Článek 1

Článek 1

Založení a vznik akciové společnosti

1) Akciová společnost TOMA , a.s. {dále jen společnost} byla založena ve smyslu § 15, § 25, § 62 a dalších ustanovení zákona č. 104/1990 Sb. o akciových společnostech jednorázově zakladatelským plánem Obuvnického průmyslu Svit, a.s. Zlín ze dne 18. 3. 1991.

2) Společnost vznikla dne 31. 3. 1991 zápisem do obchodního rejstříku.

3) Společnost je založena na dobu neurčitou.

Článek 2

Obchodní firma (dále jen firma) a sídlo společnosti

1) Firma společnosti zní: TOMA, a.s.

2) Spisová značka: oddíl B, vložka 464 vedená u Krajského soudu v Brně

3) IČ: 18152813

4) Sídlo společnosti: Otrokovice, tř. T. Bati 1566, okres Zlín, PSČ 765 82

Článek 3

Předmět podnikání společnosti

1) zpracování kůží a kožešin

2) silniční motorová doprava osobní a nákladní

3) provozování dráhové vlečky

4) zámečnictví

5) koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej

6) výroba chemických polotovarů a materiálů pro koželužské a kožedělné účely

7) výzkumněvývojová činnost v oboru technologií strojů a zařízení

8) kopírovací práce

9) nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)

10) ubytovací služby

11) podniky zajišťující ostrahu majetku a osob

12) výroba stlačeného vzduchu a filtrované vody

13) poskytování vzdělávacích aktivit

14) činnost státem akreditované zkušební laboratoře

15) testování, měření, analýzy

16) realitní činnost

17) zprostředkování služeb

18) technickoorganizační činnost v oblasti požární ochrany

19) pronájem a půjčování věcí movitých

20) opravy silničních vozidel

21) opravy pracovních strojů

22) provozování neveřejného telekomunikačního zařízení

23) podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady

24) provozování vodovodů a kanalizací

25) správa a údržba nemovitostí

26) vodoinstalatérství, topenářství

27) poskytování technických služeb

28) technické činnosti v dopravě

29) montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení

30) poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software

31) zpracování dat, služby databank, správa sítí

32) provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy.

Článek 4

Výše základního kapitálu společnosti a způsob splácení emisního kursu akcií

1) Základní kapitál společnosti činí 1 477 266 000,- Kč {slovy jedna miliarda čtyřistasedmdesátsedm milionů dvěstěšedesátšest tisíc korun českých}.

2) Základní kapitál společnosti uvedený v předcházejícím odstavci tohoto článku byl ke dni vzniku společnosti splacen vkladem zakladatele uvedeným v zakladatelské listině.

3) Upisují-li se akcie na zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady, je upisovatel povinen splatit emisní kurs upsaných akcií na zvláštní účet u banky dle příslušného ustanovení zákona č. 513/1991 Sb.,Obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“).

Článek 5

Počet a jmenovitá hodnota akcií, podoba, druh a forma akcií

1) Základní kapitál společnosti uvedený v článku 4 je rozdělen na 1 477 266 kmenových akcií na majitele.

2) Jmenovitá hodnota jedné akcie činí 1 000,- Kč.

3) Akcie jsou vydány v zaknihované podobě a jsou registrovaným účastnickým cenným papírem.

Článek 6

Počty hlasů spojené s jednotlivými akciemi

1) Hlasovací právo je spojeno s akcií. Každé akcii o jmenovité hodnotě 1000,- Kč přísluší jeden hlas.

Článek 7 Orgány společnosti

1) Orgány společnosti jsou:

a) Valná hromada.

b) Představenstvo.

c) Dozorčí rada.

Článek 8

Valná hromada – základní ustanovení

Naformátováno: Odrážky a číslování

1) Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Akcionář přítomný na valné hromadě má právo na vysvětlení i ohledně záležitostí týkajících se osob ovládaných společností.

2) Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný obraz o skutečnosti. Informace může být zcela nebo zčásti odmítnuta, jestliže z pečlivého podnikatelského uvážení vyplývá, že by mohlo její poskytnutí přivodit společnosti újmu nebo jde o důvěrnou informaci podle zvláštního právního předpisu anebo je předmětem obchodního tajemství společnosti nebo utajovanou skutečností podle zvláštního právního předpisu. Zda jde o takovou informaci, rozhoduje představenstvo. Odmítne-li představenstvo z uvedených důvodů informaci sdělit, může být informace vyžadována, jen pokud bude s jejím poskytnutím souhlasit dozorčí rada. Jestliže nesouhlasí s poskytnutím informace ani dozorčí rada, rozhodne o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud na základě žaloby akcionáře. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu informací.

3) Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden v oznámení o jejím konání, nebo v případě, že o rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis, je povinen doručit písemné znění svého návrhu nebo protinávrhu společnosti nejméně pět pracovních dnů přede dnem konání valné hromady. To neplatí, jde-li o návrhy na volbu konkrétních osob do orgánů společnosti. Představenstvo je povinno uveřejnit jeho protinávrh se svým stanoviskem, pokud je to možné, nejméně tři dny před oznámeným datem konání valné hromady.

4) Akcionář má právo uplatňovat své návrhy k bodům, které budou zařazeny na pořad jednání valné hromady, ještě před uveřejněním oznámení o svolání valné hromady. Představenstvo uveřejní návrh, který bude společnosti doručen nejpozději do 7 dnů před uveřejněním oznámení o svolání

valné hromady, spolu s oznámením o jejím svolání. Na návrhy doručené po této lhůtě se obdobně použije předchozí odstavec 4).

5) Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Akcionář nemusí vykonat hlasovací práva spojená se všemi jeho akciemi stejným způsobem; to platí i pro jeho zmocněnce.

6) Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách v určitém období. Má se za to, že osoba zapsaná v evidenci investičních nástrojů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů jako správce anebo jako osoba oprávněná vykonávat práva spojená s akcií, je oprávněna zastupovat akcionáře při výkonu všech práv spojených s akciemi vedenými na daném účtu, včetně hlasování na valné hromadě. Tato osoba se prokazuje výpisem z evidence investičních nástrojů nebo výpisem z evidence zaknihovaných cenných papírů;

7) Zástupce akcionáře na základě plné moci je povinen při příchodu na valnou hromadu odevzdat osobě pověřené společností plnou moc obsahující náležitosti dle předchozího odstavce. Podpis zastoupeného akcionáře na této plné moci musí být úředně ověřen. Zástupce právnické osoby odevzdá současně originál výpisu z obchodního rejstříku zastupované společnosti, ne starší než tři měsíce nebo jeho úředně ověřenou kopii. Kopie tohoto výpisu bude přílohou listiny přítomných akcionářů na valné hromadě.

8) Je-li zmocněncem akcionáře člen orgánů společnosti, musí být současně s oznámením o konání valné hromady uveřejněna informace, že zmocněnec oznámil v dostatečném předstihu před konáním valné hromady zastupovanému akcionáři veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů zmocněnce.

9) Pro posouzení, zda přítomné osoby jsou oprávněny zúčastnit se valné hromady, je rozhodující výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni. Rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je sedmý kalendářní den přede dnem konání valné hromady. Představenstvo je povinno nejpozději do dne konání valné hromady opatřit z evidence zaknihovaných cenných papírů výpis emise k rozhodnému dni.

10) Akcionář se účastní valné hromady na vlastní náklady.

11) Valné hromady se účastní členové představenstva a dozorčí rady.

12) Jestliže je na pořadu jednání valné hromady některý z bodů, o jehož rozhodnutí vyžaduje pořízení notářského zápisu, zajistí představenstvo k projednání tohoto bodu na valné hromadě přítomnost notáře.

13) O účasti dalších osob může rozhodnout představenstvo nebo člen představenstva pověřený zahájením a řízením valné hromady do doby zvolení předsedy valné hromady, dále pak předseda valné hromady. Tyto osoby však nehlasují, nemohou požadovat vysvětlení ani uplatňovat návrhy.

1) Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy.

