Česká pošta, s.p.

Česká pošta, s.p.

se sídlem: Politických vězňů 000/0, 000 00 Xxxxx 0

IČ: 47114983

DIČ: CZ47114983

zastoupen:

zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl A, vložka 7565 bankovní spojení: Československá obchodní banka, a.s.

číslo účtu:

korespondenční adresa:

dále jen „ČP“

Česká distribuční a.s.

se sídlem: Na Xxxxxxx 000, Xxxxxxx, 000 00 Xxxxxxx

IČ: 26791692

DIČ: CZ 26791692

zastoupen:

zapsán v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě, oddíl B, vložka 2648 bankovní spojení:

číslo účtu:

dále jen „ČD“ nebo „operátor“

1. Účel a předmět Xxxxxxx

1.1 Předmětem této Smlouvy o přístupu je úprava práv a povinností smluvních stran při přístupu k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury ve smyslu § 34 zákona o poštovních službách ze strany ČP pro poskytování poštovních služeb ČD.

2. Cena

2.1 ČD se zavazuje za poskytnutí přístupu ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury řádně a včas zaplatit ČP stanovenou cenu, a to ve výši uvedené v „Ceníku pro Přístup ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury“ (dále jen „Ceník“), který je přílohou č. 1 této Smlouvy o přístupu.

2.2 Cena za přístup ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury je ČP v souladu s § 34 odst. 6 zákona o poštovních službách stanovena jako cena nákladově orientovaná.

2.3 Pokud by během trvání této Smlouvy o přístupu došlo ke změně nákladů ČP rozhodných pro stanovení ceny za přístup do sítě, zavazuje se ČP vyzvat ČD k uzavření dodatku k této Smlouvě o přístupu. Smluvní strany se zavazují uzavřít příslušný dodatek k této Smlouvě o přístupu do 30 dnů od doručení výzvy k uzavření dodatku. Kterákoli ze smluvních stran je oprávněna vyvolat správní řízení před Českým telekomunikačním úřadem, pokud nebude druhou smluvní stranou povinnost podle tohoto bodu splněna.

2.4 Způsob úhrady ceny byl sjednán převodem z účtu na základě faktury - daňového dokladu. ČD se zavazuje uhradit cenu včetně DPH na bankovní účet ČP č. ………..

2.5 Fakturu – daňový doklad bude ČP vystavovat měsíčně za plnění poskytnutá na základě této Smlouvy o přístupu v konkrétním kalendářním měsíci, s lhůtou splatnosti 14 dnů ode dne jejího doručení.

2.6 Je-li ČD v prodlení s placením ceny, je povinna uhradit úroky z prodlení ve výši stanovené v § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, v platném znění.

2.7 Faktury – daňové doklady budou zasílány na adresu ……….

3. Specifikace rozsahu a formy přístupu k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury

3.1 Přístup k databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese

3.1.1 ČD bude do 7 (sedmi) dnů od její žádosti předána ČP databáze adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, a to v elektronické formě e-mailem na adresu …… v txt souboru kryptovaném SX Cryptou tak, že poprvé bude zaslán soubor obsahující všechny záznamy a následně budou zasílány denní aktualizace s označením o jaký údaj/změnu se jedná.

3.1.2 ČP zajistí přístup k databázi s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese v rámci Služby dosílka a Služby odnáška v rozsahu jí evidovaných údajů, nejméně však v rozsahu:

• firma, název nebo jméno a adresa, odkud má být zásilka doslána,

• firma, název nebo jméno a adresa, kam má být zásilka doslána,

• doba, po níž má být dosílka/odnáška poskytována.

3.1.3 ČP zajistí přístup k databázi osob, které mají sjednánu odnášku z poštovní přihrádky v rozsahu jí evidovaných údajů, nejméně však v rozsahu:

• název, adresa a PSČ ukládací pošty,

• firma, název nebo jméno a adresa osoby, která požádala, aby jí byly adresované poštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky ukládány u dohodnuté provozovny, aniž by byl učiněn pokus o jejich dodání na adresu adresáta,

• dobu, po níž má být odnáška poskytována,

• zda byla sjednána odnáška pro listovní zásilky, balíkové zásilky nebo pro oba typy zásilek.

3.1.4 ČP zajistí přístup k databázi s informacemi o adresátech, kteří mají zřízenu dodávací schránu v rozsahu:

• firma, název nebo jméno a adresa osoby, která má zřízenu dodávací schránu,

• číslo dodávací schrány.

3.1.5 ČP zajistí přístup k informacím o umístění dodávacích schrán v rozsahu:

• popis umístění dodávací schrány, vč. čísla dodávací schrány,

• adresa osoby, která má zřízenu dodávací schránu.

3.2 Postup při dodávání zásilek adresovaných do poštovní přihrádky

3.2.1 ČD je oprávněna předat v provozovně ČP nezapsané listovní zásilky ke vložení do poštovní přihrádky, v níž se dle adresy uvedené na zásilce nachází poštovní přihrádka, o rozměrech 32 x

24 x 2 cm a s hmotností do 1 kg, seskupené podle jednotlivých poštovních přihrádek s vyplněným „Soupisem zásilek určených do poštovních přihrádek předávaných v rámci

Smlouvy o přístupu ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury (příloha č. 2 této Smlouvy o přístupu , dále též „Soupis zásilek“) předávaných v dané provozovně.

3.2.2 ČP zajistí, že ČD bude moci předávat ČP poštovní zásilky určené do poštovní přihrádky v časech, kdy je příslušná provozovna ČP otevřena pro veřejnost.

3.2.3 Obsah a náležitosti zásilky musí být v souladu s článkem 4 této smlouvy.

3.2.4 Po převzetí zásilek ČP vyhodnotí, zda jsou předané zásilky určeny do poštovní přihrádky, která se nachází v provozovně ČP, v níž došlo k předání zásilek.

3.2.5 Potvrzení o převzetí zásilek na stejnopisu Soupisu zásilek ČP vrátí ČD nejpozději následující pracovní den, pokud nebude tento stejnopis vrácen pracovníkem ČP ihned po převzetí zásilek určených ke vložení do poštovní přihrádky.

3.2.6 Nezapsané listovní zásilky překračující rozměry 32 x 24 x 2 cm a hmotnost 1 kg nebudou ČD předávány ke vložení do poštovních přihrádek a ani ČP přebírány.

3.2.7 ČP vloží poštovní zásilky předané ČD do poštovních přihrádek bez odkladu, nejpozději ve lhůtě D+1 (nejpozději následující den ráno po předání zásilek na provozovně).

3.3 Postup při dodávání zásilek pro osoby, které mají u ČP sjednánu odnášku z poštovní přihrádky

3.3.1 ČD je oprávněna předat v provozovně ČP, v níž se nachází poštovní přihrádka, v níž mají být podle dohody o odnášce uzavřené s adresátem uloženy zásilky adresované na adresu uvedenou na zásilce, nezapsané zásilky ke vložení do této poštovní přihrádky o rozměrech 32 x 24 x 2 cm a s hmotností do 1 kg, seskupené podle jednotlivých poštovních přihrádek s vyplněným Soupisem zásilek předávaných v dané provozovně.

3.3.2 ČP zajistí, že ČD bude moci předávat ČP poštovní zásilky podle bodu 3.3.1 v časech, kdy je příslušná provozovna ČP, kde je umístěna příslušná poštovní přihrádka, otevřena pro veřejnost.

3.3.3 Adresa uvedená na zásilce musí odpovídat adrese, na kterou si adresát nepřeje poštovní zásilky dodávat.

3.3.4 Obsah a náležitosti zásilky musí být v souladu s článkem 4 této smlouvy.

3.3.5 Potvrzení o převzetí zásilek na stejnopisu Soupisu zásilek ČP vrátí ČD nejpozději následující pracovní den, pokud nebude tento stejnopis vrácen pracovníkem ČP ihned po převzetí zásilek.

3.3.6 Po převzetí zásilek pracovník ČP vyhodnotí, zda jsou předané zásilky určeny do poštovní přihrádky, která se nachází v provozovně ČP, v níž došlo k předání zásilek.

3.3.7 Potvrzení o převzetí zásilek na stejnopisu Soupisu zásilek ČP vrátí ČD nejpozději následující pracovní den, pokud nebude tento stejnopis vrácen pracovníkem ČP ihned po převzetí zásilek určených ke vložení do poštovní přihrádky.

3.3.8 Nezapsané listovní zásilky překračující rozměry 32 x 24 x 2 cm a hmotnost 1 kg nebudou ČD předávány ke vložení do poštovních přihrádek a ani ČP přebírány.

3.3.9 ČP vloží poštovní zásilky předané ČP do poštovních přihrádek bez odkladu, nejpozději ve lhůtě D+1 (nejpozději následující den ráno po předání zásilek na provozovně).

3.4 Přístup k dodávacím schránám

3.4.1 ČP se zavazuje umožnit ČD využití dodávacích schrán, které jsou zřízeny pro adresáty na území ČR, zejména pak umožnit ČD dodávání poštovních zásilek do těchto dodávacích schrán.

3.4.2 Obsah poštovních zásilek musí odpovídat požadavkům stanoveným v článku 4 této smlouvy.

3.4.3 ČP předá ČD klíče k dodávacím schránám po vzájemné dohodě, a to bez zbytečného odkladu pro konkrétně ČD určená depa.

3.4.4 ČP se zavazuje, že ČD předá klíče v požadovaném počtu.

3.4.5 ČD není oprávněna vyhotovovat si sama duplikáty předaných klíčů k dodávacím schránám.

3.4.6 Předané klíče jsou majetkem ČP. ČD je povinna předané klíče vrátit ČP bez zbytečného odkladu po odpadnutí důvodu jejich užívání.

3.4.7 ČP bude bez zbytečného odkladu informovat ČD o výměně zámku od dodávací schrány a zároveň předá ČD klíč, popř. i duplikáty klíče, pokud byly ČD předány, k vyměněnému zámku od dodávací schrány bezúplatně, pokud k výměně zámku nedošlo v souvislosti se ztrátou nebo odcizením klíče, který byl v držení ČD.

3.4.8 ČD je povinna bez zbytečného odkladu oznámit ČP případnou ztrátu či odcizení klíče.

3.4.9 ČP je povinen uhradit ČP veškeré náklady spojené s výměnou zámku, k níž došlo v souvislosti se ztrátou nebo odcizením klíče, který byl v držení ČD.

4. Balení, obsah a označení poštovních zásilek

4.1 Balení poštovní zásilky

4.1.1 Poštovní zásilka musí být upravena a zajištěna tak, aby věci tvořící její obsah

a) nemohly ohrozit lidské zdraví a bezpečnost,

b) nevyvolávaly nepříjemné smyslové vjemy,

c) nemohly poškodit jiné poštovní zásilky nebo zařízení používaná podnikem.

4.1.2 Poštovní zásilka musí být zajištěna tak, aby nebylo možno vniknout dovnitř bez zanechání zjevných stop.

4.1.3 Vnější a vnitřní balení musí být přiměřené povaze a hmotnosti věcí tvořících obsah.

4.1.4 Vnější a vnitřní balení musí být

a) dostatečně pevné k tomu, aby účinně chránilo věci tvořící obsah proti možnému poškození v důsledku kontaktu s jinými poštovními zásilkami (třením, tlakem a nárazem),

b) dostatečné k tomu, aby věci tvořící obsah nebyly poškozeny v důsledku klimatických vlivů.

4.1.5 Věci tvořící obsah musí být zajištěny tak, aby se nemohly poškodit třením, tlakem a nárazem mezi sebou a obalem nebo mezi sebou navzájem.

4.1.6 Poštovní zásilka musí být upravena tak, aby umožňovala bezpečnou a snadnou manipulaci.

4.1.7 Nezabalená věc může být poštovní zásilkou jen tehdy, jestliže je dostatečně tuhá a jestliže ke splnění požadavků podle bodu 4.1.1 až 4.1.6 není nutno věc zabalit a nehrozí nebezpečí, že by se při běžném zacházení s poštovní zásilkou mohla část přepravované věci oddělit.

4.2 Obsahem poštovní zásilky mohou, s výjimkami dále uvedenými, tvořit jakékoliv věci.

4.2.1 Obsahem poštovní zásilky nesmějí být

a) výbušniny,

b) jaderné materiály a radioaktivní látky,

c) nakažlivé biologické látky a lidské nebo zvířecí vzorky, u nichž existuje důvod k obavě, že jsou v nich nakažlivé biologické látky přítomny,

d) tuhý oxid uhličitý,

e) tlakové nádoby, stlačené nebo zkapalněné plyny a plyny v roztocích,

f) biologická agens a toxiny,

g) oxidující, hořlavé a ostatní látky a směsi, které jsou klasifikovány jako nebezpečné podle čl. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS

a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, a vyhlášky č. 474/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona,

h) živí obratlovci,

i) chránění volně žijící živočichové a chráněné planě rostoucí rostliny,

j) peníze, aktivované platební karty a jiné platební prostředky; poukázky na odběr zboží nebo služeb; směnky, šeky a jiné cenné papíry; předměty kulturní, umělecké nebo sběratelské hodnoty bez ohledu na jejich stáří a cenu; šperky, drahé kameny, drahé kovy a výrobky z nich, a další obdobně cenné věci mohou být obsahem poštovní zásilky jen tehdy, je-li to u určité poštovní služby výslovně stanoveno.

4.2.2 Nejde-li o případ podle odstavce 4.2.1, jen za splnění dále uvedených zvláštních podmínek mohou být obsahem poštovní zásilky

a) biologické látky podléhající zkáze – za podmínky, že zkažené látky nebudou obtěžovat své okolí zápachem a neproniknou obalem poštovní zásilky,

b) jiná živá zvířata než obratlovci a než chránění volně žijící živočichové – za podmínky, že jim během poskytnutí poštovní služby nebude zapotřebí poskytovat zvláštní péči a pozornost,

c) snadno rozbitelné věci – za podmínky, že jsou upraveny zvláštním tomu odpovídajícím způsobem tak, aby se v důsledku běžných manipulací s poštovní zásilkou nemohly poškodit,

d) tekutiny – za podmínky, že nemohou vytéci z obalu poštovní zásilky nebo tímto obalem prosáknout.

e) lidské nebo zvířecí vzorky, u nichž je minimální pravděpodobnost, že jsou v nich přítomni původci nemocí – za podmínky, že jejich obal splňuje požadavky na balení tohoto typu lidských nebo zvířecích vzorků stanovené přílohou A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění vyhlášeném sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2013 Sb.m.s.

4.3 Označení poštovních zásilek

4.3.1 Zásilky určené do poštovní přihrádky musí být označeny v pravém horním rohu zásilky nebo v pravém horním rohu adresného štítku písmeny OJ a číslem uzavřené Smlouvy o přístupu.

4.4 Zjistí-li ČP při převzetí poštovní zásilky určené do poštovní přihrádky, že její obsah není dovolen, nebo že nebyly dodrženy zvláštní podmínky podle článku 4 této smlouvy, je oprávněna odmítnout převzít poštovní zásilku ke vložení do poštovní přihrádky.

4.5 Zjistí-li ČP po předání poštovní zásilky, že její obsah není dovolen, nebo že nebyly dodrženy zvláštní podmínky podle článku 4 této smlouvy, je oprávněna poštovní zásilku vrátit ČD, případně ČD vyzvat, aby si poštovní zásilku převzala zpět na místě určeném ČP. Dodatečné náklady na úkony k tomu potřebné hradí ČD.

5. Náhrada škody, reklamace a vracení zásilek

5.1 Za případné škody na zásilce vložené do poštovní přihrádky nebo dodávací schrány ČP neodpovídá.

5.2 Reklamace týkající se poštovní zásilky vložené do poštovní přihrádky nebo dodávací schrány se uplatňují přímo u ČD.

5.3 Poštovní zásilky převzaté ČP od ČD za účelem vložení zásilky do poštovní přihrádky se nevrací a zůstávají vloženy v poštovní přihrádce.

6. Závěrečná ustanovení

6.1 Smlouva o přístupu se uzavírá na dobu neurčitou. ČD může Xxxxxxx o přístupu vypovědět i bez udání důvodů s tím, že výpovědní lhůta 15 dnů začne běžet dnem následujícím po doručení výpovědi druhé straně. Výpověď musí být učiněna písemně.

6.2 Ve smyslu zákona o poštovních službách dojde k ukončení účinnosti smlouvy o přístupu, pokud některá strana ztratí oprávnění k provozování poštovních služeb, popř. přestane-li být ČP držitelem poštovní licence.

6.3 Smlouva o přístupu bude uveřejněna v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. Dle dohody smluvních stran zajistí odeslání této Smlouvy o přístupu správci registru smluv ČP. ČP je oprávněna před odesláním Smlouvy o přístupu správci registru smluv ve Smlouvě o přístupu znečitelnit informace, na něž se nevztahuje uveřejňovací povinnost podle zákona o registru smluv.

6.4 Od této Smlouvy o přístupu je možné odstoupit také v případě prohlášení úpadku některé ze stran soudem. V takovémto případě je druhá smluvní strana oprávněna odstoupit od této Smlouvy o přístupu bez předchozího upozornění. Odstoupení od této Smlouvy o přístupu je vždy účinné a Smlouva o přístupu se ruší ke dni doručení písemného oznámení o odstoupení druhé straně Smlouvy o přístupu.

6.5 Tato Smlouva o přístupu může být měněna pouze vzestupně očíslovanými písemnými dodatky ke Smlouvě o přístupu podepsanými oběma stranami smlouvy o přístupu, pokud není ve Smlouvě o přístupu stanoveno jinak.

6.6 Pokud by bylo kterékoli ustanovení této smlouvy o přístupu zcela nebo zčásti neplatné, neúčinné nebo jestliže některá otázka není touto smlouvou upravována, zbývající ustanovení Smlouvy o přístupu nejsou tímto dotčena a strany se zavazují uzavřít dodatek ke smlouvě, jímž nahradí neplatné či neúčinné ustanovení ustanovením platným, které bude v maximální možné míře naplňovat účel nahrazovaného ustanovení.

6.7 Tato Smlouva o přístupu je vyhotovena ve dvou stejnopisech s platností originálu, z nichž každá strana smlouvy o přístupu obdrží po jednom.

6.8 Práva a povinnosti plynoucí z této Smlouvy o přístupu pro každou ze stran přecházejí na jejich právní nástupce.

6.9 Vztahy neupravené touto Smlouvou o přístupu se řídí platným právním řádem ČR.

6.10 Smlouva o přístupu je platná a účinná dnem podpisu oběma smluvními stranami. Smluvní strany prohlašují, že tato Smlouva o přístupu vyjadřuje jejich úplné a výlučné vzájemné ujednání týkající se daného předmětu této smlouvy o přístupu. Smluvní strany po přečtení této smlouvy o přístupu prohlašují, že byla uzavřena po vzájemném projednání, určitě a srozumitelně, na základě jejich pravé, vážně míněné a svobodné vůle. Na důkaz uvedených skutečností připojují podpisy svých oprávněných zástupců.

Příloha č. 1 Ceník

Příloha č. 2 Soupis zásilek určených do poštovních přihrádek předávaných v rámci Smlouvy o přístupu ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury

V dne V dne

za ČP: za ČD:

Jméno: Jméno:

Funkce: Funkce:

Příloha č. 1 ke Smlouvě o přístupu

Ceník

1. Služba přístupu k dodávacím schránám a k související databázi umístění dodávacích schrán

Cena za přístup k jedné dodávací schráně (měsíčně)*	0,08 Kč**
Cena za úplné informace obsahující umístění dodávací schrány (platba za první výstup)	55 441,60 Kč
Cena za zaslání informace o změně umístění 1 dodávací schrány	1,98 Kč

Poznámka: Ceny jsou uvedeny bez DPH.

* Cena je stanovena za jednu dodávací schránu (DS), nikoli za jedno stanoviště. Stanoviště obsahuje několik DS (2 – 8) dle typu.

** 0,08 Kč je měsíční cena za 1 DS pro společnost Česká distribuční a.s. Tato cena je odvozena podle podílu na trhu listovních zásilek za rok 2015 v Kč.

1.1 Cena pořízení duplikátu jednoho kusu klíče od víka stanoviště s jednotlivými DS podle typů:

typ klíče	XXX	xxxxxxx (Fator)	jiný klíč (Xxxxx)
Cena za předání klíče na depu (včetně nákladů na zhotovení duplikátu klíče)*	78,54 Kč	209,12 Kč	91,27 Kč
Cena za předání klíče na centrále v Praze (včetně nákladů na zhotovení duplikátu klíče)	99,78 Kč	230,36 Kč	112,51 Kč

* Přistupující operátor si bude moci zvolit, kde dojde k předání duplikátu klíče, jestli na depu (71 míst dle seznamu v Příloze č. 2) nebo na centrále v Praze.

2. Služba přístupu k poštovním přihrádkám

Cena za obsluhu na poště (předávacím místě)*	15,46 Kč
Cena za manipulaci s OLZ (obyčejnou listovní zásilkou)	1,13 Kč/ks
Xxxx za manipulaci se zásilkou, která se rozměrově nevejde do poštovní přihrádky	18,67 Kč/ks

Poznámka: Ceny jsou uvedeny bez DPH.

*Cena za obsluhu na poště (předacím místě) se vztahuje k jedné předané dávce zásilek (jedna návštěva pošty). Konečná cena za manipulaci se zásilkami se bude odvíjet od počtu předaných zásilek.

3. Služba přístupu k databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách

Databáze zahrnuje informace o adresátech, kteří mají zřízenou alespoň jednu ze služeb: dosílka, odnáška, odnáška s poštovní přihrádkou, dodávací schrána.

Na 1 přistupujícího operátora
Cena celé databáze (jednorázová platba)	244 024 Kč
Aktualizace databáze - vytvoření jednoho nového záznamu a aktualizace stávajícího záznamu	9,28 Kč

Poznámka: Ceny jsou uvedeny bez DPH.

Cena za aktualizaci jednoho záznamu může být vybírána pouze při aktualizaci záznamů o službách odnáška, odnáška s poštovní přihrádkou a dodávací schrána. V případě zaslání aktualizace záznamu o službě dosílka, nebude vybírán žádný poplatek, neboť aktualizace je již hrazena v maloobchodní ceně služby dosílka (Změna místa dodání (Dosílka) – cena za projednání žádosti, evidenci a dosílání poštovních zásilek a poštovních poukázek).

Příloha č. 2 ke Smlouvě o přístupu

Soupis zásilek určených do poštovních přihrádek předávaných v rámci Smlouvy o přístupu ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury č. xxxxxxxxxxxx

Operátor: Česká distribuční, a.s.
Podací místo: ;	Datum podání: (dd-mm-rrrr)
Zásilky adresované do P.O.BOXu na podací poště adresa P.O.BOXu je uvedena odesílatelem na zásilce
Druh zásilek	Počet
Nezapsané listovní zásilky o maximálních rozměrech 32 x 24 x 2 cm s hmotností do 1 kg
Zásilky do P.O.BOXu na podací poště - Odnáška adresáti mají kromě sjednané odnášky zároveň pronajatu poštovní přihrádku
Druh zásilek	Počet
Nezapsané listovní zásilky o maximálních rozměrech 32 x 24 x 2 cm s hmotností do 1 kg

razítko/podpis ČD razítko/podpis ČP

II. Podle § 141 odst. 11 správního řádu se náhrada nákladů žádnému účastníku řízení nepřiznává a každý si nese sám náklady, které mu s tímto řízením vznikly.

Odůvodnění:

Dne 24. 11. 2014 obdržel správní orgán návrh na rozhodnutí sporu o úpravě vzájemných práv a povinností ve smyslu § 34 zákona o poštovních službách.

Navrhovatel se svým návrhem domáhal umožnění přístupu k prvkům poštovní infrastruktury a ke zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury ze strany držitele poštovní licence. Přílohou tohoto návrhu byl návrh smlouvy, který navrhovateli předložil odpůrce. Tento návrh smlouvy předložený navrhovateli odpůrcem se však podle navrhovatele netýkal požadovaného přístupu, ale řešil pouze zprostředkování doručení zásilek do dodávacích schrán, nikoliv přístup k těmto prvkům poštovní infrastruktury. Navrhovatel uvedl, že po odpůrci požadoval stanovení postupu a podmínek, za kterých by mohl navrhovatel samostatně doručovat zásilky do poštovních přihrádek a dodávacích schrán. Navrhovatel uvedl, že mu není ani známa identita osob, které mají poštovní

přihrádku nebo dodávací schránu zřízenu ani jejich umístění. Těmito informacemi disponuje pouze odpůrce, ten však do podání návrhu nenavrhl, jakým způsobem a za jakých podmínek bude požadovaný přístup realizován, natož aby se jednalo o nákladově orientované ceně. Navrhovatel upozornil, že adresátům, kteří mají zřízenu na základě smlouvy s odpůrcem poštovní přihrádku nebo dodávací schránu, je v podstatě nemožné doručovat zásilky jiným způsobem než prostřednictvím této infrastruktury.

Obsahem návrhu smlouvy předložené odpůrcem bylo pouze předání informace o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, tedy zpřístupnění databáze dosílky, podle navrhovatele za absurdní cenu

10 Kč za jeden zpřístupněný záznam či jeho aktualizaci. Navrhovatel upozornil, že tuto databázi si odpůrce již vede a její předání je úkon, jehož nákladově orientovaná cena je v podstatě nulová, proto by měla být bezúplatně předána, neboť náklady na toto poskytnutí jsou nulové.

Podle názoru navrhovatele návrh smlouvy předložený odpůrcem, který přiložil k návrhu na zahájení řízení, nemůže sloužit jako základ budoucí smlouvy o přístupu k poštovní infrastruktuře. Proto navrhovatel uvedl, že se nebude vyjadřovat k dalším sporným bodům smlouvy. Spolu s návrhem na zahájení řízení doložil navrhovatel zápis z jednání s odpůrcem ze dne 12. 3. 2013 s tím, že do dne podání návrhu neobdržel od odpůrce konkrétní návrh smlouvy, na základě kterého by bylo navrhovateli umožněno využívat pro doručování poštovní přihrádky a dodávací schrány a byla předávána databáze dosílky, databáze dodávacích schrán a poštovních přihrádek. Dodání takového návrhu smlouvy bylo odpůrcem přislíbeno do 27. 9. 2013, proto se navrhovatel obrátil na správní orgán, aby rozhodl, že odpůrce je xxxxxxx s navrhovatelem uzavřít smlouvu, na jejímž základě budou navrhovateli zpřístupněny prvky poštovní infrastruktury, tj. aby mu bylo umožněno dodávat zásilky do poštovních přihrádek a dodávacích schrán s příslušnými databázemi vč. aktualizací za nákladově orientované ceny.

Dopisem ze dne 12. 12. 2014 vyzval správní orgán navrhovatele, aby odstranil vady podání spočívající zejména v tom, že nebyl předložen návrh smlouvy navrhovatelem, ze kterého by byla zřejmá představa navrhovatele, za jakých podmínek si představuje přístup k požadovaným prvkům poštovní infrastruktury.

Doplněn nový návrh smlouvy navrhovatelem ze dne 16. 1. 2015

Dopisem ze dne 16. 1. 2015 navrhovatel zaslal správnímu orgánu návrh Smlouvy o přístupu k prvkům poštovní infrastruktury a ke zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury (dále též „Smlouva o přístupu“), který vystihuje představu navrhovatele o obsahu smlouvy a odpovídá podle navrhovatele zákonu o poštovních službách. Návrh Smlouvy o přístupu obsahoval ujednání o zpřístupnění prvků poštovní infrastruktury, a to (i) databáze adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, (ii) poštovních přihrádek, vč. databáze s informacemi o adresátech, kteří mají poštovní přihrádky zřízeny, a o umístění těchto poštovních přihrádek, a (iii) dodávacích schrán, vč. databáze s informacemi o adresátech, kteří mají dodávací schrány zřízeny, a o umístění těchto dodávacích schrán s uvedením podmínek, za kterých bude navrhovatel tento požadovaný přístup využívat, vč. návrhu cen.

Po uhrazení správního poplatku navrhovatelem byly strany sporu vyrozuměny správním orgánem dopisem ze dne 9. 2. 2015 o zahájení řízení.

Vyjádření odpůrce ze dne 27. 2. 2015

Odpůrce se k zahájenému řízení vyjádřil dne 27. 2. 2015.

Databáze adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách (dále též „Databáze“).

K požadované databázi odpůrce uvedl, že je připraven zajistit přístup k databázi jejím zasláním e-mailem na navrhovatelem určenou adresu v txt souboru kryptovaném SW Cryptou. Navrhl předávat soubory ve 14denních intervalech s tím, že poprvé bude zaslán celý soubor se všemi záznamy a následně budou zasílány jen aktualizace s informací „I“ - nový záznam, „D“ - smazaný záznam a „U“ - aktualizovaný záznam. Údaje, které obsahuje databáze dosílky, byly přiloženy v příloze vyjádření. Podle odpůrce je nákladově orientovaná cena za databázi a její aktualizace ve výši 7. 900 Kč měsíčně bez DPH.

Přístup k poštovním přihrádkám

K požadavku navrhovatele na zpřístupnění kompletní databáze poštovních přihrádek, obsahující údaje o adresátovi, dodací adrese, dodací poště vč. adresy, kde je poštovní přihrádka umístěna, číslo poštovní přihrádky a datum zahájení a ukončení dodávání do poštovní přihrádky, odpůrce uvedl, že k tomu neexistuje žádný právní podklad. Podle odpůrce zákonná povinnost zpřístupnění poštovních přihrádek spočívá pouze v součinnosti odpůrce, která umožní dodání zásilky do poštovní přihrádky. Identifikace osob, které uzavřely s odpůrcem dohodu o zřízení poštovní přihrádky, ani údaje, kde se poštovní přihrádky nachází, nejsou k zajištění přístupu potřebná. Podle odpůrce poštovní přihrádky slouží pro dodání zásilek adresovaných do poštovních přihrádek, což vyplývá i z § 5 odst. 1 zákona o poštovních službách, kdy se provozovatel zavazuje odesílateli dodat zásilky na adresu uvedenou na zásilce. Pakliže bude na zásilce uvedena jako místo dodání poštovní přihrádka, pak bude mít navrhovatel i informace, kde se poštovní přihrádka nachází. Odpůrce ještě pro informaci doplnil, že podle vlastních poštovních podmínek je oprávněn do poštovních přihrádek vkládat i zásilky s adresou, která neobsahuje adresu poštovní přihrádky, a to na základě dohody s adresátem. Jedná se o tzv. odnášku, která může být realizována s poštovní přihrádkou, ale i bez ní. Podle odpůrce se jedná o dohodu adresáta s odpůrcem, a proto není důvod o této dohodě informovat navrhovatele/ třetí osoby. Ani tato povinnost nevyplývá z § 34 zákona o poštovních službách. Pokud bylo vůlí zákonodárce zpřístupnit databázi o osobách, které využívají službu odnáška, tak by měla být uvedena v § 34 zákona o poštovních službách stejně, jak je uložena povinnost přístupu k databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách. Podle odpůrce služba odnášky nemá přímou souvislost se službou dosílka ani s pronájmem poštovní přihrádky.

Podle odpůrce vyhláška č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování (dále též

„Vyhláška“ nebo „Vyhláška č. 464/2012 Sb.“) výslovně upravuje službu dosílky (viz § 19) a odnášky (viz § 21). Podle odpůrce neznamená, že když má adresát s odpůrcem sjednanou odnášku a zároveň pronájem poštovní přihrádky, že by měl přístup k poštovním přihrádkám zahrnovat i přístup k informacím o osobách, které mají s odpůrcem uzavřenu dohodu o odnášce. Odpůrce uvedl, že pokud má navrhovatel s adresátem uzavřenu dohodu

o odnášce, tak mu jistě adresát sdělí informace o poštovní přihrádce, odkud si přeje zásilky odnášet. Pokud takovou dohodu nemá navrhovatel uzavřenu s adresátem, tak navrhovatel nemůže podle § 5 odst. 1 zákona o poštovních službách dodávat zásilky na jiné místo, než které bylo sjednáno s v poštovní smlouvě s odesílatelem.

Podle odpůrce je nepodstatné pro vztah navrhovatele k jeho zákazníkům, jaké dohody má odpůrce uzavřeny s adresáty. Odpůrce uvedl, že je schopen prostřednictvím služby dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách zajistit pro navrhovatele i dodání do poštovních přihrádek. Odpůrce uvedl, že přímý přístup k poštovním přihrádkám pracovníky navrhovatele je pro něj nepřijatelný, a to zejména z důvodu, že má povinnost chránit poštovní tajemství (viz § 16 zákona o poštovních službách) a povinnost neumožnit nakládat se zásilkou jiné osobě (viz § 7 zákona o poštovních službách).

Odpůrce uvedl, že podle § 7 odst. 1 zákona o poštovních službách má právo nakládat s poštovní zásilkou nebo s poukázanou peněžní částkou až do jejího dodání odesílatel; provozovatel může s poštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou zacházet jen

v nezbytné míře a jen takovým způsobem, který je součástí poskytování poštovní služby. Pokud by odpůrce zpřístupnil poštovní přihrádku třetí osobě, umožnil by této osobě nakládat s poštovní zásilkou podle současného výkladu tohoto ustanovení ze strany Českého telekomunikačního úřadu. Dále podle § 16 zákona o poštovních službách má odpůrce jako provozovatel poštovních služeb povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se poskytované nebo poskytnuté služby, které se při své činnosti dozvěděl. Povinnost zachovávat mlčenlivost je přitom nutno vykládat nejen jako povinnost nesdělovat aktivně informace chráněné poštovním tajemstvím, ale zároveň i jako povinnost neumožnit třetím osobám seznámení se s těmito skutečnostmi. I tento závěr vyplývá z ustálené rozhodovací praxe Českého telekomunikačního úřadu.

Podle odpůrce, i když je navrhovatel rovněž provozovatelem poštovních služeb, neznamená to, že odpůrce je oprávněn zpřístupnit navrhovateli poštovní tajemství týkající se zásilek, adresátů a odesílatelů, se kterými nemá navrhovatel nic společného, tím méně zpřístupnit navrhovateli zásilky způsobem, který by umožnil pracovníkům navrhovatele s nimi nakládat. Podle odpůrce lékaři (lékařské tajemství), duchovní (zpovědní tajemství), advokáti (ze zákona advokacii) ani provozovatelé poštovních služeb netvoří skupinu osob, které by si mohly mezi sebou volně sdělovat informace chráněné povinností mlčenlivosti. Tyto informace mohou být sděleny pouze osobě, která se podílí na úkonu, k němuž se chráněná informace vztahuje, v případě provozovatelů poštovních služeb na dodání konkrétní poštovní zásilky. Odpůrce uvedl, že v rámci správního řízení nemůže být uloženo jednání, které naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu.

K ceně za umožnění přístupu k poštovní přihrádce pak odpůrce uvedl, že dodání zásilky do poštovní přihrádky probíhá totožným způsobem jako dodání jakékoliv jiné zásilky, a to bez ohledu na to, zda je zásilka podána na poště, u níž je poštovní přihrádka zřízena, či jinde. Ve všech případech přijímající pracovník zásilku přijme a zajistí její přepravu na SPU. Ze zásilek nevybírá ty zásilky, které jsou určeny do poštovních přihrádek na dané poště. Následně odpůrce popsal standardní postup třídění a dodání zásilek. Odpůrce uvedl, že nevidí důvod, proč by se měla měnit jeho stávající technologie v dodávání zásilek. S ohledem na uvedené odpůrce navrhl, že navrhovateli zajistí přístup k poštovním přihrádkám v rámci služby dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách za nákladově orientované ceny.

