Obecná část

VZP ČR vydává tento postup v podobě obecné části platné pro všechny segmenty poskytovatelů zdravotních služeb. Na něj budou navazovat specifické části upravující jednotlivé odlišnosti příslušných segmentů poskytovatelů zdravotních služeb (dále jen poskytovatel). Tato obecná část popisuje konkrétní postupy při uzavírání smluv, jejich změnách a zániku a obsahuje rovněž výčet obecně závazných právních předpisů týkajících se jednotlivých segmentů poskytovatelů zdravotních služeb.

Postup vychází ze zákonných podmínek, dle nichž jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni v souladu s platnými právními předpisy poskytovat zdravotní služby na základě pravomocného oprávnění k poskytování zdravotních služeb, při splnění personálního zabezpečení a věcně-technického vybavení, na náležité odborné úrovni (lege artis), a to současně při zajištění požadované kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.

Čl. 2

Zásady pro výběr smluvních poskytovatelů

1) Při uzavírání nových a rozšiřování nebo změně stávajících smluvních vztahů s poskytovateli se VZP ČR řídí zásadami smluvní politiky VZP ČR, kterými jsou:

a) zajištění dostupnosti hrazených služeb pro pojištěnce VZP ČR ve všech oborech a odbornostech v souladu s § 46 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZP“) a zdravotně pojistným plánem VZP ČR,

b) dodržení zdravotně pojistného plánu VZP ČR, a to jak z pohledu rozpočtu VZP ČR, tak i v rámci rozpočtu jednotlivých regionálních poboček,

c) realizace smluvní politiky v souladu s vnitřními předpisy upravujícími předběžnou kontrolu ZFZP v oblasti nároků a závazků na zdravotní služby při současném respektování stanovených opatření v oblasti procesů a kompetencí s významným dopadem do výdajů ZFZP.

2) Základní podmínky a kritéria pro výběr smluvních poskytovatelů:

a) Žadatel je držitelem pravomocného rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb, popř. pravomocného rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zařízení.

b) Žadatel respektuje typovou smlouvu projednanou se zástupci daného segmentu poskytovatelů (včetně Metodiky pro pořizování a předávání dokladů, Pravidel pro vyhodnocování dokladů ve VZP ČR a Datového rozhraní v účinném znění).

c) Žadatel bude poskytovat smluvený rozsah péče/soubor výkonů pro danou odbornost v definované a smluvně sjednané ordinační, resp. provozní době.

d) U nového druhu, typu a odbornosti péče (dosud v okrese či regionu nezajištěného) budou preferovány žádosti o uzavření nové smlouvy, rozšíření nebo změnu smlouvy stávající, doložené zpracovaným projektem prokazujícím potřebnost a účelnost takové

péče pro region, s uvedením rozvahy, jakou a jakým způsobem poskytovanou dosavadní hrazenou službu pro pojištěnce regionu nahradí.

e) Přístroje používané k terapii nebo k diagnostice budou doloženy příslušnými dokumenty dle zákona č. 89/2021, o zdravotnických prostředcích, a o změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 3

Výběrové řízení

1) Dle § 46 a násl. ZVZP se před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb mezi zdravotní pojišťovnou a uchazečem koná výběrové řízení.

2) Výběrové řízení se mj. nekoná:

a) pro poskytovatele lékárenské péče,

b) je-li poskytovatelem hrazených služeb Vězeňská služba ČR,

c) v případech rozšíření sítě již smluvního poskytovatele zdravotnické záchranné služby,

d) při uzavírání nové smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, pokud se jedná

o smluvní vztah se stejným subjektem a současně nedochází k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb,

