rozšíření a odpovídající stavební uspořádání odstavných ploch pro návštěvníky. V centrální části obce se v těchto souvislostech navrhuje rozšíření odstavných ploch.

C.4.1.5 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Plocha celostátní železniční dráhy 089 Liberec – Žitava – Rybniště je v řešeném území stabilizována. Její vysoký násep zásadním způsobem zasáhl do podoby centra obce Chotyně a rozdělil obec na dvě části spojené úzkým propustkem, proto územní plán navrhuje rozšíření silničního podjezdu pod železniční tratí pro zajištění bezpečného průchodu pěších a lepšího propojení obou částí sídla.

C.4.1.6 PĚŠÍ, TURISTICKÉ A CYKLISTICKÉ TRASY

Vzhledem k nižším intenzitám pěšího provozu nejsou navrhovány alespoň jednostranné chodníky podél průtahů silnic III. třídy, ale jen v kratších úsecích v centrální části obce podél silnic III/2711 a III/2713 (železniční viadukt) ve vazbě na vyšší četnost provozu.

V rozsahu cyklotras a cyklostezek je z důvodů zlepšení cykloturistických vazeb navrhováno nové propojení cyklostezkou ve směru na Hrádek nad Nisou od prostoru hradu po křižovatku se silnicí III/2713. V souběhu s trasou přeřazené silnice I/35 do silnic II. třídy do prostoru MÚK Václavice jsou na cyklotrase č. 3069, z důvodů zvýšení bezpečnosti cykloturistického provozu, navrhována opatření v oddělení silničního provozu. Navrhuje se přeložení cyklotrasy č. 14 na pravý břeh Lužické Nisy mimo stávající trasu silnice III/2711, tak aby využila méně zatížené místní komunikace (včetně úseku silnice III/2715 navržené k přeřazení do místních obslužných komunikací).

Z důvodů zvýšení atraktivity pěší turistiky a cyklistické dopravy je nezbytné zkvalitňovat zázemí a celkový servis pro turisty a cykloturisty.

Na kříženích pěších, turistických a cykloturistických tras s automobilovým provozem je nutno organizačními nebo stavebně-technickými opatřeními zvyšovat celkovou bezpečnost.

C.4.1.7 HLUK Z DOPRAVY

V souladu s potřebným omezováním nepříznivých dopadů hluku z dopravy jsou navrhována urbanistická, dopravně-organizační a technická opatření:

▪ oddálení trasy silnice I/35 od zastavěné území obce

▪ vhodné urbanistické řešení územních celků na území obce

▪ situování takových objektů u komunikace jejichž funkce nevyžaduje protihlukovou ochranu

▪ ochranná zeleň

▪ ochrana vnitřního prostředí objektů

Vymezení hlukem ohroženého území

Metodika stanovení úrovně hluku je dána „Novelou metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy“ a „Metodickými pokyny pro výpočet hladin hluku z dopravy“.

Pro zástavbu podél silnic I. a II. třídy a hlavních městských komunikacích lze použít

korekci:

▪ základní hladina hluku 50 dB(A)

▪ korekce + 5 dB(A), +10 dB – sil. I/35 max. přípustná hladina Laeq 55 dB(A), 60 dB(A) – sil. I/35

Vynesením izofony 55 dB(A) do situace je určen rozsah území potencionálně ohroženého

vyšší hladinou hluku než je maximálně přípustné.

Výpočet hluku

silniční doprava železniční doprava

X = F1 . F2 . F3 X = 140 . F4 . F5 . F6 . m

Y = 10 lgX - 10,1 Y = 10 lgX + 40

F1 = faktor dopravního proudu F4 = faktor druhu trakce

F2 = faktor podélného sklonu nivelety F5 = faktor okamžité rychlosti F3 = faktor druhu krytu vozovky F6 = faktor počtu vozidel vlaku

silnice	I/35	III/2711	žlz. trať Liberec - Rybniště
S voz./24 hod.	9 800	2 200	M vlaků/24 hod.	58
počet NA/24 hod.	1 800	250	m vlaků/hod.	2,42
počet OA/24hod	8 000	1 950	VN km/hod.	80
F1	78 489 198	18 423 125	F4	1,00
F2	1,25	1,00	F5	1,20
F3	1,00	1,00	F6	0,60
X	98 111 498	18 423 125	X	243
Y	69,8	61,5	Y	63,8
vzdálenost izofony 55 dB(A) 60 dB(A)	55 m	20 m	vzdálenost izofony 55 dB(A)	50 m

Vyhodnocení rozsahu hlukem ohroženého území

Z výpočtu a vynesení izofony 55 dB(A) do situace je zřejmé, že hladinou vyšší je ohrožena zástavba v území podél průtahů silnic III. třídy a v souběhu s železniční tratí. Podél trasy přeložky silnice I/35 se negativní účinky hluku neprojevují vzhledem k excentrické poloze komunikace mimo zástavbu.

C.4.2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

C.4.2.1 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

C.4.2.1.1 VODNÍ NÁDRŽE

Územní plán zachovává stávající vodní nádrže na území obce, jedná se zejména o tyto:

▪ Grabštejnský rybník

▪ Václavický rybník

▪ Chotyňský rybník

▪ Biologický rybník

▪ Rybník u golfového hřiště

▪ Vodní nádrž statek

Jedná se zejména o vodní nádrže s funkcí vodohospodářskou, ekologicko stabilizační, krajinotvornou, protipožární a částečně též protipovodňovou.

Nové vodní nádrže územní plán nenavrhuje.

C.4.2.1.2 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU SOUČASNÝ STAV

Obec Chotyně, k.ú. Chotyně

Obec leží jihovýchodně od Hrádku nad Nisou v nadmořské výšce 260-280 m n.m.

Jedná se o obec do 1000 EO s cca 19 rekreačními objekty. Předpokládá se mírný rozvoj obce. Zástavba je rozptýlená, spadá do povodí Lužické Nisy, respektive do povodí Václavického potoka, který je pravostranným přítokem lužické Nisy. Zájmové území obce Chotyně nespadá do žádné CHOPAV ani CHKO.

Obec Chotyně je napojena na skupinový vodovod řadem DN100 do vodojemu Chotyně 100 m3 (320,15/317,65). Do vodojemu jsou také napojeny místní zdroje a to zářezy Chotyně o vydatnosti 0,6 l/s.

Na vodovod je napojeno cca 95% obyvatel.

Rozvodná síť v obci Chotyně je zastaralá po stránce stavební a hydraulické. Stávající síť je z potrubí OCDN40-125 a je v havarijním stavu. V roce 2005 proběhla rekonstrukce vodovodu v úseku od OÚ po redukční šachtu v délce cca 820 m z potrubí PEDN100.

Obec Chotyně, k.ú. Grabštejn

Místní část obce Chotyně – Grabštejn leží východním směrem od Hrádku nad Nisou v nadmořské výšce 290-320 m. V Grabštejn žije do 200 trvale žijících obyvatel a cca 9 rekreačních objektů. Zástavba je rozptýlená, výrazný rozvoj se nepředpokládá. Je zde vojenský útvar (200 osob). Území odvodňuje Václavický potok, který ústí v obci Chotyně jako pravostranný přítok do Lužické Nisy. Sídlo nespadá do žádné CHKO a CHOPAV.

Vodovodní síť Grabštejna je napojena na přivaděč z VDJ Uhelná 100 m3 (343,7/341,2) do vodojemu Hrádek 1000 m3 odbočným řadem délky 649 m. Na vodovod je napojeno cca 83% obyvatel. Vojenská posádka je napojena na přivaděč do VDJ Hrádek nad Nisou.

NÁVRH

ZDROJE VODY

Zdroje vody jsou pro současný stav a pro budoucí navržený rozvoj obce dostatečné. Jde o zářezy Chotyně (0,6 l/s), zářezy Vápenný vrch (1,0 l/s) a dotaci z přivaděče vedoucího od vodojemu Sv. Xxx do vodojemu Hrádek nad Nisou.

Územní plán nenavrhuje nové zdroje vody.

AKUMULACE PITNÉ VODY – VODOJEMY

Současný stav akumulace pitné vody ve vodojemu Chotyně (100 m3), ve vodojemu Uhelná (100 m3) a ve vodojemu Sv. Xxx (2x650 m3) je dostatečný pro současný stav a pro navržený rozvoj obce Chotyně včetně sídla Grabštejn. Územní plán nové vodojemy nenavrhuje.

VODOVODNÍ SÍŤ

Územní plán navrhuje nové úseky vodovodní sítě, které budou zásobovat navržené zastavitelné plochy. Tyto nové úseky vodovodního potrubí budou napojeny na stávající vodovodní síť.

Nové navržené plochy budou napojeny na stávající vodovod zásobními řady DN80 – DN100, vždy PN10. V celé obci je třeba pokračovat v rekonstrukci stávajícího ocelového potrubí z roku 1928 za nové PEDN80 – DN100. Tlakové poměry ve spotřebišti a v nově navržených plochách bydlení jsou odvozeny od umístění stávajícího VDJ Chotyně, VDJ Uhelná a VDJ Suchá a od nastavení redukčního ventilu v RŠ Chotyně.

I. tlakové pásmo od VDJ Chotyně (320 – 15 = 305 m n.m. pro Chotyni) je vesměs vyhovující pro převážnou část stávající zástavby a nově navrženou výstavbu.

Tlakové pásmo od redukčního ventilu v RŠ-Chotyně (a to její horní úroveň) je o cca 5 m níže než minimální hladina ve VDJ Chotyně.

Pro výstavbu v části obce Chotyně od VDJ po trať ČD bude omezující vrstevnice 305 m n.m.

Pro výstavbu za tratí ČD včetně osady Grabštejna bude omezující vrstevnice 295 m n.m. (o cca 10 m níže na pokrytí ztráty hydrodynamického tlaku vlivem proudění v potrubí).

II. tlakové pásmo od VDJ Uhelná (343,7/341,2). Pro toto tlakové pásmo bude omezující vrstevnice 320 m n.m. Do tohoto tlakového pásma zasahují navržené plochy GB01, GB02, GM01 a GM02.

III. tlakové pásmo od VDJ Suchá 16 m3 (410/408 m n.m.).

ZÁKLADNÍ ROZMĚRY NAVRŽENÉHO VODOVODU

Tab. č. C.4.2.1.2.a Základní rozměry navrženého vodovodu

Tlakové pásmo	DN [mm]	Délka [m]
VDJ Uhelná	> 80	425
VDJ Chotyně nebo RS Chotyně	> 80	3034
Vodovod celkem ÚP		3459

HYDROTECHNICKÉ VÝPOČTY

Tab. č. C.4.2.1.2.b Hydrotechnické výpočty – vodovod

katastrální území	EO [počet]	qspec [l/den/EO]	Qp [l/den]	Qp [m3/den]	kd	Qd-max *1) [m3/den]	kh	q *2) [l/s]
Chotyně	726	150	108900	108,9	1,5	163,4	2,2	4,2
Grabštejn	220	150	33000	33	1,5	49,5	2,2	1,3
Obec Chotyně celkem	946	150	141900	141,9	1,5	212,9	2,2	5,5

Pozn.: *1) objem vodojemu

*2) průtoky pro ZŘ

C.4.2.1.3 KANALIZACE

SOUČASNÝ STAV

V současné době jsou odpadní splaškové vody likvidovány buď pomocí septiků a dalšího stupně dočišťování se zaústěním do místních recipientů, nebo přes septiky vsakovány do vod podzemních. Dalším typem stávajícího odkanalizování je „žumpové hospodářství“ s odvozem kalů na ČOV Hrádek nad Nisou.

Oddílná kanalizace existuje pouze u zástavby 4RD (pod CB18, levý břeh Lužické Nisy).

Další úseky stávající kanalizace jsou kombinací dešťové kanalizace, zakrytých bezejmenných vodotečí a splaškové kanalizace a jejich současný stav není dobrý. Trasu kanalizace lze mnohdy těžko určit vzhledem k tomu, že na její trase jsou zakryty poklopy.

Současná kanalizace bude použita po provedení oddílné splaškové kanalizace, pro odvádění dešťových odpadních z komunikací, manipulačních ploch a podobně a vody z této kanalizace budou neškodně odvedeny do příslušného recipientu.

NÁVRH

KANALIZAČNÍ SYSTÉM

V souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje se navrhuje odkanalizování obce Chotyně (k.ú. Chotyně a k.ú. Grabštejn) vybudováním oddílné splaškové kanalizace, která bude zachytávat splaškové odpadní vody a neškodně je odvádět na stávající ČOV v Hrádku nad Nisou.

Návrh představuje společné odkanalizování obou katastrálních území s tím, že sídlo Grabštejn může v rámci I. etapy být odkanalizováno žumpovým hospodářstvím s odvozem kalů na ČOV Hrádek nad Nisou nebo pomocí septiků, biofoltrů a do recipientu, nebo do vsakovacího prvku (studna, drenáž).

Vzhledem ke konfiguraci terénu, je navržena doprava splaškových odpadních vod na ČOV Hrádek nad Nisou kombinací gravitačních stok a tlakové kanalizace přes několik čerpacích stanic. Trasy kanalizačních stok jsou navrženy především po pozemcích ve vlastnictví obce, nebo Krajské správy silnic Libereckého kraje a jen sporadicky po soukromých pozemcích. Po geodetickém zaměření celé zájmové oblasti je možná revize počtu čerpacích stanic.

Čerpací stanice OV budou ze železobetonových prefabrikátů a budou opatřeny čerpadly s mělniči nečistot. Kanalizační potrubí gravitačních stok bude provedeno z plastů DN250-400. Kanalizační potrubí tlakové bude provedeno z plastů DN80-DN100.

Územní plán navrhuje nové kanalizační řady pro odkanalizování navržených zastavitelných ploch. Převážně jsou umístěny ve stávajících či navržených komunikacích. V místech, kde to není možné pak v rámci jiných ploch.

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

Splaškové odpadní vody z Obce Chotyně je navrženo odkanalizovat na stávající ČOV Hrádek nad Nisou. Dle PRVKÚK má ČOV v Hrádku nad Nisou dostatečnou kapacitu na čištění odpadních vod také z obce Chotyně.

Jde o průměrnou denní produkci OV v tomto množství:

▪ sídlo Chotyně: 108,9 m3/den

▪ sídlo Grabštejn: 33,0 m3/den

▪ obec Chotyně celkem: 141,9 m3/den

DEŠŤOVÁ KANALIZACE

Pro odvedení povrchových dešťových odpadních vod z komunikací a manipulačních ploch z dotčeného území budou sloužit stávající stoky jako doposud s tím, že splaškové vody ze stávající kanalizace budou převedeny do nové splaškové kanalizace. U zástavby, která je napojena na současnou kanalizaci jednotné soustavy se způsob odvedení dešťových vod nebude měnit (4RD).

Odvedení dešťové vody z nově navržené zástavby:

Perspektivní se jeví akumulace dešťových vod s následným využitím. K tomu slouží různé nádrže, pro celoroční provoz podzemní, u malých objektů (např. rodinných domů) se pro akumulaci většinou uplatní plastové nádrže monolitické konstrukce, oblíbené pro velmi snadnou montáž a jejichž životnost je prakticky neomezená. Využití je možné například k zálivce zahrady.

Vzhledem k vhodným hydrogeologickým poměrům se také uplatní likvidace dešťových vod prostým vsakováním do terénu, nebo vsakování pomocí vsakovacích studní, nebo pomocí vsakovací drenáže, nebo pomocí vsakovacích tunelů. Plochu případného vsakování určí hydrogeologický průzkum. Geologické prostředí u rozvojové plochy CB22 a CB23 je nutné před rozhodnutím o způsobu likvidace dešťových vod podrobně geologicky prozkoumat neboť jde o horniny sprašového charakteru se značnou kapilární vzlínavostí.

Řešení likvidace dešťových vod vybudováním nové oddílné dešťové kanalizace v této rozptýlené zástavbě se nejeví po stránce hydrologické a ekonomické jako příliš vhodné, kromě uvedené plochy CB22 a CB23.

