Contract

D

ohoda o financování – Příloha č. 5 Řízení rizik

Řízení rizik

1.Výčet a definice hlavních druhů rizik

Pro účely finančního řízení Fondu IFN pro SC 3.5 (dále jen „Fond IFN“) ve smyslu Dohody o financování (dále jen „Dohoda“) uzavřené mezi SFŽP a Ministerstvem jsou identifikována následující hlavní rizika z hlediska možných ztrát alokace vyčleněné pro IFN.

    1. Úvěrové riziko (credit risk)

Příjemce zápůjčky nedostojí svým závazkům vůči SFŽP, jedná se o nejvýznamnější riziko ve vztahu k ustanovením Dohody.

    1. Riziko likvidity (liquidity risk)

SFŽP nebude mít dostatek volných finančních prostředků ke krytí svých závazků.

    1. Kurzové riziko (exchange rate risk)

Při významných změnách kurzu CZK/EUR.

    1. Provozní riziko (operation risk)

Riziko ztrát způsobených selháním lidského faktoru nebo informačních systémů.

    1. Ostatní rizika

      1. Právní riziko: riziko nejednoznačné právní konstrukce smluv s příjemci, riziko nevymahatelnosti zajišťovacích instrumentů, riziko zásadních legislativních změn.

      2. Riziko cen nemovitostí: při významném poklesu cen nemovitostí klesá hodnota zástav a tím stoupá hodnota nekrytého rizika.

      3. Personální riziko: vysoká míra fluktuace, neudržení klíčových zaměstnanců a nenahrazení adekvátní náhradou.

      4. Reputační riziko: možné ohrožení dobrého jména SFŽP, zejména z důvodu významné trestné činnosti ohrožující výkon činnosti Fondu, popř. významného trendu v boji proti legalizaci příjmů z trestné činnosti.

2.Metody řízení hlavních druhů rizik

    1. Úvěrové riziko

      1. SFŽP aplikuje odbornou metodiku pro vyhodnocení úvěrové způsobilosti a ratingu žadatele o zápůjčku, která je standardní pro finanční sektor.

      2. K eliminaci rizika využívá SFŽP specifické metody vyhodnocení úvěrové způsobilosti a ratingu pro jednotlivé typy žadatelů: územní samosprávné celky, podnikatelské subjekty, nevládní a neziskový sektor.

      3. Před uzavřením Smlouvy o poskytnutí podpory Správce FN vyhodnocuje ve smyslu Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, je-li to relevantní pro konkrétní žádost o zápůjčku, zda žadatel není podnikem v obtížích.

      4. Realizace výše uvedených opatření má charakter předběžné finanční kontroly před vznikem závazku SFŽP ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.

      5. Pro přímé zajišťování proti riziku (hedging) SFŽP realizuje:

        • smluvní zajišťovací instrumenty definované v Metodickém pokynu pro zajištění pohledávek k Směrnici MŽP č. 8/2017. Pohledávky SFŽP jsou vždy smluvně zajištěny ve výši minimálně 100 % jejich nominální hodnoty.
        • příslušná ustanovení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zejména o spolupráci s orgány finanční správy při porušení rozpočtové kázně a nesplácení závazků dlužníka, resp. Konečného příjemce Podpory.
        • ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., o majetku státu, zejména o správě státních prostředků (péče řádného hospodáře, princip 3 E) formou konzervativní správy úvěrového portfolia.

      6. SFŽP je nebankovní specializovanou státní finanční institucí sui generis a přestože nepodléhá bankovnímu dohledu ČNB, přiměřené aplikuje vyhlášku ČNB č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále jen „Vyhláška“) a v rámci správy úvěrového portfolia provádí:

        • interní kategorizaci pohledávek Správce FN z poskytnutých zápůjček podle Xxxxxxxx pro posuzování aktiv (Xxxxx XX Xxxxxxxx) ve struktuře:
          1. pohledávky bez selhání dlužníka: standardní / sledované;
          2. pohledávky se selháním dlužníka: nestandardní / pochybné/ ztrátové;
        • průběžné vyhodnocování kvality zajištění zůstatkové hodnoty zápůjčky, aktuálního ratingu a úvěrové způsobilosti zejména v kategorii sledované pohledávky a pohledávky se selháním dlužníka.
        • analýzy výstupů monitoringu splácení zápůjček a vyhodnocení úvěrového portfolia, které poskytují:
          1. podklady pro realizaci běžných či právních opatření u dotčených dlužníků,
          2. zpětnou vazbu pro případné změny podmínek hodnocení typových žadatelů a nároků na zajišťovací instrumenty.