Naformátováno: Odrážky a číslování

2) Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný obraz o skutečnosti. Informace může být zcela nebo zčásti odmítnuta, jestliže z pečlivého podnikatelského uvážení vyplývá, že by mohlo její poskytnutí přivodit společnosti újmu nebo jde o důvěrnou informaci podle zvláštního právního předpisu anebo je předmětem obchodního tajemství společnosti nebo utajovanou skutečností podle zvláštního právního předpisu. Zda jde o takovou informaci, rozhoduje představenstvo. Odmítne-li představenstvo z uvedených důvodů informaci sdělit, může být informace vyžadována, jen pokud bude s jejím poskytnutím souhlasit dozorčí rada. Jestliže nesouhlasí s poskytnutím informace ani dozorčí rada, rozhodne o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud na základě žaloby akcionáře. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu informací.

3) Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden v oznámení o jejím konání, nebo v případě, že o rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis, je povinen doručit písemné znění svého návrhu nebo protinávrhu společnosti nejméně pět pracovních dnů přede dnem konání valné hromady. To neplatí, jde-li o návrhy na volbu konkrétních osob do orgánů společnosti. Představenstvo je povinno uveřejnit jeho protinávrh se svým stanoviskem, pokud je to možné, nejméně tři dny před oznámeným datem konání valné hromady {viz článek 33 těchto stanov}.

4) Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně, v zastoupení v evidenci střediska cenných papírů registrovaným správcem anebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Zástupcem akcionáře nemůže být člen představenstva nebo dozorčí rady společnosti.

5) Pro posouzení, zda přítomné osoby jsou oprávněny zúčastnit se valné hromady, je rozhodující výpis z registru emitenta ve Středisku cenných papírů k rozhodnému dni. Rozhodným dnem k účasti na

valné hromadě je sedmý kalendářní den přede dnem konání valné hromady. Představenstvo je povinno podat žádost o výpis ze zákonné evidence cenných papírů k rozhodnému dni.

6) Zástupce akcionáře na základě plné moci je povinen při prezenci odevzdat písemnou plnou moc podepsanou zastoupeným akcionářem nebo její úředně ověřenou kopii, z níž vyplývá rozsah zástupcova oprávnění. Podpis zastoupeného akcionáře na této plné moci musí být úředně ověřen. Zástupce právnické osoby předloží zároveň výpis z obchodního rejstříku zastupované společnosti, ne starší než šest měsíců nebo jeho úředně ověřenou kopii. Kopie tohoto výpisu bude přílohou listiny přítomných akcionářů na valné hromadě.

7) Akcionář se účastní valné hromady na vlastní náklady.

8) Valné hromady se účastní členové představenstva a dozorčí rady. Valné hromady se účastní členové představenstva, dozorčí rady a předseda výboru pro audit.

9) Jestliže je na pořadu jednání valné hromady některý z bodů, o jehož rozhodnutí vyžaduje obchodní zákoník pořízení notářského zápisu, zajistí představenstvo na valné hromadě přítomnost notáře.

10)14)O účasti dalších osob může rozhodnout představenstvo nebo člen představenstva pověřený zahájením a řízením valné hromady do doby zvolení předsedy valné hromady, dále pak předseda valné hromady. Tyto osoby však nehlasují, nemohou požadovat vysvětlení ani uplatňovat návrhy.

Článek 9

Valná hromada - svolávání

1) Valná hromada se koná nejméně jednou za rok, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. Svolává ji představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon stanoví povinnost valnou hromadu svolat anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, nestanoví-li obchodní zákoník jinak.

2) Vyžadují-li to zájmy společnosti, svolává valnou hromadu dozorčí rada společnosti a na valné hromadě navrhuje potřebná opatření.

3) Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo pokud zjistí, že se společnost dostala do úpadku, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného opatření, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného.

4) Nejméně 30 dní před konáním valné hromady uveřejňuje představenstvo oznámení o konání valné hromady v  Obchodním věstníku a na webových stránkách společnosti. celostátně distribuovaném deníku Hospodářské noviny. Přestane-li být vydáván deník Hospodářské noviny, uveřejňuje se oznámení o konání valné hromady v celostátně distribuovaném deníku Lidové noviny.

5) Jestliže majitel vlastník akcií na majitele zřídí ve prospěch společnosti zástavní právo alespoň k jedné akcii společnosti jako jistotu na úhradu nákladů za zaslání oznámení o konání valné hromady a požádá o zasílání oznámení o konání valné hromady na adresu uvedenou v žádosti, je společnost povinna mu na uvedenou adresu na jeho náklad oznámení zasílat.

6) Oznámení o konání valné hromady, nejde-li o svolání na základě rozhodnutí soudu, obsahuje alespoň :

Naformátováno: Odrážky a číslování

a) firmu a sídlo společnosti,

b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,

c) označení, zda se svolává řádná, mimořádná nebo náhradní valná hromada, d) pořad jednání valné hromady,

e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě.

f) je-li na pořadu jednání valné hromady zvýšení nebo snížení základního kapitálu, musí oznámení o konání valné hromady kromě výše uvedeného obsahovat i náležitosti stanovené v ust. § 202 odst. 2), 3) a 4) nebo § 212 obchodního zákoníku,

g) je-li na pořadu jednání valné hromady schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty, uvedou se v oznámení o konání valné hromady hlavní údaje účetní závěrky, s uvedením doby a místa, v němž je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře společnosti,

a) jestliže má být na pořadu jednání valné hromady změna stanov společnosti, musí oznámení o jejím konání alespoň charakterizovat podstatu navrhovaných změn a návrh změn stanov musí být akcionářům k nahlédnutí v sídle společnosti ve lhůtě stanovené

pro svolání valné hromady. Akcionář má právo vyžádat si zaslání kopie návrhu stanov na svůj náklad a své nebezpečí. Na tato práva musí být akcionáři upozorněni v oznámení o konání valné hromady.

7) Představenstvo svolá mimořádnou valnou hromadu, požádají-li o její svolání akcionář nebo akcionáři společnosti, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3 % základního kapitálu k projednání navržených záležitostí. Představenstvo svolá mimořádnou valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do 40 dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její svolání. Lhůta uvedená v odstavci 4) tohoto článku se zkracuje na 15 dnů. Představenstvo není oprávněno navržený pořad jednání měnit. Představenstvo je oprávněno navržený pořad jednání doplnit pouze se souhlasem osob, které požádaly o svolání mimořádné valné hromady. Představenstvo za předpokladu, že je každý z bodů návrhu doplněn odůvodněním nebo návrhem usnesení, svolá mimořádnou valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do 50 dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její svolání. Lhůta uvedená v odstavci 4 se zkracuje na 21 dnů. Představenstvo není oprávněno navržený pořad jednání měnit. Představenstvo je oprávněno navržený pořad jednání doplnit pouze se souhlasem osob, které požádaly o svolání mimořádné valné hromady.

8) Na žádost akcionáře nebo akcionářů společnosti, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3 % základního kapitálu společnosti.

a) představenstvo zařadí jimi určenou záležitost na pořad jednání valné hromady; pokud žádost došla po uveřejnění oznámení o jejím konání, uveřejní představenstvo doplnění pořadu jednání valné hromady ve lhůtě do deseti dnů před konáním valné hromady způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady; jestliže takové uveřejnění není již možné, lze určenou záležitost na pořad jednání této valné hromady zařadit jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti, představenstvo za předpokladu, že je každý z bodů návrhu doplněn odůvodněním nebo návrhem usnesení a že je mu doručen nejpozději do 20 dnů před rozhodným dnem, zařadí jimi určenou záležitost na pořad jednání valné hromady; pokud žádost došla po uveřejnění oznámení o jejím konání, uveřejní představenstvo doplnění pořadu jednání valné hromady ve lhůtě do deseti dnů před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady; jestliže takové uveřejnění není již možné, lze určenou záležitost na pořad jednání této valné hromady zařadit jen postupem podle § 185 odst. 4 obchodního zákoníku,

b) dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva v záležitostech určených v žádosti,

c) dozorčí rada uplatní právo na náhradu škody, které má společnost vůči členovi představenstva,

d) představenstvo podá žalobu na splacení emisního kursu akcií proti akcionářům, kteří jsou v prodlení s jeho splacením nebo uplatní postup podle § 177 obchodního zákoníku.

9) Valnou hromadu lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu. Odvolání valné hromady nebo změna data jejího konání musí být oznámeny způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, a to nejpozději jeden týden před oznámeným datem jejího konání, jinak je společnost povinna uhradit akcionářům, kteří se dostavili podle původního oznámení, účelně vynaložené náklady. Mimořádnou valnou hromadu svolanou podle odstavce 7) tohoto článku lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu, jen pokud o to požádají tam uvedení akcionáři. Při určení nového data konání valné hromady musí být dodržena lhůta podle odstavce 4) nebo podle odstavce 7) tohoto článku.

Článek 10

Valná hromada - schopnost usnášení a evidence přítomných akcionářů

1) Valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti.

2) Přítomní akcionáři se zapisují do listiny přítomných, jež obsahuje firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě jejího zástupce, jmenovitou hodnotu akcií, jež ji opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování. Pokud společnost odmítne zápis určité osoby do listiny přítomných provést, uvede tuto skutečnost do listiny přítomných včetně důvodu odmítnutí. Správnost listiny přítomných potvrzují svými podpisy předseda valné hromady a zapisovatel zvolení podle xxxxxx.

3) Není-li valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo náhradní valnou hromadu. Náhradní valnou hromadu svolává představenstvo novým oznámením způsobem uvedeným v článku 9, odstavec 4) s tím, že lhůta tam uvedená se zkracuje na patnáct dnů. Oznámení o konání náhradní valné hromady musí být uveřejněno nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada se musí konat do šesti týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada musí mít nezměněný pořad jednání a je schopna usnášení bez ohledu na ustanovení odstavce 1) tohoto článku. Společnost nemusí žádat o nový výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů, avšak nabyvatel akcie je oprávněn prokázat právo účasti na náhradní valné hromadě jinak.

Naformátováno: Odrážky a číslování

4) Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání valné hromady, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti.

5) Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo, které je s nimi spojeno, vykonávat. Akcionář nemůže vykonávat hlasovací právo

a) spojené se zatímním listem, pokud je v prodlení se splácením emisního kursu nesplacených akcií nebo jeho části,

b) rozhoduje-li valná hromada o jeho nepeněžitém vkladu,

c)   rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce,

d) v jiných případech stanovených zákonem.

6) Zákaz výkonu hlasovacích práv uvedený v předchozím odstavci písm. b) až d) se vztahuje i na akcionáře, kteří jednají s akcionářem, který nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě.

7) Zákaz výkonu hlasovacích práv podle předchozích odstavců 5) a 6) neplatí v případě, kdy všichni akcionáři společnosti jednají ve shodě (§ 66b obchodního zákoníku).

Článek 11

Působnost valné hromady

1) Do působnosti valné hromady náleží

a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle § 210 obchodního zákoníku nebo o změnu, ke které došlo na základě

jiných právních skutečností,

b) rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o pověření představenstva podle §

210 obchodního zákoníku či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,

c) rozhodnutí o vydání dluhopisů podle § 160 obchodního zákoníku,

d) volba a odvolání členů představenstva,

e) volba a odvolání členů dozorčí rady, s výjimkou členů dozorčí rady volených a odvolávaných podle § 200 obchodního zákoníku,

f) schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty a stanovení tantiém,

g) rozhodování o odměňování členů představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit,

h) rozhodnutí o registraci účastnických cenných papírů společnosti podle zvláštního právního předpisu a o zrušení jejich registrace,

i) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,

j) rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy,

k) rozhodnutí o uzavření smlouvy, jejímž předmětem je převod podniku nebo jeho části a jeho nájem, nebo rozhodnutí o uzavření takové smlouvy ovládanou osobou,

l) schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství a jejich změn,

m) schválení roční zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku,

n) rozhodnutí o přeměně akcií vydaných jako zaknihované na listinné cenné papíry a naopak a rozhodnutí o štěpení akcií na více akcií o nižší jmenovité hodnotě nebo spojení více akcií do jedné akcie,

o) schválení smluv o výkonu funkce členy představenstva, dozorčí rady, výboru pro audit, případně schválení jakýchkoliv jiných plnění společnosti ve prospěch osob, které jsou členem orgánů společnosti, na které neplyne právo z právního či vnitřního předpisu, pokud nejsou uvedeny ve smlouvě o výkonu funkce,

p) řešení sporů mezi orgány společnosti,

q) rozhodnutí o odsouhlasení smluv specifikovaných v § 196a obchodního zákoníku,

r) schválení zprávy představenstva o vztazích s ovládající osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou,

s) rozhodnutí o potvrzení volby člena orgánu společnosti dle ustanovení § 31a obchodního zákoníku,

t) projednání a rozhodnutí o záležitostech navržených akcionářem nebo akcionáři společnosti, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3 % základního kapitálu,

u) rozhodnutí o podání návrhu na vyrovnání nebo na nucené vyrovnání ve smyslu zákona o konkurzu a vyrovnání,

v) rozhodnutí o zásadách a pokynech pro jednání představenstva ve smyslu ustanovení § 194, odst. 4 obchodního zákoníku,

w) rozhodnutí o dalších otázkách, které obchodní zákoník nebo stanovy společnosti zahrnují do působnosti valné hromady.

x) rozhodování o určení auditora k ověření individuální účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,

y) rozhodnutí o volbě a odvolání členů výboru pro audit.

2) Valná hromada si nemůže vyhradit k rozhodování záležitosti, které jí nesvěřuje zákon nebo stanovy.

Článek 12

Valná hromada - jednání

1) Jednání valné hromady zahajuje a do doby zvolení předsedy řídí valnou hromadu člen představenstva, který tím byl představenstvem pověřen; svolala-li valnou hromadu dozorčí rada, člen představenstva, který tím byl představenstvem pověřen, nebo člen dozorčí rady, který tím byl dozorčí radou pověřen, nestanoví-li obchodní zákoník jinak. Jestliže byl předseda valné hromady jmenován soudem, řídí valnou hromadu od počátku.

2) Valná hromada volí předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů. Hlasování o této volbě se provádí o všech osobách najednou.

3) Jednání valné hromady řídí od svého zvolení předseda valné hromady, který je oprávněn vyhlásit přestávku v jednání. Nastane-li situace neřešená obecně závaznými právními předpisy nebo stanovami společnosti, rozhoduje o dalším postupu jednání valné hromady její předseda.

4) Hlasování probíhá aklamací za současného použití hlasovacích lístků převzatých u prezence, obsahujících počet hlasů, pokud se valná hromada neusnesla jinak.

5) Každé usnesení nebo rozhodnutí o němž se na valné hromadě hlasuje jednoznačně formuluje člen představenstva pověřený řízením valné hromady do doby zvolení jejího předsedy, nebo člen dozorčí rady, který tím byl dozorčí radou pověřen {viz článek 12, odstavec 1) těchto stanov}, dále pak předseda valné hromady.

6) Odvolání a volba členů představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit se provádí tak, že se hlasuje o odvolání či volbě každého člena samostatně.

7) O průběhu jednání valné hromady se pořizuje zápis. Zápis o valné hromadě obsahuje:

)	firmu a sídlo společnosti,
)	místo a dobu konání valné hromady,
)	jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů,
)	popis projednání jednotlivých bodů programu valné hromady,

)	rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledku hlasování,
)	obsah protestu akcionáře, člena představenstva nebo dozorčí rady týkajícího se rozhodnutí valné hromady, jestliže o to protestující požádá.

8) K zápisu se přiloží návrhy a prohlášení, předložená na valné hromadě k projednání a seznam přítomných na valné hromadě.

Článek 13

Valná hromada - rozhodování

1) Při uplatňování návrhů a protinávrhů souvisejících s pořadem jednání valné hromady se nejdříve hlasuje o návrhu představenstva. Není-li tento návrh přijat, hlasuje se o protinávrzích ke každému předloženému návrhu v pořadí, v jakém byly předloženy do té doby, než je předkládaný návrh nebo protinávrh schválen.

2) Veškeré návrhy nebo protinávrhy přítomných akcionářů musí být podány do začátku hlasování o bodu pořadu jednání, kterého se týkají, avšak mimo protinávrhů k návrhům, jejichž obsah byl uveden v oznámení o konání valné hromady, nebo v případě, že o rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis. V tomto případě je akcionář povinen doručit písemné znění svého návrhu nebo protinávrhu společnosti nejméně pět pracovních dnů přede dnem konání valné hromady. To neplatí, jde-li o návrhy na volbu konkrétních osob do orgánů společnosti.

3) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, nevyžaduje-li obchodní zákoník nebo stanovy společnosti k přijetí určitého usnesení většinu jinou.

4) Tyto stanovy nevyužívají možnosti určit vyšší počet hlasů potřebných k přijetí usnesení než jak to v jednotlivých záležitostech stanoví obchodní zákoník.

5) O rozhodnutích, kde to vyžaduje obchodní zákoník musí být pořízen notářský zápis. Notářský zápis o rozhodnutí o změně stanov musí obsahovat též schválený text změny stanov.

Článek 14

Postavení a působnost představenstva

1) Představenstvo je statutárním orgánem, který řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem.

2) Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou obchodním zákoníkem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady.

3) Představenstvo se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy, těmito stanovami a usneseními valné hromady.

4) Představenstvu přísluší zejména:

a) zabezpečovat obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví společnosti,

b) vykonávat zaměstnavatelská práva,

c) jmenovat zaměstnance do vedoucích funkcí a odvolávat je z nich; určovat jim odměnu za jejich činnost a sjednávat s nimi manažerské smlouvy,

d) svolávat valnou hromadu a organizačně ji zabezpečovat,

e) zajistit zpracování a předkládat valné hromadě ke schválení

ea) zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku; tato zpráva je vždy součástí výroční zprávy zpracovávané podle zvláštního právního předpisu,

eb) řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě též i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty společnosti vzniklé v uplynulém účetním období, případně návrh na úhradu neuhrazených ztrát minulých let,

f) vykonávat rozhodnutí valné hromady pokud je v souladu s právními předpisy a stanovami společnosti,

g) rozhodnout o zvýšení základního kapitálu dle ustanovení § 210 obchodního zákoníku,

h) uzavírat smlouvu, na jejímž základě má společnost nabýt nebo zcizit majetek, přesahuje-li hodnota nabývaného nebo zcizovaného majetku v průběhu jednoho účetního období jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední řádné účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky, sestavuje-li společnost konsolidovanou účetní závěrku. K platnosti takové

smlouvy se vyžaduje souhlas dozorčí rady. Vydala-li společnost registrované účastnické cenné papíry, vyžaduje se i souhlas valné hromady,

i) udělovat a odvolávat prokuru,

j) schvalovat auditora účetní závěrky,

k) rozhodovat o pronájmech majetku společnosti s výpovědní lhůtou ne delší než dvanáct měsíců a o pronájmech na dobu určitou ne delší než pět let. Při pronájmech nad uvedené lhůty musí souhlasit všichni členové představenstva; nesouhlasí-li všichni členové představenstva, vyžaduje se souhlas dozorčí rady. Pokud dozorčí rada takový souhlas neudělí, rozhoduje o pronájmu majetku společnosti valná hromada,

l) rozhodovat o poskytnutí ručení majetkem společnosti vyjma případů specifikovaných v ustanovení § 196a obchodního zákoníku.

5) Představenstvo je oprávněno zařadit na pořad jednání valné hromady nutné záležitosti, vyžadují-li to zájmy společnosti.

6) Představenstvo je oprávněno pověřit zaměstnance společnosti určitou činností vnitřním předpisem nebo písemným pověřením. Pověřený zaměstnanec je tímto společností zmocněn ke všem právním úkonům, k nimž při této činností obvykle dochází a k těmto úkonům tedy již není nutný další souhlas představenstva.

Článek 15

Složení a funkční období představenstva

1) Představenstvo společnosti má 5 členů. Členem představenstva může být jen fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, která je plně způsobilá k právním úkonům, která je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání, nestanoví-li obchodní zákoník jinak. Osoba, která uvedené podmínky nesplňuje nebo na jejíž straně je dána překážka výkonu funkce, se členem představenstva nestane, i když o tom rozhodl příslušný orgán. Přestane-li člen představenstva splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, jeho funkce tím zaniká. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

2) Členové představenstva jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou společnosti. Zvolit je možné i osobu nepřítomnou na valné hromadě, pokud dala navrhovateli slib, že v případě zvolení funkci přijme.

3) Funkční období jednotlivých členů představenstva je 5 let. Opětovná volba člena představenstva je možná.

4) Člen představenstva může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením, doručeným představenstvu. V takovém případě končí výkon jeho funkce dnem, kdy jeho odstoupení projednalo nebo mělo projednat představenstvo. Představenstvo je povinno projednat odstoupení člena představenstva na nejbližším zasedání poté, co rezignaci obdrželo.

5) Představenstvo, jehož počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady.

6) Členové představenstva volí svého předsedu a místopředsedu.

Článek 16

Svolávání a zasedání představenstva

1) Představenstvo zasedá nejméně jednou za tři měsíce.

2) Zasedání představenstva svolává předseda představenstva nebo jím nebo představenstvem pověřený člen představenstva písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum, hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být odeslána, nerozhodne-li představenstvo jinak, nejméně pět dnů před jeho zasedáním. Představenstvo lze svolat také usnesením z předchozího zasedání. Pokud s tím souhlasí všichni členové představenstva, lze zasedání představenstva svolat i prostředky sdělovací techniky.

3) Předseda je povinen svolat zasedání představenstva vždy, požádá-li o to některý z členů představenstva nebo dozorčí rada písemně s udáním důvodu.

4) Zasedání představenstva se koná obvykle v sídle společnosti.

5) Členství v představenstvu je nezastupitelné. Závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy.

6) Představenstvo může podle své úvahy přizvat na zasedání i jiné osoby. Jednání představenstva se může zúčastnit člen dozorčí rady, jestliže o to dozorčí rada požádá.

7) Zasedání představenstva řídí předseda, v případě jeho nepřítomnosti řídí zasedání místopředseda představenstva.

8) O průběhu zasedání představenstva a přijatých rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané předsedou představenstva a zapisovatelem. Zápis obdrží členové představenstva, společnost k archivaci, výpis příslušné části osoby představenstvem určené k plnění úkolů.

9) V zápisu z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva, nebo se zdrželi hlasování. Pokud není prokázáno něco jiného, platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení.

10) O rozhodnutí představenstva podle § 210 odst. 1, obchodního zákoníku, musí být pořízen notářský zápis.

11) Náklady spojené se zasedáním i s další činností představenstva nese společnost.

Článek 17

Rozhodování představenstva

1) Představenstvo je způsobilé se usnášet, je-li na jeho zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů.

2) K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných na zasedání představenstva je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech, nikoliv jen přítomných členů představenstva. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Tím není dotčeno rozhodnutí podle článku 14, odst. 4), písmeno k) stanov společnosti.

3) Při volbě a odvolávání předsedy nebo místopředsedy představenstva nehlasuje ten člen představenstva, o němž se rozhoduje.

4) Jestliže s tím souhlasí všichni členové představenstva, může představenstvo učinit rozhodnutí i mimo zasedání. V takovém případě se však k návrhu rozhodnutí musí vyjádřit písemně všichni členové představenstva a rozhodnutí musí být přijato jednomyslně.

5) Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu ze zasedání představenstva.

6) Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání představenstva zajišťuje předseda představenstva, v době jeho nepřítomnosti místopředseda představenstva.

Článek 18

Práva a povinnosti členů představenstva

Naformátováno: Odrážky a číslování

4)1) Členům představenstva přísluší za výkon jejich funkcí odměna a případně podíl na zisku - tantiéma.

Odměnu i tantiému schvaluje valná hromada.

5)2) Vztah mezi společností a členem představenstva se řídí písemnou Smlouvou o podmínkách výkonu funkce člena orgánu společnosti. Smlouvu o podmínkách výkonu funkce člena orgánu společnosti včetně odměny a tantiému schvaluje valná hromada.

Článek 19

Jednání a podepisování za společnost

1) Za představenstvo jednají jménem společnosti dva členové představenstva.

2) Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné, otištěné nebo napsané firmě připojí svůj podpis dva členové představenstva.

Článek 20

Postavení a působnost dozorčí rady

1) Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti.

2) Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady.

3) Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě.

4) Dozorčí rada přezkoumává zprávu představenstva o vztazích mezi propojenými osobami.

5) Dozorčí rada posuzuje pronájmy majetku společnosti s výpovědní lhůtou delší než dvanáct měsíců a pronájmy na dobu určitou delší než pět let, nevyjádří-li souhlas s takovým pronájmem všichni členové představenstva; pokud dozorčí rada neudělí souhlas k tomuto pronájmu, rozhoduje o něm valná hromada.

6) Dozorčí rada předkládá valné hromadě i představenstvu svá vyjádření, doporučení a návrhy. Pověří svého člena řízením valné hromady do doby zvolení jejího předsedy a to tehdy, byla-li valná hromada svolána dozorčí radou a valnou hromadu nezahájil pověřený člen představenstva.

7) Vyžadují-li to zájmy společnosti, je dozorčí rada oprávněna požadovat, aby na pořad jednání valné hromady svolávané představenstvem byly zařazeny záležitosti navržené dozorčí radou. Dozorčí rada je však povinna předložit tento požadavek představenstvu v takovém předstihu, aby záležitosti navrhované na pořad jednání mohly být součástí uveřejněného oznámení o konání valné hromady.

8) Dozorčí rada navrhuje valné hromadě auditora individuální účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky. V případě nezřízení výboru pro audit vykonává jeho činnost.

Článek 21

Složení, ustanovení a funkční období dozorčí rady

1) Dozorčí rada společnosti má 6 3 členyčlenů. Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, která je plně způsobilá k právním úkonům, která je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání. Osoba, která uvedené podmínky nesplňuje nebo na jejíž straně je dána překážka výkonu funkce, se členem dozorčí rady nestane, i když o tom rozhodl příslušný orgán. Přestane-li člen dozorčí rady splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, jeho funkce tím zaniká. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

2) Čtyři Dva členové dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou. DvaJeden člen členové dozorčí rady jsou je voleni a odvoláváni zaměstnanci společnosti. Zvolit na valné hromadě je možné i osobu nepřítomnou na valné hromadě, pokud dala navrhovateli slib, že v případě zvolení funkci přijme.

3) Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti.

4) Funkční období členů dozorčí rady je 5 let. Opětovná volba členů dozorčí rady je možná.

5) Člen dozorčí rady může odstoupit z funkce písemným prohlášením doručeným dozorčí radě. V takovém případě končí výkon jeho funkce dnem kdy jeho odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada. Pokud odstoupí ze své funkce člen dozorčí rady volený zaměstnanci, zvolí nového člena dozorčí rady bez zbytečného odkladu zaměstnanci společnosti. Člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci může být zaměstnanci odvolán.

6) Volební řád pro volbu a odvolání členů dozorčí rady zaměstnanci připraví a schvaluje představenstvo společnosti v součinnosti s odborovou organizací, popřípadě radou zaměstnanců. Není-li jich, volební řád připraví a schválí představenstvo v součinnosti se zaměstnanci, kteří splňují podmínku podle obchodního zákoníku

7) Dozorčí rada, jejíž počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradního člena do příštího zasedání valné hromady.

8) Členové dozorčí rady volí svého předsedu.

Článek 22

Svolávání a zasedání dozorčí rady

1) Dozorčí rada se schází podle potřeby, nejméně dvakrát do roka.

2) Zasedání dozorčí rady svolává její předseda nebo jím pověřený člen dozorčí rady písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum, hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být doručena, nerozhodne-li dozorčí rada jinak, nejméně 10 dní před jejím zasedáním. Dozorčí radu lze svolat také usnesením z předchozího zasedání. Pokud s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, lze její zasedání svolat prostředky sdělovací techniky.

3) Činnost dozorčí rady řídí její předseda.

4) Předseda je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů dozorčí rady nebo představenstvo, pokud současně bude uveden naléhavý důvod jejího svolání.

5) Zasedání dozorčí rady se koná obvykle v sídle společnosti.

6) Členství v dozorčí radě je nezastupitelné. Závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy.

7) Dozorčí rada může podle své úvahy přizvat na zasedání i jiné osoby.

8) O průběhu zasedání dozorčí rady a přijatých usneseních se pořizuje zápis, který podepisuje dozorčí radou určený zapisovatel a předseda dozorčí rady. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže xxxx o to požádají a vždy se uvede odchylný názor členů dozorčí rady zvolených zaměstnanci. Zápis obdrží členové dozorčí rady a společnost k archivaci.

9) Náklady spojené se zasedáním i s další činností dozorčí rady nese společnost.

Článek 23

Rozhodování dozorčí rady

1) Dozorčí rada je způsobilá rozhodovat, je-li na zasedání přítomna osobně nadpoloviční většina jejích členů.

2) K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných dozorčí radou je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech, nikoliv jen přítomných členů dozorčí rady.

3) Při volbě a odvolání předsedy dotčená osoba nehlasuje.

4) Jestliže s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, může dozorčí rada učinit rozhodnutí i mimo zasedání. V takovém případě se však k návrhu rozhodnutí musí vyjádřit písemně všichni členové dozorčí rady a rozhodnutí musí být přijato jednomyslně.

5) Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu nejbližšího zasedání dozorčí rady.

6) Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání dozorčí rady zajišťuje předseda dozorčí rady.

Článek 24

Práva a povinnosti členů dozorčí rady

1) Členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti.

2) Dozorčí rada rozhoduje o udělení souhlasu s poskytnutím informace akcionáři podle § 180 obchodního zákoníku

3) Členům dozorčí rady přísluší za výkon jejich funkcí odměna a případně podíl na zisku - tantiéma. Odměnu i tantiému schvaluje valná hromada.

4) Vztah mezi společností a členem dozorčí rady se řídí písemnou Smlouvou o podmínkách výkonu funkce člena orgánu společnosti. Smlouvu o podmínkách výkonu funkce člena orgánu společnosti včetně odměny a tantiému schvaluje valná hromada.

Článek 24a

Postavení a působnost výboru pro audit

(1) Společnost zřizuje výbor pro audit.

(2) Výboru pro audit přísluší:

a) sledovat postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky;

b) hodnotit účinnost vnitřní kontroly společnosti, vnitřního auditu a případně systémů řízení rizik;

c) sledovat proces povinného auditu účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky;

d) posuzovat nezávislost auditora a auditorské společnosti a poskytování doplňkových služeb společnosti;

e) doporučovat auditora,

f) přijímat a s auditorem projednávat informace, prohlášení a sdělení podle právních předpisů,

g) podávat jiným orgánům společnosti v případě potřeby informace k záležitostem, které náležejí do působnosti výboru pro audit.

(3) Výbor pro audit vykonává rovněž další působnost, která případně vyplývá z právních předpisů. Působností výboru pro audit není dotčena působnost jiných orgánů společnosti podle právních předpisů a těchto stanov.

(4) Výbor pro audit schvaluje jednací řád výboru pro audit, kterým se bude řídit jeho činnost.

Článek 24b

Složení výboru pro audit

(1) Výbor pro audit je složen ze 3 členů.

(2) Členové výboru pro audit jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou společnosti. Členové výboru pro audit jsou voleni ze členů dozorčí rady nebo ze třetích osob.

(3) Členem výboru pro audit může být pouze fyzická osoba, která splňuje stejné podmínky, jaké vyžaduje obecně závazný právní předpis pro výkon funkce člena dozorčí rady. Pro členství ve výboru pro audit se předpokládají odborné znalosti a zkušenosti, skýtající záruku správného vykonávání této funkce. Přestane-li člen výboru pro audit splňovat podmínky stanovené obecně závaznými právními předpisy a těmito stanovami pro výkon funkce člena výboru pro audit, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit společnosti.

(4) Členové výboru pro audit jsou voleni na dobu čtyř let. Opětovná volba člena výboru pro audit je možná. Funkce člena výboru pro audit zaniká nejpozději uplynutím tří měsíců od uplynutí čtyřletého funkčního období, pokud dříve není zvolen nový člen výboru pro audit.

(5) Člen výboru pro audit může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným výboru pro audit nebo valné hromadě. Výkon funkce člena výboru pro audit končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat výbor pro audit. Výbor pro audit je povinen projednat odstoupení svého člena na svém nejbližším zasedání. Jestliže však člen výboru pro audit oznámí své odstoupení na zasedání výboru pro audit, končí výkon jeho funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li výbor pro audit na žádost tohoto člena jiný okamžik zániku funkce. Nesvolá-li předseda výboru pro audit (nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda) zasedání výboru pro audit, na kterém má být projednáno odstoupení člena výboru pro audit, v předem určeném termínu, jinak bez zbytečného odkladu, je odstupující člen oprávněn svolat zasedání výboru pro audit sám.

(6) Pokud počet členů výboru pro audit neklesl pod polovinu, může výbor pro audit jmenovat náhradní členy výboru pro audit. Náhradní člen výboru pro audit se v tomto případě stane členem výboru pro audit do příštího zasedání valné hromady. Náhradní členové výboru pro audit musejí splňovat stejné podmínky jako členové výboru pro audit podle odst. (3) a obdobně se na ně vztahuje i odst. (5), s výjimkou poslední věty.

(7) Pokud člen výboru pro audit zemře, vzdá se funkce nebo je odvolán, nebo jinak skončí jeho funkce a výbor pro audit již není nadále usnášeníschopný, pak je nejbližší valná hromada povinna zvolit nové členy výboru pro audit.

(8) Výbor pro audit volí a odvolává ze svých členů předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti.

Článek 24c

Zasedání výboru pro audit

(1) Výbor pro audit se schází dle potřeby, zpravidla jednou za čtvrtletí, nejméně však 4 krát v kalendářním roce.

(2) Zasedání výboru pro audit svolává předseda výboru pro audit, resp. jeho místopředseda v době nepřítomnosti předsedy, písemnou pozvánkou. Pozvánka musí obsahovat místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pokud s tím souhlasí všichni členové výboru pro audit, je možné zasedání svolat i pomocí prostředků sdělovací techniky. Pozvánka musí být členům výboru pro audit doručena nejméně sedm dní před zasedáním.

(3) Postup svolávání zasedání uvedený v odst. (2) se neuplatní, pokud termín příštího zasedání a jeho program byl projednán na jakémkoli předchozím zasedání výboru pro audit; i v takovém případě však předseda nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda mohou svolat zasedání výboru pro audit bez ohledu na dříve projednaný termín konání zasedání nebo jeho program.

(4) Pokud předseda ani místopředseda nemohou svolat zasedání výboru pro audit nebo se jedná o rozhodnutí ve věci, která nesnese odkladu, je oprávněn zasedání výboru pro audit svolat kterýkoliv člen výboru pro audit postupem uvedeným v odst. (2). Pokud takto svolá zasedání více členů výboru pro audit, sejde se výbor pro audit v prvním z termínů zasedání.

(5) Předseda, nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda, je povinen svolat zasedání výboru pro audit vždy, požádá-li o to některý z členů výboru pro audit s uvedením důvodu.

(6) Zasedání výboru pro audit se koná v sídle společnosti, ledaže by výbor pro audit rozhodl jinak.

(7) O zasedání výboru pro audit a o přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisuje předseda a výborem pro audit určený zapisovatel; pokud předseda výboru pro audit nepředsedal příslušnému zasedání výboru pro audit, podepisuje zápis ze zasedání též předsedající. Každý člen výboru pro audit je oprávněn požadovat, aby v zápise bylo uvedeno jeho stanovisko. Zápis musí být archivován po celou dobu existence společnosti.

(8) Náklady spojené se zasedáním i s další činností výboru pro audit nese společnost.

Článek 24d

Rozhodování výboru pro audit

(1) Výbor pro audit je usnášeníschopný, je-li na zasedání výboru pro audit přítomna nadpoloviční většina všech členů výboru pro audit.

(2) Je-li výbor pro audit nezpůsobilý usnášet se podle odst. 1, předseda, nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda, mohou svolat nové zasedání výboru pro audit tak, aby se konalo ve lhůtě do sedmi dnů od předchozího zasedání, nejdříve však následující den po předchozím zasedání, s nezměněným pořadem jednání.

(3) K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných výborem pro audit je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů. V případě rovnosti počtu hlasů, rozhoduje hlas předsedajícího. Za předsedajícího se považuje předseda a v nepřítomnosti předsedy místopředseda výboru pro audit.

(4) Při volbě a odvolání předsedy a místopředsedy výboru pro audit dotčená osoba nehlasuje.

Článek 24e

Rozhodování výboru pro audit mimo zasedání

(1) Souhlasí-li s tím všichni členové výboru pro audit, může výbor pro audit učinit rozhodnutí i mimo zasedání. Souhlas s rozhodováním mimo zasedání musí být vysloven ve stejné formě, v jaké lze podle odst. 2 hlasovat, a to nejpozději do ukončení hlasování v rámci rozhodování mimo zasedání. Pokud člen výboru pro audit hlasuje v rámci rozhodování mimo zasedání (případně se ve formě podle odst. 2 výslovně zdrží hlasování), platí, že souhlasí s rozhodováním mimo zasedání.

(2) Hlasovat v rámci rozhodování mimo zasedání lze v některé z následujících forem:

a) písemně, včetně hlasování pomocí prostředků, jež umožňují písemné zachycení projevu vůle hlasujícího člena výboru pro audit a určení osoby, která hlasuje (např. fax či elektronická pošta),

b) pomocí prostředků, které umožňují přenos hlasu, případně hlasu a obrazu osoby, která hlasuje (např. telefon, telefonická konference či videokonference).

(3) Rozhodování mimo zasedání může být vyvoláno:

a) výzvou předsedy nebo v jeho nepřítomnosti místopředsedy výboru pro audit,

b) společnou výzvou všech členů výboru pro audit přítomných na zasedání výboru pro audit pokud výbor pro audit není pro nedostatek přítomných způsobilý se usnášet.

(4) Pro přijetí rozhodnutí mimo zasedání platí stejná pravidla jako pro přijetí rozhodnutí na zasedání výboru pro audit s tím, že všichni členové výboru pro audit se považují pro účely posouzení usnášeníschopnosti a přijetí rozhodnutí za přítomné a za předsedajícího se považuje předseda výboru pro audit (nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda).

(5) Informace o rozhodování podle odst. 1 až 4 musejí být obsaženy v zápisu.

(6) Pokud je výbor pro audit způsobilý se usnášet na zasedání, mohou na zasedání hlasovat ve formě podle odst. 2 i členové, kteří na zasedání nejsou osobně přítomni; pro účely určení počtu hlasů potřebných pro přijetí rozhodnutí se tito členové rovněž pokládají za přítomné. Z projevu vůle člena výboru pro audit, který na zasedání není osobně přítomen, musí být zřejmé, jakým způsobem hlasuje; není přípustné, aby pověřil některého ze členů výboru pro audit, kteří na zasedání jsou osobně přítomni, tím, aby hlasoval namísto něj. Informace o rozhodování podle tohoto odstavce musejí být obsaženy v zápisu ze zasedání výboru pro audit.

Článek 24f

Povinnosti členů výboru pro audit

(1) Členové výboru pro audit jsou povinni při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti škodu. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení výkonu funkce.

(2) Následky porušení povinností uvedených v odst. (1) stanoví příslušné právní předpisy.

(3) Pro členy výboru pro audit platí zákaz konkurence.

(4) Členové výboru pro audit odpovídají společnosti, za podmínek a v rozsahu stanoveném právními předpisy, za škodu, kterou jí způsobí porušením povinností při výkonu své funkce. Způsobí-li takto škodu více členů výboru pro audit, odpovídají za ni společnosti společně a nerozdílně.

Článek 25

Účetní období, vedení účetnictví

1) Účetním obdobím je kalendářní rok, nestanoví-li zákon v konkrétním případě jinak.

2) Společnost je povinna zajišťovat řádné vedení účetní evidence v souladu s obecně závaznými předpisy.

3) Po skončení účetního období sestavuje společnost účetní závěrku podle obecně závazných předpisů.

4) Řádná, mimořádná, konsolidovaná a mezitímní účetní závěrka musí být sestavena způsobem odpovídajícím obecně závazným právním předpisům a účetním předpisům tak, aby ve všech významných ohledech věrně zobrazovala majetek, závazky, vlastní kapitál společnosti a výsledek hospodaření.

