SMLOUVA O ÚČASTI NA ŘEŠENÍ PROJEKTU
SMLOUVA O ÚČASTI NA ŘEŠENÍ PROJEKTU
A O VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ
Číslo smlouvy VUT: 2/18320/2016
Číslo smlouvy Unicorn: X00000000
uzavřená dle ustanovení § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů
Unicorn Systems a.s.
Sídlem: X Xxxxxxxxx 0/0000, 000 00 Xxxxx
IČ: 25110853
DIČ: CZ699004029
Bankovní spojení: 19-3196300227/0100 , vedený u Komerční banka, a.s., Xx Xxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx 0
Zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 4579 Zastoupená: Xxx. Xxx Xxxxx, generální ředitel, předseda představenstva
Xxx. Xxx. Xxx Xxxxxx, člen představenstva Zmocněnci pro věcná jednání: Xxx. Xxxxx Xxxxx
Xxx. Xxxxx Xxxxx
dále v textu též jako „příjemce“ nebo „řešitel“
a
Vysoké učení technické v Brně
Sídlem: Xxxxxxxxxx 000/0, 000 00 Xxxx
IČ: 00216305 (veřejná vysoká škola, nezapisuje se do OR)
DIČ: CZ00216305
Bankovní spojení: 11104161/0300
Zastoupené: prof. RNDr. Ing. Xxxxxx Xxxxxxxxx, CSc., rektorem Odpovědný zaměstnanec za dalšího účastníka: xxx. Xxx. Xxxx Xxxxx, Ph. D.
dále v textu též jako „další účastník“ nebo „další řešitel“
I.
Předmět smlouvy
1. Předmětem této smlouvy je stanovení podmínek spolupráce smluvních stran na řešení projektu z oblasti výzkumu a vývoje předkládaného v Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON, realizovaného Technologickou agenturou ČR.
2. Identifikace projektu:
Název: Optimalizace provozu elektroenergetické inteligentní sítě dle konceptu "Smart Grid" z pohledu jeho hospodárnosti a bezpečnosti
Reg.č.: TH02020104
II.
Řešení projektu
1. Řešení projektu je rozloženo do období od 01/2017 do 12/2019
2. Předmětem řešení projektu je vývoj softwaru pro podporu přípravy a řízení provozu elektroenergetické inteligentní sítě "Smart Grid" z pohledu jeho hospodárnosti a spolehlivosti (dále jen ,,software“)
3.
4.
5. Za řízení projektu je odpovědný příjemce.
III.
Věcná náplň spolupráce příjemce a dalšího účastníka
1. Smluvní strany se za účelem naplnění předmětu smlouvy vymezeného výše zavazují spolupracovat tak, že zajistí spolupráci řešitele a dalšího řešitele (příp. dalších pověřených osob) na řešení dílčích cílů specifikovaných v článku II v odstavci 3 v
Zodpovědnost za splnění konkrétního dílčího cíle připadá vždy na stranu, která má vyšší podíl na splnění konkrétního výsledku.
IV.
Finanční zajištění projektu
1. Příjemce se na základě této smlouvy zavazuje dalšímu účastníku projektu převést na řešení výše uvedené věcné náplně projektu neinvestiční účelové finanční prostředky ve výši:
4 482 493,- Kč (slovy: čtyři miliony čtyři sta osmdesát dva tisíc čtyři sta devadesát tři korun českých), a to v roce 2017 ve výši 1 442 751,- Kč,
a to v roce 2018 ve výši 1 518 816,- Kč,
a to v roce 2019 ve výši 1 520 926,- Kč.
2. Účelové finanční prostředky je příjemce povinen dalšímu účastníku projektu uhradit vždy bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet uvedený v záhlaví této smlouvy nejpozději do 20-ti dnů od obdržení účelových prostředků od poskytovatele.
3. V případě, že poskytovatel rozhodne o poskytnutí odlišné částky na řešení projektu než je uvedena v návrhu projektu, zavazují se smluvní strany upravit poměrně výši účelových prostředků dodatkem k této smlouvě.
