AKTIVITA: OSUDOVÁ SMLOUVA Z MOSKVY

AKTIVITA: OSUDOVÁ SMLOUVA Z MOSKVY

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY HISTORICKÉ VÝROČÍ

12. PROSINEC 1943

ANOTACE:

Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a SSSR, podepsaná v Moskvě

12. prosince 1943, vycházela z Xxxxxxxx představy o roli naší země jako „mostu mezi Východem a Západem“, ve skutečnosti se Československo jejím podpisem začlenilo do sovětské sféry vlivu v budoucí poválečné Evropě. Žáci v aktivitě pracují

s originálním textem smlouvy, její text analyzují a diskutují o něm. Seznámí se také s dobovou karikaturou a svůj názor na podpis „osudové smlouvy“ představí v rámci oxfordské debaty.

DOPORUČENÝ VĚK:

14+

POMŮCKY:

PRAMEN PRACOVNÍ LIST

MATERIÁL 1 (texty)

MATERIÁL 2 (karikatura)

ÚKOLY:

1. Rozdejte do dvojic či do skupin vytištěný PRAMEN a PRACOVNÍ LIST. Vyzvěte žáky, aby si text pečlivě pročetli

a zaznamenali do připraveného listu základní historické skutečnosti, které se z textu smlouvy dozvěděli (první část PRACOVNÍHO LISTU). Na práci budou mít žáci deset minut.

2. Až všichni práci dokončí, projděte se žáky všechny jejich odpovědi. Pokud se objeví faktografické nesrovnalosti, uveďte je na pravou míru.

3. Po seznámení se základními parametry dokumentu následuje analýza pramene. Vyzvěte žáky, aby zapsali odpovědi na další otázky v PRACOVNÍM LISTU. O jednotlivých odpovědích žáků diskutujte, případně je zasazujte do širšího kontextu.

4. Pokud vám zbude čas, rozdejte žákům MATERIÁL 2 (karikaturu). Nechte jim krátkou chvíli na zamyšlení a poté diskutujte o jejím významu. Diskuzi můžete otevřít např. otázkou: Proč Polka zvažuje, jestli si přisedne ke Xxxxxxxxx

a československé dívce na pohovku? Jaké pohnutky jste z karikatury schopní rozeznat? Znáte i jiné politické karikatury?

NÁMĚT PRO DALŠÍ PRÁCI:

Oxfordská debata – aktivita ideální do dvouhodinového semináře, ale dá se zvládnout i v jedné vyučovací hodině. Cílem je vyvolat otevřenou diskusi, střet myšlenek dvou názorových protistran, vyvolat kritický náhled na kontroverzní téma, o němž se ve společnosti příliš nemluví. V tomto případě lze simulovat atmosféru sporů, které se možná odehrávaly v exilových kruzích (zda smlouvu podepsat, či nepodepsat) – na základě tehdy známých skutečností: stav válečné situace na sklonku roku 1943, dosavadní zkušenosti s politikou SSSR v meziválečné době, dlouhodobé cíle československých komunistů, politika

západních spojenců v meziválečném období, odlišné politické názory nejvýraznějších československých politiků v londýnském i moskevském exilu (odboji), situace doma v protektorátu apod.

1. Žáky ve třídě rozdělte do dvou debatních skupin. Obě vytvoří z lavic větší stůl, kolem kterého pak jejich členové usednou. Každá skupina dostane celou sadu materiálů – PRAMEN (text smlouvy) a MATERIÁL 1 i MATERIÁL 2. Ty jim poslouží jako podklady pro přípravu argumentů. Jedna skupina bude totiž v řízené debatě v druhé části hodiny či semináře zastávat stanovisko pro podpis smlouvy, druhá skupina pozici přesně opačnou – proti podpisu smlouvy.

2. Vyzvěte žáky, aby si společně v obou skupinách prostudovali všechny materiály, v klidu promysleli a formulovali své argumenty. Pro širší kontext mohou někteří členové skupiny během společné práce průběžně dohledávat potřebné informace na internetu. Na práci jim nechejte polovinu času vyučovací hodiny či semináře.