Článek 26

Způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty společnosti

1) O rozdělení zisku nebo způsobu úhrady ztráty rozhoduje valná hromada. K návrhu představenstva předkládá valné hromadě své vyjádření dozorčí rada. O rozdělení zisku lze rozhodnout jen jsou-li dány podmínky stanovené zákonem. Při rozdělování zisku se nejprve doplní rezervní fond podle článku 27, odstavec 1) těchto stanov.

2) Společnost není oprávněna rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, je-li vlastní kapitál zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo by v důsledku rozdělení zisku byl nižší než základní kapitál společnosti, zvýšený o

a) upsanou jmenovitou hodnotu akcií, pokud byly upsány akcie společnosti na zvýšení základního kapitálu a zvýšený základní kapitál nebyl ke dni sestavení řádné nebo mimořádné účetní závěrky zapsán v obchodním rejstříku, a

b) tu část rezervního fondu nebo ty rezervní fondy, které podle zákona a stanov nesmí společnost použít k plnění akcionářům.

3) Podíl členů představenstva a členů dozorčí rady na zisku (tantiému) může stanovit valná hromada ze zisku schváleného k rozdělení.

4) Valná hromada může rozhodnout i tak, že zisk, nebo jeho část rozdělí akcionářům ve formě dividendy nebo že zisk nebo jeho část zůstane zatím nerozdělen. Takto nerozdělený zisk lze rozdělit rozhodnutím další valné hromady.

5) Shora uvedeným není vyloučeno, aby valná hromada rozhodla, že zisk nebo jeho část použije na zvýšení základního kapitálu společnosti. Předpokladem zvýšení základního kapitálu je, že účetní závěrka byla ověřena auditorem bez výhrad a byla sestavena z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu neuplynulo více než šest měsíců. Jestliže však společnost z jakékoliv mezitímní účetní závěrky zjistila snížení vlastních zdrojů, nemůže použít údaje z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, ale musí vycházet z této mezitímní účetní závěrky.

6) Případná ztráta vzniklá při hospodaření společnosti bude kryta především z jejího rezervního fondu, je-li to možné. Valná hromada může však rozhodnout též o úhradě ztráty:

a) snížením základního kapitálu společnosti,

b) přeúčtováním ztráty na účet neuhrazené ztráty minulých let,

c) z nerozděleného zisku uplynulých let.

Článek 27 Rezervní fond

1) Společnost je povinna vytvořit rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši 20 % z čistého zisku, avšak ne více než 10 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje o částku 5 % z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu 20 % základního kapitálu. To neplatí, jestliže rezervní fond již

společnost vytvořila příplatky nad emisní kurs akcií. Takto vytvořený rezervní fond do výše 20 % základního kapitálu lze použít pouze k úhradě ztráty.

2) O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo společnosti.

3) Vykáže-li společnost vlastní akcie nebo zatímní listy v rozvaze v aktivech, musí vytvořit zvláštní rezervní fond ve stejné výši. Tento zvláštní rezervní fond zruší nebo sníží, pokud vlastní akcie nebo zatímní listy zcela nebo zčásti zcizí nebo použije na snížení základního kapitálu. Jiným způsobem tento rezervní fond využít nelze.

4) Vykáže-li společnost akcie nebo zatímní listy ovládající osoby v rozvaze v aktivech, musí vytvořit zvláštní rezervní fond ve stejné výši. Tento zvláštní rezervní fond zruší nebo sníží, pokud akcie nebo zatímní listy ovládající osoby zcela nebo zčásti zcizí nebo pokud přestane být tato osoba ve vztahu ke společnosti ovládající osobou. Jiným způsobem tento rezervní fond využít nelze.

Článek 28 Dividendy

1) Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti {dividendu}, který valná hromada podle hospodářského výsledku schválila k rozdělení. Tento podíl se určuje poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. Společnost nesmí vyplácet zálohy na podíly na zisku.

2) Nestanoví-li usnesení valné hromady anebo dohoda s akcionářem jinak, je dividenda společností vyplácena na náklady a nebezpečí akcionáře přednostně na jím určený účet u banky, jinak na jeho adrese, vedené v evidenci zaknihovaných cenných papírů ve Středisku cenných papírů.

3) Představenstvo je povinno oznámit rozhodný den, den výplaty dividendy, místo a způsob její výplaty způsobem určeným zákonem a těmito stanovami pro svolání valné hromady.

Článek 29

Pravidla postupu při zvyšování základního kapitálu

1) O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada (tím není dotčeno ustanovení § 210 obchodního zákoníku) a to:

a) upsáním nových akcií, a to za podmínek a při dodržení postupu dle § 203 – 206 obchodního zákoníku,

b) z vlastních zdrojů společnosti, za podmínek a při postupu dle § 208 a § 209 obchodního zákoníku,

c) jako podmíněné zvýšení základního kapitálu za podmínek a postupu stanovených v § 207 obchodního zákoníku, je-li přijato valnou hromadou současně usnesení o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

d) jako kombinované zvýšení základního kapitálu za podmínek a postupu stanovených v § 209a obchodního zákoníku

2) Usnesením valné hromady lze pověřit představenstvo, aby za podmínek stanovených obchodním zákoníkem a stanovami rozhodlo o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního kapitálu, a to za podmínek stanovených § 210 obchodního zákoníku.

3) Na všechna usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu a postup při jeho zvýšení se použijí ustanovení § 202 až § 210 obchodního zákoníku

4) Při zvyšování základního kapitálu se postupuje podle těchto pravidel:

a) o zvýšení základního kapitálu rozhoduje na návrh představenstva valná hromada nebo na základě pověření valnou hromadou představenstvo,

b) v oznámení o svolání valné hromady se uvedou kromě náležitostí obsažených v § 184 odst. 5 obchodního zákoníku i náležitosti obsažené v § 202 odst. 2 až 4 obchodního zákoníku,

c) do 30 dnů od usnesení valné hromady podá představenstvo návrh na jeho zápis do obchodního rejstříku,

d) usnesení o zápisu uveřejní představenstvo způsobem uvedeným v článku 35 těchto stanov, a to bez zbytečného odkladu po jeho zápisu do obchodního rejstříku,

e) usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu vykonává představenstvo samo nebo smluvně zajistí jeho provedení prostřednictvím třetí osoby,

f) v případě porušení povinnosti splatit emisní kurz upsaných akcií ve lhůtě stanovené valnou hromadou, zaplatí upisovatel úroky z prodlení ve výši 20% p.a. za každý den prodlení,

g) představenstvo navrhne zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku,

h) účinky zvýšení základního kapitálu nastávají ode dne zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

5) Upisovatel je povinen splatit emisní kurz akcií ve lhůtě stanovené rozhodnutím valné hromady, jinak v plné výši ve lhůtě pro upisování akcií, jinak je úpis neúčinný.

6) Jestliže upisovatel nesplatí emisní kurs upsaných akcií nebo jeho splatnou část, vyzve jej představenstvo, aby ji splatil do 60 dnů od doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty vyloučí představenstvo upisovatele a vyzve jej, aby vrátil zatímní list v přiměřené lhůtě, kterou mu určí. Pokud vyloučený upisovatel v určené lhůtě zatímní list nevrátí, prohlásí představenstvo zatímní list za neplatný, přičemž toto rozhodnutí uveřejní způsobem stanoveným těmito stanovami pro svolání valné hromady. Písemné oznámení o tom zašle upisovateli.

Článek 30

Pravidla postupu při snižování základního kapitálu

1) O snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada. Základní kapitál nelze snížit pod minimální hranici stanovenou obecně závaznými předpisy a snížením základního kapitálu nesmí dojít ke zhoršení dobytnosti pohledávek věřitelů. Snížení základního kapitálu se řídí ustanoveními § 211 až 216b obchodního zákoníku.

2) Snížení základního kapitálu se připouští:

a) snížením jmenovité hodnoty akcií a zatímních listů,

b) vzetím akcií z oběhu na základě návrhu; stanovy nepřipouštějí snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě losování.

c) upuštěním od vydání akcií.

3) Při snižování základního kapitálu se postupuje podle těchto pravidel :

a) v oznámení o konání valné hromady se uvedou kromě náležitostí obsažených v § 184 odst. 5 obchodního zákoníku i náležitosti obsažené v § 211 odst. 1. obchodního zákoníku,

b) představenstvo je povinno písemně do 30 dnů od nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu vůči třetím osobám oznámit rozsah snížení základního kapitálu známým věřitelům, kterým vznikly pohledávky vůči společnosti přede dnem, v němž se toto rozhodnutí stalo účinným vůči třetím osobám, s výzvou, aby přihlásili své pohledávky podle

§ 215 odstavce 3 obchodního zákoníku,

c) rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu po jeho zápisu do obchodního rejstříku zveřejní představenstvo nejméně dvakrát za sebou s alespoň třicetidenním odstupem a s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky podle § 215 odstavce 3 obchodního zákoníku,

d) po uplynutí 90 dnů od doručení oznámení podle § 215 odst. 1, popřípadě od posledního zveřejnění rozhodnutí podle § 215 odst. 2 může představenstvo podat návrh na zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Rejstříkový soud provede zápis, je-li prokázáno oznámení rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu podle § 215 odst. 1 a 2 a zajištění pohledávek věřitelů nebo jejich uspokojení,

e) ke snížení základního kapitálu dochází ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku.

4) Ustanovení § 215 odst. 1, 3 a 4 a ustanovení § 216 odst. 1, 2 obchodního zákoníku se nepoužijí, jestliže společnost

a) snižuje základní kapitál za účelem úhrady ztráty, nebo

b) snižuje základní kapitál za účelem převodu do rezervního fondu na úhradu budoucí ztráty a částka převáděná do rezervního fondu nepřesáhne 10 % základního kapitálu.

5) Na jedné valné hromadě lze přijmout rozhodnutí o snížení i zvýšení základního kapitálu pouze tehdy, jestliže se základní kapitál snižuje za předpokladů stanovených v § 213 d nebo § 216a odst. 1 obchodního zákoníku.

6) Při postupu podle § 216b odstavce 1 obchodního zákoníku může společnost činit právní úkony směřující ke zvýšení základního kapitálu až poté, co bude do obchodního rejstříku zapsáno snížení základního kapitálu.

Článek 31

Postup při doplňování a změně stanov

1) Ke změně stanov dochází rozhodnutím valné hromady o změně stanov, jiným rozhodnutím valné hromady nebo jinou právní skutečností. Přijme-li valná hromada rozhodnutí, jehož důsledkem je změna obsahu stanov, toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí o změně obsahu stanov. Jestliže z rozhodnutí valné hromady neplyne, zda, popřípadě jakým způsobem se stanovy mění, rozhodne o změně stanov představenstvo v souladu s rozhodnutím valné hromady.

2) Je-li na programu valné hromady schválení změny stanov, musí oznámení o konání valné hromady:

a) charakterizovat podstatu navrhovaných změn,

b) obsahovat upozornění pro akcionáře, že jsou oprávněni nahlédnout v sídle společnosti do návrhu změn stanov, nebo si na svoje náklady a nebezpečí vyžádat zaslání návrhu stanov.

3) Ve lhůtě pro oznámení valné hromady musí být akcionářům v sídle společnosti k dispozici úplný návrh změn stanov k nahlédnutí. Společnost je povinna na žádost akcionáře na jeho náklady a nebezpečí zaslat tomuto akcionáři návrh znění stanov.

4) O rozhodnutí o změně stanov je pořizován notářský zápis. Notářský zápis o rozhodnutí o změně stanov musí obsahovat též schválený text změny stanov.

5) Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden v oznámení o jejím konání, nebo v případě, že o rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis, je povinen doručit písemné znění svého návrhu nebo protinávrhu společnosti nejméně pět pracovních dnů přede dnem konání valné hromady. To neplatí, jde-li o návrhy na volbu konkrétních osob do orgánů společnosti. Představenstvo je povinno uveřejnit jeho protinávrh se svým stanoviskem, pokud je to možné, nejméně tři dny před oznámeným datem konání valné hromady. Dojde-li ke změně stanov a to nejenom rozhodnutím valné hromady, ale na základě jakékoliv právní skutečnosti, je představenstvo povinno vyhotovit bez zbytečného odkladu úplné znění stanov.

6) Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu uložit změny stanov, stejně jako úplné znění stanov do sbírky listin obchodního rejstříku.

7) Rozhoduje-li společnost o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, o štěpení akcií či o spojení více akcií do jedné akcie, o změně formy nebo druhu akcií anebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo o její změně, nabývá změna stanov účinnosti dnem zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku. Ostatní změny stanov, o nichž rozhoduje valná hromada, nabývají účinnosti okamžikem rozhodnutí valné hromady, neplyne-li z rozhodnutí valné hromady, že nabývají účinnosti později.

Článek 32

Zrušení a zánik společnosti

1) Společnost může být zrušena na základě:

a) rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti a její přeměně,

b) rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti s likvidací,

c) rozhodnutím soudu o zrušení společnosti nebo o neplatnosti společnosti,

d) prohlášením konkurzu na majetek společnosti nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku.

2) Způsob provedení likvidace společnosti při jejím zrušení se řídí obecně závaznými předpisy. O způsobu vypořádání likvidačního zůstatku rozhoduje valná hromada. Likvidační zůstatek bude rozdělen mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.

3) Likvidátora jmenuje a odvolává valná hromada. Není-li likvidátor jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud.

4) Kvalifikované menšině akcionářů dle § 181 odst. 1 obchodního zákoníku nepřísluší požádat s uvedením důvodů soud, aby odvolal likvidátora jmenovaného valnou hromadou a nahradil ho jinou osobou.

5) Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

Článek 33 Oznamování

1) Skutečnosti stanovené obecně závaznými právními předpisy a těmito stanovami uveřejňuje společnost způsobem stanoveným pro tyto skutečnosti.

2) Oznámení o konání valné hromady uveřejňuje představenstvo v  Obchodním věstníku a na webových stránkách společnosti. celostátně distribuovaném deníku Hospodářské noviny {viz článek 9, odstavec 4) těchto stanov}.

3) Není-li možné zveřejnit protinávrh akcionáře se stanoviskem představenstva způsobem stanoveným pro uveřejnění oznámení o konání valné hromady, zveřejní se na internetové stránce společnosti na adrese xxx.xxxxxx.xx a současně bude k dispozici v sídle společnosti.

Článek 34 Výkladová ustanovení

1) V případě, že se některé ustanovení stanov, ať už vzhledem k platnému právnímu řádu v České republice, nebo vzhledem k jeho změnám ukáže neplatným, neúčinným nebo sporným, anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení stanov touto skutečností nedotčena. Namísto dotyčného ustanovení nastupuje buď ustanovení příslušného obecně závazného právního předpisu, které je svou povahou a účelem nejbližší zamýšlenému účelu stanov, nebo není-li takového ustanovení právního předpisu, způsob řešení, jenž je v obchodním styku obvyklé.

2) Problematika, která není upravena těmito stanovami se řídí obecně závaznými právními předpisy.

Článek 35

Právní poměry společnosti a řešení sporů

1) Činnost společnosti se v plném rozsahu řídí obecně závaznými právními předpisy České republiky.

2) Případné spory mezi akcionáři a společností, spory mezi společností a členy jejích orgánů, budou řešeny smírnou cestou.

3) Nepodaří-li se vyřešit takový spor smírně, bude k jeho projednání a rozhodnutí příslušný český soud a to – nevylučují-li to ustanovení obecně závazných právních předpisů – podle sídla společnosti.

Článek 36

Účinnost stanov

1) Tyto stanovy byly schváleny valnou hromadou konanou dne 26.června 20092010. Od tohoto dne plně nahrazují dosud platné stanovy, včetně jejich změn a doplňků a k témuž dni nabyly účinnosti s výjimkou těch ustanovení, jež dle zákona či příslušných právních předpisů nabývají účinnosti později.

Představenstvo společnosti

TOMA, a. s.,

se sídlem

Otrokovice, třída T. Bati 1566, okres Zlín, PSČ 765 82

S T A N O V Y

S P O L E Č N O S T I

červen 20092010