ZÁKLADNÍ ROZMĚRY STÁVAJÍCÍ A NAVRŽENÉ KANALIZACE

Tab. č. C.4.2.1.3.a Stávající kanalizace

Stávající kanalizace	DN [mm]	délka [m]
▪ jednotná		2027
▪ splašková		1007
▪ dešťová		515

Tab. č. C.4.2.1.3.b Navržená splašková kanalizace v řešeném území

Navržená splašková kanalizace (celkem k.ú. Chotyně a k.ú. Grabštejn)	DN [mm]	délka [m] / ks
▪ gravitační stoky	> 250	8665
▪ tlaková kanalizace	> 80	1185
▪ čerpací stanice OV	≥ 2000	6 ks

Tab. č. C.4.2.1.3.c Navržená splašková kanalizace včetně vyvolaných investic

Navržená splašková kanalizace (dle jednotlivých k.ú. včetně Donína – vyvolaná investice)	DN [mm]	délka [m] / ks
k.ú. Chotyně
▪ gravitační stoky	> 250	8665
▪ tlaková kanalizace	> 80	1185
▪ čerpací stanice OV	≥ 2000	6 ks
k.ú. Grabštejn
▪ gravitační stoky	> 250	1507
▪ tlaková kanalizace	> 80	0
▪ čerpací stanice OV	≥ 2000	0 ks
k.x. Xxxxx
▪ gravitační stoky	> 250	959
▪ tlaková kanalizace	> 80	150
▪ čerpací stanice OV	≥ 2000	0 ks
vše celkem (k.ú. Chotyně + k.ú. Grabštejn + k.x. Xxxxx)
▪ gravitační stoky	> 250	11131
▪ tlaková kanalizace	> 80	1335
▪ čerpací stanice OV	≥ 2000	6 ks

HYDROTECHNICKÉ VÝPOČTY

Tab. č. C.4.2.1.3.d Hydrotechnické výpočty – kanalizace

k.ú.	EO [počet]	qspec [l/den/EO]	Qp [l/den]	Qp [m3/den]	kh	Qh-max [l/s]
Chotyně	726	150	108900	108,9	4,6	5,8
Grabštejn	220	150	33000	33	4,6	1,8
obec Chotyně celkem	946	150	141900	141,9	4,6	7,6

C.4.2.2 ENERGETIKA A SPOJE

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Zásobování plynem v řešeném území zajišťuje RWE – Severočeská plynárenská, a.s. Trasy plynovodů byly převzaty z dat pro ÚAP ORP Liberec. Distribuční regulační stanice VTL/STL Chotyně 1200 m3/hod je připojena z VTL plynovodu DN 300 Jitrava – Hrádek nad Nisou. Regulační stanice je připojena VTL přípojkou DN150.

Navrhované úpravy:

V katastrálním území Chotyně a Grabštejn je požadavek na navýšení odběru plynu – 2300 kW převážně pro bydlení. V lokalitách přilehlých ke stávajícím STL plynovodům se navrhuje rozšíření plynovodů podél komunikací. Přípojky k jednotlivým odběratelům nejsou předmětem územního plánu.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Distribuci elektrické energie v řešeném území zajišťuje ČEZ distribuce, a.s. Poloha RZ 110/22 kV, poloha trafostanic, trasy stávajících sítí 110 kV a 22 kV vč. ochranných pásem byly převzaty z dat pro ÚAP ORP Liberec. Údaje o výkonech trafostanic a jejich využití provozovatel neposkytl.

Území je napájeno z RZ 110/22 kV Hrádek nad Nisou (leží na území obce Chotyně) prostřednictvím vedení 22 kV a trafostanic VN/NN. Rozvody NN nejsou předmětem řešení územního plánu.

Tab. č. C.4.2.2.a Seznam stávajících trafostanic

číslo	název
T 675	Chotyně – Praga
T 678	Chotyně – Mlýn
T 679	Chotyně – U mlékárny
T 680	Chotyně – Ohýbárna
T 713	Grabštejn – Statek
T 730	Grabštejn – Obecní
T 740	Chotyně – Drůbežárna
T 771	Chotyně – Družba
T 784	Chotyně – MŠ
T 3042	Chotyně – Xxxxxxx

Navrhované úpravy:

Popis požadavků a navržené úpravy:

▪ pro lokality CB13, CB14, CB15, CO01 je navržena trafostanice TN2, přívod vrchním vedením 22 kV

▪ pro lokality GB01, GB02, GM01, GM02 a GD01 je navržena trafostanice TN3, přívod kabelovým vedením 22 kV

▪ ostatní lokality připojit z rozvodů NN po jejich případném posílení a po případném navýšení výkonu stávajících trafostanic v souladu s Energetickým zákonem

▪ v místě křížení vedení 110 kV a 22 kV se silnicí I/35 dojde k úpravě vedení, trasa zůstane stávající s minimální odchylkou

▪ přívod 22 kV ke stávající trafostanici T 680 přeložit do souběhu s komunikací, přívod kabelovým vedením

▪ přívod 22 kV ke stávající trafostanici T 771 přeložit do souběhu s komunikací, přívod vrchním vedením

▪ trafostanici T 784 přemístit o cca 5 m z důvodu stavby komunikace.

Celkem v řešeném území může dojít k navýšení soudobého odběru o 2300 kW.

Tab. č. C.4.2.2.b Způsob připojení navržených lokalit

ozn. plochy	výměra [m2]	navržené využití plochy včetně orientační kapacity	Požadavky		Připojení
			elektro [kW]	plyn [m3/h]	elektro	plyn
GB01	10 348	bydlení – individuální venkovské – 4 RD	12	4	nová trafostanice TN3	viz GB 02, GB 03
GB02	38 489	bydlení – individuální venkovské – 14 RD	35	14	nová trafostanice TN3	STL 300 m
GB04	3 689	bydlení – individuální venkovské – 1 RD	3	1	z rozvodů NN	STL v místě
CB05	4 742	bydlení – individuální venkovské – 2 RD	5	2	z rozvodů NN	STL v místě
CB06	1 989	bydlení – individuální venkovské – 1 RD	3	1	z rozvodů NN	STL v místě
CB08	17 763	bydlení – individuální městské – 11 RD	30	11	z T 680 a T 740	STL 900 m
CB10	15 062	bydlení – individuální městské – 10 RD	25	10	T 740 v místě	STL v místě
CB11	11 525	bydlení – individuální městské – 6 RD	15	6	T 740 v místě	STL v místě
CB13	17 070	bydlení – individuální městské – 11 RD	30	11	nová trafostanice TN2	STL 300 m
CB14	10 097	bydlení – individuální městské – 6 RD	15	6	viz CB 13	STL 250 m
CB15	6 344	bydlení – individuální městské – 4 RD	10	4	viz CB 13	viz CB 13
CB17	2 703	bydlení – individuální městské – 1 RD	3	1	z rozvodů NN	STL 150 m
CB18	8 179	bydlení – individuální venkovské – 4 RD	10	4	z T 771	STL 700 m
CB19	4 708	bydlení – individuální venkovské – 2 RD	5	2	z T 771	viz CB 18
CB20	12 451	bydlení – individuální venkovské – 2 RD	5	2	z T 764	viz CB 18
CB21	8 954	bydlení – individuální venkovské – 3 RD	8	3	z T 764	viz CB 18
CB22	1 983	bydlení – individuální venkovské – 1 RD	3	1	z rozvodů NN	viz CB 23
CB23	18 199	bydlení – individuální venkovské – 9 RD	20	9	z T 3042	STL 600 m
CB24	16 746	bydlení – individuální městské – 11 RD	30	11	z T 3042	STL 400 m
CB26	1 041	bydlení – individuální městské – 1 RD	3	1	z rozvodů NN	STL v místě
CB27	2 066	bydlení – individuální venkovské – 1 RD	3	1	z T 764	STL 700 m
CB28	7 566	bydlení – individuální venkovské – 3 RD	8	3	z T 764	STL 700 m
CB29	20 799	bydlení – individuální městské – 12 RD	33	12	z T 740	STL v místě
CT01	3 914	golf – zázemí	5		z rozvodů NN
CT02	8 257	střelnice	10		z T 681
CO01	4 072	DPS 29 BJ	50	6	z T 678	STL 100 m
GM01	3 852	plochy občanského vybavení – komerční	50	10	z T 730	STL 300 m
GM02	14 853	plochy občanského vybavení – komerční	80	40	nová trafostanice TN3	STL 200 m
GM03	2 596	plochy občanského vybavení – komerční	30	10	nová trafostanice TN3	STL v místě
GD01	0 000	xxxxxxxxxx, xxxxxx	00		xxxx xxxxxxxxxxxx XX0

Jediný zdroj výroby elektřiny – malá vodní elektrárna s výkonem 120 a 200 kVA se nachází uvnitř výrobního areálu STRING, s.r.o. (dříve Praga). O výstavbě další vodní elektrárny se neuvažuje.

SPOJE

Telekomunikace:

Místní sdělovací kabely nejsou řešeny územním plánem. Trasy sdělovacích kabelů, RR trasy a poloha základnových stanic byly převzaty z dat pro ÚAP ORP Liberec.

Provozovatelem veřejné telekomunikační sítě v řešeném území je společnost Telefonica O2. Dle podkladů provozovatele probíhá řešeným územím dálkový telefonní optický kabel Liberec

– SRN. V některých krátkých úsecích je ve shodné trase kabel společnosti UPC. Na vedení 110 kV je zavěšen nadzemní optický kabel ČEZnet.

Radiokomunikace:

Vodafone Czech republic provozuje základnovou stanici LIBVO, T-mobile základnovou stanici CZ051. Provozovatelé neposkytli informace o ochranných pásmech. Ochranná pásma základnových stanic jsou platná, pokud na ně bylo vydáno územní rozhodnutí.

Společnost Vodafone provozuje dvě RR trasy. Společnost T-Mobile neposkytla informace o RR trasách. Informace o ochranných pásmech RR tras nebyly předány. Ochranná pásma RR tras jsou platná, pokud na ně bylo vydáno územní rozhodnutí. VUSS Litoměřice neposkytla informace o možných zařízeních elektronické komunikace. VUSS odkázala obecně na územně analytické podklady, které zaslala obcím z rozšířenou působností.

C.4.3 OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

C.4.3.1 PLOCHY PRO OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

Stávající zařízení občanského vybavení – veřejné infrastruktury jsou zařazena převážně do ploch občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV). Nová zařízení tohoto charakteru je obvykle vhodné situovat a koncentrovat do dobře dostupného centra obce, kde jsou pro ně připraveny následující plochy:

▪ plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV)

▪ plochy občanského vybavení – komerční (OK)

▪ plochy smíšené obytné – centrální (SC)

Drobná zařízení místního významu lze umisťovat v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití i na plochách určených pro bydlení.

C.4.3.2 ŠKOLSTVÍ

V obci funguje mateřská škola a základní škola (I. stupeň), jejich zřizovatelem je obec. Ve školním roce 2007/2008 je zde zapsáno 55 žáků do pěti ročníků I. stupně ZŠ (z toho 11 do 1. ročníku) a 44 dětí do MŠ (s kapacitou 46 míst).

Žáci základních škol II. stupně dojíždějí do Hrádku nad Nisou a žáci středních škol / učilišť mají nejbližší příležitost na školách v Liberci.

Územní plán stabilizuje v území plochy obou školských zařízení a to v rámci ploch občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) a ploch smíšených obytných – centrálních (SC). Nové plochy pro školství se nenavrhují.

C.4.3.3 ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE

Na území obce se nevyskytují žádná zdravotnická zařízení ani zařízení sociální péče. Nejbližší a spádová zařízení zdravotnických služeb jsou v Hrádku nad Nisou – ordinace praktického lékaře, dětský a ženský lékař, stomatologie. V Hrádku nad Nisou jsou také dvě lékárny a středisko záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci.

Územní plán připravuje v centru obce, novou plochu pro dům s pečovatelskou službou, kde bude též prostor pro návštěvy lékaře. Jedná se o plochu smíšenou obytnou – centrální (SC) – CO01.

C.4.3.4 KULTURA

Pro konání kulturních akcí bývají využívány prostory hradu Grabštejn. Pořádají se zde několikrát ročně různé kulturní akce, včetně „Benefičních koncertů Grabštejn“ čímž se zvyšuje jeho věhlas a získané peníze jsou využity na podporu zejména záchrany kaple sv. Barbory. V rámci benefic jsou pořádány výstavy děl výtvarných umělců. Společně s Mikroregionem Hrádecko-

-Chrastavsko zde organizují každoroční varhanní maratón. Hrad ožívá řadou pravidelných kulturních a společenských akcí. Mimo výše uvedených to jsou akce pořádané správou hradu – Letohrádky, Grabštejnské léto, Letnice se šermíři, muzikanty, potulnými herci a dalšími. Tradicí se stal již i festival alternativní a etnické hudby WORLDFEST pořádaný agenturou Xxxx. Zmínku si zaslouží i fakt, že rok od roku přibývá dvojic, které zde uzavírají sňatek; využívají k tomu kaple sv. Barbory, Rytířského sálu, krbové místnosti a v případě příznivého počasí a velkého počtu svatebních hostů i horního nádvoří. Grabštejn se také stává přirozeným centrem setkávání obyvatel Trojzemí.

V obci pracují dobrovolné organizace např. Myslivecké sdružení, Svaz žen, TJ. Sokol, Sbor dobrovolných hasičů, Svaz invalidů. Tyto organizace pořádají různé společenské akce (plesy, pálení čarodějnic, dětský den, atd.).

Budova knihovna, kde je k dispozici veřejný internet se nachází ve dvoře Obecního úřadu. Do kin a divadla vyjíždějí obyvatelé do nedalekého Liberce.

Plochy pro kulturu jsou považovány za stabilizované, rozvoj kulturních zařízení územní plán nenavrhuje.

C.4.3.5 SPRÁVA

Obecní úřad Chotyně funguje na stabilizované ploše smíšené obytné – centrální (SC) bez plošných nároků na rozvoj. Další plochy pro správní zařízení se nenavrhují.

C.4.3.6 SPORT A REKREACE

V obci funguje sokolovna včetně okolních venkovních sportovišť na stabilizované ploše občanského vybavení – tělovýchova a sport – zastavitelné (OTZ). Dále devítijamkové golfové hřiště se zázemím a motokrosový areál. Tyto sportovní plochy územní plán považuje za stabilizované.

Územní plán navrhuje plochu pro rozšíření zázemí golfového klubu (CT01), plochu pro sportovní střelnici (CT02) a plochy pro čtyřkolkovou dráhu na ploše rekultivované skládky (CT03).

Územní plán rozlišuje plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – zastavitelné (OTZ) a nezastavitelné (OTN) a to z důvodu nutnosti rozlišit charakter ploch. Např. plochu golfového hřiště či motokrosové dráhy není smysluplné zastavět ani považovat za zastavěné.

Drobné plochy pro sportovně rekreační aktivity jsou stabilizovány v rámci ploch veřejných prostranství – komunikace (PK), ploch veřejných prostranství – zeleň (PZ), ploch bydlení – hromadné (BH), ploch bydlení – individuální městské (BM) a ploch bydlení – individuální venkovské (BV).

C.4.4 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

Za veřejná prostranství jsou v souladu s § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích považována všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. V ÚP je kostra veřejných prostranství tvořena zejména plochami veřejných prostranství – komunikace (PK), které v sobě zahrnují komunikace místní obslužné, komunikace ostatní i komunikace pěší, dále pak plochami veřejných prostranství – zeleň, které představují zejména plochy vhodné pro parkové úpravy. Veřejná prostranství již existují a mohou i v budoucnu vznikat dle místních podmínek na jiných plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s regulativy jednotlivých ploch, neboť vznik veřejných prostranství je pro obec žádoucí.

C.4.5 CIVILNÍ OCHRANA

C.4.5.1 OCHRANA ÚZEMÍ PŘED PRŮCHODEM PRŮLOMOVÉ VLNY VZNIKLÉ ZVLÁŠTNÍ POVODNÍ

Ačkoliv řešeným územím protéká řeka Lužická Nisa, na jejíž přítocích leží proti proudu několik vodních nádrží, není dle dostupných podkladů (GIS KÚLK) obec Chotyně ohrožena průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Asi 0,7 km před řešeným územím proti proudu Lužické Nisy končí území ohrožené průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní pod vodní nádrží Mlýnice.

Není nutná ochrana řešeného území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní

povodní.

C.4.5.2 ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Bezpečnost obyvatel a majetku nejvíce ohrožují mimořádné události zařazené do různých stupňů poplachu. Na území obce Chotyně se vyskytují potenciální rizika zařazená do II. stupně a

III. stupně (mimořádná událost III. stupně ohrožuje více jak 100 a nejvýše 1 000 osob, část obce nebo areálu podniku, soupravy železniční přepravy, několik chovů hospodářských zvířat, plochy území do 1 km2, povodí řek, produktovody; řadíme sem také o hromadné havárie v silniční dopravě). V těchto případech záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky integrovaného záchranného systému, včetně užití sil a prostředků z jiných krajů; je nutná koordinace velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu.

