EU aktualit
Měsíčník
EU aktualit
číslo 86,
listopad 2010
strana 2
strana 3
strana 5
strana 12
strana 19
Summit EU připustil změnu Lisabonské smlouvy
Sankce pro rozpočtové hříšníky budou mírné
Standardní doba úhrady faktur v EU bude 30 dní
Hlavní téma:
Stav příprav Kohezní politiky EU po roce 2013 a její priority II.
Výzva měsíce: Modernizace zemědělských podniků z PRV
Vážení čtenáři,
měsíc říjen byl na evropském integračním jevišti velmi důležitý především z pohledu koncepce budoucí hospodářské politiky, když světlo světa spatřily tři závěry či dokumenty, které mohou být pro budoucnost koordinace hospodářských politik na unijní úrovni velmi podstatné.
Především summit Evropské rady přijal za svůj zcela oprávněný požadavek o zesílení nejen fiskální, ale i makroekonomické disciplíny mezi jednotlivými členskými státy. Zdá se, že po letech předstírání až ignorování je toto míněno opravdu vážně a že velmi brzy odstartujeme nejen období, kdy se míry deficitů veřejných financí začnou snižovat, ale zavedený systém sankcí bude sloužit jako výstražný nástroj před tím, aby se státy bezhlavě zadlužovaly. Poučení z nedávného vývoje je zdá se opravdu varující. Navíc možnost postihů nedisciplinovaného chování je navrhována i na úrovni novelizace základní smlouvy, jež by v případě chronicky neudržitelného jednání měla vést až k pozastavení některých základních práv členského státu EU.
Druhý zásadní dokument do budoucna je sdělení Evropské komise, zvané Rozpočtový přehled, který má přímou a logickou provázanost s Pátou kohezní zprávou, tedy scénářem základní architektury budoucí podoby využívání evropských fondů. I zde je klíčovým slovem úspornost a efektivnost. Dojde zřejmě k jistému přerozdělení základních položek Evropského rozpočtu směrem od zemědělství k podpoře výzkumu a konkurenceschopnosti. Velkorysou porci prostředků by měla dostat regionální a kohezní politika, což naznačuje, že prostředky z evropských fondů se stále v dosti značném objemu budou vyskytovat i po roce 2013. Budou však s největší pravděpodobností rozdělovány a kontrolovány jinak. Role čistých plátců sílí, objem rozpočtu nebude navyšován a daňový poplatník z bohatších členských států se právem ptá, jaký efekt přinášejí
„jeho“ peníze alokované kdesi na východě či jihu Evropy. Větší transparentnost, silnější kontrola, posílení prvků návratnosti – to jsou zřejmé parametry, na něž je vhodné se připravit.
Z hlediska liberálního pojetí fungování Jednotného vnitřního trhu EU se mi zdá nejpádnější publikace Evropské komise, jež se zabývá potenciálem zlepšování prostředí Jednotného vnitřního trhu. Tato publikace zahrnuje 50 návrhů, pocházejících převážně z díly nikoliv sociálně inženýrské, ale velmi pragmatické. Zaměřuje se nikoliv na sektorový přístup vůči Jednotnému trhu, který se ukázal být v čase chybný, ale na odstraňování množství zjevných či skrytějších bariér, které jeho plnému rozvinutí stále brání.
Říjen tak je možné i příkladem těchto tří uvedených událostí hodnotit jako dobu posílené zodpovědnosti, pragmatičnosti i realističnosti. A to je po hektice a hysterii minulých měsíců docela dobrá zpráva.
Xxxx Xxxxxxxxx
1
Česká spořitelna, a.s. Poláčkova 1976/2 140 00 Praha 4
tel.: x000 000 000 000
fax: x000 000 000 000
XX_xxxxxx@xxxx.xx xxxx://xxx.xxxx.xx/xx
EU OFFICE (KANCELÁŘ PRO EU)
Xxx Xxxxxxxx manažer EU Office
x000 000 000 000, xxxxxxxxx@xxxx.xx
Xxxx Xxxxxxxxx
x000 000 000 000, xxxxxxxxxx@xxxx.xx
Xxxxx Xxxxxxxxx
x000 000 000 000, xxxxxxxxxx@xxxx.xx
KORPORÁTNÍ FINANCOVÁNÍ
Xxxxx Xxxxx
specialista EU Programu Business
x000 000 000 000, xxxxxx@xxxx.xx
FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU
Xxxxx Xxxxxx
specialista EU Programu Region
x000 000 000 000, xxxxxxx@xxxx.xx
GRANTIKA ČESKÉ SPOŘITELNY
Xxxxx Xxxxx
ředitel úseku EU projektů
x000 000 000 000, xxxxx@xxxxxxxxxx.xxx
Máte zájem o realizaci projektu s pod- porou fondů EU? Hledáte financování Vašich rozvojových plánů? Chcete získat více informací? Prosím, obraťte se na výše uvedené kontakty.
Obsahovými partnery Měsíčníku EU aktualit jsou portál XxxXxxxx.xx a společnost Grantika ČS
Události
Říjnový summit Evropské unie připustil možnost změny Lisabonské smlouvy. Důvodem je potřeba ukotvení stálého záchranného mechanismu pro členské země, které se dostanou do finančních obtíží. Lídři členských států na Evropské radě následovali stanovisko svých ministrů financí a odsouhlasili mírnější cestu uvalování sankcí za překračování Paktu stability a růstu. Automatické sankce navrhované Evropskou komisí realizovány nebudou.
POLITIKA
Summit EU připustil změnu Lisabonské smlouvy
Lisabonská smlouva se dočká změn. Připustili to lídři členských zemí EU a unijních institucí na setkání Evropské rady v Bruselu. Změny ale budou omezené a rozhodne se o nich nejdříve na prosincovém summitu EU.
Důvodem pro úpravu dokumentu je totiž obava před opakováním se finanční krize, která přivedla Řecko na pokraj krachu a výrazně otřásla stabilitou jednotné měny eura. Členské státy proto urychleně rozhodly o přijetí záchranného mechanismu, který však platí za provizorní opatření – jeho platnost vyprší již na konci roku 2013.
Německá kancléřka Xxxxxx Xxxxxx ještě před začátkem summitu přišla s návrhem, aby Unie znovu otevřela jednání o Lisabonské smlouvě a stálý krizový mechanismus do ní zahrnula. Evropská rada ji dala za pravdu, když členské státy uznaly nutnost zřízení onoho mechanismu a připustily omezené změny Lisabonu.
Státníci diskutovali i možnost řízeného a dopředu domluveného bankrotu země, která by se dostala do obdobných potíží jako Řecko. V současné době pravidla pro státní bankrot v EU neexistují. „Nikdo zatím neví, jak má tento mechanismus vypadat. Jednou z možných podob by mohlo být to, že by stát, který není schopen plnit své závazky, prošel restrukturalizací dluhu, tedy řízeným bankrotem. Neplatili by se za něj finanční prostředky, nebyly by finanční záruky na dluhy,“ vysvětlil pro Český rozhlas premiér Xxxx Xxxxx.
O tom, jestli má změna Lisabonu u členských států šanci na úspěch, bude zjišťovat stálý předseda Evropské rady Xxxxxx Xxx Xxxxxx, který závěry předloží na dalším evropském summitu ve dnech 16.-17. prosince.
Změna primárního práva EU je během na dlouhou trať, o kterém bychom speciálně my v ČR mohli vyprávět. Pokud by se pravidla pro řízený bankrot a záchranné mechanismy podařila kodifikovat prostřednictvím nařízení či směrnic, bylo by to určitě jednodušší řešení. Navíc novelizace Lisabonské smlouvy by mohla vyvolat debaty o znovuotevření dalších již uzavřených kapitol.
xxxx://xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/xxxxxxxxx/ en/ec/117496.pdf
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxxx-xx-xxx pustil-zmenu-lisabonske-smlouvy-008052
České předsednictví EU bylo úspěšné, pochválil ČR maďarský premiér
Maďarský premiér Xxxxxx Xxxxx zavítal do České republiky na krátkou pracovní návštěvu, na které se setkal se svým českým protějškem Xxxxxx Xxxxxxx. Oba politici jednali především
o evropské problematice. Orbán si do České republiky také přijel pro rady pro nadcházející maďarské předsednictví EU, které odstartuje 1. ledna 2011.
Jak novinářům prozradil český premiér Xxxx Xxxxx, jednání s předsedou maďarské vlády Xxxxxxxx Xxxxxxx dominovala evropská témata. Je to pochopitelné. Za necelé dva měsíce to bude právě Maďarsko, které se po Belgii postaví do čela EU. Orbán do Prahy zamířil v rámci své okružní jízdy po hlavních městech všech členských zemí EU, kde sbírá představy a plány jednotlivých vlád pro nadcházející období.
„Máme celou řadu společných pozic a postřehů,“ zhodnotil jednání Xxxxx. Politici prý našli porozumění především v oblasti posílené ekonomické spolupráce a koordinace rozpočtových politik. Společné zájmy lze podle obou premiérů vystopovat i v energetice, zejména v propojování energetických systémů, a také ve vztahu k tzv. Východnímu partnerství, iniciativě, za jejímž odstartováním stojí loňské české předsednictví.
Téma rozšíření Evropské unie bylo podle Xxxxxxx Xxxxxx dalším, o němž představitelé obou vlád na svém setkání hovořili a v němž nalezli společnou řeč. Jednalo se především o Chorvatsko, se kterým Maďarsko sousedí. Oba premiéři se také shodli na tom, že je třeba nechat otevřené dveře do EU dalším západobalkánským zemím – zejména pak Srbsku.
Události
A jak to bylo s těmi zkušenostmi s předsednictvím EU, pro které si maďarský premiér do České republiky přijel? „První radu, kterou jsem panu premiérovi dal, bylo, aby v průběhu předsednictví pokud možno neměnili vládu,“ svěřil se předseda české vlády Xxxxx. Jeho maďarský protějšek slíbil, že si rady vezme k srdci a dodal, že „české předsednictví bylo i přes vnitropolitické potíže úspěšné.“
xxxx://xxx.xxxxx.xx/xx/xxxxx-xxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/xxxxx va-konference-xxxxx-necase-a-madarskeho-premiera-viktora-o rbana--20--rijna-2010-77292/
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xx-x-xxxxxxxx-xxxx/xxxxxx/xxxxx-xxxx sednictvi-eu-bylo-uspesne-pochvalil-cr-madarsky-premier- 008027
EKONOMIKA A EURO
Sankce pro rozpočtové hříšníky budou mírné
Hlavy států a vlád na zasedání Evropské rady odsouhlasily změnu rozpočtových pravidel a případných sankcí za jejich porušování.
Summit v podstatě potvrdil to, na čem se s týdenním předstihem shodli ministři financí členských zemí EU: státy, jejichž rozpočtový deficit překročí 3 % HDP, budou sankcionovány pokutou ve výši 0,2 % hrubého domácího produktu. Sankce budou aplikovány i v případě, že stát vykazuje veřejný dluh přes 60 % HDP a vláda nečiní příslušné kroky k tomu, aby jej snížila.
Na summitu byla zároveň odsouhlasena procedura, jakým způsobem budou tresty schvalovány a uvalovány. Francie ale nakonec s podporou Německa zabránila jejich automatickému charakteru, který navrhovala Evropské komise.
O sankcích budou nadále rozhodovat ministři financí, a to v šesti měsíční lhůtě. Pokud by během této doby o sankcích nerozhodli a hospodaření daného státu by se nezlepšovalo, rozhodnutí o sankcích by přešlo na Evropskou komisi. Její rozhodnutí by mohla zvrátit už jen kvalifikovaná většina členských států v Radě.
Současný návrh je vítězstvím spíše zastánců „měkkého“ režimu bez automatických sankcí reprezentovaných Paříží, Varšavou a Římem. Podle jejich stanoviska by měly státy dostat před uvalením sankcí ještě šanci pokusit se o nápravu.
Uzákonění výše uvedeného mechanismu bude realizováno prostřednictvím revize Paktu stability růstu. Lisabonská smlouva se kvůli tomu nebude muset měnit.
Přísnější variantu trestů pro hříšné státy prosazovala na summitu německá kancléřka Xxxxxx Xxxxxx, která požadovala, aby mezi tresty patřilo i odebrání hlasovacích práv v Radě EU. Návrh však její kolegové smetli ze stolu.
