STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

Příloha č. 1:

STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

Firstinvest holding, a.s.

Část I. Základní ustanovení

1. Obchodní firma, sídlo a internetové stránky společnosti

Obchodní firma společnosti zní: Firstinvest holding, a.s. Sídlo společnosti je: Krnov

Internetové stránky společnosti jsou umístěny na adrese: xxx.xxxxxxxxxxx.xx

2. Trvání společnosti

Společnost je založena na dobu neurčitou.

3. Předmět podnikání (činnosti) společnosti

Předmětem podnikání (činnosti) je:

- Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

4. Výše základního kapitálu společnosti

Základní kapitál společnosti činí 101.207.184,-Kč (slovy: jednostojedenmiliondvěstasedmtisícjednostoosmdesátčtyři korun českých).

5. Akcie, jejich počet, jmenovitá hodnota, podoba a forma, seznam akcionářů, zvýhodněné nabývání akcií

zaměstnanci společnosti

Zákonem č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů, v platném znění, se k 01.01.2014 změnila forma všech listinných akcií na majitele tvořících základní kapitál společnosti, a to tak, že se listinné akcie na majitele změnily na listinné akcie na jméno.

Základní kapitál společnosti je rozdělen na 162 191 (slovy: jednostošedesátdvatisícejednostodevadesátjedna) kusů kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě každé akcie 624,-Kč (slovy: šestsetdvacetčtyři korun českých) v listinné podobě.

Akcie nejsou registrovaným účastnickým cenným papírem.

Společnost může vydávat akcie i jako hromadné listiny (hromadné akcie) s tím, že hromadná akcie musí nahrazovat alespoň 2 (slovy: dva) kusy listinných akcií. S těmito hromadnými akciemi jsou spojena stejná práva jako s počtem akcií, v nich uvedených. O vydání hromadných akcií, jakož i o jejich rozdělení na více hromadných akcií nebo o jejich výměně za jednotlivé akcie rozhoduje představenstvo společnosti na základě písemné žádosti adresované představenstvu společnosti. Další podmínky vydávání hromadné akcie se řídí příslušnými právními předpisy, zejména pak ust. § 524 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále také jen občanský zákoník anebo NOZ), a ust. § 262 ve spojení s ust. § 259 a § 260 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále také jen zákon o obchodních korporacích anebo ZOK).

Společnost vede seznam akcionářů. Do seznamu akcionářů se zapisují:

a) jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře,

b) název druhu akcie, číselné označení akcie a její jmenovitá hodnota,

c) číslo bankovního účtu,

d) změny zapisovaných údajů.

Do seznamu akcionářů se zapisuje také oddělení nebo převod samostatně převoditelného práva.

Má se za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů. Společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána. V případě, že akcionář způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů nebo že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti usnesení valné hromady proto, že mu společnost na základě této skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva.

Přestane-li akcionář být akcionářem, společnost jej ze seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu vymaže.

Údaje zapsané v seznamu akcionářů může společnost používat pouze pro své potřeby ve vztahu k akcionářům. Za jiným účelem může tyto údaje společnost použít jen se souhlasem akcionářů, kterých se údaje týkají.

Listinné akcie na jméno jsou převoditelné v souladu s příslušnými právními předpisy, zejména pak příslušnými ustanoveními zákona o obchodních korporacích, občanského zákoníku, a zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, v platném znění (dále také jen zákon směnečný a šekový). Převoditelnost akcií společnosti není omezena.

K účinnosti převodu listinné akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře společnosti a předložení akcie na jméno společnosti.

Zaměstnanci společnosti mohou se souhlasem valné hromady nabývat její akcie nebo akcie společností s ní propojených za zvýhodněných podmínek takto:

a) rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu může určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií nebo je mohou nabývat za jiných zvýhodněných podmínek,

b) rozhodnutí valné hromady může určit, že zaměstnanci nemusí splatit celou cenu akcií, za níž je společnost pro zaměstnance nakoupila.

Případný rozdíl mezi splacenou částí emisního kursu a cenou nebo emisním kursem a cenou bude pokryt z vlastních zdrojů společnosti.

Další podmínky zvýhodněného nabývání akcií zaměstnanci společnosti jsou stanoveny příslušnými právními předpisy, zejména pak ust. § 258 ve spojení s ust. § 41 zákona o obchodních korporacích.

Společnost může vydat kusové akcie ve smyslu ust. § 257 zákona o obchodních korporacích.

6. Počet hlasů spojených s jednou akcií

S jednou akcií o jmenovité hodnotě 624,- Kč (slovy: šestsetdvacetčtyřikorunčeských) je spojen 1 (slovy: jeden) hlas.

Část II Základní práva a povinnosti akcionářů

7. Právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích

Akcionář má právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií vlastněných akcionářem k základnímu kapitálu.

Rozhodným dnem pro uplatnění práva na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích je rozhodný den k účasti na valné hromadě, která o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů rozhodla.

Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 (slovy: tří) měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady o jeho rozdělení, ledaže toto rozhodnutí valné hromady určí jinak.

Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích se vyplácí v penězích. Společnost vyplatí podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích na své náklady a nebezpečí pouze bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů.

Podíl na zisku ani na jiných vlastních zdrojích se nevrací, ledaže osoba, které byl podíl vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly porušeny podmínky stanovené příslušnými právními předpisy, zejména pak zákonem o obchodních korporacích; uvedené se však nepoužije na zálohy podle ust. § 35 zákona o obchodních korporacích.

8. Právo na podíl na likvidačním zůstatku

Po zrušení společnosti s likvidací má každý akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku. Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícímu splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.

Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po odevzdání akcie. Odevzdané akcie likvidátor neprodleně zničí. V případě, že akcionář akcie na výzvu likvidátora neodevzdá, uplatní likvidátor přiměřeně postup podle ust.

§ 537 a 538 zákona o obchodních korporacích. Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po prohlášení akcií za neplatné.

9. Základní práva akcionáře spojená s účastí na valné hromadě

Akcionář je oprávněn:

a) účastnit se valné hromady a hlasovat na ní,

b) požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní,

c) uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady,

d) podávat protesty.

Podmínky výkonu uvedených práv a další práva akcionáře vyplývají ze stanov a příslušných právních předpisů, zejména zákona

o obchodních korporacích.

10. Základní povinnosti akcionáře

Akcionář je povinen:

a) respektovat stanovy a platně přijatá usnesení valné hromady,

b) splatit včas emisní kurs akcií, které upíše při zvýšení základního kapitálu,

c) vrátit vyplacený podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích za podmínek stanovených v ust. § 348 zákona o obchodních korporacích,

d) neprodleně písemně oznámit představenstvu všechny změny údajů zapsaných v seznamu akcionářů.

Podmínky plnění uvedených povinností a další povinnosti akcionáře vyplývají ze stanov a příslušných právních předpisů, zejména zákona o obchodních korporacích.

Část III. Orgány společnosti

Systém vnitřní struktury společnosti je dualistický.

Orgány společnosti jsou:

a) valná hromada,

b) představenstvo,

c) dozorčí rada.

11. Valná hromada

Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Skládá se ze všech na ní přítomných akcionářů.

Akcionářská práva na valné hromadě (zejména právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní) může vykonávat pouze osoba, která měla tato práva k rozhodnému dni a která byla k rozhodnému dni zapsána v seznamu akcionářů.

Rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je poslední pracovní den předcházející dni konání valné hromady.

Podmínkou pro výkon hlasovacího práva akcionářem je zápis skutečného majitele tohoto akcionáře do evidence skutečných majitelů v souladu se zákonem č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, v platném znění (dále také jen zákon o evidenci skutečných majitelů), pokud je akcionář k tomuto zápisu skutečného majitele povinen. Za účelem ověření těchto skutečností může být akcionář vyzván k předložení aktuálního výpisu z evidence skutečných majitelů a souvisejícího prohlášení potvrzujícího aktuálnost údajů zapsaných v evidenci a uvedených v předloženém výpisu. Formální náležitosti spojené s předložením tohoto výpisu a prohlášení budou uvedeny v pozvánce na valnou hromadu (popř. v návrhu rozhodnutí). Nedoloží- li akcionář na výzvu uvedenou v pozvánce na valnou hromadu (popř. v návrhu rozhodnutí) výpis prokazující zápis skutečného majitele a související prohlášení, bude-li vyžadováno, nebude mu umožněn výkon jeho hlasovacích práv resp. tato hlasovací práva nesmí vykonávat.

Další případy, kdy lze hlasovací právo akcionáři odejmout nebo jeho výkon omezit, stanoví příslušné právní předpisy, zejména pak zákon o obchodních korporacích.

Akcionář se účastní valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování akcionáře na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat rozsah zástupcova oprávnění a skutečnost, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Akcionář - fyzická osoba se při prezenci na valné hromadě prokazuje předložením platného průkazu totožnosti. Člen statutárního orgánu akcionáře - právnické osoby se při prezenci na valné hromadě prokazuje předložením platného průkazu totožnosti a odevzdá originál nebo úředně ověřenou kopii aktuálního (ne staršího 3 (slovy: tří) měsíců) výpisu z příslušného veřejného rejstříku nebo jiného dokladu osvědčujícího existenci právnické osoby a jeho právo jednat za právnickou osobu. Zástupce akcionáře na základě plné moci se při prezenci na valné hromadě prokazuje předložením platného průkazu totožnosti a navíc odevzdá písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem zastoupeného akcionáře. Zástupce, jehož právo zastupovat akcionáře vyplývá z jiné skutečnosti než z plné moci, předloží listiny osvědčující takové právo.

Účast osoby určené akcionářem podle ust. § 399 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se nepřipouští, s výjimkou účasti osoby poskytující asistenci akcionáři se zdravotním postižením.

Akcionář se účastní valné hromady na vlastní náklady.

Valné hromady se účastní též členové představenstva a dozorčí rady a představenstvem přizvaní hosté.

Sejdou-li se všechny akcie společnosti v rukou jediné osoby, vykonává tato osoba působnost valné hromady. Valná hromada se pak nekoná.

12. Způsob svolávání valné hromady

Valnou hromadu svolává představenstvo alespoň jednou za účetní období, a to tak, aby se konala nejpozději do 6 (slovy: šesti) měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

Místo, datum a hodina konání valné hromady se stanoví tak, aby nepřiměřeně neomezovalo právo akcionáře se jí zúčastnit.

Valnou hromadu svolává představenstvo. Pokud ji představenstvo bez zbytečného odkladu nesvolá a zákon o obchodních korporacích svolání valné hromady vyžaduje, anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, svolá valnou hromadu jeho člen, ledaže zákon o obchodních korporacích stanoví jinak. V případě, kdy společnost nemá zvolené představenstvo nebo zvolené představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani jeho člen, svolá valnou hromadu dozorčí rada; ta může valnou hromadu svolat také tehdy, vyžadují-li to zájmy společnosti. Dozorčí rada zároveň navrhne potřebná opatření. Pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, může ji svolat kterýkoliv člen dozorčí rady.

Valná hromada se svolává nejméně 30 (slovy: třicet) dnů přede dnem konání valné hromady uveřejněním pozvánky na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti; tato pozvánka nevyžaduje elektronický podpis. Zasílání pozvánky na valnou hromadu na adresu akcionáře je nahrazeno zveřejněním pozvánky na valnou hromadu v Obchodním věstníku, a současně uveřejněním pozvánky na valnou hromadu v deníku s celostátní působností s názvem VALNÉ HROMADY (XXXXXXXXXXXX.XX, xxx.xxxxxxxxxxxx.xx), zapsaném v evidenci periodického tisku vedené Ministerstvem kultury České republiky pod ev. č. MK ČR E 11035 (dále také jen deník xxx.xxxxxxxxxxxx.xx), a to v elektronické formě v internetové síti na adrese xxx.xxxxxxxxxxxx.xx, které musí být uveřejněny nejméně 30 (slovy: třicet) dnů přede dnem konání valné hromady. Pokud by došlo ke zrušení či pozastavení vydávání deníku xxx.xxxxxxxxxxxx.xx, nahrazuje se uvedený způsob uveřejňování informací uveřejněním v deníku s celostátní působností s názvem xXxxxx.xx, zapsaném v evidenci periodického tisku vedené Ministerstvem kultury České republiky pod ev. č. MK ČR E 15111 (dále také jen deník xXxxxx.xx), a to v elektronické formě v internetové síti na adrese xxx.xXxxxx.xx. Další dokumenty týkající se jednání valné hromady, jejichž uveřejnění ukládají stanovy nebo příslušné právní předpisy, zejména zákon o obchodních korporacích, budou uveřejněny na internetových stránkách společnosti.

Pozvánka na valnou hromadu musí být na internetových stránkách společnosti uveřejněna až do okamžiku konání valné

hromady.

Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň náležitosti podle ust. § 407 zákona o obchodních korporacích. Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň:

a) firmu a sídlo společnosti,

b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,

c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada,

d) pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen voleného orgánu společnosti,

e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,

f) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění,

g) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li umožněno korespondenční hlasování, která nesmí být kratší než 15 (slovy: patnáct) dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné uveřejnění pozvánky na valnou hromadu.

Není-li předkládán návrh usnesení podle písm. f) tohoto odstavce, obsahuje pozvánka na valnou hromadu vyjádření představenstva ke každé navrhované záležitosti.

Je-li na pořadu jednání valné hromady změna stanov, musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat alespoň stručný a výstižný popis a odůvodnění navrhovaných změn stanov. Úplný návrh změny stanov představenstvo uveřejní spolu s pozvánkou na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a společnost umožní každému akcionáři, aby ve lhůtě uvedené v pozvánce na valnou hromadu nahlédl v sídle společnosti zdarma do návrhu změny stanov; na toto právo musí být akcionář upozorněn v pozvánce na valnou hromadu.

Vedle řádné valné hromady se může konat náhradní valná hromada. Představenstvo svolá valnou hromadu:

a) kdykoliv to uzná za nutné v zájmu společnosti nebo z jiného vážného důvodu,

b) zjistí-li, že celková ztráta společnosti na základě účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti očekávat, nebo z jiného vážného důvodu, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření,

c) požádá-li o její svolání dozorčí rada,

d) požádají-li o její svolání kvalifikovaní akcionáři, k projednání jimi navržených záležitostí; v žádosti musí být uveden návrh usnesení k navrženým záležitostem nebo jejich odůvodnění. Podmínky svolání jsou stanoveny v ust. § 366 a násl. zákona o obchodních korporacích,

e) v dalších případech stanovených stanovami anebo příslušnými právními předpisy, zejména zákonem o obchodních korporacích.

Podmínky odvolání nebo odložení konání valné hromady jsou stanoveny příslušnými právními předpisy, zejména pak ust. § 410 a § 411 zákona o obchodních korporacích.

Bez splnění požadavků zákona o obchodních korporacích na svolání valné hromady se valná hromada může konat jen tehdy,

souhlasí-li s tím všichni akcionáři.

13. Působnost valné hromady

Do působnosti valné hromady náleží:

a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,

b) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu,

c) rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,

d) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

e) volba a odvolání členů představenstva, nestanoví-li zákon o obchodních korporacích jinak,

f) volba a odvolání členů dozorčí rady, nestanoví-li zákon o obchodních korporacích jinak,

g) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, stanovených zákonem, i mezitímní účetní závěrky,

h) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty,

i) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů jiným osobám než akcionářům podle § 34 odst. 1 zákona o obchodních korporacích (zejména tantiém členům představenstva a dozorčí rady),

j) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, schválení smlouvy o výkonu funkce likvidátora (včetně určení výše jeho odměny), schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku,

k) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,

l) schválení smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích společnosti,

m) schválení smluv o výkonu funkce včetně odměňování členů představenstva a dozorčí rady (včetně možnosti schválit vzorovou úpravu takových smluv včetně odměňování),

n) udělení souhlasu s poskytnutím jiných plnění ve prospěch členů představenstva a dozorčí rady (dle § 61 odst. 1 zákona o obchodních korporacích) po vyjádření dozorčí rady,

o) rozhodnutí o určení zvýhodněných podmínek, za nichž mohou akcie nabývat zaměstnanci společnosti,

p) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak,

q) rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií,

r) rozhodnutí o změně práv spojených s určitým druhem akcií,

s) rozhodnutí o vyloučení nebo o omezení přednostního práva na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

t) rozhodnutí o vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionáře při zvyšování základního kapitálu úpisem nových akcií,

u) rozhodnutí o nabývání vlastních akcií,

v) volba orgánů valné hromady,

w) rozhodnutí o omezení převoditelnosti akcií na jméno či její změně,

x) udělování zásad a pokynů představenstvu (s výjimkou pokynů týkajících se obchodního vedení, pokud nejsou poskytnuty představenstvu na jeho vyžádání),

y) udělování zásad dozorčí radě,

z) udělování souhlasu s činností, která spadá pod zákaz konkurence, členovi představenstva a členovi dozorčí rady,

aa) další rozhodnutí, která stanovy nebo příslušné právní předpisy, zejména zákon o obchodních korporacích, svěřují do působnosti valné hromady.

Valná hromada si nemůže vyhradit rozhodování případů, které do její působnosti nesvěřují stanovy anebo příslušné právní předpisy, zejména zákon o obchodních korporacích.

14. Způsob jednání na valné hromadě

Jednání valné hromady se řídí stanovami a příslušnými právními předpisy, zejména zákonem o obchodních korporacích.

Jednání valné hromady je neveřejné, nerozhodne-li valná hromada v konkrétním případě jinak. Jednání valné hromady se účastní členové představenstva a dozorčí rady. Jednání valné hromady se dále mohou zúčastnit osoby pozvané představenstvem anebo dozorčí radou, při respektování povinnosti k ochraně obchodního tajemství společnosti. V případech, ve kterých je vyžadován notářský zápis, zajistí svolavatel nebo jím určená osoba přítomnost notáře na jednání valné hromady.

Společnost zabezpečí v rámci prezence sepsání listiny přítomných akcionářů. U přítomných akcionářů zapíše společnost do listiny přítomných:

a) obchodní firmu či název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem,

b) údaje podle písmene a) týkající se zmocněnce, je-li akcionář zastoupen, nebo osoby poskytující asistenci akcionáři se zdravotním postižením, je-li osoba na valné hromadě přítomna,

c) čísla akcií,

d) jmenovitou hodnotu akcií nebo počet kusových akcií, které akcionáře opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje akcionáře k hlasování. V případě odmítnutí zápisu určité osoby do listiny přítomných se skutečnost odmítnutí a jeho důvod uvede v listině přítomných. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel nebo jím určená osoba. K listině přítomných se připojí plné moci zástupců akcionářů.

Po skončení prezence předloží osoba pověřená prezencí zjištěný počet přítomných akcionářů a počet hlasů, jimiž disponují, svolavateli nebo jím určené osobě, která sdělí valné hromadě, zda je schopna se usnášet. Nejsou-li přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30% základního kapitálu společnosti, vyčká se 1 (slovy: jednu) hodinu a poté svolavatel nebo jím určená osoba znovu ověří, zda je valná hromada schopna se usnášet. Není-li valná hromada schopna se usnášet ani po uplynutí 1 (slovy: jedné) hodiny od jejího stanoveného začátku, pak svolavatel nebo jím určená osoba tuto skutečnost oznámí přítomným akcionářům.

Není-li valná hromada schopná se usnášet, svolá představenstvo způsobem stanoveným stanovami a příslušnými právními předpisy, zejména zákonem o obchodních korporacích, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu se shodným pořadem; náhradní valná hromada je schopna se usnášet bez ohledu na ust. § 412 odst. 1 zákona o obchodních korporacích; lhůta pro rozesílání pozvánek se zkracuje na 15 (slovy: patnáct) dnů a pozvánka nemusí obsahovat zdůvodnění návrhu usnesení valné hromady ani vyjádření představenstva ke každé navrhované záležitosti zařazené na pořad valné hromady podle ust. § 407 odst. 1 písm. d) zákona o obchodních korporacích. Pozvánka na náhradní valnou hromadu musí být uveřejněna nejpozději do 15 (slovy: patnáct) dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada, a náhradní valná hromada se musí konat nejpozději do 6 (slovy: šest) týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu původní valné hromady, lze na náhradní valné hromadě rozhodnout, jen souhlasí-li s tím všichni akcionáři. Další podmínky týkající se náhradní valné hromady jsou stanoveny v příslušných právních předpisech, zejména pak v ust. § 414 zákona o obchodních korporacích.

Jednání valné hromady po zjištění její schopnosti se usnášet zahajuje svolavatel nebo jím určená osoba, který v úvodu přednese pořad jednání valné hromady a představí účastníkům valné hromady přítomné členy představenstva a dozorčí rady, příp. přizvané hosty a řídí jednání valné hromady až do doby zvolení jejího předsedy. Svolává-li valnou hromadu kolektivní orgán, musí k řízení valné hromady (do doby zvolení jejího předsedy) pověřit jednoho ze svých členů, popřípadě musí rozhodnout o pověření jiné osoby.

Valná hromada zvolí předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů (skrutátoři). Do doby zvolení předsedy řídí jednání valné hromady svolavatel nebo jím určená osoba. Totéž platí, pokud předseda valné hromady nebyl zvolen. Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí je svolavatel valné hromady. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba. Valná hromada může rozhodnout, že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to řádný průběh valné hromady.

Svolavatel nebo jím určená osoba seznámí valnou hromadu s návrhem představenstva na složení orgánů valné hromady. Další kandidáti do orgánů valné hromady mohou být navrženi z pléna, a to nejpozději do zahájení hlasování o návrhu představenstva. Hlasuje se o všech navržených kandidátech do orgánů valné hromady hromadně jedním hlasováním. Pro případ, že návrh představenstva nebude schválen jako celek, bude hlasováno o obsazení orgánů valné hromady jednotlivě, a to tak že nejprve bude hlasováno o kandidátovi navrženém představenstvem, a pokud nebude tento návrh schválen, bude v hlasování pokračováno podle návrhů z pléna, a to v pořadí podle nejvyššího počtu hlasů, které reprezentuje akcionář, který návrh podal. Do orgánů valné hromady mohou být navrženy pouze osoby, které s kandidaturou souhlasí a jsou přítomny na jednání valné hromady. Do doby zvolení skrutátora či skrutátorů sčítají hlasy osoby pověřené svolavatelem nebo jím určenou osobou.

Po zvolení orgánů valné hromady se ujme řízení valné hromady její předseda. Předseda valné hromady řídí jednání v souladu s uveřejněným pořadem jednání valné hromady. Pořad jednání valné hromady lze doplnit pouze v souladu s příslušnými právními předpisy, zejména zákonem o obchodních korporacích. Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, lze na jejím jednání projednat nebo rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři.

Při jednání valné hromady uděluje vystupujícím slovo její předseda. Pokud nebylo slovo uděleno, nemá nikdo právo svévolně zasahovat do jednání. V krajním případě svévolného narušování jednání valné hromady má předseda právo vykázat narušující osoby z místa jednání valné hromady a zajistit obnovení pořádku. Členům představenstva a dozorčí rady udělí předseda valné hromady slovo kdykoliv o to požádají.

Hlasování na valné hromadě je veřejné. Při hlasování akcionáři hlasují aklamací, tj. zvednutím ruky s hlasovacím lístkem (obsahujícím počet hlasů, kterým je akcionář oprávněn hlasovat na valné hromadě). Hlasovací lístky obdrží akcionáři oprávněni hlasovat na valné hromadě při prezenci. V případě přítomnosti více než 20 (slovy: dvaceti) akcionářů může valná hromada

rozhodnout, že hlasování proběhne prostřednictvím hlasovacích lístků (obsahujících údaje identifikující hlasujícího akcionáře a počet jeho hlasů, kterým je akcionář oprávněn hlasovat na valné hromadě) dle pokynů předsedy valné hromady.

Aktualizace přítomných akcionářů se provádí průběžně. Předseda valné hromady je povinen ověřit počet přítomných před zahájením každého jednotlivého hlasování. Při opuštění prostoru jednání valné hromady jsou akcionáři povinni odevzdat u prezence své hlasovací lístky.

Hlasuje se k výzvě předsedy valné hromady, a to ke každému bodu pořadu jednání valné hromady, po jeho projednání, samostatně. Předseda valné hromady oznámí, že bude přistoupeno k hlasování, a seznámí valnou hromadu se zněním návrhu usnesení, o kterém bude hlasováno. Při hlasování se nejprve hlasuje o návrhu představenstva, poté o návrhu dozorčí rady a poté o návrzích a protinávrzích akcionářů v pořadí, v jakém byly předloženy. V případě, že ve stejný okamžik bylo společnosti doručeno několik návrhů či protinávrhů akcionářů, valná hromada o nich hlasuje v pořadí odpovídajícímu abecednímu pořadí akcionářů, kteří návrhy či protinávrhy podali. Pokud je projednávaný návrh schválen (tj. získá při hlasování potřebnou většinu), o dalších návrzích a protinávrzích odporujících schválenému návrhu se již nehlasuje. Hlasuje se v pořadí „pro“, „proti“ a „zdržel se hlasování“.

Sčítání hlasů provádějí skrutátoři u každého bodu pořadu jednání valné hromady samostatně a údaje o výsledku hlasování předají formou protokolu o hlasování předsedovi valné hromady, který oznámí výsledky hlasování valné hromadě. Každý výsledek hlasování bude zaznamenán v zápisu z valné hromady a protokoly o hlasování budou připojeny jako přílohy k zápisu z valné hromady.

Akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Vysvětlení záležitostí týkajících se probíhající valné hromady poskytne společnost akcionáři přímo na valné hromadě. Není-li to vzhledem ke složitosti vysvětlení možné, poskytne je akcionářům ve lhůtě do 15 (slovy: patnácti) dnů ode dne konání valné hromady, a to i když to již není potřebné pro posouzení jednání valné hromady nebo pro výkon akcionářských práv na ní. Vysvětlení může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více otázek obdobného obsahu. Platí, že vysvětlení se akcionáři dostalo i tehdy, pokud byla informace uveřejněna na internetových stránkách společnosti nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady a je k dispozici akcionářům v místě konání valné hromady. Jestliže je informace akcionáři sdělena, má každý další akcionář právo si tuto informaci vyžádat i bez splnění postupu podle § 357 zákona o obchodních korporacích. Představenstvo může poskytnutí vysvětlení zcela nebo částečně odmítnout, a to za podmínek stanovených v ust. § 359 zákona o obchodních korporacích. Splnění podmínek pro odmítnutí poskytnout vysvětlení posoudí představenstvo a sdělí důvody akcionáři. Sdělení o odmítnutí poskytnout vysvětlení je součástí zápisu z valné hromady. Akcionář má právo požadovat, aby dozorčí rada určila, že podmínky pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení nenastaly a představenstvo je povinno mu je sdělit. Dozorčí rada o žádosti akcionáře rozhodne přímo na jednání valné hromady, a nelze-li to, tak do 5 (slovy: pěti) pracovních dnů ode dne konání valné hromady. V případě, že s poskytnutím vysvětlení dozorčí rada nesouhlasí nebo se v zákonné lhůtě nevyjádří anebo v případě odmítnutí nebo neposkytnutí informace ve lhůtě podle § 358 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, rozhodne o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud na návrh akcionáře. Právo podat návrh na zahájení řízení lze u soudu uplatnit do 1 (slovy: jednoho) měsíce ode dne konání valné hromady, na které bylo odmítnuto poskytnutí vysvětlení, případně od odmítnutí nebo neposkytnutí informace ve lhůtě podle § 358 odst. 1 zákona o obchodních korporacích; k později uplatněnému právu se nepřihlíží. Další podmínky týkající se práva akcionáře na vysvětlení jsou stanoveny v příslušných právních předpisech, zejména pak v ust. § 357 a násl. zákona o obchodních korporacích.

Akcionář je oprávněn uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady. Návrhy a protinávrhy doručené společnosti nejpozději 3 (slovy: tři) dny před konáním valné hromady uveřejní představenstvo bez zbytečného odkladu na internetových stránkách společnosti. Jsou-li návrhy a protinávrhy doručeny nejpozději 5 (slovy: pět) dnů před konáním valné hromady, uveřejní představenstvo bez zbytečného odkladu i své stanovisko. Obsahují-li návrhy a protinávrhy zdůvodnění, uveřejní s nimi představenstvo i toto zdůvodnění. Akcionář má právo uplatňovat své návrhy k záležitostem, které budou zařazeny na pořad valné hromady, také před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu. Návrh doručený společnosti nejpozději 5 (slovy: pět) dnů před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu uveřejní představenstvo i se svým stanoviskem spolu s pozvánkou na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti. Na návrhy doručené po této lhůtě se obdobně použije § 362 zákona o obchodních korporacích. Další podmínky týkající se práva akcionáře uplatňovat návrhy a protinávrhy jsou stanoveny v příslušných právních předpisech, zejména pak v ust. § 361 a násl. zákona o obchodních korporacích.

Akcionář, člen představenstva nebo člen dozorčí rady je oprávněn podat protest týkající se usnesení valné hromady. Neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

Valná hromada může rozhodnout, že některé ze záležitostí zařazených na pořad valné hromady se přeloží na příští valnou hromadu, nebo že nebudou projednány. To neplatí, koná-li se valná hromada na žádost kvalifikovaného akcionáře, ledaže s tím tento akcionář souhlasí.

Hlasovat na valné hromadě nebo rozhodovat mimo valnou hromadu lze i s využitím technických prostředků, a to za podmínek stanovených příslušnými právními předpisy, zejména pak ust. § 398 zákona o obchodních korporacích. Za hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků se považuje i korespondenční hlasování.

Valná hromada může rozhodovat také per rollam. Rozhodování valné hromady per rollam se řídí příslušnými právními předpisy, zejména pak ust. § 418 a násl. zákona o obchodních korporacích.

Další pravidla týkající se způsobu jednání a hlasování valné hromady jakož i další podrobnosti může upravit jednací řád, pokud jej valná hromada schválí.

15. Zápis o valné hromadě

Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení. Zápis z jednání valné hromady obsahuje:

a) firmu a sídlo společnosti,

b) místo a dobu konání valné hromady,

c) jméno předsedy, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osoby nebo osob pověřených sčítáním hlasů,

d) popis projednání jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné hromady,

e) usnesení valné hromady s uvedením výsledků hlasování a

f) obsah protestu akcionáře, člena představenstva nebo dozorčí rady týkajícího se usnesení valné hromady.

Zápis podepisuje zapisovatel, předseda valné hromady nebo svolavatel a ověřovatel nebo ověřovatelé zápisu. K zápisu se přiloží předložené návrhy, prohlášení a listina přítomných.

Akcionář může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu z jednání valné hromady nebo jeho části po celou dobu existence společnosti. Nejsou-li zápis z jednání valné hromady nebo jeho část uveřejněny ve lhůtě dle § 423 odst. 1 zákona o obchodních korporacích na internetových stránkách společnosti, pořizuje se jejich kopie na náklady společnosti.

Zápisy, pozvánky na valnou hromadu, listiny přítomných a protokoly o hlasování uchovává společnost po celou dobu své

existence.

16. Způsob rozhodování valné hromady

Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30% základního kapitálu společnosti.

Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k akciím nebo vydaným zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo podle stanov anebo příslušných právních předpisů, zejména zákona o obchodních korporacích, vykonávat; to neplatí, nabudou-li tyto dočasně hlasovacího práva.

Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, lze na jejím jednání projednat nebo rozhodnout jen tehdy,

projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři.

Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, ledaže stanovy anebo příslušné právní předpisy, zejména zákon o obchodních korporacích, vyžadují jinou většinu.

U rozhodnutí valné hromady o skutečnostech uvedených v ust. § 416 odst. 1 zákona o obchodních korporacích se vyžaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů. Valná hromada rozhoduje alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů o těchto záležitostech:

a) k rozhodnutí podle § 421 odst. 2 písm. m) zákona o obchodních korporacích,

b) k rozhodnutí o změně stanov,

c) k rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy,

d) k rozhodnutí o pověření představenstva zvýšit základní kapitál,

e) k rozhodnutí o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,

f) k rozhodnutí o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

g) k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací,

h) k rozhodnutí o rozdělení likvidačního zůstatku,

i) v dalších případech stanovených stanovami a příslušnými právními předpisy, zejména zákonem o obchodních korporacích.

Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech dle ust. § 416 odst. 1 zákona o obchodních korporacích a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou. Obsahem veřejné listiny je také schválený text změny stanov, jsou-li měněny.

U rozhodnutí valné hromady o skutečnostech uvedených v ust. § 417 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se vyžaduje souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů vlastnících tyto akcie. Valná hromada rozhoduje alespoň třemi čtvrtinami hlasů přítomných akcionářů vlastnících dotčené akcie o těchto záležitostech:

a) k rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií,

b) k rozhodnutí o změně práv spojených s určitým druhem akcií,

c) k rozhodnutí o omezení převoditelnosti akcií na jméno,

d) k rozhodnutí o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu,

e) v dalších případech stanovených stanovami a příslušnými právními předpisy, zejména zákonem o obchodních korporacích.

U rozhodnutí valné hromady o skutečnostech uvedených v ust. § 417 odst. 3 zákona o obchodních korporacích se vyžaduje souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů. Valná hromada rozhoduje alespoň třemi čtvrtinami hlasů přítomných akcionářů o těchto záležitostech:

a) k rozhodnutí o vyloučení nebo o omezení přednostního práva na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

b) k rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů jiným osobám než akcionářům podle § 34 odst. 1 zákona o obchodních korporacích,

c) k rozhodnutí o vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionáře při zvyšování základního kapitálu úpisem nových akcií,

d) k rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady,

e) v dalších případech stanovených stanovami a příslušnými právními předpisy, zejména zákonem o obchodních korporacích.

17. Představenstvo, počet členů a délka funkčního období člena Představenstvo má 1 (slovy: jednoho) člena. Jediný člen představenstva vykonává funkci předsedy představenstva. Člena představenstva volí a odvolává valná hromada.

Členem představenstva může být pouze osoba, která splňuje podmínky stanovené příslušnými právními předpisy, zejména pak ust. § 152 a násl. občanského zákoníku ve spojení s ust. § 46 zákona o obchodních korporacích.

Funkční období člena představenstva je 10 (slovy: deset) let. Opětovná volba člena představenstva je možná.

Člen představenstva může ze své funkce odstoupit písemným oznámením doručeným společnosti a určeným valné hromadě. Výkon funkce odstupujícího člena představenstva končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat valná hromada. Valná hromada je povinna projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo oznámení o odstoupení doručeno společnosti. Jestliže odstupující člen představenstva oznámí své odstoupení na zasedání valné hromady, končí výkon funkce uplynutím 2 (slovy: dvou) měsíců po takovém oznámení, neschválí-li valná hromada na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce.

Funkce člena představenstva zaniká také, je-li za něj zvolen nový člen.

V případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem představenstva, bez právního nástupce, zvolí valná hromada do 2 (slovy: dvou) měsíců nového člena představenstva.

Výkon funkce člena představenstva je nezastupitelný; člen představenstva je povinen svoji funkci vykonávat osobně a nelze pověřit třetí osobu, aby jej zastupovala.

Člen představenstva je povinen dodržovat omezení týkající se zákazu konkurence, která pro něj vyplývají ze stanov a z příslušných právních předpisů, zejména z ust. § 441 zákona o obchodních korporacích; člen představenstva nesmí:

a) podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného,

b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern,

c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti.

Člen představenstva je dále povinen dodržovat pravidla o střetu zájmů, která pro něj vyplývají z příslušných právních předpisů, zejména z ust. § 54 až 57 zákona o obchodních korporacích.

Člen představenstva je povinen při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře v souladu s příslušnými právními předpisy, zejména ust. § 159 občanského zákoníku a § 51 zákona o obchodních korporacích.

Vztah mezi společností a členem představenstva se řídí smlouvou o výkonu funkce dle ust. § 59 a násl. zákona o obchodních korporacích (jejíž součástí jsou i údaje o odměňování člena představenstva dle ust. § 60 zákona o obchodních korporacích). Smlouva o výkonu funkce člena představenstva se sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, valná hromada.

Valná hromada může rozhodnout o výplatě podílu na zisku anebo jiných vlastních zdrojích členovi představenstva.

Podíl na zisku anebo jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 (slovy: tří) měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady o jeho rozdělení jiným osobám než akcionářům podle § 34 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, ledaže toto rozhodnutí valné hromady určí jinak.

18. Zasedání představenstva

Představenstvo zasedá a rozhoduje podle potřeby. Je-li dle příslušných právních předpisů zapotřebí učinit právní jednání statutárního orgánu, činí tak člen představenstva ve stanovené lhůtě, příp. bez zbytečného odkladu.

Zasedání představenstva se nesvolává, a to s ohledem na skutečnost, že představenstvo je jednočlenné.

O průběhu zasedání (jednání) představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný členem představenstva a zapisovatelem (člen představenstva a zapisovatel může být jedna osoba); přílohou zápisu je seznam přítomných.

Náklady spojené se zasedáními a s další činností představenstva nese společnost.

19. Působnost představenstva

Představenstvo je statutárním orgánem společnosti. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou stanovami anebo příslušnými právními předpisy, zejména pak zákonem o obchodních korporacích, vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady.

Představenstvu přísluší obchodní vedení společnosti. Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Nikdo však není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení; tím není dotčen § 51 odst. 2 zákona o obchodních korporacích.

Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradu ztráty.

Do působnosti představenstva dále náleží zejména:

a) řídit činnost společnosti a rozhodovat za společnost,

b) svolávat valnou hromadu a organizačně ji zabezpečovat,

c) vykonávat usnesení valné hromady,

d) zajistit plnění zákonných informačních povinností společnosti,

e) vykonávat zaměstnavatelská práva (zejména pak uzavírat pracovní smlouvy s vedoucími zaměstnanci společnosti, a odvolávat vedoucí zaměstnance společnosti),

f) schvalovat organizační strukturu společnosti,

g) vymezovat předmět obchodního tajemství a zajišťovat utajení skutečností, které jsou jeho předmětem,

h) předkládat valné hromadě návrh na změnu stanov, návrh koncepce podnikatelské činnosti, návrh na snížení či zvýšení základního kapitálu, návrh ke schválení řádné, mimořádné, konsolidované či mezitímní účetní závěrky, návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradu ztráty, v souladu se stanovami, návrh na odměňování členů představenstva a dozorčí rady, návrh na změnu podoby, formy a druhu akcií, návrh na zrušení společnosti s likvidací a na určení podílu na likvidačním zůstatku, návrh na přeměnu společnosti,

i) předkládat dozorčí radě k projednání jí vyžádané podklady a informace, zejména podnikatelské záměry společnosti, finanční plány, rozpočty, organizační strukturu a jejich změny, a k přezkoumání účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradu ztráty, a zprávu o vztazích dle ust. § 82 a násl. zákona o obchodních korporacích,

j) uveřejnit účetní závěrku na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné

hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení účetní závěrky,

k) uveřejnit společně s účetní závěrkou (způsobem podle předchozího písmene) výroční zprávu zpracovanou podle právních předpisů upravujících účetnictví, nezpracovává-li se výroční zpráva, uveřejní představenstvo společně s účetní závěrkou zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku,

l) další rozhodnutí, která stanovy anebo příslušné právní předpisy, zejména zákon o obchodních korporacích, svěřují do působnosti představenstva.

Člen představenstva se vždy účastní valné hromady. Členovi představenstva musí být uděleno slovo, kdykoliv o to požádá.

20. Způsob rozhodování představenstva

Představenstvo rozhoduje jednomyslně; k přijetí rozhodnutí představenstva je v každém případě třeba souhlasu člena představenstva, a to s ohledem na skutečnost, že představenstvo je jednočlenné.

21. Jednání a podepisování za společnost

Za společnost jedná předseda představenstva samostatně.

Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné nebo jinak napsané obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis předseda představenstva.

22. Dozorčí rada, počet členů a délka funkčního období člena

Dozorčí rada má 3 (slovy: tři) členy. Dozorčí rada volí a odvolává ze svých členů svého předsedu a místopředsedu. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada.

Funkční období člena dozorčí rady je 10 (slovy: deset) let. Opětovná volba člena dozorčí rady je možná.

Členem dozorčí rady může být pouze osoba, která splňuje podmínky stanovené příslušnými právními předpisy, zejména pak ust. § 152 a násl. občanského zákoníku ve spojení s ust. § 46 zákona o obchodních korporacích.

Člen dozorčí rady nesmí být současně členem představenstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost.

Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit písemným oznámením doručeným společnosti a určeným dozorčí radě. Výkon funkce odstupujícího člena dozorčí rady končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada. Dozorčí rada je povinna projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo oznámení o odstoupení doručeno společnosti. Jestliže odstupující člen dozorčí rady oznámí své odstoupení na zasedání dozorčí rady, končí výkon funkce uplynutím 2 (slovy: dvou) měsíců po takovém oznámení, neschválí-li dozorčí rada na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. Dozorčí rada o odstoupení svého člena zvoleného valnou hromadou informuje bez zbytečného odkladu představenstvo a nejbližší valnou hromadu.

Funkce člena dozorčí rady zaniká také volbou nového člena dozorčí rady, pokud lze z rozhodnutí valné hromady zjistit, který člen dozorčí rady má být nahrazen.

Pokud člen dozorčí rady zemře, odstoupí z funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkce anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem dozorčí rady, bez právního nástupce, v průběhu jeho funkčního období nebo v období od jeho zvolení do účinnosti volby, musí valná hromada zvolit nového člena dozorčí rady, a to nejpozději do 2 (slovy: dvou) měsíců po zániku funkce člena dozorčí rady, pokud nedojde ke jmenování náhradního člena dozorčí rady na jeho uvolněné místo. Neklesl-li počet členů dozorčí rady pod polovinu jejich původního počtu, může dozorčí rada na uvolněné místo jmenovat náhradního člena do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena dozorčí rady se nezapočítává do doby výkonu funkce člena dozorčí rady. Namísto jmenovaného náhradního člena dozorčí rady zvolí valná hromada nového člena, jehož funkční období skončí s funkčním obdobím člena, za kterého byl zvolen.

Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný; člen dozorčí rady je povinen svoji funkci vykonávat osobně a nelze pověřit třetí osobu, aby jej zastupovala.

Člen dozorčí rady je povinen dodržovat omezení týkající se zákazu konkurence, která pro něj vyplývají ze stanov a z příslušných právních předpisů, zejména z ust. § 451 zákona o obchodních korporacích; člen dozorčí rady nesmí:

a) podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného,

b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem činnosti nebo osobou v

obdobném postavení, ledaže jde o koncern,

c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti.

Člen dozorčí rady je dále povinen dodržovat pravidla o střetu zájmů, která pro něj vyplývají z příslušných právních předpisů, zejména z ust. § 54 až 57 zákona o obchodních korporacích.

Člen dozorčí rady je povinen při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře v souladu s příslušnými právními předpisy, zejména ust. § 159 občanského zákoníku a § 49 zákona o obchodních korporacích.

Vztah mezi společností a členem dozorčí rady se řídí smlouvou o výkonu funkce dle ust. § 59 a násl. zákona o obchodních korporacích (jejíž součástí jsou i údaje o odměňování člena dozorčí rady dle ust. § 60 zákona o obchodních korporacích). Smlouva o výkonu funkce člena dozorčí rady se sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, valná hromada.

Valná hromada může rozhodnout o výplatě podílu na zisku anebo jiných vlastních zdrojích členovi dozorčí rady. Podíl na zisku anebo jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 (slovy: tří) měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady o jeho rozdělení jiným osobám než akcionářům podle § 34 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, ledaže toto rozhodnutí valné hromady určí jinak.

23. Zasedání dozorčí rady

Dozorčí rada zasedá a rozhoduje podle potřeby, nejméně však 1 (slovy: jednou) za rok. Je-li dle příslušných právních předpisů zapotřebí učinit právní jednání dozorčí rady, činí tak dozorčí rada ve stanovené lhůtě, příp. bez zbytečného odkladu.

Zasedání dozorčí rady svolává její předseda (příp. její místopředseda) písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu zasedání a program zasedání. Pozvánka musí být doručena členům dozorčí rady nejméně 5 (slovy: pět) dní před zasedáním. Je- li nutné na pořad jednání zahrnout rozhodnutí o otázce v programu neuvedené, lze přijmout usnesení jen za přítomnosti všech členů dozorčí rady. Pokud s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, lze svolat její zasedání i prostou e-mailovou zprávou (tj. bez uznávaného elektronického podpisu) nebo telefaxem. I v takovém případě musí mít pozvánka výše uvedené náležitosti a členové dozorčí rady musí potvrdit její přijetí.

Předseda dozorčí rady je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů dozorčí rady anebo představenstva a uvede-li naléhavý důvod jejího svolání, a to nejpozději do 10 (slovy: deseti) dnů od doručení takové žádosti. Pokud se v tomto termínu koná řádné zasedání dozorčí rady, zařadí požadovanou záležitost do programu jednání.

Zasedání dozorčí rady řídí předseda, v případě jeho nepřítomnosti místopředseda dozorčí rady. Zasedání dozorčí rady se koná v sídle společnosti, ledaže by se dozorčí rada usnesla jinak. Zasedání dozorčí rady se dále mohou zúčastnit osoby pozvané dozorčí radou, při respektování povinnosti k ochraně obchodního tajemství společnosti.

O průběhu zasedání (jednání) dozorčí rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím; přílohou zápisu je seznam přítomných. V zápisu se jmenovitě uvedou členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti přijetí jednotlivých rozhodnutí nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí. V zápise se uvedou také stanoviska menšiny členů, jestliže o to požádají.

Náklady spojené se zasedáními a s další činností dozorčí rady nese společnost.

Dozorčí rada může přijmout rozhodnutí i mimo zasedání (tj. může rozhodovat per rollam), a to buď písemnou formou (zejména listinou podepsanou všemi členy dozorčí rady, s tím, že jejich podpisy nemusí být na jedné listině, pokud každý z členů dozorčí rady připojil svůj podpis pod plný text daného rozhodnutí) nebo s využitím technických prostředků (při zajištění podmínek, které umožní ověřit totožnost hlasujícího člena dozorčí rady). Takové rozhodnutí je stejně platné a účinné, jako by bylo přijato na zasedání dozorčí rady řádně svolaném a konaném. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápise nejbližšího zasedání dozorčí rady. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání dozorčí rady zajišťuje předseda dozorčí rady.

24. Působnost dozorčí rady

Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti a dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti. Dozorčí rada se řídí zásadami schválenými valnou hromadou, ledaže jsou v rozporu se stanovami anebo příslušnými právními předpisy, zejména zákonem o obchodních korporacích. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám. Nikdo není oprávněn udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její zákonné povinnosti kontroly působnosti představenstva.

Do působnosti dozorčí rady náleží zejména:

a) kontrolovat dodržování příslušných právních předpisů, stanov a usnesení valné hromady,

b) prostřednictvím kteréhokoli člena nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti (zejména do obchodní evidence, účetnictví, účetních dokladů a obchodních knih společnosti) a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti děje v souladu se stanovami a příslušnými právními předpisy,

c) přezkoumávat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popř. také mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku anebo jiných vlastních zdrojů nebo na úhradu ztráty a předkládat svá vyjádření valné hromadě,

d) určit svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva,

e) přezkoumávat zprávu o vztazích dle ust. § 82 a násl. zákona o obchodních korporacích,

f) svolat valnou hromadu v případě, kdy společnost nemá zvolené představenstvo nebo zvolené představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani jeho člen; pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, může ji svolat kterýkoliv člen dozorčí rady,

g) svolat valnou hromadu v případě, vyžadují-li to zájmy společnosti; pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, může ji svolat kterýkoliv člen dozorčí rady,

h) požádat představenstvo o svolání valné hromady,

i) další rozhodnutí, která stanovy anebo příslušné právní předpisy, zejména zákon o obchodních korporacích, svěřují do působnosti dozorčí rady.

Kvalifikovaný akcionář může požádat dozorčí radu, aby v záležitostech uvedených v žádosti přezkoumala výkon působnosti představenstva. Dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva bez zbytečného odkladu a nejpozději do 2 (slovy: dvou) měsíců ode dne doručení žádosti písemně informuje kvalifikovaného akcionáře o výsledcích provedeného přezkumu.

Členové dozorčí rady se zúčastňují valné hromady a pověřený člen dozorčí rady ji seznamuje s výsledky činnosti dozorčí rady. Členům dozorčí rady musí být uděleno slovo, kdykoliv o to požádají.

25. Způsob rozhodování dozorčí rady

Dozorčí rada je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.

Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny hlasů svých členů. Každý člen dozorčí rady má 1 (slovy: jeden) hlas.

Část IV. Hospodaření společnosti

26. Účetnictví společnosti

Účetní období společnosti je shodné s kalendářním rokem.

Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví společnosti podle příslušných právních předpisů.

Po skončení účetního období zajistí představenstvo vypracování řádné účetní závěrky, kterou předloží k ověření auditorovi. Po obdržení zprávy auditora o ověření účetní závěrky představenstvo předloží účetní závěrku (včetně zprávy auditora) spolu s návrhem na rozdělení zisku anebo jiných vlastních zdrojů, popř. na úhradu ztráty, bez zbytečného odkladu k přezkoumání dozorčí radě, a nejpozději do 6 (slovy: šesti) měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období ke schválení valné hromadě. V případě mimořádné, konsolidované nebo mezitímní účetní závěrky postupuje představenstvo obdobně.

Představenstvo je povinno uveřejnit účetní závěrku na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení účetní závěrky.

Společně s účetní závěrkou uveřejní představenstvo výroční zprávu zpracovanou podle právních předpisů upravujících účetnictví. Nezpracovává-li se výroční zpráva, uveřejní představenstvo společně s účetní závěrkou zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.

27. Fondy společnosti

Společnost může v souladu s příslušnými právními předpisy vytvářet fondy, zejména pak sociální fond, o jejichž tvorbě rozhoduje valná hromada. O pravidlech použití (čerpání) těchto fondů rozhoduje představenstvo (s výjimkou případů, kdy o jejich použití (čerpání) rozhoduje valná hromada).

Společnost nevytváří rezervní fond; společnost však vytváří zvláštní rezervní fond, pokud tak stanoví stanovy anebo příslušné právní předpisy, zejména pak zákon o obchodních korporacích.

28. Finanční asistence

Společnost může poskytnout finanční asistenci.

Finanční asistenci může společnost poskytnout za splnění alespoň těchto podmínek:

a) finanční asistence je poskytnuta za spravedlivých podmínek trhu, zejména pokud jde o úročení nebo zajištění finanční

asistence ve prospěch společnosti,

b) představenstvo řádně prošetří finanční způsobilost osoby, které je finanční asistence poskytována,

c) poskytnutí finanční asistence předem schválí valná hromada, a to na základě zprávy představenstva podle písm. d); k přijetí rozhodnutí je potřebný souhlas alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů,

d) představenstvo vypracuje písemnou zprávu, ve které:

1. poskytnutí finanční asistence věcně zdůvodní, včetně uvedení výhod a rizik z toho pro společnost plynoucích,

2. uvede podmínky, za jakých bude finanční asistence poskytnuta, včetně ceny, za kterou budou akcie příjemcem finanční asistence získány,

3. uvede závěry prošetření finanční způsobilosti podle písm. b),

4. zdůvodní, proč je poskytnutí finanční asistence v zájmu společnosti; jsou-li za pomoci finanční asistence získávány akcie od společnosti finanční asistenci poskytující, musí být cena, za kterou budou tyto akcie získány, přiměřená,

e) poskytnutí finanční asistence nezpůsobí snížení vlastního kapitálu pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle stanov anebo příslušných právních předpisů, zejména zákona o obchodních korporacích, rozdělit mezi akcionáře, s přihlédnutím k případnému snížení vlastního kapitálu, k němuž může dojít, pokud společnost nebo jiná osoba na její účet nabývá její akcie,

f) společnost vytvoří ve výši poskytnuté finanční asistence zvláštní rezervní fond; § 317 zákona o obchodních korporacích se použije přiměřeně.

Další podmínky a postup při poskytnutí finanční asistence se řídí příslušnými právními předpisy, zejména ust. § 311 a násl. zákona o obchodních korporacích.

29. Způsob rozdělení zisku, jiných vlastních zdrojů a úhrady ztráty společnosti

O způsobu rozdělení zisku anebo jiných vlastních zdrojů, popř. o způsobu úhradu ztráty, rozhoduje valná hromada na návrh představenstva po přezkoumání tohoto návrhu dozorčí radou.

Zisk anebo jiné vlastní zdroje po zdanění (tj. po odvodech daní a jiných plnění obdobné povahy) může valná hromada rozdělit zejména následujícími způsoby:

a) k přídělům do fondů společnosti, jsou-li zřízeny,

b) k výplatě podílů na zisku anebo jiných vlastních zdrojích akcionářům,

c) k výplatě podílů na zisku anebo jiných vlastních zdrojích členům představenstva a dozorčí rady.

Uvedené pořadí není pro valnou hromadu závazné. Valná hromada nemusí rozhodnout o použití zisku anebo jiných vlastních zdrojů, všemi uvedenými způsoby.

Valná hromada může rozhodnout i tak, že zisk nebo jeho část, jež není účelově vázán, anebo jiné vlastní zdroje nebo jejich část, jež nejsou účelově vázány, se použijí na zvýšení základního kapitálu společnosti nebo se zatím nerozdělí.

Nerozhodne-li valná hromada jinak, může být ztráta vzniklá při hospodaření vedena jako neuhrazená ztráta minulých let, jinak bude kryta z těchto zdrojů v pořadí:

a) nerozdělený zisk minulých období,

b) z fondů společnosti, pokud nejsou ze zákona vázány k jiným účelům,

c) emisní ážio,

d) snížení základního kapitálu.

Společnost nesmí rozdělit zisk anebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle stanov anebo příslušných právních předpisů, zejména zákona o obchodních korporacích, rozdělit. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s tím nemá právní účinky.

Částka k rozdělení nesmí překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může společnost použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se stanovami a příslušnými právními předpisy, zejména zákonem o obchodních korporacích. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s větou první nemá právní účinky. K rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravují stanovy nebo příslušné právní předpisy, zejména zákon o obchodních korporacích, způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští.

Společnost nesmí vyplatit podíl na zisku anebo jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. To platí i pro výplatu zálohy na podíl na zisku.

Podmínkou výplaty podílu na zisku anebo na jiných vlastních zdrojích či na likvidačních zůstatku akcionáři je zápis skutečného majitele tohoto akcionáře do evidence skutečných majitelů v souladu se zákonem o evidenci skutečných majitelů, pokud je akcionář k tomuto zápisu skutečného majitele povinen. Za účelem ověření těchto skutečností může být akcionář vyzván k předložení aktuálního výpisu z evidence skutečných majitelů a souvisejícího prohlášení potvrzujícího aktuálnost údajů zapsaných v evidenci a uvedených v předloženém výpisu. Formální náležitosti spojené s předložením tohoto výpisu a prohlášení budou uvedeny v pozvánce na valnou hromadu (popř. v návrhu rozhodnutí). Nedoloží-li akcionář na výzvu uvedenou v pozvánce na valnou hromadu (popř. v návrhu rozhodnutí) pro účely výplaty podílu na zisku anebo na jiných vlastních zdrojích či na likvidačním zůstatku výpis prokazující zápis skutečného majitele a související prohlášení, bude-li vyžadováno, společnost dané podíly či likvidační zůstatek nevyplatí. Právo na podíl na zisku anebo na jiných vlastních zdrojích, který nebyl vyplacen z důvodu absence zápisu skutečného majitele v příslušné evidenci dle zákona o evidenci skutečných majitelů do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě, zaniká.

Další podmínky rozdělení a výplaty podílu na zisku anebo na jiných vlastních zdrojích se řídí příslušnými právními předpisy, zejména ust. § 34 a § 40 zákona o obchodních korporacích.

Zálohu na podíl na zisku lze vyplácet jen za podmínek stanovených příslušnými právními předpisy, zejména pak ust. § 35 zákona o obchodních korporacích.

Část V.

Pravidla postupu při zvyšování a snižování základního kapitálu

30. Pravidla postupu při zvyšování základního kapitálu

O zvýšení základního kapitálu společnosti rozhoduje valná hromada nebo, za podmínek stanovených v ust. § 511 až 515 zákona o obchodních korporacích, představenstvo. Valná hromada může pověřit představenstvo, aby za podmínek stanovených stanovami a příslušnými právními předpisy, zejména zákonem o obchodních korporacích, zvýšilo základní kapitál upisováním nových akcií, podmíněným zvýšením základního kapitálu nebo z vlastních zdrojů společnosti, nejvýše však o jednu polovinu dosavadní výše základního kapitálu v době pověření.

Podmínky a postup při zvýšení základního kapitálu se řídí příslušnými právními předpisy, zejména ust. § 464 a násl. zákona o obchodních korporacích.

31. Pravidla postupu při snižování základního kapitálu

O snížení základního kapitálu společnosti rozhoduje valná hromada.

Podmínky a postup při snížení základního kapitálu se řídí příslušnými právními předpisy, zejména ust. § 516 a násl. zákona o obchodních korporacích.

Část VI. Závěrečná ustanovení

32. Postup při změně stanov

Podmínky a postup při změně stanov v důsledku rozhodnutí valné hromady nebo jiné právní skutečnosti se řídí příslušnými právními předpisy, zejména ust. § 431 a násl. zákona o obchodních korporacích.

33. Zrušení a zánik společnosti

Společnost se zrušuje z důvodů stanovených příslušnými právními předpisy, zejména pak ust. § 168 až § 173 občanského zákoníku a ust. § 93 zákona o obchodních korporacích, a to s likvidací nebo bez likvidace.

Společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku.

34. Likvidace společnosti

Způsob provedení likvidace společnosti při jejím zrušení se řídí příslušnými právními předpisy, zejména pak ust. § 187 a násl. ve spojení s ust. § 169 a násl. občanského zákoníku a ust. § 549 až § 551 ve spojení s ust. § 94 zákona o obchodních korporacích.

35. Oznamování

Je-li společnost povinna určitou skutečnost anebo údaj zveřejnit, uveřejnit či jinak oznámit, učiní tak způsobem, který je vyžadován příslušnými právními předpisy anebo stanovami, a dále uveřejněním na internetových stránkách společnosti.

36. Obchodní tajemství a ochrana zájmů společnosti

Akcionáři, členové představenstva a dozorčí rady společnosti nesmí ohrozit nebo porušit právo na obchodní tajemství společnosti; stejně tak nesmí vědomě poškozovat zájmy společnosti. Předmět obchodního tajemství určuje představenstvo.

37. Opatrovník

Společnost určuje, že jako její opatrovník má být v souladu s ust. § 488 občanského zákoníku soudem jmenován pan Mgr. Xxx Xxx, dat. nar. 20. srpna 1968, bytem na adrese Pod Ježníkem 2371/22, Krnov, PSČ 794 01. Opatrovník je povinen navázat na činnost statutárního orgánu a vždy jednat v zájmu společnosti.

38. Výkladová ustanovení

V případě, že se některé ustanovení stanov, ať už vzhledem k platnému právnímu řádu nebo k jeho změnám, ukáže nebo stane neplatným, neúčinným, nevynutitelným nebo sporným anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení stanov touto skutečností nedotčena. Namísto daného ustanovení nastupuje buď ustanovení příslušného právního předpisu, které je svou povahou a účelem nejbližší zamýšlenému účelu daného ustanovení, nebo není-li takového ustanovení právního předpisu, způsob řešení, jenž je v obchodním styku obvyklý.

39. Podřízení se zákonu o obchodních korporacích

Společnost se podřídila zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

jako celku, a to s účinností ke dni 22. prosince 2015.

40. Účinnost stanov

Toto znění stanov nabylo účinnosti dnem 29. června 2021.

*****