NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1131

ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PaRLaMENT a Rada EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2), v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Fondy peněžního trhu poskytují finančním institucím, obchodním společnostem a vládám krátkodobé financování. Poskytováním finančních prostředků těmto subjektům přispívají fondy peněžního trhu k financování hospodářství Unie. Tyto subjekty používají své investice do fondů peněžního trhu jako účinný způsob, jak rozložit své úvěrové riziko a expozici, aby se nemusely spoléhat výhradně na bankovní vklady.

(2) Na straně poptávky představují fondy peněžního trhu nástroje pro řízení krátkodobých peněžních prostředků, které zajišťují vysoký stupeň likvidity, diverzifikaci a stabilitu hodnoty investované jistiny ve spojení s tržním výnosem. Fondy peněžního trhu využívají především obchodní společnosti, které chtějí krátkodobě investovat své přebytečné peněžní prostředky. Fondy peněžního trhu proto představují důležitý článek spojující poptávku po krátkodobých peněžních prostředcích a jejich nabídku.

(3) Události, k nimž došlo během finanční krize, ukázaly řadu vlastností fondů peněžního trhu, které je činí zranitelnými v případě potíží na finančních trzích, a v takovém případě by fondy peněžního trhu mohly šířit nebo zesilovat rizika ve finančním systému. Začínají-li ceny aktiv, do nichž fond peněžního trhu investoval, klesat, zejména v situaci obtížných podmínek na trhu, nemůže fond peněžního trhu dodržet vždy slib týkající se okamžitého odkoupení a zachování jmenovité hodnoty podílových jednotek nebo akcií, které vydal investorům. Tato situace, která může být podle Rady pro finanční stabilitu (FSB) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) zvlášť závažná pro fondy peněžního trhu s konstantní nebo stabilní čistou hodnotou aktiv, by mohla vést k značnému počtu náhlých žádostí o odkoupení, což by mohlo vyvolat širší makroekonomické důsledky.

(4) Velký objem žádostí o odkoupení by mohl nutit fondy peněžního trhu prodat část svého investičního majetku na upadajícím trhu, a přispět tak ke krizi likvidity. Za těchto okolností se mohou emitenti nástrojů peněžního trhu potýkat s vážnými problémy s financováním, vyčerpají-li se trhy komerčních papírů a jiných nástrojů peněžního trhu. To by mohlo dále vést k rozšíření nákazy na trhu krátkodobých finančních nástrojů, což by poté mohlo způsobit bezprostřední a zásadní problémy ve financování finančních institucí, obchodních společností a vlád, a tím i ekonomiky.

(5) Správci majetku mohou s podporou sponzorů rozhodnout o poskytnutí dobrovolné podpory k zachování likvidity a stability fondů peněžního trhu. Sponzoři jsou často nuceni podpořit jimi sponzorované fondy peněžního trhu, které ztrácejí na hodnotě, kvůli ohrožení dobré pověsti a obavě, že by se panika mohla rozšířit i na jiné podniky sponzorů. V závislosti na velikosti fondu peněžního trhu a tlaku vyvíjeném odkoupením by mohla podpora sponzorů dosáhnout rozměrů, které přesahují jejich snadno dostupné rezervy. Proto by fond peněžního trhu neměl přijímat externí podporu.

(1) Úř. věst. C 255, 6.8.2014, s. 3.

(2) Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 50.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne

16. května 2017.

(6) K zachování integrity a stability vnitřního trhu je nutné stanovit pravidla týkající se fungování fondů peněžního trhu, zejména složení portfolia těchto fondů. Účelem těchto pravidel je zvýšit odolnost fondů peněžního trhu a omezit kanály pro šíření nákazy. K zajištění toho, aby byly fondy peněžního trhu schopny splnit žádosti investorů o odkoupení, zejména v situaci obtížných podmínek na trhu, jsou nezbytná jednotná pravidla v celé Unii. Jednotná pravidla pro portfolio fondu peněžního trhu jsou nezbytná také k tomu, aby bylo zajištěno, že fondy peněžního trhu jsou s to čelit značnému počtu náhlých žádostí o odkoupení od velké skupiny investorů.

(7) Jednotná pravidla pro fondy peněžního trhu jsou dále nezbytná k zajištění hladkého fungování trhu krátkodobých finančních nástrojů pro finanční instituce, korporátní emitenty krátkodobých dluhových nástrojů a vlády. Jsou nutná také k zajištění rovného zacházení s investory do fondu peněžního trhu a k zamezení toho, aby byli znevýhodněni investoři, kteří požádají o odkoupení později, je-li odkupování dočasně pozastaveno nebo vstoupí-li fond peněžního trhu do likvidace.

(8) Je nutné zajistit harmonizaci obezřetnostních požadavků vztahujících se na fondy peněžního trhu stanovením jasných pravidel, která fondům peněžního trhu a jejich správcům v celé Unii ukládají přímé povinnosti. Tato harmonizace by posílila stabilitu fondů peněžního trhu jako zdroje krátkodobého financování pro vlády a podnikovou sféru v celé Unii. Zajistilo by se tím rovněž, aby fondy peněžního trhu zůstaly spolehlivým nástrojem pro uspokojování potřeb průmyslu v Unii v oblasti řízení peněžních prostředků.

(9) Obecné pokyny týkající se společné definice evropských fondů peněžního trhu, které dne 19. května 2010 přijal Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry s cílem vytvořit minimální rovné podmínky pro fondy peněžního trhu v Unii, zavedlo do jednoho roku od jejich vstupu v platnost pouze dvanáct členských států, což prokazuje přetrvávání rozdílných vnitrostátních pravidel. Rozdílné vnitrostátní přístupy neodstraňují zranitelnost peněžních trhů v Unii a nesnižují rizika šíření nákazy, čímž ohrožují fungování a stabilitu vnitřního trhu, jak se ukázalo během finanční krize. Společná pravidla pro fondy peněžního trhu stanovená v tomto nařízení by proto měla zajistit vysokou úroveň ochrany investorů a měla by zabránit případným rizikům šíření nákazy v důsledku možného runu investorů na fondy peněžního trhu, případně tato rizika snížit.

(10) Při neexistenci nařízení, jež stanoví pravidla pro fondy peněžního trhu, mohou být na vnitrostátní úrovni nadále přijímána odlišná opatření. Tato opatření by neustále způsobovala významné narušení hospodářské soutěže v důsledku značných rozdílů v základních normách ochrany investorů. Rozdílné požadavky na složení portfolia, způsobilá aktiva, jejich splatnost, likviditu a diverzifikaci a rovněž na úvěrovou kvalitu emitentů nástrojů peněžního trhu vedou k rozdílným úrovním ochrany investorů kvůli různým úrovním rizika spojeného s nabídkami investic ze strany fondu peněžního trhu. Je proto nutné přijmout jednotný soubor pravidel s cílem zamezit šíření nákazy na trh krátkodobých finančních nástrojů, jež by ohrozilo stabilitu finančního trhu Unie. aby bylo sníženo systémové riziko, měly by fondy peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv (constant net asset value, dále jen „fondy CNaV“) působit v Unii výhradně jakožto fondy CNaV investující do veřejného dluhu.

(11) Nová pravidla pro fondy peněžního trhu vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (1), která tvoří právní rámec upravující usazování, správu a nabízení subjektů kolektivního investování do převodi telných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) v Unii, a rovněž ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (2), která tvoří právní rámec upravující usazování, správu a nabízení alternativních investičních fondů v Unii.

(12) V Unii mohou subjekty kolektivního investování působit jako SKIPCP, které jsou spravovány správcovskými společnostmi SKIPCP nebo investičními společnostmi SKIPCP, jimž je uděleno povolení podle směrnice 2009/65/ES, nebo jako alternativní investiční fondy spravované správci alternativních investičních fondů, kteří jsou povoleni nebo registrováni podle směrnice 2011/61/EU. Nová pravidla pro fondy peněžního trhu jsou založena na právním rámci založeném uvedenými směrnicemi společně s předpisy přijatými k jejich provedení a měla by proto platit dodatečně k pravidlům stanoveným ve zmíněných směrnicích. Současně by se pravidla obsažená ve stávajícím právním rámci pro správu a nabízení měla uplatňovat na fondy peněžního trhu, ať už se jedná o SKIPCP nebo o alternativní investiční fondy. Stejně tak by se na přeshraniční aktivity fondů peněžního

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně

směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

trhu měla odpovídajícím způsobem uplatňovat i pravidla pro přeshraniční poskytování služeb a svobodu usazování stanovená ve směrnicích 2009/65/ES a 2011/61/EU. Současně by se mělo výslovně upustit od uplatňování některých pravidel týkajících se investiční politiky SKIPCP stanovených v kapitole VII směrnice 2009/65/ES.

(13) Harmonizovaná pravidla by se měla vztahovat na subjekty kolektivního investování, jejichž vlastnosti odpovídají vlastnostem přisuzovaným fondu peněžního trhu. Pro SKIPCP a alternativní investiční fondy, jejichž cílem je nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu nebo zachování hodnoty investice a které pro dosažení těchto cílů investují do krátkodobých aktiv, jako jsou nástroje peněžního trhu nebo vklady, či uzavírají reverzní repa nebo určité derivátové smlouvy, jejichž jediným účelem je zajištění proti rizikům spojeným s ostatními investicemi fondu, by mělo být dodržování nových pravidel pro fondy peněžního trhu povinné.

(14) Zvláštnost fondů peněžního trhu vyplývá z kombinace aktiv, do nichž tyto fondy investují, a cílů, které sledují. Cíl nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu a cíl zachování hodnoty investice se vzájemně nevylučují. Fond peněžního trhu může sledovat kterýkoli z těchto cílů, či oba cíle současně.

(15) Cíl nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu je třeba chápat v širokém smyslu. Očekávaný výnos nemusí být v naprostém souladu se sazbami EONIa, LIBOR, EURIBOR či jinou příslušnou sazbou peněžního trhu. Cíl, kterým je překonat sazbu peněžního trhu o malé rozpětí, by se neměl považovat za cíl, který SKIPCP nebo alternativní investiční fond vyjímá z oblasti působnosti nových jednotných pravidel stanovených v tomto nařízení.

(16) Cíl zachování hodnoty investice by se neměl chápat jako kapitálová záruka poskytnutá fondem peněžního trhu. Je třeba jej chápat jako cíl, který se SKIPCP nebo alternativní investiční fond snaží sledovat. Snížení hodnoty investic neznamená, že subjekt kolektivního investování změnil svůj cíl zachovat hodnotu investice.

(17) Je důležité, aby SKIPCP a alternativní investiční fondy, které mají vlastnosti fondů peněžního trhu, byly jako fondy peněžního trhu rozpoznány a aby byla jasně ověřena jejich schopnost průběžně dodržovat nová jednotná pravidla pro fondy peněžního trhu. Za tímto účelem by měly příslušné orgány fondům peněžního trhu udělovat povolení. U SKIPCP by mělo být udělení povolení jako fondu peněžního trhu součástí udělení povolení jako SKIPCP v souladu s harmonizovanými postupy podle směrnice 2009/65/ES. U alternativních investičních fondů, na něž se nevztahují harmonizované postupy pro udělení povolení a dohled podle směrnice 2011/61/EU, je nutné stanovit společná základní pravidla pro udělení povolení, která odrážejí existující harmonizovaná pravidla pro SKIPCP. Tyto postupy by měly zajistit, aby správcem alternativního investičního fondu, jenž je povolen jako fond peněžního trhu, byl správce alternativního investičního fondu povolený v souladu se směrnicí 2011/61/EU.

(18) K zajištění toho, aby všechny subjekty kolektivního investování, které mají vlastnosti fondů peněžního trhu, podléhaly novým společným pravidlům pro fondy peněžního trhu, by mělo být zakázáno používání označení

„fond peněžního trhu“ či jakéhokoli jiného pojmu, který naznačuje, že subjekt kolektivního investování má vlastnosti fondů peněžního trhu, pokud není subjekt povolen jako fond peněžního trhu podle tohoto nařízení. aby se zamezilo obcházení pravidel v tomto nařízení, měly by příslušné orgány sledovat tržní praktiky subjektů kolektivního investování, které jsou usazeny nebo nabízeny v jejich jurisdikci, a ověřovat, zda nezneužívají označení „fond peněžního trhu“ nebo nenaznačují, že jsou fondem peněžního trhu, aniž by dodržovaly nový právní rámec.

(19) Jelikož SKIPCP a alternativní investiční fondy mohou mít různé právní formy, které jim vždy nepropůjčují právní osobnost, má se za to, že se ustanovení tohoto nařízení, která vyžadují, aby fondy peněžního trhu přijaly určitá opatření, vztahují na správce fondu peněžního trhu v případech, kdy je fond peněžního trhu zřízen jako SKIPCP nebo jako alternativní investiční fond, který nemůže sám jednat, jelikož nemá vlastní právní osobnost.

(20) Pravidla týkající se portfolia fondů peněžního trhu by měla jednoznačně určit kategorie aktiv, která jsou způsobilá pro investice fondů peněžního trhu, a podmínky, za nichž jsou tato aktiva způsobilá. K zajištění integrity fondů peněžního trhu by mělo být rovněž zakázáno, aby se fondy peněžního trhu účastnily určitých finančních transakcí, které by ohrozily jejich investiční strategii a cíle.

(21) Nástroji peněžního trhu jsou převoditelné nástroje, s nimiž se běžně obchoduje na peněžním trhu a které zahrnují státní pokladniční poukázky a poukázky územní samosprávy, vkladní listy, komerční papíry, bankovní akcepty a střednědobé či krátkodobé dluhové cenné papíry. Pro investice fondů peněžního trhu by měly být nástroje peněžního trhu způsobilé pouze tehdy, pokud dodržují limity splatnosti a fond peněžního trhu je považuje za nástroje s vysokou úvěrovou kvalitou.

(22) Vedle případu, kdy fond peněžního trhu v souladu se svými stanovami nebo zakladatelským právním jednáním investuje do bankovních vkladů, by mělo být možné povolit fondu peněžního trhu držet doplňková likvidní

aktiva, jako jsou kdykoli dostupné peněžní prostředky na bankovním účtu.

držení

takových doplňkových

likvidních aktiv by mohlo být odůvodněno mimo jiné potřebou krytí běžných nebo mimořádných plateb a v případě prodeje dobou nezbytnou pro opětovnou investici do způsobilých aktiv.

(23) Sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy by měly být považovány za způsobilé v rozsahu, v jakém splňují určité dodatečné požadavky. S ohledem na skutečnost, že některé sekuritizace byly během finanční krize obzvlášť nestabilní, měla by se stanovit pro sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy určitá kvalitativní kritéria, aby pouze sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy s dobrými výsledky byly způsobilé. do doby, než bude přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou (simple, transparent and standardised, STS) sekuritizaci, jehož návrh byl předložen (návrh nařízení o STS sekuritizaci), a stane se použitelným pro účely tohoto nařízení, měly by mít fondy peněžního trhu možnost investovat do sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy až do výše 15 % svých aktiv. Komise by měla přijmout akt v přenesené pravomoci s cílem zajistit, aby se pro účely tohoto nařízení uplatňovala kritéria pro identifikaci STS sekuritizací. Po začátku použitelnosti uvedeného aktu v přenesené pravomoci by měly mít fondy peněžního trhu možnost investovat do sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy až do výše 20 % svých aktiv, přičemž nejvýše 15 % aktiv by mělo být možné investovat do sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy jiných než STS sekuritizací.

(24) Fond peněžního trhu by měl mít možnost investovat do vkladů v míře, ve které je schopen peněžní prostředky kdykoli vybrat. Skutečná možnost výběru peněžních prostředků je omezena, jsou-li sankce spojené s předčasným výběrem tak vysoké, že převyšují úroky narostlé před výběrem prostředků. Z tohoto důvodu by měl fond peněžního trhu věnovat náležitou pozornost tomu, aby neukládal peněžní prostředky u úvěrové instituce, která vyžaduje nadprůměrné sankce, a aby neukládal peněžní prostředky na příliš dlouhou dobu, má-li to za následek příliš vysoké sankce.

(25) aby se zohlednily rozdíly v bankovních strukturách v Unii, zejména v menších členských státech nebo v členských státech s vysoce koncentrovaným bankovnictvím, a pokud by nebylo hospodárné, aby fond peněžního trhu využíval služeb úvěrové instituce v jiném členském státě, neboť by to vyžadovalo směnu měn, s níž jsou spojeny náklady a rizika, měla by být umožněna určitá flexibilita, pokud jde o diverzifikaci vkladů u stejné úvěrové instituce.

