právních předpisÛ Zlínského kraje

ĚSTNÍHV

Ročník 200F

právních předpisÛ Zlínského kraje

Částka 3 Rozesláno dne 5. prosince 2005

O B S A H

1. Nařízení, kter˘m se vydává Integrovan˘ krajsk˘ program snižování emisí oxidu siřičitého, oxidÛ dusíku, těkav˘ch organick˘ch látek a amoniaku a Integrovan˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Zlínského kraje

114/VS/2005 Veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi městem Uherské Hradi‰tě a obcí Kudlovice

– zaji‰íování v˘konu přenesené pÛsobnosti podle zákona o přestupcích

1

NA¤ÍZENÍ

Zlínského kraje č. 1/200F

ze dne 7. 11. 2005,

kter˘m se vydává Integrovan˘ krajsk˘ program snižování emisí oxidu siǐičitého, oxidÛ dusíku, těkav˘ch organick˘ch látek a amoniaku a Integrovan˘ program

ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Zlínského kraje

Rada Zlínského kraje vydává v souladu s ustanove- ním § 7 a § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozděj‰ích předpisÛ, na základě ustanovení § 6 odst. 5, 6 a § 7 odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzdu‰í a o změně někter˘ch dal‰ích zákonÛ (zákon o ochraně ovzdu‰í), ve znění po- zděj‰ích předpisÛ, toto nařízení kraje:

Ǧlánek 1

Integrovan˘ krajsk˘ program snižování emisí oxidu siǐičitého, oxidÛ dusíku,

těkav˘ch organick˘ch látek a amoniaku

Tímto nařízením se vydává Integrovan˘ krajsk˘ pro- gram snižování emisí oxidu siřičitého, oxidÛ dusíku, tě- kav˘ch organick˘ch látek a amoniaku, kter˘ je uveden v příloze č. 1 tohoto nařízení.

Ǧlánek 2

Integrovan˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Zlínského kraje

Tímto nařízením se vydává Integrovan˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Zlínského kraje, kter˘ je uveden v příloze č. 2 tohoto nařízení.

Ǧlánek 3 Závěrečná ustanovení

(1) Toto nařízení nab˘vá účinnosti patnáct˘m dnem následujícím po dni jeho vyhlá‰ení ve Věstníku právních předpisÛ Zlínského kraje.

(2) Toto nařízení kraje bylo schváleno usnesením Rady Zlínského kraje č. 0886/R22/05 ze dne 7. 11. 2005.

Xxxxx Xxxx‰ v. r. hejtman

Xxxxxxx Xxxxxx v. r. náměstek hejtmana

Pǐíloha č. 1

k naǐízení Zlínského kraje č. 1/200F

Integrovan˘ krajsk˘ program snižování emisí oxidu siǐičitého, oxidÛ dusíku,

těkav˘ch organick˘ch látek a amoniaku

OBSAH

(strana ve Věstníku)

1. ÚVOD 278

1.1 ZpÛsob vypracování programu 278

1.2 Cíle Programu 278

1.3 ·ir‰í souvislosti programu 278

1.3.1 Vztah k Národnímu programu snižování emisí 278

1.3.2 Vztah k Národnímu programu snižování emisí z LCP 278

1.3.3 Vztah k územní energetické koncepci Zlínského kraje 279

1.3.4 Vztah k Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje (PRÚOZK) 279

1.3.5 Vztah ke Státnímu programu podpory úspor energie a využití OZE 279

1.3.6 Vztah ke Krajskému programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í 279

1.3.7 Úmluva CLRTAP a její protokoly 280

1.4 Obecné zásady strategie programu 280

2. HVALITA OVZDU·Í ZLÍNSHÉHO HRAJE 281

2.1 Monitorování kvality ovzdu‰í 281

2.2 V˘voj míry zneči‰tění ovzdu‰í v předchozích letech 281

3. INVENTURA EMISÍ ZNEǦI·ŤUJÍCÍCH LÁTEH DO OVZDU·Í 281

3.1 Sledované ‰kodliviny 281

3.2 Bilance emisí SO2, NOx, VOC 281

3.2.1 Souhrnné emise vyjmenovan˘ch látek a jejich v˘voj 282

3.3 Emise amoniaku (NH3) 283

3.4 Stávající emise v porovnání s hodnotami emisních stropÛ 284

4. EMISNÍ ANALÝZA 286

4.1 Anal˘za stacionárních zdrojÛ zneči‰tění 286

4.1.1 Zdroje kategorie REZZO 1 286

4.1.2 Zdroje kategorie REZZO 2 286

4.1.3 Seznam zařízení podléhajících integrovanému povolování 287

4.1.4 Hlavní emitenti podle zneči‰íující látky 289

4.1.5 Emisní vydatnost komunikací Zlínského kraje 290

4.1.6 Hodnocení emisí v dopravě 293

F. PROJEHCE EMISÍ A DOSAŽITELNOST EMISNÍCH STROPŮ 293

5.1 SWOT anal˘za současného stavu 293

5.2 Opatření a nástroje pro naplnění cílÛ Programu 294

5.2.1 Seznam vhodn˘ch opatření a nástrojÛ 294

6. NÁVRH SCÉNÁ¤E OPAT¤ENÍ 296

6.1 PodpÛrné aktivity pro omezování emisí na území kraje 296

6.2 Snižování emisí ‰kodlivin ze zvlá‰tě velk˘ch spalovacích stacion. zdrojÛ 297

6.2.1 Plány snížení emisí u zvlá‰tě velk˘ch spalovacích zdrojÛ 297

6.2.2 Návrh opatření u jednotliv˘ch zvlá‰tě velk˘ch spalovacích stacionárních zdrojÛ 298

6.2.3 Povinnost použít při v˘stavbě či rekonstrukci spal. zařízení technologie BAT 299

6.3 Opatření k omezení emisí dusíku v dopravě 300

6.3.1 Modernizace dopravní infrastruktury Zlínského kraje 300

6.3.2 Organizační opatření na silniční síti Zlínského kraje 300

6.3.3 Kriteria ochrany ovzdu‰í při umisíování nov˘ch funkčních ploch 300

6.4 Opatření ke snížení emisí těkav˘ch organick˘ch látek – VOC 301

6.4.1 Uplatnění BAT v sektorech emitujících VOC 301

6.5 Omezování emisí amoniaku 302

6.5.1 Uplatňování BAT při snižování emisí amoniaku v zemědělsk˘ch provozech 302

6.6 Horizontální opatření technického charakteru 303

6.6.1 Modernizace v soustavách centrálního zásobování teplem – CZT 303

6.6.2 Uplatnění obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ energie 303

6.7 ZpÛsob kontrol prÛběžného plnění a provádění aktualizace programu 304

6.7.1 Indikátory plnění programu 304

6.7.2 Cyklus vyhodnocování realizace a zpÛsob provádění opatření a korekcí 304

7. IMPLEMENTACE PROGRAMU 304

7.1 Součinnost s dal‰ími odbory úřadu kraje 304

7.2 Sledování a vyhodnocování informací 305

7.2.1 Informace z povolovacího procesu 305

7.2.2 Informace ze sledování kvality ovzdu‰í 305

7.2.3 Energetick˘ Informační systém Zlínského kraje (EIS) 305

7.3 Informovanost a spolupráce s místní správou 305

7.4 Informovanost a spolupráce se sousedními kraji a přeshraniční spolupráce 306

7.5 Finanční rámec Programu 306

8. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY VE ZLÍNSHÉM HRAJI 307

8.1 Sídla orgánÛ ochrany ovzdu‰í Zlínského kraje 307

8.1.1 Krajsk˘ úřad Zlínského kraje 307

8.1.2 Jména zodpovědn˘ch osob 307

8.2 Úřady obcí s roz‰ířenou pÛsobností 307

1. ÚVOD

1.1 ZpÛsob vypracování programu

Předkládan˘ program je integrovan˘ krajsk˘ program snižování emisí oxidu siřičitého, oxidÛ dusíku, těkav˘ch organick˘ch látek a amoniaku (dále jen „Program“). Obsah předkládaného Programu vychází z ustanovení Přílohy č. 2 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzdu‰í a změně někter˘ch zákonÛ, v platném znění (dále jen „zákon o ovzdu-

‰í“), která stanovuje obsah Programu. Zpracování respektuje požadavky na provázanost s ostatními dokumenty Zlín- ského kraje.

1.2 Cíle Programu

Cíle Programu jsou:

∑ dosažení doporučen˘ch hodnot krajsk˘ch emisních stropÛ pro oxid siřičit˘, oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak v horizontu roku 2010 s v˘hledem do roku 2020 zejména v souvislosti s plněním Národního programu snižování emisí ze stávajících zvlá‰tě velk˘ch spalovacích zdrojÛ,

∑ udržení emisí zneči‰íujících látek, u nichž nebylo zji‰těno překračování doporučen˘ch emisních stropÛ, na do- statečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování v budoucnosti (ostatní zneči‰íující látky),

∑ omezování emisí látek ohrožujících klimatick˘ systém Země, zejména oxidu uhličitého a metanu.

1.3 ·ir‰í souvislosti programu

1.3.1 Vztah k Národnímu programu snižování emisí

Povinnost připravit národní programy snižování emisí vypl˘vá z ustanovení § 6, odstavce 2 až 5 zákona o ovzdu‰í. Základní obsah národního programu snižování emisí vypl˘vá z přílohy č. 2 zákona o ovzdu‰í a je upřes- něn nařízením vlády č. 351/2002 Sb. v platném znění, kter˘m se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky zneči‰íující ovzdu‰í, zpÛsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí (dále jen „nařízení o stro- pech“).

Národní emisní stropy jsou vyhlá‰eny v „nařízení o stropech“, Příloha č. 1 (Hodnoty národních emisních stropÛ v roce 2010): „Emisní stropy jsou pro Českou republiku stanoveny takto (v kt/rok): SO2 – 265 kt/rok, NOx – 286 kt/rok, VOC – 220kt/rok, NH3 – 80 kt/rok. Hodnoty emisních stropÛ jsou stanoveny podle Goteborského protokolu o omezení acidifikace, eutrofizace a přízemního ozónu k Úmluvě EHK OSN o dálkovém zneči‰íování ovzdu‰í překra- čujícím hranice státÛ (CLRTAP), kter˘ ČR podepsala 1. 12. 1999. Stanovené hodnoty emisních stropÛ mohou b˘t sní- ženy, prokáže-li se potřeba a zároveň reálná možnost tohoto ře‰ení.“

1.3.2 Vztah k Národnímu programu snižování emisí z LCP

Národní program se t˘ká stávajících zvlá‰tě velk˘ch zdrojÛ zneči‰íování ovzdu‰í (tj. spalovacích zdrojÛ s jme- novit˘m tepeln˘m příkonem 50 MW nebo vy‰‰ím, k nimž bylo vydáno pÛvodní stavební povolení u prvního objektu zdroje či jiné obdobné rozhodnutí do 1. července 1987).

Anal˘za vládního nařízení k Národnímu programu snižování emisí ze zvlá‰tě velk˘ch spalovacích stacionárních zdrojÛ a jeho aplikace ve Zlínském kraji je popsána v kapitole Opatření.

V souladu se směrnicí 2001/80/EC Evropského parlamentu a Rady o omezování emisí někter˘ch zneči‰íujících látek do ovzdu‰í z velk˘ch spalovacích zařízení mÛže b˘t takto vymezená kategorie zdrojÛ regulována dvěma alter- nativními zpÛsoby:

∑ plošné dosažení emisních limitů pro tuhé látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku, stanovených pro nové zdroje nej- později k 1. lednu 2008,

∑ zařazení těchto zdrojů do národního programu, jehož implementace povede v daném termínu k celkovému

snížení emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a tuhých látek z této skupiny zdrojů shodnému se snížením, které- ho by bylo dosaženo plošnou aplikací emisních limitů.

U stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů v České republice bylo použito zařazení do Národního progra- mu. Legislativní rámec, který upravuje chování podniků při aplikaci směrnice 2001/80/ EC je dán Nařízením vlády č. 112/2004 Sb., o Národním programu snižování emisí tuhých znečišíujících látek, oxidu siřičitého a oxidu dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečištění. Z příloh k tomuto nařízení jsou vyňata opat- ření, která se vztahují ke Zlínskému kraji a která byla využita při výpočtu emisí pro hodnocení dosažitelnosti kraj- ských emisních stropů, stropů pro emise ze zvláště velkých spalovacích zařízení a také pro výpočet emisních bilancí v územní energetické koncepci Zlínského kraje.

1.3.3 Vztah k územní energetické koncepci Zlínského kraje

Územní energetická koncepce (ÚEK ZK) je jedním z výstupů Konceptu snižování emisí a imisí Zlínského kra- je (dále jen Koncept) a stanovuje cíle v oblasti zásobování kraje energií. Přitom má doporučit rozvoj takového územ- ního energetického systému, který je spolehlivý, efektivní a v podmínkách kraje co nejmenší zátěží pro životní pro- středí. Během zpracování návrhové části ÚEK ZK byly navrhovány takové alternativy vývoje energetického hospodářství Zlínského kraje, které při naplnění očekávaných energetických potřeb budou napomáhat dosažení cílů Krajského programu snižování emisí. Energetická koncepce je zmapováním současného stavu, vytvořením informač- ního systému mj. o zdrojích znečištění i návrhem nákladově efektivních opatření v oblasti úspor energie a návrhem možné náhrady klasických paliv obnovitelnými zdroji a nezbytným podkladem pro tvorbu programů v oblasti ochra- ny ovzduší a ochrany klimatu Zlínského kraje. Potenciál úspor energie a využití obnovitelných zdrojů stanovuje re- dukční potenciál snížení emisí v sektoru výroby a spotřeby energie.

1.3.4 Vztah k Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje (PRÚOZH)

Program rozpracovává cíle stanovené v PRÚOZK, které se týkají zlepšování životního prostředí, především pak kva- lity ovzduší.

Mezi širší strategické cíle patří v tomto Programu především:

∑ zásadní rozvoj dopravní infrastruktury a zlepšení dopravní dostupnosti mikroregionů, měst a obcí, kde je sou- časným stavem ohrožen sociální a hospodářský vývoj; zaostávání kraje je zřetelné v silniční i železniční dopravě,

∑ dynamické rozvíjení podnikatelské činnosti vytvářením podmínek pro prosperující podniky,

∑ efektivní využívání pomoci strukturálních fondů Evropské unie.

1.3.F Vztah ke Státnímu programu podpory úspor energie a využití OZE

Potenciál uplatnění obnovitelných zdrojů a s tím související redukční potenciál ve snížení produkce znečišíují- cích látek vlivem náhrady klasických paliv obnovitelnými zdroji je předmětem řešení územní energetické koncepce. V rámci tohoto řešení budou také vytipována opatření vhodná pro podporu ze Státního programu podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů.

1.3.6 Vztah ke Hrajskému programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í

Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší je nadstavbou Krajského programu snižování emisí, primárním cí- lem snižování emisí je dosažení co nejlepší kvality ovzduší. Program zlepšování kvality ovzduší se připravuje nejen pro látky se stanovenými emisními stropy, ale také pro látky, u kterých jsou stanoveny imisní limity a „ošetřuje“ tedy všechny prioritní znečišíující látky, přitom se soustředí na ty látky (skupiny látek), u nichž je v současné době indiko- ván imisní problém (překračovány imisní limity).

1.3.7 Úmluva CLRTAP a její protokoly

Úmluva o dálkovém znečišíování ovzduší přesahujícím hranice států (Convention on Long-range Transboun- dary Air Pollution, CLRTAP) je jedním z pilířů ochrany ovzduší v zemích evropského regionu. Vznikla na základě složitého politického procesu v průběhu šedesátých a sedmdesátých let, kdy se environmentální situace v Evropě za- čala s použitím moderních monitorovacích prostředků sledovat a výsledky monitoringu se staly předmětem politické argumentace.

Prvním mezinárodním aktem v rámci Úmluvy byl Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dál- kového přenosu látek znečišíující ovzduší v Evropě (EMEP ), který byl vyhlášen 28. září 1984 a posléze ratifikován (nebo jiným způsobem akceptován) většinou evropských zemí; protokol EMEP vešel v účinnost 28. ledna 1988. Vy- hlášení programu EMEP se mj. opíralo o výše uvedený pokrok v monitoringu. Po protokolu EMEP následovaly v dalších letech protokoly:

∑ 1985 – Protokol o snížení emisí síry nebo jejich toků přesahující hranice států nejméně o 30 % (tzv. první pro-

tokol o síře),

∑ 1988 – Protokol o snižování emisí oxidů dusíku nebo jejich toků přes hranice států (tzv. protokol NOx),

∑ 1991 – Protokol o omezení emisí těkavých organických látek nebo jejich toků přes hranice států (tzv. proto- kol VOC),

∑ 1994 – Protokol o dalším snížení emisí síry (tzv. druhý protokol o síře),

∑ 1998 – Protokol o těžkých kovech,

∑ 1998 – Protokol o persistentních organických polutantech (POPs),

∑ 1999 – Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu (tzv. protokol multi-efekt).

Česká republika, jakožto smluvní strana Úmluvy na základě sukcese k závazkům bývalé ČSFR (provedené

30. 9. 1993 se zpětnou platností k 1. 1. 1993), přistoupila k závazkům vyplývajícím z protokolů EMEP, z prvního pro- tokolu o síře a z protokolu NOx, přistoupila k protokolu k VOC, ratifikovala druhý protokol o síře, podepsala a rati- fikovala protokoly o těžkých kovech a POPs a je signatářem zmíněného protokolu o omezování acidifikace, eutrofi- zace a tvorby přízemního ozonu.

1.4 Obecné zásady strategie programu

∑ Připravit Program pro látky (skupiny látek) u nichž jsou vyhlášeny emisní stropy.

∑ Výsledky analýz stručně shrnout do SWOT analýzy, která bude popisovat slabá místa, silná místa, rizika a po- zitivní očekávání (příležitosti) z hlediska emisní situace, imisní situace, ekonomických faktorů, administrativ- ních a institucionálních faktorů a politických a sociálních faktorů.

∑ Mezi cíle Programu zahrnout pouze takové, jejichž naplnění mohou orgány kraje v rámci svých částečných či plných kompetencí ovlivnit aplikací vhodných nástrojů nebo realizací vhodných opatření.

∑ Zajistit maximální provázanost s ostatními relevantními programovými dokumenty kraje (ÚEK, územní plán, regionální strategie).

∑ Při formulaci Programu posoudit podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišíování ovzduší (zvláště velké, vel- ké, střední, malé, mobilní) na celkových emisích kraje a stanovit pořadí priorit (podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích se může v jednotlivých krajích velmi výrazně lišit).

2. HVALITA OVZDU·Í ZLÍNSHÉHO HRAJE

2.1 Monitorování kvality ovzdu‰í

Stanice monitorující kvalitu ovzduší na území Zlínského kraje:

∑ 3 stanice ve městě Zlín – monitoring městského znečištění,

∑ 1 stanice ve městě Zlín – AIM monitoring městského pozadí,

∑ 3 stanice ve městě Kroměříž – monitoring městského znečištění,

∑ 1 stanice Štítná n.Vláří – volná krajina (600 m n. m.),

∑ 1 stanice Vsetín, hvězdárna – monitoring městského pozadí,

∑ 1 stanice Uherské Hradiště – AIM monitoring městského pozadí.

2.2 V˘voj míry zneči‰tění ovzdu‰í v pǐedchozích letech

Zatížení území oxidem siřičitým velmi dobře reprezentují stanice s dlouhodobým měřením. Na průběhu hladiny SO2, naměřených na těchto stanicích, je patrný v letech osmdesátých nárůst, který v roce 1985 kulminoval a od tohoto ro- ku zaznamenáváme na všech stanicích významný pokles. Hladina SO2 se v posledních letech snížila na úroveň 20 mg.m–3 ročního průměru. Poněkud zarážejícím způsobem působí stejně vysoké hodnoty naměřené na kontejneru Xxxxxxx ve výšce 600 m nad mořem. Tato skutečnost je způsobena tím, že čidla jsou ve výšce, kudy probíhá dálkový transport.