Tab. C.4.5.2.a Seznam mimořádných událostí IV. stupně ohrožujících území obce Chotyně vzniklých působením přírodních sil

Typ mimořádné události	Poznámka
Povodeň na Lužické Nise	Ohrožení objektů a pozemků podél toku Lužické Nisy
Povodeň na Václavickém a bezejmenném (dle Povodňového plánu obce – Melioračním) potoce	Ohrožení objektů a pozemků podél jmenovaných vodních toků

Zdroj: Havarijní plán ORP Liberec

Kromě jmenovaných mimořádných událostí i rizika nižšího významu. V obci Chotyně se nalézá rozlehlá skládka komunálního odpadu, kam byly ukládány v 70. – 90. letech minulého století odpady ze širokého okolí, mj. i z Liberce. Přestože je skládka zabezpečena, existuje určité (minimální) riziko úniku nebezpečných látek, které mohou kontaminovat spodní vody, popř. riziko samovznícení a zahoření skládky.

Kromě výše uvedených rizik se na vzniku mimořádných událostí mohou podílet i další

vlivy:

▪ havarijní znečištění vod,

▪ sněhové kalamity,

▪ havárie v silniční a železniční dopravě s možností úniku nebezpečných látek,

▪ požáry a výbuchy (plynovody a zásobníky plynů, benzín, hořlaviny),

▪ pády střech, zejména u zařízení, kde se shromažďuje větší počet osob…

Seznam rizik ohrožení obyvatelstva, zdrojů k zajištění bezpečnosti, hospodářských

opatření pro krizové stavy, zón havarijního plánování aj. je součástí Havarijního plánu ORP Liberec.

Obec má aktuální Povodňový plán obce Chotyně (schválen zastupitelstvem obce dne 20. února 2007), který řeší postup při vyhlašování jednotlivých stupňů povodňové aktivity. Lužická Nisa v obci je zařazena do povodňového úseku Bílý Kostel n. N. – Hrádek n. N., pro který je směrodatný stav na vodočtu v Bílém Kostele:

Lužická Nisa – vodoteč Bílý Kostel n. N.:

1. SPA (bdělost) 150 cm,

2. SPA (pohotovost) 180 cm,

3. SPA (ohrožení) 200 cm.

Povodňový plán dále obsahuje seznam nebezpečných míst na vodotečích, kde se mohou vytvářet zátarasy, seznam objektů ohrožených povodní, seznam členů povodňové komise s kontakty, systém organizace protipovodňové ochrany aj.

Profesionální útvary Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (Krajské ředitelství HZS LK a centrální profesionální požární stanice pro krajské město a široké okolí, včetně řešeného území obce Chotyně) sídlí v Liberci (viz následující tabulka).

Tab. C.4.5.2.b Seznam územně příslušných objektů a zařízení HZS LK

Druh zařízení	Adresa
HZS LK – Krajské ředitelství	Barvířská 29/10, 460 01 Liberec
HZS LK – Požární stanice Liberec	Šumavská 414/11, 460 01 Liberec

Zdroj: Havarijní plán ORP Liberec

Další nejbližší profesionální požární stanice je v Jablonném v Podještědí.

V obci má své zázemí jednotka Sboru dobrovolných hasičů Chotyně. Je zařazena v kategorii JPO3/1 (zasahuje i mimo území zřizovatele – dle nařízení Libereckého kraje č. 2/2007 ze dne 14. srpna 2007.

Tab. C.4.5.2.c Seznam objektů a zařízení SDH

Druh zařízení	Adresa
SDH – hasičská zbrojnice	Chotyně č.p. 200 (p.p.č. 118/3, k.ú. Chotyně – výměra 368 m2)

Zdroj: SDH Chotyně – Xxx Xxxx

Policie České republiky nemá v obci žádný objekt ani zařízení. Nejbližší obvodní oddělení je v Hrádku nad Nisou, Václavská č.p. 405 (p. p.č. 416).

C.4.5.3 UKRYTÍ OBYVATELSTVA V DŮSLEDKU MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

V řešeném území nejsou žádné stálé úkryty CO. S novou výstavbou se nepočítá.

Obecně jsou vytipovány sklepní úkryty v domech, do kterých se sejdou okolní obyvatelé, kteří tuto možnost nemají. Jedná se o úkryty improvizované – IÚ, které svépomocně mohou být upravovány podle Metodické příručky MV-Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR – HZS.

V nově stavěných a rekonstruovaných domech a objektech vybavenosti by bylo vhodné pamatovat na vyčlenění vhodných prostor pro potřeby ukrytí obyvatel, a to v odpovídajících doběhových vzdálenostech cca 300 m od místa ukrytí nebo 5 minut chůze.

Územní požadavky z hlediska ukrytí obyvatelstva nejsou.

V Havarijním plánu Libereckého kraje jsou evidována místa pro ukrytí obyvatel v improvizovaných úkrytech CO a jejich kapacity. V nových domech je již při stavebním řízení nutno pamatovat na vyčlenění vhodných prostor pro IÚ. V Chotyni s IÚ počítáno není.

C.4.5.4 EVAKUACE OBYVATELSTVA A JEHO UBYTOVÁNÍ

Charakter řešeného území, průmyslový potenciál a velikost osídlení nedává předpoklad pro plošnou hromadnou katastrofu, která by si vyžádala okamžité zajištění a soustředění velkého množství evakuovaných osob.

V případě naléhavé potřeby lze ke krátkodobé evakuaci osob postižených mimořádnou událostí využít objekty, které jsou ve správě obce:

▪ mateřská škola,

▪ základní škola,

▪ sokolovna,

▪ obecní úřad.

Zdravotní zabezpečení může zajistit praktický lékař z Hrádku nad Nisou. Pohotovostní služba v obci není. Záchranou službu zajišťuje nemocnice v Liberci.

C.4.5.5 SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU CO A HUMANITÁRNÍ POMOCI

Na území obce nejsou umístěny sklady CO. Podle nové celostátní organizace budou prostředky CO prostřednictvím HZS, územního odboru, dodávány z centrálního skladu podle vzniklé potřeby obce.

Se zřízením humanitární základny se v řešeném území nepočítá. V případě potřeby vyžádá si starosta dodání potřebné pomoci prostřednictvím KOPIS – Krajské operační a informační středisko HZS.

Výdejní sklad v obci bude určen podle potřeby v některém z obecních objektů.

C.4.5.6 VYVEZENÍ A USKLADNĚNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK MIMO SOUČASNĚ ZASTAVĚNÁ ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ OBCE

Převládající využití území je neslučitelné s jakoukoliv průmyslovou činností ohrožující životní prostředí. Ve stávajících výrobních i zemědělských provozech nedochází k podstatnému narušování životního prostředí. Nepočítá se s žádným vyvážením nebezpečných látek mimo území obce.

C.4.5.7 ZÁCHRANNÉ, LIKVIDAČNÍ A OBNOVOVACÍ PRÁCE PRO ODSTRANĚNÍ NEBO SNÍŽENÍ ŠKODLIVÝCH ÚČINKŮ KONTAMINACE, VZNIKLÝCH PŘI MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

Odpovědnost za provedení souboru opatření vedoucích k obnově lokality dotčené mimořádnou událostí do úrovně přírodního a přirozeného standardu přísluší dle zákona č. 239/2000 Sb., o IZS a o změně některých zákonů, § 24, odst. 2, písm. g) a h) právnické a podnikající fyzické osobě, u které došlo k havárii. Ta je povinna zabezpečit asanační práce podle pokynů správních úřadů nebo obcí a zabezpečit zneškodnění odpadů, které vznikly v důsledku havárie i v důsledku její likvidace.

V případě, že není znám původce mimořádné události, odpovídá za provedení asanace ten, kdo provádí likvidaci mimořádné události (orgán státu nebo územního celku např. správce vodního toku).

Podle zákona č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému zajišťuje HZS koordinovaný postup složek podle § 4 zákona do systému začleněných, a to včetně zařízení bez právní subjektivity.

Vyhlášení stavu nebezpečí na celém území je všeobecná výstraha dávaná akusticky sirénou s následnou tísňovou informací z místních nebo hromadných informačních prostředků.

Z územního hlediska nutno zachovat tyto zdroje požární vody:

▪ hydrantová síť veřejných vodovodů,

▪ Lužická Nisa a Václavický potok s možnými místy odběru pro těžkou požární techniku,

▪ vodní nádrže a rybníky.

Odvoz trosek a nekontaminovaných sutí lze provést na povolené skládky inertních materiálů, ostatní a nebezpečné odpady do příslušných zařízení v okolí podle charakteru odpadu.

Nakládání s uhynulými zvířaty je řešeno příslušnými útvary Státní veterinární správy ČR (Krajská veterinární správa pro Liberecký kraj, Inspektorát Liberec) ve spolupráci s Veterinárním asanačním ústavem.

Služby pohřebnictví zajišťuje např. Pohřební služba Xxxx Xxxxxxxx (Loučná 114, Hrádek nad Nisou) a další firmy v okolí. Nejbližší krematorium je v Liberci.

Materiál pro záchranné práce, jakož i dopravní prostředky a mechanismy, zajistí obecní úřad ve spolupráci s místními firmami.

C.4.5.8 OCHRANA PŘED VLIVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK SKLADOVANÝCH V ÚZEMÍ

V řešeném území se nevyskytují ohrožující nebezpečné látky a není proto nutné řešit ochranu před jejich vlivy.

V obci Chotyně se nalézá rozlehlá skládka komunálního odpadu, kam byly ukládány v 70.

– 90. letech minulého století odpady ze širokého okolí, mj. i z Liberce. Přestože je skládka zabezpečena, existuje určité (minimální) riziko úniku nebezpečných látek, které mohou kontaminovat spodní vody, popř. riziko samovznícení a zahoření skládky. V těchto případech je nutno se řídit Havarijním a krizovým plánem Libereckého kraje.

C.4.5.9 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA VODOU A ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou zabezpečují dle směrnice ministerstva zemědělství orgány krizového řízení, kterými jsou na území Libereckého kraje – Krajský úřad a obce s rozšířenou působností. Spolupracují s hlavními provozovateli vodovodů, orgány hygienických služeb. Pro zabezpečení úkolů NZV mohou obce požádat Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje o zřízení zařízení CO pro nouzové zásobování vodou.

Denní potřeba nouzového zásobování vodou pro obec Chotyně je 14 m3/den. Jako vodní zdroj by byl použit zdroj Machnín o celkové kapacitě 6048 m3/den. Pro nouzové zásobení budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. Zásobování užitkovou vodou bude řešeno podle havarijní situace – odběrem z individuelních zdrojů, odběrem z vodotečí, příp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem.

Územím prochází vedení VVN 110 kV a zároveň zde leží rozvodna a transformovna 110/22 kV Hrádek. V řešeném území je rozvod VN 22 kV. Rozvody jsou sloupové. Nouzové zásobování je řešeno provozním řádem správce sítě.

C.4.6 ODPADY

Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území obce Chotyně je stanoven obecně závaznou vyhláškou č. 04/2004. Komunální odpad se třídí v obci Chotyně na sklo, plasty, objemný odpad nebezpečný odpad a směsný komunální odpad.

Tříděný odpad je v obci Chotyně soustřeďován do určených sběrných kontejnerů, které jsou umístěny na vyhrazených místech. Pro odkládání nebezpečného odpadu je prováděn ambulantní svoz a to dvakrát ročně Termíny jsou vždy včas oznámeny občanům obce místně obvyklým způsobem. Odvoz objemného odpadu zajišťuje obec minimálně jednou ročně. Svoz odpadů je zajišťován prostřednictvím oprávněné osoby. Sklo a plasty jsou předávány k dalšímu využití různým zpracovatelům mimo řešené území. Na území obce není zařízení na zneškodňování nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady jsou odváženy a předávány oprávněným osobám a firmám k dalšímu využití či zneškodnění sídlícím mimo řešené území.

Na území obce Chotyně se nachází Skládka S-OO Chotyně II a kompostárna. Starší

černé skládky byly rekultivovány na náklady obce Chotyně.

Skládka Chotyně

Skládka odpadů S-OO CHOTYNĚ II, podskupina SOO-1, je situována ve správním území obce Chotyně v Libereckém kraji. Převážná část zájmové lokality se nachází na katastrálním území Chotyně a část na katastrálním území Grabštejn (je součástí správního území obce Chotyně). Skládka je umístěna v lokalitě „Pískový vrch“ ve vzdálenosti cca 1,5 km východně od obce Chotyně v prostoru bývalé těžebny štěrkopísku v těsné blízkosti stávající již rekultivované skládky TKO Chotyně I. Celková kapacita skládky činí asi 380 tis. m3 při maximální kótě výšky figury skládky 340 m.n.m. Celková plocha areálu skládky je 3,6 ha. Aktivní plocha I. etapy je 1,7 ha, plocha II. etapy je 1,9 ha.

Plocha skládky Chotyně II je v územním plánu součástí ploch výroby a skladování – skládky (VS). Časový horizont její využitelnosti je delší než orientační návrhový horizont územního plánu. Plocha rekultivované skládky Chotyně I je zařazena do návrhu ploch smíšených nezastavěného území (S) a část i do ploch občanského vybavení – tělovýchova a sport – nezastavitelné (OTN), aby bylo možno zde provozovat čtyřkolkovou dráhu.

Kompostárna Chotyně

Plocha pro přípravu rekultivačních zemin je umístěna severně nad skládkou odpadů SOO Xxxxxxx XX a bývalou skládkou TKO Chotyně I. Převážná část zájmové lokality se nachází na katastrálním území Chotyně a část na katastrálním území Grabštejn (je součástí správního území obce Chotyně). Vlastní stavbou jsou dotčeny pozemky parc. č. 587/1 v katastrálním území Chotyně. Zařízení je umístěno v lokalitě „Pískový vrch“ ve vzdálenosti cca 1,5 km východně od obce Chotyně v prostoru bývalé těžebny štěrkopísku v těsné blízkosti stávající, již rekultivované skládky TKO Chotyně I. Celková kapacita plochy při zaktivování všech sektorů činí 1.609 m2. V budoucnu lze tuto plochu zvýšit až na cca 4.000 m2. Celková těsněná plocha aktivní části činila při zahájení provozu zařízení 1.609 m2 v rámci schválení první části stavby. Rozsah zbývajících sektorů G, H, I, J, K, L v rámci druhé části bude vybudován a aktivován podle potřeb a návozu materiálu.

Plocha kompostárny Chotyně je v územním plánu součástí ploch výroby a skladování – skládky (VS).

C.4.7 PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA

Dotčené zájmové území spadá do povodí Lužické Nisy. Pravostranným přítokem Lužické Nisy v obci Chotyně je Václavický potok, který odvádí povrchové vody z povodí Grabštejna a Václavic. Levostranné přítoky v tomto úseku Lužické Nisy jsou dva potoky z oblasti z Dolního a Horního Sedla.

Průtoky N-letých vod se rozlévají v údolní nivě Lužické Nisy. Průtoky N-letých vod jsou přirozeným způsobem tlumeny a proudění zpomalováno rozléváním v údolní nivě Lužické Nisy. V konkrétním případě jde zejména o plochu mezi Václavským potokem a hranicí KÚ Donín a Chotyně.

Je stanoveno záplavové území Q100 Lužické Nisy (je zakresleno v koordinačním výkrese), aktivní zóna stanovena nebyla.

Obec má aktuální Povodňový plán obce Chotyně (schválen zastupitelstvem obce dne 20. února 2007), který řeší postup při vyhlašování jednotlivých stupňů povodňové aktivity. Lužická Nisa v obci je zařazena do povodňového úseku Bílý Kostel nad Nisou – Hrádek nad Nisou, pro který je směrodatný stav na vodočtu v Bílém Kostele:

Lužická Nisa – vodoteč Bílý Kostel n. N.:

▪ 1. SPA (bdělost) 150 cm,

▪ 2. SPA (pohotovost) 180 cm,

▪ 3. SPA (ohrožení) 200 cm.

Povodňový plán dále obsahuje seznam nebezpečných míst na vodotečích, kde se mohou vytvářet zátarasy, seznam objektů ohrožených povodní, seznam členů povodňové komise s kontakty, systém organizace protipovodňové ochrany aj.

Protipovodňová opatření

Jediné protipovodňové opatření, které by na území obce Chotyně bylo reálné (pomineme-li opatření nepřiměřeně nákladná s vyvolanými demolicemi) je polozahloubená víceúčelová nádrž s hloubkou cca 1,0 – 1,2 m a s akumulovaným objemem cca 70.000 m3 vody ležící převážně na p.p.č. 424/1, 424/4, 424/6, 424/7 v k.ú. Chotyně, na kterých je v současné době trvalý travní porost. Ochranný objem nádrže by však měl téměř nevýznamný dopad na objemy průtoků N-letých vod v Lužické Nise v tomto profilu a pod ním. Z těchto důvodů bylo od návrhu zmíněné nádrže upuštěno.