- do této skupiny spadají i případy změny místa provozování poskytovatele (např. přestěhování ordinace poskytovatele v rámci obce), které je řešeno pouze změnou rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb; v ostatních případech je třeba při uzavírání smlouvy respektovat oblast vymezenou souvisejícím výběrovým řízením (viz ustanovení § 47 odst. 2 ZVZP, dle nějž musí vyhlášení výběrového řízení obsahovat mj. konkrétně vymezené území) a pokud bylo výběrové řízení vyhlášeno pro určité území (např. okres, kraj, město apod.), musí smluvená územní oblast ve smlouvě korespondovat s výsledkem daného výběrového řízení a údajem v oprávnění k poskytování zdravotních služeb,

e) jde-li o vysoce specializovanou péči zajišťovanou poskytovatelem, kterému byl na poskytování takové zdravotní služby udělen podle zákona č. 372/2011 Sb.,

o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 372/2011 Sb.“), statut centra vysoce specializované zdravotní péče,

f) při uzavírání smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb podle § 17 odst. 8 ZVZP (převod praxí),

g) v případě změny právní formy poskytovatele, který má uzavřenu smlouvu

o poskytování a úhradě hrazených služeb, pokud nedochází k rozšíření rozsahu poskytovaných služeb (viz § 46 odst. 3 ZVZP),

h) v případě, je-li zakladatelem společnosti s ručením omezeným fyzická osoba, která má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb jako fyzické osoby zanikne při udělení oprávnění k poskytování těchto zdravotních služeb jako společnosti s ručením omezeným, pokud nedochází k rozšíření rozsahu poskytovaných zdravotních služeb a jsou současně splněny podmínky dle ustanovení § 17 odst. 8 ZVZP.

3) Případy, kdy RP VZP ČR bude trvat na konání výběrového řízení:

a) uzavření nového smluvního vztahu za účelem doplnění sítě smluvních poskytovatelů v příslušném regionu z důvodu nedostatečně zajištěného poskytování hrazených služeb pojištěncům stávajícími smluvními poskytovateli,

b) rozšíření smluvního vztahu se stávajícím smluvním poskytovatelem o nový obor dosud nenasmlouvaný a nutný pro dostatečné zajištění poskytování hrazených služeb pojištěncům na základě žádosti smluvního poskytovatele o rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb, nebo na žádost VZP ČR,

c) v případě změny smluvní oblasti – smluvená územní oblast ve smlouvě musí korespondovat s výsledkem daného výběrového řízení a údajem v oprávnění k poskytování zdravotních služeb.

Formulaci ustanovení § 46 odst. 2 ZVZP, že se výběrové řízení koná před uzavřením smlouvy, je nutné vztáhnout nejen k situaci, kdy se uzavírá zcela nová smlouva, ale i k situaci, kdy dochází ke změně – rozšíření smlouvy stávající.

4) Konání výběrového řízení mohou navrhnout zdravotní pojišťovna, uchazeč nebo obec. Uchazečem se rozumí poskytovatel oprávněný poskytovat hrazené služby v příslušném oboru, nebo fyzická nebo právnická osoba, která hodlá poskytovat zdravotní služby a je schopna ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení splnit předpoklady k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru zdravotní péče.

VZP ČR navrhuje vyhlášení výběrového řízení zejména na základě následujících kritérií:

• plánované ukončení smlouvy z podnětu poskytovatele bez převodu praxe,

• úmrtí poskytovatele,

• opakované podněty a stížnosti na nedostupnost zdravotních služeb v dané odbornosti ze strany pojištěnců VZP ČR pro konkrétní lokalitu,

• podněty ze strany orgánů místní samosprávy na nezajištění zdravotních služeb.

5) V případě, že výběrové řízení iniciuje VZP ČR, zašle RP VZP ČR písemně příslušnému krajskému úřadu návrh na konání výběrového řízení.

6) Výsledek výběrového řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy s VZP ČR. VZP ČR přihlédne k výsledku výběrového řízení s doporučujícím stanoviskem při uzavírání smlouvy, s přihlédnutím k povinnosti zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, jak to ukládá § 46, odst. 1 ZVZP a ekonomickým možnostem VZP ČR. VZP ČR je oprávněna uzavřít smlouvu s uchazečem pouze tehdy, bylo-li uzavření takové smlouvy ve výběrovém řízení doporučeno.

7) Konání výběrového řízení je nezbytné vždy, když dochází k faktickému rozšíření poskytovaných zdravotních služeb o dosud neposkytované druhy nebo formy zdravotních služeb, popř. obory zdravotní péče.