(26) derivátové finanční nástroje, které jsou způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, by měly sloužit pouze k zajištění proti úrokovému a měnovému riziku a měly by mít jako podkladový nástroj úrokové sazby, směnné kurzy nebo indexy zastupující tyto kategorie. Použití derivátů k jinému účelu nebo s jinými podkladovými aktivy by mělo být zakázáno. deriváty by měly být používány pouze jako doplněk strategie fondu peněžního trhu, nikoli jako hlavní nástroj k dosažení jeho cílů. Pokud fond peněžního trhu investuje do aktiv denominovaných v jiné měně, než je měna fondu peněžního trhu, očekává se, že správce fondu peněžního trhu celou expozici vůči měnovému riziku zajistí, a to i prostřednictvím derivátů. Fondy peněžního trhu by měly být oprávněny investovat do finančních derivátových nástrojů, pokud je tento nástroj obchodován na regulovaném trhu uvedeném v čl. 50 odst. 1 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/65/ES nebo jde o OTC deriváty, jsou-li splněny určité podmínky.

(27) Fondy peněžního trhu by měly mít možnost využívat reverzní repa jako prostředek k investování přebytečných peněžních prostředků na velmi krátkou dobu, je-li pozice plně kolateralizována. K zajištění ochrany investorů je nutné zajistit, aby byl kolaterál poskytnutý v rámci reverzních rep vysoce kvalitní a nevykazoval vysokou korelaci s hospodářskými výsledky protistrany, aby se zabránilo negativnímu dopadu v případě selhání protistrany. Fond peněžního trhu by měl mít rovněž možnost investovat do rep až do výše 10 % svých aktiv. Fondy peněžního trhu by neměly používat jiné efektivní techniky správy portfolia, včetně zapůjčení a zapůjčení si cenných papírů, jelikož to by pravděpodobně narušovalo dosažení investičních cílů fondu peněžního trhu.

(28) aby se omezilo podstupování rizika fondy peněžního trhu, je nezbytné snížit riziko selhání protistrany tím, že se na portfolio fondů peněžního trhu budou vztahovat jednoznačné požadavky na diverzifikaci. Za tímto účelem by reverzní repa měla být plně kolateralizována a v zájmu snížení provozního rizika by nemělo na jednu protistranu reverzního repa připadat více než 15 % aktiv fondu peněžního trhu. Na veškeré OTC deriváty by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (1).

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(29) Z důvodu obezřetnosti a s cílem předejít tomu, aby fond peněžního trhu vykonával významný vliv na řízení emitenta, by se mělo zamezit nadměrné koncentraci investic fondu peněžního trhu do nástrojů vydaných stejným emitentem.

(30) Fondy peněžního trhu, které působí pouze jako programy spoření zaměstnanců, by měly mít možnost odchýlit se od určitých požadavků vztahujících se na investice do jiných fondů peněžního trhu, pokud se na fyzické osoby, které se těchto programů účastní, vztahují omezující podmínky pro odkup, které nesouvisejí s vývojem na trhu, ale s konkrétními a předem stanovenými životními událostmi, jako je odchod do důchodu, a jinými konkrétními okolnostmi, mezi něž patří nabytí hlavního obydlí, rozvod, onemocnění nebo ztráta zaměstnání. Je důležité, aby zaměstnanci mohli investovat do fondů peněžního trhu, které jsou považovány za jednu z nejbezpeč nějších krátkodobých investic. Tato odchylka neohrožuje cíl tohoto nařízení, kterým je zajištění finanční stability, neboť zaměstnanci investující do fondů peněžního trhu prostřednictvím svých programů spoření zaměstnanců nemohou odkoupit své investice na požádání. Odkoupení je možné, pouze pokud nastane určitá předem stanovená životní událost. ani v situaci obtížných podmínek na trhu proto zaměstnanci nebudou moci nechat odkoupit své investice do fondů peněžního trhu.

(31) Fondy peněžního trhu by měly mít povinnost investovat do vysoce kvalitních způsobilých aktiv. Proto by každý z nich měl mít obezřetný postup interního hodnocení úvěrové kvality k určení úvěrové kvality nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy, do nichž hodlá investovat. V souladu s právními předpisy Unie, které omezují přílišné spoléhání na úvěrové ratingy, je důležité, aby se fondy peněžního trhu vyhýbaly mechanickému a nadměrnému spoléhání na ratingy vydávané ratingovými agenturami. Fondy peněžního trhu by měly být schopny využívat ratingy jako doplněk svého vlastního hodnocení kvality způsobilých aktiv. Správci fondů peněžního trhu by měli provést nové hodnocení nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy, kdykoliv nastane podstatná změna, zejména pokud se správce fondu peněžního trhu dozví o tom, že nástroji peněžního trhu, sekuritizaci nebo komerčním papírům zajištěným aktivy byl snížen rating pod dva nejvyšší krátkodobé úvěrové ratingy udělené ratingovou agenturou regulovanou a certifikovanou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (1). Pro tento účel by správci fondů peněžního trhu měli mít možnost stanovit vnitřní postup pro výběr ratingových agentur pro konkrétní investiční portfolio fondu peněžního trhu a pro stanovení frekvence, s níž bude fond peněžního trhu sledovat ratingy těchto agentur. Výběr ratingových agentur by měl být v průběhu času konzistentní.

(32) S ohledem na práci odvedenou mezinárodními subjekty, jako je IOSCO a FSB, v souvislosti se snižováním nadměrného spoléhání investorů na ratingy a v rámci právních předpisů Unie, včetně nařízení (ES) č. 1060/2009 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU (2), není vhodné zakazovat, aby si jakýkoli produkt, včetně fondů peněžního trhu, mohl vyžádat nebo financovat externí úvěrový rating.

(33) K zajištění toho, aby správci fondů peněžního trhu nepoužívali při posuzování úvěrové kvality nástroje peněžního trhu, sekuritizace nebo komerčního papíru zajištěného aktivy různá hodnotící kritéria, a tudíž témuž nástroji nepřidělovali různé rizikové vlastnosti, je nezbytné, aby správci fondů peněžního trhu používali stejná kritéria. Za tímto účelem je třeba harmonizovat minimální kritéria pro hodnocení nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy. Mezi příklady kritérií pro interní hodnocení úvěrové kvality patří kvantitativní měřítka týkající se emitenta nástroje, jako jsou finanční ukazatele, dynamika rozvahy a vývoj ziskovosti, z nichž každé se posuzuje a srovnává s příslušnými údaji protějšků a skupin v daném odvětví, a kvalitativní měřítka týkající se emitenta nástroje, jakými jsou efektivita řízení a strategie obchodní společnosti, z nichž každé se analyzuje s cílem určit, zda celková strategie emitenta není na překážku jeho budoucí úvěrové kvalitě. Příznivý výsledek interního hodnocení úvěrové kvality by měl odrážet dostatečnou úvěruschopnost emitenta nástrojů a dostatečnou úvěrovou kvalitu nástrojů.

(34) Za účelem rozvoje transparentního a uceleného postupu interního hodnocení úvěrové kvality by měl správce fondu peněžního trhu zdokumentovat postup a hodnocení úvěrové kvality. Tento požadavek by měl zajistit, aby byl při tomto postupu dodržován jednoznačný soubor pravidel, která lze monitorovat, a aby byly používané metody na vyžádání sděleny investorům a příslušným orgánům v souladu s tímto nařízením.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU ze dne 21. května 2013, kterou se mění směrnice 2003/41/ES o činnostech

institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi, směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a směrnice 2011/61/EU o správcích alterna tivních investičních fondů, pokud jde o nadměrné spoléhání se na ratingy (Úř. věst. L 145, 31.5.2013, s. 1).

(35) Ke snížení rizika spojeného s portfoliem fondů peněžního trhu je důležité stanovit limity splatnosti, a to stanovením maximální přípustné vážené průměrné splatnosti (weighted average maturity, WaM) a maximální přípustné vážené průměrné životnosti (weighted average life, WaL).

(36) Vážená průměrná splatnost se používá k měření citlivosti fondu peněžního trhu na měnící se úrokové sazby na peněžním trhu. Při určování vážené průměrné splatnosti by správci fondů peněžního trhu měli vzít v úvahu dopad finančních derivátových nástrojů, vkladů, rep a reverzních rep a zvážit jejich účinek na úrokové riziko fondu peněžního trhu. Jestliže fond peněžního trhu uzavře swapovou transakci za účelem získání expozice vůči nástroji s pevnou úrokovou sazbou místo nástroje s pohyblivou úrokovou sazbou, měla by se tato skutečnost vzít v úvahu při určování vážené průměrné splatnosti.

(37) Vážená průměrná životnost se používá k měření úvěrového rizika portfolia fondu peněžního trhu: čím déle je odkládána úhrada jistiny, tím vyšší je úvěrové riziko. Vážená průměrná životnost se používá rovněž k omezení rizika likvidity portfolia fondu peněžního trhu. Na rozdíl od výpočtu vážené průměrné splatnosti neumožňuje výpočet vážené průměrné životnosti cenných papírů s pohyblivou úrokovou sazbou a strukturovaných finančních nástrojů použití časového období zbývajícího do nového nastavení úrokové sazby a namísto toho používá pouze stanovenou konečnou splatnost cenného papíru. Splatností používanou při výpočtu vážené průměrné životnosti je zbytková splatnost do konečného data odkoupení, jelikož to je jediné datum, s ohledem na nějž může správcovská společnost rozumně očekávat, že nástroj bude splacen. S ohledem na zvláštní povahu podkladových aktiv některých sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy by mělo být v případě amorti začních nástrojů možné vycházet u vážené průměrné životnosti z výpočtu splatnosti pro amortizační nástroje buď na základě smluvního amortizačního profilu těchto nástrojů, nebo na základě amortizačního profilu podkladových aktiv, z nichž vyplývají peněžní toky pro odkup těchto nástrojů.

(38) K posílení své schopnosti čelit odkoupením a zamezit likvidaci svých aktiv za značně snížené ceny by fondy peněžního trhu měly neustále držet určité minimální množství likvidních aktiv splatných do jednoho dne nebo do jednoho týdne. aktiva splatná do jednoho dne by měla zahrnovat taková aktiva, jako jsou peněžní prostředky, cenné papíry splatné do jednoho pracovního dne a reverzní repa. aktiva splatná do jednoho týdne by měla zahrnovat taková aktiva, jako jsou peněžní prostředky, cenné papíry splatné do jednoho týdne a reverzní repa. V případě fondů CNaV investujících do veřejného dluhu a fondů peněžního trhu s nízkou volatilitou čisté hodnoty aktiv (low volatility net asset value, dále jen „fondy LVNaV“) by měla rovněž existovat možnost započítat pro účely požadavků na množství aktiv s týdenní likviditou omezený procentní podíl státních cenných papírů se zbytkovou splatností 190 dnů, které mohou být vypořádány do jednoho pracovního dne. V případě fondů peněžního trhu s variabilní čistou hodnotou aktiv (variable net asset value, dále jen „fondy VNaV“) by měla rovněž existovat možnost započítat pro účely požadavků na množství aktiv s týdenní likviditou omezený procentní podíl nástrojů peněžního trhu nebo podílových jednotek nebo akcií způsobilých fondů peněžního trhu, pokud mohou být vypořádány do pěti pracovních dnů. Za účelem výpočtu podílu aktiv splatných do jednoho dne a jednoho týdne by se mělo použít konečné datum odkoupení aktiva. V úvahu lze vzít možnost správce fondu peněžního trhu vypovědět smlouvu v krátké lhůtě. Pokud je například možné reverzní repo vypovědět do jednoho pracovního dne, mělo by být považováno za aktivum splatné do jednoho dne. Má-li správce možnost vybrat peněžní prostředky z vkladového účtu po předchozím oznámení do jednoho pracovního dne, mělo by to být považováno za aktivum splatné do jednoho dne. Pokud finanční nástroj zahrnuje prodejní opci a prodejní opce může být volně uplatněna každý den, nebo do pěti pracovních dnů, a realizační cena prodejní opce se významně neliší od předpokládané hodnoty nástroje, měl by se tento nástroj považovat za aktivum splatné do jednoho dne, respektive do jednoho týdne.

(39) Vzhledem k tomu, že fondy peněžního trhu mohou investovat do aktiv s rozdílnými termíny splatnosti, je důležité, aby investoři byli schopni rozlišovat mezi různými kategoriemi fondů peněžního trhu. Fond peněžního trhu by proto měl být označen buď jako krátkodobý fond peněžního trhu, nebo jako standardní fond peněžního trhu. Cílem krátkodobých fondů peněžního trhu je nabízet výnosy se sazbou peněžního trhu a zároveň investorům zajistit maximální možnou míru bezpečí. S krátkou váženou průměrnou splatností a váženou průměrnou životností jsou riziko durace a úvěrové riziko krátkodobých fondů peněžního trhu udržována na nízké úrovni.

(40) Cílem standardních fondů peněžního trhu je nabízet výnosy, které jsou mírně vyšší než výnosy na peněžním trhu, a proto tyto fondy investují do aktiv, která mají delší splatnost. K dosažení tohoto lepšího výsledku by standardní fondy peněžního trhu měly mít možnost používat rozšířené limity u rizika spojeného s portfoliem, jako je vážená průměrná splatnost a vážená průměrná životnost.

(41) Podle článku 84 směrnice 2009/65/ES mohou správci fondů peněžního trhu, které jsou SKIPCP, ve výjimečných případech dočasně pozastavit odkupování, pokud to vyžadují okolnosti. Podle článku 16 směrnice 2011/61/EU a článku 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 (1) mohou správci fondů peněžního trhu, které jsou alternativními investičními fondy, použít zvláštní opatření s cílem vypořádat se s náhlou nelikvidností aktiv fondu.

(42) K zajištění řádného řízení likvidity by měly fondy peněžního trhu vypracovat náležité politiky a postupy za účelem poznání svých investorů. Politiky, které zavede správce fondu peněžního trhu, by měly pomoci porozumět investorské základně fondu peněžního trhu tak, aby bylo možno předvídat velká odkoupení. aby fond peněžního trhu nemusel čelit náhlým rozsáhlým odkoupením, je nutno věnovat zvláštní pozornost velkým investorům, na něž připadá významná část aktiv tohoto fondu, jako je například jeden investor, na nějž připadá větší podíl, než je množství aktiv splatných do jednoho dne. Správce fondu peněžního trhu by měl být kdykoliv schopen ověřit totožnost jeho investorů, a to i v případě, že jsou zastoupeni prostřednictvím sběrných účtů, portálu či jiného nepřímého kupujícího.

(43) V rámci obezřetného řízení rizik by měly fondy peněžního trhu alespoň dvakrát do roka provádět zátěžové testy. Od správců fondů peněžního trhu se očekává, že budou jednat tak, aby posílili odolnost fondu peněžního trhu, kdykoli výsledky zátěžových testů poukáží na zranitelnost.

(44) K vyjádření skutečné hodnoty aktiv by mělo být upřednostňovanou metodou oceňování podle tržní hodnoty. Správci fondu peněžního trhu by nemělo být povoleno používat oceňování podle modelu, pokud oceňování podle tržní hodnoty zajišťuje spolehlivé ocenění hodnoty aktiv, jelikož oceňování podle modelu obvykle

poskytuje méně přesné ocenění.

aktiva

jako státní pokladniční poukázky, poukázky územní samosprávy

a střednědobé nebo krátkodobé dluhové cenné papíry patří obvykle k aktivům, u nichž se očekává spolehlivé ocenění podle tržní hodnoty. Při oceňování komerčních papírů nebo vkladních listů by měl správce fondu peněžního trhu ověřit, zda sekundární trh poskytuje reálné ocenění. Rovněž cena za odkoupení nabídnutá emitentem se považuje za cenu, která představuje náležitý odhad hodnoty komerčního papíru. Některá aktiva, například určité OTC deriváty, s nimiž se málo obchoduje, mohou být ze své podstaty obtížně ocenitelná na základě tržních cen. Pokud tomu tak je a pokud oceňování podle tržní hodnoty neposkytuje spolehlivé ocenění hodnoty aktiv, měl by správce fondu peněžního trhu stanovit reálnou hodnotu aktiv pomocí oceňování podle modelu, například by měl využít tržní údaje, jako jsou výnosy srovnatelných emisí a srovnatelných emitentů nebo odpisem peněžních toků aktiv. Oceňování podle modelu využívá finanční modely pro stanovení reálné hodnoty aktiv. Tyto modely může fond peněžního trhu například sám vypracovat, nebo může využít stávající modely externích subjektů, například dodavatelů údajů.

(45) Fondy CNaV investující do veřejného dluhu mají za cíl zachovat kapitál investice a současně zajistit vysokou míru likvidity. Při rozdělování zisku investorům má většina fondů CNaV investujících do veřejného dluhu čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii stanovenou například ve výši 1 EUR, 1 USd nebo 1 GBP. Xxxx fondy CNaV investující do veřejného dluhu kumulují příjem v čisté hodnotě aktiv fondu, přičemž zachovávají vlastní hodnotu aktiv v konstantní výši.

(46) K zohlednění specifik fondů CNaV investujících do veřejného dluhu a fondů LVNaV by tyto fondy měly mít možnost používat mezinárodně uznávané účetní metody založené na naběhlé hodnotě, jak je stanoveno v uznávaných mezinárodních účetních standardech přijatých Unií pro určitá aktiva. aby však bylo zajištěno nepřetržité sledování rozdílu mezi konstantní čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii a čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii, měly by fondy CNaV investující do veřejného dluhu a fondy LVNaV vypočítávat hodnotu svých aktiv rovněž na základě oceňování podle tržní hodnoty nebo oceňování podle modelu.

(47) Jelikož by fond peněžního trhu měl zveřejňovat čistou hodnotu aktiv, která odráží veškeré změny hodnoty jeho aktiv, měla by být zveřejněná čistá hodnota aktiv zaokrouhlena maximálně na nejbližší bazický bod nebo jeho ekvivalent. Je-li proto čistá hodnota aktiv zveřejněna v určité měně, například 1 EUR, měla by být mezní změna hodnoty provedena při každém pohybu o 0,0001 EUR. V případě čisté hodnoty aktiv ve výši 100 EUR by měla být mezní změna provedena při každém pohybu o 0,01 EUR. Pokud je fond peněžního trhu fondem CNaV investujícím do veřejného dluhu nebo fondem LVNaV, měl by navíc být schopen zveřejnit konstantní čistou hodnotu aktiv a rozdíl mezi konstantní čistou hodnotou aktiv a čistou hodnotou aktiv. Konstantní čistá hodnota aktiv se pak v případě čisté hodnoty aktiv ve výši 1 EUR vypočte zaokrouhlením čisté hodnoty aktiv na nejbližší cent (každý pohyb o 0,01 EUR).

(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transpa rentnost a dohled (Úř. věst. L 83, 22.3.2013, s. 1).

(48) aby byly schopny omezit případné odkupy investorů v době obtížných podmínek na trhu, měly by mít fondy CNaV investující do veřejného dluhu a fondy LVNaV zavedena ustanovení týkající se poplatků za likviditu a kontroly odkupování s cílem zajistit ochranu investorů a předcházet „výhodě prvního tahu“. Poplatek za likviditu by měl odpovídat nákladům fondu peněžního trhu na dosažení likvidity a neměl by představovat sankční poplatek, který by vyrovnal ztráty jiných investorů způsobené odkoupením.

(49) Externí podpora poskytnutá fondu peněžního trhu, jejímž účelem nebo faktickým důsledkem je zachování likvidity či stability fondu, zvyšuje riziko šíření nákazy mezi oblastí fondů peněžního trhu a zbytkem finančního odvětví. Třetí strany, včetně úvěrových institucí, jiných finančních institucí nebo právnických osob ve stejné skupině jako fond peněžního trhu, poskytující tuto podporu by mohly mít zájem tak učinit kvůli tomu, že mají ekonomický zájem na správcovské společnosti spravující fond peněžního trhu nebo chtějí zamezit případnému poškození dobré pověsti, pokud by bylo jejich jméno spojováno se selháním fondu peněžního trhu. Jelikož se tyto třetí strany vždy výslovně nezavazují, že poskytnou nebo zaručí podporu, není jisté, zda bude tato podpora poskytnuta, bude-li ji fond peněžního trhu potřebovat. Za této situace přispívá dobrovolná povaha sponzorské podpory k nejistotě účastníků trhu ohledně toho, kdo ponese ztráty fondu peněžního trhu, pokud k nim dojde. Tato nejistota pravděpodobně činí fondy peněžního trhu ještě zranitelnějšími vůči runu v obdobích finanční nestability, kdy jsou výraznější širší finanční rizika a kdy panují obavy ohledně finančního zdraví sponzorů a jejich schopnosti poskytnout podporu přidruženým fondům peněžního trhu. Z těchto důvodů by měla být externí podpora fondu peněžního trhu zakázána.

(50) Investoři by před tím, než investují do fondu peněžního trhu, měli být jednoznačně informováni o tom, zda je fond peněžního trhu krátkodobým či standardním fondem a zda je fondem CNaV investujícím do veřejného dluhu, fondem LVNaV nebo fondem VNaV. aby se zamezilo nesprávným očekáváním ze strany investora, mělo by být v jakémkoli propagačním dokumentu rovněž jednoznačně uvedeno, že fond peněžního trhu není zaručeným investičním nástrojem. Fondy peněžního trhu by měly rovněž investorům každý týden zpřístupňovat určité další informace, například členění portfolia podle splatnosti, úvěrový profil a podrobnosti o deseti největších podílech ve fondu peněžního trhu.

(51) Navíc k oznamování již vyžadovanému podle směrnic 2009/65/ES nebo 2011/61/EU, a k zajištění stavu, kdy jsou příslušné orgány schopny odhalit a sledovat rizika na trhu fondů peněžního trhu a na tato rizika reagovat, by fondy peněžního trhu měly oznamovat svým příslušným orgánům podrobný seznam informací o fondu peněžního trhu, včetně druhu a vlastností fondu peněžního trhu, ukazatelů týkajících se portfolia a informací o aktivech v portfoliu. Příslušné orgány by měly tyto údaje shromažďovat v celé Unii jednotným způsobem za účelem získání poznatků o hlavním vývoji na trhu fondů peněžního trhu. K usnadnění společné analýzy možných dopadů trhu fondů peněžního trhu v Unii by tyto údaje měly být předány Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) (ESMa), zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (1), který by měl vytvořit centrální databázi fondů peněžního trhu.

(52) Orgán příslušný pro fond peněžního trhu by měl ověřit, zda je fond peněžního trhu schopen průběžně dodržovat toto nařízení. Příslušné orgány by proto měly mít veškeré pravomoci v oblasti dohledu a vyšetřování, včetně možnosti ukládat určité sankce a opatření, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí v souvislosti s tímto nařízením. Tím by neměly být dotčeny stávající pravomoci podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU. Orgány příslušné pro SKIPCP nebo pro alternativní investiční fondy by měly rovněž ověřit dodržování pravidel všemi subjekty kolektivního investování, které mají vlastnosti fondů peněžního trhu a které již existují v době vstupu tohoto nařízení v platnost.

(53) Za účelem specifikace dalších technických prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o zavedení odkazu na kritéria pro STS sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy, o upřesnění kvantitativních a kvalitativních požadavků na likviditu a úvěrovou kvalitu pro aktiva a o upřesnění kritérií pro hodnocení úvěrové kvality. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (1). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(54) Komise by měla být zmocněna rovněž k přijetí prováděcích technických norem prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl být pověřen vypracováním návrhu prováděcích technických norem týkajících se vzoru zprávy s informacemi o fondech peněžního trhu, která je určena příslušným orgánům, za účelem jejich předložení Komisi.

(55) Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl být schopen vykonávat veškeré pravomoci, které mu byly svěřeny podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU, s ohledem na toto nařízení. Tento orgán je pověřen rovněž vypracováním návrhu prováděcích technických norem.

(56) Komise by do 21. července 2022 měla přistoupit k přezkumu tohoto nařízení. Tento přezkum by měl zohlednit zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení a analyzovat dopad na různé ekonomické aspekty spojené s fondy peněžního trhu. Měl by rovněž zohlednit dopad na investory, fondy peněžních trhů a správce fondů peněžních trhů v Unii. Měl by rovněž posoudit úlohu, kterou plní fondy peněžního trhu při nákupu dluhopisů vydaných nebo zaručených členskými státy, a přihlížet ke zvláštní povaze těchto dluhopisů, které mají zásadní roli ve financování členských států. Přezkum by měl dále zohledňovat zprávu uvedenou v čl. 509 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2), dopady tohoto nařízení na trhy krátkodobého financování a vývoj regulace na mezinárodní úrovni. do 21. července 2022 by měla Komise předložit zprávu o tom, zda je proveditelné zavést kvótu ve výši 80 % pro unijní veřejný dluh, neboť emise krátkodobých nástrojů unijního veřejného dluhu se řídí právem Unie, čímž je z hlediska obezřetnostního dohledu odůvodněno preferenční zacházení ve srovnání s mimounijním veřejným dluhem. S ohledem na stávající nedostatek krátkodobých nástrojů unijního veřejného dluhu a nejistotu, pokud jde o vývoj nově zřízených fondů LVNaV, by Komise měla přezkoumat, zda je možno zavést kvótu ve výši 80 % pro unijní veřejný dluh do 21. července 2022, včetně

posouzení toho, zda model fondu LVNaV je vhodnou alternativou k fondům mimounijního veřejného dluhu.

CNaV investujícím do

(57) Nová jednotná pravidla týkající se fondů peněžního trhu stanovená v tomto nařízení by měla být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (3) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (4).

(58) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajištění jednotných obezřetnostních požadavků a požadavků týkajících se řízení a transparentnosti, které se vztahují na fondy peněžního trhu v celé Unii, při plném zohlednění potřeby vyvážit bezpečnost a spolehlivost fondů peněžního trhu s účinným fungováním peněžních trhů a náklady různých zúčastněných stran, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(59) Nová jednotná pravidla pro fondy peněžního trhu obsažená v tomto nařízení dodržují základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména ochranu spotřebitele, svobodu podnikání a ochranu osobních údajů. Nová jednotná pravidla pro fondy peněžního trhu by se měla uplatňovat v souladu s těmito právy a zásadami,

(1) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním

osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

PŘIJaLY TOTO NaŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví pro fondy peněžního trhu, které jsou usazeny, spravovány nebo nabízeny v Unii, pravidla týkající se finančních nástrojů, do nichž smí fond peněžního trhu investovat, jakož i pravidla týkající se jeho portfolia, oceňování jeho aktiv a požadavků na oznamování ve vztahu k fondu peněžního trhu.

Toto nařízení se vztahuje na subjekty kolektivního investování:

a) které potřebují povolení jako subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) nebo které jsou povoleny jako SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES nebo jsou alternativními investičními fondy podle směrnice 2011/61/EU;

b) které investují do krátkodobých aktiv a

c) jejichž cílem je nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu, uchování hodnoty investice nebo obojí.

2. Členské státy nesmějí v oblasti, na niž se vztahuje toto nařízení, klást žádné další požadavky.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) „krátkodobými aktivy“ finanční aktiva se zbytkovou splatností nepřesahující dva roky;

2) „nástroji peněžního trhu“ nástroje peněžního trhu ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. o) směrnice 2009/65/ES a nástroje uvedené v článku 3 směrnice Komise 2007/16/ES (1);

3) „převoditelnými cennými papíry“ převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. n) směrnice 2009/65/ES a nástroje uvedené v čl. 2 odst. 1 směrnice 2007/16/ES;

4) „repem“ dohoda, při níž jedna strana převádí na protistranu cenné papíry nebo práva k cenným papírům se závazkem jejich zpětné koupě za stanovenou cenu k budoucímu datu, které je nebo má být určeno;

5) „reverzním repem“ dohoda, při níž jedna strana získává od protistrany cenné papíry nebo práva k cenným papírům se závazkem jejich zpětného prodeje za stanovenou cenu k budoucímu datu, které je nebo má být určeno;

6) „zapůjčením cenných papírů“ a „zapůjčením si cenných papírů“ obchod, jímž instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry a vydlužitel se zavazuje vrátit k určitému budoucímu datu nebo na požádání zapůjčitele cenné papíry téhož druhu a hodnoty, přičemž u instituce převádějící cenné papíry se jedná o zapůjčení cenných papírů a u instituce, na kterou jsou cenné papíry převedeny, se jedná o zapůjčení si cenných papírů;

7) „sekuritizací“ sekuritizace ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení (EU) č. 575/2013;

8) „oceňováním podle tržní hodnoty“ (mark-to-market) oceňování pozic pomocí snadno dostupných uzavíracích cen získaných z nezávislých zdrojů, včetně burzovních cen, cen z obrazovek či kotace od několika renomovaných nezávislých makléřů;

(1) Směrnice Komise 2007/16/ES ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic (Úř. věst. L 79, 20.3.2007, s. 11).

9) „oceňováním podle modelu“ (mark-to-model) oceňování, které je stanoveno pomocí referenční hodnoty, extrapo xxxxxx či jinak vypočítáno z jednoho nebo více tržních vstupů;

10) „metodou založenou na naběhlé hodnotě“ (amortised cost) metoda oceňování, která bere v úvahu pořizovací cenu aktiva a upravuje tuto hodnotu o odpisy prémií nebo diskontů do doby splatnosti;

11) „fondem peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv investujícím do veřejného dluhu“ (dále jen „fond CNaV investující do veřejného dluhu“) fond peněžního trhu:

a) který usiluje o zachování neměnné čisté hodnoty aktiv (net asset value, NaV) na podílovou jednotku nebo akcii;

b) jehož příjem přirůstá každý den a může být buď vyplacen investorovi, anebo použit k nákupu více podílových jednotek nebo akcií tohoto fondu;

c) jehož aktiva jsou obvykle oceňována metodou založenou na naběhlé hodnotě a v němž se čistá hodnota aktiv zaokrouhluje na nejbližší procentní bod či jeho ekvivalent v měnové jednotce a

d) který investuje alespoň 99,5 % svého majetku do nástrojů uvedených v čl. 17 odst. 7, do reverzních rep zajištěných veřejným dluhem podle čl. 17 odst. 7 a do peněžních prostředků;

12) „fondem peněžního trhu s nízkou volatilitou čisté hodnoty aktiv“ (dále jen „fond LVNaV“) fond peněžního trhu, který splňuje specifické požadavky stanovené v článcích 29, 30 a 32 a v čl. 33 odst. 2 písm. b);

13) „fondem peněžního trhu s variabilní čistou hodnotou aktiv“ (dále jen „fond VNaV“) fond peněžního trhu, který splňuje specifické požadavky stanovené v článcích 29 a 30 a v čl. 33 odst. 1;

14) „krátkodobým fondem peněžního trhu“ fond peněžního trhu, který investuje do způsobilých nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 10 odst. 1 a podléhá pravidlům týkajícím se portfolia stanoveným v článku 24;

15) „standardním fondem peněžního trhu“ fond peněžního trhu, který investuje do způsobilých nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 10 odst. 1 a 2 a podléhá pravidlům týkajícím se portfolia stanoveným v článku 25;

16) „úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

17) „orgánem příslušným pro fond peněžního trhu“:

a) v případě SKIPCP příslušný orgán domovského členského státu SKIPCP určený v souladu s článkem 97 směrnice 2009/65/ES;

b) v případě unijních alternativních investičních fondů příslušný orgán domovského členského státu alternativního investičního fondu, jak je definován v čl. 4 odst. 1 písm. p) směrnice 2011/61/EU;

c) v případě mimounijních alternativních investičních fondů kterýkoli z těchto orgánů:

i) příslušný orgán členského státu, v němž je mimounijní alternativní investiční fond nabízen v Unii bez pasu;

ii) orgán příslušný pro unijního správce alternativních investičních fondů, který spravuje mimounijní alternativní investiční fond, je-li tento fond v Unii nabízen s pasem, nebo není-li v Unii nabízen;

iii) příslušný orgán referenčního členského státu, není-li mimounijní alternativní investiční fond spravován unijním správcem a je-li v Unii nabízen s pasem;

18) „konečnou splatností“ datum, k němuž má být v plné výši splacena jistina cenného papíru a které nelze nijak zvolit;

19) „váženou průměrnou splatností“ průměrná doba zbývající do konečné splatnosti nebo průměrná doba zbývající do nového nastavení úrokové sazby na sazbu peněžního trhu, je-li kratší, všech podkladových aktiv ve fondu peněžního trhu, která odráží relativní podíl držený v každém aktivu;

20) „váženou průměrnou životností“ průměrná doba zbývající do konečné splatnosti všech podkladových aktiv ve fondu peněžního trhu, která odráží relativní podíl držený v každém aktivu;

21) „zbytkovou splatností“ doba zbývající do konečné splatnosti cenného papíru;

22) „prodejem na krátko“ prodej nástroje, který prodávající fond peněžního trhu v době uzavření dohody o prodeji nevlastní, včetně takového prodeje, při němž má fond peněžního trhu v době uzavření dohody o prodeji tento nástroj zapůjčen nebo má uzavřenu dohodu o jeho zapůjčení pro účely jeho dodání při vypořádání, vyjma:

a) prodeje kteroukoli stranou na základě repa, kdy jedna strana souhlasila s prodejem cenného papíru druhé straně za stanovenou cenu a druhá strana se zavázala odprodat tento cenný papír zpět k pozdějšímu datu za jinou stanovenou cenu; nebo

b) uzavření smlouvy o futures nebo jiné derivátové smlouvy, v níž je dohodnut prodej cenných papírů za stanovenou cenu k budoucímu datu;

23) „správcem fondu peněžního trhu“ v případě fondu peněžního trhu, který je SKIPCP, správcovská společnost SKIPCP nebo v případě, že jde o samosprávný SKIPCP, investiční společnost SKIPCP a v případě fondu peněžního trhu, který je alternativním investičním fondem, správce alternativního investičního fondu nebo samosprávný alternativní investiční fond.

Článek 3

Druhy fondů peněžního trhu

1. Fondy peněžního trhu se zřizují jako jeden z těchto druhů:

a) fond VNaV;

b) fond CNaV investující do veřejného dluhu;

c) fond LVNaV.

2. Povolení fondu peněžního trhu musí výslovně uvádět druh fondu peněžního trhu z těch, které jsou uvedeny v odstavci 1.

Článek 4

Udělování povolení fondům peněžního trhu

1. Subjekt kolektivního investování nesmí být usazen, nabízen nebo spravován v Unii jako fond peněžního trhu, pokud mu nebylo uděleno povolení v souladu s tímto nařízením.

Toto povolení je platné ve všech členských státech.

2. Subjektu kolektivního investování, kterému poprvé vzniká povinnost získat povolení jako SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES a zároveň povolení jako fond peněžního trhu podle tohoto nařízení, se povolení jako fond peněžního trhu udělí v rámci postupu pro udělení povolení pro SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES.

Pokud již bylo subjektu kolektivního investování uděleno povolení jako SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES, může požádat o povolení jako fond peněžního trhu v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 4 a 5 tohoto článku.

3. Subjektu kolektivního investování, který je alternativním investičním fondem a který je povinen získat povolení jako fond peněžního trhu podle tohoto nařízení, se povolení jako fond peněžního trhu udělí postupem stanoveným v článku 5.

4. Subjektu kolektivního investování nesmí být uděleno povolení jako fond peněžního trhu, pokud se orgán příslušný pro fond peněžního trhu nepřesvědčí, že dotyčný fond bude schopen splnit veškeré požadavky tohoto nařízení.

5. Za účelem udělení povolení jako fond peněžního trhu předloží subjekt kolektivního investování svému příslušnému orgánu všechny tyto dokumenty:

a) stanovy nebo zakladatelské právní jednání fondu peněžního trhu, včetně uvedení toho, ke kterému z druhů fondu peněžního trhu stanovených v čl. 3 odst. 1 patří;

b) údaje o totožnosti správce fondu peněžního trhu;

c) údaje o totožnosti depozitáře;

d) popis fondu peněžního trhu nebo jakékoli informace o něm přístupné investorům;

e) popis opatření a postupů nezbytných ke splnění požadavků uvedených v kapitolách II až VII nebo jakékoli informace o nich;

f) jakékoli jiné informace nebo dokumenty, které orgán příslušný pro fond peněžního trhu požaduje k ověření splnění požadavků tohoto nařízení.

6. O povoleních vydaných či odejmutých podle tohoto nařízení informují příslušné orgány čtvrtletně ESMa.

7. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vede centrální veřejný rejstřík všech fondů peněžního trhu, jimž bylo uděleno povolení podle tohoto nařízení, s uvedením jejich druhu v souladu s čl. 3 odst. 1, údaje, zda jde o krátkodobý nebo standardní fond peněžního trhu, jejich správce a orgánu příslušného pro fond peněžního trhu. Tento rejstřík se zpřístupní v elektronické podobě.

Článek 5

Postup pro udělení povolení fondům peněžního trhu, které jsou alternativními investičními fondy

1. alternativní investiční fond se povolí jako fond peněžního trhu pouze tehdy, pokud orgán příslušný pro fond

peněžního trhu schválí žádost podanou správcem alternativního investičního fondu, který již byl povolen podle směrnice 2011/61/EU, o povolení spravovat fond peněžního trhu, který je alternativním investičním fondem, a také schválí stanovy fondu a volbu depozitáře.

2. Při podání žádosti o povolení spravovat fond peněžního trhu, který je alternativním investičním fondem, poskytne povolený správce alternativních investičních fondů orgánu příslušnému pro fond peněžního trhu:

a) písemnou dohodu s depozitářem;

b) informace o pověření, pokud jde o správu portfolia, řízení rizik a administrativní úkony v souvislosti s tímto alterna tivním investičním fondem;

c) informace o investičních strategiích, rizikovém profilu a jiných charakteristikách fondů peněžního trhu, které jsou alternativními investičními fondy, jež správce spravuje nebo má v úmyslu spravovat.

Orgán příslušný pro fond peněžního trhu může požádat orgán příslušný pro správce alternativního investičního fondu o objasnění a informace ohledně dokumentace uvedené v prvním pododstavci nebo o potvrzení, zda fondy peněžního trhu spadají do oblasti působnosti povolení správce alternativního investičního fondu spravovat fondy. Orgán příslušný pro správce alternativního investičního fondu odpoví do deseti pracovních dnů od podání takové žádosti.

3. Případné následné změny dokumentace uvedené v odstavci 2 oznámí správce alternativního investičního fondu neprodleně orgánu příslušnému pro fond peněžního trhu.

4. Orgán příslušný pro fond peněžního trhu zamítne žádost správce alternativního investičního fondu pouze tehdy, pokud správce poruší kteroukoli z těchto povinností:

a) dodržovat toto nařízení;

b) dodržovat směrnici 2011/61/EU;

c) získat od svého příslušného orgánu povolení spravovat fondy peněžního trhu;

d) poskytnout dokumentaci uvedenou v odstavci 2.

Před zamítnutím žádosti orgán příslušný pro fond peněžního trhu konzultuje orgán příslušný pro správce alternativního investičního fondu.

5. Povolení alternativního investičního fondu jako fondu peněžního trhu nesmí být podmíněno požadavkem, aby byl alternativní investiční fond spravován správcem alternativního investičního fondu, jemuž bylo uděleno povolení v domovském členském státě alternativního investičního fondu, nebo aby správce alternativního investičního fondu vykonával jakoukoli činnost v domovském členském státě alternativního investičního fondu nebo aby v tomto členském státě jejím výkonem pověřil jinou osobu.

6. Správce alternativního investičního fondu musí být do dvou měsíců od podání úplné žádosti vyrozuměn o tom, zda bylo či nebylo uděleno povolení alternativního investičního fondu jako fondu peněžního trhu.

7. Orgán příslušný pro fond peněžního trhu povolení neudělí, brání-li alternativnímu investičnímu fondu jako fondu peněžního trhu právní předpisy v nabízení podílových jednotek nebo akcií v jeho domovském členském státě.

Článek 6

Používání označení „fond peněžního trhu“

1. SKIPCP nebo alternativní investiční fond smí používat označení „fond peněžního trhu“ ve vztahu k sobě nebo k podílovým jednotkám či akciím, které vydává, pouze pokud mu bylo uděleno povolení v souladu s tímto nařízením.

SKIPCP ani alternativní investiční fond nesmí použít zavádějící nebo nepřesné označení, které by naznačovalo, že je fondem peněžního trhu, nebylo-li mu uděleno povolení v souladu s tímto nařízením jako fondu peněžního trhu.

SKIPCP ani alternativní investiční fond nesmí mít charakteristiky, které jsou výrazně podobné těm, které jsou uvedeny v čl. 1 odst. 1, nebylo-li mu uděleno povolení podle tohoto nařízení jako fondu peněžního trhu.

2. Použitím označení „fond peněžního trhu“ nebo jiného označení, které naznačuje, že SKIPCP nebo alternativní investiční fond je fondem peněžního trhu, se rozumí jejich použití v jakýchkoli externích dokumentech, prospektech, zprávách, prohlášeních, propagačních sděleních, sděleních, dopisech či jiných materiálech určených budoucím investorům, podílníkům, akcionářům či příslušným orgánům nebo zamýšlených k předání těmto subjektům v písemné, ústní, elektronické či jiné podobě.

Článek 7

Použitelná pravidla

1. Fond peněžního trhu a jeho správce musí vždy dodržovat toto nařízení.

2. Fond peněžního trhu, který je SKIPCP, a jeho správce musí vždy dodržovat požadavky směrnice 2009/65/ES, není- li v tomto nařízení stanoveno jinak.

3. Fond peněžního trhu, který je alternativním investičním fondem, a jeho správce musí vždy dodržovat požadavky směrnice 2011/61/EU, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

4. Správce fondu peněžního trhu odpovídá za zajištění souladu s tímto nařízením a za ztráty nebo škodu vyplývající z nedodržení tohoto nařízení.

5. Toto nařízení nebrání fondům peněžního trhu v tom, aby používaly přísnější investiční limity, než jsou limity vyžadované tímto nařízením.

KAPITOLA II

Povinnosti týkající se investičních politik fondů peněžního trhu

Oddíl I

Obecná pravidla a způsobilá aktiva

Článek 8

Obecné zásady

1. Je-li fond peněžního trhu tvořen více než jedním podfondem, je pro účely kapitol II až VII každý podfond považován za samostatný fond peněžního trhu.

2. Fondy peněžního trhu, které jsou povoleny jako SKIPCP, nepodléhají povinnostem týkajícím se investičních politik SKIPCP, které jsou stanoveny v článcích 49 až 50a, v čl. 51 odst. 2 a v článcích 52 až 57 směrnice 2009/65/ES, není-li v tomto nařízení výslovně stanoveno jinak.

Článek 9

Způsobilá aktiva

1. Fond peněžního trhu investuje pouze do jedné nebo do několika z níže uvedených kategorií finančních aktiv a pouze za podmínek stanovených v tomto nařízení:

a) nástroje peněžního trhu včetně finančních nástrojů, které samostatně nebo společně vydaly nebo se za ně zaručily Unie, ústřední, regionální nebo místní orgány členských států nebo jejich centrální banky, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Evropský investiční fond, Evropský mechanismus stability, Evropský nástroj finanční stability, ústřední orgán nebo centrální banka třetí země, Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Rozvojová banka Rady Evropy, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Banka pro mezinárodní platby nebo jiná příslušná mezinárodní finanční instituce nebo organizace, jejímiž členy jsou jeden nebo více členských států;

b) způsobilé sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy (asset-backed commercial papers, aBCP);

c) vklady u úvěrových institucí;

d) finanční derivátové nástroje;

e) repa, která splňují podmínky stanovené v článku 14;

f) reverzní repa, která splňují podmínky stanovené v článku 15;

g) podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu.

2. Fond peněžního trhu nesmí vykonávat žádnou z těchto činností:

a) investování do jiných aktiv, než jsou aktiva uvedená v odstavci 1;

b) prodej některého z těchto nástrojů na krátko: nástroje peněžního trhu, sekuritizace, komerční papíry zajištěné aktivy a podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu;

c) získávání přímé či nepřímé expozice vůči akciím nebo komoditám, včetně prostřednictvím derivátů, certifikátů, které je zastupují, indexů, které jsou na nich založeny, či jakýmikoli jinými prostředky nebo nástroji, které by vedly k takovéto expozici;

d) uzavírání smluv o zapůjčení nebo zapůjčení si cenných papírů či jakýchkoli jiných dohod, které by zatížily aktiva fondu peněžního trhu;

e) zapůjčení a zapůjčení si peněžních prostředků.

3. Fond peněžního trhu smí držet doplňková likvidní aktiva v souladu s čl. 50 odst. 2 směrnice 2009/65/ES.

Článek 10

Způsobilé nástroje peněžního trhu

1. Pro investici fondu peněžního trhu jsou způsobilé ty nástroje peněžního trhu, které splňují všechny tyto požadavky:

a) spadají do jedné z kategorií nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 50 odst. 1 písm. a), b), c) nebo h) směrnice 2009/65/ES;

b) vykazují jednu z těchto alternativních charakteristik:

i) mají konečnou splatnost v délce nejvýše 397 dnů od data emise;

ii) mají zbytkovou splatnost v délce nejvýše 397 dnů;

c) emitent nástroje peněžního trhu a kvalita nástroje peněžního trhu získaly příznivé hodnocení podle článků 19 až 22;

d) pokud fond peněžního trhu investuje do sekuritizace nebo komerčního papíru zajištěného aktivy, podléhá požadavkům stanoveným v článku 11.

2. Bez ohledu na odst. 1 písm. b) může standardní fond peněžního trhu rovněž investovat do nástrojů peněžního trhu, jejichž zbytková splatnost ke konečnému datu odkoupení nepřesahuje dva roky, za předpokladu, že doba zbývající do nového nastavení úrokové sazby nepřesahuje 397 dní. Za tímto účelem se nástroje peněžního trhu s pohyblivou sazbou a nástroje peněžního trhu s pevnou sazbou zajištěné swapem musí vrátit na úroveň sazby peněžního trhu nebo indexu.

3. Ustanovení odst. 1 písm. c) se nevztahuje na nástroje peněžního trhu, které vydaly nebo se za ně zaručily Unie, ústřední orgán nebo centrální banka členského státu, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Evropský mechanismus stability nebo Evropský nástroj finanční stability.

Článek 11

Způsobilé sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy

1. Sekuritizace i komerční papíry zajištěné aktivy se považují za způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, jsou-li dostatečně likvidní, obdržely příznivé hodnocení podle článků 19 až 22 a jsou:

a) sekuritizacemi uvedenými v článku 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (1);

b) komerčními papíry zajištěnými aktivy vydanými v rámci programu aBCP, které:

i) jsou plně podporovány regulovanou úvěrovou institucí, která zajišťuje veškerou likviditu, úvěrová rizika a podstatná rizika rozmělnění, jakož i průběžné náklady transakcí a průběžné náklady na celý program vztahující se k daným komerčním papírům zajištěným aktivy, je-li to nezbytné, aby bylo investorovi zaručeno plné vyplacení každé částky na základě těchto komerčních papírů zajištěných aktivy;

ii) nejsou resekuritizacemi a podkladové expozice sekuritizace na úrovni každé transakce aBCP nezahrnují žádnou expozici vůči sekuritizaci;

iii) nezahrnují syntetickou sekuritizaci, jak je definována v čl. 242 bodě 11 nařízení (EU) č. 575/2013; nebo

c) jednoduchými, transparentními a standardizovanými (STS) sekuritizacemi nebo komerčními papíry zajištěnými aktivy.

2. Krátkodobý fond peněžního trhu smí investovat do sekuritizací nebo komerčních papírů zajištěných aktivy uvedených v odstavci 1, pokud je splněna kterákoli z těchto podmínek:

a) konečná splatnost sekuritizací uvedených v odst. 1 písm. a) od data emise nepřesahuje dva roky a doba zbývající do nového nastavení úrokové sazby nepřesahuje 397 dní;

b) konečná splatnost sekuritizací nebo komerčních papírů zajištěných aktivy uvedených v odst. 1 písm. b) a c) od data emise nebo jejich zbytková splatnost nepřesahuje 397 dní;

c) sekuritizace uvedené v odst. 1 písm. a) a c) jsou amortizačními nástroji a mají váženou průměrnou životnost nejvýše dva roky.

(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).

3. Standardní fond peněžního trhu smí investovat do sekuritizací nebo komerčních papírů zajištěných aktivy podle odstavce 1, pokud je splněna kterákoli z těchto podmínek:

a) konečná splatnost sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) od data emise nebo jejich zbytková splatnost nepřesahuje dva roky a doba zbývající do nového nastavení úrokové sazby nepřesahuje 397 dní;

b) sekuritizace uvedené v odst. 1 písm. a) a c) jsou amortizačními nástroji a mají váženou průměrnou životnost nejvýše dva roky.

4. Komise přijme do šesti měsíců ode dne vstupu v platnost navrhovaného nařízení o STS sekuritizaci akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45 měnící tento článek vložením křížového odkazu na ukazatele určující STS sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy v odpovídajících ustanoveních uvedeného nařízení. Tato změna nabude účinku nejpozději šest měsíců ode dne vstupu uvedeného aktu v přenesené pravomoci v platnost nebo ode dne použitelnosti odpovídajících ustanovení navrhovaného nařízení o STS sekuritizaci, podle toho, co nastane později.

Pro účely prvního pododstavce musí ukazatele k určení STS sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy obsahovat alespoň tyto údaje:

a) požadavky na jednoduchost sekuritizace, včetně její povahy plynoucí ze skutečného prodeje a dodržování standardů pro upisování expozic;

b) požadavky na standardizaci sekuritizace, včetně požadavků na ponechání si rizika;

c) požadavky na transparentnost sekuritizace, včetně poskytování informací potenciálním investorům;

d) pro komerční papíry zajištěné aktivy navíc k písmenům a), b) a c) požadavky vztahující se ke sponzorům a k podpoře sponzorů vůči programu aBCP.

Článek 12

Způsobilé vklady u úvěrových institucí

Vklady u úvěrových institucí jsou způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) vklad je splatný na požádání nebo jej lze kdykoli vybrat;

b) splatnost vkladu činí nejvýše dvanáct měsíců;

c) daná úvěrová instituce má sídlo v členském státě nebo v případě, že má úvěrová instituce sídlo ve třetí zemi, podléhá obezřetnostním pravidlům, která jsou považována za rovnocenná pravidlům stanoveným právními předpisy Unie v souladu s postupem stanoveným v čl. 107 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 13

Způsobilé finanční derivátové nástroje

Finanční derivátové nástroje jsou způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, jsou-li obchodovány na regulovaném trhu podle čl. 50 odst. 1 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/65/ES nebo jsou OTC deriváty a jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) podkladovým aktivem derivátových nástrojů jsou úrokové sazby, směnné kurzy, měny nebo indexy zastupující jednu z těchto kategorií;

b) derivátový nástroj slouží výhradně k zajištění proti riziku úrokové sazby nebo měnovému riziku plynoucím z jiných investic fondu peněžního trhu;

c) protistranami transakcí s OTC deriváty jsou instituce, které podléhají obezřetnostní regulaci a dohledu a které patří do kategorií schválených orgánem příslušným pro fond peněžního trhu;

d) OTC deriváty podléhají spolehlivému a ověřitelnému ocenění, které se provádí každý den, a mohou být z podnětu fondu peněžního trhu kdykoli za svou reálnou hodnotu prodány, zrušeny nebo uzavřeny vzájemným započtením.

Článek 14

Způsobilá repa

Repa jsou způsobilá pro investice fondu peněžního trhu, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) repa se uzavírají na omezenou dobu, nejdéle však na sedm pracovních dnů, a pouze pro účely řízení likvidity a neslouží k investičním účelům kromě těch uvedených v písmeni c);

b) protistrana, která obdrží aktiva převáděná fondem peněžního trhu jako kolaterál na základě repa, nesmí tato aktiva prodat, investovat, zastavit ani jinak převést bez předchozího souhlasu fondu peněžního trhu;

c) peněžní prostředky obdržené fondem peněžního trhu na základě repa mohou být:

i) uloženy formou vkladu podle čl. 50 odst. 1 písm. f) směrnice 2009/65/ES, nebo

ii) investovány do aktiv uvedených v čl. 15 odst. 6, ale nesmějí být investovány do způsobilých aktiv podle článku 9, převedeny ani jiným způsobem znovu použity;

d) peněžní prostředky, které fond peněžního trhu obdržel na základě repa, nepřekračují 10 % jeho aktiv;

e) fond peněžního trhu má právo repo kdykoli vypovědět oznámením podaným nejvýše dva pracovní dny předem.

Článek 15

Způsobilá reverzní repa

1. Reverzní repa jsou způsobilá pro investice fondu peněžního trhu, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) fond peněžního trhu má právo reverzní repo kdykoli vypovědět oznámením podaným nejvýše dva pracovní dny předem;

b) tržní hodnota aktiv obdržených na základě reverzního repa v každém okamžiku odpovídá přinejmenším hodnotě vyplacených peněžních prostředků.

2. aktiva, která fond peněžního trhu obdrží na základě reverzního repa, musí být nástroji peněžního trhu, které

splňují požadavky stanovené v článku 10.

aktiva, která fond peněžního trhu obdrží na základě reverzního repa, nesmějí být prodána, znovu investována,

zastavena ani jinak převedena.

3. Fond peněžního trhu nesmí na základě reverzního repa obdržet sekuritizace ani komerční papíry zajištěné aktivy.

4. aktiva, která fond peněžního trhu obdrží na základě reverzního repa, musí být dostatečně diverzifikována

s maximální expozicí vůči určitému emitentovi ve výši 15 % čisté hodnoty aktiv fondu peněžního trhu, ledaže mají tato aktiva formu nástrojů peněžního trhu, které splňují požadavky čl. 17 odst. 7. aktiva, která fond peněžního trhu obdrží na základě reverzního repa, musí být navíc vydána subjektem, který je nezávislý na protistraně a od něhož se očekává, že nebude nevykazovat vysokou korelaci s výsledky protistrany.

5. Fond peněžního trhu, který uzavře reverzní repo, zajistí, aby bylo možné získat zpět celou částku peněžních prostředků kdykoli, buď včetně výnosů, nebo na základě ocenění podle tržní hodnoty. Když je peněžní prostředky možné kdykoli získat zpět na základě ocenění podle tržní hodnoty, použije se pro výpočet čisté hodnoty aktiv fondu peněžního trhu ocenění reverzního repa podle tržní hodnoty.

6. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může fond peněžního trhu obdržet na základě reverzního repa likvidní převoditelné cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu jiné než ty, které splňují požadavky stanovené v článku 10, pokud uvedená aktiva splňují jednu z těchto podmínek:

a) vydaly je nebo se za ně zaručily Unie, ústřední orgán nebo centrální banka členského státu, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Evropský mechanismus stability nebo Evropský nástroj finanční stability a obdržely příznivé hodnocení podle článků 19 až 22;

b) vydaly je nebo se za ně zaručily ústřední orgán nebo centrální banka třetí země a obdržely příznivé hodnocení podle článků 19 až 22.

Investoři fondu peněžního trhu musí být informováni o aktivech, která fond peněžního trhu obdrží na základě reverzního repa v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, v souladu s článkem 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (1).

aktiva, která fond peněžního trhu obdrží na základě reverzního repa v souladu s prvním pododstavcem tohoto

odstavce, musí splňovat podmínky stanovené v čl. 17 odst. 7.

7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45 doplňující toto nařízení o specifikaci kvantitativních a kvalitativních požadavků na likviditu vztahující se na aktiva uvedená v odstavci 6 tohoto článku a o kvantitativní a kvalitativní požadavky na úvěrovou kvalitu vztahující se na aktiva uvedená v odst. 6 písm. a) tohoto článku.

Komise za tímto účelem zohlední zprávu uvedenou v čl. 509 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci do 21. ledna 2018.

Článek 16

Způsobilé podílové jednotky nebo akcie fondů peněžního trhu

1. Fond peněžního trhu může nabývat podílové jednotky nebo akcie kteréhokoli jiného fondu peněžního trhu (dále jen „cílový fond peněžního trhu“), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) cílový fond peněžního trhu smí v souladu se svými stanovami nebo zakladatelským právním jednáním do podílových jednotek nebo akcií jiných fondů peněžního trhu investovat nejvýše 10 % svých aktiv;

b) cílový fond peněžního trhu nedrží podílové jednotky nebo akcie nabývajícího fondu peněžního trhu.

Fond peněžního trhu, jehož podílové jednotky nebo akcie byly pořízeny, nesmí investovat do nabývajícího fondu peněžního trhu po dobu, po kterou v něm drží tento fond peněžního trhu podílové jednotky nebo akcie.

2. Fond peněžního trhu může nabývat podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu za předpokladu, že do podílových jednotek nebo akcií kteréhokoli z nich investuje nejvýše 5 % svých aktiv.

3. Fond peněžního trhu může investovat nejvýše 17,5 % svých aktiv do podílových jednotek nebo akcií jiných fondů peněžního trhu.

4. Podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu jsou způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) cílový fond peněžního trhu je povolen podle tohoto nařízení;

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

b) pokud cílový fond peněžního trhu spravuje přímo nebo na základě pověření týž správce jako nabývající fond peněžního trhu nebo jakákoli jiná společnost, s níž je správce nabývajícího fondu peněžního trhu spjat prostřednict vím společného řízení nebo kontroly nebo přímé či nepřímé kvalifikované účasti, nesmí si správce cílového fondu peněžního trhu nebo tato jiná společnost účtovat za investici nabývajícího fondu peněžního trhu do podílových jednotek nebo akcií cílového fondu peněžního trhu poplatky za upsání nebo odkoupení;

c) v případě, že fond peněžního trhu investuje 10 % nebo více ze svých aktiv do podílových jednotek nebo akcií jiných fondů peněžních fondů:

i) uvede ve svém prospektu maximální podíl poplatků za správu účtovaných sobě samotnému a jiným fondům peněžního trhu, do nichž investuje; a

ii) uvede ve své výroční zprávě maximální podíl poplatků za správu účtovaných sobě samotnému a jiným fondům peněžního trhu, do nichž investuje.

5. Odstavce 2 a 3 tohoto článku se nepoužijí na fond peněžního trhu, který je alternativním investičním fondem povoleným podle článku 5, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) fond peněžního trhu je nabízen výlučně prostřednictvím programu spoření zaměstnanců, který se řídí vnitrostátním právem, a jeho investory jsou fyzické osoby;

b) program spoření zaměstnanců uvedený v písmeni a) umožňuje investorům odkoupit jejich investice pouze za omezujících podmínek odkupu, které jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, přičemž vyplacení se může uskutečnit pouze za určitých okolností, které nejsou spojeny s vývojem trhu.

Odchylně od odstavců 2 a 3 tohoto článku může fond peněžního trhu, který je SKIPCP povoleným v souladu s čl. 4 odst. 2, nabývat podílové jednotky nebo akcie v jiných fondech peněžního trhu v souladu s článkem 55 nebo 58 směrnice 2009/65/ES, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) fond peněžního trhu je nabízen výlučně prostřednictvím programu spoření zaměstnanců, který se řídí vnitrostátním právem, a jeho investory jsou pouze fyzické osoby;

6. Krátkodobé fondy peněžního trhu mohou investovat pouze do podílových jednotek nebo akcií jiných krátkodobých fondů peněžního trhu.

7. Standardní fondy peněžního trhu mohou investovat do podílových jednotek nebo akcií krátkodobých nebo standardních fondů peněžního trhu.

Oddíl II

Ustanovení o investičních politikách

Článek 17

Diverzifikace

1. Fond peněžního trhu může investovat nejvýše:

a) 5 % svých aktiv do nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy téhož emitenta;

b) 10 % svých aktiv do vkladů u téže úvěrové instituce; avšak pokud je struktura bankovního sektoru v členském státě, v němž má fond peněžního trhu sídlo, taková, že v ní neexistuje dostatečný počet úvěrových institucí, které by mohly splnit tento požadavek diverzifikace, a pro fond peněžního trhu není ekonomicky žádoucí, aby ukládal peněžní prostředky v jiném členském státě, může fond peněžního trhu ve stejné úvěrové instituci uložit až 15 % svých aktiv.

2. Odchylně od odst. 1 písm. a) smí fond VNaV investovat až 10 % svých aktiv do nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy vydaných týmž subjektem za předpokladu, že celková hodnota těchto nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy v držení fondů VNaV od každého emitenta, do nichž fond peněžního trhu investuje více než 5 % svých aktiv, nepřesáhne 40 % hodnoty jeho aktiv.

3. do dne použitelnosti aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 11 odst. 4 nesmí celková expozice fondu

peněžního trhu vůči sekuritizacím a komerčním papírům zajištěným aktivy překročit 15 % jeho aktiv.

Ode dne použitelnosti aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 11 odst. 4 nesmí celková expozice fondu peněžního trhu vůči sekuritizacím a komerčním papírům zajištěným aktivy překročit 20 % jeho aktiv, z čehož až 15 % může být investováno do sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy, jež nesplňují kritéria pro určení STS sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy.

4. Celková expozice fondu peněžního trhu vůči téže protistraně vyplývající z transakcí s OTC deriváty, které splňují podmínky stanovené v článku 13, nesmí překročit 5 % jeho aktiv.

5. Celková výše peněžních prostředků poskytnutých fondem peněžního trhu téže protistraně na základě reverzního repa nesmí překročit 15 % jeho aktiv.

6. Bez ohledu na jednotlivé limity stanovené v odstavcích 1 a 4 nesmí fond peněžního trhu kombinovat níže uvedené nástroje, pokud by to vedlo k investování více než 15 % jeho aktiv do jednoho subjektu:

a) investice do nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy vydaných tímto subjektem;

b) vklady u tohoto subjektu;

c) OTC finanční derivátové nástroje vedoucí k expozici vůči riziku selhání protistrany s ohledem na tento subjekt.

Odchylně od požadavku na diverzifikaci uvedeného v prvním pododstavci, pokud je struktura bankovního sektoru v členském státě, v němž má fond peněžního trhu sídlo, taková, že v ní neexistuje dostatečný počet úvěrových institucí, které by mohly splnit tento požadavek diverzifikace, a pro fond peněžního trhu není ekonomicky žádoucí, aby využíval finanční instituce v jiném členském státě, může fond peněžního trhu kombinovat druhy investic uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) až do maximální výše investic 20 % svých aktiv u jednoho subjektu.

7. Odchylně od odst. 1 písm. a) může orgán příslušný pro fond peněžního trhu povolit, aby fond peněžního trhu v souladu se zásadou rovnoměrného rozložení rizika investoval až 100 % svých aktiv do různých nástrojů peněžního trhu, které vydaly nebo se za ně zaručily samostatně nebo společně Unie, ústřední, regionální nebo místní orgány členských států nebo jejich centrální banky, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Evropský mechanismus stability, Evropský investiční fond, Evropský nástroj finanční stability, ústřední orgán nebo centrální banka třetí země, Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Rozvojová banka Rady Evropy, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Banka pro mezinárodní platby nebo jakákoli jiná příslušná mezinárodní finanční instituce nebo organizace, jejímiž členy jsou jeden nebo více členských států.

První pododstavec se použije pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto požadavky:

a) fond peněžního trhu drží nástroje peněžního trhu pocházející alespoň ze šesti různých emisí příslušného emitenta;

b) fond peněžního trhu omezí investice do nástrojů peněžního trhu z téže emise na nejvýše 30 % svých aktiv;

c) fond peněžního trhu ve svých stanovách nebo zakladatelském právním jednání uvede výslovný odkaz na všechny orgány, instituce nebo organizace uvedené v prvním pododstavci, které samostatně nebo společně vydávají nástroje peněžního trhu, do nichž zamýšlí investovat více než 5 % svých aktiv, nebo které se za ně samostatně nebo společně zaručují;

d) fond peněžního trhu ve svém prospektu a propagačních sděleních výrazně uvede prohlášení, které upozorňuje na použití této odchylky a uvádí všechny orgány, instituce nebo organizace uvedené v prvním pododstavci, které samostatně nebo společně vydávají nástroje peněžního trhu, do nichž zamýšlí investovat více než 5 % svých aktiv, nebo které se za ně samostatně nebo společně zaručují.

8. Bez ohledu na jednotlivé limity stanovené v odstavci 1 smí fond peněžního trhu investovat nejvýše 10 % svých aktiv do dluhopisů vydaných jedinou úvěrovou institucí se sídlem v členském státě, která na základě právních předpisů podléhá zvláštnímu veřejnému dohledu určenému na ochranu držitelů dluhopisů. Zejména platí, že výnosy z emise

těchto dluhopisů musí být investovány v souladu s právními předpisy do aktiv, která dokáží po celou dobu platnosti dluhopisů krýt závazky s nimi spojené a která by v případě neplnění emitenta byla přednostně použita pro výplatu jistiny a úhradu naběhlého úroku.

9. Bez ohledu na jednotlivé limity stanovené v odstavci 1 smí fond peněžního trhu investovat nejvýše 20 % svých aktiv do dluhopisů vydaných jedinou úvěrovou institucí, pokud jsou splněny požadavky stanovené v čl. 10 odst. 1 písm. f) nebo v čl. 11 odst. 1 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, včetně případných investic do aktiv uvedených v odstavci 8 tohoto článku.

Pokud fond peněžního trhu investuje více než 5 % svých aktiv do dluhopisů uvedených v prvním pododstavci, které vydal jeden emitent, nesmí celková hodnota těchto investic překročit 60 % hodnoty aktiv fondu peněžního trhu, včetně případných investic do aktiv uvedených v odstavci 8, při dodržení limitů v něm stanovených.

10. Společnosti, které pro účely konsolidované účetní závěrky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (1) nebo v souladu s uznávanými mezinárodními účetními pravidly náleží do stejné skupiny, se pro účely výpočtu limitů uvedených v odstavcích 1 až 6 tohoto článku považují za jeden subjekt.

Článek 18

Koncentrace

1. Fond peněžního trhu nesmí držet více než 10 % nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy vydaných jedním emitentem.

2. Limit stanovený v odstavci 1 se nevztahuje na držbu nástrojů peněžního trhu vydaných nebo zaručených Unií, ústředními, regionálními a místními orgány členských států či jejich centrálními bankami, Evropskou centrální bankou, Evropskou investiční bankou, Evropským investičním fondem, Evropským mechanismem stability, Evropským nástrojem finanční stability, ústředním orgánem nebo centrální bankou třetí země, Mezinárodním měnovým fondem, Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, Rozvojovou bankou Rady Evropy, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, Bankou pro mezinárodní platby nebo jakoukoli jinou příslušnou mezinárodní veřejnou organizací, jejímiž členy jsou jeden nebo více členských států.

Oddíl III

Úvěrová kvalita nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy

Článek 19

Postup interního hodnocení úvěrové kvality

1. Správce peněžního fondu stanoví, zavede a důsledně uplatňuje obezřetný postup interního hodnocení úvěrové kvality nástrojů peněžního trhu sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy s přihlédnutím k emitentovi nástroje a charakteristikám samotného nástroje.

2. Správce fondu peněžního trhu zajistí, aby informace používané při uplatňování postupu interního hodnocení úvěrové kvality byly dostatečně kvalitní a aktuální a aby pocházely ze spolehlivých zdrojů.

3. Postup interního hodnocení musí být založen na obezřetných, systematických a nepřetržitých metodách hodnocení. Používané metody validuje správce fondu peněžního trhu na základě historických zkušeností a empirických důkazů, včetně zpětného testování.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

4. Správce fondu peněžního trhu zajistí, aby postup interního hodnocení úvěrové kvality splňoval tyto obecné požadavky:

a) je stanoven účinný postup získávání a aktualizace příslušných informací o emitentovi nástroje a o charakteristikách samotného nástroje;

b) jsou přijata a provedena náležitá opatření k zajištění toho, aby bylo interní hodnocení úvěrové kvality založeno na důkladné analýze dostupných a relevantních informací a aby zahrnovalo všechny relevantní příčinné faktory, které ovlivňují úvěruschopnost emitenta a úvěrovou kvalitu nástroje;

c) postup interního hodnocení úvěrové kvality je průběžně monitorován a všechna hodnocení úvěrové kvality jsou nejméně jednou ročně přezkoumávána;

d) aniž se mechanicky spoléhá na externí ratingy v souladu s článkem 5a nařízení (ES) č. 1060/2009, provede správce fondu peněžního trhu nové hodnocení úvěrové kvality nástroje peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy vždy, když dojde k podstatné změně, která by mohla mít dopad na stávající hodnocení tohoto nástroje;

e) správce fondu peněžního trhu nejméně jednou ročně přezkoumá metody hodnocení úvěrové kvality s cílem určit, zda jsou i nadále vhodné pro stávající portfolio a vnější podmínky, a výsledky přezkumu předá svému příslušnému orgánu. Pokud správce fondu peněžního trhu zjistí chyby v metodě hodnocení úvěrové kvality nebo v jejím provádění, neprodleně je napraví;

f) pokud se změní metody, modely nebo klíčové předpoklady postupu interního hodnocení úvěrové kvality, přezkoumá správce fondu peněžního trhu co nejdříve všechna dotčená interní hodnocení úvěrové kvality.

Článek 20

Interní hodnocení úvěrové kvality

1. Správce fondu peněžního trhu uplatňuje postup stanovený v článku 19 pro účely určení, zda úvěrová kvalita nástroje peněžního trhu, sekuritizace nebo komerčního papíru zajištěného aktivy obdrží příznivé hodnocení. Pokud ratingová agentura registrovaná a certifikovaná v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009 poskytuje rating nástroje peněžního trhu, může správce fondu peněžního trhu brát ohled na tento rating a doplňkové informace a analýzy ve svém interním hodnocení úvěrové kvality, aniž se výhradně nebo mechanicky spoléhá na tyto ratingy v souladu s článkem 5a nařízení (ES) č. 1060/2009.

2. Hodnocení úvěrové kvality zohlední alespoň tyto faktory a obecné zásady:

a) kvantifikaci úvěrového rizika a relativního rizika selhání emitenta a nástroje;

b) kvalitativní ukazatele týkající se emitenta daného nástroje, a to i s ohledem na makroekonomickou situaci a situaci na finančním trhu;

c) krátkodobý charakter nástrojů peněžního trhu;

d) skupinu aktiv, do níž tento nástroj patří;

e) kategorii emitenta s rozlišením alespoň těchto kategorií emitentů: ústřední, regionální nebo místní orgán státu, finanční korporace a nefinanční korporace;

f) v případě strukturovaných finančních nástrojů operační riziko a riziko protistrany, které je součástí strukturované finanční transakce, a v případě expozice vůči sekuritizacím úvěrové riziko emitenta, strukturu sekuritizace a úvěrové riziko podkladových aktiv;

g) profil likvidity tohoto nástroje.

Správce fondu peněžního trhu může při určování úvěrové kvality nástroje peněžního trhu podle čl. 17 odst. 7 vedle faktorů a obecných zásad uvedených v tomto odstavci zohlednit varování a ukazatele.

Článek 21

Dokumentace

1. Správce fondu peněžního trhu dokumentuje svůj postup interního hodnocení úvěrové kvality a svá hodnocení úvěrové kvality. dokumentace musí obsahovat:

a) návrh postupu interního hodnocení úvěrové kvality a podrobné údaje o jeho používání poskytnuté způsobem, který příslušným orgánům umožňuje pochopit a posoudit vhodnost hodnocení úvěrové kvality;

b) odůvodnění a analýzu podporující hodnocení úvěrové kvality i správcem učiněný výběr kritérií pro přezkum hodnocení úvěrové kvality a četnost tohoto přezkumu;

c) všechny podstatné změny v postupu interního hodnocení úvěrové kvality, včetně určení příčin těchto změn;

d) organizaci postupu interního hodnocení úvěrové kvality a struktury vnitřní kontroly;

e) úplnou historii hodnocení úvěrové kvality nástrojů, emitentů a případně uznaných ručitelů a

f) totožnost osoby nebo osob odpovědných za postup interního hodnocení úvěrové kvality.

2. Správce fondu peněžního trhu uschovává veškerou dokumentaci uvedenou v odstavci 1 po dobu nejméně tří úplných ročních účetních období.

3. Postup interního hodnocení úvěrové kvality musí být podrobně popsán ve stanovách nebo zakladatelském právním jednání fondu peněžního trhu a veškeré dokumenty uvedené v odstavci 1 se zpřístupní na žádost orgánům příslušným pro fond peněžního trhu a orgánům příslušným pro správce fondu peněžního trhu.

Článek 22

Akty v přenesené pravomoci týkající se hodnocení úvěrové kvality

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45 doplňující toto nařízení upřesněním těchto bodů:

a) kritérií pro validaci metody hodnocení úvěrové kvality uvedených v čl. 19 odst. 3;

b) kritérií pro kvantifikaci úvěrového rizika a relativního rizika selhání emitenta a nástroje uvedených v čl. 20 odst. 2 písm. a);

c) kritérií pro zavedení kvalitativních ukazatelů týkajících se emitenta daného nástroje uvedených v čl. 20 odst. 2 písm. b);

d) významu pojmu podstatná změna uvedeného v čl. 19 odst. 4 písm. d).

Článek 23

Řízení hodnocení úvěrové kvality

1. Postup interního hodnocení úvěrové kvality schválí vrcholné vedení, výkonný orgán, a pokud existuje, kontrolní orgán správce fondu peněžního trhu.

Tyto orgány musí mít náležité povědomí o postupu interního hodnocení úvěrové kvality a o metodách používaných správcem fondu peněžního trhu a plně porozumět informacím uvedeným v souvisejících zprávách.

2. Správce fondu peněžního trhu informuje orgány uvedené v odstavci 1 o profilu úvěrového rizika fondu peněžního trhu na základě analýzy interních hodnocení úvěrové kvality fondu peněžního trhu. Četnost podávání zpráv závisí na významu a druhu informací a je nejméně jednou ročně.

3. Vrcholné vedení průběžně zajišťuje řádné fungování postupu interního hodnocení úvěrové kvality.

Vrcholné vedení je pravidelně informováno o výsledcích postupů interního hodnocení úvěrové kvality, o oblastech, v nichž byly zjištěny nedostatky, a o snahách a opatřeních přijatých k nápravě zjištěných nedostatků.

4. Interní hodnocení úvěrové kvality a jejich pravidelné přezkumy správcem fondu peněžního trhu nesmějí provádět osoby, které vykonávají správu portfolia fondu peněžního trhu nebo které za ni odpovídají.

KAPITOLA III

Povinnosti týkající se řízení rizik fondů peněžního trhu

Článek 24

Pravidla týkající se portfolia krátkodobých fondů peněžního trhu

1. Krátkodobý fond peněžního trhu musí průběžně splňovat všechny tyto požadavky týkající se portfolia:

a) jeho portfolio má váženou průměrnou splatnost nejvýše 60 dnů;

b) jeho portfolio má váženou průměrnou životnost nejvýše 120 dnů za podmínek stanovených v druhém a třetím pododstavci;

c) v případě fondů LVNaV a fondů CNaV investujících do veřejného dluhu alespoň 10 % jejich aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho dne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do jednoho pracovního dne, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do jednoho pracovního dne. Fond LVNaV nebo fond CNaV investující do veřejného dluhu nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho dne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 10 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho dne;

d) v případě krátkodobého fondu VNaV alespoň 7,5 % jeho aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho dne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do jednoho pracovního dne, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do jednoho pracovního dne. Krátkodobý fond VNaV nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho dne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 7,5 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho dne;

e) v případě fondů LVNaV a fondů CNaV investujících do veřejného dluhu alespoň 30 % jejich aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho dne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do pěti pracovních dnů, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do pěti pracovních dnů. Fond LVNaV nebo fond CNaV investující do veřejného dluhu nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho týdne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 30 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho týdne;

f) v případě krátkodobého fondu VNaV alespoň 15 % jeho aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho týdne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do pěti pracovních dnů, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do pěti pracovních dnů. Krátkodobý fond VNaV nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho týdne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 15 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho týdne;

g) mezi aktiva fondu LVNaV a fondu CNaV investujícího do veřejného dluhu splatná do jednoho týdne mohou být pro účely výpočtu podle písmene e) zahrnuta aktiva uvedená v čl. 17 odst. 7, která jsou vysoce likvidní, mohou být odkoupena a vypořádána do jednoho pracovního dne a mají zbytkovou splatnost do 190 dní, a to až do výše 17,5 % aktiv fondu;

h) mezi aktiva krátkodobého fondu VNaV splatná do jednoho týdne mohou být pro účely výpočtu uvedeného

v písmeni f) zahrnuty nástroje peněžního trhu nebo podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu, a to až do výše 7,5 % aktiv fondu, pokud mohou být odkoupeny a vypořádány do pěti pracovních dnů.

Při výpočtu vážené průměrné životnosti podle prvního pododstavce písm. b) v případě cenných papírů, včetně struktu rovaných finančních nástrojů, založí krátkodobý fond peněžního trhu výpočet splatnosti na zbytkové splatnosti do konečného data odkoupení nástrojů. avšak v případě, že finanční nástroj zahrnuje prodejní opci, může krátkodobý fond peněžního trhu výpočet splatnosti namísto na zbytkové splatnosti založit na datu realizace prodejní opce, ovšem pouze tehdy, pokud jsou v každém okamžiku splněny všechny tyto podmínky:

i) krátkodobý fond peněžního trhu může prodejní opci volně uplatnit k datu realizace;

ii) realizační cena prodejní opce se významně neliší od předpokládané hodnoty nástroje k datu realizace;

iii) z investiční strategie krátkodobého fondu peněžního trhu vyplývá, že opce bude s vysokou pravděpodobností uplatněna k datu realizace.

Odchylně od druhého pododstavce může krátkodobý fond peněžního trhu při výpočtu vážené průměrné životnosti pro sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy založit v případě amortizačních nástrojů výpočet splatnosti na jedné z těchto možností:

i) smluvním amortizačním profilu těchto nástrojů;

ii) amortizačním profilu podkladových aktiv, z nichž vyplývají peněžní toky pro odkoupení těchto nástrojů.

2. Pokud jsou limity uvedené v tomto článku překročeny z důvodů nezávislých na jednání fondu peněžního trhu nebo v důsledku uplatnění práv na upsání nebo odkoupení, stanoví si tento fond peněžního trhu jako přednostní cíl nápravu tohoto stavu, přičemž vezme řádně v úvahu zájmy svých podílníků nebo akcionářů.

3. Všechny fondy peněžního trhu uvedené v čl. 3 odst. 1 mohou mít podobu krátkodobého fondu peněžního trhu.

Článek 25

Pravidla týkající se portfolia standardních fondů peněžního trhu

1. Standardní fond peněžního trhu musí průběžně splňovat všechny tyto požadavky:

a) jeho portfolio má v každém okamžiku váženou průměrnou splatnost nejvýše šest měsíců;

b) jeho portfolio má v každém okamžiku váženou průměrnou životnost nejvýše dvanáct měsíců za podmínek stanovených ve druhém a třetím pododstavci;

c) alespoň 7,5 % jeho aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho dne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do jednoho pracovního dne, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do jednoho pracovního dne. Standardní fond peněžního trhu nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho dne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 7,5 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho dne;

d) alespoň 15 % jeho aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho týdne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do pěti pracovních dnů, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do pěti pracovních dnů. Standardní fond peněžního trhu nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho týdne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 15 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho týdne;

e) mezi aktiva standardního fondu peněžního trhu splatná do jednoho týdne mohou být pro účely výpočtu uvedeného v písmeni d) zahrnuty nástroje peněžního trhu nebo podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu, a to až do výše 7,5 % aktiv fondu, pokud mohou být odkoupeny a vypořádány do pěti pracovních dnů.

Při výpočtu vážené průměrné životnosti podle prvního pododstavce písm. b) v případě cenných papírů, včetně struktu rovaných finančních nástrojů, založí standardní fond peněžního trhu výpočet splatnosti na zbytkové splatnosti do konečného data odkoupení nástrojů. avšak v případě, že finanční nástroj zahrnuje prodejní opci, může standardní fond peněžního trhu výpočet splatnosti namísto na zbytkové splatnosti založit na datu realizace prodejní opce, ovšem pouze tehdy, pokud jsou v každém okamžiku splněny všechny tyto podmínky:

i) standardní fond peněžního trhu může prodejní opci k datu realizace volně uplatnit;

ii) realizační cena prodejní opce se významně neliší od předpokládané hodnoty nástroje k datu realizace;

iii) z investiční strategie standardního fondu peněžního trhu vyplývá, že opce bude s vysokou pravděpodobností uplatněna k datu realizace.

Odchylně od druhého pododstavce může standardní fond peněžního trhu při výpočtu vážené průměrné životnosti pro sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy založit v případě amortizačních nástrojů výpočet splatnosti na jedné z těchto možností:

i) smluvním amortizačním profilu těchto nástrojů;

ii) amortizačním profilu podkladových aktiv, z nichž vyplývají peněžní toky pro odkoupení těchto nástrojů.

2. Pokud jsou limity uvedené v tomto článku překročeny z důvodů nezávislých na jednání standardního fondu peněžního trhu nebo v důsledku uplatnění práv na upsání nebo odkoupení, stanoví si tento fond peněžního trhu jako přednostní cíl nápravu tohoto stavu, přičemž vezme řádně v úvahu zájmy svých podílníků nebo akcionářů.

3. Standardní fond peněžního trhu nesmí mít podobu fondu CNaV investujícího do veřejného dluhu ani fondu LVNaV.

Článek 26

Úvěrové ratingy fondů peněžního trhu

Fond peněžního trhu, který si vyžádá nebo financuje externí úvěrový rating, tak učiní v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009. Fond peněžního trhu nebo jeho správce v prospektu fondu peněžního trhu i ve veškeré komunikaci s investory, v níž je externí úvěrový rating zmiňován, jasně uvede, že rating byl vyžádán nebo financován fondem peněžního trhu nebo jeho správcem.

Článek 27

Politika „poznej svého klienta“

1. aniž jsou dotčeny případné přísnější požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU)

2015/849 (1), správce fondu peněžního trhu vytvoří, zavede a uplatňuje postupy a postupuje s veškerou náležitou péčí s cílem předvídat účinek současných žádostí o odkoupení od více investorů, přičemž zohlední alespoň typ investora, počet podílových jednotek nebo akcií ve fondu vlastněných jedním investorem a vývoj peněžních přítoků a odtoků.

2. Pokud hodnota podílových jednotek nebo akcií v držení jednoho investora přesáhne částku odpovídající požadavku na denní likviditu fondu peněžního trhu, zváží správce fondu peněžního trhu vedle faktorů stanovených v odstavci 1 všechny tyto faktory:

a) identifikovatelnou strukturu potřeb investorů v oblasti peněžních prostředků, včetně cyklického vývoje počtu akcií ve fondu peněžního trhu;

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

b) averzi jednotlivých investorů vůči riziku;

c) míru korelace nebo úzké vazby mezi jednotlivými investory do fondu peněžního trhu.

3. V případě, že investoři směřují své investice přes zprostředkující subjekt, vyžádá si správce fondu peněžního trhu od zprostředkujícího subjektu informace v souladu s odstavci 1 a 2, aby mohl vyhovět požadavkům na likviditu a koncentraci investorů tohoto fondu peněžního trhu.

4. Správce fondu peněžního trhu zajistí, aby hodnota podílových jednotek nebo akcií v držení jednoho investora, pokud představuje významnou část celkové čisté hodnoty aktiv fondu peněžního trhu, neměla významný dopad na profil likvidity tohoto fondu.

Článek 28

Zátěžové testy

1. Každý fond peněžního trhu zavede důkladné zátěžové testy, které určují možné události nebo budoucí změny hospodářských podmínek, jež by mohly mít na fond peněžního trhu nepříznivý dopad. Fond peněžního trhu nebo jeho správce posoudí možný dopad těchto událostí nebo změn na fond peněžního trhu. Fond peněžního trhu nebo jeho správce pravidelně provádí zátěžové testy pro různé scénáře, které mohou nastat.

Zátěžové testy musí být založeny na objektivních kritériích a zvažovat dopady závažných pravděpodobných scénářů. Scénáře pro zátěžové testy musí brát v úvahu referenční parametry zahrnující alespoň tyto faktory:

a) hypotetické změny v úrovni likvidity aktiv v portfoliu fondu peněžního trhu;

b) hypotetické změny v úrovni úvěrového rizika aktiv v portfoliu fondu peněžního trhu, včetně úvěrových a ratingových událostí;

c) hypotetické pohyby úrokových sazeb a směnných kurzů;

d) hypotetické objemy odkupů;

e) hypotetická rozšíření nebo zúžení rozpětí mezi indexy, na které jsou vázány úrokové sazby cenných papírů v portfoliu;

f) hypotetické makrosystémové šoky, které mají vliv na hospodářství jako celek.

2. V případě fondů CNaV investujících do veřejného dluhu a fondů LVNaV musí zátěžové testy navíc odhadnout pro jednotlivé scénáře rozdíl mezi konstantní čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii a čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii.

3. Zátěžové testy se provádějí s četností, kterou v příslušných případech určí výkonný orgán fondu peněžního trhu nebo výkonný orgán správce fondu peněžního trhu po zvážení vhodného a přiměřeného intervalu na základě tržních podmínek a případných plánovaných změn v portfoliu fondu peněžního trhu. Zátěžové testy se provádějí nejméně dvakrát do roka.

4. Pokud zátěžové testy odhalí jakoukoli zranitelnost fondu peněžního trhu, vypracuje správce fondu peněžního trhu podrobnou zprávu s výsledky zátěžových testů a navrhovaný akční plán.

Pokud je to nezbytné, přijme správce fondu peněžního trhu opatření na podporu stability tohoto fondu, včetně opatření, která posílí jeho likviditu nebo kvalitu jeho aktiv, a okamžitě o přijatých opatřeních informuje orgán příslušný pro fond peněžního trhu.

5. Výkonnému orgánu fondu peněžního trhu nebo případně výkonnému orgánu správce fondu peněžního trhu se předloží k přezkoumání podrobná zpráva s výsledky zátěžových testů a navrhovaný akční plán. Výkonný orgán v případě potřeby navrhovaný akční plán pozmění a schválí konečný akční plán. Podrobná zpráva a akční plán se musí uchovávat po dobu alespoň pěti let.

Podrobná zpráva a akční plán se předloží orgánu příslušnému pro fond peněžního trhu k přezkumu.

6. Orgán příslušný pro fond peněžního trhu zašle podrobnou zprávu podle odstavce 5 Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

7. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vydá obecné pokyny za účelem upřesnění společných referenčních parametrů scénářů pro zátěžové testy, které mají být zahrnuty do zátěžových testů, se zohledněním faktorů uvedených v odstavci 1. Tyto pokyny se aktualizují nejméně jednou ročně s přihlédnutím k nejnovějšímu vývoji na trhu.

KAPITOLA IV

Pravidla oceňování

Článek 29

Oceňování fondů peněžního trhu

1. aktiva fondu peněžního trhu se oceňují nejméně jednou denně.

2. aktiva fondu peněžního trhu se oceňují pokud možno s použitím oceňování podle tržní hodnoty.

3. Při použití oceňování podle tržní hodnoty:

a) se aktivum fondu peněžního trhu oceňuje podle té ceny poptávky či nabídky, která je obezřetnější, ledaže může být odprodáno dle středního tržního kurzu;

b) používají se pouze spolehlivé tržní údaje; tyto údaje jsou posuzovány na základě všech těchto faktorů:

i) počet a kvalita protistran;

ii) objem a obrat daného aktiva fondu peněžního trhu na trhu;

iii) celková jmenovitá hodnota emise a podíl emise, jejž fond peněžního trhu zamýšlí koupit nebo prodat.

4. Není-li použití oceňování podle tržní hodnoty možné nebo nejsou-li tržní údaje dostatečně spolehlivé, ocení se aktivum fondu peněžního trhu konzervativně pomocí oceňování podle modelu.

Model musí přesně odhadovat vlastní hodnotu aktiva fondu peněžního trhu na základě všech těchto aktuálních klíčových faktorů:

a) objem a obrat daného aktiva na trhu;

b) celková jmenovitá hodnota emise a podíl emise, který fond peněžního trhu zamýšlí koupit nebo prodat;

c) tržní riziko, úrokové riziko a úvěrové riziko spojené s aktivem.

Při používání oceňování podle modelu se nepoužívá metoda založená na naběhlé hodnotě.

5. Ocenění provedené v souladu s odstavci 2, 3, 4, 6 a 7 se sdělí příslušným orgánům.

6. Bez ohledu na odstavce 2, 3 a 4 mohou být aktiva fondu CNaV investujícího do veřejného dluhu doplňkově oceněna pomocí metody založené na naběhlé hodnotě.

7. Odchylně od odstavců 2 a 4 mohou být aktiva fondu LVNaV, která mají zbytkovou splatnost do 75 dní, vedle oceňování podle tržní hodnoty podle odstavců 2 a 3 a oceňování podle modelu podle odstavce 4 navíc oceněna pomocí metody založené na naběhlé hodnotě.

Metoda založená na naběhlé hodnotě se pro oceňování aktiva fondu LVNaV použije pouze v případě, že se cena tohoto aktiva vypočtená podle odstavců 2, 3 a 4 neodchyluje od ceny tohoto aktiva vypočtené podle prvního pododstavce tohoto odstavce o více než 10 bazických bodů. V případě takovéto odchylky se cena tohoto aktiva vypočte podle odstavců 2, 3 a 4.

Článek 30

Výpočet čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii

1. Fond peněžního trhu vypočte čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii jako rozdíl mezi součtem všech aktiv fondu peněžního trhu a součtem všech závazků tohoto fondu oceněných podle tržní hodnoty nebo podle modelu či oběma těmito způsoby vydělený počtem podílových jednotek nebo akcií tohoto fondu v oběhu.

2. Je-li čistá hodnota aktiv zveřejněna v měnové jednotce, zaokrouhlí se čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii na nejbližší bazický bod nebo jeho ekvivalent.

3. Čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu peněžního trhu se vypočítává a zveřejňuje nejméně jednou denně ve veřejně přístupné části webových stránek fondu peněžního trhu.

Článek 31

Výpočet konstantní čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondů CNAV investu jících do veřejného dluhu

1. Fond CNaV investující do veřejného dluhu vypočte konstantní čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii jako rozdíl mezi součtem všech aktiv fondu oceněných v souladu s metodou založenou na naběhlé hodnotě v souladu s čl. 29 odst. 6 a součtem všech závazků tohoto fondu vydělený počtem podílových jednotek nebo akcií fondu v oběhu.

2. Je-li konstantní čistá hodnota aktiv zveřejněna v měnové jednotce, zaokrouhlí se konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu CNaV investujícího do veřejného dluhu na nejbližší procentní bod nebo jeho ekvivalent.

3. Konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu CNaV investujícího do veřejného dluhu se vypočítává nejméně jednou denně.

4. Rozdíl mezi konstantní čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii a čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtenou v souladu s článkem 30 je sledován a každodenně zveřejňován ve veřejně přístupné části webových stránek fondu peněžního trhu.

Článek 32

Výpočet konstantní čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondů LVNAV

1. Fond LVNaV vypočte konstantní čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii jako rozdíl mezi součtem všech aktiv fondu oceněných v souladu s metodou založenou na naběhlé hodnotě v souladu s čl. 29 odst. 7 a součtem všech závazků tohoto fondu vydělený počtem podílových jednotek nebo akcií fondu v oběhu.

2. Je-li konstantní čistá hodnota aktiv zveřejněna v měnové jednotce, zaokrouhlí se konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu LVNaV na nejbližší procentní bod nebo jeho ekvivalent.

3. Konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu LVNaV se vypočítává nejméně jednou denně.

Článek 33

Emisní cena a odkupní cena

1. Podílové jednotky nebo akcie fondu peněžního trhu se vydávají nebo odkupují za cenu, která se rovná čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu, bez ohledu na povolené poplatky specifikované v prospektu fondu peněžního trhu.

2. Odchylně od odstavce 1:

a) podílové jednotky nebo akcie fondu CNaV investujícího do veřejného dluhu se mohou vydávat nebo odkupovat za cenu, která se rovná konstantní čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku nebo akcii dotyčného fondu;

b) podílové jednotky nebo akcie fondu LVNaV se mohou vydávat nebo odkupovat za cenu, která se rovná konstantní čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku nebo akcii dotyčného fondu, avšak pouze v případě, že se konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtená v souladu s čl. 32 odst. 1, 2 a 3 neodchyluje od čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu vypočtené v souladu s článkem 30 o více než 20 bazických bodů.

Co se týče písmene b), pokud se konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtená v souladu s čl. 32 odst. 1, 2 a 3 odchyluje od čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtené v souladu s článkem 30 o více než 20 bazických bodů, provede se následný odkup nebo upsání za cenu, která se rovná čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtené v souladu s článkem 30.

Správce fondu peněžního trhu potenciální investory před uzavřením smlouvy jednoznačně písemně upozorní na okolnosti, za nichž fond LVNaV přestane odkupovat nebo upisovat za konstantní čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii.

KAPITOLA V

Zvláštní požadavky na fondy CNAV investující do veřejného dluhu a fondy LVNAV

Článek 34

Zvláštní požadavky na fondy CNAV investující do veřejného dluhu a fondy LVNAV

1. Správce fondu CNaV investujícího do veřejného dluhu nebo fondu LVNaV stanoví, zavede a důsledně uplatňuje obezřetné a důkladné postupy řízení likvidity za účelem dodržování prahových hodnot pro týdenní likviditu, které platí pro tyto fondy. Postupy řízení likvidity musí být jednoznačně popsány ve stanovách nebo zakladatelském právním jednání fondu a v prospektu.

Při zajišťování dodržování prahových hodnot pro týdenní likviditu platí, že:

a) jakmile podíl aktiv splatných do jednoho týdne podle čl. 24 odst. 1 písm. e) klesne pod 30 % celkových aktiv fondu CNaV investujícího do veřejného dluhu nebo fondu LVNaV a čisté denní odkupy v jednom pracovním dni přesáhnou 10 % celkových aktiv fondu, správce fondu CNaV investujícího do veřejného dluhu nebo fondu LVNaV o tom okamžitě informuje výkonný orgán fondu a ten provede a zdokumentuje posouzení situace za účelem stanovení vhodného postupu, přičemž zohlední zájmy investorů a rozhodne, zda uplatnit jedno nebo více z těchto opatření:

i) poplatky za likviditu v případě odkoupení, které náležitě odrážejí náklady vzniklé fondu peněžního trhu v souvislosti s dosažením likvidity a zajišťují, že investoři, kteří zůstávají ve fondu, nebudou nespravedlivě znevýhodněni, pokud jsou v daném období odkoupeny podílové jednotky nebo akcie ostatních investorů;

ii) kontrola odkupování, která omezí počet akcií nebo podílových jednotek, jež mohou být v kterýkoli pracovní den odkoupeny, na nejvýše 10 % akcií nebo podílových jednotek fondu peněžního trhu po dobu nejvýše 15 pracovních dnů;

iii) pozastavení odkupů na nejvýše 15 pracovních dnů nebo

iv) žádné bezprostřední opatření kromě plnění povinnosti stanovené v čl. 24 odst. 2;

b) jakmile podíl aktiv splatných do jednoho týdne podle čl. 24 odst. 1 písm. e) klesne pod 10 % celkových aktiv fondu, správce fondu CNaV investujícího do veřejného dluhu nebo fondu LVNaV o tom okamžitě informuje výkonný orgán a ten provede a zdokumentuje posouzení situace a na základě tohoto posouzení a s ohledem na zájmy investorů uplatní jedno nebo více z těchto opatření a zdokumentuje důvody pro své rozhodnutí:

ii) pozastavení odkupů na nejvýše 15 pracovních dnů.

2. Pokud pozastavení odkupů v období 90 dnů trvá v souhrnu déle než 15 dnů, fond CNaV investující do veřejného dluhu nebo fond LVNaV automaticky přestává být fondem CNaV investujícím do veřejného dluhu nebo fondem LVNaV. Fond CNaV investující do veřejného dluhu nebo fond LVNaV o tom ihned písemně jasným a srozumitelným způsobem vyrozumí všechny investory.

3. Jakmile výkonný orgán fondu CNaV investujícího do veřejného dluhu nebo fondu LVNaV určí svůj postup

ohledně odst. 1 písm. a) i b), neprodleně poskytne podrobnosti o svém rozhodnutí orgánu příslušnému pro tento fond peněžního trhu.

KAPITOLA VI

Externí podpora Článek 35 Externí podpora

1. Fond peněžního trhu nesmí přijmout externí podporu.

2. Externí podporou se rozumí přímá nebo nepřímá podpora poskytnutá fondu peněžního trhu třetí stranou, včetně sponzora fondu peněžního trhu, jejímž účelem nebo důsledkem je zaručení likvidity fondu peněžního trhu nebo stabilizace čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu peněžního trhu.

Externí podpora zahrnuje:

a) peněžní vklady provedené třetí stranou;

b) nákup aktiv fondu peněžního trhu třetí stranou za navýšenou cenu;

c) nákup podílových jednotek nebo akcií fondu peněžního trhu třetí stranou s cílem poskytnout fondu likviditu;

d) vydání jakékoli explicitní nebo implicitní záruky, ručení nebo podpůrného dopisu ve prospěch fondu peněžního trhu třetí osobou;

e) jakékoli opatření třetí strany, jehož přímým nebo nepřímým cílem je zachování profilu likvidity a čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu peněžního trhu.

KAPITOLA VII

Požadavky na transparentnost

Článek 36

Transparentnost

1. Fond peněžního trhu ve všech externích dokumentech, zprávách, prohlášeních, propagačních sděleních, dopisech či jiných písemných dokladech vydaných fondem nebo jeho správcem, které jsou určeny budoucím investorům, podílníkům nebo akcionářům, jednoznačně uvede, k jakému druhu fondů peněžního trhu v souladu s čl. 3 odst. 1 patří a zda je krátkodobým nebo standardním fondem peněžního trhu.

2. Správce fondu peněžního trhu poskytuje investorům do tohoto fondu nejméně jednou týdně všechny tyto informace:

a) členění portfolia fondu peněžního trhu podle doby splatnosti;

b) úvěrový profil fondu peněžního trhu;

c) vážená průměrná splatnost a vážená průměrná životnost fondu peněžního trhu;

d) podrobnosti o deseti největších podílech ve fondu peněžního trhu, včetně názvu, země, splatnosti a typu aktiva a názvu protistrany v případě rep a reverzních rep;

e) celková hodnota aktiv fondu peněžního trhu;

f) čistý výnos fondu peněžního trhu.

3. Veškeré dokumenty fondu peněžního trhu používané pro účely nabízení musí uvádět všechna tato prohlášení:

a) že fond peněžního trhu nepředstavuje zaručenou investici;

b) že se investice do fondu peněžního trhu liší od investice do vkladů, zejména s ohledem na riziko, že jistina investovaná do fondu peněžního trhu může být předmětem fluktuace;

c) že fond peněžního trhu nevyužívá externí podporu k zaručení likvidity fondu nebo stabilizaci čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii;

d) že xxxxxx ztráty jistiny nese investor.

4. Žádná sdělení fondu peněžního trhu nebo jeho správce investorům nebo potenciálním investorům nesmějí nijak naznačovat, že investice do podílových jednotek nebo akcií fondu peněžního trhu je zaručena.

5. Investoři do fondu peněžního trhu musí být jasně informováni o metodě nebo metodách, které fond používá k ocenění svých aktiv a k výpočtu čisté hodnoty aktiv.

Pokud fondy CNaV investující do veřejného dluhu a fondy LVNaV používají metody založené na naběhlé hodnotě, na zaokrouhlování nebo na obojím, poskytnou k tomu investorům a potenciálním investorům jasné vysvětlení.

Článek 37

Oznamování příslušným orgánům

1. Za každý jím spravovaný fond peněžního trhu oznámí jeho správce orgánu příslušnému pro tento fond informace alespoň jednou za čtvrt roku.

Odchylně od prvního pododstavce oznámí správce fondu peněžního trhu za každý jím spravovaný fond peněžního trhu, u něhož celková výše spravovaných aktiv nepřesahuje 100 000 000 EUR, informace alespoň jednou za rok.

Správce fondu peněžního trhu poskytne na vyžádání informace oznamované podle prvního a druhého pododstavce rovněž orgánu příslušnému pro správce fondu peněžního trhu, liší-li se od orgánu příslušného pro fond peněžního trhu.

2. Informace oznamované podle odstavce 1 obsahují tyto body:

a) druh a vlastnosti fondu peněžního trhu;

b) ukazatele týkající se portfolia, jako jsou celková hodnota aktiv, čistá hodnota aktiv, vážená průměrná splatnost, vážená průměrná životnost, členění podle doby splatnosti, likvidita a výnos;

c) výsledky zátěžových testů a případně navrhovaný akční plán;

d) informace o aktivech v portfoliu fondu peněžního trhu, včetně:

i) vlastností každého aktiva, jako jsou název, země, kategorie emitenta, riziko nebo splatnost, a výsledek postupu interního hodnocení úvěrové kvality;

ii) druhu aktiva, včetně údajů o protistraně v případě derivátů, rep nebo reverzních rep;

e) informace o závazcích fondu peněžního trhu, včetně:

i) země, v níž je investor usazen;

ii) kategorie investora;

iii) upisování a odkupování.

V nezbytných a řádně odůvodněných případech si mohou příslušné orgány vyžádat doplňkové informace.

3. Vedle informací uvedených v odstavci 2 poskytne správce fondu peněžního trhu pro každý jím spravovaný fond LVNaV také tyto údaje:

a) každý případ, kdy se cena aktiva oceněného metodou založenou na naběhlé hodnotě v souladu s čl. 29 odst. 7 prvním pododstavcem odchýlí od ceny tohoto aktiva vypočtené v souladu s čl. 29 odst. 2, 3 a 4 o více než 10 bazických bodů;

b) každý případ, kdy se konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtená v souladu s čl. 32 odst. 1 a 2 odchýlí od čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtenou v souladu s článkem 30 o více než 20 bazických bodů;

c) každý případ, kdy nastane situace uvedená v čl. 34 odst. 3, a opatření, která výkonný orgán přijal v souladu s čl. 34 odst. 1 písm. a) a b).

4. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrh prováděcích technických norem za účelem vyhotovení vzoru oznámení, které obsahuje všechny informace uvedené v odstavcích 2 a 3.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží návrh těchto prováděcích technických norem Komisi do 21. ledna 2018.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5. Příslušné orgány předají Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy veškeré informace, které obdrží podle tohoto článku. Tyto informace musí být Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy předány nejpozději 30 dnů od konce čtvrtletí, za něž se podává zpráva.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy shromažďuje informace za účelem vytvoření centrální databáze všech fondů peněžního trhu, které jsou usazeny, spravovány nebo nabízeny v Unii. Evropská centrální banka má právo na přístup k této databázi pouze pro statistické účely.

KAPITOLA VIII

Dohled

Článek 38

Dohled ze strany příslušných orgánů

1. Příslušné orgány průběžně dohlížejí na dodržování tohoto nařízení.

2. Orgán příslušný pro fond peněžního trhu nebo případně orgán příslušný pro správce fondu peněžního trhu odpovídá za dohled nad dodržováním kapitol II až VII.

3. Orgán příslušný pro fond peněžního trhu odpovídá za dohled nad plněním povinností stanovených ve stanovách nebo zakladatelském právním jednání fondu a povinností stanovených v prospektu, které musí být v souladu s tímto nařízením.

4. Orgán příslušný pro správce fondu peněžního trhu odpovídá za dohled nad přiměřeností opatření a organizace správce fondu peněžního trhu, aby byl správce fondu peněžního trhu schopen plnit povinnosti a dodržovat pravidla, která se týkají zřízení a fungování všech fondů peněžního trhu, které spravuje.

5. Příslušné orgány sledují SKIPCP a alternativní investiční fondy usazené nebo nabízené na jejich území, aby ověřily, zda nepoužívají označení „fond peněžního trhu“ nebo nenaznačují, že jsou fondem peněžního trhu, pokud nedodržují toto nařízení.

Článek 39

Pravomoci příslušných orgánů

aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných orgánů podle směrnice 2009/65/ES nebo 2011/61/EU, musí mít příslušné orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy veškeré pravomoci v oblasti dohledu a vyšetřování, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí v souvislosti s tímto nařízením. Zejména musí mít pravomoc přijímat veškeré tyto kroky:

a) vyžádat si přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli formě a obdržet či pořídit si jeho kopii;

b) požádat fond peněžního trhu nebo správce fondu peněžního trhu, aby neprodleně poskytl informace;

c) vyžádat si informace od jakékoli osoby zapojené do aktivit fondu peněžního trhu nebo od správce fondu peněžního trhu;

d) provádět kontroly na místě s předchozím ohlášením nebo bez něj;

e) přijmout vhodná opatření s cílem zajistit, aby fond peněžního trhu nebo správce fondu peněžního trhu i nadále dodržoval toto nařízení;

f) vydat příkaz s cílem zajistit, aby fond peněžního trhu nebo správce fondu peněžního trhu dodržoval toto nařízení a upustil od opakování jakéhokoli chování, které by mohlo vést k porušení tohoto nařízení.

Článek 40

Sankce a jiná opatření

1. Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí a jiných opatření za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce a jiná opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2. do 21. července 2018 oznámí členské státy Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy pravidla

stanovená podle odstavce 1. Komisi a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy také neprodleně uvědomí o každé jejich následné změně.

Článek 41

Specifická opatření

1. aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných orgánů podle směrnice 2009/65/ES nebo 2011/61/EU, přijme orgán

příslušný pro fond peněžního trhu nebo správce fondu peněžního trhu, při dodržení zásady proporcionality, vhodná opatření uvedená v odstavci 2, pokud fond peněžního trhu nebo správce fondu peněžního trhu:

a) neplní některý z požadavků týkajících se složení aktiv, v rozporu s články 9 až 16;

b) neplní některý z požadavků týkajících se portfolia, v rozporu s článkem 17, 18, 24 nebo 25;

c) obdržel povolení na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nezákonnými prostředky, v rozporu s článkem 4 nebo 5;

d) používá označení „fond peněžního trhu“ nebo jiné označení, které naznačuje, že SKIPCP nebo alternativní investiční fond je fondem peněžního trhu, v rozporu s článkem 6;

e) neplní některý z požadavků týkajících se interního hodnocení úvěrové kvality, v rozporu s článkem 19 nebo 20;

f) neplní některý z požadavků týkajících se řízení, dokumentace nebo transparentnosti, v rozporu s článkem 21, 23, 26, 27, 28 nebo 36;

g) neplní některý z požadavků týkajících se oceňování, v rozporu s článkem 29, 30, 31, 32, 33 nebo 34.

2. V případech uvedených v odstavci 1 orgán příslušný pro fond peněžního trhu, je-li to vhodné:

a) přijme opatření s cílem zajistit, aby fond peněžního trhu nebo dotyčný správce fondu peněžního trhu dodržel příslušná ustanovení;

b) odejme povolení vydané v souladu s článkem 4 nebo 5.

Článek 42

Pravomoci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy

1. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy má pravomoci nezbytné k plnění úkolů, které mu jsou svěřeny tímto nařízením.

2. Pravomoci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU se vykonávají rovněž ve vztahu k tomuto nařízení a v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

3. Pro účely nařízení (EU) č. 1095/2010 se toto nařízení považuje za jeden z dalších právně závazných aktů Unie, které stanoví úkoly Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 43

Spolupráce mezi orgány

1. Orgán příslušný pro fond peněžního trhu a orgán příslušný pro správce fondu peněžního trhu, pokud se liší, vzájemně spolupracují a vyměňují si informace pro účely plnění svých povinností podle tohoto nařízení.

2. Příslušné orgány a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vzájemně spolupracují za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

3. Příslušné orgány a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy si vyměňují veškeré informace a dokumenty nezbytné pro plnění svých povinností podle tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010, zejména za účelem zjištění a nápravy porušení tohoto nařízení. Příslušné orgány členských států, které jsou podle tohoto nařízení odpovědné za udělování povolení fondům peněžního trhu nebo za dohled nad nimi, sdělují informace příslušným orgánům ostatních členských států, jsou-li tyto informace relevantní pro sledování a řešení možných důsledků činnosti jednotlivých fondů peněžního trhu nebo jejich skupin pro stabilitu systémově významných finančních institucí a pro řádné fungování trhů, na nichž fondy peněžního trhu působí. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a Evropská rada pro systémová rizika jsou také informovány a předávají tyto informace příslušným orgánům ostatních členských států.

4. Na základě informací předaných příslušnými vnitrostátními orgány podle čl. 37 odst. 5 připraví Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny podle nařízení (EU) č. 1095/2010, zprávu pro Komisi s ohledem na přezkum uvedený v článku 46 tohoto nařízení.

KAPITOLA IX

Závěrečná ustanovení

Článek 44

Zacházení s existujícími SKIPCP a alternativními investičními fondy

1. do 21. ledna 2019 předloží existující SKIPCP nebo alternativní investiční fondy, které investují do krátkodobých

aktiv a jejichž cílem je nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu, zachování hodnoty investice nebo obojí, orgánu příslušnému pro fond peněžního trhu žádost společně s veškerými dokumenty a doklady, které jsou nezbytné k prokázání dodržování tohoto nařízení.

2. Orgán příslušný pro fond peněžního trhu do dvou měsíců od obdržení úplné žádosti v souladu s články 4 a 5 posoudí, zda SKIPCP nebo alternativní investiční fond dodržuje toto nařízení. Orgán příslušný pro fond peněžního trhu vydá rozhodnutí a neprodleně je oznámí SKIPCP nebo alternativnímu investičnímu fondu.

Článek 45

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 11, 15 a 22 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 11, 15 a 22 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. akty v přenesené pravomoci přijaté podle článků 11, 15 a 22 vstoupí v platnost, pouze pokud proti nim Evropský

parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byly tyto akty oznámeny, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Xxxxxx o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 46

Přezkum

1. do 21. července 2022 Komise přezkoumá přiměřenost tohoto nařízení z obezřetnostního a hospodářského

hlediska, v návaznosti na konzultace s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a případně s Evropskou radou pro systémová rizika, a zaměří se také na to, zda je třeba upravit režim pro fondy CNaV investující do veřejného dluhu a fondy LVNaV.

2. Tento přezkum zejména:

a) zanalyzuje zkušenosti získané uplatňováním tohoto nařízení a dopad na investory, fondy peněžního trhu a správce fondů peněžního trhu v Unii;

b) zhodnotí roli fondů peněžních trhů při nákupu dluhopisů vydaných nebo zaručených členskými státy;

c) zohlední zvláštní vlastnosti dluhopisů vydaných nebo zaručených členskými státy a roli těchto dluhopisů při financování členských států;

d) zohlední zprávu uvedenou v čl. 509 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

e) zohlední dopady tohoto nařízení na trhy krátkodobého financování;

f) zohlední vývoj právních předpisů na mezinárodní úrovni.

do 21. července 2022 Komise předloží zprávu o tom, zda je proveditelné zavést kvótu ve výši 80 % pro unijní veřejný dluh. Tato zpráva zohlední dostupnost krátkodobých nástrojů unijního veřejného dluhu a posoudí, zda by fondy LVNaV

mohly představovat vhodnou alternativu k fondům CNaV investujícím do mimounijního veřejného dluhu. Pokud

Komise ve zprávě dospěje k závěru, že zavedení kvóty ve výši 80 % pro unijní veřejný dluh a postupné zrušení fondů CNaV investujících do veřejného dluhu, které zahrnují neomezený objem mimounijního veřejného dluhu, není proveditelné, měla by tento závěr zdůvodnit. Pokud Komise dospěje k závěru, že zavedení kvóty ve výši 80 % pro unijní veřejný dluh je proveditelné, může předložit legislativní návrhy k zavedení této kvóty, podle níž by alespoň 80 % aktiv fondů CNaV investujících do veřejného dluhu muselo být investováno do nástrojů unijního veřejného dluhu. a dále, pokud Komise dospěje k závěru, že se fondy LVNaV staly vhodnou alternativou k fondům CNaV investujícím do mimounijního veřejného dluhu, může předložit příslušné návrhy na úplné zrušení výjimky pro fondy CNaV investující do veřejného dluhu.

Výsledky přezkumu se sdělí Evropskému parlamentu a Radě, v případě potřeby s příslušnými návrhy změn.

Článek 47

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 21. července 2018 s výjimkou čl. 11 odst. 4, čl. 15 odst. 7, článku 22 a čl. 37 odst. 4, které se

použijí ode dne 20. července 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Ve Štrasburku dne 14. června 2017.

Za Evropský parlament předseda

a. TaJaNI

Za Xxxx předsedkyně

X. xxXXX

Document Metadata

Table of Contents

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1131

Document Metadata

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1131

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1131

ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu

(Text s významem pro EHP)

Předmět a oblast působnosti

Definice

Druhy fondů peněžního trhu

Udělování povolení fondům peněžního trhu

Postup pro udělení povolení fondům peněžního trhu, které jsou alternativními investičními fondy

Používání označení „fond peněžního trhu“

Použitelná pravidla

Obecná pravidla a způsobilá aktiva

Obecné zásady

Způsobilá aktiva

Způsobilé nástroje peněžního trhu

Způsobilé sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy

Způsobilé vklady u úvěrových institucí

Způsobilé finanční derivátové nástroje

Způsobilá repa

Způsobilá reverzní repa

Způsobilé podílové jednotky nebo akcie fondů peněžního trhu

Ustanovení o investičních politikách

Diverzifikace

Koncentrace

Úvěrová kvalita nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy

Postup interního hodnocení úvěrové kvality

Interní hodnocení úvěrové kvality

Dokumentace

Akty v přenesené pravomoci týkající se hodnocení úvěrové kvality

Řízení hodnocení úvěrové kvality

Pravidla týkající se portfolia krátkodobých fondů peněžního trhu

Pravidla týkající se portfolia standardních fondů peněžního trhu

Úvěrové ratingy fondů peněžního trhu

Politika „poznej svého klienta“

Zátěžové testy

Oceňování fondů peněžního trhu

Výpočet čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii

Výpočet konstantní čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondů CNAV investu­ jících do veřejného dluhu

Výpočet konstantní čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondů LVNAV

Emisní cena a odkupní cena

Zvláštní požadavky na fondy CNAV investující do veřejného dluhu a fondy LVNAV

Transparentnost

Oznamování příslušným orgánům

Dohled ze strany příslušných orgánů

Pravomoci příslušných orgánů

Sankce a jiná opatření

Specifická opatření

Pravomoci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy

Spolupráce mezi orgány

Zacházení s existujícími SKIPCP a alternativními investičními fondy

Výkon přenesené pravomoci

Přezkum

Vstup v platnost

Document Metadata

Výpočet konstantní čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondů CNAV investu jících do veřejného dluhu