Skutečně smysluplná a účinná protipovodňová opatření chránící území obce Chotyně by bylo třeba realizovat v řádově vyšších objemech mimo řešené území proti toku Lužické Nisy. V současné době tímto způsobem fungují zejména vodní nádrže Mlýnice, Fojtka, Bedřichov, Harcov a Mšeno.

Existující vodní nádrže na území obce Chotyně je vhodné zachovat (i přes jejich malý vliv na případnou povodeň).

Všeobecně lze konstatovat, že dle zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění je zakázáno ukládat na březích a jejich okolí předměty, které mohou být při vyšších vodních stavech splaveny do vodního toku.

C.5 ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

C.5.1 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU CELKOVÉ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

Dle geomorfologického členění (DEMEK xx.xx. 1987) soustavě IV Krkonošsko-Jesenické, XXX podsoustavě Krkonošské oblasti, celku XXX-4 Žitavská pánev, podcelku XXX-4B Hrádecká pánev, a okrsku XXX-4B-b Chrastavská kotlina. Krajina řešeného území náleží bioregionu Žitavskému.

Dle metodiky MŽP ČR (Löw a spol.) náleží krajina řešeného území k tzv. „běžným krajinným typům“, v těchto hodnotících kategoriích je tvořena:

▪ SZ okraj typem 3Z2: vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica, krajina zemědělská, krajina vrchovin Hercynica,

▪ JV podstatná část řešeného území typem 5M2: pozdně středověká sídelní krajina Hercynica, krajina lesozemědělská, krajina vrchovin Hercynica.

Krajina řešeného území je dle kritéria „využití“ tvořena:

▪ lesozemědělskou krajinou (M), tvořenou zde krajinným typem 3M2. Lesozemědělská krajina je pestrou mozaikou ploch velmi rozdílného charakteru – je tvořena drobnými lesy až jejich středně velkými komplexy v okolní zemědělské půdě, zahrnuje i zástavbu obce a části zdejších sídel. Sestává z veškerých vymezených ploch nezastavěných a nezastavitelných, kdy pro přírodní charakter jsou zde určující zejména veškeré plochy nezastavitelné.

▪ zemědělskou krajinou (Z), tvořenou zde krajinným typem 5M2. V tomto typu krajiny plošně dominují zemědělské pozemky všech druhů s určitým zastoupením i ostatních druhů pozemků. Z krajinářského hlediska se jedná o nejfádnější výraz krajiny se značným výskytem velkých honů. Prostor patří k výrazně kulturním aspektům, poskytuje zejména obživu obyvatel v místním i širokém územním měřítku. Tento krajinný typ je pro danou oblast krajinného rázu charakteristický. Ke krajinářsky nejcennějším aspektům patří zejména existence přírodních a přírodě blízkých struktur (VKP ze zákona), pomístní pestrost kultur (ve střídání a členitosti), existence nelesní vzrostlé zeleně, ale i urbanizované prvky (zástavba historická a sakrální, i novodobá). Cílem je další zemědělská činnost v intenzitě dle místních a aktuálních podmínek v souladu s atributy udržitelného rozvoje, navýšení atraktivity území (např. v rozčlenění velkých honů orné půdy do menších celků se střídáním kultur apod.). Hlavním posláním tohoto krajinného typu však i nadále zůstává zajištění produkčních funkcí (hospodářskými činnostmi v rámci složek půdního fondu).

Dle ZÚR LK je řešené území součástí oblasti krajinného rázu „10a Hrádecko – Chrastavsko“, v místním významu hodnocení tvoří řešené území místo krajinného rázu „Okolí Chotyně“.

K místním kladným krajinářským dominantám zde patří lesnatý komplex okolí zámku Grabštejn s objektem, údolí Lužické Nisa s nivou, pečlivě udržovaný areál Golfklubu Grabštejn, ale i lokality výskytu prvků nelesní zeleně (viz výše). K záporným krajinářským jevům pak území Skládky Chotyně a pískovny Hrádek (Václavice). K antropogenním dominantním krajinářským prvkům patří i vysoký zemní násep tělesa železniční trati v centru obce a těleso přemostění Nisy.

V řešeném území se nachází jediný „významnější vyhlídkový bod“ v prostoru Grabštejnského zámku (tč. je zde připravováno umístění orientační tabule se znázorněním a popisem pohledového horizontu).

Pozn.: Průzkumy a rozbory ÚP vymezovaly krajinu řešeného území pomocí geoekologické typizace s průmětem do tzv. „zón základního krajinného uspořádání“ (viz), a zároveň dle kritéria využití pracovně vymezoval a definoval základní „krajinné prostory“. Toto uspořádání je podkladem pro koncepci návrhů změn v území, kdy je toto základní dělení respektováno.

K místním krajinářsky významným strukturám patří i zdejší veškerá vzrostlá zeleň, která tvoří charakteristické místní dominantní prvky v krajině. Součástí této kategorie jsou i náletové struktury na evidovaných tzv. ostatních plochách, či na dlouhodobě nevyužívaných zemědělských pozemcích, jakož i luční enklávy a nivy vodotečí. K optickým doplňkům nelesní zeleně patří i některé plochy a linie ovocných dřevin. Ochrana krajinářských hodnot spočívá v neumísťování prvků, které naruší charakteristické vztahy, měřítko, funkci a využití pohledově exponovaných prostorů, v důsledné ochraně lučních enkláv a zejména niv vodotečí, a členitosti okrajů lesních porostů. V postupující ruderalizaci je nutno započít s aktivní údržbou zejména travních porostů redukcí sukcesích jevů (nálety pionýrských dřevin a křovin…).

Pro vyhodnocení krajinářských hodnot řešeného území byl využit m.j. i koeficient ekologické stability (KES) stanovený dle evidence katastru nemovitostí katastrálních území – výsledkem výpočtu pro celé řešené území obce je „typ krajiny antropogenní“ (blíže – viz průzkumy a rozbory ÚP).

C.5.2 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH KRAJINY A JEHO ZMĚNY

C.5.2.1 RÁMCOVÉ ZÁSADY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU DLE JEDNOTEK KRAJINNÉHO USPOŘÁDÁNÍ

Dle obecných zásad ochrany krajinného rázu („Hodnocení a ochrana krajinného rázu – Lőw a spol.“) je jeho ochrana diferencovaná dle jednotlivých vymezených krajinných typů. Řešené území tvoří matrici pestré mozaiky různorodých druhů pozemků – pozemků zemědělských vesměs střední až drobnější držby, drobných lesů, plošně významnější nelesní zeleně, ale i urbanizované části obce a sídel. K základním principům uchování krajinného rázu tohoto typu patří nepřipuštění budování objemově i investičně náročných objektů a akcí vymykajících se dochovaným harmonickým vztahům, avšak s neomezováním volnosti architektonického ztvárnění jednotlivých objektů v rámcích závazných předpisů (pro investory s jednoznačně vymezenými podmínkami) a s podporou postupné i fragmentární realizace výstavby s dochovaným měřítkem krajiny a sídel.

C.5.2.2 PROSTUPNOST KRAJINY

Veškerá činnost ve zdejší krajině (vyplývající z podnikatelských záměrů vlastníků pozemků či jejich nájemců) je obecně podřízena zájmům ochrany přírody a krajiny, kdy způsoby využívání složek půdního fondu podléhají podmínkám platné legislativy. Výjimky a odlišnosti využívání podléhají souhlasům a stanoveným podmínkám orgánů ochrany přírody a krajiny, kdy jedním z atributů je dodržení zásad udržitelného rozvoje. Pro zachování rázu „volné krajiny“ a pro její údržbu a prostupnost jsou prakticky relevantním zejména způsoby a intenzita zemědělského a lesnického hospodaření.

Pozn.: Prostupnost východní části řešeného území je poněkud znesnadněna existencí oploceného areálu skládky Chotyně a golfového areálu Golfklubu Grabštejn.

C.5.2.3 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ

V řešeném území se vyskytují lokality erozně ovlivněné i potencionálně ohrožené na intenzivně využívané orné půdě. Pro eliminaci těchto jevů (v k.ú. Chotyně, na částech parcel č. 587/16, 740/1, 740/5 a 820/8) je zemědělským hospodářem nutné zejména dodržování technologické kázně při pěstování náchylných plodin (brambory, kukuřice, obiloviny…), v nejpalčivějších případech již existujících erozních rýh i zatravnění či zalesnění spodních částí těchto dílčích povodí (realizace je v kompetenci příslušného hospodáře).

ÚP formou návrhu lokality CU06 řeší nejpalčivější situaci v k.ú. Chotyně na části p.č. 587/15 (zároveň část biokoridoru 1217/1218), kterou navrhuje k zatravnění.

C.5.2.4 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ

Návrhy na založení dřevinných doprovodů navrhovaných silničních komunikací (v jejich vymezení je ponechán dostatečný prostor pro založení), jsou cíleny mj. i pro optické rozčlenění okolních otevřených, intenzivně využívaných zemědělské pozemků.

Návrh na zakládání ochranné zeleně s hygienickou funkcí při obvodech současných či navrhovaných výrobních, zemědělských a skladových areálů vyplývá z poslání této kategorie zeleně, zároveň realizací dojde k pohledovému odclonění těchto mnohdy krajinářsky nevábných zařízení.

Návrhy na ochranu pohledově exponovaných prostorů spočívají ve snaze minimalizace zásahů do dominantních krajinářských znaků (místních hřebenů, lesnatých strání…), tj. ve svažitých a pohledově exponovaných terénech lesních porostů uvážlivé zasahování obnovnými prvky, neumísťování prvků, které naruší charakteristické vztahy, měřítko, funkci a využití těchto pohledově prostorů zejména ve směru od obce a silniční komunikace.

Ochrana niv vodotečí a příbřežních společenstev, členitosti okrajů lesních porostů a ochrana lučních enkláv, je kromě krajinářských aspektů odůvodněna i zájmy ochrany přírody (uchování a navýšení biodiverzity, místní ekologické stability a funkčnosti prvků ÚSES…).

C.5.3 VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (dále ÚSES, systém)

C.5.3.1 POUŽITÉ PODKLADY

▪ Územně technické podklady nadregionálního a regionálního ÚSES (ÚTP NR a R ÚSES), MMR a MŽP ČR, 1996 – Společnost pro životní prostředí Brno

▪ Koncepce ochrany přírody a krajiny v Libereckém kraji (dále KOPK LK) – LESPROJEKT, lesnické a parkové úpravy, 2004

Pozn.: následně je využito označení prvků dle této dokumentace

▪ Hodnocení ÚSES na území okresu Liberec – LESPROJEKT, lesnické a parkové úpravy, 1999

▪ Generel MÚSES pro oblast katastrálních území Hrádek nad Nisou, Oldřichov na Hranicích, Václavice, Grabštejn, Chotyně, Loučná, Dolní Sedlo, Dolní Suchá, Donín – Ateliér krajinné ekologie a krajinářské architektury Praha, 1998, Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx, Xxx. Xxxxxx Xxxxx

C.5.3.2 NÁVRH KONCEPCE ÚSES

Vzhledem k odhaleným (místy i značným) nedostatkům vymezenosti systému v řešeném území (blíže viz předchozí stupeň ÚP) byl zde systém inovován (v intencích platných metodik vymezování ÚSES a jeho zapracovávání do ÚP) upřesněním jednotlivých prvků systému (dle stavu katastru nemovitostí, jednotek prostorového rozdělení lesa dle platných LHP/LHO, zejména dle aktuálního stavu v terénu), za využití veškerých přírodních a přírodě blízkých společenstev, a za minimalizace prvků navržených k založení či dotvoření.

Označení prvků systému je převzato z KOPK LK (celokrajská posloupnost označení), následně jsou uvedeny kopie tabulek prvků v zestručněné podobě, s relevantními údaji pro potřeby ÚP. Vymezený systém v řešeném území respektuje stav a biogeografický význam dle ÚTP NR a R ÚSES.

Po upřesnění je systém v řešeném území tvořen:

a) Systém regionálního biogeografického významu:

▪ částí trasy biokoridoru RK638 (v SV části řešeného území) – 495/496 část (sestávající z části existující funkční, a z části nefunkční, navrhované k založení – min. zatravněním dotčené orné půdy v prostoru pod a poblíž elektrovodu (lokalita GU01),

▪ biocentrem místního významu 496, vloženého v trase RK638 (v SV části řešeného území), sestávající z části existující funkční, a z části nefunkční (navrhované k založení – navýšením plochy biocentra na požadovanou výměru opt. zalesněním přilehlého nevyužívaného pozemku (lokalita GL09),

▪ biocentrem místního významu 497, vloženého v trase RK638 (v SV části řešeného území), existující funkční (v trase RK638 je propojeno úseky biokoridorů na území vně řešeného území).

b) Systém místního biogeografického významu:

▪ biocentrum 1210 (v řešeném území část), existující, funkční,

▪ biocentrum 1217 (nově vymezeno – viz dále), existující, funkční,

▪ biocentrum 1361, existující funkční,

▪ biokoridor 497/1361, existující funkční,

▪ biokoridor 1210/1211, existující funkční,

▪ biokoridor 1210/1217, zčásti existující funkční, zčásti navržený k založení (lokality CU07, CU08 a CU09),

▪ biokoridor 1217/1218 (nově vymezená trasa – viz dále), existující funkční, zčásti navržený k dotvoření (lokalita CU06),

▪ biokoridor 1217/1361 (nově vymezená trasa – viz dále), existující funkční, zčásti navržený k dotvoření (lokality CU04 a CU05).

Založení či dotvoření nefunkčních prvků ÚSES (realizace formou veřejně prospěšných opatření) je odůvodněno nutností zajištění funkčnosti uvedených prvků i celého systému.

C.5.3.3 SNÍMEK TABULEK PRVKŮ SYSTÉMU V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

V následujících tabulkách prvků jsou uvedeny údaje nutné pro identifikaci prvku, převzaté z výše uvedených dokumentací ÚSES a aktualizované dle stavu v terénu s tím, že jsou zde použity údaje vztažené k územnímu plánování v zestručněné podobě. Funkčnost a způsoby vymezení jsou popsány v tabulkách prvků. Součástí níže uvedených tabulek nejsou údaje o doporučeném rámcovém obnovném cíli dle SLT (dřevinné složení pro obnovu lesa z jakýchkoliv důvodů je specifikováno v předchozím stupni ÚP, přesná specifikace budiž předmětem odborné projektové přípravy v rámci lesnického hospodářského plánování).