4. Převáděné účelové finanční prostředky nejsou předmětem DPH.
5. Účelové finanční prostředky dle této smlouvy jsou příjemcem dalšímu účastníku projektu poskytovány na úhradu skutečně vynaložených provozních nákladů účelově vymezených touto smlouvou.
6. Smluvní strany ujednávají, že jejich finanční vklad do spolupráce na řešení projektu je:
a) ze strany příjemce: 6 083 240,- Kč
b) ze strany dalšího účastníka projektu 0,- Kč.
V.
Podmínky použití poskytnutých účelových finančních prostředků
1. Další účastník projektu je povinen:
a) Použít účelové finanční prostředky výhradně k úhradě prokazatelných, nezbytně nutných nákladů přímo souvisejících s plněním cílů a parametrů řešené části projektu, a to v souladu s podmínkami stanovenými obecně závaznými právními předpisy.
b) Vést o čerpání a užití účelových finančních prostředků poskytnutých na řešení projektu samostatnou účetní evidenci tak, aby tyto prostředky a nakládání s nimi bylo odděleno od ostatního majetku dalšího účastníka projektu. Tuto evidenci uchovávat po dobu 10-ti let od poskytnutí účelových finančních prostředků na řešení části projektu. Při vedení této účetní evidence je další účastník projektu povinen dodržovat obecně závazné právní předpisy, běžné účetní zvyklosti a příslušné závazné podmínky uvedené v zásadách, pokynech, směrnicích nebo v jiných předpisech uveřejněných ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí, nebo jiným obdobným závazným způsobem.
c) Provádět pravidelnou kontrolu dalšího řešitele a dalších osob ve věci čerpání, užití a evidence účelových finančních prostředků poskytnutých mu příjemcem v souvislosti s řešením části projektu.
d) Dosáhnout stanovených cílů a parametrů části projektu.
e) Dodržet v rámci celkových nákladů skutečně vynaložených na řešení části projektu stanovený poměr mezi náklady hrazenými z účelových finančních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a ostatními stanovenými formami financování části projektu.
f) Předložit příjemci nejpozději do dne 31. 12. kalendářního roku, ve kterém trvá řešení projektu, písemnou roční zprávu o realizaci části projektu v průběhu daného roku. Do 15. 1. následujícího roku musí příjemci předložit podrobné vyúčtování hospodaření s poskytnutými účelovými finančními prostředky. Návazně je další účastník projektu povinen vrátit příjemci do dne 31. 1. následujícího kalendářního roku účelové finanční prostředky, které nebyly dalším účastníkem projektu dočerpány do konce kalendářního roku s tím, že vrácené účelové finanční prostředky budou příjemci avizovány předem a ten je povinen je následně do 15. 2. vrátit do státního rozpočtu.
g) V případě, že vznikne povinnost vrácení účelových finančních prostředků z jiných důvodů, než na podkladě finančního vypořádání, je další účastník projektu povinen neprodleně písemně požádat příjemce o sdělení podmínek a způsobu vypořádání těchto prostředků.
h) Umožnit poskytovateli a příjemci či jimi pověřeným osobám provádět komplexní kontrolu jak výsledků řešení projektu, tak i účetní evidence a použití účelových finančních prostředků, které byly na řešení části projektu poskytnuty ze státního rozpočtu, a to kdykoli v průběhu řešení projektu nebo do 10-ti let od ukončení poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu na část projektu. Tímto ujednáním nejsou dotčena ani omezena práva kontrolních a finančních orgánů státní správy České republiky.
