Contract

1

Vybrané aktuální otázky splatnosti, podmínek a promlčení v českém závazkovém právu

Xxxxx Xxxxx Omšenie 8. 10. 2018

Smlouva o úvěru

2

Čím může být poskytnutí úvěru podmíněno? Jen smluvně či i zákonem?

Jak nahlížet na poskytnutí spotřebitelského úvěru podmíněného zákonem zjištěním schopnosti splácet?

Nezjišíuje-li věřitel, jde o obsolutní nebo relativní neplatnost?

Jaké mám zákonné korektivy podle českého práva při posuzování přiměřenosti ujednání o úvěru?

Smlouva o úvěru – modelový příklad

Žalobce požaduje:

⮚ jistina – 20.000 Kč

⮚ úrok – 8.000 Kč

⮚ poplatek za uzavření smlouvy – 3.000 Kč

⮚ administrativní poplatek – 2.000 Kč

⮚ náklady na vyhodnocení – 1.000 Kč

⮚ inkasní poplatek - 2.500 Kč

⮚ poplatek za vymáhání – 5.000 Kč

⮚ smluvní pokuta – 0,1 % denně (sjednána 0,5 % denně)

⮚ úrok z prodlení – 0,1 % denně (sjednán 0,25 % denně)

Možný výkladový postup

1. Právní kvalifikace jednotlivých ujednání podle konkrétních skutkových podstat právních norem

2. Posouzení, která ujednání mají stejnou/obdobnou povahu a je třeba je hodnotit kumulativně

3. Vyjasnění si korektivů platnosti, přiměřenosti a dalších pro posouzení

4. Test podle zákonných kritérií

Jde tak o posouzení, co je:

1. úrok z úvěru

2. poplatek „v pravém slova smyslu“

3. smluvní pokuta (sankce)

4. náhrada škody

5. úrok z prodlení

Úrok – jaké korektivy a kdy?

1. § 1813, § 1815 ve spojení s § 1792

2. § 1813, § 1815 ve spojení s § 577

3. § 1800 odst. 2 ve spojení s § 1792

4. § 1800 odst. 2 ve spojení s § 577 5. § 553 a § 1753

6. Nesprávné uvedení RPSN

7. Dobré mravy § 580? a § 588

8. Lichva § 1796

9. Neúměrné zkrácení § 1793

10. § 433, § 1792 odst. 2, nekalá obch. praktika

Výklad pro spotřebitele příznivější a zkoumat z úřední povinnosti

I. ÚS 2063/17, ze dne 23. 11. 2017 : Při interpretaci a aplikaci zákonných ustanovení, která upravují spotřebitelské vztahy, musí obecné soudy respektovat ústavní princip ochrany slabší strany, plynoucí z principu rovnosti vyjádřeného v čl. 1 Listiny základních práv a svobod a zahrnující i princip ochrany spotřebitele, a promítnout jej do svých úvah a posouzení. Připouští-li pak zákonná ustanovení vícero možných výkladových řešení, je ústavně konformní takový výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější

Xxxxxxxxx a Xxxxxxxxxxxx proti FINWAY,C-377/14, ze dne 21. 4.

2016: Nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud nikoli z moci úřední

Určitě a srozumitelně

§ 1813 nutno odlišovat od

§ 553 – nejde vůbec o právní jednání (přes výklad) Nelze vůbec zjistit jeho obsah – zdánlivé jednání,

nepřihlíží se

§ 1753 – neúčinnost překvapivých ujednání obchodních podmínek, nepřijala-li je strana výslovně (hodnotí se nejen obsah, ale i způsob vyjádření) – nepřihlíží se

§ 1813

Zakázané ujednání – v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládající významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele

Nejsou zakázaná - ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem

§ 1813

Určité a srozumitelné ujednání o ceně – nepodléhá přezkumu (Cpjn 203/2013, III. ÚS 3725/13)

Nejasně či nesrozumitelně – testovat i cenu

Nejasné či nesrozumitelné – nejen gramaticky, ale i ekonomicky

Soudní dvůr EU

Xxxxx Xxxxxx, Hajnalka Káslerné Xxxxx v. OTP Jelzálogbank Zrt, C-26/13, ze dne 30. 4. 2014

Xxxxxx Xxxxx, Xxxxx Xxxxxx Xxxxx v. SC Volksbank România SA, C-143/13, ze dne 26. 2. 2015

Soudní dvůr EU

…aby informovaný spotřebitel mohl na základě jasných a srozumitelných kritérií předvídat ekonomické důsledky, které z toho pro něj plynou (rozsudek Xxxxxx a Káslerné Xxxxx, EU:C:2014:282

Soudní dvůr EU

i kdyby předkládající soud musel s přihlédnutím k poznatkům poskytnutým Soudním dvorem v odpovědi na položenou otázku dospět k závěru, že dotyčné klauzule jsou součástí hlavního předmětu smlouvy, nebo že jsou napadeny

s ohledem na přiměřenost ceny nebo odměny, nemění to nic na tom, že tyto klauzule musí být v každém případě předmětem posouzení jejich případného zneužívajícího charakteru, pokud by bylo nutné konstatovat, což přísluší ověřit také předkládajícímu soudu, že nejsou sepsány jasným

a srozumitelným jazykem (v tomto smyslu viz rozsudek Xxxxxx a Káslerné Xxxxx, bod 61

Skrytý úrok – jasně a srozumitelně?

Je stanovena cena určitě a srozumitelně, jestliže RPSN je uváděna 51 %, ale s povinnými poplatky činí 191 % ?

Xxxxxxxxx a Xxxxxxxxxxxx proti FINWAY,C-377/14, ze dne 21. 4.

2016: soud z moci úřední posuzuje RPSN – nesplnění informačních povinností podle směrnice 2008/48/ES. Celková výše úvěru a částka čerpání úvěru označují celkovou částku, která byla dána k dispozici spotřebiteli, což vylučuje částky, které si poskytovatel úvěru účtuje na úhradu nákladů souvisejících s dotčeným úvěrem a které nejsou tomuto spotřebiteli reálně vyplaceny.

Nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud nikoli z moci úřední

RPSN podle z. č. 145/2010

32 Cdo 4838/2015 ze dne 12.7.2016:

Informační povinnost podle § 6 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. věřitel splní pouze úplným a správným uvedením všech údajů vyžadovaných zákonem; uvede-li nesprávně (např. omylem, početní chybou), povinnost nesplní.

Platí i pro roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr. (srov. § 6 odst. 1, příloha č. 3 odst. 1 písm. f)

X úročen ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné ČNB

RPSN podle z. č. 257/2016

Výpočet časové ceny peněz zohledňující všechny náklady na úvěr (poplatky, úroky), pokud spotřebitel splácí řádně (nezahrnuje úrok z prodlení ani smluvní pokuty) – srov. § 3 a § 133

m m'

∑C (1+ X )−tk =∑D (1+ X )−sl

k l

k=1 l=1

Srov. „kalkulačku“ na stránkách Evropské komise

Důsledky

§ 110 odst. 1 až 3:

neuvede vůbec: repo sazba Uvede nesprávně nižší:

Obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o roční procentní sazbě nákladů, která je nižší, než odpovídá skutečnosti, snižuje se zápůjční úroková sazba a celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídaly roční procentní sazbě nákladů uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.

Tedy podle RPSN (bez poplatků?)

Zjišíování úvěryschopnosti

Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, bez ohledu na vůli spotřebitele, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem (NSS sp. zn. 1 As 30/2015),

Věřitel může zohlednit dříve získané znalosti; v závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů (SDEU

C-449/13 CA Consumer Finance)

Důsledky nezjišíování

SDEU C-565/12 LCL Le Crédit Lyonnais: sankce by měla mít odrazující účinek, měla by zhoršit postavení věřitele

SDEU C-449/13 CA Consumer Finance: důkazní břemeno ohledně toho, že věřitel porušil povinnost posouzení úvěruschopnosti,

nesmí nést spotřebitel

Důsledky nezjišíování

Úprava z. č. 145/2010 Sb. - § 9 doplněn zákonem č. 43/2013 o důsledek neplatnosti.

Podle obč. zák. z roku 1964 – absolutní neplatnost? Podle o. z. z roku 2012 různé výklady

X. Xxxxx – Komentář k zákonu X. Xxxxxx – relativní neplatnost X srov. judikatura SD EU, závěry ÚS je-li možný výklad pro

spotřebitele příznivější

z. č. 257/2016 Sb. – neplatnost (§ 87), ale na návrh..

Důsledky nezjišíování

Chráněné zájmy:

Ochrana spotřebitele před přijetím nepřiměřených závazků Ochrana předchozích věřitelů před znehodnocením jejich

pohledávek

Ochrana společnosti před nežádoucími důsledky insolvencí spotřebitelů

Je třeba na nich bezvýhradně trvat?

Zjevný rozpor s veřejným pořádkem podle § 588? Tedy absolutní neplatnost?

Předběžná otázka k SD EU?

Výše úroku

I.ÚS 199/11: Výše úroku za poskytnuté peněžní prostředky musí být přiměřená a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Zákaz zneužití práva

Nemůže být poskytnuta ochrana subjektu, který svého práva zneužívá na úkor slabší smluvní strany.

21 Cdo 1484/2004 a 33 Odo 236/2005: V rozporu s dobrými mravy je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Konkrétní zjištění zda a kolikanásobně převyšuje výše úroků horní hranici obvyklé úrokové míry – přesahuje podstatným způsobem.

RPSN 190 % x ARAT ČNB např. duben 2015, 13,92 %

Podstatným způsobem převyšuje?

§ 1792 – úplata za plnění

Není-li ujednána výše úplaty, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a místě uzavření smlouvy; nepodaří-li se určit, určí soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem

Zřejmě opět ARAT ČNB

Z aktuální judikatury

NS 33 Cdo 2335/2016, z 19. 4. 2017 – k

jednostranné změně ceny v. poplatky NS 33 Cdo 282/2016, z 24. 8. 2017:

Odkazem na sazebník požadavek určitosti sjednání výše, popř. způsobu určení výše poplatku naplněn není. Z obsahu smlouvy a obchodních podmínek se nepodává, že žalovaní byli při uzavírání smlouvy se sazebníkem seznámeni a že se stal součástí smlouvy (tak jako tomu bylo v případě obchodních podmínek)

Další korektivy

⮚ Lichva - § 1796

⮚ Relativní neplatnost

⮚ Zneužití tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti

⮚ Hrubý nepoměr majetkové hodnoty k vzájemnému plnění

⮚ Srov. § 218 trestního zákoníku

⮚ I. ÚS 3308/16, ze dne 19.1.2017

⮚ Soud má posoudit kontraktační fázi, stádia po podpisu smlouvy, nikoli jak se dlužník dostal do špatné finanční situace a jaká byla jeho platební morálka x jak uzavření smlouvy vnímal, zneužití obtíží prosazení podmínek příčících se zásadám férovosti

Podnikatel vs. spotřebitel

⮚ V úvahu přichází § 1800 odst. 2 ve spojení s § 1792 u adhezních smluv

⮚ § 433 zneužití postavení odborníka či hospodářské postavení k využití závislosti slabší strany – zřejmá a nedůvodná nerovnováha ve vzájemných právech a povinnostech stran

⮚ Cenové předpisy (§ 1792 odst. 2)

⮚ Neúměrné zkrácení (§ 1793)

⮚ Nekalá obchodní praktika – porušení pravidel hospodářské soutěže

Smluvní pokuta

• Jde-li o klasickou sankci, jde o smluvní pokutu

• Poplatek za vymáhání – zpravidla SP, event. náhrada škody

• Podléhá testu proporcionality podle § 1813 (dříve § 56 odst. 1 obč. zák.)

• U spotřebitelů tak nejde o moderaci na návrh podle § 2051

• Rozhodující je sjednaná SP, nikoliv uplatněná (nedošlo-li k dohodě, vzdání se práva apod.)

• Posouzení, jakou funkci SP má, zdali je paušalizovaná NŠ nebo i sankce, zdali je sjednána individuálně, zda se mohl s ní seznámit, umístění v obchodních podmínkách apod., může být významné z hlediska jasnosti a srozumitelnosti podle § 1811

SP v obchodních podmínkách

I. ÚS 3512/11, z 11. 11. 2013

NS 32 ICdo 86/2015, z 28. 2. 2017 x nově v roce 2018 - srov.

NS 33 ICdo 45/2017)

⮚ Smluvní pokuta zásadně (tedy nikoli bezvýjimečně) nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, jen toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis)

⮚ Pouhé umístění v obchodních podmínkách ale nepředstavuje nepřiměřenost ujednání

⮚ Nová úprava – již nikoli písemná forma; má to vliv?

⮚ Uplatní se závěry ÚS?

Limitace výše smluvní pokuty

29

Není zákonná limitace výše SP (x zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.)

Historicky byla - § 1336 OZO – u půjček nesměla převyšovat zákonné úroky z prodlení

§ 2051 – Moderace - přihlédnutí k hodnotě a významu zajišíované povinnosti; snížení až do výše škody vzniklé porušením povinnosti; k později vzniklé NŠ oprávněn do výše SP

- Moderaci nelze dohodou vyloučit

- Lze ale dohodnout jiný vztah k NŠ

Pravidla moderace

30

NS 31 Cdo 2707/2007

Možná příliš formálně rozlišující jednotlivé fáze

1. Soud nejprve posuzuje nepřiměřenost SP, volné uvážení soudu, okolnosti případu, „není vyloučeno“, aby již v této fázi soud přihlédl k významu a hodnotě zajišíované povinnosti, zákon mu to však neukládá.

2. Je-li výsledkem moderace – pak posouzení v jakém rozsahu sníží; zde je soud povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišíované povinnosti

Lze moderovat smluvní pokutu po započtení?

Aktuální vývoj: Rozsudek velkého senátu ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. 31 Cdo 927/2016

Dosud: 32 Cdo 1007/2006:

Moderace smluvní pokuty podle § 301 obch. zák. předpokládá, že oprávněný ze smluvní pokuty má platně existující a vymahatelný nárok na její zaplacení. Není proto možné ustanovení o snížení smluvní pokuty použít, jestliže si oprávněný již před zahájením řízení právo na smluvní pokutu započetl proti pohledávce povinného, a pohledávka oprávněného tak v důsledku zániku započtením již v době podání žaloby neexistovala.

Moderace je s účinky ex tunc a konstitutivní

31 Cdo 927/2016

32

Účelem moderace je ochrana dlužníka ze smluvní pokuty před nepřiměřeně vysokou smluvní pokutou

Právní úprava moderace smluvní pokuty v § 301 obch. zák. je

kogentní. Strany se nemohou od ní dohodou odchýlit.

Strany si tak nemohou dohodou vyloučit moderaci smluvní pokuty. Tím spíše nemůže moderaci smluvní pokuty vyloučit jedna ze stran svým jednostranným právním jednáním (zápočtem).

31 Cdo 927/2016

33

Hlásí se k NS 23 Cdo 4784/2008 –

úvahy o nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty se logicky (z povahy věci) mohou upínat toliko k těm okolnostem, které tu byly v době jejího sjednání;

Ke skutečnostem, které nastaly po sjednání smluvní pokuty, nelze při hodnocení (ne)přiměřenosti sjednané smluvní pokuty přihlížet

31 Cdo 927/2016

34

Shrnutí:

k moderaci smluvní pokuty nedochází s účinky ex nunc, nýbrž ex tunc, k okamžiku ujednání o smluvní pokutě.

Je-li smluvní pokuta nepřiměřená, nemůže jednostranným zápočtem dojít v rozsahu její nepřiměřené výše k zániku pohledávky ze smluvní pokuty, ani k zániku pohledávky, proti níž je započítáváno.

Odepření výkonu práva pro rozpor se zásadami poctivého obchodního styku nebo s dobrými mravy je řešením ultima ratio, které lze použít k ochraně práv stran až tehdy, není-li namístě aplikovat konkrétní skutkové podstaty právních norem na otázku dopadající.

Další otázky

35

Lze vzhledem ke změně judikatury uvažovat o důvodnosti žalob na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu, v němž byla zaplacena nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta?

Limity autonomie vůle

36

Jaké jsou limity autonomie vůle při sjednávání smluvní pokuty?

Bude aplikovatelná stávající judikatura na novou úpravu? Konkrétně např.

1. Lze sjednat smluvní pokutu pro případ odstoupení nebo výpovědi?

2. Mohou být třetí osoby oprávněné nebo zavázané ze smluvní pokuty?

Důvodová zpráva

37

Důvodová zpráva: Ujednají-li si strany, že dlužník zaplatí věřiteli určitou částku pro případ, že nastane jiná skutečnost, než je porušení smluvní povinnosti, nepůjde sice o smluvní pokutu, nicméně půjde o platné ujednání, které se podle okolností posoudí jako ujednání o odstupném, případně jako ujednání nepojmenované smluvní klauzule.

Bude to platit vždy?

Modelové případy

38

1. Kupní smlouva mezi A a B, obsahující ujednání, že v případě odstoupení od smlouvy kupujícím A, zaplatí kupující A smluvní pokutu prodávajícímu B

2. Kupní smlouva mezi A a B, obsahující ujednání, že

v případě odstoupení od smlouvy prodávajícím B, zaplatí kupující A smluvní pokutu prodávajícímu B

a) B odstoupil, protože A porušil povinnost

b) B odstoupil, protože nastala jiná právní skutečnost

Možná řešení

39

Ad 1) v úvahu přichází

a) Platné ujednání o smluvní pokutě (ale x srov. 25 Cdo 182/2001, historicky vychází z 3 Cdon 1398/96, IV. ÚS 276/99)

b) Ujednání o odstupném (§ 1992 občanského zákoníku)

Další příklad

40

Ad 2) v úvahu přichází:

a) Prodávající B odstupuje protože kupující A porušil povinnost, typicky prodlení

(srov. – 32 Cdo 1113/2003 – nelze kumulovat dva předpoklady odstoupení a porušení smluvní povinnosti nebo 23 Cdo 2575/2010 – SP lze sjednat jen jako nepodmíněnou)

Půjde ale zřejmě o platné ujednání o smluvní pokutě

Ale je to dohoda o splatnosti nebo o vzniku práva?

Varianta příkladu č. 2

41

Ad 2)

b) v případě odstoupení od smlouvy prodávajícím B, zaplatí kupující A smluvní pokutu prodávajícímu B – ale ne protože A porušilo smluvní povinnost, ale nastala jiná právní skutečnost (např. nebylo vydáno stavební povolení)

Nepůjde zřejmě o smluvní pokutu, ani odstupné, půjde o nepojmenované zajištění závazku?

Obecná otázka

42

Lze výkladem dospět k tomu, že i když strany výslovně zajistili závazek zákonem řešeným prostředkem, může jít o jiný, nikoli nepojmenovaný, zákonem řešený prostředek?

Tedy: Je-li sjednána „smluvní pokuta“ mohu vyložit jako

„odstupné“ nebo jako „úrok z prodlení“? Podle jakých pravidel?

Obtíže nevyvolává, je-li označeno jinak než podle zákona – pak vždy výklad projevů vůle: Penále (32 Cdo 2892/2008), Storno (3 Cdon 1032/96), Propadnutí rezervačního poplatku (33 Odo 744/2006), Sankce (33 Odo 370/2004)

Pohled judikatury

43

(judikatura naznačuje, že ano - 29 Odo 512/2002 - Skutečnost, že účastníci ve smlouvě uvedli zákonný termín (smluvní pokuta) s odkazem na příslušná ustanovení právního předpisu, totiž sama o sobě nevylučuje aplikaci ustanovení § 266 obchodního zákoníku a nemůže být důvodem pro to, aby soud při výkladu takového úkonu vyšel pouze z významu jeho jazykového vyjádření vyplývajícího z odkazované právní normy a nepřihlédl též k úmyslu jednajících osob resp. k dalším okolnostem.

Lze zajistit i zákonem nepojmenovaným zajištěním

44

Kromě zajišíovacích prostředků upravených v obchodním zákoníku nebo občanském zákoníku z roku 1964 mohou k zajištění závazků sloužit i jiná smluvní ujednání, popř. modifikace jednotlivých zajišíovacích prostředků, vždy však za předpokladu jejich platnosti, zejména z hlediska § 37 a násl. ObčZ 1964

(23 Cdo 2239/2012 - propadná jistota, složená do soutěže o vítězný návrh na uzavření smlouvy)

Třetí osoby oprávněné nebo zavázané ze smluvní pokuty

45

Jak posoudit následující modelové příklady:

1. Kupní smlouva mezi A a B obsahující ujednání, že v případě porušení povinnosti A, zaplatí A smluvní pokutu třetí osobě C

2. Kupní smlouva mezi A a B obsahující ujednání, že v případě porušení povinnosti A, zaplatí třetí osoba C smluvní pokutu osobě B

Možná řešení

46

Ad 1) (oprávněná třetí osoba):

a) Platné ujednání o smluvní pokutě?

b) § 1767 – plnění dlužníka třetí osobě?

c) Nepojmenované zajištění závazku?

Ad 2) (zavázaná třetí osoba):

a) Platné ujednání o smluvní pokutě? (x srov. 33 Cdo 498/2009

– SP mohou sjednat jen osoby v postavení dlužník – věřitel)

b) Ručitelský závazek?

c) Nepojmenované zajištění závazku?

SP za porušení každé povinnosti ve smlouvě

47

Výklad právních jednání (§ 555 až § 558)

Požadavek určitosti vymezení povinností utvrzených smluvní pokutou je naplněn nejen v případě, jsou-li utvrzované povinnosti výslovně jednotlivě individualizovány, nýbrž i v situaci, je-li smluvní pokuta sjednána pro případ porušení

povinností, tvořících ucelený a identifikovatelný soubor, aniž by bylo případné porušení jednotlivých povinností ve smlouvě konkretizováno (32 Cdo 493/2011)

x 23 Cdo 4281/2011– neurčité

Navazuje 29 Cdo 1374/2012, 23 ICdo 22/2015 - určité

Smluvní pokuta a prodlení

48

Otázka: lze vázat i na běh času?

Historicky – polemika 90.léta (X. Xxxxxxx x X. Xxxx) Judikatura např. NS 29 Cdo 969/99 – Lze (Ale?)

Uplatnění narůstající SP není (bez dalšího) v rozporu s dobrými mravy ani podle judikatury NS, ani historicky:

Srov. NS ze dne 11. 11. 1932, Rv I 1404/31 Vážný 12089/1932

Dnes: NS 32 odo 588/2003, 32 Odo 1299/2006

SP a úroky z prodlení

49

Úrok z prodlení – nově dispozitivní - § 1970

X § 517 odst. 2 ObčZ 1964 – podle judikatury (zřejmě nesprávné) kogentní (33 Odo 1117/2003 – R 26/2006)

Jak nahlížet na kumulaci sankcí?

Je možno pro prodlení sjednat obě sankce?

Kumulace úroků z prodlení a SP je přípustná (33 Odo 47/2002) Kumulaci úroků z prodlení a SP si lze dohodou vyloučit ( 23 Cdo

1599/2010)

Rozdíly SP a úroku z prodlení

50

1. SP je samostatným nárokem a strany si ji musejí sjednat, úrok z prodlení příslušenství pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 1999, sp. zn. 29 Cdo 2495/98);

2. Rozdílný běh promlčecí doby. Smluvní pokuta je samostatným nárokem, každým dnem prodlení nové právo na další část smluvní pokuty a promlčecí doba běží pro každou dílčí část smluvní pokuty zvláší (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2002, sp. zn. 29 Odo 847/2001); Pro úroky z prodlení -povinnost platit úroky z prodlení se splněním úvěru nebo jiného dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí

„jako celek“ (srov. rozsudek ze dne 31. srpna 2006, sp. zn. 21 Cdo 3173/2005);

Rozdíly SP a úroku z prodlení

51

4. Smluvní pokuta není ani opětující se dávkou, kterou by bylo možné věřiteli soudním rozhodnutím přiznat i do budoucna (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2007, sp. zn. 21 Cdo 681/2006);

5. Je-li dlužník v prodlení se zaplacením smluvní pokuty, může ze smluvní pokuty, s níž je dlužník v prodlení, věřitel požadovat úrok z prodlení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2003, sp. zn. 33 Odo 105/2003);

6. Ve vztahu k náhradě škody se na NŠ úrok z prodlení jen započítává (§ 1971);

Rozdíly SP a úroku z prodlení

52

7. Placení úroků z prodlení může být konkludentním

uznáním dluhu (§ 2054 o. z.);

8. Pro úroky z prodlení je stanovena podpůrná

zákonná sazba;

9. Moderace příliš vysoké sazby se u smluvní pokuty řídí § 2051 o. z., zatímco u úroků zvláší upravena není;

10. Úroky z prodlení lze oproti smluvní pokutě při

příliš nízké sazbě soudem upravit (§ 1972 o. z.).

Procesní souvislosti

53

Soudní poplatek – z kapitalizované částky, požaduje- li do budoucna – z pětinásobku ročního plnění

Nemožnost přiznat SP do budoucna, nejde o opětující se plnění (26 Cdo 4503/2009)

Soud tak SP přizná ke dni rozhodnutí

(23 Cdo 4799/2010, 23 Cdo 5280/2009)

Uplatnění SP a nárok ze smlouvy – vztah platebního rozkazu a výzvy podle § 114b OSŘ (23 Cdo 4311/2011)

Aktuální výkladové problémy

54

Smluvní pokuta v rozhodčím řízení Smluvní pokuta v exekuci

Smluvní pokuta v úvěrových smlouvách