    2. Riziko likvidity

      1. SFŽP obezřetně finančně řídí zejména Bilanci zdrojů a závazků SFŽP (dále jen „Bilance“), a to z hlediska výše, splatnosti, struktury a specifik jejich jednotlivých segmentů. Alokace pro konkrétní Výzvy pro podávání žádostí o zápůjčky musí být vždy podložena aktuální Bilancí a schváleným výdajovým limitem.

      2. Ofenzivní strategie k řízení likvidity Fondu IFN spočívá ve schopnosti průběžného krytí všech out-flow Fondu IFN při zajištění reinvestiční výkonnosti Fondu IFN.

      3. Bilanci a Cash flow Fond IFN administruje SFŽP v rámci samostatného finančního a rozpočtového okruhu.

      4. SFŽP používá postupy definované Směrnicí 11 Vnitřní hospodaření SFŽP ČR v platném znění.

    3. Kurzové riziko

Zajištění proti dopadům případné volatility kurzu CZK/EUR ve vztahu k alokaci zdrojů OPŽP a k certifikaci a refundaci vkladů do Fondu FN v rámci OPŽP realizuje Řídicí orgán (MŽP) s využitím metody řízeného zůstatku alokace Fondu IFN, resp. bilance zdrojů a závazků Fondu IFN, zejména při poskytování dotace formou tranší na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu do zdrojů Fondu IFN.

    1. Provozní a ostatní rizika

      1. Ke krytí provozních rizik SFŽP aplikuje příslušnou vnitřní legislativu, zejména:

        • SM 01 Služební řád, SM 05 Pracovní řád,
        • Manuály pracovních postupů OPŽP a FN,
        • SM 12 Informační technologie,
        • SM 14 Vnitřní kontrolní systém,
        • SM 35 Provozní procedury IT,
        • SM 46 Bezpečnostní politika informací.

      2. Krytí ostatních rizik spojených s realizací Dohody:

        • Právní rizika SFŽP eliminuje Odbor právní odpovídajícím nastavením právních aktů podle platné evropské a národní legislativy.
        • Riziko cen nemovitostí kryje SFŽP konzervativními postupy a navýšením hodnoty zastavených nemovitostí nad 100% nominální ceny v závislosti na stupni ratingu, úvěrové způsobilosti a celkové době splatnosti zápůjčky. Reálný stav nemovitostí v čase a jejich hodnotu ve vztahu k nesplaceným zůstatkům zápůjček SFŽP ověřuje v rámci správy úvěrového portfolia, včetně monitorovacích návštěv přímo v místech nemovitostí.
        • Personální riziko eliminuje Odbor řízení lidských zdrojů prováděním aktivní a motivační personální politiky definované vnitřní legislativou SFŽP.
        • Reputační riziko ošetřuje SFŽP vnitřními předpisy, zejména SM 40 Oznámení podezření a šetření nekalého jednání.

c) Řídicí orgán postupuje při zajištění proti případné ztrátě alokace OPŽP z důvodu rizika neprofinancování prostředků Fondu IFN na účty Konečných příjemců do konce období způsobilosti výdajů (tzn. do 31. 12. 2023) analyzováním vzniklé situace s přihlédnutím k dané časové a tržní situaci navrhne opatření k řešení zmíněného rizika (např. redefinice aktuální výzvy nebo realokace prostředků v rámci OPŽP). Řídicí orgán zejména odpovídá za flexibilní vypisování výzev ve vztahu k zůstatku alokace, elasticitě poptávky a časovému faktoru, včetně průběžného finančního řízení alokace podle pravidla N+3. Při hrozícím nevyužití prostředků FN realizuje Řídicí orgán jejich včasnou realokaci v rámci OPŽP, případné reálné ztráty alokace OPŽP, vyčleněné na FN z výše uvedených důvodů, jsou při finančním vypořádání dotace (RopD) řešeny v souladu s Dohodou.