i) Postupovat při nakládání s účelovými finančními prostředky získanými na základě rozhodnutí poskytovatele a této smlouvy a s majetkem a právy za ně pořízenými v souladu s obecně závaznými právními předpisy týkajícími se hospodaření se státním majetkem (např. zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů; zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
j) Informovat příjemce o případné své neschopnosti plnit řádně a včas povinnosti vyplývající pro něj z této smlouvy a o všech významných změnách svého majetkoprávního postavení, jakými jsou zejména vznik, spojení či rozdělení společnosti, změna právní formy, snížení základního kapitálu, vstup do likvidace, zahájení insolventního řízení, zánik příslušného oprávnění k činnosti apod., a to bezprostředně poté, co tyto změny nabydou právní platnost.
k) Vrátit příjemci veškeré poskytnuté účelové finanční prostředky včetně majetkového prospěchu získaného v souvislosti s jejich použitím a to do 30-ti dnů ode dne, kdy oznámí, nebo kdy měl oznámit příjemci ve smyslu předchozího odstavce, že nastaly skutečnosti, na jejichž základě další účastník projektu nebude moci nadále plnit své povinnosti vyplývající pro něj z této smlouvy.
VI.
Práva k hmotnému majetku
1. Vlastníkem hmotného majetku, nutného k řešení projektu a pořízeného z poskytnutých účelových prostředků, je ta smluvní strana, která si uvedený majetek pořídila nebo ho při řešení projektu vytvořila. Byl-li tento majetek pořízen či vytvořen příjemcem a dalším účastníkem společně, je jejich podíl na vlastnictví tohoto majetku stejný, nedohodnou-li se jinak.
2. S majetkem, který další účastník projektu získá v přímé souvislosti s plněním cílů projektu a který pořídí z poskytnutých účelových finančních prostředků, není další účastník projektu oprávněn nakládat ve vztahu k třetím osobám v rozporu s touto smlouvou bez předchozího písemného souhlasu příjemce, a to až do doby úplného vyrovnání všech závazků, které pro dalšího účastníka projektu vyplývají z této smlouvy.
3. Smluvní strany se zavazují zpřístupnit si vzájemně zařízení potřebná k řešení projektu. Obecně se předpokládá, že všechny strany si navzájem poskytnou během řešení projektu veškerou podporu v oblasti návrhu, vývoje a výzkumu jednotlivých cílů projektu. Také se předpokládá, že si strany navzájem poskytnou přístup k vybavení, software, měřícím či testovacím zařízením, materiálovému vybavení či návrhovým prostředkům, které jsou pro druhou stranu nedosažitelné, ať již z hlediska nedostatku erudovanosti či z hlediska finančního.
VII.
Ochrana duševního vlastnictví
1. Strany této smlouvy výslovně prohlašují, že všechny informace vztahující se k řešení projektu včetně jeho návrhu, k vkládaným znalostem, k výsledkům řešení projektu anebo jejich částem považují za důvěrné, případně za své obchodní tajemství, pokud se v konkrétním případě výslovně nedohodnou jinak. Za důvěrné budou smluvní strany považovat všechny informace technické nebo obchodní povahy týkající se projektu, které jedna strana zpřístupní jiné straně, pokud poskytující strana výslovně při jejich předání neuvede, že důvěrný charakter nemají. Smluvní strany se zavazují dbát o utajení všech důvěrných informací s náležitou péčí a nepředat důvěrné informace získané od jiné smluvní strany bez jejího předchozího písemného souhlasu třetí osobě. S důvěrnými informacemi se mohou seznámit jen takoví pracovníci smluvní strany a její subdodavatelé, kteří je potřebují znát pro řádné plnění projektu. Závazek k ochraně důvěrných informací se nevztahuje na informace již oprávněně zveřejněné a na informace povinně předávané poskytovateli dotace, kontrolním orgánům v souvislosti s poskytnutou dotací a do Rejstříku informací o výsledcích (RIV). Pokud jsou předmětem projektu též utajované skutečnosti podle zvláštního zákona, řídí se nakládání s nimi platnou legislativou.
