RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT

11/2006

Čtrnáctideník regionu Rýmařovska

Ročník VIII. Vyšlo 2. 6. 2006 Cena 10 Kč

Pﬁed deseti lety byla podepsána smlouva o partnerství R˘maﬁo- va s nǍmeck˘m Schottenem

Mateﬁská ‰kola Janovice uspoﬁá- dala v zámeckém parku dǍtsk˘ festival Bambiriáda 2006

Studenti Gymnázia R˘maﬁov symbolicky pﬁevzali klíč od mǍ- sta bǍhem Majálesu 2006

PǍti sty tﬁiceti osmi shozen˘mi kolky si XXxx Xxxxxxxx za- jistila v Táboﬁe titul mistrynǍ republiky

Aktuálně z města

Janovick˘ zámeck˘ park ožil Bambiriádou

Zádumčivý park v těsném soused- ství chátrajícího renesančního zámku v Janovicích o posledním květnovém víkendu po mnoha le- tech nevídaně ožil. Matešská wko- la, která sídlí uprostšed zplanělého arboreta, se totiž stala v pátek

26. a sobotu 27. května centrem dět- ského festivalu Bambiriáda 2006. Rozsáhlý janovický park, který jindy láká spíwe k tichým procház- kám, pšivítal v pátek ráno několik stovek návwtěvníků barevnými balónky (větwina už během pátku za podivných okolností zmizela) a papírovými tšepetalkami, ale

pšedevwím mnoha stánky a stano- viwti s hrami a soutěžemi.

Xxxxxxxxx matešinka se zapojila do celostátní pšehlídky Bambi- riáda 2006 s podtitulem Báj(eč)ný dětský svět ve velkém stylu. Na plowe parku bylo k vidění ledacos a projít vwechna stanoviwtě a vy- zkouwet si vwechny činnosti, které nabízela, vydalo nejméně na půl dne zábavy. „Poslední akce v ja- novickém parku se konala v roce 1985,“ vysvětluje motivy k pošá- dání festivalu šeditelka wkolky Xxx Xxxxxx a dodává: „Chtěli jsme R˘mařov přilákat také do

zámku.“ Celý festival oficiálně zahájil v pátek ráno místostarosta Rýmašova Xxxxxxxx Xxxx. Na pó- diu pod okny matešské wkoly se poté během celého dopoledne odehrával taneční a divadelní pro- gram, během nějž se pšedstavily mažoretky, děti z matešských wko- lek, orientální tanečnice, cvičitel- ky aerobiku, tanečníci ze skupiny Freeze Dance i gymnazisté s diva- delní scénkou ze života olymp- ských bohů.

Souběžně s programem na pódiu probíhaly soutěže, hry a dalwí čin- nosti pro děti v celém okolí zám-

ku. Bylo možné projet se na jez- deckém koni, na bryčce i na roto- pedu, otestovat svou trpělivost, rovnováhu a zručnost u stánku SVâ, dozvědět se něco o józe, vyzkouwet různé výtvarné techni- ky na stanoviwti ZUŠ, navwtívit kovárnu pod wirým nebem, pro- táhnout tělo mezi skauty, zaryba- šit, ale také zúčastnit se pravých olympijských her nebo se zastavit ve stanu âeského âerveného kší- že a prozkouwet své znalosti o první pomoci.

K vidění toho bylo jewtě mnohem víc, napšíklad ovce valawky, dravci

či hasičská technika. Pšímo v bu- dově matešské wkoly také loutkáš- ská a pšírodovědecká výstava, dal- wí výstavy byly k spatšení v jižním kšídle janovického zámku. Zde se také odehrály koncerty skupiny Variace a bluesového kytaristy Jišího Míži. K Bambiriádě 2006 patšil i rozmanitý doprovodný program v okolních obcích, ve Stránském či v rýmašovském mu- zeu a knihovně. V sobotu se stal janovický park dějiwtěm koloběž- kových a cyklistických závodů a také vystoupení účastnice soutě- že Superstar Xxxxx Xxxxxxxx a hu- debníků z bruntálského Domu dě-

tí a mládeže. Celou pšehlídku v sobotu odpoledne slavnostně ukončoval starosta Staré Vsi Xxxxx Xxxxxx.

Náplň rýmašovské Bambiriády 2006, která v tutéž dobu probí- hala i v dalwích 25 městech âeské republiky, byla skutečně bohatá. K dokonale pšíjemnému prožití festivalu nakonec chybě- lo snad jen vlídnějwí počasí.

Na závěr patší poděkování, které tentokrát směšuje na Městský úšad Rýmašov, Obecnímu úšadu Stará Ves, Lesům âeské republiky a vwem ostatním sponzorům rý- mašovské Bambiriády 2006. ZN

Fota: Xxxxx Xxxx

Partnerství měst Schotten a R˘maǐov slaví 10 let

Nejdelwí partnerský svazek s měs- tem Rýmašov má německé město Schotten. Letos je tomu pšesně 10 let, co byla podepsána smlouva mezi oběma městy. Za účelem pši- pomenutí významného jubilea se sjeli v pátek 26. května do Rýma- šova zástupci nejen partnerského města Schottenu, ale také polského Ozimku, slovenských Krompach, francouzského Crosne a spšátele- ného italského města Arca.

Na páteční večer byla pro vzácné hosty pšipravena vernisáž výsta- vy fotografií s doprovodným kul- turním programem a občerstve- ním. Fotografie poskytlo město Schotten a Rýmašovan Xxxxxxxx

Xxxxx. Sobotní program (27. 5.) byl zaměšen na tematické pozná- vání naweho regionu. Hosté zhléd- li expozici a prostory bruntálské- ho zámku, město Bruntál a okolí, navwtívili Karlovu Studánku a nejvywwí horu Moravy Praděd, kde jim vwak počasí ukázalo svou nevlídnou tváš. O půl osmé večer zorganizovaly Stšedisko volného času, MěÚ Rýmašov a Občanské sdružení pro partnerskou spolu- práci slavnostní večer, v jehož v oficiální části vystoupili se svý- mi pozdravy jednotliví zástupci partnerských měst a vyměnili si upomínkové dary.

Starosta města Rýmašova Xxxx Xxxxxx ve svém projevu vyzdvihl hlavní protagonisty prvního set- kání - Xxxx Xxxxxxxxx, Xxxxx Xxxx Xxxxxxxxxxx, dšívějwího schottenského starostu a součas- ného pšedsedu spolku pro partner- ství měst v Schottenu, a také dší- vějwího starostu města Rýmašova Xxxxxxxxx Xxxxxxxx. Právě tito tši lidé se zasloužili o to, že byla pšed deseti lety partnerská smlouva mezi Schottenem a Rýmašovem podepsána. Pak již nic nebránilo tomu, aby byl dán směr cesty, kte- rou se vydaly organizace, spolky i samotní občané. Byly zahájeny oficiální návwtěvy, lidé se sezna-

movali s komunální praxí i běž- ným životem v demokratickém světě. Bylo navázáno mnoho ne- formálních vztahů a pšátelství.

„Oběma stranám to umožnilo vzájemně poznat život, mentalitu a kulturu sv˘ch partneri, zbavit se mnoha zažit˘ch předsudki a představ o životě za neprostup- nou zdí. Šeská republika i na‰e město za dobu trvání partnerství urazila velk˘ kus cesty. Naučili jsme se žít v demokracii, stali jsme se členy Evropské unie a po- dílíme se na prohloubení evrop- ské integrace,“ zdůraznil starosta Rýmašova Xxxx Xxxxxx a dodal,

že nastoupenou cestu se nám daší zvládat právě díky takovým part- nerstvím, jaká uzavšela a udržují nawe města. Na závěr osobně po- děkoval panu Xxxxx Xxxx Xxxxxxxxxxxxx a vyjádšil vděč- nost za pšátelství mezi oběma městy. Xxxx Xxxxxx neopomněl vyjádšit díky i ostatním zástup- cům partnerských měst Ozimku, Krompach, Crosne a Arca a po- pšál vwem pšíjemný pobyt v Rýmašově a mnoho zážitků.

Pšedseda Občanského sdružení pro partnerskou spolupráci města Rýmašova Xxxxx Xxxxx vyzdvihl pozitivní stránky desetiletého partnerství se Schottenem zejmé-

na v poznávání, poučení a vzá- jemném porozumění. „Desítky občani obou měst spojovaly vzá- jemné činnosti předev‰ím v oblas- ti kultury, sportu, ale i při zcela neformálních aktivitách, jako jsou například Tour du Jumelage. Poznali jsme vzájemně historii měst, hospodářství, motivy jedná- ní lidí, zažili jsme, jak jsme si v mnoha oblastech blízcí, i díky svému dávnému evropskému sou- žití,“ šekl ve slavnostním projevu Xxxxx Xxxxx, který dále pozname- nal, že úkolem nás vwech bylo ta- ké pšispět k posílení důvěry obča- nů města Schottenu pši evropské integraci v rámci vstupu âeské

Fota: Xxxxx Xxxx, redakce

republiky do Evropské unie.

„Dobré vztahy a vzájemná divě- ra totiž spojují nejen jednotlivce, ale i celé národy. V kontextu toho, co bylo vykonáno, jsem přesvěd- čen, že na‰e partnerství mělo a i nadále má smysl nejen mezi na‰imi městy, n˘brž také v rozmě- ru evropském,“ šekl dále Xxxxx Xxxxx. Zdůraznil, že dalwí udržo- vání a posilování vztahů mezi městy Schotten a Rýmašov vwak

názory a komentáie

nemusí být snadné, protože Evropa se mění, prostupuje nás globalizace, informační i doprav- ní časy se dramaticky zkracují, takže poznávání nových míst i národů se stává pro vešejnost čím dál tím více dostupnějwím, a tím i vwednějwím, harmonizace kultur bourá pšedsudky o životě lidí v jiných částech Evropy i svě- ta. Podle vyjádšení pšedsedy Koláše může být partnerství na-

wich měst stavěno pšedevwím na těsných osobních a skupinových vazbách. Lidé si mají vždy co ší- ci. A když ne slovem, tak tšeba i svými pohledy nebo jednáním. V podobném duchu se neslo vy- jádšení pšedsedy spolku pro part- nerství a dšívějwího starosty měs- ta Schottenu Xxxx Xxxxx Xxxxxx- manna a dalwích zástupců part- nerských měst Ozimku, Krom- pach a Crosne i spšáteleného

Arca. Oficiální část slavnostního večera tím byla u konce a vzácní hosté se poté bavili pši dechové hudbě Podolanka, zhlédli taneč- ní vystoupení skupiny Freeze Dance, taneční skupinu Dancing Devils ze Schottenu nebo vy- stoupení tanečníků společenské- ho tance. Neděle 28. května zna- menala pro vwechny hosty louče- ní a odjezd do jejich domovů.

JiKo

Nena‰el se člověk ten, aby se zavděčil lidem v‰em

Pošekadlo, jež uvozuje tento člá- nek, se může vztahovat na nejrůz- nějwí bohulibé aktivity a rádoby užitečné činnosti, které „někdo“ v dobrém úmyslu vykonává pro jiné. Ale znáte to, jeden míní, a dalwí mění. Někdo namítne,

„proč to není bílé“, a jiný, „proč to není červené“, o tšetím, čtvrtém a dalwích raději pomlčíme. Zkrátka někdo má vkus takový a jiný makový.

A dvojnásob to platí u velkých in- vestičních akcí, u nichž je rozho- dujících faktorů společného sou- žití obyvatel hned několik. Tak si napšíklad vezměme takovou rege- neraci panelového sídliwtě Pšíkopy, která se pomalu chýlí ke svému závěru. Do konce června by se podle úšedníků radnice měl celý projekt dokončit. Tito kom- petentní úšedníci odboru výstavby a regionálního rozvoje Městského úšadu v Rýmašově si museli vy- slechnout mnoho stížností. Některé se týkaly budování chod- níků a komunikací či nového par- koviwtě. Proč se raději nerozwíší komunikace na Pšíkopech, aby- chom mohli parkovat „pod okny“, proč se kácí tamten strom, a ne ji- ný, ať vykácí vwechny stromy, proč už to neudělali dávno? Kolik různých názorů padlo pši osazo- vání zeleně. Mohli bychom po-

kračovat dál a dál.

Na druhé straně, pšátelé, kolik z nás mělo možnost se k regene- raci sídliwtě Pšíkopy vyjádšit jewtě pšed jejím zahájením? Věděl ně- kdo z nás, že se bude podobná ak- ce realizovat? Snad jen namátkou. Práce započaly zcela náhle na podzim v loňském roce, protože dotace z nebe spadnuvwí se muse- la urychleně začít investovat, což je na jedné straně moc dobše, xxxxxxx tedy ta dotace. ¤íká se, že po bitvě je každý generál, a i když každý občan ze sídliwtě obdržel leták s anketou a měl možnost se k této záležitosti vy- jádšit, potvrdila se opět nawe česká nátura, totiž že nemáme zájem se k něčemu vyjadšovat a už vůbec ne prostšednictvím nějakého do- tazníku. Ostatně za vwe hovoší pě- tiprocentní účast vwech občanů sídliwtě v anketě. Navíc se usku- tečnilo vešejné projednávání to- hoto záměru, kterého se zúčastni- li tši občané sídliwtě Pšíkopy. Je to wkoda. Nemůžeme si vwak tudíž na nic stěžovat.

Ale vraťme se na začátek. Ozdra- vení sídliwtě Pšíkopy se realizuje z dotačního programu Regenera- ce panelových sídliwť, který vyhlá- silo ministerstvo pro místní rozvoj již pšed několika lety. Město Rýmašov o tuto dotaci žádalo ně-

kolikrát, ale teprve v závěru mi- nulého roku se ji podašilo získat, bohužel v době, kdy zemní práce už stěžovaly nevyhovující klima- tické podmínky. Na jaše pokračo- vali čtyši dodavatelé stavby v za- počaté práci. Celkové náklady na regeneraci panelového sídliwtě Pšíkopy byly vyčísleny na 7 mili- onů korun, pšičemž 5 milionů pšedstavuje státní dotace a zbýva- jící dva uhradí město.

„Lidé by neměli hodnotit v˘sledek práce, kter˘ je‰tě není zdaleka ko- nečn˘. Jestli si někdo stěžuje, že na sídli‰ti zistane stejn˘ počet parkovacích míst, nebo jich do- konce ubude, není to pravda. Naopak nové parkovi‰tě zv˘‰í po- čet parkovacích míst o třicet stá- ní. Pokud si někdo stěžuje na to, že si děti nemají kde hrát, opět to není pravda, na sídli‰ti bude vy- budováno hři‰tě s nejlep‰ím povr- chem v R˘mařově. A mohl bych pokračovat dál,“ uvedl k regene- raci sídliwtě Pšíkopy vedoucí od- boru životního prostšedí a regio- nálního rozvoje (ŽPaRR) Frantiwek âermák. A záleží už jen na nás samotných, jak dlouho mo- derní výdobytky sídliwtě vydrží. U mnohých pševládá názor: Jsem zvědav, jestli to oni také ohlídají. Ale nám, obyvatelům sídliwtě, by mělo pšedevwím záležet na tom, jak a kde bydlíme, protože oni mají na práci daleko důležitějwí záležitosti než nám hlídat náw vlastní pšíbytek a jeho okolí.

Podle Xxxxxxxxx âermáka také nel- ze vyhovět vwem, protože složení obyvatel sídliwtě je rozmanité. Žijí zde mladí lidé, kteší chtějí, aby si jejich děti měly kde hrát, a vedle nich občané důchodového věku, kteší zase mají rádi svůj klid. Ale Frantiwek âermák je pšesvědčen o tom, že budou pševládat klady.

„Když si uvědomíme, že budou kompletně vyměněny v‰echny chodníky, opraví se v‰echny povr- chy komunikací, vymění se osvět-

lení za moderněj‰í, doplní se ze- leǔ, tak se domnívám, že cel˘ v˘- sledek bude pozitivní. Co se t˘če vysazení zeleně, tu měl na starost zahradní architekt, kter˘ byl také pověřen koordinací v˘sadby,“ do- plnil informaci vedoucí ŽPaRR âermák. Podle něj pši výsadbě ze- leně dowlo skutečně k chybám, na které upozornili občané, a chyby budou napraveny. Jedná se napší- klad o nevhodnou výsadbu kawta- nu v bezprostšední blízkosti domu nebo o výsadbu dalwích stromků těsně u wtítové stěny domu, které by v budoucnu mohly vadit pši pšípadné rekonstrukci a zateplení domu. „To, že se některé stromky odstranily ze sídli‰tě úplně, je dá- no celkovou koncepcí ozelenění. Cel˘ proces v˘sadby, jak jsem již řekl, hlídá zahradní architekt a ten napravuje v podstatě chyby, které se staly v minulosti. Jednalo se ze- jména o nevhodnou v˘sadbu stro- mi a dřevin samotn˘mi obyvate- li,“ doplnil Frantiwek âermák. Podle něj zejména borovice, která byla v některých pšípadech vyká- cena, není nejvhodnějwím stro- mem pro výsadbu na sídliwti. Je značně kšehká, rozlamuje se a vět- winou trpí chorobou zvanou sypav- ka, což byl také pšípad některých vykácených stromků.

Na otázku, co město zamýwlí s nevzhlednými betonovými pla- kátovacími monstry, odpověděl Frantiwek âermák, že tuto pro- blematiku jeho odbor nešewí, nic- méně pšiznal, že i on by dal pšed- nost architektonicky zajímavějwí- mu šewení plakátovacích ploch. To může nastat v době, kdy měs- to pšistoupí k rekonstrukci ná- městí. Frantiwek âermák dále po- znamenal, že se v této době pši- pravuje projekt regenerace pane- lového sídliwtě Dukelská, jehož realizace bude mít podobný prů- běh v pšípadě, že na něj město získá dotaci, jako tomu bylo u sídliwtě Pšíkopy. JiKo

Velká investice probíhá i v dal‰í lokalitě města

Dalwím, neméně důležitým pro- jektem s dotací je celková rekon- strukce Školní ulice v Xxxxxx- cích, kde bude vytvošena zbrusu nová vozovka se vwemi podkla- dovými vrstvami. „Domnívám se, že pijde o první opravu ko- munikace v R˘mařově, která bu- de provedena v˘měnou v‰ech podkladov˘ch vrstev tak, aby vy- držela bez problémi velké zatí- žení nákladních vozidel a kamio- ni přijíždějících do tamních dře- vozpracujících firem,“ sdělil k dalwímu významnému projektu vedoucí odboru životního pro- stšedí a regionálního rozvoje Frantiwek âermák. Stejně jako každá stavba, i tato pšináwí obča- nům místní části Janovice šadu

problémů, omezení a nepšíjem- ností. „Chtěli bychom je požá- dat, aby měli trpělivost a pocho- pení. První část by měla b˘t ho- tova do 13. června a celá stavba do konce srpna,“ doplnil Frantiwek âermák.

V letowním roce se měla dále uskutečnit oprava komunikace na Národní ulici včetně dvou mostů a kšižovatky x Xxxxx- kovou ulicí. Projekt na tuto akci je hotov. Na jeho realizaci se po- čítalo s asi 15 - 20 miliony ko- run. Celá situace se ale zkompli- kovala. Jedná se totiž o dotaci z ministerstva financí. Vzhle- dem k tomu, že na jaše sužovaly nawi republiku na některým mís- tech povodně, stát finanční pro-

stšedky pšerozdělil a určil na zmírnění následků povodní, rea-

lizace oprav komunikace se tu- díž letos neuskuteční. JiKo

Komunitní plánování v R˘maǐově získává konkrétní podobu

Komunitní plánování sociálních slu- Ïeb v R˘maﬁovǍ se posunulo o krok dál. Prvního společného informativ- ního setkání v sobotu 20. kvǍtna se zúčastnili uÏivatelé, poskytovatelé a zadavatelé v rámci komunitního plánování sociálních sluÏeb v R˘ma- ﬁovǍ.

Projekt komunitního plánování (KP) se v Rýmašově začíná po- malu rozbíhat. Cílem KP je po- stupné vytvášení kvalitní, navzá- jem propojené sítě sociálních služeb pro potšeby obyvatel, kte- ší se ocitli z jakéhokoliv důvodu v sociální nouzi. Síť bude prů- běžně tvošena tak, aby bylo za- bráněno sociálnímu vyloučení těchto lidí z běžného života spo- lečnosti a aby se ve vwech smě- rech zlepwila kvalita jejich žití. Jde o aktivitu, která má vycházet z wiroké diskuse vešejnosti - aby mohly být uspokojeny potšeby co nejwirwí skupiny lidí. Tuto dis- kusi účastníků KP - tedy zadava- tele, vwech poskytovatelů i zá- stupců uživatelů sociálních slu-

žeb - by měla umožnit pracovní jednání komunitního plánování. První setkání se uskutečnilo v sobotu 20. května v zasedací místnosti Městského úšadu Rýmašov na ulici 8. května. Městský úšad figuruje v komu- nitním plánování jako zadavatel sociálních služeb. Schůzky se zúčastnili zástupci Diakonie âCE Rýmašov, jmenovitě šedi- telka Xxxxxxx Xxxxxxxx, za Místní organizaci Svazu tělesně postižených Frantiwek Urbaník, z Centra služeb pro zdravotně postižené v Bruntále pšijel xxx Xxxxxxxx Xxxxxxx. Za Stšedisko výchovné péče v Bruntále se zú- častnila Xxxx Xxxxxxxxx, za Základní wkolu, Rýmašov, Školní náměstí, šeditelka Xxxx Xxxx- xxxx a za Dětský domov v Ja- novicích šeditelka Xxxxx Xxxxx a Xxxxxx Xxxxxxx. Město Rýmašov zastupovali starosta Xxxx Xxxxxx, vedoucí odboru so- ciálních věcí a zdravotnictví Xxxxx Xxxxxxxx a Xxxx Xxxxxxx,

Společenství Romů na Moravě zastupoval Xxxxx Xxxxxx az Občanského sdružení pro po- moc mentálně postiženým pšije- la Xxx Xxxxxxxxxxx.

Účastníci se shodli na zvolení zástupců do základní pracovní skupiny (triády), která bude pra- covně používat název koordi- nační výbor a v němž bude pra- covat Xxxxx Xxxxxxxx, Xxxxxxx Xxxxxxxx a Xxx Xxxxxxxxxxx. Hlavní náplní této skupiny bude informovat vedení města a snažit se prosadit jednotlivé dílčí úko- ly. Je tšeba dodat, že vwichni zú- častnění tuto činnost nad rámec svých šádných pracovních po- vinností nemají nikterak honoro- vanou.

Účastníci schůzky dále pšijali

1. usnesení ustavujícího shro- máždění v rámci zahájení komu- nitního plánování sociálních slu- žeb na Rýmašovsku, které určuje jednotlivým členům dílčí úkoly. Shromáždění KP je otevšeno pro vstup dalwích zájemců z šad po-

skytovatelů, zadavatelů i uživa- telů sociálních služeb i dalwí ve- šejnosti.