BIOCENTRA

496

biogeografický význam, název	místní, vložené v trase RK638, „Stará pískovna“
způsob vymezení	lokalizace upřesněna dle aktuálního stavu v terénu, plocha tvořena funkční existující částí (lesní pozemek a část zalesněné orné půdy), a částí navrženou k založení (dlouhodobě opuštěná orná půda)
funkčnost prvku	zčásti existující, funkční, zčásti navrženo k založení
výměra [m2]	funkční část: 19434 navrhovaná část k založení: 43563
současný charakter druhů pozemků v řešené části území (dle evidence KN)	lesní pozemek, orná půda
identifikace segmentu dle tč. platného LHP	nezačleněno v LHP
návrh (formou veřejně prospěšného opatření)	navýšení výměry BC na požadovanou výměru, zalesněním přilehlého t.č. nevyužívaného pozemku (lokalita GL09)

497

biogeografický význam, název	místní, vložené v trase RK638, „Václavická přehrada“
způsob vymezení	lokalizace převzata z podkladových dokumentací ÚSES a upřesněna dle aktuálního stavu v terénu
funkčnost prvku	existující, funkční
výměra [m2]	93490
současný charakter druhů pozemků v řešené části území (dle evidence KN)	vodní plocha, lesní pozemek, ostatní plochy, TTP
identifikace segmentu dle tč. platného LHP	106 A část (11)

1210 (v řešeném území část)

biogeografický význam, název	místní, „Stráně nad řekou“, „U Gronovky“ (místní název)
způsob vymezení	lokalizace převzata z podkladových dokumentací ÚSES a upřesněna dle aktuálního stavu v terénu
funkčnost prvku	existující, funkční
výměra [m2]	138735
současný charakter druhů pozemků v řešené části území (dle evidence KN)	lesní pozemky (kategorie lesa ochranného), TTP, orná půda
identifikace segmentu dle tč. platného LHP	108 B část

1217

biogeografický význam, název	místní, „U trati“ (dle místního názvu)
způsob vymezení	nově vymezeno (vhodnější řešení oproti původnímu biocentru redukovaného skládkou Chotyně, golfovým areálem a dosud neprovedeným návrhem zalesnění orné půdy)
funkčnost prvku	existující, funkční
výměra [m2]	97881
současný charakter druhů pozemků v řešené části území (dle evidence KN)	lesní pozemky, orná půda (dlouhodobě opuštěná s projevy sukcese), TTP s nárosty dřevin (křídlatka!)
identifikace segmentu dle tč. platného LHP	105 F

1218 (v řešeném území část)

biogeografický význam, název	místní, „u pěti rybníků“
způsob vymezení	převzato z podkladových dokumentací ÚSES
funkčnost prvku	existující, funkční
výměra [m2]	5878 (v řešeném území)
současný charakter druhů pozemků v řešené části území (dle evidence KN)	lesní pozemky
identifikace segmentu dle tč. platného LHP	109 B část

1361

biogeografický význam, název	místní, „V parku“ (dle místního názvu)
způsob vymezení	převzato z podkladových dokumentací ÚSES
funkčnost prvku	existující, funkční
výměra [m2]	53765
současný charakter druhů pozemků v řešené části území (dle evidence KN)	lesní pozemek
identifikace segmentu dle tč. platného LHP	součást vlastnictví fyzické osoby

BIOKORIDORY

495/496

biogeografický význam, název	regionální, úsek RK638, „U pískovny“ (místní název)
způsob vymezení	převzato z podkladových dokumentací, upřesněno dle aktuální situace v terénu
funkčnost prvku	z menší části funkční, z větší nefunkční, navržený k založení
současný charakter druhů pozemků v řešené části území (dle evidence KN)	TTP (zčásti zorněno), orná půda
návrh (formou veřejně prospěšného opatření)	zatravnění části t.č. využívané orné půdy v prostoru pod a poblíž elektrovodu (lokalita GU01)

497/1361

biogeografický význam, název	místní, „Václavický potok“ (místní název)
způsob vymezení	převzato u podkladových dokumentací
funkčnost prvku	existující, funkční
současný charakter druhů pozemků v řešené části území (dle evidence KN)	lesní pozemky, vodní plocha (vodní tok)
identifikace segmentu dle tč. platného LHP	součást vlastnictví fyzické osoby

1210/1211

biogeografický význam, název	místní, „Pod Dolní Suchou“ (místní název)
způsob vymezení	ideově převzato z podkladových dokumentací ÚSES, upřesněno dle aktuální situace v terénu a KN
funkčnost prvku	existující, funkční
současný charakter druhů pozemků v řešené části území (dle evidence KN)	lesní pozemky, TTP (s nárosty nelesní zeleně), orná půda (s nárosty nelesní zeleně), vodní plocha (vodní tok)
identifikace segmentu dle tč. platného LHP	4 C část, 4 D část, 4 E část, 4 G část, 113 A část

1210/1217

biogeografický význam, název	místní, „U kaštanů“ (místní název)
způsob vymezení	zčásti ideově převzato z podkladových dokumentací ÚSES, zčásti nově vymezeno dle aktuální situace v terénu v souvislosti se změnou lokalizace BC 1217
funkčnost prvku	z převážné části existující, funkční, z malé části navržený k založení (lokality CU07, CU089 a CU09)
současný charakter druhů pozemků v řešené části území (dle evidence KN)	lesní pozemky, TTP, orná půda
identifikace segmentu dle tč. platného LHP	108 A část, 108 B část, 108 C část
návrh (formou veřejně prospěšného opatření)	zatravnění úseků na současné orné půdě (lokality CU07, CU08 a CU09)

1217/1218

biogeografický význam, název	místní, „Podél trati“ (místní název)
způsob vymezení	nově vymezená trasa dle aktuální situace v terénu (v souvislosti se změnou lokalizace BC 1217)
funkčnost prvku	existující, funkční, zčásti navržený k dotvoření (min. zatravnění orné půdy jako protierozní opatření) – lokalita CU06
současný charakter druhů pozemků v řešené části území (dle evidence KN)	ostatní plocha (okolí železniční tratě se vzrostlými nárosty dřevin a keřů přírodě blízké skladby)
návrh (formou veřejně prospěšného opatření)	zatravnění části orné půdy v prostoru výskytu výrazných erozních jevů (lokalita CU06)

1217/1361

biogeografický význam, název	místní, „U golfu“, „Grabštejnský rybník“ (míst. název)
způsob vymezení	nově vymezená trasa dle aktuální situace v terénu (v souvislosti se změnou lokalizace BC 1217)
funkčnost prvku	z převážné části existující, funkční, z malé části navržený k založení
současný charakter druhů pozemků v řešené části území (dle evidence KN)	lesní pozemky, vodní plochy, ostatní plochy a TTP (s nárosty vzrostlé nelesní zeleně), orná půda
identifikace segmentu dle tč. platného LHP	zčásti součást vlastnictví fyzické osoby, zčásti 105 B část, 105 C část, 105 D část, 105 E část
návrh (formou veřejně prospěšného opatření)	zatravnění částí orné půdy (lokality CU04 a CU05)

C.5.3.4 ZÁVĚRY, VYHODNOCENÍ VYMEZENOSTI A FUNKČNOSTI ÚSES

Území obce tvoří součást okolní krajiny s vymezeným systémem ekologické stability, kde prvky pokrývají reprezentativní i unikátní společenstva dostatečným způsobem, a že systém v řešeném území obce plně navazuje na území sousedící. Vymezený systém je v naprosté většině plně funkční (snížená funkčnost je u uvedených lesních společenstvech způsobena pouze místně neadekvátní aktuální dřevinnou skladbou rozdílnou od skladby přirozené dle stanovištních podmínek – náprava stavu je zde dlouhodobá a předmětem lesního hospodářsko-úpravnického plánování a následné realizace), s minimalizací výskytu prvků nefunkčních a navrhovaných k založení či dotvoření. Výjimku tvoří plocha biocentra 496, které původním vymezením nenaplňovalo minimální požadované plošné parametry (plocha k založení využívá dlouhodobě nevyužívanou ornou půdou), části biokoridorů 1210/1217 a 1217/1361 (pro propojení funkčních částí je nutno úseky vymezené na orné půdě minimálně zatravnit a náležitě udržovat), a téměř zdejší celý úsek biokoridoru 495/496 (minimálně zatravnění dotčené orné půdy v prostoru pod a poblíž elektrovodu). Jako eliminační opatření existujícím erozním jevům je navrhováno zatravnění části orné půdy v trase biokoridoru 1217/1218.

Vymezený systém je upřesněný na stav katastru nemovitostí (v tabulkách jednotlivých prvků uvedené druhy pozemků jsou určeny z aktuálních digitalizovaných map katastru nemovitostí, i s převzetím místy značných odchylek KN od skutečnosti), jednoznačně vymezený a konečný s tím, že lokalizace jednotlivých prvků vychází již jednak ze základního podkladu vyššího významu (ÚTP NR a R ÚSES), jednak jsou jednotlivé prvky na lesní půdě vymezeny dle jednotek prostorového rozdělení lesa dosud platných LHP.

Jsou respektovány jednoznačné body propojení prvků systému na hranicích řešeného

území.

C.5.3.5 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ

Návrhy na dotvoření prvků ÚSES vyplývá z nutnosti umožnění veškerých funkcí uvedených prvků – tyto návrhy jsou začleněny do tzv. veřejně prospěšných opatření.

Dle předchozího stupně ÚP je pro obnovu LHP navrhována změna kategorií lesa tvořící biocentra ÚSES (v souladu s názory odborné členské základny autorizovaných projektantů ÚSES)

– dle zákona č. 289/95 Sb., § 8, odst. 2., písm. f: přeřazení do kategorie lesů zvláštního určení – tj. lesů, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním – lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (ÚSES, genové základny,…). Návrh je zdůvodněn potřebou odlišného způsobu lesnického hospodaření na plochách biocenter, s cílem zabezpečení funkčnosti prvků ÚSES (podkladem pro tuto změnu budiž údaje ÚP).

Návrh na důsledné dodržování obnovných cílů v prvcích ÚSES vymezených na lesních pozemcích se týká zejména přechodného období platnosti LHP/LHO do doby realizace výše uvedeného návrhu (mj. i kontrolou orgánů ochrany přírody nad formulacemi navrhovaných opatření v obnovovaných LHP/LHO).

Návrh na náležité využívání skladebných částí ÚSES se týká zejména údržba údolních niv na nelesních pozemcích – důvodem je snaha o zachování, spíše však navýšení interakční funkce prvků.

C.5.4 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

Pozemky zemědělského půdního fondu tvoří vymezené tzv. plochy zemědělské (Z), v krajinářském členění tvořící součást typu krajiny zemědělské a lesozemědělské. Jsou určeny pro obhospodařování zemědělské půdy pro zemědělskou rostlinnou i živočišnou prvovýrobu, a to bez ohledu na současnou intenzitu hospodářského využívání.

Dle členění katastru nemovitostí jsou zde tvořeny:

▪ ornou půdou (pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny, pozemky, které jsou dočasně zatravňovány, víceleté pícniny na orné půdě, pařeniště, skleníky a japany, pokud jsou na orné půdě),

▪ zahradami (pozemky, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny zde zpravidla pro vlastní potřebu, pozemky souvisle osázené ovocnými stromy nebo ovocnými keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, školky ovocných nebo okrasných stromů, pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě),

▪ trvalými travními porosty luk (pozemky porostlé travinami, u nichž hlavní výtěžek je píce, i když se nahodile spásají, nebo jsou za účelem zúrodnění rozorány),

▪ trvalými travními porosty pastvin (pozemky porostlé travinami, které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou),

▪ součástí jsou i pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury, investiční prostředky vložené do půdy za účelem meliorací.

Zemědělská půda v k.ú. Grabštejn je převážně ve vlastnictví fyzických osob, kdy plošně naprosto převažuje vlastník Xxxxx Xxxxxxx, Praha. V k.ú. Chotyně se jedná o velmi pestrou mozaiku fyzických osob (i zjevných známých spekulantů se zemědělskou půdou), z části i osob právnických (AGRO Chomutice, Obec Chotyně). Specifikem tohoto území jsou dosud evidované zemědělské pozemky (vč. orné půdy, vč. meliorovaných pozemků odvodněním) ve využívání Golfklubem Grabštejn.

Výskyt nevyužívaných či již dlouhodobě opuštěných zemědělských pozemků je v řešeném území ojedinělý a mozaikovitý (stav k datu zpracovávání předchozího stupně ÚPD):

▪ ladem ležící orná půda na pozemcích v k.ú. Grabštejn p.č. 176/1, 176/4, 225/1, v k.ú. Chotyně p.č. 31, 42, 43, 73/2, 93/6 část, 93/7 část, 105),

▪ nevyužívané pozemky TTP v k.ú. Grabštejn p.č. 79/1, 139/1, 189/1, 497/1, 504/2, 510, 518/1, v k.ú. Chotyně 41, 46/4, 57/5, 58, 62/1, 62/5, 618/4, 618/5, 769/1, 774/1, 790/1,

791/1, 792, 820/3, 845, 864/2, 888, 890, 911/1, 922, 925/1, 1004, 1007/1, 1007/2…

Situace je způsobena spíše majetkoprávními vztahy, v případě TTP málo kapacitní živočišná výroba (kdy je tento stav projeven nepříliš velkým zájmem o píci).

Část zdejších půd (celková plocha meliorovaných pozemků v řešeném území = 161 ha, tj. 17,8 % z celkové výměry ZPF) byla v minulosti meliorována plošným drenážním odvodněním. Naprostá většina těchto zařízení je vzhledem ke svému stáří teoreticky funkční (podrobné vyhodnocení je provedeno v průzkumech a rozborech ÚP).

Pozn.: údaje o současném využívání pozemků ZPF, o jejich kategorizaci, půdních podmínkách, kvalitě půd a o jejich ochraně, limitech – viz průzkumy a rozbory ÚP.

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ

Návrh na údržbu niv vodotečí (údolní niva = VKP ze zákona) je zdůvodněn nutností zachování jejich přírodního charakteru podporou přirozených druhů, omezením druhů nepůvodních a expanzních.

Návrh na eliminaci erozních jevů spočívá v podmínkách řešeného území spíše v dodržování technologické kázně (způsob obhospodařování a druhová struktura pěstovaných druhů) v relativně svažitějších a takto potencionálně ohrožených lokalitách. Jako praktická eliminace těchto jevů je navrhováno zatravnění spodní části intenzivně využívané orné půdy p.č. 587/15 (k.ú. Chotyně) s enormním výskytem erozních rýh a smyvů ornice do potoka – toto opatření zároveň posílím interakční funkci biokoridoru 1217/1218 podél železniční trati.

Případné povolování pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin bude prováděno s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny, vždy však zájemcem za doloženého zpracovávání a zužitkovávání (tyto druhy mají značné expanzní vlastnosti a existuje odůvodněná obava ze šíření těchto druhů do volné krajiny v případě zanedbání technologické kázně).

Návrhy urbanistického řešení respektují zdejší zemědělské hospodaření, ochranu zemědělských pozemků, a minimalizují zábory ZPF (vč. meliorovaných ploch).

C.5.5 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Lesní pozemky (PUPFL) tvoří vymezené tzv. plochy lesní (L) a plochy přírodní – lesní (PL). V plochovém členění LHP/LHO jsou tvořeny tzv. porostní plochou a tzv. bezlesími. Funkce lesů jsou definovány v jejich kategorizaci (zde lesy hospodářské, ochranné i zvláštního určení – viz předchozí stupeň ÚP), kde kromě hospodářských funkcí (i přes zdejší kategorii lesů hospodářských) plní lesy i další tzv. mimoprodukční funkce: ekologicko stabilizační, rekreační, půdoochranné, klimatické…

V lesích řešeného území vlastnicky naprosto převažuje stát, majoritními vlastníky lesů

jsou:

▪ Lesy České republiky, s.p., Hradec Králové (LČR), lesnické hospodaření v těchto lesích je řízeno pro území LHC Ještěd Lesním hospodářským plánem (LHP) s platností 2003-2012,

▪ Xxxx Xxxxxxxxx (vlastník Xxxxx Xxxxxxx, Praha), lesnické hospodaření v těchto lesích je řízeno LHP s platností 2002-2011.

Ostatní drobní vlastníci (do 50 ha) zaujímají menší, a pro potřeby ÚPO méně podstatnou

výměru (např. lesy ve vlastnictví Pískovna Hrádek a.s., Xxx Xxxxx, Xxxxx Xxxxx, Pozemkový fond

ČR…).

Lesnické hospodaření je v lesích většinových vlastníků prováděno smluvně dodavatelsky pomocí odborně způsobilých subjektů, v lesích drobných vlastníků i svépomocí.

Hospodaření v lesích tvořících prvky ÚSES podléhá podmínkám kategorii této obecné ochrany přírody, se zaměřením především na ochranu před devastací a na maximální snahu o vytvoření a zachování přírodních ekosystémů, např.:

▪ v zastoupení dřevin se dle možností přiblížit přirozené skladbě,

▪ v zákazu introdukce a podporování cizích dřevin (výjimkou může být odůvodněně příměs modřínu),

▪ v časovém situování obmýtí a obnovní doby cílových dřevin na horní hranici modelu příslušného hospodářského souboru (při rekonstrukci i nižší),

▪ ve zjemnění forem hospodářského způsobu, s preferencí podrostního a výběrného, popř. násečných forem (v porostech se silně změněnou skladbou), při běžném hospodaření s vyloučením holosečí

▪ výchovu podle možností přizpůsobit stabilizační funkci (skladba, výstavba, struktura), s podporou věkové a prostorové diferenciace,

▪ v obnově uplatňovat postup přihlížející na zachování původnosti přírodního prostředí; maximálně uplatňovat clonné seče a přirozenou obnovu,

▪ s omezením těžké mechanizace, koncentrace výroby i chemizace,

▪ s přizpůsobením hospodaření výskytu ohrožených druhů rostlin a živočichů,

▪ s ponecháváním doupných stromů a vybraných jedinců až do jejich rozpadu…

Pozn.: bližší údaje o lesích v řešeném území (kategorizace, půdní podmínky apod.) – viz průzkumy a rozbory ÚP.

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ

Vymezené plochy lesní (L) a přírodní lesní (PL) zahrnují v katastru nemovitostí evidované tzv. lesní pozemky bez ohledu na jejich začlenění v LHP/LHO či kategorizaci (v případě jejich začlenění jsou zde v plochovém členění tvořeny tzv. porostní plochou a bezlesími).