2. Znalosti vkládané do projektu:
a) Smluvní strany vstupují do projektu s následujícími dovednostmi, know-how a jinými právy duševního vlastnictví, které jsou potřebné pro realizaci projektu (vkládané znalosti):
Příjemce disponuje detailními znalostmi z celého spektra podnikatelských odvětví a rozumí principům jejich fungování. Je pro ni snadné vyhovět specifickým a náročným potřebám koncových uživatelů (např. ČEPS a.s., PRE a.s., FINGRID). Má rozsáhlé týmy systematicky vzdělávaných odborníků, kteří dokonale ovládají všechny v současnosti obvyklé produktové řady, komponenty a technologie špičkových ICT řešení apod.
Další účastník projektu disponuje moderním výpočetním vybavením pro testování v laboratorních podmínkách. Významná je při řešení výzkumných a experimentálních projektů možnost využití infrastruktury Centra výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie na VUT. Specializované nově vybavené laboratoře tvoří zázemí pro vývoj a testování při řešení projektu.
b) Vkládané znalosti zůstávají vlastnictvím strany, která je do projektu vložila.
c) Ostatní smluvní strany jsou oprávněny použít vkládané znalosti pro práce na projektu, pokud jsou nezbytně potřebné, po dobu trvání projektu zdarma.
d) Smluvní strany mají právo na nevýhradní licenci za tržních podmínek k vkládaným znalostem ve vlastnictví jiné strany, pokud je nezbytně potřebují pro využití vlastních výsledků projektu, protože bez nich by bylo užití vlastních výsledků technicky nebo právně nemožné. O licenci je třeba požádat do dvou let od skončení projektu.
e) Smluvní strany nejsou oprávněny použít vkládané znalosti k jinému účelu a jiným způsobem, pokud si předem písemně nesjednají jinak zvláštní smlouvou.
f) Smluvní strany používají vkládané znalosti druhé strany na vlastní nebezpečí a berou na vědomí, že jsou jim vkládané znalosti zpřístupněny bez jakékoli záruky, zejména, co se týče jejich správnosti, přesnosti a vhodnosti pro konkrétní účel. Smluvní strana, která vkládané znalosti jiné strany použije, je sama odpovědná za případná porušení práv duševního vlastnictví třetích osob.
3. Ochrana duševního vlastnictví:
a) Vlastník výsledků je povinen na svůj náklad a odpovědnost navrhnout a realizovat vhodnou ochranu duševního vlastnictví ztělesněného v dosažených výsledcích. Ochrana duševního vlastnictví spočívá zejména v podání domácích a/nebo zahraničních přihlášek technického řešení jako patentově chráněný vynález, užitný vzor a průmyslový vzor, utajení informací o výsledcích, případně ochrana autorským právem.
b) Pokud výsledek vlastní smluvní strany společně, podají přihlášku k ochraně společně a to tak, aby se smluvní strany staly spolumajiteli (spoluvlastníky) příslušného ochranného institutu. Pro vztahy mezi smluvními stranami jako spolumajiteli příslušného předmětu práv průmyslového vlastnictví se použijí ustanovení obecně závazných právních předpisů upravující podílové spoluvlastnictví; na nákladech spojených se získáním a udržováním ochrany se strany podílejí podle spoluvlastnických podílů. K převodu předmětu práv průmyslového vlastnictví, zejména převodu patentu anebo užitného vzoru, k nabídce licence předmětu práv duševního vlastnictví či k uzavření licenční smlouvy s třetí osobou bude vždy zapotřebí písemného souhlasu všech spoluvlastníků. Každý ze spoluvlastníků je oprávněn samostatně uplatňovat nároky z prokazatelných porušení práv k předmětu (předmětům) duševního vlastnictví. Výnosy z licencování společných výsledků třetím osobám se rozdělí podle výše spoluvlastnických podílů.
4. Smluvní strany jsou povinny zajistit si vůči nositelům chráněných práv duševního vlastnictví vzniklých v souvislosti s realizací části projektu možnost volného nakládání s těmito právy (zejména řádně a včas uplatnit vůči původci právo na zaměstnanecký vynález, užitný vzor nebo průmyslový vzor, popřípadě se vypořádat s původci a autory smluvně). Každá ze stran je zodpovědná za vypořádání nároků autorů a původců na své straně.