Na závěr jednání se uskutečnila neformální diskuse, ve které na- pšíklad pánové Urbaník a Xxxxxxx vyjádšili údiv a záro- veň rozhoščení nad tím, kolik je v Rýmašově a jeho částech bari- ér. Jedná se zejména o vešejnos- tí nejnavwtěvovanějwí instituce, zejména městský úšad, kniho- vnu, muzeum, Stšedisko volného času, městské kino, celou šadu obchodů a dalwí. „Bezbariérově myslet by se měli naučit zejména ti, kdo staví a kolaudují, protože tím vyhoví nejen vozíčkářim, ale i dichodcim nebo maminkám s kočárky, kter˘ch je stále je‰tě dost,“ zaznělo v diskusi. âlenové koordinačního výboru se také zúčastní pšipravovaného vzdělávacího programu, který bude pošádat Krajský úšad Moravskoslezského kraje. Pšíwtí schůzka je naplánována na mě- síc červen. JiKo

Rada města vyhlásila konkurz na ǐeditele muzea

V pondělí 15. května se uskutečnilo v zase- dací místnosti rýmašovské radnice zasedání Rady města Rýmašova. Radní na něm pšijali celkem sedmawedesát usnesení, z nichž tši- náct mělo charakter doporučení pro jednání zastupitelstva města. Pševážnou část usnese- ní tvošily záležitosti majetkové a bytové.

Rada vzala na vědomí rozbor hospodašení

Finanční pǐíspěvky

Radní schválili finanční pšíspěvek Xxxxxxx Xxxxxx na pravidelná taneční odpoledne pro seniory pošádaná v hotelu Praděd v ro- ce 2006 ve výwi 8 000 Kč a dále Stšedisku volného času pšíspěvek ve výwi 15 000 Kč

městského muzea, městské knihovny, Stšediska volného času Rýmašov a Obecně prospěwné společnosti Sovinecko za rok 2005 a dále vzala na vědomí zprávu o osad- ních výborech v místních částech města.

Radní vyhlásili konkurzní šízení na funkci šeditele pšíspěvkové organizace Městské muzeum Rýmašov a dále jmenovali konkurz-

na účast taneční skupiny Freeze Dance na mistrovství Evropy ve Finsku. Matešské wkole v Janovicích schválila rada města částku 30 000 Kč na pošádání Bambiriády, Stšední wkole Rýmašov částku 10 000 Kč na

ní komisi ve složení: Xxxxxxxx Xxxx, místo- starosta města, Xxxxxxxxx Xxxxx, člen rady města, Xxxxx Xxxxxx, člen rady města, Xxxx Xxxxxxxxxxx, šeditelka muzea v Bruntále a pšedsedkyně komise kultury a cestovního ruchu Rady města Bruntálu, a Xxxxx Xxxxxx, vedoucí odboru wkolství a kultury MěÚ Rýmašov.

pošádání místního kola číwnického čtyšboje a regionálního kola číwnického pětiboje a Sportovnímu klubu Studio Sport a zdraví částku 10 000 Kč na pravidelnou sportovní činnost dětí a mládeže. JiKo

MĚSTO RÝMA¤OV, náměstí Míru 1, 795 01 R˘maiov

Rada města R˘maǐova vyhla‰uje

k o n k u r z n í ǐ í z e n í

na základě usnesení rady města č. 2863/58/06 a) ze dne 15. 5. 2006

na funkci

ǐeditele pǐíspěvkové organizace Městské muzeum R˘maǐov

Místo v˘konu práce: Městské muzeum Rýmašov, náměstí Míru 6, 795 01 Rýmašov.

Pǐedpokládan˘ nástup: 1. záší 2006.

Pracovní úvazek: 1,0.

Platová tǐída: 8 - 10.

Požadavky: - požadované vzdělání vysokowkolské, pšípadně stšedowkolské s maturitní zkouwkou;

- znalost práce na počítači (Word, Excel, Outlook);

- odpovědnost a preciznost;

- organizační a šídící schopnosti;

- schopnost jednat s lidmi;

- občanská a morální bezúhonnost;

- šidičský průkaz skupiny B;

- zájem o regionální historii a současné výtvarné umění;

- znalost německého jazyka vítána;

- orientace zejména v následujících právních pšedpisech:

• zákon č. 122/2000 Sb. ve znění pozdějwích pšedpisů;

• zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějwích pšedpisů;

• zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějwích pšedpisů.

Písemná pǐihlá‰ka uchazeče musí obsahovat tyto náležitosti:

- jméno, pšíjmení a titul uchazeče;

- datum a místo narození uchazeče;

- státní pšísluwnost uchazeče;

- místo trvalého pobytu uchazeče;

- číslo trvalého pobytu uchazeče;

- číslo občanského průkazu nebo číslo dokladu o povolení k pobytu, jde-li o cizího státního pšísluwníka;

- datum a podpis uchazeče.

K pǐihlá‰ce pǐiložte:

- životopis, ve kterém budou uvedeny údaje o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech a dovednostech týkajících se dané oblasti;

- výpis z evidence Rejstšíku trestů ne starwí než 3 měsíce, u cizích státních pšísluwníků též obdobný doklad osvědčující bezúhonnost vydaný domovským státem, pokud takový doklad nevydává, doloží se bezúhonnost čestným prohláwením;

- ověšenou kopii dokladu o nejvywwím dosaženém vzdělání.

Místo, adresa a zpÛsob podání pǐihlá‰ky:

- osobně na podatelně Městského úšadu Rýmašov, nám. Míru 1, 795 01 Rýmašov nebo powtou s datem odeslání nejpozději 31. 7. 2006.

LhÛta pro podání pǐihlá‰ky: 31. 7. 2006

Město Rýmašov si vyhrazuje právo nevybrat žádného z pšihláwených zájemců a výběrové šízení zruwit.

Bližwí informace v pšípadě dotazů podá Xxx. Xxxx Xxxxx, tajemník MěÚ Rýmašov, tel.: 000 000 000, xxxxxxxx@xxxxxxx.xx, popšípadě Xx. Xxxxx Xxxxxx, vedoucí odboru ŠK MěÚ Rýmašov, tel. 000 000 000, xxxxxx@xxxxxxx.xx.

Odbory MěÚ informují

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Komunitní plánování sociálních služeb v R˘maǐově

IV. část

Sociální služby - co se za tímto pojmem skr˘vá?

3. Služby sociální prevence

Tyto služby napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou pšímo ohroženy krizovou so- ciální situací, životními návyky a způsobem života vedoucím ke konfliktu se společností. Cílem těchto služeb je pšedevwím napo- máhat osobám v pšekonání jejich nepšíznivé situace a chránit spo- lečnost pšed vznikem a wíšením nežádoucích společenských jevů. Mezi základní služby sociální prevence patší:

Raná péče

Je to terénní, popšípadě ambulant- ní služba poskytovaná zdravotně postiženému dítěti ve věku do se- dmi let a jeho rodičům. Je zamě- šena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potšeby.

Telefonická krizová pomoc

Je to služba poskytovaná na pše- chodnou dobu osobám v situaci ohrožení zdraví nebo života, kte- rou nemohou šewit vlastními sila- mi. Jedná se o pomoc terapeuta v situaci, kterou klient prožívá ja- ko zátěžovou, nepšíznivou. Je za- ložena na jednorázovém nebo i opakovaném telefonickém kon- taktu klienta s pracoviwtěm telefo- nické krizové intervence.

Tlumočnické služby

Poskytují se osobám s poruchami komunikace, způsobenými pšede- vwím smyslovým postižením, kte- ré zamezuje běžné komunikaci s okolím bez pomoci jiné osoby. Azylové domy

Poskytují ubytování na pšechod- nou dobu osobám, které se ocitly v nepšíznivé situaci spojené se

ztrátou bydlení. Je zde zahrnuto poskytování ubytování, stravy, pomoc pši zajiwtění bydlení, po- moc pši prosazování práv a zájmů apod.

Domy na pÛl cesty

Poskytují pobytové služby na pše- chodnou dobu pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouwtějí dětské domovy nebo výchovné ústavy. Zde je těmto klientům nabízena pomoc pši zvládání běžných záležitostí včet- ně zprostšedkování kontaktů se společenským prostšedím.

Kontaktní centra

Jsou tzv. nízkoprahová zašízení, poskytují služby osobám závis- lým na návykových látkách. Cílem této služby je snižování so- ciálních i zdravotních rizik spoje- ných s užíváním návykových lá- tek. V těchto centrech jsou posky- továny napš. podmínky pro osob- ní hygienu, terapeutická pomoc, pomoc pši obstarávání osobních záležitostí apod.

Krizová pomoc

Může mít formu terénní, ambu- lantní i pobytové služby na pše- chodnou dobu. Poskytuje se oso- bám, které nemohou šewit svoji nepšíznivou sociální situaci a jsou ohroženy násilným chováním.

Nízkoprahová denní centra Poskytují ambulantní služby pro osoby bez pšístšewí. Jedná se o po- skytnutí podmínek pro osobní hy- gienu, poskytnutí stravy, pomoc pši šewení osobních záležitostí.

Nízkoprahová zaǐízení pro děti a mládež

Služba je určena rizikovým neor-

ganizovaným dětem a mládeži, kteší jsou ohroženi sociálněpato- logickými jevy nebo mají vyhra- něný životní styl neakceptovaný větwinovou společností. Základ- ním prostšedkem pro navázání kontaktu s cílovou skupinou je nabídka volnočasových aktivit. Cílem je zlepwit kvalitu života dě- tí a mládeže pšedcházením, sníže- ním rizik souvisejících s jejich způsobem života, umožnit jim lé- pe se orientovat v jejich sociálním prostšedí a vytvášet podmínky, aby v pšípadě zájmu mohli šewit svoji nepšíznivou sociální situaci. Služba obsahuje výchovné, vzdě- lávací a aktivizační činnosti, zpro- stšedkování kontaktu se společen- ským prostšedím a pomoc pši pro- sazování práv a zájmů.

Noclehárny poskytují ambulant- ní služby osobám bez pšístšewí, které mají zájem o využití hygie- nického zašízení a pšenocování. Služba obsahuje pomoc pši osob- ní hygieně nebo poskytnutí pod- mínek pro osobní hygienu, po- skytnutí stravy, poskytnutí ubyto- vání, poskytnutí nebo zprostšed- kování informací.

Sociálněaktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou ambulantní služby poskytované rodině s dítě- tem, u kterého existují rizika ohrožení jeho vývoje nebo je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě obtížné sociální situ- ace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci pšekonat.

Terapeutické komunity posky- tují pobytové služby na pšechod- nou dobu pro osoby závislé na ná-

vykových látkách nebo osoby s chronickou psychickou poru- chou, které mají zájem o začleně- ní do běžného života. Služba za- hrnuje poskytnutí stravy, ubytová- ní, zprostšedkování kontaktu se společenským prostšedím, terape- utické činnosti apod.

Terénní programy jsou služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou jím ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny dětí a mládeže, uživatele drog, osoby bez pšístšewí, osoby žijící v sociál- ně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způ- sobu života.

Sociální služby jsou jednou z ob- lastí života společnosti, která za- znamenala v uplynulých letech velký rozvoj, jenž v mnohém pšedběhl snahy státní správy. Reforma sociálních služeb má ve svém důsledku klientovi zajistit sociální služby, které mu umožní plnohodnotný a samostatný život. Nezastupitelnou roli v těchto sna- hách hrají nestátní neziskové or- ganizace, které nejsou pouze do- plňkovým faktorem, ale poskytují různé typy profesionálních sociál- ních služeb pro specifické cílové skupiny obyvatel. NNO společně se státními organizacemi pak vy- tváší komplexní systém sociálních služeb, který dává klientům mož- nost výběru ze spektra nabídek podle jejich individuálních potšeb a požadavků.

Připravila Xx. Xxxxx Xxxxxxxx

Pǐedstavujeme současné zastupitele města

aneb

Koho pǐi volbách letos (ne)zvolíme

Xxxxx Xxxxx se narodil 28. šíjna 1956 v Rýmašově. Vyučil se v oboru opraváš zemědělských strojů na SOUZ Krnov, absolvoval Stšední ze- mědělskou technickou wkolu v Krnově, kde maturoval v roce 1977. Po absolvování základní vojenské služby pracoval s pšestávkami na Státním statku Rýmašov jako mechanizátor, později jako technik bezpečnosti práce a požární ochrany a dále jako policista Obvodního oddě- lení Policie âR v Rýmašově. V současné době pracuje jako vedoucí Obvodního oddělení Policie âR v Bšidličné. V posledních volbách kan- didoval za občanské sdružení BFAA Oldies. Je ženatý, má dvě děti.

Ve které komisi či oblasti jste pra- coval?

V komisi výstavby a životního prostšedí, v komisi vnitšních věcí,

komisi dopravní a jako člen rady města. Zastupuji sdružení zaměše- né zejména na amatérský sport, které wlo do voleb s cílem aktivně

se zapojit do dění ve městě, vlast- ní činností oslovit a pšitáhnout na hšiwtě a do tělocvičny mladé lidi. Kde vidíte problémy či rezervy?

Problémy jsem poznával v průbě- hu volebního období pši jedná- ních, kdy vyplouvaly na povrch nejrůznějwí kauzy, o kterých jsem

jako neinformovaný občan neměl nejmenwí tuwení. Za volební obdo- bí se musely šewit problémy, kde najít prostšedky na oddlužení měs- ta, jak najít odpovědi na otázky

kolem narůstajících problémů ne- mocnice, jak naplňovat volební programy.

Rezervy by měl hledat každý a měl by začít sám u sebe. Já je vi- dím v kvalitě vlastní pšípravy pro činnost zastupitele, v informova- nosti o tom, co si lidé myslí a jaký mají názor na projednávané kauzy, av časové tísni k ověšení podáva-

ných informací, v komunikaci me- zi lidmi. Dále mohu zmínit rezer- vy, které již pojmenovali zastupi- telé pšede mnou, a to zejména pra- covní pšíležitosti pro vwechny lidi, kvalitní bydlení, vybavenost měs- ta, dostatek možností kulturního a sportovního vyžití pro občany. Co byste ve městě změnil hned a cov budoucnu?

Pšál bych si pro město co nejlepwí zastupitele, úšednický aparát pro nadcházející volební období a do budoucna využití průmyslové zó- ny a vyšewení otázky dodavatele vody pro město a v neposlední ša- dě pěkné koupaliwtě u Edrovické- ho rybníka.

Komu byste poděkoval za spolu- práci v tomto volebním období? Vwem lidem, kteší se zapojili a po- máhali pši naplňování vytčených cílů. Poděkování patší jistě vwem zastupitelům, komisím, pracovní- kům jednotlivých odborů. Velký dík potom panu starostovi a zastu- pitelům, zejména těm stranickým, kteší pro město zajistili prostšedky pro dofinancování kanalizace, re- vitalizaci sídliwtě Pšíkopy, pšípra-

vu realizace umělé ledové plochy, dům s pečovatelskou službou a dalwí akce, které byly a mají jew- tě být realizovány.

Chtěl byste kandidovat do zastu- pitelstva města v pií‰tím volebním období?

Jsem stále na vážkách, myslím si, že by se do věcí vešejných mělo dostat více schopných lidí, kteší to myslí se svou angažovaností opravdu vážně a jsou schopni pše- nést do jednání co nejwirwí vzorek pšedstav a priorit občanů.

Máte nějakou zvlá‰tní okolnost nebo piipomínku, kterou byste rád uvedl?

Pšíwtí volební období bude vý- znamné z hlediska možnosti zís- kávání prostšedků jednak ze stát- ního rozpočtu, ale i z evropských fondů, a proto je důležité se na tu- to skutečnost odpovědně pšipravit. Se kterou pohádkovou bytostí byste chtěl proÏít den?

S dědem Vwevědem a jeho intuicí, jak se dál bude vyvíjet situace ve společnosti.

Jaké piání by vám měl splnit po- hádkov˘ dědeček?

Pevné zdraví celé rodině a společ- nosti méně zákonů, pšedpisů a na- šízení, které se musí stále upravo- vat.

Kdybyste dostal ‰anci se setkat s v˘znamnou nebo zajímavou osobností, kdo by to byl?

Nejspíwe by to byl někdo ze spor- tovních velikánů světové kopané - Pelé, Xxxxx Xxxxxxxxxxx - nebo umění dávných let - Xxxxxxxxxxxx Xxxxxxxxxx.

Koho nebo co byste si vzal na pust˘ ostrov?

Nejbližwí rodinu a kamarády na fotbálek.

Va‰e oblíbené jídlo, spisovatel, film, hudební skladba nebo zpě- vák?

Jím vwechno mimo žraloka, pokud si mohu vybrat, pěkný steak, spi- sovatel Xxxxxx Xxxxxxx, nawe ve- selohry s Menwíkem, Xxxxxxx, Xxxxxxx, skupina R.E.M., zpěvač- ka Xxxx, Xxxx Xxxxxxx, Xxxxx Xxxx, Xxxx Xxxxxx.

Va‰e Ïivotní motto?

S chutí a úsměvem jde vwechno lé- pe.

Děkuji vám za rozhovor. JiKo

Xxxxxxxxx ·opík rozhovor odmítl z osobních důvodů.

fejeton

V pšedvolebním období se na nebohé občany valí hromady informací o jednotlivých stra- nách, ucházejících se o kšesla ve sněmovně, jejich lídrech, programech a plánech na svět- lejwí zítšky.

Namišme vwak trochu úsměvně svůj zájem ně- kam jinam - na samotné volební lístky, které už voliči vylovili ze své powtovní schránky. Co se z nich dá vwechno vyčíst?

V Moravskoslezském kraji kandiduje v jedna- dvaceti stranách celkem 519 zájemců o posla- necký post. Jejich průměrný věk je 43,25 ro- ku. Nejvywwí průměrný věk kandidátů má stra- na Prav˘ Blok (...) - více než 52 a půl roku (že jste si mysleli, že to bude KSâM?) a hned po- tom Právo a Spravedlnost - ANO tradiční ro- dině, NE korupci a kriminalitě. Nejnižwí věk kandidátů má pak po Balbínově poetické stra- ně, která vyslala jediného tšiadvacetiletého kandidáta, strana Helax - Ostrava se baví (29,68 roku) a Koruna Šeská (monarchistická strana Šech, Moravy a Slezska) (33,14 roku). Nejmladwích, jednadvacetiletých kandidátů najdeme na lístcích celkem pět a vwichni do- sud studují, nejstarwími uchazeči o vstup do sněmovny jsou kandidáti Pravého Bloku (...) xxxx Xxxx Xxxxxxxxx (80 let) a XXXx. Xxx Xxxxxxxx (79 let) a Xxxxx Xxxxxx (78 let) za Právo a Spravedlnost - ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě. A když už jsme u to- ho Pravého Bloku ... - o titul strany s nejdel- wím názvem soupeší Prav˘ Blok - strana za ODVOLATELNOST politiki, NÍZKÉ daně,

O volbách trochu jinak

MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLI- VOU justici, REFERENDA a P¤ÍMOU demo- kracii se stranou s jewtě delwím názvem: 4 VIZE - 1. Daǔov˘ systém na jednom listu formátu A4. 2. Regulace inovace + Vysoká kvalita = Krat‰í pracovní t˘den. 3. Rodinn˘ dim pro každého snadněji. 4. Xxxxxxx, která informuje, ano, reklama, která ovlivǔuje, ne. - xxx.0xxxx.xx.

Pak si také můžeme spočítat, že mezi kandi- dáty je 131 inženýrů, 42 magistrů, 6 xxxxxx- šů, 23 lékašů,1 zvěrolékaš, držitelů titulu JUDr. najdeme 6, PhDr. 7, PaedDr. 5, Doc. Ing. CSc. 3, a výjimečně nalezneme také ma- jitele titulů jako Dr. Ing., Doc. RNDr., Ing. RSDr., RSDr. Mgr. nebo ThMgr. Nejvíc inže- nýrů najdeme v KDU-âSL a v ODS.

Co do profesí jsou uchazeči o nawi voličskou pšízeň nejvíce starostové, šeditelé, podnikatelé, učitelé, lékaši, stávající poslanci nebo důchod- ci, najdeme vwak také zaměstnání pro budoucí poslance poněkud netradiční: léčitel-biotronik, kantýnská, barman, doktorand, hornický dů- chodce, horník-pšedák v prorážce, vedoucí po- sunu âeských drah a mnohá jiná. Strana Helax

- Ostrava se baví se zšejmě dobše bavila pši vy- plňování kandidátních listin, a tak je za ni kan- didují imitátor, prodavačka sekund, studující na dálku, pán nápadů, multifunkční zašízení, hac- ker, chaos koordinator a kojná.

Nejzajímavějwí je to ovwem pši pročítání samot- ných jmen kandidátů. âlověka napadá, že nej- více „pšírodních“ pšíjmení by se mělo vyskyto-

vat ve Straně zelených, ale není tomu tak. Na jejich volebním lístku sice najdeme Holubovou, Ko‰ỉála a Orla, ale prvenství jim vyfoukla kandidátní listina Nezávislých, kde najdeme Krtka, Zajíčka, Sobola a Kozáka. Ve sněmovně bychom se dále mohli setkat s Kozlem, Kocurem, Mackem, Xxxxxxx, Vlkem, Kohutem, Jelínkem či Komárkem, z ší- we rostlin pak s Hájkem, Xxxxxx, Vrbou, Xxxxx či Kadeřávkem. A co nawi kandidáti celé dny dělají? Jeden Rubal, druhý Xxxxxx, ten Dokoupil, jiný Kouřil, a ostatní? Vymazal, Xxxxxx, Kopl, Xxxxxx, Xxxxxxx, Xxxxxxx, Xxxxxxxx, Žmolil, Xxxxxx... Někteší mají místo pšíjmení dalwí kšestní jméno - Xxxxx, Xxxx, Xxxxx, Xxxxxx, Xxxxx, Kuba, Xxxxxxxx, Janek, Xxxxxx, Vojtí‰ek, jiní na sebe prozrazují své vlastnosti - Kysel˘, Tuh˘, Režná, Voln˘, Xxxxxx˘, Hrub˘, Tvrdoǔ, dalwí mají kromě své- ho občanského povolání druhou profesi - Vojáček, Xxxxxx, Stolař, Hrnčíř, Xxxxxx, Xxxxxx, Xxxxxx, Xxxxxxxx, Xxxxxx, Xxxxx nebo Xxxxx, a druzí i jinou národnost - ¤íman, Xxxxx, Xxxxxxxx, Žid. A když jsme u toho posledně jmenovaného - jak by to asi dopadlo, kdyby za- sedl do poslanecké lavice s Kristem a Xxxxxxx? Ve chvíli, kdy čtete tento článek, už asi víte, zda bude v novém parlamentu Svoboda, Xxxxxxx nebo Šernota.

