Registr smluv
Registr smluv
Xxx. Xxxxx XXXXXXXX
13. června 2023
1. Smluvní svoboda a její omezování veřejným právem
2. Přijímání a dopad ZRS
3. Předmět uveřejnění
4. Povinné subjekty
5. Výjimky z uveřejnění dle InfZ
6. Novelizace InfZ
7. Výjimky z uveřejnění dle ZRS
8. Změny závazků a změny smluv
9. Způsob uveřejnění
10. Neúčinnost a neplatnost neuveřejněných smluv
11. Společná a přechodná ustanovení
12. Diskuse 2
Smluvní svoboda
a její omezování veřejným právem
3
Občanskoprávní principy smluvního práva
Autonomie vůle a dispozitivita právní úpravy § 1/2 OZ
⮚ smlouvu si lze ujednat odchylně od zákona i mimo zákon
⮚ s výjimkou kogentních pravidel, jimiž jsou:
• zakázaná ujednání, přímo (1315) či nepřímo (1796 OZ)
• dobré mravy
• veřejný pořádek
• statusové otázky
• ochrana slabší strany, typová (1812/2, 1814, 2235, 2549)
či ad hoc (8, 433, 630/2, 1753, 1798, 1964, 2989 OZ)
Princip závaznosti smluv § 3/2d, 1724 OZ
⮚ pacta sunt servanda
⮚ snaha o právní jistotu
4
Liberalizace formy
• zásadní bezformálnost jednání 559, 562/1 i jeho změn 564 OZ
• mírné následky vad formy 582 OZ
Liberalizace obsahu
• autonomie vůle 1725, inominát 1746/2 OZ
• omezování požadavků na určitost vůle 1726, 1785 OZ
• omezování požadavků na obsah (1756) i předmět (1760) smluv
Liberalizace konsenzu
• omezování požadavků na formální shodu 1740, 1744, 1757/2
• zdánlivě „jednostranná“ kontraktace 1752 OZ
• dispozitivita pravidel o kontraktaci 1770 OZ (Rc 36/13, 63/13)
5
Omezování smluvní volnosti
(1) Stanoví-li zákon, že je k účinnosti smlouvy třeba rozhodnutí určitého orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím.
(2) Nebyl-li návrh na rozhodnutí podán do jednoho roku od uzavření
smlouvy, má se za to, že se smlouva od počátku ruší…
⮚ Příklady omezování smluvní volnosti ve veřejném zájmu
• vznik změna a zánik věcných práv zapisovaných do KN
• povinnost zveřejnění majetkoprávních dispozic s majetkem
obce (§ 39 ZoO) pod sankcí absolutní neplatnosti (§ 41/3 ZoO)
• výběr smluvní strany dle ZZVZ, zákaz plnění a neplatnost smluv stanovená ÚOHS
• povinně písemná forma smluv o majetku státu (§ 12, 17 z. č.
219/2000 Sb., o majetku státu)
6
Příklady veřejnoprávních omezení smluvní svobody
§ 44 z. č. 229/2000 Sb., o majetku státu
podmínka platnosti smlouvy schválením či povolením výjimky MF ČR
Stanovisko MF ČR -31274/2016/62-17, Metodika MV ČR i ČÚZK :
1. Podpis smlouvy
2. Opatření doložky o schválení MF
3. Uveřejnění smlouvy v registru smluv
4. Vklad do katastru nemovitostí
7
1. § 147a ZVZ / § 219 ZZVZ (134/2016 Sb.): Uveřejňování smluv, výše skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů
- do 15 dnů od uzavření, nad 500 tis. Kč
2. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
- na základě žádosti povinně
- zveřejněním dobrovolně, po žádosti však též povinně (§5/3)
- s výjimkou chráněných informací
3. Velká (§ 18 z. č. 218/2000 Sb.) i malá (§ 10d z. č. 250/2000 Sb.) rozpočtová pravidla - zveřejňování informací o dotacích a návratných finančních výpomocích, s výjimkou chráněných informací
4. Veřejné seznamy (katastr) a veřejné rejstříky (obchodní rejstřík)
8
Přijímání a dopad ZRS
9
Přijímání zákona o Registru smluv (ZRS)
▪ původně sněmovní tisk 740 od černa 2012 (neschváleno)
▪ poté sněmovní tisk 42 od prosince 2013
▪ 18. 9. 2015 schválen ve 3. čtení (116 ze 157 PRO)
▪ s řadou pozměňovacích návrhů poslanců
▪ 22. 10. 2015 změněn Senátem
▪ 24. 11. 2015 schválen Sněmovnou v pův. znění z PS P
▪ 3. 12. 2015 podepsal prezident republiky
▪ 21. 12. 2015 vyšel ve Sbírce pod č. 340/2015 Sb.
10
▪ ZRS účinný od 1.7.2016, ale již před jeho účinností snaha o novelizaci
▪ Přijatá novela byla navržena 19.5.2017, tisk 1124, schválena v PS v 1 čtení, Senát neprojednal, vyhlášena jako zákon č. 249/2017 Sb. s účinností od 18.8.2017
▪ Hlavní novinky, které přinesla novelizace:
- § 3/2c): výjimka pro činnosti Správy státních hmotných rezerv při pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami
- § 3/2e), § 5/6: doplněna ochrana pro ČT a Čro
- § 3/2m): výjimka pro doplňkovou a jinou činnost VŠ a VVI
- § 3/2n): výjimka pro nakládání s výbušninami
- § 3/2o): výjimka pro pořady ČT a Čro
- § 3/2p): výjimka pro bankovní tajemství
11
- § 3/2q): výjimka pro kolektivní smlouvy
- § 6/2: doplnění případu krajní nouze, kdy účinnost není podmíněna uveřejněním
- § 6/3: zvláštní úprava pro nákup léčiv a zdravotních pomůcek bez vazby na účinnost smlouvy
- § 7/1: technické upřesnění ve vztahu ke smlouvám, které nevyžadují k účinnosti
uveřejnění
- § 8/2: liberalizace formy smluv
- § 8/5: vypuštění odkazu na zákon o kolektivním vyjednávání
- kompromis v otázce podnikajících osob v § 3/2r) a § 7/3
výjimka pro smlouvu uzavřenou právnickou osobou dle § 2/1k),n), která byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, pokud tato smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání zapsaného ve veřejném rejstříku…
12
- doplňuje výjimku pro MO pro zajišťování obrany ČR
- ruší výjimku v § 3/2/h – obchodované cenné papíry, ale neschválen návrh zrušení výjimky pro podnikající osoby (§ 3/2/r→q)
- doplňuje v § 8/7 možnost uveřejnění v otevřeném formátu
umožňujícím úplné strojové zpracování textového obsahu do 31.12.2023 (nikoli strojově čitelném ve smyslu § 3/7 InfZ, tj. bez požadavku strojové čitelnosti vnitřní struktury dat)
- § 3/7 InfZ Strojově čitelný formát = umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat konkrétní informace z datového souboru, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury.
13
Zákon č. 484/2020 Sb., vládní novela rozpočtových pravidel pro
zachování výjimky pro Parlament
- V § 3 odst. 2 písm. f) ZRS se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
Zákon č. 251/2021 Sb., vládní novela zákona o podpoře regionálního rozvoje
- V § 2 odst. 1 ruší písm. g) (regionální rada regionu
soudržnosti)
14
Co?
Předmět uveřejnění
15
§ 1 Předmět úpravy – co je „smlouva“ ?
„Tento zákon upravuje zvláštní podmínky účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv prostřednictvím registru smluv a registr smluv.“
▪ Co je smlouva?
▪ Shodná vůle stran, výsledek kontraktace, nabídka + akceptace
▪ Písemná forma smlouvy, problém písemnosti akceptace
▪ Smlouva na jedné listině
▪ Smlouva tvořená více právními jednáními
▪ Smlouva v eShopu? § 1732/2
▪ Jednostranná smlouva? § 1744, § 1752
▪ Přílohy a všeobecné obchodní podmínky = součásti smlouvy
16
§ 2 Povinně uveřejňované smlouvy
„(1) V Registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je …“
• Co je soukromoprávní a veřejnoprávní smlouva?
• Jaký je smysl právní úpravy?
• Princip in favorem publicatio
• Smlouva x dohoda
17
Kdo?
Povinné subjekty
18
§ 2 Povinné subjekty
▪ státní orgány
▪ územní samosprávné celky a jejich orgány
▪ veřejné instituce
▪ subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.
19
Zásadní nález ÚS z 24. 1. 2007, I.ÚS 260/06
Žadatel proti Letišti Praha, s.p.
Zařazení pod instituci veřejnou či soukromou musí vyplývat z převahy znaků v kritériích: 1.vznik, 2.osoba zřizovatele, 3.ovládání, 4.dohled, 5.účel.
S.p. Letiště Praha byl zřízen státem, jeho orgány jsou vytvářeny státem, stát vykonává dohled nad jeho činností, a plní veřejný účel; založení kombinuje soukromoprávní postup dle ObchZ, leč obsahuje i schvalovací proces v rámci orgánů výkonné moci a celkově velkou míru ingerence státu. Výrazně převažují znaky svědčící o veřejné povaze, a proto se jedná o instituci veřejnou.
20
Nález IV.ÚS 1146/16 z 20. 6. 2017 – ČEZ, a.s.
⮚ smyslem pojmu veřejné instituce bylo zahrnutí všech veřejnoprávních subjektů bez ohledu na jejich právní formu a charakter výkonu působnosti
⮚ pojem veřejná instituce nelze vztáhnout na subjekty soukromého práva. Je natolik neurčitý, že žádný z těchto subjektů nemůže ze zákona zjistit, zda má postavení povinného subjektu.
⮚ Jejich zahrnutí by tak znamenalo uložení povinnosti v rozporu s čl.
4/1 Listiny základních práv a svobod.
⮚ odmítnut návrh na zrušení pojmu v § 2/1 InfZ
21
Nález I. ÚS 1262/17 z 27. 3. 2018 – Pražská plynárenská servis
distribuce, a.s.
HMP 100 % → PPH a.s. 100 % → PP a.s. 100 % → PPSD a.s. =
povinný subjekt
Nález II.ÚS 618/18 z 2. 4. 2019 – OTE, a.s. – po odmítnutí rozsáhlejší změny judikatury po nálezu ČEZ plénem ÚS
100 % stát
Za této situace Ústavní soud dospívá k závěru, že platí právní názor, podle kterého je veřejnou institucí podle zákona o svobodném přístupu k informacím jakákoliv obchodní společnost, jejímž stoprocentním vlastníkem je stát, případně veřejnoprávní korporace.
Povinné subjekty dle InfZ - novela
§ 2a veřejný podnik
veřejný podnik, kterým se pro účely InfZ rozumí právnická osoba, která není povinným subjektem podle § 2 odst. 1 a
a) která
▪ 1. vykonává relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek,
▪ 2. jedná jako poskytovatel veřejných služeb podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70,
▪ 3. jedná jako letecký dopravce, který plní závazky veřejné služby podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, nebo
▪ 4. jedná jako majitel lodi, který plní závazky veřejných služeb podle čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3577/92, o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž), a
▪ b) v níž může povinný subjekt podle § 2 odst. 1 vykonávat přímo nebo
nepřímo dominantní vliv na základě majetkové účasti v této právnické
osobě nebo pravidel, jimiž se řídí. 23
Povinné subjekty dle InfZ - novela
§ 2/5 profesní samosprávné komory
(5) Profesní samosprávné komory poskytují podle tohoto zákona pouze informace vztahující se k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem.
24
Povinné subjekty v registru smluv
§ 2 Povinné subjekty – orgány veřejné moci
a) Česká republika (tj. organizační složky státu dle z.č. 219/2000)
b) územní samosprávný celek „ÚSC“ (včetně MO a MČ)
c) právnická osoba zřízená zákonem (vypuštěno v PS P ČR, např.