Čl. 4

Postup při uzavírání smlouvy (popis činností)

1) Pro uzavírání smluv platí zpravidla zásada: jeden poskytovatel (IČ) bude mít v rámci jedné RP VZP ČR a jednoho segmentu jen jednu smlouvu, přičemž smlouva je uzavírána tou RP VZP ČR, do jejíž působnosti spadá místo poskytování zdravotních služeb. Tato zásada se nevztahuje na poskytovatele ambulantní diagnostické péče, kteří poskytují laboratorní služby, kdy platí, že jeden poskytovatel bude mít v rámci celé ČR pro poskytování laboratorních služeb pouze jednu smlouvu a jednotlivá místa poskytování zdravotních služeb budou nasmlouvaná jako samostatná pracoviště (IČP) bez ohledu na rajonizaci smluvních vztahů dle působnosti RP VZP ČR.

2) Jeden poskytovatel (IČ), jde-li o poskytovatele, který poskytuje hrazené služby ve více segmentech, bude mít v rámci RP VZP ČR zpravidla tolik smluv, v kolika segmentech poskytuje hrazené služby – pro každý segment (smlouvu) bude přiděleno samostatné IČZ

3) Při převodu všech majetkových práv podle § 17 odst. 8 ZVZP či změně právní formy lze ponechat stejné IČZ. Tento postup je výhodný zejména tam, kde má VZP ČR zájem zachovat historii smluvního vztahu.

4) Smlouvy včetně příloh, jakož i dodatky ke smlouvám, uzavírá (podepisuje) jménem VZP ČR ředitel RP VZP ČR nebo jím pověřený zaměstnanec RP VZP ČR. Na vyžádání poskytovatele se pověřený zaměstnanec prokáže písemným pověřením ředitele RP VZP ČR k uzavírání smluv s poskytovatelem, které bylo k tomuto účelu vydáno. Před podpisem smlouvy se k příloze č. 2 smlouvy – Smluvené druhy hrazených služeb, formy, odbornosti pracovišť a rozsah poskytovaných hrazených služeb, schvaluje revizní lékař, určený ředitelem RP VZP ČR, včetně posouzení věcného, technického vybavení a personálního zajištění pro nasmlouvané hrazené služby (výkony) v souladu s právními předpisy.

5) Nezbytnou náležitostí smlouvy je řádná identifikace smluvních stran ve smyslu ustanovení

§ 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ve smlouvě budou smluvní strany označeny nejen svou firmou, jménem či názvem a sídlem či místem podnikání, ale také identifikačním číslem, údajem o zápisu v obchodním rejstříku včetně spisové značky nebo o zápisu v jiné evidenci, v níž jsou zapsáni, jde-li o podnikatele nezapsané v obchodním rejstříku.

6) Příloha č. 2 Smlouvy se s novými poskytovateli uzavírá v elektronické podobě s elektronickými podpisy obou smluvních stran dle podmínek užití zabezpečené Elektronické komunikace s klienty (EKK). VZP ČR akceptuje certifikáty vydávané akreditovanými veřejnými a komerčními certifikačními autoritami ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. Pro podpisy smluvních dokumentů (vč. Přílohy č. 2) je v této souvislosti uznáván tzv. kvalifikovaný certifikát. Smluvní dokumenty opatřené podpisem, ať už formou naskenovaného podepsaného dokumentu nebo dokumentu opatřeného prostým elektronickým podpisem, které poskytovatelé doručí VZP ČR prostřednictvím své datové schránky, splňují písemnou formu právního jednání dle občanského zákoníku a jako takové je lze označit za platné právní jednání. Poskytovatelé předávají dávky přes VZP Point a využívají ke komunikaci s VZP ČR ve vztahu k Přílohám č. 2 Smlouvy informační kanál EP2 Workspace („EP2W“), který je přístupný z VZP Pointu (zde je možno použít tzv. komerční certifikát).

7) K uplatnění jednotného přístupu ve smluvní politice VZP ČR a vytváření stejných podmínek pro poskytovatele hrazených služeb jsou RP VZP ČR i odborné útvary Ústředí VZP ČR povinny postupovat podle platných právních předpisů.

8) Smlouvy se uzavírají na dobu, která je v nich uvedena.

9) V případě nově uzavírané smlouvy je RP VZP ČR povinna předložit k podpisu společně se smlouvou i Přílohu č. 2 (EP2), neboť nelze připustit, aby byla smlouva podepsána bez jejích nedílných součástí. To platí i pro změnu smluvního vztahu.

10) RP VZP ČR stanoví pro příslušného poskytovatele ve smyslu ustanovení § 1735 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, lhůtu 30 kalendářních dnů pro přijetí návrhu smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb.

Čl. 5

Doklady potřebné pro uzavření smlouvy

1) Kopie pravomocného rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, resp. rozhodnutí o registraci (včetně změn) vydaných příslušným správním orgánem.

2) Kopie zřizovací listiny (statutu) schválené zřizovatelem poskytovatele u státních nebo krajských poskytovatelů, včetně případných změn.

3) Kopie výpisu z obchodního rejstříku u fyzických nebo právnických osob, zapsaných do obchodního rejstříku – v případě pochybností provede příslušný pracovník RP VZP ČR kontrolu správnosti v el. obchodním rejstříku (xxxx://xxx.xxxxxxx.xx).

4) Oznámení ekonomického subjektu – fyzické osoby o přidělení identifikačního čísla – doklad se nevyžaduje v případě, že je z rozhodnutí o registraci nebo z výpisu z obchodního rejstříku údaj o IČ zřejmý – ověření je možné v elektronické evidenci ARES (xxxxx://xxxx.xxx.xx/xxxxxxxxxx-xxxxxxxx) nebo v el. obchodním rejstříku (xxxx://xxx.xxxxxxx.xx).

5) Sdělení poskytovatele o bankovním spojení – kopie smlouvy s bankou se nevyžaduje. Oprávněná osoba, která ze strany poskytovatele smlouvu podepisuje, stvrzuje podpisem smlouvy, že bankovní spojení je správné. Změnu bankovního spojení je možno provést výhradně na základě písemného oznámení poskytovatele o změně účtu s tím, že na nový účet lze platby zasílat až ode dne, kdy bylo oznámení doručeno VZP ČR. Oznámení o změně účtu se založí do spisu daného poskytovatele. Je třeba dbát na to, aby při změně IČ smluvního subjektu – poskytovatele bylo ve smlouvě uvedeno jiné číslo účtu, než bylo v předchozí smlouvě; to neplatí v případech, kdy banka novému vlastníku původní účet ponechá (některé banky ponechávají účet novému vlastníku v případě, že jde o vlastnictví nabyté smlouvou o koupi závodu).

Čl. 6

Zásady platné i pro další doklady předkládané při uzavření smlouvy

Při uzavírání nových smluv musí poskytovatel předložit originál nebo úředně ověřenou kopii příslušných platných dokumentů a pracovník VZP ČR pořídí její kopii, na které svým podpisem a datem pořízení potvrdí shodu s originálem, resp. ověřenou kopií. Lze akceptovat i dokumenty zaslané prostřednictvím datové schránky se zaručeným elektronickým podpisem.

Čl. 7

Hodnocení kvality a bezpečí a akreditující orgány

1) Interní hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb

a) Ve smyslu ustanovení § 47 odst. 3 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb. je poskytovatel zdravotních služeb v rámci zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb povinen zavést interní systém hodnocení kvality a bezpečí.

b) MZ ČR vypracovalo pro zavedení tohoto systému tzv. minimální požadavky, které jsou v aktualizovaném znění uveřejněny ve Věstníku MZ č. 13/2021.

c) Ve Věstníku MZ č. 16/2015 je dále zveřejněn metodický návod MZ ČR pro sebehodnocení interního systému hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.

2) Externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb

a) Proces externího hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb je stanoven v § 98 zákona č. 372/2011 Sb. a v jeho prováděcí vyhlášce č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče, ve znění pozdějších předpisů. Ve zmiňované prováděcí vyhlášce jsou v současné době upraveny podmínky hodnocení kvality a bezpečí pouze pro lůžkovou zdravotní péči.

b) Posuzování lékárenské péče z hlediska její kvality a bezpečí upravuje zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, ve znění pozdějších předpisů, kde dozorovou činnost vykonává přímo stát prostřednictvím Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

c) Externí hodnocení kvality a bezpečí není pro poskytovatele zdravotních služeb povinné

– jedná se o dobrovolný proces. Toto externí hodnocení se provádí pouze u těch poskytovatelů, kteří o provedení externího hodnocení požádají osobu k tomuto hodnocení oprávněnou. Hodnocení kvality a bezpečí mohou provádět fyzické nebo právnické osoby, které k této činnosti získají oprávnění podle zákona č. 372/2011 Sb.

d) Minimální hodnotící standardy a ukazatele kvality a bezpečí, včetně požadavků na personální zabezpečení, způsob a postup hodnocení, jsou určeny jak pro hodnotitele kvality a bezpečí, tak i pro poskytovatele zdravotních služeb, (kteří je musí splnit, pokud chtějí získat certifikát kvality a bezpečí), s cílem zvýšení kvality a bezpečí zdravotních služeb.

e) Pokud úroveň poskytovaných zdravotních služeb poskytovaných v lůžkovém zdravotnickém zařízení vyhovuje požadavkům dle zákona č. 372/2011 Sb. a vyhlášky č. 102/2012 Sb. oprávněná osoba vydá certifikát kvality a bezpečí s platností 3 roky.

f) MZ ČR na svých internetových stránkách zveřejňuje seznam osob oprávněných k provádění hodnocení kvality a bezpečí.

Čl. 8

Změny smluvních ujednání

1) Změny smluv (mimo příloh č. 2 smlouvy) je nutno provádět dodatkem ke smlouvě. Nezbytnou náležitostí smlouvy je řádná identifikace smluvních stran ve smyslu ustanovení

§ 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, proto i každou takovou změnu je třeba provádět dodatkem ke smlouvě.

2) Při změně právní formy smluvního poskytovatele, kdy se mění IČ, nebo pokud dochází v souvislosti s touto změnou ke změně rozsahu hrazených služeb, bude standardně postupováno podle níže uvedených zásad.

Podklady nezbytné k uzavření nové smlouvy:

1. výpis z obchodního rejstříku, jde-li o subjekt zapisovaný do obchodního rejstříku,

2. pravomocné rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb (resp. rozhodnutí o „registraci“ nebo zřizovací listina),

3. výsledek výběrového řízení s doporučujícím stanoviskem zveřejněný vyhlašovatelem v případě, že dochází ke změně rozsahu hrazených služeb,

4. příloha č. 2.

Čl. 9

Zveřejňování smluvních dokumentů

V souladu s tzv. transparenční novelou ZVZP (zákonem č. 200/2015 Sb.) je s účinností od 1. 9. 2015 zavedena povinnost zdravotních pojišťoven zveřejňovat veškeré smluvní dokumenty a jejich změny, z nichž vyplývá výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli za poskytnuté hrazené služby nebo rozsah poskytovaných hrazených služeb. Pod sankcí neúčinnosti musí být takové smlouvy o poskytování a úhradě včetně změn a dodatků zveřejněny do 60 dnů po podpisu a zároveň se zveřejňuje i skutečnost, je-li dohodnut jiný způsob nebo výše úhrady. Zveřejňování smluvních dokumentů v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb. se týká přepravy zemřelých pojištěnců na pitvu a z pitvy (tzv. pohřební služby).

Čl. 10

Postup v případě ukončení smluvního vztahu nebo zániku smluvního poskytovatele

K zániku smluvního poskytovatele, resp. ukončení smluvních vztahů s VZP ČR může dojít z různých důvodů, zejména:

a) zánikem oprávnění k poskytování zdravotních služeb vydaným příslušným správním orgánem podle § 22 zákona č. 372/2011 Sb. (resp. zánikem rozhodnutí o „registraci“),

b) zrušením živnostenského oprávnění podle živnostenského zákona,

c) smrtí poskytovatele, nepostupuje-li se podle § 27 zákona č. 372/2011 Sb.,

d) účinností smlouvy o převodu všech majetkových práv (viz ustanovení § 17 odst. 8 ZVZP a § 2180 Občanského zákoníku),

e) uplynutím výpovědní lhůty při výpovědi smlouvy,

f) uplynutím doby, na kterou byla smlouva sjednána.