V zatížení území oxidy dusíku nebyl zaznamenán tak významný pokles jako u oxidu siřičitého. K významnému znečišíování oxidy dusíku dochází na stanici Zlín-Svit a to zvláště v topném období kde se sčítají vlivy dopravy a lo- kálních topeniší. Roční limit IHr na stanicích OHS není překračován, pouze městská stanice Zlín-Svit zaznamenává překračování imisních limitů. Ve volné krajině se roční průměr oxidů dusíku pohybuje na úrovní 15–20 mg.m–3. Tato situace ovšem neplatí v blízkosti liniových zdrojů se zvláště silným provozem, kde jsou koncentrace N0x několikaná- sobně překračovány.

Polétavý prach je ukazatelem znečištění pevnými částicemi tj. prachem, popílkem a pevnými aerosoly. Ze zdra- votního aspektu se jedná o nedoceněnou škodlivinu, protože působí toxicky jako aktivní nosič pro různé viry, pyly či xenobiotika, jednak mechanicky se jeho frakce nepřesahující 10 mm dostává přímo do plicních alveol. Jestliže jsme u oxidu siřičitého konstatovali, že situace je zvládnuta, u polétavého prachu se hladina koncentrací pohybuje na úrov- ni platných imisních limitů a velice často je překračuje. Významné zatížení zaznamenávala stanice Otrokovice, kde ještě v roce 1991 se roční průměr pohyboval na úrovni 95 mg.m–3. Sestupný trend zaznamenávají městské stanice OHS, zvláště od roku 1982, kdy z hladiny 90 mg.m–3 ročního průměru došlo ke snížení na 36–48 mg.m–3.

3. INVENTURA EMISÍ ZNEǦI·ŤUJÍCÍCH LÁTEH DO OVZDU·Í

3.1 Sledované ‰kodliviny

V rámci řešení Programu jsou sledovány 4 škodliviny, které mají stanoveny národní emisní stropy a doporučené kraj- ské stropy. Jedná se o znečišíující látky:

1) oxid siřičitý,

2) oxidy dusíku,

3) amoniak,

4) VOC (dříve vyjadřováné jako CxHy).

3.2 Bilance emisí SO2, NOx, VOC

Registr emisí a zdrojů znečišíování emisí (REZZO) je centrálním registrem, v němž jsou evidovány údaje o emisích a další technické údaje o provozu zdrojů znečišíování ovzduší. Xxxxxxx zajišíuje ministerstvo a jeho vedením

může pověřit jím zřízenou právnickou osobu – § 13 odst. 1 zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb. Vedením registru je od

r. 1992 pověřen Český hydrometeorologický ústav.

V souladu se zákonem č. 309/1991 Sb. i novým zákonem č. 86/2002 Sb. jsou zdroje znečišíování ovzduší rozděle- ny v REZZO do jednotlivých kategorií 1–4.

Zdrojová data pro výpočet bilance:

REZZO 1 – údaje o emisích ze zdrojů byly získány z databáze REZZO 1 za rok 2001, vedené ČHMÚ.

REZZO 2 – Údaje o emisích byly získány z databáze REZZO 2 ČHMÚ za rok 2001, a dopočtem ze spotřeby plynných paliv za rok 2002 (spotřeba získána od dodavatelů zemního plynu do území Zlínského kraje – JMP, a. s. a SMP, a. s.

REZZO 3 – Údaje nejsou centrálně sledovány. První část podkladů pro celkovou bilanci malých zdrojů REZZO 3 tvořily údaje z „Oznámení pro stanovení poplatků za znečišíování ovzduší“ od odborů životního prostředí městských úřadů za rok 2002. Druhou část podkladů podnikatelských REZZO 3 tvoří fakturované dodávky zemního plynu v jednotlivých obcích kraje (304 ZSJ) od JMP, a.s. a SMP, a.s. za rok 2002/3 v členění na kategorii odběratele (malo- odběr, střední odběr a velkoodběr). Lokální topeni‰tě – domácnosti – Bilance emisí malých zdrojů je prováděna z po- drobných údajů o způsobu vytápění domácností, evidovaných v rámci Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) provedené- ho v roce 2001. Ze zjištěné skladby topeniší jsou vypočteny spotřeby základních druhů fosilních paliv spalovaných v domácnostech. Z údajů za rok 2002 získaných ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií (plynárenské, energetické a teplárenské podniky) byly stanoveny spotřeby jednotlivých druhů paliv a emise znečišíujících látek z domácích topeniší a to po jednotlivých obcích.

REZZO 4 – Pro výpočet byla použita metodika, která vyplývá z výstupů projektu VaV „Stabilizace a postupné snižování zátěže životního prostředí z dopravy v České republice“, které Centrum dopravního výzkumu řešilo v le- tech 1996 – 2001. Metodika zahrnuje pouze emise vzniklé přímo při provozu dopravních prostředků a zatím nezahr- nuje emise z výroby elektrické energie spotřebované elektrickými vozidly ani emise z motorů ne-dopravních strojů a prostředků, používaných např. v zemědělství, stavebnictví, armádě nebo domácnostech.

3.2.1 Souhrnné emise vyjmenovan˘ch látek a jejich v˘voj

V následujícím textu jsou uvedeny tabulkovou formou zpracované výstupy hodnocení vývoje emisí hlavních znečišíujících látek a dalších polutantů na území Zlínského kraje. Pokud to vyžaduje daná tabulka nebo graf, jsou ko- mentáře k nim umístěny v textu.

V˘voj emisí zneči‰ťujících látek ve Zlínském kraji, v letech 1994–2001 (t/rok)

Bilance zneči‰ťujících látek podle kategorie zdroje, rok 2001

Z tabulky je patrný významný pokles emisí SO2 v celém období a emisí CxHy zejména mezi lety 1994–1995. Po- zitivní vývoj v emisích znečišíujících látek je důsledkem poklesu průmyslových aktivit a zrušením některých nároč- ných výrob (Zbrojovka Vsetín), vlivem zpřísnění emisních limitů k roku 1998 a přechodem mnoha energetických zdrojů na zemní plyn, vlivem postupující plynofikace obcí a kotelen zdrojů (zejména středních a malých podnikatel- ských). (Prostředky na plynofikaci obcí byly v čerpány také z programu POOČR – Programu ozdravění ovzduší ČR, SFŽP ČR). U zdrojů kategorie REZZO 3 je pokles těchto emisí dán také použitou metodikou bilancí emisí zdrojů REZZO 3. Pro rok 2001 nebyl použit propočet ČHMÚ, ale výpočet spotřeby v REZZO 3 z územní energetické kon- cepce, která byla součástí řešení Konceptu snižování emisí a imisí Zlínského kraje.

Měrné emise základních ‰kodlivin podle správních obvodÛ obcí s roz‰íǐenou pÛsobností – stav roku 2001

3.3 Emise amoniaku (NH3)

Inventura emisí amoniaku (NH3) z chovů hospodářských zvířat pro kraj vychází z dostupných informací ČSÚ, vlastní databáze, údajů MZe ČR, údajů VÚZE, chovatelských svazů, informací získaných dotazem přímo u zdrojů znečišíování. Chyba by v konečném vyčíslení neměla překročit 5 %, což je pro stále se měnící početní stav chovaných zvířat vzhledem k jeho turnusovitosti zanedbatelná hodnota.

Celkové množství amoniaku k 1. 3. 2002 ve Zlínském kraji (emise za rok 2001)

Zjištěná hodnota 2,668 kt amoniaku je porovnána s poslední emisní inventurou provedenou v roce 1999. Je zřej- mé, že došlo k poklesu emisí amoniaku o 0,133 kt. Tento pokles však není dosažen využitím lepších chovatelských technologií, ale snížením počtu chovaných zvířat.

3.4 Stávající emise v porovnání s hodnotami emisních stropÛ

Porovnání stávajících emisí produkovaných na území Zlínského kraje s doporučenými emisními stropy pro tyto látky pro rok 2010 je významným kritériem pro stanovení cílů ve snížení emisí vybraných škodlivin. Z hodnocení vý- voje a ze současné produkce emisí vyplývá, že pro naplnění emisního stropu kraj musí věnovat pozornost snižování emisí oxidů dusíku a oxidu siřičitého, který sice emisní strop nepřekračuje, ale v současné době je pouze těsně pod ním.

Porovnání emisí ‰kodlivin r. 2001 s doporučen˘mi hodnotami emisních stropÛ v r. 2010

Porovnání emisí zneči‰ťujících látek s doporučen˘m stropem dle NV 3F1/2002 Sb.

Z uvedeného porovnání je zřejmé, že hodnoty emisního stropu jsou ve Zlínském kraji překračovány u NOx a jen těsně dosahovány v emisích SO2,a je třeba se zabývat i ostatními emisemi – NH3 a VOC ve výhledu.

4. EMISNÍ ANALÝZA

4.1 Anal˘za stacionárních zdrojÛ zneči‰tění

4.1.1 Zdroje kategorie REZZO 1

V řešeném území bylo v roce 2001 lokalizováno 104 velk˘ch zdrojÛ REZZO 1 – z toho 19 zdrojů centrálního zá- sobování teplem (CZT), z nichž bylo distribuováno teplo prostřednictvím autorizovaných distributorů. Devět zdrojů spadá do kategorie stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů (z toho Teplárna Otrokovice a. s. je tvořena podle definice EU dvěma zdroji, teplárnou a výtopnou).

Umístění a pǐíkon zdrojÛ REZZO 1, Zlínsk˘ kraj, rok 2001

Celkový instalovaný tepelný výkon všech velkých zdrojů byl 2 326,886 MW, celková spotřeba tepla v palivu pro spalovací účely činí 18 340 585,471 GJ. Převažujícím palivem pro spalovací účely jsou tuhá paliva (cca 55 %), násle- dují kapalná paliva (36 %) a plynná paliva (9 %).

4.1.2 Zdroje kategorie REZZO 2

V řešeném území bylo v roce 2001 lokalizováno 1 F82 stǐedních zdrojÛ REZZO 2 – z toho 32 zdrojů CZT, z nichž bylo distribuováno teplo prostřednictvím autorizovaných distributorů. Celkový instalovaný tepelný výkon všech velkých zdrojů byl 854,291 MW.1)

1) Údaj z REZZO 2

Umístění zdrojÛ REZZO 2 v členění dle druhu paliva, Zlínsk˘ kraj, 2001

Celková spotřeba tepla v palivu činí 3 525 428,4 GJ. Převažujícím palivem ve středních zdrojích REZZO 2 v řeše- né oblasti jsou plynná paliva (cca 73 %), následují tuhá paliva (25 %) a kapalná paliva (2 %). Z celkové spotřeby pa- liv pro spalovací účely činila spotřeba ve zdrojích vyrábějících teplo pro CZT cca 10,5 %.

4.1.3 Seznam zaǐízení podléhajících integrovanému povolování dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (IPPC)

V této kapitole je uveden úplný seznam zařízení. Výrazně jsou v kategoriích označena zařízení, která se spolu se zařízeními kategorie 1.1 podílí výrazným způsobem na tvorbě emisí škodlivin.

Seznam zaǐízení v členění dle kategorií IPPC

4.1.4 Hlavní emitenti podle zneči‰ťující látky

Následující tabulky uvádějí největší emitenty znečišíujících látek a dávají přehled o jednotlivých zdrojích a po- dílech na emisích kraje.

Oxid siǐičit˘

Největ‰í emitenti SO2, Zlínsk˘ kraj, 2001

U emisí oxidu siřičitého jsou hlavními skupinami znečišíovatelů skupina zdrojů REZZO 1 (73,94 %) a REZZO 3, zejména lokální topeniště (19,94 %). Také na tuto kategorii zdrojů byla navržena vhodná opatření, z důvodů posíle- ní snahy o další snížení emisí ve výhledu a zejména odstranění rizika jejich nárůstu z vyjmenovaných zdrojů.

Oxidy dusíku

Největ‰í emitenti NOx, Zlínsk˘ kraj, 2001

4.1.F Emisní vydatnost komunikací Zlínského kraje

Emisní vydatnost v dopravě byla řešena na základě sčítání automobilové dopravy zpracovaného ¤SD v roce 2001, který ale reflektuje stav k roku 2000.

Emisní vydatnost komunikací Zlínského kraje byla propočtena v Generelu dopravy, dále vlastními výpočty (CDV Brno) v rozptylové studii Zlínského kraje. Následující obrázek znázorňuje nejvýznamnější liniové zdroje zne- čišíování:

Emise NOx na jednotliv˘ch komunikacích Zlínského kraje, 2001

Emise pro ‰kodlivinu NOx na jednotliv˘ch komunikacích [g/m] NOx

0,000000 – 0,000042

0,000043 – 0,000083

0,000084 – 0,000155

0,000156 – 0,000268

0,000269 – 0,000446

Emise jednotlivých druhů dopravy a jejich vývoj ukazují následující tabulky. Tyto údaje byly použity v souhrn- ných emisních bilancích Zlínského kraje.

Strana 291

Produkce NOx podle druhÛ dopravy [t]

Věstník právních předpisů Zlínského kraje

Částka 3/2005

Produkce VOC podle druhÛ dopravy [t]

Produkce SO2 podle druhÛ dopravy [t]

4.1.6 Hodnocení emisí v dopravě

Zlínský kraj se řadí ke krajům s nižší intenzitou dopravy. Tato skutečnost úzce souvisí i s produkcí emisí. Zají- mavým prvkem je na rozdíl od jiných krajů růst autobusové dopravy, pravděpodobně způsobený nedostatečným za- jištěním obslužnosti železniční dopravou, která nepokrývá ve sledovaném regionu hlavní komunikační směry.

Dopravní výkony vychází z celostátních dopravních sčítání, které provádí ¤editelství silnic a dálnic 1-krát za 5 let. Zpracovatel měl k dispozici výsledky sčítání v letech 1995 a 2000 a příslušné přepočtové koeficienty pro jednotlivé roky.

F. PROJEHCE EMISÍ A DOSAŽITELNOST EMISNÍCH STROPŮ

F.1 SWOT anal˘za současného stavu

Východiskem pro možnost predikce budoucího vývoje produkce emisí znečišíujících látek do ovzduší a pro hodnocení dosažitelnosti emisních stropů a imisních limitů a pro návrh scénáře vhodných opatření je SWOT analýza.

SWOT anal˘za podmínek pro návrh a realizaci v˘hledov˘ch variant v rozvoji ZH

Vněj‰í vztahy, ekonomická situace kraje, demografick˘ v˘voj
Silné stránky	Příležitosti
– Rozvinutá infrastruktura – Tradice ve výrobě a zavedené obchodní značky – Zručná a adaptabilní pracovní síla – Tvorba vyšší přidané hodnoty v průmyslu než v jiných krajích – Vysoký počet studujících – Potenciál pro zvýšení vybraných oborů – Příprava subjektů kraje na čerpání zdrojů EU – Příhraniční region	– Postupující příprava průmyslových zón – Přilákání zahraničního kapitálu vytvořením příznivého prostředí – Vstup do EU a zlepšení přeshraniční spolupráce se Slovenskem – Zvyšování míry inovace, vývoje a modernizace v průmyslových podnicích – Rozvoj sektoru služeb – Rozvoj turistiky – Maximální využití fondů EU – Zkvalitnění dopravní infrastruktury – Rozvoj vědecko-výzkumné základny a vysokého školství – Příznivé přírodní podmínky pro rozvoj turistiky a lázeňství
Slabé stránky	Hrozby
– Nižší průměrná mzda než celostátní průměr – Nižší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných pracovníků než je průměr ČR – Centralizace výroby do velkých podniků – Vysoká míra nezaměstnanosti s koncentrací do problémových regionů – Zastarávání inovací do infrastruktury (doprava, energetika)	– Nedostatečný zájem zahraničního kapitálu – Vysoká konkurence z jiných regionů – Pomalý rozvoj dopravní infrastruktury – Zhoršování kvalifikační struktury pracovní síly v důsledku migrace – Další růst nezaměstnanosti ve vybraných regionech po omezení nebo uzavření průmyslových aktivit (chemický, strojírenský průmysl) – Nedostatek finančních zdrojů pro financování rozvojových projektů v oblasti zvyšování energetické účinnosti a využití obnovitelných zdrojů

Emistní situace a kvalita ovzdu‰í ve Zlínském kraji
Silné stránky	Příležitosti
– Nízká zátěž ovzduší imisemi znečišíujících látek na většině území Zlínského kraje – Plnění emisních limitů u zdrojů – Vybavenost krajského úřadu informacemi a systémem pro zpracování dat – Koncentrace problémů do několika vybraných oblastí a na vybrané původce	– Nezbytnost dosažení souladu s legislativou ve výhledu je oporou při čerpání zdrojů podpory v Rámci podpory Společenství – Zlepšení koupěschopnosti a ekonomické síly obyvatelstva a tím vyšší využívání zemního plynu – Využívání zdrojů podpory pro posílení hospodárnosti užití paliv ve spotřebě a ve využívání obnovitelných a druhotných zdrojů prostřednictvím technologických inovací a změn
Slabé stránky	Hrozby
– Emise NOx v kraji přesahují hodnotu emisního stropu – Zvláště velké spalovací zdroje spolu s malými zdroji znečištění (lokálními topeništi) způsobují problémy v kvalitě ovzduší – Špatné provětrávání údolních kotlin v hornatých částech kraje – Zhoršená kvalita ovzduší ve vybraných oblastech a nutnost naplnění legislativy do roku 2010 – Spalování tuhých paliv a dřeva v lokálních topeništích s následnými spady prašných emisí a znečištění emisemi v inversních situacích – Nezbytnost plnění emisního stropu u vybraných škodlivin	– Nedostatek finančních prostředků pro nezbytné technologie inovace subjektů v průmyslu – Pokračující spoluspalování odpadů v lokálních topeništích – Neplnění imisních limitů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší

F.2 Opatǐení a nástroje pro naplnění cílÛ Programu

V následujícím přehledu jsou uvedeny nástroje a opatření, kterými krajský úřad disponuje při výkonu veřejné správy.

F.2.1 Seznam vhodn˘ch opatǐení a nástrojÛ

V rámci implementace programu snižování emisí budou využívány následující normativní nástroje/opatǐení, které jsou v úplné či částečné kompetenci orgánů kraje:

∑ Územní plánování a územní rozhodování (zdroje REZZO 1, koridory veřejně prospěšných staveb, vymezení

ploch pro výrobu nadmístního významu, apod. – vliv na infrastrukturu dopravní i energetickou).

∑ Povolení k umisíování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišíování ovzduší (REZZO 1 a 2).

∑ Povolení staveb velkých a středních zdrojů znečišíování ovzduší (REZZO 1 a 2).

∑ Integrované povolení k výstavbě zvláště velkého zdroje znečišíování ovzduší.

∑ Povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišíování ovzduší do zkušebního i trvalého provozu.

∑ Povolení k záměrům na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních

zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Povolení k záměrům na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a střed- ních zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Integrované povolení ke stávajícímu zvláště velkému zdroji znečišíování ovzduší.

∑ Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Povinnost volit při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících zvláště velkých zdrojů znečišíování ovzduší nej- lepší dostupné techniky.

∑ Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změ-

nách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výro- by tepla a energie.

∑ Možnost aplikace plánu snížení emisí (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků z nichž emise vzni-

kají) namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limi- tů u vybraných zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Stanovení látek, pro které jsou u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů uplatněny obecné emisní limity.