5. Pokud se smluvní strany nedohodnou písemně jinak, uplatní se ustanovení tohoto článku obdobně na nároky k výsledkům projektu v případě předčasného ukončení smlouvy.
1. Práva k výsledkům:
VIII.
Práva k výsledkům a využití výsledků
a) Výsledky projektu, kterých bude v rámci projektu dosaženo pouze jednou smluvní stranou, budou zcela ve vlastnictví strany, která tyto výsledky vyvinula (vytvořila vlastní tvůrčí prací).
b) Výsledky projektu, které budou dosaženy v rámci projektu více stranami společně tak, že jednotlivé tvůrčí příspěvky smluvních stran nelze oddělit bez ztráty jejich podstaty, budou ve společném vlastnictví smluvních stran. Pokud nelze určit tvůrčí podíly jednotlivých smluvních stran na výsledku a strany se nedohodly jinak, platí, že jsou spoluvlastnické podíly rovné,
c) Vlastníkem práv na duševní vlastnictví obsahující funkčnosti nového softwaru, tj. uživatelského, programového a datového rozhraní včetně programu identifikace typových denních diagramů, bude řešitel.
d) Vlastníkem práv na duševní vlastnictví obsahující funkcionality nového softwaru, tj. jednotlivých optimalizačních, korekčních a podpůrných funkcí, bude další řešitel.
e) Vlastníkem práv na duševní vlastnictví obsahující funkčnosti nového softwaru jako celku, bude řešitel a další řešitel. Vlastnický podíl a podíl na prodeji licenci bude rozdělen následujícím způsobem: Řešitel 50 % a další řešitel 50%.
2. Využití výsledků:
a) Smluvní strana je oprávněna k nevýhradnímu užití výsledků ve vlastnictví druhé smluvní strany, pokud jsou nezbytné pro užívání výsledků projektu vlastněných touto smluvní stranou, za obvyklých tržních podmínek, o licenci je třeba požádat do dvou let od skončení projektu.
b) Výsledky ve společném vlastnictví smluvních stran je oprávněna samostatně užívat každá smluvní strana. Výsledek ve společném vlastnictví více smluvních stran je oprávněn používat ke komerčním účelům každý ze spoluvlastníků za podmínek uvedených níže pod písmeny c), d), e)
c) V případě prodeje softwaru a jeho následné implementace či dodávek dalších produktů (např. hardware, licence k jinému produktu, atd.), má nárok na zaplacení ceny za náklady a následně na čistý zisk ta smluvní strana, která tento obchod obstarala a následně na své vlastní náklady vykonala s tím, že druhé straně připadne nárok na odměnu ve výši odpovídající 5 % čistého zisku (tj. zisku po zdanění) strany, která danou část dodávky realizovala. To neplatí pro zisk z licence, který je upraven v písm. d) tohoto odstavce.
d) V případě prodeje licence se cena bude vždy rozdělovat následujícím způsobem: Řešitel (Příjemce) 50 % z ceny licence a další řešitel (účastník) 50% z ceny licence.
e) Smluvní strany nejsou oprávněny prodávat, licencovat či zprostředkovat prodej softwaru třetím osobám, které působí či podnikají ve stejném nebo obdobném předmětu činnosti jako kterákoliv smluvní strana.
3. Ustanovení předchozích odstavců nebrání tomu, aby smluvní strany po vzájemné dohodě upravily vlastnická a užívací práva k výsledkům projektu v jednotlivých případech odlišně při respektování platné legislativy a podmínek projektu stanovených poskytovatelem.
4. Pokud se smluvní strany nedohodnou písemně jinak, uplatní se ustanovení tohoto článku obdobně na nároky k výsledkům projektu v případě předčasného ukončení smlouvy.
IX.
Odpovědnost a sankce
1. Pokud další účastník projektu použije účelové finanční prostředky v rozporu s účelem a/nebo k jinému účelu, než ke kterému mu byly dle této smlouvy příjemcem poskytnuty, či je bude jinak neoprávněně používat či zadržovat, ujednávají smluvní strany, že takové jednání bude pro účely této smlouvy považováno za porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a bude mít důsledky analogické důsledkům v tomto zákoně uvedeným.
2. Za každé závažné (podstatné) porušení povinností vyplývajících z této smlouvy je smluvní strana, která svou povinnost porušila, povinna uhradit druhé smluvní straně smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové výše poskytnutých účelových finančních prostředků. Tímto ujednáním o smluvních sankcích není dotčeno právo smluvní strany na náhradu vzniklé škody, kterou je oprávněna vymáhat samostatně.
3. Pokud by došlo k porušení pravidel (podmínek) spolupráce vymezených v této smlouvě některou ze smluvních stran, je strana, která porušení způsobila, povinna nahradit druhé straně prokazatelnou škodu.
4. Smluvní strany odpovídají za škodu způsobenou porušením povinností vyplývajících z právních předpisů nebo této Smlouvy. Smluvní strany jsou povinny činit veškerá opatření k odvrácení škody nebo k jejímu zmírnění.
5. Smluvní strany si sjednávají omezení výše náhrady škody tak, že celková částka náhrady škody, vyjma případů, které stanoví tato smlouva a dále případů, kdy se jedná o škodu na životě a na zdraví, úmyslně způsobenou škodu, nebo škodu způsobenou pod vlivem návykových látek, nepřevýší 100 % z poskytnutých účelových finančních prostředků náležících poškozené straně. Poškozená strana se zavazuje vyčíslit skutečně způsobenou škodu maximálně do této výše.
6. Smluvní strany si výslovně sjednávají, že se nebude uplatňovat ustanovení § 2952 občanského zákoníku. Strany se dohodly na tom, že se bude hradit pouze skutečná škoda, nikoliv ušlý zisk nebo jiné nepřímé škody.
7. V případě, že další účastník poruší povinnost uvedenou v čl. VIII., odst. 2, písm. e), neuplatní se omezení výše náhrady škody dle odst. 5 tohoto článku. Za porušení povinnosti dle čl. VIII., odst. 2, písm. e) je další účastník povinen uhradit příjemci smluvní pokutu ve výši 1.000.000,- Kč (slovy: jeden milion korun českých). Zaplacením smluvní pokuty nezaniká příjemci právo požadovat po dalším účastníkovi náhradu škody v plné výši.
8. Žádná ze smluvních stran neodpovídá za škodu, která vznikla v důsledku věcně nesprávného nebo jinak chybného zadání, které obdržela od druhé smluvní strany.
9. Smluvní strana, které bylo znemožněno plnit své závazky v důsledku vyšší moci dle § 2913 odst. 2 občanského zákoníku, neodpovídá za škody z nich vzniklé. Za vyšší moc jsou mimo jiné považovány války, stávky, epidemie, živelné katastrofy značného rozsahu mající souvislost s místem nebo předmětem plnění apod.
10. Smluvní strana postižená vyšší mocí oznámí písemně bez zbytečného odkladu, druhé smluvní straně zásah této vyšší moci s uvedením jejich pravděpodobné doby trvání. V opačném případě ztratí tato strana právo se na vyšší moc odvolávat. Po dobu trvání vyšší moci se pozastavují všechny lhůty plnění pro danou smluvní stranu. Skutečnost, že trvání překážky nastalé v důsledku vyšší moci již pominulo, oznámí postižená smluvní strana druhé smluvní straně do 5 dnů od pominutí takové překážky, a zároveň předloží důvěryhodný důkaz potvrzující průběh události vyšší moci, jakož i to, že zásadně ovlivnila plnění jejích závazků.
X.