Návrh na změnu kategorizace lesů tvořících biocentra ÚSES je výše odůvodněn v kap.

C.5.3 ÚSES.

Výčet částí lesa a identifikace dle LHP:

biocentrum	aktuální lokalizace dle LHP/LHO (oddělení, porost)
496	nezačleněno v organizační struktuře LHP
497	106 A
1210	108 B
1217	105 F
1218	109 B
1361	nezačleněno v organizační struktuře LHP

Začlenění několika vytipovaných lokalit v KN do kategorie lesní pozemek, a jako PUPFL i do obnovovaných LHP/LHO, s cílem zde lesnicky hospodařit. Lokality jsou tvořeny vzrostlými nárosty lesních dřevin i plochami cíleně založenými, aktuálním stavem naplňujícími definici lesa, i již svým stavem místy vyžadujícími nutnost pěstebních opatření. Vyskytují se zde mozaikovitě v území, v okrajích či v enklávách lesních komplexů. Realizace je možná na základě případného souhlasu orgánu státní správy lesů a vlastníka pozemku. Návrhy jsou kvantifikovány formou záborových níže uvedených lokalit (podrobnější údaje viz průzkumy a rozbory ÚP):

lokalita číslo parcely druh pozemku a využití dle KN vlastnické právo, příp. správa nemovitostí ve vlastnictví státu

x.x. Xxxxxxxxx:

GL01 část	225/1 část	orná půda	Xxxxx Xxxxxxx, Lomnického 0000/0, 00000 Xxxxx- -Xxxxx
GL01 část, GL02	228/1 část	ostatní plocha/dobývací prostor	Pískovny Hrádek a.s., Václavce, 46334 Hrádek n. N.
GL03	121/5 část	ostatní plocha/dobývací prostor	Statutární město Liberec, Nám. Xx. X. Xxxxxx 1/1, 46059 Liberec 1
GL04	114/1 část	TTP	ČR – Pozemkový fond ČR, Husinecká 0000/00x, 00000 Xxxxx-Xxxxxx

k.ú. Chotyně:

CL05 část	568/2	vodní plocha/zamokřená plocha	Xxx Xxxxxx, Žitavská 155, 46331 Chrastava
CL05 část	568/3	vodní plocha/zamokřená plocha	Xxx Xxxxxx, Žitavská 155, 46331 Chrastava
CL05 část	568/4	vodní plocha/zamokřená plocha	Xxx Xxxxxx, Žitavská 155, 46331 Chrastava
CL05 část	581/2	ost.plocha/neplodná půda	Xxx Xxxxxx, Žitavská 155, 46331 Chrastava
CL05 část	581/3	TTP	Statutární město Liberec, nám. Xx. X. Xxxxxx 1/1, 46059 Liberec 1
CL06	615/3	ost.plocha/jiná plocha	Xxx Xxxxxx a Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, Žitavská 155, 46331 Chrastava
CL07 část	685/1	TTP	ČR – Pozemkový fond ČR, Husinecká 0000/00x, 00000 Xxxxx-Xxxxxx
CL07 část	685/4 část	TTP	Xxxxxxxxx Xxxxxxx, Střelecký vrch 693, 46331 Chrastava
CL07 část	749	TTP	Xxxxxxx Xxxxxxxxxx, 46334 Chotyně 11
CL08 část	858/1 část	TTP	Xxx Xxxxxx, Žitavská 155, 46331 Chrastava
CL08 část	858/3 část	TTP	Xxx Xxxxxx, Žitavská 155, 46331 Chrastava

Celoplošné zalesnění z důvodu příslušnosti k ploše biocentra 496 a nutnosti jeho rozšíření o část navrhovanou k založení (dodržení požadovaných minimálních prostorových parametrů). Jedná se o dlouhodobě nevyužívanou ornou půdu místy již s počínajícími sukcesními projevy lesních dřevin a křovin. Případná realizace je v tomto případě formou tzv. veřejně prospěšného opatření (se všemi zákonnými podmínkami a důsledky) a na základě odborně zpracované projektové dokumentace zohledňující mj. místní stanovištní podmínky. Návrh je kvantifikován formou záborové lokality (podrobnější údaje viz předchozí stupeň ÚP):

lokalita číslo parcely druh pozemku a využití dle KN vlastnické právo, příp. správa nemovitostí ve vlastnictví státu

x.x. Xxxxxxxxx:

GL09 225/1 část orná půda Xxxxx Xxxxxxx, Lomnického 0000/0, 00000 Xxxxx-Xxxxx

C.6

ODŮVODNĚNÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

C.6.1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

Návrh ploch s rozdílným způsobem využití, jejich členění a podmínky využití jsou v souladu se zněním zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Některé kategorie ploch definované vyhláškou č. 501/2006 Sb. jsou dále podrobněji členěny.

C.6.2 KATEGORIE PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

V územním plánu jsou použity následující kategorie ploch s rozdílným způsobem využití:

C.6.2.1 ZASTAVĚNÉ, ZASTAVITELNÉ A PŘESTAVBY

PLOCHY BYDLENÍ – HROMADNÉ (BH)

Podkategorie ploch bydlení dle § 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY BYDLENÍ – INDIVIDUÁLNÍ MĚSTSKÉ (BM)

Podkategorie ploch bydlení dle § 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY BYDLENÍ – INDIVIDUÁLNÍ VENKOVSKÉ (BV)

Podkategorie ploch bydlení dle § 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY REKREACE – INDIVIDUÁLNÍ (RI)

Podkategorie ploch rekreace dle § 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA (OV)

Podkategorie ploch občanského vybavení dle § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Tyto plochy jsou součástí sítě veřejných prostranství na území obce.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – KOMERČNÍ (OK)

Podkategorie ploch občanského vybavení dle § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVA A SPORT – ZASTAVITELNÉ (OTZ)

Podkategorie ploch občanského vybavení dle § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

Dělení ploch občanského vybavení – tělovýchova a sport na zastavitelné a nezastavitelné je provedeno z důvodu možnosti podrobnější regulace režimu chování na těchto plochách, přičemž není účelné vymezovat některé rozlehlé plochy v krajině sloužící např. pro golf jako plochy zastavitelné.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – HŘBITOVY (OH)

Podkategorie ploch občanského vybavení dle § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – KOMUNIKACE (PK)

Podkategorie ploch veřejných prostranství dle § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – CENTRÁLNÍ (SC)

Kategorie ploch dle § 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

V územním plánu Chotyně jsou tyto plochy vymezeny z důvodu územní podpory rozvoje centra obce tak, aby bylo možné na tyto plochy situovat širší spektrum činností od nerušící drobné výroby, podnikatelských aktivit přes různé druhy občanské vybavenosti až po bydlení.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – DRÁŽNÍ (DD)

Podkategorie ploch dopravní infrastruktury dle § 9 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – SILNIČNÍ (DS)

Podkategorie ploch dopravní infrastruktury dle § 9 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – VYBAVENÍ (DV)

Podkategorie ploch dopravní infrastruktury dle § 9 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI)

Kategorie ploch dle § 10 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – PRŮMYSLOVÉ A ŘEMESLNÉ (VP)

Podkategorie ploch výroby a skladování dle § 11 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ (VL)

Podkategorie ploch výroby a skladování dle § 11 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – SKLÁDKY (VS)

Podkategorie ploch výroby a skladování dle § 11 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

Jsou určeny pro skladování odpadů se snahou o minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí a okolní obytné území. Při výstavbě a provozování skládek je nutné postupovat v souladu s platnými předpisy. Po ukončení provozování skládky budou následně plochy rekultivovány.

PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ (TN)

Kategorie ploch dle § 18 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY SPECIFICKÉ – VOJENSKÉ (SV)

Podkategorie ploch dle § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

C.6.2.2 NEZASTAVĚNÉ A NEZASTAVITELNÉ

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVA A SPORT – NEZASTAVITELNÉ (OTN)

Podkategorie ploch občanského vybavení dle § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

Dělení ploch občanského vybavení – tělovýchova a sport na zastavitelné a nezastavitelné je provedeno z důvodu možnosti podrobnější regulace režimu chování na těchto plochách, přičemž není účelné vymezovat některé rozlehlé plochy v krajině sloužící např. pro golf jako plochy zastavitelné.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – ZELEŇ (PZ)

Podkategorie ploch veřejných prostranství dle § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Tyto plochy jsou součástí sítě veřejných prostranství na území obce.

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (V)

Kategorie ploch dle § 13 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (Z)

Kategorie ploch dle § 14 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

Případné změny využití podléhají souhlasu a podmínkám orgánu ochrany přírody a krajiny, a jsou v případě trvalé změny druhu dotčeného pozemku realizovatelné na podkladu změny ÚPD. Pro případné snahy o pěstování biomasy či rychlerostoucích dřevin pro energetické účely je nutný souhlas orgánů státní správy, kde jednoznačnou podmínkou je i kritérium zužitkování těchto komodit (eliminace vzniku negativních pozůstatků těchto nepůvodních struktur s expanzními vlastnostmi v případě snah žadatele o získání dotací bez nutných zpracovatelských provozů). Za podmínky, že budou splněny všechny požadavky ochrany přírody a krajiny a nebude narušen krajinný ráz a ekologické funkce, jsou na zemědělsky využívaných plochách přípustné související stavby. Pro zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny je nutné zejména obhospodařování již dlouhodobě opuštěné zemědělské půdy.

Územním limitem pro případné změny druhu pozemku jsou veškeré plochy vyšších tříd ochrany ZPF (třídy I. a II.). Údaje o zatřídění zemědělských pozemků poskytují mapy BPEJ (viz příslušná mapová příloha), podrobnosti – viz předchozí stupeň ÚP. Výjimkou jsou záměry navrhovaných veřejně prospěšných (zejména liniových) staveb, některá opatření navyšující ekologickou stabilitu území (př. zakládání remízů ve scelených nadměrných honech orné půdy a doprovodné zeleně podél komunikací apod.) podléhající příslušnému povolovacímu řízení a schvalovacímu procesu (důvodem je trvalá změna druhu dotčeného pozemku a způsob jeho využití).

PLOCHY LESNÍ (L)

Kategorie ploch dle § 15 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

Případné změny využití lesních pozemků (projevené odnětím pozemků plnění funkcí lesa) podléhá obecně následujícím podmínkám lesního zákona (č. 289/95 Sb.):

▪ odnětí nebo omezení pro nové stavby pro rekreaci musí být dle § 15 lesního zákona dle schválené územně plánovací dokumentace,

▪ o odnětí nebo omezení rozhoduje místně příslušný orgán státní správy lesů, odnětí je předmětem územního, či stavebního řízení,

▪ § 20 lesního zákona vymezuje některé zakázané činnosti v lesích, s výjimkou některých činností, které vlastník lesa může povolit bez porušení práv jiných vlastníků lesa.

Lesní pozemky jsou dle zákonných norem jednoznačným územně-správním limitem pro případné snahy o jakoukoliv změnu jejich využívání i druhu, a to bez ohledu na vlastnické vztahy a na jejich kategorizaci. Hospodaření v lesích je řízeno platnými LHP/LHO, kdy při lesnickém hospodaření se nejedná o změnu druhu pozemku a jeho využívání.

Dle § 14, odst. 2 zákona č. 289/95 Sb., o lesích … je umísťování staveb 50 m od okraje lesa nevhodné, ve vzdálenosti střední výšky přilehlého lesa v mýtném věku je nepřípustné. Výjimečné nedodržení těchto zásad podléhá souhlasu orgánu státní správy lesů.

PLOCHY PŘÍRODNÍ – LESNÍ (PL)

Podkategorie ploch přírodních dle § 16 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

Rozdělení ploch přírodních na podkategorie lesní a nelesní je provedeno z důvodu nutnosti upřesnění regulativů způsobu využití.

Plochy přírodní se vymezují za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny při respektování zásad udržitelného rozvoje.

Tyto plochy jsou v oblasti jednoznačných zájmů ochrany přírody a krajiny, kdy pro případné změny jejich využití je nutný souhlas místně příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny.

PLOCHY PŘÍRODNÍ – NELESNÍ (PN)

Podkategorie ploch přírodních dle § 16 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

Rozdělení ploch přírodních na podkategorie lesní a nelesní je provedeno z důvodu nutnosti upřesnění regulativů způsobu využití.

Tyto plochy jsou v oblasti jednoznačných zájmů ochrany přírody a krajiny, kdy pro případné změny jejich využití je nutný souhlas místně příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny.

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (S)

Kategorie ploch dle § 17 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Je vymezena zejména pro krajinnou nelesní zeleň a upevnění její ekologickostabilizační pozice v krajině.

Do těchto ploch jsou v podmínkách řešeného území zahrnuty plochy přírodních a přírodě blízkých nelesních ekosystémů, zejména prvky nelesní zeleně (plošné, liniové i solitérní) apod. Součástí těchto ploch jsou i návrhy směřující k řešení současného nevyhovujícího stavu využívání některých pozemků – týkají se současných zemědělských pozemků či ostatních ploch, které jsou řešeny formou návrhů změn (jedná se o plochy charakteru vzrostlého lesa navrhované k začlenění do PUPFL).

C.7 ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VPS A VPO

C.7.1 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ

Realizace navržených změn využití řešeného území v jednotlivých lokalitách bude prováděna na základě vypořádání s vlastníky dotčených pozemků a objektů (odkoupení, společné podnikání apod.). Návrh koncepce usiluje o co nejmenší zásah do stabilizovaných fondů. Přesto se nelze z důvodu optimalizace ekonomie využití území a napravení předchozího nekoncepčního vývoje území, zejména v oblasti dopravní obsluhy a technické infrastruktury, vyhnout minimálním demolicím a záborům soukromých pozemků pro veřejné účely. Z tohoto důvodu jsou některé pro obec významné návrhové plochy, zejména dopravní trasy zasahující okrajově velký počet malých pozemků, zařazeny do kategorie veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO).

Pozemky, stavby a práva k nim potřebné pro uskutečnění těchto VPS a VPO lze vyvlastnit podle Stavebního zákona nebo práva omezit rozhodnutím stavebního úřadu, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

Po schválení ÚP formou „opatření obecné povahy“ se stane jeho závaznou součástí výčet VPS a VPO, které jsou zakresleny ve výkresu č.4 – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací grafické části ÚP.

Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou v ÚP rozděleny na VPS a VPO, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit:

▪ veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury,

▪ veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury,

▪ veřejně prospěšná opatření – snižování ohrožení území povodněmi a jinými přírodními katastrofami,

▪ veřejně prospěšná opatření – zvyšování retenčních schopností území,

▪ veřejně prospěšná opatření – založení prvků ÚSES

▪ veřejně prospěšná opatření – ochrana archeologického dědictví

▪ stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu

▪ asanace – ozdravění území

a VPS a VPO, pro které lze uplatnit předkupní právo:

▪ veřejně prospěšné stavby občanského vybavení.

Územní plán navrhuje VPS a VPO, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, nikoliv však VPS a VPO, pro která lze uplatnit předkupní právo (kromě VPS a VPO, pro která lze uplatnit předkupní právo ze zákona – veřejná prostranství).

VPS PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU

Mezi VPS pro dopravní infrastrukturu jsou zařazeny především plochy nutné pro realizaci silnice I/35 v nové trase mimo zastavěné území obce (D1 a D2) a vyvolané přeložky místních komunikací (D3). V souvislosti s dopravním napojením obce na novou silnici I/35 je navrženo zlepšení parametrů stávající silnice III. třídy, nově rekategorizované do silnic II. třídy (D4).

Do VPS je zařazena plocha pro vybudování parkoviště pro návštěvníky hrady Grabštejn (D5) a také přístupová komunikace na hrad Grabštejn (D6), zejména vzhledem k majetkoprávním a provozním problémům.

Dále jsou jako VPS vymezeny plochy komunikací nutné k obsluze, zajištění přístupu a vybudování inženýrských sítí pro nově navržené obytné plochy (D7, D8, D9 a D10).

VPS PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU

V obci Chotyně územní plán navrhuje nový kanalizační systém s několika čerpacími stanicemi odpadních vod, který odvádí splaškové odpadní vody na ČOV Hrádek nad Nisou a zároveň řeší napojení navržených lokalit. Uvedený kanalizační systém vyvolává některé veřejně prospěšné stavby – kanalizační řady gravitační i výtlačné a čerpací stanice odpadních vod (K1 – K15).

Není třeba návrhu VPS pro zásobování vodou.

