Oživení centra? Ne. Jen hluk...
3
Oživení centra? Ne. Jen hluk...
Xxxxxx Xxxxxx
7
Slezanka očima odborníků i laické veřejnosti
10
Koncepty řešení prostoru
za Slezankou
12
Co se Xxxxxxxxx, co s parkem
Xxxxx Xxxxxx
Vydaly spolky Za Opavu a Bludný kámen s facebookovými skupinami Stará Opava a Moje Opava. Podpořila Nadace Via. Vyšlo v říjnu 2015. Neprodejné
Opava-Crestyl: smlouva jako řemen
Xxxxx Xxxxxx
Před 10 lety byl opavské veřejnosti poprvé představen developerský záměr společnosti Crestyl na výstavbu obchodního centra v parku za Slezankou. V roce 2005 Statutární město Opava s developerem uzavřelo smlouvu. Co z této smlouvy plyne? Jaké výhody a nevýhody přináší? Jaké jsou možnosti a limity? Je možné nebo nutné smlouvu dodržet? A v jaké fázi se nacházíme dnes? 2
Budova Slezanky těsně před demolicí věžáku Ministerstva zemědělství.
Foto Xxxxx Xxxxxx
1 Smlouva o budoucí kupní smlouvě a o nájmu pozemků (jak se doku- ment celým názvem jmenuje), která upravuje vzájemné vztahy, je zásad- ním podkladem veškerých jednání
i úhelným kamenem argumentů pro i proti v kauze, která hýbe již několik let veřejným míněním města.
Proto náš spolek navázal spolupráci s několika právními poradci a smlou- vu i se všemi dodatky jsme nechali nezávisle posoudit, abychom se v ní byli schopni lépe orientovat. V násle- dujících řádcích přinášíme základní skutečnosti vyplývající ze zmíněné platné smlouvy.
Poslední verze smlouvy je z roku 2014
Smlouva byla podepsána v roce 2005. Poté byla několikrát upravena a opakovaně podepsána v roce 2007 a v dalších letech. V současnosti je ke smlouvě připojen Dodatek č. 6, který shrnuje a do sebe pojímá
Takto vypadala před 2. světovou válkou fronta domů na místě dnešní Slezanky Foto Stará Opava
Přestože je smlouva veřejně pří- stupná, je s jejím obsahem v Opavě seznámeno jen minimum osob. Je to logické vzhledem k složitosti právní- ho jazyka, kterým je sepsána i k po- čtu stran textu a rozsahu příloh. Tato situace však dopřává všem stranám možnost prakticky libovolné inter- pretace smlouvy a tvorbu argumentů pro svá tvrzení tak, jak se jim to momentálně hodí. Jsme toho názoru, že máme-li být schopni o připravo- vaném záměru výstavby obchodního centra za Slezankou, o dopadech, kla- dech i záporech přípravy této histo- rické změny centra města relevantně uvažovat, natož rozhodovat, musíme nezbytně vycházet ze skutečného stavu věcí a podrobné znalosti všech důležitých dat.
Vymezení prostoru budoucí možné výstavby obchodního centra Foto Archiv MMO
všechny předchozí verze (dostupné na webu Xxxxxxx.xx v sekci Ke staže- ní). V zásadě platí, že tento dodatek nahrazuje všechny předchozí doku- menty. V této podobě byla smlouva podepsána oběma stranami v roce 2014. Smlouva je uzavřena na dobu do 31. prosince 2022 (a může být
centra za Slezankou v průchodu pod Slezankou). Developer tedy v současnosti nemá žádný právní
nárok na budovu Slezanky (kterou ale město v minulosti právě pro tyto účely od soukromého vlastníka za bezprecedentně nadhodnocenou sumu koupilo).
záznam nám neformálně přiznali, že by takto postavenou smlouvu nikdy nepodepsali, pokud by vyloženě ne- podporovali všemi deseti zamýšlený projekt a nechtěli jeho realizaci pojis- tit proti všem nepříznivým vlivům.
Smlouva je podepsaná, stalo se, vedení města víceméně nezbývá
Západní část Horního náměstí v době před 2. světovou válkou Foto Stará Opava
opět prodloužena, v zásadě neome- zeně). Smlouva se vztahuje prakticky ke všem pozemkům v současnosti volné nezastavěné plochy v prostoru od ulice Popské až ke Slezance, včetně ulice Almužnické. Podle smlouvy může všechny tyto pozemky develo- per po výstavbě obchodního centra od města koupit nebo pronajmout
a město prakticky nemá možnost s prodejem nesouhlasit, pokud nechce být sankcionováno. Smlou- va podrobně rozepisuje okolnosti
a pravidla těchto prodejů a pronájmů i ceny, za které se pozemky pronají- mají a budou nebo nebudou prodávat.
Je důležité poznamenat, že smlouva se nijak netýká současného objektu Slezanky (vyjma podmínky umožně- ní vytvoření portálu do obchodního
Komplikovaná je výše sankcí
Z porušení smlouvy by byla každá strana nucena čelit sankcím. Poněkud komplikované by bylo stanovení výše těchto sankcí, zejména v případě vypovězení smlouvy ze strany města. Téměř jistě by bylo nuceno zaplatit developerovi veškeré dosud vyna- ložené náklady na přípravu zámě-
ru (odhady se pohybují v rozmezí 20–60 mil. Kč) a dále by bylo prav- děpodobně posuzováno zaplacení ušlého zisku, který by developerovi nastal v případě nerealizace projek- tu (odhady se pohybují v rozmezí od nuly do 200 mil. Kč).
