Těsnopisecká zpráva
11. funkční období
Těsnopisecká zpráva
Senátu Parlamentu České republiky
15. schůze
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT
11. funkční období
Těsnopisecká zpráva
15. schůze
Pořad 15. schůze
1. Senátní tisk č. 238 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Ghanskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a ze zisků ze zcizení majetku a Protokol k ní, které byly podepsány v Akkře dne 11. dubna 2017
2. Senátní tisk č. 268 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
3. Situace ve strukturálně postižených regionech
4. Evropský senátní tisk č. K 112/11 – Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Hodnocení programu Erasmus+ na období 2014-2020 v polovině období
5. Evropský senátní tisk č. K 097/11 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Průběžné hodnocení Horizontu 2020: maximalizace dopadů výzkumu a inovací EU
6. Senátní tisk č. 267 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů
7. Senátní tisk č. 269 – Návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu
8. Senátní tisk č. 237 – Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě dne 5. května 2017
9. Evropský senátní tisk č. J 114/11 – Návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu
10. Informace vlády o přípravě Národního programu reforem
11. Senátní tisk č. 241 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé, podepsaná v Bruselu dne 24. listopadu 2017
12. Senátní tisk č. 270 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů
13. Senátní tisk č. 240 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o leteckých službách
14. Senátní tisk č. 263 – Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021
15. Senátní tisk č. 235 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně související s genetickým testováním pro zdravotní účely, který byl podepsán dne 24. října 2017 ve Štrasburku
16. Evropský senátní tisk č. N 115/11 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti
11. funkční období Obsah 15. schůze Senátu
Parlamentu České republiky
1. den schůze – 17. května 2018 1
Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Xxxxx Xxxxx 1
Ministryně financí ČR Xxxxx Xxxxxxxxxxx 2
2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb.,
Ministryně pro místní rozvoj ČR Xxxxx Xxxxxxxxx 4
Ministryně pro místní rozvoj ČR Xxxxx Xxxxxxxxx 10
Ministryně pro místní rozvoj ČR Xxxxx Xxxxxxxxx 12
3. Situace ve strukturálně postižených regionech 13
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx 20
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx 29
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxx Xxxxx 30
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx 30
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx 31
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx 34
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxx Xxxxx 37
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx 37
Ministryně pro místní rozvoj ČR Xxxxx Xxxxxxxxx 38
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx 39
4. Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Hodnocení programu Erasmus+ na období 2014-2020
v polovině období (evropský senátní tisk č. K 112/11) 41
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Xxxxxx Xxxxx 41
Další část schůze řídil předseda Senátu Xxxxx Xxxxx 44
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx 45
výzkumu a inovací EU (evropský senátní tisk č. K 097/11) 45
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Xxxxxx Xxxxx 46
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Xxxxxx Xxxxx 49
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx 51
6. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb.,
o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve
znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 267) 51
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx 51
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx 52
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx 52
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx 52
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx 65
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx 71
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxx Xxxxx 71
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx 71
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxx Xxxxx 72
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx 72
7. Návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů
podle Nagojského protokolu (senátní tisk č. 269) 77
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx 77
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx 79
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx 81
10. Informace vlády o přípravě Národního programu reforem 83
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx 83
2. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Xxxxxx Xxxxxxxxxx 85
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxxx Xxxxxx 87
12. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb.,
o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk
Senátor Xxxx Xxxxx 89
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxx Xxxxx 91
Senátor Xxxxxxx Xxxxx 91
Senátor Xxxx Xxxxx 92
Senátor Xxx Xxxxxx 92
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx 94
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxxx Xxxxxx 95
Senátorka Xxxxxx Xxxxxxxx 96
Senátor Xxxxx Xxxxxxx 96
Senátorka Zuzana Xxxxxxxxx 00
Senátor Xxxx Xxxxxx 97
Senátor Xxxxxx Xxxxx 00
Senátor Xxxx Xxxxxxxxxx 98
Senátor Xxxx Xxxxx 100
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx 101
Senátor Xxxxxxxx Xxxxxxxxx 101
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx 102
Poslankyně Xxxx Xxxxxxxx 103
Senátor Xxxxxxxx Xxxxxxxxx 104
Senátor Xxxxxxxx Xxxxxxxxx 104
Senátor Xxxxxxxx Xxxxxxxxx 104
Senátor Xxxxxxxx Xxxxxxxxx 105
13. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi
vládou České republiky a vládou Mongolska o leteckých
službách (senátní tisk č. 240) 106
Ministr dopravy ČR Dan Ťok 106
Ministr dopravy ČR Dan Ťok 106
Senátor Xxxxxxx Xxxxxxxx 106
Senátor Xxxx Xxxxxxxxxx 107
14. Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020
s výhledem na rok 2021 (senátní tisk č. 263) 107
Ministryně obrany ČR Xxxxx Xxxxxxxxx 108
Ministryně obrany ČR Xxxxx Xxxxxxxxx 109
Senátor Xxxxxxxxx Xxxxxx 111
Senátor Xxxx Xxxxxxxxxx 112
Senátor Xxxxxx Xxxxx 113
Ministryně obrany ČR Xxxxx Xxxxxxxxx 113
Senátor Xxxxxxxxx Xxxxxx 114
15. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně související s genetickým testováním pro zdravotní účely, který byl podepsán dne 24. října 2017 ve Štrasburku
(senátní tisk č. 235) 114
Ministr zdravotnictví ČR Xxxx Xxxxxxx 114
Senátor Xxxxx Xxxxxx 115
Senátor Xxxxxxxx Xxxxxxxx 116
Senátor Xxxxxx Xxxxx 116
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxx Xxxxx 117
16. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (evropský
senátní tisk č. N 115/11) 117
Ministr zdravotnictví ČR Xxxx Xxxxxxx 117
Senátor Xxxx Xxxxx 118
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx 119
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx 119
Senátor Xxxx Xxxxx 119
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx 119
Těsnopisecká zpráva z 15. schůze Senátu
Parlamentu České republiky
1. den schůze – 17. května 2018
(Jednání zahájeno v 9.05 hodin.)
Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Xxxxx Xxxxx.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 15. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. (Velký hluk v Jednacím sále.) Prosím vás, abyste ukončili rozhovory, včetně tiskové tajemnice Senátu. Děkuji. A budeme se věnovat pořadu této schůze.
Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru - podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.
Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve čtvrtek 3. května 2018. Z dnešní schůze se omluvili xxxx xxxxxxxx a senátorky: Xxxxxxxx Xxxxxx, Xxxxxx Xxxxxxxx, Xxxxx Xxxxxxx, Xxxx Xxxxxxx, Xxxxxxxx Xxxxxxx, Xxxxxx Xxxxxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxx, z dopolední části jednání senátoři Xxxx Xxxx a Xxxxxxxx Xxx.
Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste doposud tak neučinili, a připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici v předsálí Jednacího sálu.
A nyní - podle § 53 odst. 4 - určíme dva ověřovatele této schůze.
Xxxxxxxx, aby ověřovateli 15. schůze Senátu byli senátoři Xxxxx Xxxxxx a Xxxx Xxxxx. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Připomínky nejsou, takže budeme hlasovat, ale nejdřív spustím znělku…
Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 15. schůze Senátu byli senátoři Xxxxx Xxxxxx a Xxxx Xxxxx.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.
Konstatuji, že při hlasování pořadové č. 1 registrováno 61, kvórum pro přijetí 31, pro návrh 59, proti nikdo. Návrh byl schválen a ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Xxxxx Xxxxxx a Xxxx Xxxxx.
A nyní přistoupíme ke schválení pořadu 15. schůze Senátu. Upravený návrh pořadu 15. schůze Senátu v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Dopoledne projednáme body ministryně financí, která požádala o projednání svého tisku jako první bod jednání, ministryně pro místní rozvoj a ministra školství. Odpolední jednání bychom zahájili blokem ministra životního prostředí, který dále zastoupí předsedu vlády, který je na jednání v Bulharsku. Poté projednáme bod ministra zahraničních věcí. Ministryně práce a sociálních věcí se ze schůze omlouvá a její bod č. N 115/11 převezme ministr zdravotnictví, který požádal o projednání svého bodu po 17.00 hodině. Na
pořadu má dále svůj bod ministr dopravy, ministryně obrany a paní poslankyně Xxxxxxxx.
Organizační výbor navrhuje, abychom vyřadili z pořadu schůze bod Volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, neboť pan prezident nepředložil opět Senátu v zákonem stanovené lhůtě kandidáta.
A nyní se ptám, zda má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze. Není tomu tak, můžeme tedy přistoupit k hlasování
o pořadu schůze tak, jak vám byl navržen a jak máte v písemném materiálu na svých lavicích.
Přítomno 62, kvórum 32, hlasujeme o návrhu pořadu této schůze jako celku. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
Děkuji vám. Hlasování č. 2, 63 registrováno, kvórum 32, pro návrh 62, proti nikdo. Návrh pořadu byl schválen
Děkuji vám. A my přistoupíme k projednání našeho prvního bodu, kterým
je
1.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou
a Ghanskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a ze zisků ze zcizení majetku a Protokol k ní,
které byly podepsány v Akkře dne 11. dubna 2017 (senátní tisk č. 238)
Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 238 a uvede ho paní ministryně financí Xxxxx Xxxxxxxxxxx, kterou mezi námi vítám a zároveň jí předávám slovo.
Ministryně financí ČR Xxxxx Xxxxxxxxxxx: Děkuji za slovo, pane předsedo, dobrý den, dámy a pánové, ráda vás vidím.
Dovolte, abych vás seznámila se Smlouvou mezi Českou republikou a Ghanskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a ze zisků ze zcizení majetku a Protokolu k ní, které byly podepsány v Akkře dne 11. dubna 2017.
Česká republika má v současné době uzavřeny mezinárodní smlouvy, které se týkají zamezení dvojího zdanění s osmdesáti osmi státy světa. Ghana nicméně mezi nimi dosud není. Při mezinárodním zdanění je přitom zcela zásadní ta země, která má jistou roli v obchodních či finančních záměrech českých daňových poplatníků má uzavřenu smlouvu, daňovou smlouvu, s naším státem, a to je určitě i případ Ghany. Smlouva nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy smluvních států, nemůže tak založit novou daňovou povinnost, ale pouze povinnosti vyplývající z vnitrostátních předpisů upravuje. Přispívá tak k objektivnímu rozdělení práva na dani z jednotlivých druhů příjmu mezi oba státy, tj. mezi stát zdroje příjmu a stát jeho příjemce.
Tato komplexní daňová smlouva pokrývá zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů a také standardně upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady obou zemí a rovněž tak zásadu nediskriminace, neformálních řešení sporů případně vzniklých při
jejím provádění, a současně zajistí i relevantní výměnu informací mezi příslušnými úřady obou států.
Smlouva zvýší právní jistotu případných investorů obou států, vytvoří prostor pro další české podnikatelské subjekty a napomůže tak rozvoji vzájemných hospodářských vztahů. Nedílnou součástí Smlouvy je i Protokol, který obsahuje doložku nejvyšších výhod ve prospěch České republiky v případě, že by Ghana sjednala s nějakým třetím státem výhodnější režim v kontextu ustanovení pojednávajícím o stanovení příjmů z poskytnutí technických, poradenských a manažerských služeb, než obsahuje tato Smlouva.
Smlouva o zamezení dvojímu zdanění, která se ve vzájemných vztazích mezi Českou republikou a Ghanou nyní navrhuje, byla připravena na základě vzorových modelů OECD a OSN, přičemž samozřejmě reaguje i na vnitřní daňové předpisy obou zemí. Uzavření této Smlouvy nebude mít přímý dopad na státní rozpočet České republiky, celkový přínos plynoucí z jejího uzavření bude záviset na tempu rozvoje jednotlivých forem hospodářské spolupráce.
Vážené dámy, vážení pánové, na základě výše uvedeného navrhuji, aby Senát ČR vzal zmíněné skutečnosti v úvahu při projednávání této mezinárodní smlouvy. Děkuji vám za pozornost.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Také děkuji, paní ministryně, a máte místo u stolku zpravodajů k dispozici.
Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 238/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Xxxxxx Xxxxxx. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 238/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Xxxx Xxxxx. Pane senátore! Prosím.
Senátor Xxxx Xxxxx: Děkuji za slovo, jsem trošku zaskočen, protože jsem zapomněl, že jsem tehdy na tom výboru nebyl a předkládal to za mě kolega. Já jsem si to zapomněl vzít do ruky, takže se omlouvám.
My jsme tento návrh zákona projednali na hospodářském výboru. Nebylo k nim žádných připomínek. A dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením. To znamená, že výbor doporučuje Senátu dát souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Ghanskou republikou. Zpravodajem určuje moji osobu a pověřuje místopředsedu výboru, senátora Xxxxxxxx Xxxxxxx, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Čili k tomu zákonu nebyly žádné připomínky. Děkuji.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Tak děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Xxxxxx Xxxxxx? Ano, pane senátore, máte slovo.
Senátor Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené a milé kolegyně, kolegové.
Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Ghanskou republikou k zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a ze zisků ze zcizení majetku a Protokoly k ní, které byly podepsány v Akkře dne
11. dubna 2017. Děkuji.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Děkuji, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Není zájem, nikdo se nechce vyjádřit, takže obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že paní ministryně nemá potřebu znovu vystupovat. Pan garanční zpravodaj? Také ne. Takže můžeme přistoupit k hlasování. A budeme hlasovat o usnesení, že Xxxxx dává souhlas k ratifikaci.
Přítomno 62, kvórum pro přijetí 32. A budeme hlasovat o usnesení – Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Ghanskou republikou
o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a ze zisků ze zcizení majetku a Protokol k ní, které byly podepsány v Ankaře (Poznámka: správně má být Akkře) dne 11. dubna 2017.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
Děkuji vám. Hlasování č. 3, registrováno 63, kvórum pro přijetí 32, pro návrh 60, proti nikdo. Návrh byl schválen.
Děkuji paní ministryni i zpravodajům. Přistoupíme k dalšímu bodu. Nyní projednáme
2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb.,
o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony (senátní tisk č. 268)
Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 268.
Návrh uvede ministryně pro místní rozvoj xxxx Xxxxx Xxxxxxxxx, kterou mezi námi vítám a předávám jí slovo. Prosím.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Xxxxx Xxxxxxxxx: Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážené paní místopředsedkyně, páni místopředsedové, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi za Ministerstvo pro místní rozvoj uvést návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu.
Dne 13. dubna 2018 byl návrh zákona schválen Poslaneckou sněmovnou PČR. Předmětný návrh zákona transponuje směrnici Evropské unie č. 2015/2302
o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách. Národní transpoziční předpis by měl nabýt účinnosti nejpozději k 1. červenci 2018. Přijetí návrhu zákona je nezbytné pro splnění povinnosti vůči Evropské unii. Nesplnění povinnosti včas a správně transponovat směrnici se Česká republika vystavuje riziku odsouzení Soudním dvorem EU a uložení vysokých finančních sankcí.
Novela je významná zejména pro nás, pro občany, to znamená, zajišťuje stoprocentní ochranu v rámci zájezdů. To znamená při nákupu zájezdů a realizace dovolených našich občanů. Kromě tohoto je přijetí návrhu nezbytné i pro naše podnikatele, kterým umožní prodej zájezdů a spojených cestovních služeb přeshraničně za srovnatelných podmínek, jaké mají podnikatelé v ostatních členských státech.
Ve stručnosti uvádím hlavní cíle navržené novely, kterými v návaznosti na směrnici jsou: zpřesnění definice zájezdů a úprava ochrany zákazníka při jeho nákupu, zavedení ochrany zákazníků nakupujících spojené cestovní služby a
zřízení účelového sdružení finančních prostředků do takzvaného dozajišťovacího garančního fondu, který představuje nadstavbu pojištění a bankovní záruky pro případy, kdy uspokojení oprávněných nároků zákazníků nebudou tyto záruky postačovat. Do tohoto fondu budou přispívat cestovní kanceláře.
Dne 16. května 2018 proběhlo jednání výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, na kterém bylo doporučeno vrátit návrh Poslanecké sněmovně a pozměňovací návrhy. S prvním z těchto pozměňovacích návrhů pozměňovací návrh pana senátora Xxx Xxxxxxx je navrhováno vyloučení zájezdů nebo spojených cestovních služeb z poskytovaných provozovatelem ubytovacích nebo stravovacích služeb z působnosti zákona. S tímto pozměňovacím návrhem nelze souhlasit.
Je to zaprvé z důvodů, že tímto návrhem by se do zákona dostala výjimka, která je zjevně v rozporu se směrnicí, což bude mít negativní finanční důsledky pro stát. Směrnice je v takzvané plné harmonizaci, což znamená, že členské státy nemají možnost ve svých vnitrostátních právních předpisech ponechat nebo do nich zavádět ustanovení, která se liší od relevantních ustanovení směrnice.
Takováto výjimka, kterou směrnice neuvádí a neumožňuje členskému státu ji zavést, povede k odsuzujícímu rozsudku a uložení finanční sankce, kterou ve svém důsledku zaplatí všichni občané. To znamená i ti, kteří necestují. Po věcné stránce není pochyb, že povaha cestovní služby poskytované hotelem je odlišná od povahy cestovní služby poskytované cestovní kanceláří a že hlavní činnost ubytovacích zařízení nespočívá v nákupu externích služeb jako cestovní kanceláře či cestovní agentury. Avšak směrnice, tudíž ani zákon nerozlišují mezi službami vlastními a zprostředkovanými. Důležité bude vždy, jak jsou hotelové služby nabízeny. Směrnice, stejně tak i zákon, upravují řadu ustanovení, která se činnosti hotelu týkají a která zmírňují obavy a dopady, které navrhovatel uvedl.
Směrnice, a stejně tak zákon, počítají s tím, že veškeré doplňkové služby hotelů, jako je např. přeprava mezi hotelem a letištěm nebo železniční stanicí, strava, nápoje, poskytovaný úklid nebo přístup do místních zařízení, jako je sauna, bazén, lázně nebo posilovna, jsou-li poskytovány jako součást ubytování, nejsou samostatnými službami. Jinak řečeno, prodej ubytovací služby, která v ceně za ubytování zahrnuje všechny tyto doplňkové služby, není zájezdem, ani spojenou cestou, ani službou. Ani nákup dalších služeb po zahájení čerpání ubytovací služby nevytvoří zájezd.
V neposlední řadě je třeba k návrhu pana senátora Valenty uvést, že se jedná o nesystémovou změnu, která z působnosti zákona vylučuje pouze určitý okruh podnikatelů, zatímco předkládaný návrh zákona ve své působnosti vylučuje konkrétní okruh služeb. Tento pozměňovací návrh jsme konzultovali i s vládním zmocněncem pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU a ten vyjadřuje maximální a absolutní podporu zamítavého stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj.
Dále se jednalo o pozměňovací návrhy týkající se legislativně technických úprav, který předložil xxx xxxxxxx Xxxxxx. S návrhy za předkladatele vyjadřuji taktéž nesouhlas, protože samozřejmě, vzhledem k tomu, že jsme i v té transpoziční lhůtě, tak co se týká bodu 1 – účelem bodu zákona je poukázat nejen na daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, ale též na všechny další úplaty. Nejedná se tudíž o chybu. A tak to přesně definoval ten paragraf Ministerstva financí, aby to dali právníci do souladu.
K bodu 2. Ze smyslu ustanovení je zřejmé, že se odkazuje na zákon č. 159/1999 Sb., není v žádném případě možné dospět k závěru, že by se mohlo jednat o jiný zákon nežli tento.
K bodu 3 příslušného pozměňovacího návrhu. Smysl ustanovení je zřejmý, správným odkazem, zde uvedeným, se dostáváme k ustanovení o zájezdu. Uživatelé normy tedy budou jednoznačně vědět, jaké ustanovení mají aplikovat.
K bodu 4. Nahrazení slov „cestovních služeb“ slovy „služeb cestovního ruchu“ by možná terminologicky bylo přesnější. Nicméně jde o pro uživatele srozumitelné a významově totožné pojmy.
U bodu 5 varianta 1 a 2 – jde o zjevnou legislativně technickou chybu, kterou lze ale napravit v rámci korektury před vyhlášením zákona ve Sbírce zákonů. Tudíž ani jedna z navržených legislativně technických úprav tedy nevyžaduje, aby byl návrh zákona vrácen zpět Poslanecké sněmovně, protože jde opravdu o zcela marginální věci. K oběma návrhům dále uvádíme, že neukončení legislativního procesu do 1. 7. 2018 zkomplikuje i aplikaci jiných ustanovení, např. přechodná ustanovení upravující povinnosti úhrady příspěvků za 1. pololetí roku 2018.
Já jenom k této věci. Samozřejmě mohli byste namítat, že ministerstvo přichází s transpozicí pozdě. Já jenom bych vás chtěla moc poprosit o to, abyste zvážili, že ministerstvo tento zákon připravilo již v červnu loňského roku. Ale kvůli volbám všechny zákony, které neprojdou Poslaneckou sněmovnou do voleb, spadnou pod stůl. A my jsme museli v listopadu začít úplně nanovo, byť už jsme to měli připravené, a tím jsme se dostali do těch časových presů.
Já si vás dovoluji moc požádat, abyste všechny tyto skutečnosti zvážili.
Děkuji moc.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Děkuji vám, paní ministryně, a prosím, abyste využila místa u stolku zpravodajů.
Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 268/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Xxx Xxxxxx, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.
Senátor Xxx Xxxxxx: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Mám dojem, že mám hodně zjednodušenou úlohu, protože paní ministryně velmi pregnantně vystihla novelu tohoto zákona ve své zprávě. Možná bych se jenom pozastavil na jedné věci, kterou jsme probírali na výboru, a to je vznik onoho garančního fondu cestovních kanceláří, který je udělán trošku nad míru Evropské směrnice, nicméně je to prodebatováno s komisí a ten fond lze zřídit. S tím, že na plénu nebo na našem výboru jsme dlouho diskutovali, jak tento fond bude fungovat, jak bude naplňován, jak bude naplňován ze začátku. Tam jsme byli ministerstvem přesvědčeni o tom, že by v tom neměl být problém. To znamená, pokud by došlo k nějakým pojistným problémům, tak hned v začátku tento fond bude spravovat Státní fond rozvoje bydlení a v ten okamžik, kdyby došlo k problému, tak tento státní fond by si vzal půjčku a z té by potom vyplácel poškozené klienty. Až bude fond naplněn oněmi pěti miliony – původně to mělo být 0,25 % z ročních tržeb – v Poslanecké sněmovně došlo ke změně na 0,1 % a celkem se předpokládalo, že by finanční prostředky mohly být vybrány za dva roky u původních 0,25 % - tím snížením na 0,1 %, což je nižší zátěž na cestovní kanceláře, ale samozřejmě potom na toho konečného klienta. Když se objedná služba cca za 20 000 Kč, tak klienta to navíc bude stát asi 20 Kč. Xxxx ministryně včera uvedla, že přece jenom si myslí, že fond by mohl být 5 miliony naplněn za tři roky. Odhadujeme to trošku na delší období, ale je to klidně možné, protože hospodářství České
republiky se daří a tím pádem lidé hodně cestují a využívají nabídek cestovních kanceláří. Ještě jedna věc včera byla diskutována na našem výboru, a to byla záležitost týkající se navrhovaného pozměňovacího návrhu, který jsem předkládal já, ale který jsem potom nakonec stáhl, a to je záležitost vynucení rezervačními platformami povinnosti nejít u konečné ceny u jiného spotřebitele na nižší úroveň. Abych to vyjádřil – společnost např. Xxxxxxx.xxx když s vámi udělá smlouvu, tak tu smlouvu udělá na nějaké finanční prostředky za službu. A takto to nabízí svým klientům. Ale vy potom díky této platformě a díky podepsané smlouvě se nemůžete dostat na nižší cenu, když se na vás někdo obrátí přímo telefonem a řekne, heleďte, já jedu za vámi na přímo, udělejte mi z vaší ceny, která je u vás 500 Kč za noc a lůžko, dejte mi 10 % slevu. Tak de facto to podnikatel nemůže udělat. Byla tady samozřejmě velká diskuse k tomu, že nemusí nikdo takovou smlouvu podepisovat. Ale dnes, když nepodepíšete smlouvu s rezervačními platformami, tak jste mrtvý člověk, mrtvý podnikatel, protože vám dnes vše běží přes internet.
Jenom k tomu ještě uvedu, že ve státech EU už přes 10 států přijalo zákonnou úpravu k této záležitosti. Je například tato úprava již v sousedním Rakousku a v sousedním Německu, a protože se pohybujeme hodně na hranicích, vezmu pohraniční hory, jako Šumava, Krušné hory apod., tak se dostávají naši podnikatelé, ale i naši návštěvníci do středisek, do konkurenční nevýhody a musí dodržovat zatím pořád stanovené ceny rezervačními platformami. Po domluvě s paní ministryní bylo přislíbeno, že bude učiněn pokus, jak tuto záležitost v zákoně upravit, abychom mohli konkurovat sousednímu Německu a Rakousku, ale že se to udělá asi zřejmě ne v rámci zákona
o cestovním ruchu, ale zřejmě by se to udělalo v zákoně o hospodářské soutěži nebo přes ministerstvo financí. Záležitosti se ještě dál budou komunikovat. Takže to jsem ještě trošku rozšířil to, jak včera probíhalo jednání našeho výboru, a mám dojem, právě proto, že paní ministryně už řekla úplně všechno, tak jenom přečtu usnesení našeho výboru, který doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona PS Parlamentu ČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení, určuje zpravodajem výboru projednání na schůzi Senátu PČR moji osobu a pověřuje předsedu výboru Senátu Xxxxxx Xxxxxxxx, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.
Ještě k pozměňovacím návrhům. Tyto pozměňovací návrhy prošly, přestože paní ministryně a její tým nás žádaly, abychom tak nečinili. Ale až se dnes dostaneme k nějakému bodu 5 nebo 6, k vodnímu zákonu, tak zjistíte, že legislativně-technických záležitostí, kterých je zapotřebí v zákoně upravit, je tam obrovské množství, je jich nevím, jestli 12 nebo 14, a v tomto případě je jich de facto 5, byť mohou se zdát, že jsou marginální. Já se domnívám, a náš výbor také, že Senát je právě od toho, aby tyto nedokonalosti v budoucích zákonech odstraňoval, aby zákony vycházely z Parlamentu ČR, ale čisté zákony. Aby se nestávali potom v budoucnosti občané nebo uživatelé zákonů rukojmími těchto zákonů nedokonalých a možná i právníků, kteří si potom tyto zákony různě vysvětlují a různě na ně odkazují. V podstatě celý systém našeho hospodářství a bytí to hodně znesnadňuje.
Zákon vodní je tedy úděsný a vůbec si nedovedu představit, jak mohlo ministerstvo životního prostředí něco takového vypustit. Tady jsou to marginálie, ale přesto si myslím, že bychom měli věci umět upravit a jinak samozřejmě ke vstupu platnosti tohoto zákona k 1. 7. 2018 se domníváme, že jelikož PS bude teď zasedat, že by neměl být problém tyto věci ve znění, které by jí poslal Senát, tzn. s pozměňovacími návrhy, lehce schválit, protože tam momentálně v našem
případě u tohoto zákona nejde o žádné zásadní věci, jenom o nápravu legislativně-technických pochybení. Děkuji za pozornost.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Také děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není takový návrh, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Paní senátorka Xxxxxx Xxxxxxxxx.
Senátorka Xxxxxx Xxxxxxxxx: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Chtěla bych reagovat na to, co řekla paní ministryně a samozřejmě i na to, co řekl zpravodaj a chci podpořit to, co řekla paní ministryně ve vztahu k bodu 1 pozměňovacího návrhu. To je skutečně nesmysl, tedy bod 1 vkládat do zákona, protože tím jdeme skutečně nad rámec směrnice, která taxativně vypočítává, co lze vyjmout, a toto jde už nad rámec. V okamžiku, kdy to uděláme, nejenže bude penalizován případně stát, ale když by potom došlo k nějakým individuálním sporům, tak soud je povinen stejně aplikovat přímo směrnici. Takže úprava by xxx xxxxxxx, ta, kterou bychom přijali.
Velmi vás prosím, aby když se bude potom hlasovat, nebo tedy až se bude probírat v podrobném čtení, tak tam, abychom hlasovali po bodech, jak už teď navrhuji, a tedy aby bylo možno případně se vyjádřit separátně k tomu bodu 1. Ostatní body, které jsou nápravou nedostatků legislativně-technické povahy, tak má xxxxxxx Xxxxxx samozřejmě pravdu, věcně, ale opravdu to jsem do té míry nezkoumala, takže nejsem schopná teď vám říct, jestli je to pravda, co říká on, nebo co tady namítala paní ministryně. Nechávám to na vašem zvážení.
Důležitý je ten bod 1 - vypustit. Děkuji.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Děkuji, paní senátorko. Pokud dospěje jednání do podrobné rozpravy, tak beru v potaz, že jste dala návrh hlasovat
o jednotlivých bodech samostatně. Dále se přihlásil do obecné rozpravy pan senátor Xxx Xxxxxxx.
Senátor Xxx Xxxxxxx: Dobrý den, pane předsedo, senátorky, senátoři, paní ministryně. Já se dlouhodobě věnuji rozvoji cestovního ruchu, nejenom u nás, ale i v zahraničí. Vím, že projednávaná novela se v praxi zdaleka nedotkne pouze cestovních kanceláří a cestovních agentur, jak by se mohlo na první pohled zdát, jak také uvádí důvodová zpráva. Ale řady dalších subjektů, které sice podnikají v cestovním ruchu, ale zcela v jiném oboru, který s tím, co dělají cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, vůbec nesouvisí. Vládní novela zákona o cestovním ruchu zavádí nový druh poskytovaných služeb, tzv. spojené cestovní služby, jejichž provozovatel musí mít podle návrhu koncesi, ale taky pojištění, bankovní záruku a musí také přispívat do garančního fondu. Důležité je si ovšem říct, že podnikatelé, kteří v praxi díky této novele spadnou pod spojené cestovní služby, dosud nepotřebovali koncesi, budou tedy muset nejen tuto koncesi získat, ale hlavně kvůli tomu splnit řadu zákonných podmínek. Pro tyto podnikatele tak znamená novela nejen významnou byrokratickou, ale hlavně finanční zátěž. V praxi se bude jednat zejména o provozovatele zařízení, které poskytují ubytovací nebo stravovací služby, typicky hotely, penziony, motoresty, horské chaty a podobně. A spojenou cestovní službou budou totiž všechny doprovodné služby, které poskytuje svým hostům právě hotel, penzion nebo jiné ubytovací zařízení. Pokládám to za velmi nešťastné, aby tento nový zákon hodil do stejného pytle velké cestovní kanceláře a cestovní agentury a s nimi malé
penziony a rodinné hotely. Pro velké hotely samozřejmě nemusí být takový problém koncesi si vyřídit, byť je to bude něco stát, ale pro ty malé a střední provozovatele to může být v praxi opravdu veliký problém. Nutit provozovatele ubytovacích zařízení k tomu, aby měli koncesovanou živnost a splňovali náročné podmínky podle zákona o cestovním ruchu, od povinnosti přispívat nově do garančního fondu, zřizovat si vysoké pojistky, mít vysokoškolské vzdělání nebo ne, tak si sehnat odborného zástupce, a to všechno jenom proto, aby mohli pro své hosty zprostředkovat vstupenky do zoo, aquapark, ski, hodiny tenisu ve sportovních halách, pokládám za absolutní nepochopení toho, jak funguje podnikání v oblasti cestovního ruchu. Musíme si uvědomit, že provozovatelé ubytovacích zařízení neposkytují cestovní služby a jejich hlavní činnost nespočívá v nákupu externích služeb, jako to dělají cestovní kanceláře či cestovní agentury. Tyto subjekty podnikají se službami, které fakticky vlastní i pro případ, kdy nakoupí službu od jiného podnikatele, se vždy jedná o službu ryze doplňkového charakteru, a to i v případě, že přesahuje 25 % hodnoty celkové služby. Taková právní úprava nemá logiku.
Myslím, že praktickým dopadem novely nemusí být pouze ohrožení existence některých menších hotelů a penzionů, ale nabízí se také ukončení nabízení veřejnosti tolik oblíbených balíčků, což ve svém důsledku povede jednoznačně ke zdražení poskytovaných služeb a na to doplatí sami zákazníci. Já bych vám jenom pro názornost uvedl pár příkladů, které známe z praxe. Např. Velké Karlovice mají dneska spoustu malých penzionů, rodinných hotýlků, které nabízejí ubytování v ceně 200, 250 Kč a jsou velmi atraktivní pro školské zájezdy a pro zájezdy seniorů. Ale samozřejmě, ti senioři i ty školy se spoléhají na toho hoteliéra nebo na ten penzion, který má znalost v tom okolí, požadují po něm, aby jim zajistil skipasy na celý týden. Aby jim zajistil nějaké koupání, které je v okolí, aby jim zajistil výlet třeba na nějakou farmu nebo na výrobu svíček v Rožnově pod Radhoštěm například, velmi oblíbená destinace. To platí jak pro ty školy, tak pro ty seniory. Není možné, aby to dali do ubytovací služby za noc, protože ta cena by byla třeba 1000, a samozřejmě ty školy, všichni by to odmítli. Oni si chtějí vybrat, ale nemají ten přehled a nemají lidi ty školy kolem sebe, nebo senioři, aby volali tam či onde, aby se ptali, takže požadují tu službu po těch malých penzionech. A samozřejmě ta cena toho balíčku těch služeb přesáhne 25 %. Já si nedokážu představit, že by takovéto malé penziony to nedostaly a musely by spoléhat na velké cestovní kanceláře nebo společnosti, které by je načisto vykostily, prostě by řekly, my chceme z toho provizi atd. Dokážete si představit, že když mám ubytování za 200 Kč nebo za 300 Kč, co akceptují ty školičky a senioři, tak není možné, aby oni vlastně ještě nějakým způsobem ztratili tu provizi, kterou by mohli mít. Opravdu je to velký problém, aby si ty školy, školičky to zajistily.
Vím, že těch zájezdů seniorů, to jsou tisíce seniorů, kteří jezdí do Karlovic, dětské zájezdy, není to jenom v Karlovicích. Já dám příklad třeba mimo děti a mimo seniory. Představte si na Slovácku nebo jinde ve vinné oblasti, že si někdo dá ubytování, vyhledávají levnější ubytování, mají k tomu ochutnávky vína, návštěvu parku, můžou si půjčovat kola a tak dále, chtějí to všechno po těchto malých penzionech a rodinných hotelích. Není možné, v tom případě, pokud by to tak bylo, tak té konkurenci těch velkých kanceláří nebo hotelů velkých by nemohly konkurovat.
Rozumím, možná tolik příklady, abych nezdržoval. Já rozumím tomu, co říká paní ministryně, že transponovat evropskou směrnici máme jako ČR v povinnosti, ale nemyslím si, že bychom nemohli naformulovat definici spojených cestovních služeb tak, aby to neohrozilo to, co jsem zde uvedl. Přijde
mi naprosto šílené, abychom museli transponovat něco v plném znění, jak to vymysleli v Bruselu, abychom neměli možnost do toho zákona sami zasáhnout a přizpůsobit to našim podmínkám a především našim lidem a našim podnikatelům. Musíme se přece snažit hledat cesty a třeba jinou novelou zákona
o cestovním ruchu.
Pokud se nebudeme snažit nacházet způsoby, jak obejít nesmyslné opatření Bruselu, tak v tom případě zrušme Senát i parlament, protože z Bruselu přijde nějaký pokyn, ten bude mít samozřejmě tu platnost, stejně se proti tomu nemůžeme odvolat, ono to bude nějak platit. Takže já si myslím, nenechejme si všechno líbit, co v Evropě vymyslí, nestrašme zbytečně scénáři, jako je infringement a další jiné postupy.
Z toho důvodu jsem také na výboru podal pozměňovací návrh na našem výboru, děkuji kolegům, že ho přijali většinou hlasů. Považuji to za významný signál pro to přijmout tuto změnu i zde na plénu. Děkuji.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Také děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo už se nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. A ptám se paní ministryně, zda se chce k proběhlé obecné rozpravě vyjádřit? Tak, prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Xxxxx Xxxxxxxxx: Moc děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych se ráda vyjádřila k tomu, co tady zaznělo, ohledně toho, co říkal xxx xxxxxxx Xxxxxx, ohledně toho Xxxxxxx.xxx a tak dále, tam to samozřejmě je B2B vztah, to neřeší ta směrnice. Takže my jsme přislíbili, že budeme hledat jinou zákonnou formu, kde by se daly ty věci upravit, ať už je to občanský zákoník nebo zákon o cenách, ale samozřejmě ani jeden z těch předpisů není v gesci ministerstva pro místní rozvoj, tak o tom budeme s našimi kolegy hovořit. Jinak, jestli se mohu ještě vyjádřit, tak jak sám xxx xxxxxxx Xxxxxx říkal, jde skutečně v těch legislativních, technických úpravách
o marginálie. Já si to beru samozřejmě velmi k srdci, že ty věci musíme detailněji projednávat. Na druhou stranu, to riziko tady ohrožení toho infringementu vůči ČR je obrovské. Pan senátor sám to nazval marginálií. Já bych vás opravdu chtěla moc požádat o to, abychom to nevraceli do Poslanecké sněmovny. Jestli se to stihnout dá nebo nedá, tak samozřejmě zasedá Poslanecká sněmovna, ale pak je ještě nutný podpis pana prezidenta, vydání ve sbírce. A 1. 7. už je opravdu za rohem. Znova říkám, není to vina ministerstva pro místní rozvoj, že xxxxxx s tím přišli pozdě, pak bych si tady posypala samozřejmě popel na hlavu, ale je to díky volebnímu roku. My jsme nemohli nic jiného dělat než čekat na novou Poslaneckou sněmovnu, protože zákon spadl pod stůl a pak se to všechno jede nanovo. Tak moc prosím o trošku přimhouření očiček v této situaci, abychom to stihli.
Co se týká pozměňovacího návrhu pana senátora Valenty, my jsme si to včera říkali na výboru, my mu samozřejmě rozumíme, ale tady je obrovské díky paní senátorce Xxxxxxxxx, která to vystihla naprosto přesně. Opravdu není možné tento pozměňovací návrh přijmout, protože tam by dokonce ta situace byla taková, to je opravdu v rozporu s transpozicí evropské směrnice. Debata
o tom, jak nás EU svazuje, nesvazuje. To my v tomto zákoně opravdu nevyřešíme. To je na úplně jinou debatu. My bychom se skutečně vystavili tomu, že bychom dostali pokutu už před notifikačním řízení, protože tam je to... Tím, že jde o ochranu spotřebitele, tak to jede v jiném režimu. A co se týká toho vysokoškolského vzdělání, to není pravda, může tam být samozřejmě i středoškolské vzdělání s praxí atd.
Tak ještě jednou si dovolím moc poděkovat za vaši vstřícnost a možnost toho, abychom to stihli a nevystavili ČR nějakým problém. Děkuji moc.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Také děkuji, paní ministryně, vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na schválit ani zamítnout, tak přistoupíme k podrobné rozpravě, kterou tímto otevírám. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan senátor a zpravodaj Xxx Xxxxxx má slovo.
Senátor Xxx Xxxxxx: Ještě jednou dobré dopoledne, já vím, paní ministryně hrozně žádá, já ji i chápu, ale těchto ústupků já jsem tady v minulosti udělal tolik a vždy jsme byli pod nějakým tlakem z Poslanecké sněmovny. To, že to zavinili předchůdci a další, my s tím těžko něco naděláme. My jsme tady měli dobré zákony senátní, které zůstaly taky ležet v podstatě v Poslanecké sněmovně, nedostaly se dál, mohly dávno vyřešit mnoho problémů v rámci republiky nebo mezinárodních vztahů. Jelikož ty pozměňovací návrhy jsem samozřejmě nepřipravoval já, takový legislativec nejsem, tak bych chtěl poděkovat legislativnímu odboru, že se tomu věnoval, doopravdy se tomu věnuje poctivě. Tím chci vyzvednout, že ta naše legislativa v Senátu je asi jedna z nejlepších v republice, tedy v těchto orgánech. Je tomu tak dlouhodobě. Čili za to ještě jednou patří velký dík. Mně nezbývá nic jiného než ty pozměňovací návrhy navrhnout, tak jak jsme se je poslali z našeho výboru, to znamená, hlasovat to jako jeden blok, protože jsou to body 1 až 5. Co se týká toho pozměňovacího návrhu, protože ten je taky schválen naším výborem, to je asi záležitost potom více předkladatele, nicméně za mě říkám, že těch 1 až 5 chceme zkusit. Já si dovedu představit, že Poslanecká sněmovně udělá velké obrátky, že to zvládne. Pan prezident bude jezdit méně do regionů a taky to zvládne. Prosím? (Kolegyně upozorňuje, že se jedná o body 1 až 6.) 1 až 6, ale my to musíme… Tedy 2 až 6. Ten bod 1 bychom museli hlasovat samostatně, ty legislativně technické. Já mám ještě ten původní návrh, omlouvám se. Děkuji za upozornění.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Děkuji. Dále se přihlásil pan senátor Xxx Xxxxxxx. Prosím.
Senátor Xxx Xxxxxxx: Jestli dovolíte, já bych jenom krátkou reakci na to, co říkala paní ministryně. Také jsem člověk, který si jí váží, protože chodí na všechny výbory, chodí tady, známe ji ještě z doby, kdy dělala náměstkyni. Byla vždycky konstruktivní. Není to nic proti tlaku někde na ministerstvu, ale nicméně já chci malinko opravit. Ano, sice středoškolské možná stačí, já se omlouvám, že jsem tu dikci řekl jenom vysokoškolské, ale uvědomme si, že ty malé penziony nebo lidi, kteří si udělali ubytování malého penzionku, tak třeba mají jenom výuční list, jsou to lidé, kteří to podnikání mají tak, že si měsíčně vydělají třeba 20 000, ale dělají to jako rodina. Podívejme se na ně. To je přece... Na druhou stranu, je to pro ochranu spotřebitelů. Ale tito spotřebitele my vlastně naženeme někde do náručí nějakých větších společností nebo cestovek, tam budou muset víc zaplatit. Zkusme se zamyslet nad tím, já si myslím, že ten infringement, který eventuálně by mohl začít, tak než začne, je tam spousta času i v tom meziobdobí. Pokud by něco hrozilo, tak je pořád čas a šance něco ještě uzpůsobit. Ale já si myslím, že je zapotřebí ochránit ty naše turisty a seniory a děti. Děkuji.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Děkuji. Chci jenom připomenout, že v podrobné rozpravě se načítají pozměňovací návrhy a odůvodňují, že už to není jiná forma pokračování obecné rozpravy. Děkuji. Kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo se nehlásí. Podrobnou rozpravu uzavírám. Ptám se paní ministryně, zdali se chce k podrobné rozpravě vyjádřit? Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Xxxxx Xxxxxxxxx: Já vím, že už je to úsměvné, jaký jsem bojovník, ale já skutečně vás chci jenom usvědčit v tom, že ty legislativně- technické úpravy nemají žádný, ale opravdu žádný vliv na úpravu textu, to znamená, nic se v tom zákoně nemění. Jsou to skutečně marginální věci. Nikdy z těchto úprav nemůže vyjít nějaký jiný výklad právníků atd. Tak jenom znova moc prosím o to zvážení, protože sázet na to, že pan prezident tak nebo tak, to je pro mě velmi složité. Takže moc děkuji.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Děkuji. Nyní prosím garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Provede nás hlasováním.
Senátor Xxx Xxxxxx: My bychom nejdříve hlasovali samostatně ty body, jak už jsem avizoval, ty pozměňovací návrhy. My je máme na jednom tisku. Bod 1, to je ten pozměňovací návrh senátora Valenty, bychom hlasovali samostatně. A těch ostatních pět bodů, 2 až 6, potom jako en bloc dohromady.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Ano, děkuji. Takže přistoupíme k hlasování. Přítomno 62, kvórum pro přijetí návrhu je 32. My nyní budeme hlasovat, pane senátore, o bodu číslo 1, je to tak? (Xxx Xxxxxx přikyvuje.) Žlutý tisk, je to tedy stručně řečeno pozměňovací návrh pana senátora Valenty. Xxxxxxxxxx paní ministryně? (Xxxxx Xxxxxxxxx: Negativní.) Negativní. Pan garanční zpravodaj? (Xxx Xxxxxx: Jelikož je to výborové stanovisko, takže pozitivní.) Pozitivní.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
Hlasování č. 4, registrováno 62, kvórum pro přijetí 32, pro návrh se vyslovilo kladně 29, proti 8. Návrh nebyl přijat. Byl zamítnut. Prosím.
Nyní budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích, které máme ve žlutém tisku, body 2 až 6, pane senátore, je to tak? (Xxx Xxxxxx přikyvuje.) Všichni víte,
o čem budeme hlasovat?
Zahajuji hlasování… Xxxxxxxxxx paní ministryně už jsme slyšeli. (Xxxxx Xxxxxxxxx: Negativní.) Zamítavé, nebo nedoporučuje. Pan garanční zpravodaj? (Xxx Xxxxxx: Pozitivní.) Pozitivní.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.
Hlasování č. 5, registrováno 62, kvórum 32, pro návrh se kladně vyslovilo 42, proti 1. Návrh byl schválen.
A my nyní budeme hlasovat o usnesení, protože jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy, přistoupíme k hlasování o tom, zda vrátíme návrh Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Takže všichni víte, o čem budeme hlasovat?
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.
Hlasování č. 6 registrováno 62, kvórum pro přijetí 32, pro návrh se kladně vyslovilo 47, proti nikdo. Návrh byl schválen.
Vzhledem k tomu, že jsme schválili vrátit návrh Poslanecké sněmovně, v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby to byl v každém případě pan senátor Xxx Xxxxxx. A kdo další? (Z pléna navržen senátor Xxxxxx Xxxxxxx.) Pan senátor Xxx Xxxxxx souhlasí určitě, pan senátor Xxxxxx Xxxxxxx souhlasí také. Děkuji.
Budeme hlasovat o souhlasu s pověřením. Jména dvou senátorů jste slyšeli. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.
Hlasování č. 7. Z registrovaných 62 senátorek a senátorů se pro návrh vyslovilo 52, návrh byl přijat.
Děkuji paní ministryni a také děkuji zpravodaji. Dalším bodem, který projednáme, je
3.
Situace ve strukturálně postižených regionech
Usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ze dne 16. května 2018 vám bylo rozdáno na lavice. Než požádám pana senátora Xxxxxx Xxxxxxxx o úvodní slovo, chtěl bych říci, že pan senátor Xxxx Xxxxxxxxx se obrátil se žádostí, abychom umožnili prezentaci přes televizní obrazovky. Chtěl bych říci, že v minulosti bylo rozhodnuto, že se nebudou tady k tiskům umožňovat prezentace, protože pak by jednání pléna Senátu dostalo charakter semináře nebo konference. Xxx xxxxxxx Xxxxxxxxx vzhledem k tomu, že tím byl zaskočen, požádal, aby tady organizační pracovníci rozdali tento materiál (ukazuje). Chtěl bych říci, že ani toto není zvykem a chci poprosit, abyste si tento zvyk neobnovovali, protože by se mohlo stát, že bychom lavice měli plné papírů. Tyto materiály je potřeba dávat do schránek, které mají senátorky a senátoři k dispozici, také z důvodu, aby se mohli předem s materiály seznámit. A vzhledem k tomu, že tady nebyla asi informovanost pana senátora Cieńciały, prosil bych, abychom to prominuli. Ale je zcela zřejmé, že takovéto prezentace není možné v rámci pléna Senátu dělat, museli bychom to dovolit všem ostatním, a myslím si, jak už jsem uvedl, že místo pléna Senátu by to byla konference nebo seminář.
Tolik jenom na objasnění. A nyní prosím předsedu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pana senátora Xxxxxx Xxxxxxxx, aby se ujal úvodního slova k tomuto bodu. Prosím.
Senátor Xxxxxx Xxxxxxx: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, kolegové. Předstupuji před vás s trochu netradičním bodem z jednání našeho výboru. Je to vlastně už potřetí, kdy tady projednávání na základě iniciativy našeho výboru takovýto zvláštní bod.
V tomto případě je to situace ve strukturálně postižených regionech. Na podzim nebo ke konci loňského roku jsme tady projednávali aplikaci a problémy s tím spojené v souvislosti s novelou zákona o střetu zájmů. Letos v únoru jsme tady projednávali téma ochrany osobních údajů ve světle nařízení a směrnice Evropské unie a aplikace. Přijímali jsme vždy k tomu nějaké usnesení, vědomi si asi toho, jaké máme limity jako Senát v těchto věcech.
Připomenu, že strukturálně postiženými regiony, tak jak se o nich mluví dlouhodobě v podstatě 30 let, se myslí Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký
kraj. Poslal jsem vám v sobotu a dnes znovu prezentaci, která byla na našem výboru. V tištěné podobě máte určitý výtah z této prezentace včetně návrhu usnesení, kde se shrnují nějaká základní data a informace, přičemž nejde ani tak
o detaily a přesnost některých čísel, jakože spíš ukázat na dlouhodobé trendy, na to, jak tato situace vypadá, především např. hlavní měřítko vývoje HDP na obyvatele, což je i měřítkem ve vztahu k evropským fondům, těch 75 %. Vidíte na těchto grafech vývoj ne obyvatele v jednotlivých krajích, především v těch třech ve vztahu k celé České republice v dlouhém vývoji řady let, zhruba čtvrt století atd. a řadu dalších věcí, které v prezentaci jsou. Jde o dlouhodobé věci.
Stručně, ale opravdu jenom stručně naznačuji, že poslední tři roky je nějaká snaha o systematické řešení na úrovni vládního zmocněnce a tzv. programu RE:START, a k tomu se ještě dostanu.
Hned v úvodu bych chtěl připomenout, zdůraznit a okomentovat návrh usnesení, který máte také před sebou. V tuto chvíli jenom konstatujeme dlouhodobý stav, vyzýváme vládu, aby v tom urychleně něco dělala a dali bychom si za úkol, tedy plénum našemu výboru, že abychom v této věci uspořádali veřejné slyšení Senátu a na základě tohoto veřejného slyšení, kdyby byly nějaké konkrétnější věci, že bychom se tomu věnovali, předpokládám přes další zimu.
Zatím jen toto, nic dalšího.
Chceme hledat náměty, testy, případně i kritické poznámky ke snahám, protože jestliže se budeme jenom plácat po rameni, jak je všechno v pořádku, budeme i za dalších 30 let tam, kde jsme, to znamená v úpadku. Musíme si věci říkat otevřeně a kriticky.
Z prezentace jasně vyplývá například situace v Moravskoslezském kraji, kde zhruba po 25 letech je situace více méně stagnující, resp. někdy malinko klesá, někdy stoupá, ale v zásadě se daří stabilizovat Moravskoslezský kraj. Ale to se může rychle změnit. Známe a tušíme situace, jak tam nastávají z hlediska velkých zaměstnavatelů. Ale v krajích na severozápadě se tento poměr rapidně snižuje. Například v Ústeckém kraji poměr HDP na obyvatele v kraji vůči České republice jako celku klesl z 96 % v roce 1995 na 74 % v roce 2016, přes proklamovanou podporu.
Nejvíce problematická, nebo poměrně nehomogenní je situace v Ústeckém kraji, a to z mnoha hledisek. Počet sociálně vyloučených lokalit se dále zvyšuje, stejně jako počet lidí v nich žijících. Osobní bankroty, počty exekucí, zadluženosti domácností, podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů atd., nejnižší poměr dožití, nejhorší výsledky na školách z hlediska mnoha pohledů atd.
A další neblahé skutečnosti jsem v prezentaci ani neuváděl. To je třeba stav životního prostředí, který na Ostravsku a na Ústecku je dlouhodobě velmi špatný.
Ve všech těchto krajích dochází k masivnímu úbytku obyvatel. A to předpokládá i analýza, která se zpracovávala v RE:STARTU na následující období do roku 2030. Ale kromě změny počtu obyvatel se výrazně mění skladba obyvatelstva, a to tím způsobem, že ve velké míře utíkají mladí vzdělaní lidé a spíše se do těchto regionů tzv. sociálně vyloučení. Tyto dlouhodobé tendence se pak projevují v dalších skutečnostech. Analýza se občas zmiňuje například
o výsledku voleb. Je tam spíše vítězství extrémnějších stran, nebo naopak je velmi nízká účast atd. To všechno jsou další související sociopatologické jevy, které se v těchto oblastech projevují
Jen stručně. V prezentaci právě připomínám znovu ustavení vládního zmocněnce usnesením vlády v roce 2013, později byla tato pravomoc rozšířena i na Karlovarský kraj. Shodou okolností vládním zmocněncem je náš kolega Xxxx
Xxxxxxxxx. Na začátku byla zpracována, řekl bych velmi dobře a kvalitně, analýza stavu.
Konstatuji, že je chvályhodné, že konečně je snaha v těchto věcech něco systematicky dělat a jsou i nějaké konkrétní výsledky. Ale jenom kriticky chci poznamenat, přičemž to není namířeno proti RE:STARTU, ale spíše jenom k tomu, abychom se zamysleli, jak by se některé věci měly dělat rychleji a akceschopněji tak, aby už v blízké domě do těchto regionů šly nějaké rychlé peníze.
Protože evropské fondy, kam to většinou míří, jsou velmi často díky své administrativě už při přípravě, ale potom při tom vyhodnocování, velmi zdlouhavé a náročné. Zmiňuji, že je samozřejmě možné hledat příklady v celé Evropě, úspěšné, neúspěšné. Samozřejmě chceme se koukat na ty úspěšné. Můžeme jít hned do sousedního Saska, kde tak, jak to dělá Německo systematicky, tak je vidět, že výsledky přes všechny těžkosti, které Sasko má, se dostavují a jsou vidět.
Chtěl bych zdůraznit několik věcí a dva příklady, a už se nebojte, budu končit. Chtěl bych opravdu zdůraznit, že postižené kraje, především Ústecko, Karlovarsko, jsou dlouhodobě špatně, nedaří se zastavit ten trend. A minimálně posledních dvacet let se ukazuje, že regionální a kohezní politika těch evropských fondů nějak úplně nefungují.
Chtěl bych zdůraznit, že v jednotlivých krajích jsou odlišné regiony. Obzvlášť to platí u toho Ústeckého, který je poměrně velký, rozsáhlý. Jistě jiná je situace na Žatecku, jiná na Chomutovsku, Mostecku a v Děčínsku. Ta různorodost je opravdu veliká.
Chtěl jsem také zdůraznit, že existují další menší regiony, o kterých se ani moc nemluví, a přitom ta situace je tam podobná. Je to např. Jesenicko, nebo několik dalších, kde jsme našli… Nebo i na jižní Moravě, která je na tom poměrně dobře. Z těch dat, která si můžeme všichni hledat, a já jsem je tam jenom naznačil, je vidět paradoxně dvě věci. Pokud se podíváme na příjmy daňové krajským samosprávám, tak zjistíme, že zrovna a právě tyto tři kraje, především zase Karlovarský a Ústecký, mají z rozpočtového určení krajů na ty kraje zase nejmenší podíly v přepočtu na obyvatele. Paradoxně. A ty rozdíly jsou dost výrazné.
Podobné je to u dotací. V plánovacím období 2007-14, tak paradoxně zase zjistíme, že do těchto krajů šly relativně, přepočteno na obyvatele, velmi malé peníze. A zase nejvíc šlo např. na Jihomoravský kraj. Pak se nemůžeme divit, že fondy Evropské unie a dotace velmi často způsobují pravý opak, než se od nich očekává. To znamená, místo, aby se vyrovnávaly rozdíly mezi regiony, tak se spíš prohlubují. Ale to je výsledkem toho, jak to skutečně pak nakonec běží. Přičemž těch důvodů je celá řada. My se tomu budeme doufám věnovat na tom veřejném slyšení a připouštím, že ten důvod je i v těch regionech, v těch lidech tam.
Chtěl bych proto zdůraznit, že je potřebné alokovat do těchto regionů speciální omezené výzvy a opatření, která jsou směřována jen do těch regionů. Tak, aby ty projekty nebyly v konkurenci ostatních projektů vytlačovány. Za chvíli uvedu dva příklady, jak to potom nakonec reálně probíhá. Je účelné, kdyby se podařilo vytvořit dotační titul, který už tu byl před patnácti lety, ze státního rozpočtu, že se dařilo alespoň na úrovni obcí obnovovat základní chybějící občanskou vybavenost. Což je jeden z těch problémů a příčin odlivu obyvatel z těchto regionů. Ten program tady fungoval a myslím si, že by nestálo nic v cestě, abychom ho znovu obnovili, aby ty peníze byly relativně rychlé do těch regionů atd.
Uvedl bych dva příklady toho, jak je to nakonec s těmi dotacemi. Např. dotace do školství, investice do školských zařízení, do škol, mateřských školek. Velmi často buď přímo podmínka, anebo je to předmětem bodování, je zvyšování kapacit těchto zařízení. Ale jsme v krajích, odkud dlouhodobě odcházejí občané, lidi. To znamená, my potřebujeme kvalitní vzdělávací zařízení i pro ten menší počet dětí, ale v podmínkách nebo v bodování jsme na tom biti, protože toto kritérium prostě nesplňujeme.
A přitom je logické, že v některých oblastech okolo Prahy, v některých aglomeracích atd., to ano, ale nás ta podmínka vylučuje. Anebo ty čtyři body, které např. v rámci ROPu - o ty čtyři body dostanou naše projekty méně, tak jsme sice úspěšní. Máme všechny další body plně, ale ty čtyři body méně znamenají v tom ohromném převisu, že jsme někde kousek pod čarou a ty dotace nakonec nedostáváme. To znamená, my jsme v začarovaném kruhu, kdy se podmínky zhoršují a nedostaneme dotace atd. Čili začarovaný kruh, který musíme někde přetnout a musíme si to nějak začít uvědomovat.
Jako druhý příklad bych uvedl situaci s paní předchozí ministryní Šlechtovou, která před rokem a půl, když jsem se jí snažil ty věci vysvětlit, tak mi říkala: „Máte v tom příhraničí ohromné velké miliardy v rámci přeshraničních projektů.“ Tak tehdy jsem jí marně vysvětloval, že velká část těch peněz, v podstatě všechny ty, co se dají použít, jsou už rozděleny, že to zase nejsou tak ohromné miliardy. Že zjišťujeme, že velká část peněz se rozděluje a utrácí tak, že se z toho sanují potřeby státních institucí, policie, hasičů atd. Pak nezbude na nás na obecní projekty. A konkrétně uvedu jeden projekt, kdy to musí být participace partnerů na obou stranách. Takže jsme připravili projekt pěti obcí na české straně, pěti obcí na německé straně, protože už nebyly peníze, tak jsme v náhradních projektech. A předevčírem bylo rozhodnuto, že takovýto projekt neuspěje, protože je nevyvážený. A proč je nevyvážený?
Protože zatímco my jsme tady ty dva roky administrovali, tak na německé straně z těch pěti partnerů čtyři z těch vyrovnávacích peněz, které Sasko má, si ten svůj projekt už realizovalo. Takže na německé straně nám vlastně odpadli partneři, my jsme zůstali, nic jsme nedělali, a projekt je nevyvážený, čili nedostane podporu. Tak to je zase začarovaný kruh a tudy cesta nevede. Ale to je jenom ukázka toho, že některé věci nefungují a musíme si je říkat otevřeně, pokud mají nějak vypadat.
Podrobnost k těm detailům a dalšímu jsme se věnovali možná v následné diskusi, ale spíš bych se přimlouvat, že se tomu budeme věnovat na tom veřejném slyšení. Já musím konstatovat, že poslední měsíce se snažím komunikovat s náměstky ministrů, třeba s paní ministryní, s náměstkem Xxxxxxx, a že snad hledáme společnou cestu. I s panem kolegou Cieńcałou si ty věci nějak snažíme vyříkat. Ne že bychom se ve všem shodli, ale ty věci je potřeba si říkat otevřeně. A já doufám, že se nám to podaří. Já doufám, že to usnesení, které je výchozím pojmenováním toho problému z hlediska jedné komory parlamentu, my jsme tady zástupci regionů a ty věci bychom měli reflektovat. A je to otevření diskuse na úrovni Senátu Parlamentu ČR. Já doufám, že za rok budeme schopni věnovat se tomu podrobněji, a to na základě toho slyšení.
Já vám pro tuto chvíli poděkuji za pozornost a těším se na diskuzi. A ještě jednou děkuji.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Tak děkuji, pane senátore. A než přistoupíme k obecné rozpravě, tak si dovolím upřesnit. My bychom se v té rozpravě měli především věnovat tomu návrhu na usnesení. To znamená, jestli
je tam všechno, nebo jestli ano, nebo ne. Ale neměli bychom tady teď nahrazovat to předpokládané a navrhované slyšení. To znamená, že prosím, abychom nedělali z jednání pléna konferenci, seminář, ani slyšení, ale abychom postupovali tak, jak by se postupovat mělo. To znamená, že především bychom se měli vyjádřit k tomu, co projednal výbor, jaké návrhy předkládá, případně je rozšířit, nebo zúžit, schválit, neschválit.
Takže tolik na upřesnění a já otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy k tomuto bodu? Tak je potřeba se hlásit elektronicky, takže pan senátor Xxxx Xxxxx nyní a pak se připraví xxx xxxxxxx Xxxx. Přihlásit, přihlásit! Tak xxx xxxxxxx Xxxxx má slovo.
Senátor Xxxx Xxxxx: Pane předsedo, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové.
Já k tomuto bodu nebudu diskutovat, jak jsem chtěl, na základě upozornění pana předsedy a doufám, že se dostanu tedy na ten seminář. Faktem je ale, že tento seminář podporuji, nebo veřejné slyšení, podporuji, aby vzniklo. Protože v těch podporách, které již byly, tak byly udělány mnohé chyby. A záměrně řeknu ty, které míří proti těm lidem samotným. Já nevím, kdo z vás byl v dole, ale horníci většinou se jeví teď právě po těch podporách, co budou dělat, když jsme jim tedy zrušili doly a nemají žádnou práci. Oni umějí být jenom horníky. Ale kdo z vás byl v dole, jako já, tak ti lidé si tam musí umět poradit s mnoha věcmi. A my jsme z nich udělali neschopné tím, že jsme jim dávali ohromné odstupné, dávali jsme jim sociální dávky, že nemuseli pracovat, i když věk pro důchod neměli apod.
A přitom v kraji dneska v České republice i v těch krajích je potřeba pracovníků na pracovní místa, která nejsou. My vybíráme, přírůstek České republiky je dán jenom neumíráním starých lidí a přírůstkem zvenčí, to znamená, porodnost je u nás na takové výši, že je stále významně pod 2,1, kde musíme být. To znamená, prostřednictvím pana předsedajícího, vzkazuji panu kolegovi Xxxxxxxxxx, že vymírají všichni, vymírá celá Česká republika, ale ubývá ve všech krajích, kromě Prahy a Středočeského, ubývá lidí.
Ty problémy, které jsou tam naznačeny – a na to bych rád upozornil – mnohé jsou pravdivé. Ale pak máme problémy, které musíme řešit na úrovni státu. Já se teď více musím věnovat ve svém druhém povolání řízení zdravotnictví. A my to máme dneska tak, že když přepočítáme, což se dříve vůbec nedělalo – dřív se řeklo, kolik který kraj spotřeboval peněz na zdravotní péči. A protože to bylo nejvíc v Praze a ve středních Čechách, tak se řeklo, to je proto, že ti ostatní sem dojíždějí za tou specializovanou kvalitní péčí apod.
Když to ale přepočítáme na rodná čísla, to znamená, péče, která je tady poskytnuta lidem z celé České republiky, se započítá do jednotlivých krajů, tak to srovnání je takové, že Praha vyčerpá na obyvatele zhruba třicet tisíc korun, zatímco ostatní kraje, drtivá většina je pod deset tisíc korun.
To znamená, ta nerovnoměrnost je tady ohromná. A pokud se nespraví tyhle věci, tak pochopitelně lékaři, kteří nacházejí uplatnění v Praze a kolem Prahy, protože se tady stále péče rozšiřuje a všichni ostatní musí dojíždět sem, to jsou nesmyslné záležitosti. Takže já bych chtěl upozornit pana kolegu, byť ho baví jiný senátor teď zrovna, že nejen ty záležitosti, které vidíte vy ve svých krajích, by měly být vzaty v potaz, ale i tyto záležitosti, které jsou de facto úkolem vlády, aby zajistila, že peníze půjdou za občanem rovnoměrně. A to i přesto, že mnoho, i specializovanou péči, samozřejmě získáme tady. Je to asi deset procent péče, které musí získat občan někde jinde ve specializovaných centrech, ale devadesát procent je tam.
Takže já tím chci říct, že to jsou záležitosti i tohoto významu, které potom doplní tu mozaiku pomoci, která zapříčiní, doufám, že ten exodus nebude tak velký. A že také nebudeme potom nuceni dělat některá opatření, která jsou v tuto chvíli z mého pohledu téměř nesmyslná. Jestliže vezmeme, že lékařů v České republice, např. stomatologů, máme poměrně dost, jenom se oni koncentrují v jednom místě, a pojišťovna jim to klidně všechno platí. To je přece úkolem státu a pojišťovny, aby ten počet upravila a dávala do krajů peníze na tyto záležitosti, tak pak se nemůžeme divit, že ani ta opatření, která tam jsou napsaná, pokud tam nejsou ani tato ostatní, tak nezabrání tomu exodu obyvatel. Nicméně se přimlouvám, aby to usnesení bylo přijato, a uvidíme, jestli z toho veřejného slyšení se k nám zřejmě vrátí některé body k hlasování, abychom vyzvali vládu, že některá opatření se snad budou realizovat. Děkuji za pozornost..
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Také děkuji, ale s přednostním právem, pane senátore Broži, je přihlášen pan senátor Xxx Xxxxxx. Tak prosím.
Senátor Xxx Xxxxxx: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové.
Asi budu stručný, protože i pan předseda nás vyzval, abychom si nechali naše poznámky k veřejnému slyšení. Nicméně potvrdím všechno to, co říkal xxxxxx Xxxxxxx, jelikož tyhle věci hodně diskutujeme. On je z Ústeckého kraje, z místa, které je odstrčeno, dá se říct, od zbytku republiky, já jsem z toho západu. Ty socioekonomické jevy a to všechno, co doprovází naše regiony, tak má samozřejmě svoji hloubku. Když se podíváte do historie, kde víc jak před sedmdesáti lety skončila válka, ale před tím, než skončila, tak Karlovarsko bylo těžce henleinovské. A toto henleinovské Německo bylo odsunuto jako první. Ten první odsun znamenal, že tam najednou nebyli lidi, tam neměl kdo se starat
o zvěř apod. Nebo o dobytek. Takže nakonec částečně násilně tam byly zastavovány – a to už jsem tady říkal několikrát – v těch dobytčákách, kde převáželi Němce z toho území, které bylo východněji od toho Karlovarského kraje, do zejména Západního Německa, do Bavorska, ale i do Šlesvicko- Holštýnska apod., kde skončili moji příbuzní.
Takže najednou došlo k obrovskému vylidnění. A ti, kteří nekolaborovali, nebo se domnívali, že nekolaborují, tak udělali stopku v těchto pohraničních regionech. A v našem případě hodně v Krušnohoří a Podkrušnohoří, to znamená, takhle se i moje matka dostala do Karlových Varů. V tomto dobytčáku a s náklaďákem, když jí určili místo, kde bude s matkou a s jejím bráchou bydlet. Tito lidé ale nebyli schopní nahradit, dostali se do nového prostředí, a je třeba si uvědomit, že nemáme žádnou tradici a historii. My nemáme kroje. To, co mají na Moravě, to, co mají tamhle u Jirky Čunka Valaši apod., ti všichni mají tuhle historii. My ji nemáme. My ji prachsprostě nemáme.
A k čemu docházelo potom dál? Byla zapotřebí pracovní síla do dolů, do chemiček apod., tak se to narvalo z celé republiky. A to nebylo o vzdělaných lidech, to bylo o hrubé pracovní síle, bohužel, většinou jenom. A dneska se s tím potýkáme. A je to víc jak sedmdesát let. A já jsem přesvědčený, že třicet let se s tím ještě budeme lehce potýkat, pokud se budeme jenom takhle scházet a nebude se nic dít.
Já také nechci vyvolat žádné šarvátky mezi restartem a mezi vedením, panem kolegou Cieńciałou a paní Xxxxxxxxx, nicméně těchto věcí, které jsme dostali, já už jsem viděl za třicet let starosty, je mraky. Kam to vedlo? Výsledek nula. Jestli mluvil kolega o tom, že nejhůř je na tom Ústecký kraj, tak se
podívejte na všechny ty srovnávací tabulky. Úplně nejhůř je na tom Karlovarský kraj. A hluboko pod. Ano, o Karlovarském kraji se řekne – vy to tam máte dobrý. Přijedete do Varů, podíváte se na kolonádu, odjedete. Běžte se podívat do těch obcí, do těch vyloučených lokalit – do Chodova, do Sokolova, do Rotavy a do dalších. Mně je z toho kolikrát hrozně moc smutno. Protože v tom regionu jsou místa, která se za třicet let neprobudila ani kousek.
Bohužel teď jsem se dozvěděl aktuální zprávu, že v Ostrově končí porodní oddělení, které bylo vyhlášeno v rámci celé republiky. Tam se ze známosti jezdilo z celé republiky. tam jezdily ženské porodit svého potomka. Dneska, teď se to právě ruší. Na té samé nemocnici Ostrov, která byla první zprivatizovaná v České republice, velmi dobře fungovala. Dneska je stav takový, že z osmi chirurgů tam jsou dva v mém věku, kteří už tam jenom dožívají. A jeden, který byl mladší, tak dal výpověď a zůstávají dva. To je hrozná situace. A my si tady pořád plánujeme, co budeme dělat. A děláme obrovské restarty – výsledek je tristní. A musím bohužel říct, že čím dál od Ostravy, a samozřejmě vždycky vám bude bližší košile než kabát, tak xxxxxx Xxxxxxxx je z Ostravska. Takže on to ještě vezme do toho Ústeckého kraje. Ale já jsem senátorem po celou dobu, když on je tím vládním zmocněncem, já ho tam ještě neviděl. Možná tam jednou dvakrát byl, a měl jsem smůlu, ale že by bylo třeba jednání s ním jako se zmocněncem, kde byly svolané špičky kraje, kde byli svoláni příslušní senátoři a poslanci, a tam se dělal ten restart a tam se s místními podnikateli se něco vymýšlelo, tak to nefunguje.
Brownfieldy. V rámci restartu byl udělaný program. Jak to dopadlo? Nikdo se nepřihlásil, protože došlo k tomu, že tam bylo nuceno zřídit pracovní místo.
A brownfieldů tam máme mraky. To jsou desítky, stovky, akorát obce nepotřebují zřizovat nové místo, ony potřebují to co mají, aby daly dohromady ze starého závodu nebo státního podniku, a tam přesunuly třeba své technické služby apod. Čili tam nevzniknou nová pracovní místa, a přece si je nebudeme vymýšlet kvůli pětileté udržitelnosti. Byly tady ještě zmíněny přeshraniční projekty. To je velmi dobrý instrument a tyto projekty podporuji. Snažili jsme se jako senátoři z toho regionu podpořit navýšení přeshraničních programů finančně
o jednu třetinu, protože ta jedna třetina byla zhruba ubrána. Bohužel asi není politická síla a domluva se sousedními státy, aby tomu tak i bylo. Nicméně bych ještě zmínil další velký program, který pomáhá obrovským množstvím, zejména těmto přeshraničním regionům. Ono v celé republice to byl program nebo je program obnovy venkova, který funguje u nás v Ústeckém kraji a Karlovarském, kde se finanční prostředky administrují státním zemědělským intervenčním fondem - a ten funguje. Tam to funguje rychle, tam to běží. V rámci programů, které máme tady v republice, hele, skoro se mi ani nechce do něčeho dalšího chodit, protože v pondělí mi nastupuje kontrola na další dva projekty. Jednou nohou jsme pořád v tom kriminále. Vůbec obava lidí, kteří s těmi programy pracují, aby neměli nějaké problémy, aby nebyli zavření, všude čtou nějakého bubáka. A nejhorší na tom je, že kontrolní orgány třeba ministerstva financí, poslali nám pana Xxxxxxx z Ostravska, který byl expert na vysoké stavby a kontroloval projekt důlní, otevření nové štoly, do toho podzemí šel a on jako Ostravák ještě v podzemí nebyl, tak tedy šel tam u nás, a pak zjistil, že tam chybí 20 osvětlovacích bodů. A my jsme mu říkali, my vám je ukážeme, tak pojďte s námi, my vám je ukážeme. Já na to nemám čas. A napsal nám chybu. Nás to stálo 350 000 Kč, pak přišel za rok finanční úřad, ten zjistil, že pochybil auditní orgán ministerstva financí. A výsledek je, že už peníze nám nikdo nemůže vrátit, protože program skončil – a já jako řádný hospodář teď musím žalovat český stát nebo co mám udělat? Protože moje konkurence v obci půjde po mně za to, že peníze nevyžaduji. Čili je to hrozně složité, pojďme věci zjednodušit a
pojďme se podívat na lidi, kteří jsou v kontrolních orgánech, protože jsou to většinou ekonomové a účetní. Nejsou to lidé z praxe. Mám dojem, že to je ta největší brzda jakýkoliv pomoci EU a i ČR. Už to skončím, protože toho tady mám hodně, je to doopravdy na veřejné slyšení, ale jsem hrozně rád, že se toto téma na plénu Xxxxxx otevírá a samozřejmě podporuji to připravené usnesení. Děkuji za pozornost.
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji vám, pane senátore, téma je to opravdu závažné, jak vidím podle počtu přihlášených do diskuse, takže další, pane senátore Xxxxxx Xxxxx, máte slovo.
Senátor Xxxxxx Xxxx: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně. Chtěl bych v první řadě poděkovat výboru a Xxxxxx Xxxxxxxxxx, že to téma uchopili, a paní ministryni, že tady je, a chtěl bych slíbit panu předsedovi Xxxxxxxx, že se budu přesně držet té jeho instrukce a většinu si toho nechám na seminář. Jenom chci říct, že zastupuji region Šumpersko, Jesenicko, které také bylo stoprocentně sudetské a na rozdíl od všech ostatních regionů, které jsou zahrnuty ve krajích, které jsou vyčleněny jako strukturálně postižené regiony, ten můj region tam není. To chci kritizovat a to si myslím, že je velká chyba, protože vládní zmocněnec xxx xxxxxx Xxxxxxxxx otočí své auto v Krnově a vrátí se zpátky, do Jeseníků už nedojede a ti lidé jsou tam nejenom bohem zapomenutí, ale zapomenutí vládou, a s tímto já vidím velký problém. Chtěl bych požádat, aby se přístup změnil, aby strukturálně postižené regiony byly nahlíženy jako menší jednotky, protože když si vezmete stranu 3, tak ten Jeseník je tam nejčernější a bude nejčernější ve všech ekonomických ukazatelích a bude černý v exekucích a bude černý ve všem, ale nikdo tam nepřijede, protože nemáme zmocněnce pro Olomoucký kraj. A to je velká chyba a já už tímto skončím, to, co mám nachystáno dalšího, to si nechám na seminář. A poprosil bych, kdyby do toho prvního usnesení bylo možné doplnit, že konstatujeme, že dlouhodobý stav a vývoj situace ve strukturálně postižených regionech je nadále alarmující a dlouhodobě se zhoršuje, zejména v Ústeckém a Karlovarském kraji to je naprosto v pořádku, a chtěl bych doplnit větu: A také z menších, zejména příhraničních regionech, a nechci si přihřívat polívčičku jenom za Xxxxxxxxx a Šumpersko, protože se to bude týkat Broumovska, bude se to týkat Frýdlantska, bude se to týkat desítek dalších sudetských regionů, které mají úplně stejný problém, ale nejsou ve vyjmenovaných krajích, a to já považuji za velký nedostatek. Děkuji za pozornost.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji vám, pane senátore za váš příspěvek, a nyní je přihlášen pan senátor Xxxx Xxxxxxxxx. Máte slovo, pane senátore.
Senátor Xxxx Xxxxxxxxx: Pane předsedo, předsedající, paní ministryně, především, která odvedla velký kus práce, a pane kolego Zbyňku, se kterým jsme začali velmi intenzivně pracovat v posledních dnech, škoda, že ne dříve, ale kolega Xxxxxx to v podstatě tady vystihl, že víceméně analýzy, které udělal on a jeho kolegové, se absolutně překrývají s těmi našimi výsledky. Na těchto analýzách nejvíce pracovalo ministerstvo pro místní rozvoj a celá skupina dobrovolných ne hasičů, ale dobrovolných expertů, resp. fakt lidí, kteří tomu
rozumí. Dospěli jsme k tomu. Chtěl bych nejdřív zareagovat na výzvu a prosbu kolegů z Jesenicka, Šumperska. Myslím si, že cílem tohoto projektu je ověřit si některé postupy a přístupy vlády k řešení problému, který ještě máme v nás v ČR. A výsledkem a ze zkušenosti, které vyplynuly z řízení, ten problém a projekt je absolutně otevřený. To není jednorázová akce, kampaň, která se řeší a uzavře se. I to řízení a systém řízení je otevřený. To znamená, každoročně vláda
– tady jsem si to vzal pro ukázku – dostává dva dokumenty, teď jsou v připomínkovém řízení, a to končí v pondělí, a to je zprávu o realizaci akčního plánu od momentu, kdy se tím vláda zabývala, a to je myslím někdy od července minulého roku doteď, do konce dubna, ano, a samozřejmě je tu další dokument, aktualizace toho, co nás čeká na nejbližší období, na rok, dva, tři. Tam kam dohlédneme v této míře podrobnosti. Čili tady když se dejme tomu něco zapomene, v uvozovkách řečeno, tak automaticky se to může dostat, jestli uznáme za vhodné, do další iterace, či do dalšího kroku řešení tady tohoto projektu.
Omlouvám se za to, že jsem udělal trochu zmatky v přípravě tohoto jednání, ale jsem si to nepředstavil, že v podstatě se nevyužívá komunikační digitální technika, která tady je, a myslím si, že je to velká škoda. Ale to záleží na tom, jestli se to posoudí jako racionalizace nebo neracionalizace. Ba naopak. Tato technika zkracuje jednání o komunikaci. Také jsme rozeslali vám všem tuto prezentaci, čili nebudu se tomu věnovat. Tam jsou všechny etapy, struktury, kontrolní body atd., atd., atd., čili to vynechám.
Akorát vám řeknu, co se nám, dejme tomu, z těch projektů a opaření jakžtakž za tu dobu krátkou podařilo, např. program na regeneraci a podnikatelské využití brownfieldu. Ministerstvo průmyslu a obchodu celkově 2 mld. První výzva už byla v roce 2017 ve výši 100 mil. Kč. Teď jde jen o to, jestli obce a města budou mít chuť a náladu a odhodlání a odvahu se do toho přihlásit a do toho něco investovat. Dále podpora bilaterální a multilaterální spolupráce v aplikovaném výzkumu. Čili ten program Epsilon, gesce technologická agentura, celková alokace 300 mil. Kč to první výzvy, která bude v roce 2018. Dále testování autonomních silničních vozidel v téměř reálném čase v silničním provozu v Ústí nad Labem, v tzv. uSmart Zone. Gesce ministerstva dopravy, rozpočet státního fondu dopravní infrastruktury, nositelem je město Ústí nad Labem v začátečních fázích dostanou na projektovou přípravu 2 mil. Kč. Dále cílené komplementární výzvy z operačního výzkumu, vývoj vzdělávání pro vysoké školy ve strukturálně postižených krajích. Gesce ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 2,2 mld. Kč. Díky tomu se okamžitě nastartovala akce v Severočeském kraji a příprava nového oboru vzdělávání vysokoškolského v Ostravě včetně výstavby příslušné infrastruktury, čili budov. A to je něco, co si myslím, kdyby mě ten restart, kdybychom do toho nešlapali s pomocí celé řady z vás, tak by k tomu nedošlo.
Za další, akcelerace a urychlení čerpání, alokace programového řešení ekologických škod, dle usnesení vlády 50/2002 Sb., na území Ústeckého a Karlovarského kraje. Gestor: ministerstvo financí. Podařilo se to navýšit, tento fond, o tři miliardy korun. O tři miliardy korun tento fond pro tento kraj Ústecký a Karlovarský je navýšen. Může se pracovat a z něho čerpat. Dále pro příklad programové regenerace podnikatelského využití brownfieldů, včetně navýšení alokace tohoto programu. Víceméně je to v gesci průmyslu a obchodu. Vyhlášení druhé výzvy bude teď v květnu v roce 2018. V neposlední řadě jako příklad se podařilo, je to program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA. Má to na starosti Technologická agentura. Vyhlášení druhé veřejné výzvy bude v letošním roce. To
jsou jenom příklady toho, co se v tomto čase, pro někoho dlouhém, pro někoho krátkém, podařilo.
Jak se daří zabezpečovat finanční prostředky? To znamená, jaký je plán, kolik finančních prostředků se podařilo alokovat, to znamená dát těm příslušným ministerstvům, které za to nesou odpovědnost, kolik tam ještě zbývá. Ty plánované v akčním plánu, o kterých se tady bavíme, v roce 2017, 2018, čili v roce 2017 se podařilo alokovat z té částky plánované 6 miliard 90 milionů korun, alokovat 5 miliard 716 korun, čili já nevím, kolik to je, 90 %, nebo 85 %. V roce 2018 alokované podle plánu, potřebovali bychom podle těch projektů 11 miliard 680. Podařilo se alokovat 10 miliard 97 milionů. Částka na rok 2019 samozřejmě je obrovská, poněvadž zahrnuje 19 a výhled do roku 30, kde by to mělo plus minus skončit, ta realizace toho restartu, tak se podařilo alokovat do tohoto období 4 miliardy 670, čili obrovská částka ještě zbývá, asi 25 miliard 483 milionů. Čili myslím si, že i toto je dobrá vlaštovka, životaschopná, a když potom půjdeme všichni včetně tohoto podpůrného usnesení a včetně nás všech, kteří jednáme každou chvíli s nějakým kompetentním ministrem, budeme to opakovat, tak tomu i uvěřím. Budu to realizovat. Myslím si, že i ty návštěvy, spanilé jízdy po našich krajích svědčí o tom, že někteří lidé, jak ti krajští, tak i ti ministerští, dokonce pan předseda vlády toto zmiňuje, zejména jak se pohyboval po severočeském kraji.
Já se omlouvám… Ta omluva za to, co jsem dělal, ten zmatek s těmi papíry a podklady, to beru na sebe. Platím to všechno, co se tady navíc tisklo, z vlastní kapsy, nechám si to stáhnout z finančních prostředků, těch, které tady máme k dispozici nebo to zaplatím cash, z kapsy. Neznalost neomlouvá. Já jsem z praxe. Tam žádné pardon neexistuje. To vám žádný akcionář neodpustí, takové plýtvání materiálem, resp. plýtvání finančními prostředky, to je jedno a totéž.
Čili tolik k tomu. Vidíte, že se podařilo už nějaké finanční prostředky na ministerstva alokovat. A teď záleží jenom na těch ministerských úřednících a ministrech a na těch krajích. Také na přístupu klíčových designmakerů, jako předsedy vlády a předsedy ministrů, jakým způsobem se to, jak rychle se celý tento proces rozjede. Já chápu všechny připomínky a námitky, které tady zazněly a ještě budou zaznívat. Ale ujišťuji všechny, že ten systém byl proto tak nastaven, aby to, co se tam zapomene nebo se neuzná za dostatečně důležité a nutné, aby se to okamžitě v tom dalším kole tam dostalo.
To je ten základní rozdíl mezi těmi ostatními strategiemi, za posledních 30 let jsem se zúčastňoval na tvorbě každé, jak celostátní, tak krajské, samozřejmě i firemní a podnikové, tam si to člověk ohlídá. To je zásadní rozdíl mezi těmi ostatními. Poučili jsme se, že pokud sice řešíme strategické dlouhodobé úkoly a projekty, tak se musí koučovat. Koučování, to je každodenní práce tady s těmi nástroji, prostředky a hlavně s lidmi. Čili tolik k tomu.
Já bych vám ještě například zdůraznil, podle čeho, jaké otázky při hodnocení a při vybírání těchto problémů do těch jednotlivých projektů, resp. při hodnocení si klademe. Je to 6 takových základních otázek. Jak se daří měnit strukturu hospodářství, strukturálně v postižených krajích, těmi našimi opatřeními? Jak jednotlivá opatření přispívají ke strategickým cílům. Ty strategické cíle, to je stabilizace těchto krajů, image těchto krajů, zamezení odlivu zaměstnanců a obyvatel z těchto krajů. Tady se uváděla nějaká čísla. Já vám řeknu za Moravskoslezský kraj, to jsou 4000 lidí ročně. Jestli budeme takovým tempem pokračovat, tak z toho kraje… A podobné je to na Ústeckém kraji, v kraji Karlovarském. Jaké změny jednotlivá opatření působí? Čili ty dopady, ty dopadové studie. Jak jednotlivá opatření spolu působí k naplnění strategických cílů? Jak se daří koordinovat realizaci jednotlivých opatření? Jak se
daří spolupracovat na různých úrovních a různých aktérů při realizaci akčního plánu? A další. To jsou, myslím si, otázky na tělo. Ty otázky jsou exaktně, explicitně zodpovídané. Pak se dostávají do toho materiálu vyhodnocení, co se daří a co se nedaří. Na základě tohoto rozdílu se přijímají nebo se budou přijímat další opatření, která budou funkční.
Já plně souhlasím s těmi z vás, kteří chtějí vedle těch dlouhodobých cílů, které jsou nadefinované v těchto programech, aby se tam objevily i finanční prostředky a možnosti na krátkodobé akce, například spadne most, víte všichni, že se připravuje velký program mostů ministerstvem dopravy. Než se to začne realizovat, myslím si, že bychom do tohoto mohli menší část dostat. Ale jak to bude… Tak jako v případě některých cest tady mělo natéct už v letošním roce, nebo mělo být alokováno 500 milionů na cesty okresního charakteru a krajského charakteru. Bohužel, chyběl státní rozpočet, chyběly peníze ze státního rozpočtu, ty peníze se tam nedostaly.
Čili to byly příklady toho, co se podařilo udělat, co se plní, příklady toho řízení, které jsem tady zdůrazňoval, že to řízení opravdu je takového charakteru, že vláda každoročně by měla vyhodnotit, jak se daří plnit nebo neplnit, a přijmout okamžitě opatření nápravná, aby k tomu nedocházelo, aby se ty cíle, které tady byly stanoveny a schváleny vládou, důsledně plnily. Já k tomu mám všechno. Děkuji.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Já vám děkuji, pane senátore. Nyní s přednostním právem pan senátor Xxx Xxxxxx.
Senátor Xxx Xxxxxx: Já se omlouvám, ale já jsem to nemohl vydržet. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom poprosil přes paní předsedkyni, aby kolegovi Xxxxxxxxxxx vzkázala, že se mi zdá, že jsem se ocitl na sjezdu KSČ před rokem 1989. Já jsem nepochopil vůbec nic z toho, co říká, a to je přesně to, co jsem tady kritizoval, že 30 let je to pořád to samé. To jsou stejné, promiňte mi to slovo, trochu vulgární, to jsou kydy, které jsou úplně na nic, které nic nepřinesou. Tady očekávali všichni, když se vyhlásil program RE:START, že přijde do těchto regionů, to tady chci podpořit i kolegu Brože, aby to bylo i do těch jiných strukturálně postižených regionů, 42 miliard. Všichni si mysleli, že najednou vláda z rozpočtu každý rok uloupne zhruba 8 miliard, a do těch regionů to pošle. Jak to ale funguje ve skutečnosti? To tak vůbec není. Oni vyčlení finanční prostředky v rámci nějakého jsoucího programu EU. To nejsou peníze navíc. Vždyť tahali celou veřejnost za nos! Občané se mě ptají: A těch 42 miliard, odkud to bude? To není vyčleněných každý rok po pět let 8 miliard. Nalijme si tady čistého vína.
Teď ministerstvo pro místní rozvoj a samozřejmě všichni ostatní, včetně těch, kteří mají na starosti RE:START, shání ty peníze, kde je vydloubnou, abychom je mohli dát do té soutěže, do těch postižených regionů, ale v podstatě do soutěže i s těmi regiony okolními. Říkejme si to popravdě, takhle má být pak i to veřejné slyšení.
Já se nechci vrátit před rok 89 na sjezd KSČ!
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane senátore.
Nyní rozprava pokračuje. Slovo má pan senátor Xxxxxxxx Xxxxxxxxx.
Senátor Xxxxxxxx Xxxxxxxxx: Vážená paní předsedající, paní ministryně, dámy a pánové. Já bych chtěl vyjádřit podporu jednak usnesení, které přijal výbor pro veřejnou správu, jednak bych chtěl vyjádřit poděkování výboru za to,
že otevřel debatu o strukturálně postižených regionech v ČR. Já mám tu čest zastupovat region, který není strukturálně postiženým, jedná se o severní část Jihočeského kraje a část kraje Středočeského. Nicméně, tento region se střetává na hranici tří krajů. Dnes již naprosto otevřeně se těmto regionům začíná říkat vnitřní pohraničí či vnitřní kapsy, neboť jsme od všech center poměrně daleko. Já určitě se zúčastním veřejného slyšení a budu tam chtít akcentovat tento problém, kdy skutečně ta vzdálenost od center a nemožnost čerpat například z příhraničních programů je pro nás naprosto fatální.
U nás to vnitřní pohraničí, tedy na Voticku, Pacovsku, Mladovožicku, ubývá obyvatel, a proto si tady nemohu odpustit popíchnutí, že obyvatelé nám budou na tom venkově, v těch venkovských oblastech ubývat vždy, když tam bude ubývat veřejných služeb. Nemohu pochopit, a určitě jste se s tím ve volebních regionech také setkali, návrh například na rušení matričních úřadů na obcích, které mají do 1000 obyvatel. Já tento návrh pokládám za naprosto skandální, škodlivý, věřím tomu, že i na tom veřejném slyšení bude prostor k tomu, abychom tento problém otevřeli. Takže děkuji za to, že problematika těchto regionů byla na senátní půdě otevřena.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Pane senátore, já děkuji vám. Nyní má slovo paní senátorka Xxxxx Xxxxxxxx. Prosím, paní kolegyně.
Senátorka Xxxxx Xxxxxxxx: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, milí kolegové a kolegyně. Chtěla jsem tedy respektovat požadavek pana předsedy Xxxxxx, abychom z toho našeho jednání k tomuto bodu nedělali veřejné slyšení, a proto velice krátce jen tři body.
Navážu na to, co přede mnou říkal xxx xxxxxxx Xxxxxxxxx a xxx xxxxxxx Xxxx. My už jsme na to téma trošku ve výboru debatovali. Jsem přesvědčena, že tento stát, vláda rezignovala na tzv. regionální politiku. V roce 2001 jsme přijali zákon o podpoře regionálního rozvoje. Pak přišly evropské fondy a řeklo se, všechno vyřeší evropské dotace. Zákon se vykostil, totálně vykostil! A tím skončila veškerá funkční a regionální politika. Nástroje, které by měly být využívány, a to nejsou jenom, já to řeknu, to není jenom přehazování miliard, to je řada nástrojů, která by k regionální politice měla sloužit, tak vůbec není využívána. Pan předseda náš říkal, zkusme to napřed jenom na ty nejvážnější strukturálně postižené, protože ten problém je širší. Z toho vycházelo to usnesení. Nicméně, jsem přesvědčena, že tak jak teď předkládá, máte na stolech, xxx xxxxxxx Xxxx ten doplněk, že je to potřeba celé zasadit do toho rámce. To se týká, co udělá stát pro to, aby nám nevznikaly takto strukturálně postižené regiony.
A pak jenom poslední věc. Mám toho strašně moc, protože teď jsem byla na takovém setkání v Poslanecké sněmovně, které jsme spolupořádaly oba výbory v Poslanecké sněmovně a náš výbor Senátu, který se právě týkal regionů, které jsou postiženy tím, že byly drancovány z hlediska těžby hnědého uhlí. Tam tento seminář byl pořádán ve spolupráci s nadací Hexxxxxxx Xxxx Xtiftung. Oni řekli, podívejte, my vám pomůžeme, protože my máme stejné problémy. Máme východní Německo, bývalé, kde ta situace úpadku těch regionů je ještě horší. Ale víme, že máme také Porýní a máme další jiné oblasti, kde se nám podařilo restrukturalizovat tyto oblasti. To jenom tedy na doplnění.
Jediný poznatek z toho celého, co oni už připravili, ta doporučení, co udělat, oni říkají, nejenom přelévat peníze, ale ty hnědouhelné konglomeráty, které těžily z toho bohatství, dávno předtím, než skončí, tak by měly přijmout
sociální odpovědnost a na té restrukturalizaci se začít podílet. A to se v tom Německu podařilo. Taxxx xxxxxx.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Já děkuji vám, paní senátorko. A nyní pan senátor Xxxx Xxxxxxx xá slovo.
Senátor Xxxx Xxxxxxx: Dobré dopoledne, paní předsedající, paní ministryně, dámy a pánové. Většinou tady zněly hlasy senátorů, kteří jsou z těch míst, krajů, o kterých mluvíme. Dívám se na to zvenku, ale dívám se na to pohledem člověka, kterého zajímá vzdělávání a školství. Já mám připraveno jenom pár poznámek, které s tím velice úzce souvisí. Kraje s nejhoršími výsledky jednotných přijímacích zkoušek, Ústecký, Karlovarský. Kraje s nejhoršími výsledky maturit, s nejvyšším počtem propadajících, Karlovarský, Ústecký. Kraje s nejnižší matematickou a čtenářskou gramotností v mezinárodních průzkumech, Karlovarský a Ústecký. Na úřadech nejvíce nezaměstnaných bez jakéhokoli vzdělání uvádí vedle Moravskoslezského kraje, to je výjimka, ale Ústecký kraj. Čtvrtina obyvatel vyloučených lokalit má nejvýš, pardon, tři čtvrtiny obyvatel vyloučených lokalit má nejvíc základní vzdělání, tři čtvrtiny, nejvíc základní vzdělání. Jejich děti mají v průměru ještě nižší vzdělání, dokonce nedokončené vzdělání. Prostě říkám to proto, že existuje zcela jasná souvislost mezi sociálně vyloučenými lokalitami a kvalitou vzdělávání. Úplně nepochybně. Vedle dalších věcí, jako je struktura průmyslu, socioekonomická situace, složení obyvatelstva atd. Prostě vzdělání obyvatelstva se ukazuje jako ten základní malér a věc, která je třeba řešit. Místo toho, aby se to řešilo smysluplně, tak jaký je trend moderního vzdělávání, tak se například Karlovarský kraj rozhodl restrukturalizovat školství, naopak ještě posílit počet škol bez středního ukončeného vzdělání, posílit, zvýšit počet středních odborníků, čili již bez maturity atd. Restrukturalizuje to přesně tím opačným směrem, než bychom potřebovali.
Vítám celou tu debatu, vítám to, že se bude konat veřejné slyšení, že se
o tom bude mluvit. Ale prosil bych, aby se doplnilo do toho usnesení, do toho druhého bodu, že je třeba směřovat vedle podpory do místních samospráv a tak dále i do podpory vzdělávání v těchto krajích, protože to, co jsem tady teď konstatoval, jsou fakta, která jsou naprosto nezpochybnitelná. Neexistuje horší stav vzdělávání, než je v těchto krajích. Děkuji.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji vám, pane senátore. Nyní se svým slovem Xxxxx Xxxxxxxxx, paní senátorka. Máte slovo, paní kolegyně.
Senátorka Xxxxx Xxxxxxxxx: Děkuji, paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, paní ministryně. Já navážu na předřečníka. Je logické, že naše kraje dopadají tak, jak dopadají, protože tam máme šílené kvantum náplavy, jsou tam lidé, kteří nemají zájem se vzdělávat, i když se jim podává pomocná ruka, tak to prostě oni nepřijmou. Oni nemají základy v rodině, aby se něco naučili, protože jejich rodiče si chodí nakupovat peníze na úřady práce, na poštu. Není žádná stimulace k tomu, aby něco uměli, něco dělali, protože ví, že ty peníze dostanou a můžou ležet a sedět doma. Chxxxx xpakovaně do komunitních center, komunikuji s těmi lidmi v Chanově, oni opravdu nemají zájem, protože rodina o to zájem nemá. To znamená, že jestliže to dítě ovlivním do páté třídy základní školy, ale šestá, sedmá už je neovlivním, protože ty už prostě mají svůj život, prostě nedá se s tím absolutně nic dělat.
Proto jsme na tom tak špatně, a i kdybychom se rozkrájeli a společnost pomohla, jak chtěla, museli bychom tyto lidi změnit od základu, což nejde. A proč je tam máme? Proto, že tam jsou byty nejlevnější a xxxxxxx nám přibývá, takže k nám dochází určitá skupina lidí ze Slovenska, z Rumunska i z Velké Británie, protože byty jsou tam levné. A vidím to tak, že by bylo důležité, aby se změnil systém v tom, že když tito lidí přijdou a chtějí ubytování, aby pro město nebo pro obec pracovali. To je jediná cesta, jak je aspoň přivést k nějakému rozumnému počínání, a aby to viděly i jejich děti, že oni musejí chodit do práce, aby nějaké finanční prostředky dostali. To znamená, že RE:START by mohl fungovat i tímto směrem, protože peníze, které jdou do RE:STARTU, jsou mnohdy úplně rozmrhány jinak, protože to dostanou agentury a dostanou to prostě lidé, kteří ze svých peněz financují tyto papíry, které tady pak máme a čteme, a to, co se dostane ke konečnému uživateli, je minimální.
Další věc, co chci říct, je, že pokud dáme peníze, abychom podpořili vznik nějakého místa, tak to místo je. A do té doby, dokud mám podporu, pak ho zruším, a člověk je bez práce znovu, takže motivace žádná, nebo lidé pak mají malé finanční příjmy, takže pracovat nechtějí, protože sociální systém je tak štědrý, že vám řeknou: My dostaneme dva tisíce korun navíc od státu, když do práce nejdeme. A to je úplně špatně.
Vítám veřejné slyšení, určitě na něm budu, protože jsem z Moxxx x problematika je velmi těžká. A musím říct, že město vyhlašuje vyloučené lokality uvnitř města. Mám takový pocit, že jednou celé město bude vyloučenou lokalitou, protože nemáme žádný instrument, jak se tomuto systému bránit.
Co se týče akčního plánu, nerozumím některým tezím, pokud jde o finalizovaná opatření. Nejsem schopna pochopit vnitřek, obsah, protože třeba podpora bilaterální a multilaterální spolupráce v aplikovaném výzkumu, k čemu to směřuje – v gesci Technologická agentura ČR. Cílené komplementární výzvy z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání pro vysoké školy ve strukturálně postižených regionech. Co to je? Jak to bude komplementární výzva? Co bude obsahem? Neviděla jsem z toho žádný výstup. Kdyby bylo aspoň něco hmatatelného. Nebo Akcelerace a urychlení – myslím si, že tato dvě slova významově jsou naprosto stejná – čerpání alokace programu na řešení ekologických škod, Program na regeneraci a podnikatelské využití brownfieldů. O tom jsme se tady už bavili. Nebo Program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje, a inovací. Co budeme dělat v Ústeckém a Karlovarském kraji s těmito programy? Nevím, jestli to budou zkoumat na Univerzitě Xxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx, ale jaký bude obsah, zajímal by mě obsah, co to jako je. Když čteme tyto věty, musíme za tím vidět, co autor tím míní, abych to pochopila. Nevím, ale já to moc nechápu, a byla bych ráda, kdybych kromě těchto tezí mohla vidět obsah teze – už je to hmatatelné, končí to, co to přinese.
Jak říkal kolega Xxxxx Xxxxxx, slibů už jsme zažili mnoho a situace se horší a horší. A myslím si, že samosprávy vědí nejlépe, co se má udělat, je důležité se s nimi bavit, budeme se bavit na úrovni RE:STARTU a různých výborů. Jak jsem si tady přečetla, schůzek bude kvantum, ale jaké budou z nich výstupy? Zase jenom papíry s obsahem, kterému nikdo nebude rozumět?
Chtěla bych, aby byl jednou přístup již skutečně racionální a měl tady navrch „common sense“ neboli selský rozum. Děkuji.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji vám, paní senátorko. Nyní pan senátor Xxxxxx Xxxxx. Máte slovo, pane kolego.
Senátor Xxxxxx Xxxxx: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové. Jsxx xx Xxxxxxxx x zúčastňoval jsem se aktivně vytváření programu RE:START. Bylo to v mnoha etapách a myslím, že původní verze se liší od konečné verze.
Nechci se zabývat konkrétně věcnou náplní tohoto programu. Materiál je samozřejmě mnohem obsáhlejší, ve své podstatě jednotlivé pilíře jsou tam detailně popsány, je to více než sto stránek. Kdo má zájem se s ním seznámit, je to samozřejmě možné.
Naším úkolem v tuto chvíli je, abychom tento problém otevřeli, ukázali, že je to velice důležité pro rozvoj našich regionů a podnítili vládu, aby v této věci konala. Je důležité, aby prostředky na realizaci byly postupně uvolňovány a aby i Senát prostřednictvím hospodářského výboru to sledoval a v nějakém období, třeba po roce, vyhodnotil, jakým způsobem postupuje vlastní realizace jak co do finanční oblasti, tak i věcně. To by bylo opravdu záslužné.
Otázka prostřednictvím paní předsedající ke vzdělávání v Karlovarském kraji, případně v Ústeckém kraji – souhlasím s panem kolegou Růžičkou. Je tomu tak. Nedobrá situace v oblasti rozvoje regionu kopíruje vlastně i oblast vzdělávání, a i v tomto směru je potřeba tomu věnovat náležitou pozornost, s tím naprosto souhlasím.
Můj závěr je takový, že po nějakém období by se měl udělat určitý sumář toho, co se podařilo, co se nepodařilo a jakým způsobem se tento program naplnil. Toť vše, děkuji.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji vám, pane senátore. A nyní pan senátor Xxxx Xxxxx.
Senátor Xxxx Xxxxx: Paní místopředsedkyně, paní ministryně, kolegyně a kolegové, omlouvám se, ale rád bych připomenul jednu věc. Všechny programy – od roku 2007 bylo první programové období do roku 2017, stejně tak od roku 2013 do roku 2020 – se řídí jediným kritériem. Podřídili jsme se – paní senátorka na to tady správně upozornila – nějakému eurospeaku, kterému v drtivé většině starostové vůbec nerozumějí; to jsou ti, kteří píší programy. Rozumějí tomu možná ti, u který si to musí kupovat, aby jim programy zpracovali. To je jedna věc. Ale druhá věc je, že když se podívám po jednotlivých územích – mám to rozdělené ve Zlínském kraji, ale všechny kraje jsou na tom stejně, tak pomáháme vlastně trvale úspěšným, protože když se naučí některý starosta čerpat na různé věci, přeshraniční spolupráce, z evropských programů, protože je dobrý, tak on finanční prostředky získá, neboli se zapojí do programu. A ti, kteří to moc neuměli, a jsou pohříchu většinou z oblastí postižených, tyto programy a peníze nezískávají.
Když se podívám jenom na plochu jednotlivých krajů a podívali jsme se, kde se finanční prostředky alokovaly, tak to tak je. A jde samozřejmě o to, že je to možná věcí krajů, my tady vyčleňujeme padesát milionů korun, abychom pomohli těm, kteří peníze čerpat neumějí.
Ale pak, a o tom chci hlavně mluvit, a využiji toho, že je tady paní ministryně. Jsem přesvědčen, poté, kdy jsem byl zodpovědný nějakou dobu za tyto programy na úrovni vlády, že jsme skutečně dokázali vytvořit neuvěřitelně hluboké příkopy mezi jednotlivými městy a kraji tím, že jsme se podřídili lobbingu jednotlivých krajů a měst, takže máme dnes speciální programy tzv. ITI, které se umístily jenom do některých krajů, ne do všech, ale jenom do některých. Nikdo vůbec neví, proč. Nikdo na to logicky a racionálně nedokáže odpovědět, proč tu jeden kraj, já nevím Olomoucký, Brněnský atd. dostaly dvě, tři miliardy, celkem to bylo asi osm krajů. A přitom máme 14 krajů včetně Prahy,
a jenom osm jich dostalo program ITI, kde si sáhnout na ty prostředky. A proč to dostaly? Vůbec nejsou strukturálně postižené. A dostaly tyto peníze, sáhnou si na ně na základě projektů, které podávají města a obce, případně podnikatelské subjekty toho kraje; získají. Ale zároveň ještě mohou čerpat z ostatních programů, které jsou úplně pro všechny. To znamená, že my jich tady favorizujeme osm. A dneska máme další programy, paní ministryně, které jsou IPRÚ.
A teď mi řekněte, proč to je. Město dostalo program IPRÚ, to znamená, zlepšuje zastávky atd. Netýká se to jenom toho města, ale příhraničí toho města, to znamená, těch velkých měst, kam my vůbec nepotřebujeme lidi dostávat, protože chceme, aby žili ve svém území. Takže vesnice do vzdálenosti třeba pěti deseti kilometrů kolem měst, včetně toho města, si opraví cesty, zastávky atd., ale ti ostatní na to nemohou získat peníze.
Jinými slovy, tím chci říct, my z úrovně státu naprosto nesprávně a úplně nespravedlivě, naprosto nepochopitelně dáváme víc peněz tam, kde ty peníze jsou. Byl tady zmíněný Jihomoravský kraj. Nic proti tomu, jsou šikovní, každý z nás bojuje. Ale představte si, že Jixxxxxxxxxx xraj si vytvořil podmínky a systém, protože dobře věděl, kam se budou alokovat peníze na kolejová vozidla, neboli vagóny apod., a spotřeboval asi osmdesát procent veškeré alokace pro Českou republiku, tak my ostatní budeme jezdit v těch dobytčácích a oni budou mít nové.
Já to nevyčítám tomu kraji, ale já to vyčítám státu. Takto se nemohou rozdělovat prostředky. A teď se vracím zpátky k tomu, co jsem říkal v tom prvním vystoupení, že my z úrovně státu naprosto nesmyslně rozdělujeme alokaci prostředků na zdraví, tedy do zdraví, a tím pádem se pak divíme, že se lidi vysídlují, protože nemají lékaře, nemají jistotu apod. A my všichni víme, to nemusíme na to tady dávat žádné tabulky, že lidé, kterým je víc než čtyřicet pět, jistotu zdraví vnímají daleko víc než ti do těch čtyřiceti pěti. Ale protože na to nejsou peníze a nejvíc peněz je v Praze a ve středních Čechách, tak tu jistotu mají tady.
Stejně tak rozdělování té alokace, to má být ideálně rozptýleno na obyvatele plus strukturálně postižené v jednotlivých oblastech, tam by se mělo přidat. Ale podívejte se, kdo nejvíc potřeboval všechny finanční prostředky, které tady byly od roku 2007 z Evropské unie. A ty prostředky Evropské unie, ty jsou skutečně motorem růstu, to si nezakrývejme. V tom prvním období to bylo dvacet šest miliard euro. A teď máme další období a připravuje se rok 2020.
A, paní ministryně, já jsem úplně náhodou dostal záznam, který mně neměl přijít, od nějaké komise, která připravuje to další období, a znovu se tam prosazují nějaké takové prostředky, stejně jako IPRÚ a jako ITI. To zkrátka není možné!
My neustále posilujeme silné - a tady se tomu budeme divit. Vůbec nejde jenom o to posilování těch strukturálně postižených oblastí, kde samozřejmě máte… Já jsem o tom přesvědčen, že největším problémem České republiky je zaprvé porodnost, a druhým problémem strukturálně postižených oblastí jsou nepřizpůsobivé komunity, strašně velké, kde už existuje program, podle mě velmi dobrý, na úrovni vlády, jenom ho pořád neplníme. A aby se ty komunity měnily, ne, abychom je přesunovali kdoví kam.
Takže my vždycky a na úrovni Senátu, a prosím, aby i to veřejné slyšení k tomu nesklouzlo, my sklouzneme k tomu, že řešíme ten svůj malý problémek někde, ale vlastně on vzniká úplně někde jinde. A to z úrovně státu, tedy ministerstva a těch nových alokací. Poláci např. to udělali lépe, protože si to uvědomovali. Řekli, nebudeme vám dávat na hotely a na ty jednotlivé příspěvky
jednotlivým podnikatelům, my tady uděláme hlavně všechny prachy z Evropy – a paní ministryně to ví – dáme je do cest, do dálnic. Podívejte se, jak to tam vypadá. Všem uděláme novou strukturu, po které se bude jezdit. A holt vedle té dálnice už skutečně v nákladech těch firem je jedno, jestli je o deset kilometrů dál, nebo o padesát, když jsou vedle dálnice atd. a už to funguje.
Nicméně to my jsme neudělali. A já si myslím, že nejlepší cestou pro rozvinutí všech našich krajů je, udělat takovouto alokaci. A já vám řeknu, jak jsem to udělal v kraji. Nechal jsem udělat – za týden to měli hotové, protože všechno je v počítačích – nechal jsem udělat mapu všech obcí, tj. 307 obcí, Zlínského kraje od roku 2007, kolik ty obce dostaly peněz a od koho. A ti, kteří nedostali, tak teď dostávají. A ti, kteří dostávali, je dostávat nebudou. Zkrátka tady musí být nějaká spravedlnost. Je to dáno tím, že jsme zvýšili bodové hodnocení těm, kteří si na to nesáhli. A stát musí udělat úplně to samé. Když se podívá, kde ty peníze alokoval, kde je nealokoval, teď se dívám na vládního zmocněnce, a to je cesta. Ale hledejme tu cestu až u vlády, u tohoto rozhodování. Ne potom se bít dole a akcelerovat urychlení, jak bylo tady řečeno. Děkuji vám.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji vám, pane senátore, a nyní má slovo předseda senátu pan senátor Xxxxx Xxxxx.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, paní místopředsedkyně. Já nebudu dlouho hovořit, já říkám to, že v návrhu usnesení se na základě návrhu pana kolegy Brxxx xavrhuje rozšířit to i o další regiony, protože opravdu jsou tady mikroregiony. A ony jsou i uvnitř republiky, ale souhlasím s tím, že nejvíc je jich po obvodě při hranicích bývalých takzvaných Sudetech. Ale nepodpořil bych – a prosil bych, abyste to zvážili – pozměňovací návrh kolegy Růžičky. Protože on tam vypichuje vzdělávání a školství jako specifikum. Já myslím, že ty místní samosprávy stačí, protože mohli bychom si přidat další. Někdo by přidal zdravotnictví, někdo by přidal sociální služby, někdo by přidal dopravní infrastrukturu. Někdo by tam speciálně přidal podporu podnikání v těch regionech.
Takže já prosím, abychom to nerozmělňovali jenom proto, že tam vypíchneme vzdělávání a školství. Já si myslím, že nám jde o celkový rozvoj regionů. A každý region má své specifické problémy větší, či menší. Někdo ve školství, ale někdo třeba v dopravní infrastruktuře a někdo v tom, že tam podnikání je na velmi slabé úrovni.
Tak já jenom chci říci, že nepodporuji ten pozměňovací návrh kolegy Růžičky, protože si myslím, že příliš specifikuje jenom jednu oblast. Těch oblastí, které je potřeba v regionech řešit, je daleko více. A jsou různorodé. Děkuji.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Já vám děkuji, pane předsedo. Do rozpravy se dále hlásí pan senátor Xxx Xxxxxx. Máte slovo, pane kolego.
Senátor Xxx Xxxxxx: Já se omlouvám, vystupuji potřetí, takže vás už ani nebudu zdravit. Nicméně dostali jsme ony dva pozměňovací návrhy. K tomu pozměňovacímu návrhu kolegy Brože samozřejmě souhlas. Ale já si myslím, že byxxxx xěli souhlasit – a tady si dovolím trošku nesouhlasit s naším předsedou, vaším prostřednictvím, paní předsedající, protože od všeho čeho to začíná? Od vzdělávání, od toho malého děcka. Jak se posunula Amerika tam, kde dneska je? Když najednou tam byli otrokáři, měli tam černochy, ti se chudáci nevzdělávali, a
najednou vznikaly slumy. A jak se podařilo Americe toto změnit? Že začali od těch malých dětí. Ta malá děcka vzali, a najednou je z nich inteligence. Takhle to musí být. A to je úplně jedno, jestli to je v těch postižených regionech, nebo i tady v Praze.
To je jedna věc. A pak bych chtěl dát námět paní ministryni, byť jí to nepřísluší, ale v každém případě je členkou vlády. Chtěl bych poprosit, protože vím, že na Karlovarsku je dlouhodobě snaha, abychom tam dostali také vysoké školství. My tam máme pobočku v Západočeské univerzitě v Chebu, ale ta je ekonomického směru. Ale co by Karlovarskému kraji velmi prospělo, to by byla odnož pražské vysoké školy. Dokonce si myslím Univerzity Karlovy. A mám dojem, že se dokonce o tom jedná. To by věděl asi víc xxxxxx Xxxxx. Tak aby tam u nás vznikl obor balneologie a fyzioterapie. A to jsou ty obory, které tam patří.
My jsme tady měli návštěvu třeba z Ománu apod., i oni měli zájem, že by tam studovali jejich studenti. Tak proboha, kde jinde než tam, kde jsou čtyři významné velké lázně. Neberu jenom ten lázeňský trojúhelník, ale ty nejstarší radiové lázně, což je tedy Jáchymov. Takže v ten okamžik, kam jinam to umístit? Karlovarský kraj. Budeme tam mít aspoň něco.
A to může udělat vláda, protože vláda dává vysokým školám peníze na život. Takže ať vláda, nebo ministr školství, udělá usnesení, že na Karlovarsku to bude. Ale my o to bojujeme. Já zjišťuji, když jsem teď byl na krajském úřadě, tak se ptám, jak to vypadá. Nikdo neví, ona se tomu prý ta Kaxxxxxx xrošku brání. Já se nedivím, že se brání. Co má dělat s karlovarským regionem, nejhorším ve vzdělanosti? Ale to je o tom, aby tady na tyhle obory přišli lidi třeba z Olomouckého kraje, který je nejsilnější, co se týče počtu lázní.
Takže já vás chci poprosit, paní ministryně, jestli byste tohle mohla na vládě tlumočit a jestli byste mohli být jako vláda nápomocni tomu, aby konečně u nás vzniklo v Karlovarském kraji nějaké smysluplné vysokoškolské vzdělávání právě v tom oboru balneo a oboru těch věd, které se potýkají s nápravou těla, když to řeknu takhle. Děkuji.
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxx Xxxxx.
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: Ano, děkuji, pane senátore, další do rozpravy je přihlášena s právem přednostního vystoupení paní první místopředsedkyně senátorka Xxxxxx Xxxxxx, má slovo.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové.
Toto téma, které nás zasahuje hluboce všechny, ať už bydlíme v jakémkoli kraji, tak ta řešení, která přináší, jsou víceméně papírová. Tak, jak vy to tady říkáte. Ale my zákonodárci máme v ruce jeden nástroj, který jsme zatím bohužel nepoužili. A kdybych chtěla použít, nevím, jestli úplně vtipný příměr o paní Coxxxxxxx, všichni o tom zákoně mluví, nikdo tedy moc neví, o čem to je, všichni vědí, že by to možná ten problém řešilo, ale zajímat se o něj, aplikovat ho se ještě nepodařilo. I tady v Senátu jsme opakovaně měli prostor hovořit
o jakémsi novodobém sociálním podnikání. Je to zákon, který na západ od nás řeší právě zaměstnávání cizinců, kteří neumí domácí jazyk. Řeší vzdělávání vězňů, kteří se vrací do praxe a zaměstnavatelé je nechtějí zaměstnávat. Řeší např. v těch jiných zemích, a mohl by u nás, řeší zaměstnávání zdravotně
postižených, řeší zaměstnávání mladých lidí, kteří jdou z dětských domovů a nemají třeba úplně ty správné návyky. A tak dále, mohla bych pokračovat.
Ale protože tento zákon, který musí navrhnout vláda – a z toho minulého období už vím, že ministerstvo pro lidská práva jakýsi záměr mělo, tak vlastně musí řešit to, že někdo ze zaměstnavatelů bude zaměstnávat právě ty lidi,
o kterých tady hovoříme. Kteří totiž při tom sociálním podnikání potřebují mít nad sebou jakýsi dozor. Kteří potřebují být více motivováni, třeba tím – a teď uvádím třeba příklad z Itálie, nebo z Anglie – že si kupují jakési miniakcie za minipeníze toho podniku. A pak to znamená, že tak jako naši nezaměstnaní, kteří jdou na veřejnou službu do obce a vyfasují nové oděvy, tak během několika málo dnů třeba s nimi odejdou a už se do té práce nikdy nevrátí. Kdežto kdyby ten člověk úplně konkrétně věděl, že toto se mu bude odepisovat, jak je chceme učit hospodařit?
Jak říkala paní senátorka Xxxxxxxxx – ty lidi jsou demotivovaní, nemají příklady. Když je postavíme na nějaké normální pracovní místo, tak tam nevydrží, protože nemají pracovní návyky. A my se zaobíráme tím, že suneme tady dávky odněkud někam. Bereme dávky, chceme ty lidi vyhošťovat. Ale my s nimi musíme přece pracovat. A já jenom připomínám, že tento zájem, veliký zájem o práci se svými řekněme lidmi, kteří potřebují podporu, ať už sociální, zdravotní, nebo jakoukoliv, tak dlouhodobě s nimi pracují mnohé neziskové organizace. Ano, ty neziskové organizace, do kterých je tady stříleno.
Já to nechci nijak rozmazávat. Oni se ale třeba bojí stát těmi zaměstnavateli. Protože dnes zaměstnávat takového člověka nepřináší žádnou výhodu od státu. A pokud bude takový zaměstnavatel – a jsou mnozí podnikatelé připraveni, tak stát musí projevit ten zájem a pomoci tomu podnikateli nějakou úlevou. Myslím si, že je to použitelné napříč všemi kraji. Dokonce nejen v těch,
o kterých se bavíme, je to použitelné pro znevýhodněné občany v celé naši vlasti. A já poprosím paní ministryni, prostřednictvím pana předsedajícího, aby na tento zákon dohlédla. Protože vím, že teď v tuto chvíli je to nastaveno tak, že tyto pravomoci, zaměstnávat znevýhodněné, jestli mám dobré informace, že je to tam nanormováno pouze obcím. A to není dobře. Tady by měli mít možnost zaměstnavatelé i neziskovky, kteří třeba s nimi dlouhodobě pracují. Mohli by si zřídit takový sociální podnik, který by odlevil. Ty lidi na to školení tady jsou, my víme, jak se s těmi lidmi pracuje. Ale tento nástroj zůstává nevyužit. A já myslím, že opravdu už tady zvoní hrana. Děkuji moc za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: Také děkuji, paní místopředsedkyně, a dalším v pořadí je pan senátor Xxxxxxxx Xxxxxx s právem přednostního vystoupení. A já zase předám řízení schůze.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já jsem původně k tomu nechtěl, ale protože také jsem z toho regionu, já tam pořád tak dole cítím zase ty volby. Jak jsou ty volby a jak jsme tady bojovali za ten svůj region a chceme, aby to tam bylo dobré. A všichni si omylem myslíme, že je to o penězích. A ono to ve skutečnosti o penězích vůbec není. Protože kdyby to bylo o penězích, tak už jsou ty regiony dávno všechny skoro stejné, protože od války se do těch regionů nalilo už tolik peněz. Ale ony většinou ty peníze bohužel, jak já říkám vulgárně, končí v kanálu. Ono se hodně platí za takové to, na čem se živí spousta organizací, které nám stále dělají nové a nové slajdy a výzkumy. Viz GDPR, kde někteří vydělali opravdu velké peníze a my za to neustále platíme, místo, abychom to dali těm lidem.
Ale co je podstatné, my tady mluvíme o tom, jak by se měli zapojovat do práce. Finsko zrušilo tu šílenost s tím podmíněným zaručeným příjmem, protože to sociální inženýrství nikdy nikam nevedlo, než zhoršovalo situaci. My si myslíme, že tím, že je uplatíme, že to bude lepší. První, co potřebujeme, je vymahatelnost práva. To je první krok. Ale bohužel ne vymahatelnost práva podle představ naší milé ombudsmanky, ale vymahatelnost práva třeba podle bývalé země Evropské unie Británie, kde když někdo nezaplatí pokutu, tak nemá žádné služby. Nedostane stavební povolení, nedostane pas. Zato u nás, když jenom řeknete, tak se paní ombudsmance zježí vlasy. U nás třeba vězni už dávno pracují, a není to problém.
Vy tady mluvíte o dotacích brownfieldů. Vždyť jsou to všechno nesmysly. Tak to nefunguje, jak to slyšíme v televizi. Ty brownfieldy většinou buď nemají vlastníky – my jeden takový máme, v roce 2024 přejde do vlastnictví státu. Jednoduchá řeč – tak to vyvlastněte. No to je takový plk pro noviny, ale ve skutečnosti je to naprosto nerealizovatelné. Ale vymahatelnost práva je možná. Vzpomeňte si, když jsme tady hlasovali o poukázkách. My jsme tady křičeli, je to nesmysl. Okamžitě je prodají Vietnamcům, tu za stovku, tu za sedmdesát pět korun. Přesto to prošlo. A co uděláme teď? Samozřejmě to zrušíme, protože to byla hloupost od samého počátku. Takto to prostě nefunguje.
Kromě toho skupina lidí, kterých se to většinou týká, má hluboce zakořeněné to, že když pracuje, tak chce peníze hned. Ona není ochotná čekat. Ta zkušenost je jasná. Já vás ujišťuji, že když vezmu romskou partu a chci na ní práci a odpoledne ji zaplatím, tak udělá tolik práce, že si to neumíte představit. Oni ve svém volnu jsou schopni vykopat tři sta metrů kabelu, jenom aby ho mohli vypálit a dát ho do sběru. Ale nejsou ochotni čekat celý měsíc na to, až jim laskavě, a to ještě za podmínek úřadu práce, které jsou zcela nerealizovatelné. A to jsme zase u zákonů. Dejte jim boty pro ostruhovou patu, dejte jim pomůcky. Ne, žádné pomůcky nedostaneš. První den budeš sbírat papíry, za vydělané peníze si koupíš lopatu nebo nějaký nástroj, až se vypracuješ a budeš mít svoje nářadí, pak se ti to bude lehce dělat. U nás se neustále válí pracovní rukavice, protože on je jednou použije, pak je zahodí. Xxxxx si je musel koupit za vydělané peníze, on by si sakra ty rukavice hlídal!
Ale to jsou všecko věci, které někteří neradi slyší. Ti, co mají to úžasné sociální cítění, ale ve skutečnosti pracují proti těm lidem. Protože představa sociálních inženýrů o sociálním bydlení, paní ministryně, že to bude tak, že my tam postavíme nějaké byty, a kde je postavíte? Určitě ne ve středu města. To vás ti vaši voliči zabijí. To znamená, že na okraji, nejlépe u řeky nebo u trati, nebo za tratí, a vytvoříte ghetto automaticky. Nic jiného nemůžete vytvořit nebo ghetto. Protože do rozptylu se nikomu nechce, protože zase jsou s tím problémy, ale je to jediné řešení rozptýlit. Protože ta rozptýlení sice dělají potíže, ale jakmile se dá dohromady velká parta, tak pak z toho vznikají ony zákazové vyhlášky o sezení, nesmyslné vyhlášky o zákazu pití na veřejnosti, které nikdo není schopen kontrolovat, a vrcholem je obecně závazná vyhláška města Litoměřice o délce vodítka pro psa jeden a půl metru, protože kdyby bylo delší, tak by mohlo srazit cyklistu. A to je tam prosím vedení z ODS – tedy abych nekritizoval někoho jiného, to mi hlava nebere – a tak to pokračujeme, utrácíme peníze. Na druhé straně paní ministryně, když chceme mít komplet elektrifikovanou dopravu, protože si myslíme, že Smart Cities je jeden velký podvod, to se můžete dočíst, zase těch, kteří z toho rýžují peníze, stejně jako průmysl 4,0, protože průmysl 5,0 už bude zase o těch kožkách a o prvobytně pospolné výměnné společnosti. Vždycky někdo vymyslí nějakou módní vlnu, všichni na ni naskočí a platí a platí a platí - a ti chytří rýžují, rýžují a rýžují. A
není schopno tomu zabránit, protože okamžitě na vás zaútočí média, jak to, že ještě nemáte chytrou lavičku v Teplicích za 90 000 Kč, na které si bude moct fracek nabít mobil. No, nemáme a nikdy ji nekoupíme za 90 000 Kč! Ale všichni ostatní koupí. Nemáme ani poeziomat, tam strčíte něco, a on vám čte básničku a stojí 90 000 Kč a takto bych mohl pokračovat... A peníze tečou a tečou a když chceme trolejbusy, tak protože máme soukromý dopravní podnik, což v době návratu komunismu není populární, tak dotaci na trolejbusy nedostaneme. Potřebujeme dotace, na co je potřebujeme, ne na co jsou. To jsou ty nesmyslné projekty. No, neber ty dotace, když tady jsou, nebo kraj, neber ty úvěry, když jsou nízké úroky, vám řekne úředník. Neber to, a přitom má přebytek. A on si bere úvěr. Vždyť jsou nízké úroky. A to co nás čeká s hypotékami, kdy národní banka má pravdu, protože snadná dostupnost hypoték povede k dalšímu bezdomovectví. Za 20 let budete mít všude v ulicích bezdomovce, tak jako se to stalo na Západě. Protože představa mladých lidí, kteří si ve 20 letech postaví barák a kupují si kliky za 3 000 Kč a baterie za 8 000 Kč v domnění, že v nejhorším barák prodají a splatí hypotéku, což se velmi mýlí, nedejbože, když onemocní nebo je propustí z práce, to ani nekomentuji, takže ti tady zůstanou, banky budou mít tisíce nemovitostí, které budou neprodejné, protože byly přeinvestované. Všichni mají vany s tryskami, ale normální člověk takovou vanu nepotřebuje. Takže jim nikdo peníze nikdy nevrátí. Je to podobné, jako když jsem si pitomec koupil oktávku s koženýma sedačkama, a myslel jsem, že ji pak výhodněji prodám, no cha, cha, cha. Nikdo nepotřeboval oktávku s koženýma sedačkama, které mi někdo řekl: Xxxx, ty dlouho vydrží a budou potom jako nové. No, nebyly. Takže si myslím, že tudy cesta nevede. Vede cesta pana senátora Růžičky, vaším prostřednictvím. To vzdělání je nesmírně důležité. Ale není to o tom, jestli u vás bude vysoká škola, protože ona bude stejně nekvalitní. Máme vysokoškoláků jako hnoje. Nepotřebujeme, aby každý byl vysokoškolák. Opakuji znovu. Největší trest u rodičů je: Uč se, blbečku, nebo budeš zedníkem. A co je na tom urážlivého? Každý, kdo z vás někdy něco rekonstruoval, ví, že dobrý zedník je k nezaplacení, a dokonce si dokáže vydělat. Ten, kdo umí silikonovat jako já, že ne, protože to mám celé opatlané a on udělá takhle prstem a má to dokonalý, to je boží člověk. A my si ho vůbec nevážíme, dehonestujeme, že jedině vysokoškolák je, ale co bude dělat vysokoškolák, když nebude chtít dělat rukama. Už ani středoškolák nechce dělat rukama. Ale ono pořád, to si nemyslete, že to zase bude s roboty tak krásné, že vám robot všechno zařídí. Nezařídí. Vždycky se necháme unést nějakou módní vlnou, všichni té vlně propadnou, a ona občas vede slepou cestou. Takže samozřejmě ty regiony jsou na tom tak, jak jsou. Historicky to tak vzniklo, skutečně jsou to regiony po obvodu. Mimochodem, raději jsem nemluvil o cestovním ruchu, protože u nás polovina města jezdí s německými cestovkami. Ty mají zřejmě nějaké jiné evropské předpisy. Tam je všechno jednoduché. Včera jsem si něco kupoval a půl hodiny jsem za drobné peníze s ruskou prodavačkou dělal smlouvu, kdy by normálně šlo jít k pokladní a zaplatit. Ne, já jsem udělal smlouvu. Musel jsem dát e-mail, musel jsem dát všechny osobní údaje, takže hlavně že máme to GDPR, namísto abych normálně šel, u pokladny zaplatil a dostal paragon. A tak to je se vším. To, co tady přijímáme, jsou takové bramboračky, od vodního zákona všechno, co tu máme, by zasluhovalo zamítnout. Protože v životě našem by se totiž vůbec nic nezměnilo. Zítra bychom zase šli do práce, všechno by bylo stejné. A proto já říkám. Zákon ne potřebný. Jenom zákon, který je nezbytný. Potřebných je 1000 věcí. A tím se dostáváme do toho chroští, ve kterém už se nikdo nevyzná. Dokonce budete mít zvláštní školení, abyste uměli vyplnit doznání. Mimochodem, když už mluvím, tak
budeme navrhovat, aby tento zákon byl ke 30. 6. zrušen a napsán nový, že to, co už se z něj stalo za bramboračku, to už není k žití. Pod dojmem voleb budeme všichni teď, aby občané věděli. No, povede to zase jenom ke zbytečnému rozeštvávání společnosti. Žádný jiný význam to nemá. Pro normální lidi je to zcela bezvýznamné. Nechtěl jsem už odbočovat od toho, ale brownfieldy, paní ministryně, jako půjčky na brownfieldy, to se musím smát. Ony většinou nám nepatří, ty brownfieldy, že. Jedině, že by si je koupil stát a něco s nimi udělal, ale to on zase nechce. Ale obce tuto sílu nemají. Povídka o tom, jak to zítra vyvlastníme nebo jak to dokonce zbouráme, když to není naše, to je velmi naivní představa. Děkuji za pozornost.
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Pane místopředsedo, děkuji. Předpokládám, že jste vystoupili ke střetu zájmů, takže to bereme za dva body. Děkuji. A nyní pan senátor Xxxx Xxxxxxxxx. (Omylem spuštěna fanfára.)
Senátor Xxxx Xxxxxxxxx: Děkuji za fanfáru, tak se mi to líbí… (Pobavení v Jednacím sále. Smích.)
Vážení přátelé, nebudu vás zdržovat. Akorát jenom pár poznámek. Vzdělávání alfa, omega. Tam není ve sloupku napsané vzdělávání. Ale je to pod lidskými zdroji. A je to tam na prvním místě. Vysoká škola v Karlových Varech, něco o tom vím, a i tam nepřímo karlovarská vysoká škola fakulty zdravotnické, balneologické Karlovy univerzity je, ovšem tam je třeba se velmi rychle na úrovni kraje rozhodnout, s kým se to udělá. Tam musí být tah i z Karlových Varů. Pomůžeme všemi deseti i celá akademická půda. Obracím se tady na kolegu prof. rektora, mluvil jsem s kolegy ze sněmovny, že vytvoříme takový klub vysokoškolských funkcionářů mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem. A myslím si, že se nám rodí celá řada nápadů, poněvadž opravdu jsou lokality, jako je Brno, nechci to dále rozvíjet, kde se máme všichni co učit nejenom v Česku, ale i v Evropě. Čili tolik k tomu.
Terminologie – omlouvám se za složitost, ale to je v té oblasti věda, výzkum, tam to sice jde nazvat jinak, ale asi chlapci se moc nesnaží. Ti vědci, kteří to psali, tu kapitolu. Ale jinak, kdybychom se chtěli fakt dopracovat, co to znamená, tak v obsahu tezí, které jsou rozpracované v souhrnu opatření, tam se z toho dá vyčíst, co to ty složitosti představují. Ale samozřejmě nejjednodušší je to, když se to vidí okamžitě a hned.
K tomu rozdělení a účasti a frekvenci v regionech došlo k tomu proto, poněvadž se to rozdělilo na základě popudů některých senátorů nebo poslanců, nebo dejme tomu i jiných funkcionářů na dva celky. To znamená Moravskoslezský a celý Ústecký plus Karlovarský. Jinak trávím 40 dnů čistého času v roce v Xxxxxxxxx Varech, kde si léčím šrámy po budování socialismu a kapitalismu. Hornický zánět dvanácterníku. Takže něco tam o tom vím a v kontaktu jsem tam in natura.
Prosím vás, dobrá zpráva na závěr. Říká vám něco terminus technicus uhelná platforma? Asi prozatím těžko. Paní ministryni určitě. A přitom Evropská komise se vzpamatovala, že tam, kde se těžilo uhlí hnědé nebo černé, tam, kde se kalila ocel a ještě se kalí – a uhlí se také těží – že těm regionům je třeba věnovat zvýšenou pozornost. A vymyslela další možnost zdrojů, jak finanční prostředky EU dostat do těchto regionů. Ten projekt se rozjíždí. První schůzky
byly jak v Bruselu, tak u nás. První taková konference se bude konat 7. 6. za účasti tady těchto představitelů. Tu platformu uhlí už mají v Polsku, na Slovensku a Makedonii. Ta se založila v minulém roce na úrovni Evropské komise a my chceme teď nějakým způsobem se do toho zapojit - a víme už jak. Tady už to i padlo. Na základě spolupráce přeshraničních regionů.
My to máme jednoduché na Ostravsku, poněvadž černé uhlí máme stejné jako ti Poláci, hnědé uhlí v Mostě také není složitost, poněvadž na severu jsou německé doly, které už tímto procházejí a jsou v tom zapojeny. To chci jenom říct, že to je další zdroj finančních prostředků, a nemalých. Děkuji vám všem za náměty, považuji si to jako poctu, že jste tak ohnivě diskutovali, resp. s takovou vehemencí. Myslím, že to potrvá, že se dopracujeme k některým výsledků nahmatatelným velmi brzy. Děkuji.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji vám, pane senátore. Nyní podruhé také pan senátor Xxxx Xxxxxxx. Prosím, máte slovo, pane kolego.
Senátor Xxxx Xxxxxxx: Vážená paní předsedající, dopředu se vaším prostřednictvím omlouvám panu předsedovi Senátu, ale to, proč jsem se snažil do usnesení vložit to vzdělávání a školství, není rozmělňování a přidávání dalších oborů, to není stejné, jako když tam přidáme zdravotnictví a exekuce atd. Podstata toho mého návrhu je v tom, že na začátku všeho stojí to vzdělávání. Já ještě jednou zopakuji to, co jsem tady četl, jenom jednu část, že tři čtvrtiny obyvatel vyloučených lokalit má nejvíc základní vzdělání. Z toho rezidují všechny ty problémy, které tam teď chceme řešit. To řešení není v tom, že tam budeme přidávat další a další peníze, a přitom nebudeme pracovat se skupinou lidí, kteří budou mít aspoň nějaké povědomí o různých věcech. To, že jsem si dovolil tam navrhnout to vzdělávání, je podstatné právě pro hledání a nápravu těch příčin, ne současného stavu. Děkuji.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji vám, pane senátore. Zatím poslední do rozpravy se hlásí pan senátor Xxx Xxxxxx.
Senátor Xxx Xxxxxx: Vážená paní ministryně, paní první místopředsedkyně, kolegové a kolegové. Já mám pár k tomu postřehů. Zaprvé podporuji materiál restart kolegy Cieńciały, nedělám tak z kolegiality emeritního člena nebo předsedy našeho emeritního klubu, s emeritním členem našeho klubu, ale dělám tak proto, že jsem s tím seznámen jako mnoho dalších kolegů a kolegyň. Mám tuto záležitost.
Podívejte, mně to připadá, že každý, kdo se o něco pokusí, odmysleme si teď vládu, protože to, co se tady diskutuje, vzdělání a další věci, to má každá vláda jako prioritu, každá, tak proč to neudělala, proč jste to neudělali, proč jste to neprosadili… Všichni tady o tom plamenně mluvíte. Jsou to jenom proklamace. Tam to začíná. Za další, každý takový dobrý pokus, skutek, já jsem trošku kolegu Cieńciału, vaším prostřednictvím, paní předsedající, poznal, je to člověk, který má metody a je přímočarý, chce něco, žije v tom regionu, jsou tam velké problémy, jsou i jinde problémy, chce něco pro to udělat, je to takové neformální. Každý dobrý skutek musí být spravedlivě potrestán, praví jedno přísloví. Za další, chtěl bych říct, že xxxxxxxxxxx tady padly, padlo tady, v jakém stavu je Karlovarský kraj, já jsem ho dřív velmi dobře znal, z toho důvodu, že jsem pracoval v zemědělství, některé věci, budu za to samozřejmě určitě napaden, bude tady vzpomenuta předlistopadová doba, nicméně… Já jsem se
tam učil technologie pěstování řepky, protože jsme to neuměli ve vnitrozemí. Ale řepky se pěstovalo velmi málo tehdy. Xx xxxxxxxxxxx, proč se nepodpořilo zemědělství, proč ta privatizace, speciálně v tomto kraji v příhraničí, proč proběhla takovým způsobem, proč nejsou ty stáje naplněny hovězím třeba dobytkem, proč tam není zaměstnanost, která by si vyžádala školství, která by si vyžádala další a další obory, a tento stav by nebyl. Já netvrdím, že to mělo zůstat tak, jak to bylo dříve, kdy byla nadvýroba, ale určitě nebyl cíl, abychom, přátelé, jsme už pod 40 % soběstačnosti ve spotřebě vepřového masa, což je stále základem jídelníčku Čechů. To, čím ty monogastry, to jsou prasata, to je drůbež, krmíme, tak to vyvážíme. V sousední zemi například z toho udělají… Nebo vepřové maso od nich dovážíme. To je známo. Já jsem nikdy tady nebyl svědkem toho, že takto plamenně jsem… Ti, kteří mluví například vaším prostřednictvím, paní předsedající, xxxxxx Xxxxxx, takto plamenně, prostě proti tomuto programu, tak jsem nikdy, když se jednalo třeba o zemědělství, se jednalo, tam mimo jiné to také začíná, byly to vyloženě zemědělské kraje, mimo lázně a mimo dolů a mimo průmyslu. Ale ta půda, ta byla, ta tam je. Podívejte se, v jakém stavu je. Nikdy jsem neslyšel žádný pozitivní nebo podpůrný návrh, vždycky byla snaha to shodit ze stolu.
Dovolte, abych tady řekl poznámku k příkladu, jak Spojené státy vyřešily vzdělanost. Než se řekne takovýto jakoby fakt a příklad pro nás, tak je potřeba si
o tom něco přečíst. Je potřeba si alespoň přečíst statistiky. Je potřeba si alespoň přečíst nějaké analýzy. Řeknu jenom jedinou tezi. Spojené státy jsou největším nákupcem mozků z celého světa. To ale neznamená, že populace Spojených států je výrazně vzdělanější, než je populace naše, při všech problémech, které tady máme. Ostatně, slyšel jsem, že naše školství bylo špatné, že bylo, já nevím jaké. Ale ta struktura těch škol, ta byla nějakým způsobem propracovaná. Samozřejmě, že bylo třeba ji reformovat, ale ne tímto způsobem, že část populace nebude dělat, nebude mít pracovní návyky. Tam to začíná u toho vzdělání. A ty vlády to neplnily. Nebo že to budeme řešit migranty nebo že to budeme řešit prostě pracovními silami ze světa, třeba Vietnamci toho dobře využili. Kdyby nebylo Vietnamců, vietnamských obchodníků, tak jsou tady dny, zejména ve venkovském prostoru, kdy nekoupíte třeba i základní potraviny v určitou dobu, když se to nashromáždí, ty svátky. Já tedy proto jsem hlasoval, abych nebyl laciný. Ale je to určitý problém.
Já si myslím, že je to opravdu těžké, pálit tady od mikrofonu něco k jednotlivým krajům, přitom čekat, že tam někdo přijede… To, jak tady řekl xxxxxx Xxxxxxxxx, vaším prostřednictvím, paní předsedající, že to musí prostě ty kraje, kdyby aspoň trošku tam byla zaměstnanost, kdybychom aspoň trošku tam zabrzdili ten pád potravinové soběstačnosti, tak těch brownfieldů zemědělských je tam, já nevím kolik, je jich tam méně zkrátka. Tam jste měli něco podpořit.
Poslední věc. Je to těžké, podpořit takovýto materiál, když se v kuloárech připravuje žaloba na prezidenta, když se dělají tyto záležitosti. Já bych doporučil tento materiál, především udělat seminář k tomuto, což tady kolega připravil velmi dobrou půdu, doporučil bych zkrátka a dobře, než se začne tady argumentovat, shazovat to, tak to není, žádám o to, to se... Doporučil bych méně komunismu, méně toho, a doporučil bych hlavně tady používat ověřené informace. Ve Spojených státech zcela určitě, byl jsem tam několikrát, byl jsem, tak zcela určitě není řešení jen tak tady vystřelit, když každý z nás ví, že na univerzitách Spojených států jsou prostě mozky z celého světa. Kde na to berou peníze, to je věc další. Ale není pravda, že naši školáci, naši studenti, že jsou nějací nekvalitní nebo horší. Je to záležitost vlád, které toto řídí. Ti, co to kritizujete, tak to zkuste s těmi vašimi zástupci, z vlád, které byly. Pak chápu, že
je před volbami, že je potřeba za každou cenu na sebe upozornit. Já před nimi nemám. Za každou cenu na sebe upozornit. Těmito lacinými způsoby tady zkrátka a dobře vytvořit dojem, že já jsem ten jediný, který se o to postará. Oni, například xxxxxx Xxxxxxxxx, ten se stará jenom o to. Co jste pro to udělali, mimo tohoto mikrofonu? Děkuji.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Pane senátore, já vám děkuji, ještě pan kolega, senátor Xxx Xxxxxx.
Senátor Xxx Xxxxxx: Já možná, paní předsedající, vaším prostřednictvím, se chci ohradit proti tomu, že tady probíhá nějaký politický boj kvůli volbám. Žádné volby nejsou. Když budou volby na podzim, já budu asi kandidovat do té malé naší vesničky, kde je 223 obyvatel, čili o tom to není. Tady si ty body nikdo z nás, kteří k tomuto tématu něco říkáme, určitě žádné body v těchto vesničkách nenahoníme. My máme skutečný zájem po právě těch zkušenostech, kdy to nefunguje celé roky, tak právě aby se to změnilo. To je ten důvod, to si chceme seriózně na veřejném slyšení vyříkat. Ale prosím, nezneužívejte tyto věc, nevysílejte tyto nesmysly mezi občany, protože to není pravda. Děkuji.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Pane senátore, já vám děkuji. Než předám závěrečné slovo v rozpravě paní ministryni, tak si dovolím ještě já malou poznámku, omlouvám se.
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxx Xxxxx.
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: V rozpravě ještě vystoupí paní první místopředsedkyně, prosím, paní senátorko.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Nerada to dělám, že podruhé, ale přece jenom, moudré vlády, moudrých národů si dělají analýzy, my jistě také. Z těch všech analýz vychází, že pokud se dostatečně investuje do školství, do pedagogiky, do vzdělávání, tak to ten stát vyjde nejlevněji. Takže všechny ostatní kroky, které vedou ať už k nápravě, nechci jmenovat všechny ty skupiny znovu, tak uvědomme si, prosím, tuto věc. V předsálí stojí pan ministr školství. Když jsme tady vedli a vedeme ještě vášnivé debaty o inkluzi, tak jenom malé zamyšlení. V těchto regionech, tak jak jsme to tady řešili, všechny školy budou, řekněme, ty zvláštní, všechny s těmi dětmi, které mají tak velké problémy, nebudeme je schopni zařadit do hlavního proudu, nebo budeme. Já tím chci říct, že pedagogické fakulty jsou popelkami v našem vysokém školství, mají čím dál méně peněz, my potřebujeme, aby nám na pedagogické fakulty chodili nadšení lidé, aby byli s tou perspektivou, že budou vzdělávat, že budou vzdělávat lidi, které potřebují nadchnout pro další vzdělávání, že obstojí s těmito obtížně vzdělavatelnými dětmi, ale to jsou děti, které dneska potřebují podporu, je jich velké množství, je to od zdravotního handicapu až po ten sociální. Veliké problémy jsou s psychiatrickými dětmi. Já se jenom vracím oklikou, během 14 dnů nebo týdne tady bude slyšení na financování našeho školství. Prosím, mějme to na vědomí, určitě když si zlepšíme naše školství, dáme mu tu důležitost finanční, tu lidskou, tu občanskou, kterou naši kantoři mají, i když jsou nedostatečně placeni, dejme jim opravdu tu podporu od státu, ať jdou rádi, s nadšením do škol, aby ta mládež, která projde těmi školami, potom neskončila
xxxxx s tím základním vzděláním. Otázka řečnická, bez odpovědi. Jací myslíte, že pak budou voliči z těchto dětí? Ono je to všechno spojitá nádoba. Takže apeluji možná i na to, aby pedagogické fakulty nebyly hnány těmi vědeckými body, ale aby opravdu to byly univerzity praktické, které si budou umět poradit s tím vším, co nám ta nová doba s těmi obtížemi přináší. Já se za to velmi přimlouvám. Omlouvám se, že jsem ještě jednou vystoupila.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: Také děkuji, paní místopředsedkyně. A slovo má paní ministryně, vážená paní ministryně Xxxxx Xxxxxxxxx. Prosím, paní ministryně.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Xxxxx Xxxxxxxxx: Děkuji moc za slovo, především děkuji moc za tuto rozpravu, protože já jsem si skutečně dělala mnoho poznámek. Bude veřejné slyšení, takže opravdu se vyjádřím velmi stručně, jenom k několika věcem. Tady je jenom potřeba si říct, že my jsme se od restartu dostali k strukturálně postiženým regionům. Tady je potřeba si říct, že ten restart je zaměřen na to území po té těžbě uhlí, takto vlastně jsou koncipována, jde o hospodářskou restrukturalizaci těchto území, to znamená, ty jsou skutečně nějakým způsobem ještě více postiženy. Co se týká strukturálně postižených regionů nebo jinak deprivovaných území, já jsem si udělala poznámku, že by bylo dobré i v rámci veřejného slyšení představit novou podobu strategie regionálního rozvoje po roce 21, protože se absolutně ztotožňuji s tím, že je čas přestat cukrovat, je potřeba zaměřit to opravdu do těch problematičtějších území. Ale nemyslím tím jenom ty, které jsou po těžbě uhlí, samozřejmě, jsou to právě ty příhraniční regiony nebo naopak, právě ty určité… Takové ty gepy, které jsou uvnitř těch jednotlivých krajů, kam se ta infrastruktura nedostává. Je tam problém s obslužností atd. Máme spoustu zajímavých mapiček a možná v rámci toho veřejného slyšení by to velmi zajímavé, to řešit.
Jedna poznámka, samozřejmě ten restart vs. strukturální fondy nebo ty fondy z EU, je potřeba si říci, že restart tady nebyl v roce 2012, když se formovalo to období, on je v podstatě na stole rok a něco, takže samozřejmě vpadl do toho čerpání. Je jasné, že všechny ty řídící orgány se teď snaží některé zdroje ještě uvolnit vůči tomu restartu, na druhé straně je spousta programů, které jdou z národních zdrojů. Tady se dostávám do toho, že ministerstvo pro místní rozvoj právě v kontextu těch vašich připomínek připravuje i nový program na podporu regionů, tak aby to už nebylo jenom pro statutární města nebo jenom pro venkov, protože skutečně se naprosto ztotožňuji, jak jste tady hovořili o tom, že města do 10 tisíc nemají nic, města do úrovně ORP nemají taky nic, a tam nám znova vznikají ty rozdíly oproti tomu. Takže na to my se soustředíme už nyní z národních zdrojů. Samozřejmě, budeme v tomto kontextu vyjednávat i vůči EU, aby vznikl silný program na územní dimenzi, ne aby to bylo postrkávané z různých operačních programů, ten efekt vlastně v tom území ve finále nebyl.
Jenom pár drobných poznámek k tomu sociálnímu bydlení. Ano, pro ministerstvo je taky rozptýlení těch osob základní prioritou. Na druhou stranu, my umožníme v rámci toho zákona o sociálním bydlení nákup bytů. Ale pokud starosta řekne, legitimně řekne, já nemám volné byty, protože potřebuji byty pro sestřičky, učitele, lékaře, naprosto legitimně, tak já neumím postavit jeden byt. Ještě mi nikdo nevysvětlil, jak se to dělá. Musím na to jít samozřejmě formou nějakého domu, bavíme se o tom, že to může být limitované bytovými jednotkami právě, aby nevznikala ghetta, a musí to být v území s občanskou
vybaveností. Takže určitě v lese z bývalých zemědělských usedlostí žádné takovéto bytové domy nebudou.
A co se týká brownfieldů, jestli jsem to správně pochopila, my samozřejmě nemáme žádné půjčky na brownfield, budou to dotační programy na revitalizaci pro veřejný sektor, to znamená jakoukoliv občanskou vybavenost. A pokud myslel xxx xxxxxxx Xxxxxx, s tím výkonem rozhodnutí, obce se na nás obracejí s tím, že pokud potřebují zdemolovat objekt, který není v jejich vlastnictví, tak s tím mají obrovské problém. Ta situace je taková, že stavební úřad nařídí demolici, protože to ohrožuje zdraví lidí například, ale ta obec by to měla zaplatit ze svých zdrojů, proto přichází ministerstvo se zdroji, aby obec mohla demolovat i objekty v jiném vlastnictví. Pak je ale logické, že obec se musí pokusit vymoci samozřejmě po vlastníkovi, ale pokud doloží, že vlastník neexistuje, nenašla ho, tak se z toho stává dotace.
Jenom abych rozptýlila obavy. A jinak moc děkuji. Ale musím se již nyní omluvit, musím skutečně odejít vzhledem k dalšímu programu a moc se těším na veřejné slyšení. Děkuji moc. Na shledanou!
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Paní ministryně, děkujeme také za vaše působení. Na shledanou, loučíme se.
Uzavírám rozpravu a slovo dávám panu předkladateli.
Senátor Xxxxxx Xxxxxxx: Vážené kolegyně a kolegové, diskuse byla asi delší, než jsme možná chtěli. Někteří ani nevyslyšeli výzvu našeho předsedy, abychom byli struční a nechali si věci až na veřejné slyšení, případně na další. S většinou těchto vystoupení souhlasím, s některými ne. Nebudu tato vystoupení rozebírat a opakovat, co kdo říkal, spíše řeknu jenom několik málo poznámek a pak už přejdeme k hlasování.
Zaznělo zde, že tyto problémy nejsou jenom ve zmíněných třech krajích, že některé dílčí věci jsou mnohdy problémem v celé republice. Chtěl bych jenom připomenout, že v těchto třech krajích tyto jevy se objevují rychleji, výrazněji atd. Z toho pak možná vyplývají problémy i v dlouhodobosti.
Byla zde poznámka k tomu, že jsou tady tací, kteří umějí čerpat a pak peníze dostávají, a někteří to neumějí. K tomu bych měl dvě poznámky, právě z toho regionu. Neberu to úplně osobně, ale jako starosta Krásné Lípy jsme čerpali jako třiapůltisícové město právě z nejrůznějších fondů ve dvaceti letech zhruba miliardu a snažili jsme se věci dělat dobře, takže nějaké zkušenosti máme. Ale zároveň vidíme, kam se dostává administrace těchto fondů v posledních letech, a je to spíše k horšímu z hlediska formalit než k lepšímu.
A jedním z problémů, o kterém tady i mluvíme, je právě problém v těchto regionech a problém s lidmi. Ale je to zase opravdu tím, jak vývoj v regionech vypadá, abychom tady nebyli za deset let a už nebylo ani s kým v regionech problémy řešit.
Dále tady zaznělo, že peníze by se měly dávat spíše tak, jako v Polsku, na větší infrastrukturální a podobné projekty. S tím nezbývá než souhlasit. Platí to zase obecně na celou republiku. A když vidím seznamy tisíců projektů, které jsou na straně žadatelů a na druhé straně u poskytovatele, jak se tomu musíme věnovat, do jaké míry se tady plýtvá lidským potenciálem, když dva roky se
administruje, administruje, tak je to velká škoda, namísto toho, abychom dělali to, co se dělá v Polsku, když investovali ohromné peníze do hlavních projektů.
Zazněly tady poznámky, že to není problémem jen těchto tří krajů, že se to týká i menších regionů, jak o tom hovořil například kolega Xxxx, anebo že to jsou vnitřní periferie, jak o tom mluvil xxxxxx Xxxxxxxxx. To je samozřejmě pravda. Také v návrhu usnesení vidíte, že to spíše směřuje k regionům, ne ke krajům. A doufám, že o tom bude také diskuse.
Ale jenom bych chtěl upozornit, že přece jenom v příhraničí je mnohdy situace specifická v tom, že dva kilometry od obce máme hranici, která nám tvoří nějakou překážku. Někdy to je možná výhoda, mnohdy ale nevýhoda, jestliže jste v nejsevernějších Čechách a máte to sice dva kilometry do nemocnice, výborné nemocnice, ale v Sasku, do které reálně nemůžete jít a musíte jít na jih, přes hory a také 30 nebo 50 km do nejbližší funkční nemocnice. Pak rozdíl je tam znatelný.
Často tady zaznívaly diskuse o tom, že se poskytují různé peníze a že jsou velké alokace, např. myslím brownfieldy atd. Velmi často je to tak, že se peníze sice nabízejí a pak se diví v centru, že obce o ně nepožádaly, protože podmiňujících podmínek je tolik, že to vypadá na první pohled výborně, ale dvacátá podmínka vás z toho vlastně vyloučí, takže nakonec projekty nejsou uplatněny a vypadá to tak, že my vám dáváme peníze a vy je nechcete. Ale to je dáno velmi často těmito podmínkami.
Mluvilo se tady také o tom, že podpory měly směřovat do menších jednotek. Dříve to bylo tak, že se rozlišovaly ne kraje, ale okresy sociálně postižené, ale dříve, než se začalo něco dělat, tak toto hledisko se vůbec nezohledňovalo. A doufám, že nová strategie, jak jsme se o tom bavili, strategie ministerstva pro místní rozvoj tyto věci zohledňuje.
Byla tady diskuse o vzdělání atd. a o tom, jaký to má dopad. To samozřejmě velmi často platí. A obecně platí, že se něco proklamuje a přitom se dělá pravý opak. Měřítko úspěch jako kdyby bylo množství utracených peněz, když se velmi často operuje, jak se někam dalo pět miliard. No, ale jak. A podle výsledků vidíme, že se dávaly přesně do opačných věcí, než bylo potřeba.
Tolik asi shrnutí, ale více bude na veřejném slyšení, které budeme konat následně, pokud tady odsouhlasíme jeho přípravu.
Připomněl bych, že tady zazněly dva pozměňovací návrhy k původnímu. Jeden předložený kolegou Růžičkou se týkal doplnění školství a druhý pozměňovací návrh se týkal doplnění první věty o menší regiony. A o tom bychom asi hlasovali, nejdříve o dvou pozměňovacích návrzích a potom
o usnesení jako celku.
Ale ještě dříve, než budeme hlasovat, požádal bych o odhlášení a následně
o hlasování.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: To učiníme. Dovolím si vás všechny odhlásit, vyjměte si své hlasovací karty a znovu se přihlaste. Svolám znělkou senátorky a senátory k hlasování.
Nejprve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu senátora Xxxxxx Xxxxx k návrhu usnesení Senátu k situaci ve strukturálně postižených regionech. Byl to první pozměňující návrh, který tady zazněl.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, prosím, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji.
Návrh byl přijat. Kvórum bylo 28, pro bylo 52, proti nikdo.
A nyní budeme hlasovat o druhém pozměňujícím návrhu senátora Xxxxxx Xxxxxxx k návrhu usnesení Senátu k situaci ve strukturálně postižených regionech.
Aktuálně je přítomno 55 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 27. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku.
Kdo je proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji.
Tento pozměňující návrh byl opět přijat. Kvórum bylo 28, pro bylo 43, proti byl jeden. Návrh byl přijat.
A nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení jako o celku.
Zahajuji hlasování. Kdo jste pro návrh, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO, kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a zvedněte ruku. Děkuji.
Návrh byl přijat. Při kvóru 28 pro bylo 52, proti nebyl nikdo.
Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu senátorovi Xxxxxx Xxxxxxxxxx a za bohatou diskusi.
My máme před obědem ještě dva body. Následujícím bodem je
4.
Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Hodnocení programu Erasmus+ na období 2014-2020
v polovině období
(evropský senátní tisk č. K 112/11)
Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 112/11 a K 112/11/01.
A já vítám ministra školství pana Xxxxxxx Xxxxx, který uvede tento bod.
Pane ministře, vítejte v Senátu, mikrofon je váš.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Xxxxxx Xxxxx: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi uvést bod. Pokud začínáme Xxxxxxx, tak Zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, která se týká Hodnocení programu Erasmus+ na období let 2014 – 2020. A to je to interní hodnocení v polovině tohoto období.
V souladu s nařízením Xxxxxxxx komise přijala zprávu o střednědobém hodnocení programu, bylo to 31. ledna 2018. Zpráva hodnotí pokrok při provádění programu Erasmus+ ve všech zúčastněných zemích, a to v období let, jak už jsem říkal, 2014 – 2016. Zkoumá rovněž dlouhodobé dopady sedmi předchozích programů z let 2007 – 2013. Z mého pohledu je vždy dobré podívat se u těchto dlouhodobých programů na to, jakým způsobem fungují, jak byly nastaveny a co se v nich děje. A k tomu to interní hodnocení slouží.
Při tomto průběžném hodnocení bylo zjištěno, že program Xxxxxxxx je vysoce oceňován jak zúčastněnými subjekty, tak i širokou veřejností. V polovině období program Xxxxxxxx dosáhl minimálně těch stanovených hodnot a v řadě z nich i překročil ukazatele, které byly stanoveny jako cílové v době vyhlášení toho programu a jeho schválení. Poptávka po aktivitách, které jsou v rámci Erasmus+, výrazně přesahuje dostupné financování. To znamená, pokud se u některých věcí bavíme o tom, že nemají smysl a není o ně zájem ze stran studentů, žáků, učitelů, tak rozhodně to není Xxxxxxxx.
Vzhledem k dosaženým výsledkům vyzdvihuje průběžná zpráva hodnocení, nespornou evropskou přidanou hodnotu těch programů, které hodnoceny byly. Je
jasné, a myslím si, že se povedou debaty o možném navýšení prostředků pro to další období, ale to jsme za horizontem roku 2020. Protože, jak jsem před chvilkou říkal, ta absorpční kapacita zjištěná, ta poptávka, chcete-li, je výrazně vyšší, než je dneska možné uspokojit.
Technicky zprávu Evropské komise o střednědobém hodnocení programu Erasmus+ Česká republika vítá a souhlasí s ní. Česká republika svoji národní zprávu ke střednědobému hodnocení, ve které zcela jednoznačně reflektuje procesy implementace programu, zaslala komisi 30. června 2017. A ta zjištěná hodnocení na národní úrovni, která jsme tady provedli, do značné míry odpovídají zjištěným publikovaným závěrům v té průběžné zprávě Evropské komise.
Považuji za nutné říct, že od roku 1998, kdy se Česká republika zapojila do evropských vzdělávacích programů, tak do těchto programů se zapojilo téměř tři sta tisíc osob z České republiky. A pokud tedy mluvíme o interním hodnocení v těch předchozích letech, tak od roku 2014 – 2016, což je to sledované období, tak za studiem či stáží vyjelo
23 955 vysokoškolských studentů, téměř 10 000 žáků středních odborných škol a učilišť, 6400(?) žáků a učitelů z mateřských základních a středních škol se zapojilo do mezinárodních projektů a téměř 22 000 mladých lidí se prostřednictvím neformálního vzdělávání účastnilo evropské dobrovolné služby či výměn mládeže. A 2000 osob sektoru vzdělávání dospělých se zúčastnilo zahraničních vzdělávacích aktivit.
Podle předběžných statistik roku 2017, byť to jde za horizont, o kterém se v tuto chvíli bavíme, se do aktivit programu Erasmus+ zapojilo přes 20 000 účastníků a v roce 2018 se díky postupnému navyšování financí ze strany Evropské komise očekává ještě vyšší účast. Já myslím, že ta čísla hovoří za vše. Je to průběžná zpráva, ale z mého pohledu je Xxxxxxxx chtěnou aktivitou a za mě říkám, že výsledky to potvrzují. Děkuji za pozornost.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Já vám děkuji, pane ministře, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 112/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Xxxxxx Xxxxx, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane kolego.
Senátor Xxxxxx Xxxxx: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající.
Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové.
Máme téma, které je asi trošku snazší, méně problematické než to předchozí, nicméně si myslím, že také poměrně důležité. Byť nemáme před sebou žádnou novou legislativní iniciativu, ale řekněme, v uvozovkách, pouze průběžné vyhodnocení programu Erasmus. To průběžné vyhodnocení je nicméně podle mě docela důležité proto, že víme, že program Xxxxxxx samozřejmě je součástí i připravovaného rozpočtu Evropské unie na další období. Tam úplně není pochopitelně jedno, jaké prostředky se tomu přidělí v závislosti na tom, jestli to funguje, nebo nefunguje. A proto to hodnocení je důležité.
Jak jste slyšeli od pana ministra, to hodnocení je myslím provedeno docela solidním způsobem, není to žádná samochvála Evropské komise. Bylo v tom zapojeno velké množství externích aktérů a to hodnocení je také veskrze pozitivní. Proto v tomto smyslu jsme to diskutovali na Evropském výboru. A Evropský výbor se jednomyslně shodl na návrhu usnesení, které vám předložil. V něm se tedy oceňují úspěchy programu Erasmus – Xxxxxxxx, abych mluvil
přesně. Zdůrazňuje se jeho jasný dopad na kvalitu, vzdělávání a zejména jeho internacionální charakter a také posilování vzájemného porozumění a vědomí evropské pospolitosti.
A další součástí toho navrženého usnesení je výzva jak k Evropské komisi, tak k naší vládě, aby se programu Xxxxxxx i nadále věnovala patřičná pozornost, zejména jeho další vylepšování. On ten program skutečně mnoho lidí považuje za jednu z nejpodařenějších evropských iniciativ. Ale to rozhodně neznamená, že by na něm nebylo co zlepšovat. -Třeba to známé administrativní usnadňování. Zase on je jeden ze snadnějších na administrování z toho, co se v Evropě děje, ale pořád je tam prostor na zlepšení.
Jeden konkrétní podnět, který je na závěr našeho navrženého usnesení, a u nějž bych vás požádal o podporu, je poznámka, která se týká toho, že podpora určená na podporu studia či stáží v zahraničí, by měla více reflektovat skutečné životní náklady v tom daném místě. To v tuto chvíli není. Samozřejmě jsou velikánské rozdíly, jestli studujete a pobýváte v Oxfordu, nebo v Sofii. Tak to v tuto chvíli z mé strany, jakožto zpravodaje, je všechno. Děkuji za pozornost.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji vám, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. A já nyní otevírám rozpravu. Tak já se taky s dovolením přihlásím, já už jsem pana předsedu požádala.
Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já jenom opravdu krátce chci podtrhnout slova obou předřečníků, ale dovolte mi svůj příspěvek začít citátem. „Na Erasmus jezdí kampusoví povaleči, žijí tam ve zlaté kleci, kritizuje studijní pobyty poslanec SPD Xxxxxxx Xxxxx.“ Realita, malinko čísel z mé strany. Rok 2017 – program Erasmus oslavil 30 let svého trvání.
Je to jeden z největších úspěchů evropské integrace, jehož dopad na mladé lidi je veliký. Minimálně je to ve výuce jazyka, minimálně je to ve zvyšování kompetencí hostitelské země. Minimálně jde o navázání nových kontaktů. A jistě neméně velký význam je odstranění jistého strachu z neznámého, kterým jsme teď obklopeni. Především starší generace, která nevycestuje, protože nemá jazykové kompetence a obává se svého cestování.
Účast devíti milionů studentů a vyučujících z členských zemí, ale i ze třetích zemí, je jistě zajímavým číslem, které by nemělo být nijak zpochybněno. Takže útok na Xxxxxxx vnímám jako další útok na evropskou integraci. A zrovna tak útok na studenty, na mladé lidi, kteří se učí tímto způsobem, protože vyjet do jiné země je přece daleko účinnější učení, než být jenom nad učebnicemi, je útokem na systém. Na fakultách jsou koordinátoři, kontrolují plnění studia atd., takže co se komu nelíbí?
A proto si myslím, že je třeba odmítnout kritiku Xxxxxx a naopak ho více stavět do popředí jako aktivitu Evropské unie, která má viditelný smysl pro naši mladou generaci. A kdybych si chtěla půjčit slova ze zpravodajské zprávy – přestože byly v poslední době zaznamenány rétorické útoky na program Xxxxxxx, tak již z výše uvedených údajů plyne, že má nespornou přidanou hodnotu pro studium i budoucnost zúčastněných, pro vzdělávání, výzkum, výzkumné instituce a vůbec pro celou Evropu a její obyvatele. Děkuji za pozornost.
Další část schůze řídil předseda Senátu Xxxxx Xxxxx.
Předseda Senátu Xxxxx Xxxxx: Také děkuji a hlásí se pan senátor Xxxxxx Xxxxx.
Senátor Xxxxxx Xxxxx: Děkuji za slovo, kolegyně, kolegové, já jsem chtěl vystoupit ke stejné věci. Možná jsme někteří zaregistrovali poměrně primitivní kritiku jednoho poslance, jehož jméno si nepamatuju, ani se o to nesnažím, jedné z mého pohledu obskurní strany, který právě mluvil o tom, že Xxxxxxx je jeden velký mejdan.
Mně připadá, že Xxxxxxx a Xxxxxxxx a ty související programy vlastně dokázaly během poměrně krátké doby a za relativně velmi malé peníze obnovit něco, co patří, skoro bych řekl, ke kořenům evropské civilizace. A to je něco, čemu se na středověkých univerzitách říkalo „Peregrinatio academica“. Čili Peregrinus je vlaštovka. Takové to vlaštovčí přelétání akademiků nebo lidí z univerzit po Evropě. To ve středověku, v tom temném, primitivním, nerozvinutém středověku, jak o něm někdy někteří přemýšlejí, tak bylo úplně běžné. Samozřejmě těch lidí na univerzitách bylo dramaticky méně. Byla to podstatně méně masová věc než dneska, ale současně vždycky to byla věc sociální mobility. Víme, že všichni znají příběh Xxxx Xxxx, teď nedávno se připomínal. To byl posléze univerzitní mistr, rektor univerzity nějakou dobu, ale byl ze zcela chudých poměrů. Nebyl to žádný šlechtický synek. A to byl na těch univerzitách běžný příběh. A patřilo k tomu skutečně to putování po evropských univerzitách.
To pak někdy v době osvícenství a v době rozvoje nacionalismu a posilování národních hranic, tak zcela vymizelo z Evropy. Nebo skoro vymizelo, stalo se zcela výjimečným a velkým obtížným, a Xxxxxxx to vlastně vrátil zpátky. Na dosti masové úrovni. Zase „masové“ v uvozovkách, pořád ta proporce studentů, kteří absolvují nějaký pobyt v rámci Erasmu, je v řádu řekněme vyšších jednotek procent z celkové studentské populace, ale pořád jsou to poměrně velmi slušné počty.
A když se vrátím zpátky k těm mejdanům. On samozřejmě poměrně veselý studentský život je součástí studentského života odvždy a všude. Tak celkem zase není tak moc divu, že když studenti vyjedou na Xxxxxxx, takže se poznávají s kolegy z cizích zemích nejen ve škamnách, ale také při dalších příležitostech. A je samozřejmě pravda… Nebo samozřejmě, je nejspíš pravda, že je nějaká část erasmových studentů, kteří jakoby o mnoho víc příležitostí, které ten Xxxxxxx dává, třeba nevyužijí. Ale i tohle je velká přidaná hodnota z hlediska Evropské unie. Ale také není pochyb o tom, že velká část těch studentů využije dramaticky víc příležitostí, které Xxxxxxx dává. A skutečně se stávají potom motorem pozitivních změn.
Já jsem vedl univerzitu osm let. Začal jsem krátce po tom, co vstoupila Česká republika do Evropské unie. A, prosím pěkně, vezměte mé svědectví, že máloco proměnilo české vysoké školství k lepšímu jako program Erasmus. To, že se vraceli studenti, kteří zažili něco jiného, vraceli se kantoři – ten program je také pro učitele – a najednou trošku očekávali a požadovali něco jiného, než co znali předtím, většinou k lepšímu. Takže to je můj komentář k tomu, že Xxxxxxx je akorát jeden velký mejdan. Děkuji vám za pozornost.
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji vám, pane senátore, a nyní paní senátorka Xxxxx Xxxxxxxxx, prosím.
Senátorka Xxxxx Xxxxxxxxx: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, já trošku z praxe, protože synek byl loni na Erasmu. Studuje medicínu a na Erasmu byl v Hannoveru. Je výborně jazykově vybaven. Půlroční pobyt byl pro něj velkou zkušeností a dělal tam i zkoušky s německými studenty v němčině, psal testy. Jediná taková věc, že ty zkoušky, které udělal tam, tak mu neplatily v Česku a dělal je doma v češtině znovu. Ale jinak můžu říct, že to mejdan nebyl. Učil se, měl čas na sport, na nějaké aktivity, ale prostě studoval… A myslím si, že to je velmi dobrá zkušenost i pro ostatní. Musím jenom program Xxxxxxx pochválit, a bylo by dobré, kdyby se tam víc našich dětí dostalo. Děkuji.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Paní senátorko, děkuji vám. Kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikdo, rozpravu uzavírám. Pane ministře, chcete vystoupit k proběhlé rozpravě? Nechcete. Tak pane zpravodaji, vyjádřete se k proběhlé rozpravě a budeme hlasovat.
Senátor Xxxxxx Xxxxx: Děkuji, myslím, že rozprava celkem nezpochybnila to navržené usnesení, takže z mé strany není mnoho komentářů. Jenom se omlouvám, špatně jsem přeložil slovo Xxxxxxxxxx. To není vlaštovka, ale poštolka. Děkuji. (Smích.)
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Xxxxx Xxxxxxx je cajk, budeme hlasovat, já vás svolám.
Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Xxxxxx Xxxxx. V sále je aktuálně přítomno 51 senátorek, senátorů, aktuální kvórum pro přijetí je 26.
Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. A kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.
Schváleno. Při kvórum 27 se pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já ukončuji projednávání tohoto bodu, děkuji panu ministrovi i zpravodajovi.
A máme poslední bod před obědem, a tím je
5.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu,
Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Průběžné hodnocení Horizontu 2020: maximalizace dopadů výzkumu a inovací EU
(evropský senátní tisk č. K 097/11)
Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 097/11 a K 097/11/01. Opět pan ministr Xxxxxx Xxxxx v našem Senátu.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Xxxxxx Xxxxx: Ještě jednou dobrý den, resp. hezký předpolední čas, předobědový, protože po poledni už je. A v tuto chvíli bych rád řekl pár slov k rámcovému programu Horizont 2020, protože to představuje klíčový nástroj, který podporuje spolupráci v oblasti vědy, technologie a inovací v rámci evropského výzkumného prostoru a přináší, data to ukazují, významný dopad také pro rozvoj mezinárodní spolupráce mezi členskými státy EU a jejich sousedními regiony nebo i zámořskými zeměmi. To, co je klíčovým cílem programu Horizont 2020, je stimulovat hospodářský růst a vytvářet pracovní místa pro podporování výzkumu a inovací podporou excelentní vědy a vedoucího postavení v průmyslu a řešení společenských výzev. Tak samozřejmě, že takto vznosná slova v cíli a deklaraci tam jsou, ale, a to je dobré, u Horizontu 2020 si troufnu říct, že tento nástroj takto skutečně funguje. Jelikož jsem měl tu možnost být náměstkem pro vysoké školy, vědu a výzkum a řešil jsem společně s vědci ještě na své alma mater možnost účastnit se těchto evropských výzev, tak vím, že na rozdíl od českých soutěží úroveň a práh úspěchu je u těchto výzev, které se objevují v rámci Horizontu 2020, velmi vysoký.
Práh je opravdu nastaven vysoko a řada skvělých projektů pak zůstává sice pozitivně hodnocených, ale nepodpořených v rámci nějaké alokace, která v Horizontu je. Každopádně toto hodnocení – a jsme zase u průběžného hodnocení programu Horizont 2020 – proč hodnotíme v průběhu, jak jsem říkal i ve svém minulém vystoupení, tady to má samozřejmě ještě jeden cíl, protože nastavení 9. rámcového programu se do značné míry také odvíjí nebo bude odvíjet finálně od zjištění tohoto průběžného hodnocení. Mohu říct, že co se týká techniky průběžného hodnocení, tak Evropská komise ustanovila expertní skupinu, což zase není nic překvapivého, ale za mě velmi pozitivním signálem, že to není jenom výstřel do tmy a že skutečně jde o propojení excelentní vědy, ale i
o propojení vědecké sféry se sférou ekonomickou, se sférou inovativní, tzn. podporování malých, středních podniků a inovativního prostředí v Evropě není jenom na papíře, ale i v reálu a to hodnocení skutečně prováděla skupina, kterou vedl Xxxxxx Xxxx a on nebyl součástí jak by se mohlo nabízet nějaké jakoby vědecké komunity, ale když byl členem Evropské komise, tak měl na starosti problematiku obchodu a je teď nebo od roku 2005 výkonným ředitelem světové obchodní organizace. Ta uvedená zpráva obsahuje řadu doporučení, jednak samozřejmě dobrých k dokončení programu Horizont 2020, ale především je tím odrazovým můstkem k dobrému nastavení 9. rámcového programu. Pokud bych měl říct jeden závěr z komise, který je zajímavý z mého pohledu, tak samozřejmě žádná revoluce v Horizontu 2020 by nastat neměla, ale, a to přiznávají, přestože tam došlo – a já za chvíli řeknu pár příkladů – ke zlepšení procesu, zrychlení některých procesů v rámci posuzování žádostí a administrativní náročnosti, tak stále je co zlepšovat, tzn. optimalizace procesů je jedním ze závěrů toho reportu a průběžné zprávy. Když řeknu pár přínosů teď obecně, které vyplývají z průběžného hodnocení, tak považuji za nutné vypíchnout, že se zvýšila účast průmyslu a téměř 24 % rozpočtu pro průmyslové a základní technologie a společenské výzvy putuje k malým a středním podnikům. Před chvílí jsem říkal, že podpora malých a středních podniků je integrální součástí Horizontu 2020 a ten cíl, který byl stanoven, byl 20 % a průběžné hodnocení ukazuje, že cíl je překročen můžeme říct o 20 %, protože je to 24 %.
Program Horizont 2020 prokázal flexibilitu v reakci na měnící se politické priority a naléhavé situace, což právě v rámci toho zohledňují společenské výzvy, což si myslím, že je fenomén, který nás bude provázet, není to jenom
o inovacích, ale řada věcí a respektive možných řešení do budoucna se z mého pohledu přesunuje do oblasti společenských výzev, tzn. sociálně humanitní obory nejsou, musí být součástí byť je to zase třeskuté téma, ale musí být součástí základního vzdělání, resp. musí být součástí nabídky vzdělání a tady to musí být součástí i vědeckých výzev, které jsou vypisovány, tzv. horuji za to, byť to není součástí tohoto materiálu, abychom vždycky našli balanc mezi samozřejmě nutným pokrokem v rámci inovacím technickým přírodovědným výzkumem, ale i sociálně humanitním. Bude to v budoucnosti více než důležité.
Co se týká dalšího přínosu programu Horizont 2020, tak je zase doložitelné na číslech, které jsou součástí zprávy, že došlo k větší interdisciplinaritě, protože od předchozího programu je mnohem větší procento publikací, které skutečně jsou průřezové, a to se nebavím o tom, že samozřejmě tam spolupracují různé týmy z různých zemí. Zajímavé je i to, ale vždycky poměrně opatrný k těmto tvrzením, ale samozřejmě součástí je i to, že podpora Horizontu 2020 nebo ty programy pak dojde na základě makroekonomických modelů k sociologickému dopadu do roku 2030 v řádech 600 mld. euro a 179 000 pracovních míst. To je taková hezká proklamace obtížně ověřitelná. Takže přestože je to součástí, tak říkám, dobře, ale raději se podívejme na to, jak to celé funguje a ta zpráva průběžná nabízí samozřejmě odpovědi na otázky nebo na výhrady, které jsou nedílnou součástí práce vědců, ale i malých a středních firem, a to je třeba nadměrná administrativa. Takže na tvrdých číslech doba pro schvalování udělení grantů klesla o 110 dnů. To znamená pokud to bylo sledováno, tak jak říct, že poklesla nebo že se zrychlila administrativa, skutečně tady to vychází ze čísel a významně sjednocení podkladů administrativy se pozitivně projevilo a v průběžném hodnocení se ukazuje, že je to dobře nastaveno. Co se týká části programu, tak chci vypíchnout, byť jsem to tady už zmínil, že součástí – není to vědecký program, někdo by mohl říct, směřuje to jen na věci, není to pravda, je to samozřejmě o kooperaci a značná pozornost je věnována malým a středním podnikům, což si myslím, že pokud se bavíme o flexibilitě a možném úspěchu Evropu v inovativním procesu, tak to těžiště je skutečně u schopnosti reakce na nové výzvy, tedy u malých a středních podniků, které zase můžeme si to ukázat na tvrdých datech, jsou reaktivnější a velmi rychle dokáží reagovat na nové výzvy ať už ekonomické nebo společenské. Co se týká nějakých poznatků, které by měly směřovat k tomu, aby ty dopady Horizontu 2020 byly v budoucnosti ještě vyšší, tak jsem říkal. Jedna věc je administrativa, druhá věc je lepší zacílení programů a jejich odraz v 9. rámcovém programu.
Takže nebudu příliš dlouhý. Slíbil jsem, že je to předobědový čas. Myslím si, že to průběžné hodnocení ukazuje, že Horizont 2020 je důležitou součástí, která samozřejmě umožňuje snižování nebo náklady sdílení a pro naše vědce, když to vezmu z českého pohledu, tak účast v Horizontu 2020 ať už jsou to granty nebo cokoliv jiného, je metou, ke které bychom měli směřovat, a ostatně za tímto účelem jsme i masivně investovali do vědeckých center v předchozím období. Děkuji za pozornost.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Pane ministře, děkuji vám a prosím opět zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 097/11/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Xxx Xxxxxx, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, paní kolegyně.
Senátorka Xxx Xxxxxx: Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, vážení kolegové. Máme před sebou průběžné hodnocení dalšího velmi úspěšného programu EU, dalo by se to tak říci. Je to maximalizace dopadů výzkumů a inovací v EU. Pan ministr už tady podrobně rozebral, o co v Horizontu 2020 jde.
Já bych chtěla zdůraznit, že to je průběžné hodnocení, že komise opravdu vyzývá k evoluci, nikoli k revoluci, že tady bude ten program pokračovat ve svých zlepšených intencích. Především tam je třeba zdůraznit podporu toho excelentního a výzkumu a inovací vůbec, ale i množství dotčených aktérů, kteří se toho zúčastnili, kterých bylo více než 300. Dále potom jak pozitivně bylo hodnoceno, že vzrostla účast průmyslu, kdy se zapojilo množství malých a středních podniků do tohoto programu. Z hodnocení vyplývá, že komise by měla zásadně navýšit financování v Horizontu 2020, což je z našeho hlediska ta důležitá zpráva.
My jako výbor jsme k tomu přijali doporučení, se kterým bych vás chtěla seznámit, a usnesení.
Výbor se seznámil se sdělením komise, průběžným hodnocením. Zastává názor, že věda a výzkum, jejich podpora má klíčový význam pro konkurenceschopnost EU, poukazuje v tomto ohledu na svá předchozí usnesení, která tady nebudu citovat, která byla v roce 2012 a 2013. Zdůrazňuje, že to považuje, Horizont 2020, jako účinný nástroj k dosažení inovací a růstu v Evropě. Oceňuje zejména význam, kterého v mezinárodním kontextu dosáhla Evropská rada pro výzkum, tzv. ERC. Lituje, že v důsledku podfinancování výzkumu v Horizontu 2020 je zamítnuto velké množství žádostí o grant, které jsou podloženy kvalitním výzkumným záměrem. Čili komise, jak jsem říkala, chce navýšit ty prostředky na vyšší množství projektů.
Výbor zdůrazňuje, protože by v rámci debaty o nastavení navazujícího devátého rámcového programu pro vědu a výzkum měly být reflektovány nedostatky zjištěné v rámci hodnocení programu Horizont 2020, zejména nízký rozpočet, který neumožňuje financování všech kvalitních žádostí o grant, dále přetrvávající administrativní zátěž, neúměrná výše grantu či nedostatek flexibility při posuzování těch grantů. Dále výbor vyjadřuje obavu z možného překrývání či zdvojování činností Evropského inovačního a technologického institutu a Evropské rady pro inovace, která v současnosti funguje v rámci pilotního projektu. Žádá proto vládu, aby se informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení, a o další vývoj projednávání.
Na základě toho přijal výbor své usnesení. Ve znění, že výbor přijímá ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropského hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů průběžné hodnocení Horizontu 2020, maximalizace dopadů výzkumu a inovací EU, doporučení, které je přílohou tohoto usnesení a které jsem vám právě citovala. Doporučuje Senátu PČR, aby se ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropského hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů průběžné hodnocení Horizontu 2020, maximalizace dopadů výzkumu a inovací EU, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výboru, to jest to, které jsem vám tady teď citovala. Určuje zpravodajkou senátorku Evu Sykovou. Pověřuje předsedu výboru Xxxxxxx Xxxxxx, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.
Tolik tedy moje zpráva.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Já vám děkuji, paní senátorko. Prosím, posaďte se též ke stolku zpravodajů. Nyní otevírám rozpravu. Jako první se hlásí pan senátor Xxxxxx Xxxxx.
Senátor Xxxxxx Xxxxx: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Já se ještě jednou větou vrátím k předchozímu bodu. Kolega Xxxx mě upozornil, že Xxxxxxxxxx není poštolka, ale sokol, tak já slibuji, že příště už se nebudu montovat do latiny, dokud se to předem pořádně nenaučím… Ale teď k tomuto bodu. Já jsem chtěl okomentovat bod 3 navrženého
usnesení, kde se oceňuje význam, kterého v mezinárodním kontextu dosáhla Evropská rada pro výzkum, známá pod akronymem nebo pod zkratkou ERC.
Chci k tomu vystoupit proto, že to možná není všem vám známo, jakého významu skutečně ERC dosáhla, přitom si myslím, že to stojí za explicitní ocenění v rámci toho průběžného hodnocení, protože je dobře, aby ERC i v tom dalším období programovém pokračovala v dobrém nebo pokud možno ještě lepším financování.
ERC je vlastně nápad evropských vědců. To je jeden z mála programů, který nevznikl původně politickou iniciativou takříkajíc shora. Vymysleli si ho vědci. Tou hlavní ideou je, pojďme dát nějaké peníze dohromady na jednu hromadu pro celou Evropu, z ní prostě vybírejme ne nejlepší nápady v jednom každém členském státě, ale nejlepší nápady v celé Evropě. Ukazuje se, že to fakt dobře funguje, přestože ERC má zlomek celkových peněz Horizontu 2020, tak se od roku 2007, kdy bylo ERC ustaveno, tak se velmi rychle během několika let etablovala jako jedna z nejvýznamnějších světových grantových agentur, nejvíce respektovaných. A skutečně generuje dneska jako zásadní objevy, Nobelovy ceny a podobně.
Problém ERC trochu je, že je extrémně kompetitivní, to znamená, šance uspět tam pro vědce jsou hodně malé, ale zase je veliká výhoda ERC, že na rozdíl od ostatních programů Horizontu 2020, tak ta administrativní náročnost tam je skutečně relativně malá, minimalizovaná. A ten důraz je opravdu na myšlenky a na kvalifikaci těch uchazečů o grant.
Zaměřuje se na něco, čemu sama říká frontier research, čil nějaký výzkum na hranicích poznání. V tom je právě, myslím, velmi úspěšná, že proráží, rozšiřuje to poznání tam, kde jsme ještě nebyli. Takže to jenom rychlý komentář k tomu úspěchu, který ERC dosáhla. Dneska třeba počet grantů, které nějaká vědecká instituce, univerzita a podobně, nebo i země získá z ERC, tak je považována jako jeden z nejlepších indikátorů kvality vědecké té dané instituce nebo země. ČR pro vaši informaci si v tomto parametru zatím nevede nějak skvěle, resp. vede si v něm spíš docela špatně. Ale to, myslím, rozhodně není důvod, abychom tuto vysoce užitečnou a úspěšnou aktivitu nějak podminovávali. Spíše je to výzva pro to, abychom se s tím naučili lépe zacházet, a tu vědu líp dělat, tak, aby těchto grantů u nás dramaticky přibylo.
Moc vám děkuji za podporu tohoto usnesení a za pozornost.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: A já děkuji vám, pane senátore. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikdo. Rozpravu tedy uzavírám. Zeptám se pana ministra, chcete se vyjádřit ještě?
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Xxxxxx Xxxxx: Děkuji za slovo. Já jenom drobný komentář k projektům ERC. Skutečně ten tlak je tam veliký. Tady co se týká ČR, tak jsem toho názoru, že když už ten projekt je pozitivně hodnocen, velmi kvalitně, to znamená, je kvalitní, ale není financovaný, v tomto duchu apeluji na vysoké školy, tak je to přesně ten projekt, kdy ta vysoká škola má mít z institucionální podpory nastaven systém, aby tento projekt, tohoto vědce s tímto nápadem byla schopna podpořit i v rámci svého vlastního mechanismu. My jsme dosud dělali XXX.xx, to znamená, to byl nějaký
přechodný nástroj. Ale tam čekaly jednotlivé projekty, aby se mohla vyhlásit veřejná soutěž. Já zodpovědně říkám, že teď, pokud dojde ke změně metodiky hodnocení výzkumných organizací, tak jedna z věcí, která by se tam měla a podle mého názoru musela nebo musí objevit, tak je skutečně to, aby univerzity a vědecké instituce měly vnitřní mechanismy, jak tyto velmi kvalitní projekty podpořit v rámci svých institucionálních prostředků, protože ty se třeba v případě vysokých škol jmenují Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. Co jiného než dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace jsou projekty, které opravdu jsou top v Evropě. To bylo jenom k ERC. Já děkuji.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane ministře, za vaše vystoupení. Paní zpravodajka se chce vyjádřit. Máte slovo, paní kolegyně.
Senátorka Xxx Xxxxxx: Já bych k tomu ještě chtěla dodat jednu věc, že XXX projekty jsou skutečně vynikající, tak jak tady bylo řečeno. Ale aby tady nevznikl dojem, že to je jediná aktivita nebo ta úplně hlavní aktivita Horizontu 2020. Bylo tady řečeno, já bych to chtěla zdůraznit, že jsou další dvě oblasti, které jsou velmi důležité, a to je právě podpora malých a středních podniků a ta spolupráce základního výzkumu právě s touto inovační sférou. To je stejně důležité, velmi důležité…
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Paní senátorko, vy byste se měla vyjádřit k rozpravě. Tohle už není rozprava. Bohužel… Já vím.
Senátorka Xxx Xxxxxx: Takže aby to z toho takhle nevyplynulo. Další věcí, jenom kráťounce, je ta spolupráce mezinárodní, která zase v devátém rámcovém programu, my doufáme, že bude více zdůrazněna, to potřebujeme, i jako ČR zdůrazňovat.
Jinak tedy tady ještě vystoupil xxx xxxxxxx Xxxxx v diskusi. Tím pádem bych to považovala za ukončené.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Ano, takže můžeme přistoupit k hlasování, tak jak jste nám ho přednesla, ten návrh. Takže já si vás dovolím svolat.
Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesla senátorka Xxx Xxxxxx.
Momentálně je v sále přítomno 56 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 29. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ruku nahoru a tlačítko NE. Děkuji.
Konstatuji, že v hlasování č. 12 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 29 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já končím projednávání tohoto bodu, děkuji panu ministrovi školství Xxxxxxx Xxxxxxx za jeho hostování v Senátu, paní zpravodajce.
Vyhlašuji polední pauzu. Jak to tak vidím, sejdeme se v 14.00 hodin.
Dobrou chuť!
(Jednání přerušeno v 12.53 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 14.00 hodin.)
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Máme 14.00 hodin. Zdravím diváky on-line přenosu z jednání Senátu, zástupce médií, zejména Xxxxx s Bárou…
A naším dalším bodem programu je
6.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb.,
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb.,
o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(senátní tisk č. 267)
Návrh zákona máme jako senátní tisk č. 267. Návrh uvede ministr životního prostředí Xxxxxxx Xxxxxx, kterého vítám a prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Zdravím vás, pane ministře, máte slovo.
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx: Děkuji vám. Vážený pane předsedající, vážená paní senátorko, vážení senátoři, dovolte mi, abych uvedl, tak jak říkal pan předsedající, změnu zákona
o vodách a některé další zákony, které se týkají Státního fondu životního prostředí.
Prioritní změna, resp. i důvod, proč je tato novela předložena, je více méně bod, který nám vytýká poměrně dlouho Evropská komise, a to je tzv. posouzení možnosti zhoršení stavu vodního toku nebo vodního útvaru se záměrem, který se tohoto vodního útvaru dotýká. Novela tedy napravuje nedostatečnou implementaci rámcové směrnice o vodách tak, že zakotvuje způsob udělování výjimek vodoprávním úřadem v případě, že realizací nějakého záměru dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru povrchové nebo podzemní vody.
Evropská komise v České republice vytýká už v rámci aktuálního řízení EU Pilot, že není úplně zřejmé, v jakém okamžiku schvalování projektů mají příslušné orgány použít paragraf 23a vodního zákona.
Rovněž na základě tohoto úprava stanoví dvoufázové hodnocení, zda záměrem nedojde ke zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru.
Dalším změnovým bodem je změna správy poplatků, což se možná bude zdát jako nemístní detail, ale tady dochází k přenosu správy poplatků za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z České inspekce na Státní fond životního prostředí a ke změně systému administrativy ze správního na daňový řád. To je samozřejmě zjednodušení systému a také určité odbřemenění České inspekce životního prostředí, která má samozřejmě jiné úkoly než správu poplatků, a Státní fond to zvládne, protože se tím zabývá i v jiných oblastech.
Dochází rovněž – a to bych chtěl zdůraznit – dochází k omezení administrativy v oblasti poplatků, protože novela vodního zákona naplňuje konkrétní opatření plynoucí z tzv. ekoauditu, kdy dochází k významnému omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy je v návrhu novely upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků, což znamená, že
desítky tisíc malých zdrojů znečištění, což jsou především malé obce a malé domovní čistírny odpadních vod, se zbaví části administrativy.
Dochází rovněž k úpravám v oblasti odpadních vod, kde se upřesňuje definice odpadní vody s ohledem na dosažení větší ochrany jakosti vod včetně vyjasnění způsobu likvidace odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách.
Vážené senátorky, vážení senátoři, toto vyvolalo i mediálně asi největší bouři, tedy otázka likvidace odpadních vod v bezodtokových jímkách. Ale chtěl bych tady zdůraznit jednu věc, kterou jste možná už také zaregistrovali, že tato povinnost není nová, ta je v zákoně už od roku 2011, ale nebyla pouze dobře v zákoně upravena, takže povinnost samozřejmě existuje, ale vymahatelnost této povinnosti, a na to nás upozornila celá řada starostek a starostů, v zásadě neexistuje. Tato novela si proto klade za cíl, aby zpřesnila způsob likvidace odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách. Konkrétně to znamená…
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Promiňte, pane ministře. Na to, jak je vás tu málo, jste příliš hluční, pane kancléři, pane senátore… Prosím, pane ministře.
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx: Myslel jsem si, že to bylo na mě.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Ne, nebylo.
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx: Xxx xxxxxx, zatrnulo mi, protože jsem se do toho možná tak vložil, že jsem začal příliš křičet.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Ale zrychlit můžete.
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx: Zrychlím, určitě. (Smích.) Já zrychlím.
Já jenom dodám, že v Poslanecké sněmovně k tělu předloženého zákona došlo ještě k nějakým dalším docela zásadním změnám. Došlo k dvouletému odkladu až k 1. lednu 2001 právě povinnosti zajistit zneškodňování odpadních vod v bezodtokové jímce, odvozeno na čistírnu odpadních vod. Dále byla – to je také důležité – doplněna výjimka ze zákazu zřizovat v aktivní zóně záplavového území tábory, a to pro zřizování dosud provozovaných táborů sestávajících pouze ze stanů. Byla rovněž doplněna možnost hospodařícím subjektům provozujícím zemědělskou prvovýrobu, že více méně může stát také poskytnout finanční prostředky, a celou řadu dalších věcí. Ale určitě to bude předmětem diskuse. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 267/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Xxxx Xxxxxxxxx. Návrh zákona projednal také výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 267/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Xxxx Xxxxx. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 267/1. Zpravodajkou výboru je paní
senátorka Xxxxx Xxxxxxxx, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Paní senátorko, máte slovo, i vy můžete být rychlá.
Senátorka Xxxxx Xxxxxxxx: Děkuji. Pane předsedající, já teď nevím, jestli na vás mohu mluvit, vaším prostřednictvím…
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Na mě můžete mluvit úplně klidně přímo.
Senátorka Xxxxx Xxxxxxxx:… abych náhodou neudělala chybu.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Ne, ne, ne, já s tím nemám problém.
Senátorka Xxxxx Xxxxxxxx: Pane předsedající, tak vážné normě musíme věnovat dostatečný čas, tak buďte trošku trpělivý. Děkuji.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Ano, budu.
Senátorka Xxxxx Xxxxxxxx: A teď poprosím vážené kolegyně a kolegy a váženého pana ministra o to, abych mohla přednést informace z mé zpravodajské zprávy.
Myslím, že pan ministr svoji úvodní řeč opravdu hodně zkrátil. Ale novela, která před vámi leží, je také opravdu hodně zkrácená. On je to vlastně už třetí pokus o to schválit novelu zákona o vodách. Ta první byla ve sněmovně s tím, že se snažila o to, aby tam byly nějaké motivační ekonomické prvky, které by vedly všechny k tomu, abychom snižovali spotřebu vody. To bylo velice zamítnuto, takže ministerstvo novelu tohoto zákona vypustilo. Ona prošla jenom prvním čtením. A protože byly volby, musela se předložit znovu. A teď tedy prošla vlastně napotřetí za současné Poslanecké sněmovny a leží tu před námi.
Jak už pan ministr řekl, je to novela, která se zabývá zejména změnou toho, jak se budou platit poplatky. Bude tedy řešit otázky, které souvisejí s naplněním některých směrnic, ale zejména řeší věci, které souvisejí s vypouštěním odpadních vod a je snahou o to, aby odpadní vody, které jsou vypouštěny, tak, jak zákon stanovuje, byly skutečně čištěny. Není to samolibost ministerstva, to musím říct, ale naopak je to přínos pro to, abychom podzemní vody, které jsou zásobárnou kvalitních pitných vod a kterým bude bezpochyby, nebo už teď je v některých lokalitách nedostatek, ochránili a abychom tak zajistili fakticky bezpečnost občanů naší země. A v tomto smyslu s panem ministrem souhlasím, velmi souhlasím. Teď je otázka, jestli nástroje, které byly zvoleny, byly zvoleny zcela správně a tak, aby v praxi mohly být reálně uplatněny.
Víte, já jsem přesvědčena, že mezi hlavní důvody jakékoliv novely, která bude uváděna, by mělo být především položení základních otázek.
Splňuje zákon tyto dva cíle? Zajistit, aby bylo hospodárně nakládáno s vodou. Hospodárně, rozumně, aby s ní nebylo plýtváno. A zajistit, abychom ji zbytečně neznečišťovali. Naopak to znečištění omezili. A z tohoto hlediska mohu říct jako zpravodaj, že některé tyto prvky tato novela má. A proto se náš výbor úplně neztotožnil s tím, co přišlo z výboru pro ústavu, respektive ústavněprávním, aby byl návrh zákona zamítnut. Ale na našem výboru jsme přijali usnesení. A já vás teď s tím usnesením seznámím, velice krátce.
Takže doporučujeme Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Samozřejmě v obecné
rozpravě se pak vyjádřím k těmto jednotlivým návrhům a ještě k diskuzi, která byla vedena k návrhu novely. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, paní zpravodajko, prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Xxxxxx takového nevidím, a proto otevírám obecnou rozpravu. Ještě jsem se nezeptal, omlouvám se, pane předsedo, vystoupí ještě předseda ústavně-právního výboru xxx xxxxxxx Xxxx. Omlouvám se, pane senátore.
Senátor Xxxxxxxx Xxxx: Není důvod k omluvám, vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře. Já zareaguji stručně, a to ne subjektivně, ale jako pověřený zpravodajkou senátorkou Xxxxx Xxxxxxxxxx coby předseda našeho výboru. Chci říci stručně ano, ona už řekla naše usnesení, tak já vám ho zopakuji. My jsme se rozhodli vám doporučit zamítnutí toho návrhu. A ty důvody, dva tři, Xxxx Xxxxxxxxx, coby zpravodajka, coby předseda, jsou stejné. Avšak chtěl bych jenom dvě stručné poznámky, proč k tomu došlo.
My jsme měli obecnou rozpravu, podrobnou k těm pozměňovacím návrhům, a náhle z podrobné rozpravy jsme zjistili, že kromě osmi pozměňovacích návrhů bude dalších x-pozměňovacích návrhů. Přičemž i paní zpravodajka řekla, že ministerstvo slíbilo, že bude komplexní novela, která všechno vypořádá. Já jsem tady už desátý rok, z mé zkušenosti v rámci ústavněprávního výboru je to tak, že když ministerstvo řekne, že všechno vypořádá, a my tomu uvěříme, tak nikdy nic nevypořádá hned.
Takže to bylo moje stanovisko. Pak jsem řekl, že zákon, který přichází v takové podobě, že má spoustu legislativních připomínek a nadto se nám tady začínají kupit pozměňovací návrhy, že lepší bude to vrátit se stanoviskem zamítavým. A nechť přijde rychlá novela, která vše napraví.
To je odůvodnění návrhu jako představitelů ústavněprávního výboru Horní komory českého Parlamentu. Děkuji za pozornost a prosím, přemýšlejte o tom.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane předsedo, a ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Xxxx Xxxxx? Přeje. Máte slovo, pane senátore.
Senátor Xxxx Xxxxx: Děkuji, pane předsedající. Já myslím, že bývá zvykem, že zpravodajové jsou vyzváni ne, jestli si přejí, ale je to jejich povinnost.
Já xxxx chtěl připomenout krátce, také avizuji, že vystoupím samozřejmě i v rozpravě potom, doufám i v podrobné rozpravě - k návrhu tohoto zákona. Jako zpravodaj tohoto zákona jsme na hospodářském výboru to podrobně podrobili rozboru. A chci jenom zopakovat, že na našem výboru se velice pečlivě tento program a zákon projednával. S tím, že bych měl sdělení pro pana ministra, že vaše kolegyně, náměstkyně, nebyla zrovna připraveným interpretem tohoto zákona a některé věci třeba popírala nebo nebyla schopná vysvětlit.
Já si myslím, že uvedení toho zákona nebylo nejšťastnější, protože tento zákon právě k tomu, že jste na to měli dva roky, protože ta původní novela před dvěma lety vznikla, a vznikla právě proto, aby se zvýšily poplatky za podzemní vody. Protože voda jako národní hospodářství by se fakt měla chránit. A jeden z důvodů hospodářských není o tom, že si to budeme přát, ale tady musí být hospodářský… Bylo potřeba ty poplatky zvýšit. Místo toho jste původně navrhli
těch nesmyslných osm korun najednou. Kdyby tam došlo k menšímu návrhu nebo k postupnému navyšování, tak si myslím, že se to určitě schválilo. Ale ministerstvo ve sněmovně se zaleklo mohutného lobby, které proti tomu vystoupilo, takže z toho zůstalo nic. Takže poplatky zůstávají na nule, nebo na stejné výši, a to je špatně…
Místo toho – a to vás nepodezírám, já si myslím, že postup je docela logický – jste se v té novele zaměřili, pane ministře, na to, abyste získali nějaké prostředky, stát, aby získal nějaké prostředky, takže jste se dali do těch odpadních vod. Já ve zkratce řeknu, v čem je problém, ale teď přečtu jenom usnesení. A náš výbor také zvažoval to zamítnutí jako ústavně-právního výboru, a já osobně bych se k tomu, co říkal xxxxxx Xxxx, i přikláněl, protože skutečně tam je v tomto návrhu zákona spousta chyb. Myslím, že jich je přes osmnáct. Díky naší legislativě jsme je docela slušně rozklíčovali. A jak kolegyně Xxxxxxxxx měla připravené, to samé i já i kolegyně Xxxxxxxx, tak tam těch legislativních připomínek je spousta. už z toho důvodu to byla špatně odvedená práce.
A hlavně, co tam je, co jsme na hospodářském výboru kritizovali, je otázka paragrafu, který se týká článku 1, v § odstavec – „k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor chránících stok jednotné kanalizace“. A tady jsme přemýšleli o tom, proč k tomu tento bod byl zařazený až na návrh poslaneckého návrhu. A pan poslanec se přiznal, že to je vládní návrh. To znamená, proč tam vláda pomocí poslaneckého návrhu dává nějaký návrh, když to mohla dát jako vládní. Ano, protože tady jde s největší pravděpodobní o to, že tak, jak je to formulované, tak ty poplatky, to znamená odpuštění poplatků za vypouštění odpadních vod, by se týkaly v této formulaci pouze stok jednotné kanalizace, ale ne čistíren odpadních vod, které mají také své odlehčovací komory formou odtoku. A na to by se potom nevztahovala ta záležitost kolem zpoplatnění a mohly by se tam poplatky vybírat. Po výkladu a potom prováděcí vyhláškou.
Z toho důvodu si myslíme, že je to takový skrytý způsob, jak zpoplatnit vypouštění odpadních vod. A právě ty náklady by se pak přenesly právě na samotné občany, protože by se to objevilo ve stočném. A z toho důvodu si myslíme, že právě v tomto paragrafu by mělo dojít ke změně. Proto náš výbor, který to takhle projednal, přijal návrh usnesení a s pozměňovacími návrhy doporučuje schválit. Ale z pozměňovacími návrhy, s kterými vás potom v rozpravě seznámím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane senátore. Táži se ještě jednou, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Xxxxxx takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí… Do které se nikdo nehlásí… A hlásí, paní senátorka Xxxxxxxx. Kdybych byl přísnější, tak bych ji ukončil.
Senátorka Xxxxx Xxxxxxxx: Pane předsedající, zdá se, že jsem to musela zachránit, nedá se nic dělat… Byl by „džouk“, kdyby se rozprava ukončila, a přitom máme tolik pozměňovacích návrhů, a čekali jsme, že debata bude náročná. Ale dobrá. Takže já se tedy dovolím vyjádřit k tomu předloženému návrhu.
Jak už jsem řekla ve své zpravodajské zprávě, tak ten zákon má řadu pozitivních impulsů a opatření, které mohou vést k tomu, že do budoucna ty body, které máme, tak nebudeme mít takhle velice znečištěny. Ano, ty impulsy tam jsou. Ale teď tedy detailněji.
Ta debata je zejména vedena k otázce ustanovení o vyloučení povinnosti povolení nakládání s vodami, takzvaných odlehčovacích komor, jak o tom hovořil xxx xxxxxxx Xxxxx ve své zpravodajské zprávě. No, víte, ona ta debata je podle mě poněkud složitá, aby to bylo pochopeno. Ale já se k tomu vyjádřím. V tuhle chvíli vypouštíme odpadní vody z čistíren. Všechny odpadní vody v České republice musí projít předčištěním. Není možné, aby nějaká odpadní voda neprošla předčištěním. Jestliže odpadní vodu pouštím přes tu čistírnu, tak ta čistírna za množství té vypuštěné odpadní vody a za znečištění, které ty odpadní vody obsahují, platí. Ale pozor, ona neplatí do výše sto tisíc kubíků za rok z množství a neplatí tam, kde znečištěné látky dosahují těch limitů, které jsou stanovené. Říkám to zjednodušeně. Takže už tam neplatí.
A teď je otázka, jestli debata, která se vede, se vede kolem malých čistíren odpadních vod. To znamená menší obce, protože sto tisíc kubíků je obrovské množství. Takže já jenom chci říct, že to je první věc, kterou bych ráda tady zdůraznila. Je to velké množství. Není to obrovské, ale je to velké množství. A pak je potřeba říci, že v tomto návrhu zákona se hovoří pouze o změnách povinností týkajících se odlehčovacích komor na kanalizacích. A ty odlehčovací komory mají mít odklad, pokud nejsou technicky zabezpečené, tak, jak by měly být, tak mají odklad placení veškerých poplatků, a to do roku – teď, jak je platné
– do roku 2022. A víme, že to je předložený návrh, který by ještě měl odložit tu účinnost. Ten tady leží a ten má přichystaný xxx xxxxxxx Xxxxxx.
A ten zákon říká, že pokud ti, kteří mají odlehčovací komory a všechny uvedou do stavu, který bude odpovídat technickým parametrům, takže to bude tak, že vůbec nebudou muset mít povolení. Xxxxxxx je, a to jsem s paní senátorkou Xxxxxxxxxx konzultovala, tak jsme se shodly na tom, že se neví, jak vlastně bude vypadat to technické zabezpečení, které bude odpovídat zákonu. A to je naprosto oprávněná námitka. Vím, že ministerstvo nám na výboru říkalo, že tato vyhláška, nebo nařízení, které to má stanovovat, vyjde někdy koncem léta, někdy na podzim. No tak dobře, řekněme do konce roku. Ale ta míra nejistoty tam samozřejmě je. To je třeba říct naprosto korektně.
Na druhé straně jsme se také dohodli na tom, že když prodloužíme termín, dokdy to obce mají, nebo nemají řešit… Nebo obce, všechny čistírny, to znamená i ty velké, tak je tam dostatečný prostor, abychom vycizelovali to, kde já jsem slyšela, no, někde to možná nepůjde, někde to bude problém.
Takže jeden návrh, který před vámi bude ležet, bude takový, že úplně to vypusťme, nechtějme po těch odlehčovacích komorách nic. A druhý návrh je, odložme účinnost opatření až za těch pět, respektive šest let. Tak já to chci jenom vysvětlit, abychom tomu rozuměli. Takhle to v tom zákoně je. Pan ministr se k tomu jistě ještě může vyjádřit. A teď řeknu to, co jsme možná slyšeli na výboru, ale já to musím říct. Podívejte, to ministerstvo má všechny – protože máme přece jen systém IT, tak má všechny údaje o tom, kolik vod se vypustilo a jaké znečištění se vypustilo. A najednou zjistilo, že v povrchových vodách je toho znečištění podstatně víc, než by odpovídalo tomu, co se vlastně údajně vypustilo. A musím to říct celé. Ten problém je v tom – a já chci říct, že věřím tomu, že ve většině případů tomu tak není, vím, že jsme se s kolegy o tom bavili, a to je samozřejmě jistě tak, že většina těch, kdo mají čistírny, těch odtokových koryt nezneužívá.
Ale bohužel je – a to víme, že vždycky jsou takové případy – jsou případy, a zřejmě těch vod není málo, podle toho, jak se prokazuje v celkovém znečištění ve vodách, se část znečištění pustí odtokovými jímkami, které mají být jen pro havarijní stavy, a tím pádem se vyhneme poplatkové povinnosti a v některých případech i tomu čištění. A tomu má sloužit to opatření, které je. Já netvrdím, že
je v tom zákoně formulované šťastně. To netvrdím, protože skutečně nemáme tu vyhlášku. Ale teď je otázka, jestli to celé vylít, vylít i to dítě s tou vaničkou, anebo tam dát ten delší odklad, na kterém by myslím mohla být shoda, a tím vyřešit to, tak dobře, ministerstvo, tak to tedy dodělej a jdeme dobrým směrem. Je to na vašem zvážení.
Takže to je první, to jsou bezodtokové jímky. Druhá věc, o které bych ráda hovořila, je otázka toho, co lze a jak zajistit to, aby na čistírnách odpadních vod nedocházelo k haváriím, které jsou bohužel zase určitým nedodržováním nebo obcházením právním předpisů způsobeny. A my nemáme jak toto obcházení řešit. A to ministerstvo udělalo to, že řeklo, tak dobrá, tak to, co se zneškodňuje na čistírnách odpadních vod, tak musí odpovídat technologii toho, co ta čistírna umí zneškodnit.
My máme čistírny komunálních splaškových vod a máme čistírny těch průmyslových vod, které obsahují nebezpečné a další látky. A bohužel se stává, že na čistírnách komunálních vod, těch splaškových, kde mám asi jenom šest limitních ukazatelů… Protože u splaškových vod se dál nic neměří, protože se nepředpokládá, že tam budou vysoké obsahy těžkých kovů nebo nějakých dalších nebezpečných látek, tak ano, tak se tam dovezou jiné látky, jiné odpady a ty se přes tu čistírnu pustí. Co je výsledkem? Výsledkem je, že ta čistírna to nevyčistí, de facto se to ani nezměří, protože není povinnost to měřit. Ten jejich řád říká, měříme jenom těch šest parametrů, co je ve splaškových vodách. A tomu se ministerstvo brání a říká, to je špatně. A my víme, že se to děje.
A já vím poslední případ Slaný. To je krásný případ, před čtrnácti dny byl v televizi. Velký rozsáhlý případ, nádherný. Pan starosta říká, my všechno plníme, a přitom tam už čtrnáct dní teče úplně smradlavá hnusná voda, a všichni vědí, že ta voda není v pořádku. Ale pan starosta říká, my jsme těch šest limitů splnili. Ale v té vodě je něco úplně jiného, co se samozřejmě na těch ČOVkách neměří. A to si myslím, že je správně. Ti, kteří dodržují kanalizační řád, ti, kteří takhle zneškodňují odpadní vody, tak pro ty to vůbec nebude problém. A to ministerstvo se jenom chce jistit, že když tam někdo doveze jiné splaškové vody, jiné odpadní vody, takže parametry vod odpovídají tomu, co je ta čistírna schopna zlikvidovat. A to jsou ty průmyslové vody.
Ale pozor, ve sněmovně byla velká debata o tom, aby se to nedotklo každého, kdo má odpadní jímku. To znamená, odpadní jímku, kde má ty svoje splaškové vody, běžné vody, komunální vody. A ten paragraf, který já tam navrhuji, říká: splaškové vody, běžné vody, ze staveb, z toho, co je, tak to lze samozřejmě bez omezení likvidovat. Ale pozor, pokud by tam měly být odpadní vody jiné, které jsou jiného charakteru, tak tam je třeba, aby byly v souladu s organizačním řádem, to znamená s tím, co ta čistírna může. A tam potom by bylo potřeba udělat analýzu. Ale to se netýká občana, vyloučilo se to, co bylo zejména ve sněmovně napadáno. Není jisté, aby občan nemusel provádět ty analýzy.
Takže běžné splaškové vody můžete, tak jak máte jímku, přijede někdo kdo má oprávnění, někdo z té čistírny, odveze vám to, je tam potřeba dokladovat, ještě tam dáváme zase odklad. Víme ze sněmovny, že se to bude odkladovat až za dva roky, čili dostanete papír, a on řekne převzal jsem tolik a tolik kubíků z vaší jímky, žumpy, septiku, tak jak to má být, odveze to - a je to všechno v pořádku.
Ale pro ty průmyslové vody je to problém. A ty průmyslové vody, které by měly být likvidovány a které jsou nebezpečné, možná ne všechny, jenom některé, které obsahují fakt nebezpečné látky, tak ty by měly být likvidovány na jiných čistírnách, a tam samozřejmě vždycky po nich tu analýzu také chtějí.
Tak nevím, jestli jsem to vysvětlila dostatečně. Tak to je § 38 odst. 2, kdy nám obce píší, že to tedy zhorší poplatky a občanům. Ne, tak jak je ten paragraf znovu formulovaný, je tam bez omezení možné dovážet všechny tyto vody a jenom ty vody, které jsou jiného charakteru, mohou obsahovat atd., přesně je to tam formulované.
To jsem chtěla opravdu upřesnit. Je to paragraf, na kterém jste pracovali s ministerstvem, protože jsme chtěli, aby běžný občan nebyl zatěžován a aby to nezvyšovalo náklady pro tyto čistírny. Xxxxx chceme, aby byl dodržován řád tak, aby se nám nedostávali látky, které pak poškozuje naše zdraví nejenom naše, ale i ryb, které jíme a všechno možné, tak aby se nedostávaly do vod. Tak to je ten druhý problém, o kterém se tam velice hovoří.
A teď tedy bych řekla třetí velice častá debata – otázka využití povrchových vod pro rekreační plavbu. Určitě tady bude tedy k tomu debata. My to máme v našem výboru schválené, čili je to výborový pozměňovací návrh. Musím říct, že to hlasování bylo sice samozřejmě většinové, ale nebylo úplně tedy tak, že by všichni hlasovali pro, protože – a já to musím říct – víte, té vody bude opravdu málo. Už teď je jí málo na povrchových tocích. Stavy jsou úplně, nechci strašit, ale jsou vážné. A to, že dnes zapršelo, tu situaci zdaleka nenapraví. Protože trend je opravdu dlouhodobý. A já říkám, ten boj o vodu už začíná. A pokud mám dát stanovisko, přestože mám ráda vodáky, tak v případě, že se máme rozhodnout, jak hospodařit s vodou, tak si nemyslím, že právě rekreace by měla být tím úplně nejvyšším height. A že bychom spíš tedy měli zvažovat skutečně, co je nejvíc hospodárné.
Takže v tuto chvíli opravdu na to upozorňuji a možná ta debata kolem toho se ještě rozvine. Fandím vodákům, ale situace je trošku jiná, než bylo prezentováno. Mám své pozměňovací návrhy, které byly schváleny výborem, a myslím, že o nich bude debata, nicméně musím si je tady samozřejmě odůvodnit. A ten první pozměňovací návrh, který byl, tak se týkal povolení stanových táborů. Ale ano, rozumím tomu a rozumím tomu, proč to bylo předloženo. Jenže tam je to druhé jenže, nejenom já, ale řada všech, se kterými jsem věc konzultovala, tak zvedali prst a říkali, no ono to může být opravdu nebezpečné. Když máme záplavové zóny, tak máme tam, kde ta voda zaplaví, ale pak mám aktivní záplavové zóny. A ty aktivní jsou ty, ve kterých je voda buď dost vysoko, tzn. nad půl metru, metr a výš, anebo tam ta voda teče velice rychle. A teď si představte, že v tom mám tábor, a já nevím, jestli na tom horním toku; skutečně může přijít rychlá povodeň, a teď jsme slyšeli ze zahraničí, že se to děje a máme extrémní stavy počasí, se kterými nemáme zkušenosti, nemáme, fakt nemáme. Spadne nám najednou hrozně moc vody. Takže mi to tábor spláchne a nějaké dítě se tam utopí anebo ho to nějak poškodí na zdraví. Proto tam dodávám pozměňovací návrhy jenom doplnit to původní a doplním to o to, že tam musí být tedy dostatečný čas podle předpovědi na to, aby mohly být osoby evakuovány z hlediska té možné předpovědi záplavové vlny nebo na stoupání povodně. Je to jenom malá obezlička, řekněme, s jistou opatrností, ale myslím si, že minimálně tato tam by měla opravdu být. Tak to je ten první pozměňovací návrh, který výbor mi schválil.
Druhý pozměňovací návrh je trošku víc k diskusi, o tom je vedena diskuse, jestli tedy obce, na jejíž území je vodní zdroj, tak mají mít nějakou část poplatku za odebírání podzemní vody. Už ve sněmovně byly předkládány návrhy, aby měly. V tuto chvíli jde 50 % do fondu životního prostředí a 50 % na kraje. Obě tyto instituce mají povinnost vždycky to dávat někam do vodohospodářských věcí a věcí souvisejících s vodou. Jenomže jsem si opravdu řekla, dobře, tak my máme ložiska nerostných surovin a tam obec také má něco z toho. Nějakou část
poplatku. A když se odebírá voda, tak pro obec to znamená omezení. Měla jsem řadu stížností obcí, které říkaly: My tu máme pásma, my se nemůžeme rozvíjet, nás to omezuje, musíme jinak uklízet silnice, musíme jinak hospodařit s pozemky. A teď je debata o tom a možná není ještě zralá, jak by to mělo být, ale myslím si, že je dobré o tom debatovat a jsem přesvědčena, že část toho poplatku by těm obcím měla jít. A protože jsem se chtěla vyhnout tomu, aby to nebylo jen té obci, na které je přímo ten zdroj, tak jsem to formulovala právě podle toho pásma s tím, že obce, které mají toto ochranné pásmo a podle podílu toho, kolik toho mají na katastru. To znamená, některá obec bude mít na svém katastru třeba celé ochranné pásmo vodního zdroje, to je hrozně nepříjemné pro tu obec, opravdu, anebo se může stát, to, co se stávalo, že tady byl jímací zdroj a druhá obec z toho měla problémy. Toho jsem se chtěla vyhnout, proto to mám takto formulované. Takže výbor to podpořil, ale uvidíme, jak bude ta debata tady.
A pak je další můj pozměňovací návrh, a ten pozměňovací návrh je třetí pozměňovací návrh, a ten se týká sucha. A přiznám se, že na tom mi opravdu hodně záleží. Víte, a teď to řeknu. Určitě a nechci vůbec říkat, že ne se někteří snaží, aby něco se suchem se dělalo, řešilo, ale jde to strašně pomalu. A to sucho nastupuje daleko rychleji, než jsou ta opatření realizována. Protože i klimatické změny, když to takhle řeknu, postupují daleko rychleji. Všichni odborníci vám to dnes řeknou a přitom opatření je velice, velice málo a velice, velice pomalu a velice, velice s velkými obtížemi. A proto jsem do toho paragrafu
102 doplnila to, že mimo jiných opatření, která vláda může financovat, resp. stát, tam doplňuji, že tedy ten stát má možnost úhrady ve veřejném zájmu financovat opatření stavební technická a jiná proti tomu suchu. Vím, že možná bude velká novela, ale kdy bude? Tak proto to tam opravdu dávám, aby pokud třeba teď se nějaká obec obrátí anebo někdo a bude chtít opravdu to, co je rozumné a to co je správné, a to, co je samozřejmě efektivní, musí to být prověřené, tak aby to netrvalo ještě zase přes další schvalovačky programu, přes další věci. Samozřejmě některá opatření máme, ale zdaleka ne všechny, které by pomohly a pomohly by velmi, nemáme v právních předpisech ošetřeny. Proto tam tento institut dávám. Takže to je z mé strany v tuto chvíli všechno. Zřejmě ještě možná bude debata, ale děkuji vám za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným s přednostním právem pan místopředseda Xxxx Xxxxxxxxxx. Máte slovo, pane místopředsedo.
Senátor Xxxx Xxxxxxxxxx: Děkuji. Kolegyně, kolegové, jenom malou poznámku. Vzhledem k tomu, že zákon o vodě se bude týkat i sucha, čili nepřítomnosti vody, věci komplikuje, a já bych potřeboval, abychom mohli dostat desetiminutovou přestávku, pane předsedající, před hlasováním, to jest po skončení obecné rozpravy.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Ano, děkuji. Zaregistroval jsem. Dalším přihlášeným s předností je pan předseda klubu starostů Xxx Xxxxxx. Máte slovo, pane senátore.
Senátor Xxx Xxxxxx: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Vzhledem k tomu, že Xxxxx Xxxxxxxx jako zpravodaj tohoto zákona vše podstatné zhruba řekla, tak jenom tedy avizuji, pokud pustíme tuto novelu do podrobného čtení, tak mám připraveny dva pozměňovací návrhy, z čehož ten
jeden je ten, o kterém ona mluvila, a to je prodloužení oné lhůty toho přechodného období z roku 22, tak jak to navrhováno, do roku 25.
Tím pádem získají ti investoři nebo ti provozovatelé těch kalových jímek zhruba o tři roky více času. Já jsem včera mluvil s panem profesorem Pollertem z ČVUT, tak mi říkal, že to je velmi složité, že se to jednoduše řekne, to se udělá, ale ono se to udělá velmi těžko, někdy to bude velmi těžko na ty stávající jednotky instalovat. Není to tak, že to bude mávnutím proutku. Proto bych potom, pokud pošleme do podrobné rozpravy tuto novelu, tak bych byl rád, kdybychom prodloužili tu lhůtu na těch 6 let, čímž by se hodně dalo vyřešit. Všichni ti, kterých by se týkaly ty změny, které bychom tady dneska měli odsouhlasit, by měli dostatek času na to, aby se podle toho zařídili, doufám, že to potom nedopadne jako GDPR, kde jsme taky všichni věděli, že máme času dost, a nechali jsme to na poslední chvíli. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Xxxx Xxxxxx. Máte slovo, pane senátore.
Senátor Xxxx Xxxxxx: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně. Já nebudu komentovat, co ten návrh zákona řeší, jakým způsobem. To už v podstatě zaznělo a ještě určitě zazní. Já jsem původně měl připraven daleko rozsáhlejší nebo podrobnější svoji zprávu, ale nicméně z praktického pohledu starosty ORP III považuji za problematické, a na to se chci zaměřit, na tři záležitosti.
Zaprvé je to udělování výjimek u staveb, které mají vliv na povrchové či podzemní vody a posuzování geologických prací vodoprávním úřadem. Já jsem přesvědčen, že dojde k další zátěži tohoto úřadu, tedy nárokům na počet pracovníků, tím pádem vyšší mzdové i provozní náklady. Já se ptám, budou tyto přenesené povinnosti zohledněny i v příspěvku státu na výkon státní správy? Nikde jsem to nenašel, ani se o tom nehovoří. Říkám to proto, že naše město je pověřeno výkonem státní správy, už v dnešní době na tuto objednávku státu doplácíme 5 milionů korun ročně.
Druhý problém, který vidíme, zpřístupňuje se způsob likvidace odpadních vod, jak bylo řečeno, v těch bezodtokových jímkách, jinak řečeno, nutno zajišťovat jejich likvidaci odvozu na čistírnu odpadních vod. Stávající vodní zákon nezná jiné možnosti likvidace odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních na základě povolení. Novelou zákona je zneškodnění těchto vod spojeno s vývozem na čistírnu odpadních vod. Tento způsob likvidace odpadních vod se týká převážně občanů. Myslím si, že rodinných domků, dokonce venkovského bydlení. Toto ustanovení přinese další náklady pro občany. Jednak za dopravu od odpadních vod na čistírnu odpadních vod, jednak za množství odpadních vod, které předají na čistírnu. A myslím si, že dojde také ke zvýšení náklad provozovatele. Odvoz splaškových vod na čistírnu se stane povinností a je tedy otázka, provozovatel bude mít povinnost tyto splaškové vody přijmout, aniž by věděl, co přijímá? A kam budou vozit občané odpadní vody z jímek obcí, kde čistírny odpadních vod nejsou? Vyplynou z toho další náklady, to už jsem zmiňoval, na dopravu. Navíc, obce, které vybudovaly čistírny odpadních vod, ji mají projektovanou a hlavně realizovanou na svůj ekvivalentní počet obyvatel. Byla to i podmínka při čerpání evropských fondů na výstavbu čistíren odpadních vod, tedy bez rozvojových plánů obcí.
Třetí věc. Ve stávajícím vodním zákoně je uvedeno zpoplatnění za odebrané množství podzemní vody s limitem ročního odběru 6000 kubíků vody. Řeknu příklad, nebo tak si to i vysvětluji. Myslím, že je to tak i v praxi. Odeberu-
li 5999 kubíků, jsem od poplatku osvobozen. Odeberu-li například 6005 kubíků vody, zaplatím ne za těch 5 kubíků navíc, ale za 6005, což je principiálně špatně. Týká se to opět hlavně malých obcí, které mají své vodní zdroje právě v podobě vrtů. Proto jsem předložil i pozměňovací návrh, který jste obdrželi písemně, načetl bych ho v případě podrobné rozpravy. Xxxxx ještě pro vysvětlení. Zdánlivě se jedná o slovíčkaření, když se podíváte do znění teď této povinnosti a toho mého pozměňovacího návrhu. V současném paragrafu 88b je formulace, nepřekračuje 6000 metrů kubických. V mém pozměňovacím návrhu je formulace, až do výše 6000 metrů kubických. A tím by se odstranila tato principiální chyba.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Xxxxx Xxxxxxxxxxx. Máte slovo, pane senátore.
Senátor Xxxxx Xxxxxxxxxxx: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Jednáme kolem vodního zákona. To znamená, hlavně v současné době kolem sucha. Už tady říkala paní kolegyně Xxxxxxxx, že je to důležité zvláště pro udržení vody v našem regionu, v naší oblasti. Dneska jsem tady slyšel, že je tady řada nutných pozměňovacích návrhů. Vezměte si to reálně. Když pošleme pozměňovací návrhy zpátky do sněmovny, poslanci tam uvidí zpět ty návrhy, které oni předem už zabili, ty, které neodsouhlasili, tak abychom pak nedrhli dítě s vaničkou. Domluvme se, abychom tady odsouhlasili ty pozměňovací návrhy, které jsou platné, které potřebujeme, ne hlasovali ty, které už byly jednou sněmovnou zamítnuty. Říkám to zvláště proto, že se tam objevil jeden z pozměňovacích návrhů, který se týká té rekreační vody, jak už jsme tady slyšeli. Víte, že vodu budeme potřebovat, a to nejen pro zemědělce. Ale budou tím ohroženy malé vodní elektrárny. Myslím si, že, a to mi potvrdí pan ministr, že výroba energie z vody malými vodními elektrárnami i velkými vodními elektrárnami je mnohem čistší, ekologická energie, kterou můžeme mít.
Já bych nerad, abychom potom dospěli k tomu, že pro vodaře, tedy já taky jezdím na vodu sem tam, ale nerad bych, abychom omezili výrobu nejčistší energie jenom kvůli rekreačnímu ježdění. Myslím si, že za tím bychom si tady měli stát.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane senátore. Dalším a posledním přihlášeným je pan senátor Xxxxxxxx Xxx. Máte slovo, pane senátore.
Senátor Xxxxxxxx Xxx: Vážený pane předsedající, vážený ministře, kolegyně, kolegové. Já napřed jenom malý komentář k tomu, co jsem tady slyšel, co je v návrhu zákona, a sice že co se týká vyvážení jímek na čistírny odpadních vod, pokud je ten odpad deklarovaný jako biologický, takže pro tu čistírnu není potřeba analýza. Já znovu připomínám, že jsem původním povoláním chemik. Já být provozovatelem čistírny, tak jsem k těmto deklaracím relativně velice opatrný a nedůvěřivý. Z mého pohledu bych se skutečně přičinil
o to, aby nějaká analýza proběhla i na obsahy, nevím, třeba těžkých kovů a jiných nebezpečných látek, protože není vyloučeno, že i majitelé běžných biologických jímek budou experimentovat s nějakou výrobou či s nějakou jinou činností, která tyto odpadní vody může znečistit. Tak to jenom připomínka k tomu.
A pak chci signalizovat, že pokud postoupíme do podrobné rozpravy, tak že budu načítat krátký a velice stručný pozměňovací návrh, který by vrátil spolky do připomínkování vodních staveb, protože si nemyslím, že k tomuto vyloučení existuje nějaký závažný důvod, naopak spolky mají významné místní a historické znalosti a mohu zabránit zbytečným fatálním dopadům vodních děl na životní prostředí. Děkuji.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan senátor Xxxx Xxxxx, předseda klubu KDU-ČSL. Máte slovo, pane předsedo.
Senátor Xxxx Xxxxx: Děkuji za slovo, nevím, proč u mého jména byla zdůrazněna i funkce… Já bych se vrátil k tomu, protože jsem to řekl velice stručně jako zpravodaj hospodářského výboru, tak bych se k tomu ještě vrátil, protože jsem si uvědomil, že v případě hlasování, tak se bude hlasovat
o výborových návrzích. Já bych si neodpustil, protože jsem tady jednak dvě věci nevysvětlil, na jednu jsem chtěl upozornit jako zpravodaj hospodářského výboru. Prosím vás, v případě, kdy by probíhalo hlasování, tak bych chtěl jako zpravodaj, utekla nám tam jedna věc v usnesení, a to je jeden bod, který je uveden v usnesení pod číslem 7, který jsme schválili na hospodářském výboru.
Ten byl právě uveden i v těch pozměňovacích návrzích ve výboru s podmínkou, že když bude schválen bod číslo 3, tak to nebude platit. Takže bych si dovolil navrhnout už dopředu, že v případě hlasování pozměňovacích návrhů, které jdou z hospodářského výboru, tak bez čísla 7, to znamená, to čtení v článku 2, bod č. 6, vypustit. Nebudu to rozebírat. Prostě má to svoji logiku, která by se tam popírala. To je věcná připomínka.
Druhá věc je, která je k těm pozměňovacím návrhům. Já k tomu chci říct, že tyto pozměňovací návrhy jsou v podstatě totožné, které předkládá kolegyně Xxxxxxxxx na ÚPV. Já jsem ji trošku zastoupil, protože my jsme ty návrhy připravovali společně, konzultovali jsme je, protože si myslím, že tak dobře připravené návrhy, které měla kolegyně Xxxxxxxxx, protože je dlouholetá vodohospodářka, praxe, zároveň s právnickým vzděláním, takže má ty všechny věci velice osahané i z praxe, tak z toho vznikly ty návrhy, které jsem přednesl potom já na hospodářském výboru. Doporučil bych je ke schválení proto, že tam skutečně dochází k některým věcem. Já se vrátím k tomu, co říkala kolegyně Xxxxxxxx, k tomu vypouštění těch odpadních vod z těch čistíren. Tak jak to bylo vysvětleno, tak je to naprosto v pořádku. To je samozřejmé. Ale kladu si, a to není podezíravost, ale dlouholetá zkušenost s přijímáním zákonů v této horní komoře, speciálně co se týká zákonů, které jsou z ministerstva životního prostředí, protože především bych chtěl upozornit na to, že skutečně to, co říkal xxxxxx Xxxx, že ty sliby, že bude komplexní úprava, že bude nový zákon o suchu, že budou další a další věci, tak se to většinou neuskutečnilo, viz tato novela, která dva roky trvala, furt se mluvilo o tom, jak to bude přijaté, a není to.
Takže teď v té současné novele, když tam schválně pan poslanec navrhne speciální, řekl to sám, že to je vládní návrh zákona, zmínil tam jednotnou kanalizaci, ne čistírny odpadních vod, tak v tom vidím předběžnou opatrnost. I v případě, že se schválí pozměňovací návrh a odloží se platnost o těch 6 roků, tak je to v pořádku. Proč by tam to uvedení jenom v té větě, že se to týká jednotné kanalizace a čistíren odpadních vod, nemohlo být. Je to prostě pojistka. Já xxxx apeloval na to, aby ten pozměňovací návrh, tento bod v tom hospodářském výboru, abyste vzali v patrnost.
Druhá věc je, kterou tady avizovala kolegyně Xxxxxxxx, je otázka rozdělení toho poplatku. Nevím, jestli to bude. Ale dosavadní praxe, já si myslím, že tento návrh rozdělení poplatků by měl smysl v případě, kdybychom projednávali zvýšení poplatků. My v současné době nezvyšujeme. Ministerstvo rezignovalo na tuto funkci, nedalo to tam. Žádné zvyšování poplatků se nekoná, což je chyba. Já si myslím, že se měly zvýšit ceny, mají se zvýšit ceny za vodu, abychom si uvědomili, jak ta voda je strašně důležitá, jak je to opravdu naše národní bohatství.
Takže z těchto důvodů potom teď měnit pravidla rozdělování a trošku zatěžovat ty obce, se mi zdá nepatřičné, protože, a to říkám z dlouholeté praxe jako starosta i jako krajský radní, měl jsem tuto problematiku na starosti po tři volební období, není to jenom Pardubický kraj, kde jsem byl radním, ale i kraje ostatní, které ve svých směrnicích, právě když získávají tyto peníze, tak ty peníze jsou určeny přesně, proto je mají na termínovaných účtech taky, protože jsou určeny pouze pro vodohospodářské účely a pro vodohospodářské účely pro obce. Samozřejmě, to není jenom pro tu jednu obec, i pro ostatní, které třeba mají souvislost, ale pro tu jednu obec by to znamenalo velké zvýhodnění, větší zvýhodnění jenom proto, že na jejím území nebo v jejím vodohospodářském okrsku je prostě uveden vrt. Byl jsem dlouhou dobu starostou v Letohradě, kde jsou velké vrty, končí tam Kyšperská synklinála, máme obrovské množství, které se na území našeho města nečerpalo. Mohl bych být říct, bylo by to výborné, kdybychom získali ty prostředky. Já si myslím, že je to špatně, že to má jít do toho širšího regionu. Kraj, aspoň v našem případě, určitě spravedlivě tyto věci rozdělí, je podmíněn a je dáno veřejnou směrnicí, a právě ty obce, které byly zatíženy těmito problémy, kterých zase tolik není jako s těžbou nerostných surovin, to, že na jejich území je vrt, není pro ně žádná velká zátěž, tak ty dostávaly ty finanční prostředky a ještě tzv. zvýhodněnou prémii. To znamená, že ty peníze prostě dostaly, když o to požádaly, splnily všechny předpisy a pravidla hry, tak ty peníze dostaly. Já myslím, že v průběhu, když to teď funguje, nějakou dobu už to funguje, to rozdělení, zatím nikdo proti tomu neprotestoval, tak si myslím, že když se nemění poplatky, tak bych teď navrhoval, aby tento poplatek, to rozdělení zůstalo tak, jak je, aby se neměnil. Čili jsem proti tomu návrhu, který říkala kolegyně Xxxxxxxx. Myslím si, že by na to měl přijít čas, až se budou třeba zvyšovat poplatky za vodu.
To jsem chtěl říci k těmto dvěma bodům. Případně k těm pozměňovacím návrhům se pak vyjádřím dále. Děkuji.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane senátore. Takže funkci neužívat u vás, křestní jméno mi nevezmete, z toho mám doživotní trauma, jak na mě volali: Xxxxxx, k tabuli! Když má člověk dvě jména, mají se užívat obě. Takže dalším přihlášeným je paní senátorka Xxxxxx Xxxxxxxxx. Máte slovo, paní senátorko.
Senátorka Xxxxxx Xxxxxxxxx: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, já využívám dnešní sešlost odborníků i přes vodní hospodářství.
Dovolím si jednu otázku. Jak je řešena otázka spotřeby vody a překračování potřebných norem, přičemž nevím, jestli vůbec nějaké normy na tu denní spotřebu jsou či nejsou. Bydlím na Praze-východ, kde jsou vesměs nové domky, noví uživatelé vody, a bohužel je tu vysoká míra bezohlednosti, protože se plní bazény, přestože už se o tom několikrát mluvilo, a to většinou v rámci soboty, neděle. V neděli večer už voda neteče.
To se opakuje, už to bylo řešeno s panem starostou, ale výsledek žádný. Čili ptám se, zda vodní zákon řeší i otázku spotřeby, event. zda je spotřeba řešena vyhláškou, či jak to je.
Jsem ráda, že teď bude vystupovat i pan ministr a naše paní kolegyně Xxxxxxxx, že budou tak laskavi a odpoví mi na otázku.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, paní senátorko. Další je přihlášena paní senátorka Xxxxx Xxxxxxxx. Máte slovo, paní senátorko. A je to zatím poslední přihlášená.
Senátorka Xxxxx Xxxxxxxx: Děkuji, pane předsedající. Musím reagovat na moje předřečníky, se kterými jsem zčásti souhlasila, ale zčásti je tam určité nedorozumění. Pokud xxx xxxxxxx Xxxxxx vystoupil s tím, že zákon obsahuje novou povinnost likvidovat vody z bezodtokových septiků, z bezodtokových žump z bezodtokových jímek, jako novou povinnost, není tomu tak.
Milé kolegyně, milí kolegové, vím, že to víte. Tato povinnost je tady už velmi, velmi dlouho, teď neřeknu, jestli od roku 2000 nebo dokonce déle. Prostřednictvím pana předsedajícího panu senátorovi Xxxxxxxxx jenom chci říct: Pane senátore, to není nová povinnost, tato povinnost tady už dávno je. Je pravdou, že, bohužel není někde naplňována. To je pravda. A tento zákon chce, aby to bylo lépe sledováno, aby ti, kteří poctivě vyvážejí, pak neměli vodu špinavou od souseda, protože to nevyváží a nechá to prosáknout nebo to pak vyčerpá a vypustí. A takových případů jsem měla, kdy jeden soused druhému znehodnotil vodu ve studni. A to se pak velice těžké prokazuje, jsou z toho soudní spory, a to my přece nechceme. Chceme, aby to, co je a platí už dlouho, bylo skutečně realizováno.
A hned naváži na paní senátorku Baudyšovou. Paní senátorko, pan ministr to určitě vysvětlí. Ale zákon o vodách neřeší spotřebu na jednoho občana, v žádném případě. To je vždycky dáno, jaká je tam vydatnost zdroje nebo možnost vodovodního potrubí. A vydatnosti zdroje, právě třeba pro čistou vodu, chceme chránit tím, že nebudeme nekvalitně budovat jímky a nechat je vypouštět.
Tolik jsem chtěla k tomu ještě říct.
Ale mám jeden problém, který možná patří do podrobné rozpravy. Ale vím, že pan předsedající je velmi přísný, a proto se chci zeptat, jestli to mohu otevřít v obecné rozpravě. Velice ráda bych totiž podpořila bod č. 8 hospodářského výboru. Ale tam jsou body, které nějakým způsobem odkládají některé povinnosti, a vůbec nikde jsem nezaznamenal, proč je tam bod 68. Tam je vyjmenováno několik bodů. A v bodu 68 se odkládá povinnost likvidovat závadné látky s prioritními nebezpečnými látkami o další dva roky. Prioritně nebezpečné látky je to, co fakt nechceme. Poprosila bych, jestli bych k tomu mohla dostat vysvětlení, protože jinak budu mít problém. Je toho tam víc a je to kumulativně a nejde to hlasovat zvlášť.
Děkuji a jenom bych poprosila o vysvětlení.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji. Dalším přihlášeným je přihlášen pan senátor Xxxxxxxx Xxxxxxxx.
Senátor Xxxxxxxx Xxxxxxxx: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Vyjádřil bych se přece jenom k něčemu, k čemu tady už hovořil jeden z našich kolegů. A to je pozměňovací návrh kolegy Xxxxxxxxx, který
byl předložen prostřednictvím výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a zařazuje rekreační dopravu pod ochranu institutu tzv. minimálního zůstatkového průtoku. Ač to z textu návrhu ani z jeho důvodu není zřetelné, dává se ve svém důsledku této rekreační vodácké aktivitě přednost před veškerým vodohospodářským využíváním povrchových vod, namátkou především odběry vody pro vodárenské účely, zásobování obyvatel pitnou vodou, pro krytí potřeb celého průmyslu, teplárenství, energetiky pro závlahu zemědělských ploch, využití hydroenergetických potenciálů a dokonce i před vlastní komerční platbou na plavebně významných vodních tocích.
Dnes, kdy je již naprosto bez jakýchkoliv pochybností zřetelný dramatický úbytek povrchových vod, kdy republika začíná stále více vysychat a stát z veřejných prostředků ve veřejném zájmu vynakládá značné finanční prostředky na udržení vody v krajině a její hospodárné využití, protože máme k dispozici jenom tu vodu, která nám naprší, ale žádná k nám nepřitéká, tak v této situaci je nám předkládán návrh, kdy v nejsušší části roku omezit využívání povrchových vod zajišťující prospěch celé naší společnosti.
Toto vše by se mělo stát jenom proto, že asi necelých 7 % našich občanů, kteří se považují za vodáky, o trochu lépe užili svoji zábavu. Dnes jsme v postavení před zdánlivě nevinnou úpravou stávajícího zákona, který ovšem ve skutečnosti proti sobě staví na jedné straně životně důležité zájmy celé společnosti, na straně druhé pak snahu o vylepšení zážitků z rekreace.
Proto považuji za nezbytné, pokud návrh bude postoupen do podrobné rozpravy, hlasování o návrhu Xxxxxx Xxxxxxxxx hlasovat odděleně. Nicméně v prvním hlasování se přesto přikloním k návrhu ústavně-právního výboru - a budu pro zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Xxxxx Xxxxxxxxxxx. Pane senátore, máte slovo.
Senátor Xxxxx Xxxxxxxxxxx: Děkuji. Nebudu už mluvit dlouho. Něco zde již řekl kolega xxx xxxxxxx Xxxxxxxx. Chtěl jsem jenom požádat, až se bude hlasovat o usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, abychom hlasovali odděleně po jednotlivých bodech.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji. Paní zpravodajka to určitě registruje, protože ona bude řídit hlasování. Dalším přihlášeným je místopředseda Senátu xxx Xxx Xxxxx.
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: Dobré odpoledne. Milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře. Mám jenom dvě věci, už se tady o tom hovořilo. Je to minimální průtok. Trošku mě překvapuje, že to vůbec prošlo, že v současné době, jak vypadá situace s vodou, tak se divím, že máme nějaké priority, a myslím si, že prioritou je udržet vodu v nádržích, než ji vypouštět. Jak už zde zaznělo, člověk nemá nic proti vodákům, ale když jsme v nějaké horší situaci, musíme si vybrat, co chceme. A podle mne xxxxxx si měli vybrat to, že voda zůstane v nádržích. V nádrži ve Vranově je dneska voda skoro 6 metrů pod hladinou nebo pod minimální hranicí. Myslím si tedy, že tyto věci nejsou dobré a divím se, že to výborem takto prošlo.
A možná ještě jedna poznámka k tomu, o čem se tady také hovořilo. Týká se rozdělení návozů na jímky a ostatní. Říkal to i pan senátor Kos. Vůbec si nemyslím, že ti lidé, kteří potom povezou ze svých čistíren odpadních vod, že nebudou muset dávat nic. Myslím si, že si to budou muset zaplatit. Nevím, jestli
provozovatel si vezme na triko, že se to dá tam jenom tak dát. Je třeba si uvědomit, že rozbory stojí řádově tisíce nebo deset tisíc korun. Je potřeba to občanům říct a podle toho se také nějakým způsobem rozhodovat, že to není tak jednoduché, jak to na první pohled všechno vypadá.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane místopředsedo. Dalším přihlášeným s právem přednosti je pan senátor Xxxx Xxxxxxxxxx. A ještě k panu místopředsedovi. Hezky to vypadalo, ale nevyšlo to.
Senátor Xxxx Xxxxxxxxxx: Děkuji. Chci jenom uvést na pravou míru to, co se týká průtoku ve prospěch vodáctví, abych to tak jednoduše řekl. Není to na úkor obsahu nádrží, ale spíše tam šlo o to, že by měl dostat přednost tento průtok před průtokem malou vodní elektrárnou. Té, když se zastaví, se nic nestane. Myslím si, že je třeba samozřejmě zachovat průtok v tocích, mimo jiné z ekologických důvodů, protože vysýchající koryto řeky může mít následky na zachování přírodního prostředí vodních toků. Také si nemyslím, že absolutní prioritou je situace, kde nouze o vodu je dbát o rekreaci. Máme hodně cyklostezek, tak když nebude voda, tak můžeme realizovat rekreaci na koloběžce nebo na kole.
Ale jenom jsem chtěl uvést, že rozpor nebyl mezi nádrží a průtokem, ale mezi průtokem malou vodní elektrárnou a korytem.
A tak se možná ještě zastanu pana senátora Xxxxxxx. Paní senátorka Xxxxxxxx tady zmiňovala, že nepochopil, že některé věci jsou už dávno v zákoně.
Ale on nemluvil o nové povinnosti vyvážet nebo čistit obsahy jímek, ale
o tom, že se zavádí povinnost, aby se vodohospodářský úřad zapojoval do posuzování nějakých geologických průzkumů či prací, což je nová věc. A namítal, že to bude nová povinnost pro úřady a tudíž také zátěž finanční. A jinak hovořil
o tom skoku mezi povinností platit od šesti tisíc kubíků výš a do nich nic. Navrhoval, myslím, že rozumně, racionálně, aby ten poplatek byl počítán až z toho objemu, který bude nad tou úrovní šest tisíc. Protože tady nebyl, tak jsem za něj zvedl hlas. Děkuji.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Xxxxxx Xxxxx. Máte slovo, pane senátore.
Senátor Xxxxxx Xxxxx: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové.
Já jsem se jenom chtěl trošičku zastat té rekreační plavby. A to sice v tom smyslu, že ono to tady možná zatím trochu znělo, jako že ty vážné věci – práce, výroba elektřiny a tak versus zábava, to ježdění na lodičkách. Ale jenom chci připomenout, že i volný čas na lodích je také byznysem. Na to ježdění po řekách je navázáno poměrně velmi značné množství lidí, kteří na tom komerčním způsobem vydělávají nějakou obživu. Takže to jenom chci připomenout. Tím neříkám, že by to mělo mít nějakou absolutní přednost. Ale absolutní přednost také není to, co já čtu z toho návrhu, tak, jak je předložen. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Xxx Xxxxxx. Máte slovo, pane senátore.
Senátor Xxx Xxxxxx: Vážený pane ministře, pane předsedající, kolegyně, kolegové, chci jenom stručně. Byznys je dobrá věc, ale až ta voda nebude, tak žádný byznys nebude a budou úplně jiné starosti. A já bych xxxxx – jistě jste to
zachytili ze sdělovacích prostředků – v Kapském Městě např. je situace taková, že tam je limit na spotřebu, protože to museli udělat, na osobu a den. A je to padesát litrů. A je to rozvinuté hlavní město s volným časem a s aktivitami, které patří k této společnosti volného času, nebo volného času narůstá, a přemýšlejí o tom, že dospějí k tomu, protože situace se tam nelepší, že od roku, myslím, že devatenáct, připravují zavedení limitu na osobu a den dvacet pět litrů vody.
Současný stav je tam takový, pro představu, kam se to třeba tam dostalo, že na toaletách, když to má barvu žlutou, tak to nechávají být, nesplachují. Co dělají s tím ostatním, asi nějakou chemii tam dávají, aby se ten zápach nešířil dál, a když je to hnědé, tak to teprve spláchnou. Kolika litry, jestli tam mají nějakou normu, to už neuváděli…
Takovéto starosti mají v Kapském Městě. Já sám mám, nebo znám ve svém okruhu přátel jednoho byznysmena – byznysmen to není, ale podniká kolem vodních sportů, ale možná, že teď se na mě bude zlobit, pokud se k tomuto mému kratičkému vystoupení nějak dostane, to nevím. Ale je-li takový stav, jaký je, a nebude se zhoršovat, bude se zhoršovat, tak ta diskuse je lichá. Probudili jsme se pozdě. Já tedy ne, mě to stálo dokonce už i nějaké peníze, pane ministře. A možná, že by – mluvím o Šumavě, ale to s tím souvisí jenom velmi nepřímo – možná, že by na tom příkladu uschlé Šumavy, a co dělá pak dál voda v krajině, že by možná se tam mohly ještě nějaké garanty dát. A že bychom mohli prognostikovat třeba jednu možnou vizi celé republiky. Ty lesy jsou ve velmi vážném stavu a je to v celé republice.
A je tady ještě jedna věc, to sleduji na našem výboru, je tady hluboký – dokonce tady byla jmenovitá kritika paní náměstkyně, pane ministře, nevztahujte si to na sebe, mluvím o paní náměstkyni, tak je tam vidět, že je tam veliký resortismus. A jsou tam hluboké rozpory mezi ministerstvem životního prostředí a ministerstvem zemědělství. A můj osobní dojem, nejsem odborník, tak můj osobní dojem je ten, že pan náměstek – nebudu jmenovat – z ministerstva zemědělství, je poněkud takový střízlivější, rozumnější, nebere to tak ultra dogmaticky. A jsem hrozně rád, že byl svolán podvýbor pro zemědělství kolegou a že jsem měl možnost to poslouchat. Ze začátku jsem nevěděl, proč to bylo svoláno, jen jsme získávali informace. Mluvím o zasedání podvýboru.
A s tímto přístupem se, podle mého názoru, tomu nepomůže. Protože mně to připadalo jako, takhle to bude, my neslevíme, nebo já neslevím, a mnoho dlouhých vystoupení… A na to vždycky následovala konzistentní reakce náměstka z ministerstva zemědělství, která měla nějaké odborné podklady. Tam to bylo spíš v rovině musíme; věřte mi, děláme všechno pro to… atd. Nechci zabíhat do těchto podrobností.
Voda je základní.
Poslední věta. Nechci zase čísla, mám podrobné statistiky o půdním fondu, mám podrobné statistiky ČSÚ, který teď vydal skvělou záležitost ke sto letům republiky směrem k zemědělství. Chci říct, že tu vodu nikdo nevyřeší asi nějakým způsobem uspokojivě. To asi nejde. Ale mělo by se to tlumit.
A určitě bychom se měli vrátit k vážnému zamyšlení – to platí pro novou vládu, bude-li jaká, a bude-li stabilní, nebo současnou vládu, tak pokud tady tato vláda bude, je v demisi zatím, pokud nebude, to ponechám na někom jiném, ale měli bychom se vážně zabývat otázkou půdy. Struktury půdy v návaznosti na organickou hmotu. Nestačí jenom kritizovat, ta půda potřebuje organickou hmotu. A půda tu organickou hmotu a minimálně udržení struktury rovná se jímavost vody – řečeno mírně neodborně, tak potřebuje rovnováhu mezi rostlinnou produkcí a mezi živočišnou produkcí. A tu rovnováhu přináší živočišná produkce. To znamená, musí tam být dobytek. Takhle to mají v Německu, kde
stavy dobytka stoupají. Takhle to mají v Nizozemí, takhle to mají ve Francii, takhle to mají v Polsku, my jdeme jinou cestou.
O tom udržení vody v krajině, tam to začíná u půdy, nikoliv u přehrad. Tak jenom tohle jsem k tomu chtěl sdělit. Děkuji.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane senátore, já jenom doplním tu vaši paletu. Vy jste neřekl všechny barvy, černá je žaludeční vřed… Takže přihlášená je paní senátorka Xxxxxxxx Xxxxxxx a má slovo.
Senátorka Xxxxxxxx Xxxxxxx: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, senátorky, senátoři. Já bych chtěla k problematice odpadní vody říct jednu velkou zkušenost, protože se zabývám touto oblastí na našem ORP už šestnáct let. Čtrnáct patnáct let.
A setkávám se s tím, že vlastně starostové obcí – a v našem ORP je sedmdesát obcí, mají povinnost zajistit legální nakládání s odpadními vodami. Je to nepříjemné z toho pohledu, že jsou to většinou malé obce, takže jim chybí finanční prostředky. Já jsem v minulém roce uspořádala dva semináře za účasti Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství a Státního fondu a jednoznačně jsme apelovali, aby tady tyto tři instituce komunikovaly, aby dotační tituly byly přijatelné tak, aby i ty malé obce, pokud třeba se nemohou spojit a udělat sdílené čistírny, aby na ty finanční prostředky dosáhly. Protože jestliže mají malé rozpočty a šly by do budování těchto koncovek, tak třeba na několik let nebudou moci řešit vůbec nic jiného. Zadluží se a finanční prostředky nebudou na běžný provoz.
Takže chtěla bych požádat, zda by tady toto, tak, jak tady už zaznělo, nemohly tady tyto tři instituce projednat a opravdu jít těm obcím na pomoc. Ono to totiž potom ve finále vypadá tak, že si myslíme, kdoví, co jsme pro to životní prostředí za těch dvacet nebo kolik let udělali, ale ono to tak úplně není. Děkuji.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, paní senátorko, a byla jste poslední, kdo se hlásil do obecné rozpravy. A protože už se nikdo další nehlásí, hlásí… Paní senátorka Xxxxx Xxxxxxxx.
Senátorka Xxxxx Xxxxxxxx: Pane předsedající, já jsem tu vedla
o přestávce konzultaci s naším právním odborem. Protože vždycky, když vystoupí ten zpravodaj nakonec, tak vy říkáte, že vlastně by měl jenom říct – ti byli pro, ti byli proti a tohle to bylo navrženo. Ale to není v Jednacím řádu takto napsané. A já si myslím, že o tom budeme muset vést ještě jinde debatu, protože v tom našem zákoně, v Jednacím řádu je napsané, že se vyjádří pan ministr a zpravodaj. A pan ministr bezpochyby neříká jenom takovouto jednoduchou věc, ale je potřeba to vyhodnotit šířeji. Nicméně zatím respektuji to, že jako zpravodaje jste mě utnul, a řekl, tohle není součástí zpravodaje, nebo tohle není právem zpravodaje, a proto jsem se přihlásila nakonec.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Dneska jsem vám to neřekl. Dneska jsem vás úplně nechal. Tady na mě všichni kývali, abych vám to řekl. Já jsem to neřekl. To bylo minule.
Senátorka Xxxxx Xxxxxxxx: Tak dobrá, ale proto já se teď vyjádřím k některým těm návrhům, které tady zaznělo.
Tady zaznělo od dvou senátorů, že bychom měli zajistit analyzování i těch běžných odpadních splaškových vod. To je daleká budoucnost. Je pravda, že tam
někdy něco může být, ale v žádném případě to není takové riziko, které teď chceme odstranit, aby se tam nevyvážely ty vody průmyslové a nemíchalo se to a neničilo to tu čistírnu. A i proti tomu jsou výhrady. Takže dneska jsme v situaci
– a odpovídám i panu místopředsedovi Xxxxxxx – ano, mohou mít pravdu, že se tam v těch odpadních vodách, v těch běžných splaškových komunálních, mohou objevit některé látky, které jsou závadné. Ale zatím to není v takovém množství, aby to ohrožovalo. A říkám, máme problém, abychom vůbec zajistili, aby se tam nevypouštělo něco jiného. Ten paragraf 38, který máte, proti kterému jsme dostali od obcí to negativní stanovisko, od Svazu měst a obcí, tak o to teď bojujeme, aby vůbec se tam nevyvážely a nepouštěly ještě ty horší vody.
Takže to jsem jenom chtěla ještě vysvětlit. Pokud se týká ochrany malých vodních elektráren, já samozřejmě jsem už na začátku řekla to stanovisko, že si myslím, že tu prioritu nemůžu mít. Právě v tom tlaku, který je na tu vodu a začíná být velmi napjatý, tak nemůže být jenom ta rekreace bez uvážení dalších zájmů. Ale chci jen doplnit, že jste dostali stanovisko hospodářské komory, které máte na lavicích, která také říká, pozor, musíme zvážit všechny požadavky a pak rozhodnout. Máte tam také stanovisko Svazu podnikatelů, kteří podnikají v energetickém průmyslu, takže to leží před vámi na stole.
Ještě jedna připomínka. Víte, ono to je tak, že se tu hovoří o suchém korytu. Ale ono to není tak, že se ta voda pustila na tu malou vodní elektrárnu. Ona se prostě nepustila nikam. Prostě ta voda nebyla a některá koryta už loni byla prakticky suchá. Takže minimální průtok tam zachovat, to samo o sobě bude docela náročné. Ta otázka, kterou jsem měla na rozdílná stanoviska z toho výboru, se vysvětlila. Já bych řekla, že je to trošku komplikace legislativní, protože tam se posunou body. Takže usnesení předpokládalo, že tam bude vypuštění bod. Moje usnesení nepředpokládalo, že bude vypuštěný bod, takže budeme asi hlasovat tak, jak to potom dopadne v tom hlasování. Tak se to vysvětlilo. Takže bod 8 je opravdu totožný a můj bod 18.
Tak to je jenom k vysvětlení. Jinak u pana senátora Xxxxxxx, on tam předkládá pozměňovací návrh, který už byl předložen ve sněmovně. To znamená, to je těch 6,2 kubíků té vody. On tam neprošel, tak já nevím, jestli to máme s tím vracet. To zvažte, protože tam to bylo zamítnuto, docela zásadně to bylo zamítnuto. A jak xxx xxxxxxx Xxxxxxxxxx upozorňoval, pozměňovací návrhy, které neprošly ve sněmovně, tak nám kvůli tomu mohou zamést všechny dobré úmysly, které máme. Opravdu řeknou, tohle jsme tady jednou zamítli, tak nám to, Senáte, nevracejte. Oni bohužel tahají za ten delší kousek toho provázku, tak to je. Tak to je jenom ještě k tomu, co bych asi nemohla říct jako zpravodaj. Tak děkuji.
Místopředseda Senátu Xxxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Xxx Xxxxxx. A my se mezitím vystřídáme.
Senátor Xxx Xxxxxx: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové.
Já mám dojem, že nejlepší by bylo nechat zákon tak, jak je, a vůbec do něj nesahat. Vzpomeňte si na to, když jsme tady měli starý stavební zákon, teď mám dojem, že ten byl z roku padesát čtyři, nebo šedesát čtyři, já už si to ani nepamatuji. Ten byl z těch zákonů úplně nejlepší. My jsme z toho dneska udělali takový paskvil, že dneska nemáme vůbec šanci jako obce mít třeba stavební dozory, protože ty musejí mít kulatá razítka. Pořád si vymýšlíme nesmysly a ono nám to začíná v praxi nefungovat.
Já dám jeden aktuální případ z dnešního dne, který se mi stal, před chvílí jsem ho dostal na počítač datovou schránkou. Jsme malá obec, která na svém katastru od roku devadesát, když jsme ji převzali totálně zpustošenou sousedním městem a lidmi, kteří to tam obhospodařovali, a my jsme tam měli jednu požární nádrž. Tak první věc, kterou jsme udělali, je, že jsme si ji dali dohromady a zrevitalizovali. Ale od té doby jsme postavili dalších šest nádrží. Krušné hory svého času měly čtyři sta takovýchto nádrží v celých Krušných horách, které tam dneska najdete. Ale nejsou tam. My se hrozně moc divíme, že najednou nejsme schopni zadržet vodu v přírodě, ale vždyť v té době předválečné to bylo naprosto obvyklé.
A já teď bojuji už asi patnáct let s Povodím Ohře, ale spíš s Lesy ČR, se Správou vodních toků, kdy na nich chci, aby na Zlatém potoce obnovili stará vodní díla. A oni říkají, že to nejde, že se tomu brání, pak že to není jejich, že to patří Povodí. Takže my jsme si dali práci, že jsme dva roky hledali v archivech v celé České republice a zjistili jsme, že to patřilo doopravdy tehdy Československé republice před válkou a že vodní díla byla převedena následně do státní správy a ze státní správy na Lesy České republiky. Ztratili jsme dva roky.
Mně to připadá, že tito lidé, kteří teď se tady budou vymlouvat, že je sucho a tohle, ne, je to úplný nesmysl. My se jenom o tu přírodu nestaráme. My jsme ji nechali po válce úplně zpustošit. A naše malá obec udělala šest nových nádrží. Za naše peníze, anebo s dotacemi.
Na další dvě máme stavební povolení. Na další dvě se připravujeme. A, aniž by byl nějaký vládní program, vůbec to nepotřebujeme. A víte proč? Protože jsme se podívali, jak to dělali naši předci. Malé vesnice měly malé vodní družstvo. A říkali jsme: Nebudeme nic nového vymýšlet, půjdeme v jejich stopách. A dneska jsem dostal ten krásný e-mail datovou schránkou, kdy jsme požádali v jedné jisté nádrži, kterou jsme vybudovali, abychom mohli odebírat vodu na zasněžování. To znamená, z našich financí jsme to dělali, z našich financí máme náš areál. Do našeho areálu jsme potřebovali vodu na zasněžování. Bylo nám to zakázáno oním vodoprávním úřadem, který pro to neudělal vůbec nic, který nevrátil ani jednoho pstruha nazpátek. To všechno udělala tato obec. Neudělali to ochranáři, udělali jsme to my, kteří tam žijeme. A teď je tady vodoprávní orgán, který je v Ostrově jako trojkové obci, a ten vám najednou napíše tisíc důvodů. Xxx to má šest stránek, to se ani nedá číst. Vůbec nevím, co ti lidé dělají v mezičase, protože nemohou nic jiného udělat, než tato nesmyslná vydání. A to, že přijdou ostatní a budou nám tvrdit, že vodu my spotřebujeme v zimě a že budou suchá koryta. Ono to není pravda. My ji nevypouštíme úplně do poslední mrti. My samozřejmě minimální průtok spodní z nádrží tam pořád odchází. A není tam koryto, kde tam jsou kameny, a je ztracený tok. To znamená, ta voda je tam pořád. Čím víc do toho děláte, to, co stát nikdy neudělal a ani tedy musím říct xxxx tragédi na úřadě, ti pro to neudělali nikdy nic, aby tedy něco v té přírodě se vrátilo nazpátek, jak by to mělo být, tak umí jenom zakazovat. A to je výsledek toho, zákon současný je tam několikrát citovaný. Mám dojem, že sebelepší zákon nevyřeší naše problémy, jenom potřebujeme mít a už to tady bylo řečeno u jiného zákona, ten obyčejný selský rozum.
Čím budeme tyto zákony více zpřísňovat, tím spíš si budeme klást překážky a i tomu, že nebudeme schopni v rámci toho sucha, tedy taková velká obezlička, něco udělat pro přírodu a de facto pro nás. Čili bych chtěl poprosit pana ministra, pokud na to má vliv, aby se na ty věci díval tím obyčejným hlediskem těch lidí, kteří tam žijí, kteří v rámci svých potřeb budou vodní díla, a ty vodní díla i užívají, aniž by škodily přírodě. Protože jinak voda, kdybychom
neudělali 7 nádrží, tak odtekla o to rychleji pryč. A ono to má vliv na mikroklima a další záležitosti.
Čili když to tak vidím, nejlepší by bylo hlasovat pro zamítnutí novely tohoto zákona. Ale já vím, že to nic nepřinese, protože Poslanecká sněmovna by měla ještě zjednodušený život, tak si myslím, že pozměňovací návrhy, minimálně ty legislativně-technické se musí schválit…
Protože, pane ministře, já bych chtěl docela rád od vás slyšet odpověď, jak je možné, že vaši legislativci vypustí do toho systému parlamentního, do celého kolečka, novelu zákona s tolika chybami. Vždyť to není možné! A tady na to přijdou ti poslední. Většinou opět musím pochválit naši legislativu. To znamená, za co stojí legislativa ministerstva životního prostředí, za co stojí legislativa vlády, a za co stojí potom ještě také legislativa Poslanecké sněmovny… Když tady máme jenom v této oblasti, a teď nevím, jestli 12 nebo 14 pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Xxxxx, pane senátore, musíte se obracet mým prostřednictvím na pana ministra…. (Hlasy z pléna: Nemusí…) Na ministra může rovnou? Panu ministrovi, dobře. Tak. S přednostním právem pan místopředseda Senátu senátor Xxx Xxxxx.
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxx Xxxxx.
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: Jenom k paní senátorce Seitlové. Neříkal jsem, že se musí dělat rozbory. Říkal jsem, že spíš si myslím, že provozovatelé čistírny odpadních vod, že budou chtít a že tam bude asi problém. To je jediné, co jsem říkal. Netvrdím toto, a myslím si, že když to budou chtít, tak to potom bude muset platit každý. Ale to je věc jedna a druhá věc jsou ty poplatky, které tam jsou samozřejmě navrženy, a myslím si, že zase by to byl problém v Poslanecké sněmovně. To znamená, pokud to takto projde, tak já nejsem přesvědčen vůči těm obcím, ale ptal jsem se na názor Svazu měst a obcí i na ty čistírny a oddělení vod, tak s tím mají problém - Svaz měst a obcí, to jenom za prvé, a za druhé mají problémy i s těmi poplatky. Oni by to chtěly, ale tuší, že pokud to takto projde, tak že to Poslanecká sněmovna tímto způsobem neschválí. Tak to jenom takové dvě připomínky.
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx.
1. místopředsedkyně Senátu Xxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane senátore. Rozprava pokračuje. Hlásí se pan senátor Xxxxxx Xxxxx. Máte slovo, pane kolego.
Senátor Xxxxxx Xxxxx: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane ministře. Nebudu mluvit věcně, ale spíš procesně, protože mě zaráží, že jedním z hlavních argumentů proti předneseným
některým návrhům pozměňovacím, je to, jak se o tom hlasovalo v Poslanecké sněmovně…
Domnívám se, že Senát je jednou ze dvou rovnoprávných součástí Parlamentu ČR - a měli bychom hlasovat podle toho, jaký máme názor na věc, a ne podle toho, jak hlasovali poslanci před námi, anebo jak budou hlasovat po nás. Notabene, nikdo tady není věštec a v té Poslanecké sněmovně se to dneska přelévá zleva doprava, nahoru, dolů, takže nikdo neumí posoudit a predikovat, jak to hlasování dopadne. Takže nepřijde mě dvakrát košér jako argument proti pozměňovacímu návrhu, to, co říkala, vaším prostřednictvím, paní předsedající, zde přítomná paní senátorka Xxxxxxxx, že prostě ten návrh na zpoplatnění, resp. nezpoplatnění prvních šesti tisíc kubíků vody byl v Poslanecké sněmovně zamítnut, tak ho zamítněme také… Děkuji.
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Xxx Xxxxx.
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: Děkuji, pane senátore.
Vidím, že se nikdo do obecné rozpravy nehlásí. Asi vidíte, že jsme se tady vyměnili na předsednickém můstku. Takže obecnou rozpravu končím - a určitě pan ministr má řadu poznámek, několik A4, prosím, pane ministře.
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx: Děkuji, pane předsedající. Tak kolik na to máte hodin? Do hokeje? (Smích a pobavení v Jednacím sále.) To není moc času.
Především chci říct jednu věc, kterou bych to uvodil. A prosím, neberte to, jakože se tím vychloubám, konstatuji to. Řekněte mi, kdo z politiků a nejenom na ministru životního prostředí, protože odborníků o tom hovořilo hodně, začal skutečně realizovat něco nebo připravovat něco kolem sucha. 20 let jsme se připravovali na povodně, ale nikdo se nepřipravoval na sucho.
A teď, vážení. Kdo připravil dešťovku jako program? Ministerstvo životního prostředí. Kdo připravil program pro obce, speciální program pro malé obce, ze kterých jsme během minulého roku a půl dali 300 obcím, především menším obcím dotace až 80 % na nový zdroj pitné vody? Ministerstvo životního prostředí. Před týdnem jsme vypsali další tuto dotaci, ze které možná uděláme až 600 obcí v ČR, kterým pomůžeme k nové pitné vodě. To jsou všechny programy na klíč.
Děláme stovky opatření, obnovujeme rybníky, vodní nádrže, a věřte mi, že to bylo ministerstvo životního prostředí, které vůbec iniciovalo tažení proti suchu. Protože kdybychom to nechali na někom jiném, asi by se to nestalo. Všechny materiály, které jsme připravili, vládní materiály, strategie v boji proti suchu, boji proti klimatickým změnám se stovkami konkrétních úkolů, se zrodily na ministerstvu životního prostředí samozřejmě ve spolupráci s ministerstvem zemědělství. Ale lídrem, to se omlouvám, jsme tam byli my. Protože si uvědomuji a já jsem to také začal říkat už od roku 2014. Neříkám, že to byla subgeniální myšlenka, protože odborníci, celá řada vodohospodářů to říkala už před 15 lety, ale nikdo je moc neposlouchal z politiků. Ano, poslouchali jste určitě vy jako starostové, starostky, primátoři, kteří jste dělali celou řadu kroků, a já vám za to chci všem velmi poděkovat, protože máte pravdu. Kdyby se vždycky čekalo na stát, tak toho moc nebude. Ale věřte, že já osobně už ty čtyři roky považuji v boji proti suchu za největší, resp. problém sucha za největší problém ČR; v horizontu 5 až 10 let nebudeme mít větší problém než tento. A nejenom v oblasti životního prostředí.
Klimatická změna skutečně postupuje nesmírně rychle a letošní rok může být opravdu zásadně krizovým rokem kumulativně od roku 2014.
Takže já bych se ohradil proti tomu, že ten stát nic nedělá, dělá, ale jestliže jsme 80 let nebo 100 let odváděli vodu z krajiny, meliorovali jsme milion hektarů mokřadů za posledních 100 let, tak bohužel, otočit to kormidlo úplně
o 180 stupňů je prostě problém, určitě na to měli začít reagovat naši předchůdci daleko dřív, stejně jako na povodně, daleko dřív. Bohužel, nereagovali. Začali jsme reagovat my, až v roce 2014, a od té doby jsme skutečně udělali tisíce opatření, doslova tisíce opatření, můžeme vám samozřejmě dát ten seznam. A další tisíce opatření uděláme. ČR opravdu vysychá. Vysychá dramaticky. K tomuto vodnímu zákonu, resp. k této novela a k té tzv. velké novele vodního zákona, já taky vždycky nerad slyším, když někdo řekne, připravíme komplexní novelu. Ano. Ale já už také nějakou dobu čekám v této chvíli na to, protože v té velké novele vodního zákona, která vzniká, měla by jít do konce tohoto roku do vlády, tak my jsme dávali, gestorem té velké novely vodního zákona je ministerstvo zemědělství, protože my jsme gestorem té malé. A to je také důvod. Tady je přece nesmyslné rozdělení kompetencí už mnoho let mezi ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí v oblasti vody. My máme na starosti podzemní vodu, oni mají na starosti povrchovou vodu. A to bohužel v těch mnoha letech předtím vedlo k tomu, že když se ti ministři nemuseli, a oni se nemuseli často, tak spolu nespolupracovali. Já musím říct, že my jsme s kolegou Jurečkou spolupracovali v oblasti vody dobře, také díky tomu vznikla celá řada těch materiálů. Ale měly už vzniknout daleko dřív.
Teď mi dovolte, abych se krátce vyjádřil k těm jednotlivým námitkám. V zásadě odpovídám tímto i na pozměňovací návrhy. Především chci říci, že velká debata se tady vedla kolem těch tzv. oddělovačů. Já myslím, že velmi dobře to tady vysvětlila paní senátorka Xxxxxxxx, prostě problém je ten, že zatímco oddělovače na těch stokových jímkách jsou havarijní, to znamená, zjednodušeně řečeno, laicky když tam najednou teče příliš dešťové vody, tak ony skutečně mají tu funkci, že tím přetokem ta voda může odtéct ven, do vodoteče, ale jakoby havarijní, aby to potrubí, když to řeknu lidově, neprasklo, nebo aby nedošlo k havárii. Ovšem bohužel se ukazuje, paní senátorka to tady řekla správně, že před za těmi čistírnami je ta možnost už regulovatelná, takže když někdo si zaspekuluje, že to nemusí pustit na tu čistírnu a neplatit za to, pustit to rovnou do řeky, tak to samozřejmě dneska lze udělat.
Ale k tomu, co říkal xxx xxxxxxx Xxxxx, omlouvám se, pane senátore, vaším prostřednictvím, pane předsedající, vy jste si trošku protiřečil, protože vy jste na jednu stranu řekl, že ministerstvo životního prostředí z toho vlastně vykostilo, resp. vyndalo ty poplatky, což jste měl pravdu, protože musím říct, že na to nebyla situace, aby to vůbec prošlo v Poslanecké sněmovně, my jsme si to prostě ověřovali, úplně hysterie se zvedla proti zvedání poplatků, zvýšení, podzemních vod. Ale na druhé straně říkáte, že si stát chce taky trošku pomoci, že by to mohlo padnout při tom zpoplatnění té odpadní vody, pokud by došlo k tomu vypouštění mimo ty oddělovače. Ale já vás chci ujistit, že tam zůstává ta cena 10 haléřů za kubík. To znamená, i v té poměrně velké čistírně, která má 100 000 kubíků, tak je to, jestli dobře počítám, 10 000 korun, ten nadnáklad. To jsou úplně drobné. To znamená, že ten dopad na toho konečného spotřebitele- zákazníka je skutečně minimální. Bavíme se tady skutečně o velmi nízkých částkách. Ale mohou částečně bránit tomu, co tady zaznělo.
Další velké téma, na které bych rád reagoval, objevuje se také, dokonce už to některá média nazývají žumpovým zákonem, ale to je opravdu pozoruhodné, protože tak jak tady říkala paní senátorka Xxxxxxxx naprosto
správně, ta povinnost vyvážet jímky, já jsem v tom úvodním slově to taky krátce zmínil, je tady opravdu minimálně už 8 let. Daleko již dříve. Ale specifikovaná 8 let. Protože v zákoně o vodách nebo vodním zákoně jsou jenom tři povolené způsoby likvidace odpadních vod. Buď nátokem na čistírnu odpadních vod, nebo domácí čistírnou, nebo likvidací domácí bezodtokové jímky. Ale co to znamená likvidace bezodtokové jímky? Že to někdo vyveze tím, teď to slovo všichni známe, nechci tady být sprostý, tím cucem, vyhodí to na pole? To je něco, co bereme za normální likvidaci odpadních vod? A to ale bohužel se v těch stovkách obcí běžně děje. To znamená, vážené senátorky, vážení senátoři, celá řada starostů to přiznala, my si tady lžeme do kapsy. Tam jsou 20 let nevyvážené jímky, které mají nějaké trativody, jsou prokopnuté, dokonce jsou dneska firmy, které když si jdete koupit novou jímku, tak oni se vás rovnou zeptají, jestli ji chcete prorazit. Na to koukáte a oni říkají, protože to je prostě běžný postup, tak přece to nebude nechávat vyvážet… Tak co je na tom špatného, že ten zákonodárce, když před x lety udělal ten zákon, dal nám tu možnost kontroly, tak chce, aby ta možnost kontroly pro ty starosty byla, aby skutečně ten starosta mohl přijít za tím člověkem a řekl: Ukaž mi třeba za poslední rok nebo dva doklady o tom, že máš vyvezenou jímku, protože jinak se nevyváží 20 let. A my se tváříme, že to je likvidace odpadních vod. Podle zákona. To není, dámy a pánové. Ale to nikdy nebyla.
Takže to je zpřesnění toho stávajícího zákona. To není nová povinnost. Ta povinnost je tam dávno. Jasně, ta debata se vede, ale já si myslím, že bychom si měli říkat pravdu.
K tomu, co říkal xxx xxxxxxx Xxxxxx. Ty jímky, to jsem se zmínil. A opět řeknu znovu, zvýšení nákladů. Jasně, když se budeme tvářit, že to ti lidé dělají, oni to nedělají, tak pak je to zvýšení nákladů. Ale ti lidé by to měli dělat už teď. Já si myslím, že je to něco, co to životní prostředí, především kvalitu podzemních vod, zásadně poznamenává. Septiky určitě nebudou platit žádné analýzy, resp. ty domácí jímky, neplatí se teď, bylo by to opravdu absurdní, protože před chvilkou jste se tady bavili o těch průmyslových čistírnách odpadních vod, které se dovážejí na ty komunální čistírny, v těch průmyslových čistírnách je spousta těžkých kovů, dalších látek a žádné analýzy tam nejsou. Těm čistírnám komunálním to nevadí. Proč by proboha mělo vadit, že se tam vyvážejí domácí jímky, kde je daleko menší pravděpodobnost, že tam budou těžké kovy nebo nebezpečné látky. Takže určitě občané nebudou platit za tyto analýzy.
To zpoplatnění více jak 6000 kubíků, to už byl pozměňovací návrh pana poslance Xxxxxxxxxx. Byla o tom velká debata ve sněmovně. Pokud bychom přistoupili k tomuto, k této strategii, musíme změnit úplně koncepci celé řady poplatků v ČR, protože ty samozřejmě i třeba na ovzduší a v řadě dalších oblastí, nejenom životního prostředí, se počítají absolutně od nějaké částky, není to tak, že by se počítalo třeba od 6000 za nějaké znečištění ovzduší, poplatek, který by začínal až od té sumy, protože samozřejmě to znečištění je velké, potom se platí, úplně stejně jako za ten odběr, takže pokud bychom přistoupili k této strategii, museli bychom to celé změnit.
Pan senátor Kos, analýza z jímek, na to už jsem odpovídal, určitě nebude.
Paní senátorka Baudyšová, paní senátorko, máte pravdu, ta spotřeba vody nebo limit dneska nikde není. Může ho stanovit, ale ne jako limit, ale jako omezení obec obecně závažnou vyhláškou, třeba na základě vyhlášení různých stupňů sucha. Ta velká novela vodního zákona, kterou připravuje MZe, my jim k tomu dáváme podklady, ty podklady už jsme dali před několika měsíci, tak bude obsahovat tzv. hlavu sucho, stejně jako je hlava povodeň, a ta bude přesně obsahovat krizové scénáře, jak reaguje stát, kraj, obec v případě hrozícího
sucha, bude to tam velmi dobře popsáno, poprvé historicky, v zákoně. My už jsme ty stupně dávali.
Dneska je situace taková, například Izrael má dnes pásmové ceny vody. Ale ČR má zaprvé vodu dneska drahou, máme jednu z nejdražších v Evropě, na kupní sílu obyvatelstva. A naopak možná víte, že připravujeme snížení DPH na vodné a stočné, pak se můžeme prostě bavit o těch věcech dál. Ale v této chvíli si myslím, že to, co je největší hrozba v těch obcích, je ta, že ti lidé tu vodu nebudou mít absolutně, to znamená, že ta regulace je daleko větší hrozba možná než ta cena. Ale je to dneska něco, co bude i předmětem těch dalších debat v rámci té velké novely vodního zákona, ale dneska to opravdu není nikde v zákoně. Je to možno limitovat vyhláškou.
Xxx xxxxxxx Xxxxxxxx, minimální průtok, tady o tom hovořili kolegové, ale xxx xxxxxxx Xxxxxxxx sem ten návrh dával. Já jsem s ním shodou okolností o tom mluvil. Ale xxx xxxxxxx Xxxxxxxxxx to dneska hájil. V současné době je v meziresortu nařízení vlády o minimálních zůstatkových průtocích. Ten meziresort je teď vypořádán, resp. myslím, že ještě neskončil, přišlo k tomu 120 stránek připomínek. I to je možnost se k tomu vyjádřit. Já chci jenom upozornit, tady to padlo, že ten minimální zůstatkový průtok, a tady, myslím si, padl případ Dyje a Vranova. Já jsem tam byl před 14 dny s vládou, byl jsem se podívat na Vranově, už teď omezuje na toku Dyje průtoky, omezuje správa povodí odběry zemědělcům, omezujeme vodu Rakušanům, už v této chvíli. A to jsme na začátku léta, nebo ještě nejsme v létě. To znamená, je naprosto zřejmé, že představa, že bychom… Já říkám, já bych byl strašně rád, kdybychom ta omezení nemuseli dělat, ale musíme mít na paměti především, řekněme, další faktory, já se obávám, že ten rekreační faktor je něco, co budeme muset v této chvíli posuzovat v tom kontextu. Je to opravdu i debata v rámci nařízení vlády. Takže je možnost se k tomu ještě vyjádřit.
Paní senátorka Xxxxxxx, určitě. Prostředky pro menší obce… Já jsem byl ten, kdo prosadil, že vzhledem k tomu, že došly peníze z OP Životní prostředí na vodovody a kanalizace, chybí tam už teď 5 miliard korun, v té poslední výzvě, máme 5 miliard korun převahu poptávky nad nabídkou…
Tak jsem ty peníze zajistil a zajistím je ze Státního fondu životního prostředí pro obce, ale je prostě jasné, že v tom budoucnu, uvidíme, zda budou pokračovat evropské fondy, bude toto především pro malé obce zásadní, a určitě se hlásím k tomu, že budeme dál ty peníze shánět ze všech zdrojů, ať už z evropských, tak i z domácích.
Xxxxx opravdu už teď velmi stručně, protože já jsem na většinu těch pozměňovacích návrhů, které jste tady zmiňovali, odpověděl, to znamená k pozměňovacím návrhům VHZD, tam jako ministerstvo jsme měli nesouhlas, to už jsem říkal, to je ta záležitost oddělovačů. To je ten bod 5, čl. 1, bod 5. Potom jsme měli nesouhlas k bodu 4, to je čl. 1, bod 23. Ale tam podle mého názoru došlo k nedorozumění, protože kdybyste přijali ten bod 4, tedy čl. 1, bod 23, tak by paradoxně došlo k tomu, že by ty odpadní vody spadly najednou do režimu zákona o odpadech a to by velmi zkomplikovalo to nakládání. To znamená, bylo by to zhoršení toho stavu, ne zpřísnění, ne zjednodušení. Bod 5, to jsou záplavová území, tedy povinnost nebo možnost, tam my stále jsme pro to, aby vodoprávní úřady měly tu povinnost stanovovat případně nějaké omezující podmínky. U komplexního pozměňovacího návrhu z VUZP, tak tam souhlasíme se všemi body, s výjimkou už mnou zmiňovaného čl. 1, za bod 18, vložit nový bod 19, a to se týkalo minimálních zůstatkových průtoků, s ostatními body souhlasíme.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: Než budeme pokračovat, tak bych tady chtěl přivítat pana ministra zahraničních věcí Šrílanské demokratické socialistické republiky, pana Xxxxxx Xxxxxxxx, s jeho delegací. Vítám pana ministra v Senátu ČR.
A budeme pokračovat v dalším jednání. Já se ptám pana senátora Xxxxx jako zastupujícího zpravodaje ÚPV, jestli se chce vyjádřit k rozpravě? Nechce. Ptám se pana zpravodaje Xxxxxx, zda se chce vyjádřit k rozpravě? Nyní má slovo naše paní garanční zpravodajka, paní senátorka Xxxxx Xxxxxxxx. Prosím, paní senátorko.
Senátorka Xxxxx Xxxxxxxx: Děkuji, pane předsedající. Teď tedy velice stručně. V debatě vystoupilo 13 senátorů, z toho někteří dvakrát. Musím říct, že byly probrané veškeré body, které jsou v pozměňovacích návrzích připraveny. Musím říct jako zpravodajka, že nezazněl návrh na schválení. Máme tu návrh na zamítnout a pak následně by se tedy hlasovalo o pozměňovacích návrzích přijatých výbory a pak o těch… Ano, musíme hlasovat o pozměňovacích návrzích… (Kolegové upozorňují na možnost načítání pozměňovacích návrhů v podrobné rozpravě.) Pardon, v podrobné rozpravě budou načteny další pozměňovací návrhy, o těch se bude hlasovat. Máte pravdu. To jsem jenom chtěla shrnout. Děkuji.
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: Děkuji, paní zpravodajko, já to řeknu za sebe, že máme tady návrh na zamítnutí a pak, pokud nezamítneme, tak postupujeme do podrobné rozpravy. Protože klub ODS chtěl desetiminutovou přestávku před hlasováním, tak se jí vyhovuje. Začneme v 16.06 hodin. Takže vyhlašuji přestávku desetiminutovou.
(Jednání přerušeno v 15.56 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 16.06 hodin.)
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v dalším jednání. Jsme před hlasováním. Xxxxx xxxxxxxx, že z ústavně-právního výboru je návrh na zamítnutí. A byl jsem požádán, abych vás všechny odhlásil. Tímto vás odhlašuji a můžete se opět v klidu přihlašovat.
Pro nově příchozí jenom připomínám, že jste všichni odhlášeni a že se máte znovu přihlásit.
Jak jsem již říkal, z ústavně-právního výboru je zde návrh na zamítnutí.
V současné době je přítomno 56 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 29.
O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.
V hlasování pořadové č. 13 o zamítnutí návrhu registrováno 60 senátorek a senátorů, kvórum 31, pro návrh 36, proti 5. Tento návrh byl schválen.
Nyní musíme pověřit naše kolegy senátory odůvodněním tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně. Máme zde návrh na paní senátorku Xxxxx Xxxxxxxxx a pana senátora Xxxxx Xxxxxx, aby odůvodnili usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. (Xxxxxxx Xxxxx se nechce ujmout tohoto úkolu. Z pléna navržen senátor Xxxxxxxx Xxxx. Ani on tento úkol nechtěl. Z pléna dále navržena paní senátorka Xxxx Xxxxxxxxx.
Máme zde návrh na pověření senátorek Xxxxx Xxxxxxxxx a Xxxx Xxxxxxxxxx odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 30.
O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.
Hlasování pořadové číslo 14, registrováno 61, kvórum 31, pro návrh 58, proti nikdo. Tento návrh byl schválen. A já končím projednávání tohoto bodu.
Tak nyní projednávám bod, kterým je
7.
Návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu
(senátní tisk č. 269)
Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 269. Návrh uvede pan ministr životního prostředí Xxxxxxx Xxxxxx, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře.
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si myslím, že tento návrh zákona asi vyvolá méně diskuzí, já budu tedy velmi stručný i z hlediska jeho uvedení.
Chci říct, že ten návrh zákona představuje opravdu adaptační právní předpis, jehož účelem je přizpůsobit právní řád výše uvedené přímo použitelné legislativě Evropské unie. A návrhem zákona nedochází – a to je důležité – k regulaci přístupu ke genetickým zdrojům, které se nacházejí na území České republiky a tradičním znalostem, které s těmito zdroji souvisejí.
Působnost projednávaného návrhu zákona je obecně limitovaná rozsahem působnosti implementovaného nařízení Evropské unie číslo 511/2014 a souvisejících mezinárodních pravidel. Návrh zákona se tudíž vztahuje pouze na uživatele využívající genetické zdroje, které splňují určité podmínky. Důležité je, že návrh zákona se nevztahuje na lidské genetické zdroje. A návrh zákona se omezuje na tři hlavní okruhy témat. To je tzv. institucionální, procedurální a sankční. Sankční v tomto případě znamená zajištění účinné aplikace implementovaného nařízení. A co je důležité, je i to, že se registrace, tak, aby se případný registr sbírek, respektive ta sbírka mohla posuzovat podle Nagojského protokolu, tak registrace je dobrovolná. Jinými slovy, ten registr sbírek je dobrovolný a nenutí majitele příslušné sbírky, aby tam byl evidován, když nechce. Ale samozřejmě ve chvíli, kdy evidován je a splní určité podmínky, tak potom lze genetické sbírky nebo genetické zdroje využívat širším způsobem.
A jenom mi dovolte na závěr, protože tady používáme termín genetické zdroje, tak jenom říct, že v tomto případě genetické zdroje představují jakýkoli materiál rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo jiného původu, který obsahuje funkční jednotky dědičnosti a který má skutečnou nebo potenciální hodnotu, které má nějaké současné, nebo i nějaké potenciální budoucí využití. Tedy klasickým genetickým zdrojem může být např. rostlina využitá k vývoji nového kosmetického přípravku nebo potravinového doplňku, jedinec živočicha využívaný v plemenářských programech, nebo také ale třeba bakterie, na nichž se provádí výzkum a vývoj nového léku.
Tak to asi na úvod, děkuji.
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: Také děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 269/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Xxx Xxxxx, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.
Senátor Xxx Xxxxx: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Pan ministr tady shrnul všechno takovou odbornější řečí, já budu mluvit jednodušeji, tak se pokusím to doplnit.
Nagojský protokol má představovat mezinárodní nástroj předcházení takzvaného biopirátství ne mezinárodní úrovni. Reguluje vztahy mezi poskytovateli genetických zdrojů a jejich uživateli. Navrhovaná regulace využívá genetických zdrojů a přístupu k nim, má přispět k ochraně a zachování genetických zdrojů v místech jejich přirozeného výskytu a jejich využívání udržitelným způsobem. Přínosy, které k využívání genetických zdrojů jejich uživatelům plynou, mají být spravedlivě a rovnocenně sdíleny s dobrovolnými a místními společenstvy, která v ochraně a využívání genetických zdrojů a biologické rozmanitosti zastávají stěžejní roli.
Navrhovaná právní úprava je pojata jako ryze adaptační právní předpis, čemuž odpovídá i jejich omezený obsah. Předmětný návrh upravuje jednak působnost právních úřadů, tak, aby byla zajištěna aplikovatelnost nařízení a provádějícího nařízení. A dále pak vytváří systém kontroly a správního trestání v oblasti ochrany životního prostředí, respektive v kontextu přístupu a sdílení přínosů z využívání genetických zdrojů a tradičních znalostí s nimi souvisejících v návaznosti na nařízení a prováděcí nařízení návrhu zákona. Blíže specifikuje práva a rovnosti osob, respektive upřesňuje způsob plnění povinností tuzemských držitelů sbírek genetických zdrojů a užívání genetických zdrojů, které jim v souvislosti s užíváním genetických zdrojů, respektive se zařazením sbírky do registru Evropské unie ukládá nařízení.
Ve smyslu článku 6 a 7 nařízení upravuje působnost orgánů státní správy včetně příslušného správního úřadu a kontaktního místa. A stanoví tedy kompetence Ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí v oblasti dodržování podmínek pro využívání genetických zdrojů, přístupu k nim a sdělení přístupů plynoucích z jejich využívání.
A za další – zavádí ve smyslu článku 11 nařízení, respektive vytváří systém opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole, využívání genetických zdrojů a tradičních znalostí, které s těmito zdroji souvisejí. A stanoví sankce za porušení povinnosti s tímto využíváním spojených. Lze využít pokuty až do výše padesáti tisíc korun.
Tolik tedy na doplnění. Zároveň bych si dovolil vás seznámit s usnesením z 16. schůze, konané 16. května 2018, výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí k návrhu zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu, senátní tisk č. 269.
Po úvodním slově Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxx, náměstka ministra životního prostředí ČR a zpravodajské zprávy senátora Xxxxx a po rozpravě výbor zaprvé – doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR. Zadruhé – určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Xxxx Xxxxx. A zatřetí – pověřuje předsedu výboru senátora Xxxxxx Xxxxxxxx, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: Také děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval případnou rozpravu. A nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle paragrafu 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Xxxxxx takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu.
Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím.
A máme tady jediný návrh, a to návrh z výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí tento návrh schválit. Já si vás dovolím všechny pozvat k hlasování.
Byl podán návrh schválit návrh zákona. Počkám chviličku ještě na kolegy. A já po tomto návrhu zahajuji hlasování. Jenom připomínám, že je přítomno 55 senátorek a senátorů a aktuální kvórum je 28.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.
Hlasování pořadové číslo 15, registrováno 55, kvórum 28, pro 47, proti nikdo. Tento návrh byl schválen. A já končím projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem je
8.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh A a C
Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě dne 5. května 2017
(senátní tisk č. 237)
Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 237 a uvede ho opět pan ministr životního prostředí Xxxxxxx Xxxxxx, který je připraven. Pane ministře, máte slovo.
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Xxxxxxx Xxxxxx: Xxx xxxxxx opět za slovo. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, já budu opět stručný. Jedná se, jak už bylo řečeno, o změny příloh A a C Stockholmské úmluvy. Česká republika je smluvní stranou této úmluvy od roku 2004. A minulý rok, 5. května 2017 došlo k rozhodnutí zařadit nové chemické látky do přílohy A a C úmluvy. A jedná se o zařazení decabromdiphenyl etheru a chlorovaných parafinů s krátkým řetězcem do přílohy A úmluvy, se zvláštními výjimkami pro výrobu použití, a zařazení hexachlorbutadienu do přílohy C úmluvy. V obou případech jsou to látky, které poškozují lidské zdraví, životní prostředí, jsou vysoce toxické a organismy je velmi těžko odbourávají.
Pokud se týká dopadu zařazení těchto látek na Českou republiku, tak nebude mít na Českou republiku žádný dopad, protože výroba a použití těchto látek jsou už stávající právní úpravou Evropské unie již buď plně zakázány, nebo výrazně omezeny. Přijetí změn příloh A a C tedy nebude vyžadovat změnu platné právní úpravy České republiky a rovněž nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikovou sféru nad rámec toho, co už dnes stanoví legislativa EU a ČR. A já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: A já vám také děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor
přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 237/02. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Xxxxxxx Xxxxx. Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Ten přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 237/1. A se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodajka tohoto výboru paní senátorka Xxxxx Xxxxxxxx. Tak prosím, paní senátorko.
Senátorka Xxxxx Xxxxxxxx: Pane předsedající, vážený pane ministře, milé dámy a pánové. Já myslím, že pan ministr velice jasně vyjádřil to, co je cílem předkládaného tisku, který před námi leží. Já jenom takovou velmi krátkou poznámku.
Cílem úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů, tedy toxických látek schopných dlouhodobě setrvávat v životním prostředí, přenášet se na velké vzdálenosti a kumulovat se v živých organismem. Všechny tři uvedené látky splňují podmínky pro zařazení do příloh Stockholmské úmluvy, neboť jsou perzistentní, mají bioakumulativní vlastnosti, expozice k těmto látkám může výrazně poškodit zdraví živých organismů a podléhají takzvanému dálkovému přenosu. Zmiňované látky v důsledku svých vlastností mají velký potenciál způsobovat nevratné a dlouhodobé škody na životním prostředím a samozřejmě i na dopadu na lidské zdraví.
Já jsem samozřejmě ráda, že jsme přijali, nebo je tu návrh na přijetí Stockholmské úmluvy, a také to, že Evropské unie zakázala tyto látky ještě dříve, než jsme tedy přijali Stockholmskou úmluvu. Ale musím mít jednu vážnou poznámku. Tak jednak byla zakázána, to jsou tři látky, já jsem se dívala, v roce 2013. Ale do té doby jsme ji všichni užívali. Já si myslím, že musí být daleko více věnovaná pozornost tomu, co vůbec za chemické látky do našeho prostředí vstupují. A musí tam být prevence toho, abychom dvacet třicet let nekonzumovali nebo nepožívali látky, které jsou takto zdraví nebezpečné. A to je výzva. To je obrovská výzva nejen samozřejmě pro nás, pro Českou republiku, ale zejména pro Evropské unii. To je přece strašně důležité.
Takže děkuji za pozornost. A teď jenom řeknu tohle – že výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí doporučuje Senátu Parlamentu dát souhlas k ratifikaci změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě 5. května 2017. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Xxx Xxxxx: Děkuji, paní senátorko. A nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Lubomír Franc. Nepřeje si. A já v této chvíli otevírám obecnou rozpravu. A do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Lumír Kantor. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Senátor Lumír Kantor: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážení kolegové a kolegyně. To bude jenom stručné. Tam, jak to popisovala paní kolegyně Seitlová, ten dálkový přenos. My jsme dělali průzkum, my jsme se podíleli na velkém projektu Evropské unie. Náš podíl byl ten, že jsme měřili bromované retardéry hoření. To je ta první část látek. A byly velmi zvýšeny v mléku. Jen tak pro zajímavost, v mateřském mléku. Zajímavé na tom bylo to, že tyto bromované zpomalovače hoření, ten dálkový přenos, o kterém mluvila paní senátorka, byl v krvi ledních medvědů, kde se nepředpokládá, že by přicházeli do styku s umělými hmotami. A velmi zvýšená hladina byla u ryb,
takže asi ten dálkový přenos byl právě díky těm rybám, které ti lední medvědi požívali.
A co se týče našeho souboru, tak z toho velkého množství vzorků mateřského mléka, tak to bylo velmi výrazně zvýšeno u pracovnic z počítačů, které sahaly na umělé hmoty, které jsou v počítačích. Potom tam byly kosmetičky, kadeřnice… Prostě je vidět, že to nebezpečí, které třeba z umělých hmot povstává, opravdu zasahuje do všech možných oblastí lidského konání. Děkuji.
Místopředseda Senátu Ivo Bárek: Také děkuji, pane senátore, ptám se, ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho takového nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli se chce vyjádřit? Nechce. Paní garanční zpravodajka? Nechce. A máme tady jediný návrh, a to, že dáváme souhlas k ratifikaci. Já si vás dovolím pozvat k hlasování.
Budeme hlasovat o následujícím usnesení. Senát dává souhlas k ratifikaci změn příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijatých v Ženevě dne 5. května 2017. V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 29. A já o tomto návrhu zahajuji hlasování.
Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.
Hlasování pořadové č. 16 registrováno 56, kvórum 29, pro návrh 46, proti nikdo. Tento návrh byl schválen. A já končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní zpravodajce nebo zpravodajům i panu ministrovi a máme tady následující bod, a tím je
9.
Návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu
(evropský senátní tisk č. J 114/11)
Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. J 114/11 a J 114/11/01. Návrh uvede ministr životního prostředí pan Richard Brabec, který zastoupí předsedu vlády Andreje Babiše. Pane ministře, máte slovo.
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dovolte mi tedy, abych zastoupil pana premiéra, který je pracovně v zahraničí a seznámil vás s návrhem rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu. Opět se budu snažit být stručný. Protože samozřejmě materiál máte. Víte tedy, že dosud nebyl stanoven systém stálého a automatického rozdělování poslaneckých křesel jednotlivým členským státům a tudíž se rozhoduje o podobě Evropského parlamentu před každými jeho volbami. Základní právní rámec vymezuje článek 14 smlouvy o Evropské unii a podle něj nesmí celkový počet poslanců překročit 750, nepočítaje v tom předsedu. Zastoupení občanů unie je potom zajištěno poměrným způsobem. Jak jistě víte, nadcházející evropské volby se uskuteční v květnu příštího roku. A Evropská rada se tématem složení Evropského parlamentu zabývala již na svém neformálním zasedání na konci února. Ke konečnému rozhodnutí by pak mělo dojít v červnu. Poslanci tak samozřejmě reagují zejména na očekávaný odchod Velké Británie z Evropské
unie na jaře roku 2019. Konkrétně tedy se navrhuje snížit celkový počet členů Evropského parlamentu z dnešních 751 na 705, aniž by byl redukován počet poslaneckých mandátů jednotlivých členských států. Takové řešení by podle poslanců ponechalo manévrovací prostor pro potenciální budoucí rozšíření unie. Konkrétně to znamená, že ze 73 křesel dnes přidělených britské delegaci jich má většina, tedy 46 zůstat do budoucna neobsazena a zbytek 27 pak přerozděleno mezi 14 v současnosti nejvíce podreprezentovaných členských států. Česká republika si ponechá stávajících 21 mandátů a na rozdíl od předešlé úpravy před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014 zůstane její delegace beze změny. Z pohledu vlády ČR představuje aktuálně předložený návrh Evropského parlamentu přijatelný a rozumný kompromis. Souhlasíme také s rozdělením menší části 27 mandátů v důsledku brexitu těm státům, které jsou nejvíce podreprezentovány s ohledem na zásadu tzv. sestupné poměrnosti. Jak už jsem řekl, řešení, které není na stole, pokládáme proto za pragmatické a uspokojivé. Jedná se o logický krok, který reaguje na realitu brexitu a odkládá zásadní rozhodnutí o automatické distribuci poslaneckých křesel do budoucnosti. A na závěr ČR také uvítala konečné usnesení Evropského parlamentu podpořené na jeho plenárním zasedání, které oproti původnímu záměr europoslanců nevyzývá k vytvoření jednotného volebního obvodu EU či nadnárodních kandidátních listin pro volby do Evropského parlamentu. Děkuji.
Místopředseda Senátu Ivo Bárek: Také děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. J 114/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Hampl, který je již zde připraven, a prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.
Senátor Václav Hampl: Děkuji, vážený pane předsedající, za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Evropský výbor projednal tento tisk na svém zasedání a přijal usnesení, které jste dostali a jeho podstata je jednoduchá, totiž doporučit vám stanovisko k tomuto tisku, které je také jednoduché. Velmi stručně ho parafrázuji. Souhlas se navrženým způsobem a zejména uvítat to, že nakonec nedošlo na jednu z variant, které byly ve hře, totiž ta idea společného evropského volebního obvodu. A konečně třetí část tohoto navrženého usnesení je připomínka toho, že do budoucna by bylo dobře, aby tento ad hoc pokaždé před každými volbami domlouvání, kolik poslanců má být, tak, aby byl nějak přece jen trošku víc zformalizován, aby to mělo nějakou přece jen přesnější, podrobnější metodiku. Ten důvod, proč vítáme to, že nakonec nedošlo na společný evropský volební obvod, není to, že bychom nechápali dobré důvody, které jsou pro společný evropský volební obvod. Ta idea je tam, že skutečně by to mohla být část europoslanců, kteří by tak nějak ve své osobě víc sjednocovali ten evropský prostor a propojovali ta evropská témata jak během předvolební komise, kdyby musely obdobná témata traktovat v různých zemích EU, tak i během toho mandátu. To jistě myšlenka bohulibá, ale z hlediska praktického provedení si ji moc neumíme představit. Už takhle, kdy pro europoslance je volebním obvodem celá ČR v případě našem tedy, tak to není vůbec jednoduché, aby ti europoslanci efektivně rozumně komunikovali s celým takovýmto volebním obvodem. Když si představíme, že by volební obvod začínal někde na jihozápad od Lisabonu a končil kousek před Leningradem, tak se to zdá být skutečně poměrně neproveditelné, nemluvě třeba na takové věci, jako jsou jazykové bariéry apod. Takže si myslím, že z praktického hlediska by to nebylo moc dobré. Navíc když se teď podíváme ještě na přímo situaci ČR jako takové,
tak lze očekávat, že možná na tento druh mandátu bychom měli trošku horší šanci si sáhnout právě z důvodu jazykových, prostorových apod. Čili z našeho pohledu pragmaticky řečeno to je nápad sice zajímavý, ale v tuto chvíli minimálně nedomyšlený, nedopečený a je dobře, že v takovéto nedopracované podobě na něj nebylo přistoupeno. Současně také implicitně v navrženém stanovisku je obsažen i souhlas s tím, že část mandátů zůstane neobsazených, které tak říkajíc zbudou po britských europoslancích. Myslím si, že jisté zeštíhlení europarlamentu v reakci na odchod jedné velké členské země je v celku na místě. Tak tolik stručný komentář k tomuto navrženému usnesení. Budu rád, pokud ho podpoříte a děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Ivo Bárek: Také děkuji, pane senátore a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. A já v této chvíli otevírám rozpravu. A vidím, že se do rozpravy nikdo nehlásí, takže rozpravu končím a máme tady jediný návrh, a to hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Václav Hampl. Takže si vás dovolím pozvat.
Budeme hlasovat o návrhu pana senátora Václava Hampla, neboli tak, jak je uvedeno v tisku výboru pro EU, a to je tisk J 114/11/02. Aktuálně je přítomno
56 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 29 a já o tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.
Hlasování pořadové č. 17 registrováno 56, kvórum 29, pro návrh 46, proti nikdo. Tento návrh byl schválen. A já končím projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem, který máme před sebou, je
10.
Informace vlády o přípravě Národního programu reforem
Prosím pana prvního místopředsedu vlády, ministra životního prostředí, pana Richarda Brabce, který zastoupí omluveného předsedu vlády Andreje Babiše, aby nás seznámil s informací o přípravě Národního programu reforem. Prosím, pane ministře.
1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Znovu děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi jenom okomentovat tento poměrně rozsáhlý materiál. Hlavně tím, že je určitou klíčovou součástí procesu koordinace hospodářských politik členských států EU, který je označován jako evropský semestr, jednoduše řešeno, Národní program reforem obsahuje soubor opatření s cílem zajistit dlouhodobý hospodářský růst a stabilní zaměstnanost. Materiál byl stejně jako loni vypracován Úřadem vlády v těsné spolupráci s jednotlivými resorty, ale také hospodářskými a sociálními partnery.
Detailní informace o makroekonomické situaci jsou obsaženy v konvergenčním programu, který vám již byl představen na minulé plenární schůzi, omezím se tedy na poznámku, že Národní program reforem je připravován v kontextu dobré hospodářské situace, kdy můžeme s radostí konstatovat silný hospodářský růst, růst soukromých i veřejných investic, předpokládané posilování měnového kurzu, především plnou zaměstnanost, což samozřejmě je věc, která je dvousečná.
Zároveň jsou ale určitá rizika, ta zahrnují především nedostatek pracovníků na trhu práce, dále růst cen nemovitostí a rychlý růst úvěrů, dopady brexitu, případný nárůst protekcionistických tendencí v mezinárodním obchodě.
Národní program reforem popisuje proto plánovaná a připravovaná opatření v celé řadě oblastí a sektorů, fiskální a daňová politika, udržitelnost veřejných financí, bydlení, trh práce, zaměstnanost, investice, podnikatelské prostředí a další, dovolte mi se zaměřit pouze na některé z plánovaných kroků.
V oblasti daní Evropská komise spatřuje problém ve složitosti daňového systému a rozložení daňového zatížení osob, oproti tomu však komise pozitivně hodnotí zaznamenaná zlepšení ve výběru daní. Vláda proto bude i nadále klást důraz na boj s daňovými úniky, ale i na zefektivnění z pohledu poplatníků skrze další digitalizaci a klientská zjednodušení, to je například připravovaný program Moje daně. Tedy moderní a jednoduché daně.
Z hlediska bydlení Evropská komise upozorňuje v Country Reportu 2018 na rizikové faktory trhu s nemovitostmi, což je převis poptávky a úvěrové financování. Vláda si je vědoma této situace a věnují se jí například přípravou revidovaného návrhu zákona o sociálním bydlení.
Dalším důležitým bodem je udržitelnost důchodového systému. Tady se jedná o oblast, kterou komise rovněž považuje za rizikovou, byla k tomu doporučení v roce 2016 i 2017. Ve srovnání s ostatními státy EU však výdaje v ČR na důchody vůči HDP nejsou nijak vysoké, počítá se s mechanismem pravidelné revize nastavení důchodového věku. Vláda usiluje o zlepšení příjmové situace důchodců. Zde můžu zmínit připravované zvýšení základní výměry důchodů z 9 % na 10 %, průměrné mzdy a navýšení o 1000 korun měsíčně důchodu nad 85 let, průměrně o 918 korun důchodcům, s předpokládanou platností, účinností od 1. ledna 2019.
V mé agendě životní prostředí potom patří mezi vládní priority snižování rizika dlouhodobého sucha a nedostatku vody, nová odpadová legislativa a implementace opatření ke zlepšování ovzduší.
Pokud se týká závěrem kvality vědy, výzkumu a inovací, tak vláda provedla změny v řízení struktury vědy, výzkumu a inovací, řízení je nyní zajišťováno Radou pro vědu, výzkum a inovace, v čele s předsedou vlády. Podpora vědy, výzkumu a inovací je jasně označena, samozřejmě podporována i v historicky nominálně nejvyšším státním rozpočtu zaměřeném na tuto oblast. Ten byl na rok 2018 schválen ve výši 33,8 miliard korun, na příští rok 36 miliard korun, v dalších letech na 37,5 miliardy korun.
Národní program reforem byl společně s konvergenčním programem po schválení vládou v dubnu letošního roku postoupen Evropské komisi. Ta po důkladné analýze obou materiálů navrhne ČR v druhé polovině května nová doporučení na následujících 12 měsíců.
Závěrem mi dovolte poděkovat za zapojení Senátu do debaty k tomuto dokumentu. Děkuji vám.
Místopředseda Senátu Ivo Bárek: Také děkuji, pane navrhovateli. Informaci projednal VEU, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno na lavice. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Plaček, kterého ovšem zastoupí pan senátor Tomáš Grulich. Prosím, pane senátore.
Senátor Tomáš Grulich: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové. Já mám takovou zvláštní úlohu, protože my jsme tento materiál měli probírat na té minulé schůzi, kdy jsme ho odmítli, tím jsme se dostali do zvláštní situace, protože tento materiál probírala mezitím vláda, přijala jej. Takže my
jsme ve fázi, kdy jsme to projednávali, kdy to ještě vláda neprojednala, že jsme vzali tento materiál na vědomí. To doporučuji i vám. Jinak nemá význam se tím zabývat, protože už je to schváleno vládou.
Místopředseda Senátu Ivo Bárek: Ano, dobře, děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. A máme tady jediný návrh, a to vzít informaci o přípravě Národní program reforem na rok 2018 na vědomí. To je z VEU. Já si vás dovolím sezvat k hlasování.
Takže hlasujeme o návrhu usnesení vzít na vědomí informaci o přípravě Národní program reforem, to znamená, tak jak je uvedeno v usnesení VEU. Aktuálně je přítomno 57 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 29. Já o tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.
Hlasování č. 18, registrováno 57, kvórum 29, pro návrh 43, proti nikdo. Tento návrh byl schválen. Já končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi životního prostředí za sérii zákonů, které tady měl, děkuji zpravodajům.
My budeme pokračovat dalším bodem, kterým je
11.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací
Dohoda o komplexním a posíleném partnerství
mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou
na straně druhé, podepsaná v Bruselu dne 24. listopadu 2017 (senátní tisk č. 241)
Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 241. Uvede ho pan ministr zahraničních věcí Martin Stropnický, kterého tady vítám. Má slovo. Prosím, pane ministře.
2. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Dobrý den, děkuji za slovo i za přivítání. My jsme tak zvyklí vždycky slyšet, že jsme v demisi, že já jsem skoro dezorientován, že jste řekl jenom ministr. Ale k věci, nechci vás zdržovat. (Ivo Bárek: Ministr zahraničních věcí.) V demisi. (Ivo Bárek: To jsem neříkal. Tady to moc neříkáme teď, pane ministře.) Promiňte, já jsem to myslel jako dík. (Ivo Bárek: Moc práce…) Dobře. Pane předsedající, ještě jednou děkuji. (Ivo Bárek: Nemáte zač.)
Vážené senátorky, vážení senátoři. Já bych si dovolil ve stručnosti a potom v případě zájmu i trochu podrobněji vás seznámit s tím materiálem, dohodou
o komplexním a posíleném partnerství, tzv. CEPA, mezi EU a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé. Tato dohoda, s jejímž sjednáním vyslovila vláda souhlas, svým usnesením č. 798 z 6. 11. loňského roku, byla podepsaná v Bruselu 24. 11. 2017, na okraji pátého summitu Východního partnerství.
Ta dohoda zohledňuje rozvoj vzájemných vztahů mezi EU a Arménií od konce 90. let 20. století, vývoj unijní politiky vůči regionu východní Evropy, včetně projektu Východního partnerství a revidované evropské politiky
sousedství, stejně jako mezinárodní závazky Arménie plynoucí z členství v jiných uskupeních, zvláště pak v euroasijské hospodářské unii.
Nahradí tedy stávající dohodu o partnerství a spolupráci, která vstoupila v platnost již 1. července roku 99, nezachází však tak daleko, aby zakládala přidružení mezi EU a Arménií. Ale dohoda, myslím si, že docela významně zlepšuje spolupráci mezi EU a Arménií v řadě oblastí, současně zintenzivňuje politický dialog. Obsahuje ustanovení k právnímu státu, boji proti terorismu, potírání organizované trestné činnosti a korupce a zahrnuje obsáhlou část týkající se obchodu, včetně závazků, které zlepší podmínky pro obchod mezi EU a Arménií. A to samozřejmě včetně zlepšení těch podmínek pro ČR ve vzájemném obchodu.
Tolik v největší stručnosti úvodem. Já děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda Senátu Ivo Bárek: Také děkuji, pane ministře, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 241/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Lumír Aschenbrenner. Ale zastoupí ho pan senátor Leopold Sulovský. Pana senátora máme tady, takže, prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Leopold Sulovský: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. VHZD se tímto vládním návrhem zabýval na své 20. schůzi, konané dne 3. dubna 2018. Po úvodním slově zástupce předkladatele Martina Smolka, náměstka ministra zahraničních věcí ČR, a po zpravodajské zprávě senátora Lumíra Aschenbrennera a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci dohody o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé, podepsané v Bruselu dne 24. listopadu 2017. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Ivo Bárek: Také děkuji. Garančním výborem je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 241/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí pan předseda výboru František Bublan, který zastoupí pana senátora Tomáše Jirsu, a jistě mně odpustí, že jsem ho nenechal promluvit jako prvního. Prosím, pane senátore.
Senátor František Bublan: Je vám odpuštěno, pane místopředsedo. (Ivo Bárek: Děkuji, pane předsedo, nesmírně si toho vážím.) Trošku jsem se lekl, že došlo k nějakému omylu. Nicméně, VZVOB také projednal tuto dohodu. Rozšiřuje spolupráci mezi EU a Arménií. Pan ministr vyjmenoval oblasti, kde dojde k tomu rozšíření. Je to takový dobrý krok ještě k vytvoření lepších vztahů mezi Arménií a státy EU. Výbor projednal tuto dohodu na své 13. schůzi konané 3. dubna 2018. Po odůvodnění zástupce předkladatele Martina Smolka, náměstka ministra zahraničních věcí, a po zpravodajské zprávě senátora Tomáše Jirsy a po rozpravě doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci dohody o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé, podepsané v Bruselu dne 24. listopadu 2017. Děkuji.
Místopředseda Senátu Ivo Bárek: Děkuji, pane kolego. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a vystřídal pana senátora Sulovského, který se
tam usadil… Díky mé chybě. A už ho tam necháte tedy? Dobře. A otvírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Takže obecnou rozpravu končím. Máme tady jediný návrh, a to dát souhlas k ratifikaci. Já si vás dovolím pozvat k hlasování.
Takže budeme hlasovat o následujícím. Senát dává souhlas k ratifikaci dohody o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé, podepsaná v Bruselu dne 24. listopadu 2017. V sále je přítomno 55 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 28. Já o tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.
Hlasování č. 19, registrováno 55, kvórum 28, pro návrh 48. Tento návrh byl schválen. Já končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi zahraničních věcí i našim oběma zpravodajům, které jsem popletl, ale oni si to vyříkají.
A budeme pokračovat dalším bodem. Já poprosím, že bychom se vystřídali v řízení schůze…
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Šesták.
Místopředseda Senátu Jiří Šesták: Dobrý den, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Vystřídali jsme se u řídícího pultu. Jako další bod nyní projednáme
12.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů
(senátní tisk č. 270)
Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 270, návrh uvede zástupkyně skupiny navrhovatelů, poslankyně Věra Kovářová, kterou tímto vítám. Prosím ji, aby nás seznámila s návrhem zákona. Dobrý den, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené senátorky, vážení senátoři, doběhla jsem tedy na poslední chvíli, tak se budu asi trochu zadýchávat. Nicméně, věc je jasná. Dovolte, abych vám představila novelu zákona o střetu zájmů, tak jak ji schválila Poslanecká sněmovna.
Důvody, které nás vedly k předložení této novely, byla takzvaná majetková přiznání, kdy řada neuvolněných starostů, místostarostů a radních rezignovala. Ta čísla jsou jasná. Více než 40 těchto funkcionářů rezignovalo. A další stovky hodlají rezignovat. Nebo uvažují o tom, že dále nebudou kandidovat, což by byla velká škoda, protože celá řada kvalitních komunálních politiků by pak v našich obcích chyběla.
Sdružení místních samospráv a další spolky či Svaz měst a obcí si nechávaly dělat různé výzkumy a ptaly se veřejných funkcionářů, co jim vadilo. Když opomineme bonzovací tlačítko, když opomineme anonymní nahlížení, tak argumentovali tím, že oni svoji funkci vykonávají ve svém volném čase, po práci,
o víkendech, a to za odměnu, která činí v řádech pár tisíc korun. A v majetkových přiznáních pak musí uvádět své příjmy z hlavního zaměstnání.
Tento zákon také zasahuje do společného jmění manželů, tedy do práv třetích osob.
Dalším argumentem bylo to, že celá řada těchto funkcionářů má tzv. manažerské smlouvy, kde je ukotveno, že musí zveřejňovat své příjmy. A to také bylo někdy důvodem jejich rezignace.
V Poslanecké sněmovně se objevily dva návrhy, dvě novely. Jedna byla Starostů a nezávislých, která říkala, že nahlížet do majetkových přiznání bude možné po žádosti. A druhá od KDU-ČSL vyjímala některé veřejné funkcionáře z povinnosti vyplňovat majetková přiznání. Po relativně dlouhé diskusi se došlo ke kompromisu, a ten říkal následující: Vyplňovat majetková přiznání budou všichni veřejní funkcionáři. Neveřejné však budou věci movité a závazky, a u neuvolněných, vyjma statutárních měst, budou neveřejné údaje o příjmech a jiných majetkových výhodách. Veřejnými údaji budou tedy příjmy u uvolněných a neuvolněných funkcionářů statutárních měst a dalšími veřejnými údaji budou věci nemovité, cenné papíry, zaknihované akcie a podíly v obchodních korporacích.
Toť jednoduchá podstata naší novely.
Během projednávání v Poslanecké sněmovně došlo ještě k přijetí pozměňovacího návrhu, který zjednodušuje vyplňování majetkových přiznání v tom smyslu, že kolonka Věci nemovité bude propojena s katastrem nemovitostí, a tomu, který vyplňuje, se tato kolonka vyplní automaticky, což si myslím, že je dobré technické zjednodušení a řešení.
Vážené senátorky, vážení senátoři, to je podstata novely, která prošla v Poslanecké sněmovně, a budu se těšit na diskusi. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Jiří Šesták: Děkuji, paní navrhovatelko, a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 270/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Vícha.
Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 270/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Větrovský, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane kolego.
Senátor Jaroslav Větrovský: Vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Myslím si, že paní předkladatelka tady řekla téměř všechno zásadní, takže mně pouze dovolte, abych telegraficky připomenul, že skutečně zásadním záměrem předkladatele je zmírnění dopadu zákona přijatého v roce 2016 a tudíž i eliminace případných problémů při sestavování kandidátních listin pro komunální volby, které se konají letos na podzim, a to především – a to akcentuji – v menších sídlech.
Je jasné, že ve veřejném prostoru se již objevují informace, a paní předkladatelka je i kvantifikovala, že řada lidí nechce a nebude právě v důsledku uvedeného zákona kandidovat. Někteří představitelé samospráv na své funkce již dokonce rezignovali.
Paní předkladatelka tady i sdělila, že kompromisní návrh, který přišel z Poslanecké sněmovny, ve své podstatě řeší tento problém u dvou entit, a to jednak u jedné skupiny, což jsou, zkráceně a zjednodušeně lze říci, uvolnění starostové, uvolnění zastupitelé, kteří by měli v neveřejné složce movitý majetek