Výsledek summitu se v této oblasti dal předjímat již po překvapivém závěru Ecofinu, kde dosud neoblomní Němci ustoupili Francii a zamítli automatickou variantu aplikace sankcí navrhovanou Evropskou komisí. Závěr Ecofinu i Evropské rady je proto zklamáním. Změna Paktu stability a růstu nebude tak dostatečná, aby do budoucna odradila členské státy od neodpovědné fiskální politiky.
xxxx://xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/xxxxxxxxx/ en/ec/117496.pdf
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxxx-xx-xxx pustil-zmenu-lisabonske-smlouvy-008052
Europoslanci by chtěli „pana nebo paní euro“
Hospodářské politiky členských zemí EU potřebují koordinaci. Uvědomuje si to i Evropský parlament, který podle všeho podpoří návrh na zřízení nové unijní funkce, která je známá pod pracovním názvem „pan nebo paní euro“. K tomu, aby však taková pozice skutečně vznikla, bude třeba změnit Lisabonskou smlouvu.
Europoslanci hodlají podpořit sérii opatření, která Evropské unii pomohou znovu se postavit na nohy poté, co její ekonomiku zasáhla globální hospodářská krize, a zároveň tak zajistit větší finanční a ekonomickou stabilitu do budoucna.
Mezi návrhy, které poslanci projednávali, najdeme i ten, který se týká zřízení zcela nové pozice, do jejíž kompetencí by měla spadat koordinace hospodářských politik členských zemí EU. Tuto funkci dnes nikdo jinak nenazve než „pan či paní euro“.
Pokud opravdu nová funkce vznikne, její nositel bude plnit úkoly, které dnes patří do portfolia hned tří osob. Tento
„pan nebo paní euro“ bude totiž zastávat funkci místopředsedy Evropské komise a bude mít na starosti záležitosti spojené s hospodářskou a měnovou unií – tedy to, co v současné době vykonává finský komisař Xxxx Xxxx (s tou výjimkou, že není místopředsedou Komise).
Počítá se také s tím, že „pan nebo paní euro“ povede jednání Rady ministrů financí (ECOFIN), kterým dosud předsedal rezortní ministr země držící předsednictví EU, a bude také řídit schůzky ministrů financí eurozóny (Eurogroup), které se od roku 2005 konají pod taktovkou lucemburského premiéra Xxxx-Xxxxxx Xxxxxxxx.
„Pan či paní euro“ se budou mimoto účastnit i pravidelných vrcholných setkání – evropských summitů a budou Evropskou unii reprezentovat na zasedání různých mezinárodních uskupení, které rokují o finančních a ekonomických záležitostech.
Nedomníváme se, že současné problémy eurozóny, které se týkají zejména odlišného výkonu fiskální politiky členských států, zavedení nové funkce vyřeší. Spíše se bude jednat o symboliku těsnější hospodářské spolupráce.
Události
Evropský parlament se nemůže dohodnout s Radou na podobě společného rozpočtu EU na příští rok. Zatímco členské státy v Radě preferují úspornější variantu, europoslanci by raději viděli štědřejší rozpočet. Evropský parlament schválil nařízení, které zavádí standardní 30denní lhůtu pro placení faktur. Pro vstup nařízení v platnost je ještě třeba schválení Radou. Evropská komise odhalila novou inovační strategii EU, která se orientuje na unijní patent a nové zdroje financování inovací.
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxXxx.xx?xxxxxXXXXX T&mode=XML&reference=A7-2010-0267&language=EN
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxx- by-chteli-pana-nebo-pani-euro-008004
ROZPOČET
Parlament sklidil kritiku od vlád za navýšení rozpočtu
V Bruselu se naplno rozhořel spor mezi europoslanci a národními vládami. Evropský parlament totiž přijal návrh unijního rozpočtu na příští rok, jež počítá s objemnějšími výdaji, než požadovaly členské státy. Nyní čeká Xxxx a Parlament „smírčí“ období, během něhož se mají na výši plateb z evropské pokladny shodnout.
Podle návrhu, který poslanci schválili, by se měl rozpočet Unie v příštím roce navýšit o 5,9 % oproti letošku. Přesto, že poslanci ještě nepatrně ubrali plyn ve výdajích, které v dubnu předkládala Komise, většina členských států je z hlasování Parlamentu rozhořčená.
Konečná výše výdajů, pro kterou zvedla ruku drtivá většina poslanců, se vyšplhala na částku 130 miliard eur, státy sdružené v Radě vyzývaly ke škrtům, které by se zastavily na 126,5 miliardách eur. Hlavním argumentem představitelů národních vlád je, že by Brusel v době nutného šetření měl jít členským zemím příkladem. Podle názoru Parlamentu by však EU měla v roce 2011 hospodařit s více penězi, než tomu bylo v letošním roce.
Návrh rozpočtu EU na 2011 (příděly na platby)
finanční prostředky plynout do projektu celoživotního vzdělání, podnikání a inovací. Novou položku ve výdajích Unie bude tvořit také nová diplomatická služba (EEAS).
Verze rozpočtu, která prošla dne 20. října Evropským parlamentem, není definitivní, na konečném znění se však musí dohodnout i se členskými státy zastoupenými v Radě. Od 27. října budou mít obě instituce tři týdny na to, aby společně našly kompromisní řešení. Finální podobu rozpočtu budou poslanci projednávat na svém prosincovém zasedání ve Štrasburku.
Pokud se však v Bruselu evropským zástupcům nepodaří dospět k dohodě, hrozí Evropě popové v historii rozpočtové provizorium.
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20101020IPR88368
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxx-xxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx-xxxx dil-kritiku-od-vlad-za-navyseni-rozpoctu-008024
FINANCE
EU si brousí zuby na bonusy v bankovnictví
Výbor evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS) požaduje tvrdou regulaci odměn v bankovním sektoru. Slibuje si od toho menší ochotu bankéřů jít do velkých rizikových obchodů, která podle evropských politiků přispěla k finanční krizi.
Navrhovaná regulační opatření, se kterými přišel CEBS (z angl. Committee of European Banking Regulators), budou zřejmě platit od ledna příštího roku. Návrh
v mil. eur | 2010 realita | 2011 návrh Komise | 2011 návrh Rady | 2011 návrh Parlamentu |
Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnan. | 11.343,271 | 12.109,714 | 11.218,574 | 12.127,893 |
Soudržnost pro růst a zaměstnanost | 36.383,885 | 42.540,797 | 41.465,797 | 42.551,297 |
Ochrana a řízení přírodních zdrojů | 58.135,641 | 58.135,685 | 57.314,978 | 58.512,085 |
Svoboda, bezpečnost, spravedlnost | 738,570 | 852,574 | 802,964 | 848,476 |
Občanství | 659,388 | 638,979 | 619,674 | 648,909 |
EU jako glob. partner | 7.787,695 | 7.601,764 | 7.010,865 | 7.646,271 |
Administrativa | 7.897,947 | 8.256,429 | 8.094,283 | 8.223,983 |
Celkem | 122.946,397 | 130.135,942 | 126.527,134 | 130.558,914 |
tak jde ruku v ruce s voláním evropských politiků omezit vysoké odměny v bankovním sektoru. Ty podle některých z nich tvořily jeden z kamenů mozaiky, jež přivedla EU do hluboké finanční krize.
Co tedy předložený návrh přinese? Bonusy budou bankéřům vypláceny na základě zisků banky a v případě, že by se prokázalo, že bankéř nepatřičně riskuje, může o ně dokonce zcela přijít.
Bankovní manažer obdrží jednorázově pouze část bonusu a 40 až 60 % z částky bude čerpat v následujících třech až pěti letech. Zároveň bude roveň platit, že polovina zálohy na bonus musí představovat akcie nebo jiné cenné papíry. Bankéř tedy obdrží v hotovosti
Zdroj: Evropský parlament, situace je po hlasování ze dne 20. října 2010
pouze 20 % z celkové sumy odměny.
Návrh CEBS řeší i tzv. zlaté padáky, které
V očích členů Parlamentu je zapotřebí čelit krizi skrze podporu vzdělání, výzkumu nebo energetiky. Z tohoto důvodu se poslanci soustředili na navýšení kapitoly konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost, odkud by měly
členům vedení v případě jejich odvolání z funkce zajišťují tučné odstupné. Návrh počítá s jejich nevyplacením v případě, že nebudou souviset s jejich výkonem. Zakázané budou i víceleté garantované prémie.
Události
Finální verze novely směrnice o kapitálové přiměřenosti, která návrh na regulaci bonusů obsahuje, bude evropským orgánem pro regulaci bankovního sektoru předložena Evropské komisi po skončení měsíčních veřejných konzultací.
Návrh CEBS navazuje na již v červenci diskutované návrhy z pera Evropského parlamentu. Chápeme argument, že stát může hovořit do ekonomických záležitostí typu mzdové politiky u těch privátních bank, které předtím zachránil od bankrotu. Potíž dané regulace je ale v tom, že se „preventivně“ vztahuje plošně na všechny banky, bez ohledu na jejich finanční kondici či stabilitu, bez ohledu na to, jestli předtím žádaly stát o finanční pomoc či nikoliv. Z tohoto důvodu považujeme navržené opatření za vysoce populistické a nesystémové.
xxxx://xxx.x-xxx.xxx/Xxxx--Xxxxxxxxxxxxxx/Xxxxxx-xxxx/XX BS-has-published-today-for-consultation-its-draf.aspx
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xx-xx-xxxxx i-zuby-na-prilis-riskujici-bankere-planuje-jim-omezit-bonusy- 007984
PODNIKÁNÍ
Pozdní proplácení faktur: standardní doba úhrady bude 30 dní
Evropský parlament schválil dohodu dosaženou s Radou, kterou se stanoví standardní 30-ti denní lhůta pro úhradu faktur. Nová pravidla by měla zajistit, aby malé podniky již netrpěly finančními problémy v důsledku prodlení s proplácením faktur ze strany veřejných orgánů nebo podniků.
Podle základního pravidla budou muset jak veřejné orgány, tak soukromé podniky uhradit faktury za zboží i služby nejpozději do 30 dnů.
Stanovená 30denní lhůta na úhradu faktur vystavených mezi dvěma podniky bude moci být prodloužena až na 60 dní, nebo dokonce ještě déle, ale jen v případě, že to nebude
„hrubě nespravedlivé“ vůči věřiteli. Prodloužení splatnosti přitom bude možné jen pod podmínkou, že s ním budou souhlasit obě strany a bude ošetřeno smluvně.
Pro veřejné orgány pak bude platit též 30 denní lhůta splatnosti faktur, ale jakékoli prodloužení bude muset být nejen výslovně sjednáno, ale taky „objektivně odůvodněno“. Parlament usiloval zejména o to, aby veřejné orgány nemohly za žádných okolností prodloužit dobu splatnosti na více než 60 dní. Členské státy mohou pro veřejné subjekty poskytující zdravotní péči stanovit termín splatnosti až na 60 dní.
Evropský parlament přinutil Xxxx XX přijmout zákonné úrokové sazby ve výši referenční sazby plus nejméně 8 %. Věřitel je oprávněn získat od dlužníka jako minimum pevnou
částku ve výši 40 euro jako náhradu nákladů spojených s vymáháním.
Ověřovací doba pro zjištění, zda výrobky nebo služby jsou v souladu se smluvními podmínkami, je také stanovena na 30 dnů. Tato lhůta může být prodloužena v případě zvláště složitých zakázek, ale pouze tehdy, pokud je na tom výslovný souhlas, a za předpokladu, že není dohoda výrazně v neprospěch věřitele. Parlament tímto zajistil, že ověřovací období nemůže být použito jako zadní vrátka ke zbytečnému zpoždění platby.
Dohoda musí být nyní formálně přijata Radou. Nová směrnice vstoupí v platnost 20 dní po jejím zveřejnění v Úředním věstníku EU. Členské státy budou mít dva roky na zavedení nových opatření.
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20101020IPR88428
EU odhalila plán inovačních strategií
Evropská komise v říjnu oficiálně zveřejnila novou inovační strategii, v jejímž středu stojí reforma patentu EU a nové zdroje financování. EU rovněž představila první projekt
„inovační partnerství“.
Podle Bruselu čelí evropský výzkum vážným hrozbám. Jak zaznívá z centra Unie, jen málo myšlenek, které se zrodí v Evropě, projdou úspěšně cestu od „výzkumu k prodeji“.
Podle komisařů, kteří mají otázky inovací ve svých portfoliích, Xxxxx Xxxxxxxxx-Xxxxx, odpovědné za výzkum, inovace a vědu, a Xxxxxxx Xxxxxxxx, komisaře pro průmysl a podnikání, je důležité přilákat nové investory k firmám, jež se zabývají inovacemi. K tomu by měl mimo jiné posloužit nový režim toku přeshraničního rizikového kapitálu a rozšíření finančního nástroje na sdílení rizika (Risk-Sharing Finance Facility) z dílny Evropské investiční banky.
Dlouho očekávaný plán navrhuje vládám členských států, aby vyčlenily zvláštní rozpočtové prostředky na zadávání veřejných zakázek v oblasti inovačních produktů a služeb. Vytvoří se tak trh veřejných zakázek v hodnotě nejméně deseti miliard eur ročně. Členské státy by potřebné finance čerpaly především z evropských strukturálních fondů pro výzkum a inovace.
Téma inovací se v současnosti těší v Evropě zvláštní pozornosti. Inovační plány (nazvané „Unie inovací“), spojené s výzkumem a vzděláním, jsou jedním ze základních stavebních kamenů strategie Evropy 2020, která se zaměřuje na ekonomický růst a tvorbu pracovních míst.
Evropská komise představila také projekt Evropského inovačního partnerství (European Innovation Partnerships), jehož pilotní verze se zaměří na aktivní a zdravé stárnutí populace.
Dále by se měla řešit i další témata jako energie, chytrá města, hospodaření s vodními zdroji, zemědělství nebo suroviny.
Události
Evropský parlament hlasoval za prodloužení minimální mateřské dovolené na 20 týdnů s tím, že po tuto dobu by se matkám vyplácelo 100 % jejich předchozí mzdy. Výslednou podobu nařízení pravděpodobně ještě změkčí Rada EU, která ji rovněž musí odsouhlasit. Summit EU-Čína skončil nabídkou země středu na odkup řeckých dluhopisů. Ministři zahraničí členských států dali mandát Evropské komisi, aby posoudila srbskou přihlášku do Evropské unie.
Podle slov Komise se bude plán také snažit zintenzivnit již zmíněnou oblast výzkumu a vývoje, koordinování investic a celkově nastartovat poptávku. Aby k těmto cílům Brusel přivábil investory, poskytne jim základní financování ve formě fondů.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1288
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx0/xxxxxx/xx-xxxxxxxx-xxxx-xxx vacnich-strategii-007976
ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ POLITIKA
EP pro prodloužení mateřské na 20 týdnů s plným platem
Podle Evropského parlamentu by minimální mateřská dovolená měla být prodloužena ze 14 na 20 týdnů, během kterých by matky pobíraly plný plat, s určitou flexibilitou pro země, které už mají nějaký typ rodičovské dovolené. Europoslanci jdou tedy dále než Evropská komise, podle jejíhož původního návrhu by měla být mateřská dovolená prodloužená na 18 týdnů.
Na druhou stranu poslanci přijali pozměňovací návrhy s tím, že pokud na národní úrovni už existuje nějaký typ rodičovské dovolené, poslední čtyři týdny z dvaceti mohou být považovány za mateřskou dovolenou, při které by se pobíralo nejméně 75 % platu.
Europoslanci rovněž podpořili návrh Komise, podle kterého by 6 týdnů z celkové mateřské dovolené mělo být vybráno až po narození dítěte.
Podle přijatého usnesení musí zaměstnanci na mateřské dovolené pobírat plný plat, což musí být 100 % z platu za poslední měsíc nebo z průměrného měsíčního platu. Evropská komise navrhuje 100% mzdy v prvních šesti měsících mateřské dovolené. Po zbytek mateřské dovolené vyplácení plné mzdy doporučuje, což není závazné opatření, ale vyplácená částka nesmí být nižší než nemocenské dávky.
Xxxxxxx návrhu legislativy je stanovit minimální pravidla na úrovni EU. Členské státy mohou zachovat stávající pravidla, pokud jsou pro zaměstnance výhodnější než pravidla stanovená ve směrnici.
Členské státy by měly podle Evropského parlamentu dát podobné právo i otcům a umožnit jim, aby si v průběhu mateřské dovolené matky mohli vzít 2 týdny otcovské dovolené, která by byla také plně placená.
O finální podobě harmonizace mateřské dovolené v EU budou ještě hlasovat ministři práce a sociálních věcí členských států. Vzhledem k jejich komentářům vyjadřujícím obavy o dopad na veřejné finance se dá očekávat, že výsledná směrnice nakonec bude mít úspornější podobu.
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20101020IPR88388
ENERGETIKA A DOPRAVA
Letecká doprava se zapojí do obchodu s povolenkami
Členové Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) se dohodli na omezení emisí v mezinárodním letectví. Díky této dohodě se může mezinárodní letecká doprava rychle zapojit do systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS).
190 členských států Mezinárodní organizace pro civilní letectví schválilo rezoluci, podle níž se má do roku 2020 zastavit růst emisí, které vyprodukuje mezinárodní letecká doprava. Celý sektor se také pokusí omezit spotřebu paliva v průměru o 2 % ročně do roku 2050. Cíle ale nejsou pro jednotlivé členské státy závazné.
Dohoda byla dosažena po léta trvajících jednáních o tom, jak nejlépe emise z mezinárodní letecké dopravy omezit. Ty jsou sice poměrně nízké, ale rychle rostou. Právě s ohledem na rychlý nárůst škodlivých emisí v mezinárodní letecké dopravě se Evropská unie rozhodla před dvěma lety zapojit letectví do EU ETS, a to od roku 2012.
Některé americké aerolinky ale zpochybňují pravidlo, které do EU ETS začleňuje všechny příchozí i odchozí lety z EU. Podle Evropské komise dohoda potvrdila, že evropský plán je správný.
Dohoda obsahuje doporučení, jak zavést tržní nástroje pro omezení emisí – například právě obchod s povolenkami. Komise uvedla, že všechna zmíněná opatření jsou ve shodě s EU ETS.
„Rozhodující je, že ICAO již netrvá na pravidle, podle něhož měly dvojstranné dohody mezi jednotlivými státy určovat, které aerolinky se zapojí do EU ETS,“ uvedla Komise. Místo
Události
toho bude EU vystupovat jako celek. Unie souhlasila, že se „konstruktivně zapojí“ do zavádění ETS ve třetích zemích. Především se bude jednat o lety, které přilétají na území EU z ostatních států.
Členské státy ICAO budou tedy muset předložit akční plány, jak chtějí svých cílů pro omezení emisí dosáhnout. Této povinnosti budou však zproštěny země, kde emise z letecké dopravy nepředstavují 1 % celkových emisí. Takové státy nemusí implementovat ani tržní mechanismy.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX MO/10/482
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx
-se-zapoji-do-obchodu-s-povolenkami-007993
VNĚJŠÍ VZTAHY
Summit EU-Čína: Říše středu nabídla pomoc s řeckým dluhem
Začátkem října se uskutečnil summit EU-Čína, který navázal na summit mezi EU a Asií. Již v předvečer summitu se Čína pokoušela zmírnit očekávanou kritiku své měnové politiky. Peking nabídl odkoupení řeckého státního dluhu a slib, že se nebude zbavovat evropských státních dluhopisů.
Čínský premiér Xxx Xxxxxx již na začátku své pracovní návštěvy Evropy nabídl odkoupení blíže neurčeného množství řeckých státních dluhopisů. „Říkám jasně, že Čína podporuje stabilní euro,“ uvedl premiér Wen. „Nebudeme snižovat objem nakoupených evropských dluhopisů v našem portfoliu zahraničních měn,“ dodal.
Čínská vláda nyní doma čelí kritice za ztráty způsobené globální finanční krizí a potřebuje diverzifikovat své měnové portfolio. Oznámila proto nákup španělských státních dluhopisů.
Otázka čínské měnové politiky, kterou dlouhodobě kritizují také Spojené státy, se nicméně stala jedním z hlavních bodů společného jednání. Diskusi o své měnové politice a podhodnoceném jüanu však zatím čínská vláda odmítá. Čínský premiér vyzval EU, aby přestala s tlakem na jeho zemi kvůli podhodnocenému kurzu jüanu. Podle něj se jeho hodnota bude postupně zvyšovat.
Premiér Xxx také vyzval Evropskou unii, aby přiznala Číně status tržní ekonomiky, který by ji mohl uchránit před antidumpingovými pokutami od Světové obchodní organizace. Na oplátku Peking nabízí další posílení autorských práv a zvýšení vzájemné obchodní výměny.
„Čína se zavazuje, že zlepší investiční prostředí, zpřísní ochranu autorských práv, prohloubí vzájemnou obchodní výměnu a technologickou spolupráci s EU,“ řekl čínský premiér Wen.
Podle Xxxx je ale nutné počítat s tím, že Čína zůstává i nadále rozvojovou ekonomikou. Také proto by přílišné
posílení jüanu bylo kontraproduktivní, protože by mohlo vyvolat sociální a ekonomické turbulence.
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/en/er/116908.pdf
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxx-x-xxxxxx/xxxxxx/xxxxxx-xx-xxxx- cina-nabidla-pomoc-s-reckym-dluhem-007961
ROZŠÍŘENÍ
Ministři posvětili zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem
Ministři zahraničí členských zemí EU vyslali Srbsku jasný vzkaz: Jsme připraveni zahájit přístupové rozhovory. Jako důkaz požádali Evropskou komisi, aby posoudila srbskou přihlášku do EU, kterou Bělehrad zaslal loni v prosinci.
Jakýkoliv posun ve vyjednáváních byl ale od té doby zmražen, protože nizozemští představitelé trvali na pevnější spolupráci Bělehradu s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.
Úspěch, kterého se podařilo dosáhnout na ministerském setkání, je podle většiny komentátorů připisován zejména Belgii. Xxxxxx Xxxxxxxxx, belgický ministr zahraničí, který jednání předsedal, si pochvaloval, že v konečné verzi textu, který byl přijat, jsou všechny požadavky vyvážené. Kompromisní text ocenil i nizozemský ministr Xxx Xxxxxxxxx.
Xxxxxxx Xxxxxx, vedoucí srbského týmu vyjednavačů, považuje za reálné, aby přístupové rozhovory započaly v horizontu jednoho roku. Nejprve však musí tento krok posvětit Evropská komise, která ve svém stanovisku zhodnotí všechny aspekty připravenosti Srbska na členství.
K tomu, že se ministři rozhodli Komisi o stanovisko požádat, přispělo i nedávné oznámení Srbska, že zahájí jednání s kosovskými politickými představiteli. Od roku 2008, kdy Kosovo vyhlásilo jednostrannou nezávislost, ho jeho srbský soused odmítá uznat a stále ho považuje za svou provincii. Srbsko však zároveň upozornilo, že o statutu Kosova jednat nehodlá.
Bělehrad rozhodnutí unijních šéfů diplomacií přijal s mírným optimismem. Někteří ministři dokonce hovořili o historickém kroku a nové éře v moderní historii Srbska.
Nepochybujeme o srbské budoucnosti v Evropě. Na druhou stranu se nedomníváme, že k ní dojde v brzké době. Další rozšíření o Chorvatsko – a možná i Island – se podle našeho názoru dá očekávat v roce 2013, v ideálním případě 2012. Srbsko bude vstupovat do EU až v další vlně, která podle našeho názoru proběhne až ve druhé polovině budoucího programovacího období 2014–2020.
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_Xxxx/xxxx/ pressdata/EN/genaff/117314.pdf
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xx/xxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxx-x ahajeni-pristupovych-rozhovoru-se-srbskem-008041
Události
Evropská komise vydala doporučení, která by měla sladit poptávku po těžbě cenných kovů a minerálů s evropskou soustavou chráněných území Natura 2000. Evropským parlamentem prošlo nařízení, podle kterého všechno do Unie dovážené zboží ze třetích zemí musí mít uvedeno, odkud pochází. Nová pravidla se budou vztahovat jen na výrobky určené pro koncové uživatele a nebudou se týkat potravin a produktů z ryb.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
EU zpřístupní chráněná území těžebnímu průmyslu
Evropská komise představila nová doporučení, která by měla sladit poptávku po těžbě cenných kovů a minerálů s evropskou soustavou chráněných území Natura 2000.
Dokument upravuje těžbu neenergetických surovin (non-energy extractive industry – NEEI), která v určitých případech může vést ke ztrátě biologické rozmanitosti.
Zdroje surovin, které jsou klíčové pro výrobu počítačů nebo léků
– například lithium, hořčík či platina – se mohou nacházet v lokalitách ochranné soustavy Natura 2000.
Podle evropského komisaře pro životní prostředí Xxxxxx Xxxxxxxxx a komisaře pro průmysl a podnikání Xxxxxxx Xxxxxxxx nový průvodce pomůže členským státům a těžařskému průmyslu plnit evropské směrnice o ochraně přírodních stanovišť a volně žijících ptáků. „Tento nový průvodce povede členské státy a průmysl k takové těžbě neenergetických surovin, která bude ve shodě s požadavky programu Natura 2000. Nemění legislativu ani směr naší politiky, pouze vysvětluje, jak uplatňovat současný zákon,“ uvedli komisaři ve společném stanovisku.
Dokument by měl těžebním firmám napovědět, jak odpovídajícím způsobem minimalizovat škody na životním prostředí. Mohou být tedy povoleny i těžařské projekty nešetrné k životnímu prostředí, musí ale obsahovat opatření
„minimalizující“ jejich negativní dopady.
Jedním z cílů současného Akčního programu pro ochranu životního prostředí je zaručit, aby příroda unesla rostoucí
poptávku po zdrojích a aby byla zlomena přímá úměra mezi hospodářským růstem a množstvím využívaných přírodních surovin.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1283
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxx/xxxxxx/xx-xxxxxxxxxx-xx ranena-uzemi-tezebnimu-prumyslu-007971
ZDRAVÍ A OCHRANA SPOTŘEBITELE
Na zboží musí být podle Evropského parlamentu jasně uvedeno, odkud pochází
Na zboží, které se do Evropské unie dováží ze třetích zemí, musí být podle europoslanců jasně uvedeno, odkud tyto výrobky pocházejí.
S výjimkou některých zvláštních zemědělských produktů dnes Evropská unie nemá jednotná pravidla na to, které výrobky ze třetích zemí označovat a jak (i když řada firem tak už dnes dobrovolně činí). Tuto situaci by mělo vyřešit nařízení, které schválil Evropský parlament.
Díky němu se budou moci spotřebitelé snadněji rozhodovat, který výrobek si zakoupit. Toto nařízení se netýká potravin a výrobků z ryb (jejich označování už upravují jiné předpisy), ani zboží, které pochází ze zemí EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska či Turecka.
Nová pravidla by se tak měla vztahovat jen na výrobky dovážené ze třetích zemí a určené pro koncové uživatele. Povinně by tak měl být označován původ například oblečení, textilu, obuvi, farmaceutických výrobků, nábytku nebo pracovního nářadí. V budoucnu se tento seznam bude moci dále rozšířit.
Dovážené zboží by mělo být označováno slovy „vyrobeno v... „a názvem konkrétní země původu. Tento nápis by měl být uveden buď v jakémkoli úředním jazyce EU, který je pro konečného spotřebitele v dané zemi, „kde bude zboží uvedeno na trh, snadno srozumitelný“. Kromě toho by ale podle nich mělo být možné označovat zboží ve všech zemích jednotným anglickým nápisem „made in. “.
Původ výrobku by měl být povinně uveden nejen na obalu, ale i na výrobku samotném. Výjimkou by měly být případy, kdy by toto označení nebylo „z technických či obchodních důvodů“ možné.
Poslanci trvají také na tom, aby pro případ porušení tohoto nařízení navrhla Evropská komise minimální společné sankce, které v původním návrhu chybí.
Aby příslušné nařízení vstoupilo v platnost, musí ho ještě schválit Rada EU. Pokud ho schválí, budou mít členské státy rok na to, aby se novým pravidlům přizpůsobily.
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20101020IPR89448
Kalendárium
Z ostatních zpráv, které se nevešly do komentované rubriky
„Události“, bychom rádi upozornili na zveřejněnou koncepci Evropské komise týkající se zdanění finančního sektoru. Pozornost si jistě zaslouží report z dílny DG TAXUD, který se věnuje daňovým systémům a reformám v členských státech EU. Rada EU posvětila návrh Komise na přísnější regulaci alternativních investičních fondů, kam patří např. hedge fondy nebo fondy privátního kapitálu. Nyní je na tahu Evropský parlament.
1. ŘÍJNA
8. ŘÍJNA
Evropský parlament v boji proti sexuálnímu zneužívání dětí: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxx_xxxx/000- 83670-270-09-40-902-20100927STO83658-2010-27-09-2010/
Obnovení podpory pro integrovanou námořní politiku: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1268
4. ŘÍJNA
Open Days 2010 – týden regionů v Bruselu: xxxx://xxx.xxx.xxxxxx.xx/xxxxx/XxxxxXxxxxxxx.xxxx?xxxxxxx tail&id=ac1bd846-2cd4-4f28-9e38-d8d3110b7826
200 mil. eur na pomoc předvstupních programů a aktivit pro Chorvatsko: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xx ference=BEI/10/156
5. ŘÍJNA
Statistiky EU – jaký je povrch země ve státech EU?: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX AT/10/145
EIB a Africká rozvojová banka financují první velkokapacitní větrnou elektrárnu v Africe: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxx xxxXxxxxx.xx?reference=BEI/10/166
Komise představuje svou koncepci zdanění finančního sektoru: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1298
11. ŘÍJNA
Inteligentní regulace – záruka, že evropské předpisy budou pro občany a podniky přínosem: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxx xxxXxxxxx.xx?reference=IP/10/1296
Statistiky EU: jeden ze tří mužů a jedna z pěti žen ve věku mezi 25 až 34 žijí s rodiči: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxx/ ITY_PUBLIC/3-08102010-AP/EN/3-08102010-AP-EN.PDF
12. ŘÍJNA
Monitorovací zpráva za rok 2010 o daňových výnosech a reformách ve členských státech EU: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx_xxxxxxx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxx/ taxation/gen_info/economic_analysis/tax_papers/taxation_ paper_24_en.pdf
13. ŘÍJNA
Změna klimatu - Evropská unie snižuje emise ještě více, než slíbila: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxx/xxx/xxxxx.xxx?xxx0000&xxx_ id=11850&dt_code=NWS&lang=en
Přehled legislativy EU k rovnosti pohlaví: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx.xxx?xxxxXxxxx&xxxXxx00&xxxx Id=911&furtherNews=yes
14. ŘÍJNA
6. ŘÍJNA
Statistiky EU – velký nárůst exportu do Číny v 1. polovině 2010: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxx/XXX_XXXXXX/0- 05102010-BP/EN/6-05102010-BP-EN.PDF
EU a Vietnam podepsaly dohodu o podpoře letecké dopravy: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1282
7. ŘÍJNA
EU a Jižní Korea podepsaly dohodu o volném obchodu: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_Xxxx/xxxx/ pressdata/en/er/116896.pdf
Digitální agenda - průzkum o připojení evropských domácností: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1328
Evropská komise plánuje bezpečnostní předpisy EU v oblasti pobřežní těžby ropy: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1324
Průvodce rozpočtem EU: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxx_xxxx/000- 83461-266-09-39-905-20100923FCS83457-23-09-2010-2010/
15. ŘÍJNA
Výzkum v oblasti informačních a komunikačních technologií
– projekt financovaný EU pomůže mapovat znečištění: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1333
Půjčka 800 mil. eur od EIB pro Zlínský kraj na podporu krajské infrastruktury: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?x eference=BEI/10/174
Kalendárium
18. ŘÍJNA
Závěry z jednání Rady EU k životnímu prostředí: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/en/envir/117097.pdf
Fiskální dopady přizpůsobení se změnám klimatu: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxx_xxxxxxx/xxxxxxxxxxxx/xxxxxxxx_ studies/ex_study1_en.htm
EU vyjednává o smlouvě o letecké dopravě s Brazílií: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1342
19. ŘÍJNA
Zemědělství – uzený ovčí sýr byl přidán na žádost Slovenska k zaručeným tradičním specialitám (TSG Status): xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxxxxx/00_xx.xxx
Komise odměnila společnosti za propagaci ekoznaček EU: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1345
Výzkum v oblasti ICT – Komise podporuje projekt k identifikaci systémových rizik na finančních trzích: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1344
Statistiky Eurostatu – srovnání EU a G-20: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxx/XXX_XXXXXX/0- 20102010-AP/EN/1-20102010-AP-EN.PDF
22. ŘÍJNA
Závěry z jednání Rady EU k zaměstnanosti, sociální politice, zdraví a ochraně spotřebitelů: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/en/lsa/117263.pdf
25. ŘÍJNA
Životní prostředí – příštími Evropskými zelenými městy budou Vitoria-Gasteiz a Nantes: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1366
Digitální agenda - jak děti používají internet: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1368
26. ŘÍJNA
Nové partnerství skupiny EIB a šesti tureckých finančních institucí: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX I/10/181
20. ŘÍJNA
27. ŘÍJNA
Zhodnocení rozpočtu – lekce pro budoucnost:
xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx/xxxxx_xx.xxx
Návrh Komise pro dočasné pozastavení klonování zvířat pro produkci potravin v EU: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1349
Evropská komise přijala strategii, která má zajistit dodržování Listiny základních práv EU: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxx xxXxxxxx.xx?reference=IP/10/1348
21. ŘÍJNA
Přísnější pravidla pro hedgeové fondy: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxXxxxx.xxxx?xxx0&xxxxxX d=526&lang=en
Komise a Parlament podepsaly revidovanou rámcovou dohodu: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1358
Hodnota přírody – průkopnická zpráva odhaluje zásadní hospodářský význam biologické rozmanitosti: xxxx://xxxxxx.xx/ rapid/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?reference=IP/10/1359
Vše co chcete vědět o obchodní dohodě proti padělání (ACTA): xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX MO/10/508
Komise představila plány nového rámce EU pro řízení krizí ve finančním sektoru: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx
Flexibilní pracovní doba přispívá jak zaměstnancům, tak i zaměstnavatelům: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx.xxx?xxxxXxxxx&xxxXxx00&xxxx Id=915&furtherNews=yes
Komise chce efektivnější reakce EU na katastrofy: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1381
28. ŘÍJNA
Smírčí výbor začíná pracovat na evropském rozpočtu pro rok 2011:
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/en/ecofin/117427.pdf
Komise přijímá strategické priority na rok 2011: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1399
29. ŘÍJNA
Komise požaduje, aby Česká republika splňovala pravidla EU v rovnosti pohlaví: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx.xxx?xxxxXxxxx&xxxXxx00&xxxx Id=920&furtherNews=yes
Požadavek Komise po České republice a Švédsku na ukončení diskriminací penzí: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/1406
Informační servis
Zasedání Rady EU k justici a záležitostem vnitra bude řešit široké spektrum problémů od společné azylové a imigrační politiky přes spolupráci v boji proti terorismu až po potírání organizovaného zločinu. Na agendě zasedání Rady EU ke konkurenceschopnosti, která se skládá z ministrů hospodářství, průmyslu a vědy, budou otázky týkající se vnitřního trhu, průmyslu, vědy, turismu, efektivnější regulace a určitých aspektů ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže.
Zasedání klíčových institucí EU
8. – 9. 11. 2010 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k justici a záležitostem vnitra |
10. 11. 2010 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU ke konkurenceschopnosti |
10. - 11. 11. 2010 Brusel, Belgie - Zasedání Evropského parlamentu |
11. 11. 2010 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k hospodářským a finančním záležitostem |
16. 11. 2010 Brusel, Belgie - Jednání Euroskupiny |
17. 11. 2010 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k hospodářským a finančním záležitostem |
18. – 19. 11. 2010 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k záležitostem vzdělávání, mládeže a kultury |
22. 11. 2010 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k všeobecným záležitostem |
22. 11. 2010 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k zahraničním záležitostem |
22. – 25. 11. 2010 Štrasburk, Francie - Plenární zasedání Evropského parlamentu |
25. – 26. 11. 2010 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost |
29. 11. 2010 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k zemědělství a rybolovu |
Téma
V aktuálním hlavním tématu listopadového čísla Měsíčníku EU aktualit plynule navážeme na text tématu z minulého čísla a budeme pokračovat v diskusi předpokládaných priorit a věcných potřeb regionálního rozvoje, které pravděpodobně budou jádrem podpory v rámci příštího programovacího období Kohezní politiky EU po roce 2013.
STAV PŘÍPRAV KOHEZNÍ POLITIKY EU PO ROCE 2013 A FORMULACE JEJÍCH KLÍČOVÝCH PRIORIT II.
K typickým rozvojovým – či, chceme-li, kvalitativně náročnějším prioritám – patří sada priorit, s nimiž pracuje právě dokument Strategie EU 2020. Její obsah v zásadě nerozlišuje členské země EU na velmi rozvinuté a podrozvinuté; počítá sice s tím,
Ukazatele a cíle Strategie EU 2020
že „hospodářská, sociální a teritoriální koheze představuje jádro Strategie EU 2020“, ale cíle Strategie jsou otevřeny pro všechny členské země a regiony EU na bázi uplatnění tzv. integrovaného rozvojového rámce.
Ukazatel | Cíl |
• Míra zaměstnanosti osob ve věku 20 – 64 let | 75 % populace ve věku 20 – 64 let by mělo být zaměstnáno |
• Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj (GERD) | 3 % HDP EU by mělo být investováno ve výzkumu a vývoji |
• Emise skleníkových plynů • Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energ. spotřebě • Energetická intenzita hospodářství (indikátor energet. úspor) | Naplnění ukazatele 20 – 20 – 20 v oblasti klimatických a energetických cílů (včetně zvýšení na 30 % redukce emisí v případě, že podmínky jsou již plněny) |
• Omezení předčasných odchodů ze vzdělávacího procesu a profesního tréninku • Dosažení terciárního vzdělávání u věkové skupiny 30 – 34 let | Podíl osob předčasně ukončivších vzdělávací proces by měl být pod 10 % Podíl osob mezi 30 – 34 lety s ukončeným terciárním vzděláním by měl být alespoň 40 % |
• Populace s rizikem chudoby nebo vyloučení: - lidé žijící v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce - riziko chudoby po ukončení sociálních transferů - těžké materiální újmy a škody | Redukce chudoby o alespoň 20 mil. osob žijících v rizikových podmínkách chudoby či vyloučení |
Platí tak, že sama Strategie EU 2020 – posvěcena Evropskou radou – považuje za nutný předpoklad svého naplnění podporu ekonomické, sociální a teritoriální koheze a rozvoj infrastruktury, jež méně rozvinuté regiony EU přiblíží těm rozvinutějším.
Shoda mezi Strategií EU 2020 a budoucím směřováním Kohezní politiky EU by měla být i v onom integrovaném rozvojovém rámci, jež v sobě kombinuje a koordinuje jednotlivé investiční a neinvestiční aktivity v různých vybraných oblastech (infrastruktura, lidské zdroje, podnikatelské prostředí, inovace) v kontextu národním, regionálním a lokálním. Právě na této bázi existuje společný prostor pro sladění priorit Strategie EU 2020 s prioritami budoucí Kohezní politiky EU. Naším cílem v tomto pojednání je tento prostor blíže identifikovat, povahu těchto priorit detailně odkrýt a opatřit ji i jistou prvotní kvantifikací, jež v této fázi je spíše velmi zevrubným odhadem možností, jež budeme nazývat potenciálem absorpční kapacity.
Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj v EU (% HDP); cíl: 3 %
2006 | 2007 | 2008 | |
EU-27 | 1,85 | 1,85 | 1,9 |
Belgie | 1,86 | 1,9 | 1,92 |
Bulharsko | 0,48 | 0,48 | 0,49 |
ČR | 1,55 | 1,54 | 1,47 |
Dánsko | 2,48 | 2,55 | 2,72 |
Německo | 2,53 | 2,53 | 2,63 |
Estonsko | 1,14 | 1,11 | 1,29 |
Irsko | 1,25 | 1,28 | 1,43 |
Řecko | 0,58 | 0,58 | 0,56 |
Španělsko | 1,2 | 1,27 | 1,35 |
Francie | 2,1 | 2,04 | 2,02 |
Itálie | 1,13 | 1,18 | 1,18 |
Kypr | 0,43 | 0,44 | 0,46 |
Lotyšsko | 0,7 | 0,59 | 0,61 |
Litva | 0,79 | 0,81 | 0,8 |
Lucembursko | 1,65 | 1,58 | 1,62 |
Maďarsko | 1,0 | 0,97 | 1,0 |
Malta | 0,61 | 0,58 | 0,54 |
Nizozemsko | 1,78 | 1,71 | 1,63 |
Rakousko | 2,47 | 2,54 | 2,67 |
Polsko | 0,56 | 0,57 | 0,61 |
Portugalsko | 1,02 | 1,21 | 1,51 |
Rumunsko | 0,45 | 0,52 | 0,58 |
Slovinsko | 1,56 | 1,45 | 1,66 |
Slovensko | 0,49 | 0,46 | 0,47 |
Finsko | 3,48 | 3,48 | 3,73 |
Švédsko | 3,74 | 3,61 | 3,75 |
Velká Británie | 1,75 | 1,82 | 1,88 |
Zdroj: Eurostat
Téma
DALŠÍ ZÁSADNÍ PARAMETRY DISKUSE: ROZPOČET EU A JEDNOTNÝ VNITŘNÍ TRH
Je zajisté zcela legitimní uvažovat nad obsahem a členěním věcných priorit pro Kohezní politiku EU budoucnosti; neméně tak důležité je však i zamyšlení se nad finančním rámcem budoucí kohezní politiky, jež je součástí budoucího rozpočtového rámce EU, jež by měl pro nadcházející období doznat reformy.
Výchozí rámec reforem rozpočtu EU je popsán v boxu, obsahově inspirován nedávno zveřejněným dokumentem Evropské komise k reformě rozpočtu EU.
Dokument Evropské komise k reformě rozpočtu EU (19.10.2010; Sdělení Evropské komise)
Přehled o rozpočtu (Budgetary Review) je založen na přesvědčení, že do roku 2020 musí EU přijmout rozhodné kroky v oblasti inteligentní, udržitelné a začleňování vstřícné společnosti. Budoucí rozpočet EU – i s ohledem na potřebu všeobecné fiskální konsolidace EU – by měl být současně rozpočtem úsporným a disciplinovaným, koncentrovaným silně na výsledky. Měl by v porovnání se současností vykazovat silnější flexibilitu a být slučitelnější s inovovanými finančními nástroji fiskální podpory. Obecné úvahy budou do poloviny roku 2011 vtěleny do konkrétních návrhů, včetně parametrů pro víceletý finanční rámec EU i jednotlivých členských států.
Lze snad tvrdit, že hlavní výdajové oblasti rozpočtu EU (kohezní politika, zemědělská politika, vnější vztahy EU) pravděpodobně zůstanou zachovány, byť se může váha mezi nimi změnit. Současně je však pravděpodobný větší akcent na financování tzv. nových témat či nových výzev (klimatické změny, konkurenceschopnost, energetika, vnitřní a vnější bezpečnost EU apod.).
Z pohledu České republiky a jejích regionů je prioritním zájmem uchování sedmiletého období, zajišťujícího střednědobou perspektivu z pohledu výše disponibilních zdrojů. V případě přesunu vah mezi klíčovými rozpočtovými kapitolami je v našem zájmu přesun prostředků ve prospěch politiky podporující kohezi a udržení objemu rozpočtu na co nejméně redukované výši (v poměru k unijnímu HDP), kdy bychom si jako méně rozvinutá země EU i pro období po roce 2013 udrželi poměrně spolehlivě pozici čistého příjemce.
V našem rozvojovém zájmu pak je, aby se významně posílila účelnost a efektivnost prostředků EU využívaných na území České republiky a jejích regionů, při respektování principu subsidiarity a proporcionality (financování na optimální úrovni z pohledu věcného řešení projektů; financování pouze těch priorit, jež zajišťují dostatečnou evropskou přidanou hodnotu a které nelze naplnit v plném rozsahu z národních finančních zdrojů.
Účelnost a efektivnost prostředků rozpočtu EU, resp. prostředků věnovaných ve prospěch Xxxxxxx politiky EU, by
neměla být měřena pouhým elementárním „vyčerpáním“ a
„schopností“ využít „kohezní“ peníze beze zbytku, bez toho, že je hlouběji a důkladněji zkoumán vlastní dopad a důsledky takto podporovaných aktivit.
V obecnější logice aktivit prováděných na úrovni EU je tak smyslem Kohezní politiky EU překonání rozdílů mezi jednotlivými regiony prostřednictvím zejména nalézání akcelerátorů rozvoje v regionech méně rozvinutých. Stále silněji ve výčtu těchto akcelerátorů zaznívá podpora otevřenosti, odolnosti, připravenosti těchto regionů na celoevropské i globální prostředí konkurence.
Při vědomí veškerých problémů a „nedodělků“ zřejmě opanuje shoda nad tím, že doposud největším ekonomickým přínosem stávajícího procesu evropské integrace je Jednotný vnitřní trh. Ten tak musí být středobodem směrování všech podpůrných politik, které jsou na úrovni EU uplatňovány, včetně koordinace hospodářských politik členských států.
V souladu se stíráním rozdílů mezi ekonomickou vyspělostí jednotlivých regionů EU jsou tak předmětem nápravy distorze, které stále na Jednotném vnitřním trhu převládají a komplikují a brzdí intenzivnější formy zapojení jednotlivých regionů do procesu evropského sjednocování, které se pro řadu z nich stává pouze latentní a tudíž nevyužívanou možností.
Klíčová je zejména komplexnost vnímání prostředí Jednotného vnitřního trhu, která je v praxi unijních politik mnohdy degradována sektorovou fragmentací. I proto by budoucí kohezní politika, reflektujíc tak rozvojové potřeby regionů a jejich možností skutečného se zapojení do prostředí Jednotného vnitřního trhu, měla být v souladu s komplexně pojímaným Jednotným vnitřním trhem – konkrétně pak s politikou hospodářské soutěže, tradičně silného nástroje k posílení integrovaného a konkurenceschopného trhu, s politikou průmyslovou, s politikou ochrany spotřebitele, politikou energetickou, politikou dopravní, politikou sociální, politikou životního prostředí a reflexe klimatických změn, a politikou daňovou.
Pokud hodně zobecníme a tím i částečně zjednodušíme netriviální a velmi hierarchizovanou vazbu mezi snahou posílit prostředí Jednotného vnitřního trhu a zefektivnit kohezní politiku po roce 2014, společným jmenovatelem je dozajista infrastruktura (její modernizace či její úplné pořízení) jako prostředí, jež umožní ekonomickým subjektům realizovat své konkurenční výhody a možnosti.
Regiony České republiky stále vykazují jisté handicapy v oblasti podrozvinutosti infrastruktury; sledování strategie podpory infrastruktury jako předpokladu pro zapojení do prostředí Jednotného vnitřního trhu tak může být velmi doporučeníhodné.
Téma
Navíc je doporučováno, aby byl uplatněn princip kondicionality při využívání prostředků ze strukturálních fondů EU vůči těm členským státům, které jsou příkladné v procesu transpozice směrnic spojených s Jednotným vnitřním trhem.
Zpřísnění podmínek je pak zamýšleno i v případě přesunu firem, které využily prostředků strukturálních fondů, do jiného státu. Otázkou však zůstává, jak by se daný problém řešil v případě rozšíření konceptu ESÚS (viz dále) či makroregionů (viz též dále), uplatňujících územní spolupráci mezi regiony v přeshraničním kontextu (který může vyvolat přirozenou potřebu firmy přesunout svoji hlavní aktivitu v rámci takto pojatého regionu).
Otevírání prostoru – i v souvislosti s přijetím konceptu přeshraniční územní spolupráce a teritoriální koheze
– se přímo nabízí v případě transevropských sítí, jež by měly silněji propojit národní trhy; přeshraniční infrastruktrura by se v této souvislosti neměla týkat pouze projektů páteřního typu napříč evropským kontinentem, ale i infrastrukturních projektů, majících „jen“ přeshraniční regionální či lokální význam. Pokud prostředky v rámci kohezní politiky Evropské unie po roce 2013 budou směrovány ve prospěch propojení národních trhů i na regionální a lokální úrovni, kohezní politika budoucnosti bude v souladu s potřebami Jednotného vnitřního trhu.
KOORDINACE HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK A KOHEZNÍ POLITIKA EU
Pro pravidla budoucí Kohezní politiky EU bude velmi pravděpodobně charakteristická rovněž silnější propojenost s koordinovanými hospodářskými politikami EU a s posíleným důrazem na fiskální disciplínu (v podobě přizpůsobivého Paktu stability a růstu, případně dalšího možného nástroje zaměřeného na skutečné vymáhání fiskální disciplíny v rámci EU).
Posílená vazba mezi Kohezní politikou EU a Paktem stability a růstu (či v širším kontextu tzv. European Economic Governance) by se měla konkrétně projevovat v podobě:
(a) preventivních; i
(b) sankčních opatření.
Preventitní opatření
Preventivní opatření mohou nabýt podoby provázání proplácení výdajů kohezní politiky se strukturálními a institucionálními reformami, mající přímé propojení s fungováním kohezní politiky (tyto reformy by měly posílit účinnost a efektivitu kohezní politiky).
Sankční opatření
Sankční opatření by měla zesílit propojení s procedurou nadměrného schodku v podobě pozastavení závazků ze strukturálních fondů a Kohezního fondu (i fondů zaměřených na podporu zemědělství a rybářství) a umožnit takovému členskému státu, aby si vylepšil stav a bilanci svých veřejných financí. Kdyby nebyla doporučení Rady EU členským státem respektována a plněna, přišel by tento s konečnou platností o svoji alokaci v rámci kohezní politiky, ale i politiky rozvoje venkova a politiky rybářství. Naopak vůči státům s příkladnou fiskální disciplínou je navrhováno zavedení „bonusu“ či stimulu; prostředky nevyužité z titulu nedostatečné fiskální disciplíny jedněch členských států by se shromažďovaly v „rezervním fondu“ na úrovni EU a byly by využívány ve prospěch členských států a regionů, nemajících problém s fiskální disciplínou.
Z toho vyplývá, že vstupovat do období budoucí Kohezní politiky EU s rizikovým či dokonce explicitně negativním vývojem veřejných financí na úrovni celého členského státu i jeho jednotlivých regionů může znamenat – oproti nynějšímu stavu – daleko silnější handicap z pohledu využití prostředků kohezní politiky. Tento důvod navíc může být zejména bohatými členskými státy a čistými plátci nadměrně akcentován (a v jistém smyslu snad i zneužit) pro argumentaci ve prospěch finančního omezení zdrojů určených pro účely kohezní politiky.
Česká republika jako celek i její jednotlivé regiony by si tohoto kvalitativně nového parametru měla být dobře a v plném rozsahu vědoma a své veřejné finance uvést do takového stavu, aby ani nepřímo nemohly tyto představovat ani záminku pro omezení či krácení alokace v neprospěch České republiky.
Téma
AKTUÁLNÍ POHLED ZE STRANY KOMISE, EUROPARLAMENTU A VÝBORU REGIONŮ
Vzhledem k tomu, že přijetí konečného řešení na úrovni Rady EU je prozatím časově vzdálené a pozice preferované jednotlivými členskými státy budou vzájemně konfrontovány směrem k dosažení konsensu teprve v nadcházejícím období přibližně dvou let, má smysl se při představě o budoucí kohezní politice inspirovat především nedávnými výstupy, vzešlými z prostředí Evropské komise ve svém novém složení z počátku letošního roku:
• Kohezní politika po r. 2013 se bude týkat celého území EU;
• silněji akcentována by měla být městská dimenze a definována politika městského rozvoje EU podle principu subsidiarity;
• je zřejmý soulad (nikoliv však totožnost) budoucí Kohezní politiky EU se strategickými prioritami EU, především Strategií EU 2020;
• měl by být vytvořen stabilní rámec pro územní (teritoriální) kohezi v rámci příštího programovacího období;
• kohezní politika nepředstavuje pouze redistribuční systém, ale silnou rozvojovou politiku pro ekonomický rozvoj všech evropských regionů, se zvláštním důrazem na zaostávající (podrozvinuté) oblasti;
• naplnění i významné sociální funkce kohezní politiky (prostřednictvím Evropského sociální fondu) by mělo být nadále dostatečně akcentováno.
Aktivní roli v diskusi o budoucí kohezní politice zaujímá rovněž Evropský parlament, jehož aktuální pozice není obsahově vzdálena od té zastávané Evropskou komisí. I v ní nalézáme klíčová slova typu: kohezní politika jako politika s evropskou přidanou hodnotou; vyrovnávání rozdílů mezi regiony; potřeba přítomnosti kohezní politiky na celém území Unie; kohezní politika jako jeden z nástrojů naplňování Strategie EU 2020.
Evropský parlament nesouhlasí s návrhy na renacionalizaci kohezní politiky a klade zvýšený důraz na městskou (urbánní) dimenzi a rozvoj urbánních oblastí, včetně dopadů na okolní venkovské oblasti. Evropský parlament navrhuje zavedení odpovídajícího nástroje kohezní politiky, jež by reflektoval tuto urbánní dimenzi.
V obdobném duchu vyznívá i pozice Výboru regionů, jež navíc akcentuje význam „přechodového mechanismu“ pro případ těch regionů, které překročí hranici 75 % poměru ukazatele HDP na obyvatele vůči průměru EU (ve smyslu zabránění skokovému výpadku v intenzitě podpory vůči jednotlivým regionům).
OBSAH ÚZEMNÍ DIMENZE KOHEZNÍ POLITIKY: ŠIRŠÍ A UŽŠÍ INTERPRETACE
Jak již zmíněno v úvodu, Lisabonská smlouva rozšířila obsah pojmu koheze o územní (teritoriální) rozměr. Ještě před platností tohoto ustanovení však byla implicitně územní dimenze kohezní politiky, resp. územní dimenze politik a přístupů v rámci EU uskutečňována. Širším vymezením pojmu teritoriální koheze jsme se zabývali v průběhu letošního léta v tématech věnovaných dopadům Lisabonské smlouvy. Nyní si detailněji vymezme, jak je územní koheze vnímána a interpretována v užším smyslu slova.
Užší interpretace územní (teritoriální) koheze
Regiony EU představují stále mimořádně divergentní, heterogenní systém. Společný nástroj k uchopení „společného jmenovatele“ regionálního rozvoje se tak nalézá velice obtížně. Na druhou stranu explicitní definice územní dimenze koheze je rovněž nutná a potřebná.
Rozměr územní dimenze, neomezovaný existencí národních hranic, je posilován existencí Jednotného vnitřního trhu, Schengenského prostoru, ale především existencí a identifikací problémů, které jsou společné či přibližné pro dané území bez ohledu na to, kde existují administrativní národní hranice. Posílení přístupu založeného na existenci funkčních vazeb a identifikaci růstového potenciálu území, ležícího ve více než jednom členském státě, je základem pro obsahové vymezení územní dimenze kohezní politiky.
Obsahem územní dimenze však není zdaleka pouze jednostranná preference přeshraničního rozměru; urbánní dimenze (dokonce i na přeshraniční bázi) je jejím dalším možným projevem.
Vzhledem k tomu, jak odlišné jsou podmínky jednotlivých regionů EU, i konkrétní podoba podpory jejich rozvoje je značně individuální. Smyslem je „na míru“ potřebě regionu identifikovat jeho rozvojový potenciál a vhodnou volbou nástrojů tento naplnit. Individuálnost a diferenciace jsou tak předpokládanými významnými charakteristickými rysy budoucího naplňování územní dimenze Kohezní politiky EU.
Další z charakteristik se zřejmě nazývá vyváženost; vyváženost ve smyslu nalezení „rozumné“ míry mezi podporou zaostávajících regionů, versus podporou rozvojových aktivit regionů již rozvinutějších, v nichž je obsažen přesvědčivý rozvojový potenciál (v podobě například již jsoucí základny pro rozvoj ekonomické konkurenceschopnosti díky dosaženému stupni rozvoje vědy, výzkumu či vytváření příznivých podmínek k inovativnímu podnikání); podporou městských oblastí či území překračující teritoria národních hranic. Tento zatím praxí ne zcela vyzkoušený koncept územní dimenze může být spojen s rizikem: s neslučitelností s potřebou snížit počet Operačních programů (jak vyplývá z vládního prohlášení nynější vlády); každý subjekt, jež bude mít ambice se „najít“ v tomto vnímání územní dimenze, dostane současně ambici stát se Řídícím orgánem či „správcem“
„svého vlastního“ Operačního programu.
Téma
V rámci již jsoucího pojímání územního rozvoje Evropy by územní agenda měla zajišťovat tři zásadní cíle:
• rozvoj vyvážené a polycentrické soustavy měst a nového partnerství měst a venkova;
• zajištění rovného přístupu k infrastruktuře a znalostem;
• udržitelný rozvoj, obezřetná správa a ochrana přírody a kulturního dědictví.
Jedním z rozměrů územní dimenze je zaměření se na urbánní rozvoj ve smyslu podpory pólů růstu (tedy typická rozvojová priorita, vycházející z příznivosti předpokladů daného území stát se pólem růstu, a nikoliv spíše pasivní financování „pouhé“ zaostalosti tohoto území s velmi vysokou mírou nejistoty, zda má toto území vůbec přirozené předpoklady se pólem růstu stát). Úsilí o tento prvek územní dimenze je projevem nalézání obecných principů platných pro vytvoření jednotného
„optimálního“ modelu řešení urbánní politiky. Nejzásadnějšími dokumenty z nedávné doby na úrovni EU jsou v této záležitosti Lipská charta (z roku 2007) a Marseillská deklarace (2009).
Druhý rozměr spočívá v akcentu na ekonomický význam posílení funkční vazby mezi venkovem a městy. Funkční vazby v této souvislosti spočívají například v oblasti dopravní dostupnosti, dostupnosti veřejných služeb a standardů občanské vybavenosti, životního prostředí i sociálního vyloučení.
Radikální inovace v územní dimenzi: její přeshraniční rozměr
Kvalitativně nejrazantnější změnou v procesu uplatňování územní dimenze kohezní politiky spočívá právě v jejím přeshraničním rozměru, který může její stávající podobu zásadně změnit. Jejími dominantními projevy jsou koncept makroregionálních strategií či koncept Evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS).
Smyslem konceptu makroregionálních strategií je vytvoření rámce pro spolupráci na teritoriu velkých územních celků v případě zásadních problémových oblastí (snížení energetické závislosti, zesílení mobility, ochrana životního prostředí), společných pro všechny součásti takto rozsáhlého teritoria.
Makroregionální strategie by měla představovat průřezový nástroj, který by měl lépe koordinovat postupy při řešení společných zásadních problémů velkých území. Nynější dvě makroregionální strategie (region Baltského moře a dunajský region) by měly doplnit další (například alpská, středomořská a některé ostatní). Makroregionální strategie prozatím postrádají své právní vymezení a existují spíše v oblasti představ a strategických konceptů, bez odpovídající právní opory.
Ani způsob vymezení jasné vazby mezi konceptem makroregionální strategie a budoucí kohezní politikou není zatím završen. Jednou z možností je navázání úzkého propojení s Kohezní politikou EU.
Jiná možnost spočívá ve volnějším přístupu k makrostrategiím jako koordinačnímu mechanismu, který „pouze“ dává
dohromady stávající programy, nástroje, instituce či politiky pro jejich využití v rámci jasně definovaného území a jasně definovaného počtu omezených klíčových témat a priorit.
Koncept Evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) či European Grouping of Territorial Co-operation (EGTC) má již konkrétnější kontury a jisté výsledky a zkušenosti. Tento koncept je umožněn nařízením Rady ES č.1083/2006 z července 2006 a má podporovat rozvoj EU na bázi posílené územní spolupráce v podmínkách ekonomické a společenské otevřenosti a propojenosti.
Smyslem ESÚS je eliminovat závažné obtíže pro součinnost a spolupráci mezi členskými státy na bázi jejich regionálních a místních autorit. Při této součinnosti by měla fungovat slučitelnost a komplementarita vůči obsahu cíle 3 Kohezní politiky EU, resp. v budoucnu vůči obdobně směrovanému cíli, jež by případně obsah nynějšího cíle 3 nahradil.
ESÚS představuje nástroj mající právní subjektivitu, jež akcentuje specifické potřeby regionálních a místních autorit bez ohledu na národní hranice.
Předmětem spolupráce je realizace programů a projektů územní spolupráce, využívajících zdrojů strukturálních fondů (ERDF) i regionálních a lokálních zdrojů, zaměřených na řešení priorit společných a efektivněji řešitelných na přeshraniční bázi.
Jaká je realita ESÚS? V současné době je v jeho rámci koncipováno několik desítek velmi různorodých projektů. Patnáct z nich je již schválených a fungujících; více než dvacet dalších se nachází v pokročilé fázi přípravy. První ESÚS byl spuštěn v lednu 2008 v podobě sociálně i strukturálně velmi komplikované aglomerace Eurometropole Lille (Francie) – Kortrijk (vlámská část Belgie) – Tournai (valonská část Belgie).
Závěrem této pasáže lze důrazně zopakovat, že novému obsahovému naplnění územní (teritoriální) koheze nahrává přijatá Lisabonská smlouva, jež s ohledem na budoucí kohezní politiku akceptuje:
• potřebu reflexe rychlých změn v pojetí kohezní politiky;
• nový rozměr kohezní politiky plynoucí z definice územní (teritoriální) koheze;
• odůvodnění a smysl Kohezní politiky EU i v nadcházejícím období;
• identifikaci věcných priorit budoucí Kohezní politiky EU zaměřených na:
- zesílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti na regionální úrovni;
- usnadnění růstu v zaostávajících oblastech Unie;
- pokrytí integrace napříč hranicemi.
Při rozšíření konceptu pokrytí integrace napříč hranicemi je klíčové respektování principu subsidiarity prostřednictvím jejího soustavného monitoringu a velmi selektivního vyhodnocení toho, pro jaké regiony a v jakých oblastech je existence makroregionů či ESÚS pro regiony v České republice výhodná.
Dotační výzvy
V rubrice Dotační výzvy sledujeme za přispění dceřiné společnosti České spořitelny konzultační firmy Grantika ČS a portálu xXxxxxx.xx zajímavé aktuálně vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o dotace ze strukturálních fondů a Kohezního fondu EU. V tabulce jsou monitorovány informace o operačním programu, v rámci kterého byla výzva vyhlášena, o konkrétních oblastech podpory daného programu, typu vhodného žadatele a datu uzávěrky předkládání žádostí o dotaci.
Vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o dotace z fondů EU
Operační program | (Pod)Oblast podpory/Program | Vhodný žadatel | Uzávěrka |
ROP Moravskoslezsko | Podoblast podpory 2.2.1: Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu – doprovodné aktivity navazující na projekt Dolní oblast Vítkovice realizovaný v IOP | Moravskoslezský kraj a organizace jím zřízené a založené, obce, dobrovolné svazky obcí a organizace zřízené a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, nestátní neziskové organizace (s doloženým alespoň dvouletým po sobě jdoucím účetním obdobím), organizační složka státu, organizace založené státem, podniky (s doloženým alespoň dvouletým po sobě jdoucím účetním obdobím), zájmová sdružení právnických osob | 30.12.2010 |
Podoblast podpory 2.2.1: Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu – projekty na základě schválených Integrovaných plánů rozvoje území v prioritních lokalitách definovaných platnou Marketingovou strategií rozvoje cestovního ruchu v 2009-13 | Moravskoslezský kraj a organizace jím zřízené a založené, obce, dobrovolné svazky obcí a organizace zřízené a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, nestátní neziskové organizace (NNO), organizační složky státu, organizace zřízené státem, podniky | 30.9.2012 | |
Dílčí oblast podpory 2.2.2: Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení | Vysoké školy | 30.12.2010 | |
7. rámcový program | Kariérní integrační granty (CIG) – Xxxx Xxxxx Xxxxx | Žádost podává společně hostitelská organizace a výzkumný pracovník | 8.3.2011 |
Ko-financování regionálních, národních a mezinárodních programů (COFUND) – Sítě Xxxxx Xxxxx | Xxxxxxx orgány (public bodies) pověřené financováním a řízením výměnných programů – např. ministerstva, státní výbory pro výzkum, výzkumné instituce, rady nebo agentury, ostatní subjekty, včetně výzkumných organizací, které financují a řídí výměnné programy, jako jsou např. vládou založené agentury, které plní služby veřejnosti, charity apod., mezinárodní organizace, které provozují podobná schémata na evropské úrovni | 17.2.2011 | |
Xxxxx Xxxxx – Mezinárodní výměnné stáže (IRSES) | Výzkumné organizace | 17.3.2011 |
Máte zájem získat více informací k jednotlivým výzvám? Prosím kontaktujte specialisty portálu xXxxxxx.xx (xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx; 542 212 111) nebo EU Office ČS (XX_xxxxxx@xxxx.xx; 000 00 0000).
Připravované výzvy k předkládání žádostí o dotace z fondů EU
Operační program | Specifikace výzvy | Vyhlášení |
OP VpK | Oblast podpory 2.3: Vyšší odborné vzdělávání | XI/1010-I/2011 |
OP Životní prostředí | Oblast podpory 7.1: Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací | XI-XII/2010 |
ROP Moravskoslezsko | Podoblast podpory 2.1.2: Rozvoj infrastruktury sociálních služeb | 8.11.-22.12.2010 |
ROP Střední Morava | Oblast podpory 2.1: Rozvoj regionálních center (IPRM Zlín) Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín | XII/2010 |
Podoblast podpory 2.2.3: Infrastruktura pro rozvoj vzdělávání | XII/2010 | |
OP LZZ | Oblast podpory 2.1: Posílení aktivních politik zaměstnanosti - IP | XII/2010 |
Dotační výzvy
OP Lidské zdroje a zaměstnanost (LZZ) | Oblast podpory 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb – transformace - GG | XII/2010 |
ROP Jihozápad | Oblast podpory 1.5: Rozvoj místních komunikací | 1.12.2010- 25.12.2011 |
Oblast podpory 2.2: Rozvojové projekty spádových center | 1.12.2010- 25.12.2011 | |
Oblast podpory 2.4: Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství | 1.12.2010- 25.12.2011 | |
ROP Moravskoslezsko | Oblast podpory 2.3: Podpora využívání brownfields | 7.12.2010-19.4.2011 |
OP Lidské zdroje a zaměstnanost | Oblast podpory 3.4: Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života - GG | 1Q 2011 |
Oblast podpory 5.1: Mezinárodní spolupráce | 1Q 2010 | |
ROP Severozápad | Oblast podpory 1.1: Podpora rozvojových pólů regionu | I-IV/2011 |
ROP Severovýchod | Oblast podpory 5.1: Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP | 10.1.-30.12.2011 |
ROP Moravskoslezsko | Podoblast podpory 2.2.1: Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu | 17.1.-7.3.2011 |
Program rozvoje venkova | Opatření I.3.2: Zahájení činnosti mladých zemědělců | II-III/2011 |
Opatření III.1.2: Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje | II-III/2011 | |
Opatření III.1.1: Diverzifikace činností nezemědělské povahy | II-III/2011 | |
OP Podnikání a inovace | Oblast podpory 3.1: Úspory energie a obnovitelné zdroje energie - Ekoenergie | III/2011 |
ROP Moravskoslezsko | Podoblast podpory 2.1.1: Rozvoj infrastruktury pro vzdělávání | 8.3.-25.4.2011 |
OP Lidské zdroje a zaměstnanost | Oblast podpory 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb – podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního začleňování | 2Q 2011 |
Oblast podpory 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb – vzdělávání | 2Q 2011 | |
Oblast podpory 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb – podpora procesů plánování dostupnosti sociálních služeb | 2Q 2011 | |
ROP Jihovýchod | Oblast podpory 1.2: Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy - Veškeré aktivity mimo ekobusy. Možnost PPP projektů. | 2Q-3Q 2011 |
Oblast podpory 3.2: Rozvoj regionálních středisek - Brownfields, sociální a zdravotní péče. Možnost PPP projektů. | 2Q-3Q 2011 | |
Oblast podpory 3.3: Rozvoj a stabilizace venkovských sídel - Brownfields, sociální a zdravotní péče. Možnost PPP projektů. | 2Q-3Q 2011 | |
ROP Severozápad | Oblast podpory 1.1: Podpora rozvojových pólů regionu | IV/2011 |
OP Podnikání a inovace | Oblast podpory 2.2: Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb - ICT v podnicích | IV/2011 |
Oblast podpory 2.2: Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb - Rozvoj | V/2011 | |
Oblast podpory 4.1: Zvyšování inovační výkonnosti podniků - Inovace | V/2011 | |
OP Praha-Adaptabilita | Prioritní osy 1: Podpora rozvoje znalostní ekonomiky – 4. výzva | V-VII/2011 |
Prioritní osa 2: Podpora vstupu na trh práce – 4. výzva | ||
Program rozvoje venkova | Opatření III.1.3: Podpora cestovního ruchu | VI-VII/2011 |
Opatření I.1.3: Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům | VI-VII/2012 |
Kompletní přehled připravovaných výzev naleznete zde: xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxxxxxxx-xxxxxxxx-0000/
Výzva měsíce
PRV: PODPORA MLADÝCH ZAČÍNAJÍCÍCH ZEMĚDĚLCŮ A MODERNIZACE PODNIKŮ
Někdy v druhé polovině února je předpokládáno vyhlášení
12. kola výzev z Programu rozvoje venkova ČR na roky 2007
– 2013, z nich pro podnikatele v zemědělství jsou zřejmě nejzajímavější tato opatření:
• Opatření I.1.1. Modernizace zemědělských podniků,
• Opatření I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců.
Jelikož příjem žádostí bývá zpravidla 2 – 3 týdny, je třeba se dobře připravit již nyní.
Modernizace zemědělských podniků (MZP)
V rámci MZP budou podpořeny stavby a technologie jak pro živočišnou, tak pro rostlinnou výrobu.
Cílem programu je podpora zemědělských subjektů realizujících investice do zemědělských staveb a technologií (rekonstrukce a výstavba nových staveb včetně nezbytného zázemí stavby). Program je dále zaměřen na využití a zpracování biomasy pro vlastní potřebu.
Typickými projekty jsou:
• výstavba, rekonstrukce, modernizace stájí pro skot, prasata, ovce, kozy, koně; haly pro drůbež;
• investice do technologie krmení hospodářských zvířat;
• výstavba či rekonstrukce dojíren;
• budování pastevních areálů;
• výstavba a oprava jímek, hnojišť, silážních a senážních žlabů, sil a skladů;
• investice do technologie čištění, sušení, skladování zemědělských produktů;
• výstavba skleníků, folníků;
• investice do závlahových zařízení, obnovitelné zdroje energie (kotelny a výtopny na biomasu, peletovací a briketovací linky).
Podpora je určena pro zemědělské podnikatele podnikající v rostlinné nebo živočišné výrobě, které mohou získat až 60% dotaci.
Lze žádat na stavby (nové stavby, rekonstrukce či modernizace) a technologie v živočišné výrobě (pro chov skotu, prasat, ovcí, koz, koní, drůbeže a včel) a v rostlinné výrobě (pro ovoce, zeleninu, obiloviny, olejniny, chmel, vinice a skleníky,…), nákup mobilních strojů a techniky není v rámci tohoto opatření podporován! Dále lze žádat na obnovitelné zdroje energie
– zpracování biomasy a bioplynu.
Projekt může být realizován na celém území České republiky s výjimkou Prahy.
V současné době se hojně diskutuje o možnosti, že by příjem žádostí do tohoto opatření byl posunut až na červen, což by poskytlo žadatelům ještě více času, ale zároveň by rovněž zvýšilo konkurenci v rámci podaných projektů.
Mladý začínající zemědělec (MZZ)
Cílem programu je podpora zemědělských investic mladých začínajících zemědělských podnikatelů. Dotace je určena mladým zemědělcům do 40 let věku, kteří zahajují zemědělskou rostlinnou, živočišnou či smíšenou prvovýrobu.
Typickými projekty jsou: nákup zemědělské techniky a nákup zemědělské půdy, výstavba, rekonstrukce či modernizace stájí pro skot, prasata, ovce, kozy, koně, haly pro drůbež, investice do technologie krmení hospodářských zvířat, výstavby či modernizace dojíren; budování pastevních areálů; výstavba a rekonstrukce jímek, hnojišť, silážních a senážních žlabů, sil a skladů zemědělských produktů; investice do technologie čištění, sušení, skladování zemědělských produktů; výstavba skleníků, folníků; investice do závlahových zařízení.
Podpora je určena pro mladé začínající zemědělské podnikatele (podnikatel musí mít do 40 let věku a současně je ještě neevidovaný nebo evidovaný jako zemědělský podnikatel méně však než 16 měsíců). Maximální míra dotace může dosáhnout až 100 %.
Pozn. Po dobu závaznosti podnikatelského plánu na účel dotace (5 let) žadatel dosahuje 45 % příjmů ze zemědělské prvovýroby a zisku 120 000 Kč ročně od druhého roku po obdržení dotace.
V živočišné výrobě (týká se chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní, včel a drůbeže) lze žádat na stavby, technologie a mobilní zemědělskou techniku, ve výrobě rostlinné (týká se pěstování ovoce, zeleniny, obilovin, olejnin, okopanin, chmele a vinic) pak na mobilní techniku, nákup zemědělské půdy a na technologické investice.
Projekt může být realizován na celém území České republiky s výjimkou Prahy.
Využijte služeb GRANTIKY
GRANTIKA České spořitelny, a.s. patří k předním poradenským společnostem v České republice, přičemž nejdelší historii má právě v dotacích pro zemědělské subjekty.
Naši odborníci posoudí Váš projekt a bude-li mít reálnou šanci na úspěch, za přijatelnou cenu Vám pomohou se zpracováním žádosti, čímž Vám výrazně administrativně a časově ulehčí.
O tom, že by tato volba nebyla ztrátou peněz svědčí mimo jiné i fakt, že například u MZZ dosahujeme téměř dvojnásobné úspěšnosti oproti celorepublikovému průměru.
V případě zájmu o naše služby se neváhejte obrátit na naši odbornici.
Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx projektový manažer senior tel.: x000 000 000 000
e-mail: xxxxxxxxxx@xxxxxxxxx.xxx
Statistické okénko
Statistické okénko zobrazuje důležité makroekonomické ukazatele všech 27 členských zemí Unie. Zahrnují ukazatele ekonomické výkonnosti (HDP per capita k průměru EU, růst HDP, míra nezaměstnanosti), vnější ekonomické stability (běžný účet k HDP), fiskální stability (veřejné rozpočty k HDP, veřejný dluh k HDP) či cenové charakteristiky (meziroční inflace na bázi indexu HICP, úroveň cenových hladin). Pro srovnání jsou v tabulce i stejné ukazatele pro celou EU. Zdrojem dat je Eurostat.
Klíčové makroekonomické ukazatele
v % | 2007 | Růst HDP 2008 2009 | Saldo běžného účtu k HDP 2007 2008 2009 | Míra nezaměstnanosti VII-10 VIII-10 IX-10 | Meziroční inflace VII-10 VIII-10 IX-10 | ||||||
Belgie | 2,9 | 1,0 -3,1 | 2,2 | -2,9 | 0,5 | 8,7 | 8,7 | 8,7 | 2,4 | 2,4 | 2,9 |
Bulharsko | 6,2 | 6,0 -5,0 | -26,8 | -24,0 | -9,4 | 10,1 | 10,0 | 10,1 | 3,2 | 3,2 | 3,6 |
ČR | 6,1 | 2,5 -4,8 | -3,2 | -0,7 | -1,1 | 7,0 | 6,9 | 6,9 | 1,6 | 1,5 | 1,8 |
Dánsko | 1,7 | -0,9 -4,9 | 1,5 | 2,2 | 4,0 | 7,0 | 6,8 | 7,0 | 2,1 | 2,3 | 2,5 |
Německo | 2,5 | 1,3 -5,0 | 7,6 | 6,7 | 4,9 | 6,8 | 6,8 | 6,7 | 1,2 | 1,0 | 1,3 |
Estonsko | 7,2 | -3,6 -14,1 | -17,8 | -9,4 | 4,6 | n/a | n/a | n/a | 2,8 | 2,8 | 3,8 |
Irsko | 6,0 | -3,0 -7,5 | -5,3 | -5,2 | -2,9 | 13,8 | 13,9 | 14,1 | -1,2 | -1,2 | -1,0 |
Řecko | 4,5 | 2,0 -2,0 | -14,4 | -14,6 | -11,2 | n/a | n/a | n/a | 5,5 | 5,6 | 5,7 |
Španělsko | 3,6 | 0,9 -3,6 | -10,0 | -9,7 | -5,4 | 20,4 | 20,6 | 20,8 | 1,9 | 1,8 | 2,1 |
Francie | 2,3 | 0,4 -2,2 | -1,0 | -2,3 | -2,2 | 9,9 | 10,0 | 10,0 | 1,9 | 1,6 | 1,8 |
Itálie | 1,5 | -1,3 -5,0 | -2,4 | -3,4 | -3,2 | 8,3 | 8,1 | 8,3 | 1,8 | 1,8 | 1,6 |
Kypr | 5,1 | 3,6 -1,7 | -11,7 | -17,5 | -8,3 | 7,1 | 7,1 | 7,1 | 2,7 | 3,4 | 3,6 |
Lotyšsko | 10,0 | -4,6 -18,0 | -22,3 | -13,0 | 9,4 | n/a | n/a | n/a | -0,7 | -0,4 | 0,3 |
Litva | 9,8 | 2,8 -15,0 | -14,5 | -11,9 | 3,8 | n/a | n/a | n/a | 1,7 | 1,8 | 1,8 |
Lucembursko | 6,5 | 0,0 -3,6 | 9,7 | 5,3 | 5,6 | 5,0 | 5,0 | 5,0 | 2,9 | 2,5 | 2,6 |
Maďarsko | 1,0 | 0,6 -6,3 | -6,6 | -7,0 | 0,2 | 11,1 | 10,9 | 10,8 | 3,6 | 3,6 | 3,7 |
Malta | 3,8 | 2,1 -1,9 | -6,1 | -5,6 | -3,9 | 6,4 | 6,2 | 6,2 | 2,5 | 3,0 | 2,4 |
Nizozemí | 3,6 | 2,0 -4,0 | 8,7 | 4,8 | 5,4 | 4,6 | 4,5 | 4,4 | 1,3 | 1,2 | 1,4 |
Rakousko | 3,5 | 2,0 -3,6 | 3,6 | n/a | n/a | 4,3 | 4,3 | 4,5 | 1,7 | 1,6 | 1,8 |
Polsko | 6,8 | 5,0 1,7 | -4,7 | -5,1 | -1,6 | 9,5 | 9,5 | 9,6 | 1,9 | 1,9 | 2,5 |
Portugalsko | 1,9 | 0,0 -2,7 | -9,4 | -12,0 | -10,3 | 10,8 | 10,6 | 10,6 | 1,9 | 2,0 | 2,0 |
Rumunsko | 6,3 | 7,3 -7,1 | -13,4 | -11,6 | -4,5 | n/a | n/a | n/a | 7,1 | 7,6 | 7,7 |
Slovinsko | 6,8 | 3,5 -7,8 | -4,8 | -6,2 | -1,0 | 7,2 | 7,3 | 7,3 | 2,3 | 2,4 | 2,1 |
Slovensko | 10,6 | 6,2 -4,7 | -5,7 | -6,6 | -3,2 | 14,5 | 14,6 | 14,7 | 1,0 | 1,1 | 1,1 |
Finsko | 4,9 | 1,2 -7,8 | 4,3 | 3,1 | 1,3 | 8,4 | 8,3 | 8,3 | 1,3 | 1,3 | 1,4 |
Švédsko | 2,5 | -0,2 -4,9 | 8,4 | 9,5 | 7,3 | 8,5 | 8,2 | 8,2 | 1,4 | 1,1 | 1,5 |
Velká Británie | 2,6 | 0,5 -4,9 | -2,7 | -1,5 | -1,3 | 7,7 | n/a | n/a | 3,1 | 3,1 | 3,1 |
EU | 2,9 | 0,8 -4,2 | -1,0 | -1,9 | -1,1 | 9,6 | 9,6 | 9,6 | 2,1 | 2,0 | 2,2 |
v % | Saldo veř. 2007 | rozpočtů k HDP 2008 2009 | Veřejný dluh k HDP 2007 2008 2009 | HDP per 2007 | capita k 2008 | Ø EU 2009 | Cenová hladina k Ø EU 2007 2008 2009 | |||
Belgie | -0,2 | -1,2 | -6,0 | 84,2 89,8 96,7 | 116,0 | 115,0 | 115,0 | 108,3 | 111,1 | 113,9 |
Bulharsko | 0,1 | 1,8 | -3,9 | 18,2 14,1 14,8 | 38,0 | 41,0 | n/a | 46,2 | 50,2 | 52,7 |
ČR | -0,7 | -2,7 | -5,9 | 29,0 30,0 35,4 | 80,0 | 80,0 | 80,0 | 62,4 | 72,8 | 70,6 |
Dánsko | 4,8 | 3,4 | -2,7 | 27,4 34,2 41,6 | 121,0 | 120,0 | 117,0 | 137,4 | 141,2 | 144,6 |
Německo | 0,2 | 0,0 | -3,3 | 65,0 66,0 73,2 | 116,0 | 116,0 | 116,0 | 101,9 | 103,8 | 106,4 |
Estonsko | 2,6 | -2,7 | -1,7 | 3,8 4,6 7,2 | 69,0 | 67,0 | 62,0 | 73,1 | 78,0 | 75,1 |
Irsko | 0,1 | -7,3 | -14,3 | 25,0 43,9 64,0 | 148,0 | 135,0 | 131,0 | 124,5 | 127,6 | 125,0 |
Řecko | -5,1 | -7,7 | -13,6 | 95,7 99,2 115,1 | 93,0 | 94,0 | 95,0 | 90,7 | 94,0 | 97,4 |
Španělsko | 1,9 | -4,1 | -11,2 | 36,2 39,7 53,2 | 105,0 | 103,0 | 104,0 | 92,8 | 95,4 | 97,4 |
Francie | -2,7 | -3,3 | -7,5 | 63,8 67,5 77,6 | 108,0 | 108,0 | 107,0 | 108,1 | 110,8 | 114,3 |
Itálie | -1,5 | -2,7 | -5,3 | 103,5 106,1 115,8 | 103,0 | 102,0 | 102,0 | 102,9 | 105,6 | 106,5 |
Kypr | 3,4 | 0,9 | -6,1 | 58,3 48,4 56,2 | 94,0 | 96,0 | 98,0 | 88,1 | 90,5 | 91,2 |
Lotyšsko | -0,3 | -4,1 | -9,0 | 9,0 19,5 36,1 | 56,0 | 57,0 | 49,0 | 66,6 | 72,6 | 74,8 |
Litva | -1,0 | -3,3 | -8,9 | 16,9 15,6 29,3 | 59,0 | 62,0 | 53,0 | 60,0 | 64,7 | 67,8 |
Lucembursko | 3,6 | 2,9 | -0,7 | 6,7 13,7 14,5 | 275,0 | 276,0 | 268,0 | 115,3 | 119,1 | 121,3 |
Maďarsko | -5,0 | -3,8 | -4,0 | 65,9 72,9 78,3 | 63,0 | 64,0 | 63,0 | 66,7 | 68,1 | 65,5 |
Malta | -2,2 | -4,5 | -3,8 | 61,9 63,7 69,1 | 77,0 | 76,0 | 78,0 | 75,5 | 78,8 | 81,4 |
Nizozemí | 0,2 | 0,7 | -5,3 | 45,5 58,2 60,9 | 132,0 | 134,0 | 130,0 | 101,9 | 104,0 | 108,5 |
Rakousko | -0,4 | -0,4 | -3,4 | 59,5 62,6 66,5 | 123,0 | 123,0 | 123,0 | 102,2 | 105,1 | 107,9 |
Polsko | -1,9 | -3,7 | -7,1 | 45,0 47,2 51,0 | 54,0 | 56,0 | n/a | 62,0 | 69,1 | 58,6 |
Portugalsko | -2,6 | -2,8 | -9,4 | 63,6 66,3 76,8 | 78,0 | 78,0 | 78,0 | 85,7 | 87,0 | 89,3 |
Rumunsko | -2,5 | -5,4 | -8,3 | 12,6 13,3 23,7 | 42,0 | n/a | n/a | 63,8 | 60,9 | 57,5 |
Slovinsko | 0,0 | -1,7 | -5,5 | 23,4 22,6 35,9 | 89,0 | 91,0 | 86,0 | 79,0 | 82,3 | 85,5 |
Slovensko | -1,9 | -2,3 | -6,8 | 29,3 27,7 35,7 | 68,0 | 72,0 | 72,0 | 63,2 | 70,2 | 73,7 |
Finsko | 5,2 | 4,2 | -2,2 | 35,2 34,2 44,0 | 118,0 | 117,0 | 110,0 | 119,9 | 124,3 | 126,4 |
Švédsko | 3,8 | 2,5 | -0,5 | 40,8 38,3 42,3 | 125,0 | 122,0 | 120,0 | 115,7 | 114,5 | 107,0 |
Velká Británie | -2,8 | -4,9 | -11,5 | 44,7 52,0 68,1 | 117,0 | 116,0 | 116,0 | 112,6 | 100,1 | 92,7 |
EU | -0,8 | -2,3 | -6,8 | 58,8 61,6 73,6 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 |
Tato publikace je považována za doplňkový zdroj informací našim klientům i nejširší veřejnosti. Na informace uvedené v ní nelze pohlížet tak, jako by šlo o údaje nezvratné a nezměnitelné. Publikace je založena na nejlepších informačních zdrojích dostupných v době tisku. Použité informační zdroje jsou všeobecně považované za spolehlivé, avšak Česká spořitelna, a.s. ani její pobočky či zaměstnanci neručí za správnost a úplnost informací. Autoři považují za slušnost, že při použití jakékoliv části tohoto dokumentu, bude uživatelem tento zdroj uveden.
Některé obrázky použité v této publikaci pochází z audiovizuální knihovny Evropské komise.
Vydáváno pod evidenčním číslem Ministerstva kultury ČR: MK ČR E 16338, ISSN on-line: 1801-5042, ISSN tisk: 1801-5034.