V oblasti energetiky se vymezují VPS pro trafostanice zásobující navržené zastavitelné plochy dostatečnou kapacitou elektrické energie (E1, E4) a nadzemní nebo podzemní vedení včetně lokálních přeložek (E2, E3, E5, E6).

VPO PRO ZALOŽENÍ PRVKŮ ÚSES

Navrhuje se veřejně prospěšné opatření pro založení části regionálního biokoridoru 495/496 – RK638 (UK2) a veřejně prospěšná opatření pro založení částí lokálního územního systému ekologické stability (UC1, UK3 – UK9).

Seznam nutných úprav:

▪ zalesnění dlouhodobě nevyužívané orné půdy v části biocentra 496 (UC1),

▪ zatravnění aktuální orné půdy v části biokoridoru 495/496 (UK2),

▪ zatravnění aktuální orné půdy v nefunkčních úsecích biokoridoru 1210/1217 (UK6 – UK9),

▪ zatravnění orné půdy v úseku biokoridoru 1217/1218, zároveň protierozní opatření (UK5),

▪ zatravnění orné půdy v úsecích biokoridoru 1217/1361 (UK3, UK4). Podrobnosti o VPO pro založení prvků ÚSES jsou uvedeny v kapitole C.5.3.

C.8 ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV

C.8.1 ÚZEMNÍ REZERVY – PLOCHY

Územní rezervy URC3, URC4

Na území obce jsou vymezeny dvě plochy územních rezerv s budoucím využitím pro bydlení individuální venkovské. Jedná se o plochy, které navazují na urbanizované (včetně návrhů) území obce a jejichž využití bude smysluplné po návrhovém horizontu ÚP po naplnění kapacit návrhových ploch. Plochy budou přístupné z navržené komunikace CK07 obsluhující navržené plochy bydlení individuálního venkovského CB22 a CB23.

Územní rezerva URC5

Plocha pro veřejné prostranství – komunikace slouží pro zachování přístupu na zemědělské plochy a pro zachování průchodnosti krajiny v případě využití ploch územních rezerv URC3 a URC4.

C.8.2 ÚZEMNÍ REZERVY – KORIDORY

Územní rezerva URG6, URG7, URG8

Jedná se o tři části koridoru pro rozšíření navržené dvoupruhové silnice I/35 na čtyřpruhové uspořádání v kategorii S24,5/80. Protože v současné době nejsou k dispozici podrobnosti (zejména plošné nároky) tohoto řešení, je do územního plánu zaneseno formou koridoru.

V okolí Václavického rybníka a MÚK Václavice (mimo řešené území) trasa koridoru přechází složitě vymezenou hranici katastrálního území, která tvoří zároveň hranici řešeného území, a v těchto místech je třeba brát v úvahu průběžnost koridoru i v místech, kde se neobjeví jeho schematický průmět (zubaté výčnělky k.ú.). Zejména v těchto místech je též důležité sledovat a koordinovat soulad ÚPD se sousední obcí.

Využití tohoto koridoru se předpokládá po roce 2020, přičemž by mu měla předcházet změna ÚP, která vytvoří příslušné návrhové plochy na základě podrobněji zpracovaného záměru.

C.9

ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ

Územní plán vymezuje na základě doporučení projektanta a pracovního jednání se zástupci obce dvě plochy (US1 a US2), ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií, a to zejména z důvodu pohledově exponované polohy těchto ploch zejména vzhledem k národní kulturní památce a kulturní památce hradu Grabštejn a současně ve vztahu k místnímu hřbitovu a okolní stabilizované zástavbě. Jedná se o rozsáhlou skupinu ploch určených převážně pro bydlení – individuální městské, které není možné nechat „živelně“ zastavět a kde je třeba řešit způsob zastavění, síť komunikací pro dopravní obsluhu, veřejná prostranství, technickou infrastrukturu, zeleň atd. tak, aby vznikla bezproblémově fungující zástavba s jasnou urbanistickou strukturou a odpovídajícím vztahem k okolí včetně zajištění všech funkcí území. V rámci těchto ploch by měla vzniknout plocha lokálního centra – veřejného prostranství pro denní pobyt a rekreaci bydlících obyvatel včetně dětí.

Odůvodnění územního plánu Chotyně – návrh D – Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na URÚ

D INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Zadání ÚP Chotyně v bodě m) říká: U územního plánu Chotyně nebude uplatněn požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

E VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL

E.1 PŘEHLED ZÁBOROVÝCH LOKALIT

Lokality, určené návrhy urbanistického řešení území k záborům půdního fondu (tzn. ke změně druhu pozemku, či ke způsobu jeho využití) jsou průběžným označením graficky znázorněny v příslušné mapové příloze. Záměry nevyžadující uvedené podmínky zde nejsou dále uvedeny – jedná se zejména o zkvalitnění či úpravy současných zařízení a pozemků, bez plošných požadavků na uvedené změny (tyto zde dále neuvedené lokality se svým funkčním zařazením mohou vymykat i uvedenému výčtu – viz ostatní části dokumentace).

Záměry na zemědělské půdě jsou tzv. „zábory zemědělského půdního fondu“, ostatní záměry týkající se změny využití a druhu pozemku se nacházejí na nezemědělské půdě (tyto nejsou záborem ve výše uvedeném pojetí, avšak pro úplnost jsou uvedeny v následujících bilancích).

Záměry urbanistického řešení se ve třech lokalitách týkají záborů lesních pozemků, kdy pro eliminaci jsou následně uvedeny návrhy (lokality záborů PUPFL se týkají navrhovaných silničních komunikací).

Veškeré údaje o plochách byly zjištěny z digitalizovaného mapového podkladu katastrální mapy, jsou uvedeny zaokrouhleně v [m2]. Veškeré lokality se nacházejí v k.ú. Grabštejn a Chotyně.

Příslušnost jednotlivých lokalit do „současného zastavěného území obce“ byla určena opět z digitalizovaného základního mapového podkladu map katastru nemovitostí. Veškeré údaje vyhodnocení jsou převzaty z evidovaného stavu dle údajů katastru nemovitostí, nikoliv dle současného druhu a způsobu využívání dotčených pozemků (v řešeném území existuje místy nesoulad evidovaného stavu katastru nemovitostí se skutečností – v závěru kapitoly některé uvedené souhrnné statistické údaje jsou tedy z pohledu současného stavu a aktuálních způsobů využívání pozemků poněkud zkresleny).

Zařazení lokalit v plochách s rozdílným způsobem využití

zastoupené lokality (uvedeny pouze lokality vyžadující změnu druhu pozemku = předmět vyhodnocení záborů)	stručná charakteristika převažujícího budoucího funkčního využití
Návrh ploch zastavitelných (Z)
GS01, GS02, GS03	(DS) plochy dopravní infrastruktury – silniční
GB01, GB04, GB05, CB06, CB18, CB19, CB20, CB21, CB22, CB23, CB27, CB28	(BV) plochy bydlení – individuální venkovské
CB08, CB11, CB13, CB14, CB17, CB26, CB29	(BM) plochy bydlení – individuální městské
CT01, CT02	(OTZ) plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – zastavitelné
CO01	(SC) plochy smíšené obytné – centrální
GM03	(OK) plochy občanského vybavení – komerční
GD01	(DV) plochy dopravní infrastruktury – vybavení
GK01, GK02, GK03, CK04, CK05, CK06, CK07, GK08	(PK) plochy veřejných prostranství – komunikace
Návrh ploch přestavby (P)
GB02	(BV) plochy bydlení – individuální venkovské
CB10, CB15, CB24	(BM) plochy bydlení – individuální městské

zastoupené lokality (uvedeny pouze lokality vyžadující změnu druhu pozemku = předmět vyhodnocení záborů)	stručná charakteristika převažujícího budoucího funkčního využití
GM01, GM02	(OK) plochy občanského vybavení – komerční
Návrh ploch nezastavitelných (N)
GL01, GL02, GL03, GL04, CL05, CL06, CL07, CL08	(L) plochy lesní
GL09	(PL) plochy přírodní – lesní
CT03	(OTZ) plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – nezastavitelné
CZ03, CZ04	(PZ) plochy veřejných prostranství – zeleň
GX01, GX02, GX03, GX04	(Z) plochy zemědělské
GU01, GU02, CU03, CU04, CU05, CU06, CU07, CU08, CU09, CU10, CU11	(S) plochy smíšené nezastavěného území
Návrh ploch územních rezerv (R) – nejsou předmětem následného vyhodnocení plošných požadavků
URC3, URC4	(BV) plochy bydlení – individuální venkovské

Seznam záborových lokalit, funkční využití

▪ plochy zastavitelné (Z):

lokalita	plochy s rozdílným způsobem využití (bližší popis viz ostatní části ÚP)
GS01	(DS) plocha dopravní infrastruktury – silniční (I/35)
GS02	(DS) plocha dopravní infrastruktury – silniční (I/35)
GS03	(DS) plocha dopravní infrastruktury – silniční (III/2713)
GB01	(BV) plocha bydlení – individuální venkovské
GB04	(BV) plocha bydlení – individuální venkovské
CB05	(BV) plocha bydlení – individuální venkovské
CB06	(BV) plocha bydlení – individuální venkovské
CB08	(BM) plocha bydlení – individuální městské
CB11	(BM) plocha bydlení – individuální městské
CB13	(BM) plocha bydlení – individuální městské
CB14	(BM) plocha bydlení – individuální městské
CB17	(BM) plocha bydlení – individuální městské
CB18	(BV) plocha bydlení – individuální venkovské
CB19	(BV) plocha bydlení – individuální venkovské
CB20	(BV) plocha bydlení – individuální venkovské
CB21	(BV) plocha bydlení – individuální venkovské
CB22	(BV) plocha bydlení – individuální venkovské
CB23	(BV) plocha bydlení – individuální venkovské
CB26	(BM) plocha bydlení – individuální městské
CB27	(BV) plocha bydlení – individuální venkovské
CB28	(BV) plocha bydlení – individuální venkovské
CB29	(BM) plocha bydlení – individuální městské
CT01	(OTZ) plocha občanského vybavení – tělovýchova a sport – zastavitelné
CT02	(OTZ) plocha občanského vybavení – tělovýchova a sport – zastavitelné
CO01	(SC) plocha smíšená obytná – centrální

lokalita	plochy s rozdílným způsobem využití (bližší popis viz ostatní části ÚP)
GM03	(OK) plocha občanského vybavení – komerční
GD01	(DV) plochy dopravní infrastruktury – vybavení
GK01	(PK) plocha veřejných prostranství – komunikace
GK02	(PK) plocha veřejných prostranství – komunikace
GK03	(PK) plocha veřejných prostranství – komunikace
CK04	(PK) plocha veřejných prostranství – komunikace
CK05	(PK) plocha veřejných prostranství – komunikace
CK06	(PK) plocha veřejných prostranství – komunikace
CK07	(PK) plocha veřejných prostranství – komunikace
GK08	(PK) plocha veřejných prostranství – komunikace (cyklostezka do Hrádku nad Nisou)

▪ plochy přestavby (P):

lokalita	plochy s rozdílným způsobem využití (bližší popis viz ostatní části ÚP)
GB02	(BV) plocha bydlení – individuální venkovské
CB10	(BM) plochy bydlení – individuální městské
CB15	(BM) plochy bydlení – individuální městské
CB24	(BM) plochy bydlení – individuální městské
GM01	(OK) plocha občanského vybavení – komerční
GM02	(OK) plocha občanského vybavení – komerční

▪ plochy nezastavitelné (N):

lokalita	plochy s rozdílným způsobem využití (bližší popis viz ostatní části ÚP)
GL01	(L) plocha lesní
GL02	(L) plocha lesní
GL03	(L) plocha lesní
GL04	(L) plocha lesní (zčásti ÚSES – BK 1217/1361)
CL05	(L) plocha lesní (zčásti ÚSES – BK 1217/1361)
CL06	(L) plocha lesní
CL07	(L) plocha lesní
CL08	(L) plocha lesní
GL09	(PL) plocha přírodní – lesní (ÚSES – BC 496)
CT03	(OTZ) plocha občanského vybavení – tělovýchova a sport – nezastavitelná
CZ03	(PZ) plocha veřejných prostranství – zeleň
CZ04	(PZ) plocha veřejných prostranství – zeleň (bývalý mlýn a okolí)
GX01	(Z) plocha zemědělská
GX02	(Z) plocha zemědělská
GX03	(Z) plocha zemědělská
GX04	(Z) plocha zemědělská
GU01	(S) plocha smíšená nezastavěného území
GU02	(S) plocha smíšená nezastavěného území
CU03	(S) plocha smíšená nezastavěného území
CU04	(S) plocha smíšená nezastavěného území (ÚSES – BK 1217/1361)

lokalita	plochy s rozdílným způsobem využití (bližší popis viz ostatní části ÚP)
CU05	(S) plocha smíšená nezastavěného území (ÚSES – BK 1217/1361)
CU06	(S) plocha smíšená nezastavěného území (ÚSES – BK 1217/1218)
CU07	(S) plocha smíšená nezastavěného území (ÚSES – BK 1210/1217)
CU08	(S) plocha smíšená nezastavěného území (ÚSES – BK 1210/1217)
CU09	(S) plocha smíšená nezastavěného území (ÚSES – BK 1210/1217)
CU10	(S) plocha smíšená nezastavěného území
CU11	(S) plocha smíšená nezastavěného území

▪ plochy územních rezerv (R):

lokalita	plochy s rozdílným způsobem využití (bližší popis viz ostatní části ÚP)
URC3	(BM) plocha bydlení – individuální městské
URC4	(BM) plocha bydlení – individuální městské

E.2 VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF

E.2.1 PŘEHLED STRUKTURY ZÁBOROVÝCH LOKALIT DLE ZÁKLADNÍCH DRUHŮ POZEMKŮ

Lokality jsou následně řazeny dle číselné posloupnosti.

E.2.1.1 PLOCHY ZASTAVITELNÉ (Z)

lokalita	celková výměra m2	ZPF celkem m2	z toho m2			NZP celkem m2	z toho PUPFL m2	SZÚO m2	ochrana ZPF m2
			orná půda	zahrady	TTP				I.+II. třída	III.-V. třída
GS01	71960	69444	60098	0	9346	2516	0	0	53980	15464
GS02	0000	0000	0000	0	0	613	0	0	4902	0
GS03	2170	1900	0	0	1900	270	270	0	0	1900
GB01	10348	0	0	0	0	10348	0	10348	0	0
GB04	3689	0	0	0	0	3689	0	0	0	0
CB05	4742	4742	0	0	4742	0	0	0	0	4742
CB06	1989	1989	0	0	1989	0	0	0	0	1989
CB08	17763	17231	0	0	17231	532	0	0	0	17231
CB11	11525	10487	145	0	10342	1038	0	0	0	10487
CB13	17070	15706	15706	0	0	1364	0	0	0	15706
CB14	10097	10014	0	0	10014	83	0	0	0	10014
CB17	2703	2703	0	0	2703	0	0	0	155	2548
CB18	8179	7932	0	0	7932	247	0	276	0	7932
CB19	4708	4708	0	0	4708	0	0	0	0	4708
CB20	4513	4513	4040	0	473	0	0	0	0	4513
CB21	0000	0000	0000	0	2551	0	0	0	0	6546
CB22	1983	1983	1464	0	519	0	0	0	1983	0
CB23	18199	18199	17905	0	294	0	0	0	0	18199
CB26	1041	1041	0	1041	0	0	0	1041	1041	0
CB27	2066	2066	0	0	2066	0	0	0	0	2066
CB28	7566	7566	0	0	7566	0	0	0	0	7566
CB29	20799	20799	14758	0	6041	0	0	6041	0	14758
CT01	3914	67	0	0	67	3847	0	3714	0	67
CT02	8257	0	0	0	0	8257	0	0	0	0
CO01	4072	4072	0	2406	1666	0	0	465	0	4072
GM03	2596	0	0	0	0	2596	0	1167	0	0
GD01	6237	6237	0	0	6237	0	0	0	0	6237
GK01	6071	5707	5707	0	0	364	0	0	5707	0
GK02	0000	0000	0000	0	0	288	0	0	1091	0
GK03	847	0	0	0	0	847	0	847	0	0
CK04	2874	847	0	155	692	2027	626	1331	0	847
CK05	2758	1346	0	0	1346	1412	0	0	0	1346
CK06	7347	5031	1039	287	3705	2316	254	2193	0	5031
CK07	6038	3513	2835	0	678	2525	0	189	1603	1910
GK08	4811	720	0	0	720	4091	0	2562	720	0
celkem Z	292372	243102	133685	3889	105528	49270	1150	24133	77223	165879

lokalita	celková výměra m2	ZPF celkem m2	z toho m2			NZP celkem m2	z toho PUPFL m2	SZÚO m2	ochrana ZPF m2
			orná půda	zahrady	TTP				I.+II. třída	III.-V. třída
DS	79645	76246	65000	0	11246	3399	270	0	58882	17364
DV	6237	6237	0	0	6237	0	0	0	0	6237
BV	94907	80623	27404	0	53219	14284	0	10624	2148	78475
BM	60619	57602	30609	1041	25952	3017	0	1041	7072	50530
OTZ	12171	67	0	0	67	12104	0	3714	0	67
SC	4072	4072	0	2406	1666	0	0	465	0	4072
OK	2596	0	0	0	0	2596	0	1167	0	0
PK	32127	18255	10672	442	7141	13870	880	7122	9121	9134
celkem Z	292372	243102	133685	3889	105528	49270	1150	24133	77223	165879

