Ročník XXXX

15. 12.

2006

Ročník XXXX

Cena 70 Kč

11-12

ISSN-0322-9653

MINISTERSTVO FINANCÍ

40. Sdělení k Pokynu č. D - 291 - k uplatňování Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Fran- couzské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Sbírka mezinárodních smluv č. 79/2005)................................................................................

41. Pokyn č. D - 301 - o prominutí penále a úroku z prodlení na dani z převodu nemovitostí ....................

42. Pokyn č. D - 300 - k jednotnému postupu při uplatňování některjch ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ........................................................................................

43. Sdělení o úpravě některjch částek stanovenjch směrnicemi o životním a neživotním pojištění podle inflace (2006/C 194/07) ...................................................................................................................................

44. Zásady spolupráce a hodnocení aktivity primárních dealerů českjch státních dluhopisů ....................

45. Jak správně zaplatit daň finančnímu a celnímu úřadu ..............................................................................

Obsah ročníku 2006 ........................................................................................................................................

354

355

356

382

383

398

419

40

Sdělení k Pokynu č. D - 291

k uplatňování Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu

a z majetku (Sbírka mezinárodních smluv č. 79/2005)

Referent: Xxxxx Xxxxxxxx, tel.: 000 000 000 Čj.: 15/99 181/2006-153 ze dne 27. 10. 2006

Ministerstvo financí České republiky v návaznosti na informace obdržené z Ministerstva hospodářství, financí a průmyslu Francie sděluje, že francouzská daňová správa zavádí s účinností od 1. ledna 2007 čtyři série nových daňových formulářů, které slouží nerezi- dentům Francie k získání daňových výhod plynou- cích z uzavřených smluv o zamezení dvojího zdanění a které nahradí stávající formuláře. Tyto nové formu- láře mohou používat rezidenti všech států, s nimiž má Francie uzavřenu bilaterální daňovou smlouvu.

Jedná se o následující formuláře:

Formulář 5000: Potvrzení o daňové rezidenci;

Formulář 5001, příloha k formuláři 5000: Žádost

o refundaci srážkové daně z dividend; Formulář 5002, příloha k formuláři 5000: Žádost

o refundaci srážkové daně z úrokových plateb;

Formulář 5003, příloha k formuláři 5000: Žádost

o refundaci srážkové daně z licenčních poplatků.

Formuláře jsou vydány v šesti jazykových verzích. Každá série obsahuje tři formuláře. Dva z nich jsou v jazyce, který si zvolí žadatel a třetí je v jazyce francouzském. První výtisk je určen úřadu ve státě rezidence, druhý žadateli, třetí příslušnému francouz- skému úřadu, přičemž všechny tři výtisky jsou iden- tické. Zmíněné formuláře budou k dispozici na internetových stránkách francouzského ministerstva financí: xxx.xxxxxx.xxxx.xx, popř. je žadatel může od příslušného finančního úřadu obdržet poštou.

V případě dividend má francouzská daňová správa zavedenu zjednodušenou proceduru, umožňující apli- kaci snížené sazby srážkové daně ve výši dle bilaterální smlouvy při výplatě příjmu za podmínky, že skutečný vlastník prokáže francouzskému plátci svou daňovou rezidenci. Za účelem aplikace této procedury musí český daňový rezident předložit ověřenou kopii formu- láře 5000, a to do dne splatnosti dividend pobíraných z Francie. Není přitom nutné vyplňovat přílohu na for- muláři 5001.

V případě úroků a licenčních poplatků, a rovněž pokud jde o dividendy, u kterých nedošlo k výše uve- dené proceduře, je třeba spolu s formulářem 5000 - Potvrzení o daňové rezidenci - použít rovněž přílohu 5001, 5002 nebo 5003, podle toho, o jaký druh příjmu jde. Existuje-li více plátců příjmu, předkládá se potvr- zení spolu s příslušnými přílohami pro každého plátce zvláš .

Tímto sdělením se částečně mění předchozí pokyn k uplatňování smlouvy o zamezení dvojího zda- nění s Francií, publikovaný ve Finančním zpravodaji č. 12/1/2005 pod bodem 58.

Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxx, v. r. ředitel odboru 15

41

Pokyn č. D - 301

o prominutí penále a úroku z prodlení na dani z převodu nemovitostí

Referent: Xxx. X. Xxxxxxxx, tel.: 000 000 000 Čj.: 49/96 150/2006-493 ze dne 23. 11. 2006

ROZHODNUTÍ

Ministerstvo financí podle ustanovení § 55a odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“),

promíjí

z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů

- penále (§ 37b zákona o správě daní a poplatků) a

- úrok z prodlení (§ 63 zákona o správě daní a poplatků) na dani z převodu nemovitostí, který vznikl ode dne následujícího po uplynutí lhůty splatnosti daně stanovené v § 18 odst. 2 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový zákon“), do konce lhůty splatnosti daně vyměřené dodatečným platebním výměrem,

daňovým poplatníkům, kteří vložili nemovitosti jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu obchodní společnosti nebo družstva s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí po 1. 1. 2004 a nespl- nili podmínky podmíněného osvobození od daně z převodu nemovitostí stanovené v § 20 odst. 6 písm.

e) daňového zákona v případech, kdy lhůta pro podání daňového přiznání k dani z převodu nemovi- tostí a splatnost daně nastala po 1. 1. 2007.

Tento pokyn nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2007. Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky

přípustné (§ 55a odst. 4 zákona o správě daní a poplatků).

Xxx. Xxxx Xxxxxxxxx, v. r. Náměstkyně ministra financí

42

Pokyn č. D - 300

k jednotnému postupu při uplatňování některjch ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Referent: Xxx. X. Xxxxxxxx, tel.: 000 000 000, Xxx. X. Xxxxxxxx, tel.: 000 000 000, Čj.: 15/107 705/2006

X. Xxxxxxxx, tel.: 000 000 000, Xxx. X. Xxxxxx, tel.: 000 000 000, ze dne 16. 11. 2006

Xxx. X. Xxxxxxxxxx, tel.: 000 000 000, Xxx. X. Xxxx, tel.: 000 000 000

Ministerstvo financí v zájmu zajištění jednotného uplatňování zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) vydává tento pokyn, který nahrazuje Pokyn č. D-190 uveřej- něný ve FZ č. 1/2/1999, Pokyn č. D-223 uveřejněný ve FZ č. 1/2001 a Pokyn č. D-267 uveřejněný ve FZ č. 7-8/2004.

K§ 2

1. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, a již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatní- kem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdr- žovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekono- mické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.).

2. Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo 3 zákona) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v České republice (§ 2 odst. 2 zákona) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdr- žuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období.

K§ 4

K § 4 odst. 1

1. Pokud nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona.

V případě prodeje bytu je třeba splnit podmínku byd- liště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Pokud měl poplatník v bytě bydliště bez- prostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a prostředky získané prodejem bytu zcela nebo zčásti použije na uspokojení bytové potřeby, je příjem z prodeje bytu zcela nebo zčásti (tj. ve výši prostředků použitých na bytovou potřebu) osvobozen podle

§ 4 odst. 1 písm. u) zákona. V takovém případě lze uplatnit pouze poměrnou část výdajů odpovídající zdaňované (neosvobozené) části příjmů z prodeje. V případě prodeje bytu, ve kterém poplatník neměl bezprostředně před jeho prodejem bydliště se postu- puje také podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona.

2. Dnem „nabytí“ se rozumí zejména:

a) u nemovitostí den převodu nebo přechodu vlast- nických práv k nemovitostem (§ 132, 133 a 460 občanského zákoníku), u nemovitostí nabytých rozhodnutím státního orgánu den v něm určený a není-li určen, den právní moci rozhodnutí, u bytu ve vlastnictví vzniklém na základě prohlá- šení podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upra- vují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů) den nabytí ideálního spoluvlastnického podílu budovy, pokud společné prostory a společné části domu zůstávají v ideálním spoluvlastnictví. Pro nabytí nemovitosti pořízené ve vlastní režii je rozhodující, že dosáhla takového stupně rozesta- věnosti, kdy je již patrné stavebně-technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží. Tuto stavbu lze podle § 2 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., katastrální zákon, v platném znění, evidovat v katastru nemovitostí. Tento den je současně dnem nabytí nemovitosti, od kterého se odvozuje lhůta pro osvobození příjmů z pro- deje této nemovitosti,

b) u movitých věcí zděděných den úmrtí zůstavitele, u movitých věcí darovaných den, kdy byl dar přijat, u koupených movitých věcí den převzetí zakoupené věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, u movitých věcí naby- tých rozhodnutím státního orgánu den v něm určený a není-li určen, den právní moci rozhodnutí,

c) u cenných papírů zděděných den úmrtí zůstavitele. U cenných papírů v listinné podobě den jejich pře- vzetí, u zaknihovaných cenných papírů den regist- race převodu nebo přechodu provedeného v příslušné evidenci podle zvláštních právních před- pisů, t.j. připsáním na účet majitele. V případě nabytí akcie výměnou za zatímní list u téhož maji- tele, den předání nebo zaknihování zatímního listu,

d) u finančního pronájmu movitých věcí s následnou koupí najaté věci den skončení nájemní smlouvy, který může být i dnem nabytí vlastnictví,

e) u podílů (účasti) společníka na společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti,

- den vzniku společnosti s ručením omezeným nebo komanditní společnosti (pro účely

tohoto bodu dále jen „společnost“), tj. den zápisu do obchodního rejstříku v případě zakládajícího účastníka společnosti,

- den zápisu zvýšení kapitálu společnosti do obchodního rejstříku v případě nového spo- lečníka, který přebírá závazek k novému vkladu do již existující společnosti,

- den účinnosti smlouvy o převodu obchodního podílu v případě nabytí podílu převodem od jiného společníka,

- den nabytí podílu (podle předchozích variant) i v případě, že společník zvýší svůj obchodní podíl např. převodem podílu od jiného spo- lečníka,

- den úmrtí zůstavitele v případě zděděného podílu na společnosti,

- den vyhotovení dokumentu, kterým byla oprávněná osoba seznámena s výší majetko- vých podílů ve smyslu § 9 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a majetko- vých nároků v družstvech, v případě obchodní společnosti vzniklé podle transformačního projektu v rámci transformace družstev,

f) u členských práv družstva,

- den vzniku družstva, tj. den zápisu do obchod- ního rejstříku v případě založení družstva (týká se zakládajících členů),

- den přijetí za člena již existujícího družstva na základě členské přihlášky,

- den rozhodnutí příslušného orgánu družstva o schválení dohody o převodu členských práv a povinností v případě jejich nabytí převodem. Není-li takového souhlasu v souladu se stano- vami třeba, je dnem nabytí den určený stano- vami a není-li úprava ve stanovách obsažena, považuje se za den nabytí den, kdy dohoda o převodu vstoupila v platnost. Při převodu členských práv bytového družstva je dnem nabytí den předložení smlouvy o tomto pře- vodu příslušnému družstvu nebo pozdější den uvedený v této smlouvě, příp. den, kdy druž- stvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena a písemný souhlas nabyvatele členství,

- den úmrtí zůstavitele v případě zděděných členských práv,

- den vyhotovení dokumentu, kterým byla oprávněná osoba seznámena s výší majetko- vých podílů ve smyslu § 9 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a majetko- vých nároků v družstvech, v případě družstva vzniklého podle transformačního projektu v rámci transformace družstev.

3. Den prodeje (převodu nebo přechodu) se posuzuje obdobně jak je uvedeno pod bodem 2.

4. Zahrnutím nemovitosti do obchodního majetku poplatníka se rozumí zahrnutí celé nemovitosti a u podílového spoluvlastnictví nemovitosti zahr- nutí její části ve výši spoluvlastnického podílu. Při-

tom není rozhodující, zda vložená nemovitost je zčásti nebo celá používána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost.

5. Platbami přijatými náhradou za ztrátu příjmu se rozumějí zejména náhrady za ztrátu na výdělku, náhrady za zničené, poškozené či odcizené zásoby. Platbami přijatými náhradou za ztrátu příjmů nejsou také náhrady nákladů na výživu pozůstalých a náhrady za ztrátu důchodu.

6. Veřejnou soutěží se rozumí veřejná soutěž pořá- daná podle § 847 a násl. občanského zákoníku a § 281 a násl. obchodního zákoníku.

7. Podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona se posuzují i příj- my získané ve formě dávek při pracovní neschop- nosti od soukromé pojiš ovny u poplatníků, kteří se pojistí na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojiš ovny.

8. Převodem členských práv družstva se rozumí i pře- vod práva užívání (nájmu) družstevního bytu na jiného člena bytového družstva či osobu, která se v souvislosti s tímto převodem stane členem téhož bytového družstva.

9. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. t) zákona postu- pují i poplatníci - fyzické osoby, kteří nejsou účetní jednotkou.

10. Bytovými potřebami se pro účely § 4 odst. 1 písm.

u) zákona rozumí bytové potřeby uvedené v § 15 zákona.

11. Uplatnil-li poplatník osvobození příjmu získaného jako náhradu (odstupné) za uvolnění bytu a tuto náhradu nepoužil na obstarání bytové potřeby ve stanovené lhůtě, zahrne takový příjem mezi zda- nitelné příjmy za to zdaňovací období, ve kterém tato lhůta uplynula.

12. Pokud poplatník použije náhradu za uvolnění bytu (odstupné) na obstarání bytové potřeby pouze čás- tečně, je od daně osvobozena pouze ta její část, která byla vynaložena na obstarání bytové potřeby.

13. Za cenné papíry pro účely § 4 odst. 1 písm. w) zákona se považují i cenné papíry, jejichž emiten- tem je cizozemec.

K § 4 odst. 4

Majetkem zahrnutým v obchodním majetku se rozumí majetek, o kterém poplatník s příjmy podle § 7 zákona účtuje nebo ho eviduje v daňové evidenci.

K§ 5

K § 5 odst. 3

Ztrátou se rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů (dále jen „daňové vjdaje“).

K § 5 odst. 4

1) Pokud příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků za některý kalendářní měsíc (měsíce)

kalendářního roku byly plátcem daně poplatníkovi (zaměstnanci) zúčtovány, ale nebyly v čisté výši (po srážkách povinného pojistného a daňové zálohy) poplatníkovi vyplaceny ani je poplatník jiným způ- sobem neobdržel do 31. 1. následujícího kalendář- ního roku, nepovažují se za příjmy zaměstnance plynoucí v kalendářním roce, ve kterém byly zúčto- vány.

Pokud poplatník obdržel (bylo mu vyplaceno nebo jiným způsobem obdržel) za některý kalendářní měsíc (měsíce) kalendářního roku jen část čistého příjmu, považuje se za příjem zaměstnance (v hru- xxx) v daném kalendářním roce jen poměrná část celkem zúčtovaného měsíčního (měsíčních) příjmu odpovídajícího poměru, v jakém byly uspokojeny nároky ze zúčtování v čisté výši. Příjmem v čisté výši je nutno rozumět úhrn zúčtovaných měsíčních příjmů (včetně nepeněžních příjmů a jednorázo- vých příjmů), snížený o příjmy od daně osvobozené a dále snížený jen o příslušné povinné pojistné a zálohu na daň po případné měsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c zákona (k případnému měsíč- nímu daňovému bonusu se nepřihlíží).

To znamená, že se zjistí procento obdrženého čistého příjmu z čistého příjmu, který měl poplatník celkem za daný kalendářní měsíc obdržet, a stej- ným procentem se zjistí výše tzv. hrubého měsíč- ního příjmu patřícího pro účely zdanění do daného kalendářního roku a odpovídající část povinného sociálního a zdravotního pojistného připadajícího na tento příjem a poměrná část daňové zálohy započitatelná na daňovou povinnost daného kalen- dářního roku. Neberou se přitom v úvahu příjmy, které nejsou předmětem daně nebo příjmy od daně osvobozené. Jako vyplacené resp. obdr- žené se považují nejen příjmy vyplacené nebo po- ukázané na účet poplatníka nebo podle jiné dispozice poplatníka v penězích anebo předané formou nepeněžního plnění, ale i jiné formy jako např. úhrada závazku poplatníka na základě výkonu rozhodnutí soudu (exekuce) nebo uspoko- jený mzdový nárok podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, apod.

2) Procento obdrženého čistého příjmu se vypočte jako podíl částky obdrženého čistého příjmu a čistého příjmu, který měl být celkem za daný kalendářní měsíc obdržen, vynásobený stem, dle následujícího vzorce:

OČP Procento OČP = 100

ČP

Legenda:

• OČP = obdržený čistý příjem,

• ČP = čistý příjem, který měl poplatník celkem obdržet.

Například za prosinec 2006 byl poplatníkovi zúčto- ván příjem v hrubé výši 20 000 Kč a po srážce pojistného a daňové zálohy měl obdržet na čistém příjmu 16 982 Kč. Obdržel však do 31. 1. 2007 jen 10 000 Kč, tj. 58,89 % čistého příjmu. Z hrubého příjmu ve výši 20 000 Kč se do roku 2006 započte jen 11 778 Kč jako 58,89 % z 20 000 Kč. Stejným poměrem se zjistí i odpovídající část povinného pojistného připadající na tento příjem a poměrná část daňové zálohy započitatelná na daňovou povinnost roku 2006.

3) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky zúčto- vané ve zdaňovacím období, avšak vyplacené či jinak obdržené v čistém až po 31. 1. následujícího kalendářního roku, se považují za příjmy poplat- níka zahrnované pro výpočet daně do příjmů za kalendářní rok, ve kterém budou uspokojeny (vyplaceny či jinak obdrženy). Je-li takto v čistém uspokojena jen poměrná část dlužného čistého měsíčního příjmu, považuje se za příjem (v hru- xxx) rovněž jen poměrná část. Zálohy na daň sražené při zúčtování se započtou na daňovou povinnost toho roku, ve kterém budou dlužné příj- my vyplaceny či jinak obdrženy, i když podle evi- dence plátce byly sraženy v uplynulých letech. Je-li ale v čistém uspokojena jen poměrná část čistého měsíčního příjmu, započte se na daňovou povin- nost jen poměná část sražené zálohy. Obdobně se k těmto příjmům pro zjištění základu daně přiřa- zuje i odpovídající část povinného sociálního a zdravotního pojistného sraženého v měsíci (měsí- cích) zúčtování (v uplynulém kalendářním roce, resp. v uplynulých letech).

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky vypla- cené či jinak obdržené (uspokojené) v čistém za uplynulá léta až v běžném zdaňovacím období nejsou uvedené v ustanovení § 38g odst. 2 zákona, v němž jsou stanoveny podmínky, za kterých poplatník s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky nemusí podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Proto nebude-li možné provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vypořádá poplatník svoji daňovou povinnost za zdaňovací období, ve kterém jsou jeho nároky výše uvedeným způsobem dodatečně uspokojeny, pro- střednictvím přiznání k dani, nikoliv u plátce daně v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvý- hodnění.

Údaje o vyplacených či jinak obdržených příjmech za uplynulá zdaňovací období podle § 5 odst. 4 zákona vyznačí plátce daně na mzdovém listě poplatníka a též na dokladu o souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě (na tzv. potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění - viz tiskopis MF 5460 aktuál- ní vzor, který je pro příslušné zdaňovací období uveřejněný vždy na internetových stránkách Minis- terstva financí). Na dokladu uvede plátce daně

mimo jiné také částky pojistného a zálohy na daň, jež byly sraženy ve zdaňovacím období, kdy byly tyto příjmy zúčtovány ve prospěch poplatníka, ale kdy se podle § 5 odst. 4 nepovažovaly za příjem tohoto zdaňovacího období, aby je poplatník mohl využít při vypořádaní své daňové povinnosti za zda- ňovací období, ve kterém jsou mu tyto dlužné příj- my vyplaceny nebo ve kterém je jinak obdržel, tj. jako příjmy zdaňovacího období výplaty nebo jiného obdržení.

K § 5 odst. 7

Rokem, v němž poplatník s příjmy podle § 7 nebo 9 zákona zahájil činnost, se rozumí rok, ve kterém poplatník začal činnost skutečně provozovat nebo majetek pronajímat.

K § 5 odst. 10

Podle § 5 odst. 10 písm. b) zákona se nepostupuje např. v případě záloh na pojistné na sociální zabezpe- čení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, záloh na odběr elektrické energie, vodné a stočné, dodávky plynu a v případě nájemného placeného dopředu (pokud z uzavřené smlouvy nevyplývá, že se jedná o zálohu).

K§ 6

K § 6 odst. 3

Při bezúplatném poskytnutí práva opce na koupi akcií za předem sjednanou cenu se za příjem ze závislé čin- nosti podle § 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona pova- žuje majetkový prospěch, který zaměstnanci plyne až v okamžiku uplatnění opce, nikoliv při jejím poskytnutí; výše příjmu se stanoví jako rozdíl mezi vyšší obvyklou cenou akcií v okamžiku uplatnění opce a jejich nižší sjednanou kupní cenou.

K § 6 odst. 7 písm. b)

Za příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků se nepovažuje a předmětem daně není hodnota pracov- ního oblečení a pracovní obuvi, určených zaměstnava- telem pro výkon zaměstnání. Ve smyslu tohoto ustanovení je za pracovní oblečení považováno tzv. jed- notné pracovní oblečení (stejnokroje), poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům (např. prodejních organizací, poskytovatelů služeb pohostinských, ubyto- vacích zařízení apod.), pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvě stanoví povinnost zaměst- nanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Zaměstna- vatel musí ale také zajistit, aby jednotné pracovní oble- čení bylo trvale a viditelně označeno identifikačními znaky zaměstnavatele, čímž se rozumí např. obchodní jméno, ochranná známka, firemní barvy apod.

Další součástí jednotného pracovního oblečení, které nelze opatřit viditelným či trvalým označením by měly být poskytovány v přiměřené hodnotě a množství.

K § 6 odst. 7 písm. c)

Předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. c) zákona nejsou např. částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje:

- za vydání pamě ové karty řidiče (umožňující ob- sluhu digitálního tachografu), kterou musí být řidič vybaven podle § 110a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 226/2006 Sb., nebo

- za odborná vyšetření řidičů podle § 87a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komuni- kacích, ve znění zákona č. 411/2005 Sb., protože tato vyšetření jsou součástí pravidelných lékařských prohlídek.

K § 6 odst. 9 písm. d) a f)

Plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) a f) zákona může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzens- kého vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití a nebo na partnerském soužití v souladu se zákonem č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky o fondu kul- turních a sociálních potřeb).

K § 6 odst. 9 písm. h)

Do časového období souvisejícího s vykonáváním čin- nosti nerezidenta na území České republiky se zahrnují nejen všechny dny fyzické přítomnosti daňového nere- zidenta na území České republiky, včetně dnů příjezdů a odjezdů (všechny započaté dny pobytu v České repub- lice), ale i dny, které zahraniční rezident případně stráví mimo Českou republiku, jako jsou soboty a neděle, státní svátky, dovolené, a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním nerezidenta na území České republiky, po kterých bylo v jeho zaměstnání na území České republiky pokračováno.

