ROZHODNUTÍ RADY ze dne 18. prosince 2006,
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 18. prosince 2006,
kterým se schvaluje přistoupení Evropského společenství k Ženevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů, přijatému v Ženevě dne 2. července 1999
(2006/954/ES)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem druhou větou a odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociál- ního výboru,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Cílem nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (1), založe- ného na článku 308 Smlouvy, je vytvořit trh, který řádně funguje a nabízí podmínky obdobné těm, které existují na trhu vnitrostátním. Pro vytvoření takového trhu a jeho trvalého přibližování jednotnému trhu vytvořilo uvedené nařízení systém (průmyslových) vzorů Společenství, na jehož základě mohou podniky nabýt v jediném řízení (průmyslové) vzory Společenství, kterým je poskytována jednotná ochrana a které mají účinky na celém území Společenství.
(2) Po přípravných pracích zahájených a provedených Světo- vou organizací duševního vlastnictví za účasti členských států, které jsou členy Haagské unie, členských států, které nejsou členy Haagské unie, a Evropského společenství, při- jala diplomatická konference svolaná za tímto účelem do Ženevy dne 2. července 1999 Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů (dále jen „Ženevský akt“).
(3) Ženevský akt byl přijat s cílem zavést určité inovace do systému pro mezinárodní ukládání průmyslových vzorů stanoveného v Londýnském aktu, který byl přijat dne
2. června 1934, a v Haagském aktu, který byl přijat dne
28. listopadu 1960.
(1) Úř. věst. L 3, 5.1.2002, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.
(4) Cílem Ženevského aktu je rozšířit Haagský systém mezi- národního zápisu o nové členy a zvýšit přitažlivost systému pro přihlašovatele. Ve srovnání s Londýnským aktem a Haagským aktem je jednou z hlavních inovací skutečnost, že se stranou Ženevského aktu může stát mezivládní organizace, která provozuje úřad oprávněný udělovat ochranu (průmyslovým) vzorům s účinkem na území dané organizace.
(5) Možnost, aby se mezivládní organizace, která provozuje regionální úřad pro zápis (průmyslových) vzorů, mohla stát stranou Ženevského aktu, byla zavedena zejména proto, aby umožnila Evropskému společenství přistoupit k tomuto aktu, a tím k Haagské unii.
(6) Ženevský akt vstoupil v platnost dne 23. prosince 2003 a nabyl účinku dne 1. dubna 2004. Od 1. ledna 2003 při- jímá Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) přihlášky k zápisu (průmyslových) vzorů Společenství, přičemž první den podání byl stanoven na
1. dubna 2003.
(7) Systém průmyslových vzorů Společenství a systém mezi- národního zápisu zavedený Ženevským aktem se vzá- jemně doplňují. Systém (průmyslových) vzorů Společenství zajišťuje úplný a jednotný systém regionál- ního zápisu (průmyslových) vzorů, který pokrývá celé území Společenství. Haagská dohoda je smlouvou, která soustředí postupy pro získání ochrany (průmyslových) vzorů na území určených smluvních stran.
(8) Vytvoření vazby mezi systémem (průmyslových) vzorů Společenství a systémem mezinárodního zápisu podle Ženevského aktu by umožnilo původcům (průmyslových) vzorů nabýt prostřednictvím jedné mezinárodní přihlášky ochrany svých (průmyslových) vzorů ve Společenství podle systému (průmyslových) vzorů Společenství a na území Ženevského aktu uvnitř i vně rámce Společenství.
(9) Kromě toho vytvoření vazby mezi systémem (průmys- lových) vzorů Společenství a systémem mezinárodního zápisu podle Ženevského aktu podpoří harmonický roz- voj hospodářských činností, vyloučí narušování hospodář- ské soutěže, bude účinné z hlediska nákladů a zvýší úroveň integrace a fungování vnitřního trhu. Proto je třeba, aby Společenství k Ženevskému aktu přistoupilo, a zvýšilo tak přitažlivost systému (průmyslových) vzorů Společenství.
(10) Komise by měla být měla být po přistoupení Společenství k Ženevskému aktu oprávněna zastupovat Společenství ve shromáždění Haagské unie.
(11) Toto rozhodnutí se nedotýká práva členských států na účast ve shromáždění Haagské unie, pokud jde o jejich vnitrostátní (průmyslové) vzory,
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmys- lových vzorů, přijatý v Ženevě dne 2. července 1999 (dále jen
„Ženevský akt“), se schvaluje jménem Společenství ve vztahu k záležitostem spadajícím do jeho pravomoci.
Znění Ženevského aktu se připojuje k tomuto rozhodnutí.
Článek 2
1. Předseda Rady je oprávněn uložit listinu o přistoupení u generálního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví ke dni, k němuž Rada a Komise přijmou opatření nezbytná k vytvoření vazby mezi právem týkajícím se (průmyslových) vzorů Společenství a Ženevským aktem.
2. Spolu s listinou o přistoupení budou uložena prohlášení, která se připojují k tomuto rozhodnutí.
Článek 3
1. Komise je oprávněna zastupovat Evropské společenství na zasedáních shromáždění Haagské unie konaných pod záštitou Světové organizace duševního vlastnictví.
2. Komise jedná jménem Společenství ve shromáždění Haag- ské unie ve všech otázkách v pravomoci Společenství související s (průmyslovými) vzory Společenství v souladu s těmito ustanoveními:
a) postoj, který může Společenství ve shromáždění přijmout, připravuje příslušná pracovní skupina Rady, nebo není-li to možné, je takový postoj připraven na zasedáních ad hoc svo- laných v průběhu pracovních aktivit v rámci Světové orga- nizace duševního vlastnictví;
b) pokud rozhodnutí vyžaduje změnu nařízení (ES) č. 6/2002 nebo jiného aktu Rady vyžadující jednomyslnost, přijímá postoj Společenství Rada na návrh Komise jednomyslně;
c) pokud jde o jiná rozhodnutí, která se dotýkají právních před- pisů v oblasti (průmyslových) vzorů Společenství, přijímá postoj Společenství Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou.
V Bruselu dne 18. prosince 2006
Za Xxxx předseda nebo předsedkyně
J.-X. XXXXXXX
PŘÍLOHA
Ženevský akt ze dne 2. července 1999
OBSAH ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Článek 1: Zkrácené výrazy
Článek 2: Použitelnost jiné ochrany udělované právem smluvních stran a některými mezinárodními smlouvami
KAPITOLA I
MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKA A MEZINÁRODNÍ ZÁPIS
Článek 3: Právo podat mezinárodní přihlášku Článek 4: Postup podání mezinárodní přihlášky Článek 5: Obsah mezinárodní přihlášky Článek 6: Právo přednosti
Článek 7: Určovací poplatky Článek 8: Odstranění nedostatků
Článek 9: Den podání mezinárodní přihlášky
Článek 10: Mezinárodní zápis, den mezinárodního zápisu, zveřejnění a utajené kopie mezinárodního zápisu Článek 11: Odklad zveřejnění
Článek 12: Odmítnutí
Článek 13: Zvláštní požadavky na jednotnost vzoru Článek 14: Účinky mezinárodního zápisu
Článek 15: Prohlášení neplatnosti
Článek 16: Zaznamenávání změn a jiných záležitostí týkajících se mezinárodních zápisů Článek 17: Počáteční období a obnova mezinárodního zápisu a trvání ochrany
Článek 18: Informace o zveřejněných mezinárodních zápisech
KAPITOLA II
ADMINISTRATIVNÍ USTANOVENÍ
Článek 19: Společný úřad více států Článek 20: Členství v Haagské unii Článek 21: Shromáždění
Článek 22: Mezinárodní úřad Článek 23: Financování Článek 24: Prováděcí řád
KAPITOLA III
REVIZE A ZMĚNY
Článek 25: Revize tohoto aktu
Článek 26: Změna určitých článků shromážděním
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 27: Strany tohoto aktu
Článek 28: Den nabytí účinku ratifikace a přistoupení Článek 29: Zákaz výhrad
Článek 30: Prohlášení učiněná smluvními stranami Článek 31: Použitelnost aktů z roku 1934 a z roku 1960 Článek 32: Vypovězení tohoto aktu
Článek 33: Jazyky tohoto aktu; podpis Článek 34: Depozitář
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Článek 1
Zkrácené výrazy
xii) „mezivládní organizace“ znamená mezivládní organizaci způsobi- lou stát se stranou tohoto aktu v souladu s čl. 27 odst. 1 bodem ii);
xiii) „smluvní strana“ znamená jakýkoli stát nebo mezivládní organi- zaci, který je stranou tohoto aktu;
Pro účely tohoto aktu:
i) „Haagská dohoda“ znamená Haagskou dohodu o mezinárodním ukládání průmyslových vzorů, od nynějška přejmenovanou na Haagskou dohodu o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů;
ii) „tento akt“ znamená Haagskou dohodu založenou na tomto aktu;
iii) „prováděcí řád“ znamená prováděcí řád podle tohoto aktu;
iv) „předepsaný“ znamená předepsaný prováděcím řádem;
v) „Pařížská úmluva“ znamená Pařížskou úmluvu na ochranu prů- myslového vlastnictví, podepsanou 20. března 1 883 v Paříži, v revidovaném a pozměněném znění;
vi) „mezinárodní zápis“ znamená mezinárodní zápis průmyslového vzoru provedený podle tohoto aktu;
vii) „mezinárodní přihláška“ znamená žádost o mezinárodní zápis;
viii) „mezinárodní rejstřík“ znamená oficiální soubor údajů týkajících se zápisů vedený u mezinárodního úřadu, jejichž záznam vyža- duje nebo umožňuje tento akt nebo prováděcí řád, bez ohledu na médium, na kterém jsou tyto údaje uloženy;
ix) „osoba“ znamená fyzickou osobu nebo právnickou osobu;
x) „přihlašovatel“ znamená osobu, jejímž jménem je podána mezi- národní přihláška;
xi) „vlastník“ je osoba, na jejíž jméno je mezinárodní zápis u mezi- národního úřadu registrován;
xiv) „smluvní strana přihlašovatele“ znamená smluvní stranu nebo jednu ze smluvních stran, od nichž přihlašovatel odvozuje své oprávnění k podání mezinárodní přihlášky na základě splnění nej- méně jedné podmínky článku 3 ve vztahu k této smluvní straně; existují-li dvě nebo více smluvních stran, ze kterých může přihla- šovatel podle článku 3 odvozovat své oprávnění k podání mezi- národní přihlášky, znamená „smluvní strana přihlašovatele“ tu z těchto stran, která je označena jako taková v mezinárodní přihlášce;
xv) „území smluvní strany“ znamená v případě, že smluvní stranou je stát, území tohoto státu a v případě, že smluvní stranou je mezi- vládní organizace, území, na které se vztahuje ustavující smlouva této mezivládní organizace;
xvi) „úřad“ znamená agenturu pověřenou smluvní stranou k udělo- vání ochrany průmyslovým vzorům s účinky na území smluvní strany;
xvii) „průzkumový úřad“ znamená úřad, který z moci úřední provádí průzkum u něj podaných přihlášek pro ochranu průmyslových vzorů, aby přinejmenším zjistil, zda splňují podmínku novosti;
xviii) „určení“ znamená žádost, aby měl mezinárodní zápis účinek ve smluvní straně; znamená rovněž zaznamenání této žádosti do mezinárodního rejstříku;
xix) „určená smluvní strana“ a „určený úřad“ znamená smluvní stranu a úřad smluvní strany, jichž se určení týká;
xx) „akt z roku 1934“ znamená akt Haagské dohody podepsaný v Londýně dne 2. června 1934;
xxi) „akt z roku 1960“ znamená akt Haagské dohody podepsaný v Haagu dne 28. listopadu 1960;
xxii) „dodatečný akt z roku 1961“ znamená akt podepsaný v Monaku dne 18. listopadu 1961, kterým se doplňuje akt z roku 1934;
xxiii) „doplňkový akt z roku 1967“ znamená doplňkový akt k Haagské dohodě podepsaný ve Stockholmu dne 14. července 1967, v plat- ném znění;
xxiv) „unie“ znamená Haagskou unii založenou Haagskou dohodou dne
6. listopadu 1925 a upravenou akty z roku 1934 a z roku 1960, dodatečným aktem z roku 1961, doplňkovým aktem z roku 1967 a tímto aktem;
xxv) „shromáždění“ znamená shromáždění uvedené v čl. 21 odst. 1 písm. a) nebo jakýkoli orgán nahrazující toto shromáždění;
xxvi) „organizace“ znamená Světovou organizaci duševního vlastnictví;
xxvii) „generální ředitel“ znamená generálního ředitele organizace;
xxviii) „mezinárodní úřad“ znamená mezinárodní úřad organizace;
xxix) „ratifikační listina“ je pojímána jako zahrnující listiny o přijetí a schválení.
Článek 2
Použitelnost jiné ochrany udělované právem smluvních stran a některými mezinárodními smlouvami
(1) [Právo smluvních stran a některé mezinárodní smlouvy] Ustanoveními tohoto aktu není dotčeno použití jakékoli další ochrany, kterou může udělovat právo smluvní strany, ani jimi není nijak dotčena ochrana udě- lovaná uměleckým dílům a dílům užitého umění mezinárodními smlou- vami a dohodami o autorských právech ani ochrana udělovaná průmyslovým vzorům podle Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, která je přílohou k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace.
(2) [Povinnost řídit se Pařížskou úmluvou] Každá smluvní strana se musí řídit ustanoveními Pařížské úmluvy, která se týkají průmyslových vzorů.
KAPITOLA I
MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKA A MEZINÁRODNÍ ZÁPIS
Článek 3
Právo podat mezinárodní přihlášku
Každý státní příslušník státu, který je smluvní stranou, nebo členského státu mezivládní organizace, jež je smluvní stranou, nebo osoba, která má bydliště, místo obvyklého pobytu nebo skutečnou a výkonnou prů- myslovou nebo obchodní provozovnu na území smluvní strany, je opráv- něna podat mezinárodní přihlášku.
Článek 4
Postup podání mezinárodní přihlášky
(1) [Přímé nebo nepřímé podání]
a) Mezinárodní přihlášku může přihlašovatel podat podle své volby buď přímo u mezinárodního úřadu, nebo prostřednictvím úřadu smluvní strany přihlašovatele.
b) Bez ohledu na písmeno a) může každá smluvní strana prohlášením oznámit generálnímu řediteli, že mezinárodní přihlášku nelze podat prostřednictvím jejího úřadu.
(2) [Poplatek za postoupení v případě nepřímého podání] Úřad každé smluvní strany může požadovat, aby mu přihlašovatel uhradil poplatek za postoupení za kteroukoli mezinárodní přihlášku podanou prostřed- nictvím tohoto úřadu.
Článek 5
Obsah mezinárodní přihlášky
(1) [Povinný obsah mezinárodní přihlášky] Mezinárodní přihláška musí být v předepsaném jazyce nebo v jednom z předepsaných jazyků a musí obsahovat nebo k ní musí být přiloženy
i) žádost o mezinárodní zápis podle tohoto aktu;
ii) předepsané údaje týkající se přihlašovatele;
iii) předepsaný počet vyhotovení vyobrazení nebo, podle volby přihla- šovatele, více různých vyobrazení průmyslového vzoru, který je předmětem mezinárodní přihlášky, předložených předepsaným způ- sobem; pokud je ovšem průmyslový vzor dvojrozměrný a je podána žádost o odklad zveřejnění podle odstavce 5, může být k meziná- rodní přihlášce místo vyobrazení přiložen předepsaný počet vzorků průmyslového vzoru;
iv) předepsané označení výrobku nebo výrobků, které představují prů- myslový vzor nebo ve vztahu k nimž má být průmyslový vzor užíván;
v) označení určených smluvních stran;
vi) předepsané poplatky;
vii) ostatní předepsané náležitosti.
(2) [Další povinný obsah mezinárodní přihlášky]
a) Každá smluvní strana, jejíž úřad je průzkumovým úřadem a jejíž právo v době, kdy se stala stranou tohoto aktu, vyžaduje, aby při- hláška pro udělení ochrany průmyslového vzoru obsahovala kterou- koli z položek uvedených v písmenu b) za účelem uznání dne podání podle dotyčného práva, může tyto položky prohlášením oznámit generálnímu řediteli.
b) Položky, které mohou být oznámeny podle písmene a), jsou tyto:
i) údaj o totožnosti původce průmyslového vzoru, který je před- mětem přihlášky;
ii) stručný popis vyobrazení nebo charakteristických znaků prů- myslového vzoru, který je předmětem přihlášky;
iii) nárok.
c) Pokud mezinárodní přihláška obsahuje určení smluvní strany, která učinila oznámení podle písmene a), musí rovněž obsahovat v přede- psané podobě veškeré položky, které byly oznámeny.
(3) [Další možný obsah mezinárodní přihlášky] Mezinárodní přihláška může obsahovat další položky, které jsou popsány v prováděcím řádu, nebo takové položky mohou být přiloženy.
(4) [Více průmyslových vzorů v téže mezinárodní přihlášce] Podle předepsa- ných podmínek může mezinárodní přihláška obsahovat dva nebo více průmyslových vzorů.
(5) [Žádost o odklad zveřejnění] Mezinárodní přihláška může obsahovat žádost o odklad zveřejnění.
Článek 6
Právo přednosti
(1) [Uplatnění práva přednosti]
a) Mezinárodní přihláška může obsahovat prohlášení, kterým se uplat- ňuje podle článku 4 Pařížské úmluvy právo přednosti z jedné nebo více starších přihlášek podaných v kterékoli nebo pro kteroukoli zemi, která je stranou Pařížské úmluvy, nebo kteréhokoli člena Svě- tové obchodní organizace.
b) Prováděcí řád může stanovit, že prohlášení podle písmene a) může být učiněno po podání mezinárodní přihlášky. V tom případě sta- noví prováděcí řád nejzazší lhůtu, kdy může být prohlášení učiněno.
(2) [Mezinárodní přihláška sloužící jako podklad pro uplatnění práva před- nosti] Mezinárodní přihláška je ode dne podání, bez ohledu na její další osud, rovnocenná řádnému podání ve smyslu článku 4 Pařížské úmluvy.
Článek 7
Určovací poplatky
(1) [Předepsaný určovací poplatek] Předepsané poplatky zahrnují s výhra- dou odstavce 2 určovací poplatek pro každou určenou smluvní stranu.
(2) [Individuální určovací poplatek] Každá smluvní strana, jejíž úřad je průzkumovým úřadem, a každá smluvní strana, která je mezivládní orga- nizací, může prohlášením oznámit generálnímu řediteli, že v souvislosti s kteroukoli mezinárodní přihláškou, ve které je určena, a v souvislosti s obnovou kteréhokoli mezinárodního zápisu vyplývajícího z takové mezinárodní přihlášky bude předepsaný určovací poplatek podle odstavce 1 nahrazen individuálním určovacím poplatkem, jehož výše je uvedena v prohlášení a může být změněna v dalších prohlášeních. Uve- denou výši poplatku může tato smluvní strana stanovit pro počáteční dobu ochrany a pro každou dobu obnovy, nebo pro maximální dobu ochrany povolenou touto smluvní stranou. Nesmí však být vyšší než ekvi- valent částky, kterou by byl úřad smluvní strany oprávněn obdržet od přihlašovatele za udělení ochrany na totéž období pro týž počet průmys- lových vzorů, přičemž tato částka se snižuje o úspory vyplývající z mezi- národního řízení.
(3) [Převod určovacích poplatků] Určovací poplatky uvedené v odstavci 1 a 2 převede mezinárodní úřad smluvním stranám, ve vztahu k nimž byly tyto poplatky placeny.
Článek 8
Odstranění nedostatků
(1) [Průzkum mezinárodní přihlášky] Pokud mezinárodní úřad zjistí, že mezinárodní přihláška ke dni obdržení mezinárodním úřadem nesplňuje požadavky tohoto aktu a prováděcího řádu, vyzve přihlašovatele, aby nedostatky v předepsané lhůtě odstranil.
(2) [Neodstraněné nedostatky]
a) Pokud přihlašovatel nevyhoví výzvě v předepsané lhůtě, považuje se mezinárodní přihláška s výhradou písmene b) za vzatou zpět.
b) V případě nedostatku vztahujícího se k čl. 5 odst. 2 nebo ke zvlášt- nímu požadavku oznámenému smluvní stranou generálnímu ředi- teli v souladu s prováděcím řádem, pokud přihlašovatel nevyhoví výzvě ve stanovené lhůtě, považuje se mezinárodní přihláška za při- hlášku, která neobsahuje určení této smluvní strany.
Článek 9
Den podání mezinárodní přihlášky
(1) [Mezinárodní přihláška podaná přímo] Pokud je mezinárodní přihlá- ška podána přímo u mezinárodního úřadu, je s výhradou odstavce 3 dnem podání den, kdy mezinárodní úřad mezinárodní přihlášku obdrží.
(2) [Mezinárodní přihláška podaná nepřímo] Pokud je mezinárodní při- hláška podána prostřednictvím úřadu smluvní strany přihlašovatele, je den podání stanoven tak, jak je předepsáno.
(3) [Mezinárodní přihláška s určitými nedostatky] Pokud má mezinárodní přihláška ke dni obdržení mezinárodním úřadem nedostatek, který je předepsán jako nedostatek způsobující posunutí dne podání mezinárodní přihlášky, je dnem podání den, kdy mezinárodní úřad obdrží odstranění tohoto nedostatku.
Článek 10 (1)
Mezinárodní zápis, den mezinárodního zápisu, zveřejnění a utajené kopie mezinárodního zápisu
(1) [Mezinárodní zápis] Mezinárodní úřad zapíše každý průmyslový vzor, který je předmětem mezinárodní přihlášky, ihned po obdržení mezinárodní přihlášky, nebo pokud je vyžádáno odstranění nedostatku podle článku 8, ihned po obdržení požadovaného odstranění nedostatku. Zápis se provede bez ohledu na to, zda je či není zveřejnění odloženo podle článku 11.
(2) [Den mezinárodního zápisu]
a) S výhradou písmene b) je dnem mezinárodního zápisu den podání mezinárodní přihlášky.
b) Pokud má mezinárodní přihláška ke dni obdržení mezinárodním úřadem nedostatek vztahující se k čl. 5 odst. 2, je dnem mezinárod- ního zápisu den, kdy mezinárodní úřad obdrží odstranění tohoto nedostatku, nebo den podání mezinárodní přihlášky, podle toho, co nastane později.
(3) [Zveřejnění]
a) Mezinárodní úřad zveřejňuje mezinárodní zápis. Toto zveřejnění se považuje za dostatečné zveřejnění ve všech smluvních stranách a od vlastníka se nemůže požadovat žádné další zveřejnění.
b) Mezinárodní úřad zašle kopii zveřejnění mezinárodního zápisu všem určeným úřadům.
(4) [Zabezpečení utajení před zveřejněním] S výhradou odstavce 5 a čl. 11 odst. 4 písm. b) utají mezinárodní úřad každou mezinárodní přihlášku a každý mezinárodní zápis až do doby zveřejnění.
(5) [Utajené kopie]
a) Mezinárodní úřad zašle ihned po provedení zápisu kopii mezinárod- ního zápisu společně se všemi příslušnými vyjádřeními, dokumenty nebo vzorky připojenými k mezinárodní přihlášce každému úřadu, který oznámil mezinárodnímu úřadu, že si přeje, aby mu byla zaslána kopie, a který byl určen v mezinárodní přihlášce.
(1) Při přijímání článku 10 měla diplomatická konference za to, že nic v tomto článku nebrání přihlašovateli ani vlastníku ani osobě, jež má souhlas přihlašo- vatele nebo vlastníka, v přístupu k mezinárodní přihlášce nebo k mezinárod- nímu zápisu.
b) Do zveřejnění mezinárodního zápisu mezinárodním úřadem drží úřad v tajnosti každý mezinárodní zápis, jehož kopie mu byla zaslána mezinárodním úřadem, a může použít tuto kopii jen pro účely průzkumu mezinárodního zápisu a přihlášek pro ochranu prů- myslových vzorů podaných ve smluvní straně nebo pro smluvní stranu, pro kterou je úřad příslušný. Nesmí zejména vyzradit obsah žádného mezinárodního zápisu žádné osobě mimo úřad s výjim- kou vlastníka daného mezinárodního zápisu, kromě pro účely správ- ního nebo soudního řízení zahrnujícího spor o oprávnění k podání mezinárodní přihlášky, na níž je mezinárodní zápis založen. V pří- padě takového správního nebo soudního řízení může být obsah mezinárodního zápisu zpřístupněn pouze důvěrně stranám řízení, které jsou povinny utajení zachovat.
Článek 11
Odklad zveřejnění
(1) [Právo smluvních stran týkající se odkladu zveřejnění]
a) Pokud právo smluvní strany umožňuje odklad zveřejnění průmys- lového vzoru na dobu kratší, než je předepsaná doba, oznámí smluvní strana přípustnou dobu odkladu prohlášením generálními řediteli.
b) Pokud právo smluvní strany neumožňuje odklad zveřejnění prů- myslového vzoru, oznámí to smluvní strana prohlášením generál- nímu řediteli.
(2) [Odklad zveřejnění] Pokud mezinárodní přihláška obsahuje žádost o odklad zveřejnění, zveřejnění se uskuteční,
i) pokud žádná ze smluvních stran určených v mezinárodní přihlášce neučinila prohlášení podle odstavce 1, při uplynutí předepsaní lhůty,
nebo
ii) pokud některá ze smluvních stran určených v mezinárodní přihlášce učinila prohlášení podle odst. 1 písm. a), při uplynutí lhůty ozná- mené v uvedeném prohlášení, nebo pokud takové prohlášení uči- nila více než jedna určená smluvní strana, při uplynutí nejkratší lhůty oznámené v prohlášeních.
(3) [Nakládání se žádostmi o odklad v případě, že odklad není podle plat- ného práva možný] Pokud je požádáno o odklad a některá ze smluvních stran označených v mezinárodní přihlášce učinila podle odst. 1 písm. b) prohlášení, že odklad není podle jejího práva možný,
i) s výhradou xxxx xx) vyrozumí mezinárodní úřad patřičně přihlašo- vatele; pokud během předepsané lhůty přihlašovatel nevezme písemně zpět u mezinárodního úřadu určení dané smluvní strany, mezinárodní úřad k žádosti o odklad zveřejnění nepřihlíží;
ii) pokud mezinárodní přihláška místo vyobrazení průmyslového vzoru obsahuje vzorky průmyslového vzoru, nepřihlíží mezinárodní úřad k určení dané smluvní strany a vyrozumí příslušně přihlašovatele.
(4) [Žádost o dřívější zveřejnění nebo o zvláštní přístup k mezinárodnímu zápisu]
a) Kdykoli během doby odkladu podle odstavce 2 může vlastník požádat o zveřejnění kteréhokoli nebo všech průmyslových vzorů, které jsou předmětem mezinárodního zápisu. V tom případě se lhůta odkladu pro tento průmyslový vzor nebo vzory považuje za uply- nulou ke dni, kdy mezinárodní úřad tuto žádost obdrží.
b) Vlastník může rovněž kdykoli během doby odkladu podle odstavce 2 požádat mezinárodní úřad, aby poskytl třetí osobě ozna- čené vlastníkem výpis z kteréhokoli nebo ze všech průmyslových vzorů, které jsou předmětem mezinárodního zápisu, nebo aby jí k nim umožnil přístup.
(5) [Vzdání se a omezení]
a) Pokud se vlastník kdykoli během doby odkladu podle odstavce 2 vzdá účinnosti mezinárodního zápisu pro všechny určené smluvní strany, nebudou průmyslový vzor nebo průmyslové vzory, které jsou předmětem mezinárodního zápisu, zveřejněny.
b) Pokud vlastník kdykoli po dobu odkladu podle odstavce 2 omezí mezinárodní zápis pro všechny určené smluvní strany na jeden prů- myslový vzor nebo na některé průmyslové vzory, které jsou před- mětem mezinárodního zápisu, nebudou ostatní průmyslové vzory, které jsou předmětem mezinárodního zápisu, zveřejněny.
(6) [Zveřejnění a dodání vyobrazení]
a) Při uplynutí doby odkladu platné podle tohoto článku zveřejní mezi- národní úřad po zaplacení předepsaných poplatků mezinárodní zápis. Pokud nejsou poplatky uhrazeny tak, jak je předepsáno, mezi- národní zápis se zruší a zveřejnění se neuskuteční.
b) Pokud byl k mezinárodní přihlášce připojen vzorek nebo více vzorků průmyslového vzoru podle čl. 5 odst. 1 bodu iii), předloží vlastník mezinárodnímu úřadu v předepsané lhůtě předepsaný počet vyhotovení vyobrazení každého průmyslového vzoru, který je před- mětem této přihlášky. Pokud tak vlastník neučiní, mezinárodní zápis se zruší a zveřejnění se neuskuteční.
Článek 12
Odmítnutí
(1) [Právo na odmítnutí] Úřad kterékoli určené smluvní strany může, pokud nejsou splněny podmínky pro udělení ochrany podle práva této smluvní strany ve vztahu k některému průmyslovému vzoru nebo ke všem průmyslovým vzorům, které jsou předmětem mezinárodní přihlášky, odmítnout částečně nebo úplně účinky mezinárodního zápisu na území dané smluvní strany za předpokladu, že žádný úřad nemůže částečně nebo úplně odmítnout účinky žádného mezinárodního zápisu na základě toho, že požadavky vztahující se k formě nebo k obsahu mezinárodní přihlášky podle tohoto aktu nebo prováděcího řádu nebo k nim dodatečné či od nich odlišné nejsou podle práva dotčené smluvní strany splněny.
(2) [Oznámení odmítnutí]
a) Odmítnutí účinků mezinárodního zápisu oznamuje úřad meziná- rodnímu úřadu v oznámení o odmítnutí v předepsané lhůtě.
b) V každém oznámení o odmítnutí musí být uvedeny důvody, pro které se účinky mezinárodního zápisu odmítají.
(3) [Předání oznámení o odmítnutí; opravné prostředky]
a) Mezinárodní úřad bez prodlení předá vlastníku kopii oznámení o odmítnutí.
b) Vlastník požívá stejných opravných prostředků, jako by průmyslový vzor, který je předmětem mezinárodního zápisu, byl předmětem při- hlášky pro udělení ochrany podle práva platného pro úřad, který ozná- mil odmítnutí. Opravné prostředky spočívají přinejmenším v možnosti nového průzkumu nebo přezkumu odmítnutí nebo odvolání proti odmítnutí.
(4) (1) [Zpětvzetí odmítnutí] Každé odmítnutí může být kdykoli čás- tečně nebo úplně vzato zpět úřadem, který je oznámil.
Článek 13
Zvláštní požadavky na jednotnost vzoru
(1) [Oznámení zvláštních požadavků] Kterákoli smluvní strana, jejíž právo v době přístupu k tomuto aktu vyžaduje, aby vzory, které jsou předmě- tem téže přihlášky, vyhovovaly požadavku na jednotnost vzoru, jednot- nost výroby nebo jednotnost použití, nebo aby patřily k témuž souboru nebo sadě daného druhu zboží, anebo aby jedna přihláška mohla náro- kovat pouze jeden nezávislý a jednoznačný vzor, to může prohlášením oznámit generálnímu řediteli. Tímto prohlášením však není dotčeno právo přihlašovatele zahrnout dva nebo více průmyslových vzorů do mezinárodní přihlášky v souladu s čl. 5 odst. 4, a to i v případě, že je v přihlášce určena smluvní strana, která učinila prohlášení.
(1) Při přijímání čl. 12 odst. 4, čl. 14 odst. 2 písm. b) a pravidla 18(4) měla diplo- matická konference za to, že zpětvzetí nebo odmítnutí úřadem, který učinil oznámení o odmítnutí, se může uskutečnit formou vyjádření v tom smyslu, že se dotčený úřad rozhodl přijmout účinek mezinárodního zápisu v souvislosti s průmyslovými vzory nebo některými z průmyslových vzorů, jichž se ozná- mení o odmítnutí týká. Dále se mělo za to, že úřad může ve lhůtě stanovené pro učinění oznámení o odmítnutí zaslat vyjádření v tom smyslu, že se roz- hodl přijmout účinek mezinárodního zápisu i v případech, kdy takové ozná- mení o odmítnutí neučinil.
(2) [Účinek prohlášení] Každé takové prohlášení umožňuje úřadu smluvní strany, který je učinil, odmítnout účinky mezinárodního zápisu podle čl. 12 odst. 1, dokud není požadavku této smluvní strany vyhověno.
(3) [Další poplatky za rozdělení zápisu] Pokud je po oznámení odmít- nutí podle odstavce 2 mezinárodní zápis před dotčeným úřadem rozdě- len, aby byl překonán důvod pro odmítnutí uvedený v oznámení, je úřad oprávněn účtovat poplatek za každou dodatečnou mezinárodní přihlá- šku, která by byla nezbytná k tomu, aby byl překonán důvod pro odmítnutí.
Článek 14
Účinky mezinárodního zápisu
(1) [Účinek jako přihláška podle platného práva] Mezinárodní zápis má ode dne mezinárodního zápisu v každé určené smluvní straně nejméně takový účinek jako řádně podaná přihláška pro udělení ochrany průmys- lového vzoru podle práva dané smluvní strany.
(2) [Účinek jako udělení ochrany podle platného práva]
a) V každé určené smluvní straně, jejíž úřad neoznámil odmítnutí v souladu s článkem 12, má mezinárodní zápis týž účinek jako udě- lení ochrany průmyslovému vzoru podle práva této smluvní strany nejpozději ode dne uplynutí lhůty pro oznámení odmítnutí, nebo pokud smluvní strana učinila příslušné prohlášení podle provádě- cího řádu, nejpozději v době stanovené v tomto prohlášení.
b) (1) Pokud úřad určené smluvní strany oznámil odmítnutí a následně vzal odmítnutí částečně nebo úplně zpět, má mezinárodní zápis podle rozsahu odmítnutí vzatého zpět týž účinek v této smluvní straně jako udělení ochrany průmyslového vzoru podle práva této smluvní strany nejpozději ode dne, kdy bylo odmítnutí vzato zpět.
c) Účinek daný mezinárodnímu zápisu podle tohoto odstavce se vzta- huje na průmyslový vzor nebo vzory, které jsou předmětem tohoto zápisu, tak, jak jej obdržel určený úřad od mezinárodního úřadu, nebo tak, jak byl změněn v řízení před tímto úřadem.
(3) [Prohlášení o účinku určení smluvní strany přihlašovatele]
a) Každá smluvní strana, jejíž úřad je průzkumovým úřadem, může prohlášením oznámit generálnímu řediteli, že pokud je smluvní stra- nou přihlašovatele, nemá určení této smluvní strany v mezinárod- ním zápisu žádný účinek.
(1) Viz poznámka pod čarou k čl. 12 odst. 4.
b) Pokud je smluvní strana, která učinila prohlášení podle písmene a), označena v mezinárodní přihlášce jako smluvní strana přihlašova- tele i jako určená smluvní strana, mezinárodní úřad k určení této smluvní strany nepřihlíží.
Článek 15
Prohlášení neplatnosti
(1) [Požadavek na možnost obrany] Účinky mezinárodního zápisu nesmějí oprávněné orgány určené smluvní strany na území této smluvní strany prohlásit za částečně nebo úplně neplatné, aniž by vlastníku byla včas poskytnuta možnost bránit svá práva.
(2) [Oznámení o prohlášení neplatnosti] Úřad smluvní strany, na jejímž území byly účinky mezinárodního zápisu prohlášeny za neplatné, oznámí tuto skutečnost, pokud si je prohlášení neplatnosti vědom, mezinárod- nímu úřadu.
Článek 16
Zaznamenávání změn a jiných záležitostí týkajících se mezinárodních zápisů
(1) [Zaznamenávání změn a jiných záležitostí] Mezinárodní úřad zazna- menává v mezinárodním rejstříku
i) každou změnu vlastnictví mezinárodního zápisu týkající se které- koli nebo všech určených smluvních stran a kteréhokoli nebo všech průmyslových vzorů, které jsou předmětem mezinárodního zápisu, za předpokladu, že nový vlastník je oprávněn podat mezinárodní přihlášku podle článku 3,
ii) každou změnu jména nebo adresy vlastníka,
iii) ustanovení zástupce přihlašovatele nebo vlastníka a každý jiný důle- žitý údaj týkající se tohoto zástupce,
iv) každé vzdání se účinnosti mezinárodního zápisu vlastníkem týka- jící se kterékoli nebo všech určených smluvních stran,
v) každé omezení mezinárodního zápisu vlastníkem týkající se které- koli nebo všech určených smluvních stran na jeden nebo na některé průmyslové vzory, které jsou předmětem mezinárodního zápisu,
vi) každé prohlášení účinků mezinárodního zápisu za neplatné na území určené smluvní strany příslušnými orgány této smluvní strany, pokud jde o některý nebo o všechny průmyslové vzory, které jsou předmětem mezinárodního zápisu,
vii) všechny další důležité skutečnosti uvedené v prováděcím řádu, které se týkají práv spojených s některým nebo se všemi průmyslovými vzory, které jsou předmětem mezinárodního zápisu.
(2) [Účinek záznamu v mezinárodním rejstříku] Každý záznam podle bodů i), ii), iv), v), vi) a vii) odstavce 1 má stejný účinek, jako kdyby byl pořízen v rejstříku úřadu každé z dotčených smluvních stran, kromě pří- padu, kdy smluvní strana oznámí prohlášením generálnímu řediteli, že záznam podle odst. 1 bodu i) nemá v této smluvní straně tento účinek, dokud úřad této smluvní strany neobdrží vyjádření nebo dokumenty uve- dené v takovém prohlášení.
(3) [Poplatky] Za každý záznam podle odstavce 1 může být vybírán poplatek.
(4) [Zveřejnění] Mezinárodní úřad zveřejní oznámení o každém záznamu učiněném podle odstavce 1. Zašle kopii zveřejněného ozná- mení úřadu každé dotčené smluvní strany.
Článek 17
Počáteční období a obnova mezinárodního zápisu a trvání ochrany
(1) [Počáteční období mezinárodního zápisu] Mezinárodní zápis má úči- nek po počáteční dobu pěti let ode dne mezinárodního zápisu.
(2) [Obnova mezinárodního zápisu] Mezinárodní zápis může být obno- ven na dodatečná pětiletá období v souladu s předepsaným postupem a po zaplacení předepsaných poplatků.
(3) [Trvání ochrany v určených smluvních stranách]
a) Za předpokladu, že je mezinárodní zápis obnoven. a s výhradou pís- mene b) je doba trvání ochrany v každé z určených smluvních stran patnáct let ode dne mezinárodního zápisu.
b) Pokud právo určené smluvní strany stanoví trvání ochrany delší než patnáct let pro průmyslový vzor, jemuž byla podle tohoto práva udělena ochrana, odpovídá trvání ochrany za předpokladu, že je mezinárodní zápis obnoven, době, kterou stanoví právo této smluvní strany.
c) Každá smluvní strana oznámí prohlášením generálnímu řediteli maximální dobu trvání ochrany poskytované podle svého práva.
(4) [Možnost omezené obnovy] Obnova mezinárodního zápisu může být provedena pro kteroukoli nebo pro všechny určené smluvní strany a pro kterýkoli nebo pro všechny průmyslové vzory, které jsou předmětem mezinárodního zápisu.
(5) [Záznam a zveřejnění obnovy] Mezinárodní úřad zaznamená obnovu v mezinárodním rejstříku a zveřejní o tom oznámení. Zašle kopii zveřej- něného oznámení úřadu každé dotčené smluvní strany.
Článek 18
Informace o zveřejněných mezinárodních zápisech
(1) [Přístup k informacím] Mezinárodní úřad poskytne výpisy z meziná- rodního rejstříku nebo informace o obsahu mezinárodního rejstříku týka- jící se kteréhokoli zveřejněného mezinárodního zápisu každé osobě, která o to požádá, po zaplacení předepsaného poplatku.
(2) [Výjimka z ověřování] Výpisy z mezinárodního rejstříku poskytnuté mezinárodním úřadem jsou osvobozeny od požadavků na ověřování v každé ze smluvních stran.
KAPITOLA II
ADMINISTRATIVNÍ USTANOVENÍ
Článek 19
Společný úřad více států
(1) [Oznámení o společném úřadu] Pokud několik států, které mají v úmyslu stát se stranou tohoto aktu, sjednotí své vnitrostátní právní před- pisy týkající se průmyslových vzorů nebo pokud se několik smluvních států tohoto aktu na provedení takového sjednocení dohodne, mohou oznámit generálnímu řediteli,
i) že společný úřad nahradí národní úřad každého z nich,
a
ii) že všechna jejich území, na která se vztahují jednotné právní před- pisy, budou považována za jedinou smluvní stranu pro účely článků 1, 3 až 18 a 31 tohoto aktu.
(2) [Lhůta, ve které je třeba učinit oznámení] Oznámení podle odstavce 1 je třeba učinit
i) v případě států, které mají v úmyslu stát se stranou tohoto aktu, v okamžiku uložení listin podle čl. 27 odst. 2;
ii) v případě smluvních států tohoto aktu kdykoli po sjednocení jejich vnitrostátních právních předpisů.
(3) [Den nabytí účinku oznámení] Oznámení podle odstavců 1 a 2 nabývá účinku
i) v případě států, které mají v úmyslu stát se stranou tohoto aktu, v okamžiku, kdy se pro NĚ tento akt stane závazným;
ii) v případě smluvních států tohoto aktu tři měsíce ode dne jeho sdě- lení generálním ředitelem ostatním smluvním stranám nebo v kte- rýkoli pozdější den uvedený v oznámení.
Článek 20
Členství v Haagské unii
Smluvní strany jsou členy téže unie jako státy, které jsou stranami aktu z roku 1934 nebo aktu z roku 1960.
Článek 21
Shromáždění
(1) [Složení]
a) Smluvní strany jsou členy téhož shromáždění jako státy vázané člán- kem 2 doplňkového aktu z roku 1967.
b) Každý člen shromáždění je ve shromáždění zastoupen jedním dele- gátem, kterému mohou být nápomocni zástupci, poradci a odbor- níci, a každý delegát může zastupovat pouze jednu smluvní stranu.
c) Členové unie, kteří nejsou členy shromáždění, se mohou účastnit zasedání shromáždění jako pozorovatelé.
(2) [Úkoly]
a) Shromáždění
i) se zabývá veškerými záležitostmi týkajícími se udržování a roz- voje unie a prováděním tohoto aktu;
ii) vykonává práva a plní úkoly, které jsou mu zvláště uděleny nebo stanoveny podle tohoto aktu nebo podle doplňkového aktu z roku 1967;
iii) dává generálnímu řediteli pokyny týkající se příprav na revizní konference a rozhoduje o svolání těchto konferencí;
iv) mění prováděcí řád;
v) přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředi- tele týkající se unie a uděluje generálnímu řediteli veškeré nezbytné pokyny týkající se záležitostí v pravomoci unie;
vi) stanoví program a přijímá dvouletý rozpočet unie a schvaluje její konečnou účetní závěrku;
vii) přijímá finanční řád unie;
viii) zřizuje výbory a pracovní skupiny, které považuje za vhodné k dosažení cílů unie;
ix) s výhradou odst. 1 písm. c) stanoví, které státy, mezivládní organizace a nevládní organizace se mohou zúčastnit jeho zasedání jako pozorovatelé;
x) vyvíjí další vhodnou činnost na podporu cílů unie a vykonává další náležité funkce podle tohoto aktu.
b) O záležitostech, které jsou rovněž v zájmu jiných unií spravovaných organizací, rozhoduje shromáždění poté, co vyslechne rady koordi- načního výboru organizace.
(3) [Kvórum]
a) Polovina členů shromáždění, kteří jsou státy a mají právo hlasovat o dané záležitosti, tvoří kvórum pro účely hlasování o dané záležitosti.
b) Bez ohledu na písmeno a), pokud je na kterémkoli zasedání počet členů shromáždění, kteří jsou státy, mají právo hlasovat o dané zále- žitosti a jsou zastoupeny, menší než jedna polovina, ale tvoří ales- poň jednu třetinu členů shromáždění, kteří jsou státy a mají právo hlasovat o dané záležitosti, může shromáždění rozhodovat, ale s výjimkou rozhodnutí týkajících se jeho vlastních postupů nabý- vají tato rozhodnutí účinku pouze v případě, že jsou splněny dále uvedené podmínky. Mezinárodní úřad sdělí tato rozhodnutí členům shromáždění, kteří jsou státy, mají právo hlasovat o dané záleži- tosti a nebyli zastoupeni, a vyzve je, aby písemně vyjádřili svůj hlas nebo zdržení se hlasování do tří měsíců ode dne sdělení. Pokud po uplynutí této lhůty počet členů, kteří takto vyjádřili svůj hlas nebo zdržení se hlasování, dosáhne počtu členů, kteří chyběli pro dosa- žení kvóra na samotném zasedání, nabývají taková rozhodnutí účinku, pokud je zároveň stále získána požadovaná většina.
(4) [Přijímání rozhodnutí ve shromáždění]
a) Shromáždění se snaží přijímat rozhodnutí konsensem.
b) Pokud nemůže být rozhodnutí dosaženo konsensem, záležitost se rozhodne hlasováním. V tom případě
i) každá smluvní strana, která je státem, má jeden hlas a hlasuje pouze svým jménem,
a
ii) každá smluvní strana, která je mezivládní organizací, může hla- sovat místo svých členských států počtem hlasů rovnajícím se počtu jejích členských států, které jsou stranou tohoto aktu, a žádná taková mezivládní organizace se neúčastní hlasování, pokud kterýkoli z jejích členských států uplatňuje své hlaso- vací právo, a naopak.
c) V záležitostech týkajících se pouze států vázaných článkem 2 doplň- kového aktu z roku 1967 nemají smluvní strany, které nejsou uve- deným článkem vázány, právo hlasovat, zatímco v záležitostech týkajících se pouze smluvních stran mají pouze smluvní strany právo hlasovat.
(5) [Většiny]
a) S výhradou čl. 24 odst. 2 a čl. 26. odst. 2 vyžadují rozhodnutí shro- máždění dvě třetiny odevzdaných hlasů.
b) Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlasování.
(6) [Zasedání]
a) Shromáždění se schází jednou za dva kalendářní roky na řádném zasedání na základě svolání generálního ředitele a pokud nenasta- nou mimořádné okolnosti, v téže době a na tomtéž místě jako valné shromáždění organizace.
b) Shromáždění se schází na mimořádném zasedání na základě svolání generálního ředitele, a to buď na žádost jedné čtvrtiny členů shro- máždění, nebo z podnětu generálního ředitele.
c) Program jednání každého zasedání připravuje generální ředitel.
(7) [Jednací řád] Shromáždění přijímá svůj jednací řád.
Článek 22
Mezinárodní úřad
(1) [Administrativní úkoly]
a) Mezinárodní úřad provádí mezinárodní zápis a s ním související povinnosti a všechny ostatní administrativní úkoly týkající se unie.
b) Mezinárodní úřad zejména připravuje setkání a zabezpečuje sekre- tariát shromáždění a odborných výborů a pracovních skupin usta- vených shromážděním.
(2) [Generální ředitel] Generální ředitel je výkonným vedoucím unie a zastupuje unii.
(3) [Jiná setkání než zasedání shromáždění] Generální ředitel svolává vše- chny výbory a pracovní skupiny ustavené shromážděním a všechna ostatní setkání projednávající záležitosti týkající se unie.
(4) [Úloha mezinárodního úřadu na shromáždění a na jiných setkáních]
a) Generální ředitel a osoby ustanovené generálním ředitelem se účastní, bez práva hlasovat, všech zasedání shromáždění, výborů a pracovních skupin ustavených shromážděním a všech ostatních setkání svolaných generálním ředitelem pod záštitou unie.
b) Generální ředitel nebo pracovník ustanovený generálním ředitelem je z moci úřední tajemníkem shromáždění, výborů, pracovních sku- pin a ostatních setkání uvedených v písmenu a).
(5) [Konference]
a) Mezinárodní úřad činí v souladu s pokyny shromáždění přípravné práce pro všechny revizní konference.
b) Mezinárodní úřad může uvedené přípravné práce konzultovat s mezivládními organizacemi a s mezinárodními a vnitrostátními nevládními organizacemi.
c) Generální ředitel a osoby ustanovené generálním ředitelem se účastní, bez práva hlasovat, rozprav revizních konferencí.
(6) [Ostatní úkoly] Mezinárodní úřad vykonává všechny ostatní úlohy svěřené mu v souvislosti s tímto aktem.
Článek 23
Financování
(1) [Rozpočet]
a) Unie má rozpočet.
b) Rozpočet unie zahrnuje vlastní příjmy a výdaje unie a příspěvek do rozpočtu výdajů společných pro unie spravované organizací.
c) Za výdaje společné pro unie se považují výdaje přičitatelné nejen unii, ale i jedné nebo více uniím spravovaným organizací. Podíl unie na těchto společných výdajích je v poměru k zájmu, který na nich unie má.
(2) [Koordinace s rozpočty ostatních unií] Rozpočet unie se sestavuje s patřičným ohledem na požadavky koordinace s rozpočty ostatních unií spravovaných organizací.
(3) [Zdroje financování rozpočtu] Rozpočet unie je financován z těchto zdrojů:
i) poplatky za mezinárodní zápisy;
ii) poplatky za ostatní služby poskytované mezinárodním úřadem ve vztahu k unii;
iii) prodej nebo honoráře za publikace mezinárodního úřadu týkající se unie;
iv) dary, odkazy a subvence;
v) nájemné, úroky a ostatní různé příjmy.
(4) [Stanovení poplatků; výše rozpočtu]
a) Výše poplatků uvedených v odst. 3 bodě i) stanoví shromáždění na návrh generálního ředitele. Poplatky uvedené v odst. 3 bodě ii) sta- noví generální ředitel a uplatňují se dočasně s tím, že je schválí shro- máždění na svém následujícím zasedání.
b) Výše poplatků uvedených v odst. 3 bodě i) se stanoví tak, aby pří- jmy unie z poplatků a ostatních zdrojů přinejmenším pokryly veš- keré výdaje mezinárodního úřadu týkající se unie.
c) Pokud není rozpočet přijat před začátkem nového rozpočtového období, odpovídá jeho výše předešlému roku, jak je stanoveno ve finančním řádu.
(5) [Fond provozního kapitálu] Unie má fond provozního kapitálu, který je tvořen přebytkovými příjmy, a pokud tyto přebytkové příjmy nestačí, jednorázovou platbou od každého člena unie. Pokud se fond stane nedo- statečným, rozhodne shromáždění o jeho zvýšení. Poměr a termíny platby stanoví shromáždění na návrh generálního ředitele.
(6) [Zálohy od hostitelského státu]
a) Ve smlouvě o ústředí uzavřené se státem, na jehož území má orga- nizace ústředí, bude stanoveno, že kdykoli je fond provozního kapi- tálu nedostatečný, poskytne tento stát zálohy. Výše těchto záloh a podmínky, za nichž jsou poskytnuty, jsou vždy předmětem jed- notlivých zvláštních smluv mezi tímto státem a organizací.
b) Stát uvedený v písmenu a) i organizace mají právo vypovědět záva- zek o poskytnutí záloh písemným oznámením. Výpověď nabývá účinku tři roky po skončení roku, kdy byla oznámena.
(7) [Revize účtů] Revizi účtů vykonává jeden nebo více členských států unie nebo externí auditoři, jak je stanoveno ve finančním řádu. Auditory s jejich souhlasem ustanovuje shromáždění.
Článek 24
Prováděcí řád
(1) [Obsah] Prováděcí řád stanoví podrobnosti provádění tohoto aktu.
Obsahuje zejména ustanovení týkající se
i) záležitostí, jejichž předepsání tento akt výslovně stanoví;
ii) dalších podrobností týkajících se provádění nebo podrobností uži- tečných pro provádění tohoto aktu;
iii) veškerých administrativních požadavků, záležitostí nebo postupů.
(2) [Změny určitých ustanovení prováděcího řádu]
a) Prováděcí řád může stanovit, že určitá ustanovení prováděcího řádu mohou být změněna pouze jednohlasně nebo pouze čtyřpětinovou většinou.
b) K tomu, aby se v budoucnosti na změny určitého ustanovení pro- váděcího řádu neuplatňoval požadavek jednohlasnosti nebo čtyřpě- tinové většiny, je vyžadována jednohlasnost.
c) K tomu, aby se v budoucnosti na změny určitého ustanovení pro- váděcího řádu uplatňoval požadavek jednohlasnosti nebo čtyřpěti- nové většiny, je vyžadována čtyřpětinová většina.
(3) [Rozpor mezi tímto aktem a prováděcím řádem] V případě rozporu mezi ustanoveními tohoto aktu a prováděcího řádu platí ustanovení aktu.
KAPITOLA III
REVIZE A ZMĚNY
Článek 25
Revize tohoto aktu
(1) [Revizní konference] Tento akt může být revidován konferencí smluvních stran.
(2) [Revize nebo změny určitých článků] Články 21, 22, 23 a 26 mohou být změněny buď revizní konferencí, nebo shromážděním podle článku 26.
Článek 26
Změna určitých článků shromážděním
(1) [Návrhy na změny]
a) Návrhy na změny článků 21, 22, 23 a tohoto článku shromážděním může podat kterákoli smluvní strana nebo generální ředitel.
b) Tyto návrhy sdělí generální ředitel smluvním stranám nejméně šest měsíců před jejich projednáváním ve shromáždění.
(2) [Většiny] Přijetí jakékoli změny článků uvedených v odstavci 1 vyžaduje tříčtvrtinovou většinu, kromě přijetí změny článku 21 nebo tohoto odstavce, která vyžaduje čtyřpětinovou většinu.
(3) [Vstup v platnost]
a) Kromě případů, kdy se použije písmeno b), vstupují všechny změny článků uvedených v odstavci 1 v platnost jeden měsíc poté, co gene- rální ředitel obdrží písemná oznámení o přijetí podle příslušných ústavních postupů od tří čtvrtin těch smluvních stran, které byly členy shromáždění v okamžiku přijetí změny a měly právo o této změně hlasovat.
b) Každá změna čl. 21 odst. 3 nebo odst. 4 nebo tohoto písmene vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud do šesti měsíců od jejího při- jetí ve shromáždění neoznámí žádná smluvní strana generálnímu řediteli, že tuto změnu nepřijímá.
c) Každá změna, která vstupuje v platnost v souladu s tímto odstav- cem, je závazná pro státy a mezivládní organizace, které jsou smluv- ními stranami v okamžiku, kdy změna vstupuje v platnost, nebo které se stanou smluvními stranami později.
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 27
Strany tohoto aktu
(1) [Způsobilost] S výhradou odstavců2a3a článku 28
i) může každý členský stát organizace připojit svůj podpis a stát se stranou tohoto aktu;
ii) může každá mezivládní organizace, která má úřad, kde lze získat ochranu průmyslových vzorů s účinkem na území, na které se vzta- huje ustavující smlouva této mezivládní organizace, připojit svůj podpis a stát se stranou tohoto aktu, pokud je alespoň jeden z člen- ských států mezivládní organizace členem organizace a pokud uve- dený úřad není předmětem oznámení podle článku 19.
(2) [Ratifikace nebo přistoupení] Každý stát nebo mezivládní organizace uvedený v odstavci 1 může uložit
i) ratifikační listinu, pokud tento akt podepsal,
nebo
ii) listinu o přistoupení, pokud tento akt nepodepsal.
(3) [Den nabytí účinku uložení]
a) S výhradou písmen b) až d) je nabývá uložení ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení účinku dnem, kdy je listina uložena.
b) Dnem nabytí účinku uložení ratifikační listiny nebo listiny o při- stoupení kteréhokoli státu, v němž může být ochrana průmyslových vzorů získána pouze prostřednictvím úřadu mezivládní organizace, jíž je daný stát členem, je den, kdy je uložena listina této mezivládní organizace, pokud je tento den pozdější než den, kdy byla uložena listina daného státu.
c) Dnem nabytí účinku uložení ratifikační listiny nebo listiny o při- stoupení obsahující oznámení podle článku 19 nebo tímto oznámením doprovázené je den, kdy je uložena poslední z listin členských států skupiny států, které uvedené oznámení učinily.
d) Každá ratifikační listina nebo listina o přistoupení státu může obsa- hovat prohlášení nebo jím být doprovázena, že podmínkou, aby byla listina považována za uloženou, je skutečnost, že listina jiného státu nebo mezivládní organizace, nebo listiny dvou jiných států, nebo listiny jednoho jiného státu a jedné mezivládní organizace, jmenovitě označených a způsobilých stát se stranou tohoto aktu, byly rovněž uloženy. Listina obsahující takové prohlášení nebo jím doprovázená se považuje za uloženou dnem, kdy je splněna pod- mínka uvedená v prohlášení. Pokud však listina uvedená v prohlá- šení sama obsahuje prohlášení téhož druhu nebo jím je doprovázena, je listina považována za uloženou dnem, kdy je spl- něna podmínka uvedená v tomto posledně zmíněném prohlášení.
e) Každé prohlášení podle písmene d) může být kdykoli úplně nebo částečně vzato zpět. Zpětvzetí nabývá účinku dnem, kdy generální ředitel obdrží oznámení o zpětvzetí.
Článek 28
Den nabytí účinku ratifikace a přistoupení
(1) [Listiny, které se berou v úvahu] Pro účely tohoto článku se přihlíží pouze k ratifikačním listinám nebo listinám o přistoupení, které uložily státy nebo mezivládní organizace podle čl. 27 odst. 1 a které mají den nabytí účinku podle čl. 27 odst. 3.
(2) [Vstup tohoto aktu v platnost] Tento akt vstupuje v platnost tři měsíce poté, co šest států uloží své ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení, za předpokladu, že podle nejnovějších ročních statistik mezinárodního úřadu nejméně tři z nich splní alespoň jednu z těchto podmínek:
i) nejméně 3 000 přihlášek pro ochranu průmyslových vzorů poda- ných v dotčené zemi nebo pro dotčenou zemi,
nebo
ii) nejméně 1 000 přihlášek pro ochranu průmyslových vzorů poda- ných v dotčené zemi nebo pro dotčenou zemi občany jiných států, než je tento stát.
(3) [Vstup ratifikace a přistoupení v platnost]
a) Každý stát nebo mezivládní organizace, který uložil své ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení tři nebo více měsíců před vstupem tohoto aktu v platnost, je vázán tímto aktem ode dne jeho vstupu v platnost.
b) Pro každý jiný stát nebo mezivládní organizaci se tento akt stává závazným tři měsíce poté, co uloží ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení, nebo kterýkoli pozdější den uvedený ve zmíněné listině.
Článek 29
Zákaz výhrad
Výhrady k tomuto aktu nejsou povoleny.
Článek 30
Prohlášení učiněná smluvními stranami
(1) [Lhůta, kdy mohou být učiněna prohlášení] Jakékoli prohlášení podle čl. 4 odst. 1 písm. b), čl. 5 odst. 2 písm. a), čl. 7 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 13 odst. 1, čl. 14 odst. 3, čl. 16 odst. 2 nebo čl. 17 odst. 3 písm. c) může být učiněno
i) v okamžiku uložení listiny podle čl. 27 odst. 2, takže nabude účinku dnem, kdy se stát nebo mezivládní organizace, který učinil prohlá- šení, stane vázán tímto aktem,
nebo
ii) po uložení listiny podle čl. 27 odst. 2, takže k nabytí účinku dojde tři měsíce poté, co je obdrží generální ředitel, nebo kdykoli později, jak je uvedeno v prohlášení, ale bude se uplatňovat pouze na který- koli mezinárodní zápis, jehož den je totožný nebo pozdější než den nabytí účinku prohlášení.
(2) [Prohlášení států majících společný úřad] Bez ohledu na odstavec 1 nabývá každé prohlášení podle odstavce 1, které učinil stát, který spo- lečně s jiným státem nebo s jinými státy oznámil generálnímu řediteli podle čl. 19 odst. 1 nahrazení národních úřadů společným úřadem, účinku pouze tehdy, pokud tento jiný stát nebo tyto jiné státy učiní odpo- vídající prohlášení.
(3) [Zpětvzetí prohlášení] Každé prohlášení podle odstavce 1 může být kdykoli vzato zpět oznámením adresovaným generálnímu řediteli. Zpět- vzetí nabývá účinku tři měsíce poté, co generální ředitel obdrží ozná- mení, nebo ke kterémukoli pozdějšímu dni uvedenému v oznámení. V případě prohlášení podle čl. 7 odst. 2 nejsou zpětvzetím dotčeny mezi- národní přihlášky podané dříve, než uvedené zpětvzetí nabylo účinku.
Článek 31
Použitelnost aktů z roku 1934 a z roku 1960
(1) [Vztahy mezi státy, které jsou stranami tohoto aktu i aktu z roku 1934 nebo z roku 1960] Pouze tento akt je použitelný pro vzájemné vztahy smluvních států jak tohoto aktu, tak aktů z roku 1934 a z roku 1960. Tyto státy však ve svých vzájemných vztazích použijí akt z roku 1934, popřípadě akt z roku 1960, na průmyslové vzory uložené u mezinárod- ního úřadu přede dnem, od kterého je na jejich vzájemné vztahy použi- telný tento akt.
(2) [Vztahy mezi státy, které jsou stranami tohoto aktu i aktu z roku 1934 nebo z roku 1960, a států, které jsou stranami aktu z roku 1934 nebo z roku 1960, ale nejsou stranou tohoto aktu]
a) Každý stát, který je stranou tohoto aktu i aktu z roku 1934, používá ve vztazích ke státům, které jsou stranami aktu z roku 1934, ale nejsou stranami aktu z roku 1960 ani tohoto aktu, nadále akt z roku 1934.
b) Každý stát, který je stranou tohoto aktu i aktu z roku 1960, používá ve vztazích ke státům, které jsou stranami aktu z roku 1960, ale nejsou stranami tohoto aktu, nadále akt z roku 1960.
Článek 32
Vypovězení tohoto aktu
(1) [Oznámení] Každá smluvní strana může vypovědět tento akt oznámením zaslaným generálnímu řediteli.
(2) [Den nabytí účinku] Výpověď nabývá účinku jeden rok poté, co generální ředitel obdrží oznámení, nebo ke kterémukoli pozdějšímu dni uvedenému v oznámení. Není jí dotčeno uplatnění tohoto aktu na jakou- koli mezinárodní přihlášku v řízení ani na jakýkoli platný mezinárodní zápis vzhledem k vypovídající smluvní straně v okamžiku nabytí účinku výpovědi.
Článek 33
Jazyky tohoto aktu; podpis
(1) [Originální znění; úřední znění]
a) Tento akt je podepsán v jediném prvopise v jazyce anglickém, arab- ském, čínském, francouzském, ruském a španělském, přičemž vše- chna znění mají stejnou platnost.
b) Úřední znění vyhotoví generální ředitel po konzultaci se zúčastně- nými vládami i v takových jiných jazycích, které shromáždění stanoví.
(2) [Lhůta pro podpis] Tento akt zůstane otevřený k podpisu v ústředí organizace po dobu jednoho roku od přijetí.
Článek 34
Depozitář
Depozitářem tohoto aktu je generální ředitel.
PROHLÁŠENÍ
o přímém podání
Předseda Rady připojí při uložení této listiny o přistoupení u generál- ního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví k listině o přistou- pení toto prohlášení:
„Evropské společenství prohlašuje, že mezinárodní přihlášky nelze podat prostřednictvím jeho úřadu.“
PROHLÁŠENÍ
o systému individuálních poplatků
Předseda Rady připojí při uložení této listiny o přistoupení u generál- ního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví k listině o přistou- pení toto prohlášení:
„Evropské společenství prohlašuje, že v souvislosti s každou mezinárodní přihláškou, v níž je určeno, a v souvislosti s obnovou jakéhokoli mezi- národního zápisu vyplývající z této mezinárodní přihlášky se předepsaný určovací poplatek uvedený v čl. 7 odst. 1 Ženevského aktu nahrazuje individuálním určovacím poplatkem ve výši
— 62 € na průmyslový vzor ve fázi podání mezinárodní přihlášky;
— 31 € na průmyslový vzor ve fázi obnovy.“
PROHLÁŠENÍ
o trvání ochrany v Evropském společenství
Předseda Rady připojí při uložení této listiny o přistoupení u generál- ního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví k listině o přistou- pení toto prohlášení:
„Evropské společenství prohlašuje, že maximální doba trvání ochrany sta- novená jeho právními předpisy je 25 let.“