ČNB)
25
§ 2/1 Další povinné subjekty dle právní formy
c) státní příspěvková organizace
d) státní fond
e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola
f) dobrovolný svazek obcí
g) příspěvková organizace ÚSC
h) ústav založený státem nebo ÚSC
i) o. p. s. založená státem nebo ÚSC
j) státní podnik nebo národní podnik
k) zdravotní pojišťovna
l) Český rozhlas nebo Česká televize
26
§ 2/1 Zbytkové povinné subjekty dle majetkové účasti
m) právnická osoba, kterou v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky ovládá většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné osoby
• Kritérium ovládání (§ 74 ZOK) nahrazeno kritériem majetkové účasti, a to nikoli při založení, ale průběžně
• Účast na základním kapitálu (§ 30 ZOK) – s.r.o., a.s., družstvo
• Nedopadá na právnické osoby bez základního kapitálu (osobní společnosti, neziskové fundace a korporace, SVJ)
• Dopadá na kmenové jmění s.p. a n.p.
• Vztah k judikatuře k InfZ?
27
Co ne I.?
Výjimky z uveřejnění dle InfZ
§ 3 odst. 1 ZRS
28
§ 3/1 Obecné výjimky z povinnosti uveřejnění
Prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím (tj. zejm. zákona č. 106/1999 Sb.), zejména:
• utajované informace § 7 InfZ a další bezpečnostní výjimky
• osobní údaje § 8a InfZ (někdy!)
• obchodní tajemství § 9 InfZ (někdy!)
• práva duševního vlastnictví § 2/3, § 11/2c) InfZ
• ochrana zvláštních hodnot
29
Novela InfZ v souvislosti s GDPR
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o
zpracování osobních údajů, část XV. – rozsáhlá novela zákona č.
106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, účinnost 24.4.2019
Změny většinou nesouvisí s GDPR, legislativní kiks
⮚ poslanecký přílepek - plán na zavedení druhoinstančního řízení u ÚOOÚ
⮚ nutná úprava v zákoně zřizujícím ÚOOÚ (110/2019) i 106/1999
⮚ nesouhlas Senátu
⮚ PS změny Senátu u 110/2019 akceptovala, ale 111/2019 ponechala v původním znění!
⮚ výsledek: změna 106 (kde se s ÚOOÚ počítá) bez pravomocemi vybaveným
ÚOOÚ dle 110/2019
⮚ závěr: změny jsou však aplikovatelné!
30
Novela InfZ / transpozice Směrnice o otevřených datech
Nový povinný subjekt (veřejný podnik)
Nové omezení práva na informace
⮚ Poskytování informací v oblasti hospodářské soutěže
⮚ Profesní samosprávné komory
Nové (upravené) výjimky
⮚ informace o příjmech fyzických osob
⮚ informace, jejichž poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické infrastruktury
⮚ informace o řízení (rovnost stran)
⮚ zneužití práva (demonstrativní výčet)
⮚ povinný subjekt informaci nemá a nemá mít
31
§ 8a
(1) Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu
32
Rozsudek NSS z 14. 1. 2004, 7 A 3/2002 Žadatel v. Český statistický úřad
Pokud jde o rozsah, v jakém lze odmítnout poskytnutí osobních údajů, Nejvyšší správní soud má za to, že osobním údajům je poskytnuta dostatečná ochrana již jejich znečitelněním v autentickém textu, a proto nelze odmítnout poskytnout celou ucelenou část textu tyto údaje obsahující.
• postačí anonymizace, § 4 písm. c) ZOOÚ
• v režimu InfZ doprovázená rozhodnutím o částečném odepření informací dle § 15 InfZ
• SW nástroj pro anonymizaci dokumentů určený pro OVM;
33
Výjimky z ochrany osobních údajů
1. (souhlas subjektu údajů) – problém odvolatelnosti
2. (dříve zákonné licence dle § 5 odst. 2, § 9 ZOOÚ)
3. InfZ § 5a – informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup
4. InfZ § 8a odst. 2 – veřejně činná osoba, funkcionář nebo zaměstnanec veřejné správy
5. základní osobní údaje o příjemcích veřejných prostředků dle § 8b
InfZ
6. Novela InfZ § 8c – informace o příjmech fyzických osob
34
Licence (výjimky) z ochrany osobních údajů novela InfZ č. 111/2019 Sb.
§ 5a Informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup
(1) Povinné subjekty, které na základě zákona vedou a spravují registry, evidence, seznamy nebo rejstříky obsahující informace, které jsou na základě zákona každému přístupné, jsou povinny tyto informace zveřejňovat v přehledné formě způsobem umožňujícím i dálkový přístup.
(2) Povinné subjekty zveřejňují informace obsažené v registrech, s výjimkou dokumentů ze sbírky listin, jsou-li součástí registru, rovněž jako otevřená data. Podle věty první se nezveřejní jméno a příjmení, datum narození s výjimkou roku narození, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště s výjimkou názvu obce; to neplatí, jsou-li tyto údaje uvedeny v registrech v souvislosti s podnikáním nebo jinou obdobnou výdělečnou činností nebo v souvislosti s členstvím fyzické osoby ve statutárním nebo jiném orgánu právnické osoby nebo s výkonem funkce statutárního orgánu nebo v souvislosti s postavením skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
35
Oprávněně zveřejněné osobní údaje
Rozsudek NSS z 31. 5. 2012, 9 Ans 5/2012
Jména advokátů, která jsou na základě zvláštního právního předpisu zapsána ve veřejně přístupných seznamech, pokud jsou uvedeny v souvislosti s jejich působností, pro které byla do veřejně přístupných seznamů zapsána, nejsou chráněnými údaji
• oprávněně zveřejněno, není důvod chránit
• obdobně pro notáře, exekutory, znalce, tlumočníky, daňové poradce, insolvenční správce, patentové zástupce a další profesionály, jakož i všechny podnikatele uvedené v RES!
• obdobně pro osoby zapsané ve veřejných rejstřících a
seznamech (obchodní rejstřík, katastr atd. § 120, 980 OZ)
36
Licence (výjimky) z ochrany osobních údajů novela InfZ č. 111/2019 Sb.
§ 8a odst. 2
(2) Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.
37
Judikatura k ochraně osobních údajů
Rozsudek NSS z 25. 3. 2015, 8 As 12/201 (3310/2015)
Oživení o.s. proti ÚOHS
Informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi zaměstnanců veřejné správy patří do rozsahu pojmu "veřejná a úřední činnost".
Pokud by v konkrétním případě žádost měla za cíl poškodit osobu, jíž se informace týká (např. ji šikanovat, vydírat, vyprovokovat vůči ní nenávist apod.), bylo by možné ji odepřít na základě principu zákazu zneužití práva.
Judikatura k ochraně osobních údajů
Rozsudek NSS z 30. 5. 2013, 4 As 50/2012
Žadatel proti MV ČR o poskytnutí veškeré e-mailové komunikace hejtmana Jihomoravského kraje
Ochrana osobnosti se vztahuje na veškerou elektronickou poštu nacházející se v e-mailové schránce fyzické osoby označené jejím jménem, a to bez ohledu na to, že schránka byla zřízena povinným subjektem a k plnění pracovních úkolů. E-mailová schránka obecně nemůže být otevřena a její obsah zkoumán bez souhlasu dotčené osoby, ledaže by pro to byly zvláštní důvody vyplývající z poměření proporcionality.
Ochrana osobních údajů – novela InfZ č. 111/2019 Sb.
§ 7
(1) Je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy4) označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne.
(2) Povinný subjekt neposkytne rovněž osobní údaje o osobě, která je držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným
informacím pro stupeň utajení Přísně tajné a Tajné, pokud by to
mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací.
4) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Nařízení vlády č. 522/2005 Sb., seznam utajovaných informací.
40
Stávající licence (výjimky) z ochrany osobních údajů
dle InfZ – příjemci veřejných prostředků (§ 8b)
(1) Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které
poskytl veřejné prostředky.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotní péče, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území.
(3) Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.
41
Judikatura k ochraně osobních údajů
Rozsudek RS NSS z 22.10.2014, 8 As 55/2012, 3155/2015
Žadatel proti KÚ Zlínského kraje o poskytnutí informací o
odměnách ředitele ZŠ Xxxxx u Vsetína
Informace o příjmech osob placených za svoji činnost z veřejných prostředků se poskytují, a to zejm. u osob:
• v řídících pozicích
• podílejících se na výkonu působnosti
• jejichž činnost může mít ekonomické dopady
• majících faktický vliv na činnost povinného subjektu
Změna IV. ÚS 1378/16 z 1.11.2017
Zaměstnavatel může odmítnout poskytnout žadateli informaci o platu zaměstnance, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:
a) účelem informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu;
b) informace samotná se týká veřejného zájmu;
c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli
tzv. „společenského hlídacího psa“;
d) informace existuje a je dostupná.
→ nutný test proporcionality ad hoc
Obdobně nález IV. ÚS 1200/16 z 18.4.2018
43
§8c
(1) Povinný subjekt poskytne informaci o výši příjmu osoby, které poskytl nebo poskytuje veřejné prostředky mající povahu příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů
a) jako
1. veřejnému funkcionáři, na kterého se vztahovaly nebo vztahují povinnosti podle zákona o střetu zájmů,
2. poradci prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo
3. členovi svého statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu, anebo
b) pokud žadatel prokáže veřejný zájem na poskytnutí informace o výši příjmu této osoby a tento
veřejný zájem v jednotlivém případě převažuje nad zájmem na ochraně této informace.
(2) Informace o výši příjmu podle odstavce 1 se poskytne v rozsahu jméno, příjmení, funkční, pracovní či jiné obdobné zařazení a výše veřejných prostředků, na kterou vznikl nárok, před zdaněním a dalšími povinnými odvody za období podle obsahu žádosti. Při poskytování
informace podle věty první se § 5 odst. 3 nepoužije.
44
Rozsudek RS NSS z 1.6.2010, 5 As 64/2008
(2109/2010 Sb. NSS)
Žadatel proti Finančnímu ředitelství v Plzni
Prominutí daně či jejího příslušenství na základě rozhodnutí vydaného správcem daně je poskytnutím veřejných prostředků podle § 8b InfZ
→ nutno aplikovat na prominutí jakýchkoli povinných plateb do
veřejných rozpočtů
Podle definice veřejných prostředků nejde jen o peníze, ale i o majetková práva a jiné majetkové hodnoty (§ 2g z.č. 320/2001)
45
Stanovisko ČÚZK 10033/2017-22 ze dne 28. 8. 2017
Identifikačními údaji jsou minimálně údaje dle § 8b/3 InfZ:
• jméno + příjmení
• rok narození (postačí i údaj z RČ)
• obec trvalého pobytu
Tyto údaje musí být ve smlouvě i v metadatech !
Znečitelnění chráněných údajů musí být provedeno znečitelněním, nikoli jiným vyhotovením smlouvy !
46
Ochrana obchodního tajemství (§ 9 InfZ)
(1) Pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím6), povinný subjekt ji neposkytne.
6) § 17 zákona č. 513/1991 Sb. (správně § 504 NOZ)
• definice a charakter obchodního tajemství dle NOZ
• nestačí pouhé označení, ale objektivní splnění definice
• pomíjivost
• vztah mlčenlivosti, důvěrnosti, know-how
• dohody dle § 271 ObchZ., resp. 1730, 2366/2 NOZ
• vztah k hospodářskému tajemství
47
Definiční znaky obchodního tajemství (§ 504 OZ)
Obchodní tajemství tvoří skutečnosti :
1. konkurenčně významné
2. určitelné
3. ocenitelné
4. v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné
5. související se závodem
6. vlastníkem odpovídajícím způsobem utajované
→ nutné kumulativní splnění všech podmínek!
48
Rozsudek NSS z 16.5.2007, 3 Ads 33/2006 (1272/2007 Sb. NSS)
Žadatel proti Všeobecné zdravotní pojišťovně o platbách jednotlivým zdravotnickým zařízením
Aby určitá skutečnost spadala pod rozsah ochrany obchodního tajemství, nestačí ji takto podle § 9 odst. 1 InfZ označit, ale musí splňovat zákonné definiční znaky obchodního tajemství vymezené v zákoně.
→ tj. Obchodní tajemství nelze jen tvrdit a jen obtížně jej lze prokázat u celé smlouvy!
49
Rozsudek NSS z 31. 7. 2006, A 2/2003 (1469/2008 Sb. NSS; kauza „Ruský dluh“)
Žadatel proti Ministerstvu financí
Ochrana obchodního tajemství nevzniká evidencí nebo zápisem, ani uvedením do smlouvy, ale vzniká (a zaniká – pozn. aut.) okamžikem naplnění všech pojmových znaků obchodního tajemství.
→ Obchodní tajemství je kategorií objektivní, a proto se o ní nestačí jen dohodnout.
Povinný subjekt se nemůže zprostit povinnosti poskytnout informace tvrzením, že celá smlouva obsahuje informace poskytnuté druhou smluvní stranou.
50
Průlom do obchodního tajemství (§ 9/2 InfZ)
Při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství.
Nelze chránit:
• rozsah využití veřejných prostředků
• identifikaci příjemce veřejných prostředků
• účel využití veřejných prostředků! (judikatura)
51
Rozsudek NSS z 9.12.2004, 7 A 118/2002 (654/2005 Sb. NSS)
Žadatel proti Ministerstvu dopravy o poskytnutí smlouvy na stavbu Dálnice D 47
Smyslem úpravy § 9 odst. 2 InfZ je umožnit veřejnou kontrolu hospodaření
s veřejnými prostředky. Jelikož samotná informace o ceně nevypovídá o tomto
způsobu hospodaření, je nutné společně s ní vždy poskytnout informaci o
předmětu plnění, za něž se cena poskytuje.
→ tj. Informace o využití veřejných prostředků nelze chránit jako obchodní
tajemství!
52
Stanovisko ČÚZK 10033/2017-22 ze dne 28. 8. 2017
Identifikační údaje strany nemohou být obchodním tajemstvím, neboť jsou uveřejněny v KN (v RS je minimálně nutno uveřejnit údaje dle § 8b/3 InfZ)
Cena může být obchodním tajemstvím.
Zveřejnitelné údaje musí být ve smlouvě i v metadatech
53
Další průlomy do obchodního tajemství
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním
prostředí, § 8 odst. 4, 9:
Porušením obchodního tajemství není zpřístupnění informace označené za obchodní tajemství, pokud:
a) se požadovaná informace týká působení provozní činnosti podnikatele na životní prostředí,
b) hrozí bezprostřední ohrožení lidského zdraví a životního prostředí,
c) jde o žádost o poskytnutí informace o emisích vypouštěných nebo
vyzařovaných do životního prostředí.
54
Další omezení práva na informace (§ 11/2 InfZ)
(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:
a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jež k tomu neměla povinnost
b) ji zveřejňuje v předem stanovených pravidelných obdobích
c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících (viz nový rozsudek NSS 3 As 159/2015 z 20.7.2016)
d) jde o informaci, která se týká stability finančního systému (§ 2
zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB)
55
Rozsudek MS Praha z 9. 6. 2015, 11 A 6/2001-84
Rozsudek NSS z 20. 7. 2016, 3 As 159/2015-32
o poskytnutí právní analýzy zpracované pro povinný subjekt
Právní analýza externí advokátní kanceláře může být chráněným autorským dílem dle § 2 z.č. 121/2000 Sb.(AutZ).
Pouze autor poskytuje nabyvateli oprávnění autorské dílo užít v určitém rozsahu (licenci) a zaplatit za to cenu. Podle § 61/1 AutZ je objednatel bez dalšího ujednání oprávněn užít dílo pouze v mezích smlouvy o dílo, tj. obvykle pro sebe, a nikoli jej dále šířit.
§ 11 Nové hmotně právní důvody odepření informací
novela č. 111/2019 Sb.
d) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, nebo
(doplněno transpoziční novelou InfZ)
novela č. 241/2022 Sb.
f) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické
infrastruktury
g) byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení.
57
Zaměřené na ochranu hodnot dle jiných zákonů, byť nemusí jít nutně jen o ochranu informací, např.:
▪ v InfZ ještě § 11/1 d, e, § 11/4 c, e a § 11/6
▪ § 28/4 atomového zákona
▪ § 27/2 krizového zákona (zvláštní skutečnosti)
▪ § 22/3 zákona o prevenci závažných havárií
▪ § 10a zákona o kybernetické bezpečnosti
▪ § 9 zákona o ochraně sbírek muzejní povahy
▪ § 1, § 9 zákona o státní památkové péči
Doplnění Metodiky – bezpečnostní výjimky
Metodika výslovně uvádí, že výklad podporující relevanci zvláštních zákonů chránících zvláštní informace byl podpořen též výslovným
zavedením tzv. „bezpečnostních výjimek“ s blanketní hypotézou v § 11 odst. 1 písm. d), e) InfZ, doplněných novelou InfZ provedenou zákonem č. 111/2019 Sb.
59
Ochrana zvláštních skutečností (krizový zákon)
§ 27 Zvláštní skutečnosti
(1) Orgány krizového řízení označují krizové plány a ostatní listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti slovy "Zvláštní skutečnosti" nebo zkratkou "ZS".
(7) Jestliže právnická nebo fyzická osoba žádá orgán krizového řízení o informaci podle zvláštního právního předpisu,20) přičemž požadovaná informace je označena jako zvláštní skutečnost a žadatel k této informaci nemá oprávněný přístup, povinný subjekt žadateli tuto informaci neposkytne.
20) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
60
61
62
63
Související změny InfZ po novelách
64
§ 16/4 Nový správní informační příkaz
V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
▪ Neshledá-li nadřízený orgán důvody pro odmítnutí žádosti, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví.
▪ Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu.
▪ Proti rozhodnutí nadřízeného orgánu podle věty první se
nelze odvolat.
▪ Poskytnutí informace povinným subjektem lze exekučně vykonat.
65
§ 16b Nové přezkumné řízení a ochrana proti nečinnosti
(1) Rozhodnutí nadřízeného orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.
(2) Dospěje-li správní orgán při přezkumu k závěru, že informace byly odepřeny nezákonně, a dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4.
(3) K opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního
právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.
§ 20 odst. 5: Nelze-li podle § 178 správního řádu nadřízený orgán určit, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti ÚOOÚ!
Do 1. ledna 2020 se postupuje podle § 16, 16a, 16b a § 20 tohoto
zákona ve znění dosavadních předpisů.
66
Co ne II.?
Výjimky z uveřejnění dle
§ 3 odst. 2 ZRS
67
Povinnost uveřejnit se nevztahuje na:
a) smlouvu vzniklou v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; nejde-li o převod vlastnického práva povinného subjektu k hmotné nemovité věci
▪ Jak to bude s ochranou osobních údajů? U FO – nepodnikatele se i po
GDPR uveřejní údaje v užším rozsahu dle § 8b InfZ
▪ Stanovisko ČÚZK 10033/2017-22 ze dne 28. 8. 2017: posuzování podnikatelské činnosti dle uvedení údajů ve smlouvě dle § 435 OZ (jméno, sídlo, zápis do rejstříku a IČO); v případě pochybností o podnikání nejde
68
b) technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet,
▪ Projektové dokumentace – vyhl. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
▪ Ostatní pojmy nejsou definovány → platí jejich obecný význam
▪ Stanovisko ČÚZK z 8.8.2017 – ne geometrický plán
▪ Stanovisko ČÚZK z 13.11.2017 – ne plnou moc (neslouží účelu zákona
= kontrole nakládání s veřejnými prostředky)
c) smlouvu, která se týká činnosti zpravodajských služeb, GIPS, OČTŘ a SSHR, včetně smlouvy, která se týká zajišťování bezpečnosti nebo obrany ČR, uzavřené právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k), ke
které zakladatelskou funkci vykonává Ministerstvo obrany,
69
d) smlouvu, jejíž plnění je prováděno převážně mimo území ČR,
▪ Co to je? Lze si ujednat? Spíše jde o fakticitu, než o místo určené dle pravidel ZMPS
e) smlouvu uzavřenou adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e), j), k), l) nebo m),
s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách,
• Širší než výjimka pro retail v § 3 odst. 2 písm. a)
• Problém určení adheze, § 1798 OZ
• Postačí adhezní způsob uzavírání smlouvy (obsah určuje 1 strana), nebo musí jít o adhezní smlouvu (tj. se slabší stranou)?
• Postačí vyvratitelná domněnka adheze v § 1798/2 OZ?
70
f) smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu uvedených v § 8 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
• Proč i objednávky a faktury??
• Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady
• Do novely legislativní chyba (odkaz na odst. 3)
g) smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci anebo jiným obdobným postupem, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva,
• Postačí forma výběru smluvní strany dražbou dle § 1771 OZ?
• Musí jít o způsob uzavření smlouvy, nikoli jen výběr partnera! Tj. ne jen např. postup dle pravidel vlády pro elektronická tržiště.
71
h) smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je a. s., jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, jde-li o a. s., v níž má stát nebo ÚSC sám nebo s jinými ÚSC většino-vou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby,
• Co to je?
• Patří to do § 3, nebo do § 2?
• Důsledky: paradox pro dceřiné společnosti (§ 2/1n)? Musí platit
i pro ně!
• ZRUŠENÉ DRUHOU NOVELOU ZRS
72
h) smlouvu, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50.000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší,
• Jde o hodnotu předmětu smlouvy, nikoli výši peněžitého plnění
• Limit dopadá i na nepeněžitá plnění i na dlouhodobé smlouvy
• Definice hodnoty v § 492 OZ (cena obvyklá)
• Definice ceny obvyklé v § 2 z. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (Cena, která by byla dosažena při prodeji obdobného majetku nebo služby v obvyklém obchodním styku ke dni ocenění. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu věci a určí se porovnáním.)
• Problém štěpení smluv, oceňování bezúplatných plnění, smluv na
dobu neurčitou atd.
• 5 x roční plnění > 50.000 Kč, nebo 4 roky podle ZZVZ?
73
i) smlouvu, která je uzavřena s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem.
• S kým musí být uzavřena smlouva?
• Jaký je vztah s § 11/3c InfZ?
j) smlouvy uveřejňované podle zákona o veřejném zdravotním
pojištění.
74
k) smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast.
• Co to je?
• Patří to do § 3, nebo do § 2? Důsledky.
l) smlouvu v rámci doplňkové činnosti VŠ nebo jiné činnosti v.v.i.
• Doplněno novelou
• Doplňková a jiná činnost definována zvláštními zákony
• Pouze v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
• Nedopadá na provozní smlouvy
75
m) smlouvu, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo
zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování.
• Z. č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
n) smlouvu, týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy o nabytí práv k užití pořadu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je Česká televize nebo Český rozhlas.
• Rozšíření výjimky ze sportovních pořadů
76
o) smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která se týká používání veřejných prostředků.
• § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách
• Všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů
na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.
• Co je to „bankovní obchod“? Celá smlouva? ČNB: vše, s výjimkou toho, co za bankovní obchod považovat nelze
• Relativizace výjimky – veřejné prostředky
p) kolektivní smlouvu
77
Doplnění Metodiky – veřejné prostředky
- pro naplnění pojmu veřejné prostředky je zásadní, komu veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty náleží. Pokud náleží státu či subjektům vymezeným v § 2 písm. a) zákona o finanční kontrole, jedná se o veřejné prostředky.
- ve vztahu k právnickým osobám (např. obchodním korporacím) lze uzavřít, že
s veřejnými prostředky hospodaří pouze tehdy, pokud skutečnost
hospodaření s veřejnými prostředky u těchto právnických osob vyplývá ze zvláštního právního předpisu, na jehož základě je právnická osoba zřízena, případně z jiného právního předpisu nebo z jiné právní skutečnosti.
78
§ 3/2 Výjimky dle ZRS
- uzavřenou právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. j)
nebo m),
- která byla založena za účelem uspokojování potřeb
- majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo
- za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví,
- pokud tato smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku
- v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby zapsaného ve veřejném rejstříku.
To neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou s osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která nebyla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví.
79
Výjimka pro podnikatele dle § 3/2/q
Inspirována inverzní definicí veřejného zadavatele dle § 4/1/e ZZVZ, ale ne doslova. Autonomní výklad? Spíše ano…
Chybí:
- požadavek veřejného zájmu
- podmínka převážného financování, rozhodujícího vlivu či jmenování nadpoloviční většiny členů orgánů jiným VZ
Přebývá:
- výzkum, vývoj nebo zkušebnictví (požadavek MPO)
- běžný obchodní styk
- rozsah předmětu činnosti nebo podnikání zapsaný ve veřejném
rejstříku
- relativizace výjimky pro smlouvy s jiným povinným subjektem
80
▪ Potřeba průmyslové nebo obchodní povahy:
- realizována ve volném tržní prostředí a vystavena reálné konkurenci
- jedná za účelem dosažení zisku a je spravována dle kritérií výkonnosti, produktivity a nákladové efektivity
- jedná na vlastní odpovědnost a nese veškerá rizika
▪ Recitál směrnice 2014/24/EU
- Potřeba má průmyslovou nebo obchodní povahu zejména v případě, že osoba, která ji uspokojuje, působí v hospodářské soutěži za standardních tržních podmínek, usiluje o dosažení zisku a nese ztráty plynoucí z výkonu své činnosti.
81
▪ Judikatura SD EU
- C-44/96 Mannesmann Anlagenbau Austria: Je nevýznamné, jakou část činnosti subjektu tvoří uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou či obchodní povahu…
▪ Judikatura v ČR
- NSS 9 Afs 5/2009, 1 As 111/2008: Jednalo-li by se o účel dosažení zisku a kritéria ekonomická ... je jen velmi málo pravděpodobné, aby potřeby, jež uspokojuje, měly jinou než průmyslovou či obchodní povahu…
82
▪ Běžný obchodní styk
- viz výklad starého § 196a ObchZ
- tržní ceny
- je zde i požadavek obvyklosti a frekvence?
▪ Rozsah předmětu činnosti nebo podnikání zapsaný ve VR
- široký výklad
- volná živnost obchodní činnost (nákup a prodej…)
- i činnosti související
83
Stanovisko ČÚZK 11273/2017-22 ze dne 26. 9. 2017
Bude-li v návrhu na vklad uvedeno, že se na předloženou smlouvu povinnost uveřejňovat v registru smluv nevztahuje
a současně zde bude uveden odkaz na ustanovení zákona o registru smluv,
které příslušnou výjimku upravuje,
budou katastrální úřady tuto skutečnost akceptovat.
Posouzení toho, zda se na smlouvu vztahuje výjimka umožňující smlouvu prostřednictvím registru smluv neuveřejňovat, je zodpovědností smluvních stran.
84
- Metodika doporučuje do poznámky pro katastrální úřad v rámci návrhu na vklad uvést výjimku dle konkrétního ustanovení ZRS, podle kterého na smlouvu dopadá výjimka z uveřejnění, případně její stručné odůvodnění.
- U smluv, které uveřejnění podléhají, je nutné k návrhu na vklad přiložit rovněž potvrzení o uveřejnění smlouvy v registru smluv. Katastrální úřad má totiž v rámci posouzení návrhu na vklad zkoumat otázku, zda je smlouva, která byla předložena jako příloha k návrhu na vklad, účinná.
85
Změny závazků a změny smluv
86
Změny obsahu závazků – typologie důvodů změn
• Přímo ze zákona (např. změna sazby DPH)
• Z původní smlouvy (např. automatická inflační doložka, zpřesnění smlouvy předvídané smlouvou, „měřené kontrakty“, např. záznam skutečné výměry provedených prací u smlouvy s jednotkovými cenami (kap. 12 Červené knihy FIDIC, určení ceny díla sjednaným způsobem či odhadem § 2586/2 OZ, vyhrazené změny závazku dle § 100 ZZVZ) – dochází pouze k evidenci událostí, nikoli k uzavírání dodatků smlouvy!
• Z pozdější smlouvy (dohoda o změně smlouvy, „dodatek“)
• Z jednostranného právního jednání (změna VOP dle § 1752 OZ)
• Z právní události (plynutí času, změna pravidel jinou osobou)
• Z deliktu (porušení zákona či smlouvy vedoucí ke vzniku závazku)
• Z rozhodnutí (např. ÚOHS, soudu dle § 1766 – hardship ad.)
87
Změny smluv smlouvou (dohodou)
Část čtvrtá, hlava I, díl 6 – Změny závazků, § 1879 OZ
• Změny v osobě věřitele, § 1879 OZ
• Změny v obsahu závazků. § 1901 OZ Změna smlouvy = „dohoda“ o změně smlouvy Lidově „dodatek“
§ 1902 OZ: Novace
• Privativní: Dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek
ruší a nahrazuje se novým závazkem. Dtto narovnání
• Kumulativní: Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.
88
Uveřejňování změn smluv v registru smluv
• Metodika MV ČR
• Za smlouvu je třeba považovat i dohodu o změně smlouvy (dodatek)
• Uveřejňuje-li se smlouva, uveřejňuje se i každý dodatek smlouvy
• Každý dodatek se uveřejňuje jako samostatný záznam s vlastními metadaty
• Uveřejňuje-li se smlouva dle ZRS, neaplikuje se § 219 ZZVZ
• V jaké lhůtě a v jakém režimu uveřejňovat: výši skutečně uhrazené ceny, rámcové dohody, zrušení smlouvy, zrušení zadávacího řízení, podstatnou změnu smlouvy ?
Společné stanovisko MMR a ÚOHS k výkladu § 8/4 ZRS a § 219 ZZVZ
89
Co je rámcová a prováděcí smlouva?
• Jen obecný rámec dalších smluv, de facto VOP?
• Nebo dostatečně konkrétní smlouva, která se plní?
• Jde o věc autonomie vůle, různá řešení dle vůle stran
• NS ČR 29 Cdo 5105/2014 ze dne 31. 5. 2016: Rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah…stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv… To však nevylučuje ujednat si jinak.
• Vzorová klauzule: „Jednotlivé pokyny a zadání k poskytování plnění podle této smlouvy nepředstavují samostatné smlouvy, ale realizaci této smlouvy.“
• Lze dělit plnění na více smluv? Sčítá se jako dle ZZVZ?
• Otázka přímého a nepřímého předmětu smlouvy a jeho ceny
90
Jak?
Způsob uveřejnění
91
§ 5 Co je „uveřejnění smlouvy“ ? Legislativní zkratka!
„Uveřejněním smlouvy“ prostřednictvím registru smluv se rozumí:
1. vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy
2. v otevřeném a strojově čitelném formátu a
3. metadat do registru smluv.
Zaslání smlouvy správci registru smluv se provede na
elektronickém formuláři (XML) do datové schránky.
92
▪ § 3/7 InfZ Strojově čitelný formát = umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat konkrétní informace z datového souboru, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury (tj. nikoli např. naskenovaný obrázek, ale strukturovaná textová data).
▪ § 3/8 InfZ Otevřený formát = nezávislý na konkrétním technickém a programovém vybavení zpřístupněný veřejnosti bez omezení (např. TXT, PDF, RTF, JPEG, tj. open source, ne proprietární SW).
▪ § 3/10 InfZ Metadata = data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času.
▪ Povolené formáty: pdf, docx, doc, rtf, odt, txt
93
§ 8 odst. 7
▪ Do 31. prosince 2023 lze elektronický obraz textového obsahu smlouvy vložit do registru také v otevřeném formátu umožňujícím úplné strojové zpracování textového obsahu.
94
Doplnění Metodiky – formát uveřejnění
- Metodika již neuvádí formát .pdf jako strojově čitelný formát.
- Do 31. 12. 2023 lze do registru smluv vkládat také v otevřeném formátu umožňujícím úplné strojové zpracování textového obsahu, např. ve formátu PDF se strojově čitelnou textovou vrstvou.
- Od 1. 1. 2024 je třeba změnit procesy uveřejnění u většiny povinných subjektů tak, aby nebyl používán formát pdf, ale formát plně strojově čitelný.
- Důvodová zpráva: „Proto se pro ochranu jednoznačného výkladu pojmu strojové čitelnosti navrhuje doplněním § 8 ZRS o odstavec 7 zmírnit na přechodnou dobu pěti let požadavek zákona o registru smluv a tolerovat vkládání ve formátu .pdf s textovou vrstvou. Přijetím takové úpravy zákonodárce jasně vyjádřil rozdíl mezi strojovou čitelností a pouhou textovou vrstvou přidanou k obrazu textu, a umožnilo povinným subjektům připravit se
na skutečně moderní zveřejňování smluv v plné strojové čitelnosti.“
95
Doplnění Metodiky – doporučené formáty
Název formátu | Přípona | Poznámka |
Portable Document Format | formát PDF s úplnou textovou vrstvou do 31. 12. 2023 | |
Word 97-2003 | .doc | |
Office Open XML | .docx | doporučený formát |
Rich Text Format | .rtf | |
OpenDocument Text | .odt | doporučený formát |
Plain Text | .txt |
Pozn.: ISDS ani ISRS nekontrolují dodržení požadavků na strojovou čitelnost formátu a formátu umožňujícího úplné strojové zpracování textového obsahu.
96
Doplnění Metodiky – doporučení MV ČR
Obecně doporučujeme uveřejnit textový obraz té verze smlouvy, která byla
stranami akceptována a je uložena v počítači ve formátu textového
editoru, ve kterém byl text smlouvy zpracován (např. DOCX nebo ODT
nebo jiném z povolených formátů, v nichž dokument vznikl).
V tomto případě odpadá i nutnost anonymizace podpisů, neboť ty v
elektronickém obrazu textového obsahu smlouvy, který bude uveřejněn v
registru smluv, nebudou.
Také je ale možné v textu provést anonymizaci osobních údajů nebo
znečitelnění obchodního tajemství (nahrazením znaky XXXX).
Není nutné konvertovat text smlouvy z povoleného formátu, ve kterém vznikl, do formátu PDF.
97
Doplnění Metodiky – opakující se přílohy či OP
U opakujících se příloh či obchodních podmínek lze místo opakovaného uveřejňování totožného dokumentu:
– využít odkazu na již uveřejněný záznam v registru smluv a
– nový záznam se smlouvou provázat odkazem na ID záznamu již dříve uveřejněného dokumentu, který tvoří součást dané smlouvy.
98
§ 5/5 Povinnost uveřejnění metadat
(5) Smlouva, která nebyla uveřejněna nebo jejíž metadata neobsahují
a) identifikaci smluvních stran (§ 8b/3 InfZ),
b) vymezení předmětu smlouvy,
c) cenu, příp. hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit,
d) datum uzavření smlouvy,
se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv.
• povinná metadata = esentiale negotii, ex lege
• dobrovolná metadata = další položky dle technického řešení MV
• ochrana informací v metadatech = stejně jako ochrana ve smlouvě
• metodika MVČR 2020: jen hlavní přímý předmět smlouvy, u protiplnění (směna) uvést jen vyšší hodnotu; u více předmětů uvést jen vyšší hodnotu, jsou-li plnění stejného druhu X naopak plnění různého druhu samostatně, je-li to praktické
• stanovisko ČÚZK z 26.9.2017: jen smluvní typ, ne výčet nemovitostí
• stanovisko ČÚZK z 20.2.2018: nelze-li hodnotu určit, neuvede se
99