3. V závěru společné přípravy do debaty vyberou žáci z každé skupiny ze svého středu dva zástupce – mluvčí. Jeden v úvodu přednese argumenty svého názorového proudu (pro podpis X proti podpisu). Druhý mluvčí pak bezprostředně reaguje na úvodní argumenty protistrany a snaží se je vyvrátit. Vy působíte v roli tzv. hostujícího soudce – řídíte debatu, pokládáte oběma stranám předem připravené doplňující otázky, přijímáte dotazy z obou stran a v závěru debaty shrnujete argumenty jednotlivých stran.

ZDROJE:

XXXXXXXX, X. Xxxxx and the Soviet, Foreign Affairs, r. 27, č. 2, 1949, s. 314

XXXXXX, Xxxxx. Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu. Toronto: Sixty-Eight Publishers, 1988. 567 s. ISBN 0-88781-193-0.3.

XXXXXX, Xxxxx a KOSATÍK, Xxxxx. Xxxxxxxxxxx muži. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2004, 333 s., ISBN 80-718-5616-9. XXXXXXXXX, Xxxxxx, ed. et al. Celostátní výstava archivních dokumentů: od hrdinné minulosti k vítězství socialismu: Praha- hrad: květen-srpen 1958: katalog. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra ČSR, 1958. 203 s.

XXX, Xxxxx. Válka začala Mnichovem. Londýn: Nová Evropa, 1945. 62 s.

PRAMEN

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY HISTORICKÉ VÝROČÍ

12. PROSINEC 1943

SMLOUVA o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik

President Československé republiky a Presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik, přejíce si pozměniti a doplniti Smlouvu o vzájemné pomoci, existující mezi Československou republikou a Svazem SSR, podepsanou

v Praze dne 16. května 1935, a potvrditi ustanovení Dohody mezi Vládou Československé republiky a Vládou Svazu sovětských socialistických republik o společném postupu ve válce proti Německu, podepsané 18. července 1941 v Londýně; přejíce si spolupracovati po válce o udržení míru a zabránění novému útoku se strany Německa a zabezpečiti trvalé přátelství

a poválečnou vzájemnou mírovou spolupráci, rozhodli se sjednati za tím cílem Xxxxxxx a určili jako své plnomocníky:

President Československé republiky - Xxxxxx Xxxxxxxxxxx, velvyslance Československé republiky v Sovětském svazu, Presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik - Xxxxxxxxxx Xxxxxxxxxxxx Xxxxxxxx, lidového komisaře zahraničních věcí, kteří, vyměnivše své plné moci, jež shledali v úplném pořádku i vyhotovené v odpovídající formě, dohodli se na tomto:

Článek 1

Vysoké smluvní strany, dohodnuvše se vzájemně, že se sjednotí v politice trvalého přátelství a přátelské poválečné spolupráce, jakož i vzájemné pomoci, zavazují se poskytovati jedna druhé vojenskou i jinou pomoc a podporu všeho druhu v nynější válce proti Německu a všem těm státům, které jsou s ním spojeny v útočných činech v Evropě.

Článek 2

Vysoké smluvní strany se zavazují nevstupovati po dobu nynější války v žádná jednání s hitlerovskou vládou neb s kteroukoli jinou vládou v Německu, která se jasně nevzdá všech útočných záměrů, a nevésti jednání ani nesjednávati bez vzájemné dohody žádného příměří neb mírové smlouvy s Německem neb s kterýmkoli jiným státem, s ním spojeným v útočných činech v Evropě.

Článek 3

Potvrzujíce svou předválečnou politiku míru a vzájemné pomoci, vyjádřenou v jejich Smlouvě, podepsané v Praze 16. května 1935, Vysoké smluvní strany se zavazují, že v případě, že by jedna z nich byla zavlečena v poválečné době do válečných akcí s Německem, které by obnovilo svou politiku "Drang nach Osten", neb s kterýmkoli ze států, který by se spojil s Německem

přímo neb v jakékoli jiné formě v takové válce, druhá Vysoká smluvní strana neprodleně poskytne Smluvní straně, zavlečené takovým způsobem do válečných akcí, veškerou vojenskou i jinou podporu a pomoc, které jsou jí k disposici.