∑ Povolení k vydání a změnám provozního řádu zvláště velkých a velkých zdrojů.

∑ Povolení ke spalování nebo spoluspalování odpadů.

∑ Zákaz spalovaní určitých druhů paliv v malých zdrojích znečišíování ovzduší.

∑ Možnost omezit spalování rostlinných materiálů.

∑ Částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst či obcí.

∑ Zavedení zón snížené rychlosti v městech a obcích.

∑ Zavedení environmentálních zón v městech a obcích.

∑ Operativní kontrola emisních parametrů vozidel.

∑ Územní energetická koncepce.

∑ Energetický audit.

Pro naplňování opatření může v rámci samostatné působnosti Zlínský kraj využívat následující druhy nástrojů a opatření, které jsou v úplné či částečné kompetenci orgánů kraje (případně obcí):

Ekonomické:

∑ Poplatky za znečišíování ovzduší.

∑ Investice do energetické infrastruktury.

∑ Investice do úspor energie.

∑ Finanční podpory provozovatelům zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Možnost placeného vjezdu do určitých částí měst.

∑ Finanční podporu systémů hromadné dopravy včetně obměny vozového parku.

∑ Podpora výstavby hromadných garáží.

∑ Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem (zemní plyn, bionafta, elektřina).

∑ Podpora dodatečných technických opatření u vozidel.

Organizační:

∑ Technicko-organizační opatření u plošných (nebodových) zdrojů s cílem omezit sekundární prašnost (včetně za- lesňování a zatravňování).

∑ Technicko-organizační opatření u malých zdrojů, které nejsou předmětem regulace prostřednictvím právních

předpisů (zejména zdroje emitující tuhé látky a těkavé organické látky).

1.1. Parkovací politika (regulace parkování, podpora systémů záchytných parkoviší).

1.2. Infrastrukturní opatření (obchvaty, okruhy, kolejová infrastruktura).

1.3. Optimalizace řízení dopravy.

1.4. Zvýšení kvality hromadné osobní dopravy.

1.5. Rozvoj integrované dopravy.

1.6. Snižování přepravní náročnosti území.

1.7. Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidněné ulice.

1.8. Podpora práce doma (teleworking).

1.9. Podpora všech forem elektronické komunikace.

Institucionální:

∑ Optimalizace a koordinace výkonu veřejné správy (koordinace rozhodování podle různých zákonů – zejména zákona o ochraně ovzduší, stavebního zákona, zákona o IPPC).

∑ Zajištění odpovídající odborné podpory výkonu veřejné správy.

∑ Vedení evidence zdrojů v programu OVZDUŠÍ, spolupráce se správcem databáze – ČHMÚ.

∑ Roční inventarizace emisí, verifikace údajů.

Informační:

∑ Proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

∑ Zajištění úplných a spolehlivých informací pro rozhodování příslušných orgánů.

∑ Informování veřejnosti, výchova a osvěta.

∑ „Informační tlak“ na provozovatele zdrojů s cílem posilovat vzorce chování příznivé z hlediska ochrany ovzduší.

Spolupráce:

∑ Zajistit porady v rámci metodické pomoci.

∑ Neustále informovat orgány obcí o změně legislativy na úseku ochrany ovzduší.

∑ Prohlubovat spolupráci s orgány hygienické správy, ČIŽP, stavebními úřady.

Ostatní:

∑ Dohody s provozovateli zdrojů nebo jejich organizacemi.

∑ Podpora užívání Ekologicky šetrných výrobků (které mohou mít vliv na emise).

∑ Podpora zavádění dobrovolných aktivit.

∑ Demonstrační projekty.

6. NÁVRH SCÉNÁ¤E OPAT¤ENÍ

6.1 PodpÛrné aktivity pro omezování emisí na území kraje

Nejvýznamnějšími podpůrnými aktivitami pro omezování emisí na území Zlínského kraje bude realizace pro- gramů a koncepcí, které jsou zaměřeny na řešení jiných problémů, ale k řešení problémů přímo či nepřímo přispějí. Jedná se zejména o

∑ Územní energetická koncepce Zlínského kraje

∑ Dopravní koncepce Zlínského kraje

∑ Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje

∑ Státní program podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů

∑ Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje

K omezení emisí znečišíujících látek do ovzduší Zlínského kraje přispěje také realizace následujících koncepč- ních dokumentů, přijatých na národní úrovni:

∑ Státní politika životního prostředí (ochrana ovzduší je jednou z hlavních priorit)

∑ Státní energetická koncepce (společný cíl úspor energií)

∑ Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných zdrojů (společný cíl úspor energií)

∑ Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu (společný cíl omezování „skleníkových plynů“)

6.2 Snižování emisí ‰kodlivin ze zvlá‰tě velk˘ch spalovacích stacion. zdrojÛ

Skupina opatření směřuje zejména k omezení emisí látek, u kterých jsou zvláště velké spalovací zdroje vý- znamným nebo převažujícím emitentem emisí škodlivin do ovzduší. To zejména platí pro emise oxidu siǐičitého.

Dosažitelnost závazného emisního stropu pro SO2

Příloha č. 5 k Nařízení vlády č. 112/2004 Sb. uvádí emisní stropy pro zvláště velké spalovacích zařízení v členění dle krajů.

Emisní strop pro skupinu zvlá‰tě velk˘ch spalovacích zdrojÛ, t/rok

Pǐíspěvky skupin zdrojÛ ke zneči‰tění emisemi SO2, Zlínsk˘ kraj

V roce 2002 dosáhly emise SO2 ze zvláště velkých spalovacích zdrojů 3 828,82 t, výpočtový strop je ve výši 4 376 t/rok a limitní strop pro všechny zvláště velké spalovací zdroje byl stanoven na 4 615 t/rok. Zlínský kraj však i s emisí SO2 ve výši 3 828,82 t plní jen těsně doporučený emisní strop pro SO2 ve Zlínském kraji.

6.2.1 Plány snížení emisí u zvlá‰tě velk˘ch spalovacích zdrojÛ

Přesto, že současné emise zvláště velkých spalovacích zdrojů jsou pod emisním stropem, vybrané zdroje vypra- covávají plán snížení emisí u zdroje, protože se v roce 2001, dle zjištění rozptylové studie Zlínského kraje, podílely ja- ko původci na překračování imisních limitů na území kraje a to u škodliviny SO2 (DEZA, a. s., Moravské Teplárny a. s., Teplárna Otrokovice, a. s.), benzo(a)pyrenu (DEZA, a. s.).

6.2.2 Návrh opatǐení u jednotliv˘ch zvlá‰tě velk˘ch spalovacích stacionárních zdrojÛ DEZA, a. s. Vala‰ské Meziǐíčí

DEZA a. s. Valašské Meziříčí je největším průmyslovým zdrojem v kraji. Z vývoje emisí od roku 1990 jsou zřej- mé efektivní zásahy technických opatření provedených na zdroji. Emise SO2 a NOx jsou zhruba poloviční než spočí- tané stropy. Další prostor pro technická opatření vedoucí ke snížení emisí je nepatrný, spíše je účelné se zaměřit na optimalizaci energetického hospodářství a možné úspory ve výrobě tepla, i tak případné další snížení emisí lze oče- kávat maximálně ve výši jednotek tun.

Vedení podniku má k dispozici energetický audit a analýzu kotelního hospodářství. V souvislosti s vydáním in- tegrovaného povolení byly v DEZA, a. s. dva staré parní kotle zlikvidovány a nahrazeny jedním novým moderním kotlem s energetickou účinností přes 90 %. V průběhu projednávání integrovaného povolení byly využity přísnější emisí limity na oxid siřičitý (obecně závazný emisní limit). V rámci údržby tepelných sítí budou některé úseky mo- dernizovány (nové tepelné izolace i části potrubí při jeho přeložkách a úpravách). Ve výhledu budou realizována opatření, doporučená energetickým auditem a dosaženo tak úspory energie v rozsahu cca 4–7 %. DEZA, a. s. po- skytla podklady s výhledovou bilancí emisí základních škodlivin (za podnik jako celek). Z nich jsou vybrány cílové hodnoty k roku 2010:

Očekávan˘ v˘voj emisí ze zdrojÛ podniku DEZA, a. s., t/rok:

ENERGOAQUA, a. s., Rožnov pod Radho‰těm

Energoaqua a.s. je výtopnou vybavenou plynovými kotly a kotly pro kombinované spalování plynu a oleje. Ur- čité snížení emisí SO2 lze očekávat od 1. 1. 2008 díky snížení obsahu síry v dodávaných olejích (viz vyhláška MŽP č. 357/2002 Sb.), či případnou záměnou oleje za zemní plyn. Tyto úvahy musí provést provozovatel s ohledem na cenu dodávaného tepla a cenu nového nízkosirného oleje oproti ceně zemního plynu. Nicméně již dnes nedosahuje emise oxidů síry ani 40 % výpočtového emisního stropu. Do roku 2010 budou postupně rekonstruovány staré tepelné na- páječe a navazující sekundární tepelné sítě. To může přinést úspory ve výrobě tepla a další snížení emisí.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM, a. s. Vsetín

Hlavní zdroj tepla – Teplárna Xxxxxxxxx má dva horkovodní plynové kotle (35 a 58 MW), první z roku 1974, dru- hý z roku 1992 a dvě kogenerační jednotky Wærtsilæ pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla po 4,7 MW a 4,7 MW z let 1998 a 1999. V parní síti jsou rovněž dva zdroje, Uhelná kotelna Jasenice se dvěma kotly na hnědé uhlí (11,2 a 5,6 MW, oba kotle z roku 1985) a plynová kotelna MZT se dvěma kotly (17,5 MW z roku 1989 a 5,6 MW z roku 2000). Plynová kotelna je používána jako záložní zdroj. Do roku 2010 se očekávají investice do tepelných sítí

– výhledově jsou plánovány investice v rozsahu cca 49 mil. Kč do rekonstrukce tepelných sítí Rekonstrukce tepelných sítí a odprášení kotelny obj. 35 Jasenice (r. 2006). Přínosem investic je úspora v teple v rozsahu cca a 8 700 GJ a ome- zení emisí prachových částic. Na samotném zvláště velkém spalovacím zdroji se významná úspora emisí neočekává.

Moravské Teplárny, a. s. Zlín

Zdroj je vybaven čtyřmi granulačními kotly a dvěma olejovými kotly. Základem teplárny jsou dva moderní tep- lárenské bloky s parními kotly s fluidní spalovací technologií tuhého paliva a odběrovými teplárenskými turbinami. Spaluje se převážně hnědé severočeské uhlí a částečně i černé ostravské uhlí a rovněž skládkový plyn z městské skládky TKO. První blok s odběrovou protitlakou turbinou 25 MW byl uveden do provozu v roce 1996 a druhý blok s odběrovou kondenzační turbinou 30 MW byl uveden do provozu v roce 2001. Vedle teplárenských bloků má tep- lárna ještě výtopenskou část na zemní plyn (2 parní kotle 1,3 MPa po 55 MW a 2 balené parní kotle 1,3 MPa po 16,5 MW). Záložní zdroj je horkovodní na mazut (jeden kotel 58 MW). Velká průmyslová teplárna „Moravské teplárny a. s.“ po modernizaci má energetickou účinnost 67 %. Tepelné ztráty v sítích parních i horkovodních dohromady dosahují cca 10 %, energetická účinnost rozvodu tepla cca 90 % (ztráty v horkovodní síti jen do 5 %, energetická účinnost horko- vodního rozvodu tepla přes 95 %). Do roku 2010 se očekává modernizace primárních tepelných sítí z teplárny k od- běratelům. Bude investováno cca 50 mil. Kč. Další investice bude vkládat společnost Teplo Zlín do sekundárních sítí.

Teplárna Otrokovice, a. s.

Teplárna otrokovice se skládá ze dvou samostatných celků – výtopna a teplárna. Výtopna teplárny Otrokovice je vybavena dvěma granulačními kotly; v roce 2001 ani v roce 2002 nebyla v provozu. Z dosavadních informací provozovatele vyplývá, že se z dalším provozem nepočítá, vzhledem k rekonstrukci sítě zásobovaní teplem z par- ní na horkovodní. Do bilance emisí jsou zařazeny kotle 3,4 a 5 o výkonu 3x88 MW. Teplárenský zdroj je vybaven třemi granulačními kotly s odsířením polosuchou metodou. Teplárna spaluje severočeské hnědé uhlí, je vybavena odsiřovacím zařízením, které je v provozu od roku 1998. Emise oxidů síry překračuje individuální výpočtový strop o cca 500 tun. Provozovatel zkoumá možnosti zvýšení účinnosti odsíření. Z hlediska dodržení krajského emisní- ho stropu představují emise síry z tohoto zdroje rizika v případě navýšení výroby tepla. V souvislosti s integrova- ným povolením provozu je provozovatel povinen zvážit možnost zavedení BAT a jeho ekonomické dopady na ce- nu tepla.

6.2.3 Povinnost použít pǐi v˘stavbě či rekonstrukci spalovacích zaǐízení technologie BAT

Povinnost vyplývá ze zákona o integrované prevenci a omezování znečištění č. 76/2002 Sb., která se vztahuje na velká spalovací zařízení (zařízení s instalovaným příkonem nad 50 MWt), tedy na vybraná zařízení zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů.

Nejlep‰í dostupné techniky jsou v EU postupně vyhlašovány formou referenčních manuálů a nikoliv formou závazných právních předpisů. Poskytují regulátorovi informaci o tom, co již je možné a co dosud není dosažitelné za schůdných ekonomických a technologických podmínek tak, aby jimi stanovené požadavky nebyly buď příliš nebo na- opak málo přísné. Podnik musí umět nicméně vhodně argumentovat a je na něm, aby prokazoval dosažení možného tak, jak zní interpretace BAT – best available (z technického i ekonomického hlediska) technique – technika, tj. také způsob, jakým je zařízení uváděno do provozu, provozováno a odstavováno a to v daném místě, v podmínkách pro- vozovatele.

Primární opatǐení ke snižování emisí oxidu siǐičitého

Využití nízkosirného paliva – Přechod na nízkosirné palivo je opatřením, které může značně omezit emise SO2. V případech, kde je k dispozici možnost dodávek, může být záměna paliva realizovatelnou možností volby. Toto opat- ření však značně závisí na typu paliva a použitého zařízení.

Využití adsorbentÛ v systému spalování ve fluidním loži – Na využití adsorbentů v systémech spalování ve flu- idním loži jsou založeny integrované systémy odsiřování. Ty omezují teplotu spalování asi na 850 °C. Běžně využíva- ným adsorbentem je CaO, Ca(OH)2 nebo CaCO3. Reakce potřebuje přebytek adsorbentu se stechiometrickým po- měrem (palivo/adsorbent) 1,5 až 7 podle typu paliva. Tato technika se využívá hlavně ve velkých spalovacích závodech vytápěných uhlím a je popsána v kapitole 4.

6.3 Opatǐení k omezení emisí dusíku v dopravě

6.3.1 Modernizace dopravní infrastruktury Zlínského kraje

Opatření v dopravě jsou nezbytná pro snížení zatížení ovzduší oxidy dusíku ve všech větších městech Zlínské- ho kraje. Nespadají bohužel do působnosti krajského úřadu, jsou však zaneseny v Generelu dopravy Zlínského kraje a jejich realizace je buď v přípravě, schválena nebo před schválením. Zásadními opatřeními v oblasti dopravy obecně jsou:

∑ zvýšení plynulosti provozu na silničních komunikacích,

∑ odstranění průjezdu nákladních vozidel centry měst – vybudování obchvatů ve velkých městech Zlínského kraje,

∑ zvýšení plynulosti provozu na stávajících komunikacích,

∑ částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst či obcí,

∑ zavedení zón snížené rychlosti v městech a obcích.

6.3.2 Organizační opatǐení na silniční síti Zlínského kraje

Organizační opatření na silniční síti vhodně doplňují a úzce souvisí s vlastní výstavbou a modernizací infra- struktury silniční dopravy. V rámci generelu dopravy Zlínského kraje jsou řešena dopravní omezení na komuni- kacích a problematika záchytných parkoviší. Záchytná parkoviště se navrhují v blízkosti větších měst a městských aglomerací tak, aby byla zajištěna kvalitní přestupní vazba na prostředky hromadné přepravy osob (MHD, želez- niční doprava, příměstská autobusová doprava). Cílem výstavby je snížení pohybu osobních automobilů v cent- rálních oblastech měst, čímž dojde ke zlepšení jejich celkové dopravní situace. Na území Zlínského kraje je vhodné situovat záchytná parkoviště na okraji krajského města Zlína a souměstí Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice. Jako vhodné lokality se jeví Zlín – Příluky (přestup na železnici, přivedena rychlostní silnice R49), Zlín – Male- novice resp. Otrokovice – Trávníky (přestup na železnici, přivedena rychlostní silnice R55) a Staré Město (přestup na železnici, přivedena rychlostní silnice R55). Dostavba a kompletace základní silniční sítě umožní snížit průjezdnou dopravu (a to zejména těžkou nákladní) na silnicích, kde je její přítomnost nežádoucí. Ve Zlínském kraji se jedná zejména o lázeňské město Luhačovice, o CHKO Beskydy, CHKO Bílé Karpaty a další horská území.

6.3.3 Hriteria ochrany ovzdu‰í pǐi umisťování nov˘ch funkčních ploch

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zakládá preventivní nástroj, významný z hlediska omezování emisí znečišíujících látek do ovzduší – územní pláno- vání. Cílem je vytvořit již v počáteční organizaci území základní pravidla a předpoklady pro zlepšení současného stavu i ochranu ovzduší před nepříznivými dopady umisíování nových zdrojů znečišíování. Územní plán vyššího územně-správního celku vytváří podmínky pro zkvalitňování energetické infrastruktury a postupující plynofikaci zdrojů a obcí. Stabilizace soustav CZT a vytváření podmínek pro využívání obnovitelných zdrojů energie při vý- stavbě nových objektů jsou doporučení ve vztahu k územnímu plánování na úrovni obcí. Ve vztahu k navrženým rozvojovým plochám jsou vytvořena následující doporučení ve vztahu k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší – při územním rozhodování požadovat v případě významných koncentrací problémové škodliviny v dané oblasti po- souzení vlivu technologie na ovzduší. Je potřeba věnovat pozornost nárůstu prašnosti vlivem přírůstku dopravy, emisím těkavých organických látek a prachových částic z výroby. Nejdůležitějším okruhem je systém dopravní ob- sluhy území. Nové funkční plochy s velkou atraktivitou je nutno umisíovat v návaznosti na hromadnou dopravu, s ohledem na vliv provozu nových objektů na kvalitu ovzduší, měl by být stanovován co nejvyšší podíl ploch zele- ně (ochrana před sekundární prašností) atd. Je nutno formulovat takové zásady pro rozvoj území, které budou v souladu s ochranou ovzduší před nepříznivými dopady vyvolanými umisíováním nových kapacitních objektů, které představují významné zdroje a cíle dopravy. Jedná se především o velké nákupní komplexy, kulturní a spor- tovní centra, dopravní terminály a sklady a montážní výroby. Návrh má působit především preventivně, hlavním nástrojem má být soustava limitů pro novou výstavbu a stanovení závazných podmínek pro umisíování dopravně významných objektů.

Zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší je nezbytné (kromě podpory snižování emisí u původců znečištění) zvažovat pečlivě ve vztahu k typu zátěže ovzduší možnosti při výběru média pro vytápění, typu technolo- gií a jejich vlivu na ovzduší.

6.4 Opatǐení ke snížení emisí těkav˘ch organick˘ch látek – VOC

Těkavé organické látky (VOC = Volatile Organic Compounds) se používají při nejrůznějších technických po- stupech a činnostech (např. nanášení nátěrových hmot, tisk, atd.). Tyto látky mohou přímo poškozovat zdraví člově- ka, jsou spolu s oxidy dusíků prekurzory ozónu v přízemní vrstvě, který při vyšší intenzitě působení slunečních pa- prsků vytváří tzv. letní smog.