Závěrečná ustanovení
1. Další účastník se bezvýhradně zavazuje, že se při své činnosti bude postupovat v souladu se smlouvou o poskytnutí podpory na řešení projektu uzavřenou mezi poskytovatelem a příjemcem, včetně všech jejích příloh („Smlouva o poskytnutí podpory“). Další účastník prohlašuje, že byl se zněním Xxxxxxx o poskytnutí podpory beze zbytku seznámen před podpisem této smlouvy.
Další účastník je dále povinen poskytnout příjemci veškerou potřebnou součinnost za účelem dodržení povinností mu plynoucích ze smlouvy o poskytnutí podpory uzavřené s poskytovatelem.
2. Smluvní pokuty sjednané touto smlouvou nesaturují případný nárok poškozené strany na náhradu škody.
3. Zásady, které nejsou touto smlouvou upraveny, se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, v platném znění, a právními předpisy na občanský zákoník pro účely této smlouvy navazujícími, a to zejména zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a
inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.
4. Tuto smlouvu lze měnit pouze písemně, její změna v jiné formě je vyloučena. Za písemnou formu se pro tento účel nepovažuje jednání učiněné elektronickými či jinými technickými prostředky (e-mail, fax). Smluvní strany mohou namítnout neplatnost změny této smlouvy z důvodu nedodržení formy kdykoliv, i poté, co bylo započato s plněním.
5. Tato smlouva o vzájemných vztazích mezi příjemci se uzavírá s účinností od data zahájení řešení projektu, na dobu určitou do ukončení řešení projektu a vyrovnání všech závazků smluvních stran s tím souvisejících, avšak s výjimkou přežívajícího článku VII a VIII této smlouvy. V případě, že nebude poskytovatelem přiznána a poskytnuta podpora na řešení projektu a s řešením projektu tudíž nebude započato, tato smlouva nevstoupí v účinnost a její platnost automaticky skončí dnem zveřejněním rozhodnutí, resp. oznámení poskytovatele o nepřiznání podpory.
6. Tato smlouva je závislá na existenci Smlouvy o poskytnutí podpory, přičemž v případě ukončení Smlouvy o poskytnutí podpory tato smlouva automaticky zaniká. Příjemce je oprávněn tuto smlouvu vypovědět či od ní odstoupit z obdobných důvodů uvedených v čl. 7. a 8. Smlouvy o poskytnutí podpory. Xxxxxxxxxx smluvní strana může tuto smlouvu vypovědět. Výpovědní doba je v takovém případě dvouměsíční a její běh začíná prvým dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Výpověď musí být učiněna v písemné formě, jinak je neplatná. V případě ukončení této smlouvy jsou si smluvní strany povinny vypořádat vzájemná práva a povinnosti.
7. Smlouva je vyhotovena v pěti (5) stejnopisech s platností originálu, z nichž každá smluvní strana obdrží dva (2), jeden (1) stejnopis je určen pro potřeby poskytovatele.
8. Tato smlouva obsahuje úplné ujednání o předmětu smlouvy a všech náležitostech, které strany měly a chtěly ve smlouvě ujednat, a které považují za důležité pro závaznost této smlouvy. Žádný projev stran učiněný při jednání o této smlouvě ani projev učiněný po uzavření této smlouvy nesmí být vykládán v rozporu s výslovnými ustanoveními této smlouvy a nezakládá žádný závazek žádné ze stran.
9. Smluvní strany výslovně potvrzují, že tato smlouva je výsledkem jejich jednání a každá ze stran měla příležitost ovlivnit její základní podmínky.
10. Smluvní strany podpisem této smlouvy potvrzují, že jsou si vědomy, že se na smlouvu vztahuje povinnost jejího uveřejnění dle zákona č. 340/2015 Sb. o registru smluv, v platném znění. Uveřejnění zajišťuje další účastník.
V Praze dne V Brně dne
Xxx. Xxx Xxxxx prof. RNDr. Xxx. Xxxx Xxxxxxxx, XXx.
generální ředitel a předseda představenstva rektor
za příjemce za dalšího účastníka
Xxx. Xxx. Xxx Xxxxxx člen představenstva za příjemce