Čl. 11

Elektronická komunikace se smluvním poskytovatelem – e-VZP

1) e-VZP je souhrnný pojem pro aplikace, jejichž prostřednictvím lze uskutečňovat zabezpečenou elektronickou komunikaci (EKK) s Pojišťovnou. Uskutečňuje se výhradně elektronicky prostřednictvím VZP Pointu, Alternativního rozhraní VZP Pointu a B2B.

2) VZP Point (xxxxx://xxx.xxx.xx/x-xxx/xxx-xxxxx) je zabezpečené webové rozhraní sdružující služby a úlohy zajišťující bezpečnou výměnu dat mezi Pojišťovnou a Uživatelem. S využitím VZP Pointu lze také poskytovat Uživateli informace z informačního systému Pojišťovny. Přístupový prostředek pro VZP Point může být jak Certifikát, tak kombinace Přístupového jména, Hesla a SMS kódu.

3) Alternativní rozhraní VZP Pointu je způsob komunikace, kdy Uživatel může ze svého softwaru předat pomocí Alternativního rozhraní VZP Pointu data podepsaná Certifikátem přímo do VZP Pointu. Komunikace vyžaduje úpravu softwaru na straně Uživatele – implementaci provádí Uživatelův dodavatel softwaru. Alternativní rozhraní využívá pouze jeden podpisový prostředek, a to Certifikát napárovaný v Uživatelském účtu VZP Pointu.

4) B2B komunikační kanál umožňuje přímou komunikaci mezi informačními systémy nebo programy Uživatele a informačním systémem Pojišťovny. Služby B2B jsou vytvořeny na základě standardních protokolů SOAP a AS2, samotné služby jsou tedy zcela nezávislé na programovém prostředí a operačním systému Uživatele. Přístupový i podpisový prostředek je vždy pouze Certifikát.

5) Pojišťovna pro potřeby e-VZP akceptuje certifikáty vydávané akreditovanými veřejnými a komerčními certifikačními autoritami ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. Pojišťovna může akceptovat i certifikáty dalších certifikačních autorit, které na základě smluvních vztahů uznává jako důvěryhodné. Pokud Uživatel hodlá využívat možnost přihlášení pomocí Certifikátu, musí veřejnou část svého Certifikátu Pojišťovně poskytnout. Certifikát

bude přiřazen k Uživatelskému účtu. Pro e-VZP je možné využít dva druhy certifikátů – komerční a kvalifikovaný.

6) Za účelem umožnit smluvním stranám využívat služeb EKK je uzavírána v souladu s § 1746 odst. 2 občanského zákoníku mezi Pojišťovnou a Partnerem Smlouva o předávání dat. Přístup na základě certifikátů a Přístupového jména - emailu+hesla jednotlivých uživatelů je aktivován po obdržení podepsané Smlouvy o předávání dat Partnerem.

7) Jako důkaz smluvního zastoupení Partnera Uživatelem je uzavírána plná moc. Pověření či zmocnění Uživatele k využívání EKK musí být Pojišťovně doloženo písemným pověřením či písemnou plnou mocí podepsanou Partnerem i Uživatelem. V případě změny či ukončení Partnerem uděleného pověření či zmocnění k využívání EKK je Partner o této skutečnosti povinen řádně a včas informovat Pojišťovnu.

8) Pokud se Partner rozhodne pro přístupový prostředek pomocí Certifikátu, jsou jeho povinnosti v komunikaci s VZP ČR pomocí zabezpečené elektronické komunikace následující:

a) Partner je povinen pověřit osoby zmocněné k elektronické komunikaci s VZP ČR a zajistit jejich vybavení příslušným certifikátem vydaným státem akreditovanou certifikační autoritou, nebo jinou důvěryhodnou certifikační autoritou akceptovanou VZP ČR,

b) osoby zmocněné Partnerem k elektronické komunikaci s VZP ČR musí před procesem zaregistrování certifikátů/certifikátu ve VZP ČR absolvovat nezbytnou kontrolu svých identifikačních údajů podle dokladů/dokladu, které/který předložily při získávání certifikátů/certifikátu,

c) registrované certifikáty používá Partner v souladu s dodanou Certifikační politikou; VZP ČR registrovaný certifikát musí zabezpečit proti jeho zneužití třetími osobami,

d) Partner vede evidenci osob, kterým svěřil přístup k certifikátům, a předá VZP ČR jejich jmenný seznam a v případě změny osob s přístupem k certifikátům o této skutečnosti VZP ČR neprodleně písemně informuje.