Přístup k dodávacím schránám

Odpůrce uvedl, že požadavek navrhovatele na zpřístupnění kompletní databáze dodávacích schrán (jméno, příjmení adresáta, adresa, kde je dodávací schrána umístěna, vč. označení/čísla přihrádky adresáta v dodávací schráně, datum zahájení a ukončení dodávání do dodávací schrán) nemá žádný právní podklad. Navíc odpůrce uvedl, že ani takovou databází v elektronické podobě nedisponuje, tudíž ji nemůže poskytnout navrhovateli.

Podle odpůrce je přístup k dodávacím schránám třeba vykládat tak, že držitel poštovní licence poskytne součinnost, která umožní dodání zásilky do dodávací schrány. Podle jeho názoru jména a adresy osob, které uzavřely s odpůrcem dohodu o zřízení dodávací schrány, ani údaje o umístění dodávací schrány nejsou pro zajištění přístupu k dodávacím schránám potřebné. Do dodávací schrány se dodávají zásilky adresované do dodávací schrány (číslo dodávací schrány je uvedeno přímo v adrese) a zásilky adresované adresátům, kteří mají s provozovatelem poštovních služeb uzavřenu dohodu o dodávání zásilek do dodávací schrány. Tato dohoda je dvojstranná a odpůrce nevidí důvod, proč by měl tyto údaje sdělovat třetím osobám/navrhovateli. Ani zákon o poštovních službách podle názoru odpůrce takovou povinnost nestanoví.

Podle odpůrce, pokud má navrhovatel s adresátem sjednánu dohodu o dodávání jeho zásilek do dodávací schrány, tak mu tento adresát sdělí údaj o dodávací schráně. Odpůrce pak dodá zásilky do dodávacích schrán, pokud bude údaj o dodávací schráně uveden odesílatelem na zásilce. Nemá-li navrhovatel takovou dohodu uzavřenu s adresátem,

nemůže podle § 5 odst. 1 zákona o poštovních službách dodávat na jiné místo, než které je sjednáno v poštovní smlouvě s odesílatelem. Toto místo dodání musí být sjednáno dostatečně určitě a navrhovatel jej musí znát. Jaké dohody má uzavřeny odpůrce s adresáty, je pro vztah navrhovatele k jeho zákazníkům nepodstatný. Proto odpůrce navrhl, že zásilky určené k dodání do dodávacích schrán zajistí v rámci služby dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách za cenu, která je nákladově orientovaná. Pak navrhovatel požadované informace k dodávacím schránám nepotřebuje.

Odpůrce zdůraznil, že požadavek navrhovatele na přímý přístup k dodávacím schránám je pro něj nepřijatelný, a to ze stejných důvodů, které uvedl k požadovanému přímému přístupu k poštovním přihrádkám, tj. chránit poštovní tajemství (viz § 16 zákona o poštovních službách) a neumožnit nakládaní se zásilkou jiné osobě (viz § 7 odst. 1 zákona

o poštovních službách).

Vyjádření navrhovatele ze dne 13. 3. 2015

Dopisem ze dne 13. 3. 2015 zaslal navrhovatel repliku k vyjádření odpůrce.

K databázi a cenám za jeden záznam navrhovatel uvedl, že v rámci jednání s odpůrcem bylo tvrzeno, že nákladově orientovaná cena za 1 záznam je 18 Kč bez DPH, později 10 Kč bez DPH, což je požadavek absurdní, což potvrdil i odpůrce ve svém vyjádření, kdy požadoval měsíčně 7.900 Kč za předanou databázi při dvoutýdenní periodicitě aktualizace. Podle navrhovatele se odpůrce při cenách za jeden záznam buď chtěl obohatit, nebo odradit navrhovatele od jednání o přístupu k prvkům poštovní infrastruktury. Navrhovatel však uvedl, že i nově uvedenou cenu odpůrcem považuje za nadhodnocenou, a to i proto, že její výši odpůrce nijak nedoložil. Proto navrhovatel trvá na předložení kalkulace uvedené ceny odpůrcem a zároveň uvedl, že požaduje týdenní interval aktualizace databáze.

Navrhovatel uvedl k tvrzení odpůrce, že ke zpřístupnění databáze poštovních přihrádek, resp. že ke zpřístupnění databáze poštovních přihrádek neexistuje důvod, neboť zákon o poštovních službách v § 34 odst. 1 stanoví zcela jasně, že prvkem poštovní infrastruktury jsou mimo jiné poštovní přihrádky. Odpůrce, jako držitel poštovní licence, má podle navrhovatele povinnost zpřístupnit navrhovateli poštovní přihrádky transparentním a nediskriminačním způsobem. Pokud má odpůrce uloženu povinnost zpřístupnit poštovní přihrádky, tak musí být navrhovateli známo, kde se poštovní přihrádky nalézají a pro kterého adresáta.

K tvrzení odpůrce, že poskytuje adresátům také službu odnáška, a že mu zákon

o poštovních službách neukládá povinnost jako prvek poštovní infrastruktury zpřístupnit informace o osobách využívající službu odnáška, navrhovatel uvedl, že se odpůrce mýlí, neboť osoby využívající tuto službu jsou také pouze adresáty, kteří požádali o doručování na jiné než odesílateli uvedené adrese. Tudíž odpůrce má povinnost zpřístupnit navrhovateli v rámci zpřístupnění databáze o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, i ty adresáty, kteří mají s odpůrcem uzavřenu dohodu o službě odnáška nebo dosílka. Rovněž podle navrhovatele nelze uloženou povinnost - přístup k poštovním přihrádkám vykládat tak, že se jedná jen o součinnost odpůrce, která umožní dodání zásilky do poštovní přihrádky

Podle navrhovatele novela zákona o poštovních službách vycházela ze třetí poštovní směrnice s cílem umožnit ostatním provozovatelům přímé využívání vytvořené poštovní infrastruktury nediskriminačním způsobem. Pokud by měl jen odpůrce přímý přístup k poštovním přihrádkám a k jejich databázi, tak by se jistě jednalo o diskriminaci navrhovatele.

Xxxxxxxxxxx uvedl, že považuje za absurdní odpůrcovo tvrzení, že je pro něj nepřijatelné zajistit pro navrhovatele přistup k poštovním přihrádkám tím, že zajistí dodání zásilek v rámci služby dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách z důvodu, že je povinen chránit poštovní tajemství a neumožnit nakládat se zásilkou jiné osobě, aby se

nedopustil správního deliktu. Podle navrhovatele v § 34 odst. 4 zákona o poštovních službách jsou stanoveny taxativní důvody, pro které je odpůrce, jako držitel poštovní licence, oprávněn odmítnout návrh na uzavření Smlouvy o přístupu k prvkům poštovní infrastruktury. Právní důvod uváděný odpůrcem zde však podle navrhovatele není dán.

Navrhovatel uvedl, že i na něj se vztahují, jako na provozovatele poštovních služeb, stejné povinnosti jako na odpůrce. To platí i pro dodržování poštovního tajemství a nakládání se zásilkami. Pokud § 7 zákona o poštovních službách zakazuje nakládání se zásilkou jiným osobám, pak tento zákaz platí vůči navrhovateli ohledně zásilek doručovaných odpůrcem a naopak. To znamená, pokud bude navrhovateli umožněno doručovat poštovní zásilky do poštovních přihrádek, nebude tento zákaz nijak porušen, neboť navrhovatel nemůže s jinými zásilkami nijak nakládat. Uvedená absurdní argumentace odpůrce by mohla být vztažena na jakoukoliv nezajištěnou poštovní schránku, do které by mohl doručovat vždy pouze jeden provozovatel poštovních služeb. Obdobně toto platí i pro dodržování poštovního tajemství. Navrhovatel má stejné povinnosti dodržovat poštovní tajemství, jako má odpůrce. Navrhovatel uvedl, že podle § 16 odst. 6 písm. c) zákona o poštovních službách platí, že se ustanovení § 1 až § 5 nevztahují na případ, kdy má provozovatel poštovních služeb podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu povinnost učinit nebo umožnit jiná opatření. Podle navrhovatele jinými opatřeními je také sdílení prvků poštovní infrastruktury.

K dodávacím schránám navrhovatel uvedl, že § 34 odst. 1 zákona o poštovních službách stanoví, že prvkem poštovní infrastruktury jsou mimo jiné i dodávací schrány. Odpůrce má dánu povinnost transparentním a nediskriminačním způsobem umožnit přístup k dodávacím schránám. K tomu, aby odpůrce zpřístupnil dodávací schrány navrhovateli, musí být navrhovateli známo, kde se dodávací schrány pro konkrétního adresáta nacházejí. Podle navrhovatele je nerozhodné tvrzení odpůrce, že nedisponuje databází umístění dodávacích schrán v elektronické podobě. Pokud tomu skutečně tak je, pak dle mínění navrhovatele nakládá odpůrce nesprávně s prostředky získanými poskytováním základní služby v minulosti, z nichž byla poštovní infrastruktura budována. Navrhovatel proto trvá na zpřístupnění této databáze v elektronické podobě.

Navrhovatel považuje tvrzení odpůrce o tom, že jména a adresy osob, které s odpůrcem uzavřely dohodu o zřízení dodávací schrány, a ani údaje o tom, kde se dodávací schrány nacházejí, nejsou potřeba pro přístup k dodávacím schránám, za nesmyslné a zjevně nepravdivé. Adresát, který uzavřel s odpůrcem dohodu o dodávání do dodávací schrány, je adresátem, který požádal o doručování na jiné než odesílateli uvedené adrese. Tyto informace má odpůrce povinnost zpřístupnit navrhovateli v rámci zpřístupnění databáze s informacemi o adresátech, kteří požádali o doručování na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách. Rovněž navrhovatel považuje tvrzení odpůrce, že zákon o poštovních službách má na mysli povinnost součinnosti odpůrcem, která umožní dodání zásilky do dodávací schrány, za absurdní a k tomu navrhovatel uvedl shodné argumenty jako k přístupu k poštovním přihrádkám. Považuje za nepřijatelné, aby přístup k dodávacím schránám odpůrce realizoval prostřednictvím služby dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách.

V rámci předmětného správního řízení bylo správním orgánem nařízeno ústní jednání na den 21. 4. 2015.

Zástupce navrhovatele úvodem vznesl námitku, že podle § 30 správního řádu je správní řízení neveřejné, a je přesvědčen, že by za odpůrce měla být přítomna pouze jedna osoba, která bude jednat v souladu s uvedeným ustanovením. Zástupce navrhovatele dále uvádí, že podle jeho názoru zde nemají být přítomny další osoby za odpůrce.

Správní orgán uvedl, že nesdílí tento názor navrhovatele, protože všechny osoby přítomné za odpůrce jsou zaměstnanci odpůrce a v souladu se správním řádem bude jednat pouze jedna pověřená osoba. Nejedná se tak o narušení principu neveřejnosti správního řízení.

Strany sporu nevznesly námitku podjatosti a ani nedošlo mezi stranami sporu k uzavření smíru. Dále obě strany sporu odkázaly na svá písemná vyjádření ve věci a zrekapitulovaly své návrhy/požadavky.

Správní orgán poučil strany o právní úpravě v § 34 zákona o poštovních službách.

K tomu se vyjádřil odpůrce a uvedl, že nezpochybňuje právo navrhovatele na přístup k jednotlivým prvkům poštovní infrastruktury, ale tento přístup však musí respektovat jeho používané technologie. Cena za přístup k prvkům poštovní infrastruktury má být podle zákona stanovena jako nákladově orientovaná, musí tedy zohlednit skutečné úkony, které je třeba učinit k zajištění dodání zásilek do poštovních přihrádek, resp. do dodávacích schrán. Tyto úkony se v obou případech shodují s úkony, které je třeba učinit při zajištění služby dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách. Přímý přístup k dodávacím schránám není možno navrhovateli umožnit z důvodu povinnosti odpůrce chránit poštovní tajemství. Ačkoli navrhovatel je rovněž v postavení provozovatele poštovních služeb, neznamená to, že by mu odpůrce mohl volně zpřístupňovat informace o poštovních zásilkách, na jejichž dodání se navrhovatel nepodílí.

Navrhovatel uvedl, že dle jeho mínění zákon o poštovních službách předpokládá, že prvky poštovní infrastruktury budou provozovateli poštovních služeb sdílené a že k nim budou další provozovatelé přistupovat přímo, nikoliv zprostředkovaně. Podle navrhovatele, pokud by měl být přístup možný pouze prostřednictvím odpůrce, pak by tento právní předpis ztrácel svůj liberalizační smysl. Xxxxxxxxxxx uvedl, že má za to, že odpůrce se systematicky snaží přístup navrhovatele do poštovní infrastruktury oddálit, což je zřejmé zejména z jeho předchozích návrhů, kdy např. za předání databáze adresátů, které požádali o doručování na jinou než odesílateli uvedenou adresu, odpůrce navrhoval úhradu ve výši 10 Kč za jeden záznam a za každou aktualizaci záznamu, což je podle navrhovatele diskriminace. K odpůrcem dříve popsanému doručování do poštovních přihrádek/P.O.BOXu, resp. procesu, kterým by zásilka musela projít, aby ji navrhovatel doručil na příslušnou pobočku odpůrce k vhození do P.O.BOXu, navrhovatel uvedl, že se jedná o problém pouze nastavení vnitřních procesů odpůrce. Xxxxxxxxxxx uvedl, že má primárně zájem vkládat zásilky přímo do poštovních přihrádek, ale nebrání se i tomu, že by doručil zásilky pouze na příslušnou pobočku, kde jednoduchý úkon vhození do příslušné přihrádky by zrealizoval odpůrce.

Odpůrce uvedl, že, co se týče zákonem uložené povinnosti zajistit přístup k dodávacím schránám a poštovním přihrádkám, vnímá smysl zákona tak, že jeho účelem je zajistit, aby držitel poštovní licence svévolně nebránil alternativním poštovním provozovatelům v tom, aby mohli dodávat zásilky do těchto zařízení. To nicméně neznamená, že by zákon ukládal zajištění přímého přístupu k poštovním přihrádkám a dodávacím schránám. Požadavek navrhovatele na zajištění přístupu do zázemí jednotlivých pošt považuje odpůrce za nepřijatelný a nemající oporu v zákoně. Co se týče zajištění přímého přístupu k dodávacím schránám, došlo by jím nejen k porušení poštovního tajemství, ale zároveň k porušení § 7 odst. 1 zákona o poštovních službách, podle něhož provozovatel poštovních služeb nesmí třetím osobám umožnit nakládání se zásilkami.

Dále odpůrce uvedl, že předmětem tohoto řízení je zajištění přístupu k existujícím technologiím odpůrce. Odpůrce by se zásilkami, určenými do poštovních přihrádek, nakládal stejně jako s jakýmikoliv jinými zásilkami, směřujícími do těchto přihrádek, podanými na dané poště.

K otázce cen za databáze odpůrce uvedl, že jeho původní návrh vycházel z předpokladu, že navrhovatel by měl uhradit plnou cenu za zřízení a provozování databáze, nový návrh ceny počítá pouze s úhradou ceny za úkony, přímo souvisejícími s vytvořením a předáním souboru navrhovateli.

K přístupu k poštovním přihrádkám odpůrce na dotaz správního orgánu, zda je možné, aby pracovníci navrhovatele mohli sami vkládat poštovní zásilky do poštovních přihrádek, uvedl, že tento způsob není možný, protože jde o prostory s omezeným

přístupem, kde je přístup umožněn pouze vybraným pracovníkům odpůrce. Navrhovatel k tomu uvedl, že stávající návrh smlouvy o přístupu k prvkům poštovní infrastruktury, který byl předložen navrhovatelem, nijak nebrání odpůrci v dohledu nad doručovatelem navrhovatele po dobu, po kterou by se tento pohyboval v provozovně odpůrce. K tomu odpůrce uvedl, že toto řešení nepovažuje za možné, a to jednak z důvodu, že na řadě pošt je pouze jediný zaměstnanec, který musí plnit svoje povinnosti. Ani zajištění doprovodu by nezabránilo tomu, aby se pracovník navrhovatele neseznámil s informacemi, které jsou chráněny poštovním nebo bankovním tajemstvím, nebo které představují osobní údaje. To odpůrce považuje za nepřijatelné.

K dotazu správního orgánu odpůrce vysvětlil své tvrzení ohledně bankovního tajemství a ochraně osobních údajů tak, že na jednotlivých poštách jsou poskytovány služby jednotlivých aliančních partnerů, mezi něž patří mj. ČSOB.

K dotazu správního orgánu, proč je podle odpůrce nutné, aby zásilky, předané k doručení do poštovních přihrádek, putovaly na SPU, odpůrce uvedl, že to odpovídá jeho standardní technologii.

Xxxxxxxxxxx uvedl, že pokud odpůrce odmítá zpřístupnit předmětný prvek poštovní infrastruktury, tedy poštovní přihrádku přímo, pak to nutně musí být odpůrce, kdo ponese jakékoliv zvýšené náklady.

K dotazu správního orgánu, jakým způsobem probíhá uložení poštovních zásilek roztříděných z SPU do poštovních přihrádek na konkrétní provozovně odpůrce uvedl, že detailní způsob popíše a tento popis dodá správnímu orgánu do 30. 4. 2015. Na dotaz, v čem spočívá nutnost úpravy technologického postupu v případě dodávání zásilek do poštovních přihrádek prostřednictvím přístupu k těmto přihrádkám, odpůrce uvedl, že i toto vyjádření bude součástí popisu dodaného správnímu orgánu do 30. 4. 2015.

K dotazu správního orgánu na předpokládaný počet zásilek, dodávaných do poštovních přihrádek navrhovatel uvedl, že se do 30. 4. 2015 pokusí upřesnit tento počet zásilek, pokud je to možné.

K dotazu správního orgánu, zda jsou poštovní přihrádky na všech provozovnách, odpůrce uvedl, že na všech nejsou.

K dotazu správního orgánu, jakými databázemi pro doručování adresátům, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adresy, disponuje, odpůrce uvedl, že je přesvědčen, že podle zákona o poštovních službách je povinen zpřístupnit pouze databázi dosílky a nikoli databázi týkající se dodávání do poštovních přihrádek a dodávacích schrán. Informace o stavu těchto databází odpůrce upřesní písemně do 30. 4. 2015. Odpůrce se odkázal na znění § 19 - Změna místa dodání vyhlášky č. 464/2012 Sb. které se týká jen služby Xxxxxxx.

Navrhovatel uvedl, že nelze vykládat zákon prostřednictvím vyhlášky, ale naopak vyhlášku zákonem. Navíc nutno zdůraznit, že uvedená vyhláška se zabývá popisem služeb, nikoliv infrastruktury. K tomu odpůrce uvedl, že vychází z předpokladu, že zde platí princip jednotnosti právního řádu, proto předpokládá, že terminologie je používaná jednotně.

Přístup k dodávacím schránám

Správní orgán zrekapituloval návrh navrhovatele, obsažený v jeho návrhu smlouvy.

Odpůrce odkázal na svá předchozí vyjádření a akcentoval překážku v podobě § 7 a § 16 zákona o poštovních službách.

K dotazu správního orgánu odpůrce uvedl, že případné předání klíčů k dodávacím schránám jako jedné z variant umožnění přístupu k těmto schránám by nepředstavovalo žádný zásah do technologických postupu odpůrce při dodávání. Překážku pro využití této varianty spatřuje pouze v § 7 a § 16 zákona o poštovních službách.

Odpůrce uvedl, že v případě, že jím uváděné právní důvody nemožnosti zajištění přístupu k dodacím schránám prostřednictvím předání klíčů navrhovateli by byly shledány nedůvodnými, považuje tento způsob realizace přístupu za možný.

Navrhovatel uvedl, že dle jeho mínění, pokud by byl přijat výklad odpůrce ohledně § 7 a § 16 zákona o poštovních službách, bylo by ustanovení § 34 zákona o poštovních službách zbytečné, neboť by nebylo možné prvky poštovní infrastruktury zpřístupnit vůbec.

K tomu odpůrce uvedl, že s názorem navrhovatele nesouhlasí. Zákon představuje jeden celek, z čehož vyplývá, že ustanovení § 34 lze realizovat pouze způsobem, který je v souladu s § 7 a § 16 zákona o poštovních službách. To podle odpůrce nijak neznemožňuje zajištění přístupu k dodávacím schránám, pouze to vylučuje způsob navrhovaný navrhovatelem, který je však pouze jednou z více možností.

Závěrem navrhovatel uvedl, že podle jeho názoru není cena navrhovaná odpůrcem za předání databáze dosílky a její aktualizaci doložena.

Vyjádření navrhovatele ze dne 30. 4. 2015

Dopisem ze dne 30. 4. 2015 navrhovatel uvedl, že není schopen ani odhadem určit počet zásilek, které by dodával do dodávacích schrán a do poštovních přihrádek. Navrhovateli ani není znám počet poštovních přihrádek a dodávacích schrán.

Vyjádření odpůrce ze dne 30. 4. 2015

Odpůrce dopisem ze dne 30. 4. 2015 zaslal své vyjádření slíbené na ústním jednání. K databázi s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách odpůrce uvedl, že disponuje centrální databází (databáze dosílky) a že tuto centrální databázi je připraven zpřístupnit navrhovateli zasláním e-mailem na navrhovatelovu adresu v txt souboru kryptovaném SW Cryptou. Poprvé bude zaslán celý soubor a pak denní aktualizace. Zároveň odpůrce uvedl, že databáze s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, zahrnuje pouze údaje o adresátech, kteří požádali odpůrce o tzv. dosílku, resp. o dodání v jiném místě, než je uvedeno v poštovní adrese podle

§ 19 vyhlášky č. 464/2012 Sb. Tento pojem však nezahrnuje databázi poštovních přihrádek ani dodávacích schrán.

K databázi poštovních přihrádek a databázi odnášky odpůrce uvedl, že je třeba rozlišovat zásilky, které jsou adresovány přímo do poštovní přihrádky (údaj o poštovní přihrádce je uveden přímo v adrese) a zásilky adresátů, kteří mají sjednanou odnášku a zároveň mají zřízenu poštovní přihrádku. Podle odpůrce se v případě odnášky nejedná o dodávání na jiné než odesílatelem uvedené adrese. V případě odnášky jsou zásilky ukládány u dohodnuté provozovny, aniž by byl učiněn pokus o jejich dodání na adresu adresáta (viz § 20 vyhlášky č. 464/2012 Sb.). Nejedná se tedy o případ dodání na jiné než odesílatelem uvedené adrese, ale o případ, kdy nemusí být učiněn pokus dodání.

Podle odpůrce nemá navrhovatel nárok na informace o osobách, které mají sjednánu s odpůrcem dohodu o odnášce, protože se nejedná o informace o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, ale

o informace o adresátech, kteří požádali odpůrce, aby jim zásilky ukládal bez pokusu o jejich dodání na jejich adrese.

Podle odpůrce ani § 34 zákona o poštovních službách neuvádí povinnost zajistit přístup ke službě odnáška. Dále odpůrce uvedl, jaké údaje eviduje v lokálních číselnících k poštovním přihrádkám a ke službě odnáška.

K databázi dodávacích schrán odpůrce uvedl, že podle jeho názoru se ani v případě dodávacích schrán nejedná o případ dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese. Vyhláška č. 464/2012 Sb. označuje dodávání do dodávací schrány jako jeden z možných způsobů dodávání zásilky - viz § 16 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky a tento způsob dodání se přitom výslovně odlišuje od dodání zásilky na jiné adrese - viz § 16 odst. 3 písm.

b) uvedené vyhlášky. Podle odpůrce dodávání do dodávací schrány je dohodou o způsobu dodávání, a nikoliv dohodou o dodávání na jiné než odesílatelem uvedené adrese.

Podle odpůrce není nezbytné zpřístupnění databáze s informacemi o adresátech, kteří mají zřízenu dodávací schránu, k zajištění přístupu do dodávacích schrán. Odpůrce dodává do dodávacích schrán zásilky pouze v případě, že má s adresátem sjednanou dohodu o tomto způsobu dodávání zásilek. Tato dohoda je dvoustranným právním jednáním, ze kterého vyplývají povinnosti odpůrci a adresátovi. Odpůrce proto předpokládá, že navrhovatel uzavře s adresátem obdobnou dohodu o dodávání do dodávací schrány. V § 34 zákona o poštovních službách je uvedena povinnost zajištění přístupu k dodávacím schránám, a nikoliv k databázi s údaji o adresátech, kteří mají s odpůrcem uzavřenu dohodu o tomto způsobu dodávání zásilek. Odpůrce dále uvedl, že v případě dodávacích schrán eviduje informace o adresátovi a číslo schrány, bez uvedení, kde je schrána umístěna. Podle odpůrce v současné době probíhá u něj evidence schrán a přiřazování souřadnic jejich umístění s tím, že by mohla být ukončena koncem r. 2016, následně by mohlo dojít k propojení této databáze s databází o adresátech.

Dále odpůrce popsal postup třídění zásilek na SPU zaměřený na dodávání do dodávacích schrán nebo do poštovních přihrádek, a to buď je na zásilce uveden údaj o čísle dodávací schrány / poštovní přihrádky, nebo je na zásilce jen standardní adresa adresáta.

Pověřený pracovník pošty pak vkládá do poštovní přihrádky obyčejné zásilky (bez evidence v APOST). Pokud je zásilka větších rozměrů, kterou nelze vložit do poštovní přihrádky, pak ji zaeviduje v APOST a do poštovní přihrádky vloží pouze ručně vyhotovenou výzvu a zásilky zůstanou připraveny k vyzvednutí v zázemí pošty. Obdobně jako při nadrozměrných zásilkách postupuje pracovník pošty u obyčejných balíků a u zapsaných zásilek s tím, že zapsané zásilky se evidují APOST. Zásilky, které byly vloženy do poštovní přihrádky, se již nevrací a zůstanou vloženy do poštovní přihrádky.

Zásilky, které nebyly vloženy do poštovní přihrádky, se po úložní době vracejí zpět odesílateli podle jeho dispozic nebo jsou uloženy v úložně Brno. Obdobně se nakládá se zásilkami, které byly vloženy do poštovní přihrádky, která byla zrušena.

Uvedené nakládání se zásilkami určenými do poštovní přihrádky musí být ošetřeno ve smlouvě o přístupu, neboť zásilky určené do poštovních přihrádek od jiného provozovatele poštovních služeb bude vkládat do poštovní přihrádky pracovník pošty a bude pro něj platit shodný postup. Podle odpůrce je přístup cizích osob do zázemí pošty nepřípustný, výjimečně je možný v souladu s Bezpečnostním řádem odpůrce. Odpůrce uvedl, že přístup pracovníků navrhovatele do zázemí pošty při vkládání zásilek do poštovních přihrádek by mohl vést k ohrožení činností souvisejících s poskytováním a zajišťováním základních služeb, a i k ohrožení bezpečnosti provozu, čím by byly naplněny znaky přepokládané v § 34 odst. 4 zákona o poštovních službách.

Dále odpůrce uvedl, že činnosti spojené se zásilkami, které jsou určeny do poštovních přihrádek, jsou obvykle prováděny mimo hodiny pro veřejnost.

K zásilkám určených do dodávací schrány odpůrce uvedl, že buď je údaj o dodávací schráně uvedený na zásilce, nebo není a je na ní uvedena standardní adresa adresáta. Dále odpůrce popsal stávající stav dodávání zásilek do dodávacích schrán. Vždy dojde k roztřídění zásilek na SPU. V případě, že je možno vložit zásilky do dodávacích schrán, tak je z APOST vytisknuto Potvrzení o převzetí. V případě, že zásilku není možno vložit do dodávací schrány, tak je z APOST vytisknuta Výzva k vyzvednutí zásilky.

Doručovatel odpůrce pak zajistí vložení zásilek, které lze vložit do dodávací schrány, vč. Potvrzení o převzetí zásilky, a u zásilek, které nelze vložit do dodávací schrány, vloží do dodávací schrány Výzvu k vyzvednutí zásilky. Adresát pak při vyzvednutí zásilky z dodávací schrány potvrdí Potvrzení o převzetí zásilky a zanechá jej v dodávací schráně pro doručovatele.

Zásilky, které nejsou příjemcem zásilky převzaty z dodávací schrány do konce úložní doby, doručovatel z dodávací schrány vyzvedne a zajistí jejich vrácení odesílateli, nebo s nimi naloží podle dispozic odesílatele. Odpůrce upozornil, že na základě uzavřené dohody s adresátem je možno do dodávací schrány vkládat zásilky, jejichž hodnota nepřevyšuje

10.000 Kč, nejsou na dobírku a nejsou určeny k dodání Do vlastních rukou / Do vlastních rukou výhradně adresáta. Podle odpůrce by měl mít navrhovatel uzavřenu s adresátem obdobnou dohodu a v žádném případě by neměly pak být vkládány do dodávací schrány zásilky, které odporují vůli adresáta, kterou projevil vůči odpůrci. To, že odpůrce má právo vkládat určité zásilky do dodávací schrány, neznamená, že stejné právo má navrhovatel vůči adresátovi. Podle odpůrce i navrhovatel by měl disponovat souhlasem adresáta s dodáváním do dodávací schrány. Odpůrce se dále odkázal na své vyjádření ze dne 27. 2. 2015. Přímý přístup k dodávacím schránám považuje odpůrce za vyloučený z důvodu rozporu s jeho povinností neumožnit disponovat se zásilkami třetím osobám a povinností chránit poštovní tajemství. Odpůrce odmítl argument navrhovatele, že narušení principu ochrany poštovního tajemství umožňuje § 16 odst. 6 zákona o poštovních službách. Uvedená jiná opatření se vztahují podle odpůrce na případy uvedené § 87a trestního řádu, nebo v § 48 odst. 5 a 6 celního zákona.

Závěrem svého vyjádření odpůrce uvedl, že pokud existuje více způsobů zajištění přístupu do sítě, pak musí být zvolen takový, který nezasahuje do ostatních zákonem chráněných práv. Zájem na zajištění přístupu do sítě nemůže mít přednost před zachováním poštovního tajemství, které je garantováno všem jednotlivcům. V případě požadavku, aby se zásilkou nemohl nakládat nikdo jiný než odesílatel a provozovatel zajišťující dodání zásilky, zákon o poštovních službách žádnou výjimku podobnou § 16 odst. 6 nezná. K umožnění přímého přístupu k dodávacím schránám znamená, že odpůrce již nebude moci garantovat adresátovi, že zásilky dodané do dodávací schrány nikdo neodcizí, protože přístup k ní získá řada osob, nad nimiž nebude mít odpůrce žádnou kontrolu. V případě ztráty těchto zásilek nebude pak jisté, kdo za jejich ztrátu odpovídá. V současné době za ztrátu zásilky dodanou do dodávací schrány až do okamžiku jejího převzetí ze strany adresáta odpovídá odpůrce. Zároveň odpůrce ztratí kontrolu nad tím, zda nejsou do dodávací schrány dodávány zásilky, s jejichž dodáním tímto způsobem adresát nesouhlasí.

Vyjádření navrhovatele ze dne 20. 5. 2015

Xxxxxxxxxxx ve svém stanovisku ze dne 20. 5. 2015 k vyjádření odpůrce uvedl, že ze strany odpůrce dochází účelově k zaměňování tzv. databáze dosílky s databází adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách ve smyslu § 34 zákona o poštovních službách. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením odpůrce, že je třeba prvek poštovní infrastruktury označený v § 34 zákona o poštovních službách jako databáze adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách vykládat ve smyslu vyhlášky č. 464/2012 Sb. Tato vyhláška není vydána k provedení § 34 zákona o poštovních službách, ale za účelem specifikace základních služeb a kvalitativních požadavků na základní služby. Jedná se tak o zcela odlišnou problematiku. Databáze dosílky je pojem podstatně užší, než databáze adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách. Navrhovatel uvedl, že nepožaduje, aby obsahem smlouvy o přístupu bylo poskytnutí služby dosílka odpůrcem, ale aby mu byl zpřístupněn prvek poštovní infrastruktury, a to databáze adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, kam patří i databáze odnášky, neboť se jedná o případ, kdy na zásilce je uvedena konkrétní adresa, ale adresát si požádal o doručení na jinou adresu – uložení na pobočce odpůrce.

Databáze poštovních přihrádek a databáze dodávacích schrán jsou nezbytné k možnosti nediskriminačního využití těchto prvků poštovní infrastruktury. Navrhovatel uvedl, že i odpůrce tyto databáze využívá při třídění zásilek, jinak by nebyl schopen zásilky doručit.

Rovněž navrhovatel nesouhlasí s tvrzením odpůrce, že dodávání zásilek do dodávacích schrán není dodáváním na jiné než odesílatelem uvedené adrese.

Dále navrhovatel uvedl, že argumentace odpůrce k dvoustrannosti dohody mezi adresátem a odpůrcem ve vztahu k doručování zásilek do dodávací schrány nemá právní význam. Podle názoru navrhovatele se jedná o případ, kdy na základě dohody s adresátem, byla odpůrcem vytvořena část poštovní infrastruktury za účelem doručování zásilek tomuto adresátovi prostřednictvím této infrastruktury (dodávací schrány) a podle zákona o poštovních službách je odpůrce povinen s navrhovatelem tuto vytvořenou poštovní infrastrukturu sdílet. Je případně na odpůrci, aby dohoda s adresátem o využívání příslušného prvku poštovní infrastruktury zohledňovala i možnost dodávání zásilek i jinými provozovateli poštovních služeb. Dotčení adresáti zpravidla nemají zřízenu jinou schránku (domovní schránku), do níž by bylo možno dodávat/doručovat zásilky.

Dopisem ze dne 11. 8. 2015 vyzval správní orgán odpůrce, aby se vyjádřil k navrhovatelem předloženému návrhu Xxxxxxx o přístupu v únoru t.r., zda předložený návrh Smlouvy o přístupu obsahuje veškerá nezbytná ujednání upravující práva a povinnosti smluvních stran k tomu, aby mohl navrhovatel aktivně využívat přístup k poštovní infrastruktuře v požadovaném rozsahu. Pokud návrh Smlouvy o přístupu neobsahuje potřebná ujednání o právech a povinnostech, měl odpůrce navrhnout jejich doplnění.

Vyjádření odpůrce ze dne 14. 9. 2015

Odpůrce na výzvu správního orgánu reagoval (po požádání o prodloužení lhůty k vyjádření) dopisem ze dne 14. 9. 2015.

K části „Databáze“ odpůrce uvedl, že za předpokladu, že správní orgán rozhodne o povinnosti odpůrce zajistit navrhovateli přístup k databázi dosílky, databázi dodávacích schrán a k databázi odnášky z poštovních přihrádek, odpůrce navrhl text smluvního ujednání následovně:

I. Databáze

ČP zajistí přístup k databázi s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání zásilek na jiné, než odesílatelem uvedené adrese v rozsahu:

• firma, název nebo jméno a adresa, odkud má být zásilka doslána

• firma, název nebo jméno a adresa kam má být zásilka doslána

• doba, po níž má být dosílka poskytována

ČP zajistí přístup k databázi osob, které mají sjednánu odnášku z poštovní přihrádky v rozsahu:

• název a PSČ ukládací pošty

• firma, název nebo jméno a adresa osoby, která požádala, aby byly jí adresované poštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky ukládány u dohodnuté provozovny, aniž by byl učiněn pokus o jejich dodání na adresu adresáta

• dobu, po níž má být odnáška poskytována

• informace, zda byla sjednána odnáška pro listovní zásilky, balíkové zásilky, nebo pro oba typy zásilek.

ČP zajistí přístup k databázi s informacemi o adresátech, kteří mají zřízenu dodávací schránu v rozsahu:

• firma, název nebo jméno a adresa osoby, která má zřízenu dodávací schránu

• číslo dodávací schrány bez uvedení toho, kde je dodávací schrána umístěna Výše uvedené informace bude ČP zasílat e-mailem na adresu v txt souboru

kryptovaném SW Cryptou tak, že poprvé bude zaslán soubor obsahující všechny záznamy a následně budou zasílány denní aktualizace.

K výše uvedenému bodu odpůrce ještě zopakoval, že navrhovatel nemá nárok na informace o osobách, které mají s odpůrcem uzavřenu dohodu o odnášce z poštovní přihrádky. Podle odpůrce se nejedná o informace o adresátech, kteří požádali o dodávání na

jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, ale o informace o adresátech, kteří požádali, aby odpůrce ukládal jim určené zásilky bez pokusu o jejich dodání na jejich adrese. Podle odpůrce zákon o poštovních službách rovněž v § 34 odst. 1 nehovoří o povinnosti odpůrce zajistit přístup ke službě odnáška, tato povinnost tudíž odpůrci nemůže být uložena.

Ani v případě dodávacích schrán se podle odpůrce nejedná o případ dodávání na jiné než odesílatelem uvedené adrese. Dodávání do dodávací schrány vyhláška č. 464/2012 Sb. označuje jako jeden z možných způsobů dodávání zásilky – viz § 16 odst. 3 písm. a), tento způsob přitom výslovně odlišuje od dodání zásilky na jiné adrese (rozuměj jiné než uvedené odesílatelem na poštovní zásilce), který zmiňuje v § 16 odst. 3 písm. b). Dohoda o dodávání do dodávací schrány je tedy dohodou o způsobu dodávání, nikoli dohodou o dodávání na jiné než odesílatelem uvedené adrese.

K dodávání zásilek do poštovních přihrádek odpůrce navrhl následující ujednání:

II. Dodávání zásilek pro osoby, které mají u ČP sjednánu odnášku z poštovní

přihrádky

Operátor je oprávněn předat v provozovně ČP, v níž se nachází poštovní přihrádka, v níž mají být podle dohody o odnášce uzavřené s adresátem uloženy zásilky adresované na adresu uvedenou na zásilce, ČP k dodání do této poštovní přihrádky Nezapsané listovní zásilky – typ Obyčejné psaní, Nezapsané listovní zásilky – typ Obchodní psaní, Nezapsané balíkové zásilky a Zapsané listovní zásilky, jak jsou definovány v podmínkách přístupu k poštovní infrastruktuře (příloha č. 5 Smlouvy o přístupu).

Adresa uvedená na zásilce musí být ve formátu podle čl. 4 odst. 2 Podmínek přístupu k poštovní infrastruktuře.

Obsah, balení a náležitosti zásilky musí být v souladu s ustanoveními Podmínek přístupu k poštovní infrastruktuře příslušnými pro Nezapsané listovní zásilky – typ Obyčejné psaní, Nezapsané listovní zásilky – typ Obchodní psaní, Nezapsané balíkové zásilky a Zapsané listovní zásilky.

Potvrzení o předání zásilek proběhne způsobem podle čl. 6 Podmínek přístupu k poštovní infrastruktuře.

Po převzetí zásilek ČP vyhodnotí, zda jsou předané zásilky určeny do poštovní přihrádky, která se nachází v provozovně ČP, v níž došlo k předání zásilek. Zásilky, které nejsou určeny do poštovní přihrádky, která se nachází v provozovně ČP, v níž došlo k předání zásilek, budou Operátorovi vráceny spolu se Soupisem podání.

Nezapsané listovní zásilky typu Obyčejné psaní a Nezapsané listovní zásilky typu Obchodní psaní, jejichž rozměry umožňují vložení do poštovní přihrádky, pověřený pracovník ČP vloží do příslušné poštovní přihrádky. Zásilky, které bylo takto možné vložit do poštovní přihrádky, se po skončení úložní doby nevrací a zůstávají vloženy v poštovní přihrádce.

V případě Nezapsaných balíkových zásilek, Zapsaných listovních zásilek a Nezapsaných listovních zásilek typu Obyčejné psaní a Nezapsaných listovních zásilky typu Obchodní psaní, jejichž rozměry neumožňují vložení do poštovní přihrádky, vloží pověřený pracovník ČP do poštovní přihrádky výzvu ČP. Zásilky zůstanou připraveny k vyzvednutí v zázemí pošty. Zásilky, které adresát nevyzvedl v úložní době stanovené pro jednotlivé typy zásilek v Podmínkách přístupu k poštovní infrastruktuře, budou po skončení úložní doby vráceny.

Odpůrce dále navrhl zahrnout do smlouvy následující cenové ujednání:

III. Cena

Operátor se zavazuje za poskytnutí přístupu ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury řádně a včas zaplatit ČP stanovenou cenu, a to ve výši uvedené v „Ceníku pro Přístup ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury“ (dále jen „Ceník“), který je přílohou č. 1 této Smlouvy o přístupu.

Cena za přístup ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury je ČP v souladu s § 34 odst. 8 zákona o poštovních službách stanovena jako cena nákladově orientovaná.

Pokud by během trvání této Smlouvy o přístupu došlo ke změně nákladů ČP rozhodných pro stanovení ceny za přístup do sítě, zavazuje se ČP vyzvat Operátora k uzavření dodatku k této Smlouvě o přístupu. Smluvní strany se zavazují uzavřít příslušný dodatek k této Smlouvě o přístupu do 30 dnů od doručení výzvy k uzavření dodatku. Kterákoli ze smluvních stran je oprávněna vyvolat správní řízení před Českým telekomunikačním úřadem, pokud nebude druhou smluvní stranou povinnost podle tohoto bodu splněna.

Způsob úhrady ceny byl sjednán převodem z účtu na základě faktury - daňového dokladu. Operátor se zavazuje uhradit cenu včetně DPH na bankovní účet České pošty č. xxxx.

Fakturu – daňový doklad bude ČP vystavovat měsíčně za plnění poskytnutá na základě této Smlouvy v konkrétním kalendářním měsíci, s lhůtou splatnosti 14 dnů ode dne jejího doručení.

Je-li Operátor v prodlení s placením ceny, je povinen uhradit úroky z prodlení ve výši stanovené v § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, v platném znění.

Faktury – daňové doklady budou zasílány na adresu: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.

Odpůrce navrhl zahrnout do smlouvy následující ustanovení o rozsahu odpovědnosti za škodu:

IV. Rozsah odpovědnosti ČP

ČP odpovídá za škodu vzniklou při poskytování služeb podle této Smlouvy o přístupu v rozsahu stanoveném touto Smlouvou o přístupu. ČP odpovídá pouze za škodu na zásilce, a to v rozsahu stanoveném pro jednotlivé služby v příloze č. 5. ČP odpovídá pouze za škodu, která vznikla v době od převzetí zásilky do dodání či vrácení zásilky. Za jiné škody ČP neodpovídá.

ČP nenese odpovědnost zejména za:

a) škody vzniklé z důvodu na straně Operátora, odesílatele či příjemce poštovní zásilky,

b) škody mající svůj původ v obsahu poštovní zásilky,

c) škody vzniklé v důsledku zásahu vyšší moci,

d) škody vzniklé v důsledku vnějších okolností, které ČP nevyvolala a kterým nemohla zabránit,

e) škody vzniklé v souvislosti s porušením povinností Operátora podle této Smlouvy o přístupu,

f) jakékoli nepřímé škody a ušlý zisk Operátora, odesílatele nebo adresáta s výjimkou úmyslného nebo hrubě nedbalostního jednání ČP.

Uznané reklamace v daném kalendářním měsíci nabývají splatnosti další kalendářní měsíc a budou Operátorovi předávány a uhrazeny v měsíčním vyúčtování.

Odpůrce navrhl zahrnout do smlouvy následující ustanovení o reklamacích:

V. Reklamace

Operátor je oprávněn reklamovat služby poskytované podle této Smlouvy v případech a za podmínek stanovených přílohou č. 3.

Odesílatel, adresát, případně oprávněný příjemce poštovních zásilek podává reklamaci přímo u Operátora. ČP tyto osoby v případě, že budou požadovat podání reklamace ústně, telefonicky nebo elektronicky, odkáže na Operátora.

Odpůrce navrhl zahrnout do smlouvy následující ustanovení o vracení zásilek:

VI. Vracení zásilek

Poštovní zásilky, převzaté ČP od Operátora za účelem zajištění přístupu k poštovním přihrádkám, jež se nepodařilo doručit, ČP, s výjimkou poštovních zásilek, které se po skončení úložní doby nevrací a zůstávají vloženy v poštovní přihrádce, vrátí Operátorovi, za předpokladu, že bude na zásilce uvedeno „V případě nedoručení vrátit na adresu: …. V případě, že poštovní zásilku Operátor na výzvu nepřevezme, bude tato uložena v úložně ČP a zničena, případně prodána, je-li to účelné a neporušuje-li to poštovní tajemství; případný výtěžek z prodeje poštovní zásilky po odečtení přiměřených nákladů spojených s jejím zpeněžením náleží Operátorovi.

znění:

Odpůrce navrhl zahrnout do smlouvy ustanovení o označování zásilek v následujícím

VII. Označování zásilek

Operátor je povinen zásilky předávané ČP za účelem zajištění přístupu k poštovním přihrádkám před předáním ČP upravit a označit v souladu s technickými parametry, které jsou specifikovány v příloze č. 4, nestanoví-li tato Smlouva o přístupu něco jiného.

Odpůrce zároveň přiložil návrh textu dále uvedených příloh:

• Vzor soupisu podání

• Podmínky přístupu k poštovní infrastruktuře – příloha č. 3

• Označování poštovních zásilek/Technické parametry – příloha č. 4

Dopisem ze dne 21. 9. 2015 vyzval správní orgán odpůrce, aby upřesnil své podání ze dne 14. 9. 2015. Zejména aby uvedl, jaké rozměry zásilek se považují za nadrozměrné, které není možno vložit do poštovní přihrádky, aby vysvětlil dodací a podací poštu pro předání zásilek do poštovní přihrádky a aby uvedl, v jaké formě a s jakým popisem předá navrhovateli údaje o umístění dodávacích schrán, protože bez těchto údajů nemůže navrhovatel využívat požadovaný přístup k dodávacím schránám.

Vyjádření navrhovatele ze dne 12. 10. 2015

Ve svém vyjádření ze dne 12. 10. 2015 navrhovatel namítl, že se odpůrce nevyjádřil v souladu s požadavkem správního orgánu k jeho návrhu Smlouvy o přístupu, ale včlenění jeho připomínek do smlouvy je možné. Dále uvedl, že je třeba projednat konkrétní rozsah databází.

Podle navrhovatele není v předání databází řešeno, co bude obsahem aktualizace údajů a jak často bude probíhat. Podle navrhovatele by mělo být uvedeno, zda se bude jednat o rozdílovou databázi nebo o zcela novou databázi. Aktualizaci považuje navrhovatel za přijatelnou nejméně v týdenních intervalech. K databázi dodávacích schrán navrhovatel uvedl, že její součástí musí být informace o poloze dodávací schrány.

K vyjádření odpůrce k části poštovních přihrádek navrhovatel uvedl, že se odpůrce odkazuje na svůj návrh smlouvy, jehož obsah vč. příloh je nepřiměřený, když odkazuje mimo jiné na odpůrcem provedené členění zásilek apod. Podle navrhovatele jsou požadavky odpůrce nesmyslné a nepřijatelné, podle navrhovatele není důvod, aby zásilky předávané na pracovišti odpůrce ke vložení do poštovní přihrádky byly speciálně označovány. Podle navrhovatele je dostatečné, aby zásilky určené do poštovní přihrádky byl označeny adresátem a poštovní přihrádkou. Souhlasí s odpůrcem, že do poštovní přihrádky budou vloženy pouze zásilky, jejichž rozměry to umožňují a ostatní budou uloženy v provozovně odpůrce, a do poštovní přihrádky bude vloženo pouze vyrozumění o uložení zásilky. Stejné námitky podle navrhovatele se přiměřeně vztahují na zásilky pro osoby, které mají sjednánu

s odpůrcem službu odnášky. K odpůrcem navrhovanému cenovému ujednání navrhovatel uvedl, že mu dosud nebyl zaslán žádný odpovídající návrh ceníku a že asi ani nebyl předložen správnímu orgánu.

Dále navrhovatel uvedl, že se odpůrce odkazuje na přílohu č. 5, jejíž návrh nebyl dosud předložen. Podle navrhovatele není tato příloha třeba a chybějící údaje možno včlenit do samotné Smlouvy o přístupu. Podle navrhovatele text vztahující se k rozsahu odpovědnosti předložený odpůrcem není zcela srozumitelný a rovněž předložené přílohy č. 3 a č. 4 zbytečně věc komplikují a kladou na navrhovatele nepřiměřené nároky. Závěrem navrhovatel uvedl, že vzhledem k tomu, že odpůrce nepřipomínkoval část návrhu Smlouvy o přístupu týkající se přístupu k dodávacím schránám, tak předpokládá, že odpůrce s touto částí Smlouvy o přístupu souhlasí.

Vyjádření odpůrce ze dne 26. 10. 2015

K uvedené výzvě správního orgánu ze dne 21. 9. 2015 a k vyjádření navrhovatele ze dne 12. 10. 2015 se vyjádřil odpůrce dopisem ze dne 26. 10. 2015 a navrhl doplnění následujícího textu do Smlouvy o přístupu v části týkající se poštovních přihrádek.

• Obsah, balení a náležitosti zásilky musí být v souladu s ustanoveními Podmínek přístupu k poštovní infrastruktuře příslušnými pro Nezapsané listovní zásilky – typ Obyčejné psaní, Nezapsané listovní zásilky – typ Obchodní psaní, Nezapsané balíkové zásilky a Zapsané listovní zásilky.

• Potvrzení o předání zásilek proběhne způsobem podle čl. 6 Podmínek přístupu k poštovní infrastruktuře.

• Po převzetí zásilek ČP vyhodnotí, zda jsou předané zásilky určeny do poštovní přihrádky, která se nachází v provozovně ČP, v níž došlo k předání zásilek. Zásilky, které nejsou určeny do poštovní přihrádky, která se nachází v provozovně ČP, v níž došlo k předání zásilek, budou Operátorovi vráceny spolu se Soupisem podání.

• Nezapsané listovní zásilky typu Obyčejné psaní a Nezapsané listovní zásilky typu Obchodní psaní, jejichž rozměry nepřesahují 32 x 24 x 2 cm a hmotnost 1 kg, vloží pověřený pracovník ČP do příslušné poštovní přihrádky. Zásilky, které bylo takto možné vložit do poštovní přihrádky, se po skončení úložní doby nevrací a zůstávají vloženy v poštovní přihrádce.

• V případě Nezapsaných balíkových zásilek, Zapsaných listovních zásilek, Nezapsaných listovních zásilek typu Obyčejné psaní a Nezapsaných listovních zásilek typu Obchodní psaní, jejichž rozměry přesahují 32 x 24 x 2 cm a hmotnost 1 kg, vloží pověřený pracovník ČP do poštovní přihrádky výzvu ČP. Zásilky zůstanou připraveny k vyzvednutí v zázemí pošty. Zásilky, které adresát nevyzvedl v úložní době stanovené pro jednotlivé typy zásilek v Podmínkách přístupu k poštovní infrastruktuře, budou po skončení úložní doby vráceny.

Dále odpůrce navrhl doplnění textu Smlouvy o přístupu v části ustanovení upravujícího dodávání zásilek pro osoby, které mají u ČP sjednánu odnášku z poštovní přihrádky:

• Operátor je oprávněn předat v provozovně ČP, v níž se nachází poštovní přihrádka, v níž mají být podle dohody o odnášce uzavřené s adresátem uloženy zásilky adresované na adresu uvedenou na zásilce, ČP k dodání do této poštovní přihrádky Nezapsané listovní zásilky – typ Obyčejné psaní, Nezapsané listovní zásilky – typ Obchodní psaní, Nezapsané balíkové zásilky a Zapsané listovní zásilky, jak jsou definovány v podmínkách přístupu k poštovní infrastruktuře (příloha č. 3 Smlouvy o přístupu).

• Adresa uvedená na zásilce musí být ve formátu podle čl. 4 odst. 2 Podmínek přístupu k poštovní infrastruktuře.

• Obsah, balení a náležitosti zásilky musí být v souladu s ustanoveními Podmínek přístupu k poštovní infrastruktuře příslušnými pro Nezapsané listovní zásilky – typ

Obyčejné psaní, Nezapsané listovní zásilky – typ Obchodní psaní, Nezapsané balíkové zásilky a Zapsané listovní zásilky.

• Potvrzení o předání zásilek proběhne způsobem podle čl. 6 Podmínek přístupu k poštovní infrastruktuře.

• Po převzetí zásilek ČP vyhodnotí, zda jsou předané zásilky určeny do poštovní přihrádky, která se nachází v provozovně ČP, v níž došlo k předání zásilek. Zásilky, které nejsou určeny do poštovní přihrádky, která se nachází v provozovně ČP, v níž došlo k předání zásilek, budou Operátorovi vráceny spolu se Soupisem podání.

• Nezapsané listovní zásilky typu Obyčejné psaní a Nezapsané listovní zásilky typu Obchodní psaní, jejichž rozměry nepřesahují 32 x 24 x 2 cm a hmotnost 1 kg, vloží pověřený pracovník ČP do příslušné poštovní přihrádky. Zásilky, které bylo takto možné vložit do poštovní přihrádky, se po skončení úložní doby nevrací a zůstávají vloženy v poštovní přihrádce.

• V případě Nezapsaných balíkových zásilek, Zapsaných listovních zásilek a Nezapsaných listovních zásilek typu Obyčejné psaní a Nezapsaných listovních zásilky typu Obchodní psaní, jejichž rozměry přesahují 32 x 24 x 2 cm a hmotnost 1 kg, vloží pověřený pracovník ČP do poštovní přihrádky výzvu ČP. Zásilky zůstanou připraveny k vyzvednutí v zázemí pošty. Zásilky, které adresát nevyzvedl v úložní době stanovené pro jednotlivé typy zásilek v Podmínkách přístupu k poštovní infrastruktuře, budou po skončení úložní doby vráceny.

K dotazu správního orgánu týkajícího se „Vzoru soupisu podání“, který se přikládá k zásilkám určeným ke vložení do poštovních přihrádek na konkrétní poště, ve kterém se rozlišují zásilky podle jednotlivých váhových kategorií, odpůrce uvedl, že členění zásilek podle jejich váhy je standardní praxe. Podoba soupisu podání však musí samozřejmě odpovídat ceníku, podle něhož bude určována cena, a to takovým způsobem, aby každé položce, pro niž bude v ceníku stanovena cena, odpovídala příslušná položka v soupisu podání.

Dále odpůrce vysvětlil, že podací pošta je taková pošta, u které dochází ke vložení zásilek do poštovní přihrádky a zároveň je i poštou dodací. Jako dodací pošty byly tradičně označovány pošty zajišťující dodání zásilek na adresy fyzických a právnických osob.

K dotazu správního orgánu, v jaké formě a s jakým popisem předá odpůrce navrhovateli údaje o umístění dodávacích schrán, odpůrce přiložil náhled seznamu dodávacích schrán, který má k dispozici. Z uvedeného seznamu vyplývá, že odpůrce neeviduje informace o umístění dodávacích schrán ve formě GPS souřadnic, ale často pouze ve formě slovního popisu umístění dodávací schrány (umístění dodávacích schrán často nelze popsat prostřednictvím adresy ve standardním formátu). Zároveň seznam obsahuje adresu adresáta využívajícího příslušnou dodávací schránu. Nejedná se o automatizovanou databázi, ale o seznam, který vzniká ručním přepisem z lokálně vedených dat. Aktualizace tohoto seznamu je odpůrce schopen zajistit podle svého vyjádření jednou za tři měsíce.

Dále odpůrce reagoval na návrh navrhovatele, že své vyjádření ze dne 14. 9. 2015 nekoncipoval podle návrhu Xxxxxxx o přístupu předloženého navrhovatelem. K tomu vysvětlil, že v jeho vyjádření jsou konkrétní návrhy textu jednotlivých ustanovení. Porovnáním s návrhem smlouvy zaslaným navrhovatelem je zřejmé, že návrhy odpůrce představují alternativní text k návrhům navrhovatele. Z tohoto je zřejmé, že odpůrce s návrhem navrhovatele v podobě, v jaké byl předložen, nesouhlasí a navrhuje alternativní způsob smluvní úpravy přístupu, který v případě přístupu k jednotlivým databázím zohledňuje aktuální stav těchto databází a v případě zajištění přístupu k poštovním přihrádkám v odpovídajícím detailu upravuje jednotlivé procesy nezbytné k zajištění praktického fungování smluvního vztahu.

K aktualizaci databází odpůrce uvedl, že u předmětných databází počítá s denními aktualizacemi. V případě seznamu s údaji o umístění dodávacích schrán je odpůrce schopen zajistit jeho aktualizaci pouze jednou za tři měsíce.

K nesouhlasu navrhovatele s požadovaným označováním zásilek odpůrce uvedl, že zvláštní označení zásilek je nezbytné k zajištění toho, aby s předanými zásilkami bylo zacházeno v intencích Smlouvy o přístupu a nikoli jako s běžnými zásilkami odpůrce. Tyto zásilky budou např. vráceny navrhovateli, nikoli odesílateli; adresát nebude moci požádat o dodání zásilek na jeho adresu atp. Bez zvláštního označení zásilky by navíc nebylo patrno, že se jedná o tzv. vyplacenou zásilku a odpůrce by k ní přistupoval jako k zásilce, u níž nebylo uhrazeno poštovné.

Dále odpůrce uvedl, že jako přílohu č. 3 označil podmínky přístupu k poštovní infrastruktuře, jejichž zahrnutí považuje za zcela nezbytné, neboť pouze jejich prostřednictvím lze vzájemné vztahy upravit v detailu, který umožní praktickou realizaci smlouvy.

K části návrhu týkajícího se přístupu k dodávacím schránám odpůrce uvedl, že ve svém vyjádření ze dne 14. 9. 2015 se vyjádřil ke způsobu předání databáze s informacemi o uživatelích dodávacích schrán. Toto své vyjádření na výzvu správního orgánu doplnil v souladu s bodem 4 tohoto vyjádření. Ke způsobu předání klíčů odpůrce uvedl, že v zásadě souhlasí s mechanismem navrženým navrhovatelem, nesouhlasí však se stanovením lhůty k předání klíčů v délce 30 dnů od uzavření smlouvy, kterou nepovažuje za dostatečnou pro zhotovení klíčů. Odpůrce v této souvislosti navrhl upravit navrhovatelem navržené ustanovení do obecnější roviny a nahradit lhůtu 30 dnů tak, že smlouva stanoví povinnost odpůrce neprodleně zahájit kroky ke zhotovení klíčů a na ni navazující povinnost předat klíče bez zbytečného odkladu po jejich zhotovení.

K cenám za požadovaný přístup k prvkům poštovní infrastruktury odpůrce nesouhlasí s návrhem cen předloženým navrhovatelem. Navržené ceny nemají zjevně žádný vztah k nákladům na zajištění jednotlivých činností. Ceny mohou být stanoveny až po konečné specifikaci požadavků na zajištění přístupu do sítě odpůrce ze strany Českého telekomunikačního úřadu na základě podrobné analýzy nákladů, které si jednotlivé činnosti vyžádají.

Správní orgán vyzval navrhovatele dopisem ze dne 27. 10. 2015, aby promítl do svého návrhu Xxxxxxx o přístupu navržené úpravy této smlouvy odpůrcem, se kterými souhlasí, aby měl správní orgán najisto postaveno, které části Smlouvy o přístupu zůstávají sporné.

Vyjádření navrhovatele ze dne 27. 11. 2015

Xxxxxxxxxxx ve svém vyjádření ze dne 27. 11. 2015 uvedl, že v příloze přiložil upravený návrh Smlouvy o přístupu, ve kterém jsou zapracovány změny korespondující s informacemi, které získal v průběhu správního řízení. Podle navrhovatele obsah Xxxxxxx o přístupu odpovídá právním předpisům, zejména ustanovením zákona o poštovních službách, s tím, že ani jednu stranu sporu nezatěžuje více, než je nezbytně nutné. Xxxxxxxxxxx uvedl, že se odpůrce snaží svými argumenty do smlouvy prosadit ustanovení, která jsou nadbytečná a vedou pouze k neúměrnému zatížení navrhovatele a prodražení činnosti navrhovatele.

K vyjádření odpůrce k nadrozměrným zásilkám navrhovatel uvedl, že odpůrce neodpověděl přesně na dotaz správního orgánu, jaké rozměry mají poštovní přihrádky, ale uvedl pouze, že do poštovní přihrádky je možno doručit vždy zásilku o maximálním rozměru

32 x 24 x 2 cm a do hmotnosti do 1 kg, aniž by toto tvrzení doložil např. technickými parametry poštovních přihrádek doloženými výrobcem, technickými listy.

Podle navrhovatele odpůrce nedůvodně požaduje, aby zásilky doručované do poštovních přihrádek byly děleny podle jím uměle vytvořených kategorií (např. obchodní psaní zapsaná listovní zásilka) a aby byly zásilky speciálně označeny podle požadavků

odpůrce, aniž by k tomu měl důvod. Považuje proto požadavky odpůrce za účelové, které komplikují, popř. znemožní přístup k tomuto prvku poštovní infrastruktury. Podle navrhovatele je nedůvodné rozlišovat zásilky adresované přímo do poštovní přihrádky nebo do poštovní přihrádky adresáta, který má zřízenu služby odnášky.

K vyjádření odpůrce k formě předání údajů o umístění dodávacích schrán navrhovatel uvedl, že nejvhodnější informace o umístění dodávacích schrán je ve formě GPS souřadnic, což je technicky nenáročné a v současné době i oprávněně očekávatelné. V případě slovního popisu umístění dodávacích schrán má navrhovatel oprávněné obavy ze záměrně nepřesného či vágního popisu ze strany odpůrce.

K ceně za přístup navrhovatel uvedl, že podle jeho názoru by nákladům odpůrce spojeným s požadovaným přístupem k prvkům poštovní infrastruktury odpovídala nulová cena (kromě zhotovení kopií klíčů k dodávacím schránám). Jeho návrh ceny ve smlouvě považuje za vstřícné gesto, které podle jeho názoru pokryje veškeré vynaložené náklady. Navrhovatel zdůraznil, že odpůrce veškerými databázemi, které má navrhovateli zpřístupnit, již disponuje a jedinou jeho činností je zaslání těchto databází či jejich aktualizace v pravidelných intervalech elektronickou formou, čímž nejsou splněny žádné speciální náklady a jedná se o činnost, která může být i zcela automatizovaná.

Navrhovatel ke zpřístupnění poštovních přihrádek pro své zásilky uvedl, že pouze u předání zásilek určených do poštovní přihrádky na přepážce pošty, kde se poštovní přihrádka nachází, by se jednalo o určitý náklad odpůrce. Xxxxxxxxxxx uvádí, že preferuje vlastní přímé doručování do poštovních přihrádek. Pokud mu nebude toto odpůrcem umožněno, neměl by navrhovatel nést odpovědnost ve formě jakýchkoli nákladů. Takový přístup by byl projevem diskriminace při přístupu k poštovní infrastruktuře. Podle navrhovatele ani vhození zásilky do poštovní přihrádky pracovníkem odpůrce není činností, s níž by byly spojeny nějaké zvláštní náklady (odpůrce na tuto činnost nebude přijímat nové pracovníky ani provádět jiné nákladné úkony a ani jeho náklady na provoz pobočky nevzrostou).

Vyjádření odpůrce ze dne 14. 12. 2015

K námitce navrhovatele k maximální velikosti zásilek, které je možno vkládat do poštovní přihrádky, odpůrce uvedl, že se poštovní přihrádky na poštách liší jak svou velikostí, tak i způsobem konstrukce. Navíc vznikaly na poštách v různých časových obdobích a jejich konstrukce byla závislá i na stavebním řešení jednotlivých pošt. Z měření pracovníky odpůrce vyplynulo, že vložení zásilek do poštovních přihrádek je možno v případě, že jejich rozměry nepřesahují 32 x 24 a 2 cm.

K dělení zásilek do jednotlivých kategorií odpůrce uvedl, že s jednotlivými typy zásilek je zacházeno různým způsobem. Dodání některých typů zásilek je stvrzováno příjemcem a nelze je proto vložit do poštovní přihrádky, zatímco jiné typy zásilek je možno vložit do poštovní přihrádky.

U nezapsané balíkové zásilky ke stvrzení dodání sice nedochází, ale v případě jejího nevyzvednutí ji není možno nechat uloženou v poštovní přihrádce, neboť by takový postup vyřadil poštovní přihrádku postupně z provozu. Tyto zásilky se musí odlišit od zapsaných listovních zásilek, neboť jejich způsob dodání se zásadně liší. Dále musí být odpůrce schopen rozlišit zásilky navrhovatele od svých vlastních, neboť by jinak nebyl schopen odlišit, u kterých uložených zásilek má např. provádět dodání na žádost adresáta a u kterých nikoliv. Navrhovatel dodání zásilek na adresu vůbec nepožaduje, proto je toto rozlišení nezbytné.

Odpůrce uvedl, že je rovněž nezbytné rozlišovat zásilky s uvedenou adresou do poštovní přihrádky a zásilky dodávané do poštovních přihrádek z důvodu zvolené služby odnáška, a to z důvodu různé pracnosti. U zásilek, u kterých není poštovní přihrádka uvedena na zásilce, musí pracovníci odpůrce vyhodnotit, zda jsou předané zásilky určeny do

poštovní přihrádky dané provozovny, což je pracnější a tím jsou dány vyšší náklady na straně odpůrce.

K nákladům na zpřístupnění poštovních přihrádek odpůrce uvedl, že mu musí být uhrazeny skutečné náklady, které jsou s umožněním přístupu k poštovním přihrádkám spojeny. Odpůrce zdůraznil, že v případě přímého přístupu k poštovním přihrádkám navrhovatelem by musely být náklady odpůrce prokazatelně vyšší, neboť pracovník navrhovatele by se musel v zázemí pošty pohybovat v doprovodu pracovníka pošty. Proto nelze bezpečnostní rizika spojená s pohybem cizích osob v zázemí pošty označovat za problém odpůrce, ale za objektivní fakt, který musí být při kalkulaci nákladově orientovaných cen zohledněn.

K informaci o umístění dodávacích schrán ve formě GPS souřadnic odpůrce uvedl, že těmito GPS souřadnicemi nedisponuje. Podle odpůrce mu zákon neukládá vést databázi dodávacích schrán, a tím méně vést ji ve formě požadované navrhovatelem s GPS souřadnicemi. Odpůrce uvedl, že je připraven tuto databázi poskytnout ve formě, v jaké s ní disponuje pro své vlastní potřeby. Podle odpůrce mu zákon stanoví povinnost zajistit přístup k poštovní infrastruktuře, a nikoliv vytvářet novou infrastrukturu, nelze mu proto uložit, aby doplňoval vlastní databáze podle požadavků přistupujících provozovatelů poštovních služeb.

Závěrem odpůrce uvedl, že trvá na návrzích textace jednotlivých ustanovení Smlouvy o přístupu, které předložil v průběhu správního řízení.

Vyjádření navrhovatele ze dne 14. 1. 2016

Navrhovatel sdělil, že bude do poštovních přihrádek doručovat pouze nezapsané listovní zásilky, u kterých je dle sdělení odpůrce vždy možné vložení zásilky do poštovních přihrádek, tedy do rozměru 32 x 24 x 2 cm. Proto je bezpředmětná evidence zásilek podle jednotlivých typů. K rozlišení zásilek navrhovatele od zásilek odpůrce je podle odpůrce dostatečné odlišení označení zásilky v souladu s § 34 odst. 12 zákona o poštovních službách, tj. označení poskytovatele poštovní služby, u kterého byla zásilka podána.

K odpůrcem tvrzené větší pracnosti se zásilkami, které nemají údaj o poštovní přihrádce uveden přímo na zásilce, ale mají pronajatu poštovní přihrádku se službou odnáška, navrhovatel uvedl, že bude předávat na konkrétní poště jen ty zásilky ke vložení do poštovní přihrádky pro adresáty, kteří mají na dané poště poštovní přihrádku zřízenu. Tudíž větší pracnost s těmito zásilkami není odůvodněna.

K tvrzení odpůrce o nákladech za zpřístupnění poštovních přihrádek navrhovatel uvedl, že odpůrci je velmi dlouhou dobu známo, že poštovní infrastrukturu je povinen sdílet v zájmu prospěchu celé společnosti a trhu poštovních služeb. Podle navrhovatele odpůrce vybudoval poštovní infrastrukturu tak, aby její sdílení bylo co možná nejvíce ztíženo, což však nemůže být k tíži navrhovatele a celého trhu poštovních služeb a nediskriminačního přístupu k prvkům poštovní infrastruktury.

K databázi dodávacích schrán navrhovatel uvedl, že odpůrce má povinnost dotvářet poštovní infrastrukturu tak, aby mohla sloužit svému účelu a aby jednotlivé prvky poštovní infrastruktury, včetně dodávacích schrán, mohly být na nediskriminačním základu sdíleny s ostatními poskytovateli poštovních služeb. Proto trvá na svém požadavku na předání databáze dodávacích schrán i s GPS souřadnicemi, tedy ve formě, která není zatížena subjektivním prvkem, což u slovního popisu nelze vyloučit. Zároveň navrhovatel ke svému vyjádření přiložil vzor průkazu doručovatele navrhovatele a předávací protokol zásilek určených do poštovních přihrádek.

Vyjádření odpůrce ze dne 1. 2. 2016

Odpůrce k tvrzení navrhovatele, že do poštovních přihrádek bude doručovat jen nezapsané zásilky, proto je zbytečné rozlišovat jednotlivé typy zásilek, a že postačuje označení provozovatele služeb, uvedl, že navrhovatel není jediný poštovní operátor, který se chystá přistoupit k poštovní infrastruktuře odpůrce. Aby bylo možno provozně zajistit

fungování přístupových smluv, musí být postup odpůrce co nejvíce standardizován. Pokud bude předávat navrhovatel pouze jeden typ zásilek, pak v soupisu podání vyplní pouze jednu kolonku. Pracovníci odpůrce musí přímo ze zásilky zjistit, jak se zásilkou mají zacházet, což podle odpůrce bude zajištěno příslušnou službou, jejíž poskytnutí navrhovatel požaduje. Pouhé označení zásilky názvem nebo logem navrhovatele je podle odpůrce nedostatečné a nelze po odpůrci oprávněně požadovat, aby měl pro každého provozovatele poštovních služeb manuál, jak se jeho zásilky zpracovávají. K tomu, aby mohly být služby přístupu efektivně využívány, musí být zásilky všech provozovatelů poštovních služeb označeny totožným způsobem.

K databázi dodávacích schrán s uvedenými GPS souřadnicemi odpůrce uvedl, že ze zákona nemá povinnost vést databázi s GPS souřadnicemi a že ze zákona vyplývá povinnost zajistit přístup k poštovní infrastruktuře v podobě, jaká existuje a kterou odpůrce využívá, a nikoliv vytvářet novou infrastrukturu podle potřeb dalších poskytovatelů.

Vyjádření navrhovatele ze dne 22. 3. 2016

V tomto vyjádření zaslal navrhovatel upravený návrh smlouvy, ve kterém upravil v bodě 3.3 Přístup k poštovním přihrádkám tak, že do poštovních přihrádek budou doručovat pouze zásilky do velikosti 32 x 24 x 2 cm o hmotnosti nejvýše 2 kg, proto vypustil ze smlouvy ujednání o ukládání zásilek, které nebylo možno pro své rozměry do poštovní přihrádky vložit. A tím, že zásilky budu na přední straně označeny textem „Určeno k doručení do poštovní přihrádky v této provozovně“. Tím budou zásilky navrhovatele odlišeny od jiných zásilek. Rovněž bylo smluvně upraveno, jaké zásilky (s jakým obsahem) není možno vkládat do poštovních přihrádek. Dále byl upraven text týkající se lokalizace umístění dodávacích schrán a upraven text „Předávacího protokolu zásilek“.

Dále navrhovatel požádal o předložení vzorku jednotlivých databází, aby bylo zřejmé, jaká data tyto databáze obsahují.

Vyjádření odpůrce ze dne 21. 4. 2016

Odpůrce opětovně upozornil, že nesouhlasí s výkladem správního orgánu, podle něhož se povinnost zpřístupnit databáze s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese, vztahuje vedle informací o dosílce i na informace o odnášce, na osoby, které mají zřízenu poštovní přihrádku anebo dodávací schránu. Tyto informace má odpůrce evidovány v databázi Centrální dodávací záznam (CDZ) a zatím umožňuje prezentaci obsahu pouze ke službě Dosílky, (vzorek z této databáze přiložil). Pokud správní orgán rozhodne i o dalších databázích, bude je nutno vytvořit v obdobné formě, aby bylo možno je navrhovateli předat. Údaje o umístění dodávacích schrán odpůrce eviduje odděleně, a jejich vzorek již v rámci řízení poskytl.

Odpůrce nesouhlasí s navrženými úpravami smlouvy navrhovatelem, neboť přístup k požadovaným prvkům poštovní infrastruktury musí být co nejvíce standardizován, aby bylo možno ze strany odpůrce zajistit fungování přístupových smluv. Není možné pro každého nového provozovatele poštovních služeb vytvářet zvláštní provozní postupy. Totéž platí i pro označování zásilek dle požadavků odpůrce.

Správní orgán vyzval dopisem ze dne 1. 7. 2016 strany sporu ke sdělení termínu možného ústního jednání, v rámci kterého bude proveden důkaz Záznamem z kontroly ze dne 27. 5. 2016 zpracovaný kontrolním útvarem Českého telekomunikačního úřadu a dále projednány sporné body smlouvy. S ohledem na čerpání dovolených bylo ústní jednání nařízeno na den 7. 9. 2016.

Ústní jednání dne 7. 9. 2016

Správní orgán provedl důkaz Záznamem ze státní kontroly ze dne 27. 5. 2016. K provedenému důkazu navrhovatel uvedl, že záznam ze státní kontroly je v základu nesprávně konstruován, co se týče výpočtu či určení nákladově orientovaných cen za přístup do poštovní infrastruktury. Mělo by být uvažováno pouze o nákladech s umožněním přístupu,

nikoliv s náklady vztahujícími se k budování či údržbě poštovní infrastruktury, když tuto je povinen držitel poštovní licence provádět na základě poštovní licence. Takovýmto postupem by nebyla akcentována liberalizace trhu poštovních služeb, avšak dále by byla zdůrazňována konkurenční výhoda držitele poštovní licence. Za nesprávné považoval i to, že by nákladově orientovaná cena měla v tomto případě zahrnovat i přiměřený zisk držitele poštovní licence na úkor ostatních poskytovatelů poštovních služeb, čímž by se dále zvětšovala konkurenční výhoda držitele poštovní licence. Dále navrhovatel rozporoval zejména stanovený podíl navrhovatele ve výši 2 % a požádal o bližší specifikaci výpočtu včetně podkladů pro stanovení tohoto podílu. Dále navrhovatel požádal o bližší specifikaci výpočtu nákladů na pořízení jednoho kusu klíče od víka stanoviště s jednotlivými dodávacími schránami, když tato částka se jeví jako nepřiměřeně vysoká, a rovněž požádal o sdělení nejmenšího počtu klíčů dostatečného k jednotlivým dodávacím schránám. Navrhovatel dále požadoval vysvětlit, z jakého důvodu je nutno jednotlivé zásilky, které by byly předány odpůrci k doručení do poštovních přihrádek, evidovat v elektronickém systému odpůrce APOST. Dále navrhovatel namítl, že provedený důkaz neobsahuje konkrétní způsob stanovení žádné z uvedených částek, obsahuje pouze výsledky se zcela obecným popisem, jak k tomu bylo dojito, bez konkrétních výchozích hodnot podílu. Navrhovatel dále namítl, že z provedeného důkazu není zřejmé, jakým způsobem byla kalkulována cena jednotlivých databází, resp. poměr nákladů na jejich vytvoření mezi jednotlivé poskytovatele poštovních služeb. Navrhovatel má za to, že tyto databáze je povinen držitel poštovní licence mít již vytvořené a na vlastní náklad a k těmto pouze umožnit přístup ostatním poskytovatelům poštovních služeb, a to pouze za náklady tohoto přístupu, nikoliv náklady na vytvoření jednotlivých databází.

K tomuto se vyjádřil odpůrce a uvedl, že se podrobně k námitkám vyjádří po jejich prostudování, ale uvedl, že argumenty navrhovatele směřují k závěru, podle něhož by měl být odpůrce povinen nést veškeré náklady poštovní infrastruktury a navrhovatel by měl v podstatě zdarma čerpat její výhody. Nastolení tohoto stavu není v žádném případě smyslem institutu přístupu do poštovní infrastruktury. Takový postup by neznamenal podporu účinné hospodářské soutěže, ale naopak nastolení bezprecedentní tržní nerovnováhy. Smyslem přístupu do poštovní infrastruktury je, aby se přistupující operátoři mohli vyhnout neefektivním nákladům na vybudování zcela nové poštovní infrastruktury za situace, kdy existuje infrastruktura držitele poštovní licence, kterou lze využít, nikoliv aby mohli tuto infrastrukturu využívat zdarma a čerpat tak neoprávněnou tržní výhodu oproti držiteli poštovní licence, který musí tuto infrastrukturu budovat a udržovat. Poštovní směrnice v čl. 11a stanoví požadavek, aby podmínky přístupu byly nastaveny transparentně a nediskriminačně. Tento požadavek je v podmínkách zákona o poštovních službách realizován požadavkem na to, aby byly ceny sjednány jako nákladově orientované. Ze žádného z těchto ustanovení nevyplývá, že by tyto ceny měly být stanoveny výhradně ve výši přírůstkových nákladů na zprostředkování přístupu. Pokud by bylo takové řešení záměrem zákonodárce, nepochybně by byl tento záměr v textu zákona explicitně vyjádřen. Důvodová zpráva k zákonu č. 221/2012 Sb., jímž byla povinnost umožnit přístup k prvkům poštovní infrastruktury doplněna do zákona o poštovních službách, stanoví, že držiteli poštovní licence bude nově uložena povinnost sdílet za úplatu některé služby a vybrané prvky jeho poštovní infrastruktury. Cena za přístup do infrastruktury tedy představuje úplatu za sdílení služeb a prvků poštovní infrastruktury, nikoli úhradu přírůstkových nákladů za zprostředkování přístupu. Cena za přístup má být sjednána jako nákladově orientovaná a tato cena musí zohlednit pouze odpůrcem účelně a efektivně vynaložené náklady na poštovní infrastrukturu, na nichž se přistupující poskytovatel poštovních služeb musí podílet v rozsahu, v jakém tuto poštovní infrastrukturu využívá, a to zvláště s ohledem na skutečnost, že tato infrastruktura byla mnohdy budována či upravována pouze pro jeho potřeby. Odpůrce zdůrazňuje, že zákon o poštovních službách neukládá odpůrci povinnost budovat určité prvky poštovní infrastruktury, nýbrž pouze povinnost zpřístupnit infrastrukturu, která existuje.

K záznamu z kontroly odpůrce uvedl, že z kontroly vyplynulo, že měsíční náklady na jednu dodávací schránu byly rozděleny podle podílu na trhu poštovních zásilek do 2 kg v roce 2015. Odpůrce zpochybnil, že byl v r. 2015 podíl společnosti Mediaservis i České distribuční ve výši 2 %, a učinil dotaz, zda pro výpočet podílů byly použity i reklamní adresné zásilky, když se ze záznamu z kontroly jeví, že nikoliv, přestože tento typ zásilek budou přistupující operátoři do dodávacích schránek nepochybně vkládat.

Odpůrce uvádí, že ze záznamu z kontroly vyplývá, že navrhovatel nevykázal údaje za adresné reklamní zásilky, proto je do výpočtu nezahrnul. Podle odpůrce musí být relevantní skutečný podíl na trhu, nikoliv podíl spočítaný podle toho, jaké údaje se přistupující operátoři rozhodli správnímu orgánu poskytnout.

K tomu doplnil navrhovatel, že smyslem institutu přístupu k prvkům poštovní infrastruktury je snaha o snížení tržní nerovnováhy, způsobené výsadním postavením držitele poštovní licence na trhu poštovních služeb. Pokud se týká smyslu zákonného ustanovení, pak zákon je v tomto směru zcela explicitní, když stanoví, že mezi stranami má být sjednána „cena za přístup k poštovní infrastruktuře za nákladově orientované ceny“, tedy nikoliv cena za údržbu této infrastruktury či za její tvorbu. Nelze si rovněž představit, že by ostatní poskytovatelé poštovních služeb, kteří nemají přístup k historicky vybudované poštovní infrastruktuře, ovládané dříve monopolním držitelem poštovní licence, budovali své vlastní prvky poštovní infrastruktury, když toto není možné prakticky ani právně. Jedná se však zejména o specifické prvky poštovní infrastruktury, které vedle sebe nemohou existovat duplicitně, resp., jejichž existence je těžko představitelná, tedy o poštovní přihrádky, dodávací schrány a databáze.

K tomuto odpůrce uvedl, že smysl institutu přístupu k poštovní infrastruktuře je ve vytvoření podmínek rovné soutěže na liberalizovaném trhu. To však nemůže znamenat, že by měla být držiteli poštovní licence uložena povinnost nést veškeré náklady poštovní infrastruktury, kterou budou využívat ostatní provozovatelé poštovních služeb bezplatně.

Správní orgán provedl důkaz formulářem Zásilky určené do poštovních přihrádek předávaných v rámci Smlouvy o přístupu ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury. K tomuto důkazu strany přislíbily vyjádřit se písemně.

Dále správní orgán vyzval:

- navrhovatele, aby upřesnil ve svém návrhu ze dne 22. 3. 2016, o jaké poštovní přihrádky se jedná, a aby zvážil akceptování přílohy č. 3 Podmínky k poštovní infrastruktuře v rámci svého návrhu, resp. zda mohou být součástí smlouvy, případně uvedl, se kterými body nesouhlasí s ohledem na využívaný přístup,

- odpůrce, aby k bodům 3.2, 3.3, 3.4 návrhu smlouvy upřesnil, zda požadované databáze bude zasílat e-mailem, či zajistí přístup přes FTP server, aby vyjasnil, proč trvá v příloze č. 4 na označení zásilek určených do poštovní přihrádky rámečkem s údaji – dodává Česká pošta, číslo dohody a sdělil, zda jsou klíče v rámci dodávacího depa univerzální, popř. kolik typů unikátních klíčů je třeba v rámci depa, popř. SPU k přístupu k dodávacím schránám,

a to vše sdělili správnímu orgánu do 23. 9. 2016.

Vyjádření navrhovatele ze dne 23. 9. 2016

Navrhovatel upřesnil, že se jedná o poštovní přihrádky, ke kterým mu má být umožněn přístup.

K příloze č. 3 navrhovatel uvedl, že ji považuje za nadbytečnou, zatěžující smluvní vztah nepřiměřenou mírou povinností, které nemají reálný základ. Podle navrhovatele všechny navržené přílohy odpůrcem jsou koncipovány pro případ přístupu k poštovní infrastruktuře prostřednictvím služby dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách, ale tato služba není předmětem sporu a ani ji navrhovatel nehodlá využít. Dále navrhovatel nesouhlasí s čl. 4 přílohy č. 3 týkající se označování zásilek, které bude navrhovatel sám dodávat do dodávacích schrán. Dále nesouhlasí s čl. 5 přílohy č. 4, když po odpůrci

nepožaduje žádné strojové zpracování zásilek a se zásilkami navrhovatele může odpůrce přijít do styku pouze při předání zásilek určených ke vložení do poštovních přihrádek na příslušné poště. Podle navrhovatele se jedná o požadavky šikanózního charakteru na umístění jednotlivých řádků, barvy a velikosti písma. Ke způsobu předávání databází navrhovatel preferuje chráněný FTP server, jako bezpečnější variantu při nakládání s citlivými informacemi.

Vyjádření odpůrce ze dne 26. 9. 2016

K vyjasnění požadavku na označení zásilek určených do poštovních přihrádek odpůrce uvedl, že je třeba odlišit zásilky předávané na základě uzavřené smlouvy o přístupu od zásilek, které se v přepravní síti odpůrce objevily neoprávněně a měly by být zatíženy doplatným. Z každé zásilky dodané prostřednictvím odpůrce musí být na první pohled patrné, jakým způsobem a zda došlo k uhrazení ceny poskytované služby a jak má být se zásilkou zacházeno. V opačném případě nemůže odpůrce garantovat, že zásilka bude vložena do poštovní přihrádky sjednaným způsobem a nebude zatížena doplatným. Podle odpůrce nemusí vždy vkládat zásilky do poštovní přihrádky stejný pracovník, který je převzal od navrhovatele. K počtu a typům klíčů k víkům dodávacích schrán přiložil odpůrce přehled klíčů k dodávacím schránám dle provozoven. K předávání databází odpůrce zopakoval, že je bude předávat e-mailem ve formě txt souboru kryptovaném SW Crypta. Zároveň přiložil připomínky k formuláři „Soupis zásilek určených do poštovních přihrádek předávaných v rámci Smlouvy o přístupu“. Dále odpůrce v souvislosti s povinností dle zákona č. 340/2015 Sb. navrhnul doplnění textu do Smlouvy o přístupu, a to o ustanovení: „Tato Smlouva bude uveřejněna v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Dle dohody stran Xxxxxxx zajistí odeslání této Smlouvy správci registru smluv ČP. ČP je oprávněna před odesláním Xxxxxxx správci registru smluv ve smlouvě znečitelnit informace, na něž se nevztahuje uveřejňovací povinnost podle zákona o registru smluv“.

Správní orgán pro stanovení podílu zásilek na poštovním trhu ke stanovení nákladově orientované ceny pro přístup k dodávacím schránám vyzval strany sporu, aby sdělily počty zásilek a pro potvrzení svých tvrzení, aby navrhly provedení důkazu formuláři CP015 a OP15, které vyplňují v rámci sběru dat pro Český telekomunikační úřad. Obě strany sporu sdělily, že s provedením takového důkazu nesouhlasí, že údaje v něm uvedené jsou předmětem jejich obchodního tajemství. Navrhovatel navíc uvedl, že stanovení ceny na základě podílu na trhu poštovních služeb je v rozporu se zákonem. Cena se má platit za přístup a má být nákladově orientovaná, tudíž není důvod, aby se při jejím výpočtu vycházelo z počtu zásilek, neboť tyto údaje nemají vliv na náklady - zvýšené výdaje na umožnění přístupu.

Vyjádření navrhovatele ze dne 17. 10. 2016

Ke zdůvodnění odpůrce, proč mají být zásilky určené pro vložení do poštovní přihrádky označeny tak, aby nebyly pochyby o tom, že za jejich podání bylo/bude zaplaceno, navrhovatel uvedl, že toto zdůvodnění nechápe, neboť tyto předmětné zásilky se nedostanou nikdy do přepravní sítě odpůrce, tudíž požadavek je nedůvodný a navíc matoucí adresáta, že dodává zásilku Česká pošta, x.x. Xxxx navrhovatel nesouhlasí se členěním zásilek na zapsaná a nezapsaná listovní zásilka s ohledem na navrhovatelem požadovaný přístup.

Ke zpřístupnění poštovních přihrádek navrhovatel preferuje vlastní přímé doručování do poštovních přihrádek, což podle něho odpovídá zákonnému nediskriminačnímu přístupu, a pouze když takový přímý přístup není možný, tak využije pracovníka na příslušné poště ke vložení zásilek do poštovních přihrádek. Podle navrhovatele nebylo podpůrcem prokázáno, že přímé vložení zásilek do poštovních přihrádek navrhovatelem by vedlo k ohrožení činností související s poskytováním a zajišťováním základních služeb či k ohrožení bezpečnosti provozu poštovní infrastruktury.

Navrhovatel proto navrhl úpravu znění čl. 3.3 Smlouvy o přístupu alternativně, kde bude smluvně umožněno jak přímé vkládání zásilek do poštovních přihrádek pracovníky

navrhovatele u vybraných provozoven odpůrce (kde to bude provozně možné), tak prostřednictvím pracovníků odpůrce, kteří zajistí neprodlené vložení zásilek do poštovních přihrádek.

Podle navrhovatele nemůže odpůrce zatěžovat navrhovatele dalšími náklady za vložení zásilek do poštovních přihrádek, když mu sám neumožní přímý přístup k poštovním přihrádkám. Tím diskriminuje další provozovatele poštovních služeb.

Zaslanou evidenci klíčů k dodávacím schránám navrhovatel považuje za dostačující pro zjištění počtu klíčů k přístupu k dodávacím schránám, ale zpochybnil cenu za klíč uvedenou v Záznamu z kontroly ze dne 27. 5. 2016 a požádal o podrobný rozklad uvedené ceny. Bez takového podrobného rozkladu ceny za duplikát klíče nelze tuto cenu přezkoumat a nemůže sloužit jako podklad pro rozhodnutí.

Správní orgán nařídil na 30. 11. 2016 ústní jednání, na kterém by provedl další důkaz, a to Doplněním č. 1 Záznamu z kontroly ze dne 8. 11. 2016. Z tohoto ústního jednání se omluvil právní zástupce navrhovatele. Z tohoto důvodu nařídil správní orgán ústní jednání v novém termínu, a to na den 15. 12. 2016.

Vyjádření navrhovatele doručené správnímu orgánu dne 13. 12. 2016

K zaslanému Doplnění č. 1 záznamu z kontroly navrhovatel uvedl, že je tento záznam zcela nepřezkoumatelný, neboť není zřejmé, z jakých podkladů správní orgán vycházel např. při stanovení cen za klíče k dodávacím schránám (částky za pořízení klíčů, cenové nabídky na pořízení duplikátů klíčů. Podle navrhovatele nelze vycházet jen z účetních údajů doložených odpůrcem. Navrhovatel zpochybnil pak cenu za klíče uvedené v Doplnění č. 1 Záznamu z kontroly a v původním Záznamu z kontroly, kdy se v nich uvedené částky za klíče výrazně liší. Znovu navrhovatel zopakoval, že mechanismus výpočtu nákladově orientované ceny za přístup k poštovní infrastruktuře nelze zaměňovat za cenu za provoz, rozvoj a údržbu poštovní infrastruktury. Neboť odpůrce by musel např. náklady na nátěry dodávacích schrán vynaložit, i když by tyto prvky poštovní infrastruktury nesdílel. Podle navrhovatele umožnění přístupu k prvkům poštovní infrastruktury má situaci na trhu narovnávat a konkurenci podporovat, a nikoliv snižovat náklady odpůrce za prvky poštovní infrastruktury, a tedy zvyšovat netržní výhody odpůrce.

Závěrem navrhovatel požádal, aby návrh smlouvy o přístupu umožnil přístup pouze k vybrané části dodávacích schrán či poštovních přihrádek pro danou lokalitu podle požadavku navrhovatele. Dále navrhovatel žádal odpůrce o vyjádření, zda lze předané klíče dále rozmnožovat, pokud ne, tak aby bylo ve smlouvě ošetřeno, že odpůrce předá za úplatu požadovaný počet duplikátů k dodávacím schránám.

Ústní jednání dne 15. 12. 2016

Na ústním jednání provedl správní orgán důkaz listinou - Doplnění č. 1 Záznamu z kontroly ze dne 27. května 2016.

Navrhovatel se odkázal na své vyjádření k provedenému důkazu ze dne

13. 12. 2016. Požádal odpůrce o vyjádření, zda je možné umožnit přístup k poštovním přihrádkám ze strany, které využívají jednotliví adresáti při vyzvedávání svých zásilek. Navrhl, aby odpůrce tvrzení o tom, že není možné umožnit přístup pracovníkům navrhovatele ze zázemí pošty k vkládání zásilek do poštovních přihrádek, bylo prokázáno odpůrcem pro každou pobočku.

K požadavku navrhovatele, aby odpůrce prokázal pro každou pobočku své tvrzení o tom, že není možné umožnit přístup pracovníkům navrhovatele ze zázemí pošty k vkládání zásilek do poštovních přihrádek, odpůrce uvedl, že zákon o poštovních službách stanoví odpůrci zajistit přístup k poštovním přihrádkám, aniž by určoval, jakým způsobem má být tento přistup zajištěn. Pokud odpůrce nabídne plnohodnotný způsob zajištění přístupu, naplňuje tím svou zákonnou povinnost. Navrhovatel nemá ze zákona nárok na zajištění

přístupu jakýmkoli jím požadovaným způsobem. Rovněž nepovažuje prokazování nemožnosti přístupu do zázemí každé jednotlivé pošty za účelné, když je na první pohled zřejmé, že přístup do vnitřních prostor musí nevyhnutelně vést k ohrožení bezpečnosti, poštovního tajemství, bankovního tajemství atd. V podrobnostech se odpůrce odkázal na svá písemná vyjádření v průběhu správního řízení.

K dotazu navrhovatele, zda je možné umožnit přístup k poštovním přihrádkám ze strany, které využívají jednotliví adresáti při vyzvedávání svých zásilek, a k tomu obdržet od jednotlivých poštovních přihrádek tzv. generální, popř. jednotlivé klíče od přední strany poštovních přihrádek, které by mu umožnily vkládat zásilky přímo do poštovních přihrádek, se odpůrce odkázal na výše uvedené.

Odpůrce k Doplnění č. 1 Záznamu z kontroly uvedl, že rozdělení nákladů za přístup k dodávacím schránám podle podílu na trhu listovních zásilek za rok 2015 považuje za nedostatečné, neboť do tohoto podílu by měly být započítávány i neadresné listovní zásilky, které bude navrhovatel do dodávacích schrán nepochybně též doručovat. V této souvislosti odpůrce požádal, aby byl výpočet tímto způsobem upraven, nebo aby smlouva o přístupu výslovně zakázala vkládání neadresných listovních zásilek do dodávacích schrán pod pokutou ve výši 1000 Kč za každé zjištěné porušení této povinnosti.

K otázce způsobu předávání databáze s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání zásilek na jinou adresu než uvedenou odesílatelem, odpůrce uvádí, že souhlasí s předáváním této databáze prostřednictvím SFTP Protokolu a to tak, že by každý den byla předávána kompletní aktuální databáze.

Správní orgán konstatoval, že uvedené předávání databáze v podstatě mění dosavadní deklarovaný způsob přístupu k tomuto prvku poštovní infrastruktury navrhovaný odpůrcem, se kterým nebylo počítáno při kalkulaci nákladově orientované ceny za předávání databáze a její aktualizace. Odpůrce dále uvedl, že kalkulaci nákladově orientované ceny sdělí správnímu orgánu do 2 týdnů.

K tomuto vyjádření odpůrce navrhovatel uvedl, že základní princip výpočtu v tomto záznamu považuje za rozporný se zákonem, jak už dříve argumentoval ve svých písemných vyjádřeních, a tedy považuje také vyjádření odpůrce v tomto směru za nevýznamné. Pokud se týče nyní nově odpůrcem navrhovaného způsobu předávání databáze, pak má navrhovatel za to, že se jedná ze strany odpůrce o účelové prodlužování tohoto řízení, když tento návrh mohl učinit již na počátku řízení.

Navrhovatel nad rámec svých písemných podání vztahujících se k obsahu Záznamu z kontroly a jeho Doplnění č. 1 poukázal na skutečnost, že z těchto není zřejmé, jak konkrétně bylo k některým zde uvedeným údajům správním orgánem dospěno, kupříkladu pokud se týče ceny za vydání za 1 ks klíče od víka stanoviště s jednotlivými dodávacími schránami. V původním záznamu je uváděna zjištěná cena 236,37 Kč, přičemž v doplnění č. 1 jsou uváděny ceny 78,54 Kč, 209,12 Kč, 91,27 Kč, 99,78 Kč, 230,36 Kč a 112,51 Kč. Tedy žádná z těchto nově uváděných cen nedosahuje výše uvedené v původním Záznamu z kontroly a je zřejmé, že údaj v tomto původním záznamu musel tedy být nesprávný, avšak ani z Doplnění č. 1 Záznamu z kontroly není zřejmé, jak správní orgán dospěl k nově uvedeným cenám, a tyto dokumenty jsou zcela nepřezkoumatelné a nepoužitelné ve správním řízení jako důkaz. Dle mínění navrhovatele by kupříkladu za účelem zjištění nákladově orientované ceny za zhotovení jednotlivých duplikátů klíčů bylo možno oslovit několik výrobců těchto klíčů, což však správní orgán neučinil.

Správní orgán přistoupil k projednání jednotlivých bodů smlouvy, aby byly jednoznačně identifikovány sporné body smlouvy.

K jednotlivým bodům smlouvy

K bodu 3. 1. odpůrce uvedl, že s rozčleněním databází nesouhlasí, a odkázal na svá předchozí vyjádření.

K bodu 3. 2. Bude přeformulován s ohledem na nové skutečnosti ohledně způsobu předávání databází s tím, že není třeba avizovat odeslání souborů.

K bodu 3. 3. Přetrvává rozpor ve způsobu využívání poštovních přihrádek, a to že navrhovatel trvá i na přímém vkládání zásilek do poštovních přihrádek pracovníky navrhovatele (tento způsob preferuje). Odpůrce trvá na svých předchozích vyjádřeních s tím, že neumožní tento přímý přístup k poštovním přihrádkám, zejména přístup do zázemí pošty pracovníky navrhovatele.

Správní orgán uvedl, že v rozhodnutí zváží, zda bude umožněn přímý přístup k jednotlivým poštovním přihrádkám z části pošty využívané zákazníky, za předpokladu obdržení generálního klíče k otevírání jednotlivých poštovních přihrádek.

Zbývající rozpory budou upraveny analogicky jako ve výše uvedeného bodu 3. 2..

Navrhovatel uvedl, že bude požadovat vkládat do poštovních přihrádek zásilky v maximálních rozměrech 32 x 24 x 2 cm a hmotnost nejvýše 1 kg. Nadrozměrné zásilky odpůrce od navrhovatele nebude přijímat. Odpůrce uvedl, že s výše uvedeným řešením nesouhlasí a požaduje, aby smlouva upravovala všechny možné způsoby předání zásilek adresovaných do poštovních přihrádek, tj. včetně případů předání nadrozměrných a zapsaných zásilek. V opačném případě nebudou pracovníci odpůrce schopni rozlišit, zda mají být tyto zásilky podle smlouvy převzaty, či nikoliv. Možné řešení je úpravou formuláře k předávaným zásilkám do poštovních přihrádek, který bude obsahovat pouze údaje o zásilkách s uvedenými rozměry, tj. 32 x 24 x 2 cm a hmotnosti nejvýše 1 kg.

Odpůrce upozornil, že zakázaný obsah zásilek musí být přizpůsoben aktuálnímu znění čl. 2 Poštovních podmínek České pošty s. p. – Základní poštovní služby.

K bodu 3. 4.

Odpůrce uvedl, že stále zpochybňuje povinnost umožnit navrhovateli přímý přístup k dodávacím schránám. V případě, že bude rozhodnuto správním orgánem o přímém přístupu k dodávacím schránám, odpůrce předá navrhovateli požadované klíče bez zbytečného odkladu na základě konkrétní dohody. Navrhovatel má zákaz vyhotovovat si sám duplikáty klíčů k dodávacím schránám, odpůrce se zavázal, že navrhovateli předá požadované klíče v požadovaném počtu. Dále je třeba upravit text v souladu s textem upraveným v bodu 3. 2. Odpůrce uvedl, že bude navrhovatele bez zbytečného odkladu informovat o nově zřízených dodávacích schránách, popř. že došlo ke změně nebo výměně zámku u stávajících dodávacích schrán, ke kterým navrhovatel obdržel klíče. Xxxxxxxxxxx uvedl, že se zavazuje bez zbytečného odkladu oznámit odpůrci případnou ztrátu či odcizení klíče s tím, že se bude podílet na veškerých nákladech spojených s výměnou zámku v případě, že vznik těchto nákladů zavinil. Odpůrce požaduje, aby byla výše uvedená povinnost uložena navrhovateli bez ohledu na jeho zavinění.

Odpůrce se odkázal na své vyjádření výše a požádal, aby bylo ve smlouvě výslovně specifikováno, že navrhovatel je oprávněn do dodávacích schrán vkládat výhradně poštovní zásilky s tím, že pro případ porušení této povinnosti bude ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 1000 Kč za každý zjištěný případ a že opakované porušení této povinnosti je důvodem k odstoupení od smlouvy. Odpůrce dále požádal, aby smlouva obsahovala ustanovení, podle něhož je navrhovatel v případě ukončení smluvního vztahu povinen odpůrci vrátit předané klíče.

Navrhovatel uvedl, že s takto stanovenou smluvní pokutou nesouhlasí a dle mínění navrhovatele se jedná o zneužitelné ustanovení a navrhuje naopak, aby ve smlouvě byla stanovena smluvní pokuta ve výši 1.000.000 Kč za každé porušení povinnosti či prodlení České pošty s.p. (odpůrce) s předáním jednotlivých databází, požadovaných klíčů k dodávacím schránám a neumožnění přístupu k poštovním přihrádkám.

Podle odpůrce výše uvedený požadavek navrhovatele na doplnění smluvní pokuty postrádá racionální důvod, neboť výše popsané případy lze řešit podle obecných ustanovení

o vadném plnění, případně náhrady škody. Nadto výše navrhované smluvní pokuty několikanásobně překračuje hodnotu smlouvy, přičemž v případě vícenásobných vad by mohla vést ke zcela excesivní sankci vůči odpůrci.

K závěrečným ustanovením smlouvy strany neuplatnily připomínky. Navrhovatel souhlasil s doplněním ustanovení týkajícího se povinnosti uvádět smlouvy v registru smluv.

Přílohou č. 1 smlouvy bude ceník.

Přílohou č. 2 bude upravený formulář předávání zásilek do poštovních přihrádek s označením pouze nezapsaných zásilek s uvedenými rozměry, nikoliv pro „nadrozměr“.

K označování zásilek dle přílohy č. 4 odpůrce uvedl, že kompromisním řešením pro označování zásilek by mohlo být označením kódem OJ s tím, že odpůrce do 14 dnů prověří, zda označení pouze kódem OJ bude pro potřeby odpůrce dostatečné.

Odpůrce uvedl, že trvá na doplnění smlouvy o body týkající se reklamací zásilek a odpovědnosti za škodu v souladu se svým předchozím vyjádřením.

Navrhovatel uvedl, že s tímto doplněním smlouvy nesouhlasí.

Vyjádření odpůrce ze dne 23. 12. 2016

Odpůrce ve svém vyjádření uvedl, že trvá na označování zásilek písmeny OJ a číslem smlouvy o přístupu, a to vše v rámečku. Vynechat lze pouze text: „Dodává Česká pošta“. Takové označení odpůrce požaduje z důvodu odlišení zásilek, které nejsou předávány ke vložení do poštovních přihrádek v rámci smlouvy o přístupu, a to kvůli vracení nevyzvednutých zásilek zpět odesílatelům. Zásilky, které nebudou takto označeny, budou zatěžovány doplatným, tj. navrhovateli budou účtovány dvakrát, protože odpůrce nebude umět následně tyto zásilky identifikovat jako podané v rámci přístupu k poštovní infrastruktuře. Dále odpůrce opět rozporoval možnost přímého přístupu k poštovním přihrádkám a dodávacím schránám navrhovatelem z důvodu, že je třeba chránit poštovní tajemství.

Vyjádření odpůrce ze dne 29. 12. 2016

Ve svém vyjádření odpůrce uvedl cenu za přístup k databázi adresátů, kteří mají sjednánu alespoň jednu ze čtyř uvedených služeb (dosílka, odnáška, odnáška s poštovní přihrádkou a dodávací schrána), a to měsíčně ve výši 272 835 Kč s tím, že preferuje formu přístupu v denním zasílání databáze na SFTP server navrhovatele.

Vyjádření navrhovatele ze dne 6. 1. 2017 (doručené správnímu orgánu dne 10. 1. 2017)

Navrhovatel souhlasil s tím, že pokud nebude mít přímý přístup k poštovním přihrádkám, ale pouze zprostředkovaně přes pracovníka příslušné pošty, zásilky označí „OJ“ v pravé horní čtvrtině adresní strany zásilky nebo adresního štítku s tím, že není schopen dodržet přesné umístění s danými rozměry podle požadavku odpůrce. Dále uvedl, že další požadavek odpůrce na doplnění čísla Smlouvy o přístupu k označení zásilky „OJ“, považuje za nedůvodnou povinnost, kterou se pouze zvýší jeho náklady.

Vyjádření odpůrce ze dne 24. 1. 2017

Odpůrce ke způsobu předávání databází upřesnil, že databáze s „novými adresami“ adresátů bude předána v elektronické formě prostřednictvím protokolu SFTP na úložiště zřízené navrhovatelem. Databáze bude předávána v textové podobě ve formě TXT souboru kryptovaného pomocí SX Crypta tak, že poprvé, nejdříve k 1. 6. 2017, bude zaslán soubor se všemi aktuálními záznamy spolu s šifrou umožňující zpracování dat z databáze a následně budou každý pracovní den zaslány aktuální soubory obsahující všechny provedené změny, jejichž vyhodnocení provede na vlastní účet navrhovatel.

Dále odpůrce požádal o doplnění smlouvy o body týkající se balení poštovní zásilky, psaní/náležitosti psaní poštovní adresy a o obsah poštovních zásilek, resp. výčet toho, co zásilky nesmí obsahovat. Dále uplatnil požadavek na doplnění do smlouvy o ustanovení, že do poštovní přihrádky a dodávací schrány lze vkládat výhradně poštovní zásilky, které budou splňovat uvedené požadavky na poštovní zásilky. Pokud uvedené náležitosti poštovních zásilek nebudou splněny, tak je odpůrce oprávněn nepřevzít tyto zásilky ke vložení do poštovní přihrádky, a při opakování takového pochybení je odpůrce oprávněn od smlouvy odstoupit. Pro případ, že bude správním orgánem rozhodnuto o povinnosti předání klíčů k dodávacím schránám, tak navrhovatel navrhl znění bodů, které je uvedeno v návrhu smlouvy o přístupu ve výroku rozhodnutí. Zároveň odpůrce upozornil, že pro předání klíčů k dodávacím schránám požaduje od navrhovatele předložit dohodu navrhovatele s adresátem, z níž bude vyplývat souhlas adresáta s přístupem navrhovatele do jeho dodávací schrány.

Do závěrečných ustanovení smlouvy požádal odpůrce doplnit ustanovení o povinnosti zveřejňovat smlouvy dle zákona č. 340/2015 Sb., že se uzavírá smlouva na dobu určitou, do

31. 12. 2017, tj. do dne, do kdy má odpůrce udělenu poštovní licenci.

Toto své vyjádření odpůrce doplnil o návrh týkající se předávání databází tak, že následně budou každý pracovní den zasílány aktuální soubory obsahující celou databázi včetně provedených změn, jejichž vyhodnocení si provede navrhovatel na vlastní účet.

Vyjádření navrhovatele ze dne 3. 2. 2017

Navrhovatel požaduje předání databází neprodleně po uzavření smlouvy. Dále nesouhlasí s novými požadavky odpůrce na balení zásilek určených do poštovní přihrádky. Podle navrhovatele není důvod pro požadavky na balení zásilek, kdy navíc preferuje přímé vkládání zásilek do poštovních přihrádek, nikoliv prostřednictvím pracovníka dané pošty. Zásilky předávané do poštovních přihrádek budou nést vždy určité stopy použití vzniklé při poskytování poštovní služby navrhovatelem. Požadavky odpůrce považuje navrhovatel za další překážky v poskytování jeho poštovních služeb. Nesouhlasí s požadavky odpůrce na náležitosti uvedení adresy na zásilce ani s tím, že by odpůrce mohl na zásilky umisťovat své nálepky, svá razítka nebo reklamní otisky a určovat, kde mají být umístěny poštovní známky. Navrhovatel nesouhlasí s požadavky odpůrce v části „Oprávnění ke vkládání do dodávací schrány“. Podle navrhovatele by měla stejná omezení, co je možno vkládat do dodávací schrány, platit i pro odpůrce. Tedy navrhovateli by mělo být umožněno vyžívat prvky poštovní infrastruktury ve stejném rozsahu jako odpůrci. Xxxxxxxxxxx rovněž nesouhlasí s požadavkem odpůrce, že si nemůže sám vyhotovovat duplikáty klíčů k dodávacím schránám, ani s tím, že vlastníkem klíčů je odpůrce. Rovněž nesouhlasí s podmínkou odpůrce, že si musí sám navrhovatel dohodnout s adresáty možnost využívat dodávací schrány i pro své zásilky za situace, kdy povinnost sdílení dodávacích schrán plyne ze zákona. Rovněž nesouhlasí s tím, aby byla smlouva uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2017.

Vyjádření odpůrce ze dne 17. 2. 2017

K navrhovatelem požadovanému termínu předání databáze – neprodleně po uzavření smlouvy – odpůrce uvedl, že zatím disponuje pouze databází dosílky a další databáze nemá k dispozici a musí je vytvořit, což si vyžádá velkou část ICT kapacit odpůrce.

K rozporovanému požadavku na balení zásilek odpůrce uvedl, že po celou dobu tyto požadavky na balení zásilek jsou integrální součástí Podmínek přístupu k poštovní infrastruktuře, které požaduje zahrnout do smlouvy od samého počátku. K požadavku, že balení zásilek nesmí nést stopy předchozího použití odpůrce uvedl, že se rozumí opakované použití obalu zásilky a že další poskytovatel poštovních služeb – Mediaservis, s.r.o. tyto podmínky bez námitek akceptoval.

K rozporovanému požadavku na přesné uvedení a náležitosti poštovní adresy na zásilce odpůrce uvádí, že se jedná o standardní podmínky, který další poskytovatel služby bez problému respektoval. Do poštovních přihrádek jsou vkládány jak zásilky, které mají uvedenou již poštovní adresu na zásilce, tak zásilky, které mají na zásilce uvedenu původní adresu, která musí přesně odpovídat adrese, kterou uvedl adresát žádající odnášku, jako adresu, na níž nechce zásilky doručovat. Pro vkládání zásilek do poštovních přihrádek musí být na zásilce uvedena adresa adresáta, ke které má adresát zřízenu odnášku, nebo přímo adresa poštovní přihrádky.

K rozporovaným náležitostem poštovní zásilky odpůrce zopakoval, že se nejedná o nové požadavky, že jsou součástí Podmínek přístupu k poštovní infrastruktuře, které navrhuje jako součást smlouvy o přístupu, jsou to požadavky, které jsou nezbytné pro řádné poskytování poštovních služeb.

K námitce navrhovatele, že z § 34 zákona o poštovních službách nevyplývá omezení, co je možno vkládat do dodávacích schrán, odpůrce uvedl, že předmětem zákona o poštovních službách je úprava podmínek podnikání v oblasti poštovních služeb a úprava práv a povinností, které při provozování poštovních služeb vznikají. Z toho je zřejmé, že přístup do sítě lze využívat výhradně za účelem zajištění poštovních služeb poskytovaných daným provozovatelem poštovních služeb. Pokud by správní orgán rozhodl o přístupu k dodávacím schránám bez omezení, rozhodl by nad zákonem stanovený rámec.

Dále odpůrce požaduje do smlouvy o přístupu doplnit ustanovení o náhradě škody ve znění „Za případné škody na zásilce ČP neodpovídá.“ z důvodu, že navrhovatel odmítá přístup prostřednictvím služeb odpůrce. Nikde pak není vymezena odpovědnost za škodu a ani v kalkulaci nákladů není počítáno s rizikem škody na zásilce. Proto s těmito zásilkami je nutno nakládat jako se zásilkami bez odpovědnosti.

K námitce navrhovatele, že nevidí důvod, proč by si nemohl vyhotovit sám duplikáty klíčů k dodávacím schránám, odpůrce uvádí, že vůbec nevidí důvod, proč by měl mít navrhovatel k dispozici klíče k dodávacím schránám. Odpůrce dodání zásilek zajistí sám do dodávacích schrán po jejich předání navrhovatelem. Pokud bude odpůrci uložena povinnost předání klíčů, pak tyto klíče budou předány na základě smlouvy o přístupu (nejedná se o nájemní nebo kupní smlouvu klíčů). Klíče zůstanou majetkem odpůrce a navrhovateli budou pouze přenechány. Navrhovatel nebude platit kupní cenu klíčů a ani nájemné, ale nákladově orientovanou cenu za výrobu a předání klíčů. Náklady za výrobu klíčů musí navrhovatele uhradit, neboť tyto náklady by odpůrci nevznikly, kdyby nebyla uzavřena Smlouva o přístupu. Odpůrce musí mít jistotou, že v případě ukončení Smlouvy o přístupu, mu budou vráceny veškeré předané klíče k dodávacím schránám, a že tedy nemusí vyměnit všechny zámky k dodávacím schránám.

K námitce navrhovatele, že není třeba, aby navrhovatel měl uzavřeny se všemi adresáty dohodu o využívání dodávacích schrán i pro své zásilky, odpůrce uvedl, že není povinen sjednávat za navrhovatele smlouvy nebo se svými zákazníky vyjednávat způsob, jakým budou zásilky dodávat alternativní provozovatelé poštovních služeb. Pokud má navrhovatel zájem o přístup k osobním údajům adresátů a informacím o adresátech, které jsou chráněny poštovním tajemstvím, je logické, že musí předložit souhlas adresáta, jinak by se dostal do rozporu se zákonem o poštovních službách a se zákonem o ochraně osobních údajů.

Vyjádření navrhovatele ze dne 20. 2. 2017

Xxxxxxxxxxx uvedl, že vyjádření odpůrce neobsahuje žádné nové skutečnosti a že je zřejmé, že k dohodě mezi stranami sporu nemůže dojít. Proto ponechá na správním orgánu, aby v této věci rozhodl.

Správní orgán vyrozuměl účastníky řízení v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu o tom, že má shromážděny podklady potřebné pro vydání rozhodnutí a že se s nimi mohou seznámit po telefonické domluvě ve dnech od 2. 6. 2017 do 6. 6. 2017. Navrhovatel

telefonicky sdělil, že této možnosti nevyužije, když byl správním orgánem se všemi přípisy/vyjádřeními odpůrce průběžně seznamován. Odpůrce rovněž své právo na seznámení s podklady pro rozhodnutí nevyužil.

* * *

Po posouzení a vyhodnocení veškerých podkladů pro vydání rozhodnutí, tj. tvrzení navrhovatele a námitek odpůrce a provedených důkazů, správní orgán konstatuje následující skutečnosti.

Navrhovatel se domáhal návrhem doručeným správnímu orgánu dne 24. 11. 2014, který byl navrhovatelem doplněn dopisem doručeným správnímu orgánu ze dne 19. 1. 2015, podle § 34 odst. 1 zákona uzavření smlouvy o přístupu k prvkům poštovní infrastruktury a ke zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury (dále jen

„poštovní infrastruktura“) s držitelem poštovní licence /odpůrcem, respektive rozhodnutí sporu o úpravě vzájemných práv a povinností mezi účastníky řízení při přístupu k prvkům poštovní infrastruktury České pošty, s.p. (odpůrce) podle § 34 odst. 5 zákona o poštovních službách v rozsahu předloženého návrhu Smlouvy o přístupu, a to o přístupu k databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, přístupu k poštovním přihrádkám a k dodávacím schránám.

Pro sporné správní řízení platí, že rozhodnutí v předmětné věci musí být vydáno v souladu se zákonem, a to orgánem, který je k vydání takového rozhodnutí příslušný. Správní orgán je přesvědčen, že je k rozhodování v tomto řízení příslušný, neboť se jedná o spor podle § 34 zákona o poštovních službách. Toto ustanovení zákona o poštovních službách předpokládá ve svém odstavci 5, že nedojde-li k uzavření smlouvy o přístupu (do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy), Český telekomunikační úřad rozhodne spor o úpravě vzájemných práv a povinností na základě návrhu kterékoliv smluvní strany. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Je-li předmětem sporu cena za přístup k poštovní infrastruktuře, Český telekomunikační úřad v rámci rozhodnutí sporu stanoví tuto cenu podle odstavce 8, jako nákladově orientovanou.

V § 36a odst. 3 téhož zákona je pak mimo jiné uvedeno, že předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu rozhoduje v prvním stupni ve sporech o přístup k poštovní infrastruktuře podle § 34 zákona o poštovních službách.

Z uvedeného je zřejmé, že věcně i funkčně příslušným správním orgánem k projednání a rozhodnutí daného sporu v prvním stupni, tj. ve sporu o přístup k poštovní infrastruktuře podle § 34 zákona o poštovních službách, je předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu.

Správní orgán ve sporném řízení vychází z tvrzení a důkazů, které byly účastníky navrženy, jak je uvedeno v § 141 odst. 4 správního řádu. Pokud navržené důkazy nepostačují ke zjištění stavu věci, může správní orgán provést i důkazy jiné. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází správní orgán při zjišťování stavu věci z důkazů, které byly provedeny. Správní orgán může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

Podle § 34 odst. 1 zákona o poštovních službách je držitel poštovní licence povinen transparentním a nediskriminačním způsobem na základě písemné smlouvy umožnit přístup ostatním provozovatelům k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury (dále jen „poštovní infrastruktura“). Poštovní infrastruktura zahrnuje databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, poštovní přihrádky, dodávací schrány, službu dosílky, službu vrácení odesílateli, službu dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách.

Povinnost dle § 34 zákona o poštovních službách je uložena držiteli poštovní licence, tj. subjektu, který byl z mnoha relevantních důvodů (rozsah služeb a poštovní sítě, kvalita služeb, dostupnost cen, …) vybrán jako nejvhodnější subjekt k zajištění základních služeb pro naplnění potřeb veřejnosti pod ochranou státu (viz § 2 písm. j) zákona o poštovních službách). Je to tedy subjekt, který je v obecné rovině považován za nejvhodnější k zajištění této veřejné potřeby, a navíc v tomto konkrétním případě již historicky disponuje sítí pošt s poštovními přihrádkami a sítí dodávacích schrán. Právě takovému pak zákon ukládá, aby svoji poštovní infrastrukturu zpřístupnil jiným provozovatelům za účelem zajištění poskytování jejich komerčních služeb.

Rovněž z § 34 zákona o poštovních službách pak jednoznačně vyplývá, co mohou ostatní provozovatelé poštovních služeb v rámci Smlouvy o přístupu maximálně podle zákona o poštovních službách požadovat po držiteli poštovní licence. Poštovní infrastruktura zahrnuje databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, poštovní přihrádky, dodávací schrány, službu dosílky, službu vrácení odesílateli, službu dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách. Předmětem sporu je však pouze přístup k databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, k poštovním přihrádkám a dodávacím schránám.

Smluvním stranám však nic nebrání dohodnout se na širším rozsahu poskytovaných služeb odpůrcem.

Správnímu orgánu je z vlastní činnosti známo, že navrhovatel oznámil Českému telekomunikačnímu úřadu podnikání v oblasti poštovních služeb, na jehož základě mu bylo vydáno osvědčení čj. ČTÚ-29 168/2013-610 ze dne 2. 4. 2013.

Správnímu orgánu je také z vlastní činnosti známo, že odpůrci bylo Českým telekomunikačním úřadem vydáno osvědčení čj. ČTÚ-16 745/2013-610 ze dne 11. 2. 2013. Odpůrce je rovněž držitelem poštovní licence čj. ČTÚ-562/2013-610/IV.vyř. ze dne 22. února 2013 na základě čl. II bodu 3 zákona č. 221/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a jako takovému jsou mu zákonem o poštovních službách uloženy povinnosti uvedené v § 34 odst. 1 uvedeného zákona, a to transparentním a nediskriminačním způsobem na základě písemné smlouvy umožnit přístup ostatním provozovatelům k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury (dále jen „poštovní infrastruktura“).

Podle § 34 odst. 4 zákona o poštovních službách může držitel poštovní licence odmítnout návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 1, pokud by plnění z této smlouvy mohlo vést k ohrožení činností související s poskytováním a zajišťováním základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, nebo k ohrožení bezpečnosti provozu poštovní infrastruktury.

Podle § 34 odst. 11 zákona o poštovních službách držitel poštovní licence není povinen uzavřít poštovní smlouvu podle § 4 odst. 2 s provozovatelem v případě, že předmětem této smlouvy je dodání poštovních zásilek, které byly podány u tohoto provozovatele.

Podle § 34 odst. 12 zákona o poštovních službách je provozovatel povinen poštovní zásilku, která byla u něj podána, označit tak, aby z označení bylo jednoznačně zřejmé, u kterého provozovatele byla poštovní zásilka podána.

Co se rozumí nákladově orientovanou cenou pak upravuje § 33 odst. 5 zákona o poštovních službách tak, že nákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk a která se stanovuje tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a zohlednila příslušná rizika. Podrobnosti pak stanoví vyhláška č. 465/2012 Sb. Nákladově orientované ceny se ve smyslu uvedeného ustanovení rozumí ceny bez DPH.

Z § 34 zákona o poštovních službách vyplývá, že odpůrce je povinen umožnit ostatním provozovatelům poštovních služeb přístup k prvkům poštovní infrastruktury a ke zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury (dále jen

„poštovní infrastruktura“). Poštovní infrastruktura zahrnuje databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách (dále též „nové adresy“), poštovní přihrádky, dodávací schrány, službu dosílky, službu vrácení odesílateli, službu dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách. Výše uvedený výčet prvků poštovní infrastruktury je taxativním výčtem.

Přístup k prvkům poštovní infrastruktury podle § 34 odst. 1 zákona o poštovních službách znamená umožnit dalšímu provozovateli poštovních služeb v tomto řešeném případě přístup k databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, k poštovním přihrádkám a dodávacím schránám, a má zajistit, aby:

- každý provozovatel poštovních služeb si nemusel budovat vlastní síť poštovních přihrádek a dodávacích schrán,

- každý provozovatel poštovních služeb mohl dodávat zásilky adresátům adresované přímo do poštovní přihrádky nebo dodávací schrány (na zásilce je uvedeno číslo poštovní přihrádky nebo dodávací schrány a adresa/místo jejího umístění),

- adresát, který požaduje dodávat jemu určené zásilky na jinou adresu, si nemusel s každým provozovatelem poštovních služeb uzavírat obdobné dohody o místě dodávání zásilek, které uzavírá s odpůrcem,

- byla respektována vůle adresáta, kam mu mají být nově dodávány jeho zásilky, tedy na jím zvolenou novou adresu (nového bydliště/sídla, do poštovní přihrádky nebo do dodávací schrány), aniž bude na zásilce uvedena adresa poštovní přihrádky nebo dodávací schrány.

Uzavření smlouvy o přístupu k požadovaným prvkům poštovní infrastruktury v praxi slouží k tomu, aby ostatní provozovatelé poštovních služeb mohli zajistit vlastními silami dodání zásilek převzatých od odesílatelů na základě uzavřené poštovní smlouvy:

- na adresu uvedenou na zásilce (adresu bydliště /sídla adresáta, do poštovních přihrádek na konkrétní poštu, kde je poštovní přihrádka umístěna, tj. přístup k poštovním přihrádkám, nebo do dodacích schrán těm adresátům, kterým je odpůrce zřídil) nebo

- na jinou adresu, kterou si nově určil adresát. Vůle adresáta, kam mu mají být zásilky dodávány, se může týkat požadavku, aby mu byly zásilky zasílány na novou adresu jeho bydliště/sídla, k tomu si dohodl s odpůrcem službu dosílka, nebo aby mu byly zásilky dodávány na konkrétní poštu, kde si je bude adresát vyzvedávat, k tomu si dohodl s odpůrcem službu odnáška, nebo si zároveň ke sjednané službě odnáška pronajal na poště poštovní přihrádku a požaduje, aby mu byly do ní zásilky ukládány, a on si je bude z této poštovní přihrádky vyzvedávat, popř. má zřízenu odpůrcem dodávací schránu, do které mu budou zásilky dodávány.

Nelze podle správního orgánu připustit, a odporovalo by to i principu povinnosti odpůrce zpřístupnit uvedené prvky poštovní infrastruktury, aby nebyla vůle adresáta, kam mají být jemu určené zásilky dodávány, kterou projevil vůči odpůrci, respektována i dalšími provozovateli poštovních služeb. Adresát si nemůže vybrat provozovatele poštovních služeb, který mu bude zásilky dodávat, to je ve výhradní dispozici odesílatele, který si vybírá provozovatele poštovní služby, tj. se kterým uzavírá poštovní smlouvu ve smyslu § 4 zákona o poštovních službách. Tudíž adresát zásilek oprávněně očekává, že zásilky mu budou dodávány buď na jeho adresu uvedenou na zásilce, popř. na jiné místo, jak se dohodl s odpůrcem/Českou poštou, s.p., resp. s držitelem poštovní licence jako subjektem povinným ke sdílení poštovní infrastruktury, tedy i těchto údajů podle § 34 odst. 1 zákona o poštovních službách.

Databáze adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách

Databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách (dále též „databáze“ nebo „databáze adres“), je třeba vykládat z jazykového a logického významu tak, že novou adresou pro dodávání zásilek je podle správního orgánu jakékoliv místo, které lze určit adresou bydliště/sídla adresáta, nebo jiným označením, ze kterého lze jednoznačně určit místo, kam má být zásilka nově dodána.

Má-li být zásilka dodána adresátovi (na základě dohody adresáta s Českou poštou, s.p.) do poštovní přihrádky (popř. do dodávací schrány), je třeba vnímat, že novou adresou dodání zásilky adresátovi je konkrétní poštovní přihrádka, popř. dodávací schrána. Podle správního orgánu databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, je třeba chápat tak, že navrhovateli, jako dalšímu provozovateli poštovních služeb, musí být známa vůle adresáta, který si přeje zásilky dodávat na jinou adresu, než která je uvedena odesílatelem na zásilce, tzn., že si přeje dodávat zásilky do jiného místa, než které je uvedeno odesílatelem na zásilce, místa, které si s odpůrcem dohodl jako nové místo dodání zásilek, kde si bude zásilky přebírat.

Nelze proto s ohledem na uvedené souhlasit s názorem odpůrce, že databáze adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách obsahuje pouze údaje o „dosílce“ ve smyslu § 19 vyhlášky č. 464/2012 Sb. a neobsahuje údaje o nových adresách pro dodávání zásilek do poštovních přihrádek, popř. do dodávacích schrán. Poštovní přihrádky nebo dodávací schrány jsou určením místa, kam má být adresátovi dodána poštovní zásilka a kde ji adresát očekává. Pokud by nebylo možno za novou adresu považovat i „novou“ adresu umístění poštovní přihrádky z důvodu, že adresát má zřízenu službu odnášky z této poštovní přihrádky v souladu s vyhláškou č. 464/2012 Sb., protože v tomto případě odpůrce neprovádí dodání zásilky ve smyslu poštovní služby, jak je uvedena v § 1 odst. 2 zákona o poštovních službách, ale jedná se o odnášku adresátem, tak správní orgán uvádí, že pojem dodání zásilek není možné vykládat zněním uvedeným ve vyhlášce č. 464/2012 Sb., tj. předpisem nižší právní síly, který navíc není vydáván k provedení § 34 o poštovních službách, což vyplývá z § 41 zákona o poštovních službách. Tudíž není právní důvod aplikovat pojmy uvedené v této vyhlášce na služby přístupu k prvkům poštovní infrastruktury poskytované dalším provozovatelům poštovních služeb na velkoobchodní úrovni.

Pokud by se přistoupilo k výkladu odpůrce, že zásilky určené do poštovních přihrádek se nedodávají adresátovi (ve smyslu uvedené vyhlášky), ale že si je adresát odnáší, tak by ve stejné logice nemohl odpůrce dodávat v rámci své poskytované poštovní služby, jak je definována v § 1 odst. 2 zákona o poštovních službách, zásilky adresované přímo do poštovních přihrádek adresátů, tj. adresa poštovní přihrádky je uvedena odesílatelem přímo na zásilce. Není zřejmý rozdíl v tom, zda údaje o adrese poštovní přihrádky uvedl přímo odesílatel na zásilce, nebo si dodávání zásilek do poštovních přihrádek dohodl nově adresát uvedený na zásilce. V obou případech odpůrce zajišťuje dodání zásilek do poštovních přihrádek, které je nutno považovat za místo dodání zásilek, ze kterých si adresát zásilky vybírá/přebírá. Poštovní přihrádku je nutno chápat jako místo dodání zásilek, které je podle správního orgánu v podstatě postaveno na roveň domovní schránky. Podle správního orgánu je nutno ve stejné logice pohlížet i na dodávání zásilek do dodávacích schrán.

Rovněž se správní orgán nemůže ztotožnit s názorem odpůrce, že by si měl navrhovatel s adresátem sjednat obdobnou „Dohodu o dodávání zásilek do dodávacích schrán, popř. i do poštovních přihrádek“, protože tyto dohody si uzavřel odpůrce s adresáty s tím, že odpůrce bude na tato místa zajišťovat dodávání zásilek pro adresáta a že v dohodě není souhlas adresáta, aby mu byly do dodávací schrány nebo do poštovní přihrádky dodávány i zásilky dodávané jinými provozovateli poštovních služeb. Prvořadě je nutno

uvést, že Xxxxxxx o přístupu řeší velkoobchodní vztahy při realizaci požadovaného přístupu k prvkům poštovní infrastruktury mezi provozovateli poštovních služeb, a nikoliv vztahy mezi provozovatelem poštovních služeb a adresátem, popř. odesílatelem poštovních zásilek týkající dodávaných zásilek do poštovní přihrádky, popř. do dodávací schrány. Naopak zákon o poštovních službách v § 34 ukládá právě za účelem naplnění a zajištění hlavního zájmu dalšími provozovateli poštovních služeb, a to je dodání poštovní zásilky, že držitel poštovní licence, který má určité postavení na trhu a přístup k adresátům, bude tyto informace sdílet i s dalšími provozovateli poštovních služeb (předá jim je na základě uzavřené smlouvy o přístupu). Tudíž v tomto řízení není třeba řešit otázku, zda si je adresát vědom, že zásilky mu může dodávat do poštovních přihrádek a dodávacích schrán i jiný provozovatel poštovních služeb, než je Česká pošta, s.p., se kterou má uzavřenu dohodu o dodávání zásilek do dodávacích schrán, popř. pronajatu poštovní přihrádku spolu se zřízenou službou odnáška, a že i jiný provozovatel poštovních služeb mu bude dodávat zásilky do „jeho“ poštovní přihrádky nebo do dodávací schrány, když tato možnost je dána přímo zákonem (§ 34 zákona o poštovních službách).

Pakliže se odpůrce domnívá, že by obsahem dohody o dodávání zásilek do dodávacích schrán nebo do poštovních přihrádek měl být i souhlas adresáta k takovému dodávání zásilek i od jiných provozovatelů poštovních služeb, tak je třeba, aby si tento souhlas zajistil sám odpůrce, protože on pronajímá adresátovi dodávací schránu a i poštovní přihrádku, popř. by měl adresáta upozornit, že mu budou do dodávací schrány nebo poštovní přihrádky vkládány i zásilky od jiných provozovatelů poštovních služeb. Navrhovatel, který nevlastní dodávací schrány ani poštovní přihrádky, nemůže s adresáty uzavírat jakékoliv dohody o jejich využívání pro zásilky, které bude sám dodávat adresátům. Příkladem je i zkušenost z Německa, kde si „Německá pošta“ takový souhlas adresátů, resp. informování těchto adresátů o dodávání zásilek do poštovních přihrádek nebo dodávacích schrán i jinými provozovateli poštovních služeb sama dodatečně zajistila. Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že § 34 zákona o poštovních službách je transpozičním ustanovením čl. 11a směrnice 97/67/ES ve znění pozdějších změn (směrnice 2008/6/ES). Úprava evropského práva harmonizuje právní úpravu členských států Evropské unie, tedy i České republiky. Je-li tedy jejím deklarovaným cílem zajistit účinnou hospodářskou soutěž a chránit uživatele zajištěním celkové kvality služeb, musí být takto § 34 zákona o poštovních službách vykládán a aplikován.

Navíc správní orgán upozorňuje, že adresát zásilky nemůže ovlivnit, který provozovatel poštovních služeb mu bude zásilky od odesílatelů dodávat, ale naopak očekává, že do poštovní přihrádky (dodávací schrány) mu budou dodávány všechny poštovní zásilky bez ohledu na to, který provozovatel poštovních služeb jejich dodání zajišťuje. K naplnění tohoto očekávání mimo jiné právě slouží i zákonná povinnost sdílet údaje o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách. Podle správního orgánu nelze připustit výklad odpůrce, že by si měl navrhovatel zajistit se všemi adresáty, kteří požádali odpůrce o dodávání zásilek na jiné adresy, než jsou uvedeny na zásilce odesílatelem, obdobnou dohodu, jakou tito adresáti uzavřeli s odpůrcem. Tento výklad podle správního orgánu odporuje logice věci. Podle výkladu odpůrce by si každý další provozovatel poštovních služeb musel uzavřít s adresáty obdobné dohody a při změně místa dodávání zásilek by musel adresát tuto změnu nahlásit všem provozovatelům poštovních služeb, uzavírat s nimi nové dohody o místu dodávání zásilek a za tyto změny v dodávání zásilek všem provozovatelům případně i platit. Takový odpůrcem prosazovaný přístup v podstatě vytváří bariéru vstupu nových provozovatelů na trh a nepřiměřenou zátěž adresátů. Proto, aby taková situace nenastala, existuje zákonná povinnost držitele poštovní licence sdílet takové informace.

Rovněž není možno souhlasit s názorem odpůrce, že předáním databáze s údaji o nových adresách adresátů zásilek dojde k porušení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Slouží-li tyto předané údaje k dodání zásilek, a navíc je to povinnost uložená

zákonem o poštovních službách, pak se nejedná při předání takové databáze o porušení uvedeného zákona. Zákon č. 101/2000 Sb. sám počítá s možností, že zvláštní právní předpisy (zde zákon o poštovních službách) mohou ukládat povinnosti týkající se nakládání s osobními údaji i v podobě tzv. zákonné licence, tedy zákonem dané povinnosti (svolení) nakládat s osobními údaji způsobem, který zákon (zákon o poštovních službách) stanoví, i bez souhlasu subjektu údajů, a pro účely, které tento zákon vymezuje (§ 34 zákona o poštovních službách). Je však samozřejmé, že i navrhovatel pak s těmito údaji nakládá v souladu s tímto zákonem.

Je však nutno uvést, že navrhovatel se uzavřením poštovní smlouvy s odesílatelem podle § 5 odst. 1 zákona o poštovních službách zavazuje odesílateli, že dodá poštovní zásilku z místa poštovního podání sjednaným způsobem příjemci do místa uvedeného v adrese, a odesílatel se zavazuje, není-li sjednáno jinak, uhradit provozovateli dohodnutou cenu. Z uvedeného důvodu lze navrhovateli doporučit, aby si ve svých Poštovních podmínkách, které je podle § 4 odst. 1 zákona o poštovních službách povinen zpřístupnit v každé své provozovně a rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup, ujednal, že v případě, že si adresát sjednal s odpůrcem, jako držitelem poštovní licence, dodávání na jinou adresu, než je uvedena odesílatelem na zásilce, bude tuto novu adresu adresátů respektovat a bude adresátům dodávat zásilky na tyto nové adresy. Toto však nemá na předmět sporu, resp. na rozsah ukládaných práv a povinností žádný vliv, neboť jde o vztah navrhovatele se třetími stranami (odesílateli zásilek).

Přístup k dodávacím schránám

Přístup k dodávacím schránám je třeba chápat tak, že i navrhovatel je z § 34 odst. 1 zákona o poštovních službách oprávněn využívat pro dodávání u něj podaných zásilek dodávací schrány adresátů, kteří si s odpůrcem uzavřeli dohodu o zřízení dodávací schrány. Vzhledem k tomu, že podle dohody o zřízení dodávací schrány by měl adresát sdělit potencionálním odesílatelům zásilek, aby na zásilky uváděli adresu s uvedením čísla dodávací schrány, tak musí být navrhovateli, jako dalšímu provozovateli poštovních služeb umožněno, aby minimálně tyto zásilky mohl dodávat adresátům v souladu s uzavřenou poštovní smlouvou s odesílatelem, tj. na adresu „dodávací schrány“, popř. na adresu

„poštovní přihrádky“ uvedenou na zásilce. Za tím účelem jim odpůrce předá klíče s popisem umístění příslušné dodací schrány. Smyslem poštovní služby je dodat poštovní zásilku, proto i navrhovatel, jako další provozovatel poštovní služby, musí mít přístup i k těmto zařízením, aby daný účel (dodání poštovní zásilky) bylo možno naplnit.

K námitce odpůrce, že není možné předat navrhovateli klíče od dodávacích schrán z důvodu, že by se jednalo o porušení poštovního tajemství upraveného v § 16 zákona o poštovních službách, nebo že by nebyla splněna podmínka, kdo může s danou zásilkou nakládat, jak upravuje § 7 téhož zákona, a to z důvodu konstrukce dodávacích schrán, kdy otevřením víka dodávací schrány se zpřístupní obsah všech přihrádek v dodávací schráně, správní orgán uvádí následující.

Správní orgán se neztotožňuje s názorem, resp. výkladem § 7 a § 16 zákona o poštovních službách ze strany odpůrce, tj. že uvedená zákonná ustanovení mu znemožňují umožnit navrhovateli přímý přístup k dodávacím schránám.

Správní orgán uvádí, že obě uvedená ustanovení se vztahují na všechny provozovatele poštovních služeb vč. jejich pracovníků, pokud při své činnosti přijdou s poštovními zásilkami do styku. Obdobně totéž platí pro poštovní služby ze zahraničí a do zahraničí, kdy dokonce dochází k manipulaci se zásilkami jiným provozovatelem poštovních služeb.

Z § 7 zákona o poštovních službách vyplývá, že každý provozovatel poštovních služeb je oprávněn nakládat jen se zásilkou/zásilkami, které mu byly předány odesílateli na základě uzavřené poštovní smlouvy, a to v nezbytné míře, aby mohl zajistit její dodání adresátovi. Tudíž jiní provozovatelé poštovních služeb a jejich pracovníci nejsou oprávněni

jakkoliv nakládat se zásilkami, u kterých nezajišťují jejich dodání adresátům, a které jsou již vloženy do dodávací schrány jiným provozovatelem poštovních služeb.

Správní orgán předpokládá, že zákonné povinnosti si je vědom každý provozovatel poštovních služeb, tj. navrhovatel i odpůrce, a že o této povinnosti řádně poučil své zaměstnance a že xxxx budou uloženou povinnost bez výhrad dodržovat.

V souladu s § 7 zákona o poštovních službách je nutno vykládat i § 16 téhož zákona, tj. povinnost dodržovat poštovní tajemství, resp. povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se poskytované nebo poskytnuté poštovní služby, které se při své činnosti dozvěděli. Tuto povinnost má každý provozovatel poštovních služeb a další osoby podílející se na poskytování poštovních služeb na základě uzavřené poštovní smlouvy. Tudíž jiní provozovatelé poštovních služeb nemají důvod zjišťovat údaje o odesílatelích a adresátech na zásilkách, které jsou již do dodávací schrány dodány jiným provozovatelem poštovních služeb. V případě, že by se při dodávání vlastních zásilek do dodávací schrány tyto osoby náhodou dostaly do styku se zásilkou, kterou do ní dodal jiný provozovatel poštovních služeb, tak mají stejně uloženu povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se poskytované nebo poskytnuté poštovní služby, které se při své činnosti dozvěděli. Jiný výklad uvedených ustanovení by byl v rozporu s účelem právní úpravy a její logikou. Pokud zákon o poštovních službách ukládá takovou povinnost zpřístupnění, počítá tím i implicitně s tím, že všichni s právem přístupu mohou přijít do styku se zásilkami jiných provozovatelů. Pokud by tomu tak nebylo, nebylo by vůbec možné takovou povinnost v zákoně o poštovních službách stanovit.

K tomu, aby mohl navrhovatel aktivně využívat dodávací schrány pro dodávání svých zásilek adresátům, musí vědět, kde je pro konkrétního adresáta dodávací schrána umístěna vč. čísla příslušné dodávací schrány, a musí mít k nim přístup, tj. mít klíče, aby mohl do nich zásilky vložit. Bez splnění obou uvedených podmínek není možno využívat tento prvek poštovní infrastruktury, resp. by odpůrce nesplnil mu uloženou zákonnou povinnost uvedenou v § 34 odst. 1 zákona o poštovních službách, a to umožnit přístup k dodávacím schránám. Podle správního orgánu však není podmínkou, aby uvedené údaje potřebné k identifikaci dodávací schrány a adresátů, kteří je využívají pro dodávání zásilek, byly uvedeny v jedné databázi, pakliže takovou databázi nemá odpůrce zpracovanou pro své potřeby. Odpůrce uvedl, že vede tyto údaje ve dvou databázích a k tomu má ještě samostatně vedenou „informační databázi“ o počtu univerzálních a unikátních klíčů k dodávacím schránám v rámci jednoho depa. Podle správního orgánu může navrhovatel na základě informací získaných z uvedených databází zajistit u jím dodávaných zásilek jejich dodání adresátům do dodávacích schrán.

Na základě uvedeného neshledal správní orgán důvod, proč by neměl mít navrhovatel, jako další provozovatel poštovních služeb, přímý přístup k dodávacím schránám, tj. proč by mu neměly být předány klíče k dodávacím schránám, když jiný přímý přístup možný není, resp. ani technické řešení (konstrukce) těchto schránek jinou formu dodání neumožňuje (zásilku není možno vhodit do dodávací schrány bez jejího otevření) a účel zákona je třeba naplnit.

Přístup k poštovním přihrádkám

Přístup k poštovním přihrádkám je složitější oproti přístupu k dodávacím schránám. Poštovní přihrádky jsou umístěny na poště (provozovna odpůrce) a přístup k těmto poštovním schránkám pro vkládání zásilek není řešen jednotně. V některých případech je možno zásilky vkládat do poštovních přihrádek pouze ze zázemí pošty, kam však nemají cizí osoby přístup (tj. ani poštovní doručovatelé odpůrce) nebo pouze za zvláštních bezpečnostních opatření. V dalších případech je možno z provozních důvodů a z konstrukce poštovních přihrádek vkládat zásilky do poštovních přihrádek, které jsou umístěny v prostorech pro veřejnost, pouze mimo dobu určenou pro veřejnost.

Z tohoto důvodu a pro zajištění jednotného postupu pro pracovníky pošty, a aby byl také navrhovateli zřejmý postup při využívání poštovních přihrádek pro dodávání svých

zásilek do poštovních přihrádek, dospěl správní orgán k závěru, že zásilky do poštovních přihrádek bude vždy vkládat pracovník odpůrce na dané poště, který si převezme zásilky od pracovníka navrhovatele se soupisem podávaných zásilek určených pouze do poštovních přihrádek. V podstatě tento postup při vkládání do poštovních přihrádek odpovídá stávajícím technologickým postupům odpůrce při vkládání vlastních zásilek do poštovních přihrádek. Určení příslušných práv a povinností, zde zajištění naplnění účelu zákona, nebude vytvářet nedůvodnou či nepřiměřenou zátěž na straně odpůrce, ani na straně navrhovatele. Tím bude splněno právo navrhovatele k přístupu k poštovním přihrádkám, jak předpokládá § 34 zákona o poštovních službách.

Správní orgán v rámci uložených povinností předpokládá, že zásilky převzaté od navrhovatele pak tento pracovník odpůrce vloží do příslušných přihrádek bez zbytečného odkladu v závislosti na provozních možnostech dané pošty pro vkládání zásilek do poštovních přihrádek. Tento jednotný postup byl zvolen i s ohledem na skutečnost, že by měla být navrhovateli předem známa cena, kterou si bude odpůrce účtovat za předané zásilky do poštovních přihrádek. Pracovník navrhovatele bude předávat zásilky určené do poštovních přihrádek na dané poště, a to jak zásilky, které již budou mít na zásilce uvedeno odesílatelem číslo poštovní přihrádky a adresu pošty, depa nebo SPU, nebo PSČ pošty/provozovny odpůrce, kde se tato přihrádka nachází, tak i zásilky, na kterých tyto údaje nebudou odesílatelem uvedeny, ale adresát si dohodl s odpůrcem službu odnáška a zároveň si k ní pronajal poštovní přihrádku. U těchto zásilek správní orgán předpokládá, že navrhovatel na zásilku doplní číslo příslušné poštovní přihrádky adresáta dle předané databáze a předá ji pracovníkovi příslušné pošty, kde je poštovní přihrádka umístěna, ke vložení do uvedené poštovní přihrádky, a to v hodinách určených pro veřejnost. V případě, že bude pracovník předávat na příslušné poště více zásilek určených do jednotlivých poštovních přihrádek, tak je předá setříděně podle jednotlivých čísel poštovních přihrádek.

Zároveň správní orgán zastává ten názor, že § 34 odst. 1 zákona o poštovních službách sice umožňuje navrhovateli jako dalšímu provozovateli poštovních služeb přístup k poštovním přihrádkám, ale nelze tento přístup vztáhnout k odpůrcem nabízené maloobchodní službě odnáška (viz § 21 vyhlášky č. 464/2012 Sb.), pokud adresát nebude mít zároveň k této službě pronajatu od odpůrce poštovní přihrádku. V tomto případě, kdy nebude mít adresát zásilky pronajatu poštovní přihrádku, není navrhovatel, jako další provozovatel poštovních služeb, oprávněn požadovat po odpůrci přístup ke službě odnáška na základě § 34 zákona o poštovních službách, ani o tomto přístupu není správní orgán ve Smlouvě o přístupu oprávněn rozhodnout, když tato služba není zahrnuta do výčtu prvků/služeb tvořící přístup k poštovní infrastruktuře podle § 34 zákona o poštovních službách. V takovém případě však navrhovateli nic nebrání, aby se s odpůrcem dohodl nad rámec práv a povinností uvedených v minimálním rozsahu třeba i ve Smlouvě o přístupu (uvedené ve výroku rozhodnutí) i na předávání zásilek adresátům na příslušné poště, kteří mají sjednanou pouze službu odnáška s odpůrcem, neboť je to v zájmu adresáta.

Správní orgán uvádí, že i navrhovatel by měl respektovat vůli adresáta, který si dohodl s odpůrcem službu odnášky, a zásilky jemu určené nedodávat na jeho adresu, ale zajistit jejich dodání, pokud se nedohodne s odpůrcem jinak, např. v rámci již využívané služby dodání na adresy uvedené na zásilkách, kdy odpůrce zajistí její dodání podle vůle adresáta (např. na příslušnou poštu na základě sjednané služby odnáška) na základě již uzavřené Smlouvy o přístupu.

Správní orgán upozorňuje, že odpůrce, jako držitel poštovní licence, je povinen podle

§ 34 odst. 2 zákona o poštovních službách uveřejnit na svých internetových stránkách informace týkající se přístupu k poštovní infrastruktuře; a to podmínky uzavření smlouvy a návrh smlouvy obsahující alespoň identifikační údaje držitele poštovní licence, rozsah a specifikaci přístupu k poštovní infrastruktuře včetně podmínek, technických parametrů a ceny, a to v členění podle jednotlivých prvků a služeb. Odpůrce v rámci zveřejněného návrhu Smlouvy o přístupu v jejím bodě 3.1 uvedl, že přístup k poštovním přihrádkám

a dodávacím schránám umožní dalším provozovatelům poštovních služeb pouze v rámci přístupu ke službě dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách, nikoliv tedy přímý přístup k poštovním přihrádkám.

Z uvedeného vyplývá, že by další provozovatelé poštovních služeb nemohli vlastními silami zajišťovat dodávání „svých zásilek“ do poštovních přihrádek a do dodávacích schrán, a byli by nuceni vždy uzavřít smlouvu o přístupu týkající se pouze služby dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách, v rámci které odpůrce sám zajistí dodání zásilek do příslušných poštovních přihrádek a dodávacích schrán. Rovněž odpůrce ve zveřejněném návrhu Xxxxxxx o přístupu nedůvodně zúžil přístup k databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách pouze na údaje o „nových adresách“ adresátů, které má k dispozici (od adresátů) na základě nabízené maloobchodní služby dosílka.

Vzhledem k tomu, že odpůrce dosud podle názoru správního orgánu nesplnil zcela svou zákonnou povinnost dle § 34 odst. 2 zákona o poštovních službách zveřejnit od 1. 1. 2016 tzv. referenční nabídku, tj. za jakých podmínek bude odpůrce umožňovat/poskytovat dalším provozovatelům poštovních služeb (za transparentních a nediskriminačních podmínek) přístup k prvkům poštovní infrastruktury, a to v části týkající se přístupu k databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, kromě zpřístupnění databáze týkající se maloobchodní služby dosílky, a podmínky přímého přístupu k poštovním přihrádkám a dodávacím schránám, nezbývá správnímu orgánu než ve Smlouvě o přístupu určit práva a povinnosti na základě správního uvážení při respektování následujících principů.

Správní orgán při formulaci práv a povinností vycházel z toho, že o předmětný přístup může žádat více subjektů. (V současné době se vedou dvě sporná řízení o shodný přístup k poštovní infrastruktuře, přičemž v jednom řízení vedeném na návrh společnosti Mediaservis, s.r.o, pod čj. ČTÚ-7 312/2014-606 již bylo vydáno nepravomocné rozhodnutí správním orgánem I. stupně).

Správní orgán proto i práva a povinnosti stran sporu formuloval tak, aby zároveň byla splněna zákonná povinnost odpůrce, a to poskytovat přístup k prvkům poštovní infrastruktury transparentním a nediskriminačním způsobem těm provozovatelům poštovní služeb, kteří o takový přístup požádají. Z těchto důvodů proto správní orgán akceptoval některé odpůrcem navržené úpravy smluvního ujednání, zejména v jeho posledních vyjádřeních, které uplatnil v obou řízeních.

Nelze připustit, že by odpůrce na základě rozhodnutí správního orgánu zajišťoval každému provozovateli poštovních služeb přístup k předmětným prvkům poštovní infrastruktury za odlišných podmínek. Odlišnosti lze připustit pouze ve formě, v jaké budou shodná práva a povinnosti při požadovaném přístupu k prvkům poštovní infrastruktury písemně sjednána (ve smlouvě o přístupu nebo v dodatku ke smlouvě o přístupu).

Odpůrci uloženou zákonnou povinnost transparentnosti a nediskriminace (viz § 34 odst. 1 zákona o poštovních službách) je nutno chápat v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství.

Transparentnost a nediskriminaci vztahující se na související podmínky spojené s poskytováním služeb podle Xxxxxxx o přístupu je nutno vykládat tak, že odpůrce je povinen při poskytování předmětného přístupu k prvkům poštovní infrastruktury na základě smluvního ujednání využívat takové činnosti (technologické postupy), které používá při poskytování svých služeb třetím stranám, nebo které vykonává pro svou potřebu.

Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě jde o novou smluvní úpravu požadovaného přístupu k databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, poštovním přihrádkám a dodávacím schránám, je podle názoru správního orgánu třeba pokud možno

využít stávajících postupů a činností odpůrce, které využívá pro svou potřebu a pro své klienty na maloobchodě (např. způsob a podmínky dodávání zásilek do poštovních přihrádek). Zároveň se správní orgán domnívá, že není možno bezdůvodně měnit rozhodnutím správního orgánu zavedené technologické postupy odpůrce při poskytování jeho služeb a činností, pokud nebrání i realizaci zákonného záměru zajištění přístupu k poštovní infrastruktuře. Podle správního orgánu tak není možno odpůrci uložit povinnosti v rámci přístupu k prvkům poštovní infastruktury ve větším rozsahu, než jak je využívá k vlastní potřebě, např. uložit v současné době povinnost předat GPS souřadnice o umístění dodávacích schrán, když pro vlastní potřebu odpůrce tyto údaje nepotřebuje, ani je nemá k dispozici, neboť využívá slovní popis umístění jednotlivých dodávacích schrán, nebo uvádět v databázi další údaje, než je odpůrce dosud uvádí/vede pro vlastní potřebu. Rovněž není možno odpůrci uložit, aby informace o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, musel vést v jedné databázi, či ve více databázích. Odpůrce je povinen tyto informace předat v takové formě, v jaké je vede pro svoji vlastní potřebu.

Rovněž byla při uložení povinnosti odpůrci v rámci činností poskytovaných při zajištění přístupu k jeho prvkům poštovní infrastruktury zkoumána i přiměřenost těchto uložených povinností, a zda zásadně neovlivní zavedené technologické postupy odpůrce, pro které by bylo namístě aplikovat ustanovení § 34 odst. 4, popřípadě odst. 11 zákona o poštovních službách. Správní orgán přitom postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly co možná nejméně zatěžovány, popř. aby se jeho rozhodnutím nezměnila zásadně činnost pracovníků pošty (odpůrce) při realizaci přístupu k poštovní infrastruktuře, např. při nakládání se zásilkami předanými navrhovatelem ke vložení do poštovních přihrádek na dané poště oproti tomu, jak se nakládá s vlastními zásilkami odpůrce, které jsou na konkrétní poštu dodány z SPU/dep/dodacích pošt k dodání/vložení do poštovní přihrádky.

Správní orgán v tomto řízení rozhodoval o podmínkách (právech a povinnostech smluvních stran), za jakých bude navrhovateli umožněn přístup k požadovaným prvkům poštovní infrastruktury, a to o přístupu k databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, k poštovním přihrádkám a dodávacím schránám tak, aby podmínky požadovaného přístupu byly shodné i pro dalšího nového provozovatele poštovních služeb, resp. aby byla práva a povinnosti v rámci stejného požadovaného přístupu shodně upravena.

Při svém rozhodování o právech a povinnostech, které je nutno smluvně upravit ve Smlouvě o přístupu propojení, vycházel správní orgán z podkladů a tvrzení shromážděných v průběhu správního řízení od účastníků řízení a ze zjištěných stávajících technologických postupů odpůrce (např. údajů uváděných v Databázi).

Akceptované doplnění a úpravy v textu Smlouvy o přístupu správním orgánem na základě protinávrhu odpůrce považuje správní orgán rovněž za potřebné k tomu, aby se jednoznačněji upravila práva a povinnosti smluvních stran. Tyto úpravy podle správního orgánu nezakládají navrhovateli více povinností, pro které by nemohl uzavřít Smlouvu o přístupu, ale naopak se touto úpravou podle správního orgánu může předejít budoucím sporům z nejasně a neúplně stanovených práv a povinností v navrhovatelem předloženém návrhu Smlouvy o přístupu. Smlouva, byť založená rozhodnutím správního orgánu, by měla být založena na principu rovnosti stran, proto bylo třeba přihlédnout i k požadavkům a návrhům odpůrce. Na základě výše uvedených principů vycházel správní orgán při rozhodnutí o znění Smlouvy o přístupu jak z návrhu navrhovatele, tak i protinávrhu odpůrce s tím, že zároveň respektoval stanovenou povinnost odpůrci v § 34 zákona o poštovních službách, že odpůrce, jako držitel poštovní licence umožní nediskriminačním způsobem na základě písemné smlouvy přístup ostatním provozovatelům k poštovní infrastruktuře. V zájmu transparentnosti bylo snahou správního orgánu při stanovení práv a povinností ve Smlouvě o přístupu udržet obdobnou strukturu smluvního ujednání, jaká byla použita při souběžně vedeném sporu se stejným předmětem (čj. ČTÚ–7 312/2014-606), kde se však

rozhodovalo o uzavření dodatku ke Smlouvě o přístupu. Výsledné úpravy práv a povinností Smlouvy o přístupu jsou dále podrobně zdůvodněny v jednotlivých bodech Smlouvy o přístupu.

K tomuto ještě správní orgán uvádí, že při svých úvahách považoval za účelné rozhodnout o právech a povinnostech v takovém rozsahu, aby byla stranám sporu umožněna realizace a faktické naplňování podnikatelských činností při zajišťování poštovních služeb. Z tohoto důvodu je třeba ve výroku rozhodnutí uvedenou Smlouvu o přístupu považovat za minimalistickou, nic však nebrání tomu, aby se strany sporu dohodly na podrobnější či širší úpravě.

Zároveň správní orgán upozorňuje, že v průběhu správního řízení se strany sporu shodly na některých ustanoveních návrhu Smlouvy o přístupu, resp. proti vzájemným úpravám neměly zásadní výhrady, tím se tyto části Smlouvy o přístupu staly nespornými. U takto nesporných bodů správní orgán neposuzoval jejich věcnou správnost, pouze posoudil, zda ustanovení nejsou v rozporu s právními předpisy nebo s veřejným zájmem. V těch částech, které se staly nesporné, správní orgán rozpor s právními předpisy neshledal, proto se jimi dále nezabýval (nejsou u nich uvedeny důvody, proč o nich správní orgán rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí) a do Smlouvy o přístupu je uvedl ve znění, na kterém se strany sporu shodly v průběhu řízení, popř. jejich uvedené znění nerozporovaly.

K jednotlivým bodům smlouvy správní orgán uvádí následující.

K článku 1. Účel a předmět smlouvy

V této části smlouvy je zdůrazněno, že v rámci smlouvy o přístupu je možno řešit pouze postupy při poskytování poštovních služeb, jak jsou definovány v zákoně o poštovních službách. Poštovní služba zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím poštovní sítě, a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky příjemci a poštovní zásilky jsou vždy adresné - viz § 2 písm. a) zákona o poštovních službách, proto se nelze ve Smlouvě o přístupu zabývat dodáváním neadresných zásilek (letáky).

K článku 2. Cena

V této části smlouvy se řeší pouze platební podmínky za poskytovaný přístup k poštovní infrastruktuře. Správní orgán se přiklonil ke znění protinávrhu odpůrce, kdy ceny za požadované jednotlivé přístupy k poštovní infrastruktuře jsou uvedeny v samostatné příloze ke Smlouvě o přístupu, přičemž toto vyčlenění cen do samostatné přílohy bylo navrhovatelem odsouhlaseno na ústním jednání dne 15. 12. 2016. Navíc se správní orgán domnívá, že se v případě změn nákladově orientovaných cen za přístup k jednotlivým prvkům poštovní infrastruktury bude snáze a i přehledněji měnit ujednání obsažené v příloze než jednotlivé části Smlouvy o přístupu. Navíc bývá obvyklé, že konkrétní ceny, jsou-li sjednávány za více služeb, jsou uváděny v samostatné části smluvního ujednání – v Ceníku.

Ke splatnosti faktur správní orgán uvádí, že vyhověl protinávrhu odpůrce a tyto faktury budou hrazeny do 14 dnů od jejich doručení navrhovateli, a to z důvodu nediskriminačního přístupu odpůrce k dalším provozovatelům poštovních služeb, protože v jiných smlouvách o přístupu je stanovena splatnost jednotlivých faktur na 14 dnů od jejich doručení. Odpůrce je dle zásady uvedené v § 34 odst. 1 povinen umožnit transparentním a nediskriminačním způsobem na základě písemné smlouvy přístup k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury. Tudíž nesmí docházet ke zvýhodnění jednoho provozovatele poštovních služeb před druhým. Navíc správní orgán nevidí důvod, proč by měla být splatnost jednotlivých faktur stanovena na 30 dnů, když je v běžné obchodní praxi požadovaná splatnost jednotlivých faktur 14 dnů od jejich doručení, popř. do 14 dnů od jejich vystavení, přičemž splatnost faktury je přímo na faktuře uvedena. Lhůta splatnosti 14 dnů od doručení faktury je svojí délkou přiměřená svému účelu a v daném případě je dostatečná pro obě strany.

V souvislosti se splatností jednotlivých faktur správní orgán doplnil do Smlouvy o přístupu v souladu s protinávrhem odpůrce bod týkající se adresy, kam mají být vystavené faktury zasílány, a bod o způsobu úhrady faktury - bezhotovostně a na konkrétně uvedený účet odpůrce. Jedná se o administrativně organizační opatření k zajištění řádného fungování vzájemných vztahů - pro navrhovatele k provedení úhrady, akceptovatelné pro odpůrce z hlediska protiplnění.

Rovněž bylo vyhověno požadavku odpůrce na doplnění bodu, týkajícího se postupu při změně nákladů odpůrce rozhodných pro stanovení ceny za přístup do jeho sítě. Toto je pouhým vyjádřením faktu vyplývajícího ze zákona o poštovních službách, má tedy stranám smlouvy pouze dát právní jistotu jaký bude další postup, pokud předvídané skutečnosti nastanou.

Podle názoru správního orgánu tyto nově doplněné body Smlouvy o přístupu v této části jsou pouze formálního rázu a na předmět smluvního ujednání nemají zásadní vliv, pouze upřesňují podmínky jak pro placení cen za požadovaný přístup, tak postup, pokud dojde ke změně nákladů odpůrce rozhodných pro stanovení ceny za přístup do jeho sítě.

K protinávrhu odpůrce, aby byl do znění tohoto článku doplněn odkaz na konkrétní číslo a název zákona, který upravuje výši zákonných úroků z prodlení, správní orgán uvádí, že toto doplnění nepovažuje za nutné a z hlediska platnosti takového smluvního ujednání stačí i podle obecné judikatury soudů jen obecné ujednání o úroku z prodlení v zákonné výši. Tato úprava se neliší od standardně užívaných formulací a navíc nevyžaduje změny smlouvy, pokud dojde ke změně právní úpravy.

K článku 3. Specifikace rozsahu a formy služby - Přístup ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury

Správní orgán upravil pouze formálně (vzhledově) strukturu tohoto článku smlouvy do obdoby, jak je upravena v souběžně vedeném sporu se stejným předmětem sporu.

Proto jsou body tohoto článku rozděleny na části týkající se přístupu k jednotlivým databázím týkajícím se „nových adres“ adresátů, přístupu k poštovním přihrádkám a dodávacím schránám.

K části týkající se databází

Body v této části smlouvy se upravují tak, že přístup k databázi Databáze adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách (dále též „nové adresy“) obsahuje údaje o službě dosílky a odnášky. Důvody, proč má předávaná databáze obsahovat údaje nejen o nové adrese bydliště/sídla adresáta (dále též „nová adresa“), kam si přeje zásilky dodávat (služba dosílky), ale i údaje o jiném místě dodání (na příslušnou poštu), kam mu má být zásilka dodána a kde si ji adresát převezme (služba odnášky), byly uvedeny již výše tohoto odůvodnění. Obě strany sporu by měly ctít/respektovat vůli adresáta a zásilky mu dodávat na takové místo, které si nově adresát určil tím, že uzavřel maloobchodní dohodu o odnášce nebo dosílce s odpůrcem. Z tohoto důvodu se text tohoto bodu rozšiřuje o odnášku. Podle správního orgánu musí mít navrhovatel k dispozici údaje o všech „nových adresách“ adresátů, které si s odpůrcem sjednali jako nové místo pro dodání jejich zásilek. Teprve na základě těchto údajů si pak může navrhovatel s odesílatelem dohodnout, na které adresy (místa) nebude zásilky doručovat, a na takové zásilky případně nebude s odesílatelem uzavírat poštovní smlouvu (takové zásilky nepřevezme od odesílatele).

Dále nebyl akceptován požadavek navrhovatele na předávání databáze na FTP úložiště, byť s tímto požadavkem v prosinci 15. 12. 2016 souhlasil odpůrce. Odpůrce po celou dobu řízení uváděl, že databáze bude zasílat navrhovateli e-mailem tak, že poprvé bude zaslán soubor obsahující všechny záznamy a následně budou zasílány denní aktualizace s vyznačení změn (I - nový záznam, U - aktualizovaný záznam, D - smazaný záznam), jak např. odpůrce uvedl ve svém vyjádření ze dne 14. 9. 2015, kterým navrhl

úpravu smlouvy o přístupu. Na tento postup navržený odpůrcem a akceptovaný navrhovatelem byla proto i kalkulována příslušná nákladově orientovaná cena Českým telekomunikačním úřadem, se kterou se strany sporu seznámily v rámci provedeného důkazu na ústním jednání dne 15. 12. 2016, a to s „Doplněním č. 1 k Záznamu z kontroly ze dne 27. května 2016“ vyhotoveného dne 8. 11. 2016. Správní orgán uvádí, že ani odpůrce kalkulaci ceny uvedenou v provedeném důkazu na jeden změněný nebo nový záznam nezpochybnil v rámci ústního jednání, ani následně.

Podle správního orgánu původně odsouhlasený postup – zasílání databází o „nových adresách“ adresátů e-mailem navrhovateli, splňuje uloženou povinnost v § 34 odst. 1 zákona o poštovních službách a zároveň je zajištěn jednotný nediskriminační postup vůči všem dalším provozovatelům poštovních služeb.

Navíc odpůrce ve své zveřejněné referenční nabídce v návrhu smlouvy o přístupu, ve které nedůvodně zúžil databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese na pouhou databázi maloobchodní služby dosílky, uvedl v jejím článku 3.3 (ke dni 1. 9. 2017), že takovou databázi bude zasílat e-mailem, cituji:

„Přístup k databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách (databáze dosílky).

ČP zajistí Operátorovi přístup k databázi s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese, a to e-mailem na adresu xxxxx, v txt souboru kryptovaném SW Cryptou tak, že poprvé bude zaslán soubor obsahující všechny záznamy a následně budou Operátorovi zasílány denní aktualizace.“.

Pro úplnost správní orgán uvádí, že byť jsou uváděné databáze, týkající se „nových adres“, vizuálně odděleny ve smlouvě podle svého obsahu (jaké údaje v sobě zahrnují), neznamená to, že je musí odpůrce takto oddělovat, pokud veškeré údaje vede v jedné databázi, nebo pokud vede údaje v samostatných databázích, tak není povinen tyto údaje sloučit do jedné databáze. Což znamená, že databáze s údaji o „nových adresách“ adresátů předá odpůrce navrhovateli v takové formě, v jaké tyto údaje vede pro své potřeby. Podstatné je, aby byly navrhovateli zpřístupněny všechny údaje o „nových adresách“ adresátů, které má odpůrce k dispozici. Zákonná povinnost o předání údajů o „nových adresách“ odpůrcem bude splněna, i když tyto údaje budou předány v jedné nebo ve více databázích.

Na zasílání databází týkajících se „nových adres“ adresátů e-mailem kalkuloval Český telekomunikační úřad nákladově orientovanou cenu za jednorázové zaslání všech údajů – tj. adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, aniž by řešil, zda údaje budou předány v jedné databázi či ve více databázích, které si vede odpůrce podle poskytovaných maloobchodních služeb svým zákazníkům (adresátům) a pak kalkuloval náklady na jeden aktualizovaný záznam. Tímto postupem bude mít navrhovatel k dispozici denně všechny údaje o nových adresách adresátů, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese, aby mohl těmto adresátům dodávat poštovní zásilky v souladu s jejich vůlí na novou adresu, kterou sdělili odpůrci.

Správní orgán upozorňuje na skutečnost, že odpůrce na ústním jednání dne

15. 12. 2016 zásadním způsobem změnil režim předávání databází s údaji o „nových adresách“, a to nejen jejich ukládání na úložiště navrhovatele prostřednictvím SFTP Protokolu namísto zasílání e-mailem, ale i to, že bude předávat denně kompletní databázi těchto „nových adres“, nikoliv jen aktualizované soubory, jak odpůrce uváděl nejen v průběhu správního řízení, ale i ve svém zveřejněném návrhu smlouvy o přístupu s tím, že měsíční cena za takto zpřístupněnou databázi bude 272.835 Kč.

Podle správního orgánu nic nebrání tomu, aby si strany sporu dohodly tento nový způsob předávání databází po vzájemném vyjasnění technického řešení a způsobu předávání databází prostřednictvím SFTP Protokolu, neboť podle správního orgánu se nemohou náklady v pracnosti, a tím i v nákladově orientované ceně, na odeslání databází

e-mailem nebo na její uložení na úložiště zřízené navrhovatelem, zásadně lišit. Cílem tohoto správního řízení je však nastavit alespoň základ, aby obchodní spolupráce mezi stranami mohla probíhat a další její rozvoj je výlučně na účastnících Smlouvy o přístupu. Proto byl ve Smlouvě o přístupu ponechán původní způsob předání databází e-mailem.

Dále správní orgán neakceptoval požadavek odpůrce, že předmětné databáze bude předávat od 1. 6. 2016, neboť se již jedná o neaktuální údaj.

Jak bylo uvedeno již výše, nelze uložit odpůrci povinnosti v širším rozsahu, než potřebuje a využívá pro vlastní potřebu, což je případ požadavku navrhovatele na doplnění GPS souřadnic k jednotlivým dodávacím schránám. Správní orgán se domnívá, že odpůrce zajisté zpřístupní databázi dodávací schrán s GPS souřadnicemi jejich umístění, až ji bude mít zpracovánu, neboť by bylo nedůvodné aktualizovat a vést 2 odlišné databáze o umístění dodávacích schrán, jednu se slovním popisem a druhou s GPS souřadnicemi. Pokud ji však odpůrce v době vydání rozhodnutí nemá zpracovanou, nemohl správní orgán takovou povinnost, tj. předat databázi s umístěním dodávacích schrán s GPS souřadnicemi, odpůrci uložit, neboť by tím překročil rámec požadavků zákona o poštovních službách. Ze zákona o poštovních službách vyplývá povinnost zajistit přístup k poštovní infrastruktuře, nikoliv vytvářet novou, nelze tedy odpůrci uložit, aby doplňoval vlastní databáze podle požadavků přistupujících provozovatelů poštovních služeb, v tomto případě navrhovatele.

K databázím týkajícím se dodávacích schrán, a to z hlediska databáze obsahující

„nové adresy“ pro dodávání poštovních zásilek do dodávací schrány a databáze týkající se jejich umístění, je třeba uvést, že odpůrce tyto údaje vede v oddělených databázích, ze kterých lze zjistit, kterému adresátovi přísluší konkrétní dodávací schrána a kde je umístěna.

Správní orgán se nezabýval požadavkem navrhovatele na sdělení údajů o všech adresátech, kteří mají zřízenu poštovní přihrádku. V rámci požadovaného a v tomto řízení řešeného přístupu k prvkům poštovní infrastruktury obdrží navrhovatel v souladu s povinností uloženou v § 34 zákona o poštovních službách databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, která obsahuje i údaje o adresátech, kteří mají pronajatu u odpůrce poštovní přihrádku, s uvedením jejího čísla a zároveň mají sjednánu s odpůrcem službu odnášky. V těchto případech, ač na zásilce bude uvedena adresa bydliště/síla adresáta, by měl navrhovatel respektovat, že si adresát přeje dodávat zásilky do poštovní přihrádky (proto obdrží příslušnou databázi), a předat zásilky těchto adresátů na příslušné poště/provozovně odpůrce ke vložení do poštovní přihrádky.

U adresátů, kteří mají zřízenu pro své zásilky poštovní přihrádku bez služby odnáška, tak v těchto případech musí být na zásilce uvedena přímo odesílatelem adresa poštovní přihrádky vč. pošty, kde se tato přihrádka nachází. Tudíž se v těchto případech nejedná o databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, a správní orgán nemá oprávnění o předání takové databáze – o všech adresátech, kteří mají pronajatu poštovní přihrádku bez zřízení služby odnáška – rozhodnout, resp. uložit odpůrci povinnost takovou databázi předat, neboť taková povinnost nevyplývá z § 34 zákona o poštovních službách.

V této souvislosti však správní orgán upozorňuje, že na internetové stránce České pošty, s.p., jsou dostupné údaje o tom, kde jsou zřízeny poštovní přihrádky (bez služby odnášky), a v těchto případech v rámci přístupu k poštovním přihrádkám má navrhovatel právo předávat zásilky ke vložení do příslušné poštovní přihrádky v příslušné provozovně České pošty, s.p. V takovém případě jsou totiž zásilky dodávány v souladu s vůlí odesílatele, tj. na adresu uvedenou na zásilce, a nejedná se o dodávání na jinou adresu, než je uvedena na zásilce. V podstatě se jedná o rovnocennou adresu s adresami sídla/bydliště adresátů, kam mají být zásilky dodány. Přístup k poštovním přihrádkám pak bude zajištěn v rámci Smlouvy o přístupu, a realizaci dodání těchto zásilek tak nic nebude bránit.

K části týkající se dodávání zásilek do poštovních přihrádek

S ohledem na zákonnou povinnost odpůrce, jako držitele poštovní licence, umožnit nediskriminačním způsobem dalším provozovatelům poštovních služeb umožnit přístup k poštovní infrastruktuře, správní orgán použil do Smlouvy o přístupu znění obdobné, jaké bylo uvedeno v dalším souběžně vedeném řízení (na návrh spol. Mediaservis, s.r.o. pod čj. ČTÚ-7 312/2014-606).

Dále pak byly ze stejného důvodu (tj. s ohledem na již vydané rozhodnutí o přístupu k předmětným prvkům poštovní infrastruktury) upraveny další body Smlouvy o přístupu, které upravují postupy pro dodávání zásilek do poštovních přihrádek s rozlišením, zda mají adresáti pouze zřízenu poštovní přihrádku, nebo mají sjednanou s odpůrcem službu odnášky ke zřízené poštovní přihrádce, a přístup k dodávacím schránám.

V této souvislosti správní orgán uvádí, že již shora tohoto odůvodnění uvedl důvody, proč se neztotožnil s požadavkem navrhovatele, aby měl odpůrce povinnost umožnit navrhovateli, resp. jeho zaměstnancům osobně vkládat zásilky do poštovních přihrádek na konkrétní poště (přímý přístup k poštovním přihrádkám). Jde zejména o bezpečnost a technologii provozu odpůrce. Z tohoto důvodu upravil postup pro předávávání zásilek určených do příslušných poštovních přihrádek jednotně s již vydaným rozhodnutí o přístupu k předmětným prvkům poštovní infrastruktury vč. minimálních náležitostí co musí zásilka splňovat. Tyto podmínky reflektují existující praxi a nezatěžují odpůrce ani navrhovatele nad míru přijatelnou.

Úpravy textu správním orgánem reagují na nové skutečnosti, které vyplynuly v průběhu správního řízení např. dne 15. 12. 2016, a to že navrhovatel bude požadovat vkládat do poštovních přihrádek pouze nezapsané listovní zásilky, které se svými rozměry vždy „vejdou“ do poštovní přihrádky, a že zásilky s většími rozměry než 32 x 24 x 2 cm a s hmotností přesahující 1 kg nebudou navrhovatelem předávány ke vložení do poštovních přihrádek. Z tohoto důvodu byl proto i upraven formulář „Soupis zásilek určených do poštovních přihrádek předávaných v rámci Smlouvy o přístupu ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury č. xxx“ uvedený v příloze č. 2, který bude umožňovat pouze předání zásilek s rozměry, které lze vložit do poštovní přihrádky, a neumožní tedy, aby mohly být předány zásilky s většími rozměry. Pakliže uvedený formulář neumožňuje předání

„větších“ či těžších zásilek, není třeba smluvně upravit, že zásilky s většími rozměry pracovník pošty nepřevezme a vrátí je pracovníkovi navrhovatele, když se na tyto zásilky Smlouva o přístupu výslovně nevztahuje.

Správní orgán se neztotožnil s požadavkem odpůrce na přesný formát adresy uvedený na zásilce, kterou bude navrhovatel požadovat vložit do poštovní přihrádky.

Tyto zásilky nebudou dále strojově zpracovány na třídicí lince v SPU, tudíž podle správního orgánu je dostačující, aby byly na zásilce uvedeny údaje identifikující adresáta s jeho původní adresou a popř. připsáno číslo poštovní přihrádky, do které má pracovník zásilku vložit.

Je třeba si uvědomit, že do poštovních přihrádek budou vkládány nezapsané listovní zásilky s maximálně stanovenými rozměry, a to 32 x 24 x 2 cm a s hmotností do 1 kg. Navíc nezapsané listovní zásilky s uvedenými maximálními rozměry a hmotností pracovník pošty nikde neeviduje (v APOST), ale pouze je vloží do příslušných poštovních přihrádek na své poště/pracovišti. V tomto případě není rozhodující, zda se jedná o poštovní přihrádku spojenou se službou odnáška, či bez služby odnáška.

Ze stejných důvodů, tj. že s listovními zásilkami předanými na dané poště ke vložení do poštovní přihrádky nebude dále nijak „strojově“ nakládáno (znovu tříděno na SPU) nepovažuje správní orgán za nezbytné označovat ještě jednotlivé zásilky v pravém horním rohu - OJ a číslo smlouvy o přístupu v rámečku a navíc s přesně danými rozměry (velikost rámečku, písma a rozměrově přesného umístění rámečku), když tyto zásilky pracovník dané pošty převezme spolu s vyplněným „Soupisem zásilek určených do poštovních přihrádek předávaných v rámci Smlouvy o přístupu ke zvláštním službám a prvkům poštovní

infrastruktury č. xxxxx“. Přesto vzal v úvahu argumenty odpůrce, že po vložení zásilky do poštovní přihrádky, pokud nebude nijak označena, že byla předána v rámci smlouvy o přístupu ke vložení do poštovní přihrádky, mohl by pracovník pošty v nějakých odůvodněných případech nabýt dojmu, že byla do poštovní přihrádky vložena zásilka, aniž byla vyplacena, a že by měl tedy požadovat doplacení poštovného po adresátovi, a proto považuje správní orgán za dostatečné, aby byly zásilky označeny (OJ a číslo smlouvy o přístupu v pravém horním rohu zásilky nebo na stejném místě adresného štítku) bez toho, aby byly dodrženy přesné rozměry takového označení požadované odpůrcem a přesné umístění takového údaje v rámečku. Označování zásilek číslem smlouvy jejíž režim se konkrétní zásilky týká, je běžnou praxí odpůrce. V případě potřeby tyto údaje pracovník pošty na konkrétně řešené zásilce dohledá. Podle správního orgánu striktně vyžadovat označování předmětných zásilek danými rozměry a s jejich přesným umístěním nedůvodně zvyšuje náklady navrhovatele na doplnění takových údajů, zejména s ohledem na situaci, že se zásilkami již jednou vloženými do poštovní přihrádky nebude ve většině případů již pracovníkem pošty dále nakládáno, neboť si je adresát sám vyzvedne z poštovní přihrádky.

Pokud by i toto řešení bylo pro odpůrce z hlediska jeho vnitřních potřeb nedostačující, nic nebrání tomu, aby pracovník dané pošty si zásilku převzatou ke vložení do poštovní přihrádky jinak viditelně označil, že se jedná o vyplacenou zásilku převzatou v rámci Smlouvy o přístupu k přímému vložení do poštovní přihrádky. K zajištění vnitřních potřeb odpůrce však nelze nepřiměřeně zatěžovat navrhovatele. Dále správní orgán neakceptoval návrh navrhovatele na jím předložený návrh formuláře o zásilkách předaných ke vložení do poštovní přihrádky z důvodu, že se jedná o nezapsané listovní zásilky, tudíž je nadbytečné ve formuláři předávat jednotlivě rozepsané poštovní zásilky s identifikačními údaji o adresátech, neboť by provedení kontroly převzatých poštovních zásilek ke vložení do poštovní přihrádky by bylo časově náročné (kontrolovat každou převzatou poštovní zásilku podle předané soupisky zásilek). Podle správního orgánu je dostačující uvést jen jejich počet v „Soupisu zásilek určených do poštovních přihrádek předávaných v rámci Smlouvy o přístupu ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury č. xxxxxxxxxxxx“, který je přílohou č. 2 této smlouvy. Nic však nebrání tomu, aby si navrhovatel pro své potřeby vedl sám přehled zásilek, které předal na konkrétní poště ke vložení do poštovní přihrádky. Rovněž nebyl akceptován původní požadavek odpůrce na povinnost rozlišovat a označovat navrhovatelem zásilky podle typu nezapsaných listovních zásilek. Pro vkládání nezapsaných zásilek do poštovních přihrádek je rozhodující jejich rozměr a hmotnost zásilky, a není třeba rozlišovat, zda se jedná o obchodní nebo obyčejné psaní, neboť toto rozlišení není pro vložení nezapsané zásilky do poštovní přihrádky důležité ani potřebné, např. pro cenu za vložení takto rozlišené nepsané zásilky do poštovních přihrádek za situace, kdy se budou zásilky určené do poštovních přihrádek předávat pracovníky navrhovatele vždy na té provozovně odpůrce, kde se poštovní přihrádka nachází.

Zároveň správní orgán úpravou, resp. doplněním textu do uvedených bodů smlouvy umožnil, aby mohl pracovník odpůrce vyznačit pracovníkovi navrhovatele potvrzení o převzetí nezapsaných zásilek již v okamžiku jejich převzetí, nikoliv, až následující den, jak navrhoval odpůrce. Navíc odpůrci zůstane k dispozici originál uvedeného potvrzení jako odklad pro výpočet měsíční ceny za zásilky převzaté na všech pracovištích/pobočkách odpůrce ke vložení do poštovních přihrádek. K této úpravě dospěl správní orgán po úvaze, že se jedná o nezapsané zásilky, u kterých zejména za situace, kdy bude navrhovatel předávat pouze nezapsané listovní zásilky, které se svými rozměry vždy dají vložit do poštovní přihrádky, a počet takto předaných nezapsaných listovních zásilek lze snadno spočítat při předání těchto zásilek na příslušné poště, kde se nachází poštovní přihrádky.

Operativní početní kontrolu předaných nezapsaných zásilek do příslušných poštovních přihrádek umožní to, že navrhovatel bude zásilky předávat seskupené podle jednotlivých poštovních přihrádek.

Navíc podle správního orgánu pozdější kontrola počtu předaných zásilek ke vložení do příslušných přihrádek již není tak efektivní v případě zjištění rozporu v uvedeném součtu

na Soupisu zásilek předaných v rámci smlouvy o přístupu ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury a skutečně předaných zásilek. Přesto správní orgán nevylučuje možnost až následné kontroly počtu předaných zásilek pracovníkem navrhovatele např. z důvodu velkého množství předaných zásilek, které by zásadně ovlivnilo „rychlost“ kontroly (počtu) předaných zásilek při jejich předání s tím, že potvrzený soupis předaných zásilek ke vložení do poštovních přihrádek předá pracovníkovi navrhovatele následující den.

K části týkající se přístupu k dodávacím schránám

K tomu správní orgán uvádí, že otázka předávání klíčů odpůrce a možnosti vyhotovování jejich duplikátů byla projednávána na ústním jednání dne 15. 12. 2016, kde odpůrce odůvodnil i své požadavky týkající se předaných klíčů a postupy v případě jejich ztráty. Znění těchto bodů (práv a povinností smluvních stran) navrhl odpůrce do obou správních řízení shodně a při dodržení zásad nediskriminace jednotlivých provozovatelů při poskytování jejich poštovních služeb byly shodně uvedeny ve Smlouvě o přístupu. Podle správního orgánu jsou touto úpravou stanovena jednoznačná pravidla pro obě strany týkající se předaných klíčů k dodávacím schránám.

Správní orgán v rámci řešení práv a povinností v rámci sporu o uzavření Smlouvy o přístupu není oprávněn řešit využití dodávacích schrán pro jiné účely než pro poštovní služby, tudíž není oprávněn rozhodovat ani o tom, zda mohou či nemohou být dodávací schrány využívány i pro vkládání neadresných zásilek, jako jsou např. letáky. Z tohoto důvodu správní orgán doplnil do úvodu této Smlouvy o přístupu, že požadovaný přístup slouží pro poskytování poštovních služeb navrhovatelem. Tato úprava odpovídá i logice zákona o poštovních službách, tedy i povinnosti uvedené v § 34 odst. 1 zákona o poštovních službách a uložené držiteli poštovní licence, tedy odpůrci, který je povinen zpřístupnit podle

§ 34 zákona o poštovních službách svoji poštovní infrastrukturu dalším provozovatelům poštovních služeb pro poskytování jejich poštovních služeb. Dodávání neadresných zásilek (letáků) nepatří mezi poštovní služby, což vyplývá ze samé podstaty definice poštovních služeb podle § 1 odst. 2 zákona o poštovních službách, když poštovní službou je činnost prováděná podle poštovní smlouvy a za podmínek stanovených tímto zákonem. Poštovní služba zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím poštovní sítě, a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky příjemci a poštovní zásilky jsou vždy adresné - viz § 2 písm. a) zákona o poštovních službách.

K požadavku na stanovení konkrétního termínu, do kdy má odpůrce předat navrhovateli klíče nebo jiné prostředky přístupu k dodávacím schránám, správní orgán uvádí, že upravil znění bodu tak, aby odpovídal shodné akceptaci, že klíče budou předány „po dohodě, bez zbytečného odkladu“ na základě dohody stran sporu na ústním jednání dne

15. 12. 2016, jak je i uvedeno v Protokolu z tohoto ústního jednání.

Zároveň je upraven text v části Dodávacích schrán v souladu s požadavkem navrhovatele, že si může navrhovatel zvolit, v rámci kterého depa bude zajišťovat dodávání do dodávacích schrán vlastními doručovateli, a k tomu obdrží od odpůrce za úplatu dle Ceníku „sadu klíčů“, popř. jejich další kopie (podle svých potřeb) ke všem dodávacím schránám nacházejícím se „v doručovacích okrscích konkrétního depa“. Za tím účelem odpůrce doložil v průběhu správního řízení v rámci svého vyjádření „Evidenci klíčů k dodávacím schránám dle provozoven“, ze které je zřejmé, kolik a jakých klíčů je potřeba k přístupu k dodávacím schránám umístěným v dodávacím okruhu jednotlivých dep.

Podle názoru správního orgánu není povinností navrhovatele požadovat přístup ke všem dodávacím schránám na celém území České republiky, ale musí mu být podle

§ 34 zákona o poštovních službách umožněno, aby si sám určil, jaký rozsah přístupu k poštovní infrastruktuře potřebuje, a tedy i v rámci kterého depa bude zajišťovat dodávání zásilek vlastními doručovateli, a k tomu obdrží od odpůrce odpovídající „sadu klíčů“.

Vzhledem k univerzálnosti klíčů pro dodávací schrány nacházející se v „doručovacích okrscích/doručovacím okruhu jednotlivých dep“ však nelze navrhovateli umožnit přístup

pouze k některým dodávacím schránám v rámci „doručovacího okrsku jednotlivých dep“, ale vždy ke všem dodávacím schránám, které se v rámci „doručovacího okruhu jednotlivých dep“ nachází.

Rovněž je v této části smlouvy ošetřen postup navrhovatele při ztrátě předaných klíčů, a i oznamovací povinnost odpůrce o nových dodávacích schránách, jejich výměně, popř. o nutné výměně zámků, ke kterým již navrhovatel obdržel klíče podle svých požadavků. V tomto případě se správní orgán ztotožnil s požadavky odpůrce týkajícími se nakládání s předanými klíči od dodávacích schrán. Podle správního orgánu musí mít odpůrce přehled o klíčích předaných navrhovateli k dodávacím schránám, a to i s ohledem na „zajištění ochrany poštovních zásilek“ vložených do dodávacích schrán, jakož i ochrany schrán samotných. Nelze připustit, že by si navrhovatel nechal zhotovit další klíče bez vědomí odpůrce, tudíž při jejich ztrátě by nic nemusel hlásit odpůrci, a využíval by dál své kopie klíčů. Odpůrce by tak nemohl učinit žádné kroky k tomu, aby takové „nalezené klíče“ nevyužila ve svůj prospěch třetí osoba/nálezce klíčů, např. v zámku víka dodávacích schrán, která by si vybírala z dodávacích schrán zásilky, ve kterých by mohl být i cenný obsah. Totéž platí i pro nevrácené klíče. Rovněž se správní orgán ztotožňuje s požadavkem odpůrce, že v případě ztráty nebo odcizení klíče od dodávacích schrán předaného navrhovateli, navrhovatel nese veškeré náklady spojené s výměnou zámku a s vyhotovením a předáním klíčů dalším provozovatelům poštovních služeb, vč. odpůrce, kteří v daném doručovací okruhu depa využívali takovou dodávací schránu, u které došlo k výměně zámku z důvodů na straně navrhovatele. Tento požadavek odpůrce respektuje obecné principy odpovědnosti za škodu.

K článku 4. Balení, obsah a označení poštovních zásilek

K této části správní orgán uvádí, že i s ohledem na výše uvedené k části týkající se dodávání zásilek do poštovních přihrádek neakceptoval celý navržený požadavek odpůrce, aby byla součástí smlouvy i část Obchodních podmínek, týkající se náležitostí způsobu psaní adresy.

Jak bylo uvedeno výše, k přímému vložení do poštovní přihrádky bude navrhovatel předávat nezapsané zásilky standardních rozměrů, které se vždy vejdou do poštovní přihrádky, navíc tyto zásilky se již nebudou třídit v SPÚ, tudíž není třeba striktně dodržovat umístění a velikost psaní adresy a její náležitosti. Z poštovní zásilky předané ke vložení do poštovní přihrádky musí být pro potřeby identifikace adresáta zřejmé jméno adresáta, jeho původní adresa a číslo poštovní přihrádky, do které má být poštovní zásilka vložena, pokud již nebude součástí adresy nebo bude na zásilku doplněno pracovníkem navrhovatele.

K uložené povinnosti navrhovateli týkající se balení a obsahu zásilky správní orgán uvádí, že tato uložená povinnost není pro navrhovatele zásadně omezující, protože odesílatel by náležitosti obsahu a balení zásilek musel respektovat i v případě, že by uzavřel poštovní smlouvu přímo s Českou poštou, s.p. Navíc charakter poštovních zásilek vkládaných do poštovních přihrádek, a to nezapsané listovní zásilky o stanovených rozměrech a hmotnosti, nebude navrhovatele nijak zásadně omezovat při poskytování poštovních služeb svým zákazníkům. Správní orgán má za to, že zásilky vkládané do poštovních přihrádek, které jsou umístěny na poště, spolu s dalšími zásilkami jiných provozovatelů poštovních služeb by měly splňovat stanovené podmínky na jejich obsah a i balení, aby nedošlo nevhodným balením ke znehodnocení dalších zásilek a popř. aby jejich obsah neomezil pracovníky na dané poště, nebo i ohrozil jejich zdraví. Správní orgán považuje podmínky odpůrce na balení a obsah zásilek za standardní na poštovním trhu, a nenalezl v nich žádný požadavek vymykající se „obvyklosti“ či přiměřenosti, pro který by nemohly být navrhovatelem akceptovány.

Správní orgán se neztotožnil s požadavkem odpůrce, aby porušení podmínek smlouvy, bylo důvodem k odstoupením od smlouvy.

Podle správního orgánu je dostatečnou sankcí, že pracovník odpůrce odmítne převzít

„závadné/nevhodné“ zásilky. Problematiku neadresných zásilek (typu leták) vložených do

dodávacích schrán není správní orgán oprávněn řešit v této smlouvě, jak již bylo uvedeno výše, protože dodávání neadresných zásilek nepatří mezi poštovní službu. Smlouva o přístupu řeší pouze přístup k poštovní infrastruktuře odpůrce při poskytovaní poštovních služeb dalšími provozovateli těchto služeb. Nic však nebrání tomu, aby si navrhovatel dohodl s odpůrcem možnost využívat dodávací schrány i pro neadresné zásilky.

K článku 5. Náhrada škody, reklamace a vracení zásilek

Správní orgán považuje za nebytné stanovit jednoznačně minimální pravidla při poskytovaném přístupu. Je třeba si uvědomit, že se jedná o nezapsané zásilky. Proto byla do smlouvy doplněna ustanovení týkající se náhrady škody, podání reklamace adresátem a vracení zásilek.

K článku 6. Závěrečná ustanovení

Nebyl akceptován požadavek odpůrce na uzavření smlouvy na dobu určitou do

31. 12. 2017. Smlouva by měla být uzavřena na dobu neurčitou, a to nejen z důvodu, že by se smlouva podle požadavku odpůrce uzavřela jen na pár měsíců, což by způsobilo problémy a nejistotu navrhovateli pro období po 1. 1. 2018 při využívání poštovní infrastruktury odpůrce, ale mohla by případně zbytečně generovat i další sporná řízení o prodloužení či o nové smlouvě. Podle správního orgánu je proto vhodnější vázat trvání smluvního vztahu na dobu, po kterou bude odpůrce držitelem poštovní licence, neboť povinnost přístupu k poštovní infrastruktuře dle § 34 zákona o poštovních službách má uloženu pouze držitel poštovní licence.

Do závěrečných ustanovení smlouvy o přístupu byl doplněn na návrh odpůrce text o jeho povinnosti vyplývající ze zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), zveřejňovat uzavřené smlouvy. Tento požadavek má oporu v právní úpravě daného zákona a je tak pouhou deklarací ve Smlouvě o přístup a jeho aplikaci.

Příloha č. 1 Ceník

K nákladově orientovaným cenám za požadovaný přístup k poštovní infrastruktuře dle Smlouvy o přístupu správní orgán uvádí následující.

Vzhledem k tomu, že odpůrce s navrženými cenami navrhovatelem za požadovaný přístup k poštovní infrastruktuře nesouhlasil, bylo nutno o těchto cenách rozhodnout v rámci tohoto rozhodnutí v souladu s § 34 odst. 5 zákona o poštovních službách, kdy odpůrce jako držitel poštovní licence je povinen umožnit transparentním a nediskriminačním způsobem přístup k prvkům poštovní infrastruktury ostatním provozovatelům za podmínky, že odpůrcem poskytované činnosti v rámci smlouvy o přístupu musí být za nákladově orientované ceny, jak je uvedeno v odst. 8 téhož ustanovení.

Podle § 36a odst. 1 písm. d) zákona o poštovních službách je Český telekomunikační úřad orgánem, který vykonává kontrolu cen v oblasti poštovních služeb, včetně poštovních služeb do zahraničí, a cen za přístup k poštovní infrastruktuře. Je tedy plně v jeho kompetenci, aby posoudil, zda ceny za přístup k poštovní infrastruktuře jsou cenami nákladově orientovanými v souladu s definicí uvedenou v § 33 odst. 5 zákona o poštovních službách. Nákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk a která se stanovuje tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a přiměřená rizika. Konkrétní metodiku stanovení nákladově orientované ceny zákon nestanovuje a je tedy zcela v pravomoci Českého telekomunikačního úřadu. Z důvodu zajištění podkladů pro rozhodnutí o výši ceny ve sporech o úpravě vzájemných práv a povinností ve smyslu § 34 odst. 3 zákona o poštovních službách (přístup k prvkům poštovní infrastruktury) provedl Český telekomunikační úřad kontrolu podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 36a odst. 1 písm. h) zákona o poštovních službách. Kontrola byla

vedena pod čj. ČTÚ–19 171/2015-611. Cílem této kontroly bylo ověření dodržování povinnosti stanovené v § 34 odst. 6 zákona o poštovních službách, tj. povinnost sjednávat ceny za přístup k jednotlivým prvkům poštovní infrastruktury za nákladově orientované ceny. Český telekomunikační úřad při stanovení nákladově orientované ceny primárně vycházel z principů oddělené evidence nákladů a výnosů, kterou držitel poštovní licence povinně vede v souladu s § 33a zákona o poštovních službách (dále jen „oddělená evidence“). Obecné principy pro alokaci nákladů jsou dány zákonem o poštovních službách, vyhláškou č. 465/2012 Sb. a dále upřesněny v pravidlech pro alokaci nákladů a výnosů, které jsou v souladu s ustanovením § 33a odst. 4 zákona o poštovních službách schváleny Českým telekomunikačním úřadem. Pravidla stanovují konkrétní postupy, jak musí držitel poštovní licence postupovat při alokaci nákladů mezi prvky sítě, činnosti při zajišťovaní prvků sítě a činností na poskytování služeb (tj. nepřímých a režijních), aby byly správně rozděleny mezi základní poštovní služby, ostatní poštovní služby a nepoštovní služby. Těmito postupy jsou přiřazovány pouze náklady, které jsou považovány za ekonomicky oprávněné. Za ekonomicky oprávněné náklady se považují náklady, které byly vynaloženy za účelem poskytování služeb a zahrnují přímé mzdové a ostatní osobní náklady, ostatní přímé náklady a technologicky nezbytné společné náklady. Náklady, které za ekonomicky oprávněné považovány nejsou, jsou předem z alokace nákladů na jednotlivé služby vyloučeny.

Dodržování pravidel při alokaci nákladů je povinně ověřováno osobou odborně způsobilou, nezávislou na držiteli poštovní licence. Obecné principy pro vedení oddělené evidence nákladů a výnosů vyplývající z článku 14 Směrnice 97/67/ES jsou v legislativě České republiky plně implementovány a dodržovány.

Vzhledem k tomu, že odpůrce dosud neposkytoval žádné služby přístupu k jednotlivým prvkům poštovní infrastruktury, nejsou ani náklady na poskytování těchto konkrétních služeb samostatně evidovány v oddělené evidenci. Český telekomunikační úřad proto při zkoumání nákladů na prvky poštovní infrastruktury vycházel zejména z nákladů zaznamenaných v roce 2014 v účetních systémech České pošty, s.p., které slouží pro oddělenou evidenci nákladů a výnosů, a současně detailně ověřoval předložené faktury, smlouvy a normy práce.

V rámci kontroly prověřoval Český telekomunikační úřad náklady na přístup k těmto prvkům poštovní infrastruktury:

1. Dodávací schrány a související databáze umístění dodávacích schrán.

2. Poštovní přihrádky (P.O.Boxy).

3. Databáze adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách (tato databáze zahrnuje informace o adresátech, kteří mají zřízenou alespoň jednu ze služeb: dosílka, odnáška, odnáška s poštovní přihrádkou, dodávací schrána).

Ceny přístupu k prvkům poštovní infrastruktury zahrnují účelně a efektivně vynaložené náklady, zjištěné z účetních systémů sloužících pro oddělenou evidenci nákladů a výnosů, a přiměřený zisk stanovený přirážkou k těmto nákladům ve výši 8,7 %, což je v souladu s § 4 vyhlášky č. 465/2012 Sb.

V současné době požaduje obdobně jako navrhovatel uzavřít Smlouvu o přístupu ke shodným prvkům poštovní infrastruktury ještě jeden další provozovatel poštovních služeb, tudíž požadované prvky poštovní infrastruktury budou využívány třemi provozovateli poštovních služeb, tj. včetně odpůrce.

K požadovanému přístupu k dodávacím schránám a k související databázi umístění dodávacích schrán:

Český telekomunikační úřad při stanovení ceny za přístup k dodávacím schránám vycházel z průměrných provozních nákladů na tyto schrány. K pořizovacím nákladům na dosud instalované dodávací schrány nebylo přihlíženo, neboť odpůrce účtuje pořízení dodávacích schrán přímo do spotřeby, neodepisuje je, proto kalkulace ceny neobsahuje odpisy schrán pořízených v předešlých obdobích, ale pouze průměrné náklady na obnovu (výměnu) schrán. Kalkulace byla provedena na jednu dodávací schránu (1 dodávací schrána

= 1 majitel/ zákazník), nikoli za jedno stanoviště (stanoviště obsahuje více dodávacích schrán (2 až 8 podle typů). Přistupující provozovatel bude platit měsíční cenu za každou zpřístupněnou dodávací schránu.

Měsíční náklady na dodávací schránu zahrnují veškeré provozní náklady (zejména opravy a údržbu) a průměrné náklady na obnovu (výměnu) dodávacích schrán. Náklady na opravu a údržbu obsahují náklady na spotřebované náhradní díly a mzdové a osobní náklady na pracovníky provádějící opravu a údržbu. Náklady na obnovu (výměnu) dodávacích schrán byly kalkulovány jako průměrné náklady dvou období, za roky 2014 a 2015. V celkových měsíčních nákladech je zahrnuta režijní přirážka. K nákladům na poskytování přístupu k dodávacím schránám byl připočten nárok odpůrce (držitele poštovní licence) na přiměřený zisk ve výši stanovené v § 4 vyhlášky č. 465/2012 Sb.

Vzhledem k tomu, že nebylo možno v rámci správního řízení zjistit přesný počet zásilek dodávaných do dodávacích schrán navrhovatelem, tak Český telekomunikační úřad vycházel při stanovení nákladově orientované ceny z předpokladu, že dodávací schrány budou využívány třemi provozovateli a ve výpočtu ceny zohlednil intenzitu využití dodávacích schrán těmito třemi provozovateli, a to formou paušálního rozdělení nákladů na přístup k těmto schránám podle podílů jednotlivých provozovatelů na trhu listovních zásilek, které bude možno vkládat do dodávacích schrán.

Při kalkulaci ceny Český telekomunikační úřad vzal v úvahu to, že dodávací schrány mají určitou životnost. Lze najít souvislost mezi mírou opotřebení dodávací schrány a počtem zásilek vkládaných do schrány, proto je legitimní předpokládat, že větší objem zásilek může opotřebovávat jednotlivé dodávací schrány víc, např. tím, že se dodávací schrány musí častěji otvírat. Proto provozovatel, který doručuje více listovních zásilek, by se měl na nákladech přístupu k dodávacím schránám podílet větší mírou. Podíl jednotlivých provozovatelů na trhu listovních zásilek do 2 kg vypočten z údajů ESD (elektronického sběru dat) o počtu zásilek za rok 2015, to z důvodu, že tyto údaje byly v době kalkulace nejaktuálnější. Údaje v ESD vykazují jednotliví provozovatelé poštovních služeb na základě

§ 32a zákona o poštovních službách. Jedná se tedy o skutečností známé Českému telekomunikačnímu úřadu. Konkrétně byl podíl vypočten z počtu poštovních zásilek do 2 kg, doporučených zásilek do 2 kg a adresních reklamních zásilek. Pro vyčíslení podílu byla použita data o počtu těchto tří typů zásilek vykázaných v elektronickém sběru dat ve formulářích „Poštovní služby“ za rok 2015. Konkrétně se jedná o formulář CP15, který vyplňuje odpůrce, jakožto držitel poštovní licence, a řádky b19 (dodání poštovní zásilky do 2 kg), b21.1 (dodání doporučené zásilky do 2 kg) a b26 (dodání adresné reklamní zásilky). Formulář pro další provozovatel služeb, tedy i pro navrhovatele, má označení OP15 a z něho byly pro vyčíslení podílu použity řádky b13 (dodání poštovní zásilky do 2 kg), b15.1 (dodání doporučené zásilky do 2 kg) a b19 (dodání adresné reklamní zásilky).

Měsíčně hrazená cena přístupu k dodávacím schránám pro navrhovatele je ve výši 0,73 Kč bez DPH za přístup k jedné dodávací schráně.

V případě, že se strany sporu pro další období nedohodnou na ceně za přístup k dodávacím schránám, mohou podat návrh na rozhodnutí sporu o ceně ke správnímu orgánu.

V dalším kroku kontroly byly prověřovány náklady na soupis úplných informací o umístění dodacích schrán. Jelikož byl tento soupis vytvořen pouze pro potřeby

přistupujících provozovatelů, kalkulace ceny počítá s využitím tohoto výstupu dvěma přistupujícími provozovateli. Celkové náklady na pořízení úplných informací obsahujících umístění dodávacích schrán představují náklady na činnosti spojené se sběrem údajů o umístění jednotlivých schrán na jednotlivých provozovnách a s vytvořením databáze v tabulkovém procesoru MS Excel. Jedná se o náklady na první výstup (jedno zaslání seznamu umístění dodávacích schrán). Vzhledem k tomu, že odpůrce používá pro vlastní potřebu decentralizovaný systém informací o umístění dodávacích schrán a vytvoření jednotné databáze s jejich přesnou lokalizací není dokončeno, probíhá sběr informací o umístění dodávacích schrán pouze za účelem zajištění přístupu ostatních poštovních provozovatelů k dodávacím schránám. Z tohoto důvodu byly náklady na pořízení úplných informací obsahujících umístění dodávacích schrán rozděleny podle počtu provozovatelů požadujících přístup k poštovní infrastruktuře.

Cena za úplné informace obsahující umístění dodávací schrány je 55 441,60 Kč bez

DPH.

Náklady na zaslání informace o změně umístění dodávacích schrán byly vypočteny

jako podíl celkových nákladů na pořízení úplných informací obsahujících umístění dodávacích schrán a počtu jednotlivých dodávacích schrán (údaj platný v době kalkulace). Jedná se o náklady na zaslání informace o jedné dodávací schráně. Cena za zaslání informace o změně umístění 1 DS je 1,98 Kč. Veškeré ceny jsou uváděny bez DPH.

Co se týče klíčů od centrálního přístupu (víka stanoviště) k dodávacím schránám, jejich cena byla kalkulována podle typu klíče a s připočtením nákladů na pořízení duplikátu klíče. Odpůrce používá k víkům stanoviště k DS tři typy klíčů: FAB, dozický (Fator) a jiný (Ronis). Do kalkulace vstupuje pořizovací cena klíče typu FAB ve výši 34,71 Kč bez DPH (dle doložené účtenky), dozický klíč ve výši 165,29 Kč bez DPH (dle doložené účtenky) a klíč RONIS ve výši 47,43 Kč bez DPH (dle vlastního průzkumu kontrolního orgánu). Režie a zisková přirážka byla aplikována jen na tu část nákladů, která se týká přímo pořízení duplikátu klíče, nikoli na pořizovací cenu samotného klíče.

Kalkulace dále předpokládá, že přistupující provozovatel si bude moci zvolit, kde dojde k předání duplikátu klíče, jestli na depu (71 míst dle souboru přiloženého odpůrcem – Evidence klíčů k dodávacím schránám podle provozoven) nebo na centrále v Praze. Cena za předání klíče na centrále navíc zahrnuje náklady na odeslání klíčů z dodejen a dep formou cenného psaní.

K požadovanému přístupu k poštovním přihrádkám:

Český telekomunikační úřad při stanovení ceny za přístup k poštovním přihrádkám vycházel z nákladů na manipulaci se zásilkami, které přistupující provozovatelé předají k uložení do poštovní přihrádky, a z fixních nákladů na obsluhu na přepážce. Při kalkulaci ceny se vycházelo z předpokladu, že přistupující provozovatel bude oprávněn předat v provozovně odpůrce, v níž se poštovní přihrádka nachází, zásilky ke vložení do této přihrádky pracovníkem odpůrce. Pořizovací ani provozní náklady přihrádek nebyly do ceny přístupu k poštovním přihrádkám započteny, neboť tyto náklady jsou hrazeny v ceně pronájmu poštovní přihrádky, kterou platí zákazník/adresát. Pokud by došlo k změně cenové politiky odpůrce a cena za pronájem poštovních přihrádek by nebyla dále hrazena zákazníkem, bylo by nutné propočítat cenu za přístup k poštovním přihrádkám tak, aby zahrnovala i část pořizovacích a provozních nákladů se zohledněním objemu zásilek vkládaných jednotlivými provozovateli do poštovních přihrádek.

Při kalkulaci nákladů na přístup k poštovním přihrádkám se uvažovalo pouze s předáváním zásilek určených do poštovní přihrádky, tj. adresa zásilky obsahuje označení poštovní přihrádky (buď přímo odesílatelem, nebo doplněné navrhovatelem na základě

informace získané z předané databáze odpůrcem). Zásilky určené do poštovních přihrádek budou přistupujícím provozovatelem předávány na přepážce provozovny, kde se dané poštovní přihrádky nacházejí, tj. na poště nebo na jiném určeném předávacím místě.

Fixní náklad na obsluhu představuje náklady na pracovní úkony nezbytné pro převzetí dávky zásilek od přistupujícího provozovatele. Jedná se o zaevidování dávky zásilek přijatých od přistupujícího provozovatele do systému APOST, chůze se zátěží (k přihrádkám) a chůze bez zátěže. Zaevidování počtu předaných zásilek ze soupisu podání do systému APOST je nezbytné k zajištění podkladů pro fakturaci v účetním systému, eviduje se pouze celkový počet předaných zásilek. Fixní náklad na obsluhu zahrnuje přímé osobní náklady na přepážkového pracovníka a související náklady. Náklady jsou určeny na základě časových norem na jednotlivé dílčí operace prováděné pracovníkem přepážky a ocenění normovaných časů (hodinová sazba nákladů je zjištěna z účetního systému). Fixní náklad na obsluhu dále zahrnuje režijní náklady (náklady na řízení/supervizi v provozu a směnový čas, tj. nezbytný čas pro přípravu výkonu, podíl celopodnikové režie). Fixní jednorázové náklady vznikají při každém podání zásilek přistupujícím provozovatelem. Cena za obsluhu na poště (předacím místě) se vztahuje k jedné předané dávce zásilek a činí 15,46 Kč bez DPH.

Přímé náklady na manipulaci s nezapsanou listovní zásilkou představují náklady spojené s manipulací s jednou nezapsanou zásilkou, která se rozměrově vejde do poštovní přihrádky, tj. s rozměry 32 x 24 x 2 cm s hmotností do 1 kg. Manipulace s těmito nezapsanými zásilkami zahrnuje zvláště tyto činnosti: předání zásilky na přepážce, kontrola zásilek, kontrola správnosti adresy (poštovní přihrádky) a vložení zásilky do přihrádky. Tento náklad obsahuje osobní náklady na přepážkového pracovníka a související náklady odvozené od časových norem na jednotlivé dílčí operace a ocenění normovaných časů a dále režijní náklady. Cena za manipulaci s 1 ks nezapsané listovní zásilkou, která se rozměrově vejde do poštovní přihrádky, tj. s rozměry 32 x 24 x 2 cm s hmotností do 1 kg, je 1,13 Kč bez DPH.

V rámci provedených důkazů na ústních jednáních, a to Záznamem z kontroly a Doplněním č. 1 Záznamu z kontroly byla také kalkulovaná cena na manipulaci se zásilkou, která se rozměrově nevejde do poštovní přihrádky. Do této ceny se promítly zvýšené náklady s takovou nadrozměrnou zásilkou. Jedná se zejména o tyto činnosti: pořizování listovních zásilek do PC, tisk výzev, které se vkládají do přihrádek, uložení zásilek v prostoru pobočky a jejich následný výdej. Tento náklad obsahuje osobní náklady na přepážkového pracovníka a související náklady odvozené od časových norem na jednotlivé dílčí operace a ocenění normovaných časů a dále režijní náklady. Xxxx za manipulaci se zásilkou, která se rozměrově nevejde do poštovní přihrádky, byla stanovena na 18,67 Kč bez DPH. Vzhledem k novým skutečnostem, kdy navrhovatel nově nepožaduje předávat odpůrci zásilky s většími rozměry do poštovních přihrádek, nebyla již cena za tyto „nadrozměrné zásilky“ v Ceníku uvedena.

K požadovanému přístupu k databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách:

Při kalkulaci ceny přístupu k databázi Český telekomunikační úřad uvažoval s předáním databáze, která bude obsahovat informace o všech adresátech, kteří mají sjednánu alespoň jednu ze čtyř uvedených služeb: dosílka, odnáška, odnáška s poštovní přihrádkou, dodávací schrána. Český telekomunikační úřad zohlednil náklady proporčně, podle využití zařízení používaných pro potřeby databáze a také podle množství údajů, které jsou uloženy v databázi a jsou nezbytné pro přistupující provozovatele.

Cena databáze je kalkulována ve dvou formách, jednak jako jednorázová cena za předání první ucelené databáze s údaji platnými k datu předání pro jednoho přistupujícího

provozovatele, a jednak jako cena za předání jednotlivých údajů sloužících jako aktualizace této databáze.

Kalkulace nákladů na pořízení databáze se skládá z poměrné části nákladů na technické části (hardware a software) a z obsahové části (údaje o adresátech, kteří mají zřízenou některou ze služeb: dosílka, odnáška, odnáška zároveň s pronájmem poštovní přihrádky anebo mají zřízenou dodávací schránu). Předpokladem je, že všechny aktuálně platné záznamy o těchto čtyřech službách budou předávány společně. Databáze bude zaslána elektronicky v šifrovaném souboru, dálkový přístup nebyl uvažován ani kalkulován.

V případě zřízení nebo aktualizace nového záznamu, zašle odpůrce tuto aktualizaci přistupujícím provozovatelům, přičemž cena se bude odvíjet od počtu zaslaných nových záznamů. Aktualizace budou zasílány elektronickou formou na denní bázi. Aktualizace budou obsahovat stavy záznamu: I – nový záznam, D – smazaný záznam, U – aktualizovaný záznam. Zaslání informace o smazání záznamu (D) je zdarma.

Náklady na technickou část databáze se skládají z:

- zůstatkové ceny hardware a software, který souvisí jen s databází předávané v rámci přístupu k poštovní infrastruktuře, tzn., byl zohledněn poměr využívání HW a SW na databázi;

- poměrné části nákladů na vývojářské práce (zajištění základní funkcionality pro přepis písemných formulářů do databáze);

- interních nákladů na provoz databáze:

opoměrná část provozních nákladů databáze (provoz, tj. např. elektrická energie, bezpečnost, datové přenosy a dále opravy a údržba),

onáklady na programování výstupu (jedná se o náklady na vytvoření a zaslání databáze přistupujícím provozovatelům),

onáklady na kontrolu výstupu (jedná se o náklady na administrátora provádějící kontrolu a dohled nad přenosy dat).

- režie útvaru IT a podíl celopodnikové režie.

Náklady zohledňující pořízení databáze jsou kalkulovány jako podíl nákladů na jednoho přistupujícího provozovatel. Celkové náklady na pořízení databáze byly v prvním kroku rozděleny podle obsahu databáze, tj. podle poměru všech záznamů v databázi a počtu aktuálně platných záznamů o službách, které souvisejí s přístupem k poštovní infrastruktuře (dosílka, odnáška, odnáška s poštovní přihrádkou a dodávací schrána). Tyto náklady byly dále rozděleny počtem využívajících provozovatelů.

V dalším kroku se do kalkulace nákladů připadajících na jednotlivé provozovatele poštovních služeb promítla míra využití informací vztahujících se k dané službě jednak pro odpůrce a jednak pro přistupující provozovatele, tzn., náklady databáze, vypočtené v prvním kroku, byly dále sníženy podle počtu řádků a sloupců, které jsou nezbytné pro přístup k poštovní infrastruktuře. To znamená, že dílčí informace, které využívá pouze odpůrce, nebyly do kalkulace nákladů na přístup k databázi promítnuty.

Náklady na programování výstupu (tj. náklady na vytvoření kopie databáze a její zaslání přistupujícím provozovatelům) byly rozděleny mezi dva přistupující provozovatele.

Náklady aktualizace databáze zahrnují:

- náklady na zpracování žádosti o službu a zadání údajů ze žádosti do systému APOST. Jedná se o osobní náklady na přepážkového pracovníka (hodinová sazba nákladů zjištěných z účetního systému) a související náklady odvozené od časových norem na jednotlivé dílčí operace a ocenění normovaných časů,

- režii, ve výši celopodnikové režie, režii na řízení/supervizi v provozu a směnový čas, tj. nezbytný čas pro přípravu výkonu.

Při vyčíslení nákladů na pořízení záznamu do databáze vycházel Český telekomunikační úřad z norem práce uvedených ve sbornících norem České pošty, s.p./odpůrce. Konkrétně byla použita norma č. 129 – Dosílka, která nejlépe odpovídá všem činnostem při pořizování záznamu do databáze. Celkové náklady aktualizace jednoho záznamu byly rozděleny mezi tři provozovatele (včetně odpůrce), kteří budou databázi využívat, přičemž byla zohledněna míra využití jednotlivých zaznamenaných informací.

Jednorázová cena za předání celé databáze byla vyčíslena ve výši 244 024 Kč bez DPH. Aktualizace databáze - vytvoření jednoho nového záznamu (označení I) a aktualizace stávajícího záznamu (označení U) činí 9,28 Kč bez DPH.

Cena za aktualizaci jednoho záznamu se hradí pouze při aktualizaci záznamů o službách odnáška, odnáška s poštovní přihrádkou a dodávací schrána. V případě zaslání aktualizace záznamu o službě dosílka, nebude vybírán žádný poplatek, neboť aktualizace je již hrazena v maloobchodní ceně služby dosílka (Změna místa dodání (Dosílka) – cena za projednání žádosti, evidenci a dosílání poštovních zásilek a poštovních poukázek).

Příloha č. 2 Soupis zásilek určených do poštovních přihrádek předávaných v rámci Smlouvy o přístupu ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury č. xxx (formulář)

Správní orgán nepovažuje za nutné, aby zásilky předávané navrhovatelem k dodání/vložení do poštovních přihrádek na konkrétní poště byly ještě tříděny podle typu zásilek, jak požaduje odpůrce. Kromě toho, že odpůrce tento svůj požadavek nepodepřel žádnou relevantní argumentací, považuje správní orgán toto rozlišení za nadbytečné a nedůvodné a zvyšující nároky na pracnost jak na straně navrhovatele, který by musel podle požadavku odpůrce třídit zásilky a zapisovat odděleně do formuláře, tak odpůrce, resp. pracovníka pošty, který by musel provádět kontrolu správnosti uvedeného soupisu předaných zásilek ve formuláři.

Podle názoru správního orgánu je dostatečné rozlišení zásilek předávaných ke vložení do poštovních přihrádek, zda se jedná o zásilku standardní, kterou je podle uvedených rozměrů možno bez dalšího vložit do poštovní přihrádky. Vzhledem k tomu, navrhovatel tvrdil, že do poštovních přihrádek bude požadovat jen vložení zásilek s maximálními rozměry 32 x 24 x 2 cm s hmotností do 1 kg, tedy zásilky u nichž je odpůrcem deklarováno, že se do poštovní přihrádky vejdou, a že zásilky s většími rozměry nebude pracovník příslušné pošty přebírat, resp. je vrátí rovnou pracovníkovi navrhovatele, tak byl pro usnadnění přejímání zásilek určených ke vložení do poštovních přihrádek upraven formulář „Soupis zásilek určených do poštovních přihrádek předávaných v rámci Smlouvy o přístupu ke zvláštním službám a prvkům poštovní infrastruktury č. xxx“ tak, že obsahuje pouze údaj o počtu předaných zásilek na konkrétní poště s maximálními rozměry 32 x 24 x 2 cm s hmotností do 1 kg.

K tvrzením a námitkám uváděným navrhovatelem

V průběhu řízení uplatňoval navrhovatel v podstatě 2 typy zásadních námitek, a to námitky týkající se ceny za požadovaný přístup a námitky týkající se nemožnosti seznámit se v průběhu řízení s podklady, na základě kterých byla stanovena nákladově orientovaná cena za požadovaný přístup k poštovní infrastruktuře.

K námitkám týkajícím se cen považoval správní orgán pro objasnění metodiky pro výpočet nákladově orientovaných cen za požadovaný přístup za nutné uvést následující.

Nad rámec již výše uvedeného v části Cena a pro lepší pochopení věci, je třeba obecně doplnit, že nákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk a která se stanovuje tak, aby zajistila návratnost

investic v přiměřeném časovém období a přiměřená rizika. Nákladově orientovaná cena se vztahuje ke konkrétnímu subjektu a jeho vynaloženým nákladům. Tyto náklady se ověřují z hlediska jejich výše a účelnosti na výstupech z účetní evidence (finanční účetnictví) a oddělené evidence nákladů a výnosů, která je vedena tak, že jsou sledovány náklady nejen v druhovém členění (např. náklady na materiál, osobní náklady, odpisy), ale především v členění podle účelu vynaložení. To znamená, že oddělená evidence zajišťuje evidenci nákladů z hlediska činností nutných pro fungování poštovní sítě. Oddělená evidence tedy umožňuje identifikovat náklady na jednotlivé aktivity nezbytné na poskytnutí přístupu do poštovní infrastruktury. Tím, že nákladově orientovaná cena se odvozuje od nákladů vedených v oddělené evidenci, je zároveň zajištěno to, že náklady nebudou přiřazovány duplicitně. Součet přiřazených nákladů v oddělené evidenci se totiž musí rovnat nákladům vykázaným v rámci roční účetní závěrky ve výkazu zisku a ztráty. Náklady ve finančním účetnictví a v oddělené evidenci vyjadřují jednorázově spotřebované zdroje (materiál, služby, lidská práce) v daném konkrétním účetním období. Přiřadit náklady do období, ve kterém byly vynaloženy a se kterým souvisejí, patří k základním zásadám účetnictví. Jak vyplývá z výše uvedeného, stanovení nákladově orientované ceny nemůže být hypotetickým cvičením s čísly a teoretickými vstupy, ale musí být řádně a jednoznačně podloženo podklady z účetní evidence a oddělené evidence nákladů a výnosů. Účelnost vynaložených nákladů nelze zjistit jiným způsobem než z oddělené evidence.

Rovněž při posuzování efektivnosti a účelovosti vynaložených nákladů, resp. zda nebylo možné požadovaného efektu (zajištění přístupu) dosáhnout jinak a levněji, je třeba vycházet z toho, že držitel poštovní licence (odpůrce), do jehož sítě (infrastruktury) požaduje navrhovatel přístup, byl pro poskytování základních služeb vybrán právě proto, že byl schopen splnit všechny zákonné požadavky, zejména rozsah pobočkové sítě. V době udělování poštovní licence, která stanovila odpůrci povinnost poskytovat základní služby, nebyl žádný jiný poskytovatel poštovních služeb schopen naplnit zákonné požadavky na poskytování všech základních služeb. Právě s ohledem na kvalitativní požadavky, zejména požadavek rozsáhle pobočkové sítě pro zajišťování základních služeb je uložení povinnosti poskytovat všechny základní služby právě jedním operátorem efektivní. V takovéto situaci náklady jedné pobočkové sítě jsou alokovány na všechny služby, dochází tak k nejnižším průměrným jednotkovým nákladům a rovněž tak je umožněno dosáhnout maximálně možných úspor z rozsahu a sortimentu. Samotná liberalizace trhu (existence soutěžitelů, konkurentů na trhu) nutí subjekty působící na trhu chovat se co nejefektivněji a pravidla nastavená pro alokaci nákladů a limity pro úhradu čistých nákladů vedou i odpůrce, tedy Českou poštu, s.p. k co nejefektivnějšímu přístupu při vynakládání nákladů. Správní orgán tak neshledává možnost odpůrce chovat se neefektivně. Poštovní licence byla udělena na časově ohraničené období, konkrétně na pět let, a platí do konce roku 2017. Na další období je dle zákona o poštovních službách vyhlášeno výběrové řízení na poskytovatele základních služeb, přičemž bude vybrán uchazeč, který nejlépe vyhoví všem zákonným požadavkům na poskytování základních služeb. Jedním z hodnotících kritérií je i kritérium efektivity poskytování základních služeb. Tím, že byl nebo bude vybrán nejvhodnější uchazeč, je opět (i nad rámec výše uvedeného) zaručeno, že veškeré náklady budou vynakládány efektivně. Navrhovatel k Doplnění č. 1 Záznamu z kontroly ze dne 27. května 2016 uvedl, že předmětný záznam z kontroly i jeho doplnění jsou zcela nepřezkoumatelné, když z nich není zřejmé, z jakých konkrétních skutečností správní orgán vycházel. Dle mínění navrhovatele by bylo nezbytné jednotlivá tvrzení správního orgánu doplnit například o údaje o tom, jaké částky a v jakém období byly odpůrcem vynaloženy na pořízení klíčů, jak byly tyto vyúčtovány atd., přičemž v záznamu ze státní kontroly by bylo potřeba uvést výčet dokladů, které správní orgán při této kontrole měl k dispozici, jejichž správnost ověřil a z nichž vycházel (faktury, dodací listy atd.). Navrhovatel toto zdůrazňuje zejména z důvodu, že z vyjádření pracovníků správního orgánu při ústním jednání vyplynulo v podstatě to, že správní orgán předmětné informace účetního charakteru pouze přejal od odpůrce, a jedná se tedy o nijak neověřená tvrzení odpůrce, nikoliv o důkaz použitelný v tomto řízení.

K tomu je třeba uvést, že v Doplnění č. 1 Záznamu z kontroly je jasně napsáno, z jakých podkladů vycházela cena za předání jednoho kusu klíče od víka stanoviště k dodávacím schránám. Cena za předání klíče zahrnuje pořizovací cenu daného typu klíče a náklady na zajištění vyhotovení duplikátu jednoho klíče k víku od jednoho stanoviště. Pořizovací cena byla doložena účtenkami (klíč FAB a Fator) nebo vlastním zjišťováním ČTÚ (klíč Ronis), následně byly ceny doložené účtenkami ověřované vlastním zjišťováním kontrolního orgánu (místní železářství a výrobny klíčů, ceny na internetu). Pro doplnění lze uvést, že ceny klíčů byly porovnávané i s průzkumem, který předložila společnost Mediaservis, s.r.o. na ústním jednání dne 26. července 2016 vě věci vedné pod čj. ČTÚ- 7 312/2014-606. Toto ověřování probíhalo v rámci zmiňované kontroly, kde kontrolujícím byl Český telekomunikační úřad a kontrolovanou osobou byl držitel poštovní licence. Veškeré podklady ověřování jsou součástí spisu o kontrole čj. ČTÚ-19 171/2015-611. Na základě těchto ověření a porovnávání nebyly zjištěny významné odchylky mezi průměrnou cenou z průzkumu společnosti Mediaservis,s.r.o. zjišťováním kontrolního orgánu a doloženými účtenkami odpůrce. V kalkulaci byla proto použita cena dle doložených účtenek (klíč FAB a Fator). K pořizovací ceně klíče byly připočteny náklady na zajištění vyhotovení duplikátu, tj. náklady zaměstnance Odpůrce, který zajistí sběr klíčů, odvoz do zámečnictví a předání duplikátů navrhovateli. Částky pořizovacích cen jednotlivých typů klíčů jsou v Doplnění č. 1 Záznamu z kontroly uvedeny, taktéž jako i konečné ceny za předání klíčů dle místa předání.

K námitce navrhovatele, že zcela zásadním faktem je, že se cena klíče od víka stanoviště k dodávacím schránám uvedená Záznamu z kontroly a v jeho doplnění výrazně liší, a to bez jakéhokoli zjevného důvodu a k námitce, že cena za klíče byla nepochopitelně určena prostým aritmetickým průměrem mezi cenami za různé typy klíčů, bez ohledu na to, jaký je skutečný počet klíčů a kterého typu. Proto je zřejmé, že cena za předání klíčů byla nesprávně kalkulována v původním záznamu z kontroly, ale nemá možnost si ověřit, správnost ani jednoho z uvedených údajů (původně stanovená cena v Záznamu z kontroly a nově stanovená cena v Doplnění č. 1 Záznamu z kontroly), tj. resp. nemůže si ověřit správnost žádné skutečnosti uvedené v záznamu z kontroly.

K tomu je třeba uvést, že cena klíče v původním Záznamu z kontroly (květen 2016) vycházela z konkrétního případu pořízení duplikátu klíče, který se aktuálně vyhotovoval v době, kdy Česká pošta, s.p. připravovala kalkulaci. To znamená, že náklady, včetně nákladů vlastních pracovníků České pošty, s.p. odpovídaly konkrétní situaci. Na základě připomínek v souběžně vedeném správním řízením čj. ČTÚ-7 312/2014-606 uplatněných společností Mediaservis s.r.o., a k informaci odpůrce ze dne 26. 9. 2016 o typech klíčů k dodávacím schránám, když předal v rámci správního řízení soupis „Evidence klíčů k dodávacím schránám dle provozoven“, ze kterého je zřejmé, jaké typy „univerzálních“ klíčů jsou používány v rámci dep k dodávacím schránám, bylo přistoupeno ke zpřesnění kalkulace tak, aby co nejvíce postihla různé možnosti předání klíčů, které mohou v praxi existovat a aby odrážela variantně i vzniklé náklady, neboť nová kalkulace se může odvíjet od různých pořizovacích cen jednotlivých typů klíčů a různých způsobů předání duplikátů a zároveň by měla zahrnovat zprůměrované vlastní náklady odpůrce/České pošty s.p.vynaložené na zajištění duplikátu (průměrný čas strávený těmito činnostmi, průměrné náklady na pracovníka i na související činnosti, které vykonává při zajištění duplikátu).

Jak je uvedeno v Doplnění č. 1 Záznamu z kontroly, nové kalkulace vycházejí z účtenek podle všech používaných typů klíčů. V rámci kontroly byly odpůrcem doloženy účtenky za klíč FAB a Fator, jejichž cena byla rovněž v rámci konroly ověřována dle dostupných zdrojů (místní železářství a výrobny klíčů, ceny na internetu a porovnávané s průzkumem, který v rámci souběžně vedeného řízení předložila spol. Mediaservis s.r.o. Jelikož u klíče typu jiný (=Ronis) nebyla doložena žádná faktura ani účtenka za pořízení, provedl kontrolní orgán vlastní průzkum k určení ceny tohoto klíče. Následně byla kalkulace klíčů zpřesněna tak, aby zohlednila rozdílné náklady, které vznikají odpůrci v souvislosti s různými formami předání duplikátů klíčů. Pořizovací ceny klíčů použité v kalkulaci odpovídají ceně klíčů uvedené v důkazu navrhovatele. Na základě těchto porovnávání

nebyly zjištěny významné odchylky mezi průměrnou cenou z průzkumu navrhovatele, zjišťováním kontrolního orgánu a doloženými účtenkami odpůrce. K pořizovací ceně klíče byly připočteny náklady na zajištění vyhotovení duplikátu, tj. náklady zaměstnance odpůrce, který zajistí sběr klíčů, odvoz do zámečnictví a předání duplikátů navrhovateli.

K námitkám týkajícím se nemožnosti seznámit se v průběhu řízení s podklady, na základě kterých byla stanovena nákladově orientovaná cena z požadovaný přístup k poštovní infrastruktuře, je třeba uvést, že podklady pro stanovení nákladově orientovaných cen za požadovaný přístup k poštovní infrastruktuře byly získány Českým telekomunikačním úřadem, co by kontrolním orgánem, v rámci kontroly nákladové orientace cen za požadovaný přístup. Kontrola byla vedena podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) a na základě § 36a odst. 1 písm. d) zákona o poštovních službách. Kontrolujícím orgánem byl Český telekomunikační úřad a kontrolovaným subjektem odpůrce (Česká pošta, s.p.). Povinností kontrolujícího je zjistit stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly a v závislosti na povaze kontroly doložit kontrolní zjištění potřebnými podklady. Po ukončení kontroly byl vyhotoven protokol a také záznam z kontroly, který obsahoval kalkulaci cen za požadovaný přístup, a tímto záznamem z kontroly vč. jeho doplnění byl navrhovatel seznámen na proběhlých ústních jednáních v tomto správní řízení. Navrhovateli nesvědčí žádné zákonné oprávnění/zmocnění kontrolovat kalkulaci nákladové orientace cen, jež byla předmětem kontroly. Kontrola ve smyslu kontrolního řádu je prováděná státním orgánem za účelem ověření správnosti plnění zákonných povinností. Závěry tohoto orgánu v podobě Záznamu z kontroly a Doplnění č. 1 Záznamu z kontroly pak jsou relevantním podkladem pro případná další řízení v jiných věcech či před jinými orgány, kde nemůže být prováděn jejich přezkum. Je tyto závěry tedy třeba považovat za dostatečný podklad i pro rozhodnutí v této věci.

K prokázání jednotlivých položek uvedených v Záznamu z kontroly ze dne 27. května. 2016, a i k jeho doplnění v Doplnění č. 1 je třeba uvést, že veškeré podklady k uvedeným cenám byly předmětem kontroly Českého telekomunikačního úřadu na základě zákona o poštovních službách a zákona o kontrole, kdy kontrolovanou osobou byl držitel poštovní licence/odpůrce. Český telekomunikační úřad jako regulátor poštovních služeb, kompetentní správní orgán podle § 36a odst. 1 písm. d) zákona o poštovních službách, ověřil náklady odpůrce, a je plně v jeho kompetenci, aby posoudil, zda ceny za přístup k poštovní infrastruktuře jsou cenami nákladově orientovanými v souladu s definicí uvedenou v § 33 odst. 5 zákona o poštovních službách. Podrobnosti o nákladech, které jsou zahrnuty do nákladově orientovaných cen a které byly ověřeny v rámci kontroly, jsou obsaženy v Záznamu z kontroly ze dne 27. května 2016 a v Doplnění č. 1 k tomuto záznamu ze dne

8. listopadu 2016.

Při kalkulaci nákladů na přístup k poštovní infrastruktuře se vycházelo z ustanovení poštovní směrnice a zákona o poštovních službách. Poštovní směrnice v článku 11a popisuje, že členské státy zajistí přístup pro prvky poštovní infrastruktury za transparentních a nediskriminačních podmínek. V úvodu směrnice (bod 34 preambule) se zmiňuje sdílení nákladů (cost sharing) v souvislosti se zabezpečením efektivní hospodářské soutěže. V úvodu tohoto bodu preambule je výslovně uvedeno: „V prostředí, v němž několik poštovních podniků poskytuje služby v oblasti všeobecných služeb, je vhodné od všech členských států požadovat, aby posoudily, zda by některé prvky poštovní infrastruktury nebo některé služby obecně poskytované poskytovateli všeobecných služeb neměly být zpřístupněny jiným provozovatelům poskytujícím obdobné služby, s cílem podporovat účinnou hospodářskou soutěž nebo chránit všechny uživatele zajištěním celkové kvality poštovních služeb.“ V tomto případě jiným provozovatelem poskytujícím obdobné služby je navrhovatel a poskytovatelem všeobecných služeb (univerzálních, základních) je odpůrce. Sdílení nákladů na prvky poštovní infrastruktury má tudíž v první řadě podporovat účinnou hospodářskou soutěž. Proti podpoře hospodářské soutěže by naopak bylo, kdyby náklady na prvky poštovní infrastruktury nesl pouze jeden operátor.

Ani ze samotného textu směrnice (článek 11a) ani z bodu 34 preambule nevyplývá, že by náklady na přístup k poštovní infrastruktuře měly být pouze čisté přírůstkové. Jak vyplývá z Doplnění č. 1 Záznamu z kontroly náklady na pořízení dodávací schrány vynaložené v minulosti nejsou do kalkulace zahrnuty vůbec, protože držitel poštovní licence dodávací schrány neodepisuje, ale účtuje je přímo do spotřeby, tudíž navrhovatel ušetří sdílení těchto nákladů. Jak je uvedeno výše, poštovní směrnice hovoří o sdílení nákladů na poštovní infrastrukturu, právě z důvodu zabránění nerovným podmínkám hospodářské soutěže. Smyslem přístupu k poštovní infrastruktuře je právě zpřístupnění těchto prvků ostatním poštovním operátorům, kteří tak ušetří značné náklady na vybudování vlastní infrastruktury a podílí se jen na stávajících nákladech již vybudovaných prvcích poštovní infrastruktury. Provozní náklady (opravy, udržování) jsou proto náklady přístupu k poštovní infrastruktuře. Jak již bylo uvedeno, tyto náklady byly rozděleny podle podílu na trhu jednotlivých operátorů, tudíž navrhovatel nese jen velmi malou část těchto nákladů.

K určení podílu jednotlivých osob (provozovatelů poštovních služeb) na trhu poštovních služeb na nákladech za přístup k dodávacím schránám přistoupil správní orgán tak, že využil rozdělení trhu podle podílu listovních zásilek do 2 kg, a to z důvodu, že se nepodařilo v průběhu správního řízení zjistit, kolik zásilek navrhovatel předpokládá vkládat do dodávacích schrán. Proto byly použity údaje o počtech listovních zásilek do 2 kg za rok 2015 z elektronického sběru dat (ESD), kde jsou tyto údaje každoročně povinně vykazovány každým poštovním operátorem. Jelikož se předpokládá využití schrán třemi operátory, ve výpočtu ceny je zohledněna intenzita využití dodávacích schrán těmito třemi operátory a to, jak je uvedeno výše, formou rozdělení nákladů na přístup k dodávacím schránám podle podílů jednotlivých operátorů na trhu listovních zásilek do 2 kg, které bude možno vkládat do dodávacích schrán. Cenu za přístup k dodávacím schránám bude možné upravovat podle aktuálních ročních podílů na trhu listovních zásilek dle vykazovaných údajů v ESD. Rozdělení nákladů na dodávací schrány podle míry jejich využití je zcela relevantní při nerovnoměrném podílu přistupujících operátorů na trhu listovních zásilek. Opotřebení dodávací schrány je spojeno s jejím používáním, tedy počtem doručovaných zásilek, a proto provozovatel, který doručuje víc listovních zásilek, by se měl na nákladech přístupu k dodávacích schrán podílet větší mírou (v tomto případě odpůrce/Česká pošta, s.p.). Navrhovatel má oproti odpůrci) mnohem menší podíl na trhu listovních zásilek do 2 kg, které bude možno vkládat do dodávacích schrán. Proto je rozdělení dle podílu na trhu listovních (poštovních) zásilek v zájmu navrhovatele. Navíc údaje o počtu neadresných zásilek (s výhradou, že tyto zásilky nesleduje režim zákona o poštovních službách) ani údaje o počtu poštovních zásilek dodávaných do dodávacích schrán nejsou samostatně sledované v údajích předávaných Českému telekomunikačnímu úřadu ve formuláři CP15, tudíž i případně sdělené údaje odpůrcem by nebyly ověřitelné. K námitce navrhovatele, že nemůže být odpůrcem omezován, jak bude využívat dodávací schrány, tedy i pro neadresní zásilky správní orgán uvádí že se s touto námitkou vypořádal výše, v odůvodnění smlouvy. Správní orgán zdůrazňuje, že podle § 34 zákona o poštovních službách se přístup k prvkům poštovní infrastruktury vztahuje pouze a výhradně na poskytování poštovních služeb dalšími provozovateli, jak bylo uvedeno výše. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že správní orgán je oprávněn rozhodnout jen o právech a povinnostech stran sporu, které se týkají poštovních služeb, neadresné zásilky (letáky) svým charakterem (nemají uvedeného konkrétního adresáta s jeho adresou) nelze proto zařadit mezi zásilky podléhající režimu zákona o poštovních službách. Podle správního orgánu však nic nebrání tomu, aby si navrhovatel s odpůrcem dohodl možnost vkládání neadresných zásilek do dodávacích schrán.

Naopak náklady na přístup k databázím byly rozděleny rovnoměrně (na tři provozovatele) a důvody proč byl zvolen tento jsou uvedeny podrobně v Doplnění č. 1 Záznamu z kontroly vč. jednotlivých kroků výpočtu těchto cen. V tomto doplnění je uvedeno, že krácení nákladů probíhalo v několika krocích.

1. V prvním kroku správní orgán ověřil celkové náklady na Databázi, tyto náklady jsou rozepsány na stránce 5 Doplnění č. 1 Záznamu z kontroly (náklady na technickou část) – dále jen „Celkové náklady“.

2. Celkové náklady databáze byly rozděleny podle kapacity databáze, tj. podle poměru všech záznamů v databázi a počtu aktuálně platných záznamů o službách, které souvisejí s přístupem k poštovní infrastruktuře (dosílka, odnáška, odnáška s poštovní přihrádkou a dodávací schrána) – dále jen

„Celkové náklady přístupu“. Do kalkulace tedy nebyly zahrnuty náklady na informace, které se nachází v databázi, ale nejsou pro přístup k prvkům poštovní infrastruktury relevantní. Odpůrce vede databázi adresátu, která obsahuje údaje o zřízených službách dle formuláře „Opatření adresáta“ zveřejněného na adrese: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx/00000/000000/xxxxxx_xxxxxxxx.xxx/0x000 afe-0cbf-422f-8809-6059cf893cd0. Tento formulář obsahuje deset služeb, které si adresát může zvolit. Záznam o tom, které konkrétní služby adresát má a v jakém časovém období je pak zanesen do elektronické databáze. Podle zákona o poštovních službách mají přistupující provozovatelé nárok na přístup jen k některým z těchto služeb (dosílka, odnáška, odnáška s poštovní přihrádkou, dodávací schrána). Jedná se o čtyři služby z deseti ve zmíněném formuláři, proto do kalkulace nákladů na přístup byly zahrnuty pouze náklady související se záznamy o těchto čtyřech službách.)

3. Celkové náklady přístupu byly dále rozděleny počtem využívajících provozovatelů (3). – dále jen „Náklady na jednoho provozovatele“.

4. Náklady na jednoho provozovatele byly dále krácené podle využitelnosti údajů (o dotčených službách) pro přístup do sítě. V Doplnění k záznamu z kontroly je to uvedeno větou: „V dalším kroku se promítlo využití informací vztahujících se k dané službě jednak pro Českou poštu a jednak pro přistupující provozovatele, tzn., náklady databáze byly dále sníženy podle počtu řádků a sloupců, které jsou nezbytné pro přístup k poštovní infrastruktuře.“ Tzn., byly zohledněny jen ty informace v záznamech o předmětných čtyřech službách, které jsou potřebné pro přístup do infrastruktury, tzn. ostatní informace, které mají jen doplňující charakter použitelný jen pro Odpůrce (např. kód objektu) nebyly do kalkulace přístupu zahrnuty.

Postupem dle bodů 1 – 4 pak byly vyčísleny náklady na jednoho přistupujícího provozovatele.

Z uvedeného jasně vyplývá, že náklady připadající na přistupujícího provozovatele jsou jednoznačně nižší než jedna třetina a největší část nákladů na databázi připadá na odpůrce, protože např. u jeho „třetiny“ nedochází ke krácení podle bodu 4.

Je třeba zdůraznit, že při kalkulaci nákladů na předmětný přístup k prvkům poštovní infrastruktury bylo postupováno transparentně, postup výpočtu je popsán v provedených důkazech, tj. v Záznamu z kontroly ze dne 27. 5. 2016 a v jeho Doplnění ze dne 8. 11. 2016, a nediskriminačně tím, že cena byla kalkulována tak, aby každý provozovatel poštovních služeb platil jen za to, co je pro něj využitelné. Je třeba dále zdůraznit, že přistupující provozovatel bude platit za informaci, a ne za to, do jaké míry tuto informaci využije. Informace z databáze totiž provozovatel poštovních služeb potřebuje bez ohledu na množství doručovaných zásilek. Při rozdělení nákladů na databáze podle míry využití, resp. podle podílu na trhu jednotlivých provozovatelů nebylo možno využít. Oba další přistupující provozovatelé deklarují dodávání poštovních zásilek do 2 kg na celé území České republiky, tedy potenciální zákazníci, kterým navrhovatel hodlá doručovat, jsou z celé ČR. Navrhovatel i odpůrce jsou v tomto rovnocennými subjekty, každý z nich potřebuje k úspěšnému doručování na celém území České republiky úplnou databázi s platnými údaji. Aktuální počet zákazníků na to nemá vliv. (V této souvislosti by bylo možné uvést příklad dvou taxikářů, kdy každý z nich si ke své činnosti musí pořídit navigaci, a je jen na každém z nich, kolik zákazníků obslouží.) Z výše uvedeného tedy plyne, že není přímá souvislost mezi počtem zásilek a databázi s informacemi o adresátech.

Náklady na vytvoření a údržbu předmětných databází jsou v současnosti odpůrcem rozpuštěny v ceně poštovních služeb poskytovaných odpůrcem, protože odpůrce dosud neposkytoval službu přístupu k jednotlivým prvkům poštovní infrastruktury. Podle oddělené evidence nákladů a výnosů, kterou je podle § 33a zákona o poštovních službách povinen držitel poštovní licence vést, musí být náklady přiřazeny k těm službám, které držitel aktuálně poskytuje. Výsledky této oddělené evidence nákladů a výnosů odpůrce předkládá každoročně Českému telekomunikačnímu úřadu, který je využívá mimo jiné ke kontrole nákladové orientace cen základních služeb. V okamžiku poskytnutí přístupu do poštovní infrastruktury se část nákladů v oddělené evidenci nákladů a výnosů dnes alokovaných na poskytované poštovní služby přesune do nákladů na přístup k poštovní infrastruktuře (viz řádek 38 tabulky č. 3, která je přílohou vyhlášky č. 465/2012 Sb.). Držitel poštovní licence musí v nové situaci znovu vyhodnotit, zda plní povinnost nákladové orientace cen základních služeb. Český telekomunikační úřad pak má pravomoc kontrolovat, zda zisk na základní služby nebo služby přístupu k poštovní infrastruktuře není vyšší než přiměřený.

Základní principy kalkulace nákladů jsou popsány v provedeném důkazu - Záznamu z kontroly str. 1 a str. 2. Z tohoto podrobného popisu je zřejmé, že součástí ceny jsou skutečně vynaložené náklady, které byly podle zásad vedení oddělené evidence nákladů a výnosů a podle schválených pravidel (viz Rozhodnutí o pravidlech) odpůrce přiřazeny na ty prvky poštovní infrastruktury, které se využívají pro přístup k poštovní infrastruktuře. Nákladově orientovanou cenou podle § 33 zákona o poštovních službách se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk a která se stanovuje tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a zohlednila příslušná rizika.

S námitkami odpůrce uváděnými v průběhu správního řízení se správní orgán vypořádal na začátku odůvodnění svého rozhodnutí (za hvězdičkami) a v rámci konkrétního odůvodnění úprav znění Smlouvy o přístupu. Další tvrzení a navržené důkazy stranami sporu, se kterými se správní orgán v tomto odůvodnění rozhodnutí výslovně nevypořádal, nepovažoval v daném sporu za relevantní, a proto se jimi podrobněji nezabýval.

Nad rámec věcného posouzení je třeba doplnit, že předmětem sporu byl přístup k prvkům poštovní infrastruktury, se kterým nebyly na stranách účastníků řízení dosud žádné zkušenosti. Dosud nebyla uzavřena žádná smlouva o přístupu, která by tuto problematiku řešila a ani odpůrce dosud nezveřejnil referenční nabídku s uvedením podmínek, za jakých bude přímý přístup dalších provozovatelů k předmětným prvkům poštovní infrastruktury realizován, a proto byly až v průběhu správního řízení řešeny některé základní otázky.

K části II. výroku rozhodnutí, týkající se náhrady nákladů řízení správní orgán uvádí s ohledem na skutečnost, že nebylo možno návrhu navrhovatele plně vyhovět, a protože nelze posoudit, kdo měl ve věci větší úspěch, nezbývalo, než rozhodnout ve smyslu § 141 odst. 11 správního řádu tak, že se náhrada nákladů řízení žádnému účastníku řízení nepřiznává a že každý účastník řízení si nese své náklady, které mu s tímto řízením vznikly.

Na základě uvedeného jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí

Poučení

Proti rozhodnutí lze podat rozklad ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí k Radě Českého telekomunikačního úřadu, prostřednictvím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu.

Rozklad je možno učinit písemně na adresu: Český telekomunikační úřad, odbor legislativní a právní, pošt. přihrádka 00, 000 00 Xxxxx 000, nebo ústně do protokolu. Písemné vyhotovení rozkladu se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis.