ROZHODNUTÍ RADY

II

(Nelegislativní akty)

MEZINÁRODNÍ DOHODY

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 8. listopadu 2010

o schválení změny Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku jménem Evropské unie

(2010/717/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu, vzhledem k těmto důvodům:

(1) Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (dále jen „úmluva“) byla podepsána dne 24. října 1978 v Ottawě a vstoupila v platnost dne 1. ledna 1979, čímž byla zřízena Orga­ nizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (dále jen

„NAFO“).

(2) Společenství k úmluvě přistoupilo nařízením Rady (EHS) č. 3179/78 ze dne 28. prosince 1978 o uzavření úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku Evropským hospodářským společenstvím (1).

(3) V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dnem

1. prosince 2009 nahradila Evropská unie Evropské společenství a je jeho nástupkyní.

(4) Generální rada NAFO přijala na svých výročních zasedá­ ních v letech 2007 a 2008 změnu úmluvy (dále jen

„změna“). Změna obsahuje přezkum úmluvy a jejím prvořadým cílem je její větší sladění s jinými pozdějšími

regionálními úmluvami a mezinárodními nástroji v oblasti rybolovu a začlenění moderních koncepcí řízení rybolovu do úmluvy.

(5) Změna přispívá k plnění mezinárodních závazků spoje­ ných s udržitelnými rybolovnými oblastmi Evropskou unií i k podpoře cílů Smlouvy.

(6) Změna by měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Změna Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybo­ lovu v severozápadním Atlantiku (dále jen „změna“) se schvaluje jménem Unie (2).

Znění změny se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu zmocněnou učinit oznámení podle čl. XXI odst. 3 úmluvy zavazující Unii.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 8. listopadu 2010.

Xx Xxxx předseda

X. XXXXXXXX

(1) Úř. věst. L 378, 30.12.1978, s. 1.

(2) Den vstupu v platnost změny zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie generální sekretariát Rady.

PŘEKLAD

ZMĚNA ÚMLUVY O BUDOUCÍ MULTILATERÁLNÍ SPOLUPRÁCI PŘI RYBOLOVU V SEVEROZÁPADNÍM ATLANTIKU

Smluvní strany Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (dále jen „úmluva“) se dohodly takto:

Článek 1

Název úmluvy se nahrazuje tímto:

„ÚMLUVA O SPOLUPRÁCI PŘI RYBOLOVU V SEVEROZÁPADNÍM ATLANTIKU“

Článek 2

Preambule úmluvy se nahrazuje novou preambulí, která zní:

„SMLUVNÍ STRANY,

BEROUCE V ÚVAHU, že pobřežní státy severozápadního Atlan­ tiku zavedly v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a mezinárodním zvykovým právem výlučné ekonomické zóny, v nichž uplatňují svrchovaná práva za účelem průzkumu a využívání, ochrany a správy živých zdrojů;

PŘIPOMÍNAJÍCE příslušná ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982, Dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995 a Dohody Organizace OSN pro výživu a zemědělství na podporu dodržování mezinárodních ochranných a řídících opatření rybářskými plavidly na volném moři ze dne

24. listopadu 1993;

PŘIHLÍŽEJÍCE ke kodexu chování pro odpovědný rybolov přijatému na dvacátém osmém zasedání konference Organi­ zace OSN pro výživu a zemědělství dne 31. října 1995 a souvisejícím nástrojům přijatým Organizací OSN pro výživu a zemědělství;

UZNÁVAJÍCE hospodářské a sociální výhody vyplývající z udržitelného využívání rybolovných zdrojů;

PŘEJÍCE SI podpořit dlouhodobou ochranu a udržitelné využí­ vání rybolovných zdrojů v oblasti severozápadního Atlantiku;

VĚDOMY SI potřeby mezinárodní spolupráce a konzultací ohledně těchto rybolovných zdrojů;

VĚDOMY SI toho, že efektivní ochrana a řízení těchto rybo­ lovných zdrojů by měly být založeny na nejrelevantnějších vědeckých poznatcích, které jsou k dispozici, a preventivním přístupu;

ODHODLÁNY uplatňovat ekosystémový přístup k řízení rybo­ lovu v severozápadním Atlantiku, jenž zahrnuje ochranu mořského prostředí, ochranu mořské biologické rozmanitosti, minimalizaci dlouhodobých či nezvratných nežádoucích účinků rybolovu a zohledňování vztahů mezi všemi složkami ekosystému;

DÁLE ODHODLÁNY provádět odpovědný rybolov a předcházet, potírat a odstraňovat nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov,

SE DOHODLY TAKTO:“.

Článek 3

Články I–XXI se nahrazují novými články, které znějí:

„Článek I

Použití pojmů

Pro účely této úmluvy:

a) „úmluvou z roku 1982“ se rozumí Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982;

b) „dohodou z roku 1995“ se rozumí Dohoda o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982

o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěho­ vavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995;

c) „pobřežním státem“ se rozumí smluvní strana, která má v oblasti úmluvy výlučnou ekonomickou zónu;

d) „smluvní stranou“ se rozumí

i) každý stát či organizace pro regionální hospodářskou integraci, které souhlasí s tím, že jsou touto úmluvou vázány, a pro které je tato úmluva platná, a

ii) tato úmluva se použije obdobně pro každý subjekt uvedený v čl. 305 odst. 1 písm. c), d) a e) úmluvy z roku 1982, který se nachází v severním Atlantiku a který se stane stranou této úmluvy, a v tomto rozsahu se pojem „smluvní strana“ vztahuje na tyto subjekty;

e) „oblastí úmluvy“ se rozumí území v působnosti této úmluvy, jak je popsáno v čl. IV odst. 1;

f) „rybolovnými zdroji“ se rozumějí veškeré ryby, měkkýši a korýši v oblasti úmluvy s výjimkou

i) přisedlých druhů, v jejichž případě mohou pobřežní státy uplatňovat svrchovaná práva v souladu s článkem 77 úmluvy z roku 1982, a

ii) anadromních a katadromních populací a vysoce stěho­ vavých druhů uvedených v příloze I úmluvy z roku 1982, pokud jsou řízeny na základě jiných mezi­ národních smluv;

g) „rybolovem“ se rozumí lov nebo zpracovávání rybolov­ ných zdrojů či překládka rybolovných zdrojů nebo produktů pocházejících z rybolovných zdrojů či jakákoli jiná činnost, jejímž cílem je připravit nebo podpořit lov rybolovných zdrojů nebo která s ním souvisí, včetně

i) samotného vyhledávání, lovu nebo sběru rybolovných zdrojů či pokusu o ně,

ii) jakékoli činnosti, u které lze logicky očekávat, že jejím výsledkem bude nalezení, ulovení, sběr nebo získání rybolovných zdrojů za jakýmkoli účelem, a

iii) každého úkonu na moři s cílem podpořit nebo připravit jakoukoli činnost popsanou v této definici,

avšak nezahrnuje žádné úkony v naléhavých případech, kdy se jedná o zdraví nebo bezpečnost posádky nebo o bezpečnost plavidla;

h) „rybářským plavidlem“ se rozumí každé plavidlo, které je nebo bylo zapojeno do rybolovu, včetně plavidel na zpra­ cování ryb a plavidel podílejících se na překládkách nebo jakékoli jiné činnosti, jejímž cílem je připravit rybolov nebo která s ním souvisí, či na experimentálním nebo průzkumném rybolovu;

i) „státem vlajky“ se rozumí

i) stát nebo subjekt, jehož plavidla mají právo plout pod jeho vlajkou, nebo

ii) organizace pro regionální hospodářskou integraci, jejíž plavidla mají právo plout pod vlajkou členského státu této organizace;

j) „NNN rybolovem“ se rozumějí činnosti popsané v Mezinárodním akčním plánu pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a nere- gulovaného rybolovu, jejž přijala Organizace OSN pro výživu a zemědělství dne 2. března 2001;

k) „živými zdroji“ se rozumějí všechny živé složky mořských ekosystémů;

l) „biologickou rozmanitostí moří“ se rozumí variabilita mořských živých organismů a ekologické komplexy, jichž jsou součástí; patří sem rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů;

m) „státními příslušníky“ se rozumějí fyzické i právnické osoby;

n) „státem přístavu“ se rozumí každý stát přijímající rybářská plavidla ve svých přístavech, příbřežních terminálech nebo jiných zařízeních mimo jiné za účelem vykládky, překládky nebo doplnění paliva či zásob;

o) „organizací pro regionální hospodářskou integraci“ se rozumí organizace pro regionální hospodářskou integraci, na kterou členské státy přenesly pravomoci v záležitostech, jichž se týká tato úmluva, včetně pravo­ moci přijímat rozhodnutí, která jsou pro členské státy organizace ve vztahu k uvedeným záležitostem závazná, a

p) „regulovanou oblastí“ se rozumí část oblasti úmluvy, která leží mimo oblasti národní jurisdikce.

Článek II

Cíl

Cílem této úmluvy je zajistit dlouhodobou ochranu a udržitelné využívání rybolovných zdrojů v oblasti úmluvy, a tím i ochranu mořských ekosystémů, v nichž se tyto zdroje nacházejí.

Článek III

Obecné zásady

Smluvní strany při naplňování cíle této úmluvy podle potřeby jednotlivě či společně

a) podporují optimální využívání a dlouhodobou udržitel­ nost rybolovných zdrojů;

b) přijímají opatření založená na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích, která zajišťují udržení rybolovných zdrojů na úrovních, kdy lze dosáhnout maximálního udržitelného výnosu, nebo obnovení těchto úrovní;

c) uplatňují preventivní přístup v souladu s článkem 6 dohody z roku 1995;

d) náležitě zohledňují vliv rybolovu na jiné druhy a mořské ekosystémy, a přitom přijímají opatření k minimalizaci škodlivého vlivu na živé zdroje a mořské ekosystémy;

e) náležitě zohledňují potřebu zachovávat biologickou rozmanitost moří;

f) předcházejí nadměrnému rybolovu a nadměrné kapacitě rybolovu nebo jim zabraňují a zajišťují, aby míra intenzity rybolovu nepřekračovala úroveň úměrnou udržitelnému využívání rybolovných zdrojů;

g) zajišťují včasný sběr a sdílení úplných a přesných údaj o rybolovu v oblasti úmluvy;

h) zajišťují, aby byla účinně dodržována opatření pro řízení a aby byly sankce za veškerá porušení pravidel přiměřeně přísné, a

i) náležitě zohledňují potřebu minimalizovat znečištění a odpad pocházející z rybářských plavidel, výměty, úlovky zachycené ztracenými nebo opuštěnými lovnými zaříze­ ními, lov druhů nepodléhajících cílenému rybolovu a dopady na přidružené nebo závislé druhy, především na ohrožené druhy.

Článek IV

Územní působnost

1. Tato úmluva se vztahuje na vody severozápadního Atlantského oceánu, které leží severně od rovnoběžky 35° 00′ severní šířky a na západ od linie probíhající od bodu 35° 00′ severní šířky a 42° 00′ západní délky přímo na sever až po rovnoběžku 59° 00′ severní šířky, odtud přímo na západ až po poledník 44° 00′ západní délky a dále přímo na sever až k břehům Grónska; a dále pro vody zálivu Svatého Vavřince, Davisova průlivu a Baffinova moře jižně od rovnoběžky 78° 10′ severní šířky.

2. Oblast úmluvy je rozdělena na vědecké a statistické podoblasti, divize a subdivize, jejichž hranice jsou uvedeny v příloze I této úmluvy.

Článek V

Organizace

1. Smluvní strany se tímto dohodly na ustavení, udržování a podpoře Organizace pro rybolov v severozápadním Atlan­ tiku (dále jen „Organizace“), která plní funkce uvedené v této úmluvě k dosažení cíle této úmluvy.

2. Organizace se skládá z

a) Komise;

b) Vědecké rady a

c) Sekretariátu.

3. Organizace má právní subjektivitu a ve vztazích k ostatním mezinárodním organizacím a na územích smluv­ ních stran má takovou způsobilost k právům a právním úkonům, jaká je nezbytná k výkonu jejích funkcí a k dosa­ žení jejího cíle. Výsady a imunity, kterých Organizace a její představitelé požívají na území smluvní strany, jsou určeny dohodou mezi Organizací a touto smluvní stranou, včetně zejména dohody o sídle mezi Organizací a hostující smluvní stranou.

4. Předsedou a hlavním představitelem Organizace je před­ seda Komise.

5. Předseda svolává výroční schůzi Organizace v době a místě, jež určí Komise.

6. Organizace má sídlo v Halifaxu, správním středisku regionu Nové Skotsko v Kanadě, nebo na jiném místě, o kterém může rozhodnout Komise.

Článek VI

Komise

1. Každá smluvní strana je členem Komise a jmenuje do ní jednoho zástupce, kterého mohou doprovázet zástupci, znalci a poradci.

2. Komise volí předsedu a místopředsedu na dobu dvou let. Mohou být zvoleni opětovně, avšak tutéž funkci mohou zastávat pouze čtyři roky po sobě. Předseda a místopředseda nesmějí být zástupci téže smluvní strany.

3. Každá smluvní strana může požádat o mimořádné zase­ dání Komise. V tom případě předseda Komise toto zasedání schůzi svolává na dobu a místo, které určí.

4. Není-li stanoveno jinak, vztahují se opatření přijatá Komisí na regulovanou oblast.

5. Komise

a) přijímá a mění předpisy spojené s vedením zasedání a výkonem svých funkcí včetně jednacího řádu, finančních nařízení a jiných nařízení;

b) ustavuje podpůrné subjekty, které pokládá v souvislosti s výkonem svých funkcí za vhodné, a řídí jejich činnost;

c) kontroluje organizační, správní, finanční a ostatní vnitřní záležitosti Organizace, včetně vztahů mezi zakládajícími orgány;

d) jmenuje výkonného tajemníka za podmínek, které stanoví;

e) řídí vnější vztahy Organizace;

f) schvaluje rozpočet Organizace;

g) přijímá předpisy k zajištění případné účasti zástupců mezi­ vládních organizací, států, které nejsou smluvními stra­ nami, a nevládních organizací jakožto pozorovatelů na svých zasedáních. Tyto předpisy nesmějí být příliš omezu­ jící a musí zajišťovat včasný přístup ke zprávám a záznamům Komise;

h) vykonává další funkce a provádí další činnost podle svého rozhodnutí v souladu s touto úmluvou;

i) řídí Xxxxxxxx radu při vymezování úkolů a priorit její práce a

j) v souladu s mezinárodním právem vytváří náležité postupy posuzování plnění povinností smluvních stran na základě článků X a XI.

6. Komise ve spolupráci s Vědeckou radou

a) pravidelně přezkoumává stav rybích populací a stanoví opatření potřebná k jejich ochraně a řízení;

b) sbírá, analyzuje a šíří příslušné informace;

c) posuzuje dopad rybolovu a jiné lidské činnosti na živé zdroje a ekosystémy, v nichž se nacházejí;

d) vypracovává pokyny pro provádění rybolovu za vědec­ kými účely a

e) vypracovává pokyny pro sběr, předkládání, ověřování a využívání údajů a přístup k nim.

7. Komise se může obrátit na Vědeckou radu s jakýmkoli dotazem týkajícím se vědeckého základu rozhodnutí, která případně potřebuje přijmout v souvislosti s rybolovnými zdroji, vlivem rybolovu na živé zdroje a ochranou ekosys­ tému, v němž se tyto zdroje nacházejí.

8. Komise ve vztahu k regulované oblasti při uplatňování zásad stanovených v článku III přijímá

a) opatření na ochranu a řízení k dosažení cíle této úmluvy;

b) opatření na ochranu a řízení k minimalizaci vlivu rybo­ lovu na živé zdroje a ekosystémy, v nichž se nacházejí;

c) celkové přípustné odlovy nebo míru intenzity rybolovu a stanoví povahu a rozsah podílu na rybolovu;

d) opatření k provádění rybolovu za vědeckými účely, jak je uvedeno v odst. 6 písm. d);

e) opatření pro sběr, předkládání, ověřování a využívání údajů a přístup k nim, jak je uvedeno v odst. 6 písm. e), a

f) opatření k zajištění náležitého výkonu povinností státu vlajky.

9. Komise přijímá opatření pro vhodné mechanismy spolupráce k účinnému sledování, kontrole a prosazování opatření na ochranu a řízení, která zavedla, a dohledu nad nimi, včetně

a) vzájemných práv týkajících se vstupu na palubu a inspekce plavidel pro smluvní strany v regulované

oblasti, postihu státu, pod jehož vlajkou plují, a použití sankcí na základě důkazů vyplývajících z tohoto vstupu na palubu a inspekce;

b) minimálních norem inspekce rybářských plavidel pro smluvní strany v přístavech, kde se vykládají rybolovné zdroje či produkty pocházející z rybolovných zdrojů z regulované oblasti;

c) návazných opatření, jež jsou stanovena v článcích X, XI nebo XII na základě důkazu vyplývajícího z této kontroly, a

d) aniž by tím byla dotčena jakákoli opatření, která může smluvní strana v tomto ohledu přijmout, opatření k předcházení, potírání a odstranění NNN rybolovu.

10. Komise může přijmout opatření v záležitostech uvede­ ných v odstavcích 8 a 9 týkající se oblasti národní jurisdikce smluvní strany za předpokladu, že dotyčný pobřežní stát o ně požádá a dané opatření je přijato hlasováním.

11. a) Komise při výkonu svých funkcí podle odstavce 8 usiluje o zajištění souladu mezi

i) každým jednotlivým opatřením, které se vzta­ huje na populace ryb nebo skupiny populací ryb, které se nachází jak v regulované oblasti, tak v oblasti národní jurisdikce pobřežního státu, nebo každým jednotlivým opatřením, jež by mělo z důvodu vzájemné závislosti druhů dopad na populace ryb nebo skupiny populací ryb, jež se zcela nebo zčásti nacházejí v oblasti národní jurisdikce některého pobře­ žního státu, a

ii) všemi kroky, které pobřežní stát učiní ve vztahu k řízení a ochraně daných populací ryb nebo skupiny populací ryb s ohledem na rybolov prováděný v oblasti jeho národní jurisdikce.

b) Komise a příslušný pobřežní stát odpovídajícím způsobem podporují koordinaci svých opatření a kroků. Každý pobřežní stát informuje Komisi o svých krocích pro účely tohoto článku.

12. V opatřeních, která Komise přijímá k přidělování rybo­ lovných práv v regulované oblasti, musí být zohledněny zájmy smluvních stran, jejichž plavidla v této oblasti tradičně loví, a zájmy příslušných pobřežních států. Při přidělování rybolovných práv v Grand Banks a Flemish Cap Komise věnuje zvláštní pozornost smluvní straně, jejíž obyvatelstvo žijící na pobřeží je závislé hlavně na lovu ryb z těchto lovišť a která vynaložila značné úsilí k zajištění ochrany rybolov­ ných zdrojů v rámci mezinárodních opatření, zejména orga­ nizováním dozoru nad mezinárodním rybolovem v těchto lovištích a inspekce v rámci mezinárodního režimu vzájemné kontroly.

13. Komise může vypracovávat postupy umožňující smluvním stranám podnikat kroky, včetně nediskriminačních opatření spojených s obchodem, proti jakémukoli státu vlajky nebo rybářskému subjektu, jehož rybářská plavidla se podílejí na rybolovu, který oslabuje účinnost opatření na ochranu a řízení přijatých Komisí. Opatření spojených s obchodem musí smluvní strana provádět v souladu se svými mezinárod­ ními závazky.

Článek VII

Vědecká rada

1. Každá smluvní strana je členem Vědecké rady a může jmenovat své zástupce, které mohou na kterékoli zasedání doprovázet zástupci, znalci a poradci.

2. Vědecká rada volí předsedu a místopředsedu na dobu dvou let. Mohou být zvoleni opětovně, avšak tutéž funkci mohou zastávat pouze čtyři roky po sobě.

3. Předseda může z vlastního podnětu svolat jakékoli mimořádné zasedání Vědecké rady na žádost pobřežního státu nebo na žádost jedné smluvní strany s podporou jiné smluvní strany a určit dobu a místo tohoto zasedání.

4. Vědecká rada přijímá a podle potřeby mění jednací řád pro vedení schůzí a výkon svých funkcí i pro jiné záležitosti.

5. Vědecká rada může ustavit podpůrné subjekty, které pokládá v souvislosti s výkonem svých funkcí za potřebné.

6. Volba úředníků, přijetí nebo změna pravidel či další záležitosti týkající se organizace práce jsou schvalovány většinou hlasů všech smluvních stran přítomných a hlasujících pro návrh nebo proti návrhu. Každá smluvní strana má jeden hlas. Hlasování se nekoná, pokud není přítomna usnášeníschopná dvoutřetinová většina smluvních stran.

7. Vědecká rada přijímá předpisy k zajištění případné účasti zástupců mezivládních organizací, států, které nejsou smluvními stranami, a nevládních organizací jakožto pozoro­ vatelů na svých zasedáních. Tyto předpisy nesmějí být příliš omezující a musí zajišťovat včasný přístup ke zprávám a záznamům Vědecké rady.

8. Vědecká rada v souladu s cíli a zásadami této úmluvy

a) slouží jako fórum pro konzultace a spolupráci smluvních stran při studiu a výměně vědeckých informací a stanovisek k rybolovu a ekosystémům, v nichž se provádí, a při studiu a hodnocení současného a budoucího stavu rybolovných zdrojů včetně faktorů životního prostředí a ekologických faktorů ovlivňujících rybolov;

b) podporuje spolupráci smluvních stran při vědeckém výzkumu za účelem zaplnění mezer ve znalostech v této oblasti;

c) sestavuje a uchovává statistiky a záznamy;

d) zveřejňuje a rozesílá zprávy, informace a dokumentaci vztahující se k rybolovu v oblasti úmluvy a jeho ekosys­ témům a

e) poskytuje Komisi na její žádost vědecká doporučení.

9. Vědecká rada může

a) vydávat z vlastního podnětu doporučení, která mohou Komisi napomáhat ve výkonu jejích funkcí;

b) spolupracovat s jakoukoli veřejnou nebo soukromou orga­ nizací, jež má podobné cíle, a

c) požádat smluvní strany, aby poskytly statistické a vědecké informace, které může vyžadovat v souvislosti s výkonem svých funkcí.

10. Vědecká rada poskytuje vědecká doporučení ke každé otázce, kterou jí předloží

a) Komise v souvislosti s vědeckými základy ochrany a řízení rybolovných zdrojů a jejich ekosystémů v regulované oblasti, přičemž zohledňuje rámec požadavků určený pro tuto otázku Komisí, nebo

b) pobřežní stát v souvislosti s vědeckými základy ochrany a řízení rybolovných zdrojů a jejich ekosystémů v oblastech národní jurisdikce dotyčného pobřežního státu v oblasti úmluvy.

11. Pobřežní stát stanoví po konzultacích s Vědeckou radou rámec požadavků pro posouzení každé otázky předlo­ žené Vědecké radě. Tento rámec musí obsahovat mimo jiné

a) popis rybolovu a oblasti, které mají být posouzeny;

b) pokud jsou požadována vědecká posouzení a předpovědi, popis všech relevantních faktorů a prognóz připadajících v úvahu a

c) v případě potřeby popis všech cílů, kterých chce pobřežní stát dosáhnout, s uvedením, zda je požadováno konkrétní doporučení, nebo poskytnutí více možností.

12. Vědecká rada svá doporučení zpravidla dodává po vzájemné dohodě. Pokud nebylo dosaženo vzájemné dohody, Vědecká rada uvede ve zprávě všechny názory svých členů.

13. Všechny zprávy Vědecké rady zveřejňuje Sekretariát.

Článek VIII

Sekretariát

1. Sekretariát poskytuje služby Komisi, Vědecké radě a jejich podpůrným subjektům k usnadnění výkonu jejich funkcí.

2. Vedoucím správním úředníkem Sekretariátu je výkonný tajemník.

3. Zaměstnance Sekretariátu jmenuje výkonný tajemník podle pravidel a postupů přijatých Komisí po případné konzultaci Vědecké rady.

4. Výkonný tajemník je pod obecným dohledem Komise plně oprávněn řídit zaměstnance a řešit záležitosti zaměst­ nanců Sekretariátu a plnit další povinnosti a funkce, které mu Komise případně stanoví.

Článek IX

Rozpočet

1. Každá smluvní strana hradí výdaje spojené se svou dele­ gací na všech zasedáních konaných na základě této úmluvy.

2. Komise určuje výši ročních příspěvků každé smluvní strany na základě ročních rozpočtů podle tohoto vzorce:

a) 10 % rozpočtu se rozděluje mezi pobřežní státy v poměru k jejich nominálním úlovkům v oblasti úmluvy v průběhu roku, který končí dva roky před začátkem rozpočtového roku;

b) 30 % rozpočtu se rozděluje stejným dílem mezi smluvní strany;

c) 60 % rozpočtu se rozděluje mezi smluvní strany v poměru k jejich nominálním úlovkům v oblasti úmluvy v průběhu roku, který končí dva roky před začátkem rozpočtového roku, a

d) roční příspěvek každé smluvní strany, jež má méně než 300 000 obyvatel, je omezen maximálně na 12 % z celkového rozpočtu. V případě, že je tento příspěvek takto omezen, zbývající část rozpočtu se rozděluje mezi ostatní smluvní strany v souladu s písmeny a), b) a c).

Výše uvedené nominální úlovky jsou hlášené úlovky rybolov­ ných zdrojů vymezené ve finančních nařízeních, která přijala Komise na základě čl. VI odst. 5 písm. a).

3. Výkonný tajemník oznamuje každé smluvní straně výši příspěvku, která je pro tuto stranu splatná podle odstavce 2, a smluvní strana platí Organizaci tento příspěvek co nejdříve po oznámení.

4. Příspěvky jsou splatné v měně té země, ve které se nachází sídlo Organizace.

5. Výkonný tajemník předkládá každé smluvní straně návrh ročního rozpočtu s rozpisem příspěvků nejpozději šedesát dnů před výročním zasedáním.

6. Příspěvek smluvní strany, která přistoupila k této úmluvě, činí ve vztahu k roku přistoupení část ročního příspěvku úměrnou počtu celých měsíců, které ode dne jejího přistoupení zbývají do konce tohoto roku.

7. Pokud Komise nerozhodne jinak, je smluvní strana, která nezaplatila své příspěvky za dva po sobě následující roky, dočasně zbavena práva hlasovat a vznášet námitky, dokud nesplní své finanční závazky vůči Organizaci.

8. Finanční záležitosti Organizace každoročně kontrolují externí auditoři, které vybere Komise.

Článek X

Povinnosti smluvních stran

1. Každá smluvní strana

a) provádí tuto úmluvu a veškerá opatření na ochranu a řízení či další pro ni závazné povinnosti a pravidelně předkládá Komisi popis kroků, jež podnikla k provedení a plnění těchto opatření nebo povinností, včetně výsledků řízení uvedeného v čl. XI odst. 2 písm. e);

b) spolupracuje na plnění cílů této úmluvy;

c) podniká veškeré kroky potřebné k zajištění účinnosti opatření na ochranu a řízení, jež přijala Komise, a jejich prosazování;

d) shromažďuje v oblasti úmluvy vědecké, technické a statistické údaje a poznatky týkající se živých zdrojů a ekosystémů, v nichž se nacházejí, a podílí se na jejich výměně, včetně úplných a podrobných informací o komerčních úlovcích a intenzitě rybolovu, a podniká vhodné kroky k ověření přesnosti těchto údajů;

e) provádí odběr biologických vzorků u komerčních úlovků;

f) dává informace, o které případně požádá Komise či Vědecká rada, včas k dispozici;

g) aniž by tím byla dotčena jurisdikce státu vlajky, podniká v co největší míře kroky či spolupracuje s jinými smluv­ ními stranami, aby zajistila, že její státní příslušníci a rybářská plavidla, která vlastní či provozují její státní příslušníci a jež provozují rybolov, dodržují ustanovení této úmluvy a opatření na ochranu a řízení přijatá Komisí, a

h) v případě, že obdrží příslušné informace, a aniž by tím byla dotčena jurisdikce státu vlajky, v co největší míře okamžitě a v plném rozsahu zahájí vyšetřování a urychleně podává zprávu o krocích, které podniká v reakci na veškerá závažná porušení této úmluvy či jaké­ hokoli opatření na ochranu a řízení přijatého Komisí, jichž se údajně dopustili její státní příslušníci či rybářská plavidla plující pod cizí vlajkou, která vlastní či provozují její státní příslušníci.

2. Každá smluvní strana, jež je pobřežním státem, pravi­ delně předkládá Komisi popis kroků, včetně donucovacích opatření, které podnikla na ochranu a řízení tažných populací nacházejících se ve vodách oblasti úmluvy v její národní jurisdikci.

Článek XI

Povinnosti státu vlajky

1. Každá smluvní strana zajistí, že rybářská plavidla, která mají právo plout pod její vlajkou,

a) dodržují ustanovení této úmluvy a opatření na ochranu a řízení přijatá Komisí a neúčastní se žádné činnosti, která oslabuje účinnost těchto opatření;

b) neprovozují v oblasti úmluvy nepovolený rybolov v oblastech národní jurisdikce a

c) neprovozují rybolov v regulované oblasti, pokud k tomu neobdržela povolení dotyčné smluvní strany.

2. Každá smluvní strana

a) nepovolí rybářským plavidlům oprávněným plout pod její vlajkou provozovat rybolov v regulované oblasti, pokud nejsou schopna účinně vykonávat povinnosti vůči těmto plavidlům na základě této úmluvy a v souladu s mezinárodním právem;

b) uchovává záznamy o rybářských plavidlech oprávněných plout pod její vlajkou, jimž povolila lovit rybolovné zdroje

v regulované oblasti, a zajišťuje, aby v nich byly uvedeny informace, jež případně stanoví Komise;

c) podílí se na výměně informací obsažených v záznamech uvedených v písmeni b) v souladu s postupy, které případně stanoví Komise;

d) v souladu s postupy přijatými Komisí okamžitě a v plném rozsahu zahájí vyšetřování a urychleně podává zprávu o krocích, které podniká v reakci na porušení opatření přijatých Komisí, jehož se údajně dopustilo plavidlo oprávněné plout pod její vlajkou, a

e) s ohledem na údajné porušení uvedené v písmeni d) zajistí, aby byla bezodkladně přijata příslušná donucovací opatření a zahájeno správní či soudní řízení v souladu s jejím právem.

3. Přijatá donucovací opatření nebo sankce uplatněné na základě odst. 2 písm. e) musí být dostatečně přísné, aby se účinně zajistilo dodržování předpisů, zabránilo se jejich dalšímu porušování a pachatelé byli zbaveni výhod, které jim z jejich protiprávní činnosti plynou.

Článek XII

Povinnosti státu přístavu

1. Kroky, které smluvní strana, jež je státem přístavu, podnikne na základě této úmluvy, plně zohledňují její práva a povinnosti vyplývající z mezinárodního práva za účelem posílení účinnosti opatření na ochranu a řízení přija­ tých Komisí.

2. Každá smluvní strana, která je státem přístavu, provádí opatření spojená s inspekcemi v přístavu přijatá Komisí.

3. Žádným ustanovením tohoto článku není dotčena svrchovanost smluvní strany nad přístavy na jejím území.

Článek XIII

Rozhodování Komise

1. Komise zpravidla rozhoduje vzájemnou dohodou svých členů. Pro účely tohoto článku se ‚vzájemnou dohodou‘ rozumí nepřítomnost jakékoli formální námitky v okamžiku, kdy je přijato rozhodnutí.

2. Domnívá-li se předseda, že veškeré pokusy o dosažení vzájemné dohody byly vyčerpány, jsou rozhodnutí Komise, není-li stanoveno jinak, přijímána dvoutřetinovou většinou hlasů všech smluvních stran přítomných a hlasujících pro návrh nebo proti návrhu, přičemž hlasování se nekoná, pokud není přítomna usnášeníschopná dvoutřetinová většina smluvních stran. Každá smluvní strana má jeden hlas.

Článek XIV

Provádění rozhodnutí Komise

1. Každé opatření přijaté Komisí na základě čl. VI odst. 8 a 9 se stává závazným pro každou smluvní stranu tímto způsobem:

a) výkonný tajemník do pěti pracovních dnů od přijetí předá opatření každé smluvní straně, přičemž uvede datum předání pro účely odstavce 2, a

b) toto opatření se stává pro každou smluvní stranu závaz- ným podle odstavce 2, není-li v opatření stanoveno jinak, šedesát dní ode dne předání.

2. Pokud některá smluvní strana vznese námitku vůči opatření, kterou předá výkonnému tajemníkovi do šedesáti dnů ode dne předání uvedeného podle odst. 1 písm. a), může kterákoli jiná smluvní strana obdobně vznést námitku před uplynutím dodatečné dvacetidenní lhůty nebo do patnácti dnů od v oznámení uvedeného dne předání této námitky smluvním stranám předložené během dodatečné dvacetidenní lhůty, podle toho, která lhůta skončí později. Dotyčné opatření se stává závazným pro každou smluvní stranu kromě těch, která vůči němu vznesly námitku. Avšak pokud před koncem dodatečné lhůty nebo lhůt vznese a potvrdí námitky většina smluvních stran, nestává se opatření závazným, ledaže se některá smluvní strana nebo všechny smluvní strany mezi sebou dohodnou, že jím budou vázány od určitého dne.

3. Smluvní strana, která vznese námitku, může námitku kdykoli vzít zpět a opatření se pro ni následně stává záva­ zným.

4. a) Po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy vstoupilo opatření v platnost, může kterákoli smluvní strana oznámit výkonnému tajemníkovi, že opatřením nehodlá být vázána, a není-li toto oznámení vzato zpět, opatření pro ni přestane být závazným po uplynutí jednoho roku ode dne předání oznámení výkonnému tajemníkovi.

b) Poté, co opatření přestane být pro smluvní stranu závazným na základě písmene a), přestává být závazným pro kteroukoli jinou smluvní stranu počínaje dnem, kdy výkonný tajemník obdržel oznámení o jejím úmyslu opatřením nebýt vázána.

5. Smluvní strana, která vznese námitku vůči opatření na základě odstavce 2 nebo předloží na základě odstavce 4 oznámení o svém úmyslu nebýt opatřením vázána, zároveň vysvětlí důvody svého postupu. V tomto vysvětlení upřesní,

zda se domnívá, že toto opatření není v souladu s ustanoveními této úmluvy nebo že ji toto opatření formálně či fakticky neoprávněně diskriminuje. Vysvětlení také musí obsahovat prohlášení o tom, jaké kroky hodlá v návaznosti na svou námitku či oznámení podniknout, včetně popisu alternativních opatření na ochranu a řízení příslušných rybo­ lovných zdrojů, jež v souladu s cílem této úmluvy hodlá přijmout nebo přijala.

6. Výkonný tajemník oznámí okamžitě všem smluvním stranám

a) přijetí či zpětvzetí kterékoli námitky podle odstavce 2 nebo 3;

b) datum, kdy se opatření stává závazným podle odstavce 1;

c) obdržení jakéhokoli oznámení podle odstavce 4 a

d) každé vysvětlení a popis alternativních opatření, jež obdržel podle odstavce 5.

7. Smluvní strana, která uplatní postup stanovený v odstavcích 2, 4 nebo 5, může věc zároveň předložit k řízení před porotou ad hoc. Obdobně se použije příloha II.

8. Pokud smluvní strana věc nepředloží k řízení před porotou ad hoc na základě odstavce 7, Komise rozhodne korespondenčním hlasováním prostou většinou, zda bude vysvětlení této smluvní strany podané na základě odstavce 5 k tomuto řízení předloženo. V případě, že Xxxxxx rozhodne o tom, že bude věc k tomuto řízení předložena, použije se obdobně příloha II.

9. V případě, že Komise na základě odstavce 8 rozhodne věc k řízení před porotou ad hoc nepředložit, může kterákoli smluvní strana požádat o zasedání Komise, kde se přezkoumá opatření přijaté Komisí a vysvětlení podané na základě odstavce 5.

10. Porota ad hoc ustavená v souladu s odstavcem 7 či 8 vysvětlení na základě odstavce 5 a opatření, jehož se týká, přezkoumá a podá Komisi doporučení,

a) zda je vysvětlení podané smluvní stranou na základě odstavce 5 důvodné, a pokud ano, zda by opatření mělo být příslušně změněno či zrušeno, nebo v případě, že konstatuje, že vysvětlení důvodné není, zda by toto opatření mělo být zachováno, a

b) zda jsou alternativní opatření stanovená ve vysvětlení smluvní strany na základě odstavce 5 v souladu s cílem této úmluvy a zda zachovávají práva všech smluvních stran.

11. Komise se do třiceti dnů od ukončení řízení před porotou ad hoc na základě tohoto článku sejde a posoudí doporučení poroty ad hoc.

12. Po dokončení postupů stanovených v odstavcích 7 až 11 může kterákoli smluvní strana uplatnit postupy pro řešení sporů stanovené v článku XV.

Článek XV

Řešení sporů

1. Smluvní strany spolupracují na předcházení sporům.

2. V případě, že mezi dvěma či více smluvními stranami dojde ke sporu o výklad nebo uplatňování této úmluvy, včetně vysvětlení uvedeného v čl. XIV odst. 5, jakýchkoli opatření smluvní strany na základě námitky vznesené v souladu s čl. XIV odst. 2 nebo jakéhokoli oznámení podle čl. XIV odst. 4, dotyčné smluvní strany (dále jen

‚smluvní strany sporu‘) usilují o vyřešení sporu vyjednáváním, šetřením, zprostředkováním, urovnáním, rozhodčím řízením, soudním smírem, řízením před porotou ad hoc nebo jiným pokojným prostředkem vlastního výběru.

3. Pokud se spor týká výkladu či uplatňování opatření přijatého Komisí podle čl. VI odst. 8 a 9 nebo záležitostí s tím spojených, včetně vysvětlení uvedeného v čl. XIV odst. 5, jakýchkoli opatření smluvní strany sporu na základě námitky vznesené v souladu s čl. XIV odst. 2 nebo jakéhokoli oznámení podle čl. XIV odst. 4, mohou smluvní strany sporu spor předložit k nezávaznému řízení před porotou ad hoc podle xxxxxxx XX.

4. V případě, že je spor předložen k řízení před porotou ad hoc, porota ad hoc při nejbližší příležitosti záležitost se smluvními stranami sporu projedná s cílem spor rychle vyřešit. Porota ad hoc smluvním stranám sporu předloží zprávu, kterou předá prostřednictvím výkonného tajemníka ostatním smluvním stranám. Tato zpráva obsahuje doporu­ čení, jež porota ad hoc považuje za vhodná s ohledem na vyřešení sporu.

5. V případě, že smluvní strany sporu doporučení poroty ad hoc přijmou, oznámí do čtrnácti dnů od obdržení zprávy poroty ad hoc všem ostatním smluvním stranám prostřednic­ tvím výkonného tajemníka, jaké kroky hodlají s ohledem na

provedení doporučení podniknout. Doporučení poroty ad hoc mohou být následně postoupena Komisi k posouzení v souladu s jejími příslušnými postupy.

6. V případě, že v návaznosti na doporučení poroty ad hoc nebylo dosaženo řešení, může kterákoli smluvní strana sporu předložit spor k obligatornímu řízení, jehož výsledkem je závazné rozhodnutí, podle části XV oddílu 2 úmluvy z roku 1982 nebo části VIII dohody z roku 1995.

7. V případě, že se smluvní strany sporu dohodly na předložení sporu k řízení před porotou ad hoc, mohou se zároveň v případě, že spor neurovnaly jiným způsobem, dohodnout na tom, že se příslušné opatření přijaté Komisí přechodně uplatňuje, dokud není předložena zpráva poroty ad hoc.

8. V případě, že se smluvní strany sporu nejsou schopny dohodnout na žádném pokojném prostředku k řešení sporu uvedeném v odstavci 2 nebo nejsou schopny dospět k řešení jiným způsobem, je spor na žádost jedné z nich předložen k obligatornímu řízení, jehož výsledkem je závazné rozhod­ nutí, podle části XV oddílu 2 úmluvy z roku 1982 nebo části VIII dohody z roku 1995.

9. V případě, že se uplatní obligatorní řízení, jehož výsledkem je závazné rozhodnutí, smluvní strany sporu přechodně uplatňují doporučení poroty ad hoc podle odstavce

4 nebo případně podle čl. XIV odst. 10, pokud se nedo­ hodnou jinak. Tato přechodná opatření či jakákoli ujednání s rovnocenným účinkem, na nichž se dohodnou, nadále uplatňují, dokud soud s pravomocí řešit tento spor nestanoví přechodná opatření či nevydá rozhodnutí nebo dokud neuplyne doba platnosti dotyčného opatření.

10. S ohledem na přechodná opatření uplatňovaná v souladu s odstavcem 7 nebo stanovená na základě odstavce

9 nebo případného rozhodnutí soudu, jemuž byl spor předložen, se obdobně uplatňují ustanovení odstavce 5 týka­ jící se oznámení.

11. Soud nebo porota ad hoc, kterému byl spor na základě tohoto článku předložen, k dosažení cíle této úmluvy uplat­ ňuje příslušná ustanovení této úmluvy, úmluvy z roku 1982 a dohody z roku 1995, obecně přijímané standardy ochrany a řízení živých zdrojů a další pravidla mezinárodního práva, jež nejsou v rozporu s touto úmluvou.

12. Žádné ustanovení této úmluvy nesmí být použito k argumentaci či výkladu v tom smyslu, jež by smluvní straně sporu jakožto smluvnímu státu úmluvy z roku 1982 bránil spor s jiným smluvním státem předložit k obligatornímu řízení, jehož výsledkem je závazné rozhodnutí, podle části XV oddílu 2 úmluvy z roku 1982 nebo jakožto smluvnímu

státu dohody z roku 1995 předložit spor s jiným smluvním státem k obligatornímu řízení, jehož výsledkem je závazné rozhodnutí, podle článku 30 dohody z roku 1995.

Článek XVI

Spolupráce se státy, které nejsou smluvními stranami

1. V případě, že plavidlo oprávněné plout pod vlajkou státu, který není smluvní stranou, provozuje rybolov v regulované oblasti, požádá Komise stát vlajky o plnou spolupráci s Organizací buď tak, že se stane smluvní stranou, nebo že souhlasí s uplatňováním opatření na ochranu a řízení přijatých Komisí.

2. Smluvní strany

a) si vyměňují informace o rybolovu, který v regulované oblasti provádí plavidla oprávněná plout pod vlajkou kteréhokoli státu, který není smluvní stranou, a o veške­ rých krocích, jež v reakci na tento rybolov podnikly;

b) přijímají opatření v souladu s touto úmluvou a mezinárodním právem, aby bránily rybolovu plavidel oprávněných plout pod vlajkou kteréhokoli státu, který není smluvní stranou, pokud tento rybolov oslabuje účin­ nost opatření na ochranu a řízení přijatých Komisí;

c) informují každý stát, který není smluvní stranou, o každém rybolovu provozovaném jeho státními přísluš­ níky nebo plavidly oprávněnými plout pod jeho vlajkou, který oslabuje účinnost opatření na ochranu a řízení přija­ tých Komisí, a

d) usilují o spolupráci s kterýmkoli státem, který není smluvní stranou a o kterém se zjistí, že dováží, vyváží či zpětně vyváží produkty pocházející z rybolovu v oblasti úmluvy.

Článek XVII

Spolupráce s jinými organizacemi

Organizace

a) spolupracuje podle potřeby na záležitostech společného zájmu s Organizací OSN pro výživu a zemědělství, dalšími specializovanými agenturami OSN a dalšími příslušnými organizacemi;

b) usiluje o vytvoření pracovních vztahů založených na spolupráci a může za tímto účelem uzavírat dohody s mezivládními organizacemi, které k její práci mohou přispět a jsou schopné zajišťovat dlouhodobou ochranu a udržitelné využívání živých zdrojů a jejich ekosystémů. Tyto organizace může vyzvat, aby na její zasedání či zase­

dání jakéhokoli podpůrného subjektu vyslaly pozorova­ tele; může také případně usilovat o účast na zasedáních těchto organizací a

c) spolupracuje s jinými příslušnými regionálními organiza­ cemi pro řízení rybolovu a bere přitom v potaz jejich opatření na ochranu a řízení.

Článek XVIII

Přezkum

Komise pravidelně provádí přezkum a posouzení vhodnosti ustanovení této úmluvy, a je-li to třeba, navrhuje prostředky na podporu jejich podstaty a způsobů provádění, aby bylo možné vyřešit veškeré obtíže spojené s dosažením cíle této úmluvy.

Článek XIX

Přílohy

Přílohy jsou nedílnou součástí této úmluvy, a pokud není výslovně stanoveno jinak, odkazy na tuto úmluvu zahrnují také odkaz na přílohy.

Článek XX

Dobrá víra a zneužití práv

Smluvní strany plní závazky převzaté na základě této úmluvy v dobré víře a vykonávají práva uznaná v této úmluvě způsobem, který nepředstavuje zneužití práva.

Článek XXI

Vztah k jiným dohodám

1. Tato úmluva nemění práva a povinnosti smluvních stran, jež vyplývají z jiných dohod slučitelných s touto úmluvou a jež nemají vliv na požívání práv jinými smluvními stranami nebo vykonávání jejich povinností na základě této úmluvy.

2. Žádným ustanovením této úmluvy nejsou dotčena práva, jurisdikce a povinnosti smluvních stran podle úmluvy z roku 1982 ani dohody z roku 1995. Tato úmluva musí být vykládána a uplatňována v souladu s úmluvou z roku 1982 a dohodou z roku 1995.

Článek XXII

Změny úmluvy

1. Každá smluvní strana může navrhovat změny této úmluvy; Komise je zváží a jedná na jejich základě na výročním zasedání nebo mimořádném zasedání. Každý takový návrh se zasílá výkonnému tajemníkovi nejpozději devadesát dní před zasedáním, na kterém smluvní strana navrhuje jeho projednání, a výkonný tajemník návrh neprod­ leně předá každé smluvní straně.

2. Navrhované změny úmluvy vyžadují přijetí tříčtvrti­ novou většinou hlasů všech smluvních stran. Znění každé takto přijaté změny předá depozitář každé smluvní straně.

Článek 4

Dosavadní článek XXII se označuje jako článek XXIII.

3. Změna nabývá pro smluvní strany účinku sto dvacet dní po dni, kdy depozitář oznámí obdržení písemného ozná­ mení o schválení změny třemi čtvrtinami všech smluvních stran, pokud kterákoli jiná smluvní strana neoznámí depozi­ táři do devadesáti dnů ode dne, kdy depozitář oznámil toto

Článek XXIII se zrušuje.

Článek 5

Článek 6

obdržení, že vznáší proti změně námitku; v tom případě změna nenabývá účinku pro žádnou ze smluvních stran. Smluvní strana, která vznesla proti změně námitku, může námitku kdykoli vzít zpět. Jestliže jsou vzaty zpět všechny námitky proti změně, která byla schválena třemi čtvrtinami všech smluvních stran, změna pro smluvní strany nabývá účinku sto dvacet dnů po dni, kdy depozitář oznámí, že obdržel poslední zpětvzetí.

4. Strana, která se stane smluvní stranou úmluvy poté, co byla přijata změna v souladu s odstavcem 2, se považuje za stranu, která uvedenou změnu schválila.

5. Depozitář smluvním stranám neprodleně oznámí, že obdržel oznámení o schválení změn, že obdržel oznámení o námitce nebo zpětvzetí námitky, a o tom, že změny nabyly účinku.

6. Bez ohledu na odstavce 1 až 5 může Komise dvoutře­ tinovou většinou hlasů všech smluvních stran

a) při zohlednění doporučení Vědecké rady, a pokud to považuje z hlediska řízení za nezbytné, podle potřeby rozdělit regulovanou oblast na vědecké a statistické podo­ blasti, regulované divize a subdivize. Hranice těchto podo­ blastí, divizí a subdivizí jsou uvedeny v příloze I;

Články XXIV a XXV se nahrazují novými články, které znějí:

„Článek XXIV

Vypovězení

1. Smluvní strana může tuto úmluvu vypovědět písemným oznámením depozitáři do 30. června každého roku. Vypovězení nabývá platnosti k 31. prosinci téhož roku. Depozitář tuto skutečnost bezodkladně oznámí všem ostatním smluvním stranám.

2. Nato může každá jiná smluvní strana úmluvu podle odstavce 1 také vypovědět s platností ke 31. prosinci daného roku prostřednictvím písemného oznámení adresovaného depozitáři do třiceti dnů od oznámení. Depozitář tuto skuteč­ nost bezodkladně oznámí všem ostatním smluvním stranám.

Článek XXV

Registrace

1. Originál této úmluvy se ukládá u kanadské vlády, která předá ověřené opisy všem signatářům a všem smluvním stranám.

2. Depozitář tuto úmluvu a veškeré její změny zaregistruje u sekretariátu Organizace spojených národů.“

Článek 7

b) na žádost Vědecké rady, považuje-li to z hlediska řízení a pro vědecké či statistické účely za nezbytné, změnit hranice vědeckých a statistických podoblastí, divizí a subdivizí uvedených v příloze I za předpokladu, že s tímto rozhodnutím souhlasí všechny dotčené pobřežní

Přílohy I–II se zrušují.

Článek 8

státy.“

Příloha III se nahrazuje dvěma přílohami, které znějí:

„Příloha I úmluvy

Vědecké a statistické podoblasti, divize a subdivize

Vědecké a statistické podoblasti, divize a subdivize stanovené článkem IV úmluvy jsou tyto:

1.a) Podoblast 0

Část oblasti úmluvy hraničená na jihu linií probíhající od bodu 61° 00′ severní šířky a 65° 00′ západní délky přímo na východ až k bodu 61° 00′ severní šířky a 59° 00′ západní délky; odtud jihovýchodním směrem podél loxodromy až k bodu 60° 12′ severní šířky a 57° 13′ západní délky; odtud je ohraničena na východě řadou geodetických linií spojujících tyto body:

bod číslo	severní šířka	západní délka	bod číslo	severní šířka	západní délka	bod číslo	severní šířka	západní délka
1	60° 12,0′	57° 13,0′	40	67° 28,3′	57° 55,3′	79	71° 31,8′	62° 32,0′
2	61° 00,0′	57° 13,1′	41	67° 29,1′	57° 56,1′	80	71° 32,9′	62° 33,5′
3	62° 00,5′	57° 21,1′	42	67° 30,7′	57° 57,8′	81	71° 44,7′	62° 49,6′
4	62° 02,3′	57° 21,8′	43	67° 35,3′	58° 02,2′	82	71° 47,3′	62° 53,1′
5	62° 03,5′	57° 22,2′	44	67° 39,7′	58° 06,2′	83	71° 52,9′	63° 03,9′
6	62° 11,5′	57° 25,4′	45	67° 44,2′	58° 09,9′	84	72° 01,7′	63° 21,1′
7	62° 47,2′	57° 41,0′	46	67° 56,9′	58° 19,8′	85	72° 06,4′	63° 30,9′
8	63° 22,8′	57° 57,4′	47	68° 01,8′	58° 23,3′	86	72° 11,0′	63° 41,0′
9	63° 28,6′	57° 59,7′	48	68° 04,3′	58° 25,0′	87	72° 24,8′	64° 13,2′
10	63° 35,0′	58° 02,0′	49	68° 06,8′	58° 26,7′	88	72° 30,5′	64° 26,1′
11	63° 37,2′	58° 01,2′	50	68° 07,5′	58° 27,2′	89	72° 36,3′	64° 38,8′
12	63° 44,1′	57° 58,8′	51	68° 16,1′	58° 34,1′	90	72° 43,7′	64° 54,3′
13	63° 50,1′	57° 57,2′	52	68° 21,7′	58° 39,0′	91	72° 45,7′	64° 58,4′
14	63° 52,6′	57° 56,6′	53	68° 25,3′	58° 42,4′	92	72° 47,7′	65° 00,9′
15	63° 57,4′	57° 53,5′	54	68° 32,9′	59° 01,8′	93	72° 50,8′	65° 07,6′
16	64° 04,3′	57° 49,1′	55	68° 34,0′	59° 04,6′	94	73° 18,5′	66° 08,3′
17	64° 12,2′	57° 48,2′	56	68° 37,9′	59° 14,3′	95	73° 25,9′	66° 25,3′
18	65° 06,0′	57° 44,1′	57	68° 38,0′	59° 14,6′	96	73° 31,1′	67° 15,1′
19	65° 08,9′	57° 43,9′	58	68° 56,8′	60° 02,4′	97	73° 36,5′	68° 05,5′
20	65° 11,6′	57° 44,4′	59	69° 00,8′	60° 09,0′	98	73° 37,9′	68° 12,3′
21	65° 14,5′	57° 45,1′	60	69° 06,8′	60° 18,5′	99	73° 41,7′	68° 29,4′
22	65° 18,1′	57° 45,8′	61	69° 10,3′	60° 23,8′	100	73° 46,1′	68° 48,5′
23	65° 23,3′	57° 44,9′	62	69° 12,8′	60° 27,5′	101	73° 46,7′	68° 51,1′
24	65° 34,8′	57° 42,3′	63	69° 29,4′	60° 51,6′	102	73° 52,3′	69° 11,3′
25	65° 37,7′	57° 41,9′	64	69° 49,8′	60° 58,2′	103	73° 57,6′	69° 31,5′
26	65° 50,9′	57° 40,7′	65	69° 55,3′	60° 59,6′	104	74° 02,2′	69° 50,3′
27	65° 51,7′	57° 40,6′	66	69° 55,8′	61° 00,0′	105	74° 02,6′	69° 52,0′
28	65° 57,6′	57° 40,1′	67	70° 01,6′	61° 04,2′	106	74° 06,1′	70° 06,6′
29	66° 03,5′	57° 39,6′	68	70° 07,5′	61° 08,1′	107	74° 07,5′	70° 12,5′
30	66° 12,9′	57° 38,2′	69	70° 08,8′	61° 08,8′	108	74° 10,0′	70° 23,1′
31	66° 18,8′	57° 37,8′	70	70° 13,4′	61° 10,6′	109	74° 12,5′	70° 33,7′
32	66° 24,6′	57° 37,8′	71	70° 33,1′	61° 17,4′	110	74° 24,0′	71° 25,7′
33	66° 30,3′	57° 38,3′	72	70° 35,6′	61° 20,6′	111	74° 28,6′	71° 45,8′
34	66° 36,1′	57° 39,2′	73	70° 48,2′	61° 37,9′	112	74° 44,2′	72° 53,0′
35	66° 37,9′	57° 39,6′	74	70° 51,8′	61° 42,7′	113	74° 50,6′	73° 02,8′
36	66° 41,8′	57° 40,6′	75	71° 12,1′	62° 09,1′	114	75° 00,0′	73° 16,3′
37	66° 49,5′	57° 43,0′	76	71° 18,9′	62° 17,5′	115	75° 05′	73° 30′
38	67° 21,6′	57° 52,7′	77	71° 25,9′	62° 25,5′
39	67° 27,3′	57° 54,9′	78	71° 29,4′	62° 29,3′

a odtud vedoucí přímo na sever až k rovnoběžce 78° 10′ severní šířky; tato podoblast je na západě ohraničena linií začínající v bodě 61° 00′ severní šířky a 65° 00′ západní délky a vedoucí severozápadním směrem podél loxodromy až k East Bluff na pobřeží Baffinova ostrova (61° 55′ severní šířky a 66° 20′ západní délky), odtud severním směrem podél pobřeží Baffinova ostrova a ostrovů Bylot, Devon a Ellesmere, jakož i a podél poledníku 80° 00′ západní délky vodami mezi těmito ostrovy až k rovnoběžce 78° 10′ severní šířky; a na severu je ohraničena rovnoběžkou 78° 10′ severní šířky.

1.b) Podoblast 0 se skládá ze dvou divizí: Divize 0-A

Část podoblasti ležící na sever od rovnoběžky 66° 15′ severní šířky; Divize 0-B

Část podoblasti ležící na jih od rovnoběžky 66° 15′ severní šířky.

2.a) Podoblast 1

Část oblasti úmluvy ležící se na východ od podoblasti 0 a na sever a na východ od loxodromy spojující bod 60° 12′ severní šířky a 57° 13′ západní délky s bodem 52° 15′ severní šířky a 42° 00′ západní délky.

2.b) Podoblast 1 se skládá ze šesti divizí: Divize 1 A

Část podoblasti ležící na sever od rovnoběžky 68° 50′ severní šířky (Qasigiannguit). Divize 1B

Část podoblasti ležící mezi rovnoběžkou 66° 15′ severní šířky (přibližně 5 námořních mil severně od Umanarsugs­ suaku) a rovnoběžkou 68° 50′ severní šířky (Qasigiannguit).

Divize 1C

Část podoblasti ležící mezi rovnoběžkou 64° 15′ severní šířky (přibližně 4 námořní míle severně od Nuuku) a rovnoběžkou 66° 15′ severní šířky (přibližně 5 námořních mil severně od Umanarsugssuaku).

Divize 1D

Část podoblasti ležící mezi rovnoběžkou 62° 30′ severní šířky (ledovec Paamiut) a rovnoběžkou 64° 15′ severní šířky (přibližně 4 námořní míle severně od Nuuku).

Divize 1E

Část podoblasti ležící mezi rovnoběžkou 60° 45′ severní šířky (mys Desolation) a rovnoběžkou 62° 30′ severní šířky (ledovec Paamiut).

Divize 1F

Část podoblasti ležící na jih od rovnoběžky 60° 45′ severní šířky (mys Desolation).

3.a) Podoblast 2

Část oblasti úmluvy ležící na východ od poledníku 64° 30′ západní délky v oblasti Hudsonova průlivu, na jih od podoblasti 0, na jih a na západ od podoblasti 1 a na sever od rovnoběžky 52° 15′ severní šířky.

3.b) Podoblast 2 se skládá ze tří divizí: Divize 2G

Část podoblasti ležící na sever od rovnoběžky 57° 40′ severní šířky (mys Xxxxxxx). Divize 2H

Část podoblasti ležící mezi rovnoběžkou 55° 20′ severní šířky (Xxxxxxxx) a rovnoběžkou 57° 40′ severní šířky (mys Xxxxxxx).

Divize 2J

Část podoblasti ležící na jih od rovnoběžky 55° 20′ severní šířky (Xxxxxxxx).

4.a) Podoblast 3

Část oblasti úmluvy ležící na jih od rovnoběžky 52° 15′ severní šířky a na východ od linie probíhající od mysu Bauld na severním pobřeží Newfoundlandu přímo na sever až k rovnoběžce 52° 15′ severní šířky; na sever od rovnoběžky 39° 00′ severní šířky; a na východ a na sever od loxodromy začínající v bodě 39° 00′ severní šířky a 50° 00′ západní délky a dále probíhající severozápadním směrem a bodem 43° 30′ severní šířky a 55° 00′ západní délky směrem k bodu 47° 50′ severní šířky a 60° 00′ západní délky, až protne přímku spojující mys Ray na 47° 37,0′ severní šířky a 59° 18,0′ západní délky na pobřeží Newfoundlandu se mysem North na 47° 02,0′ severní šířky a 60° 25,0′ západní délky na ostrově Cape Breton; odtud směrem na severovýchod podél uvedené linie až k mysu Ray na 47° 37,0′ severní šířky a 59° 18,0′ západní délky.

4.b) Podoblast 3 se skládá ze šesti divizí: Divize 3K

Část podoblasti ležící na sever od rovnoběžky 49° 15′ severní šířky (mys Xxxxxx, Newfoundland). Divize 3L

Část podoblasti ležící mezi pobřežím Newfoundlandu od mysu Xxxxxx po mys St. Mary a linií, která probíhá od mysu Xxxxxx a přímo na východ až k poledníku 46° 30′ západní délky; odtud přímo na jih až k rovnoběžce 46° 00′ severní šířky; odtud přímo na západ až k poledníku 54° 30′ západní délky; a odtud podél loxodromy až k mysu St. Mary na Newfoundlandu.

Divize 3M

Část podoblasti ležící na jih od rovnoběžky 49° 15′ severní šířky a na východ od poledníku 46° 30′ západní délky. Divize 3N

Část podoblasti ležící na jih od rovnoběžky 46° 00′ severní šířky a mezi poledníkem 46° 30′ západní délky a poledníkem 51° 00′ západní délky.

Divize 3O

Část podoblasti ležící na jih od rovnoběžky 46° 00′ severní šířky a mezi poledníkem 51° 00′ západní délky a poledníkem 54° 30′ západní délky.

Divize 3P

Část podoblasti ležící na jih od pobřeží Newfoundlandu a západně od linie probíhající od mysu St. Mary na Newfoundlandu k bodu 46° 00′ severní šířky a 54° 30′ západní délky; a odtud přímo na jih až k hranici podoblasti.

Divize 3P se dělí na dvě subdivize:

Subdivize 3Pn (severozápadní subdivize): část divize 3P ležící na severozápad od linie probíhající od bodu 47° 30,7′ severní šířky a 57° 43,2′ západní délky na Newfoundlandu přibližně jihozápadním směrem až k bodu 46° 50,7′ severní šířky a 58° 49,0′ západní délky.

Subdivize 3Ps (jihovýchodní subdivize): část divize 3P ležící na jihovýchod od linie určené pro subdivizi 3Pn.

5.a) Podoblast 4

Část oblasti úmluvy ležící na sever od rovnoběžky 39° 00′ severní šířky, na západ od podoblasti 3 a na východ od linie vymezené takto:

od nejzazšího bodu mezinárodní hranice mezi Spojenými státy americkými a Kanadou v průlivu Grand Manan v bodě 44° 46′ 35,346′′ severní šířky a 66° 54′ 11,253′′ západní délky přímo na jih až k rovnoběžce 43° 50′ severní šířky; odtud přímo na západ až k poledníku 67° 24′ 27,24′′ západní délky; odtud podél geodetické linie jihozápadním směrem až k bodu 42° 53′ 14′′ severní šířky a 67° 44′ 35′′ západní délky; odtud podél geodetické linie jihovýchodním směrem až k bodu 42° 31′ 08′′ severní šířky a 67° 28′ 05′′ západní délky; odtud podél geodetické linie k bodu 42° 20′ severní šířky a 67° 18′ 13,15′′ západní délky;

odtud přímo na východ až k poledníku 66° 00′ západní délky; odtud podél loxodromy jihovýchodním směrem až k bodu 42° 00′ severní šířky a 65° 40′ západní délky; a odtud přímo na jih až k rovnoběžce 39° 00′ severní šířky.

5.b) Podoblast 4 se skládá ze šesti divizí:

Divize 4R

Část podoblasti ležící mezi pobřežím Newfoundlandu od mysu Bauld po mys Ray a touto linií: od mysu Bauld a na sever až k rovnoběžce 52° 15′ severní šířky; odtud přímo na západ až k pobřeží Labradoru; odtud podél labrador­ ského pobřeží až k nejzazšími bodu hranice Labradoru s Quebekem; odtud podél loxodromy jihozápadním směrem až k bodu 49° 25′ severní šířky a 60° 00′ západní délky; odtud přímo na jih až k bodu 47° 50′ severní šířky a 60° 00′ západní délky; odtud podél loxodromy jihovýchodním směrem až k bodu, kde hranice podoblasti 3 protíná přímku spojující mys North v Novém Skotsku s mysem Ray na Newfoundlandu; odtud až k mysu Ray na Newfoundlandu.

Divize 4S

Část podoblasti ležící mezi jižním pobřežím Quebeku, od nejzazšího bodu hranice Labradoru s Quebekem až do Pointe-des-Monts, a touto linií: od Pointe-des-Monts přímo na východ až k bodu 49° 25′ severní šířky a 64° 40′ západní délky; odtud podél loxodromy východojihovýchodním směrem až k bodu 47° 50′ severní šířky a 60° 00′ západní délky; odtud přímo na sever až k bodu 49° 25′ severní šířky a 60° 00′ západní délky; a odtud podél loxodromy severovýchodním směrem až k nejzazšímu bodu hranice Labradoru s Quebekem.

Divize 4T

Část podoblasti ležící mezi pobřežím Nového Skotska, Nového Brunšviku a Quebeku od mysu North až k Pointe- des-Monts a touto linií: od Pointe-des-Monts přímo na východ až k bodu 49° 25′ severní šířky a 64° 40′ západní délky; odtud podél loxodromy jihovýchodním směrem až k bodu 47° 50′ severní šířky a 60° 00′ západní délky; a odtud podél loxodromy na jih až k mysu North v Novém Skotsku.

Divize 4 V

Část podoblasti ležící mezi pobřežím Nového Skotska od mysu North po Fourchu a touto linií: od Fourchu podél loxodromy východním směrem až k bodu 45° 40′ severní šířky a 60° 00′ západní délky; odtud přímo na jih až k rovnoběžce 44° 10′ severní šířky; odtud přímo na východ až k poledníku 59° 00′ západní délky; odtud přímo na jih až k rovnoběžce 39° 00′ severní šířky; odtud přímo na východ až k bodu, kde hranice mezi podoblastmi 3 a 4 protíná rovnoběžku 39° 00′ severní šířky; odtud podél hranice mezi podoblastmi 3 a 4 a linií pokračující severo­ západním směrem až k bodu 47° 50′ severní šířky a 60° 00′ západní délky; a odtud podél loxodromy jižním směrem až k mysu North v Novém Skotsku.

Divize 4 V se dělí na dvě subdivize:

Subdivize 4Vn (severní subdivize): část divize 4 V ležící na sever od rovnoběžky 45° 40′ severní šířky.

Subdivize 4Vs (jižní subdivize): část divize 4 V ležící na jih od rovnoběžky 45° 40′ severní šířky. Divize 4 W

Část podoblasti ležící mezi pobřežím Nového Skotska od Halifaxu po Fourchu a touto linií: od Fourchu podél loxodromy východním směrem až k bodu 45° 40′ severní šířky a 60° 00′ západní délky; odtud přímo na jih až k rovnoběžce 44° 10′ severní šířky; odtud přímo na východ až k poledníku 59° 00′ západní délky; odtud přímo na jih až k rovnoběžce 39° 00′ severní šířky; odtud přímo na západ k poledníku 63° 20′ západní délky; odtud přímo na sever až k rovnoběžce 44° 20′ severní šířky; a odtud podél loxodromy severozápadním směrem až k Halifaxu v Novém Skotsku.

Divize 4X

Část podoblasti ležící mezi západní hranicí podoblasti 4 a pobřežím Nového Brunšviku a Nového Skotska, od nejzazšího bodu hranice mezi Novým Brunšvikem a Maine k Halifaxu, a touto linií: od Halifaxu podél loxodromy jihovýchodním směrem až k bodu 44° 20′ severní šířky a 63° 20′ západní délky; odtud přímo na jih až k rovnoběžce 39° 00′ severní šířky; a odtud přímo na západ až k poledníku 65° 40′ západní délky.

6.a) Podoblast 5

Část oblasti úmluvy ležící na západ od západní hranice podoblasti 4, na sever od rovnoběžky 39° 00′ severní šířky a na východ od poledníku 71° 40′ západní délky.

6.b) Podoblast 5 se skládá ze dvou divizí: Divize 5Y

Část podoblasti ležící mezi pobřežím Mainu, New Hampshiru a Massachusetts od hranice mezi Mainem a Novým Brunšvikem až k bodu na 70° 00′ západní délky na mysu Cod (přibližně 42° 00′ severní šířky), a touto linií: od bodu na 70° 00′ západní délky (přibližně 42° 00′ severní šířky) na mysu Cod přímo na sever až k rovnoběžce 42° 20′ severní šířky; odtud přímo na východ až k poledníku 67° 18′ 13,15′′ západní délky na hranici mezi podoblastmi 4 a 5; a odtud podél této hranice až k hranici mezi Kanadou a Spojenými státy americkými.

Divize 5Z

Část podoblasti ležící na jih a na východ od divize 5Y.

Divize 5Z se dělí na dvě subdivize: východní subdivizi a západní subdivizi, které jsou vymezeny takto: Subdivize 5Ze (východní subdivize): část divize 5Z ležící na východ od poledníku 70° 00′ západní délky. Subdivize 5Zw (západní subdivize): část divize 5Z ležící na západ od poledníku 70° 00′ západní délky.

7.a) Podoblast 6

Část oblasti úmluvy ohraničená linií vedenou od bodu na 71° 40′ západní délky na pobřeží Rhode Islandu přímo na jih až k rovnoběžce 39° 00′ severní šířky; odtud přímo na východ až k poledníku 42° 00′ západní délky; odtud přímo na jih až k rovnoběžce 35° 00′ severní šířky; odtud přímo na západ až k pobřeží Severní Ameriky; a odtud severním směrem podél pobřeží Severní Ameriky až k bodu na 71° 40′ západní délky na pobřeží Rhode Islandu.

7.b) Podoblast 6 se skládá z osmi divizí: Divize 6 A

Část podoblasti ležící na sever od rovnoběžky 39° 00′ severní šířky a na západ od podoblasti 5.

Divize 6B

Část podoblasti ležící na západ od poledníku 70° 00′ západní délky, na jih od rovnoběžky 39° 00′ severní šířky a na sever a na západ od linie vedoucí západním směrem podél rovnoběžky 37° 00′ severní šířky až k poledníku 76° 00′ západní délky; a odtud přímo na jih až k Henryho mysu ve Virginii.

Divize 6C

Část podoblasti ležící na západ od poledníku 70° 00′ západní délky a na jih od divize 6B. Divize 6D

Část podoblasti ležící na východ od divizí 6B a 6C a na západ od poledníku 65° 00′ západní délky. Divize 6E

Část podoblasti ležící na východ od divize 6D a na západ od poledníku 60° 00′ západní délky. Divize 6F

Část podoblasti ležící na východ od divize 6E a na západ od poledníku 55° 00′ západní délky. Divize 6G

Část podoblasti ležící na východ od divize 6F a na západ od poledníku 50° 00′ západní délky. Divize 6H

Část podoblasti ležící na východ od divize 6G a na západ od poledníku 42° 00′ západní délky.

Příloha II úmluvy

Pravidla postupu řízení před porotou ad hoc podle článku XV

1. Výkonný tajemník sestavuje a vede seznam odborníků, kteří jsou ochotni a schopni být členy poroty. Každá smluvní strana je oprávněna jmenovat až pět odborníků, již mají prokazatelnou způsobilost v právních, vědeckých či technických aspektech rybolovu spojených s touto úmluvou. Smluvní strana, která tyto odborníky jmenuje, poskytne informace o příslušné kvalifikaci a zkušenostech každého ze jmenovaných.

2. Smluvní strany sporu výkonnému tajemníkovi oznámí svůj záměr předložit spor porotě ad hoc. Oznámení doprovází úplný popis předmětu sporu a důvody, o něž se každá strana opírá. Výkonný tajemník neprodleně předá opis oznámení všem smluvním stranám.

3. Přeje-li si jiná smluvní strana stát se stranou sporu, může se zapojit do procesu ustavení poroty ad hoc, pokud s tím původní strany sporu souhlasí. Smluvní strana, jež si přeje stát se stranou sporu, by tento záměr měla oznámit do 15 dnů od okamžiku, kdy obdrží oznámení uvedené v odstavci 2.

4. Smluvní strany sporu nejdříve 30 dnů a nejpozději 45 dnů od oznámení uvedeného v odstavci 2 uvědomí výkon­ ného tajemníka o ustavení poroty ad hoc včetně jmen jejích členů a rozvrhu její práce. Pokud se strany nedohodnou jinak, platí tato pravidla:

a) porota ad hoc se skládá ze tří členů;

b) smluvní strany sporu vyberou každá jednoho člena poroty a dohodnou se na třetím členovi poroty;

c) třetí člen poroty je předsedou poroty ad hoc;

d) třetí člen poroty není státním příslušníkem žádné ze smluvních stran sporu a není téže státní příslušnosti jako první dva členové poroty a

e) v případě sporu mezi více než dvěma smluvními stranami smluvní strany sporu, jež mají týž zájem, vyberou jednoho člena poroty společně. Nemohou-li se strany sporu na jmenování třetího člena poroty shodnout, provede jmenování předseda Mezinárodního tribunálu pro mořské právo, pokud se smluvní strany sporu nedohodnou, že jmenování učiní jiná osoba nebo třetí stát.

Výkonný tajemník neprodleně předá opis oznámení všem smluvním stranám.

5. Jakákoli smluvní strana, která není stranou sporu, se může účastnit všech slyšení poroty ad hoc, předkládat písemné či ústní návrhy porotě ad hoc a obdržet návrhy každé strany sporu.

6. Porota ad hoc může na žádost smluvní strany sporu nebo z vlastního podnětu získávat informace a technická doporučení od jakékoli osoby či subjektu, které uzná za vhodné, za předpokladu, že s tím strany sporu souhlasí.

7. Pokud se smluvní strany sporu nedohodnou jinak, vypracuje porota ad hoc do 90 dnů od svého ustavení zprávu a doporučení uvedená v čl. XV odst. 4 úmluvy. Zpráva a doporučení se týkají předmětu sporu a uvádějí se v nich důvody, na nichž jsou založeny. Zpráva a doporučení se neprodleně předávají všem smluvním stranám prostřednic­ tvím výkonného tajemníka.

8. Porota ad hoc ve svých závěrech usiluje o dosažení vzájemné dohody. Není-li to možné, dospěje porota ad hoc ke svým závěrům většinou hlasů svých členů, kteří se nesmějí zdržet hlasování.

9. Porota ad hoc může přijímat jakákoli procedurální pravidla, jež považuje za potřebná k urychlení řízení.

10. Náklady spojené s porotou ad hoc nesou smluvní strany sporu rovnoměrně.

11. Co se týče poroty ad hoc ustavené na základě čl. XIV odst. 7 a 8, považují se za strany Komise a namítající strana a použijí se ustanovení této přílohy s výjimkou odstavce 3 a odst. 4 písm. e).“