3.Sdílení relevantních rizik a vymáhání pohledávek

      1. Fond IFN zřízený podle předmětné Dohody nebude disponovat zdroji externích investorů, věřitelů či donátorů.

      2. Sdílení rizik pro účely Dohody se s ohledem na bod a) týká rizik Ministerstva (ESIF, resp. státní rozpočet), a Správce finančního nástroje (SFŽP).

      3. SFŽP je povinen vymáhat svým jménem a na svůj účet splatné částky zápůjčky v souladu s platnými právními předpisy a Směrnicí MŽP č. 8/2017, včetně uplatňování smluvních sankcí na základě Smlouvy, a to postupy upravenými vnitřní legislativou SFŽP – SM 11 Vnitřní hospodaření, Příloha 13 – Správa pohledávek v platném znění. Pohledávky po splatnosti u jistiny zápůjčky vymáhají ze zákona místně příslušné orgány finanční správy, ostatní smluvní pohledávky po splatnosti vymáhá SFŽP včetně realizace smluvních zajišťovacích instrumentů.

      4. SFŽP bude poskytování, splácení, vymáhání a finanční vypořádání zápůjček monitorovat a zabezpečovat v souladu s platnými právními předpisy, Směrnicí MŽP č. 8/2017, Závaznými pokyny pro žadatele/ příjemce podpory v rámci IFN a pracovními postupy, uplatňovanými podle zásad stanovených vnitřními předpisy SFŽP, zejména SM 11 – Vnitřní hospodaření SFŽP ČR v platném znění.

      5. Výše akceptované default rate (tj. snížení disponibilních prostředků Fondu IFN bez náhrady z národních zdrojů) činí 10 % z prostředků poskytnutých z Fondu IFN Konečným příjemcům a je uplatňována v souladu s Dohodou, Příloha č. 1 – Investiční strategie, zejména bod 5.2.3., včetně postupů při překročení akceptované default rate.

      1. Pro kontroly věcné správnosti, způsobilosti výdajů, věcný monitoring projektů Konečných příjemců včetně návštěv na místě, dále pro průběžné a následné kontroly realizace projektů, kontroly indikátorů, ekologických efektů, udržitelnosti podpořených projektů z rozpočtu SFŽP, závěrečné vyhodnocení projektů Konečných příjemců - platí v plném rozsahu ustanovení příslušných dokumentů pro specifický cíl OPŽP 3. 5. Podezření na Nesrovnalost a rizika s tím spojená řeší SFŽP v době trvání OPŽP v souladu s ustanoveními Metodiky finančních toků.

      2. Při uzavírání programového období 2014 – 2020 je SFŽP povinen rizika spojená s řádným dokončením projektů Konečných příjemců, jejich funkčností a dofinancováním způsobilých výdajů řešit v souladu s metodickými pokyny pro uzavírání programového období 2014 – 2020.

      1. SFŽP je povinen v rámci vymáhání prostředků, které byly neoprávněně použity ze strany Konečných příjemců postupovat v souladu s vnitřní legislativou SFŽP a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V souladu s Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014, čl. 6, bod 3 je pak povinen doložit splnění níže uvedených podmínek, a to kumulativně:

        • K porušení podmínek poskytnutí Podpory došlo na úrovni Konečných příjemců.
        • SFŽP vyhověl ustanovení čl. 6, bod 1 výše uvedeného Nařízení, pokud jde o příspěvky z programu vykazující dané pochybení.
        • Částky odpovídající danému pochybení nebylo možné získat zpět navzdory tomu, že SFŽP s péčí řádného hospodáře podnikl veškerá použitelná smluvní a právní opatření. Řídicí orgán OPŽP je povinen v těchto případech prověřit, zda SFŽP použil veškeré právní prostředky, které umožňuje právní řád ČR, pro vymožení částky dotčené porušením této povinnosti od Konečného příjemce.

      2. Použitelná smluvní a právní opatření SFŽP zahrnují zejména postupy definované Směrnicí 11 Vnitřní hospodaření SFŽP ČR, Příloha č. 13 – Správa pohledávek v platném znění.

      3. SFŽP je povinen použít veškeré právní prostředky, které umožňuje právní řád ČR, pro vymožení částky dotčené porušením smluvních povinností Konečného příjemce i v době po uzavření programu, zejména při porušení rozpočtové kázně, povinností spojených se zajišťovacími instrumenty a správou úvěrového portfolia Fondu IFN.

6

Document Metadata

Filed: August 24th, 2017