VELKOSTATKY UHERSKÝCH MAGNÁTŮ NA PODKARPATSKÉ RUSI
VELKOSTATKY UHERSKÝCH MAGNÁTŮ NA PODKARPATSKÉ RUSI
XXXXX XXXXXXX
Po ukončení první světové války, zániku Rakousko-uherské říše a po podepsá- ní trianonské smlouvy ze dne 4. června 1920, v přesném znění Mírové smlouvy mezi Mocnostmi spojenými a sdruženými a Maďarskem, dostaly se mimo ji- né i dosavadní uherské župy Bereg, Ugocsa, Ung a část Máramarose k teritoriu Republiky Československé. Češi začali pro toto získané území používat úřed- ní označení Podkarpatská Rus. Maďaři ho později označovali jako Kárpátalja, v překladu Podkarpatí, a Ukrajinci ještě později jako Zakarpatská Ukrajina. Na území Podkarpatské Rusi se po přivtělení k Československu nacházelo cel- kem 76 panství a statků, většinou v rukou uherských šlechtických rodů. Na úze- mí meziválečného Československa se před zahájením pozemkové reformy na- cházelo celkem 58 panství v rukách šlechty, jejichž rozloha přesahovala 10 000 hektarů. Do této skupiny náležela hned tři panství, která se nacházela na Pod- karpatské Rusi. Jednoznačně největším bylo Mukačevo (132 004 ha, rod Schön- born-Buchheim), pak následovaly Jelšava (76 172 ha, Sachsen-Coburg-Gotha), Český Krumlov (49 098 ha, Schwarzenberg), Křivoklát (40 155 ha, Fürsten-
berg), Orava (39 803 ha, komposesorát), Xxxxxxx (39 529 ha, Xxxxxx) a Třeboň (32 263 ha, Schwarzenberg).1 Panství Dovhe v rámci nového československé- ho státu obsadilo 10. místo a Čonak 58. příčku. I v rámci někdejšího Uherského království stála hrabata Xxxxxxxxx-Xxxxxxxxxxx, co se rozlohy pozemkového vlastnictví týče, mezi uherskou aristokracií hodně vysoko. Nejvíce půdy zde dr- želi příslušníci rodů Xxxxxxxxx de Xxxxxxxx, Xxxxxxx de Xxxx-Xxxxxx, Habsburg-
-Lothringen, Zichy de Xxxx et Vásonkeő, Xxxxxxxxx-Xxxxxxxx, Pálffy de Erdőd, Festetics de Tolna, Sachsen-Coburg-Gotha, Andrássy de Csik-Szent-Király et Kraszna-Horka, Széchényi de Sárvár et Felsővidék, Wenckheim, Xxxxxx de Szék, Bánffy de Losoncz, Schaumburg-Lippe, Xxxxxxxxx de Német-Ujvár či Xxxxxx de Monyorókérek et Monoszló.
Rozlohou tři největší panství (velkostatky) v rukách šlechty na Podkarpatské Rusi byla tedy Mukačevo (Munkács) v majetku hrabat Xxxxxxxxx-Buchheimů,
1 Zprávy Státního pozemkového úřadu, roč. 1–5, 1928–1932.
Dovhe (Xxxxx) ve vlastnictví hrabat Xxxxxx a Čonak (Csónak), který drželi ba- xxxx Xxxxxxxxxxxx. Mukačevo v celkových číslech zabíralo 10,06 % rozlohy ce- lé oblasti, Dovhe 1,80 % a Čonak 0,78 %. V rámci župy Bereg představovaly schönbornské pozemky 33,14 % rozlohy, v případě Ungu jen 0,94 %. Hospodář- ství Telekiů a Schönbergů nepřesahovala hranice župy Máramaros, kde rodina Xxxxxx měla 1,76 % z celkové rozlohy a Schönbergové 1,03 % rozlohy. Kupříkla- du v župě Bereg žilo před válkou 45 velkostatkářů, 691 statkářů a 65 279 ma- lostatkářů a pachtýřů. Pastviny v majetku tamějších obcí představovaly nema- lou rozlohu 49 421 hektarů.2
Přehled největších velkostatků na Podkarpatské Rusi roku 1928:3
Ukrajinský název | Maďarský (slovenský) název | Výměra v jitrech | Výměra v hektarech | Vlastník roku 1928 |
Mukačevo | Munkács | 231 587 | 132 004 | Xxxxxxxxx-Xxxxxxxx |
Dovhe | Xxxxx | 40 393 | 23 024 | Xxxxxx |
Čonak | Csónak | 17 640 | 10 054 | Schönberg |
Vučkove | Vucskómező | 12 374 | 7 053 | Xxxxx |
Xxxxxx | Xxxxxxxx | 8 963 | 5 108 | Tiszamenti fakereskedelmi cég, Krausz, Pickel |
Mala Uholka-Drahovo | Kisugolyka- Kövesliget | 8 120 | 4 628 | Neuschlosz |
Šalanki | Salánk | 6 667 | 3 800 | Zelenski |
Vinohradiv | Nagyszőlős (Velká Sevluš) | 5 097 | 2 095 | Atzél, Xxxxxxx, Xxxxxxx |
Xxxxxxxx | Xxxxxxxx (Volová) | 4 515 | 2 573 | Xxxxxx, Xxxxxx, Xxxxxxxxx |
Užhorod | Ungvár | 4 446 | 2 534 | Republika Československá (dříve uherská královská komora) |
Šom | Beregsom | 4 122 | 2 349 | Xxxxx |
Xxxxxxx | Xxxxxxx (Antalovce) | 4 077 | 2 323 | Odescalchi |
Serednje Vodjane | Középapsa (Stredná Apša) | 4 041 | 2 303 | Ăecko-katolická církev, Tabak |