(Autorka se tímto omlouvá kandidátům pro volby do poslanecké sněmovny, že si dělala le- graci z jejich pšíjmení. A vůbec - neberte ji váž- ně, ona jen tak Pleská.) -ona-

Zdravotnictví

dobrá zpráva

Interní oddělení v R˘maǐově bude fungovat dál

Někdy člověk zaslechne nejrůznějwí zvěsti, tu pravdivé, jindy méně, a ně- kdy si šíká, že některé fámy, které kolují mezi lidmi, jsou doslova neuvě- šitelnými výmysly. Jednou z nich je informace kolující mezi občany, že se bude ruwit interní oddělení Podhorské nemocnice Rýmašov. Otázku, zda

je to pravda, položila nawe redakce tiskové mluvčí šetězce Euromednet Xxxxxx Xxxxxxxx, která odpověděla: „Interní oddělení r˘mařovského pracovi‰tě Podhorské nemocnice neomezuje svou péči, funguje ve stejné podobě jako dříve, pacienti se nemusí ničeho obávat.“ JiKo

Protestující lékaǐi se se‰li s hejtmanem kraje To‰enovsk˘m

Hejtman Moravskoslezského kraje Xxxxx Xxxxxxxxxx pševzal ve čtvr- tek 25. května protestní dopis lékašů proti dnewnímu stavu zdravotnictví a krokům ministra Xxxxx a lékaše podpošil.

¤ekl mimo jiné, že situace ve zdra- votnictví je dlouhodobě nešewený problém: „Zdravotnictví je dnes ekonomicky velmi nemocné a má systémové problémy uvnitř, ministr sv˘mi kroky tento stav je‰tě prohlu- buje. Nepřijatelné je pro mne přede- v‰ím to, že ministr Xxxx není scho- pen věcné diskuse, že své kroky pro- sazuje násilím a bočními cestami. Ministr musí podle mého soudu předstoupit před veřejnost s koncep- cí alespoǔ na deset let a obhájit ji v diskusi také s lékaři. A pak ji pro-

sadit v parlamentu. Dnes se nesysté- mové a mnohdy ‰patné změny dějí jednotlivě a prosazují se násilím a tak nějak bokem.“

Hejtman kritizoval opět také pší- stup ministra Ratha ke krajům.

„Nemá zájem vést s kraji diskusi o fungování zdravotnick˘ch zaříze- ní, která na nás stát převedl, a to není právě součást demokratického systému. Schválen˘ zákon o nezis- kov˘ch nemocnicích je paskvil mi- mo jiné zasahující do práv vlastní- ki nemocnic (i soukrom˘ch), to je pro mě nepřijatelné. Silové kroky ministra Xxxxx plodí jen zlo a pro- blémy,“ šekl hejtman kraje Xxxxx Xxxxxxxxxx.

Mgr. ·xxxx Xxxxxxxxx, tisková mluvčí MSK

Krajská koordinátorka protesti - praktická lékařka Xxxxx Xxxxx-

‰ková (v černém kost˘mku). Foto: archiv MSK

Nemocnice otevǐela nově zrekonstruovanou laboratoǐ

Podhorská nemocnice otevšela nově zrekon- struované oddělení klinické biochemie a he- matologie (OKBH). Dvě původně samostat- né laboratoše biochemická a hematologicko- transfuzní se sloučily v jeden celek. Specializovaná vywetšení krve, moči, mozko- míwního moku a jiné analýzy biologických vzorků, které laboratoše zajiwťují nejen pro vwechna oddělení nemocnice, ale i ambulan- ce v celém regionu, už probíhají na jednom moderně opraveném pracoviwti. Také jeho vybavení se podstatně zlepwilo.

„V˘hodou je, že se zcentralizoval nejen pří- jem v‰ech laboratorních vzorki, ale také je- jich v˘dej. Od pacienti i zdravotníki přijímá- me v‰echen materiál na jednom místě a ode- vzdáváme jedny v˘sledky,“ popsal pšínos pri- máš OKBH Podhorské nemocnice RNDr. Xxxxxxx Xxxxxx. Také pohyb vzorků po labo- ratoši je mnohem rychlejwí. „Sloučení někte- r˘ch laboratorních úseki, snížení počtu ana-

názor

lyzátori, kter˘mi vzorek musí projít před vy- dáním v˘sledku, a logické uspořádání nov˘ch prostor oddělení vedly rovněž k v˘znamnému snížení času odezvy laboratoře na požadavky lékaři,“ vysvětlil primáš. Díky napojení od- dělení na internet mohou lékaši výsledky vy- wetšení dostávat v elektronické podobě, a to okamžitě po autorizaci výsledků v laboratoši.

„V‰em na‰im klientim nabízíme rovněž svoz biologického materiálu a uzavřen˘ odběrov˘ systém zdarma,“ upšesnil primáš.

Projektové pšípravy na sloučení obou labora- toší se rozběhly na konci roku 2005. V prvním čtvrtletí letowního roku začaly stavební úpravy. Otevšení provozu nových laboratoší se usku- tečnilo 26. 5. 2006. Tímto dnem také dowlo okamžitě ke spojení databází obou laboratoší.

„Celkové náklady na stavební úpravy zrekon- struovaného oddělení a vybavení interiéru ná- bytkem překročily dva miliony korun,“ uvedl ekonomický náměstek šeditele Podhorské ne-

Osobní zku‰enost

mocnice Xxx. Xxxxx Xxxxxxx. Od minulého roku nemocnice také postupně modernizovala pšístrojové vybavení obou laboratoší. Pro la- boratoš klinické biochemie vedení nemocnice zakoupilo za 2,7 milionů korun moderní bio- chemický analyzátor, který je dvakrát rychlej- wí než původní, dále má oddělení nový vysoce výkonný imunochemický analyzátor a analy- zátor glykovaného hemoglobinu. Nově začali pracovníci značit vzorky čárovými kódy.

Hematologicko-transfuzní části oddělení vede- ní nemocnice koupilo nový hematologický ana- lyzátor za jeden milion korun. Součástí oprav byla i rekonstrukce prostor pro hematologickou ambulanci, která pšímo navazuje na OKBH. Oddělení funguje 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu. Pro speciální vywetšení, která kvůli malému počtu laboratoš neprovádí, zajiwťuje sběr, zpracování a transport na specializova- ná pracoviwtě.

Xxxxxx Xxxxxxxx, tisková mluvčí

Jak je v posledních dnech a týd- nech mediálně slywet o pšijetí či nepšijetí zákona o neziskových nemocnicích, je v nás pacientech vytvášen dojem, že nemocnice, které již dnes provozují akciové společnosti - tedy soukromníci - by mohly poskytovat zdravotní péči založenou hlavně na zisku, ke kterému my pacienti budeme

sloužit jako zdroje.

Mám svoji čerstvou zkuwenost z léčení v soukromé nemocnici, kde jsem prodělal operaci srdce s mimotělním oběhem krve. Jedná se o nemocnici Podlesí Tšinec, která je součástí sítě Euromednet.

Pšestože jsem prodělal těžký chirurgický zákrok, po tšech kri-

tických dnech, kdy mně začalo být lépe, jsem si pobyt v tomto soukromém zdravotnickém zaší- zení doslova užíval.

V nemocnici mají zaveden ko- dex pacienta, který jsem obdržel k prostudování, a v něm je velmi podrobně popsáno, že pacient je vždy na prvním místě. Jaké bylo mé velmi pšíjemné zjiwtění, že

tento kodex je zdravotnickým personálem vůči nám pacientům nejen beze zbytku uplatňován, ale mnohdy dle mého soudu pše- kračován.

Na každý svůj dotaz ohledně zdravotního stavu jsem vždy ob- držel srozumitelnou odpověď. K mé rychlé rekonvalescenci pšispělo velkou měrou i neuvěši-

telně laskavé chování vwech, kte- ší se na mém uzdravení podíleli. Každý lékaš se mi zdvošile pšed- stavil, popsal léčebný zákrok, který bude provádět, a poté mi sdělil, jaký bude dalwí vývoj léč- by nemoci. Vywetšení byla pro- váděna okamžitě, nikde jsem ne- čekal. Pšed operací se mi pšiwel pšedstavit operatér, který mne seznámil se zvoleným postupem

a ubezpečil mě, že operace do- padne dobše.

Sestšičky jsou doslova nabité optimismem a s velkou péčí se o pacienty nepšetržitě starají. Denně dvakrát pšestelou postel, vymění pyžamo, dolijí čaj a stá- le se dotazují s úsměvem na rtech, zda někdo něco nepotše- buje. Stravování je na velmi vy- soké úrovni, dostatečné a chutné

porce jídla, denně čerstvé ovoce, na pokojích cukr a ovocný sirup. Nyní se velmi rychle uzdravuji, a tak jsem se s vámi chtěl podě- lit o zkuwenost, kterou zcela jistě nikomu nepšeji, ale já ji musel absolvovat. Snažím se tímto článkem pomoci rozptýlit obavy, že privatizace nemocnic je wpat- ná cesta naweho zdravotnictví. Jsem hluboce pšesvědčen o tom,

že právě díky tomu, že jsem se léčil v soukromé nemocnici, byla léčba a vwe s ní spojené na tak vysoké úrovni. Jsem nesmírně vděčný, že jsem si tuto nemocni- ci mohl vybrat, a v budoucnu, když to bude nezbytné, bych se rád svěšil do stejné péče. Jen se bojím, zda to po pšijetí zákona o neziskových nemocnicích bude možné. Xxxxxx, Xxxx Xxxxxxx

·kolství

Nervozita pominula - maturity jsou za námi

Týden od 22. do 25. května byl na Gymnáziu Rýmašov maturitní. Na čtyši dny ovládl chodbu v blízkosti učeben, v nichž zase- daly obě zkuwební komise, ner- vózní klid, který jen občas naruwi- ly tiché kroky maturantů v oble- cích či o něco znělejwí podpatky

maturantek.

Letos skládaly zkouwku z dospě- losti opět dvě tšídy, čtvrtý ročník čtyšletého gymnázia a oktáva osmiletého, celkem 54 studentů. Dvacet z nich si mohlo po slože- ní maturity nejen oddychnout, ale i gratulovat k vyznamenání. Dva

studenti si na podzim zopakují zkouwku z jednoho pšedmětu.

Jako vždy pšedcházely ústním zkouwkám písemné práce z české- ho jazyka. Studenti si mohli vybrat ze čtyš témat a slohových útvarů. Mimošádně kvalitní písemnou prá- ci vytvošil student oktávy Xxxxxx Xxxxxxx, který si zvolil téma Nad rodinným albem a žánr reportáže. Jeho text nabízíme čtenášům ales- poň v krátké ukázce níže.

Součástí ústní maturity byla jako obvykle povinná zkouwka z české- ho jazyka a literatury a jednoho cizího jazyka. Mezi volitelnými pšedměty se nejčastěji objevovaly základy společenských věd a ma- tematika, o něco menwí zastoupe- ní měl zeměpis, biologie, fyzika, chemie a dějepis. Poměrně vyso- ký počet matematiků odpovídá

velkému zájmu rýmašovských gymnazistů o vysokowkolská stu- dia ekonomie a pšírodovědně- technických oborů; hlásí se na ně 37 studentů z maturitních ročníků, což pšedstavuje více než dvě tšeti- ny vwech maturantů.

âtvrteční odpoledne již patšilo slavnostnímu ukončení maturit, které proběhlo v reprezentačním sále ZUŠ za pšítomnosti šeditelky wkoly, tšídních profesorů Vladi- xxxx Xxxxxxxx a Xxxxxxxxx Xxxxx- čínské a samozšejmě zástupců vedení města. Narozdíl od pšed- chozích let pšebírali úspěwní ma- turanti svá vysvědčení pšímo z rukou pšedsedů zkuwebních ko- misí. âvrťákům je pšedával Xxxxxxxx Xxxxxx, oktavánům Xxxxx Xxxxxx, oba profesoši gym- názia ve Xxxxxxx. ZN

Xxxxxx Xxxxxxx: Nad rodinn˘m albem (reportáž)

- v˘ňatek

[...] Je červen roku 2005. Po stu a sedmi le- tech se vracím do Dolní Vsi, odkud museli mí pšedci odejít. Zda odewli dobrovolně, nebo pod nátlakem, není mi známo. Vím jen o osu- du svého prapradědečka, který v Lidečku za- ložil novou rodinu, a o jeho sestše, která ode- wla do Vídně, kde se svou dcerou zahynula pši náletu. Potkávám starou babičku a ptám se jí, kde se nachází místo zvané Kusákův žleb. Jsem vcelku dobše nasměrován a vyrážím po cestě z vesnice. Po té cestě, kudy kdysi wel i hajný Frantiwek Xxxxxxxxxx.

Ono místo jsem poznal ihned. Soudní spisy byly i v dávných dobách velice pšesné. Pšicházím na dno malého údolíčka, kde se dávno odehrála tragická událost. Je zde malý pomníček. Zapaluji u něj svíčku a mywlenka-

mi se vracím do té doby. Jsem plný nostalgie a prazvláwtních pocitů. Snažím se svou pší- tomností omluvit mrtvému hajnému a věším, že se mi to podašilo.

Po týdnu má dalwí cesta vede po malé asfaltové silnici směrem ke kopci, kde se majestátně tyčí hrad Mírov. V únoru 1899 tudy jel i Xxxxx Xxxxxx z C. k. vrchního soudu v Uherském Hradiwti. Pšemýwlím, jak mu tenkrát bylo, co asi prožíval. Dívám se na načervenalou omítku hradu a hádám, které z těch bílých oken patšilo jemu, odkud se díval do kraje a vzpomínal na svůj domov. Po chvíli opouwtím cestu a vchá- zím do malého bšezového hájku. Nejdu k hlav- ní bráně, ale ke svahu pod hradem, kam se pod- le pověstí pohšbívali vězňové. Z batohu vyta- huji zpola ohošelou svíčku, kterou jsem měl

s sebou v Kusákově žlebu. Jejím zapálením se snažím po mnoha letech spojit dva lidské osu- dy. Xxxx vraha a jeho oběti, událost dávno mi- nulou s pšítomností. Snad se jejich xxxx někde spojí v míru a lásce.

Odjíždím domů s pocitem jakéhosi zadostiu- činění vůči kdysi dávno spáchanému tragic- kému činu. Ten pocit neumím vyjádšit, ani když sedím ve vlaku a pšemýwlím nad vwemi souvislostmi. Je těžko popsatelný, ale uvnitš mi něco šíká, že jsem jednal správně.

Složil jsem poslední dílek rodinného alba. Dílek, který jsem měl, jen jsem nevěděl, kam patší. Protože rodinné album nejsou jen foto- grafie a dokumenty. Rodinné album je i sou- držnost, vzájemná láska, porozumění a vy- rovnání se s minulostí. Ať už je jakákoliv.

Majáles 2006 - takov˘ mal˘ Woodstock

Co dokáže aspoň na chvíli rozbou- šit nehybné vody maloměstského Rýmašova a naruwit poklid jeho ulic? Větrná smrwť či jiná živelná pohroma, nebo tšeba vyhazov re- nomovaného historika z městské- ho muzea či podobná společenská katastrofa anebo ... majáles. Kata- klyzmata prvního typu, tj. pšírod-

ní, se letos na jaše Rýmašovu na- wtěstí zatím vyhnula, ta druhá bo- hužel xxxxxxx. Majáles, jakožto po- hroma docela pšíjemná a veselá (matky spících mimin a nervózní šidiči prominou), vtrhnul do ulic v pátek 19. května.

Bujaré oslavy mládí mají v Rýma- šově poměrně dlouhou, nicméně

pšeruwenou tradici. Novodobá his- torie studentských slavností se za- čala psát teprve v roce 2000 z po- pudu dvou profesorů zdejwího gymnázia Xxxxx Xxxxxxxx a Xxxxx- xxxx Xxxxxxxx. První čtyši, resp. pět ročníků neslo název iuvenales a probíhalo vzhledem k specifi- kům rýmašovského klimatu až na

pšelomu května a června. Slav- nosti iuvenales v sobě spojovaly květnovou oslavu mládí s červno- vým Dnem dětí a tomu pšizpůso- bovaly i svůj program. Dopolední hry a soutěže pro děti po obědě vystšídal maskovaný průvod měs- tem, odpolední program pro stu- denty a vešejnost a celý den vyvr-

cholil večerním rockovým koncertem. Tšebaže se vloni gymnazisté vrátili k tra- dičnímu názvu majáles a začali jej pošádat v regulérním květnovém čase, celodenní program zůstal tentýž - a nebylo tomu ji- nak ani letos.

Letowní heslo „Hippie comes to Rýmašov“ jen akcentovalo témata, která jsou majálesu vlastní - mládí, lásku, svobodu a veselí. Už ráno zahrada Hedvy ožila vlasatými „květi- novými“ lidmi, kteší jewtě vcelku spošádaně dohlíželi na wkoláky, pobízejíce jejich bo- jovnost na několika soutěžních stanoviwtích. Odpoledne se už u gymnázia začal srocovat povážlivě početný houf hipíků, kteší se po- sléze vydali na okružní cestu městem, s úmyslem způsobit menwí dopravní kolaps a vytrhnout svým povykem vwedností otu- pělé spoluobčany z doznívajícího zimního spánku. Pod okny radnice si pak dav rozja- šených vlasatců a vlasatic vyžádal klíče od města, aby na jeden den pševzal pomyslnou vládu nad Rýmašovem. Ani letos radnice je-

jich skandování neodolala a prostšednic- tvím místostarosty Xxxxxxxxx Xxxx xxx xxxx vydala, což bylo gesto zvláwtě odvážné, po- myslíme-li, že hippies si vždy libovali v bezvládí a poněkud volných mravech.

Průvod zakončil svůj pochod opět v zahra- dě Xxxxx, která byla dějiwtěm závěrečného programu - vyhláwení nejlepwích masek, losování tomboly a pšedevwím divadelního pšedstavení. Xxxxxxx Xxxxxxxxxxx a Ma- rta Merková nastudovaly se svými kolegy osobitou variaci na věčný pšíběh Xxxxx a Xxxxx, v níž proti sobě tentokrát nestály dva znesvášené rodinné klany, ale dvě spo- lečenské vrstvy - spošádaní občané Kapu- letové a, jak jinak, hipíci.

Rýmašovský Majáles 2006, kterému nako- nec i počasí docela pšálo, vyvrcholil ve- černím rockovým koncertem (o něm blíže v samostatném článku). Stručně se dá šíct, že se vyvedl, a tak doufáme, že bude im- pulsem k udržení majálesové tradice i pro pšíwtí ročníky. ZN

Studenti Primy v Sasbachu

Už pět let existuje partnerství SSOŠ Prima Rýmašov s polskou wkolou Zespół szkół w Ozimku. Spolupráce se úspěwně rozvíjí pši sportovních a naukových soutě- xxxx. Mimo jiné probíhá i výměn- ný pobyt studentů. Cílem těchto akcí je otevírání se do Evropy. Od

21. 4. - 1. 5. 2006 se uskutečnil vý- měnný pobyt polských studentů v rámci 15leté spolupráce s kato- lickou wkolou v Sasbachu. Vedení polské wkoly oslovilo nawi wkolu s tím, že se této výměny může zú- častnit také 5 studentů z nawí wko-

ly v rámci polsko-německé spolu- práce. Této nabídky jsme využili a vydali se s polskými pšáteli za poznáním.

Společně jsme vyjížděli z Ozimku v neděli večer a na místo jsme pši- jeli v pondělí ve 14 hodin. Kato- lická wkola, která je partnerskou wkolou pro Ozimek, má 1500 stu- dentů. Celý areál tvoší několik bu- dov, kde je umístěna tělocvična, kaple, jídelna, klub, bar a učebny. Sdružuje základní wkolu, lyceum a gymnázium.

Během celého týdne měli nawi stu-

denti možnost zúčastnit se výuky jazyků, poznat okolí, zvyky nawich sousedů. Ubytováni byli v rodi- nách, kde museli komunikovat bez pomoci učitele v německém nebo anglickém jazyce. Celá dele- gace byla ve stšedu pšijata i staro- stou města. Téma hodinového roz- hovoru bylo zaměšeno na ekolo- gii. Studenti kladli otázky a staros- ta odpovídal. Během pobytu jsme si prohlédli historické jádro města Freiburg, navwtívili jezero Titisee ve Schwarzwaldu, projížďkou na lodi si prohlédli moderní stavbu

Evropského parlamentu, historic- ké jádro Strasbourgu a na závěr navwtívili Europapark. Jeden den byl věnován francouzskému měs- tu Marmoutier, které je partner- ským městem Sasbachu. Všele nás pšivítal starosta města, který se ujal role průvodce. Navwtívili jsme lidové muzeum, katedrálu a ži- dovský hšbitov. Celá akce byla velmi zdašilá, zaměšená na aktivi- tu mladé generace v Evropě a po- rozumění mezi národy.

Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxxx, zástupce ředitele ‰koly

Agentura Czech Tourism organizovala v tom- to wkolním roce celostátní soutěž pod názvem Turisté vítáni. Cílem soutěže bylo vyprovoko- vat diskusi mezi žáky, studenty, rodiči a učite- li o možnostech podnikání v cestovním ruchu. S potěwením konstatujeme, že náw student tše- tího ročníku Xxxxx Xxxxxxx pod vedením uči- telky Ing. Xxx Xxxxxxxx dosáhl se svým pro- jektem vynikajícího úspěchu.

Turisté vítáni

Xxxxx ve svém projektu šewil problémy turistů v místě svého bydliwtě, v Tšebíči. Zejména tamní židovské město, židovský hšbitov a ro- mánsko-gotická bazilika sv. Prokopa, které jsou od roku 2002 zapsány na Seznam světo- vého kulturního dědictví UNESCO, nyní lá- kají turisty z celého světa. Tato městská čtvrt je tvošena sítí úzkých kšivolakých uliček, bez dopravní dostupnosti a bez návazných turis-

tických služeb. A pšesně to byla pro Xxxxx vý- zva, která ho motivovala hledat účelné a sou- časně netradiční šewení. A že se projekt poda- šil, o tom svědčí jeho umístění. Celostátní soutěže se zúčastnilo ve tšech věkových kate- goriích pšes 300 wkol a více jak 3000 žáků a studentů z celé republiky. Projekt Xxxxx Xxxxxxxx byl vyhláwen jako 13. nejlepwí. Gratulujeme. SSO· Prima, s. r. o., R˘mařov

Objasnění série vloupání v Bǐidličné

V souvislosti s vywetšováním vý- roby a distribuce pervitinu v Bšidličné byl z trestných činů krádeže a powkozování cizí věci obviněn místní 18letý mladík. V prosinci loňského roku se měl dvakrát vloupat do prodejny zá- bavné pyrotechniky na Nábšežní ulici v Bšidličné a odcizit odtud tšaskaviny a světlice v hodnotě asi 4 500 Kč. Škodu za více než 15 ti- síc Kč způsobil powkozením výlo- hy. Podobně se měl vloupat také do prodejny potravin na stejné ulici, tentokrát se wkodou za téměš 22 tisíc Kč. Výlohu této prodejny vybil kameny i letos v bšeznu.

Série automobilové kriminality objasněna

Policistům se na pšelomu dubna a května podašilo objasnit sérii pšípadů vloupání do osobních vo- zidel na Rýmašovsku se wkodami za téměš dva miliony Kč. Bruntálský policejní komisaš vzá- pětí zahájil stíhání čtyš osob pro rozsáhlou automobilovou krimi- nalitu. Dva muži ve věku 25 let (jeden z Prahy, druhý z Rýmašo- va) byli obviněni z trestných činů krádeže a powkozování cizí věci. 26letá žena a 34letý muž z Prahy jsou obviněni z podílnictví.

Dvojice mladíků má na krku de- vět vloupání do vozidel na růz- ných místech Rýmašovska, ke kterým dowlo během víkendu

28. až 30. dubna. Jedno vloupání měli provést na Sovinci, dalwí v Nové Vsi, tši auta vyloupili v Rýmašově a tši v Karlově. Ve fi- remním Land Roveru zaparkova- ném v Xxxxxxx nakonec Rýma- šovsko opustili a dorazili až do Rapotína, kde jej prostšednictvím dvou dalwích obviněných prodali. Policie ovwem skupinu krátce na- to vypátrala a zadržela. Zajistila pšitom sedm odcizených autorádií a dalwí věci z vykradených vozi- del. Žena bude stíhána na svobo- dě, u tší obviněných mužů byly podány návrhy na vzetí do vazby.

Vyrazil ‰kodovku ze silnice

V pátek 28. dubna ráno dowlo me- zi obcemi Xxxx Xxxxxx a Rýmašov k nehodě mezi vozidlem Mitsubishi Outlander a Škodou

120. ¤idič Mitsubishi pšedjížděl kolonu vozidel v okamžiku, kdy šidič wkodovky odbočoval na kši- žovatce vlevo. Dowlo ke stšetu, pši němž byla wkodovka odhozena do silničního pšíkopu. ¤idič za vo- lantem Mitsubishi pšitom pšedjíž- děl v místě, kde je to zakázáno. Škoda na jeho vozidle činí asi 200 tisíc Kč, na wkodovce 10 tisíc Kč. Pši nehodě byl šidič wkodovky lehce zraněn.

Vpadl do domu a zbil majitele

V pátek 12. května zahájil brun- tálský policejní komisaš trestní

stíhání 40letého muže pro trestné činy loupeže a poruwování do- movní svobody. Je obviněn, že v prosinci 2005 vnikl do rodinné- ho domku v Rýmašově na ulici U Potoka. Vewel do ložnice, v níž spal 54letý majitel, a začal jej bít. Požadoval vrácení dluhu 8 000 Kč. Když mu napadený šekl, že peníze nemá, prohledal byt. Žádné peníze nenawel, a tak vzal ze stolku mobilní telefon a odewel.

Cizinka okradena na dámské toaletě

V neděli 14. května byla v hotelu na Pivovarské ulici v Rýmašově okradena 58letá cizinka. Zloděj jí z kabelky, kterou nechala na dám- ském WC, odcizil digitální foto- aparát a finanční hotovost ve výwi 800 Kč a 350 euro. Způsobená wkoda činí cca 30 tisíc Kč.

Zloděj si odnesl náǐadí

Neznámý pachatel vnikl někdy mezi 12. a 15. květnem do roze- stavěné budovy bývalé wkolky na ulici Komenského v Bšidličné. Zde vypáčil zámek kovové bedny a odcizil z ní pneumatickou vrtač- ku a dalwí nášadí. Majiteli způso- bil wkodu ve výwi 7 500 Kč.

Kopal ho do hlavy

Od 15. května je trestně stíhán 27letý muž z Rýmašova pro trest- né činy ublížení na zdraví a výtrž- nictví. Koncem loňského prosince měl v noci na Sadové xxxxx xxxxx- xx xxxxxxxxx 00xxxxxx muže. Udešil ho pěstí do obličeje, až mladík upadl na zem, a poté ho kopal do hlavy. Napadený si z in- cidentu odnesl zlomený nos, otšes mozku a tržné rány v obličeji.

Na v˘letě opíjel učnice

Na základě oznámení šeditelky wkoly v Bruntále policisté wetší pšípad podávání alkoholu mla- distvým, kterého se měl dopustit nyní již bývalý učitel wkoly. Dne

19. května zahájil policejní komi- saš jeho stíhání pro trestný čin ohrožování výchovy mládeže, po- dávání alkoholických nápojů mlá- deži a pohlavní zneužívání. Skutků se měl dopustit na podzim roku 2003 a 2004 na rekreační chatě v Malé Morávce pši výletu

s učnicemi, který ovwem wkola ne- organizovala. Zde nejméně čty- šem dívkám ve věku 15 let nalé- val alkoholické nápoje. Větwina z dívek se silně opila, s jednou z nich měl obviněný učitel i dob- rovolný pohlavní styk.

Podvodně inkasoval dávky sociální péče

30letý muž z Rýmašova je od

12. 5. stíhán pro trestný čin podvo- du. Měl se ho dopustit tím, že více než rok a půl na základě zfalwova- né smlouvy o pronájmu neexistují- cího bytu v Uničově a neexistující- ho vlastníka bytu pobíral dávky so- ciální péče. Svým jednáním způso- bil wkodu ve výwi 66 500 Kč.

Havaroval opil˘ a bez ǐidičáku

V úterý 23. května havaroval na ulici Pod Svahem v Rýmašově 22letý šidič Fordu Transit. Za vo- lantem pšitom neměl co dělat, ne- boť vůbec nevlastní šidičský prů- kaz. Navíc si na místo šidiče sedl pod vlivem alkoholu. Pši couvání pšehlédl u okraje silnice stojící Toyotu a narazil do ní. Na Toyotě způsobil nárazem wkodu za 100 ti- síc Kč, na Fordu zůstal pomačka- ný blatník za 5 tisíc Kč.

Vandal ǐádil pod vlivem alkoholu

Sérii vloupání v těchto dnech ob- jasnili rýmašovwtí a bruntálwtí po- licisté. Z trestných činů krádeže, poruwování domovní svobody a powkozování cizí věci byl v úte- rý 23. května obviněn 45letý reci- divista z Rýmašova. Série trest- ných činů se měl dopouwtět pod vlivem alkoholu. Recidivistovi bylo na vrub pšipsáno bšeznové vloupání do areálu bývalého geo- logického průzkumu, do chatek zahrádkášské kolonie na Hšbitov- ní ulici, květnové vloupání do wkolních dílen v Jamarticích, do zahrádkášské kolonie u Edrovic- kého rybníka a rovněž krádež bot z panelového domu na Bartákově ulici. Recidivista byl umístěn do policejní cely a byl na něj podán návrh na vzetí do vazby.

Zpracovala redakce na základě podkladi tisk. mluvčí PŠR Bruntál

Kulturní okénko města R˘maǐova

Citát: Pšed velkou vlnou neodkládej vesla. vietnamské přísloví Známá i neznámá v˘ročí

Pranostiky na měsíc červen

• âerven studený - sedlák krčí rameny.

• Netšeba v červnu o déwť prositi, pšijde, jak začne kositi.

• Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.

• âerven mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.

• âasto-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom pšicházívá.

• âervnové večerní hšmění - ryb a raků nadělení.

3. 6. 1801 nar. Franti‰ek Xxx ·xxxxx, skladatel (zemš. 7. 2. 1862)

- 205. výročí narození

3. 6. 1926 nar. Xxxxx Xxxxxxxx, americký básník (zemš. 5. 4. 1997)

- 80. výročí narození

4. 6. Mezinárodní den boje proti násilí na dětech, slaví se od roku 1982 (OSN)

4. 6. 1931 nar. Xxx Xxxxxxx, spisovatel a pšekladatel (zemš. 3. 9. 1984)

- 75. výročí narození

4. 6. 1986 zemš. Xxxxx Xxxx Xxxxxx, argentinský prozaik a literární

• V červnu-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.

• Jak červen teplem záší, takový bude i měsíc záší.

4. 6. 1941

teoretik (nar. 24. 8. 1899) - 20. výročí úmrtí

zemš. Franti‰ek Xxxxxxx, průmyslník a vynálezce, zakladatel to- várny na výrobu motocyklů Jawa (nar. 23. 1. 1878) - 65. výr. úm.

• Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.

• âerven červený jako z růže květ.

5. 6. Světov˘ den životního prostǐedí, slaví se od roku 1973 z roz- hodnutí konference OSN o problémech životního prostǐedí

• Medardova kápě, čtyšicet dní kape. (8. června)

• Když na Medarda prwí, voda bšehy vrwí.

5. 6. 1826

roku 1972

zemš. Xxxx Xxxxx Xxxxx, německý skladatel a dirigent (nar. 18. 11. 1786) - 180. výročí úmrtí

• Svatý Vít dává trávě pít. (15. června)

• Na svatého Xxxxxx, poseč louku, neboj se. (21. června)

5. 6. 1896 nar. Xxxxxxxx Xxxxxx Xxxxx, wpanělský spisovatel (popraven

19. 8. 1936) - 110. výročí narození

6. 6. 1946 zemš. Xxxxxxx Xxxxxxxxx, německý spisovatel, nositel

INFOSERVIS Stǐediska volného času R˘maǐov - červen 2006

6. 6. 1961

7. 6. 1966

Nobelovy ceny (nar. 15. 11. 1862) - 60. výročí úmrtí

zemš. Xxxx Xxxxxx Xxxx, wvýcarský psychoanalytik a kulturní antropolog (nar. 26. 7. 1875) - 45. výr. úm.

zemš. Xxxx Xxx, německý výtvarník, jeden z vůdčích

3. 6. 14.00 zahrada Hedvy Letní zahradní slavnost

14.00 DĚTI DĚTEM taneční vystoupení

15.00 RÝMA¤OV HLEDÁ SUPERSTAR

16.00 XXXXXXXX XXXXX soubor šeckých tanců

17.00 XXXXX XXX, XXXXXXX, KYNOLOGOVÉ

18.00 MOTHERS FOLLOW

duchů hnutí dada (nar. 16. 9. 1887) - 40. výročí úmrtí

8. 6. Světov˘ den oceánÛ, vyhlá‰en v roce 1992

8. 6. 1876 zemš. Xxxxxx Xxxx, vl. jm. Xxxxxx Xxxxxxxxxxx, xxxx- xxxxxxx spisovatelka (nar. 1. 7. 1804) - 130. výročí úmrtí

10. 6. 1791 nar. Xxxxxx Xxxxx, literární historik, filolog a básník (zemš. 12. 1. 1861) - 215. výročí narození

10. 6. 1901 nar. Xxxxxxx Xxxxxx, astronom a meteorolog, zakladatel obser- vatoše na Skalnatém Plese ve Vysokých Tatrách a autor proslu- lých atlasů hvězdné oblohy (zemš. 10. 1. 1965) - 105. výr. nar.

10. 6. 1991 zemš. Xxxxxxx, vl. jm. Xxxx Xxxxxxx, francouzský spiso- vatel (nar. 26. 2. 1902) - 15. výročí úmrtí

11. 6. 1881 operou B. Smetany Libuwe bylo v Praze slavnostně otevšeno

CHAIRS koncert

19.00 VRAKA¤I

11. 6. 1906

Národní divadlo - 125. výročí

zemš. Franti‰ek Xxxxx‰, sběratel lidové slovesnosti, filolog a publicista (nar. 16. 3. 1837) - 100. výročí úmrtí

20.00 PANGEA THE BEATLES

12. 6. 1946 zemš. Xxxxx Xxxxx, vl. jm. Xxxxxxx Xxxxxxxx, básník a pšekla-

REVIV. BAND ŠUMPERK

21.00 ZROZENÍ OHNĚ

13. 6. 1881

datel (nar. 25. 2. 1877) - 60. výročí úmrtí

nar. Xxxxxx ·xxxxxx, sochaš a medailér (zemš. 15. 2. 1955)

- 125. výročí narození

ohňové divadlo

22.00 TANEâNÍ ZÁBAVA

5. 6.	9.30	zahrada MŠ	Závod obratnosti dětí MŠ
		1. máje
5. 6.			Xxxxxxx - Zájezd dětí z MŠ
			do divadla v Opavě
10. 6.	9.30	SVâ	Semináš Jiu-Jitsu a Bo-Hanbo-Jitsu
15. 6.		SVâ	uzávěrka výtvarné soutěže k DLMD
			Strom - tráva - voda
21. 6.	9.30	kino	Káťa a Škubánek - Divadlo Věž Brno
			(MŠ + ZŠ)

Představení pohádky Káỉa a ·xxxxxxx zahraje divadlo Věž Brno

13. 6. 1926 nar. Xxxxx Xxxxxxxx, prozaik a filmový scenárista (zemš. 26. 4. 2005)

- 80. výročí narození

14. 6. Světov˘ den dárcÛ krve

14. 6. 1936 zemš. Xxxxxxx Xxxxx Xxxxxxxxxx, anglický prozaik a publicista (nar. 29. 5. 1874) - 70. výročí úmrtí

15. 6. 1996 zemš. Xxxx Xxxxxxxxxx, americká jazzová zpěvačka (nar. 25. 4. 1918)

- 10. výročí úmrtí

16. 6. 1991 zemš. Xxxxx Xxxxxxxx, herečka (nar. 28. 1. 1910) - 15. výr. úm.

Společenská kronika

Narodili se noví občánci

Xxxxx Xxxxx Xxxxxxx

Xxxxx Xxxxxxxx Rýmašov

Xxxxxx Xxxxxxx Rýmašov

Blahopǐejeme

jubilantim, kteří od předcházejícího vydání oslavili 80 let a více

Xxxxx Xxxxxxxxxx - Rýmašov ..............................................	81 let
Xxx Xxxxxxxxxx - Rýmašov ...................................................	82 let
Xxxxxx Xxxxxxx - Rýmašov ..................................................	82 let
Xxxxxxx Xxxxxxxxx - Rýmašov .............................................	84 let
Xxxxxx Xxxxxxxxx - Rýmašov ..............................................	84 let
Xxxxxxxxxx Xxxxxxxx - Rýmašov ........................................	84 let
Xxxxxxx Xxxxxxxx - Rýmašov .............................................	85 let
Xxxxxxxxxx Xxxxxxxxxx - Rýmašov ........................................	85 let
Xxxxx Xxxxxxxx - Xxxxxxx ...................................................	85 let
Xxxxx Xxxxxxxxx - Jamartice ................................................	86 let

Rozloučili jsme se

Xxxxx Xxxxxxx - Rýmašov 1944

Matrika MěÚ R˘mařov

Městská knihovna

Od moǐe k pou‰ti aneb Putování po Maroku

Možnost svobodně cestovat a poznávat svět patší mezi největwí výhody polistopadové do- by. To, co se jewtě v osmdesátých letech zdá- lo být nesplnitelným snem, je dnes běžnou realitou. Není k tomu tšeba ani mnoho peněz, pokud jste mladý, bez závazků a vysokých nároků. Stačí jen touha poznávat, trochu do- brodružná povaha, pár nezbytností a čas.

Pro mladé cestovatele je pšitom typické, že si nevybírají tradiční cíle zahraničních dovole-

ných, ale spíwe země méně turisticky atrak- tivní, někdy dokonce vnímané jako nebez- pečné. Důvody jsou nasnadě - záměrem není prolenowit pár dní na pláži, ale zakusit opra- vdové putování exotickou krajinou a poznat životní styl jiných národů. Proto dobrodru- hové a dobrodružky směšují raději než do Chorvatska či Itálie do Latinské Ameriky, na Blízký Východ, na Nový Zéland či do Afriky. Na stránkách nawich novin jsme již měli

možnost zprostšedkovat čtenášům zážitky několika mladých cestovatelů, kteší nás foto- grafiemi a poutavým vyprávěním zavedli do Afghánistánu, Íránu či Maroka. Právě do Maroka vedly i kroky Xxxxxx Xxxxxx, mla- dé výtvarnice, která uspošádala v pondělí

22. května v rýmašovské knihovně besedu pro vešejnost. Vwem, kteší ji nenavwtívili, pši- náwíme rozhovor a alespoň několik snímků, jež Xxxxxx Xxxxxx pošídila během své cesty.

Proč jste se vydala právě do Ma- roka?

Byla to náhoda. Nechala jsem si po ukončení vysoké wkoly rok na cestování, měla jsem v plánu jet na Nový Zéland, ale kamarádi to na poslední chvíli zruwili. Tak jsem hledala něco jiného. Na jednom festivalu jsem se zeptala, zda někdo nemá čas a chuť ně- kam vyrazit, a jeden člověk šekl, že ano. Zeptal se kam a mě na- padlo Maroko, protože jsem o něm nedávno četla na interne- tu. A tak jsme za 14 dní vyrazili. Odjeli jsme na jaše 2005 a byli jsme tam asi měsíc.

Jaké bylo cestování s člověkem, kterého jste znala teprve krátce? Ujasnili jsme si základní věci pro cestování, aby nenastaly zbytečné konflikty (ohledně způsobu dopravy, pšespávání ...). Samozšejmě se objevily drobné neshody, každý je zvyklý cesto- vat trowku jinak.

Kudy vedla va‰e cesta?

Fota: Xxxxxx Xxxxxx

Doletěli jsme do wpanělské Malagy, pšepluli lodí do Melily (wpanělské město v Africe). Pokračovali jsme pšes Stšední a Vysoký Atlas dolů na Saharu a pak zase zpět pšes Atlas na se- ver, do Marrakéwe, a podél moše zpět - Casablanka - Rabat - Tan- ger, pšes Gibraltar do Španělska a zpět do Malagy. Celkem jsme na území Maroka ujeli nebo uwli

1700 kilometrů.

Která v˘znamná či zajímavá města jste nav‰tívili?

Na začátku nawí cesty Fes, kde jsou známé koželužny a krásná xxxxxx (historické jádro). V zá- věru cesty Marrakéw, Casablan- ku s Velkou mewitou Xxxxxxx XX., do které se vejde 105 000 věší- cích, a na severu v pohoší Rif nádherné městečko Chefchaouen, které je celé modré.

Jak na vás zapÛsobila tamní krajina?

Je velký rozdíl mezi severní a jižní částí Maroka. Sever je po- dobný Evropě. Nás mnohem ví- ce zajímal jih - Sahara, sucho, hory, teploty v noci pod nulou a ve dne kolem 25 stupňů ... av Atlase sníh. Ale chyběly nám tam stromy. Těwili jsme se, až pšejdeme Xxxxx a uvidíme stro- my a zelenou trávu.

Jak˘mi dopravními prostiedky jste po Maroku cestovali?

Vyzkouweli jsem vwechny. Větwinou jsme jezdili stopem, někdy taxíkem. To je osobní au- to zn. Mercedes, které jede jen tehdy, je-li plně obsazeno, tzn. 6 lidí + šidič. Jezdí jak po městě, tak i na dlouhé vzdálenosti. Jednou jsme vyzkouweli cestu vlakem a jednou autobusem.

Kde jste během cesty piespáva- li? Měli jste problémy s hledá- ním ubytování nebo místa

k pienocování?

Měli jsme stan, ale potšebovali jsem ho málo. Stačí se projít městem či vesnicí a hned se o vás někdo postará. Včetně jíd- la. Ale je těžké poznat, dělají-li to jen tak, nebo pro peníze. To se pozná až ráno. Jednou se nám stalo, že po nás chtěli 3 000 dir- hamů (9 000 Kč). Usmlouvali jsme to na 30 DH. Neumí odliwit bohatého turistu s autem od tu- risty s batohem na zádech.

Někdy nás zvalo na večeši i ně- kolik lidí, museli jsme jíst dva- krát, abychom nikoho neurazili. Jak vypadá Ïivot běÏn˘ch MaročanÛ? Ǧím se Ïiví, co jedí, v čem bydlí, co si oblékají?

Žijí větwinou v hliněných do- mech, na severu i v panelácích, kočovní Berbeši ve stanech nebo skalních pševisech. Muži často sedí pšed domem, kouší a nedě- lají nic. Je tam obrovská neza- městnanost. Berbeši v horách pa- sou ovce. Ženy se starají o děti, vaší, chodí na dševo (v horách na bodláky, kterými se topí). Ve městech je to samozšejmě jiné. Ženy i muži nosí dželabu, oděv dlouhý až po kotníky, s dlouhý- mi rukávy a kapucí. V bšeznu, kdy jsme tam byli my, mají pod dželabou kamawe a svetr a divili se, že nám není zima. My jsme měli kraťasy a tričko. Ale mnoho lidí už se obléká evropsky.

Typické místní jídlo je tažin (va-

šené maso se zeleninou a bram- bory) nebo kus-kus. Jí se z jed- noho talíše, rukama.

Jaká byla komunikace s místní- mi obyvateli? Jak jste se s nimi dorozumívali?

Vwichni umí francouzsky, my jsme uměli jen anglicky a ně- mecky. Anglicky mluví málokdo. Snažili jsme se co nejvíce naučit arabsky, mají velkou radost, když od cizince slywí arabská slo- va. âasto jsme se domlouvali psaním a kreslením do písku.

Jaká je marocká mentalita a vztah k cizincÛm? Narazili jste někde na nedÛvěiivost nebo nevraÏivost?

Jsou velice pšátelwtí a vstšícní. âasto jsme si u někoho nechali ba- tohy a wli se podívat po městě, ni- kdy se nám nic neztratilo. Za okra- dení cizince jsou větwí tresty než za okradení domorodce. Byli jsme pro ně velice zvláwtní i barvou vla- sů, pošád mi sahali na vlasy.

Snažili jsme se vypadat spíw jako oni než jako turisti. Koupili jsme si dželabu, neměli jsme na sobě nic drahého. Berbeši nám nabar- vili dlaně henou na oranžovo, tak jak to mají vwechny jejich že- ny. Pro wtěstí a jako ochranu ru- kou pši práci.

Jak jste se cítila jako Ïena v mus- limské zemi? PociÈovala jste ně- jaká omezení vÛči své osobě?

Tvrdili jsme, že jsme manželé. Na vdanou ženu si nic nedovolí.

Omezení si žádné neuvědomuji. Snad jen to, že jsem se tšeba ne- mohla koupat tam, kde Xxxxxx mohl, vidět ženu v plavkách pro ně není obvyklé. Na druhou stra- nu jsem narozdíl od něj měla do- voleno prohlédnout si dům na- wich hostitelů, u kterých jsme spali. Xxxxxx směl sedět jen

v obýváku s ostatními muži.

Co jste si z Maroka kromě foto- grafií a záÏitkÛ dovezla?

Letní a zimní dželabu, plechovou konvičku na čaj a zkamenělé muw- ličky, těch je v horách plno. A ně- jaké zákusky a cukroví na ochut- nání. A hlavně jiný pohled na byd- lení, způsob života, ekologii ...

Na co by se měl piipravit člověk, kter˘ chce Maroko nav‰tívit?

Snad na horwí hygienické pod- mínky, záleží na tom, zda jedete pod stan, nebo do hotelu a na co jste zvyklí. My jsme pili vodu z potoků, každý večer si lokli sli- vovice a nic nám nebylo.

Stokrát za den vás bude někdo

tahat za rukáv a něco vám vnu- covat, průvodce, čiwtění bot, od- voz, ubytování, jídlo, hawiw. Nebo po vás budou chtít to, co máte na sobě.

Chtěla byste se do Maroka je‰tě někdy podívat?

Určitě!