Článek 4

Vysoké smluvní strany, majíce na zřeteli zájmy bezpečnosti každé z nich, jsou dohodnuty o těsné a přátelské spolupráci v době po obnovení míru, i o tom, že budou jednati v shodě se zásadami: vzájemného respektování své nezávislosti a svrchovanosti, jakož i nevměšování do vnitřních věcí druhého státu. Jsou dohodnuty v tom, že budou vyvíjeti v měřítku co možná nejširším své hospodářské styky a poskytovati si vzájemně veškerou možnou hospodářskou pomoc po válce.

Článek 5

Každá z Vysokých smluvních stran se zavazuje neuzavírati žádného spojenectví a neúčastniti se žádné koalice, namířených proti druhé Vysoké smluvní straně.

Článek 6

Tato Smlouva vstupuje v platnost ihned po podepsání a podléhá ratifikaci v době co možná nejkratší; výměna ratifikačních listin bude provedena v Moskvě co možná nejdříve.

Tato Smlouva zůstává v platnosti po dobu dvaceti let od okamžiku podepsání, při čemž, jestliže jedna z Vysokých smluvních stran ke konci stanoveného dvacetiletého údobí neučiní do 12 měsíců před uplynutím lhůty sdělení o svém přání vypověděti Xxxxxxx, platnost její bude se prodlužovati na dalších pět let, a tak pokaždé, dokud jedna z Vysokých smluvních stran neučiní do 12 měsíců před uplynutím běžícího pětiletí písemného oznámení o svém úmyslu ukončiti její účinnost.

Na potvrzení toho plnomocníci podepsali tuto Smlouvu a připojili k ní své pečeti. Sepsáno ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce československém a ruském.

Obě znění mají stejnou platnost.

Moskva, 12. prosince 1943.

Z plné moci presidenta Československé republiky Zd. Xxxxxxxxxx Z plné moci presidia Nejvyššího sovětu SSSR X. Xxxxxxx

MATERIÁL 1 - TEXTY

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY HISTORICKÉ VÝROČÍ

12. PROSINEC 1943

„Ať už by státy střední a jihovýchodní Evropy přijaly jakoukoliv politiku vůči sovětské expanzi, výsledek by byl stejný, pokud by západní státy nebyly připraveny zastavit postup Rudé armády. Byl učiněn pokus, zda vedle sebe mohou existovat komunismus a demokracie, zda je možná spolupráce mezi Východem a Západem. Tímto pokusem bylo Československo a Xxxxx jeho hlavním protagonistou. Pokus nevyšel a Xxxxxxx neúspěch dokázal světu, že žádné dohody se Sovětským svazem, ať už ústní nebo psané, nejsou zárukou spolupráce. Po osudových mnichovských dnech to byla další krutá lekce pro demokratický svět.“

TÁBORSKÝ, X. Xxxxx and the Soviet, Foreign Affairs, s. 314.

„O tom, jestli má být ještě za války uzavřena smlouva mezi Moskvou a československou emigrační vládou, se v Londýně jednalo celý půlrok; a i když na britské straně byly jisté názorové výkyvy, v zásadě byli Angličané proti. Xxxxx odmítal i jen odklad. V Pamětech vzpomíná na své tehdejší tvrzení, že smlouva by nejlépe dokázala, "jaká patrně bude a mohla by býti skutečná politika Sovětského svazu po válce, že je v zájmu nás i všech ostatních ukázat celému světu" - všimněte si, Xxxxx, zase chceme něco ukázat a hned celému světu - "co Sovětský svaz chce a jakou politiku míní dělat..." A ještě: "Na všechny dotazy jsem s důrazem opakoval, že to, co nám Sovětský svaz slibuje, přijímám jako opravdovou skutečnost a že podle své dosavadní zkušenosti nemám zatím vůbec příčiny jeho slovu nevěřit." Po válce právě k této větě prezident přičinil - pro něho neobvyklou

- otázku: "Mýlil jsem se tehdy ve svém úsudku a očekávání, či nikoliv? Jen budoucnost sama může na tuto otázku odpovědět. Ať tak či onak, moje víra a upřímnost byla tehdy nanejvýš opravdová." /.../