Všichni právní konzultanti se shod- li, že obecně je smlouva sepsána vel- mi pečlivě a právně vyváženě. Mimo
(pokud nemá porušovat ustanovení smlouvy) než developera v jeho zá- měrech dál podporovat. Xxxxxxx je, nakolik jsme smlouvou vázáni my, občané a uživatelé města? Podle právních názorů našich konzul- tantů by bylo porušením smlouvy například i takové východisko, kdyby bylo vedení města donuceno k rozvázání smlouvy v rámci hlaso- vání referenda.
Naskýtá se několik možností, v pří- padě, že chceme budoucí podobu centra ovlivnit, jak v dané situaci,
s takto koncipovanou smlouvou, po- kračovat. V článku Co se Slezankou, co s parkem v závěru zpravodaje Vám přinášíme vizi řešení, ke které jsme dospěli po letech sledování vývoje celé kauzy Slezanka.
Oživení centra? Ne. Jen hluk a mechanický pohyb!
Xxxxxx Xxxxxx
Před mnoha roky prohlásil bývalý primátor Xxxxxxxx na jedné besedě v Domě umění, že výstavba obchodních center přímo ve středu města pomůže jeho oživení.
Jsme prý v bodě nula
Zdá se, že situace ale není tak zoufalá, jak by se na první pohled mohlo
zdát. Zdá se, že situaci máme v rukou my občané a ne cizí developer. Sám náměstek primátora Xxxxxxx Xxxxxxx se opakovaně vyslovil, že jsme v bodě
Měl představu, že lidé, kteří jezdí za nákupy na periferii Opavy, by se
stali kýženým oživením středu města, pokud tam budou mít své obchodní centrum. Už tehdy mohl primátor Statutárního města vědět, že městský život se nerovná plným parkovištím, frontám u pokladen, řadě přeplně- ných vozíků a mase nakupujících mezi regály.
Ale zarážející je, že to slyšíme z úst některých nejvyšších představitelů města i dnes. Přitom současný primá- tor města, Xxxxxx Xxxxxxx, kandidoval za stranu, která ve svých předvoleb- ních slibech jednoznačně vyjadřo- vala nesouhlas s realizací projektu obchodního centra za Xxxxxxxxx
a určitě i kvůli tomuto jasnému po- stoji jej občané volili. Pane primátore, vzpomínáte? Čekáme na realizaci Vašich slibů.
Obchodní centrum, téměř pravi- delně nevzhledná budova, to je jako továrna. Uzavřena svému okolí, pono- řena dovnitř. Plno hluku, zvuků, po- hybů, činností, ale poněkud mecha- nických, nucených a stejně nudných. Vše, co konzument potřebuje, se mu podlézavě nabízí v jednom instant- ním balení, pod jednou střechou, se stejnou hudbou a typickým nenápa- ditým prostředím, stejným po celé republice, po celé Evropě. Ale to, co podporuje město v jeho síle a schop- nosti upoutat pozornost člověka
a nabídnout mu sebe, aby v něm po- býval a cítil se dobře, je rozrůzněnost prostředí v jeho funkcích, tvarech, designu a atmosféře, lidské měřítko a přirozenost architektury.
Co se zvýšenou dopravní zátěží? Realizace obchodního centra by znamenala enormní zvýšení dopravní zátěže v samotném historickém jádru. Nejen stovky osobních aut, ale dlouhá řada kamionů, které by měly zásobo- vat obchodní centrum, by jezdily přes nejkrásnější část Opavy, kolem stře- dověké konkatedrály. Co udělají otře-
Jiný z předválečných pohledů na Horní náměstí Foto Stará Opava
sy každodenní jízdy desítek náklad- ních aut s konkatedrálou? Nemohou ji narušit? Jsou vypracované nezávislé studie, které by nám dávaly objektivní obraz toho, jak se stav ovzduší a zvu- ková hladina po případné výstavbě obchodního centra zhorší?
Požadujme je po představitelích města. Realizace obchodního centra by byla další podstatnou příčinou umrtvování života ve středu města. Obchoďák by nasával život do sebe, podílel by se na dalším vylidňování svého okolí. Opava je poměrně malé město s omezenou kupní silou. Před- ložili nám zastánci stavby nějaké ne- závislé modelové studie o potřebách a možnostech našeho trhu? Každá velká stavba v centru města s jednou funkcí je přežitek a nebezpečný omyl.
nula a že chce od občanů slyšet, co si na tom místě přejí. To zní nadějně.
Bohužel v anketě, kterou si vedení města zadalo, na tuto základní otázku (Přejete si za Slezankou obchodní centrum?) nedošlo, ale i tak je z anke- ty jasné, že naprostá většina zúčast- něných si přeje zcela něco jiného než další obchoďák.
Náměstek Xxxxxxx z různých jedná- ní s developerem pochopil, že vedení města je sice vázáno nevýhodnými smlouvami, ale ne tak úplně. Má
v rukávu velký trumf – část Slezanky, kterou vlastní a může s ní dělat, co uzná za vhodné. Ta je klíčová pro de- velopera. Pokud nebude mít Slezanku, kterou napojí na stavbu ve vnitroblo- ku, tak developer z Opavy odejde.
Řediteli developerské společnosti Xxxxx Xxxxxxxxxxx na Opavě nezáleží. Potřebuje postavit a výhodně prodat. Pak se už v Opavě nikdy neukáže.
Ale bez Slezanky je namydlený. Stačí, když město Slezanku developerovi neprodá, nepronajme, nepropůjčí.
Můžeme se ale na politiky v tom spolehnout? Nespoléhejme na ně, buďme sami aktivní. Pokud nejsme nevšímaví ke svému okolí, k místu, kde žijeme, kde se často pohybujeme, pokud nám záleží, jaké město zane- cháme svým dětem a vnoučatům, vyjádřeme svůj názor v petici, která se připravuje.
Petice bude požadovat, aby město vypsalo ohledně prostoru za Slezan- kou referendum, a jeho výsledek bude pro vedení města závazný. Opava ne- patří developerovi ani vedení města. Patří nám, je to naše město.