Prvním mezinárodním závazným dokumentem, který se týká omezování emisí VOC, se stal v rámci Úmluvy o dálkovém znečišíování ovzduší přecházejícím hranice států tzv. VOC – Protokol, ke kterému ČR přistoupila v roce 1997. Jeho hlavním požadavkem bylo omezení těchto emisí o 50 %. K této konvenci patří i nový Goteborský proto- kol o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu. Pro ČR z něho vyplynul další požadavek k jejich omezení, daný emisním stropem 220 kt k roku 2010. Protože v současné době je zjištěno emisní inventurou 240 kt těchto emisí, je nutno přijmout taková opatření, aby do požadovaného termínu byly tyto emise sníženy o 20 kt. K to- mu přispívají i požadavky dvou relevantních směrnic ES:

∑ Směrnice 94/63/ES požaduje omezovat emise VOC, vznikající při skladování benzínu a jeho distribuci od ter-

minálů k čerpacím stanicím.

∑ Směrnice 99/13/ES klade požadavky směřující k omezování emisí VOC, vznikajících při užívání organických rozpouštědel a určuje explicitně činnosti a zařízení, kterých se to týká. Směrnice obsahuje emisní limity pro fugitivní i zachycené emise pro jednotlivé specifické typy zařízení. Provozovatel má alternativní možnost za- vázat se v rámci závazného plánu snižování emisí k tomu, že sníží obsah organických rozpouštědel natolik, že ve srovnání s dodržováním limitu dojde přinejmenším k rovnocennému snížení emisí. Do právního řádu Čes- ké republiky byly obě směrnice převedeny vyhláškou č. 355/2002 Sb.

6.4.1 Uplatnění BAT v sektorech emitujících VOC

BAT ve skladování benzinu, v čerpacích stanicích pohonn˘ch hmot a plynovodech

Přeprava benzinu z rafinérií do čerpacích stanic:

∑ systémy odtahu a recyklování / rekuperace benzinových par,

∑ modifikace procesu plnění cisteren – spodní plnění automobilových cisteren,

∑ úpravy cisteren (automobilových, železničních i lodních),

∑ zlepšené inspekční prohlídky a údržba.

BAT v sektoru užití a aplikace rozpou‰tědel

∑ Uplatnění nových technologických postupů, které jsou zaměřeny na náhradu rozpouštědel užitých v tech- nologiích, případně rozpouštědel užívaných v produktech – jedná se o náhradu rozpouštědel při technologi- ích čištění a odmašíování kovů a odmašíování při předběžné přípravě povrchu v oboru povrchových úprav. Významnou část snižování emisí tvoří využití produktů se sníženým nebo nulovým obsahem rozpouštědel, např. využití práškových nebo vodouředitelných a nízkorozpouštědlových nátěrových hmot, případně dal- ších produktů.

∑ Používání výrobků z nových konstrukčních materiálů (plastů, laminátů a laminování např. nábytkových dílů, termosetů, keramiky a jiné), které již nevyžadují následnou povrchovou úpravu.

Kladný vliv na snižování emisí VOC má i využívání moderních technologií při nanášení NH a jiných produktů s obsahem rozpouštědel. Na podporu snižování emisí VOC v jednotlivých podsektorech je vhodné realizovat násle- dující opatření:

Oprava a v˘roba osobních automobilÛ

∑ Při výrobě osobních automobilů a autodílů v maximální míře využívat technologie s nízkou spotřebou roz- pouštědel a aplikovat sekundární technologie pro záchyt a likvidaci emisí VOC.

∑ Využití nízkorozpouštědlových produktů, např. u plastových součástí automobilů využívat vodou ředitelné ná-

těrové hmoty, u silničních strojů využívat v maximální možné míře produkty s nízkým obsahem rozpouštědel.

Honstrukce a stavby

∑ Aplikace moderních nízkorozpouštědlových nátěrových hmot při využití optimálních nanášecích technologií a rozlišením užití výrobků v exteriéru a interiéru, sekundární záchyt nebo likvidace emisí, využití moderních konstrukčních materiálů např. žárově zinkované konstrukce, plastová okna, dveře, střešní krytiny atd.

∑ Vyšší aplikace technologií nanášení práškových plastů, zvýšení užití technologie žárového zinkování, které v mnoha případech plnohodnotně nahrazuje užití rozpouštědlových nátěrových hmot.

Odma‰ťování kovÛ

∑ Rušení zastaralých výrobních provozů, jejich náhrada novými investičními projekty s novými technologiemi.

∑ Aplikací moderních technologií odmaštění vodnými prostředky, případně aplikací rozpouštědel s vyšší bo- dem varu (vyšší využití aplikací vodných technologií je negativně ovlivněno vysokou investiční náročností a zvýšenými provozními náklady).

∑ Sekundární záchyty.

Ostatní prÛmyslové či‰tění

V tomto technologickém oboru jsou zahrnuty technologie:

∑ čištění aplikačních technik – nátěry, tisky, potisky a další nanášecí zařízení,

∑ čištění strojů a jejich částí při opravách a údržbě,

∑ silniční stroje všech typů (zemědělské stroje, vojenská technika atd.),

∑ kolejová vozidla a jiná mobilní i stacionární zařízení,

∑ energetické stroje (el. motory, transformátory a jiné),

∑ mezioperační čištění

Snížení emisí je realizováno aplikací prostředků s nižším obsahem rozpouštědel a aplikací rozpouštědel s vyšší bo- dem varu. V menší míře jsou realizovány sekundární záchyty u velkých technologických celků, či při hromadném čištění.

V˘roba a zpracování chemick˘ch produktÛ – Výroba lepidel, konečná úprava textilií a ostatní nespecifikované technologie. V tomto technologicko výrobním sektoru bude ke snižování emisí docházet zejména při významných změnách výrobních technologií případně při likvidaci technologicky zastaralých provozů.

Ostatní užití rozpou‰tědel a pǐíbuzné aktivity – tiskárenský průmysl, aplikace lepidel a adheziv, použití rozpouš- tědel v domácnostech (zahrnuje veškeré čistící, kosmetické a jiné přípravky používané v domácnostech). Snižování emisí je v těchto oblastech realizováno:

∑ využitím moderních tiskárenských technologií,

∑ užitím tiskařských materiálů s malým nebo nízkým podílem rozpouštědel,

∑ v domácnostech užití moderních odmašíovacích, čistících a jiných přípravků a produktů s malým nebo nízkým obsahem rozpouštědel,

∑ použití nátěrových hmot v domácnostech, kde byl stanoven nový koeficient průměrného obsahu rozpouštědel.

6.F Omezování emisí amoniaku

6.F.1 Uplatňování BAT pǐi snižování emisí amoniaku v zemědělsk˘ch provozech

Zařízení, která spadají do působnosti zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, musí nejdéle do 30. 10. 2007 získat integrované povolení, které nahradí dosavadní povolení v zákoně uvedená. Cílem tohoto povolení bude zhod-

notit, zda techniky používané provozovatelem lze považovat za nejlepší dostupné či nikoliv.Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik jsou uvedeny v příloze 3 zákona, konkrétně v referenčních dokumentech nejlepších dostupných technik (BREF‘s).

Nejlepší dostupné techniky jsou doporučeny v oblastech:

∑ BAT na úsporu vody.

∑ BAT na úsporu energie.

∑ BAT na nižší ztráty živin (dusík, fosfor) při zkrmování.

∑ BAT pro ustájení zvířat.

∑ BAT pro skladování hnoje a kejdy.

∑ BAT pro zpracování hnoje a kejdy.

∑ BAT pro aplikaci hnoje a kejdy.

∑ BAT v oblasti správné zemědělské praxe.

6.6 Horizontální opatǐení technického charakteru

6.6.1 Modernizace v soustavách centrálního zásobování teplem – CZT

V kraji je skupina sedmi lokalit, ve kterých budou do roku 2010 realizovány významné investice do soustav CZT. Jsou to města Zlín, Otrokovice, Vsetín,Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště, Hulín a obec Valašská Bystřice. Zá- sadní investice (výstavba nové soustavy CZT a modernizace městské soustavy CZT) budou realizovány v lokalitách Valašská Bystřice (nová soustava CZT) a Hulín (rekonstrukce soustavy CZT).Tyto investice dohromady slibují úspo- ry energie ve výši cca 8000 GJ a úměrně tomu přínosy ve snížení emisí znečišíujících látek do ovzduší v příslušných lokalitách. Další významné investice budou vynaloženy v Otrokovicích (Teplárna Otrokovice), ve Valašském Meziří- čí (DEZA a. s.), v Uherském Hradišti (CTZ s. r. o. Uherské Hradiště), ve Vsetíně (Zásobování teplem Vsetín a. s.) a ve Zlíně (Moravské teplárny a.s. a Teplo Zlín a.s.). Součet všech těchto významných investic představuje finanční objem cca 440 mil. Kč.

Další skupina lokalit, ve kterých budou realizovány v soustavách CZT investice menšího rozsahu jsou lokality Brumov – Bylnice, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Chropyně, Kroměříž, Luhačovice, Napajedla, Rožnov p. R., Sla- vičín, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Vizovice a Zubří.

6.6.2 Uplatnění obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ energie Technologie pro využití energie z obnoviteln˘ch zdrojÛ

Využití solárních kolektorÛ je uvažováno zejména pro sezónní ohřev teplé užitkové vody, dále pak pro vytápě- ní v bivalentním režimu, popř. pro ohřev vody v bazénech. Nevýhoda solárních kolektorů je nepredikovatelnost oka- mžitého výkonu a zejména fakt, že díky fyzikální podstatě přeměny dopadající energie slunečního záření na energii tepelnou dodávají tyto kolektory nejvíce tepla v době, kdy je nejmenší poptávka. Proto jsou doplňovány zařízeními na akumulaci tepla. Tyto aplikace jsou ponejvíce právě v civilní výstavbě a v zařízeních občanské vybavenosti. Solár- ní kolektory vyžadují v průběhu roku pravidelnou údržbu a specifický režim pro zimní provoz, což je snazší zajistit v menších instalovaných celcích (rodinné domy, budovy ve správě obcí , budovy specifických služeb). V případě vyu- žití v sektorech průmyslu a zemědělství je nejvhodnější využití pro ohřev teplé užitkové vody.

V oblasti využití tepeln˘ch čerpadel je nutná správná volba systému získávání tepelné energie, některé systémy jsou efektivní pouze na části Zlínského kraje. Masovému rozšíření tohoto způsobu vytápění brání jednak vysoká pořizovací cena a taky skutečnost, že ve vytápěném objektu musí být nainstalován topný systém s teplotním spádem „50–30“.

Biomasa – dǐevo a odpad z dǐevozpracujícího prÛmyslu je v současné době v kraji využíván a v budoucnu se předpokládá navýšení tohoto využití. Jedná se o nejvhodnější náhradu stávajících fosilních tuhých paliv, zejména v lo-

kálních topeništích v občanské výstavbě a budovách ve správě měst a obcí. Z hlediska ochrany ovzduší je nutné pou- kázat na nezanedbatelné emise prachových částic. Ve větších obcích lze doporučit spíše využití biomasy ve zdrojích centralizovaného vytápění teplem (nejlépe v kombinované výrobě tepla a elektřiny).

Biomasa – zemědělské produkty (obilná a řepková sláma, energetické plodiny) se k vytápění využívá zatím jen v malé míře, na trhu jsou dostupné kotle s výkonem spadajícím mezi střední zdroje. Jejich uplatnění lze nejvíce oče- kávat v místech z rozsáhlou zemědělskou činností. Oblast využití je od zásobování zemědělských objektů teplem, přes ohřev TUV pro průmyslové účely, až k využití jako paliva pro centrální zdroje tepla a zásobování bytových či rodin- ných domů (obec Roštín).

Využití bioplynu ze zemědělské výroby je možné tam, kde je koncentrováno velké množství ustájených hospo- dářských zvířat, kde potenciál produkovaného bioplynu je vyšší než 10 TJ ročně. Jsou to zejména oblasti v okolí: Ko- rytné, Kroměříže, Nivnic, Starého Města, Kunovic, Valašského Meziříčí, Zlechova, Uherského Hradiště a Střížovic.

Využití bioplynu z čistíren odpadních vod je možné tam, kde potenciál produkovaného plynu je vyšší než 5 TJ. V současnosti jsou to pouze města Kroměříž, Otrokovice, Zlín, Uherský Brod a Holešov. Pro obě varianty využití bi- oplynu je vhodné tento plyn spalovat v zařízeních na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

6.7 ZpÛsob kontrol prÛběžného plnění a provádění aktualizace programu

6.7.1 Indikátory plnění programu

Vzhledem k tomu, že hlavním cílem Programu je dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro stanovené látky v horizontu roku 2010, jsou hlavní indikátory, na jejichž základě bude vyhodnocována realizace pro- gramu, navrženy takto:

∑ meziroční změna celkových emisí látek, pro které byly vyhlášeny doporučené hodnoty krajských emisních

stropů (oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak)

∑ meziroční změna počtu velkých a zvláštěvelkých zdrojů znečišíování ovzduší

∑ meziroční změna výměry vyhlášených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší.

6.7.2 Cyklus vyhodnocování realizace a zpÛsob provádění opatǐení a korekcí

Z povahy navržených indikátorů vyplývá jako nejvhodnější roční cyklus vyhodnocování. Ze znalostí problema- tiky evidence emisí je nutné provádět vyhodnocení ve čtvrtém čtvrtletí roku následujícího (emisní data z databáze REZZO jsou obvykle k dispozici v září a lze předpokládat, že ve stejné době budou Ministerstvem vyhlašovány ak- tualizace oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší).

Na základě provedeného vyhodnocení, pokud se prokáže výrazná změna v oblasti emisní charakteristiky kraje (např. navýšení vyšší než 5 %, změna legislativy,…) budou do programu zapracovány nová opatření a program bude celkově aktualizován.

7. IMPLEMENTACE PROGRAMU

7.1 Součinnost s dal‰ími odbory úǐadu kraje

Prosazení cílů programu nebude možné bez vytvořeného systému spolupráce a koordinace v˘konu veǐejné správy (koordinace rozhodování podle různých zákonů – zejména zákona o ochraně ovzduší, stavebního zákona, zá- kona o IPPC a součinnost s realizací územní energetické koncepce Zlínského kraje).

7.2 Sledování a vyhodnocování informací

7.2.1 Informace z povolovacího procesu

Pro vybavenost odboru vhodnými informacemi k rozhodování na úřadu Zlínského kraje je vhodné zavést systé- my vyhodnocení údajů ze sledování očekávaných parametrů schvalovaných zařízení, zdrojů, technologií a výrob a je- jich porovnání se skutečnými parametry na základě dat, získaných např. prostřednictvím sběrného programu KVA- SAR a vložených do energetického informačního systému Zlínského kraje.

Existují další podklady, prostřednictvím kterých získává kraj na straně jedné podstatné informace pro své vlast- ní rozhodování, a naopak poskytuje informace provozovatelům, aby mohli přijímat vhodná rozhodnutí i oni.

∑ Informace z provedených EIA o dopadech na kvalitu ovzduší.

∑ Informování veřejnosti, výchova a osvěta.

∑ „Informační tlak“ na provozovatele zdrojů s cílem posilovat vzorce chování příznivé z hlediska ochrany ovzduší.

7.2.2 Informace ze sledování kvality ovzdu‰í

V této oblasti disponuje kraj okamžitými informacemi o kvalitě ovzduší z měření, jak ve staniční síti tak z mo- bilního měření, a také údaji z vyhodnocování naměřených hodnot. Pro potřeby schvalovacího procesu disponuje ta- ké GIS výstupy z provedeného modelového hodnocení vlivu zdrojů na kvalitu ovzduší a v GIS zpracovaného umís- tění rozvojových ploch pro výrobu Zlínského kraje.

7.2.3 Energetick˘ Informační systém Zlínského kraje (EIS)

Informační systém k Územní energetické koncepci Zlínského kraje, který byl vytvořen jako součást zpracování KSEI Zlínského kraje, je vhodným nástrojem pro aktualizaci energetických a emisních bilancí současného stavu a lze jej využít pro monitorování emisí u zdroje a skupin zdrojů a při tvorbě emisních bilancí v územním členění. Ty jsou in- formačním zdrojem i pro vnímání změn v oblasti emisí a odhadu vývoje kvality ovzduší. Informace o stacionárních zdrojích znečištění lze provazovat s GIS a systém obsahuje i GIS výstupy z provedené rozptylové studie Zlínského kraje po vrstvách příspěvků znečištění ovzduší.

Jednotlivými částmi informačního systému, ze kterého lze čerpat podkladové informace pro vyhodnocení vlivu stacionárních zdrojů znečištění na ovzduší, jsou:

∑ Vstupní data ve formě relační databáze (alfanumerická databáze MS SQL, geodatabáze).

∑ Datové a mapové výstupy včetně jejich implementace v GIS (ArcView 8.2).

∑ Model energetických jevů ve formátu MS Access.

Výstupy modelu jsou energetické a emisní bilance v tabelární a grafické podobě, kategorizované podle potřeb legislativy energetické a legislativy a projekty v GIS, s příslušnými popisy dat v MIDAS. Použitý způsob řešení a for- mát vstupních dat vyhovuje potřebám systémové aktualizace ÚEK, a to v návaznosti na potřeby, představy a poža- davky zadavatele.

7.3 Informovanost a spolupráce s místní správou

Spolupráce s místní správou je nesmírně potřebná v oblastech:

∑ přípravy místních programů snižování emisí, místních programů ke zlepšení kvality ovzduší

∑ způsob naplňování legislativních požadavků v oblasti životního prostředí

∑ zdroje informací a informační podpora – webové servery, školení

∑ zajištění informovanosti místní správy – plnění emisních stropů, imisních limitů a možná nápravná opatření kom- petenci místní správy (územní plánování, realizace energetických úspor, využití obnovitelných zdrojů, apod.)

∑ Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení malých zdrojů znečišíování ovzduší

∑ Finanční podpory domácnostem pro realizaci energeticky úsporných opatření a využití obnovitelných zdrojů

energie popř. realizačním firmám

∑ znát a podporovat informační zázemí pro provozovatele malých zdrojů znečišíování (EKISy, MEPSy, REC, atd.)

∑ zdravotní rizika plynoucí ze spalování pevných paliv a domovního odpadu

∑ možnosti financování projektů – možnosti získávání podpory pro realizaci projektů ke snížení emisí znečišíu- jících látek

∑ atd.

7.4 Informovanost a spolupráce se sousedními kraji a pǐeshraniční spolupráce

∑ přípravy aktualizací programů snižování emisí a programů ke zlepšení kvality ovzduší ve spolupráci se sou- sedními kraji a Slovenskem

∑ zdroje informací a informační podpora – webové servery,

∑ semináře týkající se problematiky ochrany ovzduší

∑ zajištění informovanosti veřejné správy v sousedícím území – plnění emisních stropů, imisních limitů a možná nápravná opatření kompetenci místní správy (územní plánování, realizace energetických úspor, využití obno- vitelných zdrojů, apod.)

7.F Finanční rámec Programu

Finanční rámec programu je dán:

∑ investicemi do zabezpečení systému ke zvýšení informovanosti kraje a k posílení kvality rozhodovacího pro- cesu informacemi a možností zpětného vyhodnocování některých rozhodnutí – prostřednictvím EIS

∑ investicemi do opatření ke zlepšení kvality ovzduší v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a dosažení

emisního stropu v případě SO2

∑ investicemi do opatření ke snížení emisí VOC

∑ investicemi do dopravní infrastruktury kraje

∑ investicemi do technických opatření na konkrétních vybraných zdrojích v souvislosti s plněním požadavků IPPC a požadavků zákona č. 406/2000 Sb.

∑ investicemi do energeticky úsporných opatření v budovách a průmyslu

∑ investicemi do realizace projektů využití obnovitelných zdrojů energie

V současné době disponuje navrhovatel Programu pouze oceněním nákladů na realizaci záměrů v oblasti ener- getického hospodářství, kde se vyvolané náklady do roku 2010 jak do úspor energie, tak do využití obnovitelných zdrojů energie pohybují v rozsahu cca 4 – 4,F mld. Hč a to včetně investic ve zdrojích soustav CZT. Tyto náklady jsou vyvolány u provozovatelů zdrojů, sítí a objektů i u dodavatelů paliv a energie do území. Náklady byly oceněny i pro dosažení snížení emisí BaP (rámcově 200 mil. Kč).

8. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY VE ZLÍNSHÉM HRAJI

8.1 Sídla orgánÛ ochrany ovzdu‰í Zlínského kraje

8.1.1 Hrajsk˘ úǐad Zlínského kraje

Odbor životního prostředí a zemědělství Adresa: Tř. T. Bati 21, Zlín

8.1.2 Jména zodpovědn˘ch osob

RNDr. Xxxx Xxx

vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Tel.: 000 000 000

E-mail: xxxx.xxx@xx-xxxxxxx.xx

Xxx. Xxxxx Xxxxxx

vedoucí oddělení technické ochrany prostředí Tel.: 000 000 000

E-mail: xxxxx.xxxxxx@xx-xxxxxxx.xx

8.2 Úǐady obcí s roz‰íǐenou pÛsobností

Pǐíloha č. 2

k naǐízení Zlínského kraje č. 1/200F

Integrovan˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Zlínského kraje

OBSAH
1. STANOVENÍ OBLASTÍ SE ZHOR·ENOU HVALITOU OVZDU·Í	(strana ve Věstníku) 311
1.1 Název oblasti, pro kterou je Program zpracován	311
1.2 Geografické vymezení oblasti	312
1.3 Stanice monitorující kvalitu ovzduší na území Zlínského kraje	312
2. V·EOBECNÉ INFORMACE – ZLÍNSHÝ HRAJ	313
2.1 Správní uspořádání	313
2.2 Sídelní struktura	313
2.3 Klimatické a topografické údaje	314
2.4 Cílové objekty a skupiny	315
2.4.1 Zemědělství	315
2.4.2 Lesy	315
2.4.3 Chráněné krajinné oblasti	315
3. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY VE ZLÍNSHÉM HRAJI	316
3.1 Sídla orgánů ochrany ovzduší Zlínského kraje	316
3.1.1 Krajský úřad Zlínského kraje	316
3.1.2 Odbor životního prostředí a zemědělství	316
3.2 Úřady obcí s rozšířenou působností	317
4. POSOUZENÍ ZNEǦI·TĚNÍ OVZDU·Í VE ZLÍNSHÉM HRAJI	318
4.1 Zjištěné koncentrace znečišíujících látek	318
4.1.1 Výsledky měření ve staniční síti	318
4.1.2 Vyhodnocení naměřených hodnot ve vztahu k limitním hodnotám	321
4.1.3 Modelové hodnocení kvality ovzduší	322
4.1.4 Výsledky rozptylové studie Zlínského kraje	322
X. XXXXX ZNEǦI·TĚNÍ – PROBLÉMOVÉ ·HODLIVINY	324
5.1 Oxid siřičitý	324
5.2 Suspendované částice prachu PM10	324
5.2.1 Výčet hlavních stacionárních zdrojů emisí prachu	324
5.3 Nikl	325
5.3.1 Hlavní stacionární zdroje emisí niklu	325
5.4 Benzen	326
5.4.1 Výčet hlavních zdrojů emisí benzenu	326
5.5 Benzo(a)pyren	327
5.5.1 Výčet hlavních zdrojů emisí benzo(a)pyrenu (BaP)	327
5.6 Oxidy dusíku	327
5.6.1 Hlavní stacionární zdroje emisí oxidů dusíku	327
5.6.2 Emise NOx v dopravě	328
5.7 Amoniak	328
5.7.1 Hlavní zdroje emisí amoniaku ve Zlínském kraji	328
5.8 Lokalizace stacionárních zdrojů znečištění	329
5.8.1 Zdroje kategorie REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje znečišíování ovzduší)	329
5.8.2 Zdroje kategorie REZZO 2 – střední zdroje znečištění ovzduší	330
5.9 Hodnocení dálkového transportu škodlivin	330
5.9.1 Vyhodnocení vlivu vzdálených zdrojů a transport škodlivin z okolních států	330

6. ANALÝZA SITUACE VEDOUCÍ HE ZHOR·ENÍ HVALITY OVZDU·Í 33F

6.1 Znečištění imisemi SO2 335

6.2 Úroveň znečištění prachem – PM10 335

6.3 Zatížení imisemi Benzo a pyrenu 336

6.4 Zatížení imisemi benzenu 336

6.5 Zvýšené koncentrace NO2 336

7. OPAT¤ENÍ HE ZLEP·ENÍ HVALITY OVZDU·Í 337

7.1 Stávající a již přijatá opatření 337

7.1.1 Zpřísnění emisních limitů a jeho přínosy 337

7.1.2 Změna palivové základny 337

7.1.3 Technologické inovace ve zdrojích a sítích soustav CZT 337

7.2 Dosažené výsledky a hodnocení účinnosti opatření 337

7.3 Nově navrhovaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší 338

8. SCÉNÁ¤ NÁSTROJŮ A OPAT¤ENÍ HE ZLEP·ENÍ HVALITY OVZDU·Í 340

8.1 Způsob výběru účinných nástrojů a opatření 340

8.2 Specifická opatření na podporu snížení imisní zátěže 340

8.2.1 Snížení emisí SO2 v Teplárně Otrokovice 340

8.2.2 Odprášení kotelny Jasenice 340

8.2.3 Omezení emisí BaP v DEZA, a. s. 341

8.2.4 Opatření v infrastruktuře dopravy Zlínského kraje 341

8.3 Zajištění vybavenosti krajského úřadu spolehlivými informacemi 342

8.3.1 Posílení imisního monitoringu 342

8.3.2 Sledování a vyhodnocování informací 342

9. SEZNAM DOHUMENTŮ A DAL·ÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ 343

1. STANOVENÍ OBLASTÍ SE ZHOR·ENOU HVALITOU OVZDU·Í

Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je vyhlášeno v Příloze č. 11 k Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Na základě rozhodnutí řídícího výboru k projektu „Koncept snižování emisí a imisí (KSEI) Zlínského kraje“

byl výčet oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší rozšířen o území, v nichž bylo zjištěno překračování imisních limitů

(popř. imisních limitů a mezí tolerance) vlastní rozptylovou studií, prováděnou v rámci řešení KSEI Zlínského kraje, a na základě vyhodnocení údajů z měření ve staniční síti.

1.1 Název oblasti, pro kterou je Program zpracován

Oblastí, pro kterou je Program zpracován, je územní obvod Zlínského kraje v rámci něhož byly vymezeny ob- lasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Vymezení těchto oblastí bylo provedeno na základě údajů z roku 2001, aktuali- zovaných v roce 2002 a údajů z Věstníku MŽP z roku 2003. Modelové hodnocení kvality ovzduší bylo provedeno na základě údajů z roku 2001.

Dle údajÛ z Věstníku MŽP v roce 2003 byly vyhlášeny jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší u následují- cích druhů škodlivin:

∑ benzo(a)pyren – obce (části obcí) – Choryně, Střítež nad Bečvou, Velká Xxxxx, Zašová, Zubří, Janová, Vidče,

Hovězí, Kelč, Vsetín, Růžďka, Rožnov p. Radhoštěm, Malá Bystřice (okr. Vsetín) a Valašské Meziříčí, s cel- kově zasaženou plochou 173,52 km2,s počtem obyvatel 45 500.

∑ PM10 – obce (části obcí) – Rožnov p. Radhoštěm, Střítež n. Bečvou, Valašské Meziříčí, Vidče, Zašová.

∑ Ni – obce (části obcí) Kroměříž.

Na základě Naǐízení vlády č. 350/2002 Sb. v platném znění byly vyhlášeny jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší u následujících druhů škodlivin:

∑ Benzo(a)pyren – obce (části obcí) – Valašské Meziříčí (7,7 % plochy), Zašová (20,0 % plochy).

∑ PM10 – obce (části obcí) – Dolní Bečva (100 %), Lešná (25 %), Prostřední Bečva (14,3 %), Rožnov pod Rad- hoštěm (72,7 %), Střítež nad Bečvou (100 %), Valašské Meziříčí (69,2 %), Vidče (33,5 %), Zašová (100 %), Zubří (28,6 %), Zlín (9,7 %).

Oblasti vymezené modelov˘m hodnocením jako oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í jsou uvedeny v následu- jící tabulce:

Oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í dle modelového hodnocení

Části území obcí, na kterých je potvrzeno měřením překračování imisního limitu pro Ni – nikl, jsou Kroměříž (stanice Na Kopečku), Zlín (stanice na Havlíčkově nábř.).

1.2 Geografické vymezení oblasti

Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997, o vytvo- ření vyšších územních samosprávných celků.Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín. Na- chází se ve východní části České republiky. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olo- mouckým krajem, na severovýchodě s krajem Moravskoslezským. Východní hranici kraje tvoří státní hranice se Slovenskou republikou (kraj Trenčínský, kraj Žilinský).

Rozlohou 3 964 km2 je Zlínský kraj třetím nejmenším krajem ČR. Žije zde 595 010 obyvatel (k 1. 3. 2001) což představuje 8. místo v ČR a 5,8 % obyvatel ČR.

Zlínský kraj má 304 obcí o průměrné rozloze 13,04 km2, což je mírně vyšší rozloha v rámci průměru ČR (12,6 km), 29 obcí má statut města. Bydlí v nich 363 832 obyvatel (60,86 %) – „městské obyvatelstvo“. Nad 10 000 obyvatel má 9 měst s úhrnným počtem 262 440 obyvatel „urbanizované obyvatelstvo“.

Hustotou osídlení 151 obyvatel na km2 Zlínský kraj nevýrazně převyšuje průměr ČR. Nejvyšší hustotu osídlení má okres Zlín – 190 obyvatel/km2, nejnižší hustota osídlení je v okrese Vsetín – 130 obyvatel/km2.

1.3 Stanice monitorující kvalitu ovzdu‰í na území Zlínského kraje

3 stanice ve městě Zlín – monitorují městské znečištění,

1 stanice ve městě Zlín – AIM – monitoruje městské pozadí, 3 stanice ve městě Kroměříž – monitorují městské znečištění,

1 stanice Štítná n. Vláří – umístěná ve volné krajině 600 m n. m., monitoruje dálkový transport, 1 stanice Vsetín – hvězdárna – monitoruje městské pozadí,

1 stanice Uherské Hradiště – AIM – monitoruje městské pozadí.

2. V·EOBECNÉ INFORMACE – ZLÍNSHÝ HRAJ

2.1 Správní uspoǐádání

Správní rozdělení člení Zlínský kraj na správní obvody obcí s rozšířenou působností Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín, Zlín.

Počet obyvatel a rozloha správních obvodÛ obcí s roz‰íǐenou pÛsobností

2.2 Sídelní struktura

Stávající struktura osídlení je dána dlouhodobým vývojem, který byl ovlivněn především přírodními podmínkami v návaznosti na podmínky hospodářské a politické. V místech s nejpříznivějšími podmínkami přirozeně vznikaly vý- znamné sídelní útvary. Většinou se jednalo o rovinaté části území a údolí v členitějším terénu. Síí základních sídel a vý- znamných komunikací vytváří v území urbanizované koridory. Dominantní osu územní dispozice urbanistické struktury, procházející řešeným územím, tvoří pomoravní koridor vytvořený v údolní nivě řeky Moravy. Základní sídelní kostru Zlínska tvoří trojměstí Zlín – Otrokovice – Napajedla, k nimž se řadí dále Luhačovice, Slavičín a Valašské Klobouky, Kro-

měřížska Kroměříž, Hulín, Holešov a Bystřice pod Hostýnem, Uherskohradišíska Uherské Hradiště, Uherský Brod a Bojkovice, Základní sídelní kostra Vsetínska je vymezena údolími řek Vsetínské a Rožnovské Bečvy s hlavními sídel- ními a průmyslovými centry Vsetín, Valašské Meziříčí, Zubří a Rožnov pod Radhoštěm. Spolu se základní sítí komunika- cí, které je propojují, tvoří vyjmenované sídelní útvary základní kostru území. Do těchto sídel se soustředily plochy pro průmyslovou výrobu a vytvořily se často velmi rozsáhlé průmyslové zóny. Zvláší významný je prostor Zlín–Otrokovi- ce–Napajedla. S velkými sídelními útvary je spjata i převážná část bytové výstavby a výstavby občanské vybavenosti.

2.3 Hlimatické a topografické údaje

Území Zlínského kraje je vertikálně velmi členité, počasí i charakteristiky klimatu se na vzdálenosti několika ki- lometrů podstatně liší. Nejvyšším bodem kraje je Čertův mlýn, 1 206 m n. m., ležící v Beskydech v okrese Vsetín, nej- nižším bodem je hladina Moravy v místě, kde opouští kraj v okrese Uherské Hradiště, 170 m n. m. Reliéf kraje je roz- manitý, od rovin na naplaveninách v nivě toku Moravy (Horno- a Dolnomoravský úval) až po strmé hornatiny na severu Moravskoslezských Beskyd.

Základní rysy podnebí zlínského regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebním pásu, v oblasti na přecho- du mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v letním období a východ- ním prouděním v zimním období roku. Oblast moravních úvalů je klimatickou oblastí mírně teplou až teplou, na Xxxx- skohradišísku dokonce velmi teplou, charakterizovanou ročním průměrem 60 letních dnů, 110 mrazových dnů, 50 dnů se sněhovou pokrývkou, s roční průměrnou teplotou 9° C a nízkým ročním průměrným úhrnem srážek (cca 600 mm). Seve- rovýchodní část kraje je klimatickou oblastí mírně chladnou s přibližně 30 dny letními, 160 mrazovými a 120 dny se sně- hovou pokrývkou, s roční průměrnou teplotou do 6° C a úhrnem srážek přes 1 000 mm/rok. Nejvyšší okamžité teploty vzduchu vystupují v nížinných polohách v období od června do srpna nad 35 °C a v extrémních letech jsou teploty vyšší než 30 °C časté již v dubnu a květnu, resp. ještě v září, nejnižší měřené teploty vzduchu klesají v lednu a v únoru i pod –30 °C.

Členitost reliéfu hraje zvláště důležitou roli v uzavřených údolích a kotlinách, kde dochází v důsledku špatného provětrávání k vzniku teplotních inverzí a mlh. Ve srovnání s jinými částmi území ČR se stejnou nadmořskou výškou se v kraji projevuje:

∑ vyšší kontinentalita (větší rozdíly léto–zima),

∑ vliv blízkých hor,

∑ velká členitost georeliéfu se značnou rozdílností nadmořských výšek (výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejniž- ším bodem je větší než 1 000 m),

∑ převažující orientace hlavních horských hřbetů ve směru severovýchod–jihozápad, napříč převládajícímu vě-

trnému proudění (významné projevy návětrných a závětrných efektů, popř. i slabších föhnových jevů),

∑ charakter aktivních ploch (významné plošné zastoupení lesních, zemědělských a vodních ploch s rozdílnými klimatotvornými vlivy).

Směr a rychlost větru

Směr a rychlost větru jsou dominujícími meteorologickými charakteristikami, které mají rozhodující podíl na stabilitě přízemní vrstvy atmosféry a na transportu cizorodých látek obsažených v troposféře. Směr a rychlost větru jsou významně ovlivněny reliéfem, což způsobuje, že údaje z jednotlivých stanic se liší a každá lokalita vyžaduje indi- viduální posouzení.

Převládající směr větru je jihozápadní 15,9 % a východní 11,8 %. Bezvětří představuje 19,3 % a je obdobím, kdy zejména dochází ke zhoršeným rozptylovým podmínkám. Tyto podmínky zachycuje stanice Zlín Mladcová.

Poněkud jiné poměry jsou na Holešovsku (stanice Holešov), kde je převládající směr větru jihovýchodní 17,9 %. Druhým nejčetnějším směrem je jižní 17,1 %. Jihozápadní směr je zastoupen pouze 5,5 %. Bezvětří je reprezentová- no 11,2 %.

Údaje z těchto stanic se považují jako základní údaje pro výpočet rozptylu na území zahrnující více než 20 %

území kraje. Pro menší lokality ČHMÚ na požádání zpracuje konkrétní situaci.

Větrné rÛžice pro lokality Zlín a Hole‰ov

2.4 Cílové objekty a skupiny

2.4.1 Zemědělství

Region lze geograficky rozdělit do dvou základních částí. Jednu z nich tvoří nížinné oblasti převážně kolem to- ku Moravy, které nabízejí příhodné podmínky pro pěstování náročných zemědělských plodin, ovoce a zeleniny.

Druhou oblast tvoří horská, dosud téměř nedotčená, území. Horské louky a pastviny včetně CHKO Bílé Karpaty a Beskydy poskytují možnosti pro specifické formy zemědělské produkce, například pastevectví a dal- ší aktivity, jež souvisí se zachováním svébytného rázu krajiny i kultury. Jde o turisticky atraktivní území, které však dosud není dostatečně využito. Některé části horských oblasti jsou negativně ovlivněny nízkým odbytem části zemědělských produktů (neobhospodařované zarůstající plochy) nebo nevhodnou zemědělskou produkcí zejména v důsledku pěstování takových plodin, které jsou pro danou část krajiny nevhodné a příliš zatěžují půd- ní fond.

2.4.2 Lesy

Lesní půda je nejvíce zastoupena v okrese Vsetín z 54 %, 42 % v okrese Zlín, 30 % v okrese Uherské Hradiště a 27% v okrese Kroměříž. Jedním z ukazatelů kvality lesa je podíl poškozených lesních porostů z celkové plochy les- ní půdy ve Zlínském kraji. Zlínský kraj sice nemá rozsáhlé plochy silně poškozených a odumírajících lesních porostů (4 % z celkové plochy lesů ZK), ale ani podíl zdravých lesních porostů není uspokojivý, protože dosahuje pouze 6,6 % z celkové plochy lesů Zlínského kraje.

Pozitivním trendem je pozvolný růst celkové výměry lesních půd, která představuje přibližně 40 % z celkové plochy Zlínského kraje. Nevhodná je však v některých lokalitách druhová skladba i věková a prostorová struktura le- sů. 30 % plochy kraje představují velkoplošná chráněná území.

2.4.3 Chráněné krajinné oblasti

V předchozím období proběhlo navrhování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000. V závěru roku 2004 pak byly nařízeními vlády vyhlášeny na území kraje 3 ptačí oblasti (Beskydy, Horní Vsacko a Hostýnské vrchy) a do národního seznamu zařazeno 61 evropsky významných lokalit o navržené celkové výměře 164 700 ha. Z toho je 47 EVL o výměře 27 487 ha mimo území stávajících CHKO.

Tabulka 10: Zvlá‰tě chráněná území (stav k 31. 12. 2004) podle Ústfiedního seznamu ochrany pfiírody

3. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY VE ZLÍNSHÉM HRAJI

3.1 Sídla orgánÛ ochrany ovzdu‰í Zlínského kraje

3.1.1 Hrajsk˘ úǐad Zlínského kraje

3.1.2 Odbor životního prostǐedí a zemědělství

Adresa: Tř. T. Bati 21, Zlín Jména zodpovědn˘ch osob RNDr. Xxxx Xxx

vedoucí odboru Tel.: 000 000 000

E-mail: xxxx.xxx@xx-xxxxxxx.xx

Xxx. Xxxxx Xxxxxx

vedoucí odd. tech. ochrany prostředí Tel.: 000 000 000

E-mail: xxxxx.xxxxxx@xx-xxxxxxx.xx

3.2 Úǐady obcí s roz‰íǐenou pÛsobností

4. POSOUZENÍ ZNEǦI·TĚNÍ OVZDU·Í VE ZLÍNSHÉM HRAJI

4.1 Zji‰těné koncentrace zneči‰ťujících látek

Zatížení území oxidem siǐičit˘m charakterizují stanice s dlouhodobým měřením. Na průbězích hladin SO2, na- měřených na těchto stanicích, je patrný nárůst v osmdesátých letech, který kulminoval v roce 1985. Od tohoto roku zaznamenáváme na všech stanicích výrazný pokles. Hladina SO2 se v posledních letech snížila na úroveň 20 mg.m–3 ročního průměru. Stejně vysoké hodnoty jsou však měřeny i stanicí Štítná n. Vláří ve výšce 600 m nad mořem. Tato skutečnost je důsledkem dálkového transportu znečišíujících látek.

V zatížení území oxidy dusíku nebyl zaznamenán tak významný pokles jako u oxidu siřičitého. Významnější znečištění oxidy dusíku zaznamenává stanice Zlín-Svit, a to zvláště v topném období, kdy se sčítají vlivy dopravy a lo- kálních topeniší. Překračování ročního imisního limitu (IHr) zaznamenává, pouze stanice Zlín-Svit. Ve volné krajině se roční průměr koncentrace oxidů dusíku pohybuje na úrovní 15–20 mg.m–3. Tato přiznivá situace však neplatí v blíz- kosti liniových zdrojů z dopravy, kde jsou koncentrace NOx i několikanásobně překračovány.

Poněkud složitější je výskyt letních smogových situací na základě zvýšené tvorby přízemního ozónu. Je známý průběh koncentrací přízemního ozónu s maximem v červenci. Korespondence tvorby přízemního ozónu a trvání slu- nečního svitu v hodinách je zřejmá. Maxima jsou dosahována v letních měsících v době od 11. do 17. hod. za předpo- kladu, že je v ovzduší dostatek prekursoru [převážně těkavé organické látky (VOC)]. Měření přízemního ozónu bylo zahájeno ve Zlíně počátkem roku 1996.

Polétav˘ prach je ukazatelem znečištění pevnými částicemi, tj. prachem, popílkem a pevnými aerosoly. Ze zdra- votního aspektu se jedná o zatím poněkud podceňovanou škodlivinu, která působí velmi toxicky především jako ak- tivní nosič pro různé viry, pyly či xenobiotika a jeho frakce nepřesahující 10 mm se pak dostává přímo do plicních al- veol. Hladina koncentrací u polétavého prachu se pohybuje na hranici platných imisních limitů a často je překračuje. Významné zatížení zaznamenávala stanice Otrokovice, kde ještě v roce 1991 se roční průměr pohyboval na úrovni 95 mg.m–3. Sestupný trend zaznamenávají městské stanice provozované Státním zdravotním ústavem, zvláště od roku 1982, kdy z hladiny 90 mg.m–3 ročního průměru došlo ke snížení na 36–48 mg.m–3.

Měření organick˘ch polutantÛ a těžk˘ch kovÛ proběhlo na všech významných lokalitách Zlínského kraje (Va- lašské Meziříčí, Luhačovice, Rožnov pod Radhoštěm, Zlín, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Kroměříž, Holešov, Vsetín). Z výsledků vyplynula skutečnost, že koncentrace znečišíujících látek se pohybuje těsně pod úrovní imisních limitů. Jako problematická škodlivina se jeví nikl, jehož koncentrace překračuje stanovený imisní limit.

Aktuální koncentrace znečišíujících látek

4.1.1 V˘sledky měǐení ve staniční síti

Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní databázi Informačního systému kvality ovzdu- ší České republiky (ISKO) Českého hydrometeorologického ústavu.

Výsledky měření za rok 2002 na uvedených stanicích jsou prezentovány v následujících tabulkách.

Strana 319

Věstník právních předpisů Zlínského kraje

V˘sledky měǐení kvality ovzdu‰í na vybran˘ch stanicích (ug.m–3) v roce 2002

Částka 3/2005

V˘sledky měǐení kvality ovzdu‰í na vybran˘ch stanicích (ng.m–3) v roce 2002

Částka 3/2005

V˘sledky měǐení kvality ovzdu‰í na vybran˘ch stanicích (ng.m–3) v roce 2002

Věstník právních předpisů Zlínského kraje

V˘sledky měǐení kvality ovzdu‰í na vybran˘ch stanicích (ng.m–3) v roce 2002

V˘sledky měǐení kvality ovzdu‰í na vybran˘ch stanicích (mg.m–3) v roce 2002

Strana 320

Zdroj: ČHMÚ

4.1.2 Vyhodnocení naměǐen˘ch hodnot ve vztahu k limitním hodnotám

Oxid siǐičit˘ – Zatížení území oxidem siřičitým ve Zlínském kraji reprezentují lépe stanice s dlouhodobým mě- řením. Tento polutant je měřen na 15 stanicích, 10 manuálních (údaje 24-hodinových koncentrací – denní průměrná koncentrace), 5 stanic automatického monitoringu (údaje průměrné 1 hodinové koncentrace). Zatížení území v roce 2002 se pohybovalo v ročním průměru od 2,1 mg.m–3 do 17,0 mg.m–3 (stanice Zlín-Malenovice). Průměrné 24-hodino- vé koncentrace se pohybovaly v rozmezí 5,0 mg.m–3 – 108,0 mg.m–3 (stanice Vsetín-hvězdárna). U 1-hodinových kon- centrací se hodnoty pohybovaly v rozmezí 96,0 – 166,1 mg.m–3 (stanice Zubří). K překročení ročního imisního limitu nedošlo na žádné z 15 stanic. V případě průměrných 24-hodinových koncentracích a 1-hodinových koncentrací je si- tuace obdobná.

Suspendované částice frakce PM10 – Tato škodlivina je měřena pouze na 2 lokalitách Zlínského kraje na stani- cích automatického imisního monitoringu. Manuální stanice totiž měří celkový prašný aerosol, který nemá stanoven platný imisní limit. Průměrné roční koncentrace byly na úrovni 25,0 – 36,0 mg.m–3, imisní limit nebyl překročen. Sta- nice Zubří však dosáhla 90 % této hodnoty. Jiná situace se objevuje u průměrných 24-hodinových koncentrací. Zde je hladina 68,2 – 402,1 mg.m–3, maximální hodnoty bylo dosaženo na stanici Zubří. Překročení se vyskytlo v 61 přípa- dech, na stanici dochází i k překročení platného imisního limitu s mezí tolerance a to v 27 případech. Stanice Štítná nad Vláří imisní limit překročila 3krát v roce.

Oxid dusičit˘ – Tato škodlivina je měřena pouze ve 2 lokalitách Zlínského kraje. Platný imisní limit je stanoven jako roční aritmetický průměr a 1-hodinový aritmetický průměr. Roční průměr se pohyboval v rozmezí 10,0–15,0 mg.m–3, 1-hodinová koncentrace pak 70,1 – 86,0 mg.m–3.K žádnému překročení limitů v roce 2002 na těchto stanicích ne- došlo.

Olovo – Měření provádějí dvě stanice Hygienické služby v 6 lokalitách. Platný imisní limit je stanoven pouze pro roční aritmetický průměr (platí pro všechny těžké kovy). Koncentrační hladina je 0,014 – 0,026 mg.m–3. Jedná se o hod- noty o řád nižší než je stanoveno Nařízením vlády č. 350/2002 Sb. Procentuálně se jedná o rozmezí 2,8 – 5,2 %.

Hadmium – Měření provádějí dvě stanice Hygienické služby v 6 lokalitách. Platný imisní limit je stanoven pro roční aritmetický průměr. Koncentrační hladina je 1,0 ng.m–3 (20 % imisního limitu).

Arsen – Měření provádějí dvě stanice Hygienické služby v 6 lokalitách. V ročním aritmetickém průměru se po- hybuje na úrovni 1,4 – 2,1 ng.m–3. Ve vztahu k limitu jde o rozmezí 18,3–35,0 %.

Nikl – Měření provádějí dvě stanice Hygienické služby v 6 lokalitách. Koncentrační hladina u niklu se v ročním aritmetickém průměru pohybuje na úrovni 11,0 – 56,0 ng.m–3. Ve vztahu k limitu jde o rozmezí 55–280 %. K překro- čení imisního limitu došlo u čtyř stanic, jedna stanice dosahuje 90 %, jedna 55 %. Při použití limitu a meze tolerance vychází hodnocení území ve vztahu k překročení v rozmezí 30,6 – 155,6 %. Při použití meze tolerance dochází k pře- kročení na dvou stanicích. Vyhodnocení na jednotlivých měřících stanicích ukazuje následující tabulka.

Pǐekročení imisního limitu niklu + imisního limitu s mezí tolerance

Ozón – Koncentrace přízemního ozónu byla dlouhodobě měřena pouze stanicí Štítná n. Vláří 600 m n. m. Vý- sledky měření nelze bez korekcí interpretovat pro území celého kraje. Od 1. 1. 2004 je v provozu další stanice ve Zlí- ně, v areálu přečerpávací stanice vody pod sídlištěm Jižní Svahy. Výsledky měření obou stanic poskytnou transpa- rentnější údaje o plošném imisním zatížení území.

4.1.3 Modelové hodnocení kvality ovzdu‰í V˘chozí data pro modelování

Podkladem pro modelování znečištění ovzduší jsou především data z databáze REZZO (Registr emisí zdrojů znečišíování ovzduší). Zejména registr zvláště velkých a velkých zdrojů REZZO 1 (ČHMÚ 2001), REZZO 2 (ČHMÚ 2001 a dopočet ze spotřeby plynných paliv za rok 2002 – JMP a. s., SMP a. s.). Databáze malých zdrojů REZZO 3 (obecní úřady obcí s rozšířenou působností – evidence poplatků za znečišíování ovzduší 2002, JMP a. s., SMP a. s. – fakturované dodávky zemního plynu 2002, 2003).

Lokální topeniště – domácnosti – bilance emisí těchto malých zdrojů je provedena z údajů o způsobu vytápění domácností (sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2001 a dopočet dle spotřeby fosilních paliv od dodavatelů za rok 2002).

Databáze mobilních zdrojů znečištění REZZO 4 (Stabilizace a postupné snižování zátěže životního prostředí z dopravy v České republice – Centrum dopravního výzkumu 1996 – 2001 – pouze emise vzniklé přímo při provozu do- pravních prostředků, nezahrnuje emise z výroby elektrické energie spotřebované elektrickými vozidly ani emise z mo- torů ne-dopravních strojů a prostředků, používaných např. v zemědělství, stavebnictví, armádě nebo domácnostech).

V˘počet koncentrací zneči‰ťujících látek v ovzdu‰í

Výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišíujících látek a doby překročení zvolených hra- ničních koncentrací byl proveden podle metodiky „SYMOS 97“.

Celý kraj byl pokryt sítí referenčních bodů. Základní síí pro volný terén pracovala s krokem 500 ¥ 500 m. Tato čtvercová síí byla zahušíována kolem liniových zdrojů s krokem 200 ¥ 200 m a v městských aglomeracích s krokem 100 ¥ 100 m. Tímto způsobem byla získána síí 39 050 referenčních bodů, do kterých pak probíhal modelový výpočet imisní zátěže od jednotlivých kategorií emisních zdrojů. Výpočet byl zpracován pro všechny znečišíující látky, které jsou imisně sledované, vyjma amoniaku, troposferického ozonu a prašného spadu.

SO2, PM10 – maximální hodinové, průměrné denní, průměrné roční koncentrace, NO2 – průměrné roční koncentrace, maximální hodinové koncentrace,

CO – maximální denní 8hodinový klouzavý průměr, ostatní škodliviny – průměrná roční koncentrace.

4.1.4 V˘sledky rozptylové studie Zlínského kraje

Nejproblémovější na území Zlínského kraje je škodlivina SO2. Imisní hodnota pro aritmetický průměr za ka- lendářní rok s mezí tolerance, která je stanovena v nařízení vlády č. 350/2002 Sb. a jejíž hodnota je 440 mg.m–3, nebyla v žádném referenčním bodě překročena. Vypočtené hodnoty pro škodlivinu SO2 se pohybují pod úrovní platných imisních limitů a to na úrovni do 10 mg/m3. Pouze referenční bod 14 106 (Bystřice pod Hostýnem) dosahoval hodno- ty 11,06 mg/m3. Což je hodnota stále pod úrovní imisního limitu pro ekosystémy 20 mg/m3.V případě maximálních ho- dinových koncentrací je situace horší. Celkem u 16 bodů ve třech lokalitách je překročen platný imisní limit 350 mg/m3. Jedná se o lokality jižně od Zlína a Otrokovic (viz grafické přílohy), dále pak Bystřice pod Hostýnem a Valašské Me- ziříčí. Na 7 referenčních bodech byla překročena nejen hodnota imisního limitu, ale také hodnota imisního limitu zvý- šená o mez tolerance (90 mg/m3). Obdobná situace je i u průměrných denních koncentrací. Opět v těchto třech loka- litách dochází k překračování platného imisního limitu 125 mg/m3,a také aktuální meze tolerance (u 216 referenčních bodů). Tento údaj se vztahuje na území o rozloze 21,9 km2 a postihuje cca 3 312 obyvatel (1,36 % obyvatel kraje). U některých jednotlivých referenčních bodů mimo tyto lokality dochází taktéž dle modelu k překračování platných

imisních limitů pro SO2, ale tyto koncentrace se pohybují na úrovni do 135 mg/m3 tudíž lze říci, že se spíše jedná o chy- bu modelu.

Pro škodlivinu PM10 je situace obdobná jako u škodliviny SO2. Průměrné roční koncentrace se pohybují na úrov- ni do 5 mg/m3. Na 21 referenčních bodech dochází však k překračování průměrné 24hodinové koncentrace – platný imis- ní limit je 50 mg/m3. Asi nejproblematičtější situace je ve Vsetíně, kde je více než dvojnásobně překročen imisní limit (nejvyšší vypočtené koncentrace jsou 162 mg/m3 a 104 mg/m3). Tento údaj se vztahuje na území o rozloze 2,1 km2 a po- stihuje cca 317 obyvatel. Pro maximální krátkodobé koncentrace prachu není stanovený platný imisní limit.

Problematická situace je také u škodliviny benzen. Pro tuto škodlivinu je stanoven platný imisní limit 5 mg/m3. Z modelových výsledků vyplývá, že v lokalitě Valašské Meziříčí je platný imisní limit překračován. Dominantním zne- čišíovatelem v lokalitě je DEZA a. s. Valašské Meziříčí (14 t/rok benzenu). Nejvyšší vypočtené koncentrace pro tuto škodlivinu se pohybují na úrovni 7,9 mg/m3. Ovšem i ve Zlíně a Uherském Hradišti dosahují vypočtené koncentrace cca 50 % platného imisního limitu.

Co se týče škodliviny benzo-a-pyren, jsou na území Zlínského kraje pouze tři významné lokality (Valašské Meziří- čí – nejvyšší vypočtené koncentrace se pohybují na úrovni 2,58 ng/m3, dále pak v lokalitách Zádveřice a Hulín – nejvyš- ší vypočtené průměrné roční koncentrace se pohybují na úrovni 1 ng/m3). Na imisní zátěži touto škodlivinou se významně podílí pouze 5 zdrojů. DEZA a. s. Valašské Meziříčí, Obalovna Alpine, Valašské Meziříčí a České a Moravské obalovny, provoz Valašské Meziříčí, Zádveřice a Hulín. Cílový imisní limit je stanoven na úrovni 1 ng/m3 s platností od roku 2010.

Oxid dusičit˘ – Dle současné legislativy je sledována hladina koncentrací oxidu dusičitého, nikoliv oxidy dusíku jako celek. Největším přispěvatelem k imisní zátěži touto škodlivinou je automobilová doprava a malé spalovací zdroje. Zejména komunikace Otrokovice – Zlín a Otrokovice – Uherské Hradiště s imisním příspěvkem malých zdrojů jsou nejzatíženější v kraji. Modelovými výpočty nebylo zjištěno na žádném z referenčních bodů překračování ročního aritmetického průměru s mezí tolerance, ani hodinového. Nejvyšší vypočtené hodinové koncentrace pro škodlivinu NO2 dosahují hodnot do 100 mg/m3, což je cca na úrovni 50 % platného imisního limitu. Takto vypočtené koncentrace odpovídají i hodnotám skutečných imisních měření. Oxidy dusíku přestaly být z hlediska krátkodobých koncentrací problémem přechodem z hodnocení NOx na NO2.Z hlediska průměrných ročních koncentrací tomu tak není. Nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace pro škodlivinu NO2 se pohybují na úrovni do 15 mg/m3 ve Zlí- ně a v Uherském Hradišti. Z výsledků měření automatického imisního monitoringu vyplývá, že průměrné roční kon- centrace bývají vyšší než koncentrace vypočtené imisním modelem. Přesto lze konstatovat, že imisní limit pro prů- měrné roční koncentrace NO2 na území Zlínského kraje překračován není.

CO – oxid uhelnat˘ – modelové výpočty neprokázaly překročení imisních limitů průměrné roční koncentrace na žádném z referenčních bodů.

Olovo – z modelových výpočtů vyplývá, že ve Zlínském kraji bylo na 181 referenčních bodech překročen imis- ní limit průměrné roční koncentrace i imisní limit s mezí tolerance. To představuje zasažení 18,1 km2 území, na němž žije cca 2 733 obyvatel (0,5 % obyvatel kraje).

Hadmium – modelové výpočty neprokázaly překročení imisních limitů průměrné roční koncentrace na žádném z referenčních bodů (5 ng.m–3), nejvyšší vypočtená hodnota dosáhla max. 10 % imisního limitu.

Arsen – modelové výpočty neprokázaly překračování imisních limitů průměrné roční koncentrace na žádném z referenčních bodů (6 ng.m–3), nejvyšší vypočtená hodnota dosáhla max. 4,4 % imisního limitu.

Nikl – modelové výpočty neprokázaly překročení imisních limitů průměrné roční koncentrace na žádném z re- ferenčních bodů (20 ng.m–3), nejvyšší vypočtená hodnota dosáhla max. 1,6 % imisního limitu.

Rtuť – modelové výpočty neprokázaly překročení imisních limitů průměrné roční koncentrace na žádném z re- ferenčních bodů (50 ng.m–3), nejvyšší vypočtená hodnota nepřesáhla 1 % imisního limitu.

X. XXXXX ZNEǦI·TĚNÍ – PROBLÉMOVÉ ·HODLIVINY

F.1 Oxid siǐičit˘

Největ‰í emitenti SO2, Zlínsk˘ kraj, 2001

U emisí oxidu siřičitého jsou hlavními skupinami znečišíovatelů skupina zdrojů REZZO 1 (73,94 %) a REZZO 3, zejména lokální topeniště (19,94 %).

F.2 Suspendované částice prachu PM10

F.2.1 V˘čet hlavních stacionárních zdrojÛ emisí prachu

V následující tabulce uvádíme největší emitenty v kategorii REZZO 1. Patří mezi ně opět zejména zdroje z ka- tegorie zvláště velkých spalovacích zdrojů. Nicméně jejich příspěvek k celkovým emisím prachových částic na území kraje je v porovnání s emisemi prachových částic z nízko-emitujících zdrojů REZZO 3 nízký. Územní analýza přís- pěvků zdrojů ke koncentracím znečištění prachovými částicemi v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO)

– zjistila, že příspěvek zdroje ve Slévárně Vsetín k místnímu znečištění prachovými částicemi na území Vsetína je vý- znamný a je uveden v následující kapitole původců znečištění v OZKO.

Největ‰í individuální emitenti prachov˘ch částic v kategorii REZZO 1, Zlínsk˘ kraj, 2001

Zdroj: ČHMÚ, ENVIROS

U emisí tuhých znečišíujících látek jsou hlavními původci primární prašnosti skupina zdrojů REZZO 3 (79,59 %) a REZZO 4 (10,11 %). Zdrojem prachových částic v kategorii zdrojů REZZO 3 jsou zejména lokální topeniště oby- vatel (spalování tuhých uhelných paliv a dřeva v roštových topeništích). Podíl velkých stacionárních zdrojů znečiště- ní poklesl z 39,92 % v roce 1994 na 6,01 % v roce 2001.

F.3 Nikl

F.3.1 Hlavní stacionární zdroje emisí niklu

Emise niklu od největ‰ích emitentÛ Zlínského kraje

Zdroj: ČHMÚ, ENVIROS

Hlavními zdroji znečištění jsou zdroje REZZO 1 (68,14 %), REZZO 3 (30 %)a zdroje REZZO 2 (2 %). Zdroj: ČHMÚ

F.4 Benzen

F.4.1 V˘čet hlavních zdrojÛ emisí benzenu Emise benzenu 2001, REZZO 1

Zdroj: ČHMÚ – REZZO 2001

Vybraní znečišíovatelé ze skupiny zdrojů REZZO 1 se na emisích benzenu z kategorie zdrojů REZZO 1 podí- lejí 70,2 % a na emisích benzenu ve Zlínském kraji celkem 34,2 % (emise benzenu ze stacionárních zdrojů znečiště- ní celkem dosáhly za rok 2001 ve Zlínském kraji 163 t). Kromě zdrojů REZZO 1 se významným způsobem podílejí na emisích benzenu také zdroje REZZO 2, zejména zdroje spalující dřevní odpad z výroby, které v souhrnu převyšu- jí emise z velkých zdrojů znečištění. Vybrané zdroje, uvedené v tabulce, emitují 70,2 % emisí benzenu ze skupiny REZZO 2 a 43 % emisí benzenu ze stacionárních zdrojů znečištění celkem.

Emise benzenu 2001, kategorie zdrojÛ REZZO 2, hlavní emitenti

X.X Xxxxx(a)pyren

F.F.1 V˘čet hlavních zdrojÛ emisí benzo(a) pyrenu (BaP) V˘čet zdrojÛ zneči‰tění u emisí B(a)P, Zlínsk˘ kraj, 2001

Zdroj: ČHMÚ

Nadlimitní zátěž území imisemi BaP je způsobena emisemi podniku DEZA, a. s. Valašské Meziříčí (stávající technologie zpracování dehtu).

F.6 Oxidy dusíku

F.6.1 Hlavní stacionární zdroje emisí oxidÛ dusíku Největ‰í emitenti NOx, Zlínsk˘ kraj, 2001

F.6.2 Emise NOx v dopravě

Emisní vydatnost jednotlivých komunikací Zlínského kraje koresponduje s kartogramem zatížení jednotlivých silničních úseků. Mapa byla vytvořena pro potřeby rozptylové studie.

Doprava, emise NOx na komunikacích Zlínského kraje, 2001

Emise pro ‰kodlivinu NOx na jednotliv˘ch komunikacích [g/m] NOx

0,000000 – 0,000042

0,000043 – 0,000083

0,000084 – 0,000155

0,000156 – 0,000268

0,000269 – 0,000446

Zdroj: CDV Brno, ČHMÚ, Xxx. Xxxxx Xxxxx

Při vyhodnocení podílu jednotlivých druhů dopravy na emisích NOx je zřetelný vysoký podíl nákladní automo- bilové dopravy (42 %), individuální osobní dopravy (25 %) a motorové trakce železniční dopravy (7 %).

F.7 Amoniak

F.7.1 Hlavní zdroje emisí amoniaku ve Zlínském kraji

V kraji došlo od roku 1999 k poklesu emisí amoniaku o 0,133 kt. Tento pokles však zatím nebyl způsoben vyu- žíváním lepších chovatelských technologií a lepší manipulací s organickým odpadem, ale zejména celkovým pokle- sem chovaných zvířat. Cílová hodnota emisí amoniaku (rok 2010) představuje cca 4 kt a dle statistik nedosahují emi- se amoniaku hodnot emisního stropu.

Zemědělské provozy ve Zlínském kraji

F.8 Lokalizace stacionárních zdrojÛ zneči‰tění

F.8.1 Zdroje kategorie REZZO 1 (zvlá‰tě velké a velké zdroje zneči‰ťování ovzdu‰í)

Na území kraje bylo v roce 2001 lokalizováno 104 zdrojÛ REZZO 1 – z toho 19 zdrojů centrálního zásobování teplem (CZT), z nichž bylo distribuováno teplo prostřednictvím autorizovaných distributorů. Devět zdrojů spadá do kategorie stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů.

Umístění a pǐíkon zdrojÛ REZZO 1, Zlínsk˘ kraj, rok 2001

Celkový instalovaný tepelný výkon všech zdrojů REZZO 1 byl 2 326,886 MW, celková spotřeba tepla v palivu pro spalovací účely 18 340 585,471 GJ. Převažujícím palivem jsou tuhá paliva (cca 55 %), následují kapalná (36 %) a plynná (9 %).

F.8.2 Zdroje kategorie REZZO 2 – stǐední zdroje zneči‰tění ovzdu‰í

V kraji bylo v roce 2001 lokalizováno 1 F82 zdrojÛ REZZO 2 – z toho 32 zdrojů CZT, z nichž bylo distribuováno teplo prostřednictvím autorizovaných distributorů. Celkový instalovaný tepelný výkon všech zdrojů byl 854,291 MW.1)

Umístění zdrojÛ REZZO 2 v členění dle druhu paliva, Zlínsk˘ kraj, 2001

Celková spotřeba tepla v palivu činí 3 525 428,4 GJ. Převažujícím palivem jsou plynná paliva (cca 73 %), násle- dují tuhá (25 %) a kapalná (2 %). Z celkové spotřeby paliv pro spalovací účely činila spotřeba ve zdrojích vyrábějí- cích teplo pro CZT cca 10,5 %.

F.9 Hodnocení dálkového transportu ‰kodlivin

Znečišíující látky, emitované do atmosféry, jsou transportovány převládajícím prouděním a promíchávány tur- bulentními víry v celém rozsahu vrstvy směšování. Během transportu současně probíhají jejich chemické transfor- mace. Může se jednat o složitý komplex chemických reakcí, zejména v případě fotochemických sloučenin.

F.9.1 Vyhodnocení vlivu vzdálen˘ch zdrojÛ a transport ‰kodlivin z okolních státÛ

Přenos škodlivin přes hranice kraje i státu můžeme charakterizovat několika skutečnostmi:

1) Údaj z REZZO 2.

1. Snížení přenosu škodlivin přes hranice kraje, projevující se formou suché i mokré depozice nelze regulovat žád- ným nástrojem z úrovně krajského úřadu.

2. Transfer těchto látek je pod vlivem

1.1. globálním

1.2. regionálním

1.3. lokálním (v poslední fázi před dopadem je ovlivněn místní orografií terénu, která deformuje proudění – např. lokalita Val. Meziříčí je charakterizována dvěmi dominantními směry proudění: složkou severní 14,34 % a převládajícím jižním prouděním 30,31 %).

3. V tabulce je příspěvek veškerých stacionárních zdrojů ČR pro SO2 a příspěvek z významných zdrojů sousedních států. V případě modelování NO2 jsou na území ČR modelovány veškeré stacionární zdroje velké, střední i ma- lé společně s dopravou.

4. Zdroje znečišíování Zlínského kraje způsobují reexport škodlivých látek produkovaných na území Zlínského kraje na sousední kraje i státy.

5. Přenos přes hranice kraje i států probíhá tak, že příspěvky z jednotlivých zdrojů tvoří na území „plošný impakt“, který lze stanovit jako „pozadí kraje“ a jeho hodnotu lze definovat měřícími stanicemi, které jsou lokalizovány v území pokud možno co nejméně ovlivněném lokálními zdroji a měřícími rezidenční znečištění v území kraje.

Vyhodnocení podílu SO2 – Lokalita: Zlín

Zdroj: ČHMÚ, výpočet byl proveden na základě hmotnostních koncentrací oxidu siřičitého pro rok 2001.

Vyhodnocení podílu SO2 – Lokalita: Vsetín

Zdroj: ČHMÚ

Vyhodnocení podílÛ NO2 – Lokalita: Zlín

Pozn.: Výpočet byl proveden na základě hmotnostních koncentrací oxidu dusičitého pro rok 2001.

Vyhodnocení podílu NO2 – Lokalita: Vsetín

Zdroj: ČHMÚ

6. ANALÝZA SITUACE VEDOUCÍ HE ZHOR·ENÍ HVALITY OVZDU·Í

6.1 Zneči‰tění imisemi SO2

Území zasažené zvýšenými koncentracemi SO2 je lokalizováno jižně od Zlína, v okolí Val. Meziříčí, v Bystřici pod Hostýnem (prokázáno i ambulantními měřeními ČHMÚ) a ve městě Vsetín. Podíly jednotlivých kategorií zdro- jů na znečištění ovzduší byly modelovým hodnocením a analýzou vrstev příspěvků znečištění zjištěny následovně:

Podíly zdrojÛ zneči‰tění na koncentraci SO2 v ovzdu‰í, údaje z roku 2001

Lokality lze rozdělit do dvou typů. Na lokality, kde překročení imisního limitu je dílem jednoho zdroje (nebo ty- pu zdroje) a lokality, kde se na překročení imisního zatížení podílí více zdrojů. Např. v Březnici byla pro škodlivinu SO2 v roce 2001 jednoznačně největším původcem Moravská teplárna a. s. (vzhledem k morfologii terénu) a dále spa- lování tuhých uhelných paliv v obci, která není plynofikována. Data použitá pro rozptylovou studii Zlínského kraje vycházela z dostupných údajů v REZZO za rok 2001. V tomto roce nebyl ještě v provozu druhý fluidní kotel v Mo- ravských Teplárnách, a. s., jehož instalací došlo k výraznému snížení emisí SO2. Po naběhnutí obou fluidních kotlů se situace výrazně změnila. Nejvyšší vypočtené koncentrace se snížily na úroveň 160 mg/m3 a výskyt koncentrací přes imisní limit klesl na četnost 2¥ za rok. To znamená, že z hlediska imisní legislativy pro tuto škodlivinu se Moravská teplárna dostala na hranici dodržování platné imisní legislativy. Obdobná situace platí i pro maximální krátkodobé koncentrace. Zde byly nejvyšší vypočtené koncentrace nadlimitní, a po instalaci fluidních kotlů jsou maximální hodi- nové koncentrace na hranici platného imisního limitu.

6.2 Úroveň zneči‰tění prachem – PM10

Vsetín je prvním místem, kde bude třeba řešit imisní situaci komplexně a ne pouze opatřeními na jednom zdro- ji. Z rozptylové studie vyplývá, že největší podíl na imisní zátěži mají velké zdroje a malé zdroje. Konkrétně pak Slé- várna Vsetín s. r. o. a spalování fosilních paliv v malých zdrojích emisí. Z rozptylové studie vyplývá, že průměrné den- ní koncentrace PM 10 se pohybují na úrovni 160 mg/m3 s výskytem nadlimitních koncentrací cca 17 dnů v roce. Přičemž nejvyšší maxima způsobuje provoz slévárny, ale naopak největší četnost překročení imisního limitu vykazu- jí malé zdroje znečišíování ovzduší především spalování fosilních paliv (včetně dřeva) v době špatných imisních pod- mínek.

Podíly kategorií zdrojÛ zneči‰ťování na zneči‰tění prachov˘mi částicemi ve vybran˘ch referenčních bodech, Zlínsk˘ kraj, 2001

Zdroj: Rozptylová studie Zlínského kraje, Xxx. Xxxxx

V roce 2001 se na území města Vsetín nacházelo 721 bytů, vytápěných tuhými palivy, z toho 248 dřevem a 473 uhlím (dle výsledků sčítání lidí, bytů a domů). Navrhovaná opatření se budou tedy dotýkat:

∑ lokálních topeniší,

∑ Slévárny Vsetín,

∑ dopravy.

U opatření na zdrojích REZZO 3 lze konstatovat, že všechny výduchy mají relativně podobnou výšku komína, ozdravné opatření snížením emisí na výduchu se tedy projeví ve změně imisní zátěže stejně u jakéhokoliv zdroje. Dle mo- delových pokusů je třeba ve Vsetíně snížit emisní zátěž celkově cca o 35 % oproti stávajícímu stavu. Potom i imisní zátěž klesne na úroveň platných imisních limitů a to z četností překročení imisního limitu nižší než 3¥ za rok. Tento pokles je dosažitelný např. další plynofikací, ke které docházelo od roku 2001 nejen ve Vsetíně, ale i v dalších obcích Vsetínska, kte- ré jsou Přílohou č. 11 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb. označeny jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a kde jsou pro prachové částice PM10 překračovány nejen imisní limity, ale také aktuální úrovně meze tolerance.

6.3 Zatížení imisemi Benzo a pyrenu

Zjištění rozptylové studie Zlínského kraje ukazují nadlimitní zátěž území imisemi PaH BaP, způsobenou ze- jména podnikem DEZA, a. s. Valašské Meziříčí (stávající technologie zpracování dehtu).

Podíl jednotliv˘ch kategorií zdrojÛ na zneči‰tění imisemi BaP ve vybraném referenčním bodě

Zdroj: Rozptylová studie Zlínského kraje, Xxx. Xxxxx

Z rozptylové studie vyplývá, že průměrné roční koncentrace BaP v lokalitě se pohybují na úrovni cca 2,6 ng/m3, což činí cca 260 % imisního limitu. Na tomto imisním zatížení se nejvíce podílí společnost DEZA, a. s. Valašské Meziří- čí a neplynofikované části města Valašské Meziříčí, kde se spalují tuhá paliva v lokálních topeništích. Proto se navrhuje, obdobně jako ve Vsetíně, zpracovat projekt, po jehož realizaci by došlo ke snížení imisního zatížení BaP ve Valašském Meziříčí a jeho blízkém okolí. Projekt by v podstatě měl řešit plynofikaci neplynofikovaných částí města a snížení emi- sí v rámci DEZY. Finanční rámec řešení představuje cca 200 000 000 Kč, problém je řešitelný do roku 2010.

6.4 Zatížení imisemi benzenu

Výsledky rozptylové studie vykazují překročení imisního limitu na 17 referenčních bodech v okolí Valašského Meziříčí a v okolí obaloven Alpine, České a Moravské obalovny, ohroženy jsou dále lokality Zlín a Uherské Hradiš- tě, kde byly zjištěny modelem koncentrace na úrovni cca 70 % imisního limitu.

Podíl kategorií zdrojÛ na zneči‰tění benzenem ve vybran˘ch referenčních bodech, rok 2001

Zdroj: Rozptylová studie Zlínského kraje, Xxx. Xxxxx

6.F Zv˘‰ené koncentrace NO2

Nejvyšší vypočtené hodinové koncentrace pro škodlivinu NO2 dosahují hodnot řádově do 100 mg/m3, což je na úrovni cca 50 % platného imisního limitu, ale z hlediska průměrných ročních koncentrací situace už tak příznivá ne- ní. Nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace pro škodlivinu NO2 se pohybují na úrovni do 15 mg/m3 v městě Zlíně a v Uherském Hradišti. Z výsledků měření automatického imisního monitoringu vyplývá, že průměrné roční koncentrace bývají vyšší než koncentrace vypočtené imisním modelem. Jsou způsobeny zejména automobilovou do- pravou v předmětných lokalitách. Jediným řešením je zlepšení dopravní infrastruktury kraje zakotvené v Generelu dopravy Zlínského kraje.

7. OPAT¤ENÍ HE ZLEP·ENÍ HVALITY OVZDU·Í

7.1 Stávající a již pǐijatá opatǐení

7.1.1 Zpǐísnění emisních limitÛ a jeho pǐínosy

Plnění emisních limitů je kontrolováno a jejich dodržování je zajišíováno v souladu s platnou legislativou. Pře- sto je proveden výpočet průměrných ročních emisních koncentrací na rozhodujících zdrojích a výsledné hodnoty (roční měrná emise) jsou konfrontovány s platnými i budoucími emisními limity.

Vývoj emisí od roku 1995 dokumentuje do značné míry vliv zavedení emisních limitů na množství emisí. Emis- ní limity vyplývající z nařízení vlády č. 352, č. 353, č. 354/2002 Sb. a vyhlášek MŽP č. 355/2002 Sb. a č. 356/2002 Sb. od- povídají v podstatě emisním limitům ze zákona č. 309/1991 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek. (Jedinou změnou je sčí- tání příkonu u zdrojů s celkovým instalovaným příkonem nad 50 MW a tím zpřísnění emisních limitů pro SO2.) Na vývoji emisí po roce 1999 je zřejmé (všechna zařízení musela podle zákona č. 309/1991 Sb. splnit emisní limity do

31. 12. 1998) že v budoucnosti nebylo možné očekávat snížení emisí vlivem aplikace emisních limitů. Kromě zpřísně- ní emisních limitů se na vývoji tvorby emisí projevuje i vliv poklesu výroby po roce 1990.

7.1.2 Změna palivové základny

V 90-tých letech došlo s rozvojem plynárenských sítí k výrazné plynofikaci malých, středních i velkých zdrojů pro výrobu tepla a kotelen v objektech terciárního sektoru a v návaznosti na podporu využití biomasy v soustavách CZT vznikají malé soustavy na biomasu v obcích Hostětín, Roštín a Valašská Bystřice. Biomasa pro výrobu tepla (a elektřiny) je využívána i v dalších soustavách, např. Slavičíně a Brumově-Bylnici.

7.1.3 Technologické inovace ve zdrojích a sítích soustav CZT

Technologické inovace probíhají ve všech soustavách CZT a v průmyslových zdrojích. Výraznou změnu v emi- sích znečišíujících látek přinesly např. investice do zdroje tepla ve Zlíně provozovaném společností Moravské Tep- lárny, a. s. V současnosti jsou základem teplárny dva moderní teplárenské bloky s parními kotli s fluidní spalovací technologií tuhého paliva a odběrovými teplárenskými turbinami. První blok s odběrovou protitlakovou turbinou 25 MW byl uveden do provozu v roce 1996 a druhý blok s odběrovou kondenzační turbinou 30 MW byl uveden do provozu v roce 2001. Do roku 2010 se očekává modernizace primárních tepelných sítí z teplárny k odběratelům. Pro- vedené technologické inovace přinesly výrazné snížení všech emitovaných znečišíujících látek. Vzhledem k tomu, že modelové hodnocení kvality ovzduší bylo provedeno na základě údajů z roku 2001, byla provedena citlivostní analý- za na změnu technologie a snížení emisí po roce 2002.

7.2 Dosažené v˘sledky a hodnocení účinnosti opatǐení

Pozitivní dopad zmíněných opatření dokumentuje jednak vývoj v emisích, ale také pokles naměřených hodnot koncentrací znečišíujících látek ve stávající síti stanic.

V˘voj v emisích ‰kodlivin, Zlínsk˘ kraj celkem

Zdroj: ČHMÚ, ENVIROS

7.3 Nově navrhovaná opatǐení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í

V rámci implementace programu budou využívány následující normativní nástroje / opatření, které jsou v úpl- né či částečné kompetenci orgánů kraje:

∑ Územní plánování a územní rozhodování (zdroje REZZO 1, koridory veřejně prospěšných staveb, vymezení

ploch pro výrobu nadmístního významu, apod. – vliv na infrastrukturu dopravní i energetickou).

∑ Povolení k umisíování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišíování ovzduší (REZZO 1 a 2).

∑ Povolení staveb velkých a středních zdrojů znečišíování ovzduší (REZZO 1 a 2).

∑ Integrované povolení k výstavbě zvláště velkého zdroje znečišíování ovzduší.

∑ Povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišíování ovzduší do zkušebního i trvalého provozu.

∑ Povolení k záměrům na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních

zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Povolení k záměrům na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a střed- ních zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Integrované povolení k stávajícímu zvláště velkému zdroji znečišíování ovzduší.

∑ Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Povinnost volit při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících zvláště velkých zdrojů znečišíování ovzduší nej-

lepší dostupné techniky.

∑ Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změ- nách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výro- by tepla a energie.

∑ Možnost aplikace plánu snížení emisí (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků, z nichž emise vzni- kají) namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limi-

tů u vybraných zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Stanovení látek, pro které jsou u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů uplatněny obecné emisní limity.

∑ Povolení k vydání a změnám provozního řádu zvláště velkých a velkých zdrojů.

∑ Povolení ke spalování nebo spoluspalování odpadů.

∑ Zákaz spalovaní určitých druhů paliv v malých zdrojích znečišíování ovzduší.

∑ Možnost omezit spalování rostlinných materiálů.

∑ Částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst či obcí.

∑ Zavedení zón snížené rychlosti v městech a obcích.

∑ Zavedení environmentálních zón v městech a obcích.

∑ Operativní kontrola emisních parametrů vozidel.

∑ Územní energetická koncepce.

∑ Energetický audit.

Pro naplňování opatření může v rámci samostatné působnosti Zlínský kraj využívat následující druhy nástrojů a opatření, které jsou v úplné či částečné kompetenci orgánů kraje (případně obcí):

Ekonomické:

∑ Poplatky za znečišíování ovzduší.

∑ Investice do energetické infrastruktury.

∑ Investice do úspor energie.

∑ Finanční podpory provozovatelům zdrojů znečišíování ovzduší.

∑ Možnost placeného vjezdu do určitých částí měst.

∑ Finanšní podporu systémů hromadné dopravy včetně obměny vozového parku.

∑ Podpora výstavby hromadných garáží.

∑ Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem (zemní plyn, bionafta, elektřina).

∑ Podpora dodatečných technických opatření u vozidel.

Organizační:

∑ Technicko-organizační opatření u plošných (nebodových) zdrojů s cílem omezit sekundární prašnost (včetně za- lesňování a zatravňování).

∑ Technicko-organizační opatření u malých zdrojů, které nejsou předmětem regulace prostřednictvím právních

předpisů (zejména zdroje emitující tuhé látky a těkavé organické látky).

1.1. Parkovací politika (regulace parkování, podpora systémů záchytných parkoviší).

1.2. Infrastrukturní opatření (obchvaty, okruhy, kolejová infrastruktura).

1.3. Optimalizace řízení dopravy.

1.4. Zvýšení kvality hromadné osobní dopravy.

1.5. Rozvoj integrované dopravy.

1.6. Snižování přepravní náročnosti území.

1.7. Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidněné ulice.

1.8. Podpora práce doma (teleworking).

1.9. Podpora všech forem elektronické komunikace.

Institucionální:

∑ Optimalizace a koordinace výkonu veřejné správy (koordinace rozhodování podle různých zákonů – zejména zákona o ochraně ovzduší, stavebního zákona, zákona o IPPC).

∑ Zajištění odpovídající odborné podpory výkonu veřejné správy.

Informační:

∑ Proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

∑ Zajištění úplných a spolehlivých informací pro rozhodování příslušných orgánů.

∑ Informování veřejnosti, výchova a osvěta.

∑ „Informační tlak“ na provozovatele zdrojů s cílem posilovat vzorce chování příznivé z hlediska ochrany ovzduší.

Ostatní:

∑ Dohody s provozovateli zdrojů nebo jejich organizacemi.

∑ Podpora užívání Ekologicky šetrných výrobků (které mohou mít vliv na emise).

∑ Podpora zavádění dobrovolných aktivit.

∑ Demonstrační projekty.

∑ Realizace opatření na minimalizaci sekundární prašnosti.

8. SCÉNÁ¤ NÁSTROJŮ A OPAT¤ENÍ HE ZLEP·ENÍ HVALITY OVZDU·Í

8.1 ZpÛsob v˘běru účinn˘ch nástrojÛ a opatǐení

Při výběru vhodných nástrojů do Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší je třeba přihlížet:

∑ k problémovým škodlivinám,

∑ k typu znečištění,

∑ ke skupinám nebo jednotlivým původcům znečištění,

∑ ke specifikám lokalit, ve kterých dochází ke znečištění ovzduší,

∑ k potřebám Zlínského kraje při naplňování Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje.

Cílovou skupinou látek jsou: SO2, NOx, benzo-a-pyren, benzen, prach.U znečištění niklem se domníváme, že je způsobeno přenosem z jiného kraje, což se při modelování potvrdilo. Snižování emisí VOC je spolu s ostatními pre- kurzory ozónu a v souladu s metodickým pokynem MŽP k vypracování Programu ke zlepšení kvality ovzduší, zahr- nuto v programu snižování emisí. V tomto programu jsme se zabývali pouze snížením emisí Benzo-a-pyren (BaP) v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Analýza znečištění v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší umožnila identifikovat hlavní původce znečiště- ní, neboli cílové skupiny Programu, kterými jsou:

∑ vybrané zvlá‰tě velké zdroje zneči‰ťování ovzdu‰í (prach, síra, BaP, benzen),

∑ malé zdroje zneči‰ťování (SO2, prach, BaP) a

∑ doprava (benzen, NOx).

Nástroje netechnického charakteru v předchozí kapitole, byly podrobeny analýze z hlediska přínosů ke zlepše- ní kvality ovzduší v případě cílových látek a cílových skupin znečišíovatelů.

Program a vybrané nástroje a opatření v něm jsou časově omezeny v závislosti na znečišíující látce, zařazené do Programu a na typu „problému“ – v případě SO2 je požadavek dosáhnout limitních koncentrací do konce roku 2005, u ostatních látek je tímto horizontem rok 2010.

8.2 Specifická opatǐení na podporu snížení imisní zátěže

8.2.1 Snížení emisí SO2 v Teplárně Otrokovice

Cílem opatření bude dosáhnout výpočtového emisního stropu v Teplárně Otrokovice. Nástrojem pro realizaci tohoto opatření je Plán snížení emisí u zdroje, který se stane jedním z podkladů při vydání integrovaného povolení a stanovení závazných podmínek provozu tohoto zvláště velkého zdroje znečištění. Opatření je třeba provádět v sou- ladu s požadavky mateřských směrnic k ochraně ovzduší – s přihlédnutím k vyvolaným nákladům a důsledkům pro provozovatele, a s vhodným načasováním.

8.2.2 Odprá‰ení kotelny Jasenice

Do roku 2010 se očekávají ve Vsetíně investice do tepelných sítí – výhledově jsou plánovány investice v rozsa- hu cca 49 mil. Kč do rekonstrukce tepelných sítí a do odprášení kotelny obj. 35 Jasenice (r. 2006). Přínosem investic je úspora v teple v rozsahu cca a 8 700 GJ a omezení emisí prachových částic. Odprášení kotelny Jasenice je význam- ným opatřením v oblasti, která je zatížena imisemi prachových částic a spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzdu- ší. Jedná se o nový zvláště velký spalovací zdroj, na který byly vydány závazné podmínky provozu, opatření ke sníže- ní prašnosti je jedním z nich.

8.2.3 Omezení emisí BaP v DEZA, a. s.

Do roku 2010 je třeba zabezpečit, omezení emisí PaH (BaP) z provozů stáčení dehtu v podniku DEZA, a. s. a zlepšení kvality ovzduší v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve Valašském Meziříčí. Obdobně je nezbytné zajis- tit snížení emisí benzenu a snížení emisí oxidu siřičitého v souladu s již vydaným integrovaným povolením k provozu zvláště velkého spalovacího zdroje v DEZA, a. s.

Dále se navrhuje obdobně jako ve Vsetíně zpracovat projekt, po jehož realizaci by došlo ke snížení imisního za- tížení BaP ve Valašském Meziříčí a jeho blízkém okolí. Projekt by měl řešit plynofikaci neplynofikovaných částí měs- ta a dále pak obsahovat řešení snížení emisí v rámci DEZY. Tento projekt výrazným způsobem sníží imisní zátěž v lokalitě a jeho realizací dojde i ke snížení imisní zátěže a dopadu škodlivin, které bezprostředně souvisejí se spalo- váním fosilních paliv (SO2, PM10, atd.) a s výrobou dehtu (ostatní polyaromáty, pachové látky atd.)

8.2.4 Opatǐení v infrastruktuǐe dopravy Zlínského kraje

Opatření v dopravě jsou nezbytná pro snížení zatížení ovzduší oxidy dusíku ve všech větších městech Zlínského kra- je. Nespadají bohužel do působnosti krajského úřadu, jsou však zanesena v Generelu dopravy Zlínského kraje a jejich re- alizace je buď v přípravě, schválena nebo před schválením. Zásadními opatřeními v oblasti dopravy obecně jsou:

∑ zvýšení plynulosti provozu na silničních komunikacích,

∑ odstranění průjezdu nákladních vozidel centry měst – budování obchvatů,

∑ zvýšení plynulosti provozu na stávajících komunikacích,

∑ částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst či obcí,

∑ zavedení zón snížené rychlosti ve městech a obcích.

Tyto záměry sleduje Generel dopravy Zlínského kraje (byl předložen ke schválení jako součást územně pláno- vacích podkladů pro ÚPN Zlínského kraje), který konkretizuje priority v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury ná- sledovně:

∑ Dokončení rozestavěných staveb (stoupací pruhy, severovýchodní obchvat Otrokovic v rámci výstavby silnice

R55, rozšíření silnice II/432 v úseku Hulín – Holešov).

∑ Urychlení výstavby dálnice D1 na území Zlínského kraje a navazující rychlostní silnice R55 s přednostní vý- stavbou jihovýchodního obchvatu Otrokovic.

∑ Urychlení příprav a zahájení postupné výstavby rychlostní silnice R49 (v první etapě řešit úsek Hulín–Fryšták

s připojením na silnici II/490 do Zlína).

∑ Připravované rozšíření stávající silnice I/49 v úseku Otrokovice – Malenovice.

∑ Urychlené zahájení stavby tahu silnic I/35 a I/57 v úseku Palačov – Valašské Meziříčí – Vsetín.

∑ Výstavba přeložky silnice I/35 v úseku Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm včetně případného obchva- tu Rožnova pod Radhoštěm.

∑ Výstavba obchvatu Vizovic a Lutoniny a stoupacích pruhů na silnici I/69.

∑ Odstraňování lokálních závad na současné silniční síti (I/57, I/49).

∑ Instalace ochranných dělících ostrůvků na stávající silnici I/55 v celé její délce na území kraje, na silnici I/49 v úseku Otrokovice – Zlín – Vizovice, na silnici II/490 v úseku Holešov – Fryšták – Zlín a na stávající silnici I/35 v úseku Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm.

Navrhovaná dálnice D1 Vyškov – Kroměříž – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou umožní napojení Zlínského kraje na dálniční síí České republiky a Evropy. Po jejím zprovoznění dojde k výraznému snížení dopravní zátěže na silnicích I/47 v úseku Vyškov – Hulín a I/55 v úseku Hulín – Přerov.

Navrhovaná silnice I. třídy R55 Hulín – Otrokovice – Uherské Hradiště – Hodonín – Břeclav – Výstavba silni- ce je zařazena v dokumentu Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR dle usnesení vlády č. 145/2001 a Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje z roku 2002. Rychlostní silnice umožní napojení západní části Zlínského kraje na dálniční síí. Po jejím zprovoznění dojde k výraznému zkvalitnění průjezdnosti územím ve směru sever–jih a ke zlep- šení dopravní situace na stávající silnici I/55 a II/497 odvedením části zátěže.

Navrhovaná silnice I. třídy R49 Hulín – Fryšták – Slušovice – Vizovice – Pozděchov – Horní Lideč – Slovensko. Výstavba rychlostní silnice je zařazena v dokumentu Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR dle usnesení vlády č. 145/2001 a Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje z roku 2002. Výstavba navazující rychlostní silnice R6 ve Slovenské republice je zařazena v Uzneseniu vlády Slovenskej republiky č. 162/2001 k novému projektu vý- stavby diaºnic a rýchlostných ciest. Výstavba komunikace v navržené trase je rovněž podporována usnesením Zastu- pitelstva města Zlína č. 5/7Z/2003 ze dne 4. 9. 2003.

Zlepšením dopravní infrastruktury dojde nejen k odvedení automobilové dopravy mimo území s vysokým po- čtem obyvatel, ale výrazně se zlepší plynulost automobilové dopravy, tím i množství spotřebovaných pohonných hmot na ujetí stejné vzdálenosti. Komplexní posouzení vlivu navržených variant dopravního generelu na kvalitu ovzduší nebylo v současné době kapacitně možné.

8.3 Zaji‰tění vybavenosti krajského úǐadu spolehliv˘mi informacemi

8.3.1 Posílení imisního monitoringu

Společným jmenovatelem pro Vsetín, Valašské Meziříčí a Rožnov p. Radhoštěm je vysoká koncentrace pracho- vých částic PM10 a BaP. Města Zlín a Kroměříž mají problémy s niklem a navíc Valašské Meziříčí a oblast jižně od Zlína má problémy s oxidem siřičitým.

∑ Města Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín mají v provozu funkční monitoring, který do značné míry po-

tvrdil i výsledky rozptylové studie a bude nutné udržet tento systém v provozu.

∑ Z Valašského Meziříčí a Rožnova p. Radhoštěm není přístup k datům o kvalitě ovzduší a je nutné si ověřovat pravidelným měřením kvalitu ovzduší a možná rizika zdravotního stavu obyvatel.

∑ V zónách se zhoršenou kvalitou ovzduší doporučujeme proměřit na místě terénním měřením skutečný stav

ovzduší.

Doporučujeme připravit návrhy na opatření ke snížení emisí na primárních zdrojích, které mají dominantní vliv na kvalitu ovzduší kraje (viz příslušné kapitoly).

8.3.2 Sledování a vyhodnocování informací

Pro vyhodnocování informací je vhodné zavést systémy vyhodnocení údajů z monitorování kvality ovzduší a dá- le sledování očekávaných parametrů schvalovaných zařízení, zdrojů, technologií a výrob. Uskutečňovat hodnocení na základě dat při schvalování a skutečných dat, získaných prostřednictvím energetického informačního systému.

Využít je třeba také další podklady, prostřednictvím kterých získává krajský úřad na straně jedné podstatné in- formace pro své vlastní rozhodování, a naopak poskytuje informace provozovatelům, aby mohli přijímat vhodná roz- hodnutí i oni.

∑ Informace z provedených EIA o dopadech na kvalitu ovzduší.

∑ Informování veřejnosti, výchova a osvěta.

∑ „Informační tlak“ na provozovatele zdrojů s cílem posilovat vzorce chování příznivé z hlediska ochrany ovzduší.

9. SEZNAM DOHUMENTŮ A DAL·ÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ

1. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).

2. Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hod- nocení a řízení kvality ovzduší.

3. Zákon č. 406/2000 Sb. v novele č. 359/2003 Sb. a jeho prováděcí předpisy.

4. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění a integrovaném registru znečišíování (zá- kon o IPPC).

5. Metodický návod odboru ochrany ovzduší MŽP ČR pro přípravu Krajských (místních) programů snižování emisí a Krajských (místních) programů ke zlepšení kvality ovzduší podle požadavků § 6, odst. 5 a § 7 odst. 6 zá- kona č. 86/2002 o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů.

6. Emise VOC sektoru „Užití a aplikace rozpouštědel – 060000“ za rok 2002, SVÚOM.

7. Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje, duben 2002.

8. Územní energetická koncepce Zlínského kraje, ENVIROS s. r. o., 2004.

9. Integrovaný program snižování emisí znečišíujících látek do ovzduší Zlínského kraje, ENVIROS, s. r. o., 2004.

10. Implementační a investiční strategie pro směrnice ES na ochranu ovzduší, projekt Phare č. CZ9811-02-01, 2001.

11. Air Quality Actions Plans: Interim Guidance for Local Authorities, National Society for Clean Air and Envi- ronmental Protection

12. Operační program Infrastruktura a jeho programový dodatek.

13. Operační program průmysl a podnikání a jeho programový dodatek.

14. Národní program snižování emisí České republiky, MŽP (DHV ČR), 2003.

15. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání obnovitelných zdrojů.

16. Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí se zahrnutím specifických požadavků města a zahrnutím snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu, Město Ústí nad Labem, ArrEL, ENVIROS, 2003.

17. Ochrana klimatu a užití energie, produkt ČEA, 2001.

18. Analýza institucionálních a legislativních podmínek energetického řízení na úrovni místní správy ČR, March Consulting, s. r. o., produkt České energetické agentury.

19. Recommendation on plans or programmes to be drafted under the Air Quality Framework Directive 96/62/EC.

20. Energetický management municipalit, ENVIROS, s. r. o., produkt České energetické agentury.

21. Časopis Ochrana ovzduší.

22. Věstník MŽP 2/2003, 4/2004, 4/2003.

využité servery: xxx.xxx.xx xxx.xxx.xx xxx.xxxxxxxxx.xx xxx.xxxxxxxxx.xxx.xx.xxx xxx.xxxx.xx xxx.xxxxx.xx xxx.xxxx.xx

xxx.xxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx

114/VS/2005

Vefiejnoprávní smlouva uzavfiená mezi městem Uherské Hradi‰tě a obcí Kudlovice

– zaji‰Èování v˘konu pfienesené pÛsobnosti podle zákona o pfiestupcích

Rozhodnutí, č. x. XXXX/7326/2005/LPO/Pe, kter˘m Krajsk˘ úfiad Zlínského kraje udělil souhlas s uzavfiením této smlouvy, nabylo právní moci dne 18. 5. 2005.

V Uherském Hradišti dne 31. 3. 2005 V Kudlovicích dne 21. 3. 2005 Xxx. Xxxxx Xxxxxxx v. r. Xxxx Xxxxxxx v. r.

starosta města Uherské Hradiště starosta obce Kudlovice

VĚSTNÍH PRÁVNÍCH P¤EDPISŮ ZLÍNSHÉHO HRAJE

Vydává: Zlínsk˘ kraj

Redakce: Krajský úřad Zlínského kraje, tř. X. Xxxx 3792, 761 90 Zlín tel.: 000 000 000, fax: 0000 000 000

V˘robu a distribuci zaji‰ťuje: ASPI, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3

Roční pǐedplatné: představuje částku za dodávku úplného ročníku a je od předplatitelů vybíráno ve formě záloh. Výše záloh bude vždy písemně oznámena. Roční vyúčtování bude provedeno na základě skutečně vydaných částek. Záloha na rok 2005 činí 950 Kč (bez DPH).

Vychází dle potǐeb Zlínského kraje.

Administrace, distribuce, reklamace a informace na telefonních číslech: 000 000 000, fax: 000 000 000

V písemném styku vždy uvádějte IČ (právnické osoby), rodné číslo (fyzické osoby).

Písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků zasílejte laskavě na adresu:

ASPI, a. s., U Xxxxxxxxxxx xxxxxxx 0, Xxxxx 0, 000 00, tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000