E.2.1.2 PLOCHY PŘESTAVBY (P)

lokalita	celková výměra m2	ZPF celkem m2	z toho m2			NZP celkem m2	z toho PUPFL m2	SZÚO m2	ochrana ZPF m2
			orná půda	zahrady	TTP				I.+II. třída	III.-V. třída
GB02	38489	8230	3903	4327	0	30259	0	38489	8230	0
CB10	15062	0	0	0	0	15062	0	15062	0	0
CB15	6344	0	0	0	0	6344	0	333	0	0
CB24	16746	4332	0	452	3880	12414	0	16746	3882	450
GM01	3852	0	0	0	0	3852	0	3852	0	0
GM02	14853	1775	0	1775	0	13078	0	14853	1775	0
celkem P	95346	14337	3903	6554	3880	81009	0	89335	13887	450

lokalita	celková výměra m2	ZPF celkem m2	z toho m2			NZP celkem m2	z toho PUPFL m2	SZÚO m2	ochrana ZPF m2
			orná půda	zahrady	TTP				I.+II. třída	III.-V. třída
BV	38489	8230	3903	4327	0	30259	0	38489	8230	0
BM	38152	4332	0	452	3880	33820	0	32141	3882	450
OK	18705	1775	0	1775	0	16930	0	18705	1775	0
celkem P	95346	14337	3903	6554	3880	81009	0	89335	13887	450

E.2.1.3 PLOCHY NEZASTAVITELNÉ (N)

lokalita	celková výměra m2	ZPF celkem m2	z toho m2			NZP celkem m2	z toho PUPFL m2	SZÚO m2	ochrana ZPF m2
			orná půda	zahrady	TTP				I.+II. třída	III.-V. třída
GL01	62342	285	285	0	0	62057	0	0	0	285
GL02	1730	0	0	0	0	1730	0	0	0	0
GL03	36207	0	0	0	0	36207	0	0	0	0
GL04	3258	3258	0	0	3258	0	0	0	0	3258
CL05	32968	2225	0	0	2225	30743	0	0	2225	0
CL06	3163	0	0	0	0	3163	0	0	0	0
CL07	12073	10905	0	0	10905	1168	0	0	10905	0
CL08	4173	4173	0	0	4173	0	0	0	0	4173
GL09	43563	43018	43018	0	0	545	0	0	0	43018
CT03	17698	17698	17698	0	0	0	0	0	0	17698
CZ03	2384	2089	0	2089	0	295	0	2384	2089	0
CZ04	24149	20980	0	501	20479	3169	0	24149	20980	0
GX01	6120	0	0	0	0	6120	0	0	0	0
GX02	1362	0	0	0	0	1362	0	0	0	0
GX03	1152	0	0	0	0	1152	0	0	0	0
GX04	2467	0	0	0	0	2467	0	2467	0	0
GU01	13183	11263	7922	0	3341	1920	0	0	11263	0
GU02	841	0	0	0	0	841	0	0	0	0
CU03	104223	104223	13378	87966	2879	0	0	0	0	104223
CU04	1010	1010	1010	0	0	0	0	0	1010	0
CU05	637	489	489	0	0	148	0	0	489	0
CU06	5444	5444	5444	0	0	0	0	0	5444	0
CU07	1486	1486	0	0	1486	0	0	0	0	1486
CU08	0000	0000	0000	0	0	0	0	0	1258	1728
CU09	2608	2608	0	0	2608	0	0	0	0	2608
CU10	5217	5217	1075	0	4142	0	0	0	0	5217
CU11	220	220	220	0	0	0	0	0	155	65
Celkem N	000000	000000	00000	90556	55496	153087	0	29000	55818	183759

lokalita	celková výměra m2	ZPF celkem m2	z toho m2			NZP celkem m2	z toho PUPFL m2	SZÚO m2	ochrana ZPF m2
			orná půda	zahrady	TTP				I.+II. třída	III.-V. třída
L	155914	20846	285	0	20561	135068	0	0	13130	7716
PL	43563	43018	43018	0	0	545	0	0	0	43018
OTN	17698	17698	17698	0	0	0	0	0	0	17698
PZ	26533	23069	0	2590	20479	3464	0	26533	23069	0
Z	11101	0	0	0	0	11101	0	2467	0	0
S	137855	134946	32524	87966	14456	2909	0	0	19619	115327
Celkem N	000000	000000	00000	90556	55496	153087	0	29000	55818	183759

Pozn.: Ochrana pozemků ZPF vyplývající z vyhodnocení (i ze zákonných norem) je často velmi iluzorní vzhledem ke stavu katastru nemovitostí, resp. místy k nesouladu aktuálních druhů pozemků s jejich evidenčním zatříděním. V katastru nemovitostí jsou často v zemědělských pozemcích evidovány již jiné druhy pozemků vymykající se zemědělskému využívání, a to současnému i potencionálnímu. I přes tyto skutečnosti je tento limitující prvek v návrzích urbanistického řešení patřičně zohledněn.

V tabulce uvedené údaje o ochraně ZPF se týkají pouze zemědělských pozemků dle KN.

E.2.2 ZÁBORY MELIOROVANÝCH POZEMKŮ S PROVEDENÝM DRENÁŽNÍM ODVODNĚNÍM

Záměry urbanistického řešení se týkají i částí uvedených lokalit s provedenými melioračními opatřeními drenážního odvodnění. Vzhledem k datu realizace (1983 a 1985) lze usuzovat, že tyto meliorované plochy jsou cca v polovině své teoretické funkčnosti, kdy při realizaci záměrů je nutné učinit náležitá technická opatření vedoucí k nenarušení celkové funkčnosti těchto zařízení.

lokalita	výměra dotčené meliorované plochy (ZPF) m2	rok realizace
CB11	2191	1983
CB29	20799	1983
CT01	175	1983
GS01	21327	1985
Celkem Z m2	44492

CL08	3663	1983
CU04	1001	1983
CU05	527	1983
CU06	5444	1983
CU07	1486	1983
CU08	1926	1983
CU09	2608	1983
CU11	220	1983
Celkem N m2	16875

61367

CELKEM m2

E.2.3 SOUHRNNÉ A STATISTICKÉ ÚDAJE PLOŠNÝCH POŽADAVKŮ NÁVRHŮ URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ I. ETAPY NÁVRHŮ

E.2.3.1 REKAPITULACE DLE STRUKTURY ZÁKLADNÍCH DRUHŮ POZEMKŮ

	celková výměra m2	ZPF celkem m2	z toho m2			NZP celkem m2	z toho PUPFL m2	SZÚO m2	ochrana ZPF m2
			orná půda	zahrady	TTP				I.+II. třída	III.-V. třída
celkem Z	292372	243102	133685	3889	105528	49270	1150	24133	77223	165879
celkem P	95346	14337	3903	6554	3880	81009	0	89335	13887	450
celkem N	000000	000000	00000	90556	55496	153087	0	29000	55818	183759
celkem ř.ú.	780382	497016	231113	100999	164904	283366	1150	142468	146928	350088

E.2.3.2 SOUHRNNÉ STATISTICKÉ ÚDAJE ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

CELKEM ZÁBORY 780382 m2 tj. 100,00 % tj. 8,65 % z ∑ výměry řeš. území

– z toho v současně zastavěném území	142468 m2	18,25 %	1,6 %
– z toho mimo zastavěné území	637914 m2	81,75 %	7,1 %

– plochy záborů na zemědělské půdě Σ	497016 m2	63,7 %	5,5 %
– plochy na nezemědělské půdě Σ	283366 m2	36,3 %	3,1 %
– z toho zábory PUPFL	1150 m2	-	0,01 %

Celková plocha záborů na ZPF	497016 m2	tj. 100,0%	tj. 5,5 % z ∑ výměry obce	tj. 8,8 % z ∑ výměry ZPF
– z toho orná půda	231113 m2	46,5 %	2,6 %	4,1 %	tj. 6,4 % z ∑ orné půdy
– z toho zahrady	100999 m2	20,3 %	1,1 %	1,8 %	tj. 41,7 % z ∑ zahrad
– z toho TTP, tj. louky a pastviny	164904 m2	33,2 %	1,8 %	2,9 %	tj. 9,5 % z ∑ výměry TTP
- zábory PUPFL	1150 m2	-	0,01 %	-	tj. 0,1 % z ∑ výměry PUPFL

– z toho zábory ZPF dle agregovaných tříd ochrany ZPF
– I.+II. třída	146928 m2	29,6 %
– III. až V. třída	350088 m2	70,4 %

- z toho zábory na meliorovaných plochách drenážním odvodněním 61367 m2 tj. 3,8 % z ∑ výměry meliorovaných ploch

Pozn.: Bližší údaje viz sumáře jednotlivých kapitol.

E.3 VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL

E.3.1 ODŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ LESNÍCH POZEMKŮ

Záměry urbanistického řešení formulované v jednotlivých záborových lokalitách se zčásti týkají i lesních pozemků, tzn. že dochází k jejich záboru. Lokality se vyskytují ve vymezených trasách silničních komunikací.

GS03: celková plocha záboru = 270 m2, plocha dopravní infrastruktury – silniční (DS) CK04: celková plocha záboru = 626 m2, plocha veřejných prostranství – komunikace (PK) CK06: celková plocha záboru = 253 m2, plocha veřejných prostranství – komunikace (PK)

E.3.2 VÝČET VYMEZENÝCH LOKALIT VHODNÝCH K ZAČLENĚNÍ V KATASTRU NEMOVITOSTÍ DO KATEGORIE LESNÍ POZEMEK (PUPFL, LHP/LHO)

Návrhy urbanistického řešení eliminují zábory PUPFL vymezením lokalit současného charakteru lesa vhodných k zařazení do PUPFL (GL01, GL04, CL05, CL06, CL07 a CL08), důvodem je i snaha uvedení dosud neřešených skutečností do souladu s katastrem nemovitostí. Výčet a konkretizace návrhů – viz výše.

Pozn.: Lokalizace těchto návrhů je konkretizací doporučení předchozího stupně ÚPD Průzkumů a rozborů, vyplývá z výsledků terénního šetření zpracovatele ÚP.

F – Počet listů a výkresů Odůvodnění územního plánu Chotyně – návrh

F ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI

F.1 TEXTOVÁ ČÁST

Počet číslovaných stran textové části odůvodnění územního plánu včetně příloh je 74.

F.2 GRAFICKÁ ČÁST

Počet výkresů grafické části odůvodnění územního plánu je 3.

Tab.: F.2 – Přehled výkresů grafické části odůvodnění územního plánu

číslo výkresu	název výkresu	rozměry výkresu [mm]	měřítko
5	Koordinační výkres	890 x 1260	1: 5 000
6	Výkres širších vztahů	420 x 890	1: 50 000
7	Výkres předpokládaných záborů půdního fondu	890 x 1260	1: 5 000

G PŘÍLOHY

G.1 SEZNAM ZKRATEK

Všeobecně používané zkratky

BD bytový dům

BP bezpečnostní pásmo

ČD České dráhy

ČR Česká republika

ČSPH čerpací stanice pohonných hmot

ČSÚ Český statistický úřad

ČÚZK Český ústav zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou

EU Evropská unie

GIS geografický informační systém

KPZ krajinná památková zóna

KN katastr nemovitostí

k.ú. katastrální území

MěÚ městský úřad

MMR Ministerstvo pro místní rozvoj

MO Ministerstvo obrany

MÚK mimoúrovňová křižovatka

Mze Ministerstvo zemědělství

MŽP Ministerstvo životního prostředí

NKP nemovitá kulturní památka

NPÚ Národní památkový ústav

NUTS Nomenclature of Units for Territorial Statistics – Statistické územní jednotky EU OP ochranné pásmo

OPR obec s rozšířenou působností

OÚ obecní úřad

OV občanské vybavení

POP pásmo ochrany prostředí

PRURÚ podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ROB rozvojová oblast

ROS rozvojová osa

PÚR politika územního rozvoje

RD rodinný dům

RURÚ rozbor udržitelného rozvoje území

ŘSD Ředitelství silnic a dálnic

ŘÚ, ř.ú. řešené území

SLDB Sčítání lidí, domů a bytů

SRN Spolková republika Německo

ÚAP územně analytické podklady

ÚP územní plán

ÚPO územní plán obce

ÚPNSÚ územní plán sídelního útvaru

ÚPSÚ územní plán sídelního útvaru

ÚPD územně plánovací dokumentace

URÚ udržitelný rozvoj území

ÚTP územně technické podklady

VPS veřejně prospěšná stavba

VPO veřejně prospěšné opatření

VÚ vojenský útvar

VÚC velký územní celek

ZÚ zastavěné území

ZÚR zásady územního rozvoje

Zkratky z oblasti technické infrastruktury

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

ČOV čistírna odpadních vod

ČS čerpací stanice

ČSOV čerpací stanice odpadních vod

CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod OV odpadní vody

PRVKÚK program rozvoje vodovodů a kanalizací pro území kraje RS regulační stanice

SčVK Severočeské vodovody a kanalizace

SPA stupeň povodňové aktivity

STL středotlaký

SVS Severočeská vodárenská společnost

TR trafostanice

ÚV úpravna vody

VDJ vodojem

VN vysoké napětí

VTL vysokotlaký

VVN velmi vysoké napětí

Zkratky z oblasti ochrany přírody a krajiny a půdního fondu

AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky BC biocentrum

BK biokoridor

BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka ČÚZK Český úřad zeměměřičský a kartografický EVL Evropsky významná lokalita

HPJ hlavní půdní jednotka

CHKO Chráněná krajinná oblast

KES koeficient ekologické stability

KN Katastr nemovitostí (digitalizovaná mapová příloha, web) KOP Krajská koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje KRNAP Krkonošský národní park

LČR, s.p. Lesy České republiky, státní podnik LHO Lesní hospodářská osnova

LHP Lesní hospodářský plán

MÚSES místní územní systém ekologické stability MZe ČR Ministerstvo zemědělství České republiky m-ZCHÚ maloplošné zvláště chráněné území

MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky NZP nezemědělská půda

OPRL Oblastní plán rozvoje lesů

PLO Přírodní lesní oblast

PO Ptačí oblast

PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa

RC biocentrum regionálního biogeografického významu

RK biokoridor regionálního biogeografického významu

slt soubor lesních typů

TTP trvalé travní porosty luk a pastvin

ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

ÚSES Územní systém ekologické stability

ÚSOP Ústřední seznam ochrany přírody

ÚTP NR ÚSES Územně technické podklady nadregionálního ÚSES ÚTP R ÚSES Územně technické podklady regionálního ÚSES VKP významný krajinný prvek

V-ZCHÚ velkoplošné zvláště chráněné území

ZCHÚ zvláště chráněné území dle zákona č. 114/92 Sb. ZPF zemědělský půdní fond

ZVHS zemědělská vodohospodářská správa

Druhové specifikace dřevin

SM smrk ztepilý

JD jedle bělokorá

DG douglaska tisolistá

BO borovice lesní

BOČ borovice černá

VJ borovice vejmutovka

DB dub, rod

BK buk lesní

BKČ buk lesní červenolistý

HB habr lesní

LP lípa, rod

JV javor mléč

KL javor klen

JS jasan ztepilý

JL jilm, rod

BŘ bříza, rod

JŘ jeřáb obecný

TP topol, rod

TPČ topol černý

OS topol osika

OL olše, rod

VR vrba, rod

AK trnovník akát

OŘ ořešák, rod

KŠ jírovec maďal

JB jabloň

HR hrušeň

ŠV švestka, slivoň

TŘ třešeň

Směry

S sever

SV severovýchod

V východ

JV jihovýchod

J jih

JZ jihozápad

Z západ

SZ severozápad

G.2 DOKLADY

Doklad o zrušení CHLÚ Hrádek nad Nisou I