Historický vývoj prostoru za Slezankou
Xxxxxx Xxxxxx
Jižní fronta Horního náměstí po válce ustoupila demolici. Foto Stará Opava
Opava patří k nejstarším městům u nás. Počátky města se datují od roku 1224, kdy král Xxxxxxx Xxxxxx X. potvrdil opavským měšťanům privilegia.
Smolný trh (Pechring), protože se tady prodávala smůla pro opavské právovárečné domy, později se zde o Vánocích prodávaly ryby (odtud
také název Rybí trh). Jedná se o malé
Protože se jednalo o kodifikaci již existujícího stavu, můžeme předpo- kládat, že město existovalo již před tím. Badatelé většinou kladou vznik města do let 1213–1224. Od počátku byla Opava hrazena vůči svému okolí. Nejprve se snad jednalo o pouhý příkop s valem, ale od 40. až 50. let
13. století se začíná s budováním městských hradeb, zřejmě v té době již kamenných. Nejstarším prostorem ve městě bylo Horní náměstí, k němuž brzy přibylo náměstí Dolní, a obě
byla spojena ulicí Mezi Trhy. V první čtvrtině 13. století po vybudování opevnění byl půdorys města doplněn o ulici Na Valech a Solnou, za kostelem
P. Xxxxx bylo založeno třetí (nejmenší) opavské tržiště – Rybí trh.
Vývoj vnitrobloku za Slezankou úzce souvisí s vývojem Horního náměstí, ulice Ostrožné a Rybího trhu, které patří k nejstarším ve městě a které spolu s ulicí Popskou vnitroblok vymezují. Zatímco zástavba Horního náměstí i ulice Ostrožné se v minulos- ti příliš neměnila a tvořily ji obytné domy na dlouhých úzkých parcelách (na Horním náměstí mezi ně patřila
i budova radnice), jejichž zadní trakt, zastavěný především hospodářskými a provozními objekty (až do 19. sto- letí většinou dřevěnými), zasahoval do vnitrobloku, část přiléhající k Rybí- mu trhu prošla zajímavým vývojem.
Rybí trh je jedním ze tří opavských náměstí a byl zastavěn již od stře- dověku. Od počátku se nazýval
trojúhelné náměstí. Od hlavního náměstí bylo odděleno hmotou far- ního kostela, kolem něj se rozkládal až do roku 1789 hřbitov s kaplí sv. Xxxxxxx (vyhořela roku 1758). Podél náměstí nebylo nikdy příliš mnoho klasických městských domů. Západní frontu tvořila komenda xxxx xxxxx- kých rytířů s řádovou kaplí sv. Xxxxx- ty a byty farního duchovenstva, dále zde byla městská pěchotní a jízdní kasárna, pivovar, uprostřed náměstí stál tzv. kostelníkův dům (nejstarší opavská škola, připomínána snad již v 70. letech 14. století).
Pouze východní strana, která nás v souvislosti s vnitroblokem zajímá, byla ve středověku zastavěna měš-
ťanskými domy. Protože na Rybím 6
5 trhu byly usazeny zejména střední vrstvy právovárečníků a řemeslníků, nemůžeme příliš počítat s celozděný- mi domy. Zřejmě převažovaly domy dřevěné, hrázděné nebo jen částečně zděné. Víme, že na Rybím trhu byly tři právovárečné domy, které měly zřejmě zděné sklepy. Východní frontu náměstíčka tvořila do roku 1689 řada devíti až desíti měšťanských domů. Roku 1689 město vyhořelo (bylo zni-
čeno 321 domů, farní kostel, komenda řádu německých rytířů a kaple sv. Alž- běty na Rybím trhu). Tzv. Požární ob- raz z doby 1690–1700 nám ukazuje, jak tato část města tehdy vypadala.
Na místě vnitrobloku zůstala pusti- na a spáleniště, na němž zbyl pouze jeden dům na nároží Rybího trhu
a dnešní ulice Almužnické. Předpoklá- dáme, že tento dům byl (alespoň čás- tečně) zahrnut do pozdější zástavby
a existuje v podstatě dodnes.
V roce 1707 si spáleniště vybrala opavská měšťanka Xxxxxxx Xxxxxxxx ke stavbě sirotčince u sv. Xxxxxxx,
na niž věnovala své peníze. Sirotči- nec (či sirotčí špitál) byl pojmeno- ván podle blízké kaple sv. Michala
a jeho stavba byla dokončena v roce 1709. Skoro současně byl hned vedle (na druhé straně Almužnické ulice,
v místech dnešní fary) postaven měst- ský špitál sv. Xxxxxx, později tzv. Frie- denthalův špitál s chudobincem (byl zde až do počátku 20. století).
Sirotčinec sv. Xxxxxxx měl původ- ně půdorys písmene L (podél ulice Almužnické a Rybího trhu), později byla na straně náměstí přistavěna hospodářská budova. V průče-
lí do náměstí byla malá věžička.
V zadním traktu, do vnitrobloku, se rozprostírala velká zahrada a hospo- dářské zázemí.
13. března 1787 byl sirotčinec zru- šen. Hned na to, 21. července 1787 koupil dům v dražbě za nejvyšší na- bídku 1560 zlatých Xxxxx Xxxxxx z Ba- denfeldu. Xxxxxxxxxxxx byli bohatým obchodnickým rodem (obchodovali se suknem), v roce 1771 byli pový- šeni do šlechtického stavu. Kromě textilní manufaktury v Opavě vlastni- li také několik bohatých velkostatků, např. Fulnek či Slezské Rudoltice. Dům, který koupili v Opavě, měl být
zřejmě využíván jako jejich městské sídlo a budovu, která dříve sloužila jako sirotčinec, přestavěli pro potře- by pohodlného bydlení.