9) Partner si hradí náklady na provoz Internetu a náklady spojené s pořízením a obnovou certifikátů.

Aktuální informace najdete vždy na:

xxxxx://xxx.xxx.xx/x-xxx/xxx-xxxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx

Čl. 12

Příloha č. 2 smlouvy – pravidla pro přidělování IČP z hlediska smluvní politiky

1) Pro potřebu vyplňování údajů do formuláře přílohy č. 2 se jednotlivým pracovištěm rozumí:

- pracoviště s přiděleným IČP (IČP přiděluje VZP ČR na základě žádosti poskytovatele),

- pracoviště dohodnuté smluvní odbornosti,

- s konkrétním personálním a technickým zabezpečením,

- s dohodnutým spektrem poskytování hrazených služeb (tj. definovaným souborem zdravotních výkonů),

- s konkrétní kapacitou pro poskytování hrazených služeb,

- se stanovenými ordinačními hodinami (hodinami poskytování hrazených služeb) – u některých smluvních odborností se ordinační hodiny neuvádějí (např. domácí péče, porodní asistentky, psychiatrické sestry).

2) Typ A – Ordinace lékaře

Jedná se o pracoviště poskytující ambulantně hrazené služby jedné smluvní odbornosti jedním samostatně pracujícím lékařem (popř. klinickým psychologem, klinickým logopedem), který je s ohledem na smluvní odbornost pracoviště příslušně kvalifikován, hrazenou péči poskytuje v definované ordinační době a je mu přiděleno konkrétní IČP. Patří sem rovněž pracoviště, kde lékař pracuje jako školitel spolu s lékařem-školencem v jedné ordinaci.

Rozhodujícím znakem pracoviště není ani umístění (prostor, místnost, adresa apod.) ani to, zda se jedná o privátního lékaře či lékaře v zaměstnaneckém vztahu, ale to, že konkrétní lékař poskytuje samostatně hrazené služby v rámci dohodnuté smluvní odbornosti ve smluveném rozsahu. Odbornost a kvalitu hrazených služeb poskytovaných pracovištěm garantuje uvedený lékař, a to i v případě, že si za sebe sjedná dočasný zástup jiným kvalifikovaným lékařem.

a) Jediné IČP je pracovišti přiděleno i v těch případech, kdy poskytuje stejné spektrum hrazených služeb na více místech provozování (např. praktický lékař, který ordinuje různé dny v týdnu na různých místech provozování).

b) Více IČP se přiděluje např. v těchto případech:

- jednomu konkrétnímu lékaři jsou přiděleny 2 různá IČP a jsou vyplněny 2 formuláře typu A tehdy, poskytuje-li hrazené služby sice v jedné smluvní odbornosti na dvou pracovištích s různým místem provozování, avšak různě přístrojově vybavených (soubor nasmlouvaných výkonů, jejichž poskytování je vázáno na speciální přístroje, je tedy rozdílný);

- jednomu konkrétnímu lékaři jsou přiděleny 2 různá IČP a jsou vyplněny 2 formuláře typu A tehdy, poskytuje-li lékař (v souladu se svou kvalifikací) hrazené služby ve dvou různých smluvních odbornostech (bez ohledu na to, že to může být ve stejném prostoru);

- dva (či více) lékařům bude přiděleno 2 (či více) IČP a vyplní se odpovídající počet formulářů typu A tehdy, poskytují-li střídavě hrazené služby ve stejném prostoru a

ve stejné smluvní odbornosti, ale na sobě vzájemně nezávisle (každý lékař má zvlášť definované ordinační hodiny).

c) Formulář typu A pro nasmlouvání údajů se používá u těchto pracovišť poskytovatelů ambulantní péče i lůžkové péče:

- ordinace všeobecného praktického lékaře a praktického lékaře pro děti a dorost,

- ordinace ambulantního specializovaného lékaře,

- ordinace klinického psychologa,

- ordinace klinického logopeda.

3) Typ B – Pracoviště zdravotnického týmu

Jde o takové pracoviště, které poskytuje hrazené služby jedné smluvní odbornosti jako organizační jednotka s konkrétním personálním a technickým vybavením a konkrétní kapacitou, vedená příslušně kvalifikovaným vedoucím pracovníkem, která dohodnuté spektrum hrazených služeb poskytuje v definované (společné) ordinační době. Každému pracovišti tohoto typu je přiděleno konkrétní IČP.

Formulář typu B pro nasmlouvání údajů se používá např. u těchto pracovišť:

- pracoviště – lékařská ambulance

▪ jedná se o pracoviště týmu lékařů, kdy v poskytování hrazených služeb se jednotliví lékaři střídají dle rozpisu vedoucího lékaře, včetně sdružených praxí a řetězců v případě všeobecného praktického lékaře a praktického lékaře pro děti a dorost,

- pracoviště LPS

▪ jedná se o pracoviště poskytující hrazené služby mimo obvyklou pracovní dobu v časovém rozvrhu stanoveném orgánem veřejné správy pro stanovený region,

- pracoviště zvláštní ambulantní péče poskytovatelů lůžkové péče,

- pracoviště hemodialýzy,

- pracoviště fyzioterapeutické, ergoterapeutické,

- pracoviště radiodiagnostické,

- laboratorní pracoviště, pracoviště transfúzní služby,

- pracoviště patologické anatomie, pracoviště soudního lékařství,

- pracoviště domácí péče, porodních asistentek, psychiatrických sester,

- pracoviště – stacionář,

- pracoviště zdravotnické záchranné služby (ZZS) a přepravy pacientů neodkladné péče (PPNP),

- pracoviště zdravotnické dopravní služby (ZDS) a převozy na pitvu /z pitvy (pohřební služby),

▪ u pracovišť segmentu dopravy se každé výjezdové stanoviště smlouvá jako samostatné pracoviště s vlastním IČP.

Čl. 13

Související právní předpisy

1) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon

o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

2) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

3) Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů

4) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

5) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů

6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

7) Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU, o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

9) Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů

10) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

11) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů

12) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

13) Vyhláška MZ ČR č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů

14) Nařízení vlády ČR č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, ve znění pozdějších předpisů

15) Vyhláška MZ ČR č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, ve znění pozdějších předpisů

16) Vyhláška MZ ČR č. 77/2018 Sb., o stanovení náležitostí a vzorů některých dokladů

o vzdělání pro akreditované kvalifikační kurzy, certifikované kurzy a specializační vzdělávání

17) Vyhláška MZ ČR č. 152/2018 Sb., o nástavbových oborech vzdělávání lékařů a zubních lékařů, ve znění pozdějších předpisů

18) Vyhláška MZ ČR č. 280/2018 Sb., o stanovení činností, které může lékař vykonávat bez odborného dohledu a bez odborného dozoru na základě odborné způsobilosti

19) Vyhláška MZ ČR č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů

20) Vyhláška MZ ČR č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, ve znění pozdějších předpisů

21) Vyhláška č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy

22) Vyhláška č. 329/2019 Sb., o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb, ve znění pozdějších předpisů

23) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů

24) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

25) Zákon č. 89/2021, o zdravotnických prostředcích, a o změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

26) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů

27) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů

28) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

29) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

30) Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, ve znění pozdějších předpisů

31) Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů

32) Vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění pozdějších předpisů

33) Vyhláška č. 101/2012 Sb., o podrobnostech traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a postupu při jeho zpracování a projednání

34) Vyhláška č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče, ve znění pozdějších předpisů

35) Vyhláška č. 296/2012 Sb., o požadavcích na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními prostředky a o požadavcích na tyto dopravní prostředky

36) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů

37) Vyhláška č. 2/2015 Sb., o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, ve znění pozdějších předpisů

38) Vyhláška č. 423/2001 Sb., o zdrojích a lázních, ve znění pozdějších předpisů

39) Zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví

Document Metadata

Table of Contents

Obecná část

Document Metadata