Děkuji za rozhovor. ZN

Městská knihovna R˘maǐov a Městské muzeum R˘maǐov zvou na pǐedná‰ku

Městské právo královského města R˘maǐova

v letech 1406 - 1583, kopie práv města Brna a Olomouce

(od roz‰íiení městsk˘ch práv podle privilegií

markraběte Xx‰ta z ledna 1406)

Pǐedná‰í Mgr. Xxxx Xxxxx

v úter˘ 6. 6. 2006 v 17 hodin v knihovně

V˘sledky v˘tvarné soutěže

„Namaluj pohlednici R˘maǐova“

Odborná porota ve složení Xxx Xxxxxxxxx, Lada âiklová a Xxxxxxx Xxxxx rozhodla takto:

kategorie 9 - 11 let Xxxxxx Xxxxx kategorie 12 - 15 let Xxxxxx Xxxxxx kategorie 16 - 18 let Xxxxxx Xxxxxxx

Vešejnost ohodnotila práce takto: kategorie 9-11 let Xxx Xxxxxx kategorie 12-15 let Xxxxxx Xxxxxx kategorie 16-18 let Xxxxxx Xxxxxxx

Nová v˘stava

Xxxxxx Xxxxxxxxxxx, nar. 1960, pochází z Krnova Výtvarné zaměšení: volná malba, sochašství, grafika

Výstava bude zahájena vernisáží 5. 6. 2006 v galerii městské knihov- ny u Stromu poznání, který tak bude oficiálně pšedstaven.

Xxxxx Xxxxxxxxx, ředitelka MěK R˘mařov

Městské muzeum a Galerie Octopus Xxxxxxxxx Xxxxxx - barevná fotografie

19. května - 25. června

Opeǐení zpěváčci Xxxxxxxxxx Xxxxxx

Do 25. června mají vwichni mi- lovníci pšírody a zpěvného ptac- tva zvláwtě, ale i kvalitní barevné fotografie obecně možnost nav- wtívit výstavu Xxxxxxxxxx Xxxxxx v rýmašovském muzeu. Expozice pšedstavuje asi čtvrtinu z jeho unikátní kolekce barevných foto- grafií drobných pěvců hnízdících na nawem území i pšezimujících hostů ze severu.

Xxxxxxxxx Xxxxxx, člen âeské společnosti ornitologické, půvo- dem z Chudobína u Litovle, za- čal s pošizováním snímků „na- wich opešených zpěváčků“, jak je nazývá i v titulu výstavy, v roce 1995. Za deset let soustšeděné práce v terénu vytvošil 120 foto- grafií pšibližně 50 druhů drob- ných ptáků, kteší obývají nawe lesy, louky a pole, ale i městské parky a zahrady. Záběry zachy-

cují plaché okšídlené tvory v ce- lé jejich kráse a barvitosti. Vedle běžně se vyskytujících druhů - kosů, vrabců, sýkor, wpačků, drozdů, vlawtovek či jišiček - na- bízejí pšíležitost zblízka si pro- hlédnout i méně běžné ptáky, kteší dávají pšed hlukem měst- ské zástavby pšednost tichu les- ních zákoutí.

Soubory snímků pohlednicové- ho i velkého rozměru, mezi ni- miž můžeme procházet jakoby po stránkách bohatě ilustrované pšírodopisné publikace, bezděky evokují wkolní hodiny biologie, avwak bez oné nutnosti učit se rozpoznávat jednotlivé druhy a pšišazovat k nim správná po- jmenování. Na výstavě můžeme jen v poklidu vychutnávat krásu dokonalých záběrů i půvab od- borné terminologie (woupálek

dlouhoprstý, brkoslav severní, zvonohlík zahradní ...), kterou pro ornitologii, stejně jako pro dalwí pšírodopisné obory vytvo-

šila nápaditá čewtina.

Výstavu ve velkém sálu doplňu- je trojice dševošezbášských plas- tik Xxxxxxxxx Xxxxxxx. ZN

Z historie

¤ád po Ampringenovi

Kawpar z Ampringenu se o oblíbe- ná panství postaral i na povinnost- mi zaplněném konci svého života. Po odchodu Xxxxx do Mergent- heimu dosadil na jeho místo opět schopného místodržitele Xxxxxx Xxxxxx x Xxxxxxxx (1682 - 1687), kterého později následoval Xxxxx Xxxxxxxx Xxxxxxxxxxxx z Gelenhausenu (1687 - 1712) a Xxxxxxx Xxxxx x Xxxxxxxxxxx (1712 - 1731). Uvedení úšedníci šádu se snažili pokračovat v hos- podášském rozvoji panství. Xxxx- xxx Xxxxxxxx Xxxxxxxxxxxx (1649 - 1716) již patšil k nové generaci rytíšů, kteší byli svými názory podstatně blíže novátorskému Ampringenovi než pšedewlí. Ač- koli nesl na svých bedrech pošád- nou zátěž dalwích úšadů, nijak se to neprojevilo na správě panství, jak je patrné z jeho rychlých reak- cí na hospodášské změny.

Roku 1690 naprosto změnil pro- gram moráveckých hutí, jež ne- měly dostatečné zázemí porostů na výrobu dševěného uhlí pro vy- soké pece, a zavedl zde výrobu daleko žádanějwích kos, hšebíků a drátů. Odstavené hutě nahradil jinými s lepwím surovinovým zá- zemím v nově založeném Xxxxx- kově (podle velmistra Xxxxxxx Xxxxxxxx z Falce-Neuburgu) a Hinnewiedru, osadě ležící v mí- stech trosek proslulého Hubertusu v Karlově Studánce. Panství díky jeho aktivitám natolik zbohatlo, že mohlo bez problémů vypomá- hat ze svých prostšedků podda- ným v době neúrody či wpatného odbytu nemalými půjčkami. Pravomoci místodržitelů byly po- měrně rozsáhlé a šádové poklad- nice plné, takže neudivilo, když Xxxxx Xxxxxxxx zakoupil 1696 pan- ství Bouzov a âervenou Lhotu od xxxxxx Xxxxxx x Xxxxx a akci uza- všel 1707 koupí Dlouhé Loučky od janovického pána Xxxx Xxxxxxx x Xxxxxxx za 95 000 zlatých. Loučka bývala nejbohatwí součás- tí janovického majetku. Xxxxxx- xxxxxxx zámek pšebudovali noví majitelé na barokní stavbu a po- zději sloužil jako sídlo hejtmana sovineckého panství místo zchát- ralého hradu Sovince.

Situace se vwak změnila za jinak schopného Harschtalla, protože úzké vazby na trh habsburské mo- narchie způsobily, že obecná hos- podášská krize celého státu do- padla stejnou měrou i na vwechna

šádová panství včetně sovinecké- ho. Zcela viditelné byly na stavu bruntálského zámku, na jehož opravy se nedostávalo prostšedků, a tak začal viditelně chátrat. Stejné to bylo i se Sovincem. Nejenže na dalwí udržování pev- nosti chyběly potšebné prostšed- ky, ale konec invaze Turků a po-

rážky, jež jim vytrvale uwtědšova- ly císašské armády, konečně též likvidace posledních tureckých držav na území monarchie zpeče- tily osud hradu. Nebyl sice opuw- těn, jak se stalo v pšípadě Rab- wtejna, ale jen udržován v nejnut- nějwích pšípadech těžwích havárií. Co vwak nelze obejít, je fakt, že se Xxxxxxxxxxxx nástupci nedrželi rozumných snah svého pšedvída- vého pšedchůdce o vymýcení hnusných pověr o čarodějnicích, jež zde měly značný vliv na prosté lidi již od dob pšedválečných, jak jsme se již dšíve zmínili, či jejich morbidních následků. Je totiž je- jich vinou, že pšipustili procesy, tšebaže nejde v četnosti procesů či ortelů o hrůzy srovnatelné s Jese- nickem, Slezskem či Šumper- skem. ¤ád se také v lecčems neli- wil od olomoucké diecéze, jež se od Bobligova tribunálu nejen ne- distancovala, ba dokonce mu otevšela cestu k vlastním kněžím. Na Sovinci 1686 nebránili upále- ní bláznivé ženy z Bšidličné, kte- rá tvrdila, že čaruje, a procesy,

o nichž se nezachovaly podrob- nějwí zprávy, proběhly nejméně též ve Vajglově a Dětšichově. 1689 bylo spáleno ve Valwovském Žlebu větwí množství těl nebožtí- ků podezšelých ze spolků s ďáb- lem a černé magie.

Xxxxx bývaly u nás i v době šádu mnohdy divoké, pšesto nelze ho-

vošit o větwí zločinnosti či brutali- tě ve srovnání s dnewní. Největwí jesenický proces té doby probíhal na bruntálském zámku v letech 1701 - 1706 proti Jišímu Xxxxx- rovi, „vidci lesní bandy loupežní- ki a mord˘ři a poddanému jano- vickému“, pro loupež v domě Leintenantky (?) v Pasece a lou- pežnou vraždu v malomorávec- kém mlýně Xxxxxxxx na panství bruntálském. Tehdy zavraždili pro peníze mlynáše s manželkou. Loupežná tlupa nejspíwe vznikla v létě 1700 a rýmašovské městské hotovosti se podašilo lumpy po- chytat i s lupem. Trest sice není známý, ale vwichni jistě skončili pšinejmenwím na wibenici. Zají- mavým aspektem bylo, že viníci byli vydáni šádu, na jehož území se zločinů dopustili. V letech 1704 - 1707 byl na mučení tázán janovický kat (!) pro podezšení ze spolku s Xxxxxxxxxx tlupou.

K prospěchu místodržících z kon- ce 17. a počátku 18. století lze jis- tě pšipočíst obnovené bohatství lesů, ale pšece jen v menwí míše

než na Janovicku. Svědčí o tom fakt, že si v oblasti Karlova muse- li němečtí rytíši zajistit povolení pálit uhlí (pochopitelně za úplatu) v lesích janovických pánů. Milíše kolem železáren nadále dodávaly nejvywwí množství potšebného dševa a spotšeba dšíví na otop by- la hrozivě vysoká, dševo mizelo též v pecích vápenek, cihelen, pši výrobě kolomazi či získávání smoly. Papírny zatím lesy neohro- žovaly, jejich surovinou byly staré hadry. Jewtě 1645 se vzpomíná stará sovinecká papírna M. Hö- nigschmieda a z Horní Dlouhé Loučky máme zprávu o tamní vý- robně z 10. 3. 1712. Na Sovinec- ku byly stejně jako na sousedním janovickém panství lesy i železár- ny v rukou vrchnosti, a tak si po- tšebné dševo zajiwťovala sama správa panství v kooperaci mezi odvětvími.

O lesní zvěši na sovineckém pan- ství hovoší instrukce pro polesné- ho z roku 1666, jež mu našizuje, aby prováděl odstšel wkodné, tj. dravců - liwek, vlků, divokých ko- ček, medvědů a kun. Zástšelné za vlka dosahovalo částky 1 zlatý a 12 krejcarů, zastšelené zvíše vwak muselo být ukázáno vrch- nosti a xxxxxxx si mohl ponechat jeho kůži. Na janovickém panství zastšelili roku 1682 dva vlky, 1683 čtyši a 1693 a 1731 po jed- nom. Vlci na panství nedožili

19. století kromě vzácně zatoula- ných jedinců. Nízké zástšelné z roku 1689, jež kleslo na pou- hých 1 zl. a 10 kr., svědčí o nevel- kých stavech dravé zvěše. Jinak urbáš uvádí na panství xxxxxx, srn- ce, vlka, černou zvěš, liwku, kunu, zajíce, tetšívka a ješábka. 18. sto- letí se stalo vůbec zhoubným pro mnohé druhy jesenických savců. Podobně jako na janovickém pan- ství Harrachům, na sovineckém též šádu nutno poděkovat, že do- kázali zabránit nadměrné těžbě, obnovit a zachovat bohatství a krásu jesenických lesů, jež jsou dnes možná posledním a nejvý- znamnějwím rodinným stšíbrem Rýmašovska, aniž omezili hospo- dášská odvětví, jež pšináwela regi- onu mnoho peněz a bez velkých objemů dševa by nebyla schopná existence. Péče o lesy na panství sovineckém i rabwtejnském (jano- vickém) patšila od 16. po 18. sto- letí v zemích Koruny české k nej- vyspělejwí vůbec. Xxx. Xxxx Xxxxx

R˘maǐovské muzeum spolupracuje s Vratislavskou univerzitou v oblasti archeologie

Není tajemstvím, že nawe muze- um spolupracuje s vědeckými in- stitucemi i muzei, též se stšedními wkolami, Slezskou a vwemi mo- ravskými univerzitami. Jedná se o výzkum, spolupráci v publikač-

ní činnosti a dalwích oblastech či pomoc studentům pši badatel- ských aktivitách, ročníkových i diplomových pracích.

Pšed dvěma roky jsme navázali úzké a velmi čilé styky s polskými

kolegy z Vratislavské univerzity. Velmi pšínosná spolupráce se týká stále četnějwích nálezů stšedověké keramiky moravské provenience v Dolním Slezsku s důrazem na specifické výrobky hrnčíšů lowtic- kého okruhu. Důvodem je též nej- ucelenějwí sbírka severomoravské hrnčiny v plynulém vývoji od

13. do 17. stol. uložená v nawem muzeu. Pochází z lokálního arche- ologického výzkumu (1969-91) a vzhledem k tomu, že pokus o místní keramiku selhal v půli

13. století pro nedostatek vhodné hlíny, soustšedily se zde výrobky dovážené z wirokého okruhu sever- ní Moravy a Horního Slezska (pův. Opavska). Sbírka tak poskytuje ne- obvykle wiroký a kvalitní srovná- vací materiál i pro jižní Polsko. U nás se zase objevuje polská gla- zovaná keramika. Dodnes se užívá v Polsku i u nás datace zásobnic z 10. - 14. stol. (až metrových ná- dob na obilí a dalwí sypké potravi- ny), kterou jsme vypracovali s PhDr. Xxxxxxxxxx Xxxxx a pub- likovali v Archeologických rozhle- dech roku 1979. Dalwím důvodem častých návwtěv je, že se polský

(Opole, Krakov, Vratislav ad.), ale málo menwím sídliwtím. Rýmašov patší na Moravě k zatím nejprobá- danějwím, a tak může poskytnout v uvedené sféše cenné zkuwenosti. V pondělí 22. května navwtívila nawe muzeum v rámci studijního pobytu skupina dvaceti polských studentů archeologie z Vratislavi ze 3. a 4. ročníků v čele s prof. dr. Xxxxxx Xxxxxxxxx, jedním z nejvýznamnějwích současných polských archeologů stšedověku, a nawím pšedním odborníkem PhDr. Xxxxxxxxxx Xxxxx, CSc., ze Slezské univerzity, který pšed- náwí též na polském vysokém uče- ní. Skupina prostudovala expozi- ce, navwtívila Hrádek a speciální výstavku technických kreseb a hmotných nálezů, jež poskytla hostům bezprostšední styk s kera- mikou. Vzhledem k tomu, že pol- wtí studenti provádějí v rámci vý- uky samostatné výzkumy, byly nawe debaty jako vždy velmi vý- znamným obapolným obohace- ním. Navíc jsme si vyměnili s dr. Xxxxxxxxx množství důležitých pramenů a informací o stšedověké a renesanční keramice a zvláwtě

Typická severomoravská keramika z 1. pile 13. stol. (předměstská osada - Bezručova ul.)

výzkum zatím věnoval víc impo- zantním výzkumům velkých měst

o tšínožkách, jejichž dataci právě zpracováváme. Xxx. Xxxx Xxxxx

Pǐedměty z r˘maǐovského muzea na v˘stavě v Olomouci

V olomouckém Pšemyslovském paláci v sousedství Dómu sv. Václava, v jedné z nejzajímavěj- wích a turisticky nejatraktivnějwích památek nawí oblasti, probíhá již od 20. dubna výstava s titulem

„Sága moravských Pšemyslovců - Život na Moravě od 11. do počátku

14. století“. Jde o expozici, jejímž hlavním cílem je ukázat sociální a hospodášskou situaci v morav- ských údělných knížectvích za vlá- dy vedlejwích linií pšemyslovského rodu, které dávaly nawí zemi popr- vé ráz krajiny s městy a vesnicemi, sítě sídel, jak ji známe do dnewních dnů. Je zároveň pšipomínkou jiné významné události. Datum 4. srp- na 1306 zná snad každé wkolou po- vinné dítě: Právě tehdy, v týchž místech, kde se nyní koná výstava, byl úkladně zavražděn poslední pšemyslovský xxxx Xxxxxx XXX. a takto vymšel jeho rod po meči. Nás vwak zajímá výstava v Olomouci, která končí 6. srpna 2006, aby se od 14. záší do 21. led- na 2007 pšemístila na brněnský Špilberk, jewtě z jiného úhlu pohle- du. Mezi stovkami pšedmětů za- půjčených z muzeí celé Moravy i z Prahy je několik exponátů

z Městského muzea Rýmašov. Nawe muzeum má totiž k uvedené- mu tématu co nabídnout! Zejména jde o pšedměty z archeologických výzkumů činěných již od roku 1969 na Hrádku a v Bezručově uli- ci. Obě lokality pocházejí z 13. sto- letí, tedy z období pšemyslovských králů, a byly, jak pšesvědčivě do- kazuje Xxx. Xxxx Xxxxx, pšedměst- ského založení, tj. pšed založením města, které se událo patrně někdy v 60. až 70. letech 13. století. Právem tedy vybrané rýmašovské nálezy na „pšemyslovskou“ výsta- vu patší. V úhledném katalogu na- cházíme napš. hrnec s pokličkou a keramickou zásobnici, obojí z Bezručovy ulice, klíč ze Strálku (poč. 14. století), velký brakteát Xxxxxxxx Xxxxxxx XX. a v celé Evropě unikátní destičku na tavení zlata z Hrádku s dalwími fragmen- ty. Rovněž mimo katalog jsou vy- stavovány i dalwí pšedměty: zlo- mek zvonku z 13. století, železná motyka a damaskovaný nůž. Rýmašov je tak prezentován expo- náty z období 13. století, kdy se za- čínalo formovat první stálé osídle- ní, jež později vedlo ke vzniku města. Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxx

3. června 19.30

Obchodník se smrtí

Akční thriller (USA 2005)

Servis služeb

AQUACENTRUM RÝMA¤OV

na Jesenické ulici

Otevǐeno každ˘ den od pondělí do pátku 14.00 - 21.00; soboty a neděle včetně svátkÛ 10.00 - 21.00;

Podrobné informace na xxx.xxxxxxxxxxx.xxxxxxxx.xxx.

Plaveck˘ bazén, dětské brouzdali‰tě, finská sauna, horká pára, whirlpool vana, perličková lázeň, odpočívárna a bar.

Dobrodružný pšíběh podle skutečné události, který se odehrává ve světě mezinárodního obchodu se zbraněmi. Film o pozoruhodných výkonech obchodníka Xxxxxx Xxxxxx, který se pohybuje v nejnebezpečnějwích válečných zónách světa, hravě strčí do kapsy agenta Interpolu, svoje obchodní konkurenty a do- konce i zákazníky, mezi něž patší větwina nejznámějwích světových diktátorů. Jeho nej- větwím soupešem se vwak nakonec stane vlastní svědomí. Hrají: Xxxxxxx Xxxx, Xxxxx Xxxxx. Přístupn˘ od 12 let

sobota 10. června 19.30

P˘cha a pǐedsudek

Kryt˘ bazén v Bǐidličné

Plavání pro veǐejnost v červnu

Pondělí zavšeno

Úterý 14.00 - 18.00 hod.

Stšeda 14.00 - 20.00 hod.

âtvrtek 14.00 - 19.00 hod.

Pátek 14.00 - 20.00 hod.

Sobota 13.00 - 19.00 hod.

Neděle 13.00 - 19.00 hod.

Teplota bazénu 28°C (mal˘), 26°C (velk˘), teplota vzduchu 29°C

!!! POZOR !!! OD 1. ČERVENCE DO 31. PROSINCE 2006 BUDE KRYTÝ BAZÉN ZCELA UZAV¤EN DŮVOD: ROZSÁHLÁ REKONSTRUKCE

Romantick˘ (X. Xxxxxxxx 2005)

Masáže - sauna

Občanské sdružení Wellness pro zdraví a dobrou náladu

(u Edrovického rybníka) Provozní doba:

Čtvrtek (ženy) 15.00 - 21.00, Pátek (muži) 15.00 - 21.00

Klasický pšíběh lásky a nenávisti líčí osudy pěti sester Xxxxxxxxxxx, které jejich matka vede pevnou rukou k životnímu názoru, že žena je wťastná jedině tehdy, když se bohatě provdá. V nedalekém zámečku se jednoho dne zabydlí svobodný, ale hlavně bohatý xxx Xxxxxxx. Hrají: X. Xxxxxxxxx, X. Xxxxxxx, X. Xxx- xxxxxxx, X. Xxxxx. Mládeži přístupn˘

sobota 17. června 19.30

Experti

Komedie (ČR 2006)

TENISOVÝ XXXX XXXX¤EN

Hotel U Zámku v Janovicích zve na tenisové souboje Provoz na kurtech každý den od 8.00 - 20.00

Rezervace na tel.: 000 000 000 nebo 000 000 000 nebo na recepci hotelu U Zámku

Dalwí teenagerská komedie. Maturant Xxxxx tráví větwinu času buď u počítače nebo s ka- marádem Xxxxxxx. Po několika milostných neúspěwích se rozhodne rapidně změnit ži- vot a stane se z něj úspěwný businessman. Jedno drobné nedopatšení vwak spustí neko- nečný kolotoč absurdních situací. Hrají:

X. Xxxxx, X. xxxxxxxxxx, X. Xxxxxxxx.

Mládeži přístupn˘

Studentsk˘ klub

Nevídaná porce muziky

V Rýmašově jsou koncerty rocko- vých kapel v současné době doce- la pravidelnou záležitostí. Obvykle se zde koná alespoň jed- na akce měsíčně, což není zrovna uspokojivé, ale je to několikaná- sobně více než v letech minulých. To, co se vwak semlelo během os- mi dnů mezi 12. a 20. květnem, to nemá v Rýmašově obdoby. Proběhly tši koncerty, které nabíd- ly (nejen) Rýmašovanům napš. finskou punkovou kapelu The Divisive, legendu české rockové scény Už jsme doma a vyznavači zběsilostí zajásali pši produkci ka- pel, jako Malignant Tumour či Sheeva Yoga.

První akcí byl tradiční Pignik, který byl naplánován na pátek

12. května do zahrady Hedvy, ale z technických důvodů musel být

pšesunut do velkého sálu SVâ. Akci zahájila kolem 19.30 brun- xxxxxx skapunková smečka Náhradní program, která rozjela koncert na výbornou. Pak už se na pódium postavila hlavní hvězda večera kapela The Divisive, která do Rýmašova dorazila až z finské- ho Tamperre. Vynikající koncert s pódiovou show, prostě co vám budu povídat, kdo tam byl, ví, a kdo nebyl, ať lituje. Pak zahráli brněnwtí More Bad News a po- věstná ostravská partička Sheeva Yoga. Závěr patšil domácí Xxxxxxxxx, která pšedvedla, že si se slavnějwími kolegy pšíliw neza- dá. Lidu se sewlo hojně, takže kon- cert se vyloženě vydašil.