Přestavba začala asi již v roce 1787 nebo krátce po něm a k jejímu dokončení zřejmě došlo před rokem 1820, kdy zde v době Opavského kongresu bydlel hrabě Xxxxxxxx
z družiny ruského cara. Xxxxxxxxxxxx dům přestavěli tak, že k existující- mu půdorysu L přistavěli další dvě křídla, takže vznikla čtyřboká budova s vnitřním nádvořím, připojili hospo- dářskou budovu, takže vzniklo delší křídlo podél náměstí. Tuto podobu zachycuje veduta X. Xxxxxxxx z roku 1829 i indikační skica z roku 1836.
U domu byla v zadní části (směrem do vnitrobloku) pěkná zahrada, o níž nás informuje X. Xxxxxxxxxx ve své kronice Opavy z roku 1862.
Indikační skica je také prvním opravdu kvalitním zobrazením námi sledovaného prostoru. Vidíme na ní, že do vnitrobloku stále zasahovaly zadní trakty domů na Horním ná- městí a Ostrožné ulici (na severu
a východě), na západní straně byl prostor formován badenfeldovským domem a městským špitálem, na jihu sporadickou zástavbou převážně obytných a provozních budov na ulici Popské. Celý areál byl rozdělen dvěma rovnoběžnými ulicemi, kolmými
na Horní náměstí. Jednalo se o ulici Radniční, vedoucí kolem radnice,
a ulici Pivovarskou (později Poštovní). Na ulici Radniční kolmo ústila ulička Almužnická mezi městským špitálem a badenfeldovským domem.
V roce 1848 koupila dům od Baden- feldů Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx, která zde pak bydlela, ale dům i pronajímala (např. od 17. listopadu 1858 do 1. říj- na 1859 byla v budově kancelář hlav- ního vojenského zásobovacího úřadu).
V roce 1871 koupila dům Kon- gregace Dcer Božské lásky, která zde zřídila Mariánský ústav pro bydlení a vzdělávání chudých dívek. Před otevřením ústavu sestry dům adaptovaly pro pohodlné bydlení
i všechny ostatní činnosti. Roku 1887 pak nechaly přistavět boční křídlo
s kaplí. Poté, co přestala budova dostačovat, odešla kongregace v roce
1907 z Rybího trhu do nové budovy na Kylešovském kopci.
V roce 1909 se majitelem budovy stalo město Opava a bývalý mariánský ústav adaptovalo pro potřeby učňov- ského domova spolku Nordmark.
Kromě domova sem byla umístěna také knihovna 1. rakousko-slezské- ho německého knihovního spolku (v 1. patře), městský domov péče
o mládež pro zanedbané chlapce, dívčí a chlapecký útulek Ženského vzdělá- vacího spolku. Současně byl v té době zrušen sousední Friedethalský špitál (na místě dnešní fary), budovy byly zbořeny a na jejich místě postaveny dva obytné domy (jeden z nich vlastnil lékař a byla zde i lékařská ordinace).
15. ledna 1921 byla německým li- dovým knihovním spolkem založena německá městská knihovna a umís- těna do 1. patra domu na Rybím trhu 4. V roce 1930 byla knihovna
přestavěna. Čítárna byla přestropena novým stropem a vyzdobena freskou Rozsévače od Xxxxx Xxxxxxxx.
Němci měli v plánu asanaci Zástavba vnitrobloku zůstala beze změn až do 2. světové války, k větší stavební akci došlo v roce 1931, kdy byla za budovu knihovny postavena měnírna elektrického proudu podle plánů opavského stavitele Xxxxxx Xxxxxxxx. V roce 1942 plánovali Něm- ci celý vnitroblok asanovat a téměř celou plochu měla zaujmout budova nové, monumentální radnice. K reali- zaci těchto plánů nakonec nedošlo.
Válečné události ale podobu vnit- robloku razantně změnily. Ačkoliv jen malá část budov byla zničena natolik, že by byla nutná jejich demolice,
byl celý vnitroblok srovnán se zemí a dlouhou dobu zde zůstalo prázd- né místo. Teprve v 50. a 60. letech
20. století byla většina proluk v jádru zastavěna. K zástavbě západní strany náměstí restaurací Slezanka došlo až počátkem 70. let. Bývalý Mariánský ústav byl v roce 1948 změněn na di- vadelní studio Divadla Xxxxxx Xxxxx- lého, které zde spolu s maskérnami, kostymérnami a rekvizitárnami bylo do nedávné doby.
Autorka pracuje v Národním památkovém ústavu
Slezanka očima odborníků
Užitek pro město, nejen zastavění parcel
V posledních letech jsem se s potěše- ním zúčastnila práce v porotě Xxxx
X. X. Xxxxxxxx v Opavě a měla jsem tedy příležitost blíže se seznámit se současným životem města.
Přestože se vedení města zjevně věnuje rozvoji města s péčí, nevyhnu- lo se – podobně jako mnoho dalších českých měst – nabídkám developerů na výstavbu obchodních center.
V době přípravy obchodního centra v prostoru za Slezankou se v nedávné době zrealizovalo jiné obchodní cen- trum: Breda X Xxxxxxxxx. Přestože jsme v porotě kladně hodnotili jeho architektonickou kvalitu, konstatova-
vat a zcela zaniknou. Tím se vyprázdní partery domů v centru, které jsou přirozenými sídly těchto drobných ob- chodů a provozů. Život a provoz města se soustředí do dvou velkokapacitních prostor (Breda X Xxxxxxxxx, Crestyl), místo aby byl rovnoměrně rozložen po celém městě.
Jaké vidím řešení této situace? Do- mnívám se, že není nutné obnovovat v tomto prostoru zástavbu, ale zcela postačí kvalitní parková úprava včet- ně opravy současné budovy Slezanky. Poté, co s nepříliš přesvědčivými
li jsme, že má neblahý vliv na okolní provozovny, které ztrácejí klienty.