Vládou schválený text Xxxxxx zavazoval; rovněž tak vládní usnesení, určující platnost smlouvy na pět let a hlavně, že má být ratifikována československým parlamentem až po skončení války. Prezident o své újmě a bez předchozí porady s kýmkoli

v Londýně podepsal smlouvu na dvacet let a souhlasil s její okamžitou ratifikací. Toto neoprávněné a osudové rozhodnutí odbývá Xxxxx v Pamětech třemi větami v poznámce pod čarou. Zní takto: "V mém návrhu (sic!) bylo například, že smlouva bude po skončení války ratifikována domácím parlamentem v Praze. Její trvání bylo mnou navrženo na dobu pěti let s možností prodloužení. V Moskvě tyto dispozice byly změněny ještě před mým příjezdem. Nechtěje tyto diskuse prodlužovat přijal jsem moskevské návrhy." /.../ Pamětníci potvrzují, že Xxxxx byl svým výkonem v Moskvě a výsledky svého jednání nadšen. Nadšen byl také Xxxxxxxx: "O všem jsme se dohodli, ale o všem," hlásil radostně Xxxxx svému moskevskému doprovodu v ten večer, kdy jednal s Vožďem. Však také Rusům prezident nehorázně nadbíhal, jak dosvědčují záznamy Xxxxxxxx kancléře Smutného. Tak třeba Xxxxxxxxx slíbil, že jak v zahraniční politice, tak v záležitostech vnitropolitických (!) neudělá napříště žádný závažnější krok bez vědomí a souhlasu Moskvy.“

XXXXXX, Xxxxx. Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu. Toronto: Sixty-Eight Publishers, str. 292-295.

„Své rodící se představy o poválečném uspořádání státu Xxxxxxxx poprvé představil v rozhovorech s Xxxxxxx během prezidentovy návštěvy Moskvy v prosinci 1943. Představitelé západního a východního odboje se sešli na celkem šesti schůzkách, z nichž Xxxxxxxx vyšel nejen jako nejlépe připravený, ale také iniciativní a koncepční účastník. Jeho pojetí Národní

fronty bylo na první pohled realističtější než Xxxxxxxx vize tří příštích stran, jež by reprezentovaly pravici, levici a střed. Xxxxxxxx během rozhovorů vystupoval jako reprezentant strany, která má ze všech československých politických subjektů k Sovětskému svazu nejblíž - a o tom, že po rozdrcení Xxxxxxx sovětskou armádou se SSSR stane vedoucím státem v Evropě, Xxxxx nepochyboval.“

XXXXXX, Xxxxx a KOSATÍK, Xxxxx. Xxxxxxxxxxx muži.

XXXXXXXXX, Xxxxxx, ed. et al. Celostátní výstava archivních dokumentů: od hrdinné minulosti k vítězství socialismu: Praha-

hrad: květen-srpen 1958: katalog.

MATERIÁL 2 - KARIKATURA

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY HISTORICKÉ VÝROČÍ

12. PROSINEC 1943

XXX, Xxxxx. Válka začala Mnichovem. Londýn: Nová Evropa, 1945. 62 s.

PRACOVNÍ LIST

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY HISTORICKÉ VÝROČÍ

12. PROSINEC 1943

1. Pečlivě si pročtěte PRAMEN (text smlouvy) a zaznamenejte základní historické skutečnosti, které se z něj dozvídáte.

Typ historického pramene:

Dokument navazuje na:

Smluvní strany:

Zmiňované osoby a instituce:

Podepsán byl dne: ve městě:

Platnost smlouvy:

2. Přemýšlejte o pohnutkách politikť, kteří dokument připravili a pak podepsali, a také o dťsledcích uzavření takovéto smlouvy pro budoucí poválečný vývoj Československa. Zformulujte odpověd

K čemu se smluvní strany vzájemně zavazovaly?

Které body smlouvy byly aktuální za války?

Vyhledejte v textu pasáže přinášející něco nového - co se mělo v budoucnu změnit?

Kterou smluvní zásadu SSSR ve vztahu k Československu v poválečné době nedodržel?

Uveďte konkrétně jakými skutky: