DOVOLENÁ A PRACOVNÍ VOLNO SOUVISEJÍCÍ S AKCÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ - WEBINÁŘ
DOVOLENÁ A PRACOVNÍ VOLNO SOUVISEJÍCÍ S AKCÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ - WEBINÁŘ
1. Výpočet dovolené
Dovolená se eviduje na záložce Náhrady (Karta zaměstnance – Pracovní poměry – Náhrady).
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, software, číslo Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 1: Záložka Náhrady - zadání dovolené
Nový doklad dovolené se zadá přes PTM a zvolením možnosti Nová náhrada mzdy.
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, software, displej Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 2: Zadání náhrady mzdy
V případě, že chcete zadat dobu čerpání dovolené v 1.den náhrady mzdy, využijete k tomu tabulku, kterou si otevřete přes tlačítko se třemi tečkami.
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, software, Počítačová ikona Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 3: Zadání doby čerpání v 1. den náhrady mzdy
Přes tlačítko se třemi tečkami ve spodní části náhrady mzdy se otevře okno Nárok a zůstatky dovolené.
<.. image(Obsah obrázku text, elektronika, snímek obrazovky, software Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 4: Okno Nárok a zůstatky dovolené
2. Výměra dovolené
Základní výměra dovolené je:
• Ve mzdové sféře – 4 týdny
• V platové sféře – 5 týdnů
• U pedagogických pracovníků – 8 týdnů
Základní výměra dovolené u zaměstnanců se nastavuje pomocí parametrů. Slouží k tomu parametr číslo 26 – Základní výměra – týdny.
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, software, Počítačová ikona Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 5: Tlačítko Parametry
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, software, Počítačová ikona Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 6: Nastavení parametru č. 26 - Základní výměra – týdny
2.1 Nastavení výměry dovolené u školských organizací
Jelikož ve školských organizacích jsou z pohledu výměry dovolené dvě skupiny zaměstnanců a to nepedagogové, jejichž základní výměra dovolené je 5 týdnů a pedagogové, jejichž základní výměra dovolené je 8 týdnů, bude nastavení následující:
✓ Nastavíte si v parametru č. 26 – Základní výměra – týdny 5 týdnů
✓ V číselníku funkcí (Hlavní nabídka- Číselníky – Funkční a odborné zařazení – Funkce, ISCO) nastavíte v poli Týdny dovolené u nepedagogů hodnotu 1 (říká programu, aby se podíval do nastavení parametru č. 26) a u pedagogů hodnotu 8 (základní výměra pedagogických pracovníků.
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, software, Počítačová ikona Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 7: Nastavení výměry dovolené u pedagoga
3. Nárok na dovolenou
Výpočet nároku na dovolenou je následující:
Nárok na dovolenou v hodinách = Výměra dovolené v týdnech x týdenní pracovní doba v hodinách x počet celých odpracovaných TPD/52
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, číslo, Písmo Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 8: Nárok na dovolenou
Příklady:
Zaměstnanec se sjednanou týdenní pracovní dobou 40 hodin týdně a výměrou dovolené 5 týdnů bude mít na začátku roku nárok na 200 hodin dovolené (za předpokladu, že pracovní poměr bude trvat po celý kalendářní rok).
Zaměstnanec se sjednanou týdenní pracovní dobou 30 hodin týdně a výměrou dovolené 5 týdnů bude mít na začátku roku nárok na 150 hodin dovolené (za předpokladu trvání pracovního poměru po celý kalendářní rok).
Zaměstnanec má sjednanou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Výměra dovolené je 5 týdnů a jeho pracovní poměr bude trvat pouze do konce měsíce června 2024, tedy 26 týdnů. Jeho nárok na dovolenou bude 5 x 40 x(26/52) = 100 hodin.
4. Průměrná týdenní pracovní doba
Je to hodnota platná v aktuálním měsíci a jsou do ní promítnuty všechny změny týdenní pracovní doby v uzavřených měsících a týdenní pracovní doba v úvazcích platných k aktuálnímu měsíci a v měsících následujících.
4násobek TPD/kratší TPD – počet hodin, které zaměstnanec musí odpracovat, aby mu vznikl nárok na dovolenou.
12násobek TPD/kratší TPD – počet hodin, které zaměstnanec musí odpracovat, aby se mu 20násobek nepřítomností započtených do limitu započetl jako doba odpracovaná. Při nesplnění této podmínky se mu nepřítomnosti započtené do limitu nezapočítávají do výše 20násobku TPD/kratší TPD jako doba odpracovaná z pohledu nároku na dovolenou.
20násobek TPD/kratší TPD – počet hodin, které je možné u přítomností započtených do limitu započítat jako dobu odpracovanou z pohledu nároku na dovolenou.
<.. image(Obsah obrázku text, elektronika, snímek obrazovky, software Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 9: Průměrná týdenní pracovní doba
5. Náhradní doby
Doby, které se z pohledu nároku mohou považovat za dobu odpracovanou, přestože ke skutečnému výkonu práce nedochází. Jsou to doby plně započtené, započtené do limitu a doby nezapočtené.
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, displej, software Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 10: Evidence náhradních dob
5.1 Doby plně započtené
Tyto doby se plně započítávají jako doba odpracovaná z pohledu nároku na dovolenou. Jsou to tyto doby:
✓ Čerpání řádné i dodatkové dovolené
✓ Mateřská dovolená
✓ Rodičovská dovolená u muže, kterou čerpá v době, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou – typ vynětí č. 13 –Rodičovská místo mateřské
✓ DPN způsobená pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
✓ OČR do deseti let věku dítěte
✓ Samostudium pedagogických pracovníků
✓ Směna, která není odpracovaná z důvodu státního svátku, za kterou se zaměstnanci mzda/plat nekrátí nebo nebo zaměstnanci přísluší náhrada mzdy
✓ Překážky v práci na straně zaměstnance podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.
✓ Překážky z důvodu obecného zájmu podle § 200 až § 205 zákoníku práce
✓ Překážky na straně zaměstnavatele mimo překážek z důvodu povětrnostních vlivů podle § 207 písm.
b) zákoníku práce (překážky zadané v programu ALFA MZDY AVENSIO mzdovými kódy se systémovými kódy 383, 385 a 405)
<.. image(Obsah obrázku text, elektronika, snímek obrazovky, software Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 11: Nepřítomnosti plně započtené
5.2 Doby započtené do limitu
Jsou to doby, ze kterých se až 20násobek TPD/kratší TPD může započítat jako doba odpracovaná z pohledu nároku na dovolenou. Podmínkou je odpracování alespoň 12násobku TPD/kratší TPD. Nepřítomnosti započtené do limitu jsou:
✓ Rodičovská dovolená
✓ Dočasná pracovní neschopnost
✓ Karanténa
✓ Xxxx důležité osobní překážky v práci podle § 199 zákoníku práce, které nejsou uvedeny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb.
<.. image(Obsah obrázku text, elektronika, snímek obrazovky, displej Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 12: Nepřítomnosti započtené do limitu
5.3 Doby nezapočtené
Jsou to doby, za které nevzniká právo na dovolenou. Mezi ně patří:
✓ Práce přesčas
✓ Neplacené volno, za podmínky, že si ho zaměstnanec napracuje
✓ Přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů podle § 207 písm. b) zákoníku práce
(systémový kód 392,393)
6. Krácení dovolené
Jediný důvod pro krácení dovolené je neomluvená absence zaměstnance. Upraveno § 223 zákoníku práce. Nárok na dovolenou se krátí o počet zameškaných hodin. Pokud jsou absence zaměstnance kratší než délka jeho směny, lze je sčítat.
V programu ALFA MZDY AVENSIO se případné krácení dovolené za neomluvenou absenci ošetřuje ručně a to tak, že v okně Nárok a zůstatky dovolené provede korekce přes políčko Opravy.
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, Písmo, software Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 13: Zadání absence na záložce Náhrady
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, displej, číslo Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 14: Provedení korekce nároku na dovolenou za neomluvenou absenci
7. Dovolená ve svátek
Od počátku roku je možné čerpat dovolenou ve státní svátek. Čerpání dovolené ve svátek do programu zadáte tak, že na den státního svátku vložíte na dokladu náhrady mzdy zatržítko k poli Uplatnit i ve svátek.
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, software, displej Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 15: Dovolená ve svátek
8. Dodatková dovolená
Upravena § 215 zákoníku práce. Nárok na ni mají zaměstnanci konající zvlášť obtížné práce.
Jejich konkrétní příklady jsou uvedeny v § 215 odst. 4 zákoníku práce. Nárok na dodatkovou dovolenou přísluší za dobu skutečně odpracovanou ve výše zmíněných podmínkách. Interval, ve kterém tento zaměstnanec pracoval v daných podmínkách, se zadává zde:
<.. image(Obsah obrázku text, elektronika, snímek obrazovky, software Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 16: Dodatková dovolená
9. Xxxxxx – pomocník při výpočtu dovolené mezi mateřskou a rodičovskou
Dudlík – pomocník při výpočtu dovolené mezi mateřskou a rodičovskou se zobrazí na záložce Náhrady u zaměstnankyň, které jsou na vynětí (Mateřská dovolená).
<.. image(Obsah obrázku text, elektronika, snímek obrazovky, software Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 17: Dudlík
<.. image(Obsah obrázku text, elektronika, snímek obrazovky, software Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 18: Okno pomocník pro dovolenou mezi mateřskou a rodičovskou
<.. image(Obsah obrázku text, elektronika, snímek obrazovky, software Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 19: Okno Pomocník pro dovolenou mezi mateřskou a rodičovskou
10. Dovolená uvolněného zastupitele
Upravuje je § 81a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Evidence i čerpání je ve dnech. Nárok na dovolenou u uvolněného zastupitele je 5 týdnů za kalendářní rok (35 dnů). Z toho si maximálně 25 dnů může připadnout na pondělí až pátek. Proplacení nevyčerpané dovolené uvolněného zastupitele se provádí pomocí uživatelského mzdového kódu se systémovým kódem 878.
11. Navázání pracovních poměrů z pohledu dovolené
Pokud má zaměstnanec pracovní poměry, které na sebe bezprostředně navazují (z pohledu zákoníku práce je považováno za nepřetržité trvání pracovního poměru), je možné v programu provést navázání.
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, software, Počítačová ikona Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 20: Navázání pracovního poměru z pohledu dovolené
12. Proplacení dovolené při skončení pracovního poměru
K proplacení zůstatku dovolené může dojít pouze při skončení pracovního poměru. Automaticky je v programu nastaveno zatržítko v políčku Proplatit. Program v měsíci, kdy končí pracovní poměr, automaticky vygeneruje mzdový kód 615 – Proplacená dovolená (se systémovým kódem 361) a po závěrce měsíce vynuluje zůstatek dovolené.
<.. image(Obsah obrázku text, elektronika, snímek obrazovky, software Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 21: Zatržítko u políčka Proplatit při skončení pracovního poměru
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, software, Webová stránka Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 22: Proplacení dovolené při skončení pracovního poměru na mzdových položkách
13. Přečerpání dovolené
K přečerpání dovolené může dojít z důvodu změny úvazku nebo ukončení pracovního poměru. Tím dojde ke změně nároku na dovolenou a zaměstnanec se může dostat do situace, že dovolená, kterou si již v dobré víře, že na ni má nárok, vyčerpal a má tedy přečerpanou dovolenou.
V programu tuto situaci ošetříte tak, že zaměstnanci strhnete náhradu za dovolenou, kterou si vyčerpal, ale ztratil na ni nárok. To provedete pomocí uživatelského mzdového kódu 6111 – OPRAVA DOVOL. NÁHR. (se systémovým kódem 362). Doklad náhrady ponecháte.
14. Dovolená u dohod
S účinností od 1.1.2024 mají zaměstnanci konající práce na základě dohod konaných mimo pracovní poměr také právo na dovolenou. Zaměstnavatel je povinen těmto zaměstnancům dovolenou poskytnout. Nárok na dovolenou vznikl vypuštěním ustanovení z § 77 odst. 2 zákoníku práce týkající se dovolené. Při výpočtu dovolené se bude postupovat v zásadě stejně jako u zaměstnanců v pracovní poměru.
Dovolená u dohod je upravena stejnými paragrafy zákoníku práce jako u pracovních poměrů (§ 211 až § 223 ZP).
14.1 Podmínky pro vznik nároku na dovolenou
Aby zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti vznikl nárok na dovolenou, musí splnit současně dvě podmínky:
⮚ Doba trvání dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti musí činit alespoň 4 týdny. Týdnem se
rozumí 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů, v tomto případě je tedy potřeba 28 dnů
⮚ Odpracování alespoň 80 hodin (4násobku týdenní pracovní doby)
Vzhledem k tomu, že zaměstnanci konající práce na základě dohod konaných mimo pracovní poměr nemají pevně danou „týdenní pracovní dobu“, zákoník práce stanoví, že výhradně pro účely dovolené u těchto zaměstnanců činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně. V těchto případech tak nebude rozhodující to, v jakém skutečném rozsahu byla práce v dané dohodě sjednána.
V této souvislosti je potřeba uvést, že za odpracovanou dobu se považují i náhradní doby dle ustanovení § 348 odst. 1 a 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce, tj. shodně jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Splnění výše uvedené podmínky (trvání pracovněprávního vztahu minimálně 4 týdny a odpracování 80 hodin) se posuzuje zvlášť u každého pracovněprávního vztahu, ledaže tyto pracovněprávní vztahy na sebe bezprostředně navazují, protože pak by se považovaly za nepřetržitě trvající vztah a pro účely dovolené by se sčítaly. To by platilo i v případě, kdy na dohodu o provedení práce bezprostředně naváže dohoda o pracovní činnosti.
14.2 Navázání dohod z pohledu dovolené
I u dohod konaných mimo pracovní poměr lze provést jejich navázání z pohledu dovolené. Tato situace nastane v případě, kdy na sebe ukončená dohoda a začínající dohoda bezprostředně navazují. V takovém případě se nevyčerpaný nárok na dovolenou u ukončené dohody neproplatí, ale dojde k převedení zůstatku na bezprostředně navazující dohodu.
Navázání lze provést i z dohody o provedení práce na dohodu o pracovní činnosti a naopak.
U bezprostředně na sebe navazujících dohod bude odpracovaná doba a doba trvání těchto dohod posuzována pro účely zjištění vzniku nároku na dovolenou jako jeden pracovněprávní vztah. Není přitom rozhodují, zda na sebe navazují dvě DPP, dvě DPČ nebo DPP a DPČ.
14.3 Výměra dovolené
Základní výměra dovolené činí 4 týdny. Výměra dovolené u zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP (to znamená zaměstnanci, kteří jsou odměňováni platem) činí 5 týdnů a u pedagogů je výměra dovolené 8 týdnů.
<.. image(Obsah obrázku text, elektronika, snímek obrazovky, software Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 23: Záložka Náhrady - dovolená u dohod
14.4 Výpočet nároku na dovolenou
Nejprve je nutné zjistit, kolik týdenních dob zaměstnanec odpracoval. To provedeme tak, že sečteme veškeré odpracované hodiny za dobu trvání dohody nebo za kalendářní rok a vydělíme je číslem 20 (týdenní pracovní doba zaměstnance pro účely výpočtu dovolené).
Příklad:
Zaměstnanec odpracoval na dohodu u provedení práce 136 hodin a jeho výměra dovolené jsou 4 týdny.
Počet odpracovaných hodin/20
136/20 = 6,8 týdenních pracovních dob - zaokrouhlí se na 6 týdenních pracovních dob
Po zjištění, kolik týdenních pracovních dob si zaměstnanec odpracoval provedeme následující výpočet:
Výměra dovolené x týdenní úvazek (vždy 20) x počet týdenních pracovních dob/52
4 x 20 x 6/52 = 9,23 = zaokrouhleno na 10 hodin dovolené Výsledný počet hodin vždy zaokrouhlujeme na celé hodiny nahoru.
14.5 Čerpání dovolené
Pro čerpání dovolené je důležité, aby měl zaměstnanec naplánované směny, ve které by dovolenou mohl vyčerpat. Čerpání dovolené se řídí stejnými pravidly jako je tomu u pracovních poměrů.
I u zaměstnanců pracujících na základě dohod konaných mimo pracovní poměr platí, že rozsah čerpání dovolené je v rozsahu směny, případně poloviny směny. Méně než v rozsahu jedné směny nebo poloviny směny může být čerpán pouze koncový zůstatek nároku na dovolenou.
Dohodáře čerpajícího dovolenou může zaměstnavatel z dovolené odvolat.
Poznámka: U zaměstnanců pracujících na základě dohod konaných mimo pracovní poměr platí, že čerpání dovolené je z pohledu nároku na dovolenou dobou odpracovanou a z toho důvodu může čerpáním dovolené vzniknout další nárok na dovolenou.
Čerpání dovolené se zadává na záložce Náhrady pomocí uživatelského mzdového kódu 6113 – DOVOLENÁ OON s nastaveným systémovým kódem 353 – DOVOLENÁ OON.
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, software, displej Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 24: Zadání čerpání dovolené u dohod
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, software, Počítačová ikona Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 25: Nastavení kódu pro čerpání dovolené u dohod
14.6 Náhrada odměny za dovolenou
Náhrada odměny za dovolenou je placena průměrným výdělkem. Aby byl zaměstnanci spočítán průměr pracovněprávní, je nutné, aby měl zaměstnanec v předchozím kalendářním čtvrtletí odpracováno alespoň 21 směn. Pokud zaměstnanec neodpracuje alespoň 21 směn, použije se průměr pravděpodobný.
Při přečerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci pracujícímu na dohodu strhnout vyplacenou náhradu odměny z dohody, na kterou tomuto zaměstnanci nevzniklo právo.
Náhrada za dovolenou u dohod se zadáním dokladu náhrady promítne na mzdové položky.
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, software, Webová stránka Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 26: Mzdové položky - náhrada za dovolenou u dohod
14.7 Krácení dovolené u dohod
Ke krácení nároku na dovolenou může dojít i u zaměstnanců činných na základě dohod konaných mimo pracovní poměr. Jediným důvodem pro možné krácení nároku na dovolenou je neomluveně zameškaná směna. Neomluvené zameškání kratších částí jednotlivých směn je možné sčítat.
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, displej, číslo Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 27: Ruční krácení dovolené
14.8 Proplacení dovolené při skončení dohody
Dovolenou je možné při skončení dohody proplatit stejně jako je tomu u pracovních poměrů. Proplacení dovolené je ale možné pouze u skončení tohoto pracovněprávního vztahu, nikoliv v průběhu trvání dohody.
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, displej, Písmo Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 28: Proplacení dovolené u dohod
15. Sestavy pro dovolenou
Sestava č. 011700 – Dovolené (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Rekapitulace)
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, číslo, Písmo Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 29: Sestava rekapitulace dovolené
Sestava č. 011701 – Rekapitulace náhrad (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Rekapitulace)
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, řada/pruh, Písmo Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 30: Sestava rekapitulace náhrad
Sestava č. 012000 – Přehled ročního čerpání dovolené (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Rekapitulace)
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, číslo, řada/pruh Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 31: Sestava přehled ročního čerpání dovolené
Sestava č. 470611 – Rezerva nevyčerpaná dovolená (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Výběrové sestavy)
<.. image(Obsah obrázku text, snímek obrazovky, číslo, Paralelní Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 32: Sestava rezerva nevyčerpaná dovolená
Sestava č. 550101 – Kontrola nároku na dovolenou (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Uživatelské sestavy) Sestava č. 550406 – Písemný rozvrh čerpání dovolené (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Uživatelské sestavy)
Sestava č. 550500 – Kontrola nároku na dodatkovou dovolenou (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Uživatelské sestavy)
Sestava č. 550411 – Zůstatky dovolené (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Uživatelské sestavy)
<.. image(Obsah obrázku text, elektronika, snímek obrazovky, software Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Obrázek 33: Hlavní nabídka - Uživatelské sestavy
16. Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež
Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu.
Přijetím zákona č. 321/2023 Sb. došlo s účinností od 1.1.2024 ke změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v němž § 203a upravuje komplexně otázky pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež včetně podmínek, za kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu.
Nadále dle znění zákoníku práce s účinností od 1.1.2024 přísluší zaměstnanci pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a k obdobným činnostem na sportovních soustředěních dětí a mládeže, a to v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.
Pojmy tábor a sportovní soustředění právní úprava nedefinuje. Zahrnují v sobě časově ohraničenou akci pro děti a mládež, bez ohledu na dobu trvání a počet účastníků akce, bez ohledu na to, zda jde o akci pobytovou či nikoliv. Oba pojmy je třeba vykládat způsobem, jak jsou všeobecně vnímány.
Úhrada náhrady mzdy nebo platu se týká pouze zaměstnanců v pracovním poměru, neboť dle § 77 odst. 3 zákoníku práce nepřísluší zaměstnancům vykonávajícím práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v případě překážek v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu náhrada z odměny.
Podle ustanovení § 104 odst. 2 písm. b) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, přísluší státnímu zaměstnanci za dobu překážky ve službě plat, pokud jde o překážku, která se řídí ustanovením § 203 odst. 2 a § 203a zákoníku práce a je podle tohoto pracovněprávního předpisu placená.
16.1 Za jakých podmínek je považováno pracovní volno související s akcí pro děti a mládež za překážku s náhradou mzdy nebo platu?
Pokud zaměstnanec čerpá u svého zaměstnavatele pracovní volno související s akcí pro děti a mládež podle § 203a zákoníku práce, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu pouze v případě, že se jedná o akci, kterou pořádá právnická osoba,
• která je zapsána ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a
• práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.
Výše uvedené skutečnosti musí zaměstnanec svému zaměstnavateli prokázat.
V případě, že je pořadatelem tábora nebo sportovního soustředění fyzická osoba, přísluší zaměstnanci pracovní volno, avšak nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu, a to i přesto, že tato fyzická osoba může být zapsána ve veřejném rejstříku.
16.2 Pravidla poskytnutí pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež
• Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež s náhradou mzdy může být poskytnuto pouze zaměstnancům, kteří mají u svého zaměstnavatele pracovní poměr.
• Zaměstnanec alespoň 1 rok bezprostředně před uvolněním na pracovní volno soustavně a bezplatně pracoval s dětmi nebo mládeží. Za děti a mládež se pro účely tohoto ustanovení považují fyzické osoby mladší 21 let. Soustavnou činností je pro tyto účely myšlena činnost, která neprobíhá příležitostně nebo jednorázově.
• Akci pro děti a mládež, pro kterou je zaměstnanec uvolněn, musí pořádat právnická osoba, která je zapsána ve veřejném rejstříku a práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.
16.3 Rozsah poskytnutí pracovního volna
Zaměstnanci přísluší pracovní volno k činnosti:
• vedoucích táborů pro děti a mládež
• zástupců pro věci hospodářské a zdravotní
• oddílových vedoucích
• vychovatelů
• instruktorů
• středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež.
Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež může zaměstnanec čerpat v nezbytně nutném rozsahu k výkonu činností uvedených výše, nejvýše však v délce 3 týdnů v kalendářním roce. Podmínkou je, aby poskytnutí tohoto volna nebránily vážné provozní důvody zaměstnavatele. Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci přísluší pouze za jeden týden tohoto volna, který je v rozsahu týdenní pracovní doby, respektive kratší týdenní pracovní doby tohoto zaměstnance.
16.4 Náhrada mzdy nebo platu při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež
Nárok na náhradu mzdy nebo platu má zaměstnanec pouze za jeden týden pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež v kalendářním roce. Pro účely tohoto ustanovení je to týdenní pracovní doba, případně kratší týdenní pracovní doba uvolněného zaměstnance, za kterou mu přísluší náhrada mzdy nebo platu.
Nově je určen způsob stanovení tzv. ročního limitu pro poskytování náhrady mzdy nebo platu, tj. doby, za niž může v kalendářním roce zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu. Náhrada přísluší za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby a poskytuje se od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Dojde-li ke změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku, pak se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.
Při určení výše náhrady mzdy nebo platu platí, že náhrada přísluší ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši uvedeného podílu průměrné mzdy vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů, při tom tuto částku zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru. Pro rok 2024 činí výše jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy částku 243,90 Kč, tj. při stanovené 40hodinové týdenní pracovní době by náhrada mzdy (platu) v roce 2024 mohla činit nejvýše 9.756 Kč.
Tato náhrada mzdy nebo platu podléhá odvodům, to znamená, že je z ní odvedeno zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň.
Zaměstnavatel může vyplatit náhradu mzdy nebo platu s použitím vyššího průměrného výdělku, nárok na refundaci náhrady mzdy nebo platu má ale pouze ve výši, kterou stanovuje zákon.
16.5 Refundace mzdy nebo platu
Zaměstnavatel, který vyplácí refundaci mzdy nebo platu zaměstnanci, který je uvolněn na akci pro děti a mládež, může požádat o refundaci této náhrady mzdy nebo platu příslušnou Územní správu sociálního zabezpečení. Náhrada mzdy nebo platu Česká správa sociálního zabezpečení refunduje prostředky ze státního rozpočtu. Právní úprava postupu „refundace“ náhrady mzdy nebo platu podle § 203a zákoníku práce upravuje § 123k zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
Pro žádost o refundaci zaměstnavatel využije formulář, který je zveřejněn na stránkách ČSSZ pod tímto odkazem. Tiskopis se nazývá „Žádost o úhradu poskytnuté náhrady mzdy (platu) při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež podle zákona č. 582/1991 Sb.“, který je též součástí programu Avensio SW a je možné tento formulář vygenerovat přímo z programu.
Vyplněný tiskopis, pomocí kterého zaměstnavatel žádá o úhradu náhrady mzdy nebo platu podle § 203a zákoníku práce musí obsahovat tyto náležitosti:
• identifikační a kontaktní údaje zaměstnavatele
• celková částka úhrady požadovaných náhrad mzdy nebo platu za všechny zaměstnance, kterým zaměstnavatel tuto náhradu mzdy nebo platu poskytl
• identifikační údaje zaměstnance, za kterého zaměstnavatel úhradu mzdy nebo platu požaduje. Těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození, není-li přiděleno rodné číslo
• výše náhrady mzdy nebo platu za každého zaměstnance, kterému zaměstnavatel tuto náhradu mzdy nebo platu poskytl
• kalendářní dny, za které byla zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy nebo platu, jejíž úhradu zaměstnavatel požaduje
• číslo účtu zaměstnavatele, na který má být úhrada náhrady mzdy nebo platu poukázána.
Spolu s podáním předepsaného tiskopisu je zaměstnavatel povinen prokázat a doložit OSSZ splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, na jejichž základě náhradu mzdy nebo platu zaměstnanci poskytl. Pokud by takovou povinnost zaměstnavatel nesplnil, vyzve ho OSSZ, aby tak učinil, a nevyhoví-li této výzvě ve lhůtě do 8 dnů, nebyla-li stanovena lhůta delší, nebude OSSZ k jeho žádosti přihlížet a dále se jí nebude zabývat.
Žádost o úhradu náhrady mzdy je důležité podat nejpozději do 6 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada mzdy nebo platu zúčtována. Pokud zaměstnavatel nezašle žádost včas, nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu zanikne.
Nesplnil-li zaměstnavatel podmínky pro vyplacení náhrady mzdy nebo platu a tato úhrada mu již byla refundována, je zaměstnavatel povinen vrátit územní správě sociálního zabezpečení vrátit úhradu nebo její část, kterou neprávem přijal.
Náhrada mzdy nebo platu je pro účely zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení přeplatkem na pojistném podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pokud zaměstnavatel požádá o úhradu náhrady mzdy nebo platu, tato žádost se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném. Při úhradě této náhrady mzdy nebo platu se uplatní postup jako při vrácení přeplatku na pojistném, není-li stanoveno jinak.
V případě, že by měl zaměstnavatel požadující úhradu mzdy nebo platu jiný splatný závazek vůči OSSZ či České správě sociálního zabezpečení a částka představující výši úhrady, na kterou mu vznikl nárok, byla použita zcela či částečně na jeho úhradu, bude o této skutečnosti zaměstnavatel taktéž vyrozuměn.
Xxxxx Xxxxxxxx
Consultant, Avensio Software Department Tel. 000 000 000