Contract
Tato shrnující zpráva je výsledkem studie podporované Evropskou komisí, GD pro vzdělávání a kulturu a Smlouvou EAC 63. Studie “Realizace a vývoj systému ECVET pro odborné vzdělávání a přípravu”, nazvaná také “ECVET reflector”, byla provedena pod vedením Výzkumného ústavu podnikového vzdělávání (Forschungsinstitut Betriebliche Bildung - f-bb) a Spolkového ústavu pro odborné vzdělávání (Bundesinstitut für Berufsbildung - BIBB) v Německu.
Všechny názory vyjádřené v této zprávě jsou názory autorů, a nevyjadřují proto názory Evropské komise. Evropská komise neručí za správnost obsažených údajů a nepřebírá žádnou odpovědnost za následky jejich použití.
Všechna práva vyhrazena.
Předmluva
Vzhledem k narůstajícímu sbližování požadavků na kvalitu v evropských podnicích je důležitým přínosem
k zajištění zaměstnatelnosti mladých lidí, mohou-li sbírat zkušenosti v zahraničí již během svého odborného vzdělávání v rámci mobilitních projektů. V celé Evropě je podíl učňů, kteří využívají tuto možnost, ještě nízký. Započítávání výsledků učení získaných v cizině do vzdělávání, jež je třeba absolvovat v tuzemsku, by výrazně přispělo k zhodnocení těchto pobytů v zahraničí. ECVET, kreditní systém pro odborné vzdělávání a přípravu v Evropě, k tomu v dohledné budoucnosti poskytne potřebné nástroje.
Internacionalizace podniků je důležitým předpokladem pro konkurenceschopnost evropského hospodářského prostoru. Nejen nadnárodně působící podniky, nýbrž také malé a střední podniky v příhraničních oblastech jsou odkázány na transparentnost profesních kvalifikací bez ohledu na národní hranice. ECVET. umožňující přenos kvalifikací, může k tomu přispět a tím zvýšit účinnost evropského i národních rámců kvalifikací.
Učení je dnes celoživotním procesem. Tradiční nástroje dokumentace a hodnocení výsledků učení jsou nedostačující. ECVET je sice vyvíjen v první řadě pro oblast počáteční profesní přípravy, kreditní systém založený na výsledcích se však dá použít i pro zvýšení transparentnosti výsledků celoživotního učení.
ECVET bude úspěšný, když bude podporovat dosažení těchto cílů a bude použitelný ve vzdělávací praxi. Studií, jejíž výsledky jsou shrnuty v této brožuře, chtějí Výzkumný ústav podnikového vzdělávání (Forschungsinstitut Betriebliche Bildung) a Spolkový ústav pro odborné vzdělávání (Bundesinstitut für Berufsbildung) k tomu přispět a aktivně se tak podílet na vytváření evropského vzdělávacího prostoru.
Uskutečnění této studie by nebylo možné bez spolupůsobení velkého množství vědců v Evropě. Chtěli bychom jim poděkovat za jejich angažmá a poučné diskusní příspěvky, stejně tak jako všem partnerům, kteří byli ochotni podstoupit rozsáhlá interview a důkladně se zabývat tematikou ECVET již ve fázi vývoje. Náš dík patří také Evropské komisi, která zadala objednávku studií ECVET Connexion a ECVET reflector a vytvořila tím důležité předpoklady pro vývoj a implementaci systému ECVET, který zohledňuje stav potřeb aktérů
v evropském odborném vzdělávání a přípravě. Zvláště xxxxxx chtěli poděkovat Xxxxxxx Xxxxxxxxxx, který jako zodpovědná osoba u Evropské komise pro projekt ECVET dal podnět ke studii a byl projektovým týmům vždy angažovanou kontaktní osobou.
Xxxx. Xx. Xxxxxx Xxxxxxxx, f-bb Xx. Xxxxx Xxxx, BIBB
1. Souvislosti a cíle
Mobilita má veliký význam nejen pro podporu hospodářsky a sociálně jednotné Evropy, nýbrž také pro zintenzivnění mezinárodní výměny zkušeností a působení směrem k vytvoření evropské identity (European citizenship). Pro evropské pracovníky by počáteční odborné vzdělávání a příprava mohly být životní etapou, v níž mají již v časném věku příležitost získávat zkušenost mobility. Ve skutečnosti však hraje výměna učňů v rámci Evropy stále ještě kvantitativně nepodstatnou roli: Program Xxxxxxxx xx Xxxxx (LdV) zaujímá při
provádění mezinárodních mobilitních opatření v rámci odborného vzdělávání a přípravy dominantní roli. Pro porovnání: v roce 2006 se jich v LdV zúčastnilo 84 500 osob, v jiných národních nebo bilaterálních mobilitních programech to bylo 20 000 osob. Iniciativy na regionální a sektorové úrovni podporují mobilitu
v Evropě. V porovnání s počtem učících se v odborném vzdělávání a přípravě jsou však jen okrajovým jevem.
„Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu“ (ECVET) z toho vychází a usiluje o podporu
„mobility jednotlivců v odborném vzdělávání a přípravě, o validaci výsledků učení získaných celoživotním vzděláváním, o transparentnost kvalifikací, jakož i o vzájemnou důvěru a spolupráci aktérů odborného vzdělávání v Evropě“1. Nezbytnými prvky k dosažení těchto cílů jsou transparentnost výsledků učení dosažených v jiné zemi a – kromě toho – uznání těchto výsledků v zemi původu učícího se a jejich přenos.
ECVET je – jak je uvedeno v konzultačním dokumentu – systém pro shromažďování a přenos kreditů v počátečním a dalším odborném vzdělávání a přípravě (OVP). Obsahuje dokumentaci výsledků učení
získaných v cizině a formy dohody mezi národními a evropskými aktéry OVP. Mohl by mít vliv na zlepšení mobility učících se v rámci národních systémů OVP tím, že zlepšuje jak horizontální, tak vertikální propustnost mezi částmi daného systému a především umožňuje propustnost mezi odborným vzděláváním a přípravou a vysokoškolským vzděláváním. Jelikož tento systém zahrnuje také výsledky informálního učení (včetně učení na pracovišti), podporuje i jejich uznávání, pokud tak stanoví národní zákonodárství. Užitek ze zavedení ECVET tak budou mít i učící se stojící mimo systém vzdělávání a přípravy.
Přístup založený na výsledcích učení (learning outcomes) byl pro ECVET zvolen proto, že je nutné se vypořádat s velkou rozmanitostí programů OVP a systémů kvalifikací v Evropě a k tomu ještě s dvěma referenčními systémy OVP: s oblastí vzdělávání a s trhem práce. Podle upřesnění Evropského rámce kvalifikací jsou výsledky učení „vyjádření toho, co učící se ví, čemu rozumí a co je schopen dělat poté, co ukončil proces učení, a jsou definovány jako znalosti, dovednosti a kompetence (knowledge, skills and competences, KSC)“2.
ECVET je zaměřený na jednotlivce, tzn. že se zakládá na validaci individuálně získaných znalostí, dovedností a kompetencí (KSC). Výsledky učení jsou spojovány do jednotek (units) v závislosti na vlastnostech jednotlivých systémů kvalifikací. Jednotky udávají druh KSC potřebných pro získání určité kvalifikace (kvalitativní rozměr) a závažnost dotyčných KSC ve vztahu k celkové kvalifikaci (kvantitativní rozměr). Jednotky jsou prvky, které jsou přenášeny a/nebo shromažďovány, čímž se zjednodušuje mobilita. Způsob, jakým jsou kombinovány, resp. shromažďovány do kvalifikací, určují ustanovení na národní úrovni; mohou se vztahovat na profesní profily, výcvikové směrnice nebo rámcová kurikula.
1 Komise Evropského společenství (2006). Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET). Evropský systém pro přenos, shromažďování a uznávání výsledků učení v Evropě. SEC (2006) 1431
2 Komise Evropského společenství, realizace Lisabonského programu Společenství. Návrh doporuční Evropského parlamentu a Rady o zavedení Evropského rámce kvalifikací pro celoživotní vzdělávání (předloženo Komisí) {SEC (2006) 1093} {SEC (2006) 1094} Brusel, dne 5. 9. 2006.
Z hlediska učícího se vypadají procesy shromažďování a přenosu takto: znalosti, dovednosti a kompetence se získávají během pobytu v cizině ve formě jedné nebo více jednotek v odborných školách a/nebo podnicích. Výsledky učení se dokumentují a udělují se za ně kredity v cizině, po návratu domů se přenášejí s ohledem na kvalifikaci, o niž učící se usiluje, a nakonec se kumulují s dříve získanými jednotkami. Učícímu se by mohlo být umožněno zkrácení programu jeho přípravy v OVP, buď zkrácením doby jeho trvání nebo prominutím části jeho obsahu. To závisí hlavně na existujících způsobech validace učení založeného na zkušenostech
v jednotlivých zemích.
Vzhledem k tomu, že na zajištění mobility se musí nutně podílet všichni aktéři činní v oblasti OVP, jsou nutné úmluvy a dohody mezi poskytovateli profesní přípravy (školami a/nebo podniky) a kompetentní orgány.
K podepření své relevance v politice vzdělávání i trhu práce zamýšlí proto ECVET vytvoření Memoranda o úmluvě (Memorandum of Understanding), které má charakter dobrovolné úmluvy mezi poskytovateli odborného vzdělávání a kompetentními orgány. Tento nástroj podporuje vzájemnou důvěru tím, že všeobecně stanoví spolupráci v oblastech validace a uznávání kvalifikací v souvislosti s mobilitou učících se. Výsledky učení, jichž má být dosaženo v průběhu mobilitní fáze, budou dále jak kvalitativně, tak kvantitativně popsány v Dohodě o učení (Learning agreement), která bude podepsána vzdělávacími ústavy v obou zemích a učícím se.
2. Doprovodný výzkum
Koncem roku 2005 zadalo Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise objednávku dvou studií, jejichž úkolem bylo zjistit, v jaké míře existují v evropských systémech OVP a kvalifikací podmínky pro realizaci vznikajícího systému. Třetí studie se zabývala překážkami, které brání mezinárodní mobilitě učňů a jiných mladých lidí v počáteční profesní přípravě, a možnostmi jejich překonání (MOVE-IT).
Studie ECVET CONNEXION se zabývá problematikou vytváření a realizace ECVET z perspektivy poskytovatelů nabídek OVP (programy OVP a kurikula, poskytovatelé OVP atd.). Projekt řídilo francouzské Národní sdružení pro vzdělávání v automobilovém průmyslu (Association nationale pour la formation automobile - ANFA) a francouzské Ministerstvo školství, vysokoškolského vzdělání a výzkumu (Ministère de l’éducation nationale, de l’enseignement supérieur et de la recherche - MENESR).
Úkolem studie ECVET reflector bylo analyzovat vztahy mezi
charakteristickými znaky ECVET podle návrhu konzultačního dokumentu Evropské komise3 a existujícími předpisy a způsoby postupu při hodnocení, validaci a osvědčování, jakož i při
shromažďování a přenosu výsledků učení v národních systémech OVP a kvalifikací v Evropě. Studii řídil Výzkumný ústav podnikového vzdělávání (Forschungsinstitut Betriebliche Bildung - f-bb) a Spolkový ústav pro odborné vzdělávání (Bundesinstitut für Berufsbildung - BIBB) v Německu. Tato studie zahrnovala 27 zemí Evropské unie, země Evropského sdružení volného obchodu a Chorvatsko, Turecko a Švýcarsko. Opírá se o 30 zpráv odborníků a 156 hloubkových interview s národními experty. Studie ECVET CONNEXION a ECVET reflector byly provedeny v úzké spolupráci. V této shrnující zprávě jsou představeny výsledky studie ECVET reflector.
3. Příznivé klima pro ECVET v Evropě
Svůj souhlas s ECVET vyjádřilo téměř všech 156 odborníků, kteří byli dotázáni v rámci studie ECVET reflector na jejich postoj vůči ECVET. Různé postoje byly analyzovány s ohledem na zvláštní hlediska ECVET: na postupnou validaci výsledků učení, přenos z jedné země do druhé a přenos mezi poskytovateli OVP v rámci jedné země. Velcí příznivci ECVET (59% všech odpovědí) se vyslovili pro jeho použití
k podpoře mobility na úrovni nabídek profesní přípravy (tzn. pro přenos mezi poskytovateli odborného vzdělávání), podpoře mobility v evropském kontextu a podpoře validace výsledků učení. Menší příznivci ECVET (33%) vidí hlavní přidanou hodnotu v postupné validaci výsledků učení, v přenosu v evropském kontextu a v přenosu mezi poskytovateli odborného vzdělávání. Odpůrci ECVET (3%) většinou zmiňují, že odmítají postupnou validaci výsledků učení. Právě tento aspekt je ve všech kategoriích odpovědí uváděn nejčastěji (50%) jako faktor očekávané přidané hodnoty ECVET. V těchto prohlášeních je zřejmý silný potenciál pro využití ECVET jako nástroje přenosu výsledků učení v jednotlivých národních kontextech OVP.
3 xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxx/xxxxx_xx.xxxx
Empirické výsledky dokládají, že aktéři evropských systémů OVP a kvalifikací posuzují ECVET ze dvou rozdílných hledisek, ke kterým se váže určitý praktický přístup. Přístup XX přitom převládá.
• Přístup I - použití ECVET (pouze) pro mezinárodní přenos výsledků učení. Cílem je zvýšení mobility v etapě počáteční přípravy. Na ECVET se pohlíží jako na systémově neutrální nástroj vhodný pro zjednodušení hodnocení rovnocennosti výsledků učení získaných doma a v cizině, aby se tak mohly stát normální součástí přípravy.
• Přístup II - použití ECVET (také) pro podporu domácích reforem směřujících k větší flexibilitě národních
systémů OVP a kvalifikací ve smyslu vyšší horizontální a vertikální propustnosti uvnitř jedné země.
4. Předpoklady a požadavky pro realizaci ECVET
Aby mohl sloužit k podpoře mobility v rámci OVP, musí se ECVET osvědčit jako transparentní nástroj. Z tohoto zásadního cíle se dá odvodit šest konkrétních oblastí požadavků:
1. Nezávislost nástroje na programu. Chceme-li, aby výsledky učení byly snadno srozumitelné i za hranicemi země, je zapotřebí neutrální jazyk nezávislý na jednotlivých národních systémech. V souladu se subsidiárním principem platným pro evropské OVP musí být zaručeno, že pro ECVET nejsou nutně potřebné podstatné změny systémů.
2. Podpora reforem v OVP. Zároveň je třeba si povšimnout, že v mnoha evropských zemích byly uvedeny do chodu reformní projekty a diskuse, které by mohly zavedením ECVET na evropské úrovni obdržet nové podněty – a to právě kvůli nutné neutralitě kreditního systému. Země pokoušející se o dosažení větší propustnosti mezi dílčími oblastmi systému OVP mohou mít užitek z nástrojů poskytnutých systémem ECVET.
3. Ovladatelnost kreditního systému. Transparentní nástroj může jako takový fungovat jen tehdy, když je vytvářen se zřetelem na potenciální uživatele, jejich postoje, úhly pohledu a aktivity, k nimž jim má sloužit. Má-li být zaručena potřebná šíře jeho použitelnosti, musí se začlenit do kontextu jednání aktérů odborného vzdělávání, kteří se zabývají zkoušením, osvědčováním a započítáváním, aniž by to vyžadovalo příliš velké vynaložení úsilí na zapracování.
4. Konstrukce kreditního systému. „Keep it simple!“ Úspěch ECVET závisí na tom, jak bude přijat aktéry OVP, tj. podniky, asociacemi, komorami, poskytovateli profesní přípravy, středními odbornými učilišti a školami a konečně samotnými učícími se. Takového všestranného přijetí nového nástroje bude možné dosáhnout jen tehdy, když se prokáže jako dostatečně významný a srozumitelný pro adresáty a dobře zvládnutelný pro autory certifikátů.
5. Institucionální rámcové podmínky na národní a regionální úrovni. Kromě toho vyžaduje ECVET takové institucionální zakotvení v národních aplikačních kontextech, které umožní jeho použití bez zbytečných ztrát, bude přijato aktéry a nebude klást příliš velké nároky na kompetentní orgány ani na jiné zúčastněné aktéry.
6. Subsidiarita. Při shromažďování podkladů pro právní posudek hraje hledisko subsidiarity ECVET centrální roli. Subsidiarita bude zachována společným jednáním, pokud je nutná pro dosažení cílů vyjádřených ve smlouvě Evropského společenství (článek 5, odst. 3). To bezpochyby platí pro mezinárodní projekty, např. výměnu zkušeností nebo mobilitu učících se. Evropský systém pro popis výsledků učení odpovídá principu subsidiarity, pokud se omezuje na „mezinárodní funkci“, vyžadující popis kvalifikací OVP jen s ohledem na samu tuto funkci.
Pro zavádění ECVET v národních systémech OVP a kvalifikací se na základě analýzy dají rozeznat dva základní scénáře. Jsou zde země, které narážejí na uváděné obtíže a uznávají potřebu reforem, a země, které vnímají zavedení ECVET jako příležitost k dalšímu rozvoji svých existujících systémů OVP a kvalifikací.
Z empirického materiálu rovněž vyplývá, že v diskusi kolem zavedení ECVET se dostávají do popředí po dlouhou dobu nedořešené otázky a problémy týkající se organizace a praxe národních systémů OVP (např. spolupráce mezi aktéry, definice kvalifikací atd.). Na druhé straně je mezi experty vysoká míra akceptace ECVET, pokud jde o jeho možný přínos k podpoře celoživotního učení a k vytváření individuálních vzdělávacích cest. To dokládá, že ECVET má podle posuzovatelů vedle potenciálu pro svůj hlavní cíl, podporu mezinárodní mobility, navíc i potenciál pro facilitaci snah o modernizaci národních systémů OVP a kvalifikací. Specifickým aspektem společným jak perspektivě potřeb reforem, tak perspektivě celoživotního učení je přístup založený na výsledcích učení: převážná většina expertů byla s tímto přístupem výborně obeznámena a uvedla, že ho používá v praxi při zkoušení a certifikaci. Někteří experti však spojují pozorovanou nízkou úroveň dokumentace znalostí, dovedností a kompetencí s všeobecnou kritikou národní praxe.
5. Analýza ECVET pro lepší porozumění
5.1. Procedura ECVET
Viděno z právní a regulační perspektivy, je třeba identifikovat procedurální kroky spojené s ECVET až po uznávání odborných kvalifikací na mezinárodní úrovni. V rámci projektu ECVET reflector používáme následující schéma:
První krok: hodnocení výsledků učení získaných v jednotlivých hostitelských zemích; Druhý krok: udělení kreditů;
Třetí krok: evaluace výsledků učení získaných v cizině (včetně přiřazení kreditů, dokumentace a certifikace);
Čtvrtý krok: uznání kreditů získaných v cizině jako části kvalifikace, o kterou učící se usiluje; Pátý krok: udělení kvalifikace v souladu s pravidly a předpisy platícími v domovské zemi.
První a druhý krok jsou součástí valuace (ocenění) výsledků učení dosažených v cizině. V průběhu pobytu
v cizině složí učící se zkoušky v souladu s předpisy platícími v hostitelské zemi, za které mu budou uděleny kredity. Udělením kreditů je ukončen proces valuace, který může zahrnovat vydání vysvědčení o dosažených výsledcích učení a potvrzení o učebních aktivitách. Tím je připraven třetí krok. Kredity jsou formalizovaný svazek výsledků učení, které jsou přenášeny, jejich udělení se uskuteční po ukončení procedury hodnocení. Kredity mohou odpovídat částem formální kvalifikace uznávané v cizině nebo doma.
Ta část procedury ECVET, která směřuje k validaci (uznání platnosti), obsahuje evaluaci výsledků učení (třetí krok), tzn. zjištění, v jaké míře odpovídají výsledky učení získané v cizině domácím kvalifikačním standardům. Tato evaluace se zakládá na dokumentaci zprostředkované hostitelskou zemí a na udělených kreditech a vede k uznání kreditů dosažených v cizině.
Výsledky tohoto kroku se začleňují do procedur „uznávání“, resp. „udělování kvalifikace“. O kterou z variant půjde, je závislé na národních, resp. regionálních legislativách a regulacích, neboí čtvrtý a pátý krok probíhá
v zemi učícího se. Přitom je především pátý krok spojen s formálně právními aspekty, jež s sebou nese udělení
kvalifikace. Její udělení je konkretizováno udělením certifikátu ve smyslu „úředního dokladu vydávaného certifikačním orgánem, který potvrzuje dosaženou úroveň kvalifikace na základě standardizovaného postupu hodnocení“4.
Jedním z problémů této studie bylo rozlišit procesy valuace a validace. Za tímto účelem mluvíme o evaluaci jako o části procesu valuace, přičemž „valuace“ je chápána jako mezistupeň na cestě k validaci. Ve shodě
s Tissotem5 rozumíme pod validací „proces hodnocení a uznávání celé škály znalostí, know-how, dovedností a způsobilostí, které jedinec získal během života v nejrůznějších souvislostech, např. v průběhu vzdělávání, práce nebo aktivit ve volném čase“. V kontextu ECVET nahrazujeme proces hodnocení procesem evaluace. Pro zajištění přenosu dílčích kvalifikací jsou rozhodující tři hlavní elementy: valuace, validace a certifikace.
Další podstatný definiční prvek se týká rozdílů mezi „systémy OVP“ a „systémy kvalifikací“. V naší studii používáme výraz „systémy OVP“, chceme-li položit důraz na zavedené regulace a programy OVP. Výrazy
„systémy kvalifikací“ a „kompetentní orgány“ jsou používány v souladu s definicí Evropské komise, kde je kvalifikace definována jako „formální výsledek procesu hodnocení a validace, v němž kompetentní orgán rozhodl, že výsledky učení jednotlivce odpovídají stanoveným standardům“6. V kontextu ECVET by mohly být procesy hodnocení a validace odděleny a svěřeny dvěma různým partnerům v oblasti OVP.
4 Xxxxxx, Xxxxxxxx, Terminology of vocational training policy: a multilingual glossary for an enlarged Europe. Ed. Cedefop. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2004, strana 40, xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx/Xxxxxxxxxxx_xxxxxxxxx/Xxxxxxxx/xxxxxxx.xxx
5 tamtéž, strana 158
6 Komise Evropského společenství (2006). Realizace Lisabonského programu Společenství. Návrh doporuční Evropského parlamentu a Rady o zavedení Evropského rámce kvalifikací pro celoživotní vzdělávání (předloženo Komisí) {SEC (2006) 1093} {SEC (2006) 1094} Brusel, dne 5. 9. 2006.KOM (2006) 479 v konečném znění 2006/0163 (COD)
5.2. Jednotky, moduly a kvalifikace
V kontextu ECVET se jasně terminologicky rozlišuje mezi „jednotkami“ a „moduly“.
⮚ Pojem „modul“ patří na úroveň procesů, tzn. na úroveň organizace a provádění programů OVP. Modulárně strukturovaný program OVP se skládá z prvků, které se rozlišují z organizačního hlediska, tzn. z prvků, které mohou být absolvovány a přezkoušeny. Ve shodě s tím je „celý“ program OVP tvořen individuální kumulací modulů.
⮚ Naproti tomu mluvíme-li o „jednotkách“, je míněna úroveň výsledků ve smyslu částí kvalifikací, které mohou být definovány na základě znalostí, dovedností a kompetencí. Jednotky mohou být certifikovány. Identifikace (dílčích) výsledků učení nejenže nevylučuje nemodulární, holistickou strukturu programů OVP, nýbrž ji z praktických důvodů naopak vyžaduje v rámci formativní evaluace učebních procesů.
V průběhu rozhovorů s experty vyšlo najevo široce rozšířené nedorozumění ohledně těchto dvou pojmů, jakož i problém jejich rozlišování. To má význam především proto, že ECVET vyžaduje zabývat se odděleně úrovní procesů a úrovní výsledků (aniž bychom ovšem ignorovali jejich vzájemnou závislost). Zatímco
v některých systémech kvalifikací se mezi oběma pojmy nečiní rozdíl (např. v systémech OVP, které se řídí holistickým přístupem), může v jiných systémech existovat spojení mezi jedním modulem (úroveň procesů) a různými jednotkami (úroveň výsledků). Následující obrázek to názorně vysvětluje.
K podpoře mobility a zvýšení ochoty přijmout ECVET by mohlo napomoci utváření povědomí o rozdílnosti těchto úrovní a objasňování skutečnosti, že identifikace jednotek v zájmu zvýšení mobility učících se není nutně spojena s modularizací programů. Následující obrázek schematicky znázorňuje tento přístup.
6. Od samotáře po internacionalistu: typologie reflectoru
Zaměření studie ECVET reflector na hodnocení a přenos zahrnuje posuzování mobility na základě dvou hlavních procesů:
1. hodnocení a evaluace výsledků učení dosažených v průběhu období mobility;
2. přenos výsledků dosažených učícím se do systému OVP a kvalifikací domácí země s cílem využít je pro udělení kvalifikace v souladu s existujícími regulacemi v domovské zemi.
Hodnocení je v systémech kvalifikací prováděno rozdílně, lze rozlišit různé základní modely: (1) hodnocení jednotek, (2) hodnocení jednotek a jednicová valuace (vedoucí k udělování dílčích kvalifikací), (3) hodnocení jednotek a holistická valuace (vedoucí k udělování úplných kvalifikací) a (4) hodnocení jednotek a jednicová valuace (v určitých případech, např. pro účely mezinárodní mobility). Co se týče přenosu, děje se
v mezinárodním nebo v národním kontextu (anebo v obou), přičemž přenos uvnitř zkoumaného systému kvalifikací může mít charakter výjimek. Identifikací implicitních analogií k ECVET uvnitř systémů kvalifikací může být rozšířena škála výše popsaných kombinací. Takové implicitní analogie můžeme nalézt v zemích, kde neexistují procedury k přenosu dílčích kvalifikací získaných v cizině, ale v určitých případech se používají metody k přenosu výsledků učení mezi poskytovateli přípravy uvnitř státu. Obvykle jsou hodnoceny jako výjimky, mohly by se však stát normou, když budou i nadále existovat důvody pro jejich zavedení.
V některých zemích již tomu tak je a týká se to jak hodnocení, tak přenosu. Příkladem jsou dílčí kvalifikace: Mladí lidé, kteří nejsou schopni dostát požadavkům „úplného programu přípravy“ nebo kteří z jiných důvodů zanechají studia (drop-outs), obdrží certifikáty, ve kterých jsou dokumentovány výsledky učení dosažené až
k momentu přerušení vzdělání (výsledky učení z preprofesionalizačních programů mohou být vzaty v úvahu při přijímání do programů OVP a mohou dokonce vést k zkrácení jejich trvání). Typ holistického samotáře a typ internacionalisty vědomého si jednotek jsou extrémní typy, mezi kterými existuje pestrá paleta možností; zde jsou použity jako modely. Neexistuje ani „holistický samotář“, který nedovoluje žádnou komunikaci přes hranice svých zcela monoliticky strukturovaných programů, ani „internacionalista vědomý si jednotek“, jehož
zcela otevřený systém dovoluje volné shromažďování výsledků učení získaných kdekoliv a bez jakéhokoli omezení příslušností k programům.
7. Doporučení
Byla vypracována řada doporučení, která zohledňují jak institucionální rámcové podmínky, tak také úhel pohledu učícího se. Následující tabulka popisuje návrhy aktivit pro jednotlivé systémy kvalifikací podle jejich vztahu k typologii reflectoru.
Podrobný výklad doporučení ke čtyřem oblastem realizace ECVET je k nahlédnutí online ve zprávě studie. V následujících doporučeních vyvinutých v opření o typologii reflectoru je spojována perspektiva učícího se s požadavky na vývoj systému.
7.1. Typ „holistický samotář“: Od vzdělávání k praxi
Portrét: Silně centralizovaný systém OVP. Systém kvalifikací se neorientuje přednostně na výsledky učení.
V průběhu školního roku se koná ústní a písemné průběžné zkoušení, na konci školního roku písemné závěrečné zkoušky. Validace výsledků učení získaných při výkonu povolání je vyvíjena, ale zatím ještě nebyla zavedena do praxe. Neexistuje žádná jednotná metoda uznávání a zrovnoprávnění výsledků učení z různých programů. Stejně tak není k dispozici žádná institucionalizovaná metoda uznávání jednotek nebo kvalifikací získaných v cizině ani žádný oficiální rámec pro přenos výsledků učení. Propustnost systému je omezena především výraznou centralizací. Neexistují žádné jednotky přenosné mezi programy. Shromažďování výsledků učení hraje nepodstatnou roli.
Mezinárodní perspektiva: podněty pro hodnocení
Zde by mohlo být věcí státních škol hledat zahraniční partnery pro mobilitní projekty, identifikovat vhodné jednotky, sjednat rámcové podmínky výměny a uzavřít dohody o učení. Základním předpokladem k tomu je určitá právní samostatnost.
Výhody pro učící se: Mobilitní projekty se mohou zaměřit velmi zblízka na vzdělávací potřeby jednotlivých účastníků. Jejich příprava je pro učící se nebyrokratická, neznamená pro ně zdlouhavé „putování po úředních instancích“. Posílením postavení škol může dojít k situaci, kdy školy budou pružněji reagovat na nový stav potřeb, čímž přispějí ke zvýšení kvality celého systému OVP.
Mezinárodní perspektiva a perspektiva vývoje systému jsou zde úzce spjaty.
Části kvalifikací nemají samostatně v systému kvalifikací tohoto typu zásadně žádnou hodnotu. Podpora identifikace možných jednotek v kontextu ECVET má proto obzvláší velký význam. Jsou zde tedy potřebné metody, které v rámci tradičních forem formativního hodnocení (to se vždy vztahovalo na jednotky) umožní jednotky rozeznávat, určovat analogie k systémům možných partnerů a realisticky odhadovat rovnocennost výsledků učení. K tomuto účelu je užitečná dokumentace a zveřejňování příkladů dobré praxe. Ty se ovšem v současné době omezují na mobilitní projekty programu LEONARDO.
Výhody pro učící se: Přenos výsledků učení získaných v jiných evropských zemích bude možný ve větším rozsahu, nejen ve výjimečných případech. Bude dosaženo transparentnosti mobilitních projektů, takže se budou moci uskutečňovat v atmosféře vzájemné důvěry. Úměrně tomu, jak budou přibývat vědomosti o srovnatelnosti a rozdílech výsledků učení, budou moci být vzdělávací období v zahraničí systematičtěji začleňovány do vzdělávací cesty a plánovány jako součást osobního rozvoje.
Perspektiva vývoje systému: nová kultura validace
Zvláštní zřetel je kladen na zkoušky a hodnocení, spektrum postupů zkoušení by mohlo být rozšířeno. ECVET by v OVP mohl přispět k dodání objektivního základu postupům jako je „demonstrace dovedností“ (skills demonstration) a k dostupnosti zahraničních expertiz na základě zintenzivnění mezinárodní výměny.
Dosud spíše omezené možnosti přenosu uvnitř systémů OVP by mohly být použitím ECVET výrazně rozšířeny a postaveny na jistý základ. Tím by mohly být uvolněny zdroje (dosud vázané v redundantní přípravě). Konečně by systém ECVET mohl být využit k umožnění shromažďování výsledků učení nezávisle na programech.
Výhody pro učící se: Uznávání výsledků učení dosažených mimo formální vzdělávací systém by bylo usnadněno. Nových metod hodnocení výsledků učení by mohlo být využito k zajištění transparentnosti znalostí, dovedností a kompetencí i v případě, že by nebyl ukončen celý program (u učících se, kteří zanechali studia).
7.2. Typ „internacionalista vědomý si jednotek“: Na správné cestě
Portrét: Z větší části školsky orientovaný systém OVP. Uvědomování si jednotek je vysoké. Přenos se uskutečňuje uvnitř systému i mezinárodně. Existuje kreditní systém. Programy OVP jsou rozděleny do modulů, přidělování kreditů se řídí „školskou logikou“: kreditní body jsou přiřazovány předmětům. Nedávnou inovací je demonstrace dovedností. Při přechodu učících se z jednoho programu profesní přípravy do druhého nebo z všeobecně odborných do akademických programů vyššího sekundárního vzdělávání jsou uznávány alespoň absolvované základní a specializované kurzy. Jednotky přesahující program mohou být přeneseny. Existují různé procedury uznávání. Část odborné přípravy konané
v nějakém podniku může být uskutečněna v cizině. Uznání výsledků učení však nevede vždy k zkrácení etap přípravy. Zčásti je mezi poskytovateli OVP nedostatek vzájemné důvěry.
Mezinárodní perspektiva
Integrace doby učení v cizině do procesu vzdělávání je už ustanovena v systému. Školy mají možnost organizovat takové výměnné procesy. Využití procedur demonstrace dovedností a odpovídajících procedur hodnocení výsledků učení je však teprve na začátku. Popisem výsledků učení orientovaným na výstupy může být přenos bez ohledu na hranice systémů značně usnadněn.
Výhody pro učící se: Mobilitní projekty jsou výrazně usnadněny. Jejich využívání vzrůstá, protože výsledky učení jsou definovány a dokumentovány jasněji než dosud. Z příležitostně využívaného „zajímavého doplňku“ ke standardnímu vzdělávání se může stát součást normality v počátečním OVP.
Perspektiva vývoje systému
Přesvědčivost již existujícího kreditního systému může být zřetelně zvýšena popisem výsledků učení pro vzdělávací moduly. To je vhodné k posílení vzájemné důvěry mezi poskytovateli OVP. Zkrácení doby vzdělávání díky přenosu se zjednoduší. Konečně je možné podpořit probíhající zavádění demonstrace dovedností využitím nástrojů ECVET.
Výhody pro učící se: Existující flexibilita systému může své výhody pro učící se plně rozvinout. Časově náročné „zdvojení vzdělávacích období“ odpadá. Změna poskytovatelů odborného vzdělávání je zřetelně usnadněna. Díky většímu zaměření se na výsledky narůstá prospěch ze vzdělávacích programů, kterými učící se jednotlivci procházejí, a z vysvědčení, která obdrží. Je tak pro ně jednodušší ukázat na trhu práce, co vědí a umí.
7.3. Typ „holistického internacionalisty“: Všechno v jednom
Portrét: Rozsáhlá způsobilost v odborné praxi je prohlášena za hlavní cíl OVP. Velký kvantitativní význam mají části odborné přípravy konané v nějakém podniku. Znalosti, dovednosti a kompetence, jichž má být dosaženo, jsou podrobně popsány v příslušných ustanoveních. Certifikační praxe je však zaměřena na celkové kvalifikace. Formy hodnocení sice existují na mikroúrovni odborného vzdělávání, výsledky těchto hodnocení však nemají žádný oficiální status. Středem zájmu jsou závěrečné certifikáty. Výsledkem uznávacích procesů je připuštění ke zkoušce. Části OVP mohou být uskutečněny v cizině (kontrola kompetentními orgány). Údobí přípravy v podniku mohou být zkrácena započítáním předchozích údobí mimopodnikové praktické odborné
přípravy. Náznaky shromažďování výsledků učení zná systém jen u velkých jednotek (specializace po základní odborné přípravě). O zlepšení možností přenosu se usilovně diskutuje.
Mezinárodní perspektiva
Legislativa podporuje mezinárodní přenos výsledků učení. Jelikož již existuje zákonná regulace, bylo by vhodné před využitím ECVET přezkoumat, zda je nutné přizpůsobení příslušných paragrafů. Aby nedošlo
k zatížení mobilitních projektů díky tomu, že by existovalo více odpovědných osob, mělo by být postaráno o to, aby zahraniční partneři měli jen jednu kontaktní osobu. To vyžaduje objasnění vztahů mezi školami, podniky a kompetentními orgány v kontextu ECVET.
Aby mohlo dojít k rozšíření mezinárodního přenosu, musí být identifikovány a popsány jednotky v kontextu odborné přípravy konané v podnicích. Jelikož se OVP opírá především o komplexní formy odborné přípravy založené na jednání a stupeň uvědomování si jednotek je spíše nízký, je nezbytná pečlivá příprava komunikace se zahraničními partnery v rámci mobilitních projektů. Je proto nutný jednoznačný popis následujících bodů: již dosažené úrovně znalostí, dovedností a kompetencí učících se, obsahu učiva a kritérií k stanovení výsledků učení.
Výhody pro učící se: Příprava období učení v cizině bude snadnější a odbyrokratizovaná. Jednotné postupy definované při zavádění ECVET nahradí dosavadní opatření a zkoušky v jednotlivých případech. Prospěch z pobytu v zahraničí bude pro učícího se transparentnější a to může zlepšit valuaci a validaci.
Perspektiva vývoje systému
Výše popsanou identifikací jednotek s ohledem na mezinárodní přenos by byly vytvořeny také předpoklady pro rozšíření možností přenosu v národním systému. Přenos by se mohl uskutečňovat na úrovni výsledků učení v mnohem větší míře oproti dosavadním možnostem. To odpovídá současné potřebě rozvoje v systému
Výhody pro učící se: I v tomto případě by mohlo být zdvojení učebních období zřetelně minimalizováno. Usnadněná koordinace mezi různými poskytovateli v systému odlehčuje učícího se jedince. Dokumentace
dílčích kvalifikací na základě výsledků učení by byla velkým pokrokem pro jednotlivce, kteří zanechají studia. Nebylo by zde již pouze „všechno nebo nic“, a problematičnost situace při časném vystoupení z holistického vzdělávacího programu by se tak zmírnila.
potud, že neustále vzrůstá význam dobře fungující komunikace mezi různými organizacemi (institucemi zajišíujícími celodenní odbornou přípravu, podniky, partnery kooperace ve vzdělávání). ECVET by mohl být využit k zlepšení této komunikace, čímž by se daly realizovat pružnější cesty k „úplným kvalifikacím“, jež jsou v systému cílem. Kromě toho by mohl být ECVET využit pro dokumentaci dosažených výsledků učení při přerušeních přípravy.
Autoři
Xxxxxxxx Xxxxx je koordinátorkou pro evropské projekty při Výzkumném ústavu pro podnikové vzdělávání (Forschungsinstitut Betriebliche Bildung - f-bb) v Norimberku v Německu. Zabývá se průřezovými úkoly
v pracovní skupině pro mezinárodní věci Vzdělávacích zařízení bavorského hospodářství (Bildungswerk der Bayerischen Wirtschaft - bbw). V rámci projektů s evropskými kooperačními partnery pracuje na otázkách podpory sebe-řídícího učení v podnicích, učení s novými médii a metodami a internacionalizace odborného vzdělávání. Ve své současné výzkumné činnosti se zaměřuje na transparentnost výsledků učení v různých evropských systémech odborného vzdělávání a přípravy a na kvalitu mezinárodní mobility.
Kontakt: xxxxx.xxxxxxxx@x-xx.xx, tel: 00 00 (0)000 000 00-00
Xxxxxxxx Xx Xxxxxxxxx je vedoucí projektů v oddělení „Mezinárodní monitorování a benchmarking / Evropská politika odborného vzdělávání“ Spolkového ústavu pro odborné vzdělávání (Bundesinstitut für Berufsbildung) v Bonnu v Německu. Z hlediska srovnávacího výzkumného přístupu se zabývá tematickými okruhy, jako jsou evropské a národní strategie celoživotního učení, Kodaňský proces, řízení v systémech OVP, Boloňský proces a Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání. Projekty, jež nyní vede, se zaměřují na ECVET a kreditní systémy národních systémů OVP, přestupy uvnitř OVP a přechod do vysokoškolského vzdělávání v Evropě a národních systémech OVP.
Kontakt: XxXxxxxxxxx@xxxx.xx, tel: 00 00 (0)000 000 0000
Xxxxxx Xxxxxx je zástupce ředitele Výzkumného ústavu podnikového vzdělávání (Forschungsinstitut Betriebliche Bildung -f-bb) a vedoucí oddělení „Mezinárodní otázky odborného vzdělávání“ v f-bb a oddělení Výzkum vzdělávání Centra pro další odborné vzdělávání bavorského hospodářství (Berufliches Fortbildungszentrum der Bayerischen Wirtschaft - bfz) v Norimberku v Německu. Středem jeho zájmu je didaktika, zajištění kvality a realizace e-learningu, metody hodnocení způsobilostí a mezinárodní otázky odborného vzdělávání. V současné době pracuje na výzkumných projektech zabývajících se implementací evropských transparentních nástrojů.
Kontakt: xxxxxx.xxxxxx@x-xx.xx, tel: 00 00 (0)000 000 00-00