Vilšani | Égermező | 3 933 | 2 241 | Xxxxxx-Thoss |
2 Xxxxxxx, Xxxxx: Magyarországi Gazdaczímtár. Budapest 1911.
3 Zprávy Státního pozemkového úřadu 5, 1932, č. 1–2.
Ukrajinský název | Maďarský (slovenský) název | Výměra v jitrech | Výměra v hektarech | Vlastník roku 1928 |
Esenj | Eszeny | 3 909 | 2 228 | Eszenyi, Xxxxxxx, Xxxxxxx, Xxxxxxxx, Xxxxxxxxx |
Nižnij Bistrij | Alsóbisztra | 3 246 | 1 850 | Xxxxxxxxxxxx, Mundus a. s. |
Svoboda | Nagybakos | 3 108 | 1 771 | Xxxxxx |
Na příkladu třech výše zmiňovaných velkostatků si ukážeme, jak vypadala situace uherských magnátů právě v oblasti Podkarpatské Rusi a v době, kdy se utvářelo Československo. Začneme u rodu Xxxxxxxxx-Xxxxxxxx a jejich mu- kačevského panství, přesněji panství Mukačevo-Činadijovo (Munkács-Szent- miklós). Legendárním prapředkem rozvětveného rodu Schönbornů byl rytíř Xxxxxxx xx Xxxxxxxxxx zmiňovaný již v roce 1180. Předkové Schönbornů zprvu žili v oblasti Porýní a spolehlivě jsou doloženi v listině kláštera Beselich ze dne
1. července 1284 (Xxxxxxxx xx Xxxxxxxxxxx a jeho sestra Xxxxxx). Jméno rodiny se odvozuje od vesnice Schönborn ležící v Hesensku. Roku 1663 se Schönborno- vé stali říšskými svobodnými pány, 1701 říšskými hrabaty, 1729 získali uherský indigenát a 1794 český inkolát. Po smrti hraběte Xxxx Xxxxxxx (†1817) se rod rozdělil do třech základních linií. První linii Xxxxxxxxx-Xxxxxxxx založil hra- bě Xxxxxxxxx Xxxxx na panství Schönborn a Mukačevo. Dosavadní Xxxxxxxxxxxx si v roce 1711 přidali přízvisko Xxxxxxxx, neboť po tomto vymřelém rodu pře- vzali i jejich državy. Druhá linie Xxxxxxxxx-Wiesentheid vzešla od Xxxxxxxxx Xxxxxx, držitele panství Wiesentheid a Pommersfelden. Třetí, jednoduše psa- nou Xxxxxxxxx, založil Xxxxxxx Xxxxx usazený na panství Lukavice na Plzeň- sku. Ještě se mezi lety 1717–1801 odlišovala linie Xxxxxxxxx-Xxxxxxxxxxx, je- jímž prvním členem byl hrabě Xxxxxx Xxxxxxxxx.4
Rozlehlé uherské panství Mukačevo, původně v majetku slavné rodiny Xxxxxxx, získal v roce 1728 mohučský arcibiskup Xxxxxx Xxxxx (1655–1729). Darování dodatečně potvrdil císař Xxxxx XX. listinou vystavenou dne 4. června 1731 v Laxenburgu.5 Schönbornům nikdy nepatřil zdejší hrad. Ten si pone- chal c. k. erár jako pevnost až do roku 1855. Tehdy byla mukačevská pevnost zrušena a v pozdějších letech spravovalo objekt uherské královské minister- stvo financí.6 Na Mukačevu se celkem vystřídalo devět generací Schönbor- nů. Od roku 1740 zastával každý majitel panství dědičný úřad vrchního župa- na berežské župy. V pozdějších obdobích zasedali Schönbornové také v horní sněmovně uherského parlamentu (maďarsky főrendiház). Za Huga hraběte
4 Genealogischer Hofhalender 1923, roč. 160. Gotha 1922, s. 222–223.
5 Xxxxxx, Xxxxxx: Gát. Budapest 2008, s. 6.
6 Xxxxxx, Xxxxxxx: Slovenské hrady, II. diel. Bratislava 1938, s. 177–186.
Xxxxxxxxx-Xxxxxxxxx královská komora zrušila někdejší donaci, tudíž v le- tech 1764–1786 náleželo panství opět do královského majetku, než se Schön- bornové opět domohli svých práv a Mukačevo získali zpět.7
Před první světovou válkou, konkrétně od roku 1903, držel mukačev- ské panství Xxxxxxx Xxxxx xxxxx Xxxxxxxxx-Xxxxxxxx (též Xxxxxxxxx Xxxx či Xxxxxxx Xxxxxx, 1869–1932). Tento majitel byl synem hraběte Xxxxxx a jeho manželky Xxxxxxxxx rozené hraběnky Xxxxxxxxxxxxxxxxxx. Uzavřel dvě man- želství, z nichž vzešli čtyři synové a dvě dcery. Nejmladší Xxxxxxxxx se narodil v roce 1917 přímo na zámku Beregvár (ukrajinsky Karpaty) v obci Činadijo- vo. Xxxxxxx Xxxxx strávil mládí na zámku Xxxxxxxxx u Stockerau. Absolvo- val vyšší gymnázium v Prešpurku (Bratislavě), potom nastoupil k armádě jako jednoroční dobrovolník u VI. dragounského pluku v Brně, následně dva roky studoval na rolnické vysoké škole v Mosonmagyaróváru. Když zdědil Mukače- vo, panství provázely velké hospodářské potíže, které uherská šlechta obvykle řešila tzv. generálním pronájmem. Schönborn na panství podporoval výstav- bu pravoslavných kostelů, škol, nalezinců, uskutečnil i parcelaci dvou dvo- rů. Politika ho nezajímala, soustředil se spíše na hony a automobilové závody v zahraničí.8 Sídlil převážně ve Vídni, kde se nacházel také hraběcí ústřední sekretariát (Xxxxxxxxx 0), a v dolnorakouském Schönbornu. Pod Karpaty se zdržoval především na novogotickém zámku Beregvár, který byl postaven v le- tech 1890–1895 na místě dřevěného poplužního dvora podle Xxxxxxxxxxxxxxx plánů. Před rokem 1914 začal s důležitými melioracemi Čorného Potiku, kde nechal zřídit síť kanálů. Po válce sice získal Xxxxxxxxx československé občan- ství, ale vláda mu nepovolila v zemi pobyt.
Schönbornský majetek podle jednotlivých obcí na Podkarpatské Rusi:9
Ukrajinský název obce | Maďarský název obce | Způsob hospodaření | Lesní hospodářství | Polní hospodářství |
Abranka | Ábránka | režie | 950 | 161 |
Babiči | Bábakút | režie | 448 | 209 |
Balašivci | Ballósfalva | pronájem státu | 0 | 258 |
Xxxxxxx | Xxxxxxxx | režie | 0 | 784 |
Berehi | Nagybereg | pronájem | 0 | 606 |
Berehovo | Beregszász | pronájem | 3 | 393 |
Berehujfalu | Beregújfalu | pronájem | 0 | 670 |
7 Xxxxxx, Xxxxxx: Gát. Budapest 2008, s. 7.
8 Národní archiv (NA), Státní pozemkový úřad – zakarpatské velkostatky (SPÚ-ZV), Schön- born – Mukačevo, kart. 25.
9 Xxxxxxx, Xxxxx: Magyarországi Gazdaczímtár. Budapest 1911.
Ukrajinský název obce | Maďarský název obce | Způsob hospodaření | Lesní hospodářství | Polní hospodářství |
Xxxxxxxxx | Xxxxxx | xxxxx | 000 | 00 |
Borsučina | Borzfalva | režie | 441 | 178 |
Buča | Bulcsu | pronájem | 0 | 157 |
Bukovec | Beregbárdos | režie | 870 | 450 |
Čepivka | Beregardó | pronájem | 2 | 65 |
Činadijovo | Szentmiklós | režie | 2 091 | 405 |
Čornij Potik | Kenézpatak | režie | 58 | 67 |
Dercen | Dercen | pronájem | 419 | 1 087 |
Dilok | Beregpapfalva | režie | 250 | 29 |
Diskovicja | Kisvadas | režie | 491 | 48 |
Xxxxxxxxxxx | Drágabártfalva | pronájem | 0 | 148 |
Dračino | Újtövisfalva | režie | 12 470 | 681 |
Dusino | Zajgó | režie | 801 | 160 |
Hanjkovicja | Kisanna | režie | 5 925 | 404 |
Hatj | Gát | pronájem | 286 | 1 782 |
Holubine | Xxxxxxxx | režie | 553 | 389 |
Xxxxxxx | Xxxxxx | pronájem | 0 | 390 |
Hribivci | Gombás | režie | 83 | 5 |
Xxxxxxxx | Xxxxxx | pronájem | 0 | 291 |
Ivaškovicja | Iváskófalva | režie | 95 | 71 |
Jalove | Jávor | režie | 620 | 105 |
Xxxxxx | Xxxxxxxxxxxx | pronájem | 376 | 474 |
Kajdanovo | Kajdanó | pronájem | 0 | 206 |
Kanora | Kanora | pronájem státu | 88 | 126 |
Xxxxxxxx | Nyárasdomb | režie | 5 245 | 370 |
Klenovci | Frigyesfalva | režie | 3 812 | 145 |
Xxxxxxx | Xxxxxxxxx | xxxxx | 00 | 00 |
Latirka | Latorcafő | pronájem státu | 240 | 773 |
Lazi | Timsor | pronájem státu | 0 | 226 |
Lecovicja | Kislécfalva | režie | 268 | 122 |
Lohovo | Beregszőllős | pronájem | 0 | 72 |
Lokity | Nagyábránka | režie | 160 | 161 |
Ukrajinský název obce | Maďarský název obce | Způsob hospodaření | Lesní hospodářství | Polní hospodářství |
Makarovo | Makarja | pronájem | 0 | 397 |
Xxxx Xxxxxxxx | Xxxxxxxx | režie | 214 | 72 |
Mikulivci | Kismogyorós | pronájem | 473 | 72 |
Mukačevo | Munkács | režie | 0 | 525 |
Xxxxxxxx | Xxxxxxxxx | xxxxx | 0 000 | 000 |
Nižni Xxxxxx | Xxxxxxxxxxx | pronájem státu | 63 | 519 |
Nižnija Roztoka | Alsóhatárszeg | režie | 416 | 70 |
Nova Roztoka | Újrosztoka | pronájem státu | 41 | 168 |
Nove Selo | Alsóschönborn | režie | 237 | 203 |
Xxxxx | Xxxxxxxxxx | xxxxx | 00 | 00 |
Olenjovo | Szarvaskút | režie | 945 | 92 |
Pasika | Kishídvég | režie | 86 | 13 |
Paškivci | Hidegrét | režie | 1 093 | 22 |
Pavlovo | Kispálos | režie | 1 263 | 134 |
Perehresnij | Pereháza | režie | 453 | 47 |
Pidhorjani | Xxxxxxxxxx | xxxxx | 0 | 00 |
Pidpolozzja | Vezérszállás | režie | 1 712 | 152 |
Plavja | Zsilip | režie | 148 | 67 |
Xxxxxxxxxxxxx | Ormód | režie | 410 | 73 |
Ploske | Dombostelek | režie | 1 523 | 203 |
Poljana | Polena | režie | 3 221 | 443 |
Puznjakivci | Szarvasrét | režie | 560 | 172 |
Rodnikivka | Beregforrás | režie | 3 523 | 181 |
Xxxxx | Xxxxx | režie | 845 | 317 |
Rosvihove | Oroszvég | režie | 1 | 64 |
Sasivka | Szászóka | režie | 782 | 190 |
Sinjak | Kékesfüred | režie | 5 579 | 205 |
Skotarske | Kisszolyva | pronájem státu | 823 | 800 |
Soločin | Királyfiszállás | režie | 553 | 311 |
Xxxxxxxxxx | Mezőterebes | pronájem | 2 180 | 2 845 |
Ukrajinský název obce | Maďarský název obce | Způsob hospodaření | Lesní hospodářství | Polní hospodářství |
Strojne | Malmos | režie | 173 | 98 |
Suskovo | Bányafalu | režie | 238 | 51 |
Svaljava | Szolyva | pronájem státu | 433 | 523 |
Ščaslive | Szerencsfalva | pronájem státu | 785 | 298 |
Ščerbovec | Beregsziklás | režie | 1 089 | 19 |
Tibava | Havasalja | režie | 826 | 143 |
Tisiv | Csendes | režie | 408 | 164 |
Trostjanicja | Nádaspatak | režie | 431 | 149 |
Turja Bistra | Turjasebes | režie | 1 677 | 365 |
Turja Poljana | Turjamező | režie | 714 | 300 |
Velika Harazdivka | Nagygút | pronájem | 1 523 | 296 |
Verbjaž | Verebes | pronájem státu | 15 | 109 |
Veretečiv | Zúgó | pronájem státu | 1 172 | 449 |
Verhni Remety | Felsőremete | pronájem | 2 887 | 809 |
Verhni Vorota | Felsőverecke | pronájem státu | 1 | 300 |
Verhnja Hrabivnicja | Felsőgereben | režie | 2 213 | 244 |
Volovec | Volóc | pronájem státu | 10 158 | 3 531 |
Zadilske | Rekesz | pronájem státu | 177 | 154 |
Zahatja | Hátmeg | pronájem | 264 | 368 |
Zavadka | Rákócziszállás | pronájem státu | 21 | 243 |
Zbini | Izbonya | režie | 2 448 | 26 |
Zubivka | Beregfogaras | pronájem | 0 | 475 |
Ždenijevo | Szarvasháza | režie | 2 717 | 93 |
Žnjatino | Izsnyéte | pronájem | 1 652 | 179 |
celkem (ha) | 97 729 | 30 829 |
Mukačevo bylo tak obrovské, že se vnitřně dělilo na tzv. objekty, kterých celkem bylo dvacet pět: Berehovo-Buča (2 dvory, 649 ha), Činadijovo (2 dvory, lesní hospodářství, 10 629 ha), Dombok (1 dvůr, 388 ha), Dorobratovo (žádný
dvůr, 149 ha), Zubivka (1 dvůr, 485 ha), Horonda (1 dvůr, 573 ha), Hatj (1 dvůr,
63 ha), Ivanivci (1 dvůr, 393 ha), Janoši (1 dvůr, 80 ha), Nižnij Koropec (1 dvůr,
1 291 ha), Čornij Potik (2 dvory, 5 509 ha), Mukačevo (2 dvory, lesní hospo-
dářství, 9 772 ha), Polena (2 dvory, lesní hospodářství, 16 905 ha), Rafajnovo
(1 dvůr, 283 ha), Verhni Remety (1 dvůr, 577 ha), Sčaslive (1 dvůr, 530 ha), Stra-
bičovo (1 dvůr, 2 784 ha), Svaljava (1 dvůr, lesní hospodářství, 26 502 ha), Verh-
ni Vorota (2 dvory, lesní hospodářství, 36 451 ha), Volovec (1 dvůr, 1 667 ha), Verhnja Viznicja (žádný dvůr, 12 950 ha), Zahatja (1 dvůr, lesní hospodářství, 1 776 ha), Ždenijevo (1 dvůr, 1 392 ha), Žukovo (žádný dvůr, 185 ha) a nepřiřa- zená rozptýlená půda (14 ha). Z průmyslových závodů lze uvést železárnu, to- várnu na suchou destilaci dřeva, zátkovnu, pivovar, 3 lihovary, cihelnu, 6 pil, 50 mlýnů, 5 kamenolomů a kaolinový lom.10
Fideikomisní panství zahrnovalo po vzniku Republiky Československé po- zemky v úhrnné výměře 132 240 ha, z toho 3 021 ha patřilo k alodu. V panské režii se tou dobou nacházelo jen 293 ha zemědělské půdy a 69 ha vinic, zbytek orné půdy a pastvin měli pronajatý židovští podnikatelé, část pak uherské mini- sterstvo orby a malorolníci. Lesy představovaly 99 750 ha a členily se do sedmi lesních komplexů – Mukačevo, Zahatja, Nižnija Viznicja, Činadijovo, Svaljava, Polena, Nižni Vorota. Užitek z lesů se rovněž nacházel v dlouhodobém nájmu, jen lesní správa Nižnija Viznicja byla v režii. Odtud se dříví prodávalo jako pali- vo pro město Mukačevo. Dne 24. prosince 1919 došlo na návrh šéfa civilní sprá- vy Brusáka k uvalení vnucené správy na celé panství i na generální nájem Xxxxxx Xxxxxxx (Munkácsi uradalmi főbérnökség).11 Právní zástupci hraběte, pražští advokáti XXXx. Xxxxxxx Xxxxxxxx a XXXx. Xxxxx Xxxxxxxx, se proti opatření státu bránili, stejně tak generální nájemce polního hospodářství. Bídnou situaci pod- le nich zapříčinila válka, nikoliv špatné hospodaření úřednictva. Zejména zá- věrečná rumunská okupace území vedla k velkým potížím. Rumuni tehdy totiž odvlekli velké množství dobytka, odvezli inventář a obilí. Dne 27. ledna 1920 byl jmenován vnuceným správcem hospodářský rada Xxxxxx Xxxxxxx, původ- ně vrchní správce schönbornských velkostatků v Čechách. Funkci vnuceného lesního správce zastával Xxxxxx Xxxx. Státní pozemkový úřad v Praze současně tlačil na přijímání českých úředníků do služeb panství. Během února 1920 za- vedla dokonce vnucená správa jako jediný úřední jazyk rusínský. Proti tomu se ohradil o týden později majitel přímo u československého ministerského předse- dy, poněvadž naprostá většina jeho zaměstnanců hovořila pouze maďarsky. Se- kvestrace nevydržela dlouho a v březnu 1920 byla zrušena s podmínkou řád- ného hospodaření ve všech odvětvích. Se souhlasem Státního pozemkového úřadu v Praze byl 1. června 1920 uveden do úřadu centrálního ředitele panství Xx. Xxxxxx Xxxxxxx, bývalý úředník československého vyslanectví ve Vídni. Les-
10 Zprávy Státního pozemkového úřadu 5, 1932, č. 1–2, s. 19–27.
11 NA, SPÚ-ZV, Schönborn – Mukačevo, kart. 25.
ní správu řídil napřed vrchní lesní inspektor Kunsch, než ho vystřídal vrchní lesní rada Nabholz. Například v roce 1924 využívali fideikomisní objekt Ivaniv- ci jiní členové rodu Xxxxxxxxx-Xxxxxxxx.12 Po provedení pozemkové reformy v letech 1923–1928 bylo postupně hraběti Xxxxxxxxxxxx ponecháno či propuš- těno ze záboru celkem 1 337,99 ha půdy. V roce 1934 ještě dodatečně dalších 7,78 hektarů. K tomu si směl ponechat hotel Csillag v Mukačevu, dalších 11 do- mů tamtéž, hostinec v Berehově a 19 vodních mlýnů.13 Ještě roku 1930 vlastnil Xxxxxxxxx jen ve městě Mukačevu 21 budov.14
Již počátkem roku 1926 se začal projednávat možný prodej valné většiny panství Mukačeva, která stále zůstávala v záboru. Čerstvě vytvořená organi- zace Bezkyd, slovenská lesno-priemyselná účastinná spoločnosť, se ucházela u Schönbornů o koupi velkostatku. S odprodejem souhlasilo předběžně i mi- nisterstvo zemědělství. Bezkyd v čele s Xxxxxx Xxxxxxxx, Xxxxxxxx Xxxxxxx- dem a Xxxxxxxx Xxxxxxx vyvíjel nátlak na československé úřady, aby urychli- ly provedení reformy a dospěly rychle k nějakému definitivnímu závěru. Dne
5. prosince 1927 tedy proběhlo klíčové jednání o řešení reformy na zabraném velkostatku. Xxxxxxxxx musel podle protokolu ještě předat části dvou polesí o rozloze 2 988 ha, zbytek majetku nacházejícího v záboru smí koupit nová ak- ciová společnost, kterou zřídí francouzský senátor Xxxx Xxxxxx a pražský ad- vokát XXXx. Xxxxxx Xxxxxxx. Dohled si nadále podrží Státní pozemkový úřad v Praze, vznikne několik přírodních rezervací a státní pozemkový úřad se za- vázal, že vyjma Čorného Potiku už nic hraběti neodebere.15 Ve stejný den, kdy se uskutečnil prodej schönbornského panství, se ustavila Latorica, hospodář- ská a průmyslová akciová společnost (A Latorca Gazdasági és Ipari Részvény- társaság Munkács). Stalo se tak 17. května 1928, pozemkový úřad kupní smlou- vu schválil 23. května 1928. Xxxxxxx Xxxxx xxxxx Xxxxxxxxx-Xxxxxxxx prodal Mukačevo za 35 milionu korun.16 S prodejem musel vyjádřit souhlas rovněž fideikomisní čekatel, syn Xxxx (též Xxxxx xx Xxxxxx). Latorica se po nabytí Xx- xxxxxx zavázala československým úřadům, že postupně předá v rámci provádě- ní pozemkové reformy 14 324 ha pozemků, na zbytku velkostatku se reforma zmrazí do roku 1967. Společnost dále vystaví lesní dráhy v délce dvaceti kilo- metrů, opraví stávající lesní tratě (25 km), postaví nové lesní cesty, sestaví nové mýtné plány, vylepší lesní kultury, zalesní další holiny, zrekonstruje železárny, opraví dvory a doplní v hospodářství živý a mrtvý inventář, prozkoumá mine- rální prameny a postaví lázně či zúrodní lokalitu Čornij Potik.17
12 NA, Státní pozemkový úřad – dodatky, neuspořádané spisy, kart. 216.
13 NA, Státní pozemkový úřad – dodatky, neuspořádané spisy, kart. 253.
14 NA, Státní úřad statistický I, sčítání obyvatelstva 1930, Mukačevo – město.
15 NA, SPÚ-ZV, Schönborn – Mukačevo, kart. 23.
16 Ad pozn. 15.
17 NA, SPÚ-ZV, Schönborn – Mukačevo, kart. 24.
Panství Xxxxx je další z velkých celků, kterému se budeme věnovat. Po ukončení Rákócziho povstání ho císař Xxxxx XX. věnoval rodu Xxxxxx po- dobně, jak se to stalo v případě Xxxxxxxx a Xxxxxxxxx-Buchheimů. Uherský erbovní list obdržel rod v roce 1409 od uherského krále Xxxxxxxx, roku 1697 byl Xxxxxx Xxxxxx povýšen do stavu říšských hrabat.18 Xxxxx patřilo do ma- jetku tzv. druhé linie rodu, která příslušela k reformované církvi. Před záni- kem monarchie drželi Telekiové majetky ve vsích Lopuhiv (Brusztura), Dovhe (Dolha), Kušnicja (Kovácsrét), Majdan (Majdánka), Sighetu Marmaţiei (Má- ramarossziget), Lisičovo (Rókamező), Bronjka (Szuhabaranka) a Priboržavske (Zárnya).19 Podle sčítání lidu provedeného roku 1890 mělo Dovhe, centrum panství, 419 domů a 2 342 obyvatel, kteří se hlásili k rusínské, německé a slo- venské národnosti.20
Od roku 1885 vlastnili polovinu panství Xxxxx, Xxxxxx, Xxxxxx a Xxxxx hrabata Xxxxxx, děti Sándora hraběte Xxxxxxxx (1829–1875). V roce 1908 připadla dru- há polovina Domokosovi a Xxxxxx hrabatům Xxxxxx, potomkům Gézy hraběte Xxxxxxxx (1850–1882).21 Spoluvlastnické vztahy se zde vyvíjely složitě a ne zce- la jednoznačně. Před rokem 1918 se uváděli jako majitelé panství Xxxxx, Xxx- xxx, Xxxxxx, Xxxxx, Xxxxxx, Xxxxxxx a Xxxx hrabata Xxxxxx. Po úmrtí některého z nich se seznam majitelů přirozeně rozšiřoval o další příbuzné. Zdržovali se převážně na svých zámcích Gyömrő, Pusztatetétlen, Révbér, Gernyeszeg a Al- sózsuk.22 V roce 1907 si panství vypomohlo u Magyar jelzalog hitelbank v Bu- dapešti půjčkou 110 000 korun, ještě ve dvacátých letech 20. století na něm vá- zl dluh ve výši 440 329, 07 korun.23 Výměra panství činila 23 034 ha, z toho lesy rozdělené do osmi polesí zabíraly 21 093 ha. Úrodná půda se vyskytovala jen u Dovhe, zbytek polního hospodářství tvořily rozptýlené louky a pastviny. V režii obhospodařovala bývalá vrchnost 21 856 ha, v drobném pachtu se na- cházelo 550 ha a ve velkopachtu 259 ha. Z průmyslových zařízení lze zmínit železárnu a lopatárnu, dřevařsko-chemickou továrnu, jednu vápenku, pět vod- ních mlýnů s dvěma lisy na olej a novou parní pilu postavenou po požáru v ro- ce 1920. Telekiovský velkostatek provozoval 28 km dlouhou lesní úzkokolejku. Rodina zaměstnávala 4 úředníky, praktikanta, šafáře, 23 hajných, 2 řemeslníky, 16 deputátníků, u továren nalezlo obživu 20 úředníků a 50 zřízenců. Železárny byly posléze pronajaty, majitelé tam posílali dříví ze svých třech revírů. Po ně- kolika letech došlo k uzavření zchátralých podniků.
18 Xxxxxxx, Xxxxx Xxxxxx: A magyarországi főnemesség. XX. századi genealógiája, IV. kötet. Budapest 1998, s. 83–107.
19 Xxxxxxx, Xxxxx: Magyarországi Gazdaczímtár. Budapest 1911.
20 A Magyar Korona Országainak Helységnévtára. Budapest 1892, s. 1076.
21 NA, SPÚ-ZV, Xxxxxx – Dovhe, kart. 220.
22 Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Xxxxxxxxxx Xxxxxx 00, 1920. Gotha 1919, s. 976–977.
23 NA, SPÚ-ZV, Xxxxxx – Dovhe, kart. 220.
Dne 8. října 1925 byla na Dovhe zahájena pozemková reforma. Ihned po za- hájení reformy podali spoluvlastníci žalobu proti postupu státu u smíšené- ho československo-maďarského soudu, což ale její provedení nijak neohrozilo. Dne 17. února 1927 propustil stát většinu nemovitostí ze záboru, v lednu 1930 se podařilo sjednat generální dohodu, podle níž majiteli nakonec s konečnou platností zbylo 6 599,69 ha pozemků, pět vodních mlýnů, četnická kasárna, lo- patárna, železárna, hostinec, obchodní dům, modlitebna, fara a hřbitov.24 Přes- tože 29. prosince 1928 prodali Xxxxxxxxx velkostatek maltézským rytířům, které zastupoval Generální receptorát souverénního řádu Maltézských rytířů velko- převorátu pro Čechy a Rakousko, některé majetky dál zůstaly v jejich rukách. Například roku 1930 stále hrabata vlastnila v Dovhe osmnáct domů.25 Ăád se v Dovhe dlouho neudržel a 3. ledna 1938 prodal celý velkostatek českosloven- skému státu za 12 milionů korun.26
Na závěr se pozastavíme u panství Čonak, třetího největšího hospodářského celku na Podkarpatské Rusi, který vlastnila uherská aristokracie. V roce 1858 koupil Čonak saský baron Xxxxx Xxxxxxxxx (1812–1883), kterému patřily ještě drobné statky v Německu, konkrétně Oberrheinsberg (345 ha) a Herzogswalde (114 ha).27 Pocházel ze starobylého rodu Schönbergů, který je doložen již v roce 1166. Xxxxxxxxxxxx se v 15. století rozdělili do dvou základních linií, část se hlá- sila k luteránství, zbytek ke katolictví. Xxxxx Xxxxxxxxx, komoří v sasko-kobur- sko-gothajském vévodství, příslušel ke druhé rodové linii, k domu Oberrheins- berg und Kreipitzsch. Dne 11. června 1884 se úředně ujal otcovského dědictví třicetiletý baron Xxxxxx Xxxxxxxxx, zdržující se po většinu času v Sasku. K Čo- naku příslušelo 10 054 ha půdy, z toho 8 971 ha lesů rozdělených do čtyř polesí. V režii majitel obhospodařoval dva dvory, čtyři mlýny, pilu a pozemky o rozlo- ze 9 284 hektarů. Pracoval tady lesní úředník, pět hajných a lesní adjunkt. Cen- trem byla panská rezidence Čonak ležící na katastru obce Kerecki (Kerecke).
„Nemovitosti tyto tvoří zajímavý terénní útvar: v rovině údolí xxxxx Xxxxx do výše asi 15 metrů vystupuje rovinné plató, se všech stran ohraničeno sráznými boky. Na hořejším nivo stojí přízemní obytné stavení majitele velkostatku a přízemní obydlí nadlesního. Obě tyto budovy jsou umělecky bezvýznamné. Sama vyvýše- nina tvořící v okolní rovině vysoký ostře ohraničený ostrov, jehož boky a z části x xxxxxxx plató porostlé jsou vysokými stromy jehličnatými i listnatými, předsta- vuje malebnou zdaleka viditelnou neobvykle ostře ohraničenou zelenou skupinu, která jest charakteristickou pro celou vrchní část údolí řeky Borzi.“28
24 NA, Státní pozemkový úřad – dodatky, neuspořádané spisy, kart. 247.
25 NA, Státní úřad statistický I, Sčítání obyvatelstva 1930, Dovhe.
26 NA, SPÚ-ZV, Teleki – Dovhe, kart. 221.
27 Gothaisches genealogisches Taschenbuch der Uradeligen Häuser 13, 1912. Gotha 1911, s. 750–760.
28 NA, SPÚ-ZV, Schönberg – Čonak, kart. 217.
Pozemková reforma zde začala ve stejném období jako u sousedních Te- lekiů a Schönbergové se bránili obdobně u soudu. Velkostatek netížily zprvu žádné dluhy, problém nastal až s dávkou z majetku, která po snížení činila 648 069 korun. Poměry se ještě zhoršily v souvislosti s poklesem poptávky po převažujícím bukovém dříví. Náklady na dopravu vytěženého materiálu do vzdálené nakládací stanice byly rovněž vysoké. V roce 1929 zaměstnával majitel patnáct lidí a tři penzisté dostávali dary z milosti. Na Čonaku bydle- li šafář Josef Tellinger (č. p. 579), lesní správce Alois Liewald (č. p. 580), lesní adjunkt Walter Dragič (č. p. 581) a poslední dům (č. p. 583) nebyl trvale obyd- len. Majitel velkostatku tu trvale měl k dispozici dvě služebné.29 K velkostat- ku patřilo celkem deset domů stojících v osadách Berezniki (Bereznek), Bor- sučina (Borzfalva) a Kerecki (Kerecke). V letech 1926–1931 propustil Státní pozemkový úřad v Praze postupně Schönbergům 4 936,88 ha pozemků a vod- ní mlýn.30 Dohoda byla uzavřena 13. března 1931. Jako vlastníci jsou uvedeni baron Erich Schönberg, syn předchozího majitele Donalda Schönberga, a ba- ron Moritz Dietfurth, od roku 1911 manžel Luiselly Schönbergové, sestry ba- rona Ericha. Dietfurthové se připomínají již roku 1144, kdy působili na území říšského opatství Quedlinburg. Následně se rozšířili do Hesenska, Vestfál- ska a Bavorska, kde je král v roce 1837 uznal po získání statku Obertheres za barony.31 Schönberg i Dietfurth po celá třicátá léta zápasili s hospodář- skými potížemi. Jen mezi lety 1935–1936 odprodali pozemky o výměře přes 200 hektarů, dluhy se vyšplhaly na 726 520 korun.32
Estates of Hungarian magnates in Carpathian Ruthenia
The papers deals with the situation in the three largest estates in Carpathian Ruthenia till the end of World War II. The introduction aims to outline general charactersitic of nobility and its possessions in Carpathian region. A special attention is paid to economic circumstances of estates of Mukačevo (Munkács), Dovhe (Dolha) and Čonak (Csónak), as well as to history of the estates and fates of their respective owners, namely of families Schönborn-Buchheim, Teleki and Schönberg. The estate Mukačevo with the area of more than 132,000 ha. was the biggest economic unit all across Czechoslovakia during its inter-war existence. The emphasis is put, from the chronological point of view, on the time after the establishment of independent Czechoslovakia, a short notion is dedicated to the ongoing land reform.
29 NA, Státní úřad statistický I, sčítání obyvatelstva 1930, Kerecki.
30 NA, Státní pozemkový úřad – dodatky, neuspořádané spisy, kart. 253.
31 Kneschke, Ernst Heinrich: Neues allgemeines Deutsches Adels-Lexicon, II. Band. Leipzig 1860, s. 505–506.
32 NA, SPÚ-ZV, Schönberg – Čonak, kart. 217.
Großgrundbesitze ungarischer Magnaten in der Karpatoukraine
Der Beitrag widmet sich der Lage auf drei größten Herrschaften, die es bis zum Ende des Zweiten Weltkriegs auf dem Gebiet der Karpatoukraine gab. Einleitend wird der Leser mit der allgemeinen Lage des Adels und dessen Besitzungen in der Region bekannt gemacht. Getrennt werden die wirtschaftlichen Verhältnisse auf den Herrschaften Munkatsch (Munkács), Dowhe (Dolha) und Csónak darge- stellt. Des Weiteren werden die Geschichte der jeweiligen Großgrundbesitze und die Schicksale ihrer Eigentümer, namentlich der Familien Schönborn-Buchheim, Teleki und Schönberg, beschrieben. Die Herrschaft Munkács mit einem Ausmaß von über 132.000 Hektar war in der Tschechoslowakischen Republik der Zwi- schenkriegszeit die größte wirtschaftliche Einheit im Rahmen des ganzen Staates überhaupt. Aus chronologischer Sicht liegt der Schwerpunkt des Aufsatzes in der Zeit nach der Entstehung der selbstständigen Tschechoslowakei, auch die nach- folgende Bodenreform wird kurz dargestellt.