ve znění změn schválených valnou hromadou společnosti konanou dne 29. 6. 2020 a účinných od 1. 1. 2021

Stanovy ČEZ, a. s.

ve znění změn schválených valnou hromadou společnosti konanou dne 29. 6. 2020 a účinných od 1. 1. 2021

I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Článek 1‌

Obchodní firma, sídlo společnosti a internetové stránky společnosti

1. Obchodní firma společnosti zní: ČEZ, a. s. (dále jen „společnost“).

2. Sídlem společnosti je Praha 4, Duhová 2/1444, PSČ: 140 53.

3. Internetové stránky společnosti jsou umístěny na adrese: xxx.xxx.xx.

Článek 2 Předmět podnikání‌

1. Předmětem podnikání společnosti je:

a) výroba elektřiny,

b) obchod s elektřinou,

c) výroba tepelné energie,

d) rozvod tepelné energie,

e) obchod s plynem,

f) výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona,

g) výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických

a telekomunikačních zařízení,

h) montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení,

i) montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny,

j) podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady,

k) obráběčství,

l) vodoinstalatérství, topenářství,

m) izolatérství,

n) hostinská činnost,

o) výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické,

p) psychologické poradenství a diagnostika,

q) poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

r) technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany,

s) činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence,

t) poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob,

u) ostraha majetku a osob,

v) montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení,

w) zámečnictví, nástrojářství,

x) vedení spisovny,

y) provádění staveb, jejich změn a odstraňování,

z) výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot,

aa) silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, a

bb) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

2. Předmětem další činnosti společnosti je správa vlastního majetku.

Článek 3‌

Základní kapitál společnosti

1. Základní kapitál společnosti činí 53 798 975 900 Kč (slovy: padesát tři miliardy sedm set devadesát osm milionů devět set sedmdesát pět tisíc devět set korun českých).

Článek 4 Akcie společnosti‌

1. Základní kapitál společnosti je rozvržen na 537 989 759 kusů (slovy: pět set třicet sedm milionů devět set osmdesát devět tisíc sedm set padesát devět kusů) akcií

o jmenovité hodnotě 100 Kč (slovy: jedno sto korun českých). Všechny akcie jsou

vydány jako zaknihované akcie.

2. Všechny akcie společnosti mají formu na majitele. Všechny akcie společnosti byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

3. Zaměstnanci společnosti mohou nabývat akcie společnosti se souhlasem dozorčí rady a za podmínek uvedených v § 258 odst. 2 zákona o obchodních korporacích tak, že nemusí splatit celý emisní kurz upsaných akcií nebo celou cenu, za něž je společnost pro ně nakoupila, pokud bude rozdíl pokryt z vlastních zdrojů společnosti. Souhrn částí emisního kurzu nebo kupních cen všech akcií, jež nepodléhají splácení zaměstnanci, nesmí překročit 5 % základního kapitálu v době, kdy se o upsání akcií zaměstnanci nebo jejich prodeji zaměstnancům rozhoduje.

Článek 5 Vydávání dluhopisů‌

1. Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie společnosti (vyměnitelné dluhopisy) nebo přednostní právo na upisování akcií (prioritní dluhopisy). Vydání takových dluhopisů je vázáno na současné rozhodnutí společnosti o podmíněném zvýšení základního kapitálu; ledaže bude u vyměnitelných dluhopisů vázáno na výměnu za již vydané akcie společnosti.

II. ORGÁNY SPOLEČNOSTI

Článek 6‌

Struktura orgánů společnosti

1. Společnost se řídí dualistickým systémem vnitřní struktury.

2. Společnost má tyto orgány:

a) valnou hromadu,

b) představenstvo,

c) dozorčí radu,

d) výbor pro audit.

III. VALNÁ HROMADA

Článek 7‌

Postavení valné hromady a doba jejího konání, rozhodování

akcionářů per rollam

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti.

2. Valná hromada se koná nejméně jednou za účetní období, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

3. Valná hromada může přijmout rozhodnutí ve své působnosti také prostřednictvím rozhodování mimo zasedání podle § 418 až 420 zákona o obchodních korporacích (dále jen „rozhodování per rollam“), přičemž:

a) rozhodování per rollam je přípustné pouze tehdy, pokud se valná hromada podle právního předpisu nebo stanov společnosti musí konat nebo je v důležitém zájmu společnosti, aby se konala, a zároveň v dané době:

(i) orgán veřejné moci vydal rozhodnutí nebo jiné závazné opatření, kterým je znemožněno nebo podstatně znesnadněno konání valné hromady společnosti, nebo

(ii) konání valné hromady je znemožněno nebo podstatně znesnadněno v důsledku přírodní mimořádné události (zejména povodně, atmosférické poruchy nebo zemětřesení), civilizační mimořádné události (zejména havárie s únikem nebezpečných nebo radiačních látek nebo teroristického útoku) nebo mimořádné události způsobené jinými vlivy (zejména pandemie nebo epidemie) nebo v důsledku odstraňování následků takové události (včetně situace, kdy v důsledku některé z uvedených mimořádných událostí dojde k zásadnímu narušení kritické infrastruktury);

b) osoba oprávněná ke svolání valné hromady doručí návrh rozhodnutí všem akcionářům společnosti:

(i) jeho uveřejněním na internetových stránkách společnosti a

(ii) jeho zveřejněním v Obchodním věstníku,

které nahrazují zasílání návrhu rozhodnutí na adresu akcionáře, přičemž k řádnému doručení dochází ke dni, kdy je návrh rozhodnutí předložen akcionářům oběma způsoby (tento den dále jen „den předložení“);

c) lhůta pro doručení vyjádření akcionáře k návrhu rozhodnutí činí nejméně 20 dnů od dne předložení;

d) rozhodným dnem pro rozhodování per rollam je sedmý den předcházející dni předložení; význam rozhodného dne spočívá v tom, že právo účastnit se rozhodování per rollam má osoba vedená jako akcionář v zákonem stanovené evidenci investičních nástrojů (Centrální depozitář cenných papírů) k rozhodnému dni, ledaže se prokáže, že zápis v evidenci neodpovídá skutečnosti;

e) osoba oprávněná ke svolání valné hromady zajistí, že nejméně 15 dnů přede dnem předložení bude na internetových stránkách společnosti uveřejněno oznámení o tomto jejím záměru, ve kterém uvede zejména informace

o způsobu, jak se akcionáři mohou seznámit s návrhy rozhodnutí

a s příslušnými podklady k těmto návrhům;

f) v oznámení podle písm. e) tohoto odstavce určí osoba oprávněná ke svolání valné hromady též bližší podmínky daného rozhodování per rollam, zejména způsob, jakým akcionář může projevit souhlas s návrhem rozhodnutí (podobu hlasovacích lístků a způsob jejich získání); a

g) veškeré návrhy rozhodnutí doručené akcionářům podle písm. b) tohoto odstavce, stejně jako oznámení podle písm. e) tohoto odstavce, musí být dostupné na internetových stránkách společnosti nejméně do okamžiku oznámení výsledků rozhodování per rollam postupem podle § 420 odst. 1 zákona o obchodních korporacích.

Článek 8 Působnost valné hromady‌

1. Do výlučné působnosti valné hromady náleží:

a) rozhodnutí o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem pověřeným k tomu valnou hromadou nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,

b) rozhodnutí o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu, včetně schválení návrhu smlouvy o započtení,

c) rozhodnutí o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

d) volba a odvolání dvou třetin členů dozorčí rady, schválení smluv o výkonu funkce členů dozorčí rady a jejich změn,

e) schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její schválení valnou hromadou stanoví zákon, i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo o úhradě ztráty,

f) rozhodnutí o poskytnutí plnění ve smyslu § 61 zákona o obchodních korporacích členům dozorčí rady a členům výboru pro audit,

g) rozhodnutí o podání žádosti o přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu a o jejich vyřazení z obchodování na takovém trhu,

h) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku,

i) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon takové rozhodnutí

nevyžaduje,

j) schválení převodu, zastavení nebo pachtu závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,

k) schválení smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích společnosti,

l) rozhodnutí o objemu finančních prostředků, které může společnost použít pro poskytnutí darů ve stanoveném období,

m) rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií a o změně práv spojených s určitým

druhem akcií,

n) vyloučení nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných

a prioritních dluhopisů nebo na upisování nových akcií,

o) rozhodnutí o spojení nebo rozdělení akcií,

p) rozhodnutí o koncepci podnikatelské činnosti společnosti a o jejích změnách,

q) projednání zprávy představenstva o podnikatelské činnosti společnosti, zprávy dozorčí rady a zprávy výboru pro audit o jejich činnosti,

r) rozhodnutí o určení auditora k provedení povinného auditu,

s) volba a odvolání členů výboru pro audit a schválení smluv o výkonu funkce členů výboru pro audit,

t) schválení politiky odměňování a zprávy o odměňování podle zákona

o podnikání na kapitálovém trhu,

u) schválení významné transakce podle § 121s a násl. zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

v) rozhodnutí o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy zahrnují do

působnosti valné hromady.

Článek 9

Svolání valné hromady

1. Valnou hromadu svolává představenstvo, popř. jeho člen, pokud ji představenstvo bez zbytečného odkladu nesvolá a zákon ukládá valnou hromadu svolat, anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, ledaže zákon stanoví něco jiného.

2. Jestliže to vyžadují zájmy společnosti nebo představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani člen představenstva, svolává valnou hromadu dozorčí rada a navrhuje na ní potřebná opatření. Pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, může tak učinit kterýkoliv její člen.

3. Za podmínek stanovených zákonem mohou akcionáři uvedení v § 365 zákona

o obchodních korporacích požádat soud o zmocnění ke svolání valné hromady.

4. Orgán svolávající valnou hromadu je povinen zajistit uveřejnění pozvánky na valnou hromadu nejméně 30 dnů před jejím konáním na internetových stránkách společnosti a na vývěsce v sídle společnosti. Uvedená lhůta se zkracuje na 15 dnů v případě konání náhradní valné hromady a na 21 dnů v případě konání valné hromady na žádost akcionářů uvedených v § 365 zákona o obchodních korporacích. Zasílání pozvánky na adresu akcionáře se nahrazuje zveřejněním v Obchodním věstníku.

5. Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň:

a) obchodní firmu a sídlo společnosti,

b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,

c) označení, zda se svolává řádná, nebo náhradní valná hromada,

d) pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li svolavateli známa nebo je-li jím navrhována jako člen voleného orgánu společnosti,

e) rozhodný den k účasti na valné hromadě a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,

f) podmínky pro výkon akcionářských práv na valné hromadě, případně, rozhodne-li tak představenstvo, další instrukce a upozornění týkající se výkonu těchto práv,

g) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění; není-li v navrhované záležitosti valné hromadě předkládán návrh usnesení, obsahuje pozvánka vyjádření představenstva k navrhované záležitosti,

h) je-li na pořadu valné hromady schválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, pak pozvánka na valnou hromadu obsahuje též upozornění akcionářům na možnost seznámit se s úplným zněním účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky na internetových stránkách společnosti s tím, že účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka jsou tímto způsobem uveřejněny alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady (nejpozději však ode dne uveřejnění pozvánky na valnou hromadu) do doby 30 dnů po jejich schválení nebo neschválení,

i) jestliže má být na pořadu valné hromady změna stanov společnosti, musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat alespoň stručný a výstižný popis a odůvodnění navrhovaných změn stanov, přičemž úplný návrh změny stanov představenstvo uveřejní spolu s pozvánkou na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a společnost umožní každému akcionáři, aby ve lhůtě uvedené v pozvánce na valnou hromadu nahlédl v sídle společnosti zdarma do návrhu změny stanov, a upozornění akcionářů na uvedené právo,

j) další náležitosti stanovené zákonem nebo rozhodnutím orgánu, který svolává valnou hromadu.

6. Valnou hromadu lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu. Toto odvolání nebo změna musí být oznámeny stejným způsobem jako svolání valné hromady, a to nejpozději do okamžiku zahájení valné hromady. Pokud by takové oznámení nebylo vydáno nejméně týden před datem konání valné hromady, mají akcionáři, kteří se dostaví podle původní pozvánky na valnou hromadu, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Valnou hromadu svolanou na žádost akcionářů uvedených v § 365 zákona o obchodních korporacích lze odvolat nebo změnit datum konání, jen souhlasí-li s tím tito akcionáři.

7. Na žádost akcionářů uvedených v § 365 zákona o obchodních korporacích představenstvo za podmínek uvedených v § 369 zákona o obchodních korporacích zařadí jimi určenou záležitost na pořad valné hromady nebo uveřejní doplnění pořadu valné hromady.

Článek 10‌

Způsobilost k usnášení valné hromady a náhradní valná hromada

1. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti.

2. Při posuzování způsobilosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k akciím a zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze dle zákona nebo těchto stanov hlasovací právo vykonávat. To neplatí, nabudou-li tyto akcie a zatímní listy dočasně hlasovacího práva.

3. Není-li valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo způsobem stanoveným zákonem a stanovami, je-li to stále potřebné, náhradní valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do šesti týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada.

4. Náhradní valná hromada má shodný pořad jednání jako původní valná hromada, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, a je schopna usnášení za podmínek dle odst. 1.

Článek 11

Účast na valné hromadě

1. Právo účastnit se valné hromady má osoba vedená jako akcionář v zákonem stanovené evidenci investičních nástrojů (Centrální depozitář cenných papírů) k rozhodnému dni; účast osoby určené akcionářem podle § 399 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se nepřipouští, s výjimkou účasti osoby poskytující asistenci akcionáři se zdravotním postižením. Rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je sedmý kalendářní den předcházející dni konání valné hromady. Valné hromady se dále účastní členové představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit. Valné hromady se mohou účastnit rovněž osoby, u nichž je účelné, aby se vyjádřily k jednotlivým bodům pořadu valné hromady, např. auditoři či poradci společnosti, a osoby zabezpečující průběh valné hromady.

2. Akcionář má povinnost bez zbytečného odkladu nahlásit případné změny v těch údajích o své osobě, které jsou vedeny v zákonem stanovené evidenci investičních nástrojů. Společnost neodpovídá za jakékoli důsledky opomenutí této povinnosti.

3. Akcionáři se účastní valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné, nebo více valných hromadách. Akcionář může pro udělení plné moci využít formulář, který společnost zpřístupní nejpozději dnem uveřejnění pozvánky na valnou hromadu v sídle společnosti v listinné podobě a uveřejní na internetových stránkách společnosti v elektronické podobě.

4. Akcionář může oznámit společnosti udělení nebo odvolání plné moci také elektronickou formou. Požadované formální a obsahové náležitosti oznámení dle věty první budou uvedeny v pozvánce na valnou hromadu.

5. Akcionář může být na valné hromadě nebo při výkonu jiných práv spojených s akciemi zastoupen osobou zapsanou v evidenci investičních nástrojů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů jako správce anebo jako osoba oprávněná vykonávat práva spojená s akcií. Oprávnění správce nebo této osoby zastupovat akcionáře na valné hromadě se prokazuje výpisem z takové zákonem stanovené evidence, který zajistí společnost. Pokud akcionář dle věty první tohoto odstavce bude mít zájem být na valné hromadě přítomný osobně nebo v zastoupení jiným způsobem než dle věty první tohoto odstavce, musí při registraci odevzdat výpis ze zákonem stanovené evidence, v níž jsou registrovány akcie společnosti, dokládající, že byl akcionářem společnosti k rozhodnému dni. Tím není dotčeno splnění povinností akcionáře nebo jeho zmocněnce při registraci na valné hromadě dle ustanovení odstavce 7 tohoto článku.

6. Přítomní akcionáři se zapisují do listiny přítomných akcionářů, jež obsahuje obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě také jejího zástupce, počet a jmenovitou hodnotu akcií, jež ji opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování. Pokud společnost odmítne zápis určité osoby do listiny přítomných provést, uvede tuto skutečnost do listiny přítomných včetně důvodu odmítnutí. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel nebo jím určená osoba.

7. Akcionář – fyzická osoba se při registraci prokazuje předložením průkazu totožnosti. Člen statutárního orgánu akcionáře – právnické osoby se při registraci prokazuje předložením průkazu totožnosti a odevzdá originál nebo ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo jiného dokladu osvědčujícího existenci právnické osoby a způsob jednání statutárního orgánu za právnickou osobu. Zmocněnec akcionáře (jiný než správce anebo osoba oprávněná vykonávat práva spojená s akcií zapsaná v evidenci investičních nástrojů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů) navíc odevzdá písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele, ledaže bylo zmocnění řádně oznámeno společnosti dle odst. 4. Zástupce, jehož právo zastupovat akcionáře vyplývá z jiné skutečnosti než ze zmocnění, předloží listiny osvědčující takové právo.

8. Dokumenty ověřené zahraničními orgány, kterými se akcionář nebo jeho zástupce prokazuje, musí být superlegalizovány nebo opatřeny ověřením (apostilou), pokud Česká republika nemá uzavřenu dohodu o právní pomoci se zemí, v níž byl tento dokument ověřen. Jsou-li výše uvedené dokumenty či ověřovací doložky vyhotoveny v cizím jazyce, musí být zároveň opatřeny ověřeným překladem do českého jazyka.

Článek 12

Jednání a rozhodování valné hromady

1. Valná hromada volí svého předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů (skrutátory). Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí je svolavatel valné hromady. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba, případně též že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to řádný průběh valné hromady. Pokud je valná hromada svolána na základě rozhodnutí soudu na žádost akcionářů uvedených v § 365 zákona o obchodních korporacích a soud zároveň určí předsedu valné hromady, je předsedou takové valné hromady osoba určená soudem.

2. Do doby zvolení předsedy řídí jednání valné hromady svolavatel nebo jím určená osoba. Totéž platí, pokud předseda valné hromady nebyl zvolen ani jinak ustanoven. Oprávnění a povinnosti předsedy valné hromady se obdobně vztahují i na jinou osobu, která řídí jednání valné hromady.

3. Společnost nebo osoby pověřené plněním úkolů souvisejících s organizací a zajištěním průběhu valné hromady mohou v souladu se zákonem zamezit tomu, aby se jednání valné hromady účastnily osoby, u nichž může hrozit, že jejich účast bude na újmu důstojnému a nerušenému průběhu valné hromady, včetně osob, jejichž oblečení, znečistění nebo vystupování může narušit její průběh nebo zjevně odporuje zásadám slušnosti, nebo osob ozbrojených.

4. Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nebo stanovy společnosti nevyžadují většinu jinou. S každou akcií společnosti o jmenovité hodnotě 100 Kč (slovy: sto korun českých) je spojen jeden hlas. Celkový počet hlasů ve společnosti činí 537 989 759 (slovy: pět set třicet sedm milionů devět set osmdesát devět tisíc sedm set padesát devět).

5. Valná hromada rozhoduje alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů kromě jiných případů stanovených zákonem o:

a) změně stanov nebo rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy,

b) pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu,

c) možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na

splacení emisního kurzu,

d) vydání vyměnitelných a prioritních dluhopisů,

e) zrušení společnosti s likvidací a rozdělení likvidačního zůstatku,

f) schválení převodu, zastavení nebo pachtu závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti.

6. Valná hromada rozhoduje alespoň tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných akcionářů kromě jiných případů stanovených zákonem o:

a) vyloučení nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných

a prioritních dluhopisů,

b) rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů jiným osobám než akcionářům

v souladu se zákonem a stanovami,

c) vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionáře při zvyšování

základního kapitálu úpisem nových akcií,

d) zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady.

7. K rozhodnutí valné hromady o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií a o vyřazení akcií z obchodování na evropském regulovaném trhu se vyžaduje i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů majících tyto akcie.

8. K rozhodnutí valné hromady o spojení akcií nebo o změně druhu akcií na akcie, se kterými není spojeno hlasovací právo, se vyžaduje i souhlas všech dotčených akcionářů.

9. Akcionář nemůže vykonávat hlasovací právo v případech stanovených zákonem.

10. Záležitosti, které nebyly zařazeny na uveřejněný pořad jednání valné hromady, lze

rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti.

11. Notářský zápis se pořizuje v případech, v nichž zákon vyžaduje pořízení notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady; tím není dotčena možnost pořídit notářský zápis i o jiných rozhodnutích valné hromady.

12. Zápisy z jednání valné hromady spolu s pozvánkami na valnou hromadu a listinami přítomných, včetně odevzdaných plných mocí, se uchovávají v archivu společnosti po celou dobu její existence.

Článek 13

Jednací řád valné hromady

1. Akcionářská práva na jednání valné hromady. Za podmínek uvedených v těchto stanovách mohou akcionáři na jednání valné hromady vykonávat práva, která jim přiznává zákon, tedy právo:

a) hlasovat,

b) požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na pořad jednání valné hromady nebo pro výkon akcionářských práv na něm,

c) uplatňovat návrhy a protinávrhy, nestanoví-li právní předpis jinak nebo nevyplývá-li nemožnost uplatnit návrh nebo protinávrh akcionářem z povahy projednávané záležitosti, a

d) podávat protesty.

Společnost je povinna zacházet se všemi akcionáři při výkonu těchto práv za stejných podmínek a umožnit všem akcionářům uplatnění těchto práv v souladu se stanovami.

2. Výkon akcionářských práv. Každý akcionář je povinen:

a) nezneužívat svá práva při jejich výkonu, tedy zejména vykonávat tato práva pouze v souladu s jejich účelem a způsobem, který nepoškozuje ostatní

akcionáře ani společnost a ani jinak nepřiměřeně nezasahuje do jejich práv nebo právem chráněných zájmů,

b) při výkonu svých práv jednat čestně, odpovědně a způsobem, který bude respektovat účel jednání valné hromady (věcné projednání záležitostí zařazených na jeho pořad) a jeho řádný a klidný průběh,

c) řídit se při výkonu svých práv pokyny předsedy valné hromady vydanými

v souladu se zákonem a těmito stanovami,

d) respektovat pravidla a omezení vyplývající ze zákona a z těchto stanov, a

e) v každém písemném podání a při každém ústním projevu jasně, stručně a srozumitelně uvést, jaké právo tím vykonává a co je obsahem daného podání nebo projevu.

3. Délka trvání jednání valné hromady. Každé jednání valné hromady zpravidla trvá

nejdéle 10 hodin od jeho zahájení, přičemž:

a) do této maximální délky se nezapočítává čas, kdy (i) představenstvo (nebo jiný volený orgán) předkládá návrhy na přijetí usnesení valné hromady, včetně jejich odůvodnění, nebo zprávy nebo jiná sdělení určené na vědomí valné hromadě,

(ii) je vyhlášena přestávka za účelem přípravy odpovědí na podané žádosti

o vysvětlení a (iii) je jednání valné hromady přerušeno v důsledku skutečnosti bránící pokračování v jeho řádném průběhu,

b) do této maximální délky se započítává čas, kdy je vyhlášena technická přestávka, pokud nepřekročí v jednotlivém případě 10 minut, v souhrnu nejvýše pak jednu hodinu,

c) pokud se v průběhu jednání valné hromady stane zřejmým, že nelze projednat veškeré záležitosti zařazené na jeho pořad bez překročení této maximální délky, je představenstvo oprávněno (a to i opakovaně, případně po překročení této maximální délky) navrhnout valné hromadě přijetí některého z následujících procedurálních rozhodnutí:

(i) přerušení projednání a přesunutí neprojednaných záležitostí na jiné určené datum, hodinu a místo, přičemž toto datum nesmí připadat na pozdější než pátý pracovní den po dni, kdy bylo zahájeno dané jednání valné hromady, nebo

(ii) přeložení neprojednaných záležitostí na příští valnou hromadu podle § 409

zákona o obchodních korporacích;

představenstvo je povinno předložit návrh některého z uvedených rozhodnutí, kdykoliv obdrží příslušný podnět od předsedy valné hromady. Pokud valná hromada nepřijme žádné z uvedených rozhodnutí, jednání valné hromady bude pokračovat i po překročení této maximální délky.

4. Projednání jednotlivých bodů pořadu jednání: V rámci každého bodu pořadu jednání valné hromady, v němž má být předkládán návrh usnesení valné hromady, se postupuje následovně:

a) nejprve představenstvo nebo jím pověřená osoba seznámí valnou hromadu se všemi návrhy usnesení předloženými ze strany volených orgánů, včetně případného odůvodnění,

b) dále představenstvo nebo jím pověřená osoba seznámí valnou hromadu (případně zajistí její seznámení) se všemi řádně a včas podanými návrhy a protinávrhy akcionářů,

c) následně budou projednány žádosti o vysvětlení postupem podle odstavců 5 až

13 tohoto článku a

d) na závěr dojde k hlasování o jednotlivých návrzích postupem podle odstavce 15

tohoto článku.

Pokud je projednáván bod pořadu jednání valné hromady, v němž nemá být předkládán návrh usnesení, seznámí příslušný volený orgán (jím pověřená osoba) v rámci tohoto bodu valnou hromadou se svou zprávou nebo jiným sdělením určeným na vědomí valné hromadě namísto postupu dle odst. 4 písm. a) a b) tohoto článku. Žádosti o vysvětlení k tomuto bodu se projednají v rámci souvisejícího bodu pořadu daného jednání valné hromady, který určí představenstvo v pozvánce; pokud takový související bod není určen, budou případné žádosti o vysvětlení projednány přímo v rámci příslušného bodu.

5. Projednání žádostí o vysvětlení. Projednáním žádostí o vysvětlení se rozumí poskytnutí odpovědi na žádost o vysvětlení ze strany akcionáře předloženou v souladu se zákonem a těmito stanovami. Projednání žádostí o vysvětlení probíhá zvlášť u každého dotčeného bodu pořadu jednání valné hromady, popř. u více bodů pořadu jednání valné hromady společně na základě postupu dle odst. 4, poslední věty tohoto článku, a to ve dvou kolech.

6. Podání žádosti o vysvětlení. Žádosti o vysvětlení se podávají zpravidla v rámci písemných podání akcionáře. Akcionář je povinen písemná podání obsahující žádost o vysvětlení podat buď před zahájením jednání valné hromady zasláním společnosti na adresu uvedenou v pozvánce, anebo na jednání valné hromady prostřednictvím informačního střediska. Akcionář není oprávněn písemné podání obsahující žádost o vysvětlení číst při svém ústním projevu.

7. Rozsáhlá podání. Hodlá-li akcionář učinit rozsáhlé podání obsahující žádosti

o vysvětlení, je povinen jej doručit společnosti v písemné podobě na stanovenou adresu alespoň dva pracovní dny přede dnem zahájení jednání valné hromady, přičemž za rozsáhlá podání jednoho akcionáře se považují (posuzováno vždy zvlášť pro každý bod pořadu jednání, ve kterém mají být projednány žádosti

o vysvětlení): (i) podání obsahující více než 10 žádostí o vysvětlení nebo

(ii) podání, která zcela zjevně přesahují 4 normostrany textu. Tím není dotčeno právo akcionáře zaslat společnosti na uvedenou adresu před zahájením jednání valné hromady též písemná podání obsahující žádost o vysvětlení, která nejsou rozsáhlými podáními.

8. Náležitosti písemné žádosti o vysvětlení. Není-li písemné podání obsahující žádost

o vysvětlení podáno na formuláři připraveném organizátory valné hromady, musí být v takovémto podání výslovně uvedeno, že obsahuje žádost o vysvětlení a ke kterému bodu pořadu jednání se vztahuje, přičemž – obsahuje-li podání žádosti

o vysvětlení k více bodům pořadu jednání – musí být žádosti o vysvětlení k jednotlivému bodu seskupeny. Dále musí být takovéto podání opatřeno čitelným jménem a příjmením (názvem nebo obchodní firmou) akcionáře, případně též jeho zástupce, a musí být podepsáno.

9. Ústní žádosti o vysvětlení. Akcionář může podat svou žádost o vysvětlení také při

svém ústním projevu, a to v rámci prvního nebo druhého kola projednávání žádostí

o vysvětlení, pokud se do příslušného kola včas přihlásí a při svém projevu dodrží ostatní pravidla stanovená pro jednotlivá kola. Přihlašování probíhá prostřednictvím informačního střediska.

10. První kolo projednání žádostí o vysvětlení. Pro první kolo projednání žádostí

o vysvětlení platí následující:

a) v rámci tohoto kola budou zodpovězeny:

(i) žádosti o vysvětlení obsažené v rozsáhlých podáních, které byly doručeny ve lhůtě dle odstavce 7 tohoto článku,

(ii) žádosti o vysvětlení, které nejsou rozsáhlými podáními a byly obsaženy v písemných podáních doručených či podaných před zahájením jednání valné hromady nebo do zahájení projednávání prvního bodu pořadu jednání valné hromady, ve kterém mají být projednány žádosti o vysvětlení, ne však později než jednu hodinu od zahájení jednání valné hromady, a

(iii) žádosti o vysvětlení položené v rámci ústních projevů za splnění podmínek

stanovených v tomto odstavci,

b) každý akcionář může vystoupit se svým projevem pouze jednou, přičemž jeho projev je časově omezen na 10 minut, není-li dále stanoveno jinak,

c) každý akcionář může v rámci svého projevu položit nejvýše 5 žádostí

o vysvětlení; vedle toho je oprávněn ústně doplnit odůvodnění či vysvětlení ke svým žádostem o vysvětlení podaným v rámci svých písemných podání,

d) akcionář, který chce přednést svůj projev v rámci prvního kola (jakéhokoli bodu pořadu jednání), je povinen se přihlásit nejpozději do zahájení projednávání prvního bodu pořadu jednání valné hromady, ve kterém mají být projednány žádosti o vysvětlení, ne však později než jednu hodinu od zahájení jednání valné hromady,

e) akcionáři budou vyzýváni k přednesu svého projevu postupně podle pořadí přihlášení,

f) po přednesu projevu všech přihlášených akcionářů budou podána vysvětlení ke všem žádostem o vysvětlení uvedeným pod písm. a), a

g) předseda valné hromady (se souhlasem představenstva) může na začátku prvního kola (daného bodu pořadu jednání) rozhodnout, že časové omezení podle písm. (b) tohoto odstavce se zkracuje až na 5 minut, pokud (i) se do prvního kola (daného bodu pořadu jednání) přihlásilo se svým projevem více než 15 akcionářů, nebo (ii) v rámci prvních kol všech bodů pořadu jednání valné hromady se přihlásilo se svým projevem více než 100 akcionářů (pokud se jeden akcionář přihlásí do více prvních kol, počítá se pro tyto účely každé přihlášení zvlášť); pokud je splněna podmínka ad (ii), zkracuje se časové omezení podle písm. b) tohoto odstavce ve stejném rozsahu pro veškerá první kola zbývajících bodů pořadu jednání valné hromady, neurčí-li předseda xxxxx xxxxxxx (se souhlasem představenstva) nejpozději na začátku příslušného prvního kola jinak.

11. Druhé kolo projednání žádostí o vysvětlení. Pro druhé kolo projednání žádostí

o vysvětlení platí následující:

a) v rámci tohoto kola budou zodpovězeny:

(i) žádosti o vysvětlení, které byly obsaženy v písemných podáních podaných po uplynutí lhůty pro podání do prvního kola, pokud jsou podány na formuláři připraveném organizátory valné hromady a ve svém souhrnu (pro jednoho akcionáře a daný bod pořadu jednání) zcela zjevně nepřekračují svým rozsahem 4 normostrany textu, a

(ii) žádosti o vysvětlení položené v rámci ústních projevů za splnění podmínek

stanovených v tomto odstavci,

b) počet vystoupení jednoho akcionáře není omezen, avšak celková doba všech jeho vystoupení nesmí překročit 10 minut,

c) akcionář, který chce vystoupit s přednesením svého projevu v rámci tohoto kola, je oprávněn se ke svému vystoupení přihlásit kdykoliv do ukončení tohoto kola, není-li dále stanoveno jinak,

d) akcionáři budou vyzváni k vystoupení postupně podle pořadí přihlášení,

e) představenstvo nebo jím pověřená osoba podává vysvětlení na základě předložených žádostí o vysvětlení buď po podání žádosti o vysvětlení v rámci ústního projevu akcionáře, nebo následně v návaznosti na podání více žádostí o vysvětlení,

f) předseda valné hromady je povinen předat slovo představenstvu k podání vysvětlení, kdykoli o to požádá, nesmí tak však učinit v průběhu vystoupení akcionáře; po takovém podání vysvětlení ze strany představenstva následují další projevy akcionářů dle pořadí přihlášení,

g) předseda valné hromady (se souhlasem představenstva) může se zohledněním maximální délky trvání jednání valné hromady podle odstavce 3 určit čas, po jehož uplynutí již akcionáři nebudou mít možnost přihlásit se k vystoupení se svým projevem,

h) druhé kolo je ukončeno podáním vysvětlení na veškeré podané žádosti o vysvětlení za předpokladu, že již není žádný akcionář přihlášen k vystoupení se svým projevem; předseda valné hromady je oprávněn na základě odůvodněné žádosti akcionáře či skupiny akcionářů po zvážení těchto důvodů a se zohledněním maximální délky trvání jednání valné hromady podle odstavce

3 rozhodnout po projednání s představenstvem, že před přistoupením k hlasování mohou akcionáři ještě určitý čas (zpravidla však ne déle než 30 minut) vystupovat se svými projevy a v rámci nich předkládat stručné žádosti o vysvětlení.

12. Poskytnutí vysvětlení. Vysvětlení může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více žádostí o vysvětlení obdobného obsahu. Vysvětlení záležitostí týkajících se jednání valné hromady poskytne představenstvo přímo na jednání valné hromady. Není-li to vzhledem ke složitosti vysvětlení možné, poskytne je společnost akcionáři ve lhůtě do 15 dnů ode dne jednání valné hromady. Platí, že vysvětlení se akcionáři dostalo i tehdy, pokud byla informace uveřejněna na internetových stránkách společnosti nejpozději v den předcházející dni jednání valné hromady a je k dispozici akcionářům v místě jednání valné hromady. Předseda valné hromady může po dohodě s představenstvem připustit poskytnutí vysvětlení i v rámci předcházejícího bodu pořadu, jehož se žádost o vysvětlení týká, pokud s tímto bodem souvisí.

13. Zástupci více akcionářů. Zástupce (včetně člena statutárního orgánu) více akcionářů se pro účely omezení uvedených v odstavcích 5 až 11 považuje za jednoho akcionáře. Pokud však zástupce zastupuje alespoň jednoho akcionáře a zároveň je sám akcionářem, časové omezení uvedené v odstavci 10 písm. b) a rozsahové omezení uvedené v odstavci 10 písm. c) se vztahuje zvlášť na projev učiněný v prvním kole projednávání žádostí o vysvětlení vlastním jménem a na projev učiněný v tomto kole jménem zastoupeného akcionáře (zastoupených akcionářů).

14. Předseda valné hromady. Předseda valné hromady:

a) je povinen zabezpečit seznámení valné hromady se všemi podáními akcionářů učiněnými řádně a včas,

b) dbá o důstojný a nerušený průběh jednání valné hromady,

c) je oprávněn (po projednání s představenstvem) konkrétnímu akcionáři ve výjimečných případech prominout lhůtu nebo umožnit překročení časového nebo jiného omezení, je-li to nezbytné ze závažných důvodů, na něž dotčený akcionář neměl vliv,

d) je oprávněn usměrňovat projevy akcionářů, případně jim odnímat slovo nebo vstupovat do jejich projevu (například při zjevně se opakujících dotazech či za účelem konkretizace obsahu projevu akcionáře).

15. Hlasování. Při hlasování se nejprve hlasuje o návrhu představenstva, poté

o návrhu dozorčí rady a poté o návrzích a protinávrzích akcionářů v pořadí, jak byly předloženy; to neplatí, pokud byl podle § 367 nebo 369 zákona o obchodních korporacích daný bod zařazen na pořad jednání valné hromady na základě žádosti akcionářů uvedených v § 365 zákona o obchodních korporacích, kdy se nejprve hlasuje o návrhu daných akcionářů. Jakmile je předložený návrh schválen,

o dalších návrzích a protinávrzích odporujících schválenému návrhu se již nehlasuje.

16. Návrhy a protinávrhy akcionářů. Hodlá-li akcionář uplatnit návrh nebo protinávrh k záležitostem pořadu valné hromady, je povinen jej doručit společnosti v písemné podobě, a to nejpozději deset dnů před jednáním valné hromady; to neplatí, jde-li

o návrhy a protinávrhy na volbu či odvolání konkrétních osob do/z orgánu společnosti, případně o navazující návrhy a protinávrhy týkající se takových osob (např. návrh na schválení smlouvy o výkonu funkce). Návrhy a protinávrhy doručené po této lhůtě nebudou na jednání valné hromady projednány; tím není dotčen § 362 zákona o obchodních korporacích.

17. Způsob hlasování. Hlasování se uskutečňuje prostřednictvím hlasovacích lístků dle pokynů předsedy valné hromady. Na hlasovacím lístku vyznačí akcionář křížkem svou vůli ohledně navrženého usnesení, o kterém se hlasuje, tak, že označí křížkem políčko „PRO“ nebo „PROTI“, a hlasovací lístek podepíše. V případě, že se akcionář chce zdržet hlasování, neodevzdá hlasovací lístek.

18. Neplatnost a ztráta hlasovacích lístků. Nepodepsané lístky jsou neplatné. Neplatné jsou též lístky, z nichž nelze rozpoznat vůli akcionáře. Má se za to, že akcionář se zdržel hlasování, odevzdá-li neplatný hlasovací lístek nebo jiný hlasovací lístek, než na kterém měl o dané záležitosti hlasovat. Dojde-li k omylu ve vyplňování hlasovacích lístků vyplněním křížku u nesprávné hodnoty, je nutno požádat

o pomoc skrutátora. Skrutátor upraví křížek na hvězdičku a čitelným podpisem

umístěným pod podpisem akcionáře (zástupce) stvrdí tuto úpravu. V případě ztráty hlasovacího lístku je nutno požádat pracovníky prezence nebo skrutátora o vystavení duplikátu. O vystavení duplikátu je nutno učinit zápis.

19. Vyhodnocení hlasování. Skrutátor nebo skrutátoři zajistí sběr hlasovacích lístků do hlasovací schránky a po hlasování zajistí okamžité sčítání hlasů. V okamžiku, kdy se zjistí, že bylo dosaženo počtu hlasů potřebného k rozhodnutí o navrženém bodu, předseda valné hromady dostane od skrutátora oznámení o tomto předběžném výsledku hlasování. Vyhodnocování zbývajících hlasů akcionářů pokračuje a s konečnými výsledky hlasování o jednotlivých bodech pořadu jednání valné hromady budou akcionáři seznámeni nejpozději na konci jednání valné hromady.

20. Protesty proti usnesení valné hromady. Akcionáři, členové představenstva a členové dozorčí rady mohou podat protest týkající se usnesení valné hromady. Neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

IV. PŘEDSTAVENSTVO

Článek 14

Postavení a působnost představenstva

1. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jehož členové jednají za společnost a zavazují společnost způsobem upraveným těmito stanovami.

2. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo těmito stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady, dozorčí rady nebo jiného orgánu. Představenstvo je oprávněno delegovat rozhodování určitých záležitostí do působnosti jednotlivých členů představenstva ve smyslu

§ 156 odst. 2 občanského zákoníku a také na zaměstnance společnosti, zejména prostřednictvím vnitřních předpisů schválených představenstvem. Delegace působnosti nezbavuje členy představenstva povinnosti dohlížet, jak jsou záležitosti společnosti spravovány.

3. Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami.

4. Nikdo není oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti, ledaže by tak stanovil zákon. Členové představenstva mohou požádat valnou hromadu o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

5. Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu, nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, anebo z jiného vážného důvodu, a navrhne valné hromadě zrušení

společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření, nestanoví-li insolvenční zákon něco jiného.

6. Členové představenstva jsou povinni podat bez zbytečného odkladu příslušnému soudu insolvenční návrh v případech, kdy tak stanoví insolvenční zákon.

7. Představenstvu přísluší zejména:

a) zabezpečovat obchodní vedení a řádné vedení účetnictví,

b) svolávat valnou hromadu a organizačně ji zabezpečovat,

c) předkládat valné hromadě:

c.1 návrh koncepce podnikatelské činnosti společnosti a návrhy jejích změn, a to nejméně jednou za 4 roky,

c.2 návrh změn xxxxxx,

c.3 návrh na zvýšení nebo snížení základního kapitálu, jakož i na vydání

vyměnitelných a prioritních dluhopisů dle čl. 8,

c.4 řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popř. mezitímní účetní závěrku,

vyžaduje-li se její schválení valnou hromadou,

c.5 návrh na rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů, včetně stanovení výše, způsobu vyplacení a splatnosti dividendy, výše tantiémy a přídělů do fondů nebo na způsob krytí ztrát společnosti,

c.6 zprávu o podnikatelské činnosti společnosti,

c.7 návrh na zrušení společnosti,

c.8 souhrnnou vysvětlující zprávu podle § 118 odst. 9 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, politiku odměňování a zprávu o odměňování podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

c.9 návrh na schválení významné transakce podle § 121s a násl. zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

c.10 další návrhy a dokumenty v souladu s právními předpisy nebo těmito

stanovami,

d) vykonávat usnesení valné hromady,

e) udělovat a odvolávat prokuru,

f) schvalovat a měnit Podpisový řád ČEZ, a. s., a se souhlasem odborových

organizací působících ve společnosti Pracovní řád ČEZ, a. s.,

g) po projednání s odborovými organizacemi působícími ve společnosti schvalovat Volební řád ČEZ, a. s., pro volby členů dozorčí rady volených zaměstnanci společnosti a tyto volby organizovat,

h) odvolávat vedoucí zaměstnance společnosti podle § 73 zákoníku práce,

i) uzavírat za společnost smlouvy o výkonu funkce člena některého orgánu společnosti.

8. Představenstvo rozhoduje zejména o:

a) použití prostředků z rezervního fondu, pokud zákon nestanoví jinak,

b) zvýšení základního kapitálu společnosti v souladu s § 474 zákona o obchodních korporacích a čl. 30 a násl. a v této souvislosti o vydávání zaknihovaných akcií společnosti majících formu na majitele,

c) návrzích kupních smluv týkajících se elektřiny, tepla, zemního plynu, a povolenek na emise skleníkových plynů, distribučních, přenosových a podpůrných služeb, komoditních derivátů a komoditních obchodních služeb, pokud to vyplývá z Podpisového řádu ČEZ, a. s.,

d) investičních projektech a jejich realizaci, pokud to vyplývá z Podpisového řádu ČEZ, a. s.,

e) přijetí dlouhodobé zápůjčky (úvěru) na období delší než 1 rok a o jiné obdobné dlouhodobé finanční operaci společnosti, s výjimkou zajišťovací operace, pokud to vyplývá z Podpisového řádu ČEZ, a. s.,

f) obsahu výroční zprávy dle zákona o účetnictví a pololetní a roční zprávy dle

zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

g) zakladatelském právním jednání při ustavení jiné právnické osoby, získání majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě, jakož i o zrušení jiné právnické osoby, má-li společnost jako společník nebo člen rozhodovat o zrušení jiné právnické osoby, anebo o převodu majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě,

h) zcizení nebo pronájmu nemovitostí, pokud to vyplývá z těchto stanov nebo

z Podpisového řádu ČEZ, a. s.,

i) záležitostech uvedených v odst. 9 až 11 tohoto článku, přičemž záležitosti uvedené v odst. 11 tohoto článku představenstvo případně dle jejich povahy pouze projednává.

9. Představenstvo je povinno vyžádat si předchozí souhlas dozorčí rady

k uskutečnění následujících rozhodnutí představenstva:

a) o nabytí, zcizování, zastavení, nájmu, pachtu nebo bezplatném užívání věcí nemovitých a věcí movitých (s výjimkou zásob dle českých účetních předpisů a cenných papírů pro řízení likvidity), které mají být nebo jsou součástí majetku společnosti, přesáhne-li jejich účetní hodnota 500 000 000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých),

b) o realizaci investičního projektu společnosti nebo o udělení souhlasu společnosti s realizací investičního projektu osoby ovládané společností, pokud hodnota investičního projektu společnosti nebo osoby ovládané společností převyšuje 500 000 000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých),

c) o nakládání s majetkovými účastmi na jiné právnické osobě se sídlem v ČR

nebo v zahraničí, a to v následujících případech:

c.1 nabytí majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě založením osoby přímo ovládané společností a dále zvýšením základního kapitálu osoby přímo ovládané společností převzetím vkladové povinnosti převyšující 500 000 000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých) nebo převodem od třetí osoby (za třetí osobu pro tyto účely není považována osoba ovládaná společností) nebo jakýmkoli jiným způsobem, pokud součet hodnoty nabývané majetkové účasti a čistého dluhu na ni připadajícího („Enterprise value“) v každém jednotlivém případě

převyšuje 500 000 000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých), nebo pokud v důsledku takové dispozice s majetkovou účastí převýší podíl společnosti na základním kapitálu této jiné právnické osoby jednu třetinu nebo jednu polovinu nebo dvě třetiny; toto ustanovení se nepoužije v případech založení osoby přímo ovládané společností se základním kapitálem do 10 000 000 Kč;

c.2 zrušení nebo zastavení majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě nebo snížení základního kapitálu jiné právnické osoby, pokud hodnota majetkové účasti, která je předmětem takové dispozice, v každém jednotlivém případě převyšuje 500 000 000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých), nebo zcizení majetkové účasti společnosti, pokud součet hodnoty zcizované majetkové účasti a čistého dluhu na ni připadajícího („Enterprise value“) v každém jednotlivém případě převyšuje 500 000 000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých), nebo pokud se v důsledku takové dispozice s majetkovou účastí sníží podíl společnosti na základním kapitálu této jiné právnické osoby pod jednu třetinu nebo jednu polovinu nebo dvě třetiny; toto ustanovení se nepoužije v případech, kdy je majetková účast na jiné právnické osobě převáděna nebo zastavována osobě ovládané společností, popř. kdy ke zrušení majetkové účasti na jiné právnické osobě dochází v důsledku fúze této právnické osoby se společností nebo s osobou ovládanou společností;

c.3 udělení souhlasu společnosti k nabytí majetkové účasti osoby ovládané společností na jiné právnické osobě, pokud součet hodnoty nabývané majetkové účasti a čistého dluhu na ni připadajícího („Enterprise value“) převyšuje 500 000 000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých).

Pro účely tohoto písm. c) se za „Enterprise value“ majetkové účasti považuje její tržní hodnota (tržní hodnota podílu) plus čistý dluh na ni připadající (krátkodobé i dlouhodobé úročené závazky minus hotovost a její ekvivalenty).

d) o poskytnutí peněžitého či nepeněžitého příplatku na vytvoření vlastního kapitálu mimo základní kapitál osoby přímo ovládané společností, a to pokud částka či hodnota příplatku převyšuje 500 000 000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých), a/nebo o udělení souhlasu společnosti s poskytnutím peněžitého či nepeněžitého příplatku osobou ovládanou společností (dále jen

„poskytovatel příplatku“) na vytvoření vlastního kapitálu mimo základní kapitál osoby nepřímo ovládané společností, pokud částka či hodnota příplatku převyšuje 500 000 000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých),

e) o převodu a zastavení vlastních akcií společnosti,

f) o personálním obsazení dozorčích rad právnických osob, v nichž má společnost majetkovou účast na základním kapitálu převyšující 500 000 000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých); dozorčí rada si může svým usnesením vyhradit k uvedenému předchozímu souhlasu i takovou právnickou osobu, v níž majetková účast společnosti na základním kapitálu nepřevyšuje 500 000 000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých),

g) o návrhu smlouvy s auditorem určeným valnou hromadou k provedení povinného auditu,

h) o zcizení nemovitostí, pokud tržní nebo odhadní cena nemovitosti přesahuje

100 000 000 Kč (slovy: sto milionů korun českých),

i) o poskytnutí zápůjčky (úvěru) třetím osobám či o tom, že společnost poskytne zajištění za závazky třetích osob, převyšujících v každém jednotlivém případě 200 000 000 Kč (slovy: dvě stě milionů korun českých). Za třetí osobu není považována osoba ovládaná,

j) o přijetí dlouhodobé zápůjčky (úvěru) od třetích osob na období delší než 1 rok a jiné obdobné dlouhodobé finanční operaci, s výjimkou zajišťovací operace, nad 500 000 000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých). Za třetí osobu není považována osoba ovládaná,

k) o vydání dluhopisů vyjma těch, k jejichž vydání je vyžadován souhlas valné hromady ve smyslu ustanovení § 421 odst. 2 písm. d) zákona o obchodních korporacích,

l) k poskytnutí opčních práv na akcie společnosti v případech, kdy zákon umožňuje, aby o tom rozhodovalo představenstvo,

m) o přeměně společnosti, pokud zákon stanoví, že takováto rozhodnutí je oprávněno učinit představenstvo,

n) k uzavření smlouvy, na jejímž základě má společnost nabýt nebo zcizit majetek, přesahuje-li hodnota nabývaného nebo zcizovaného majetku v průběhu jednoho účetního období jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední schválené konsolidované účetní závěrky,

o) o umožnění provedení due diligence (právního, ekonomického, technického, popř. ekologického auditu) společnosti nebo její organizační složky,

p) o uzavření manažerských smluv s řediteli divizí společnosti, pokud nejsou členy představenstva, a o ustavení do funkce generálního ředitele,

q) o stanovení a vyhodnocení plnění jmenovitých úkolů ředitelů divizí společnosti, pokud nejsou členy představenstva,

r) o předložení zadávací dokumentace zájemcům o veřejné zakázky dle zákona

o veřejných zakázkách, pokud předpokládaná hodnota zakázky je vyšší než jedna třetina vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední konsolidované účetní závěrky,

s) o jiných případech, stanoví-li tak zákon.

10. Představenstvo je povinno předložit k projednání a vyžádat si předchozí stanovisko dozorčí rady k těmto záležitostem:

a) ke schválení a změně Organizačního řádu ČEZ, a. s.,

b) ke schválení pravidel pro tvorbu a použití fondů společnosti v souladu se zákonem a stanovami,

c) k návrhům ročních investičních a provozních rozpočtů,

d) k návrhům podstatných změn organizační struktury společnosti dle Organizačního řádu ČEZ, a. s.,

e) k návrhu strategie společnosti nebo její podstatné aktualizace v rámci koncepce

podnikatelské činnosti schválené valnou hromadou,

f) k návrhu podnikatelského plánu společnosti,

g) k návrhu koncepce podnikatelské činnosti (včetně jejích změn) ovládaných osob se základním kapitálem převyšujícím 500 000 000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých) v souladu s právními předpisy a zakladatelskými dokumenty ovládaných společností,

h) ke všem návrhům předkládaným představenstvem valné hromadě k rozhodnutí nebo informaci; u návrhů, které je představenstvo povinno předkládat valné hromadě ze zákona, však postačí dozorčí radu informovat,

i) k obsahu zadávací dokumentace dle zákona o veřejných zakázkách, pokud předpokládaná hodnota zakázky je vyšší než jedna třetina vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední konsolidované účetní závěrky,

j) k politice odměňování a zprávě o odměňování podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

11. Představenstvo je povinno informovat dozorčí radu zejména o:

a) schválení Pracovního řádu ČEZ, a. s., Podpisového řádu ČEZ, a. s., a Volebního řádu ČEZ, a. s.,

b) použití prostředků z rezervního fondu,

c) zvýšení základního kapitálu v souladu s čl. 31,

d) dlouhodobých smlouvách na nákup, prodej a tranzit elektřiny uzavíraných na období delší 3 let, nebo přesáhne-li v každém jednotlivém případě jejich hodnota 1 000 000 000 Kč (slovy: jedna miliarda korun českých), a dále

o smlouvách na nákup distribučních a přenosových služeb týkajících se elektřiny, smlouvách na poskytování podpůrných služeb dle energetického zákona, smlouvách na nákup a prodej komoditních derivátů a na poskytování komoditních obchodních služeb, smlouvách na nákup a prodej povolenek na emise skleníkových plynů, smlouvách na nákup, prodej, uskladnění a tranzit zemního plynu, smlouvách na nákup distribučních a přepravních služeb týkajících se zemního plynu a smlouvách na nákup a prodej tepla, to vše, přesáhne-li v každém jednotlivém případě jejich hodnota 1 000 000 000 Kč (slovy: jedna miliarda korun českých); představenstvo je vedle toho povinno informovat členy dozorčí rady předem o záměru takovou smlouvu uzavřít,

e) výsledcích kolektivního vyjednávání,

f) vyhlášení voleb členů dozorčí rady volených zaměstnanci společnosti,

g) nabytí (včetně zvýšení základního kapitálu), zcizení, zrušení nebo zastavení majetkové účasti na jiné právnické osobě nebo snížení základního kapitálu jiné právnické osoby ve všech ostatních případech, které neupravuje odst. 9 písm. c),

h) poskytnutí peněžitého či nepeněžitého příplatku na vytvoření vlastního kapitálu mimo základní kapitál osoby přímo ovládané společností a/nebo o udělení souhlasu společnosti s poskytnutím peněžitého či nepeněžitého příplatku poskytovatelem příplatku na vytvoření vlastního kapitálu mimo základní kapitál osoby nepřímo ovládané společností, a to ve všech ostatních případech, které neupravuje odst. 9 písm. d),

i) struktuře příjmů, podmínkách určujících výši mezd, odměn za splnění stanovených cílů a o podmínkách spojených s ukončením výkonu funkce nebo pracovního poměru, a to u členů představenstva, ředitelů divizí, ředitelů útvarů, ředitelů organizačních jednotek, a to jedenkrát ročně,

j) investičních projektech a jejich realizaci, o jejichž uskutečnění rozhodlo představenstvo,

k) vývoji pohledávek a dluhů po lhůtě splatnosti,

l) měsíčním vývoji hospodaření společnosti,

m) průběhu a výsledcích jednání představenstva společnosti.

12. Představenstvo předkládá dozorčí radě k přezkoumání nejpozději do 30. května kalendářního roku řádnou a konsolidovanou účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku (včetně způsobu vyplacení a splatnosti dividendy), popř. návrh na úhradu ztráty, případně též návrh na rozdělení jiných vlastních zdrojů, pokud jej hodlá předložit valné hromadě, návrh výše tantiémy, zprávu o vztazích dle § 82 zákona o obchodních korporacích. Představenstvo dále předkládá dozorčí radě k přezkoumání mimořádnou a mezitímní účetní závěrku v případech, kdy povinnost jejich sestavení vyplývá ze zákona.

Článek 15 Členství v představenstvu‌

1. Představenstvo má 7 členů.

2. Členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada. Opětovná volba člena představenstva je možná. Členem představenstva může být pouze fyzická osoba.

3. Představenstvo volí a odvolává svého předsedu a dva místopředsedy.

4. Funkční období jednotlivého člena představenstva je čtyři roky.

5. Jestliže člen představenstva zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkce, musí dozorčí rada do dvou měsíců zvolit nového člena představenstva.

6. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným společnosti a určeným dozorčí radě, přičemž o tom současně informuje představenstvo. Výkon funkce takového člena představenstva končí uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení společnosti, neschválí-li dozorčí rada na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.

Článek 16

Zasedání a rozhodování představenstva

1. Představenstvo je způsobilé se usnášet za účasti nadpoloviční většiny všech členů. Při rozhodování má každý z členů představenstva jeden hlas. Pokud se v tomto článku hovoří o většině všech členů nebo o většině hlasů všech členů, rozumí se tím většina z počtu členů představenstva určeného stanovami.

2. Představenstvo rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech členů. Při volbě a odvolání předsedy nebo místopředsedy představenstva dotčená osoba nehlasuje.

3. Předseda představenstva je povinen svolat zasedání představenstva, požádají-li

o to alespoň dva členové představenstva nebo předseda dozorčí rady na základě usnesení dozorčí rady. Žádost musí být písemná a musí obsahovat naléhavý důvod svolání zasedání.

4. Zasedání představenstva se řídí jednacím řádem představenstva, který upravuje zejména způsob svolání zasedání, opatření proti nečinnosti, náležitosti pozvánky, lhůty pro doručení, podklady, účast dalších osob na zasedání, průběh zasedání a další podrobnosti. Jednací řád představenstvo přijímá nebo mění dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů.

5. Pokud představenstvo na zasedání nerozhodne jinak, řídí zasedání představenstva jeho předseda a v jeho nepřítomnosti jeden z místopředsedů (přičemž jejich pořadí určí jednací řád představenstva).

6. O průběhu jednání představenstva a přijatých usneseních se pořizuje zápis, který podepisuje předseda představenstva, další člen představenstva (kterým je vždy člen představenstva, který zasedání nebo jeho část řídil, jinak kterýkoli člen představenstva, který se zasedání účastnil) a zapisovatel. V zápisu z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování. Pokud není uvedeno něco jiného, má se za to, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení.

7. V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda představenstva vyvolat hlasování mimo zasedání (per rollam) v písemné podobě nebo s využitím technických prostředků. Návrh usnesení musí být zaslán všem členům představenstva. Usnesení je přijato, jestliže hlasovala alespoň dvoutřetinová většina všech členů a pro přijetí usnesení hlasovala nadpoloviční většina všech členů. Další podrobnosti k průběhu hlasování per rollam může stanovit jednací řád představenstva.

8. Účast členů představenstva na zasedání je zpravidla osobní; to nebrání tomu, aby člen představenstva v souladu s § 159 odst. 2 občanského zákoníku zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena představenstva, aby za něj při jeho neúčasti hlasoval. V odůvodněných případech je možná i jiná forma účasti člena představenstva na zasedání, včetně hlasování (například s využitím technických prostředků umožňujících přenos hlasu, případně i obrazu osoby, která hlasuje – telefon, telefonická konference či videokonference), přičemž takto zúčastněná osoba se považuje za přítomnou na zasedání. Další podrobnosti může stanovit jednací řád představenstva.

9. Představenstvo může podle své úvahy přizvat na zasedání i členy jiných orgánů společnosti, její zaměstnance nebo jiné osoby.

10. Zasedání představenstva se konají alespoň jednou měsíčně.

Článek 17

Pracovní komise, týmy a výbory představenstva

1. Představenstvo může zřídit pro potřeby své činnosti pracovní komise, týmy

a výbory.

V. DOZORČÍ RADA

Článek 18

Postavení a působnost dozorčí rady

1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti.

2. Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti uskutečňuje v souladu s právními předpisy a stanovami. Tato oprávnění mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže dozorčí rada není schopna plnit své funkce. S výsledky své činnosti dozorčí rada seznamuje valnou hromadu.

3. Dozorčí rada svolává valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti nebo

v dalších případech stanovených zákonem, a navrhuje potřebná opatření.

4. Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy

a jinými orgány proti členu představenstva.

5. Dozorčí radě přísluší dále kromě jiných záležitostí stanovených zákonem nebo těmito stanovami:

a) kontrolovat dodržování obecně závazných předpisů, stanov společnosti

a usnesení valné hromady,

b) kontrolovat, jak představenstvo vykonává vlastnická práva v právnických

osobách, ve kterých má společnost majetkovou účast,

c) přezkoumávat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popř. i mezitímní účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo na úhradu ztráty, zprávu o vztazích mezi propojenými osobami a předkládat svá vyjádření valné hromadě,

d) projednávat čtvrtletní výsledky hospodaření, pololetní zprávy, popřípadě další zprávy dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, a výroční zprávy dle zákona o účetnictví,

e) předkládat valné hromadě i představenstvu svá vyjádření, doporučení a návrhy,

f) volit a odvolávat členy představenstva způsobem uvedeným v čl. 20,

g) schvalovat smlouvy o výkonu funkce s členy představenstva a plnění členům představenstva podle § 61 zákona o obchodních korporacích, přičemž dozorčí rada není oprávněna rozhodnout o poskytnutí plnění v případě, že výkon funkce

člena představenstva zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku společnosti,

h) rozhodovat o stanovení a vyhodnocení plnění jmenovitých úkolů členů představenstva,

i) navrhovat valné hromadě určení auditora k provedení povinného auditu, přitom zohlední doporučení výboru pro audit; navrhne-li dozorčí rada valné hromadě jiného auditora než dle doporučení výboru pro audit, je takový návrh povinna řádně odůvodnit, zejména uvede, z jakých důvodů se odchýlila od doporučení výboru pro audit,

j) stanovit vnitřní postup umožňující pravidelně posuzovat, zda jsou splněny

podmínky podle § 121v odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

6. Dozorčí rada uděluje představenstvu předchozí souhlas k uskutečnění rozhodnutí

uvedených v článku 14 odst. 9 těchto stanov.

7. Dozorčí rada projednává a poskytuje svá předchozí stanoviska představenstvu

k záležitostem uvedeným v článku 14 odst. 10 těchto stanov.

8. Dozorčí radě přísluší právo být představenstvem informována zejména v případech

uvedených v článku 14 odst. 11 těchto stanov.

Článek 19‌

Počet členů dozorčí rady a ukončení funkce

1. Dozorčí rada má 12 členů.

2. Dvě třetiny členů dozorčí rady volí a odvolává valná hromada, jedna třetina členů dozorčí rady je volena a odvolávána zaměstnanci společnosti. Opětovná volba člena dozorčí rady je možná. Členem dozorčí rady může být pouze fyzická osoba. Členem dozorčí rady voleným zaměstnanci může být pouze zaměstnanec, který je v pracovním poměru ke společnosti.

3. Právo volit a odvolávat členy dozorčí rady volené zaměstnanci mají pouze zaměstnanci, kteří jsou ke společnosti v době volby nebo odvolání v pracovním poměru.

4. Vedle členů dozorčí rady volených zaměstnanci může být současně zvolen jeden nebo více náhradních členů – až do počtu čtyř. Způsob volby a odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci společnosti a jejich náhradních členů určuje Volební řád ČEZ, a. s., který také může stanovit, že se volby uskutečňují prostřednictvím volitelů.

5. Dozorčí rada volí a odvolává svého předsedu a dva místopředsedy.

6. Funkční období jednotlivého člena dozorčí rady je čtyřleté. Funkční období náhradního člena, nastoupivšího za člena dozorčí rady zvoleného zaměstnanci, končí dnem, kdy mělo skončit funkční období člena dozorčí rady, kterého nahradil.

7. Jestliže člen dozorčí rady zvolený valnou hromadou zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkce, musí valná hromada do dvou měsíců zvolit nového člena dozorčí rady, pokud dozorčí rada nevyužije svého oprávnění podle odst. 10. Jestliže člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci zemře, vzdá se funkce, je odvolán zaměstnanci nebo jinak skončí jeho funkce v průběhu jeho

funkčního období nebo v období od jeho zvolení do účinnosti volby, nastupuje na jeho místo podle pořadí náhradní člen s nejvyšším počtem hlasů získaných při volbách členů dozorčí rady volených zaměstnanci společnosti. Není-li takový náhradní člen, je představenstvo povinno vyhlásit volbu nového člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, a to nejpozději do jednoho měsíce po zániku funkce člena dozorčí rady voleného zaměstnanci společnosti.

8. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným společnosti a určeným dozorčí radě. Výkon funkce takového člena dozorčí rady končí uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení společnosti, neschválí-li dozorčí rada na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce. O odstoupení člena dozorčí rady je dozorčí rada povinna bez zbytečného odkladu informovat představenstvo. Ustanovení § 58 odst. 1 poslední věta zákona o obchodních korporacích se nepoužije.

9. Funkce člena dozorčí rady zvoleného valnou hromadou zaniká také volbou nového člena dozorčí rady valnou hromadou, pokud lze z rozhodnutí valné hromady zjistit, který člen dozorčí rady má být nahrazen.

10. Pokud počet členů dozorčí rady neklesl pod polovinu, může dozorčí rada namísto členů dozorčí rady zvolených valnou hromadou, jejichž funkce skončila v období od posledního zasedání valné hromady, jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena dozorčí rady se započítává do doby výkonu funkce člena dozorčí rady.

Článek 20

Zasedání a rozhodování dozorčí rady

1. Dozorčí rada je způsobilá se usnášet za účasti nadpoloviční většiny všech členů. Při rozhodování má každý z členů dozorčí rady jeden hlas. Pokud se v tomto článku hovoří o většině všech členů nebo o většině hlasů všech členů, rozumí se tím většina z počtu členů dozorčí rady určeného stanovami.

2. Dozorčí rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech členů, neurčují-li tyto stanovy jinak. Při volbě a odvolání předsedy nebo místopředsedy dozorčí rady dotčená osoba nehlasuje.

3. Předseda dozorčí rady je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů dozorčí rady nebo představenstvo, nebo pokud akcionáři uvedení v § 365 zákona o obchodních korporacích požádají o přezkoumání výkonu působnosti představenstva podle § 370 zákona o obchodních korporacích. Žádost musí být písemná a musí obsahovat naléhavý důvod svolání zasedání.

4. Zasedání dozorčí rady se řídí jednacím řádem dozorčí rady, který upravuje zejména způsob svolání zasedání, opatření proti nečinnosti, náležitosti pozvánky, lhůty pro doručení, účast dalších osob na zasedání dozorčí rady, průběh zasedání a další podrobnosti. Jednací řád dozorčí rada přijímá nebo mění dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů.

5. Zasedání dozorčí rady řídí její předseda a v jeho nepřítomnosti jeden

z místopředsedů (přičemž jejich pořadí určí jednací řád dozorčí rady).

6. O průběhu zasedání dozorčí rady a přijatých usneseních se pořizuje zápis, který podepisuje předseda dozorčí rady, další člen dozorčí rady, pokud zasedání nebo

jeho část řídil, a zapisovatel. V zápisu se jmenovitě uvedou členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti přijetí jednotlivých rozhodnutí nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí. Tajné hlasování je přípustné pouze v případech volby v personálních záležitostech (např. volba a odvolání předsedy a místopředsedy dozorčí rady, volba a odvolání členů výborů dozorčí rady, jmenování náhradního člena dozorčí rady do příštího zasedání valné hromady, volba a odvolání člena představenstva).

7. V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda dozorčí rady nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda vyvolat hlasování mimo zasedání (per rollam) v písemné podobě nebo s využitím technických prostředků. Návrh usnesení musí být zaslán všem členům dozorčí rady. Usnesení je přijato, jestliže hlasovala alespoň dvoutřetinová většina všech členů a pro přijetí usnesení hlasovala nadpoloviční většina všech členů. Další podrobnosti k průběhu hlasování per rollam může stanovit jednací řád dozorčí rady.

8. Účast členů dozorčí rady na zasedání je zpravidla osobní; to nebrání tomu, aby člen dozorčí rady zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena dozorčí rady, aby za něj při jeho neúčasti hlasoval. V odůvodněných případech je možná i jiná forma účasti člena dozorčí rady na zasedání, včetně hlasování (například s využitím technických prostředků umožňujících přenos hlasu, případně i obrazu osoby, která hlasuje – telefon, telefonická konference či videokonference). Takto zúčastněná osoba se považuje za přítomnou na zasedání. Další podrobnosti může stanovit jednací řád dozorčí rady.

9. Dozorčí rada může podle své úvahy přizvat na zasedání i členy jiných orgánů společnosti, její zaměstnance nebo jiné osoby. Jde-li o zaměstnance či členy jiných orgánů společnosti, jsou xxxx xxxxxxx se dostavit.

10. Zasedání dozorčí rady se konají zpravidla jednou měsíčně.

Článek 21 Výbory dozorčí rady‌

1. Dozorčí rada si v rámci svých kompetencí může zřídit výbory (dále jen „výbory dozorčí rady“), které plní funkci poradního orgánu dozorčí rady pro vybraná odborná témata. Členem výboru může být pouze člen dozorčí rady.

2. Členové výborů dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou. Pokud člen výboru dozorčí rady nebude z výboru odvolán nebo se členství ve výboru nevzdá, skončí funkce člena výboru dozorčí rady nejpozději ke dni, kdy skončí jeho členství v dozorčí radě.

3. Každý z výborů dozorčí rady volí svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti.

4. Výbory dozorčí rady se scházejí podle potřeby, nejméně však 1x za čtvrtletí.

5. Postavení, působnost a složení jednotlivých výborů dozorčí rady stanoví statut každého z výborů, který schvaluje dozorčí rada. Podrobnosti o způsobu zasedání výborů dozorčí rady stanoví jednací řád každého z výborů, který schvaluje výbor, jehož se jednací řád týká.

VI. VÝBOR PRO AUDIT

Článek 22‌

Postavení a působnost výboru pro audit

1. Výbor pro audit vykonává, aniž je tím dotčena odpovědnost členů představenstva nebo dozorčí rady, zejména tyto činnosti:

a) sleduje postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a předkládá představenstvu a dozorčí radě doporučení k zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví,

b) sleduje účinnost vnitřní kontroly, systémů řízení rizik,

c) sleduje účinnost vnitřního auditu a jeho funkční nezávislost,

d) doporučuje auditora k provedení povinného auditu dozorčí radě s tím, že toto doporučení řádně odůvodní,

e) sleduje proces povinného auditu,

f) posuzuje nezávislost auditora provádějícího povinný audit a poskytování

neauditorských služeb ve prospěch společnosti tímto auditorem,

g) projednává s auditorem rizika ohrožující jeho nezávislost a ochranná opatření, která byla auditorem přijata, s cílem tato rizika zmírnit,

h) vyjadřuje se k výpovědi závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo

odstoupení od smlouvy o povinném auditu,

i) informuje dozorčí xxxx o výsledku povinného auditu a jeho poznatcích

získaných ze sledování procesu povinného auditu,

j) informuje dozorčí radu, jakým způsobem povinný audit přispěl k zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví,

k) schvaluje poskytování jiných neauditorských služeb,

l) vykonává další působnost dle zákona o auditorech nebo přímo použitelného předpisu EU.

2. Výbor pro audit průběžně projednává zprávy o významných skutečnostech vyplývajících z povinného auditu, zejména o případných zásadních nedostatcích ve vnitřní kontrole ve vztahu k postupu sestavování účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

3. Obdrží-li výbor pro audit dodatečnou zprávu auditora dle příslušných ustanovení zákona o auditorech, projedná ji a na vyžádání ji postoupí bez zbytečného odkladu představenstvu a dozorčí radě.

4. Výbor pro audit je oprávněn nahlížet do dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti v rozsahu nezbytném pro výkon jeho činnosti.

5. Výbor pro audit jednou ročně vyhotoví zprávu o činnosti, ve které zhodnotí svou činnost, a tuto zprávu poskytne Radě pro veřejný dohled nad auditem.

6. Členové výboru pro audit jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech,

jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení výkonu funkce.

7. Členové výboru pro audit se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své činnosti.

Článek 23

Počet členů výboru pro audit a ukončení funkce

1. Výbor pro audit má pět členů, které volí a odvolává valná hromada z členů dozorčí rady nebo ze třetích osob. Členové výboru pro audit nemohou být členy představenstva nebo prokuristy. Členem výboru pro audit může být pouze fyzická osoba.

2. Většina členů výboru pro audit musí být nezávislá a odborně způsobilá ve smyslu příslušných ustanovení zákona o auditorech. Nejméně jeden člen výboru pro audit musí být osobou, která je nebo byla statutárním auditorem nebo osobou, jejíž znalosti anebo dosavadní praxe v oblasti účetnictví zajišťují předpoklad řádného výkonu funkce člena výboru pro audit, a to i s ohledem na odvětví, ve kterém společnost působí. Tento člen výboru pro audit musí být vždy nezávislý.

3. Výbor pro audit si volí svého předsedu a místopředsedu, přičemž předseda musí být nezávislý ve smyslu příslušných ustanovení zákona o auditorech.

4. Funkční období jednotlivého člena výboru pro audit je čtyřleté.

5. Valná hromada může zvolit až 3 náhradní členy výboru pro audit s určením jejich pořadí. Jestliže člen výboru pro audit zemře, odstoupí, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, stane se místo něj členem výboru pro audit náhradní člen výboru pro audit podle určeného pořadí, přičemž jeho funkční období člena výboru pro audit skončí nejpozději pět let od jeho zvolení náhradním členem výboru pro audit, nevyplývá-li ze zákona něco jiného. Valná hromada může rovněž změnit pořadí již zvolených náhradních členů výboru pro audit.

6. Člen výboru pro audit může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným společnosti a určeným výboru pro audit. Výkon funkce takového člena výboru pro audit končí uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení společnosti, neschválí-li výbor pro audit na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.

7. Funkce člena výboru pro audit zaniká volbou nového člena výboru pro audit valnou

xxxxxxxx, ledaže z rozhodnutí valné hromady plyne něco jiného.

Článek 24

Zasedání a rozhodování výboru pro audit

1. Výbor pro audit je způsobilý se usnášet za účasti nadpoloviční většiny všech členů. Při rozhodování má každý z členů výboru pro audit jeden hlas. Pokud se v tomto článku hovoří o většině všech členů nebo o většině hlasů všech členů, rozumí se tím většina z počtu členů výboru pro audit určeného stanovami.

2. Výbor pro audit rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

V případě rovnosti hlasů nerozhoduje hlas předsedy výboru pro audit.

3. Jednání výboru pro audit se řídí jednacím řádem výboru pro audit, který upravuje zejména způsob svolání zasedání, opatření proti nečinnosti, náležitosti pozvánky, lhůty pro doručení, podklady, účast dalších osob na zasedání, průběh zasedání, náležitosti zápisu a další podrobnosti. Jednací řád výbor pro audit přijímá nebo mění dvoutřetinovou většinou hlasů všech členů.

4. V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda výboru pro audit nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda vyvolat hlasování mimo zasedání (per rollam) v písemné podobě nebo s využitím technických prostředků. Návrh usnesení musí být zaslán všem členům výboru pro audit. Usnesení je přijato, jestliže hlasovala alespoň dvoutřetinová většina všech členů a pro přijetí usnesení hlasovala nadpoloviční většina všech členů. Další podrobnosti k průběhu hlasování per rollam může stanovit jednací řád výboru pro audit.

5. Účast členů výboru pro audit na zasedání je zpravidla osobní; to nebrání tomu, aby člen výboru pro audit zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena výboru pro audit, aby za něj při jeho neúčasti hlasoval. V odůvodněných případech je možná i jiná forma účasti člena výboru pro audit na zasedání, včetně hlasování (například s využitím technických prostředků umožňujících přenos hlasu, případně i obrazu osoby, která hlasuje – telefon, telefonická konference či videokonference). Takto zúčastněná osoba se považuje za přítomnou na zasedání. Další podrobnosti může stanovit jednací řád výboru pro audit.

6. Výbor pro audit může podle své úvahy přizvat na zasedání i členy jiných orgánů společnosti, její zaměstnance nebo jiné osoby. Jde-li o zaměstnance či členy jiných orgánů společnosti, jsou xxxx xxxxxxx se dostavit.

7. Zasedání výboru pro audit se konají dle potřeby. Četnost zasedání může být určena

v jednacím řádu výboru pro audit.

VII. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ČINNOSTI PŘEDSTAVENSTVA, DOZORČÍ RADY A

VÝBORU PRO AUDIT

Článek 25‌

Podmínky k výkonu funkce členů orgánů společnosti ze strany společnosti, odměny (včetně tantiémy) členů orgánů společnosti

1. Náklady spojené se zasedáním i s další činností představenstva, dozorčí rady

a výboru pro audit nese společnost.

2. Členům orgánů společnosti poskytuje společnost náhradu jimi účelně vynaložených nákladů v souvislosti s výkonem jejich funkce a s účastí na jednání orgánů.

3. Členům představenstva a dozorčí rady přísluší kromě jiných druhů odměny i podíl na zisku (tantiéma), a to za podmínky, že společnost vytvoří zisk a že valná hromada výplatu tantiémy schválí. O schválení tantiémy, její výši a o způsobu jejího rozdělení mezi členy představenstva a dozorčí rady rozhoduje valná hromada

v souvislosti s rozhodnutím o rozdělení zisku. Pokud valná hromada schválí výplatu tantiémy, ale neurčí způsob jejího rozdělení mezi členy představenstva a dozorčí rady, platí pravidlo, že podíl každého člena představenstva a dozorčí rady bude stanoven poměrně dle doby, po kterou vykonával funkci v příslušném orgánu v průběhu předmětného účetního období. Tantiéma nenáleží členům představenstva a členům dozorčí rady v případech, kdy zákon její poskytnutí nedovoluje.

4. Společnost může v souladu s právními předpisy poskytnout členům orgánů i jiná plnění, a to v souladu s § 61 zákona o obchodních korporacích, přičemž pokud jde o členy představenstva, není dozorčí rada oprávněna rozhodnout o poskytnutí plnění v případě, že výkon funkce člena představenstva zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku společnosti.

5. Člen představenstva nebo dozorčí rady nesmí:

a) podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob,

ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného,

b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern nebo osobu ovládanou společností,

c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti,

ledaže orgán oprávněný k volbě daného člena orgánu tuto konkurenční činnost při volbě nebo v průběhu výkonu funkce předem schválí; v případě člena dozorčí rady voleného zaměstnanci je tímto orgánem valná hromada.

VIII. JEDNÁNÍ A PODEPISOVÁNÍ ZA

SPOLEČNOST

Článek 26‌

Jednání a podepisování za společnost

1. Za společnost jednají společně dva členové představenstva. Podepisují se tak, že k napsané nebo natištěné obchodní firmě připojí svůj podpis spolu s označením své funkce.

2. Za společnost jednají a podepisují též zaměstnanci společnosti v rozsahu

vyplývajícím z organizačních a podpisových řádů společnosti.

3. Za společnost jednají a podepisují také jiné osoby na základě písemné plné moci udělené představenstvem a další její zástupci v souladu s právními předpisy.

IX. HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI

Článek 27‌

Způsob rozdělení zisku, jiných vlastních zdrojů a úhrady ztráty

1. Zisk po zdanění se rozděluje zejména pro tyto účely:

a) 5 % do rezervního fondu až do výše 20 % základního kapitálu společnosti,

b) do dalších fondů společnosti, jsou-li zřízeny,

c) na výplatu dividendy,

d) na výplatu tantiémy pro členy představenstva a dozorčí rady,

e) zbývající část zisku bude převedena na účet nerozděleného zisku minulých let. Uvedené pořadí není pro společnost závazné. Část zisku po zdanění může být po

schválení valnou hromadou použita na zvýšení základního kapitálu. Část zisku po zdanění po schválení valnou hromadou může být použita na výplatu podílu připadajícího na dluhopisy v souladu s prospektem emitenta.

2. Na úhradu ztráty se použijí vlastní zdroje společnosti v následujícím pořadí:

a) rezervní fond,

b) nerozdělený zisk minulých let,

c) další fondy společnosti, jsou-li zřízeny, ledaže je takové použití fondů zákonem nebo stanovami vyloučeno,

d) základní kapitál.

3. Společnost není oprávněna vyplatit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud by si tím přivodila úpadek. Společnost dále není oprávněna rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál, zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které podle zákona a stanov společnost nesmí rozdělit mezi akcionáře.

4. Částka určená k rozdělení nesmí překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může společnost použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a těmito stanovami. K rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo tyto stanovy způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští

5. Jsou-li v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, nesmí společnost rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud není částka k rozdělení podle předchozího odstavce vyšší než neodepsané části nákladů na vývoj. O částku neodepsaných nákladů na vývoj se snižuje částka k rozdělení podle předchozího odstavce.

6. Nebude-li valnou hromadou v souladu s právními předpisy určeno něco jiného, je rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu nebo na podíl na jiných vlastních zdrojích čtvrtý pracovní den následující po dni konání valné hromady, která o rozdělení zisku rozhodla.

7. Představenstvo je povinno oznámit rozhodnutí valné hromady o dni splatnosti dividendy nebo podílu na jiných vlastních zdrojích, místu a způsobu této výplaty způsobem určeným zákonem a stanovami.

Článek 28‌

Čtvrtletní výsledky hospodaření

1. Kromě roční účetní závěrky je představenstvo povinno zajišťovat zpracovávání čtvrtletních výsledků hospodaření poskytujících základní informace o aktuální majetkové a finanční situaci společnosti, efektivnosti jejího hospodaření v uplynulém kalendářním čtvrtletí a o výši dosaženého zisku nebo ztráty vzniklé v tomto období.

Článek 29‌

Rezervní fond a jiné fondy

1. Společnost vytváří rezervní fond v případech a způsoby, které jsou uloženy zákonem; může rovněž vytvářet rezervní fondy v případech a způsoby, které zákon připouští.

2. O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo, nepatří-li toto rozhodování

valné hromadě.

3. Společnost může zřídit i další fondy. O zřízení těchto dalších fondů rozhoduje valná hromada, s výjimkou případů, kdy povinné vytvoření takového fondu stanoví zákon. Pokud se tyto fondy vytvářejí nebo doplňují ze zisku, schvaluje příděl do těchto fondů a použití prostředků těchto fondů valná hromada.

X. ZMĚNY ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

Článek 30‌

Zvýšení základního kapitálu

1. O zvýšení základního kapitálu společnosti rozhoduje valná hromada, nebo v souladu se zákonem a těmito stanovami představenstvo.

2. Zvýšení základního kapitálu společnosti lze uskutečnit všemi způsoby, které dovoluje zákon o obchodních korporacích v § 474 až § 515 a § 546 až § 548 zákona o obchodních korporacích.

3. Každý akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií v rozsahu jeho podílu na základním kapitálu, má-li být jejich emisní kurz splácen v penězích.

4. Práva a povinnost spojené s nesplacenou akcií mohou být spojeny se zatímním listem.

5. Při porušení povinnosti splatit emisní kurz upsaných akcií zaplatí upisovatel z dlužné částky úrok z prodlení ve výši stanovené podle zákona o obchodních korporacích.

6. Nové akcie vydané na základě rozhodnutí valné hromady nebo představenstva

o upisování akcií se podílejí i na hospodářských výsledcích minulých let.

Článek 31‌

Zvýšení základního kapitálu představenstvem

1. Usnesením valné hromady lze pověřit představenstvo, aby za podmínek určených zákonem a těmito stanovami rozhodlo o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií, podmíněným zvýšením nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o jednu polovinu dosavadní výše základního kapitálu v době, kdy valná hromada představenstvo zvýšením základního kapitálu pověřila.

2. Pověření zvýšit základní kapitál je možno udělit na dobu nejdéle pěti roků ode dne, kdy se valná hromada na pověření usnesla, a to i opakovaně.

3. Pověření musí určit jmenovitou hodnotu, druh, formu akcií, které mají být vydány na zvýšení základního kapitálu, nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované akcie, a který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na základě posudku znalce. Představenstvo může v rámci pověření zvýšit základní kapitál i vícekrát, nepřekročí-li celková částka zvýšení základního kapitálu limit stanovený v odst. 1.

Článek 32

Snížení základního kapitálu

1. Snížení základního kapitálu se řídí § 516 až § 545 zákona o obchodních korporacích, přičemž je přípustné snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě návrhu akcionářům (podle § 523 odst. 2 zákona o obchodních korporacích). Dále je přípustné snížení základního kapitálu snížením jmenovité hodnoty akcií a zatímních listů a upuštěním od vydání akcií.

XI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33‌

Zveřejňování, oznamování a informace

1. Skutečnosti, které je společnost povinna zveřejnit, se zveřejňují v Obchodním věstníku, nestanoví-li právní předpis jinak.

2. Skutečnosti, které je společnost povinna uveřejnit, uveřejňuje na internetových

stránkách společnosti a na dalších místech určených zákonem nebo stanovami.

3. Výroční zprávu, jejíž součástí je také zpráva o vztazích, uveřejňuje společnost podle požadavků právních předpisů. V případě, že společnost vydala cenné papíry přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, zpracovává a uveřejňuje i pololetní zprávu a plní ostatní povinnosti emitenta stanovené zákonem.

4. Společnost se podřídila zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech

a družstvech (zákon o obchodních korporacích), jako celku.