Víme, že města s nepřerušenou
Budova Slezanky těsně před demolicí věžáku ministerstva zemědělství Foto archiv Za Opavu
kulturní tradicí dbají o to, aby drobné provozovny nebyly vystaveny likvi- dačním tlakům a nezanikaly. Mají totiž zájem na tom, aby města, zvlášť jejich historická část, neztratila svůj kolorit a aby se s nimi zacházelo citlivě. Před záměrem nové obchodní vybavenosti se provádějí průzkumy koupěschopnosti, které nejdřív ověří, jestli novostavba nezpůsobí v daném místě nerovnováhu.
S velkou pravděpodobností se právě toto může výstavbou obchod- ního centra za Xxxxxxxxx přihodit. Nemůže jít jen o to, aby se zastavova- ly volné parcely, ale aby způsob jejich úpravy a využití městu prospěl. K zá- měru výstavby obchodního centra
v prostoru za Slezankou se z uvede- ných důvodů stavím negativně.
Ing. arch. Xxxxxx Xxxxxxxxx
Další obchodní centrum Opava neuživí
S výstavbou dalšího obchodního cent- ra v blízkosti historického jádra Opavy nesouhlasím. Jednak si myslím, že obchodních center má Opava vzhle- dem ke své velikosti i kupní síle svých obyvatel až příliš mnoho a žádné další již nepotřebuje (a neuživí). A za druhé považuji za naprosto nevhodné umís- tit monstrózní obchodní centrum pří- mo do historického jádra města. Dů- sledky, které to Opavě může přinést, jsou jasné a již v současnosti, dva roky po otevření obchodního centra Breda X Xxxxxxxxx, patrné – vylidnění centra města. Zmizí drobné obchody i pro- vozovny služeb či restaurace, které se buď přemístí do obchodního centra (viz hlavní pošta) nebo nebudou schopny obchodnímu centru konkuro-
výsledky proběhla vyzvaná architek- tonická soutěž na novostavbu na mís- tě Xxxxxxxx, kterou před několika lety iniciovala firma Crestyl, si myslím, že nemusíme vymýšlet složitosti. Méně je někdy více.
Xxxxxx Xxxxxx, Národní
památkový ústav
Důležité je obnovit strukturu zástavby
Záměr výstavby obchodního centra v prostoru za Slezankou považujeme za naprosto nepřijatelný. Je nezod- povědný, a to nejen z urbanistického a architektonického, ale i kulturně-
-historického hlediska.
Město vyvíjející se po staletí je charakteristické organickým růstem, více architektonickými slohy vedle
sebe, řadou architektů – autorů, 8
7 stavebníků a majitelů. Budovy jsou využívány různými způsoby aktuál- ně reagujícími na potřeby občanů
i jednotlivých investorů. Zástavba se vyvíjela postupně v čase – rostla i za- nikala. V historických městech bylo přiměřené množství zeleně, která
se pěstovala dříve jen v klášterních a palácových zahradách, výjimečně ve dvorech a na veřejných prostran- stvích.
Současná podoba parku za Slezankou
Foto Xxxxx Xxxxxx
Opavou prošla válečná fronta se známými následky. Bohužel byly provedeny zbytečné plošné de- molice s minimem rekonstrukcí, byly narušeny uliční čáry, případně zcela zrušeny ulice, nová hromadná průmyslová výstavba objektů byla charakteristická stejným účelem, formou, měřítkem i stavební techno-
logií. Rozmanitost historicky rostlého města byla v celých blocích zničena, dominantní „rukopis“ jednoho pro- jektanta považujeme v historickém prostředí za přímo škodlivý (netýká se urbanistické koncepce).
Pokládáme za důležité na území za Slezankou obnovit historickou strukturu zástavby na podkladu pů-
vodní parcelace, komunikační (uliční síť) nezastřešovat, ulici zaústit do ná- městí přes průchod, loubí apod., umožnit vznik budov s různorodými městskými funkcemi v prvním až
druhém podlaží a s bydlením ve vyš- ších patrech, novou zástavbu realizo- vat postupně a v historickém měřítku s podlažností tří až pěti nadzemních poschodí.
Při stanovení funkcí místa by se mělo vycházet ze skutečných potřeb
– zejména města, místních firem, společenských a kulturních organi- zací a občanů. Do náměstí by měla být orientovaná zejména občanská vybavenost, která je oživí, podobně jako v polském Krakově, do vedlej- ších uliček by měly být směřovány drobné služby, např. fitness, well- ness. Hlavní funkcí místa by mělo být bydlení s vyváženým poměrem všech typů, včetně sociálního, které má menší nároky na parkování. Nej- prve by měla být vytvořena urbanis- tická koncepce a stanoveny základní regulativy. To by bylo úkolem vedení města. Vhodné by bylo před vlastní výstavbou obnovit (alespoň částeč- né) historickou parcelaci, zejména ulice, možná i jednotlivé domy, například pomocí nízkých zídek, grafikou v dlažbách apod. s plocha- mi dočasné zeleně. Je potřeba zjistit požadavky potenciálních investorů, zejména místních, kteří mají k Opa- vě blízký vztah. Výstavba by měla být zahájena nejdříve vhodnými
a potřebnými investicemi města
a následovat by měl postupný prodej jednotlivých historických pozemků různým subjektům (investorům) pro vhodnou zástavbu. Je potřeba zabránit rozsáhlejší vlastnické držbě jedním subjektem.
Ing. arch. Xxxxxxx Xxxxxx Ing. arch. Xxxx Xxxxxxx Xxx. Xxxxxx Xxxxxx
Historické centrum nepatří developerům
Prostor za Slezankou je územím, které leží v samém srdci historického centra města Opavy. Jedná se o velice cennou část města, jehož budoucí vy- užití významně ovlivní celé centrum. Jádra měst jsou totiž podstatnými nositeli různých funkcí v celé škále činností města. Navrhovaná stavba obchodního centra vnáší do tohoto centrálního území v koncentrované podobě obchodní monofunkci, která
ve svém důsledku negativně ovlivní život nejen přilehlých ulic, ale i širší- ho okolí středu města. Takto cenný prostor a jeho budoucnost není tedy možné přenechat developerům,
zde je výsostná role města. Rozvoj a možnosti daného místa by měly být podrobeny důkladné veřejné a odborné diskuzi a studiu potřeb města. Na základě této úvahy by
mělo vzniknout zadání pro otevře- nou urbanisticko-architektonickou soutěž. Výsledek soutěže by měl vyvrcholit ve zpracování regulační- ho plánu. Tento dokument by určil jasná pravidla pro budoucí nakládání s místem bez ohledu na to, zda stavby či úpravy provádí veřejný či soukro- mý sektor.
Ing. arch. Xxxxxx Xxxxxxx,
WMA architects
Obětování centra místo rozvoje s perspektivou?
Město se v případě ploch za Slezan- kou rozhodlo svěřit rozvoj území do rukou developera. Zbavilo se tím možnosti efektivně regulovat
a kontrolovat budoucí urbanistický zásah. Jako obrovskou chybu vnímám fakt, že město předává území v cen- tru města soukromému subjektu
bez předchozí funkční, prostorové
a objemové regulace, bez regulačního plánu, bez závazné územní studie.
V tomto bodě se láme historie. Město rezignuje na politický vývoj úze-
mí. Politická motivace je v tu chvíli nahrazena motivací ekonomickou, bez dlouhodobého pohledu. Motivací developera je zisk. Je to motivace legitimní, ale výhodná pouze pro developera samotného. Jde totiž
o „vytěžení“ území, ne o jeho rozvoj
s dlouhodobou perspektivou pro spo- lečnost. V Opavě v nedávné minulosti vzniklo množství obchodních ploch
v hypermarketech a obchodních cen- trech. Obchodní centra máme nejen na periferiích, ale už i v centru. Je proto vhodná doba pro sebereflexi ze strany obyvatel, zda je nové obchodní centrum v historickém jádru města vhodným řešením pro obětování stra- tegicky významné rozvojové plochy.
Ing. arch. Xxxx Xxxxxx, autorizovaný architekt
Řekli o Slezance
nákupní centrum přímo ve středu města je pro mě neakceptovatelné, zejména záměr jeho dopravní obsluž- nosti přes historické jádro je hrozný.
Xxxxxxx Xxxxxxx, Balet Národní divadlo Brno
Park s letní scénou nebo amfiteát- rem je přesně ta investice, která má celospolečenský význam a je žádoucí. Oproti nákupnímu centru, v Opavě kolikátému již.
Xxxxx Xxxxx, projektant Jsme unavená a nervózní společnost. Chybí nám místa k setkání, místa klidu, která by obsahovala trochu umění, trochu bezstarostnosti, trochu zábavy a spoustu života ve své skutečné podstatě. Myslím, že moje babička by si myslela,
že jsem se zbláznil, kdybych jí řekl, že jdu na rande do obcho- du. Nebo do kina do obchodu, nebo na pivo do obchodu…
Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx Psotková, sochařka
Cílem developerů je zisk, ale proč by se Opava jako město nemohla zasadit o vytvoření zajímavějšího inspirativ- ního prostoru, který by z opavského centra udělal důstojné prostředí.
Xxxxxxxx, operátor skladu, 61 let, Opava-Kateřinky
S výstavbou centra nesouhlasím. Nejlépe by bylo, kdyby byla část Sle- zanky odstraněna tak, aby se odkryl pohled na kostel. Na straně Ostrožné by mohla část budovy zůstat a být proměněna pro potřeby obchodů, případně kaváren.
Xxxxxxx, floristka, 59 let, Opava-Kateřinky
Před novým centrem bych dala přednost parku a zbourání Slezanky. V místě si dokážu představit taky několik malých obchůdků, ale již ne žádnou větší stavbu.
Xxxxxxxx, podnikatel, 30 let, Opava-Kateřinky
Myslím si, že Opava další ob-
Xxxxx Xxxxxxx, biochemik, biotechnolog a jaderný chemik Ráda bych viděla to, co mne
Demolice věžáku ministerstva zemědělství Foto Xxxxx Xxxxxx
chodní centrum nepotřebuje, v historickém jádru ani jinde. Stávající centra už zlikvidovala mnoho malých prodejen a ne-
vždy oslovovalo na mých cestách po Evropě: vodní prvky, květinovou výzdobu, zeleň, kavárny se zahrád-
kami, venkovní amfiteátr, letní scénu a tím pádem lidi, kteří sem přišli
za lidmi a ne za nákupy. Bylo by pěkné si po dlouhé odmlce opět při- pomenout, že náměstí je obývákem všech!
Xxxxxxx Xxxxxxxxx, učitelka
Od svých kolegů, známých, ale
i od žáků slýchávám nářky. Jen ne obchodní centrum, Opavě sluší parky, zeleň, nemáme pořádný krytý bazén a wellness, nemáme kultivované místo pro kolotoče a cirkusy, třeba po vzoru malebných francouzských měst. Bylo by hezké, kdyby centrum města ožilo čilým obchodním ruchem malých obchůdků. Myslím si, že obchodním centrům musí odzvonit, tak jako všemu, co je centralizováno, stejně jako velkým za socialismu budovaným restauracím, hotelům, cukrárnám, jako rozsáhlým sídlištím.
Xxxxxx Xxxxxxx, stavební podnikatel
Prostor za Slezankou bych do přícho- du opravdu rozumného řešení nechal raději v parkové úpravě, která centru města rozhodně neublíží a nově vzniklý veřejný prostor přinese rozhodně více užitku než obchodní centrum. Navíc obchodní centrum
v této lokalitě pozbývá logiku už jen složitou dopravní obslužností, která by se negativně podepsala na celé lokalitě centra města.
Xxxxxx Xxxxxxx, ředitelka měst- ské knihovny Xxxxx Xxxxxxx
Celý život bydlím přímo v centru města, mám tedy dokonalý přehled, jak se často mění nájemci v obcho- dech, které provozovny jsou dlouho- době bez nájemce a jak je centrum města prázdné, pokud skončí úřední hodiny na finančním a katastrálním úřadu. Poslední rána bylo přeložení pošty do naprosto nevyhovujících prostor nákupního centra. Další
dokážu si představit, jak by to dopadlo v případě stavby dalšího.
Xxxxxx, důchodce, 65 let, Opava-Kateřinky
Opava další nákupní centrum nepo- třebuje. Vím, že řešení s developerem je komplikované díky předchozím závazkům, ale nesouhlasím s argu- mentem, že v opačném případě bude muset město zaplatit bourání budovy ministerstva zemědělství. Vzhledem k tomu kolik utratilo město za vykou- pení Slezanky, nepřijde mi tato částka jako velká.
Barbora, muzejní kurátorka, 31 let, Opava
Jakékoliv obchodní centrum je pro Opavu už nadbytečné, místo v histo- rickém jádru města hodnotím jako naprosto nevhodné. Myslím si, že Opava potřebuje ve svém centru více prostoru pro volnočasové venkovní aktivity, proto se mi jako nejvhodněj- ší jeví parková úprava tohoto místa.
Koncepty řešení prostoru za Slezankou
Vážení čtenáři, na této dvoustraně přinášíme koncepty řešení prostoru za Slezankou, zveřejněné na webu spolku Za Opavu. Pocházejí z let 2010 a 2011, takže jsou již mírně historickou reminiscencí. Přesto je zde
uvádíme, abyste si mohli vytvořit představu o tom, jak by prostor uchopili dva mladí architekti.
Návaznost na středověké město
Autorem prvního řešení byl
Ing. arch. Xxxx Xxxxxx a spol. Jeho návrh vycházel z předpokladu, že bude zbourána budova ministerstva zemědělství, což se letos také stalo. Studie nebyla přihlášena do žád-
né ze soutěží na řešení daného prostoru a nemá ambice stát se
„konkurenčním“ návrhem, ale spíše alternativou, která dokazuje, že dosud nebyly dostatečně prověřeny veškeré možnosti řešeného území.
Navrhované řešení se snaží rea- govat na strukturu rostlého stře- dověkého města, která byla silně poškozena během 2. světové války. Respektuje tři stávající dominanty: kostel, divadlo, radnici. Xxxxxxx jim nekonkuruje, naopak se snaží jejich působení umocnit.
Funkční využití: řešená část náměstí je rozdělena do tří částí, po- bytová část náměstí se sochařskými objekty, venkovní divadelní scéna
a zeleň.
Pobytová část náměstí je na místě stávající budovy Slezanky, která je zčásti sanována. Zde budou pravi- delně rozmístěny sochařské objekty, částečně sloužící jako lavičky, lehát- ka a prvky užitého designu. Prostor se bude moci kdykoliv změnit na let- ní kino, tržiště, prostor pro slavnos- ti, festivaly, výstavy nebo koncerty pod otevřeným nebem.
Navrhovaná linie stromů bude poukazovat na původní zástavbu. Prostor pro venkovní divadelní
Koncept zástavby území za Slezankou od Xxxxx Xxxxxxx Foto archiv autora
scénu přímo funkčně navazuje na novou budovu společenského a kongresového centra, stávající
depozitář divadla a divadelní klub. Tím se zajistí jednoduché provozní vazby během letních představení pod širým nebem. Dlažbu bude částečně doplňovat dřevěný povrch s připravenými konstrukcemi pro montáž osvětlení, hlediště a jiných náležitostí.
Zadní část náměstí bude klido- vá s převažující zelení z důvodu vytvoření soukromí pro stávající rezidenční objekty.
Inspirace předválečným urbanismem
Druhým konceptem rozvoje území za Slezankou je diplomová práce
Ing. arch. Xxxxx Xxxxxxxxxxx obhájená na Fakultě architektury ČVUT v Pra- ze před pěti. Problematika možné zástavby prostoru parku za Slezankou a řešení změny podoby vlastní bu- dovy Slezanky láká a inspiruje nejen developery, ale stává se také zdrojem seriózních architektonických úvah
na akademické půdě.
Diplomová práce Xxxxx Xxxxxxxxxxx je dalším příkladem toho, že otázka
může mít více než jedno kvalitní řeše- ní. Její projekt je řešen a koncipován tak, aby nalezl stopy původní historic- ké městské struktury, pokusil se na ni navázat a svým tvaroslovím je přenesl do dnešní doby.
V urbanistické poloze navrhla hmo- ty, které vytvářejí v bloku směrem
z náměstí dvě pěší ulice uvnitř se otevírající parku. Vycházela částečně z původního předválečného urba- nismu, kdy v tomto bloku existovaly uličky Poštovní a Radniční, a zároveň zástavbě navrátila původní orientaci, která byla výrazně změněna pováleč- nou výstavbou.
Smyslem bylo nejen nalézt optimální formu, ale hlavně určit náplň a funkce nově vzniklých objektů. V navržených figurách se budou nalézat plochy jak pro administrativu a komerci, tak pro kulturu a ve velké míře pro bydlení.
Celý blok je koncipován jako pěší zóna. V podzemní části jsou garáže. Vjezd a výjezd je z Popské ulice.
Pro bližší řešení byl zvolen objekt dotvářející „soutěsku“ mezi konka- tedrálou Nanebevzetí Panny Xxxxx a Slezským divadlem. Od toho se odvíjela hmota objektu, která byla lehce inspirována jak přilehlým kos-
telem a brutalistickou stavbou hotelu Koruna, tak výsostným postavením původní předválečné zástavby s vý- raznou věžičkou.
Objekt má dodat Slezskému divadlu potřebné provozy: baletní zkušebny a zázemí, provozy šití, praní a žehle- ní kostýmů, prostory pro archivaci,
administrativu a ubytování hostujících souborů a začínajících herců.
Přízemí je ponecháno zčásti komerci, ale je zde také divadelní klub, alternativní scéna a divadelní bistro. Další patra jsou navržena pro provoz divadla a administrativu
a v nejvyšším patře je hostel a prona- jímatelné byty. Konstrukčně se jedná o železobetonový skelet kombinující sloupový a stěnový systém. Světle šedá fasáda imituje beton. Střídmější fasády do nově vzniklé uličky, dvora a parku Rybího trhu kontrastují s fa- sádou do náměstí, která se tváří jako divadelní opona či jeviště a lehce se
Xxxxx Xxxxxxxxxxx se nechala volně inspirovat předválečnou zástavbou. Foto archiv autorky
otáčí svými prvky jak k divadlu, tak
ke slunci.
Co se Xxxxxxxxx, co s parkem
Xxxxx Xxxxxx
Existuje několik vizí, o kterých se v souvislosti se Xxxxxxxxx stále dokola hovoří. Především se
diskuze neustále rozděluje na oponenty a obhájce současného záměru a návrhu zástavby prostoru obchodním centrem. Jako by to byly jediné dvě možnosti, jak s daným územím v centru města naložit.
studii zcela bez návaznosti na sou- časný developerský záměr. Ideálně formou vypsané veřejné architekto- nické soutěže.
2. Postupovat v souladu s územním plánem a nesnažit se obejít regulati- vy pomocí právních kliček a vytáček. Neumožnit tak v historickém jádru města stavby nad rozměry přirozené rostlé zástavby. Budoucí stavěné ob- jekty, třeba i současného developera, ať mají lidské měřítko a jsou raději souborem samostatných staveb kvalitní architektury, než balamutící hrou na ulice schované pod střechou jedné haly, jak je prosazováno.
3. Veškeré záměry a projekty navr- hovat v souladu s dosud prosazova- nými zásadami zklidňování dopravy
Potenciál místa je přitom s odstupem od této diskuze prakticky neomezený. Umíme si představit, že by byla část parku ponechána a kultivovaně upra- vena k relaxaci, další část k aktivnímu odpočinku a ke hře. V prostoru by mohla vzniknout skutečná tržnice, kam by se přesunuly trhy na místo každotýdenní improvizace na Dol- ním náměstí. Část prostou by mohla být rozparcelována a v soutěžích záměrů využití poskytnuta menším investorům k zástavbě. Slezanka by po rekonstrukci mohla posloužit jako víceúčelový prostor pro scházení za- stupitelstva, potřeby divadla, hudeb- ní, baletní, divadelní školy, drobných obchodů, služeb atd.
Naše východiska
Nechceme, ať se za Slezankou postaví obchodní centrum! Požadujeme, aby město důkladně posoudilo všechny možnosti, jak prostor využít, aby byl co nejvíce ku prospěchu občanům Opavy! Jsme připraveni proti případnému rozhodnutí postavit obchodní centrum uskutečnit podpisovou akci – petici za referendum.
Za Opavu, Bludný kámen, Stará Opava, Moje Opava
Vize řešení, kterou zastáváme, se snaží uchopit věc v bodě nula (je to ale jiný bod nula, než o kterém hovoří vedení města). Náš návrh řešení
lze formulovat v několika bodech. Vycházíme při tom z těchto faktů a předpokladů:
1. Prostor parku za Slezankou
a Slezanka jsou nejcennější „volnou“ parcelou ve městě, sídle s 800letou historií.
2. Současný developer v posledních 10 letech nepředložil jediný kvalitní návrh, který by byl xxxxx realizace
v tak významné a citlivé lokalitě.
3. Předchozí ani současné vedení města nemá jasnou představu o tom, jak s daným územím naložit.
4. Město není v situaci, kdy by bylo nutno „za každou cenu“ dané území zastavět.
5. Město je historicky v jiné situaci, než v době, kdy byl park za Slezankou zaplněn zástavbou.
6. V současnosti je hodnota měst- ského volného veřejného prostoru a zeleně zcela jiná, než tomu bylo ještě v polovině 20. století a nelze se na tyto historické situace odvolávat.
Naše návrhy
Navrhujeme, aby město i developer postupovali v souladu s těmito násle- dujícími body:
1. Zcela chybí nezávislá uzemní studie koncepční využitelnosti celého prostoru v širších souvislostech cen- tra města. V tak významné lokalitě by přitom měla být samozřejmostí. Město by mělo nechat zpracovat tuto
v centru města a podporou veřejné, pěší a cyklo dopravy. Místo zvyšování kapacity parkovacích míst v centru vytvářet příležitosti k radostnému pohybu lidí jiným, bezpečnějším
a dobrému životu přátelštějším způsobem.
4. Pro každou zamýšlenou jednot- livou změnu podoby nebo funkce jakéhokoli místa v nejcennější městské lokalitě využívat možnost hledat nejlepší řešení formou ideové a architektonické soutěže.
Texty byly redakčně kráceny.
Jsme ochotni se v souladu s výše popsanou vizí zapojit do hledání spo- lečného vhodného východiska. Jsme také připraveni, v případě, kdy pro diskuzi nad touto vizí nenalezneme partnery, zorganizovat petici za vy- hlášení místního referenda k zodpo- vězení základní otázky nad dalším postupem města v této kauze.