O týden později, v pátek 19. květ- na, byl na programu majáles. Tradiční akce, která pšes den pro-

bíhá v zahradě Hedvy a ulicích města a je zakončena večerním koncertem. Ten byl opět z tech- nických důvodů pšeložen ze za- hrady Hedvy do velkého sálu SVâ. Začátek se hodně zdržel dí- ky poruwe osvětlení pódia, ale sál se mezitím docela zaplnil, takže první kapela, domácí Kanava, měla alespoň postaráno o publi- kum. Druzí zahráli Xxxxx toho ty- gra z Opavy, což je kapela, která určitě patší mezi to lepwí ze wka- tulky alternativního rocku. Pak už velký sál ovládla legenda - praž- ská kapela Už jsme doma. Skupina, která nedávno oslavila dvacet let existence, tlačila do fa- nouwků vewkeré své hity a dav shromážděný pod pódiem ji za to odměňoval sborovým zpěvem ně- kterých textů a hlavně ohluwující-

mi ovacemi. Už jsme doma muse- li tšikrát pšidávat, a i to bylo větwi- ně posluchačů málo.

Poslední kapelou večera byla hra- nická ska úderka Gentlemen’s Club. âtyščlenná dechová sekce, nezbytný kostým (sako, kravata) a muzika v trhaném rytmu, to jsou zkrátka atributy správné ska kape- ly, jíž Xxxxxxxxxx bezesporu jsou. A jelikož má tento populární styl mnoho pšíznivců i v Rýmašově, byla to skvělá tečka za večerem. V sobotu 20. května proběhla jew- tě dalwí akce v Erně, ale té jsem se nezúčastnil, takže bohužel nepo- dám ani ty nejzákladnějwí infor- mace.

Každopádně, jestli nám nasazené tempo v pošádání koncertů vydr- ží, je se stále na co těwit.

Xxxxx

R˘maǐovsk˘ horizont a Studentsk˘ klub Stǐediska volného času vyhla‰ují Literární a v˘tvarnou soutěž Xxxxx Kodovské

V těchto kategoriích: ➽ poezie ➽ próza ➽ ilustrace

Po roční odmlce vyhlawujeme nový ročník soutěže, která nese v názvu jméno nawí slav- né krajanky, naivní malíšky a básníšky Xxxxx Xxxxxxxx. Do soutěže se může pšihlásit kdo- koliv literárně či výtvarně činný bez ohledu na věk, společenské postavení, náboženské vyznání a politické pšesvědčení. Soutěž po- číná letowním lednem a potrvá až do konce srpna, kdy budou vwechny pšíspěvky vyhod-

poezie

noceny. Na podzim bude ve Studentském klubu SVâ pro autory uspošádán tradiční li- terární večer spojený s výstavou a vyhláwe- ním a oceněním vítězů.

Xxxxx, verwujte, kreslete, malujte a fotografuj- te, vawí fantazii se meze nekladou. Soutěž ne- ní tematicky, žánrově ani teritoriálně vyme- zena (hranice rýmašovského regionu nejsou zavazující). Zasílejte nám své básně, povíd-

Xxxx Xxxxxxxx

ky, fejetony (nejlépe v elektronické podobě) i výtvarné počiny a fotografie, ty nejzajíma- vějwí budeme průběžně otiskovat. Každý pšís- pěvek opatšete svým jménem a kontaktem. Zasláním pšíspěvku do soutěže vyjadšují au- toši souhlas s jeho pšípadným otiwtěním na stránkách Rýmašovského horizontu. Neči- telné rukopisné literární práce budou ze sou- těže vyšazeny. ZN

Tam

Stalo se to tu noc Kdy jsem zjistil Že už se nikdy

Nedokážu zamilovat

Jako v tom včerejwím snu Něčím zvláwtní

Něčím prázdné

Něčím jemně pravdivé

Byl jsem v exilu Xxxxxxxx života A potkal jsem tě V jiném těle

V jiné zemi V jiné době

V jiném městě V jiném světě

Byli jsme spolu

A prožili opravdové spojení Chtěl jsem tě

Jako novorozeně

Zeptal jsem se Jestli si mě vezmew

¤eklas ano

A probudila ve mně ráno

¤ekl jsem „Miluju tě“ A byla to jistě Nejupšímnějwí mywlenka Vwech mých životů

Pak jsem se probudil Vedle mošské víly Měkké, něžné, plné vůně Dalekého severu

Jiný by vydechl úlevou Já se rozplakal

Reykjavík 18.09., 02:39 local time

Něco o tvém srdci

Dnes se mi zdálo Že jsme zase spolu Šťastní

S hošícími mosty za zády

Držel jsem tě v náručí A xxxxx

Dlouho v pevném Spojení

Pak ses na mě podívala Tak jak ty to umíw

Sáhl jsem ti do hrudi A vyjmul tvoje srdce

Díval jsem se na něj Ze vwech stran

Pulzovalo mi v rukou A já věděl že mi nepatší

Chtěl jsem ti ho vrátit Ale nebylo kam

Bylas pryč A já tam stál

S tvým umírajícím srdcem

V rukou

Ach bože!

Sám v temné noci

Čas odejít

Najednou se zjevila Asijská dívka ve vlajících

wátcích

Vím ihned, kdo to je Xxxxxxx se mi srdce Pšiwla si pro mě a musíme

spolu odejít Nechá mě rozloučit se

Nechá mě navléknout prsten

mé ženě A slíbit jí, že se zase potkáme

Je trpělivá, ví, že jí neuteču Otočím hlavu a vidím, že dnes slunce

nesvítí

Je čas odejít

próza

Xxxxxx Xxxxxxxxxx

Nostalgie ‰kolních let

„Jsem tady,“ zdraví mě žluté vese- lé sluníčko na vchodových dve- ších dětšichovské základní wkoly. Vítá mě pokaždé, když zaparkuji na protějwí straně u obchodu a chystám se vyjít alejí prastarých lip až ke kostelíčku, kde odpočíva- jí moji milí pšíbuzní.

Usmívá se ostše žlutou barvou a nedovolí mně hned tak odejít. Oči mně sklouznou z jeho paprsků do wirokých oken levého pšízemí. Hledám mladou usměvavou tváš nawí první paní učitelky. Ale oken- ní tabulky jsou plné pestrobarev- ných podzimních dráčků. Určitě odewla do xxxxx a svým pšívětivým hlasem nás pobízí: „Pojďte, moje poupátka, už bude zvonit.“

To bylo krásných obrázků, které nám dokázala vykouzlit na tabuli mezi písmenky! Tšída byla její zá- sluhou vždycky krásně vyzdobe- ná, útulná a čistá - jako ze wkatul- ky. Vedle tabule stál stojan s lout- kami a rekvizitami. Paní učitelka často používala těch malých dše- věných kamarádů, aby upoutala nawi zatím jewtě roztěkanou pozor- nost a nenásilně nás zasvětila do tajů poznání.

Kawpárek v její útlé ruce odměňo- val snaživé žáčky jedničkou a ty méně úspěwné povzbuzoval vese-

ilustrace

Bez názvu

xxxx xxxxxxxxx. Napšíklad:

„Franto, Xxxxxx, Xxxxxxxx, é ti spadlo pod linku.“

Nejvíc jsme se těwili na pohádkové stšedy. To vždycky pohádky z nawí čítanky opravdu ožívaly. My, malí žáčci, jsme se stávali herci a stupí- nek pšed tabulí se proměnil v diva- delní podium. Vrcholem naweho blaha bylo, když nám paní učitelka dovolila, xxxxxxx s ní hráli pro své spolužáky s dševěnými loutkami. Ty dny jsme nevnímali konec vyu- čování a i ti nejdivočejwí, kteší brali watnu s posledním zvoněním úto- kem, seděli dál v lavicích s otevše- nou pusou a čekali, jestli pohybli- ví panáčci začnou novou hru.

Paní učitelka to s námi ale neměla vůbec jednoduché. Zvláwť když se na podzim roku 1955 objevila na wkole infekční žloutenka a pár prv- ňáčků mělo po zamewkaných hodi- nách co dohánět. Ona se vwak obr- nila obdivuhodnou trpělivostí. Pro každého z nás si nawla čas, pěkné slovo, pohlazení, porozumění.

Na konci pololetí jsem obrátila své vysvědčení s velkou jedničkou a pod kulatým razítkem jsem si pšečetla: „Xxxxxx Xxxxxxxx.“ Tak se jmenovala ta dobrá víla, která provázela nawe první krůčky za poznáním v malé vesničce pod

Foto: Xxxx Xxxxxxxx

Slunečnou. Škoda že musela nawi wkolu brzy opustit a vydat se na svou dalwí učitelskou „wtaci“ - snad do Rýmašova a nebo do jiné vísky v pohraničí.

Zhluboka si oddechnu, opšu se o auto a můj zrak pomalu wplhá k oknům v patše. Tam, nás druháč- ky, čekala nová paní učitelka. Ale také o rok starwí spolužáci - tšeťáci. Škola v Dětšichově nad Bystšicí byla jen trojtšídní.

Tabule v patše už neměla tolik ob- rázků a paní učitelka Chrásková pšistupovala k výuce mnohem váž- něji a i pšísněji. Pohádkové stšedy se někam ztratily a vzpomínky se zúžily na snahu o úhledné písmo a nawi zvídavost. „Co se to učí star- wí spolužáci v šadě u dveší?“

Zato pan učitel Xxxxxx se určitě vryl do paměti nejen vwem žákům, ale i rodičům. To bylo pšekvapení a kouzlo pro vwechny druháky a tšeťáky, když vytáhl hned první hodinu své husličky a zahrál dvoj- hlasně několik lidových písniček. Troufám si tvrdit, že vwichni wko- láci slyweli živě hrát tento hudební nástroj poprvé v životě a vwem ta- ké jeho tóny učarovaly.

A pan učitel vyzkouwel hned i nawe hlásky. Nejvíc se mu zalíbil čistý soprán Maruwky Šafašíkové. Jeho housle začaly vyluzovat melodii písně „Xxxxxxx Xxxxxxxx“ a spo- lečně s Xxxxxxxxxx zpěvem nám pšipravily pšímo koncertní číslo.

„Maruwko, budew zpívat sólo na besídce, máw pěkný hlas a umíw spoustu písniček,“ slywím v duchu nadwený hlas učitele Kláska.

„Vy ostatní budete zpívat nějaké písně společně,“ potěwil i nás polí- bené jen letmo hudební múzou. Potom vyslovil pšekvapivou otáz- ku: „Chtěl by někdo umět hrát na housle?“ Okamžitě se zvedl les ru- kou. A tak si pan učitel začal vybí- rat, protože jak známo na housle může hrát jen ten, kdo má hudeb- ní sluch.

Druhý den si pozval rodiče vybra- ných dětí. Dokázal i je nadchnout a na chvíli vytrhnout od problémů nastávající kolektivizace na venko- vě a dovést k zamywlení, zda by ne- bylo vhodné dát svému dítěti hu- dební vzdělání. Slíbil jim, že s dět- mi pšipraví několik hudebních vy- stoupení a že s nimi dokonce pši- praví divadelní pšedstavení.

Učitelova aktivita rozhýbala stojaté vody zájmu občanů o wkolu a kul-

turní dění v obci. Rodiče vzájemně probírali první úspěchy dětí ve hše na housle, těwila je snaha jejich ra- tolestí na vešejných vystoupeních, chválili učitele za vztah k hudbě, dětem i k životu ve vesnici.

A my děti jsme měly radost z kaž- dé písničky s housličkami pši vyu- čování i z každé hodiny odpoledne, kdy jsme statečně smyčcem vylu- zovaly první tóny pod odborným vedením oblíbeného pedagoga.

Bohužel - k nawí dětské lítosti a velkým starostem rodičů byl pan učitel Xxxxxx někam pšeložen. Ti žáci, kteší chtěli dál pokračovat ve svém hudebním vzděláním, muse- li za ním jezdit až do vzdáleného Bruntálu.

„Měla bych konečně vyrazit,“ pše- mítám tiwe v mysli. V ruce tšímám kytici chryzantém a v kapse tisknu svíčku se zápalkami. Začnu vní- mat lidi u obchodu. Zvědavě po mně pokukují. Že by mě někdo po těch letech poznal? Zahledím se do jejich tváší ... ale zdají se mně cizí. Chci konečně rozhýbat tělo k chů- zi. Nějak to nejde, jewtě ve vzpo- mínkách něco chybí!

Oči už ulpěly na oknech pšímo nad hlavním vchodem wkoly.

„Jmenuji se Xxxxxxxx Xxxxxxx, jsem váw nový šeditel a budu učit vás - čtvrťáky a páťáky,“ slywím zvučný hlas už zase v podvědomí. Urostlý energický muž stojí pšed šadou vykulených dětí a neuvěši- telně rychle a zajímavě vwechno organizuje.

„âtvrťáci, doplňte si cvičení z učebnice a my, páťáci, jdeme na rozbor slovní.“

„No tak, Xxxxx, urči už konečně slovo „včera“. To to trvá. Kdo mu pomůže?“ „âtvrťáci,“ obrací zrak k nawí šadě, „ví to někdo z vás?“ Rychle se pšihlásím: „Prosím, pší- slovce.“

„No vidíw, pšines si žákovskou knížku, máw jedničku.“

„Kdo vypočítá nejrychleji tento pšíklad z učebnice, pšijde mně vý- sledek poweptat. Prvních pět dosta- ne jedničku,“ nabuzuje nás v hodi- ně matematiky. Atmosféra ve tšídě houstne. Je skoro slywet, jak malé mozky pracují.

Vwichni si chtějí vyzkouwet pšiblížit se k učitelovu uchu, být v jeho blíz- kosti a nasát tu nezměrnou energii, která vyzašuje ze vwech jeho gest, z celého jeho těla a která se bez na- weho vědomí pšenáwí i na nás.

¤ada pšed tabulí nabývá na roz- měru.

„Dost,“ zavelí po chvíli šeditel.

„Těm, co pšíklad jewtě nevypočíta- li, se to jistě podaší pšíwtě,“ neopo- mene povzbudit opozdilce. Každou vyučovací hodinu, dá se šíci i minutu, máme pestrou a zají- mavou. Stále něco šewíme, tvoší- me, vypracováváme —- prostě ne- zahálíme.

„Páťáci, budete malovat zátiwí s ovocem a my, miláčkové,“ hovo- ší k nawí šadě, „si napíweme diktát. Kdo jej zvládne bez jediné chyby, může zítra sbírat a rozdávat sewity s úkoly.“

Kdybych aspoň byla nejlepwí a mo-

hla úhledně rovnat sewity na okraj stolu pana xxxxxxxx, slywím jako dnes své tajné mywlenky a doslova cítím intenzitu své dětské touhy.

„Ale co když se spletu a vyhraje Xxxxx, Xxxxxx, a nebo dokonce Xxxx?“ drmolím si weptem.

„Musím pečlivě kontrolovat kaž- dé písmenko, každou čárku!“ Několikrát byla má soustšedě- nost odměněna, ale mnohdy by- ly mé spolužačky úspěwnějwí. Is prohrou jsme se museli vwich- ni naučit vyrovnat.

Pan šeditel Xxxxxxx měl ale po- vzbuzení i pro méně nadané děti. Dokázal pochválit napšíklad jejich manuální zručnost a pracovitost.

Pověšoval je úkoly na wkolní za- hradě, jejíž produkty pomáhaly zpestšovat jídelníček žákům wkoly. Chystání a uklízení pomůcek ze wkolního kabinetu byla dalwí čin- nost z jeho zásobníku pedagogic- kých zkuweností, kterou se snažil zaměstnat a zabavit zvláwť nepo- sedné děti.

Možná se metody šeditele Xxxxxxx mohou zdát dnewním od- borníkům a pedagogům nevhod- né, ale v mé paměti navždy zů- stane učitelem s velkým U. âlověkem, kterého jsme respek- tovali a zároveň milovali a s kte- rým jsme se nikdy nenudili.

Škoda. Poslední ročník v Trojtší-

dní národní wkole v Dětšichově nad Bystšicí jsem již nedokončila. Rodiče se rozhodli odstěhovat do velkého města. Tam mě čekala velká anonymní wkola, 35 nezná- mých spolužáků a učitel, který bě- hem vyučovací hodiny sotva stačil projít tšídu, vysvětlit novou látku a vyzkouwet pár žáků.

Sluníčko na vchodových dveších wkoly mně hází poslední pozdrav na rozloučenou.

„Jewtě jsem tady a jewtě se mohu smát na vwechny ty malé i velké v nawí vesnici.“

Otáčím se, odcházím a šíkám si:

„Kdybych tě tu pšíwtě nenawla, moc by mě to mrzelo - tak se drž!

Pozvánka na pohádku

Amatérský divadelní spolek Xxxxx města Rýmašova srdečně zve děti, studenty i dospělé na hezkou po- hádku pod názvem Rará‰kové. Pšijďte xxxxxxx, kte- ší máte rádi pohádky, odnaučit dceruwky bohaté selky wiwlat a držet palce nebojácné Haničce. Také se do- zvíte, kdo jsou černí a bílí raráwkové. Pšedstavení po-

hádky zahraje Xxxxx pšed wkolními prázdninami v pondělí 26. června 2006 v 17 hodin v Městském kině Rýmašov.

Vstupné pro děti a studenty je 20 Kč, pro dospělé 25 Kč. Vstupenky zakoupíte u pokladny kina.

Srdečně zvou herci divadla Xxxxx

Kam na v˘let

K ¤ídečské myslivně a Oltáǐnímu kameni

Z Rýmašova se nejlépe dostanete k ¤ídečské myslivně z Paseky. Tato obec, pšísluwející kdysi k so- vineckému hradu, je dnes spíwe známá Sanatoriem Paseka, po- staveným nad obcí, na jihozápad- ním úbočí Karlovského vrchu, v letech I. světové války. Pase- kou protéká šíčka Teplička, pra- menící v lukách pod Jišíkovem. Svojí vodou zásobuje Teplička i pasecké koupaliwtě, známé mnohým Rýmašovákům. Ke koupaliwti, vzdálenému asi kilo- metr od autobusové zastávky, do- jdeme kolem barokního kostela sv. Kunhuty. Koupaliwtě leží v údolí u místní silnice, která ve- de do Paseckého Žlebu, a za ním se pak wplhá úbočím kopce Vysoká Roudná až do Huzové. O kus dále za koupaliwtěm stojí

Oltářní kámen (¤ídeč)

pši silnici Pasecká myslivna, ko- lem níž prochází červená turistic- ká značka. Podle rozcestníku můžeme zjistit, že je odtud vlevo na sever možné dojít po 6 km do Sovince. Pokud půjdeme vpravo k jihovýchodu, dojdeme po 4 km k ¤ídečské myslivně. Tam nás pšivede lesní asfaltka, kolem níž rostou spousty konvalinek a kte- rá v těchto místech vede po jiho- západní hranici Pšírodního parku Sovinecko.

Úpravné stavení ¤ídečské mys- livny stojící na pokraji lesa je ob- klopené množstvím zajímavých kešů a stromů. U vzrostlých lip a dubů najdeme i malé jezírko a pšíjemné odpočívadlo s daleký- mi výhledy do roviny severní Hané. Je zde i rozcestí turistic- kých cest. S červenou značkou,

Repro: Památky, které pláčou (2001)

po které je možné dojít do Šternberku, se tu potkávají znač- ky modrá a žlutá, které sem ve- dou od vlakové zastávky v neda- lekých Mladějovicích. Obě tyto značky jewtě spolu pokračují o ki- lometr dále k místu zvanému Xxxxxxxxx, kde se rozejdou. Po žluté značce je možné pšes Mutkov a Huzovou dorazit až do Dětšichova nad Bystšicí, modré značení vede pšes Chabičov a Dolní Žleb do Šternberku. Půjdeme-li od Sterliska po mod- ré značce, dovede nás lesní sil- nička asi po půl kilometru k Oltášnímu kameni. Zdejwí zají- mavost, rozměrný čtvercový ká- men pšipomínající obětní oltáš, je skoro tši čtvrtě metru vysoký, ob- rostlý mechem a leží v lese pár metrů pod svahem silnice. Zdá se, že jeho původ a účel pro nás zůstane tajemstvím.

V publikaci vydané Moravskou expedicí 2001 a nazvané Památ- ky, které pláčou uvádí pšerovský inženýr X. Xxxxx, jehož koníč- kem je bádání o kamenech, že pši podrobném zkoumání tohoto ka- mene objevil v jednom rohu na vrchní straně zajímavé znaky. Zda vwak místa sloužila k něja- kým obšadům a kdy to bylo, se zšejmě už nedozvíme.

Od Oltášního kamene se vrátíme na Xxxxxxxxx, abychom odtud vy- stoupali po žluté značce na zales-

něný dvojvrchol Vysoké Roudné se stožárem signálního pševadě- če. Odtud je to necelé dva kilo- metry do obce Mutkov, která kdysi sloužívala jako strážní ves. Cestou se pak můžeme zastavit v místní hospůdce na malé ob- čerstvení. Po uwlých 11 km z Paseky a zdolaném pševýwení 350 m od ¤ídečské myslivny si to zasloužíme. Do Rýmašova se odtud dostaneme autobusem, vy- trvalci mohou dojít pěwky až do Huzové. Zdejwím územím vede i cyklostezka č. 6105 z Huzové pšes Mutkov a ¤ídečskou mysli- vnu do Šternberka. Na popisova- ný výlet se můžete vydat s ma- pou Klubu českých turistů č. 56

- Nízký Jeseník. Pšejeme vám pšíjemnou cestu.

Za KŠT R˘mařov Xxxx Ka‰parová

Historické pozoruhodnosti R˘maǐovska

Kostel v Albrechticích u R˘maǐova

Albrechtice u Rýmašova leží 5,5 km jihovýchodně od Rýma- šova, podél Albrechtického poto- ka, protékajícího wirokým měl- kým údolím. Původně zeměděl- ská vesnice dnes z větwí části slou- ží pro rekreační bydlení.

Větwina pramenů uvádí, že koloni- zační ves je poprvé pšipomínána roku 1320 jako léno olomoucké- ho biskupa, že pšipadla k sovine- ckému panství a náležela k němu až do zruwení patrimoniální sprá- vy. Pouze v knize Erinnerungen an der Heimatkreis Romerstadt/ Xxxxxxxx se uvádí, že založení a osídlení Albrechtic sahá až do roku 1120: „A pšedevwím za bis- kupa Bruna ze Schaumburgu- Holsteinu v roce 1245 bylo osíd- lení zvláwtě podporováno. Osídlenci pšicházeli ze vwech končin Německa a byli to pšede- vwím horníci, kteší se zde usídlili, neboť se v této krajině nacházely v hodné míše drahé kovy.“ Albrechtice se uvádějí v listině o pšedání enklávy biskupství olo- mouckého nově vzniklé litomywl- ské diecézi z roku 1351 jako Albertivilla zvaná ve starwím rejs- tšíku z roku 1326 Xxxxxxxxxxxxx. V husitských válkách okolo roku 1422 byly Albrechtice skoro zni- čeny a pšewly k panství Sovinec, kde byl pod Kobylkou z Kobylího zaveden protestantismus. Na po- čátku 16. století se ves uvádí jako pustá, roku 1554 znovu osídlená. Jiný pramen uvádí, že ves zpustla 1468 (po uherském tažení z Olomouce na Nisko), po roce 1545 byla znovu obnovena pod jménem Xxxxxxxx. Roku 1576 se užívá název Albrechtice aneb Helvikov, 1616 Helvíkov.

Po ztracené bitvě na Bílé hoše a během protireformace chyběla protestantům ochrana majitele

Kostel z v˘chodní strany

panství. Panství Sovinec bylo ro- ku 1622 odebráno protestantské- mu majiteli panství Kobylkovi starwímu ze Schonwiesen a bylo pšedáno průkopníkovi katolicis- mu knížeti Xxxxxxx x Xxxxxxxxxxx- nu a v roce 1623 šádu německých rytíšů. V roce 1751 ves powkodil požár.

O wkole se literatura zmiňuje až v roce 1789, kdy byla v bytě uči- tele, 1896 byla postavena samo- statná wkola.

O Albrechticích se v literatuše ho- voší jako o farním místě již 1351, o faše samotné je první zmínka až 1665, kdy byla po zpustnutí vsi znovu obnovena. V roce 1797 by- la (na náklady šádu) uprostšed vesnice postavena nová fara.

V roce 1609 měla ves 31 obyva- tel, v roce 1793 - 323 obyvatel, 1854 - 300 obyvatel, 1930 - 315

(z toho 309 Němců, 2 âewi, 4 jiné národnosti). V roce 1951 zde žilo jen 151 obyvatel. Vesnice těžce doplatila na nerozumná vyhnání Němců v letech 1945 - 7. Albrechtice se v průběhu let obje- vují pod několika názvy: Xxxxx- xxx, Helwikow, Helvikov, Xxxxx- xxx (po Helwigovi), Olbersdorf, Albrechtczdorf, Albrechtsdorf (ves Albrechtova - podle záznamu ve farním archivu byl Xxxxxxxx syn lokátora, název asi po manovi biskupa Xxxxx - xxxxxx 1284), Albertivilla (Xxxxxxx xxxxx). Od ro- ku 1949 se ves jmenuje Xx- xxxxxxxxx u Rýmašova, v roce 1964 byla sloučena s Bšidličnou. Vwechny prameny s výjimkou jednoho se o kostele zmiňují až od roku 1351, pouze jedna kniha uvádí, že Albrechtice měly kostel již v roce 1213; tehdy patšil k pan- ství stráleckému. Byl to kostel dševěný a stál na místě pozdějwí farní stodoly. V roce 1655 posta-

xxxx Xxxxxxxxxxx nový kostel a po jeho vysvěcení farášem z Xxxxxxxx dostaly vlastního katolického fa- ráše a byly samostatnou farností. Bšidličná a Stránské byly svěšeny Albrechticím jako vedlejwí koste- ly. Svědčí o tom i farní stezka pšes pole z Albrechtic do Bšidličné.

Od roku 1655 patšil kostel šádu německých rytíšů; podle jiných pramenů už od roku 1623. V roce 1672 jsou Albrechtice uváděny ja- ko farnost s filiálkami v dominiu Sovinec šádu německých rytíšů. K farnosti patšily tši kostely: v Albrechticích, Bšidličné a Strán- ském.

Údaje ze zpráv o kostele z roku 2000 se liwí: Kostel se sice pšipo- míná již roku 1351, je vwak jistě starwí. Asi roku 1655 byl baroki- zován a po požáru znova vystaven roku 1752 - „z dobrého materiálu pšestavěn ... celá budova pokryta windeli“. Kostel shošel neopatr- ností církevního otce v noci sv. Xxxxxxx 1751. Již v následujícím roce byl postaven nový na stej- ném místě, totiž na starém hšbito- vě (nový byl od roku 1835 vedle). Xxxxx se zmiňuje, že farní kostel z roku 1351 byl počítán k děkan- ství úsovskému, v letech 1492 - 1616 k Sovinci.

V 19. století byly v kostele dělány dalwí úpravy. Jednou z nich je ve- stavení hudební kruchty v západ- ní části kostela.

Kostel stojí uprostšed hšbitova. Podélná jednolodní sálová stavba má podobu latinského kšíže, ukončená je mělkou apsidou, k níž se na východní straně pšipo- juje sakristie čtvercového půdory- su. Obdobné protilehlé apsidy pro boční oltáše rozwišují také prostor v pšíčné ose bočních zdí (neobvy- klé!) i na západní straně v ose vstupního průčelí, kde je apsida zasunuta do nízkého rizalitu. Nad ním se zvedá hranolová zvonice. Věž je zakončena kopulí. Na jed- nom boku v těle stavby je vstup na barokní zvonici všetenovým schodiwtěm a na opačné straně válcová pšedsíň bočního vstupu. Ve východní části budovy může- me vstoupit do sakristie.

Na stropě jsou zachovalé fresky s figurálními motivy, žádná litera- tura se vwak o době jejich vzniku ani o autorovi nezmiňuje. Fresky jsou rozmístěny symetricky po celé plowe stropu, odděleny od se- be čtyšmi stejnými pásy s nápisy

AIR a IHS. Nad hlavním oltášem je největwí freska s Xxxxx, Xxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxxxx. Nad freskou čteme nápis: KOMMET ZU MIR ALLE DIE IHR MUHSELIG UND BEI BELADEN SEID!

MATH 11,28 (u Matouwe zní: Pojdtež ke mne vwickni, ktešíž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám ...).

V dalwím pásu je uprostšed freska

Prav˘ boční oltář

se dvěma anděly a beránkem, po stranách Panna Xxxxx. V následu- jícím pásu jsou uprostšed v ovál- ných freskách vyobrazeni čtyši evangelisté: Xxx s orlem, Xxxxx s volkem, Xxxxx se lvem a Matouw s andělem. Toto vyobra- zení je nad stšedem kostela. Po stranách nad bočními oltáši jsou dvě půlkruhové fresky. Na pravé Panna Xxxxx s Xxxxxxx a Ježí- wkem, ke kterým pšicházejí lidé s dary, naproti vidíme Pannu Xxxxx, Xxxxxx a Xxxxxxx, kterým se klaní tši králové. V posledním pá- su se nachází uprostšed oválná freska s anděly hrajícími na hu- dební nástroje, po stranách menwí oválné vyobrazení, jedna freska s rytíšem ve zbroji, s mečem a hel- mou, druhá se starým mužem s květinami.

Inventáš z roku 1800 zmiňuje ol- táš svaté Trojice s dševěným rá- mem, malíš je neznámý. Vpravo stojí malý oltáš sv. Xxxx Xxxx- xxxxxxx, levý je zasvěcen Anto- nínu Paduánskému. Malíš obou oltášních obrazů je rovněž nezná- mý. Dále inventáš uvádí mon- strance, ciborium, kalich, svícen, tácky, kšíže používané pši pohšbu, kšíže na oltáších, west obrazů, dva zvony a dalwí pšedměty ze dševa, cínu a mosazi.

Popis kostela z roku 1862 uvádí, že se v kostele nacházejí tši oltáše.

Po stranách sv. Xxxx Xxxxxxx- kého a sv. Xxxxxxxx Xxxxxxxxxxx a vysoký hlavní oltáš v čele lodi. Dále pak jmenuje vyzdobenou kštitelnici, na kůru varhany s ně- kolika hudebními nástroji, na věži dva malé zvony (k nimž v roce 1821 pšibyl tšetí zvon) a xxxxxxxx cestu v obrazech. Z roku 1885 po- chází zmínka o vytvošení nové kšížové cesty v Albrechticích a sousedním Stránském.

V roce 1910 byly pošízeny nové varhany od firmy bratší Xxxxxxx- vých a v roce 1918 nové varhanní píwťaly. Staré se musely odevzdat za války. Roku 1910 byl kostel vymalován podle plánu firmy Xxxxx Xxxxxx z Prahy a vydlážděn firmou Xxxxx Xxxxxxx z Kret- herein.

V roce 1913 Spolek svaté Terezie postavil v kostele tši nové oltáše. Stavbu zdůvodnil takto: „Hlavní

Pohled z kúru na hlavní oltář

vysoký oltáš, který byl v roce 1856 zhotoven stolašem, je velmi malý a goticky zaměšený, pši- čemž kostel je vybudován v ro- mánském stylu. Starý oltáš nemá ve skutečnosti žádnou cenu. Mensa je v dobrém stavu a muže být použita k novému oltáši. Jeden z bočních oltášů je o hodně vetwí než hlavní oltáš, je velmi sta- rý a zcela zpuchšelý. Druhý oltáš není vůbec oltáš, stojí ve zcela ji- ném směru ... je to jenom zděný základ pro sochu Matky Boží Lurdské. Z těchto důvodů jsou nové oltáše pro farní kostel velmi nezbytné. Tši nové oltáše mají být provedeny podle pšedložených kreseb firmy Xxxxx Xxxxxxxxx v St. Utrich - Groden.“ Do jedno- ho z bočních oltášů byl zabudo- ván svatý hrob: „Na místě, kde má být boční oltáš, stojí v cestě velká bedna se sv. hrobem, proto

Fota: Xxxxxx Xxxxxx

musí být odstraněna a sv. hrob za- budován do bočního oltáše.“ V ro- ce 1925 byly vysvěceny nové zvony.

V roce 1994 se zmiňuje Xxxxxxx Xxxxx o vnitšním zašízení - westi klasicistních cínových oltášních svícnech a zvonu z roku 1752, za- věweném ve zvonici, který xxxx Xxxxxxxx Obletter. Toto zašízení v kostele dnes již není.

Vlastníkem kostela je v součas- nosti církev šímskokatolická. Literatura uvádí, že podle nápisu na vstupních dveších K+M+B 1968 a 1969 byl kostel jewtě v těchto letech v provozu. Na dve- ších je vwak napsán letopočet 1963. Podle některých místních obyvatel byl kostel funkční jewtě v roce 1970 nebo 1971, podle ji- ných jewtě 1975. Pan faráš v Bšidličné se pšiklání k době okolo roku 1975.

Technický stav kostela je v sou- časné době havarijní vlivem neú- držby, stšecha je powkozená, inter- iér zničený, některá okna jsou vy- tlučená. Fara je zbošená a kostel byl již několikrát násilně otevšen a devastován.

V interiéru kostela vidíme dosud dševěné lavice, prázdné rámy z kšížové cesty, boční oltáše a hlavní oltáš, kazatelnu, zpověd- nice, polámané tyče a korouhve. Vwe je zdevastováno, části oltášů jsou polámány, obrazy a sochy chybí. V pravém bočním oltáši se zachovalo jen neoromantické boží

tělo či hrob ukrytý za deskou le- vého bočního oltáše. Práce je nej- výwe z 19. století, jedná se o sád- rový korpus s pozadím z tuhého papíru polepeného barevnými brouwenými sklíčky. Dlaždice jsou na několika místech vytrhány (zšejmě zde bylo kopáno). Sakristie je prázdná, je zde jen ně- kolik plesnivých alb.

Chrám je dosud v obnovitelném stavu či alespoň schopný dlouho- dobého zakonzervování po jistých úpravách. Je zde vidět velmi jasný rozdíl v péči o památky v okrsku Rýmašova (viz Stránské s podstat- ně méně hodnotnou a méně starou stavbou a hšbitovem) a Bšidličné. Odhad nákladu na obnovu kostela činí 5 milionů korun.

Hšbitov je ukázkou hrůzné devas- tace, márnice má propadlý strop, kovové kšíže jsou polámány, stej- ně jako kamenné náhrobky. Celý hšbitov je porostlý náletem mla- dých javorů. Na hšbitově se již nepohšbívá, ale můžeme zde vidět několik poválečných hrobů. Kolem bývalého hšbitova je zeď z lomového kamene, vymezující areál. Na mnoha místech je rozbo- šená. Zeď pšeruwuje zděná omíta- ná brána s prkennými vraty. Nad odbočkou ze silnice ke hšbitovu stojí udržovaná kaplička, nedávno obnovená místními lidmi. Je vy- zdobena několika barvotisky a úlomky z litinových náhrobních kšížů s Kristovým tělem.

Mgr. Xxxxxx Xxxxxx

Moravskoslezsk˘ kraj informuje

Úǐad moravskoslezského zmocněnce vlády zprovoznil nov˘ informační web

O činnosti kanceláše zmocněnce vlády pro Moravskoslezský kraj Xxxxx Xxxxx a možnosti čerpání peněz z vládních i evropských dotací se mohou podniky, podnikatelé, starostové i občané od tohoto týdne jednoduwe informo- vat pšes internetovou stránku. Na adrese xxx.xxxxxxxxx-xxxxx.xx najdou zájemci zá- kladní údaje o úšadu zmocněnce, pšehled čin- ností a šadu užitečných odkazů. Tato možnost kontaktu s úšadem zmocněnce v Moravsko- slezském kraji dosud chyběla a informace o kompetencích byly dostupné pouze na strán- kách Ministerstva pro místní rozvoj âR, kam činnost zmocněnců vlády na Moravě, ve Slezsku a také v severních âechách a na jižní Moravě spadá. „Doplnili jsme v rekordně krát- kém čase necel˘ch dvou t˘dni komunikační kanál, kter˘ je přehledn˘ a usnadní lidem ori- entaci v tom, co dělám a co mižu pro region zařídit,“ vysvětlil X. Xxxx.

Nové internetové stránky by měly pšedevwím odstranit nejasnosti v tom, co vlastně mohou lidé od zmocněnce žádat a jakou pomoc je jim schopen reálně zajistit. „Šasto jsem se setká-

val s tím, že například men‰í podnikatelé vi- bec netu‰ili, že se na mě mohou obracet, pokud se chtějí například přihlásit o dotace. Na dru- hé straně ale do kanceláře volá řada občani, kteří očekávají sociální pomoc a jsou zklama- ní, že toto není má práce,“ vysvětlil zmocně- nec. Podle něj je nutné, aby úšad rozwíšil ko- munikaci s podniky, podnikateli, obcemi a ob- čany, ale musí jít o komunikaci efektivní.

„Když například starostové projdou sadu úda- ji na webu, dokáží si lépe definovat, s jak˘mi dotacemi pracujeme a co jim mižeme nabíd- nout. Přijdou pak s jasn˘m cílem a v‰e se urychlí,“ dodal.

Nově zprovozněný web se bude postupně roz- růstat. V krátké době by měla napšíklad pšibýt možnost jednoduchého kontaktu pši sjednává- ní schůzek s kanceláší zmocněnce.

Zmocněnec vlády X. Xxxx má na starost šewení problémů spojených s útlumem průmyslu, s nezaměstnaností, obnovou životního prostše- dí a celkovým zlepwením života v kraji. V jeho kompetenci je získávání peněz ze zdrojů Evropské unie a tzv. dotačních titulů jednotli-

vých ministerstev. Aktuální je zejména mož- nost čerpání z dotačního titulu pro revitalizaci Moravskoslezského kraje. Obce a podniky v Moravskoslezském kraji, které zdědily úze- mí s ekologickou zátěží z minulých let, si bu- dou moci rozdělit dvě miliardy korun ze stát- ního rozpočtu. Vláda by měla uvolnit na žá- dost zmocněnce vlády X. Xxxxx na pšelomu června a července tzv. druhou tranwi na sanač- ní a rekultivační projekty. Pšipraveno je zatím 17 projektů v celkové hodnotě asi 1,5 miliardy korun. Dalwí projekty je možné doplnit.

Zmocněnec X. Xxxx je ve funkci od 1. dubna letowního roku. Vedle obnovy životního pro- stšedí se chce soustšedit pšedevwím na pomoc malému a stšednímu podnikání, na zvýwení čerpání dotačních titulů EU a státu pro obce v Moravskoslezském kraji, na zastavení odlivu mladých profesionálů a na revitalizaci panelo- vých obydlí v kraji. (red.)

Adresa kanceláǐe: Xxxxxxxxxxxxx 0/0000, Xxxxxxx

Telefon: 000 000 000, Mobil: 000 000 000

Seriál

Nebojte se první pomoci (11. část)

(Informace Místní skupiny Šeského Šerveného kříže R˘mařov)

Stavy bezprostǐedního ohrožení života

Masivní krvácení

Pši každém krvácení dochází k úniku krve poruwenou cévní stěnou do prostoru mimo krevní šečiwtě. Masivní krvácení ohrožuje ži- vot během několika minut.

Rozdělení masivních krvácení:

- zevní krvácení (z viditelných ran)

- vnitšní krvácení (do tělesných dutin)

- krvácení z tělesných otvorů

Masivní zevní krvácení

Zpravidla se jedná o kombinované tepenné a žilní krvácení. Pšíčinou jsou rány vweho druhu. Nejvíce krvácí rány šezné, nejméně rány zhmožděné.

Pǐíznaky:

- krev stšíká nebo intenzivně vytéká

- postižený je bledý

- oděv je prosáklý, na zemi krvavá kaluž

V čem spočívá ohrožení života? Nedostatečné množství kolující krve nedo- káže zajistit dostatečný pšenos kyslíku. To má za následek rozvoj woku, pši jehož pro- hlubování dojde ke smrti.

Postup první pomoci

Stlačení prsty pšímo v ráně pšedstavuje nej- rychlejwí a zpravidla velmi účinné nouzové opatšení. Prsty lze obalit látkou (obvaz, čtverec, čistý kapesník). Pši krvácení na kr- ku je stlačení rány jediným možným šewe- ním. Je nutno s ním vytrvat do pšedání pa- cienta.

Pši krvácení z horní končetiny je prvním opatšením její zdvižení. Po něm následuje pšiložení wkrtidla nebo využití tlakového bo- du. Škrtidlo je provizorním opatšením umož- ňujícím pšiložení obvazu, nutným v pšípadě jediného zachránce. K zawkrcení je nutno použít wiroký a elastický materiál. Škrtidlo lze použít na paži a stehně. Na bérci a pšed- loktí jsou dvě kosti, proto je stažení málo účinné. Definitivním šewením je pšiložení kompresivního obvazu. Do rány se vloží tla- kový polwtášek, pšípadně svitek obvazu, poté se cirkulárními otáčkami pšipevní. Po pšilo- žení obvazu zajistíme zvýwenou polohu kon- četiny a uvolníme wkrtidlo. Výsledek zkon- trolujeme. Pokud obvaz prosakuje, pšidáme dalwí obinadlo. Když nestačí ani to, šewíme

problém trvalým pšiložením wkrtidla (čas pši- ložení zaznamenáme).

Xxxx chceme docílit?

Zabránit dalwím krevním ztrátám, pšípadně je omezit.

Větwina pšíruček varuje pšed použitím wkrti- del z důvodu možného powkození nervů nebo odumšení končetiny v důsledku dlouhodobé- ho zatažení. Pši použití správných materiálů vwak powkození nervu nehrozí. Dlouhodobé zatažení dnes již nepšichází v úvahu. Záchranná služba zraněného zpravidla pše- vezme do patnácti minut.

O životě nerozhoduje sterilita obvazu, ale za- stavení krvácení. Na pšiložení wkrtidla se ne- umírá, na vykrvácení ano. Jako wkrtidla lze použít pouze wiroké, pokud možno pružné materiály.

Kompresivní obvaz lze vylepwit elastickým obinadlem. Pši krvácení z poraněných kšečo- vých žil má wkrtidlo pšiložené na lýtku za ná- sledek podstatné zhorwení stavu.

XXXx. Xxxxx Xxxxx (Nebojte se první pomoci)

Chrámov˘ sbor Bǐidličná na festivalu v Nechanicích

O víkendu 27. - 28. 5. se Chrámový sbor Bšidličná zúčastnil Festiválku 2006 - XI. set- kání komorních pěveckých sborů v Nechani- cích u Hradce Králové za účasti dalwích sborů: BONA VITA Hošice, CANTARINA Praha, CANTUS Choceň, CANTUS FEMINAE

Nechanice, INTERMEZZO Mweno, KAMU- FLÁŽ Brno, KLÍâEK Praha, ORFEUS Par- dubice, CANTUS Jaroměš a MAIDSTONE SINGERS Anglie. V sobotu po slavnostním

zahájení ve Xxxxxxxxxx sadech v Nechanicích následoval koncert duchovní hudby v místním kostele a kostelích v pšilehlých obcích. Večer v 19 hodin se sbory pšedstavily na galakoncer- tu v Kulturním domě v Nechanicích. V neděli dopoledne proběhlo tradiční zámecké matiné na zámku Hrádek u Nechanic. Celé dva dny se zpívalo a zpívalo. Potěwilo nás, že jsme ve vel- ké konkurenci obstáli, a motivovalo nás to k dalwí práci ve sboru. Ujistili jsme se, že mů-

žeme vystupovat i za hranicemi Bšidličné, je- jíž polohu jsme museli upšesňovat městem Bruntál a byli rádi, když větwina město Bruntál zašadila správně do naweho kraje. Na názory, že xxxxxx se už konečně měli nějak pojme- novat, jsme z recese odpovídali „BERNARDI- NI DI Bšidličná“. Tak kdyby jste snad někdy na plakátě toto pojmenování četli, jsme to vskutku my, kteší vás zveme na koncert - Chrámový sbor z Bšidličné. X. Xxxxxxxx

otevien˘ dopis starostovi města

Jako člen âSSD a pšedseda MO âSSD se cítím být povinen rea- govat na názor pana Xxxxxx Xxxxx uvešejněný v Rýmašov- ském horizontu č. 10/2006. âlenové nawí strany jsou rozho- ščeni tvrzeními obsaženými v článku pana Xxxxxx Xxxxx, který snáwí na âSSD wpínu a děs. Nevím, kde se v panu Xxxxxxx bere taková zloba a zaujatost vů- či âSSD. Škoda, že se nezabývá- te těmi, kteší doporučovali pány Kožené, Stehlíky a dalwí „super- manažery“, kteší pšedvedli, co umí pro âeskou republiku vy- tvošit.

K názoru pana X. Xxxxx, že vlád- noucí âSSD je strana, která již osm let páchá na vlastním oby- vatelstvu wílené pokusy, bych rád

odpověděl pouze několika fakty: v minulém roce vzrostl HDP o 6 %, což je nejlepwí výsledek v historii âR, od roku 2000 vzrostla průmyslová výroba o polovinu, zahraniční obchod měl v roce 2005 poprvé v histo- rii âR pšebytek ve výwi 42 mili- ard Kč, v objemu zahraničních investic pšepočtených na jedno- ho obyvatele je dnes âR nejús- pěwnějwí zemí regionu stšední a východní Evropy, inflaci pohy- bující se v roce 1998 kolem 11% se v následujícím roce podašilo srazit na 2 %, v oblasti wkolství se za osmileté období počet vy- sokowkoláků významně zvýwil ze 188 tisíc v roce 1998 na letow- ních 320 tisíc, a tak bych podlo- ženými fakty mohl pokračovat

v makroekonomice dál. Pšipo- menu ale jen to, co se týká in- vestic v nawem městě za uplynu- lé období: kanalizace Rýmašov, vodovod Jamartice, regenerace sídliwtě Pšíkopy, oprava silnice Harachov, Školní ul. Janovice, půdní vestavby Bartákova, Divadelní, âapkova, Horno- městská, bytový dům tš. Hrdinů, sítě ul. Květná, sítě RD Květná, sítě RD Komenského, umělá le- dová plocha, závlahový systém na hšiwti... jsou to desítky milionů korun z dotačních titulů. Ke kau- zám Kato atd. mohu konstatovat jen to, že tyto pšípady byly šewe- ny soudně a lidé, kterým byla vi- na prokázána, byli potrestáni.

K pšedvolebním plakátům a je- jich výlepu: âSSD najala na ce-

lorepublikový výlep agenturu, která zajiwťuje kompletní servis, v nawem městě provádíme výlep prostšednictvím placené inzerce SVâ. Ve věci týkající se úšední desky v Libině se nemohu vyjád- šit, zda OÚ povolil výlep plaká- tů.

Váw pšedpoklad, že âSSD našídí vwem lidem vylepovat své re- klamní plakáty do oken domů, považuji za nereálný, protože âSSD je stranou demokratickou, vyznávající demokratické prin- cipy.

Poznámka autora, že není voli- čem âSSD, je zcela zbytečná, z obsahu článku to musí být kaž- dému jasné.

Xxx. Xxxxxxxx XXXX, předseda MO ŠSSD R˘mařov

Sport

TK Jes úspě‰n˘ na mistrovství republiky

Dovolte mi, milí čtenáši, abych se s vámi podělila o stále nád- herné dojmy a pocity z mistrov- ství âeské republiky - Dance Live 2006.

Foto: archiv TK Jes

Pošadatelem této náročné soutě- že byl Svaz učitelů tance, Taneční unie a Magic Free Group Brno. Dne 13. a 14. května se do brněnského Xxxx Xxxxxx sjelo neuvěšitelných 80 tanečních klu- bů se 170 choreografiemi a na

3000 tanečníků. V sobotu se sou- těžilo v tanečních disciplínách street dance I. + III. - děti, junio- ši, dospělí a nově otevšené School Production. V neděli pak modern dance I. + II. - show dan- ce + parketové kompozice, děti, junioši, dospělí. Taneční klub Jes měl své zástupce v posledně jme- novaných disciplínách. Do této prestižní soutěže postoupily děti se skladbou „Většíček“, dospělí

se skladbami „Holky z plakátu“ a „Kšídla“. Myslím, že není tšeba šíkat, jak velká konkurence tu byla. Vždyť se jednalo o mistrov- skou soutěž.

Nawe děti postoupily do finálové westky a po krásném výkonu se umístily na úžasném 3. místě - tzn. jsou II. vicemistry âR v kate- gorii modern dance II.!!! Nádhera, krása - hurá! Po pše- stávce pšichází na šadu dospělí a show dance - neboli modern dance I. „Holky z plakátu“ bojují spolu s dalwími osmi formacemi. Obě choreografie Pražáků jsou naprosto perfektní a jejich umís- tění je opravdu zasloužené (1. + 2. místo). Nawe formace si nakonec odnáwí bramborovou medaili - 4. místo. Pšesto jsem moc a moc spokojená s jejich výkonem i umístěním.

V dalwí kategorii modern dance

II. tančí s „Kšídly“ dalwích 15 formací. I zde postoupila děvča- ta mezi sedm nejlepwích finalis- tů. Zní to naprosto neuvěšitelně,

ale je to tak. Skladba „Kšídla“ TK Jes si vytancovala 2. místo, tzn. titul vicemistra âR!!!

Xxxx xxxxxxx, máme dva vice- mistry âeské republiky!!! Nej- sou slova, kterými bych mohla vyjádšit to, co se dělo bezpro- stšedně po vyhláwení obou kate- gorií. Slzy wtěstí, únava, obrov- ská, nekonečná radost!! Plným právem si zaslouží titul, medaile i ocenění. Tanec je dšina, která znamená spoustu potu, bolavých svalů i slz, ale je láskou vwech ta- nečníků, kteší ji dělají od srdíč- ka.

Vím, že se budu opakovat, ale děkuji vwem svým tanečníkům, vwem rodičům, kteší nás podpo- rují, a také nawim sponzorům. âekají nás jewtě dvě mistrovské soutěže - 27. května celostátní festival dětského tance v âeské Xxxx a 3. června mistrovství âR sóla, dua a malé skupiny v Bruntále. Držte nám opět pa- lečky, pomohlo to!

Xxxxx Xxxx‰ková

R˘maǐovská Jiskra má dal‰í mistryni republiky

V sobotu 20. května se na kužel- kášské dráze v Táboše uskutečni- lo mistrovství republiky senior- ských reprezentantek. Barvy Tělovýchovné jednoty Jiskra Rýmašov hájila velmi zkuwená kuželkáška Xxxxx Xxxxxxxx, kte- rá se zasloužila o to, že kuželkáš- ské družstvo žen z TJ Jiskra Rýmašov postoupilo vloni do

1. ligy a stanulo na 6. pšíčce. Táborská kuželna pšivítala dva- atšicet závodnic z různých koutů nawí země, které se na mistrovství

nominovaly po okresních a ob- lastních pšeborech. „V na‰em okresním přeboru jsou zastoupe- ny hráčky z Bruntálu, Horního Bene‰ova, R˘mařova, Krnova a Světlé Hory a oblastní přebory se odehrávaly v ·umperku. Moravskoslezsk˘ a Olomouck˘ kraj je hrává společně. Celkem bylo deset postupov˘ch míst,“ šekla na vysvětlenou Xxxx Xxxxxxxx.

V táborském mistrovském turnaji se házelo na sto dvacet hodů

sdružených, to znamená na čty- šech drahách po tšiceti hodech (pa- tnáct plných a pat- náct dorážka). Kon- kurence byla pod- le Xxxx Xxxxxxxx hodně silná. „Ve třetím náhozu se mi podařilo uhrát pět set třicet osm kolki a pak až do poslední čtveřice,

ho Meziříčí a do posledních pěti ho- di to vypadalo, že mě porazí, ale pak jí nevy‰el jeden hod v dorážce a já jsem si svij závěr obhájila a v˘ko- nem pět set třicet osm poražen˘ch kuželek jsem zvítě- zila a stala se tak seniorskou mistry- ní republiky pro rok 2006,“ ko- mentovala svůj skvělý výkon jed- na z nawich nejlep- wích kuželkášek Xxxxx Xxxxxxxx. Na druhém místě skončila hráčka

Hilzensauerová z Duchcova (530 kuželek) a na tšetí pozici stanuly dvě hráčky se shodným počtem poražených kuželek (528) Xxxxx Xxxxxxxxx a Xxxxxx Xxxxxxxxx z Xxxxxxxxxx.

z okresních pšeborů, vloni získala titul v oblastním pšeboru v Zá- bšehu na Moravě, ale mistrovský titul a trofej nejcennějwí pšivezla nawe reprezentantka poprvé. Na otázku, jaké měla Xxxxx Xxxx-

která postupovala, se nepodařilo uhrát víc. V poslední čtverce nastoupila b˘valá mistryně světa Xxxxx Xxx- xxxxxx z Vala‰ské-

Xxxx Xxxxxxxx v historii své hráčské kariéry dosáhla vůbec poprvé na mistrovský titul a to je obrovský úspěch nejen pro ni sa- motnou, ale také pro rýmašovský kuželkášský sport vůbec.

V minulosti pšivezla tituly

nová pocity, odpověděla: „Vibec jsem tomu nevěřila, teprve po- tom, když jsem v ruce držela mist- rovsk˘ pohár a na krku mi visela zlatá medaile, jsem si začala uvě- domovat, že jsem vyhrála.“

Není bez zajímavosti, že nejstarwí

závodnicí na mistrovství republi- ky byla vynikající westasedmde- sátiletá kuželkáška Xxxxxx Xxxxxx, která hraje v současnosti za Spartak Pelhšimov II. ligu a kte- rou Xxxx Xxxxxxxx porazila vlastně úplně poprvé.

A jak vidí nawe kuželkáška svou sportovní budoucnost? Bude po-

kračovat a naváže na svůj ús- pěch? „Pokud mně koleno a kot- ník dovolí závodit, proč ne,“ od- pověděla novopečená mistryně republiky s úsměvem. Do Tábora odjížděly na mistrovství dalwí hráčky, se kterými se Xxxxx Xxxxxxxx dobše zná nejen z do- mácího prostšedí, jako napšíklad

Xxxxxx Xxxxxxxxx z TJ Jiskra Rýmašov, ta se umístila na dvacá- tém místě, nebo hráčka z TJ Horní Benewov Xxxxxx Xxxxxxxxx, která se umístila na tšicáté pozici. „Holky byly moc fajn, fandily mi a uji‰ỉovaly, že pozice a v˘kon jsou zatím v poho- dě,“ konstatovala s nadwením na-

we pšední reprezentantka Xxxx Xxxxxxxx. „Děkuji v‰em, kteří se mi věnovali při tréninku po ce- lou dobu, co hraji kuželky, a také za to, že měli se mnou trpělivost. V‰em patří mij velik˘ dík. Vždyỉ právě tito lidé mají největ‰í podíl na mém umístění,“ dodala úspěw- ná kuželkáška. JiKo

Zatímco v roce 1967 usedá za wachovni- ci čtyšletý Xxxxx Xxxxxxxx, tenkrát jewtě nic netuwící o velké slávě a budoucím ti- tulu mistra světa, v nevelké klubovně Stšediska volného času v Rýmašově use- dá za wachovnici devítiletý Xxx Xxxxxx, který má za sebou již desítky výher proti daleko silnějwím a zkuwenějwím soupe- šům. Na rozdíl od svého wachového vzo- ru a světového velmistra Xxxxxxx Xxxxxxxxx začínal Xxxxx své první tahy wachovnicovými figurami už o rok dšíve, tedy ve tšech letech.

Rýmašovský wachový pšeborník nemá v současné době v kategorii do deseti let konkurenta. Pro svůj velký talent byl již

Mal˘ ‰achista poráží i dospělé

zašazen do družstva dospělých wachistů Tělovýchovné jednoty Jiskra Rýmašov a v sedmi zápasech v něm dosud nepo- znal hoškost porážky! V poslední době se zúčastnil dvou závodů Grand Prix Olomouckého kraje a dále okresního pše- boru v Bruntále a vwude stanul na stupín- ku nejvywwím. K wachovnici Xxxxx xxx- vedl jeho starwí bratr Xxxx, který hraje wa- chy od čtyš let a pywní se titulem dvojná- sobného mistra republiky v kategorii do deseti let.

V červnu se Xxx Xxxxxx zúčastní mist- rovství republiky, a tak mu na cestu pše- jeme hodně zdaru a do dalwích wachových let mnoho wtěstí a dalwích ocenění. JiKo

Chcete koupit, prodat nebo pronajmout nemovitost?

Zprostǐedkujeme nákup, prodej a pronájem bytÛ, rodinn˘ch domÛ, chalup, chat, garáží, pozemkÛ a lesÛ.

Máte hrÛzu z papírování a běhání po úǐadech?

Zavolejte - piijedeme, poradíme, pomÛÏeme a v‰e potiebné za vás vyiídíme.

REALITNÍ KANCELÁ¤

REAL MORAVIA

autorizovan˘ člen franchisingové sítě Kancelái: ti. Ed. Bene‰e 21, 79201 Bruntál

Po - Ǧt Pá polední piestávka 9.00 - 16.00 9.00 - 14.30 12.00 - 13.00

Tel.: 000 000 000, mobil: 000 000 000, 000 000 000

http/xxx.xxxxxxxxxxx.xx

e-mail: xxxx.xxxxxxxxxxx@xxxxxxxxxxx.xx

Úspě‰n˘ oddíl ‰achistÛ TJ Jiskra R˘maǐov

Ve dnech 12. - 14. května a 19. - 21. května uspošádal wa- chový oddíl TJ Jiskra Rýmašov ve spolupráci se Stšediskem volného času Rýmašov okresní pšebor jednotlivců v wachu bez určení kategorie. Po velmi kvalitním a vyrovnaném výko- nu zvítězil Xxxxx Xxxxxxx z Xxxxxxxx a stal se tak pšebor- níkem okresu pro rok 2006. Na druhém místě se umístil Ondšej Hrouza ze Xxxxxxx- Xxxxxxxx a tšetí byl domácí zá- stupce Xxx Xxxxxxxx. Nej-

mladwím účastníkem pšeboru byl devítiletý Xxx Xxxxxx z Rýmašova. I když skončil se dvěma body na pšedposledním, devátém místě, svým mnohem zkuwenějwím soupešům nic ne- daroval a sehrál s nimi vyrov- nané partie. Je velkou nadějí rýmašovského wachu, a pokud mu zapálení pro wachy vydrží, určitě o něm jewtě uslywíme. Již dnes na větwině turnajů ve své věkové kategorii vítězí.

Za ‰achov˘ oddíl

X. Xxxxxxxxx

Soukromá ǐádková inzerce

Prodej

Xxxxxx xxxxxxxxxx 3+1, Jesenická 465 v Bšidličné, za 313 000,- Kč

Dalwí číslo

RÝMAŘOVSKÉHO HORIZONTU

bude v prodeji od 16. 6. 2006

Uzávěrka pro vydání

je ve čtvrtek 8. 6. 2006 do 12 hodin

Budeme ošekávat va‰e příspĕvky!

JAK VYJDE

12/2006

tel.: 000 000 000.

Reklama

v R˘maňovském horizontu

SKVĚLÁ

INVESTICE

Vydavatel: Stšedisko volného času Rýmašov, Okružní 10, 795 01 Rýmašov, tel./fax: 000 000 000, xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxx Neoznačené foto: Redakce. Uzávěrka dne: 25. 5. 2006. Redakce si vyhrazuje právo na zkrácení, pǐípadně úpravy nevyžádan˘ch pǐíspěvkÛ a nemusí nutně souhlasit se stanovisky uveǐejněn˘mi v pǐíspěvcích dopisovatelÛ. Odpovědn˘ redaktor: Xxx. Xxxx Xxxxxxx. Adresa redakce: Okxxxxx 00, 000 00 Xxxxxxx, tel.: 000 000 000, mobil: 000 000 000, e-mail: xxxxxx@xxxxxx.xx

Vy‰lo dne: 2. 6. 2006. Pǐíspěvky laskavě zasílejte nejpozději do 8. 6. 2006. Dal‰í číslo vyjde 16. 6. 2006.

Grafická úprava novin a inzerce: Tiskárna APRO Bruntál, Ruxxx 00, 000 00 Xruntál, tel./fax: 000 000 000, e-mail: xxxx@xxx.xx Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âR pod značkou MK âR E 11017. Cena 10,- Kč

TelepointPartner RÝMAŘOV

náměstí Míru 2 (vedle pošty 1. patro)

tel.: 000 000000

Xxxx Xxxxxxxxx xxxxx XxxxxX 44, R˘maﬁov

objednávky na tel.: 000 000 000

- modeláÏ nehtÛ

- UV gel, acrygel

- manikúra, parafin, p-schine

- olejové masáÏe rukou

- bahenní

a jiné masky

- zdobení nehtÛ novou technologií

P l a z m o v á t e l e v i z e

- d o k o n a l˘ o b ra z i z v u k

Mistrovství světa ve fotbale

je za dveřmi a vy je můžete sledovat v té nejvyšší kvalitě obrazu i zvuku!

Firma Xxxx Xxxxxxx - Elektro ZIGI

si vás dovoluje pozvat na premiéru plazmového TV 42“ a LCD TV 32“ a 37“ s HDTV. Zdroj signálu HDTV bude přenášen digitálním satelitem.

Novinky v oblasti audiovizuální techniky si můžete osobně prohlédnout v prodejně

Xxxxxxx XXXX, Xxxxxxxx 17, Rýmařov, a to od 31. 5. do 7. 6. 2006

v době od 9 do 17 hodin.

Srdečně vás zveme.

NOVÁ

NABÍDKA

NOVÁ

NABÍDKA

Revoluční 26, 795 01 R˘maǐov tel.: 000 000 000, 000 000 000 xxx.xxxxxxxxx.xx, e-mail: xxxxxxxxx@xxxxx.xx

NOVÁ

NABÍDKA

DIGI KLIMA DIESEL

DIESEL

NAVIGACE

DIGI KLIMA AUTOMAT 4x4

DIGI KLIMA DIESEL

Volkswagen Passat 2.0TDi 103kW,

1. maj., r. v. 2005, 10x airbag, ESP, ABS, rádio, el. v˘bava, temp., vyhř. zrc., centrál, CD. Cena: 599 000 Kč.

·koda Octavia 1.9TDi 66kW, CZ,

1. maj., servis, r. v. 2000, airbag, centrál, posil. říz., imob., el. okna a zrcátka. Cena: 199 000 Kč.

Hyundai Santa Fe 2.7i, r. v. 2001, 4 x airbag, ABS, rádio, imob., posil. říz., CD měnič, tempomat, kÛže, el. v˘bava, centrál a dal‰í. Cena: 349 000 Kč.

Ford Galaxy 1.9 Tdi, 1. maj., r. v. 2001, 4x airbag, ABS, rádio, el. ‰íbr, posil. říz., vyhř. př. sklo, el. zrcátka a okna, centrál. Cena: 289 900 Kč.

Volkswagen Golf Combi 1.4 16V,

1. maj., r. v. 2000, 4x airbag, ABS, centrál, imob., el. okna, posil. říz., vyhř. el. zrcátka. Cena: 209 900 Kč.

KLIMA

AUTOMAT

DIGI KLIMA DIESEL

KLIMA

KLIMA DIESEL

KLIMA AUTOMAT

Citroen Xsara Picasso 2.0 HDi,

r. v. 2002, ABS, 4x airbag, centrál, el. okna+zrcátka, pa- lub. PC. Cena: 237.000 Kč.

BMW 530D, 1. maj., r. v. 1998, 2x air- bag, senz. stěračÛ, ASR, ABS, CD, rá- dio, PC, indik. park., el. v˘bava, temp., nez. topení, centrál. Cena: 268 000 Kč.

Ford Puma 1.4 16V, 1. maj.,

r. v. 1999, 2x airbag, posil. říz., centrál, imob., el. okna a zr- cátka. Cena: 138 000 Kč.

Fiat Marea 2.4JTD 130 PS, CZ,

r. v. 1999, rádio, posil. říz., multif. vo- lant, 4x airbag, ABS, imob., el. okna, centrál, el. zrcátka. Cena: 119 900 Kč.

MB 270 CDi, r. v. 2001, 6x airbag, ESP, ABS, kÛže, el. okna, posil. říz., palub. poč., el. v˘bava, vyhř. př. sklo a zrcátka centrál, CD rádio. Cena: 379 900 Kč.

NOVÁ

NABÍDKA

NOVÁ

NABÍDKA

KLIMA

DIESEL ODPOČET DPH

·koda Fabia 1.4 MPi, 50kW, CZ, servis, r. v. 2000, airbag, rádio, posil. říz., zadní stěrač, imobilizér, alarm, centrál. Cena: 169 900 Kč.

Renault Mégane Scénic 1.6,

1. majitel, servis, r. v. 1998. Cena: 149 500 Kč.

Ford Galaxy, 1. maj., r. v. 2002, 4x airbag, ABS, CD, rádio, imob., el. okna, posil. říz., centrál, vyhř. el. zrcátka. Cena: 319 500 Kč.

Ford Mondeo 1.8i 16V 85 kW, r. v. 1997, 2x airbag, ABS, posil. říz., el. se- dadla, rádio, centrál, el. okna, vyhř. př. sklo, el. zrcátka. Cena: 119 900 Kč.

Mercedes-Benz Sprinter 208 CDI,

1. maj., CZ, servis, r. v. 2001, airbag, ASR, ABS, rádio, tažné, tachograf, posil. říz., centrál. Cena: 289 000 Kč + DPH.

NOVÁ

DIGI KLIMA DIESEL DIESEL

KLIMA 4x4

NAVIGACE

DIGI KLIMA DIESEL

Volkswagen Passat 2.0 TDi 100kW,

1. maj., r. v. 2005, ESP, ABS, posil. říz., PC, imob., vyhř. el. zrc., el. ok- na, centrál. Cena: 629 000 Kč.

Opel Corsa 1.5D, r.v. 1995, rádio, tažné, venkovní teplo- měr, zadní stěrač.

Cena: 59 900 Kč.

Ford Focus Combi 1.8 ZETEC, r. v. 1999, ESP, ABS, rádio, centrál, imob., el. okna, posil. říz., zadní stě- rač, mlhovky. Cena: 175 000 Kč.

Fiat Panda 1.2, 1. maj., servis,

r. v. 2005, 2x airbag, ABS, imob., posil. říz., PC, el. v˘bava, centrál, CD, rádio. Cena: 289 000 Kč.

Hyundai Terracan 2.9 CRDi, 1. maj.,

r. v. 2003, 2x airbag, alarm, tažné, DVD, CD, ABS, kÛže, vyhř. sed., el. zrc. a okna, centrál. Cena: 489 000 Kč.

NABÍDKA

NAVIGACE AUTOMAT

KLIMA DIESEL

KLIMA DIGI KLIMA DIESEL 4x4

KLIMA DIESEL

Alfa Romeo 156 2.4 JTD, 1. maj.,

r. v. 1998, 2x airbag, ABS, el. ok- na, posil. říz., centrál, el. zrcátka. Cena: 128 900 Kč.

Ford Focus 2.0i 16V, 1. maj., r. v. 2002, xenony, rádio, posilovač, 2x air- bag, ABS, CD, el. okna, indik. park., centrál, el. zrcátka. Cena: 238 900 Kč.

Hyundai Terracan 2.9CRDi, r. v. 2004, 2x airbag, ABS, kÛže, imob., posil. říz., multif. volant, indik. park., el. v˘bava, tempomat, centrál. Cena: 639 000 Kč.

Peugeot 206 2.0 HDi, 1. maj., r. v. 2001, 2x airbag, rádio, posil. říz., zadní stěrač, el. zrcátka a okna, centrál. Cena: 179 900 Kč.

Otevírací doba: Po - Pá 8.00 - 17.00, So 8.00 - 12.00

■ V˘kup za hotové - peníze ihned - „na ruku“

■ Protiúčet

■ Komisní prodej

■ Nejv˘hodněj‰í splátkov˘ prodej - od 0% akontace, stačí OP

+ ¤P, úvěr bez ručitele a na počkání

■ Neměnná v˘‰e splátek

■ Zpětn˘ leasing - dáme vám peníze a va‰e auto vám zÛstane

■ Specializace na splátkov˘ prodej: GE Money Auto, CCB finance, ESSOX, ·kofin

Zákonné a havarijní pojištění - ČPP, a. s., Generali pojišťovna, Allianz

Document Metadata

Table of Contents

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT

Document Metadata