Tento způsob počítání dnů se uplatní vždy ve vztahu k daňovému rezidentovi státu, se kterým Česká repub- lika nemá doposud v účinnosti smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Ve vztahu k daňovému rezidentovi státu, se kterým je v účinnosti smlouva o zamezení dvo- jího zdanění, se postupuje v souladu s konkrétním zně- ním ustanovení příslušného článku smlouvy, který buď obsahuje informaci o způsobu počítání dnů (většina novějších smluv) nebo zpravidla umožňuje pouze uplat- nění metody tzv. fyzické přítomnosti.

Doplnění předmětného ustanovení o situaci týkající se sportovců, umělců a obdobných činností (daňových nerezidentů) znamená upřesnění, že příjmy z osobně vykonávané činnosti takových osob na území České republiky podléhají v České republice vždy zdanění

podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona, tj. uplatní se zvláštní sazba daně ve výši 25 %, a to bez ohledu na to, po jaké období je tato činnost na území České republiky vyko- návána a zda sportovci či umělci v souvislosti s výkonem takových činností vykonávají závislou činnost či nikoliv, a rovněž tak bez ohledu na to, komu takové příjmy ply- nou [§ 22 odst. 1 písm. f) bod 2. zákona]. Tím je umož- něno uplatňovat ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, podle kterých mohou být umělci a sportovci rovněž zdaňováni ve státě, kde svou činnost vykonávají, a to bez ohledu na ustanovení článků upravujících zdaňování příjmů ze závislé čin- nosti, popř. příjmů z nezávislého povolání.

§ 6 odst. 9 písm. k)

Daňové osvobození nepeněžního plnění poskytnutého zaměstnavatelem formou přechodného ubytování se vztahuje za podmínek stanovených v tomto ustanovení také na zaměstnance, který je v ČR daňovým nerezi- dentem. Podmínka přechodného ubytování v ČR ale nebude splněna, pokud by pro účely získání daňové rezidence v naší republice takový poplatník tvrdil, že v místě pobytu (ubytování) v ČR má stálý byt s úmyslem se trvale zdržovat. V tomto kontextu by pak místo poskytnutého ubytování v ČR mělo pro daňové účely charakter jeho bydliště (stálého bytu), nikoliv místa jeho přechodného ubytování.

§ 6 odst. 9 písm. n)

1. Převyšuje-li částka úrokově zvýhodněné půjčky poskytnuté zaměstnanci na vymezené účely nebo součet zůstatků dosud nesplacené (-ných) půjčky (-ček) určitého typu limit stanovený pro účely daňového osvobození v § 6 odst. 9 písm. n) zákona, při výpočtu peněžního (úrokového) zvýhodnění z částky přesahující tento limit se použije úrok obvyklý. Úrok obvyklý se použije také při výpočtu peněžního zvýhodnění z půjček poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci na jiný účel, než je stanoveno v zákoně. Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období (nejpozději při zúčtování mzdy za prosi- nec). Takto vypočítaný úrok je zdanitelným příj- mem poplatníka.

2. Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v tomto čase obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování peněžních prostředků na požádání dlužníka. To znamená, že pokud jsou peněžními ústavy fyzickým osobám poskytovány půjčky (úvěry) obdobného charakteru, při výpočtu peněžního zvýhodnění u tzv. zaměstnaneckých půjček se nepou- žije úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby ČNB platné v době uzavření smlouvy (§ 23 odst. 7 zákona). Výše úroku obvyklého nemusí být ale stejná po celou dobu splácení půjčky a zaměstnavatel v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvy- kle používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí zaměstnavatel vzít v úvahu všechny skutečnosti,

za kterých jsou peněžními ústavy obdobné půjčky (úvěry) poskytovány a vybrat takový úvěr, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých půjčku on sám zaměstnanci poskytuje.

K§ 7

1. Za příjmy podle tohoto ustanovení se považují příjmy z činností vykonávaných na základě povo- lení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu, pokud je ho k výkonu takové činnosti třeba, a to i tehdy, jestliže toto povolení, registrace nebo souhlas byly vydány v průběhu zdaňovacího období, dále příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy ply- noucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka, včetně příjmů z prodeje cenných papírů. Za příjmy podle § 7 zákona se považují i příjmy spolupracujících osob (§ 13 zákona).

2. Za příjmy podle § 7 zákona se nepovažují příjmy z činností vykazujících znaky podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, které lze vykonávat pouze na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu a poplatník toto povo- lení, registraci nebo jiný souhlas příslušného orgánu nemá. Jedná se o příjmy zdaňované podle

§ 10 zákona.

K § 7 odst. 1 písm. a)

1. Zemědělskou výrobou včetně hospodaření v lese a na vodních plochách s odvoláním na § 2e odsta- vec 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, se rozumí:

a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okras- ných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užíva- ných na základě jiného právního důvodu, popří- padě provozované bez pozemku,

b) živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodář- ských zvířat k tahu a chov sportovních a dostiho- vých koní,

c) produkce chovných plemenných zvířat a využití jejich genetického materiálu, pokud jde o zvířata uvedená v písmenu c),

d) výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin,

e) úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby,

f) chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu,

g) hospodaření v lese podle zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon), a to na pozemcích vlastních, pro- najatých nebo užívaných na základě jiného práv- ního důvodu.

h) hospodaření s vodou pro zemědělské a lesnické účely.

2. Příjmy poplatníka - zemědělského podnikatele (dříve samostatně hospodařící rolník) ze zeměděl- ské výroby, jsou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona. Příjmy poplatníka ze zemědělské výroby, který nepodléhá evidenci a není evidován jako zemědělský podnikatel (§ 2e odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů), se posuzují jako příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona.

3. Zemědělský podnikatel je oprávněn rovněž posky- tovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zeměděl- skému podnikateli k jeho zemědělské výrobě.

4. Neuplatní-li poplatník k příjmům ze zemědělské výroby podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona nebo § 10 odst. 1 písm. a) zákona výdaje v prokázané výši, může podle § 7 odst. 9 resp. podle § 10 odst. 4 zákona uplatnit výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů.

K § 7 odst. 9

1. Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech druhů příj- mů, které má podle § 7 odst. 1 a) až c) a odst. 2 zákona a které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkou uvedenou v poslední větě § 11 nebo § 12 zákona, kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečné prokázané výši.

2. Má-li společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti vedle příj- mů podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona i další příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 zákona, může u těchto dalších příjmů uplatnit daňové výdaje pro- centem z příjmů, a to i v případě, že se jeho příjmy z podílů na zisku společníka veřejné obchodní spo- lečnosti nebo komplementáře komanditní společ- nosti snižují ve smyslu § 7 odst. 6 zákona o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní poli- tiku zaměstnanosti dle zákona č. 589/1992 Sb. a o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění dle zákona č. 592/1992 Sb.

3. Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník vedoucí účetnictví. Pro účely daně vychází z evidence příjmů, tj. včetně přijatých záloh (nikoli pohledávek). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 zákona, nevede daňovou evidenci.

4. Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník, který je plátcem daně z přidané hod- noty.

5. Má-li poplatník v jednom zdaňovacím období různé druhy příjmů podle § 7 zákona, u kterých uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši.

K § 7 odst. 10

Pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti a pojistným na všeo- becné zdravotní pojištění se rozumí i pojistné placené poplatníkem jako zaměstnavatelem.

K§ 7b

Příjmy a výdaje v cizí měně evidované v daňové evidenci se přepočítají podle § 38 zákona. V daňové evidenci se ke konci zdaňovacího období neprovádí přepočet zůstatku devizového účtu nebo valutové pokladny, ani se nepřeceňují pohledávky nebo závazky v cizí měně.

K § 7c

K § 7c odst. 2

Má-li poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a),

b) nebo c) zákona základ daně vyšší než minimální základ daně, může od tohoto základu daně odečíst daňovou ztrátu podle § 5 odst. 3 zákona, a to bez ohledu na výši minimálního základu daně. Měl-li např. podnikatel v roce 2006 základ daně z podnikatelské činnosti 200 000 Kč s tím, že eviduje daňovou ztrátu z roku 2005 ve výši 120 000 Kč, může si tuto daňovou ztrátu při splnění podmínek § 5 a § 13a zákona od základu daně odečíst v plné výši.

K§ 8

K § 8 odst. 1 písm. c)

Podle tohoto ustanovení se posuzují i úroky z peněž- ních prostředků na vkladovém účtu zřízeném pro potřeby podnikání fyzické osoby.

K § 8 odst. 1 písm. d)

Vkladním listům jsou naroveň postaveny cenné papíry potvrzující přijetí vkladu peněžním ústavem (např. vkladové a depozitní certifikáty, výherní listy).

K § 8 odst. 1 písm. g)

Podle tohoto ustanovení se posuzují i úroky z pohledá- vek ve smyslu § 33a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb.

K § 8 odst. 1 písm. h)

Diskontní částkou směnky se rozumí úrok počítaný ode dne koupě nebo vystavení směnky do dne její splat- nosti, případně dalšího prodeje.

K§ 9

1. Příjmy z nájemného z bytů nebo jejich částí, z nájemného nebytových prostor a z nájemného z nemovitostí se u fyzických osob zahrnují do pří- jmů z pronájmu podle § 9 zákona, případně do příjmů z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona, je-li byt, nebytový pro- stor či nemovitost vložen do obchodního majetku nebo se jedná o příjem z činnosti provozované na základě živnostenského oprávnění (registrace), případně podle zvláštního předpisu.

2. Součástí nájemného z bytů nebo jejich částí podle ustanovení § 686 a 696 občanského zákoníku nejsou úhrady za ceny služeb spojených s užíváním bytu. Obdobně v případě nájmu nebytových prostor nejsou součástí úhrady nájemného úhrady za služby, jejichž poskytování je spojeno s nájmem (§ 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a pod- nájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů).

3. Zálohy na ceny služeb (např. za vytápění, za dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, užívání domovní prádelny, osvětlení společných prostor v domě, kontrolu a čištění komínů, odvoz popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou), které pronajímatel po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji za tyto služby, nezahr- nuje pronajímatel do zdanitelných příjmů a ani platby za tyto služby nezahrnuje do daňových výdajů.

4. Poskytuje-li některé služby sám pronajímatel, jsou zálohy na ceny těchto služeb zdanitelným příjmem pronajímatele.

K § 9 odst. 1

Příjmy z pronájmu se rozumějí i příjmy plynoucí poplat- níkovi v případě, kdy pronajímá nemovitosti (jejich části) nebo byty (jejich části) anebo movité věci, které má sám v nájmu či podnájmu, kromě příjmů z příleži- tostného pronájmu věci movité podle § 10 odst. 1 písm.

a) zákona a kromě příjmů podle § 7 zákona.

K § 9 odst. 2

Příjmy z pronájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovi- tostí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (např. dům, byt, chata, garáž, pozemek).

K § 9 odst. 3

Započal-li poplatník s tvorbou rezervy na opravu pro- najímaného hmotného majetku v době, kdy byl tento hmotný majetek zahrnut v obchodním majetku a příjmy z pronájmu poplatník vykazoval v § 7 zákona, může v tvorbě rezervy pokračovat i po jeho vyřazení z obchodního majetku, kdy bude příjmy z pronájmu vykazovat v rámci § 9 zákona.

K § 9 odst. 5

Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, jsou v těchto částkách zahrnuty veškeré daňové výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu, tedy i odpisy majetku, jehož odpi- sování bylo v minulosti zahájeno. Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech příjmů, které má podle § 9 odst. 1 zákona a které tvoří jeden dílčí základ daně.

K § 9 odst. 6

Pronajímaný majetek evidovaný podle § 9 odst. 6 zákona se nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu

§ 4 odst. 4 zákona.

K § 10

K § 10 odst. 4

1. Jednotlivým druhem příjmu se rozumí např. příjem z prodeje nemovitostí, příjem z prodeje movitých věcí, příjem z prodeje cenných papírů, příjem z pří- ležitostných činností a příjem z příležitostného pro- nájmu movitých věcí, dále příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným a další druhy podle § 10 odst. 1 zákona.

2. Pro stanovení toho, zda jsou výdaje na dosažení příjmů spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v §10 odst. 1 zákona vyšší než příjem, se posuzuje každý jednotlivý druh příjmů samostatně.

K § 10 odst. 5

Cenou zjištěnou pro účely daně dědické se u věcí naby- tých po 1. 1. 2004 rozumí cena majetku určená v dědic- kém řízení, cenou zjištěnou pro účely daně darovací se rozumí cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších před- pisů.

K § 10 odst. 6

Za daňový výdaj se považuje také další majetkový vklad připsaný členovi družstva podle § 6 odst. 4 zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví a zákonem č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, pokud byl zdaněn.

K§ 11

Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spolu- vlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spolu- vlastníci uplatnit jako daňový výdaj i odpisy a rezervu na opravu hmotného majetku, ze kterého jim plynou zdanitelné příjmy podle § 7 nebo § 9 zákona. Odpisy a rezervu na opravu hmotného majetku přitom mezi sebe rozdělí ve stejném poměru, ve kterém si dělí příj- my plynoucí z tohoto majetku.

K§ 12

Rozdělením příjmů a výdajů mezi účastníky sdružení rovným dílem pro účely uplatnění výdajů se rozumí, že u každého účastníka je podíl příjmů stejný jako podíl výdajů.

K§ 13

1. Příjmy dosažené při společném podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se rozdělují na spolupracující osoby i v případě, že spolupracu- jící osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy podléhající dani z příjmů. Způsob uplatnění daňových výdajů, u těchto jiných zdanitelných příjmů spolupracující osoby není vázán (nemusí

být shodný) na způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu.

2. Spolupracující osoba může příslušné příjmy rozdělit na více zdaňovacích období podle § 14 zákona.

K § 13a

1. Výpočet daně ze společného základu daně (dále jen „společné zdanění“) mohou uplatnit manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, a to i po část zdaňovacího období. Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v pří- padě, kdy mají zúžené společné jmění manželů, a i v případě, kdy nemají stejné místo trvalého pobytu.

2. Společné zdanění nemůže uplatnit druh s družkou nebo bývalí manželé nebo partneři.

K § 13a odst. 2

1. Hodnotu daru může od základu daně odečíst ten z manželů, který dar poskytl, a to až do výše 10 % svého základu daně. Jedná se o celý základ daně manžela (manželky), nikoli jen o jeho polovinu. Činí-li např. celkový základ daně manžela (tj. před rozdělením) 300 000 Kč s tím, že manželka nemá žádné zdanitelné příjmy, může manžel, při splnění zákonných podmínek, odečíst hodnotu daru až do výše 30 000 Kč. Manželka však v tomto případě žádnou hodnotu daru odečíst nemůže, nebo její základ daně je roven nule. V případě, že dar poskytli oba manžele, může si hodnotu daru uplat- nit každý z nich v poměru, v jakém se na poskytnutí daru podílel.

2. Vykáže-li některý z manželů ve zdaňovacím období, za které uplatní společné zdanění, u svých příjmů z podnikání či pronájmu (§ 7 či § 9 zákona) ztrátu (aniž se na něho vztahuje § 7c zákona), uvede ji do svého daňového přiznání. Tuto daňo- vou ztrátu si bude moci manžel (manželka) odečíst od svého základu daně podle § 34 zákona, tj. v následujících 5 zdaňovacích obdobích, pokud spo- lečné zdanění neuplatní.

3. Daňovou ztrátu, která byla vykázána některým z manželů ve zdaňovacím období, kdy neuplatnili postup podle § 13a zákona, si může od svého základu daně, při splnění zákonných podmínek, odečíst ten z manželů, který ji vykázal v předchá- zejících obdobích i v případě použití metody společného zdanění. Při odečtu této daňové ztráty se postupuje podle § 5 odst. 3 zákona, tzn. že se vychází z dílčích základů daně toho z manželů, který daňovou ztrátu vykázal.

K § 13a odst. 4 písm. c)

Společné zdanění nemohou uplatnit manželé, pokud některý z nich, případně oba, rozděluje příjmy a výdaje na spolupracující osobu, nebo jsou na některého z nich, případně na oba, příjmy a výdaje rozdělovány podle

§ 13 zákona.

K § 13a odst. 5

1. Podle § 38a zákona je povinen poplatník (tedy i manželé) platit zálohy na daň z příjmů, pokud jeho poslední známá daňová povinnost, při vylou- čení příjmů a výdajů podle § 10 zákona, byla vyšší než 30 000 Kč. Zálohy se podle § 38a zákona platí:

- buď dvakrát do roka ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost byla mezi 30 000 Kč a 150 000 Kč),

- nebo čtyřikrát za rok a to vždy ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti (poslední daňová povinnost byla vyšší než 150 000 Kč).

Poplatníci, tedy i manželé, mají též možnost požá- dat správce daně o stanovení záloh jinak v souladu s § 67 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Tato žádost není zpoplatňována.

2. Zálohy podle § 38a zákona nemusí platit manžel (manželka):

- který před společným zdaněním neměl žádné zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobo- zených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně,

- který má příjmy pouze ze závislé činnosti a z funkčních požitků (pokud se nejedná o příjmy ze zahraničí) - zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel,

- který má kromě příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků i příjmy z jiných zdrojů, ale příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků činí 50 % a více z celkových příjmů (tj. většinu svých příjmů má ze zaměstnání),

- jehož daňová povinnost za zdaňovací období byla nižší než 30 000 Kč,

- z nahodilých příjmů podle § 10 zákona.

3. V případě, kdy příjmy ze závislé činnosti a z funkč- ních požitků představují méně než 50 %, ale více než 15 % celkových příjmů, platí manžel (man- želka) zálohy podle § 38a odst. 5 zákona v poloviční výši. Měl-li např. manžel dílčí základ daně podle

§ 6 zákona, tj. ze závislé činnosti 200 000 Kč a podle

§ 7 zákona tj. z podnikání 300 000 Kč, manželka je v domácnosti, pečuje o děti, žádný příjem neměla, pak manželka zálohy platit nebude. Na straně manžela příjmy ze závislé činnosti činí méně než 50 % z celkových příjmů, ale více než 15 %, zálohy podle § 38a zákona proto bude platit v polo- viční výši a dále bude platit zálohy podle § 38h zákona, tj. zálohu na daň z příjmů ze závislé čin- nosti odvede jeho zaměstnavatel.

K § 13a odst. 6

1. Pokud se manželé rozvedou nebo některý z nich zemře před podáním daňového přiznání, společné zdanění využít nemohou, protože nesplní pod- mínku, že daňové přiznání podávají oba manželé ve stejné lhůtě.

2. Správce daně je oprávněn převést přeplatek na dani jednoho z manželů na daňovou povinnost

druhého z manželů jen do výše uvedené prvním z manželů na žádosti o převedení přeplatku. Pokud je druhému z manželů vyměřena daňová povinnost vyšší než žádá prvý z manželů převést, musí druhý z manželů rozdíl zaplatit. Např. manželka uvedla v daňovém přiznání daňovou povinnost 15 000 Kč a manžel požádal o převedení přeplatku ve výši 15 000 Kč na daňový účet manželky. V daňovém přiznání manželky však byla chyba a správce daně vyměřil daň ve výši 17 000 Kč. Z přeplatku manžela však lze převést jen jím žádanou částku 15 000 Kč.

K § 13a odst. 8

V případě placení daňového nedoplatku, který vznikne jednomu z manželů při použití metody společného zda- nění, z přeplatku na dani druhého z manželů, se musí jednat o přeplatek vratitelný. Byl-li např. přeplatek na dani z příjmů manžela použit na daňový nedoplatek, který mu vznikl na dani z přidané hodnoty, nemůže být použit na zaplacení daně manželky.

K§ 15

K § 15 odst. 1

1. Od základu daně lze hodnotu poskytnutých darů odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty. U poplatníků, na které se vztahuje minimální základ daně lze v úhrnu odečíst hodnotu darů maximálně uplatnit do výše 10 % z minimálního základu daně.

2. Za dary, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně se považují i nepeněžní dary včetně služeb, které se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami zjištěnými podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (§ 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 zákona). Pokud již byla hodnota darovaného výkonu - služby zahrnuta do daňových výdajů (nákladů), je nutno upravit daňové výdaje (náklady).

3. Jedním odběrem krve bezpříspěvkového dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.

4. Poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kte- rého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, hod- nota daru, předmět daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování.

K § 15 odst. 3 a 4

1. Za jiné úvěry poskytnuté stavební spořitelnou podle § 15 odst. 3 zákona v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se považují např. tzv. překle- novací úvěry (meziúvěry). Za jiné úvěry podle § 15 odst. 3 zákona poskytnuté v souvislosti s hypoteč- ním úvěrem lze považovat takové úvěry, které jsou poskytnuty na bytové potřeby, a to bez ohledu, zda jsou poskytnuty před poskytnutím hypotečního úvěru (tzv. předhypoteční úvěr) nebo současně, příp. následně s hypotečním úvěrem (tzv. doplň-

kové úvěry k hypotečním úvěrům). Vždy však musí být z uzavřených smluv zřejmá souvislost s hypoteč- ním úvěrem a s předmětnou bytovou potřebou.

2. Bytem ve vlastnictví /odst. 3 písm. e)/ podle zvlášt- ního předpisu se rozumí byt k němuž se právní vztahy řídí zákonem č. 72/1994 Sb., kterým se upra- vují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům (zákon o vlastnictví bytů).

3. Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uve- dené v odst. 3 písm. a) až c) též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru jakož i osoby, které i když nejsou uvedeny ve smlouvě o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci nebo klienti. Nepatří sem ručitelé.

4. Od základu daně poplatníka se odčítá úhrn úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Při- tom není rozhodující v jaké výši se na úhrnu zapla- cených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru.

K § 19 odst. 1 písm. ze) až zi)

1. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze), zf) a zi) zákona se použije na příjmy, o jejichž výplatě rozhodla valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje, v průběhu zda- ňovacího období započatého nejdříve v roce 2004.

2. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. zg) a zh) zákona se použije pro zisk, jehož převod měl být v souladu se smlouvou o převodu zisku prove- den, nebo pro vyrovnání, na které vznikl mimo sto- jícímu společníkovi nárok, v průběhu zdaňovacího období započatého nejdříve v roce 2004.

3. Vyloučení osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze) a zi) zákona v případě dceřiné společ- nosti, která je v likvidaci, se použije na příjmy, o jejichž výplatě rozhodla valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje, po vstupu této dceřiné společnosti do likvidace. U dividendových příjmů vyplácených dceřinou spo- lečností, která je v likvidaci, mateřské společnosti v jiném členském státě EU se z důvodů přímé apli- kace Směrnice Rady 90/435/EHS, ve znění Směr- nice Rady 2003/123/ES, uplatní osvobození příjmů bez ohledu na druhou větu § 19 odst. 1 písm. ze).

4. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze), zf), zg), zh) a zi) zákona se nepoužije, pokud valná hro- mada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje, rozhodl o jejich výplatě ještě před získá- ním požadovaného minimálního podílu na základ-

ním kapitálu podle § 19 odst. 3 písm. b) a c) zákona, přestože je tento minimální podíl získán před jejich skutečnou výplatou.

5. Při splnění podmínek § 19 odst. 3 a 4 zákona lze podle § 19 odst. 1 písm. ze) zákona osvobodit i následující plnění plynoucí do zahraničí ze zdrojů na území ČR, která zákon pro své účely posuzuje jako podíly na zisku (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3. zákona):

- zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7 zákona) a

- úroky, které se neuznávají jako náklad podle § 25 odst. 1 písm. w) zákona.

K § 19 odst. 1 písm. zj) a zk)

Podmínkou pro uplatnění osvobození licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk) zákona je vydání rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček podle § 38nb zákona. Toto rozhodnutí se vydává v případech, kdy příslušná smlouva o zame- zení dvojího zdanění umožňuje zdanit tento typ příjmů v zemi zdroje a je závazné pro poplatníka i plátce daně.

K § 19 odst. 3 písm. a) bod 1 a odst. 8

Příslušné výhody Dohody mezi Evropským společenst- vím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opat- ření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru (dále jen „Dohoda“), je možné uplatnit už od 1. července 2005. Za kapitálovou společ- nost, která je daňovým rezidentem ve Švýcarsku a která je uvedena v článku 15 Dohody se podle poznámky pod čarou č. 1) k článku 15 odstavci 1. odrážce 4. a odstavci

2. odrážce 4. Dohody považují:

- société anonyme/Aktiengesellschaft/societ anonima,

- société responsabilité limitée/Gesellschaft mit beschränkter Haftung/societ a responsabilit limi- tata, a

- société en commandite par actions/Kommanditak- tiengesellschaft/ societ in accomandita per azioni.

K§ 20

Hodnotu daru, kterou lze odečíst od základu daně podle § 20 odst. 8 zákona, může poplatník uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém byl dar prokaza- telně poskytnut. V případě nepeněžitého daru je hod- notou daru zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku zjištěná podle zákona a u ostat- ního majetku účetní hodnota, a to včetně daně z přidané hodnoty, kterou je plátce daně povinen odvést. Poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, předmět daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování. V případě, že 5% (10 %) snížení základu daně činí méně než 2 000 Kč, bude při splnění podmínky minimální hodnoty daru 2 000 Kč odpočítána pouze částka představující 5% (10 %) základu daně.

K§ 22

1. Příjmy ze závislé činnosti představují příjmy za vykonanou práci na území ČR, popř. na palubách daných lodí či letadel, a to bez ohledu na to, kdy je daný příjem vyplácen, připisován či jinak zúčtován zaměstnanci. Tzn. i v době, kdy zaměstnanec již např. na území ČR závislou činnost nevykonává a realizuje zdanitelné příjmy související s již ukon- čeným výkonem závislé činnosti na území ČR (např. příjem související s realizací zaměstnanecké opce představující odměnu zaměstnance za vyko- nanou práci v ČR, nebo různé bonusy apod.).

2. Výrobně technickými a jinými hospodářsky využi- telnými poznatky se rozumějí veřejně nedostupné nebo utajované technické, výrobní, vědecké nebo obchodní informace, využívané k předmětu čin- nosti poplatníka (know-how).

3. Za příjmy z úhrad počítačových programů (soft- ware) se nepovažují příjmy plynoucí z poskytnutí počítačového programu určeného pro širokou distribuci uživatelům (tzv. krabicový software).

4. Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se podle § 22 odst.1 písm. c) zákona nepovažují úhrady za činnosti poskytované mimo území České republiky, i když nezbytné poznatky, údaje a jiné vstupy pro jejich poskytnutí byly získány na území České republiky.

5. Úplaty (provize) placené subjektům se sídlem či bydlištěm v zahraničí za služby vykonávané mimo území České republiky se nepovažují za příjmy ze zdrojů na území České republiky.

6. Za daňové výdaje stálé provozovny (§ 22 odst. 2 zákona) se považuje i poměrná část celkových administrativních výloh či jiných nákladů (napří- klad provozních) vynaložených v zahraničí na zabezpečení příjmů v České republice.

7. U stálé provozovny, jejíž existence závisí na době trvání, podléhají dani i příjmy dosažené do uplynutí této doby.

8. Znakem stálé provozovny je i určitý stupeň trvalosti na místě (tzv. místní souvislost). Tento znak není u stavebních a montážních projektů porušen v pří- padě, že jde o stavbu, která je svým charakterem postupující (např. dálnice, plynovod). Časová pod- mínka se posuzuje vždy pro jednotlivé staveniště, stavbu nebo projekt v souvislosti. Do časového období určitého kontraktu se nezapočítává doba strávená na našem území tímtéž dodavatelem v souvislosti se zcela nesouvisejícími aktivitami nebo kontrakty. Pokud je však ucelená stavba roz- dělena na několik subdodávek nebo dílčích pro- jektů tam, kde je splněna podmínka místní, věcné a časové souvislosti (např. dodávka výrobního objektu skládajícího se z několika budov), nemá toto rozdělení vliv na počítání doby. Komplexně se posuzuje i stav, kdy zahraniční generální dodavatel nedodává stavbu sám, ale s pomocí tzv. subdodava- telů, doba strávená na staveništi všemi dodavateli se započítává souhrnně.

Staveništěm, stavbou nebo stavebně montážním projektem se rozumí dodávka uceleného staveb- ního díla, stavební části nebo technologické části stavby, kterou dodavatel provádí samostatně na vlastní odpovědnost a předává (předávací řízení) odběrateli. Obnova, renovace či oprava silnic, budov, mostů atd. spadá pod staveniště, stavbu či stavebně montážní projekt, avšak pokud zahrnuje více než jejich pouhou údržbu, přemalování apod.

9. Ustanovení § 22 odst.1 písm. c) zákona s návazností na odstavec 2 tohoto paragrafu se uplatňuje pro případy služeb a činností prováděných na území ČR na základě samostatných jednotlivých kont- raktů (případně opakovaných) s odběratelem (např. mimořádný audit hospodaření, oprava či údržba dodaného zařízení, zavedení softwarového systému), tj. za situace, kdy není dána existence stálé provozovny založené z vlastní iniciativy poplatníka s cílem nabízet a poskytovat služby (čin- nosti) neomezenému a předem nespecifikovanému okruhu odběratelů (např. auditorská či daňová kancelář, opravárenské středisko, montážní linka). Počítání lhůty 6 měsíců není ovlivněno skutečností, že činnosti uvedené v § 22 odst. 1 písm. c) zákona jsou prováděny na věcně či místně nesouvisejících kontraktech.

10. Za stálou provozovnu - místo prodeje (odbytiště) se nepovažuje prodej zboží v rámci veletrhu, pro- dejní výstavy či obdobné jednorázové akce.

11. Ve vztahu k daňovým rezidentům států, s nimiž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění se překvalifikace úroků, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w) zákona, na podíl na zisku (dividendu) uplatní pouze tehdy, pokud je mezi věřitelem a dlužníkem zvláštní vztah. Tento zvláštní vztah je charakterizován například tím, že:

- půjčka (úvěr) značně převyšuje jakékoliv jiné vklady do majetku společnosti nebo byla poskyt- nuta k vyrovnání úbytku podstatné části majetku a není pokryta likvidními aktivy,

- věřitel se podílí na zisku společnosti,

- splácení půjčky (úvěru) je podřízeno nárokům jiných věřitelů nebo výplatě dividend,

- výše nebo výplata úroků závisí na zisku společ- nosti,

- smlouva o půjčce (úvěru) neobsahuje žádné přesné ustanovení o lhůtě splatnosti.

K§ 23

1. Nevýznamné a pravidelně se opakující daňové výdaje, popř. příjmy, které podle platných účetních předpisů není nutno časově rozlišovat, se i pro účely stanovení základu daně z příjmů považují za daňové výdaje, popř. příjmy u nichž byla dodr- žena věcná a časová souvislost (§ 23 odst. 1 zákona). Tento postup lze uplatnit u částek, které by se časově rozlišovaly jen mezi dvěma účetními obdobími s tím, že:

- za nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jed- notka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření, se považuje např. předplatné novin a časopisů, nákup kalen- dářů, diářů na příští období,

- za pravidelně opakující se daňové výdaje, popř. příjmy, se považují pravidelně se opakující částky např. placené pojistné, které se nekryje s účetním (zdaňovacím) obdobím, úhrada za činnost audi- torů a daňových poradců vztahující se k předchá- zejícímu účetnímu (zdaňovacímu) období.

V souladu se zásadami pro vedení účetnictví nelze výše uvedený postup uplatnit v případech, které se řeší pomocí dohadných položek (např. platby za spotřebu elektrické energie, plynu, vody) nebo časovým rozlišením (např. přijaté a placené nájemné včetně finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, náklady na technický rozvoj, pří- pravu a záběh výroby).

2. Účtování o dohadných položkách a o rozdílech z toho vyplývajících je součástí výsledků hospoda- ření v těch účetních obdobích, ve kterých je o těchto částkách účtováno v souladu s účetními předpisy.

3. Kursové rozdíly zaúčtované v souladu s účetními předpisy na vrub nákladů nebo ve prospěch výnosů, a to jak v průběhu roku, tak k rozvahovému dni, k němuž se zpracovává účetní závěrka, jsou sou- částí základu daně bez ohledu na to, k jakému výdaji (nákladu) se vztahují.

4. Pro zjištění základu daně se uplatní částky ovlivňu- jící základ daně k rozhodnému datu, kterým je například v návaznosti na:

a) vydané rozhodnutí soudu datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

b) reklamační řízení datum prokazatelného ukon- čení reklamačního řízení,

c) přiznání slevy či bonusu datum vzniku právního nároku na slevu či bonus; pokud pro dané zda- ňovací období vznikne právní nárok na bonus či slevu (není-li známa jejich přesná částka, akcep- tuje se pro účely daně z příjmů dohadná položka podle bodu 2),

d) absolutní neplatnost právního úkonu datum, kdy měl neplatný právní úkon původně vzniknout (tj. např. uzavření smlouvy, která je následně posou- zena jako neplatná),

e) odstoupení od smlouvy datum zrušení smlouvy,

f) dodatečné vyměření daně správcem daně datum doručení rozhodnutí správce daně (tj. den, od kterého je rozhodnutí pro příjemce účinné podle

§ 32 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů), pokud se jedná o daně, které jsou daňově účinné ke dni zaplacení je rozhodným datem úhrada doda- tečně vyměřené daně,

g) dodatečné vyměření daně na základě dodateč- ného daňového přiznání poslední den lhůty pro

podání dodatečného daňového přiznání; pokud se jedná o daně, které jsou daňově účinné ke dni zaplacení je rozhodným datem úhrada doda- tečně vyměřené daně,

h) dohodu o narovnání datum účinnosti dohody o narovnání, případně datum účinnosti obdobné smlouvy či dohody; pokud v dohodě o narovnání či v obdobné smlouvě či dohodě nabývají jedno- tlivé části účinnosti k různému datu, je vždy roz- hodné datum nabytí účinnosti příslušné části dohody o narovnání nebo jiné obdobné smlouvy či dohody.

5. Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle zákona, se považují zejména:

a) částky zaúčtované ve prospěch výnosů v běžném zdaňovacím období, které měly být při respekto- vání časové souvislosti zaúčtovány ve prospěch výnosů v předchozích zdaňovacích obdobích za podmínky, že o ně byl zvýšen správcem daně nebo poplatníkem základ daně za příslušné předchozí zdaňovací období,

b) částky zaúčtované ve prospěch výnosů a na vrub příslušných majetkových účtů, případně nákladů, pokud takovýmto účetním zápisem je provedena náprava chybně zaúčtovaných nákladů, které měly za následek úpravu daňové povinnosti předchozích zdaňovacích období,

c) částky zaúčtované ve prospěch výnosů hrazené původně ze zisku po zdanění (např. vrácení sti- pendií, stabilizačních půjček).

6. Ustanovení § 23 odst. 4 písm. l) zákona se po- užije jen při prodeji osobního automobilu, jehož pořizovací cena stanovená podle účetních před- pisů je vyšší než vstupní cena podle § 29 odst. 10 zákona.

7. Za nepeněžní plnění se nepovažují daňové výdaje spojené se zajiš ováním správy nemovitostí a s obvyklým udržováním, které je povinen hradit nájemce v souvislosti se smluveným způsobem uží- vání najaté věci.

8. Příjmem vlastníka (pronajímatele) je také nepe- něžní plnění od nájemce, kterým je zcela nebo zčásti hrazeno nájemné (např. formou technického zhodnocení, oprav, údržby), a to:

a) u vlastníka (pronajímatele), který vede účetnictví v tom zdaňovacím období, ve kterém je nájemné součástí příjmů (výnosů) podle platných účetních předpisů, při respektování věcné a časové souvis- losti,

b) u ostatních vlastníků (pronajímatelů) v tom zda- ňovacím období, ve kterém bylo nepeněžní plnění nájemcem vynaloženo.

9. Příjmem podle zákona je i daň z přidané hodnoty, kterou plátce daně z přidané hodnoty uplatní jako nárok na odpočet daně při změně režimu podle

§ 74 odst. 1 až 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z při- dané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), v souvislosti s registrací plátce s výjimkou uvedenou v bodě 10.

10. Daň z přidané hodnoty není příjmem podle bodu 9, jestliže poplatník při uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty sníží:

a) vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku o poměrnou část daně z přidané hodnoty podle

§ 74 odst. 1 až 4 zákona o DPH, způsobem uve- deným v pokynu k § 29 zákona v bodu 3,

b) hodnotu zásob o uplatněný odpočet daně z při- dané hodnoty, vede-li účetnictví.

11. Podle bodů 9 a 10 se postupuje obdobně i v případě úpravy odpočtu daně podle § 78 a vyrovnání odpoč- tu daně podle § 79 zákona o DPH, pokud je zvyšo- ván nárok na odpočet daně.

12. Za přerušení činnosti podle § 23 odst. 8 zákona se pro účely zákona považují i případy, kdy poplatník přeruší činnost podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona a podle § 7 odst. 2 zákona a má příjmy pouze podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona a dále pří- pady, kdy je poplatník na mateřské dovolené a čin- nost nevykonává, a to ani prostřednictvím svých zaměstnanců.

13. Bezprostředním uzavřením nové smlouvy o finanč- ním pronájmu s následnou koupí najatého hmot- ného majetku se rozumí doba nezbytně nutná k uzavření nové smlouvy, respektující s ohledem na charakter pronajímaného hmotného majetku platné lhůty registrací, technické a bezpečnostní předpisy.

14. Vznikne-li rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu, který je vyplácen obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva, snižuje tento rozdíl u poplatníků uvede- ných v § 17 zákona nejprve nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu ve smyslu

§ 24 odst. 7 zákona. Výsledek hospodaření podle

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 8 zákona se zvyšuje pouze o rozdíl nebo část tohoto rozdílu, o který nebyla snížena nabývací cena podílu.

15. Pokud poplatník, který není zřízen nebo založen za účelem podnikání, uplatní v daňovém při- znání snižující položku podle § 20 odst. 7 zákona a následně dosaženou úsporu využije v souladu se zákonem pouze z části, je povinen zvýšit základ daně podle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 9 zákona ve výši rozdílu mezi celkovou částkou uplatněné snižující položky a částkou úspory využité v souladu s ustanovením § 20 odst. 7 zákona.

16. Pro účely ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 10 zákona se za rozdíl, o který se zvyšuje základ daně, považuje úhrn závazků (mimo závazků z titulu závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů) snížený o úhrn pohledávek (mimo pohle- dávek z titulu závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů) mezi vyjmenovanými dlužníky, resp. věřiteli. Rezervy se pro účely tohoto ustano- vení nepovažují za závazky.

17. U vlastníka (pronajímatele) nevzniká nepeněžní příjem, pokud dochází k ukončení nájmu z důvodu odkoupení najaté věci nájemcem, který zahrne zůstatkovou cenu jím odpisovaného technického zhodnocení do vstupní ceny podle § 29 odst. 1 písm.

a) zákona.

18. Splnění podmínek uvedených v § 23 odst. 7 zákona se posuzuje v době uzavření smluvního vztahu, pře- stože v průběhu trvání takto uzavřeného závazko- vého vztahu přestanou být smluvní strany osobami spojenými ve smyslu tohoto ustanovení.

19. Pro účely posouzení, zda jsou ceny sjednávané mezi spojenými osobami stanoveny v souladu se zněním

§ 23 odst. 7 zákona se mimo jiné postupuje dle zásad zakotvených ve Směrnici o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy vydané OECD (viz FZ č. 10 z 6. 10. 1997 a č. 6 z 30. 6. 1999), zvláště pak v souladu s principem tržního odstupu. Příslušné postupy jsou mimo výše uvedenou Směrnici OECD podrobně rozve- deny v samostatných pokynech Ministerstva financí.

20. Ukončí-li poplatník uvedený v § 2 zákona činnost podle § 7 zákona s tím, že bude pronajímaný hmotný majetek zahrnutý v obchodním majetku nadále pronajímat a příjmy vykazovat v rámci

§ 9 zákona, upraví základ daně podle § 23 odst. 8 zákona jen o ty částky, které se nevztahují k pro- nájmu tohoto majetku (základ daně se neupraví např. o pohledávky a závazky z titulu pronájmu pří- slušného majetku, rezervu na opravu pronajíma- ného majetku).

21. Podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 nebo 3 zákona lze základ daně upravit i o pohledávky, případně závazky, vzniklé z titulu přeplatku, případně nedoplatku, na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na všeobecné zdravotní pojištění, pokud je poplatník neuplatní jako příjem zdaňovacího období, kdy je obdrží, případně jako výdaj zdaňovacího období, ve kterém je uhradí v souladu s § 24 odst. 2 písm. f) zákona.

22. Podle § 23 odst. 8 a 13 zákona se neposuzují pohle- dávky, které vznikly z titulu příjmů fyzic- kých osob, které nejsou předmětem daně (např. z titulu půjček) nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Při úpravě základu daně podle § 23 odst. 8 zákona se základ daně snižuje pouze o závazky, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

23. Při zahájení zahrnování oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku nebo goodwillu do základu daně podle § 23 odst. 15 zákona postu- puje poplatník, který vede účetnictví, v souladu s účetními předpisy. Poplatník uvedený v § 2 zákona, který vede daňovou evidenci, zvyšuje o záporný oceňovací rozdíl (§ 7b odst. 3 zákona) rozdíl mezi příjmy a výdaji počínaje měsícem, kdy se stane vlastníkem majetku.

K § 24

K § 24 odst. 1

Za daňové výdaje se podle § 24 odst. 1 zákona považují také:

1. U vlastníka (pronajímatele) hodnota nepeněžního plnění nájemného hrazená nájemcem za předpo- kladu, že nepeněžní plnění má charakter daňo- vých výdajů (např. oprav). Má-li nepeněžní plnění nájemného formu technického zhodnocení majetku, může vlastník (pronajímatel) jako daňový výdaj uplatnit odpisy ze zvýšené vstupní (zůstat- kové) ceny tohoto majetku, pokud jej podle § 28 odst. 3 zákona neodpisuje nájemce.

2. Výdaje (náklady) vynaložené v souvislosti se zajiš-

ováním správy nemovitostí a výdaje (náklady) vynaložené nájemcem v souvislosti se smluveným způsobem užívání najaté věci.

3. Částky zaúčtované v souladu s účetními předpisy na vrub příslušných účtů nákladů a ve prospěch přechodných účtů (účet výdajů příštích období, dohadné účty pasivní) jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví daňovým výdajem, jen pokud tyto částky souvisejí s daňovými výdaji. Toto se nevzta- huje na částky, které jsou daňovým výdajem jen pokud byly zaplaceny.

4. Výdaje na pořízení jednotného pracovního oble- čení vymezeného v tomto pokynu k § 6 odst. 7 písm.

b) zákona a výdaje (náklady) na udržování jednot- ného pracovního oblečení jsou daňovým výdajem zaměstnavatele. Při úhradě výdajů na udržování jednotného pracovního oblečení zaměstnancům paušální částkou podle § 6 odst. 8 zákona, považují se za daňové výdaje podle § 24 odst. 2 písm. x) zákona jen výdaje (náklady) do výše paušálu uve- deného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stano- vena na základě kalkulace skutečných daňových výdajů. V případě, že dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven, je zaměstnavatel povi- nen změnit výši paušálu s účinností od počátku měsíce, který následuje po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo.

K § 24 odst. 2

1. Výdaje (náklady) vymezené v § 24 odst. 2 zákona jsou daňovými výdaji podle § 24 odst. 1 zákona bez ohledu na skutečnost, zda slouží k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů za před- pokladu, že v příslušném ustanovení není omezující podmínka jinými ustanoveními tohoto zákona nebo jiného zvláštního právního předpisu.

2. Zůstatková cena zvířat základního stáda (§ 29 odst. 2 zákona), vyřazených v důsledku neza- viněného úhynu nebo nutné porážky, je daňo- vým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. b) bodu 1 zákona.

3. Ustanovení o neuznání zůstatkové ceny (§ 29 odst.

2 zákona) likvidovaného stavebního díla v § 24

odst. 2 písm. b) zákona jako daňového výdaje se nevztahuje na případ, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) vyřazováno v důsledku škody, a to i tehdy, je-li toto stavební dílo nahrazováno stavebním dílem novým. Přitom daňovým výdajem je:

a) zůstatková cena v plné výši, a to při vyřazení sta- vebního díla v důsledku škody způsobené živelní pohromou nebo neznámým pachatelem podle potvrzení policie anebo škody vzniklé jako zvý- šené daňové výdaje v důsledku opatření stanove- ných zvláštními předpisy (§ 24 odst. 2 písm. l) zákona),

b) zůstatková cena jen do výše náhrad, a to při vyřa- zení stavebního díla v důsledku škody v ostatních případech (§ 24 odst. 2 písm. c) zákona).

Daňovým výdajem jsou i výdaje (náklady) vynalo- žené na odstranění poškozeného nebo zničeného stavebního díla.

4. U poplatníků vedoucích daňovou evidenci se poměrná výše nájemného u finančního pro- nájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku připadající ze sjednané doby nájmu na příslušné zdaňovací období podle § 24 odst. 2 písm. h) zákona stanoví s přesností maximálně na kalendářní měsíce, a to i za každý započatý měsíc. U poplatníků, kteří vedou účetnictví se nájemné časově rozliší podle účetních předpisů.

5. Ostatními daněmi podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona jsou také:

a) daň z přidané hodnoty, pokud tato daň souvisí s daňovými výdaji a

aa) kterou je povinen plátce daně z přidané hodnoty odvést při změně režimu podle

§ 74 odst. 5 až 7 zákona o DPH v souvis- losti se zrušením registrace plátce daně, nebo

ab) na kterou neuplatnil plátce daně nárok na odpočet daně podle zákona o DPH,

b) daň z přidané hodnoty nebo část daně z přidané hodnoty, kterou nemůže plátce daně uplatnit jako odpočet podle § 75 a 76 zákona o DPH, s výjimkou uvedenou v bodě 6,

c) daň z přidané hodnoty a spotřební daň, kterou je plátce daně povinen odvést v souvislosti s orga- nizováním reklamních soutěží a propagačních akcí.

6. Daň z přidané hodnoty uvedená v bodě 5 písm. a) je daňovým výdajem, pokud poplatník nezvýší o tuto daň:

a) vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku; přitom při zrušení registrace plátce daně z při- dané hodnoty postupuje podle tohoto pokynu k § 29 zákona bod 2,

b) hodnotu zásob, vede-li účetnictví.

Daň z přidané hodnoty je vždy součástí vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku a hodnoty zásob, nemá-li plátce daně nárok na odpočet podle

§ 75 zákona o DPH.

7. Podle bodů 5 a 6 se postupuje obdobně i v případě úpravy odpočtu daně podle § 78 a vyrovnání odpoč- tu daně podle § 79 zákona o DPH, pokud je snižo- ván nárok na odpočet daně.

8. Daň z převodu nemovitostí zaplacená ručitelem za původního vlastníka je pro ručitele daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona i v pří- padě, že ji zaplatil dříve, než byl k zaplacení vyzván správcem daně.

9. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na vše- obecné zdravotní pojištění je u poplatníků uvede- ných v § 2 zákona výdajem podle § 24 odst. 2 písm.

f) zákona, a to u poplatníků, kteří nevedou účetnic- tví ve zdaňovacím období, ve kterém bylo uhra- zeno. U poplatníků uvedených v § 2 zákona vedoucích účetnictví lze do nákladů uplatnit zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na všeobecné zdravotní pojištění uhrazené v daném zdaňovacím období. Nedoplatek či přeplatek pojistného lze uplatnit jako výdaj (náklad) nebo příjem násle- dujícího zdaňovacího období, pokud není účto- ván jako náklad nebo výnos daného zdaňovacího období s tím, že toto pojistné je daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. f) zákona, bylo-li zaplaceno nejpozději do konce měsíce následujícího po uply- nutí zdaňovacího období.

10. Daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. f) zákona je i pojistné na sociální zabezpečení a přís- pěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, související s peněžním plněním poskytovaným zaměstnanci vedle mzdy, které je neuznatelným daňovým výda- jem podle § 25 odst. 1 písm. d) zákona (např. odměny k životním jubileím).

11. Daňovým výdajem je také dodatečně vyměřená

a) silniční daň, daň z přidané hodnoty a spotřební daň, pokud souvisejí s daňovými výdaji, včetně daně z přidané hodnoty z titulu nesprávně odve- dené daně na výstupu,

b) daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí, jestliže byly uhrazeny.

12. Daňovým výdajem je také náhrada za nesplnění zákonné registrační povinnosti podle § 98 zákona o DPH.

13. Za daňové výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracoviš podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona se považují výdaje (náklady), které je zaměstnavatel povinen hradit včetně výdajů na pořízení osobních ochranných pracovních prostředků podle obecně závazných právních předpisů.

14. Daňovými výdaji na závodní preventivní péči poskytovanou zařízeními závodní preventivní péče nebo na preventivní péči poskytovanou smluvními lékaři, v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 zákona, jsou výdaje (náklady) související se zajištěním preven-

tivních vstupních, periodických, mimořádných, řadových, následných a výstupních prohlídek zaměstnanců podle platného znění předpisů o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (směr- nice č. 49/1967 Věstníku MZd, ve znění směrnic č. 17/1970 Věstníku MZd ČSR, registrované ve Sbírce zákonů v částce 2/1968 a v částce 20/1970, ve znění vyhl. MPSV č. 31/1993 Sb. a ve znění zákona č. 61/2000 Sb.), nehrazené zdravotními pojiš ovnami. Vstupními prohlídkami se pro uve- dený účel rozumí jak vstupní prohlídky před uzavřením pracovního poměru podle § 28 zvláštního právního předpisu (zákoník práce), tak při převedení zaměstnance na jinou práci za trvání pracovního poměru. Okruh zdravotních výkonů a lékařských prohlídek spadajících do závodní preventivní péče, hrazených zdravot- ními pojiš ovnami, vymezuje § 35 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Za lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy se považují mimo jiné lékařská vyšetření zaměstnanců vykonávajících noční práci, a lékařská vyšetření mladistvých před vstupem do pracovního poměru podle zvláštního právního předpisu (zákoník práce).

15. Vzdělávacími zařízeními podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona se rozumějí pouze zařízení sloužící ke vzdělávání vlastních pracovníků. Za vzdělávací zařízení se nepovažují mateřské školy. Daňovými výdaji jsou výdaje (náklady) související s provozem těchto vzdělávacích zařízení, pokud tato zařízení slouží pouze ke vzdělávání vlastních pracovníků. Jsou-li tato zařízení využívána také ke vzdělá- vání jiných osob nebo k jiným účelům, lze do daňových výdajů zahrnout pouze část provozních výdajů (nákladů) souvisejících se vzděláváním vlastních pracovníků, stanovenou podle vhodného kriteria (např. lůžkodny, doba trvání jednotlivých činností). Pro část výdajů (nákladů) vynaložených na vzdělávání jiných osob nebo na jiné účely platí ustanovení 25 odst. 1 písm. k) zákona a daňové výdaje se uznávají pouze do výše dosaže- ných příjmů.

16. Za daňové výdaje na vzdělávání zaměstnanců podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona se považují výdaje (náklady) na vzdělávání, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pra- covním zařazením zaměstnance. Mezi daňové výdaje lze zahrnout také náhrady mzdy za pracovní úlevy, případně studijní příspěvek poskytovaný podle zvláštního předpisu (vyhláška č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabez- pečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a vyhlášky č. 197/1994 Sb.). Těmito daňovými výdaji jsou také výdaje (náklady) za účast na školení a studiu zaměstnance při zaměstnání za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu sjed- nané práce, její doplnění nebo rozšíření.

17. Daňovými výdaji na provoz vlastního stravovacího zařízení podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona se rozumějí výdaje (náklady) spojené s provozem kuchyně s jídelnou, popř. kantýny, a to i tehdy, je-li příprava a výdej jídel zabezpečována jiným subjek- tem formou služby v tomto vlastním zařízení.

18. Pokud je v zařízení poskytujícím služby veřejného stravování (např. restaurace, hotel) zabezpečováno stravování pro vlastní zaměstnance provozovatele tohoto zařízení a důchodce, kteří byli u poplatníka provozujícího toto zařízení v pracovně právním vztahu při odchodu do důchodu, uznávají se výdaje (náklady) obdobně jako ve vlastním stravovacím zařízení.

19. Za stravování zajiš ované prostřednictvím jiných subjektů podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona se považuje stravování smluvně zabezpečené zaměst- navatelem v jiném než ve vlastním stravovacím zařízení nebo ve vlastním zařízení pronajatém na základě smlouvy o pronájmu. Přitom lze za daňový výdaj považovat příspěvek na jedno jídlo za jednu směnu. Při zajištění stravování prostřednictvím stravenek se cenou jídla rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování jejího prodeje. Bude-li při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby v souladu se zákoníkem práce směna včetně přestávky v práci delší než 11 hodin, považuje se za daňový výdaj příspěvek na další jedno jídlo. Pro posouzení doby trvání pracovní směny je rozhodná délka pracovní směny stanovená zaměst- navatelem konkrétnímu zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce.

20. Při zajiš ování stravování prostřednictvím jiných subjektů si zaměstnavatel:

a) může uplatnit jako daňový výdaj příspěvek podle

§ 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona za zaměst- nance, který neodpracuje část směny nebo celou směnu z důvodů:

- důležitých osobních překážek v práci vyme- zených zvláštními právními předpisy,

- překážek v práci v obecném zájmu podle zvláštního právního předpisu,

- překážek na straně zaměstnavatele podle zvláštního právního předpisu (např. poruchy na strojním zařízení nebo v dodávkách surovin či pohonné síly, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy),

- čerpání náhradního volna,

- účasti na školení za účelem prohloubení kva- lifikace, pokud zaměstnanci nevzniká nárok na stravné podle zvláštního právního před- pisu nebo pokud zaměstnavatel zaměstnanci nezabezpečil bezplatné stravování v rámci školení,

b) nemůže uplatnit jako daňový výdaj příspěvek podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona za zaměstnance, který neodpracuje celou směnu s výjimkou uvedenou v písmenu a), např. při čer- pání dovolené v rozsahu kratším než jedna směna.

21. Při zajištění závodního stravování prostřednictvím jiných subjektů (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona) formou dovážení jídel do vlastních výdejen jsou daňovým výdajem kromě příspěvku, který se u plátců daně z přidané hodnoty stanoví z ceny jídla bez daně z přidané hodnoty, také výdaje (náklady) spojené s dovozem a výdejem jídel.

22. Vozidlem v pronájmu (nájmu) podle § 24 odst. 2 písm. k) zákona se rozumí také vozidlo najaté v půj- čovně vozidel.

23. U plátců daně z přidané hodnoty se zahrne do daňových výdajů cena za spotřebované pohonné hmoty bez daně z přidané hodnoty, jestliže je tato uplatňovaná jako odpočet u daně z přidané hodnoty.

24. Pro účely uplatnění daňových výdajů na pohonné hmoty, pokud správce daně nestanoví jinak, vede poplatník evidenci jízd tak, aby takto vynaložené výdaje (náklady) mohl prokázat (§ 24 odst. 1 zákona). V evidenci jízd jsou uváděny minimálně tyto údaje: datum jízdy, cíl jízdy, účel jízdy, ujeté km. Dále poplatník vede údaje o typu vozidla, registrační značce (státní poznávací značce), stavu ujetých km k 1. lednu (případně k datu zahájení činnosti nebo zahájení používání vozidla) a k 31. prosinci kalendářního roku (případně k datu ukončení činnosti nebo ukončení používání vozidla).

Za prokázané daňové výdaje se též považují paušalizované náhrady a náhrady neproká- zané z objektivních důvodů v případě, že je poplatník (zaměstnavatel) poskytuje zaměstnancům v souladu s § 19 a § 20 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

25. Vlastním motorovým vozidlem, které není zahr- nuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, se rozumí vozidlo téhož poplatníka (např. podnika- tel vozidlo vyřadil z obchodního majetku a toto vozidlo používá nadále pro vlastní potřebu a zčásti pro podnikání).

26. Náhradou daňových výdajů za spotřebované pohonné hmoty se rozumí částka stanovená v závislosti na počtu ujetých km, nákupní ceně pohonných hmot a na aritmetickém průměru všech údajů o spotřebě pohonných hmot uvedených výrob- cem nebo dovozcem v technickém průkazu motoro- vého vozidla. Pokud nejsou v technickém průkazu motorového vozidla uvedeny žádné údaje nebo je uveden pouze údaj o spotřebě pohonných hmot podle české státní normy, stanoví se údaj o spotřebě pohonných hmot podle údaje o provozní spotřebě pohonných hmot doplněného do technického prů- kazu oprávněným orgánem s odkazem na údaj stanovený autorizovanou zkušebnou. U vozidel kate- gorie M1, resp. N1 - viz příloha k zákonu č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a pří- loha č. 18 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.

Spotřeba pohonných hmot u osobních a nákladních automobilů kategorie N1 a M1 pro daňové účely, pokud tento údaj není uveden v technickém průkazu.

Motorové vozidlo	Spotřeba pohonnjch hmot v l/100 km
Druh	Kategorie	Benzin	Motorová nafta
osobní automobil	M1	6,9	5,8
nákladní automobil	N1	7,6	6,4
osobní automobil s automatickou převodovkou	M1	7,6	6,4
nákladní automobil s automatickou převodovkou	N1	8,4	7,0

Je-li však v technickém průkazu vedle údaje o spotřebě podle české státní normy uveden také údaj o spotřebě pro účely normování „S“, lze použít tento údaj samo- statně.

27. Pokud poplatník uplatňuje daňové výdaje na pohonné hmoty ve výši náhrady výdajů za spotře- bované pohonné hmoty, lze v závislosti na používa- ném způsobu evidence spotřebu pohonných hmot zjiš ovat jako úhrn dílčích výdajů (nákladů) za spo- třebované pohonné hmoty za celý vozový park poplatníka.

28. Při využívání motorového vozidla, které je zahrnuto v obchodním majetku poplatníka nebo v pronájmu, jak pro služební, tak i pro soukromé účely zaměst- nanců, se neuplatňuje režim poměrné výše nákladů (daňových výdajů), např. podle § 28 odst. 6 zákona, nebo tento režim není uplatňován ani pro poměr- nou výši pořizovací ceny motorového vozidla zahr- nované podle § 6 odst. 6 zákona do základu daně zaměstnance (společníka), která rovněž není závislá na skutečném fyzickém opotřebení, resp. na počtu ujetých km. Přitom výdaje (náklady) za pohonné hmoty jsou daňovým výdajem pouze při použití vozidla pro služební účely.

29. Škody vzniklé v důsledku živelních pohrom, škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem a zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených obecně závaznými předpisy jsou podle § 24 odst. 2 písm. l) zákona daňovými výdaji u poplatníků vedoucích daňovou evidenci pouze za předpokladu, že nebyly již jako daňové výdaje uplatněny, a to ani v předchozích zdaňovacích obdobích.

30. Zvýšenými výdaji v důsledku opatření stanove- ných obecně závaznými předpisy podle § 24 odst. 2 písm. l) zákona se rozumějí např. výdaje (náklady) v důsledku zákazu výroby, technologických postupů, používání přípravků, nařízené likvidace zvířat.

31. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. n) zákona se vztahuje na poplatníka, který má uzavřenou smlouvu s Ministerstvem obrany, a také na subdodavatele,

který má uzavřenou smlouvu navazující na smlouvu poplatníka s Ministerstvem obrany.

32. Za daňové výdaje se považují také výdaje (náklady), které vznikly v souvislosti s pořízením cenných papírů (např. úroky z úvěrů a půjček čerpaných na pořízení cenných papírů) a přitom nejsou podle účetních předpisů zahrnovány do pořizovací ceny a současně nejsou neuznatelnými výdaji (náklady) podle § 25 zákona.

33. Za pracovní cesty se považují také cesty členů sta- tutárních orgánů vykonávané v souvislosti s výko- nem této funkce, pokud se příslušná jednání konají na jiném místě, než je sídlo společnosti (družstva). Obdobně se posuzují i cesty jednatelů jako statu- tárních orgánů.

34. Poukázáním příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem se rozumí jeho zaplacení (§ 24 odst. 2 písm. zj) zákona).

35. Je-li přechodné ubytování zaměstnanců posky- továno zaměstnavatelem za úhradu a výdaje (náklady) zaměstnavatele jsou vyšší než limit stano- vený v § 24 odst. 2 písm. zu) zákona, je daňovým výdajem také částka převyšující maximální limit do výše úhrady od zaměstnance.

36. Při změně v osobě nájemce u smluv o pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, budou-li zacho- vány všechny podmínky této smlouvy, se podmínky podle § 24 odst. 4 zákona u posledního nájemce posuzují tak, jakoby ke změně nájemce nedošlo.

37. Pokud v důsledku předčasně ukončené smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku dojde k jeho předčasnému odkoupení nájemcem, musí být splněna podmínka stanovená v § 24 odst. 5 zákona, přičemž od zůstatkové ceny, která je limitem pro stanovení kupní ceny, je možno odečíst přijatou náhradu za škodu.

38. Daňovým výdajem u zaměstnavatele jsou také hra- zená dopravně psychologická vyšetření a vyšetření neurologická, včetně EEG držitelů řidičských oprávnění podle § 87a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 411/2005 Sb., které je podle tohoto zákona povinen hradit řidič.

39. Daňovým výdajem u zaměstnavatele je úhrada zaměstnanci (řidiči) za vydání pamě ové karty řidiče, kterou musí být řidič vybaven podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komuni- kacích, ve znění pozdějších předpisů.

K § 24 odst. 4

Do zákonem stanovené maximální částky uznávané jako nájemné podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí osobního automobilu kategorie M1 se nezahrnuje pojistné podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provo- zem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla),

ve znění pozdějších předpisů, hrazené v souladu se smlouvou přímo nájemcem nebo přefakturované pronajímatelem nájemci. Obdobně se posuzuje pojistné související s havarijním pojištěním motorových vozidel.

K § 24 odst. 7

Za splacený vklad společníka se nepovažuje zvýšení vkladu na základě zvýšení základního kapitálu z vlast- ních zdrojů společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku.

K§ 25

1. Za daňový výdaj nelze uznat rozdíl, o který pořizo- vací cena vlastních akcií přesahuje jejich jmenovi- tou hodnotu při následném snížení základního kapitálu.

2. Pokud zvláštní předpisy stanoví vedle limitů i horní hranici jejich zvýšení, jsou daňově neuznatelnými výdaji podle § 25 odst. 1 písm. j) zákona výdaje (náklady) vynaložené nad limity včetně jejich zvý- šení.

3. Za zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se považují např. rekreační zařízení, předškolní zařízení (mateřské školy), kulturní zařízení, podni- ková bytová hospodářství, ubytovny a další zařízení, ve kterých jsou zaměstnavatelem poskytovány zaměstnancům služby v rozsahu převyšujícím povinnou péči.

4. Výše úroků neuznávaných jako daňový výdaj podle

§ 25 odst. 1 písm. w) zákona se stanoví jako rozdíl mezi úroky a výší úroků vypočtenou jako součin úroků z úvěrů a půjček a koeficientu K vypočte- ného podle bodu 5, je-li tento koeficient nižší než jedna. Citované ustanovení se vztahuje i na veřejné obchodní společnosti.

5. Pro účely bodu 4 se částka úroků z úvěrů a půjček, kterou nelze za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání uznat za daňový výdaj, stanoví podle podílu úvěrů a půjček na vlast- ním kapitálu poskytnutých tuzemskými a zahranič- ními subjekty, které jsou spojenými osobami, např. takto:

n1,2 . SVK K = ,

PDSUP

kde

K = koeficient pro stanovení částky úroků uznáva- ných jako daňový výdaj,

n1 = 4, když poskytovatel úvěru či půjčky je spo- jená osoba a současně příjemce těchto úvěrů či půj- ček není bankovní nebo pojiš ovací společností,

n2 = 6, kdy poskytovatel úvěru i půjčky je spojenou osobou a současně příjemce těchto úvěrů či půjček je bankovní nebo pojiš ovací společností,

SVK = stav vlastního kapitálu k prvnímu dni pří- slušného zdaňovacího období nebo ke dni vzniku poplatníka a nebo ke dni vstupu do likvidace, pokud nedojde v průběhu zdaňovacího období, popřípadě jeho části ke změně vlastního kapitálu; přitom ke změně vlastního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období, popřípadě jeho části v důsledku vykázaného výsledku hospodaření za příslušné zdaňovací období nebo jeho část se nepřihlíží. Dojde-li v průběhu zdaňovacího období nebo jeho části ke změně stavu vlastního kapitálu je rozhodný průměrný stav vlastního kapitálu ve zda- ňovacím období nebo jeho části vypočtený jako aritmetický průměr stavů vlastního kapitálu k prv- nímu dni ve zdaňovacím období, popřípadě jeho části a stavů, kdy ke změnám vlastního kapitálu došlo. I v tomto případě se nepřihlíží ke změně vlastního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období, popřípadě jeho části v důsledku vykáza- ného výsledku hospodaření za příslušné zdaňovací období nebo jeho část; přitom pro potřeby stano- vení tohoto koeficientu se vlastním kapitálem rozumí vlastní kapitál společnosti vedený v účetnic- tví v daném zdaňovacím období u podnikatelských subjektů účtujících podle účetních předpisů pro podnikatele. U bank a pojiš oven se jedná o stejné zdroje vedené na odpovídajících účtech podle účet- ních předpisů pro finanční instituce.

PDSUP = průměr denních stavů úvěrů a půjček ve zdaňovacím období, popřípadě jeho části. Za rozhodný den, kdy dochází ke změně denního stavu úvěrů a půjček, se považuje den následující po dni úhrady splátky úvěru a půjčky. U úvěrů a půjček v cizí měně se kurs při výpočtu průměrného den- ního stavu stanoví stejným způsobem jakým se v souladu s účetními předpisy oceňují závazky v cizí měně. Koeficient se vypočítává s přesností na dvě platná desetinná místa podle § 46a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

6. Při vykázání záporného vlastního kapitálu jsou veš- keré úroky z přijatých úvěrů a půjček podle § 25 odst. 1 písm. w) zákona daňově neuznaným výda- jem.

7. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. u) zákona se nevzta- huje na výdaje (náklady) spojené s opravou, údrž- bou nebo technickým zhodnocením najatého majetku, pokud je nájemce podle smlouvy k opravě, údržbě nebo technickému zhodnocení najatého majetku vázán nebo tak stanoví zvláštní právní předpis.

8. Za daňový výdaj nelze uznat daň z přidané hodnoty odváděnou zaměstnavatelem z důvodu bezplat- ného používání motorového vozidla zaměstnancem k soukromým účelům (§ 6 odst. 6 zákona).

9. V případě, kdy podmínkou daňové uznatelnosti úroků z půjček a úroků z úvěrů je jejich zaplacení, hodnotí se splnění podmínek stanovených záko- nem nejdříve podle § 25 odst. 1 písm. w) zákona.

Pokud nelze úroky podle § 25 odst. 1 písm. w) zákona uplatnit jako daňový výdaj, nelze je uplatnit ani v případě jejich zaplacení podle § 24 odst. 2 písm. zi) zákona.

10. Za výdaje (náklady) mateřské společnosti souvise- jící s držbou podílu v dceřiné společnosti podle § 25 odst. 1 písm. zk) zákona jsou vedle výslovně upra- vených úroků z úvěrů a půjček přímo souvisejících s držbou podílu v dceřiné společnosti považovány zejména tyto výdaje (náklady):

- na výkon působnosti valné hromady dceřiné spo- lečnosti mateřskou společností (tzn. má-li tato v dceřiné společnosti 100% podíl),

- spojené s účastí zaměstnance mateřské společnosti, který je současně orgánem nebo členem orgánů dceřiné společnosti, na jednání těchto orgánů nebo na valné hromadě dceřiné společnosti,

- na účast osoby zmocněné k jednání za akcio- náře - mateřskou společnost na valné hromadě dceřiné společnosti,

- související s nabídkou převzetí podle § 183a a násl. obchodního zákoníku,

- jiné náklady na uplatnění akcionářských práv.

11. Z výdajů (nákladů) uvedených v bodě 10 se za přímé považují zejména:

- cestovní výdaje (náklady), výdaje (náklady) na pracovní volno příslušných zaměstnanců, odměna osoby zmocněné k jednání za akcionáře; všechny tyto výdaje (náklady) se považují za přímé jen v případě, že se vztahují pouze k činnostem osoby vyjmenovaným v bodě 10 ,

- správní poplatky za vedení majetkového účtu, poplatek za služby archivní, informační a obchodní,

- odměny organizátorovi regulovaného trhu s investičními nástroji, znalcům, obchodníkům s cennými papíry, inzerce, poplatky centrálnímu depozitáři atd., pokud tyto výdaje (náklady) sou- visejí s nabídkou převzetí podle § 183a a násl. obchodního zákoníku,

12. Z výdajů (nákladů) uvedených v bodě 10 se za nepřímé považují zejména:

- poměrná část cestovních výdajů (nákladů), výdaje (náklady) na pracovní volno příslušných zaměstnanců, mzdy, odměny osoby zmocněné k jednání za akcionáře; všechny tyto výdaje (náklady) se v rozsahu jejich poměrné části pova- žují za nepřímé v případě, že se vztahují i k jiným činnostem osoby než činnostem vyjmenovaným v bodě 10; poměrnou částí těchto výdajů (nákladů) se rozumí část připadající na činnosti vyjmenované v bodě 10,

- výdaje (náklady) na řídící činnost mateřské spo- lečnosti vůči dceřiné společnosti,

- výdaje (náklady) na společné ukládání volných prostředků (zejména úhrada bance),

- výdaje (náklady) na sběr a vyhodnocování infor- mací o vývoji výsledků veškeré činnosti dceřiné společnosti a o stavu majetku dceřiné společ-

nosti, výdaje (náklady) na telefonické nebo písemné spojení mezi příslušnou osobou a dceři- nou společností.

Podle § 25 odst. 1 písm. zk) zákona nejsou výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti daňově uznatelné pouze po dobu držby podílu v dceřiné společnosti (při přeměnách do rozhodného dne).

K§ 26

1. Výrobními zařízeními, zařízeními a předměty k provozování služeb (výkonů), účelovými zaříze- ními a předměty, které jsou samostatnými movi- tými věcmi i přesto, že jsou pevně spojeny s budovou nebo se stavbou, jsou zejména stroje, přístroje, zařízení, konstrukce a příslušné technolo- gické rozvody, např.:

- zařízení výtopen - kotelen (středotlakých, vyso- kotlakých, parních, horkovodních) a výměníko- vých stanic pro průmyslovou výrobu tepla a dále výměníkových stanic uvedených v bodě 2,

- strojní zařízení čerpacích stanic včetně jejich podzemních a nadzemních nádrží, stanic rop- ných produktů,

- strojní zařízení přečerpávacích a čisticích stanic úpraven vod, čisticích a redukčních stanic a zaří- zení na čištění odpadů včetně měření, regulace, dálkového ovládání,

- požárně bezpečnostní zařízení a ochranné systémy, které slouží pro protipožární zabezpe- čení technologických zařízení, zabezpečovací zařízení a bezpečnostní zařízení včetně jejich sig- nalizace v domech a budovách (kromě rozvodů uvedených ve vysvětlivkách k příloze zákona obsažené v tomto pokynu),

- zařízení pro místní rozhlas a čas (kromě roz- vodů),

- zabezpečovací zařízení letecké, železniční a městské kolejové dopravy,

- technologické výtahy, zdvihadla, eskalátory a pohyblivé chodníky,

- zařízení mostových kolejových vah a mechanizo- vaných výsypek,

- kovové konstrukce těžních a vrtných věží, che- mického průmyslu a pro obsluhu technologic- kých zařízení,

- zemědělská sila posklizňové úpravy obilovin a jejich vybavení a strojní vybavení sil pro dlou- hodobé skladování,

- skladová a úložná zařízení pro mechanizo- vané ukládání včetně manipulačních zařízení a regálů,

- stroje a zařízení v zemědělské výrobě,

- strojní zařízení dílen, laboratoří a zkušeben,

- strojní zařízení lanových drah, lyžařských vleků apod. včetně dálkového ovládání,

- strojní zařízení kalového, olejového, tukového, čpavkového, odpadového apod. hospodářství,

odpopílkovacího zařízení, odsávání zauhlování, zařízení kompresorových a hydraulických stanic,

- strojní zařízení chladíren a mrazíren ve zvlášt- ních prostorách se strojovnou,

- rozvodná zařízení a osvětlení technologických zařízení včetně přestavitelných nosných kon- strukcí technologických rozvodů k výrobním zařízením, jejichž dispoziční uspořádání je přímo závislé na dispozičním uspořádání výrobní linky,

- strojní zařízení transformoven, měníren, spína- cích stanic, náhradní zdroje elektrické energie včetně automatiky a akumulátorů,

- automatizované systémy technologických pro- cesů,

- zařízení průmyslové televize a dispečerských zařízení včetně velínů,

- zařízení spojových zesilovacích stanic a telefon- ních telekomunikačních ústředen, vysokofrek- venčních a nízkofrekvenčních telekomunikač- ních zařízení, zařízení pro datové přenosy,

- strojní zařízení rozhlasových, televizních, nahrá- vacích a filmových studií včetně osvětlovacích a technologických klimatizačních studiových zařízení, zařízení vysílačů,

- zařízení kuchyní a vývařoven pro veřejné stravo- vání včetně chladírenského a mrazírenského vybavení,

- strojní zařízení barvíren, čistíren, prádelen, sušá- ren, mandloven,

- strojní zařízení kin, divadel, kulturních domů a zařízení, knihoven, archivů, lázní, koupališ , stadionů a krematorií,

- strojní zařízení meteorologických a navigačních stanic,

- účelová zařízení pro školství, vzdělání, kulturu, sport a účelová zařízení zdravotnických pracoviš ,

- audiovizuální zařízení budov a staveb,

- přístroje a zařízení pro klimatizaci a vzducho- techniku,

- katodová ochrana potrubních vedení a jiných kovových konstrukcí včetně vyhodnocovacího a registračního zařízení,

- informační, reklamní a propagační zařízení (svě- telná a nesvětelná), kromě trvale zabudovaných nosných konstrukcí a elektroinstalace,

- telefonní ústředny, veřejné telefonní stanice ve stavebních dílech, zařízení potrubní pošty,

- mechanizované lávky na mytí fasád a oken,

- antény včetně satelitních,

- bloková (společná) zařízení pro kabelové tele- vize a anténní systémy určené pro příjem a roz- vod pro více budov a staveb, resp. účastníků,

- trezory a trezorové skříně,

- nábytek určený k výrobním účelům a provozo- vání služeb.

2. Samostatnými movitými věcmi jsou také výmění- kové, popř. předávací stanice uvedené do užívání po 1. 1. 1995, které jsou součástí rozvodů ve smyslu

§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o pod- mínkách podnikání a o výkonu státní správy v ener- getických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetickj zákon“) i přesto, že jsou pevně spojeny se stavebním dílem, jejichž instalace nebyla podmínkou funkčnosti stavebního díla pro vydání původního kolaudačního rozhodnutí, a dále se vyznačují zpravidla těmito znaky, které nemusí být splněny vždy současně:

- nejsou ve vlastnictví majitele domu, ale dodava- tele tepelné energie,

- jejich instalace probíhá v rámci rekonstrukcí stá- vajících nebo výstavby nových systémů vytápění při dosažení vyšší účinnosti výroby a rozvodu tepelné energie,

- předávací místo je na výstupu z předávací sta- nice, t.j. na rozhraní majetku dodavatele a majetku odběratele,

- dodavatel tepelné energie má výměníkovou, popř. předávací stanici umístěnu ve stavebním díle na základě zřízeného věcného břemene dle

§ 151n a násl. občanského zákoníku nebo uzavřené nájemní smlouvy při dodržení pod- mínky pronájmu nebytového prostoru anebo na základě jiné smlouvy uzavřené v souladu s obecně platnými předpisy,

- vlastník výměníkové, popř. předávací stanice je držitelem autorizace dle energetického zákona.

3. Provozními důlními díly se pro účely zákona rozumí dočasné stavby:

a) jejichž doba trvání není delší než 1 rok,

b) jejichž doba trvání je delší než 1 rok, kterými jsou ba) u hlubinných dolů spojovací překopy mezi jednotlivými slojemi, dílčí překopy a chodby

ve sloji včetně jam (kód CZ-CC 230111), šibíků (kód CZ-CC 230112), prostorových důlních děl (kód CZ-CC 230119), zásobníků důlních (kód CZ-CC 230119), doplňkových důlních děl (kód CZ-CC 230119) a vrtů (kód CZ-CC 230111), pokud nejsou součástí tech- nického zhodnocení stávajícího důlního díla nebo součástí otvírky nových pater a dále zmá- hání překopů a chodeb dočasně uzavřených částí dolu, pokud se nemění jejich funkce,

bb) u povrchových lomů pohyblivé koleje včetně trolejí, odvodňovací příkopy včetně záchyt- ných, jímky pro přesuvné čerpací stanice, přístupové cesty pro kolová vozidla v těžeb- ních řezech a na výsypce, monitorovací vrty, stabilizační kamenná žebra včetně odvodňo- vacích drenů, cesty pro přesun velkostrojů v rámci provozní činnosti, cesty podle pře- mis ovaných přesuvných pásových doprav- níků mimo prvotní vybudování cest podél přesuvných pásových dopravníků, montážní místa pro opravy velkostrojů včetně přívodu vody, elektrické energie, telefonního vedení a odvodu odpadní vody, pokud tyto rozvody neslouží jiným účelům.

4. Provozními důlními díly nejsou důlní díla zatříděná do kódu CZ-CC 230111, 230112, 230119, otvírky nových lomů, technické zhodnocení (§ 33 zákona) a dočasné stavby, jejichž doba trvání je delší než

1 rok, s výjimkou uvedenou ve vysvětlivce pod bodem 3 písm. b).

5. Elektrické přípojky, plynovodní přípojky a tepelné přípojky podle energetického zákona, které odbě- ratel zřizuje na svůj náklad, jsou pro odběra- tele pořízením hmotného majetku, který se pro účely daňových odpisů podle přílohy č. 1 k zákonu odpisuje v odpisové skupině 4.

6. Odpisy základního stáda se stanoví

a) jednotlivě za každé zvíře při individuální evi- denci zvířat základního stáda a u tažných zvířat, dostihových a plemenných koní. Vstupní cenou je buď průměrná účetní cena za jeden kus nebo cena stanovená poplatníkem ve vztahu k ple- menné hodnotě, popřípadě ke stáří zvířete, a to v rámci celkové účetní hodnoty stáda,

b) skupinově podle jednotlivých druhů zvířat při skupinové evidenci zvířat základního stáda, s výjimkou tažných zvířat, dostihových a plemen- ných koní. Přitom vstupní cenou je při zahájení odpisování úhrn pořizovacích cen jednotlivých druhů zvířat zjištěný z účetnictví k poslednímu dni předcházejícího zdaňovacího období (pří- padně k datu zahájení činnosti). Při skupinovém odpisování lze odpisovat pouze rovnoměrně (§ 31 odst. 1 písm. a) zákona). Roční odpis lze při skupinové evidenci zvířat stanovit např. takto:

• v prvním roce odpisování (odpisová skupina 1), podle vzorce

P . 20 V . 10 (KS - P) RO = ----------- + --------- + -- . 20 ,

100 100 100

• v dalších letech odpisování (odpisová skupina 1), podle vzorce

P . 20 V . 20 (KS - P)

RO = --------------- + -------------- + -- . 40,

100 100 100

kde

RO = roční odpis,

P = hodnota zvířat zařazených do základního stáda (chovu) v průběhu zdaňovacího období,

V = hodnota zvířat vyřazených ze základního stáda (chovu) v průběhu zdaňovacího období, KS = konečný stav.

Pokud je celková hodnota vyřazených zvířat ve skupině vyšší než hodnota počátečního stavu zvířat (tj. hodnota zvířat na počátku zdaňovacího období nebo k datu zahájení činnosti v průběhu zdaňovacího období), lze uplatnit roční odpis při skupinovém odpisování pouze do výše hod- noty zvířat, odpovídající jejich počátečnímu stavu.

Při použití jiného způsobu výpočtu odpisů zvířat ve skupině je poplatník povinen prokázat, že vypočtené odpisy za skupinu odpovídají úhrnu individuálních odpisů za tato zvířata.

7. Jiným majetkem podle § 26 odst. 3 písm. a) zákona je i technické zhodnocení (§ 33 zákona) provedené na účetně neodpisovaném drobném hmotném majetku. Toto technické zhodnocení se zatřídí do odpisové skupiny, do které by byl zatříděn maje- tek, na němž bylo technické zhodnocení prove- deno, a samostatně se odpisuje podle zákona. Takto postupuje i poplatník uvedený v § 2 zákona, který nevede účetnictví, pokud jde o majetek obdobného charakteru.

8. Daňovými výdaji hrazenými nájemcem podle § 26 odst. 3 písm. c) zákona jsou např. clo, výdaje (náklady) na dopravu, montáž, zprostředkovatelská úplata (provize) a jiné úplaty související s uzavře- ním smlouvy.

9. Odpisy za každý jednotlivý hmotný a nehmotný majetek uplatňované jako daňový výdaj, musí být vedeny průkazným způsobem po celou dobu odpi- sování.

10. Podle § 26 odst. 8 zákona lze přerušit i odpisování majetku uvedeného v § 30 zákona; přerušením odpisů se doba odpisování neprodlužuje.

K§ 27

1. Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plod- nosti delší než tři roky jsou hmotným majetkem vyloučeným z odpisování do konce zdaňova- cího období, předcházejícího zdaňovacímu období, ve kterém dosáhly plodonosného stáří. Pro určení plodonosného stáří, které není upraveno právním předpisem, je rozhodující vnitřní směrnice vycháze- jící z platných agrotechnických lhůt.

2. Uměleckými díly vyloučenými z odpisování jsou i umělecká díla (samostatné movité věci), u nichž skončila doba trvání práv podle autorského zákona a nadále u nich trvá právo na ochranu autorství.

K§ 28

1. Odpisy v případech uvedených v § 28 odst. 3 zákona nemůže uplatňovat podnájemce (§ 666 občanského zákoníku).

2. Poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6 zákona si stanoví poplatník podle vhodně zvoleného kritéria (např. využívaná plocha, počet ujetých km, poměr výkonů a služeb).

K§ 29

1. Za majetek pořízený úplatně se podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona považuje pouze majetek nabytý koupí nebo směnou.

2. Při zrušení registrace plátce daně z přidané hod- noty podle zákona o DPH se u odpisovaného hmotného majetku a nehmotného majetku stanoví změněná vstupní cena, do jejíž výše lze majetek odpisovat jako součet původní vstupní ceny a daně z přidané hodnoty, o kterou je plátce povinen snížit

nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 5 až 7 zákona o DPH; přitom u zrychleného odpisování (§ 32 zákona) se současně o tuto částku zvýší i zůstatková cena. U nehmotného majetku poplat- ník pokračuje v odpisování ze změněné vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž byl povinen snížit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Obdobně jako u nehmotného majetku postupuje poplatník i u hmotného majetku odpisovaného podle § 30 odst. 4 až 8 zákona.

3. Při zaregistrování plátce daně z přidané hodnoty podle zákona o DPH, pokud poplatník nepostu- puje podle pokynu k § 24 odst. 2 bodů 5 a 6 zákona, se u odpisovaného hmotného majetku a nehmot- ného majetku stanoví změněná vstupní cena, do jejíž výše lze majetek odpisovat, jako rozdíl původní vstupní ceny a daně z přidané hodnoty, kterou plátce uplatní jako nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 1 až 4 zákona o DPH; přitom u zrychleného odpisování (§ 32 zákona) se současně o tuto částku sníží i zůstatková cena. U nehmotného majetku poplatník pokračuje v odpisování ze změněné vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následu- jícího po měsíci, v němž uplatní nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Obdobně jako u nehmot- ného majetku postupuje poplatník i u hmotného majetku odpisovaného podle § 30 odst. 4 až 8 zákona.

4. Součástí vstupní ceny nejsou daně uvedené v § 25 odst. 1 písm. s) zákona.

5. Součástí vstupní ceny je i daň z přidané hodnoty, a to:

a) u neplátce daně z přidané hodnoty,

b) u plátce daně z přidané hodnoty, který neuplat- nil nárok na odpočet nebo nemá nárok na odpo- čet daně z přidané hodnoty (§ 75 a 76 zákona o DPH).

6. U souboru movitých věcí se vstupní cena stanoví jako součet cen jednotlivých věcí; přitom jednotlivé věci souboru mohou mít cenu i nižší než je mini- mální vstupní cena uvedená v § 26 odst. 2 zákona.

7. Podílí-li se odběratel na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním požadované dodávky elektřiny podle

§ 28 odst. 1 písm. i) a § 29 odst. 2 písm. f) energe- tického zákona, jsou úhrady uvedených nákladů u odběratele

- součástí vstupní ceny nových stavebních děl, (budov, domů, hal, staveb) a tvoří součást jejich ocenění,

- daňovými výdaji na technické zhodnocení (§ 33 zákona) existujících stavebních děl (budov, domů, hal, staveb).

8. U poplatníka, který vyvolal potřebu přeložky rozvodných zařízení a vedení, tj. přeložky např. energetických, telekomunikačních, vodovodních, kanalizačních a jiných vedení, zařízení pro rozvod

tepla a plynu, komunikací, je hrazená částka výda- jem souvisejícím s výstavbou nových stavebních děl (budov, domů, hal, staveb) nebo jejich technickým zhodnocením.

9. Při výměně nedílné součásti stavebního díla prove- dené po 1. 1. 1995, která je od tohoto data samo- statnou movitou věcí (§ 26 odst. 2 zákona), lze v případě, kdy poplatník neuplatní poměrnou část zůstatkové ceny vyřazované věci jako daňový výdaj, nadále pokračovat v odpisování z původní vstupní (zůstatkové) ceny stavebního díla.

10. Zůstatková cena vyřazeného zvířete základního stáda odpisovaného skupinově se pro účely § 29 odst. 2 zákona stanoví jako podíl zůstatkové ceny skupiny zvířat na konci zdaňovacího období a prů- měrného stavu zvířat této skupiny ve zdaňovacím období. Průměrný stav se vypočte jako aritmetický průměr stavů zvířat ve skupině na počátku a na konci zdaňovacího období.

K § 29 odst. 7

U nabyvatele nepeněžitého vkladu, který podle § 30 odst. 12 zákona pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem, lze vstupní cenu, ze které odpi- soval původní vlastník, zvýšit o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu, vyplácený společní- kovi obchodní společností podle § 163a odst. 3 obchod- ního zákoníku.

K§ 30

1. Při změně užívání stavby z doby trvalé na dobu dočasnou se odpisy stanoví tak, že se neode- psaná část vstupní ceny hmotného majetku snížená o uplatněné odpisy (tj. zůstatková cena) rozpo- čítá na zbývající dobu trvání stavby stanovené na základě rozhodnutí stavebního úřadu, přitom při zahájení odpisování dočasné stavby včetně zao- krouhlování odpisů se postupuje podle § 30 odst. 9 až 11 zákona.

Při změně užívání stavby z doby dočasné na dobu trvalou ve smyslu § 30 odst. 2 zákona je možné pokračovat dále v odpisování trvalé stavby jen rov- noměrným způsobem, tj. podle § 31 zákona při použití sazby „v dalších letech odpisování“. Vzhle- dem k tomu, že doba odpisování trvalých staveb je stanovena v § 30 odst. 1 zákona jako doba mini- mální, je nutné stavbu odpisovat minimálně po zákonem stanovenou dobu, tzn. zbývající neode- psanou část dosavadní dočasné stavby odpisovat minimálně po dobu, která zbývá do počtu let uve- dených v § 30 odst. 1 zákona. Zbývající době odpi- sování by měla být přizpůsobena i roční sazba (poplatník ji může snížit), kterou bude roční odpis vypočítán ze vstupní ceny.

2. Technické zhodnocení dokončené na hmotném majetku, který je odpisován podle § 30 zákona, neprodlužuje dobu odpisování tohoto hmotného majetku, pokud ze zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá jiná právní úprava.

3. Zvolí-li poplatník způsob odpisování podle § 30 odst. 9 zákona s přesností na celé měsíce, může v měsíci, kdy zahájí (ukončí) odpisování v průběhu měsíce, stanovit výši odpisu za tuto část měsíce s přesností na dny.

K§ 32

Při podání daňového přiznání za zdaňovací období, které následuje po podání daňového přiznání za část zdaňovacího období, se při výpočtu ročního odpisu podle § 32 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) zákona použije shodný rozdíl mezi přiřazeným koeficien- tem zrychleného odpisování a počtem let, po které byl hmotný majetek již odpisován jako rozdíl, který byl použit při výpočtu ročního odpisu za část zdaňova- cího období (z tohoto důvodu se počet let nemění).

K § 32a

Technické zhodnocení dokončené na nehmotném majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, neprodlužuje dobu odpisování tohoto nehmotného majetku.

K § 33 zákona

Za změnu technických parametrů podle zákona se nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu, a to i v případě výměny oken s dřevěným rámem za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel oken. Za technické zhodnocení se rovněž nepovažuje vybavení motorového vozidla zimními pneumatikami.

K § 34 odst. 1

Uplatnění daňové ztráty u právnických osob je limito- váno uplynutím 5, resp. 7 zdaňovacích období defino- vaných v § 17a zákona jako období zdaňovací. K částem období, za která se podávají daňová přiznání ve stano- vených případech, pokud se nacházejí mezi těmito 5, resp. 7 zdaňovacími obdobími následujícími po období, za které byla daňová ztráta vyměřena, se v rámci aplikace časového omezení převoditelnosti daňové ztráty nepřihlíží; přitom v těchto daňových přiznáních lze daňovou ztrátu rovněž odečíst, aniž by tím byl ovliv- něn celkový počet zdaňovacích období, po která lze daňovou ztrátu uplatňovat.

K § 35 odst. 1 písm. c)

Při stanovení počtu zaměstnanců pro uplatnění slevy podle § 35 odst. 1 písm. c) zákona se vychází z přepoč- teného počtu zaměstnanců podle § 35 odst. 2 zákona. Tímto způsobem se zjiš uje stav zaměstnanců i při vzniku poplatníka v průběhu zdaňovacího období nebo jeho části.

K § 35a a § 35b

1. Podle ustanovení § 35a odst. 1 a § 35b odst. 1 zákona může poplatník uplatnit slevu na dani poprvé za to zdaňovací období, ve kterém splnil všeobecné a zvláštní podmínky a obdržel nejpozději

do termínu pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období Rozhodnutí Ministerstva prů- myslu a obchodu o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. Obdrží-li poplatník Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu až po lhůtě pro podání daňového při- znání, lze formou podání dodatečného daňového přiznání uplatnit slevu na dani i za zdaňovací období, ve kterém již byly splněny všeobecné a zvláštní podmínky.

2. Částka S2 pro účely § 35b zákona se vypočte pouze při prvním uplatnění slevy na dani a v dalších zda- ňovacích obdobích se upravuje pouze o hodnoty jednotlivých meziročních indexů, a to i v případě změny sazby daně.

K § 35ba

K § 35ba odst. 1 písm. b)

Vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) zákona a příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona, které jsou taxativně v zákoně vymezené takto:

- zvýšení důchodu pro bezmocnost,

- dávky státní sociální podpory (viz zákon č. 117/1995 Sb.), tj.

a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmů, jako přídavek na dítě, sociální příplatek (nárok má rodič pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě), příspěvek na bydlení a

b) ostatní dávky, jako rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte, odměna pěstouna, přís- pěvek při převzetí dítěte do péče a příspěvek na zakoupení motorového vozidla), porodné a pohřebné,

- dávky a služby sociální péče podmíněné sociální potřebností, které poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností, nebo pověřené obecní úřady a jedná se o peněžité a věcné dávky jednorá- zové nebo opakovaně poskytované z důvodu soci- ální potřebnosti, příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, příspěvek na výživu dítěte při nepla- cení výživného, příspěvek na zřízení a změnu při- pojení telefonní účastnické stanice těžce zdravotně postiženým nebo starším 70-ti let,

- stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání (soustavná pří- prava na budoucí povolání se posuzuje podle ust. zákona č. 117/1995 Sb.),

- státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem (zákon č. 42/1994 Sb.),

- státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření (zákon č. 96/1993 Sb. a zákon č. 42/1994 Sb.).

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se dále do vlastního příjmu manželky (manžela) pro účely slevy podle tohoto písmene nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitost ve společ- ném jmění manželů je vložená do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z pronájmu této nemovitosti se zdaňuje u manžela, který má nemo- vitost vloženou do obchodního majetku viz ust. § 7 zákona); a příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů (např. příjmy z pronájmu nemovitosti ve společném jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich viz ust. § 9 odst. 2 zákona nebo příjmy z prodeje nemovitosti nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňují jen u jednoho z nich viz ust. § 10 zákona.

V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz zákon č. 94/1963 Sb., o rodině v platném znění). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahr- nuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají.

K § 35ba odst. 1 písm. d)

Za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je plná invalidita poplatníka, se považuje podle § 50 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojiš- tění, vdovský (vdovecký) důchod, na který má plně invalidní vdova (vdovec) nárok po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky).

K § 35c odst. 6

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svě- řeno do výchovy rozhodnutím soudu.

K§ 36

1. Pokud vypořádací podíl při zániku účasti společ- níka v obchodní společnosti nebo členství v druž- stvu je vyplácen ve splátkách (§ 36 odst. 2 písm. a) zákona), uplatní se nabývací cena podílu jako daňový výdaj do výše příjmů z první splátky. Část nabývací ceny podílu převyšující příjmy z první splátky se uplatní jako daňový výdaj proti příjmům plynoucím z bezprostředně následující splátky. Uvedený postup se uplatní i u následujících splátek. Obdobně se postupuje při vyplácení podílu na likvi- dačním zůstatku ve splátkách.

2. Částkami použitými ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu (§ 36 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) zákona) se rozumí částky takto použité z té části zisku, která po roz- dělení zisku připadá na společníka nebo člena, aniž je mu vyplácena.

3. Příjmem z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu sníženého o cenu poří- zení podílového listu (§ 36 odst. 1 písm. b) bod 2

a odst. 2 písm. a) bod 8 zákona) se rozumí příjem plynoucí podílníkovi při zrušení podílového fondu podle § 98 a 99 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektiv- ním investování.

4. Ustanovení § 36 odst. 2 písm. c) bod 3 zákona se vztahuje na majetkové podíly vzniklé podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů i v případě té jejich části, která nebyla oprávněnou osobou vložena do družstva nebo obchodní společnosti podle § 13 odst. 2 a 3 zákona č. 42/1992 Sb. a vydává se proto podle zvláštního zákona.

Vyplacením majetkového podílu (nebo části) se rozumí:

a) předání peněz v hotovosti (v pokladně, složen- kou apod.),

b) bezhotovostní převod peněz z účtu družstva (povinné osoby) na účet oprávněné osoby u banky,

c) splacení závazku, který má oprávněná osoba u třetí osoby, a to povinnou osobou v hotovosti nebo bezhotovostním převodem,

d) započtení vzájemných pohledávek,

e) vystavení nebo předání směnky.

K § 38a odst. 9 a k § 38g odst. 2

Za příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí se považují příjmy plynoucí poplatníkům od zahraničních subjektů, kteří nejsou plátci daně podle § 38c zákona.

K § 38c

Plátcem daně není stálá provozovna, která vznikla na základě poskytování služeb podle § 22 odst. 1 písm.

c) zákona. Plátcem daně je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 zákona mající zařízení zřízené za účelem stavby, staveniště nebo stavebně montážního projektu, pokud fyzické osoby v něm pracující podléhají v ČR zdanění, a to i když toto zařízení není považováno za stálou provozovnu; obdobně je plátcem daně poplat- ník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 zákona mající zařízení, které není považováno za stálou provozovnu podle platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění (např. obchodní reprezentace), pokud fyzické osoby v něm pracující podléhají v ČR zdanění.

K § 38f

Plynou-li poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 zákona příjmy ze zdrojů v zahraničí, které jsou zdaňovány saz- bami daně podle § 21 odst. 1 a podle § 21 odst. 4 zákona, může se obdobná daň zaplacená v zahraničí odečíst jen od té daně, v jejímž základu jsou obsaženy související příjmy.

K § 38j odst. 2 písm. e) bod 5 až 8

Plátce daně uvede na mzdovém listě poplatníka s příj- my podléhajícími výpočtu zálohy na daň (zálohové dani) při zúčtování mzdy podle § 38j odst. 2 písm. e) bodu 5 zákona zálohu vypočtenou podle § 38h odst. 2 nebo odst. 4 zákona; podle bodu 6 u poplatníka uplat-

ňujícího měsíční slevu na dani podle § 35ba zákona též zálohu sníženou o nárokovou částku měsíční slevy podle § 35ba zákona; podle bodu 7 u poplatníka uplat- ňujícího měsíční daňové zvýhodnění též zálohu sníže- nou o nárokovou částku měsíční slevy podle § 35ba a 35c zákona; a podle bodu 8 u poplatníka s příjmy pod- léhajícími zálohové dani skutečně sraženou zálohu, to znamená výši zálohy, kterou má plátce daně za povin- nost odvést správci daně ve lhůtě splatnosti.

K § 38k odst. 6

Poplatník může podepsat prohlášení k dani podle

§ 38k odst. 4 zákona na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce daně a tuto skutečnost musí také v prohlášení uvést. Změní-li poplatník v prů- běhu kalendářního měsíce tzv. hlavního zaměstnavatele (jestliže pobírá mzdu v tomto měsíci od více plátců daně, ale postupně za sebou), může pro účely výpočtu zálohy na daň podepsat prohlášení k dani podle

§ 38k odst. 4 zákona na další část kalendářního měsíce též u nového plátce, a to v zákonné lhůtě do 30 dnů po nástupu do zaměstnání. Oba plátci daně mu pak za tento kalendářní měsíc vypočtou zálohu měsíční saz- bou daně podle § 38h odst. 2 zákona, ale měsíční slevu na dani podle § 35ba zákona a měsíční daňové zvýhod- nění může poskytnout poplatníkovi pouze jeden znich (§ 38k odst. 3); a činí tak zpravidla ten, od kterého poplatník odchází. V případě, že by poplatník uplatňo- val slevu a popř. daňové zvýhodnění u nového postup- ného plátce v tomtéž kalendářním měsíci je účelné, aby v prohlášení písemně doplnil, že slevu a případně daňové zvýhodnění v kalendářním měsíci nástupu u předchozího plátce (plátců) neuplatňoval.

K § 38l odst. 1 písm. b)

Za nutné náležitosti potvrzení stavební spořitelny nebo banky, zahraniční banky nebo pobočky zahraniční banky o částce úroků z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru popř. z úvěru poskytnutého sta- vební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem se nepovažuje originál razítka stavební spořitelny či banky a podpisu, pokud se jedná o písemnost, z které lze vyvo- dit, že byla vyhotovena stavební spořitelnou nebo ban- kou pro určitého poplatníka.

K § 38l odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. d)

Pokud poplatník nebo zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, prokáže poplatník nárok na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona nebo na daňové zvýhodnění podle § 35c odst. 6 písm. b) bod 1 zákona u plátce daně potvrzením o stu- diu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

K § 38na

1. Limit 80 % příjmů zaúčtovaných do výnosů podle účetních předpisů se pro účely ustanovení § 38na odst. 2 a 3 zákona stanoví takto:

X

L = x 100 ,

Y

kde

L = limit příjmů

X = tržby za zboží a vlastní výkony zaúčtované do výnosů podle zvláštního právního předpisu z činností, které byly vykonávány v rámci předmětu podnikání jak v roce uplatnění ztráty tak v roce vyměření ztráty

Y = tržby za zboží a vlastní výkony zaúčtované do výnosů podle zvláštního právního předpisu z činností vykonávaných v rámci předmětu podni- kání v roce uplatnění ztráty

Za tržby za zboží a vlastní výkony zaúčtované do výnosů podle zvláštního předpisů se pro účely tohoto ustanovení nepovažují výnosy, které nelze přiřadit přímo k jednotlivým činnostem (např. výnosy z prodeje hmotného nebo nehmotného majetku, úroky, kursové zisky, výnosy z prodeje cenných papírů, výnosy z postoupení pohle- dávek, ostatní výnosy z právně zaniklých závazků, výnos vzniklý přijatou úhradou pohledávky nabyté postoupením, která převýší její pořizovací cenu apod.) nebo výnosy vyplývající z účetních metod.

2. Za provozování stejné činnosti v obou porovná- vaných obdobích se považuje i případ, kdy v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo pouze k vynakládání výdajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů a tyto příjmy byly vykázány až v období, za které má být daňová ztráta uplatněna. Daňovou ztrátu lze v tomto případě uplatnit i v situaci, kdy poplatník dosáhl v roce vyměření ztráty nevýznamných, ojedinělých příjmů mimo rámec předmětu podni- kání.

K§ 40

U důlních děl a dalšího majetku, který před 1. 1. 1993 nebyl odpisován v závislosti na době jeho trvání, se počínaje rokem 1993 při stanovení ročního odpisu vychází z podílu jeho zůstatkové ceny a zbývající doby trvání.

K příloze č. 1

Nedílnou součástí stavebních děl je i technické vyba- vení stavebních děl, zahrnující např.:

- vnitřní rozvody studené a teplé vody (včetně roz- vodů pro ústřední vytápění), páry a související regulační a měřicí technika s výjimkou výměníko-

vých stanic uvedených v pokynu k § 26 zákona v bodě 2,

- vnitřní rozvody kanalizace,

- vnitřní odpadové šachty,

- vnitřní rozvody elektroinstalace včetně nástropních a nástěnných svítidel a příslušných rozvodných skříní a rozvaděčů, slaboproudá a sdělovací vnitřní vedení, včetně rozvodů zabezpečovacích a bezpeč- nostních zařízení, rozvody datových sítí, hromo- svody,

- venkovní osvětlení stavebních děl s výjimkou osvět- lení výrobních nebo provozních zařízení, osvětlení výškových objektů,

- vnitřní rozvody vzduchu (klimatizace a vzducho- technika) a plynů,

- lokální a ústřední vytápění včetně kotlů a výmění- kových stanic pro dům (budovu), resp. pro několik domů (blok) v domech a budovách bez ohledu na druh topného média (kromě kotlů a výměníkových stanic v samostatných budovách výtopen a energe- tických stavebních děl),

- základní armatury a vybavení spojené se stavebním dílem (klozety, vany, umyvadla, dřezy, baterie, kuchyňské sporáky, kuchyňské odsávače par, karmy, boilery, osušovače rukou), prefabrikovaná jádra,

- vestavný nábytek,

- osobní výtahy a nákladní výtahy, kromě technolo- gických nákladních výtahů uvedených v tomto pokynu k § 26 zákona bod 1,

- zabudované konstrukce (kovové atd.), sloužící k upevňování účelových zařízení a předmětů,

- zabudovaná umělecká díla v domech a budovách,

- obklady stěn a stropů včetně zavěšených stropů (např. kazetových),

- protipožární zařízení včetně rozvodů a hasicích pří- strojů, kromě požárně - bezpečnostních zařízení, která jsou k hašení na technologických zařízení a zabezpečovacích zařízeních a požární signalizace v domech a budovách uvedených v tomto pokynu k § 26 zákona v bodě 1,

- stavební konstrukce jeřábových drah včetně pojez- dových kolejnic a sběračů,

- izolace stavebních děl všeho druhu,

- okenice, mříže, rolety, žaluzie, markýzy,

- dopravní značky a dopravní značení.

K příloze č. 3

1. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnic- tví lze základ daně zvýšit i o pohledávky vzniklé z titulu přeplatku na pojistné na sociální zabezpe- čení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na všeobecné zdravotní pojištění, pokud je poplatník neuplatní jako zdanitelný příjem zdaňo- vacího období, ve kterém je obdrží.

2. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnict- ví lze základ daně snížit i o závazky vzniklé z titulu nedoplatku na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

a na všeobecné zdravotní pojištění, pokud je poplatník neuplatní jako náklad zdaňovacího období, ve kterém je uhradí v souladu s § 24 odst. 2 písm. f) zákona.

3. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnict- ví se základ daně zvýší o hodnotu poskytnutých záloh, které byly při úhradě výdajem na dosažení,

zajištění a udržení příjmů, a sníží o hodnotu přijatých záloh, které byly při úhradě zdanitelným příjmem.

Xxx. Xxxx Xxxxxxxxx, v. r. Náměstkyně ministra financí

43

Sdělení o úpravě některjch částek stanovenjch směrnicemi o životním a neživotním pojištění podle inflace

(2006/C 194/07)

Úřední věstník Evropské unie, C 194/3

Referent: Xxx. X. Xxxxxx, tel.: 000 000 000 Čj.: 071/114 092/06-354 ze dne 18. 8. 2006

Podle článku 30 směrnice 2002/83/ES(1) o životním pojištění byla v roce 2005 přezkoumána částka stano- vená v eurech v čl. 29 odst. 2 tak, aby se zohlednily změny evropského indexu spotřebitelských cen pro všechny členské státy, který zveřejňuje Eurostat. V důsledku přezkumu se částka stanovená v eurech zvyšuje z 3 000 000 EUR na 3 200 000 EUR. Útvary Komise informovaly Evropský parlament a Xxxx o přezkumu a o výsledné částce po úpravě.

Podle článku 17a směrnice 73/239/EHS(2) o koordi- naci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu ve znění směrnice 2002/13/ES(3) byly v roce 2005 přezkoumány částky stanovené v eurech v čl. 16a odst. 3 a 4 a v čl. 17 odst. 2 tak, aby se zohlednily změny evropského indexu spotřebitelských cen pro všechny členské státy, který zveřejňuje Eurostat. V důsledku přezkumu se částka stanovená v eurech v čl. 16a odst. 3 zvyšuje z 50 000 000 EUR na 53 100 000 EUR. Částka

stanovená v eurech v čl. 16a odst. 4 se zvyšuje z 35 000 000 EUR na 37 200 000 EUR. Částky stano-

vené v eurech v čl. 17 odst. 2 se zvyšují z 2 000 000 EUR

na 2 200 000 EUR a z 3 000 000 EUR na 3 200 000

EUR. Útvary Komise informovaly Evropský parlament a Xxxx o přezkumu a o výsledných částkách po úpravě.

(1) Úř. věst. L 345, 19. 12. 2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 228, 16. 8. 1973, s. 3.

(3) Úř. věst. L 77, 20. 3. 2002, s. 17.

Poznámka Ministerstva financí: platný stav právního řádu výše uvedeným požadavkům vyhovuje, a proto jej není třeba měnit.

Xxx. Xxxxxx Xxxxxx, v. r. Vedoucí oddělení 354

44

Zásady spolupráce a hodnocení aktivity primárních dealerů českjch státních dluhopisů

(Pokyn MF č. SD - 1)

Referent: Xxx. X. Xxxxxxx, tel.: 000 000 000 Čj.: 20/109 574/06 ze dne 6. 12. 2006

ÚVOD

Sekce I - Práva primárních dealerů

- exklusivní přístup do konkurenčního kola aukce státních dlluhopisů

- exklusivní přístup do nekonkurenčního kola aukce

- exklusivní přístup do reverzních aukcí

- využívání repooperací

- účast na odkupech státních dluhopisů

- protistrana MF při operacích prováděných při řízení státního dluhu

- vedení syndikátů při veřejných zahraničích emisích

- konzulatce s primárnímu dealery a Českou národní bankou

- schůzky, meetingy

Sekce II - Povinnosti primárních dealerů

- účast na primárním trhu

- účast na sekundárním trhu

- kotování na sekundárním trhu

- umís ování českých státních dluhopisů

- reportování a informování MF

- etické chování

Sekce III - Ocenění aktivity a hodnocení primárních dealerů

- průběžné čtvrtletní hodnocení

- konečné roční hodnocení

Sekce IV - Kriteria pro hodnocení

- primární trh domácích státních dluhopisů

- sekundární trh domácích státních dluhopisů

- sekundární trh eurobondů NewEuroMTS

- operace s Ministerstvem financí na sekundárním trhu

Sekce V - Správní opatření

- jmenování primárních dealerů

- sankce

- reporting transakcí

- odkaz na přílohy

Příloha 1 - Vzor Zprávy o aktivitě primárních dealerů na primárním trhu Příloha 2 - Vzor Zprávy o aktivitě primárních dealerů na sekundárním trhu Příloha 3 - Vysvětlivky a poznámky ke zpracování Zpráv o aktivitě

Příloha 4 - Originální vysvětlivky EFC k protistranám

Úvod

Ministerstvo financí vydává jménem České republiky státní dluhopisy - střednědobé a dlouhodobé státní dlu- hopisy a státní pokladniční poukázky. Rozvoj a pod- pora efektivního a likvidního domácího trhu státních dluhopisů je součástí politiky řízení státního dluhu Ministerstva financí a vychází z hlavního cíle minimali- zace ekonomických nákladů a finančních rizik dluho- vého portfolia v dlouhodobém horizontu. Proto se politika řízení státního dluhu opírá a je konsistentní s operacemi na finančním trhu a s jeho dalším rozvojem. V tomto duchu Ministerstvo financí spolu- pracuje s Českou národní bankou a účastníky finanč- ního trhu.

Širší spolupráce s primárními dealery se rozvíjí v souladu se Strategií financování a řízení státního dluhu, která je od roku 2004, roku vstupu České repub- liky do Evropské unie, pravidelně schvalována minist- rem financí a prezentována veřejnosti. Strategie financování a řízení státního dluhu je zpracována v souladu s návrhem zákona o státním rozpočtu na následující rok, Střednědobým výhledem státního rozpočtu a Konvergenčním programem České repub- liky. Členy skupiny primárních dealerů se od roku 2004 staly také zahraniční banky, které mají na pri- mární trh státních dluhopisů vzdálený přístup ze zahra- ničí.

Nové a systematické kvantitativní hodnocení aktivity primárních dealerů bylo zahájeno počínaje rokem 2006. Aktivitou se rozumí působení na primárním a sekundárním trhu domácích a zahraničních státních dluhopisů a finanční operace s Ministerstvem financí při řízení státního dluhu. K hodnocení aktivity na sekundárním trhu zasílají primární dealeři Ministerstvu financí Hlášení „A“ po aukci do 5 pracovních dnů a Hlášení „B“ do 15 pracovních dnů po skončení kaž- dého čtvrtletí.

Na základě harmonizace v rámci Evropské unie vycházejí Hlášení o aktivitě, která zasílají primární dea- leři, ze struktury reportingu používaného v zemích eurozóny Evropské unie. Formát reportingu pro eurozónu byl vytvořen v rámci výboru EFC (Eco- nomic and Financial Committee), podvýborem pro Trhy státních dluhopisů a poukázek ve spolu- práci s Evropskou asociací primárních dealerů (EPDA).

Ministerstvo financí zveřejňuje pravidelně nejlepších pět institucí, které jsou členy skupiny primárních dealerů, na své webové stránce. Na základě výsledků hodnocení jsou mimo jiné exklusivně vybíráni vedoucí syndikátů emisí vydávaných v zahra- ničí.

Sekce I - Práva primárních dealerů

1. Výhradně primární dealeři jsou přímými účastníky aukcí střednědobých a dlouhodobých státních dlu- hopisů v souladu s „Pravidly pro primární prodej střednědobých a dlouhodobých dluhopisů organi- zovaný Českou národní bankou“. Primární dealer může být současně přímým účastníkem aukcí stát- ních pokladničních poukázek.

2. Primární dealer má právo podávat nabídky do kon- kurenčního kola aukcí střednědobých a dlouhodo- bých státních dluhopisů, tj. má exklusivní přístup do konkurenčního kola aukce.

3. Po skončení konkurenční části aukce státních střednědobých a dlouhodobých dluhopisů má pri- mární dealer právo nakoupit určité množství, sta- novené na základě nákupů ve třech posledních aukcích, za průměrnou cenu dosaženou v aukci. Primární dealer má exklusivní přístup do nekonku- renčního kola aukce střednědobých a dlouhodo- bých státních dluhopisů.

4. Primární dealer má exklusivní přístup do reverz- ních aukcí při odkupech a výměnách státních dlu- hopisů.

5. Primární dealer má právo účastnit se odkupů a výměn státních dluhopisů, které realizuje Minister- stvo financí jinou formou, než jsou reverzní aukce.

6. Primární dealer má exklusivní přístup k repo ope- racím, zápůjčním facilitám nebo ostatním operacím se střednědobými a dlouhodobými státními dluho- pisy na sekundárním trhu, které provádí Minister- stvo financí prostřednictvím odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku.

7. Primární dealeři jsou preferovanou protistranou Ministerstva financí při operacích s finančními deriváty prováděných při řízení státního dluhu za podmínky, že s Ministerstvem financí mají uza- vřenou ISDA smlouvu včetně Dodatku v souladu s Usnesením vlády ČR č. 1188 ze dne 25. 11. 2002.

8. Vedoucí manažeři veřejných zahraničních emisí jsou vybíráni výhradně ze skupiny primárních dealerů na základě pravidelného kvantitativního a kvalitativního hodnocení jejich výkonnosti na pri- márním a sekundárním trhu domácích a zahranič- ních státních dluhopisů.

9. Ministerstvo financí konzultuje s primárními dealery a Českou národní bankou stanovení ben- chmarkových emisí, u kterých je prováděn market making. Další konzultace probíhají podle potřeby a vývoje na kapitálovém trhu.

10. Ministerstvo financí pořádá společná setkání s pri- márními dealery minimálně jednou za kalendářní rok.

Sekce II - Povinnosti primárních dealerů

1. Primární dealeři mají povinnost účastnit se aukcí státních dluhopisů na primárním trhu. Účast a předpoklady pro účast v aukcích jsou upraveny

„Pravidly pro primární prodej střednědobých a dlouhodobých dluhopisů organizovaný Českou národní bankou“.

2. Primární dealeři se účastní aukcí pravidelně a kupují významná množství státních dluhopisů. Primární dealer střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů je povinen upsat alespoň 3 % z celkového nominálního objemu těchto dluhopisů nabízených do aukcí za kalendářní rok. Maximální podíl celkové objednávky primárního dealera v konkurenční části aukce činí 50 % objemu stát- ních dluhopisů nabízených do aukce.

3. Primární dealeři významně přispívají k vytváření a udržování likvidity na domácím sekundárním trhu státních dluhopisů. Podíl primárního dealera na celkovém ročním obratu všech primárních dea- lerů na sekundárním trhu musí činit alespoň 1%.

4. Primární dealeři plní funkci tvůrců trhu u benchmarkových emisí státních dluhopisů, kotují pevné ceny nabídky a poptávky na trhu pro své zákazníky, umís ují na své obrazovky indikativní ceny. Odpovídají za to, že jimi udávané ceny jsou v souladu s úrovní na trhu. Snaží se, aby jimi odesílané ceny byly tak blízko jimi obchodovaným cenám, jak se to reálně možné.

5. Primární dealer umís uje státní dluhopisy a stripy stát- ních dluhopisů u finálních investorů v České repub- lice i v zahraničí. Ministerstvo financí se může dohodnout s primárními dealery na cílovém umístění.

6. Primární dealeři plní informační povinnost vůči Ministerstva financí tím, že předkládají zprávy o aktivitě na primárním trhu do 5 pracovních dnů po uskutečnění aukce, čtvrtletní zprávy o aktivitě na sekundárním trhu do 15 pracovních dnů po skončení čtvrtletí. Repa, reverzní repa, buy&sell a sell&buy operace se do zpráv o aktivitě nezapočí- távají. Zprávy musí být zkontrolovány a podepsány pracovníkem oddělení Compliance nebo Settle- ment a zaslány s digitálním podpisem.

7. Primární dealeři poskytují další informace a ana- lýzy podle potřeby a na vyžádání Ministerstva financí.

8. Primární dealeři se chovají podle nejpřísnějších standardů finanční obchodní praxe. Aktivita pri- márních dealerů na trhu státních dluhopisů ČR musí být konsistentní s cíly Ministerstva financí se zaměřením především na udržování výkonného a likvidního trhu.

Sekce III - Ocenění aktivity a hodnocení primárních dealerů

Ministerstvo financí hodnotí průběžně aktivity primár- ních dealerů zakotvené v „Zásadách spolupráce a hod- nocení aktivity primárních dealerů českých státních dluhopisů“. Měří jejich činnost podle kvantitativních kritérií, která jsou zaměřena na plnění jejich povinností na primárním a sekundárním trhu a při dalších opera- cích uzavřených s Ministerstvem financí. V úvahu jsou vzata také kvalitativní kritéria, zejména spolupráce, konzultace a dodržování zásad standardů finanční a obchodní praxe a etického chování. Tato hodnocení aktivity nemají žádný vliv na účast primárních dealerů v aukcích státních dluhopisů vymezenou v souladu s „Pravidly pro primární prodej střednědobých a dlou- hodobých dluhopisů organizovaný Českou národní bankou“.

Výsledky hodnocení jsou zveřejňovány průběžně za každé čtvrtletí a každý rok se také vypracovává konečné roční hodnocení aktivity primárního dealera. Výsledky jsou zveřejňovány na webové stránce Ministerstva financí v podobě pořadí pěti nejaktivnějších primárních dealerů.

Sekce IV - Kriteria pro hodnocení

A Primární trh domácích státních dluhopisů

A1 Podíl na prodaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisech

A2 Realizovaný podíl z kompetitivní aukční poptávky primárního dealera

A3 Průměrná vážená odchylka objednávek primárního dealera od průměrné aukční ceny směrem dolů

A4 Podíl výdajů za objednávky za nadprůměrnou cenu na celkových výdajích v aukci

A5 Četnost účasti v kompetitivních částech aukcí střednědobých a dlouhodobých státních dlu- hopisů (bez aukcí s nákupem méně než 1,5 % objemu)

A6 Podíl na prodaných státních pokladničních poukáz- kách ve sledovaném období

B Sekundární trh domácích státních dluhopisů

B1 Podíl na obchodovaném objemu střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů

B2 Geografická distribuce prodeje střednědobých a dlouhodobých státních Dluhopisů (včetně pri- mární aukce)

B3 Investorská distribuce prodeje střednědobých a dlouhodobých státních Dluhopisů (včetně pri- mární aukce)

B4 Plnění kótovacích povinností (spread, minimální objem, denní doba)

C Sekundární trh eurobondů

C1 Podíl na obchodovaném objemu z pozice tvůrce ceny (kategorie „Filler“)

C2 Podíl na obchodovaném objemu z pozice příjemce ceny (kategorie „Order“)

C3 Průměrný měsíční kotovaný bid/offer spread

C4 Průměrný měsíční počet hodin denního kotování C5 Procentní denní podíl korektního kotování

D Operace s Ministerstvem financí při řízení stát- ního dluhu na sekundárním trhu

D1 Podíl na realizovaných obchodech s Ministerstvem financí při řízení státního dluhu na peněžním a depozitním trhu

D2 Podíl na objemu střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů prodaných nebo vyměněných s Ministerstvem financí před splatností

D3 Derivátové operace s Ministerstvem financí při řízení státního dluhu (úsporový index včetně schop- nosti dodat produkt a cenu )

Sekce V - Správní opatření Jmenování primárním dealerem

Na základě splnění předpokladů uvedených v „Pravi- dlech pro primární prodej střednědobých a dlouhodo- bých dluhopisů organizovaný Českou národní bankou“ je zájemce jmenován Ministerstvem financí primárním dealerem.

Sankce

Pokud primární dealer poruší „Pravidla pro primární prodej střednědobých a dlouhodobých dluhopisů orga- nizovaný Českou národní bankou“ nebo „Zásady spo- lupráce a hodnocení aktivity primárních dealerů českých státních dluhopisů“ je za to sankcionován, zejména může být pozastavena jeho účast ve skupině primárních dealerů nebo může být ze skupiny primár- ních dealerů vyloučen.

Reporting transakcí

Reporting transakcí probíhá formou Hlášení o aktivitě na primárním trhu (typ „A“) do 5 pracovních dní po aukci, a Hlášení o aktivitě na sekundárním trhu (typ „B“) do 15 pracovních dní po skončení čtvrtletí. Vzory hlášení jsou v příloze k tomuto pokynu.

Příloha 1 - Vzor hlášení aktivity primárních dealerů na primárním trhu

Příloha 2 - Vzor hlášení aktivity primárních dealerů na sekundárním trhu

Příloha 3 - Vysvětlivky a poznámky ke zpracování Zpráv o aktivitě

Příloha 4 - Originální vysvětlivky EFC k protistranám

Xxx. Xxxxxx Xxxxxx, v. r. náměstek ministra

Vysvětlivky a poznámky ke zpracovávání Zpráv o aktivitě primárních dealerů

Příloha 3

Zprávy o aktivitě jsou dvojího druhu:

• Hlášení po každé aukci - typ „A“ (zasíláno do 5 pracovních dní po uskutečnění aukce)

• Čtvrtletní hlášení o obchodech uzavřenjch na sekundárním trhu - typ „B“ (zasíláno do

15 pracovních dnů po skončení kalendářního čtvrtletí)

Hlášení obsahují pouze přímé nákupy a prodeje, nikoliv repo-operace, buy and sell, půjčky a výpůjčky dluhopisů, splácení dluhopisů k datu splatnosti, stripo- vání a zpětné sestavení dluhopisů.

Datum uzavření obchodu (Trade Calendar Date) vyme- zuje, že transakce patří do relevantního měsíce nebo čtvrtletí.

Údaje jsou uváděny v Kč na jedno desetinné místo.

Kontrolní tabulka (Check Totals) je automaticky gene- rována.

V rámci primary dealera je kontrola prováděna tak, že zprávu schvaluje příslušné oddělení compliance, nebo settlement, a opatří ji digitálním podpisem.

Čisté prodeje celkem (Total Net Sales) představují sou- hrn celkového prodeje a celkového nákupu primárního dealera:

- s určitým typem protistrany podle geografického členění,

- podle zbývající doby do splatnosti a typem proti- strany,

- podle zbývající doby do splatnosti a geografic- kého členění.

Zbjvající doba do splatnosti (Remaining Life to Matu- rity) se počítá ode dne, kdy se obchod s dluhopisem efektivně uskuteční (Trade Value Date).

Geografické členění - ČR, jednotlivé členské země eurozóny, Velká Británie, Švýcarsko, Skandinávie non (Dánsko, Norsko, Švédsko), nové EU země (kromě ČR), USA, Kanada, LATAM (Jižní a Střední Ame- rika), Japonsko, Asie a ostatní.

Vysvětlivky typu protistrany:

1 INTER DEALER

1.1 Inter Dealer Broker

Obchod se specializovaným obchodníkem, kdy primár- nímu dealerovi není známa konečná protistrana obchodu.

1.2 Primární Dealer (Primary Dealer)

i) primární dealer účastnící se přímo aukcí na pri- márním trhu ČR,

ii) útvar řízení aktiv a pasiv banky (ALM), který je součástí banky - primárního dealera,

iii) vyčleněná obchodní jednotka primárního dea- lera v případě, že tato je oddělená od útvaru zastávajícího funkci primárního dealera a před- kládajícího hlášení o aktivitě,

iv) společnosti spojené do stejné skupiny jako pri- mární dealer pokud nejsou přímo uvedené ve skupinách zákazníků (penzijní fond, pojiš-

ovna, atd).

Obchody uzavřené mezi vnitřními jednotkami ii) až iv), případně dalšími, se do hlášení nezahrnují.

2 KLIENT (CUSTOMER)

2.1 Vnější obchodní jednotky (Bank Connected Entity)

Obchody uzavřené s vnějšími obchodními jednotkami ze skupiny mateřské banky. Zejména se jedná o dce- řinné společnosti primárního dealera nebo jeho mateř- skou společnost, pokud tyto společnosti nelze zahrnout pod konkrétní investory vyjmenované níže.

2.2 Instituce řízení státního dluhu (State Debt Mana- gement Organisation)

Obchody na sekundárním trhu přímo s Českou repub- likou zastoupenou Ministerstvem financí uskuteč- něné prostřednictvím Odboru řízení státního dluhu a finančního majetku Ministerstva financí nebo s příslušnou institucí řízení státního dluhu jiné země. Nezahrnuje nákupy v aukcích a prostřednictvím syndikátů na primárním trhu a zpětné odkupy emiten- tem.

2.3 Centrální banka a jiné veřejné instituce (Central Banks and other Public Entity)

Obchody s organizacemi vládního sektoru působícími jako manažeři fondů, zahrnuje obchody s vládními a nadnárodními institucemi, pokud nejsou zařazeny pod konkrétními vyjmenovanými investory dále.

2.4 Penzijní fond (Pension Fund)

Obchody se státními nebo soukromými penzijními fondy.

2.5 Pojišťovna (Insurance Company)

Obchody s životními i neživotními pojiš ovnami.

2.6 Manažer investičních fondů (Fund Manager)

Obchody s investičními fondy, investičními společ- nostmi, nadacemi.

2.7 Hedge Fund

Pokud lze identifikovat Xxxxx fond; v případě nejistoty je protistrana vykázána pod Fund Manager.

2.8 Domácnosti a privátní klienti (Retail)

Obchody s privátními bankami a jinými institucemi s bankovní licencí, jejichž hlavní činností je správa pro- středků privátních klientů; v případě nejistoty je proti- strana vykázána pod Fund Manager.

2.9 Obchodní společnost (Corporate)

Obchodní, holdingové a průmyslové společnosti a jejich finanční pobočky.

2.10 Stavební spořitelna (Building Society)

Obchody uzavřené se stavebními spořitelnami.

2.11 Klient banky (Bank Customer)

Obchody uzavřené s ostatními banky, které nepatří do skupiny mateřské banky a pokud nejsou vykázány pod Retail.

2.12 Hypoteční banka (Mortgage Bank)

Obchody uzavřené s hypotéčními bankami.

2.13 Ostatní (Other)

Ostatní protistrany, které nelze zařadit do žádné z výše uvedené kategorie.

Originální vysvětlivky EFC k protistranám COUNTERPARTY TYPES

Příloha 4

INTER DEALER1

01+04 Inter Dealer Broker 01 Inter Dealer Broker

Non- sales person assisted trades between the reporting PD2 and a non-bank regulated financial intermediary, including central counterparty, electronic and voice brokerage on a non-name give up basis3.

04 Bank - Inter Dealer

Non-sales person assisted trades between the reporting PD and banks other than those reportable under item 03.

08 Central Banks & Other Public Entity

Sales person assisted trades between the reporting PD and all public entities acting as fund managers. Inclu- des trades with sovereigns and supranational instituti- ons unless such trades can be reported under items 9, 10 or 14.

09 Pension Fund

Sales person assisted trades between the reporting PD and private and government pension funds.

10 Insurance Company

Sales person assisted trades between the reporting PD and re-/ insurance companies, and integrated insu-

rance/pension fund managers unless clearly identifiable

as „pension fund“ under item 9.

02 +03 Bank Primary Dealer

02 Bank - Own Account

Non-sales person assisted trades between the reporting PD and (i) the ALM department4 of the bank of which the reporting PD is part of, (ii) a segregated proprietary trading unit of the reporting PD, (iii) com- panies of the same group of companies6 as the repor- ting PD.7, unless such trades are reportable under items 09 - 148.

03 Bank - Primary Dealer

Non-sales person assisted trades between reporting PDs (including recognised dealers, if applicable) as appointed by the debt management office of the relevant country9 and identified on the EFC web- site10.

CUSTOMER

05 Bank - Connected Entity

Sales person assisted trades between the reporting PD and (i) the ALM department of the bank of which the reporting PD is part of, (ii) a segregated proprietary trading unit of the reporting PD, (iii) companies of the same group of companies as the reporting PD, unless such trades are reportable under items 09 - 1411.

07 State Debt Management Org.

Sales person assisted trades between the reporting PD and the debt management office of the relevant country on the secondary market. The turnover repor- ted under this caption doesn t include primary market transactions (auctions, taps, syndications) and buy backs.

11 Fund Manager

Sales person assisted trades between the reporting PD and fund managers including investments funds e.g., asset management companies, mutual funds, real estate investment companies, and foundations.

12 Hedge Fund

Sales person assisted trades between the reporting PD and hedge funds where identifiable, otherwise reported under item 11.

13 Retail

Sales person assisted trades between the reporting PD and private client banks12 and private client divisions of reporting PDs and agency brokers or individuals if applicable.

14 Corporate

Sales person assisted trades between the reporting PD and commercial, industrial & holding companies and their financial subsidiaries as part of their investment activities unless reported under item 9, 10, 11 or 12.

06 Bank Customer

e.g.: Sales person assisted trades between the reporting PD and other banks unless the trade is reportable under item 13.

COUNTERPARTY LOCATION

The country of legal incorporation determines a coun- terparty's location. For entities such as branches that may not necessarily be incorporated as a separate legal entity, the counterparty location is determined by the country of incorporation of the head office.

NOTES

1 The distinction between inter-dealer and customer is based on whether the reporting PD involves its inter- nal sales team or not, i.e. trade without sales person

= inter-dealer; trade with sales person = customer. The sales team can be involved either by providing the interface between the reporting PD and its coun- terparty or by earning a sales credit (margin) on the trade.

2 „reporting PD“ means the government bond, back books, primary, swap, option and credit trading units of the bank. The reporting PD does not include the ALM department of the bank, or its segregated pro- prietary trading units, its branches, subsidiaries and affiliated companies.

3 The specificity of an Inter Dealer Broker is that it provides the interface between a buyer and a seller and trades in its own name in order to preserve the anonymity of its clients. If an Inter Dealer Broker intervenes only as an intermediary who arranges the contact between two counterparties, the trade is reportable as concluded directly between the repor- ting PD with its counterparty.

4 The "ALM department" means the department that manages the balance sheet of the bank, i.e., manages the duration and refinancing risks, and the bank's securities investment portfolio. The reason for reporting the trades done by the reporting PD with its ALM department is that some ALM departments are also trading with banks other than the reporting PD in which case such trades would be reported. The rationale for the reporting of trades done for the ban- k's own account is that only trades executed by the reporting PD with the market are trades relevant for this counterparty category.

5 A „proprietary trading unit“ is segregated if (i) it is not incorporated within the reporting PD’s trading units, i.e., government bonds, back books, primary, swap, option, and credit trading units, (ii) does not report into the head of government bond / rates tra- ding, and (iii) has separate reporting lines from the reporting PD.

The same rationale as for the reporting of trades with the ALM department applies to trades done with a segregated proprietary trading unit of the reporting PD.

6 A company is considered to belong to the same group of companies if it is a branch, subsidiary, affiliate or parent company of the reporting PD.

7 Other internal trades are not reportable. This inclu- des trades done between the government bond, back books, primary, swap, option and credit trading units of the reporting PD. The reporting PD also does not report trades done by the ALM department of the bank, or its segregated proprietary trading units, its branches, subsidiaries and affiliated companies of the reporting PD with a counterparty other than the reporting PD. The objective in this case is to avoid double counting if the counterpart is another repor- ting PD. In the case of a „back to back transaction“ done between a PD and a company of the same group of companies as the reporting PD (= transac- tion meant to match a transaction done by i.e. a branch or subsidiary with a customer), the counter- party type and country corresponding to the ultimate buyer or seller of the security should be reported whenever identifiable. A back to back transaction is reportable only once. In the event the ultimate buyer or seller is not identifiable, the trade is reportable under item „05 - Bank Connected Entity“.

8 The counterparty type „05 - Bank-Connected Entity“ applies only when the trades cannot be reported under items 9 to 14. Thus, trades done by the repor- ting PD with e.g., an affiliated asset management entity are reportable under item „11 - Fund Mana- ger“.

9 „relevant country“ means the country of the debt management office to which the reporting PD sub- mits its report.

10 The EFC’s website is accessible at: xxxx://xxxxxx.xx.xxx/xxxx/xxxxxxx_xxxxxxx/xxx_xx.xxx

11 The counterparty type „05 - Bank-Connected Entity“ applies only when the trades cannot be reported under items 9 to 14. Thus, trades done by the repor- ting PD with e.g., an affiliated asset management entity are reportable under item „11 - Fund Mana- ger“.

12 „Private client bank“ means any reporting PD’s pri- vate banking arm and institutions that hold a banking license and the principal business of which is to manage funds held by private individuals. If either of those requirements is not fulfilled, the counterparty is reportable under item „11 - Fund Manager“.

45

Jak správně zaplatit daň finančnímu a celnímu úřadu

Referent: Xxx. X. Xxxxxxxxxx, tel.: 000 000 000 Č.j.: 47/114 913/06-474 ze dne 11. 11. 2006

Výběrem daní jsou v České republice pověřeny finanční úřady a výběrem některých druhů daní jsou pověřeny celní úřady. V souvislosti s novelou zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, s účinností od 1. 1. 2007, zaniká 23 finančních úřadů. Působnost vykonávaná rušenými finančními úřady přechází od 1. 1. 2007 na nástupnické finanční úřady

(viz Piíloha č. 1). Území České republiky od 1. 1. 2007 pokrývá 199 finančních úřadů (viz Piíloha č. 2) a 54 cel- ních úřadů (viz Piíloha č. 3). Správou spotřebních daní je celkem pověřeno 79 celních úřadů, poboček a oddě- lení celních úřadů (viz Piíloha č. 4).

Pro bezproblémové placení daní je nutné znát odpo- vídající číslo bankovního účtu finančního nebo celního úřadu a správný postup při poukazování finančních prostředků.

Daně se platí příslušnému úřadu v české měně. Při každé platbě musí být uvedeno, na kterou daň je platba určena (§ 59 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění). Správné určení platby a její správné nasměrování v tomto smyslu znamená zaplatit na správný bankovní účet správce daně (finančního nebo celního úřadu) místně přísluš- ného pro danou daň a daného poplatníka nebo plátce daně.

Úplný tvar čísla bankovního účtu pro úhradu určité daně místně příslušnému finančnímu nebo celnímu úřadu se sestaví z předčíslí bankovního účtu, z matri- kové části a z kódu banky. Předčíslí bankovního účtu a matriková část jsou od sebe odděleny pomlčkou, za matrikovou částí bez mezery následuje lomítko a směrovj kód České národní banky (ČNB), u níž mají finanční úřady vedeny účty (kód 0710).

Základní části bankovního účtu jsou:

Předčíslí bankovního účtu (v rozsahu dvou až pěti číslic) jednoznačně určuje druh daně, k její- muž vybírání je účet zřízen. Pro konkrétní druh daně je předčíslí vždy shodné pro všechny finanční nebo celní úřady. Seznam předčíslí pro jednotlivé druhy daní je uveden v Piíloze č. 5 (pro finanční úřady) a v Piíloze č. 6 (pro celní úřady).

Matriková část určuje vlastní finanční nebo celní úřad. Všechny bankovní účty jednoho úřadu mají stejnou matrikovou část. Jejich seznam je uveden v Piíloze č. 2 (pro finanční úřady) a v Piílohách č. 3 a 4 (pro celní úřady).

Jako příklad uvádíme konstrukci celého čísla ban- kovního účtu pro úhradu daně z nemovitostí u Finanč- ního úřadu pro Prahu 1, kdy správný úplný tvar bankovního účtu je 7755-7625011/0710.

Poplatníci (plátci) mohou daň (zálohy na daň, splátky daně) uhradit prostřednictvím daňové složenky, poštovní poukázky nebo bezhotovostně prostřednic- tvím bankovního příkazu z bankovního účtu případně formou internetového bankovnictví.

I. Platby v hotovosti prostřednictvím České pošty

1. Placení formou daňové složenky

(osvobozeno od poštovních poplatků)

Od roku 2006 lze prostřednictvím České pošty pou- žívat daňovou složenku pro zasílání peněžních částek v hotovosti určených k připsání na účet finančního či celního úřadu. Tato forma placení je osvobozena od poštovních poplatků. Bezhotovostní úhrada daňo- vou složenkou se však týká pouze vybrané skupiny daní, která je uvedena v Piíloze č. 7 (pro finanční úřady) a v Piíloze č. 8 (pro celní úřady). Pro hotovostní úhradu jiných druhů daní je nutné použít běžnou poštovní poukázku (viz dále Placení formou poštovní poukázky).

Po vyplnění daňové složenky je při převzetí hotovosti na pobočce České pošty daňová složenka potvrzena, přičemž pravá část daňové složenky zůstává uložena u České pošty a levou část daňové složenky si pone- chává odesílatel hotovosti jako doklad o poukázané platbě. Obsah údajů z převzaté daňové složenky Česká pošta automatizovaně pomocí výpočetní techniky přenáší do datového souboru, který je příjemci odesí- lán, a který je jedinou podkladovou informací pro pří- jemce hotovosti. Je tedy důležité dobře vyplnit údaje na daňové složence, aby platba byla příjemci doručena a byla bez problémů identifikována.

Poplatník (plátce) si může vyzvednout za účelem zapla- cení daně daňovou složenku na každé pobočce České pošty, na finančních a celních úřadech, kde jsou taktéž vyvěšeny bližší informace k použití složenky a seznam druhů příjmů (předčíslí bankovních účtů), na které lze platit daňovou složenkou tzn. bez poštovních poplatků.

Na daňové složence musí poplatník (plátce) do všech kolonek uvést správné a úplné údaje. Při ručním vyplňování údajů je žádoucí, aby jednotlivé číslice byly dobře identifikovatelné (jinak může dojít k mylné

interpretaci čísla) a dále je vhodné, aby při vyplňování údajů byla používána černá barva písma (při použití jiné barvy dochází k většímu výskytu chybně nebo neči- telně sejmutých údajů).

Na daňové složence se vyplňují následující údaje. Levá část daňové složenky:

Adresa odesílatele - uvádí se jméno a adresa

bydliště (u fyzických osob) nebo název a adresa sídla (u právnických osob).

Pravá část daňové složenky:

Druh daně - na daňové složence je uvedeno osm druhů daní, pro jejichž úhradu poplatníci (plátci) nejvíce využívají bezhotovostní formu placení. V případě, že poplatník chce prostřed- nictvím daňové složenky zaplatit jednu z nabíze- ných daní, postačí u příslušné daně označit kolonku křížkem (x). Pro ostatní druhy příjmu, které nejsou přímo předtištěny na daňové slo- žence, musí poplatník (plátce) označit křížkem

(x) kolonku „jinj“ a vyplnit položku „druh daně (předčíslí bankovního účtu - PBÚ“

Druh daně (předčíslí bankovního účtu - PBÚ) - toto číselné označení čísla účtu slouží pro auto- matizované zpracování. Je nezbytné vyplnit tuto položku správně, aby poukazovaná částka byla přijata na konkrétní účet finančního nebo cel- ního úřadu. Seznam předčíslí pro vybrané druhy daní hrazené daňovou složenkou je uveden v Piíloze č. 7 (pro finanční úřady) a v Piíloze č. 8 (pro celní úřady).

Částka Kč - uvádí se částka poukazované platby v hotovosti v Kč.

Tr. kód (Transakční kód) je povinný třímístný numerický údaj identifikující typ složenky a tento údaj je již na daňové složence předtištěn. Číslo účtu FÚ/CÚ (bez předčíslí) - určuje vlastní finanční nebo celní úřad. Všechny bankovní účty jednoho úřadu mají stejnou matrikovou část.

Var. symbol (Variabilní symbol) - prostřednic- tvím variabilního symbolu daňový poplatník (plátce) sděluje finančnímu nebo celnímu úřadu svou totožnost. Má-li poplatník (plátce) přidě- leno daňové identifikační číslo (DIČ), vepíše do příslušné kolonky pro variabilní symbol kme- novou část DIČ, t.j. buď čísla za pomlčkou (pro původní variantu tvaru DIČ) nebo čísla za pís- meny CZ (pro novou variantu tvaru DIČ). Není- li poplatník (plátce) registrován, to znamená, že nemá přiděleno DIČ, uvede v případě fyzické osoby do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek, tj. uvede 9 nebo 10 číslic v řadě za sebou, v případě právnické osoby uvede své IČO. Číslice se do kolonky Variabilní symbol vyplňují tak, aby poslední číslo bylo

umístěné v poslední 10. pozici. Znamená to, že při vyplňování čísla kratšího než 10 číslic zůstá- vají přední pozice položky variabilního symbolu nevyplněny.

Spec. symbol (Specifickj symbol) - tato položka je nepovinná.

Adresa odesílatele - v případě, že je odesílate- lem fyzická osoba, vyplňuje kolonky nadepsané Jméno, Příjmení a adresa vč. PSČ požadovanými údaji. Pokud je odesílatelem právnická osoba, zapisuje se do kolonek Jméno a Příjmení název právnické osoby (ve zkráceném tvaru) a do třetí části se vyplní adresa sídla.

2. Placení formou poštovní poukázky

(neosvobozeno od poštovních poplatků)

Česká pošta používá poštovní poukázky typu „A“ pro zasílání peněžních částek v hotovosti určených k při- psání na účet příjemce. Tato forma placení není osvobo- zena od poštovních poplatků. Poštovní poukázku lze použít pro platby všech druhů daní, ale především se používá k placení druhů příjmů sankční povahy, které nelze uhradit prostřednictvím daňové složenky.

Po vyplnění poukázky je při převzetí hotovosti na pobočce České pošty poukázka potvrzena, přičemž pravá část poukázky zůstává uložena u České pošty a levou část poukázky si ponechává odesílatel hotovosti jako doklad o poukázané platbě. Obsah údajů z pře- vzaté poukázky Česká pošta automatizovaně, pomocí výpočetní techniky, přenáší do datového souboru, který je příjemci odesílán a který je jedinou podkladovou informací pro příjemce hotovosti. Je tedy důležité dobře vyplnit údaje na poukázce, aby platba byla pří- jemci doručena a byla bez problémů identifikována.

Pokud si poplatník (plátce) vyzvedne za účelem zaplacení daně poštovní poukázku u svého správce daně na místně příslušném finančním nebo celním úřadě, jsou na poukázce předtištěny všechny potřebné údaje. Pokud poplatník (plátce) použije takto vyplně- nou poukázku na složení částky daně v hotovosti na pobočce České pošty, doplňuje v tomto případě pouze údaj o výši částky v Kč a slovy vyjádřenou odesí- lanou částku v Kč. V případě, že si vyzvedne na místně příslušném finančním nebo celním úřadě předtištěnou poštovní poukázku určenou k úhradě jednotlivé daně, musí mimo údaje o výši odesílané částky uvést i své identifikační údaje - údaje o odesílateli a variabilní symbol.

Pokud je vyzvednutí předtištěné poštovní poukázky pro poplatníka (plátce) z různých důvodů obtížné, může k zaplacení použít poštovní poukázku typu „A“, kterou obdrží na České poště. Na poštovní poukázce pak musí do všech kolonek uvést správné a úplné údaje.

Při ručním vyplňování údajů je žádoucí, aby jednotlivé číslice byly dobře identifikovatelné (jinak může dojít k mylné interpretaci čísla) a dále je vhodné, aby při vyplňování údajů byla používána černá barva písma (při použití jiné barvy dochází k většímu výskytu chybně nebo nečitelně sejmutých údajů).

Na poštovní poukázce typu „A“ se vyplňují následující údaje.

Levá část poštovní poukázky:

Kč - uvádí se částka poukazované platby v hoto- vosti v Kč.

Slovy - v této kolonce se uvádí slovy vyjádřená odesílaná částka v Kč.

Adresa majitele účtu - uvádí se název a adresa příslušného finančního nebo celního úřadu.

Č. účtu - Číslo účtu musí být uvedeno přesně ve tvaru odpovídajícím struktuře čísla bankovního účtu tj. ve tvaru předčíslí-matrika/kód banky. Musí být tedy uvedeno předčíslí účtu (odpovída- jící typu daně), pomlčka, číslo matriky přísluš- ného FÚ nebo CÚ, lomítko a číslo 0710 (kód ČNB).

V. symbol (Variabilní symbol) - prostřednictvím variabilního symbolu daňový poplatník (plátce) sděluje finančnímu nebo celnímu úřadu svou totožnost. Má-li poplatník (plátce) přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), vepíše do pří- slušné kolonky pro variabilní symbol kmenovou část DIČ, t.j. buď čísla za pomlčkou (pro původní variantu tvaru DIČ) nebo čísla za pís- meny CZ (pro novou variantu tvaru DIČ). Není- li poplatník (plátce) registrován, to znamená, že nemá přiděleno DIČ, uvede v případě fyzické osoby do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek, tj. uvede 9 nebo 10 číslic v řadě za sebou, v případě právnické osoby uvede své IČO. Ve výše uvedeném tvaru se vypl- ňuje variabilní symbol při zasílání platby v rámci daňové exekuce na účet celního úřadu. Pro spe- cifický případ plnění platební povinnosti vůči finančnímu úřadu v rámci daňové exekuce se oproti výše uvedeným pravidlům vyplňuje do kolonky pro variabilní symbol číslo exekuč- ního příkazu.

S. symbol (Specifickj symbol) - tato položka je nepovinná. Při plnění platební povinnosti vůči celnímu úřadu v rámci daňové exekuce, do spe- cifického symbolu se uvede číslo exekučního pří- kazu.

Odesílatel - uvádí se jméno a adresa bydliště (u fyzických osob) nebo název a adresa sídla (u právnických osob).

Na spodním okraji poukázky může být uvedena položka Č. účtu. Tato položka se pro placení daní nevyplňuje.

Pravá část poštovní poukázky:

Adresa majitele účtu - uvádí se název a adresa příslušného finančního úřadu.

Zpráva pro příjemce - zde může odesílatel uvést hůlkovým písmem do předtištěných kolonek krátký text určený pro příjemce.

Částka Kč - uvádí se částka poukazované platby v hotovosti v Kč.

Tr. kód (Transakční kód) je povinný třímístný numerický údaj identifikující typ poukázky a tento údaj je již na formuláři předtištěn.

Ve prospěch účtu - tato položka obsahuje číselné označení předčíslí a matriky účtu finančního úřadu tzn., že pomlčka, lomítko a kód banky se zde neuvádějí. Předčíslí i vlastní číslo účtu (tzv. matrika) jsou doplněné o nuly. Předčíslí účtu doplněné o nuly se zapisuje do prvních 6 pozic zleva (maximální počet číslic pro předčíslí) a matrika do 10 pozic vpravo (maximální počet číslic pro číslo matriky finančního úřadu). Toto číselné označení čísla účtu slouží pro automati- zované zpracování. Je nezbytné vyplnit tuto položku správně, aby poukazovaná částka byla přijata na účet finančního úřadu. Pokud bude chybně uvedeno buď číslo účtu (tedy označení daně) nebo číslo matriky finančního úřadu (tedy příjemce platby), platba nebude přijata na účet v ČNB a bude vrácena odesílateli. Například při odesílání platby silniční daně (předčíslí 748) na účet finančního úřadu s matrikou 37628651 musí být v kolonce „ve prospěch účtu“ uvedeno číselné označení: 0007480037628651. (V levé části poukázky je přitom uvedeno to samé číslo účtu v úplném tvaru 748-37628651/0710).

Kód banky musí být vždy vyplněn kódem 0710 (kód ČNB).

V. symbol (Variabilní symbol) - pro vyplnění této položky platí stejná pravidla jako pro jeho vypl- nění v levé části poukázky. Číslice se do kolonky vyplňují tak, aby poslední číslo bylo umístěné v poslední 10. pozici. Znamená to, že při vyplňo- vání čísla kratšího než 10 číslic zůstávají přední pozice položky V. symbol nevyplněny. V tomto tvaru se vyplňuje variabilní symbol při zasílání platby v rámci daňové exekuce na účet celního úřadu. Pro specifický případ plnění platební povinnosti v rámci daňové exekuce se oproti výše uvedeným pravidlům při zasílání platby na finanční úřad vyplňuje do kolonky pro variabilní symbol číslo exekučního příkazu.

K. symbol (Konstantní symbol) - při platbách daní včetně příslušenství daně se při odesílání peněz v hotovosti uvádí univerzální konstantní symbol 1149.

S. symbol (Specifickj symbol) - tato položka je nepovinná. Při plnění platební povinnosti vůči cel- nímu úřadu v rámci daňové exekuce, do specific- kého symbolu se uvede číslo exekučního příkazu.

Odesílatel - v případě, že je odesílatelem fyzická osoba vyplňuje kolonky nadepsané Jméno, Pří- jmení, Ulice (obec), č.domu, PSČ, dodávací pošta požadované údaje. Pokud je odesilatelem právnická osoba, zapisuje se do kolonek Jméno a Příjmení název právnické osoby (ve zkráceném tvaru) a do třetí části se vyplní adresa sídla.

II. Bezhotovostní placení

1. Formou bankovního příkazu

Poplatník (plátce) má také možnost odeslat platbu formou bankovního příkazu k úhradě ze svého účtu vedeného u některé banky.

Řídí se přitom pokyny příslušné banky k vyplnění bankovního příkazu buď vyplněním položek do ban- kovního formuláře nebo k tomu použije poštovní pou- kázku typu „A“ nebo daňovou složenku. V tomto případě musí vyplnit identifikační údaje na zadní straně poukázky (složenky).

Při vyplňování položky číslo účtu příjemce je naprosto nezbytné jeho správné vyplnění.

Do řádku s označením číslo účtu plátce a kód banky uvede poplatník do první kolonky číslo svého účtu vedeného u některé komerční banky a do druhé kolonky kód této banky.

Do další řádky s označením číslo účtu příjemce, kód banky, částka Kč, symboly platby (variabilní, kon- stantní, specifický) uvede poplatník do první kolonky číslo účtu finančního nebo celního úřadu (tj. příjemce platby), do druhé kolonky číslo 0710 (kód ČNB). Číslo účtu příjemce přitom musí zachovávat strukturu - před- číslí účtu, pomlčka, číslo matriky (příklad vyplnění kolonky Čísla účtu příjemce bez lomítka a označení kódu banky je tvar 748-37628651). Seznam předčíslí účtů (PBÚ) pro jednotlivé druhy daní je uveden v Pií- loze č. 5 (pro finanční úřady) a v Piíloze č. 6 (pro celní úřady). Čísla matrik jsou uvedena v Piíloze č. 2 (pro finanční úřady) a v Piílohách č. 3 a 4 (pro celní úřady).

Upozorňujeme na nezbytnost zadání předčíslí ban- kovního účtu. Zejména v případě bankovního příkazu prostřednictvím daňové složenky je nutné zadat před- číslí účtu jinak platba nebude doručena.

Pokud není na příkazu k úhradě v kolonce Číslo účtu příjemce uvedeno číslo účtu ve tvaru s pomlčkou a poplatník (plátce) použije tvar číselného označení čísla účtu bez pomlčky, banka spravující účty správce daně identifikuje tuto platbu jako platbu s chybně vypl- něným číslem účtu příjemce. Platba není na účet správce daně připsána a je vrácena zpět na účet banky, která platbu odeslala. Tak vznikají poplatníkovi (plátci)

nepříjemné komplikace, nebo může nastat situace, že daň nebude zaplacena v termínu. Žádáme všechny daňové poplatníky (plátce), aby při vyplňování údajů příkazu k úhradě věnovali zvýšenou pozornost vyplňo- vání správného čísla účtu tak, aby se nevystavovali pří- padným sankcím vyplývajících z pozdě zaplacené daně.

Kód banky příjemce se na příkazu k úhradě uvádí do samostatné kolonky. Kód banky musí být vždy vyplněn kódem 0710 (kód ČNB) a platí pro všechny typy plateb.

Pro vyplnění variabilního symbolu platí stejná pravi- dla jako pro jeho vyplnění na přední straně poukázky. Při plnění platební povinnosti vůči celnímu úřadu v rámci daňové exekuce, do specifického symbolu se uvede číslo exekučního příkazu.

Při bezhotovostním bankovním převodu se používá univerzální konstantní symbol 1148.

2. Formou internetového bankovnictví

Placení prostřednictvím internetového bankovnictví je pouze jedna z forem bezhotovostního platebního styku, a proto pro ni platí pravidla uvedená v předchá- zející části článku. Upozorňujeme, že je důležité, ověřit si u banky, jaká má pravidla, při uvádění čísla bankov- ního účtu.

Úplné číslo bankovního účtu pro úhradu určité daně místně příslušnému finančnímu nebo celnímu úřadu se skládá z předčíslí, pomlčky a čísla matriky (tj. ve tvaru

„předčíslí-matrika“). V rámci internetového bankovnic- tví může být v některých případech vyžadováno vyplnění úplného čísla bankovního účtu, v jiných případech ale může být vyžadováno vyplnění jednotlivých položek.

Předčíslí bankovního účtu (PBÚ) je nezbytné vypl- nit správně, aby zaslaná platba byla přijata na konkrétní účet finančního nebo celního úřadu. Seznam předčíslí pro jednotlivé druhy daní je uveden v Piíloze č. 5 (pro finanční úřady) a v Piíloze č. 6 (pro celní úřady).

Čísla účtu (matriková část) viz Piíloha č. 2 (pro finanční úřady) a Piílohy č. 3 a 4 (pro celní úřady).

Kód banky - musí být vždy vyplněn kódem 0710 (kód ČNB) a platí pro všechny typy plateb.

Variabilní symbol - prostřednictvím variabilního symbolu daňový poplatník (plátce) sděluje finančnímu nebo celnímu úřadu svou totožnost. Má-li poplatník (plátce) přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), vepíše do příslušné kolonky pro variabilní symbol kme- novou část DIČ, t.j. buď čísla za pomlčkou (pro původní variantu tvaru DIČ) nebo čísla za písmeny CZ (pro novou variantu tvaru DIČ). Není-li poplatník (plátce) registrován, to znamená, že nemá přiděleno DIČ, uvede v případě fyzické osoby do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek, tj. uvede 9 nebo 10 číslic v řadě za sebou, v případě právnické osoby uvede své

IČO. Ve výše uvedeném tvaru se vyplňuje variabilní symbol při zasílání platby v rámci daňové exekuce na účet celního úřadu. Pro specifický případ plnění pla- tební povinnosti vůči finančnímu úřadu v rámci daňové exekuce se oproti výše uvedeným pravidlům vyplňuje do kolonky pro variabilní symbol číslo exekučního pří- kazu.

Specifickj symbol - tato položka je nepovinná. Při plnění platební povinnosti vůči celnímu úřadu v rámci daňové exekuce, do specifického symbolu se uvede číslo exekučního příkazu.

Konstantní symbol - uvádí se pro všechny typy pla- teb univerzální konstantní symbol 1148.

Datum splatnosti - měl by to být maximálně poslední den splatnosti daňové povinnosti

Ostatní položky uvedené v nabídce internetového bankovnictví jsou pouze pro potřebu klienta nebo banky klienta a nejsou pro finanční a celní úřady potřebné.

Současně doporučujeme ověřit si, jaká má příslušná banka pravidla k tomu, aby platba skutečně byla ode- psána z účtu dnem podle zadaného pokynu.

Na závěr upozorňujeme, že od července letošního roku zpřístupnila Česká daňová správa na svých inter- netových stránkách „Daňovj portál“, který mj. umož- ňuje přístup k osobnímu daňovému účtu, tedy k informacím o tom, zda finanční úřad eviduje k urči- tému dni na osobním daňovém účtu nedoplatek, pře- platek, nebo zda je tento účet vyrovnán. Mít pod kontrolou platby vůči finančnímu úřadu, aniž by bylo nutné ho navštívit, patří mezi největší výhody poskyto- vané služby. Bližší informace o „Daňovém portálu“ je možné získat na internetové adrese xxxx://xxxx.xxxx.xx.

Xxx. Xxxxxx Xxxxxx, v. r. ředitelka odboru 47 Rozvoj IS daňové správy

Příloha č. 1

Přehled rušenjch FÚ a jejich nástupnickjch FÚ od 1. 1. 2007

Rušené FÚ od 1. 1. 2007	Nástupnické FÚ od 1. 1. 2007
Benátky nad Jizerou	Mladá Boleslav
Bojkovice	Uherský Brod
Bor	Tachov
Březnice	Příbram
Doksy	Česká Lípa
Xxxxxxxx Městec	Chrudim
Hrušovany nad Jevišovkou	Znojmo
Chlumec nad Cidlinou	Hradec Králové
Xxxxxx	Xxxxxxx
Jemnice	Moravské Budějovice
Kamenice nad Lipou	Pelhřimov
Kdyně	Domažlice
Kojetín	Přerov
Letovice	Boskovice
Manětín	Kralovice
Mimoň	Česká Lípa
Němčice nad Hanou	Prostějov
Pečky	Kolín
Polná	Jihlava
Praha - východ	Brandýs nad Labem
Toužim	Karlovy Vary
Třeš	Jihlava
Uhlířské Janovice	Kutná Hora

Příloha č. 2

Čísla matrik bankovních účtů finančních úřadů (FÚ)

Název	Matrika	Kód banky	Banka
Aš	17629331	0710	ČNB Plzeň
Benešov	7627121	0710	ČNB Praha
Beroun	7624131	0710	ČNB Praha
Bílina	17626501	0710	ČNB Ústí nad Labem
Blansko	7627631	0710	ČNB Brno
Blatná	47624291	0710	ČNB České Budějovice
Blovice	27626361	0710	ČNB Plzeň
Bohumín	27626791	0710	ČNB Ostrava
Boskovice	47629631	0710	ČNB Brno
Brandýs nad Labem	57624201	0710	ČNB Praha
Brno I	97629621	0710	ČNB Brno
Brno II	47621621	0710	ČNB Brno
Brno III	37626621	0710	ČNB Brno
Brno IV	67622621	0710	ČNB Brno
Brno-venkov	7624641	0710	ČNB Brno
Broumov	57624551	0710	ČNB Hradec Králové
Bruntál	7620771	0710	ČNB Ostrava
Břeclav	7621651	0710	ČNB Brno
Bučovice	27622731	0710	ČNB Brno
Bystřice nad Pernštejnem	17621751	0710	ČNB Brno
Bystřice pod Hostýnem	47622691	0710	ČNB Brno
Čáslav	17621161	0710	ČNB Praha
Česká Lípa	7620421	0710	ČNB Ústí nad Labem
České Budějovice	7629231	0710	ČNB České Budějovice
Český Brod	37625151	0710	ČNB Praha
Český Krumlov	7626241	0710	ČNB České Budějovice
Český Těšín	37621791	0710	ČNB Ostrava
Dačice	17629251	0710	ČNB České Budějovice
Děčín	7628431	0710	ČNB Ústí nad Labem
Dobruška	27622571	0710	ČNB Hradec Králové
Dobříš	47626211	0710	ČNB Praha
Domažlice	7626321	0710	ČNB Plzeň
Dvůr Králové nad Labem	27626601	0710	ČNB Hradec Králové
Frýdek-Místek	7628781	0710	ČNB Ostrava
Frýdlant	37626461	0710	ČNB Ústí nad Labem
Frýdlant nad Ostravicí	37624781	0710	ČNB Ostrava
Fulnek	27625801	0710	ČNB Ostrava
Havířov	57622791	0710	ČNB Ostrava

Havlíčkův Brod	97622681	0710	ČNB Brno
Hlinsko	37629531	0710	ČNB Hradec Králové
Hlučín	17624821	0710	ČNB Ostrava
Hodonín	7626671	0710	ČNB Brno
Holešov	27621691	0710	ČNB Brno
Holice	57621561	0710	ČNB Hradec Králové
Horažďovice	37624351	0710	ČNB Plzeň
Horšovský Týn	47628321	0710	ČNB Plzeň
Hořice v Podkrkonoší	67622541	0710	ČNB Hradec Králové
Hořovice	27625131	0710	ČNB Praha
Hradec Králové	7628511	0710	ČNB Hradec Králové
Hranice	47628831	0710	ČNB Ostrava
Humpolec	27628711	0710	ČNB Brno
Hustopeče	27622651	0710	ČNB Brno
Cheb	7623331	0710	ČNB Plzeň
Chomutov	7625441	0710	ČNB Ústí nad Labem
Chotěboř	77621681	0710	ČNB Brno
Chrudim	7622531	0710	ČNB Hradec Králové
Ivančice	57621641	0710	ČNB Brno
Jablonec nad Nisou	7622451	0710	ČNB Ústí nad Labem
Jaroměř	47629551	0710	ČNB Hradec Králové
Jeseník	7628861	0710	ČNB Ostrava
Jičín	97629541	0710	ČNB Hradec Králové
Jihlava	7623681	0710	ČNB Brno
Jilemnice	77620451	0710	ČNB Ústí nad Labem
Jindřichův Hradec	7623251	0710	ČNB České Budějovice
Kadaň	27626441	0710	ČNB Ústí nad Labem
Kaplice	17621241	0710	ČNB České Budějovice
Karlovy Vary	7620341	0710	ČNB Plzeň
Karviná	7625791	0710	ČNB Ostrava
Kladno	7621141	0710	ČNB Praha
Klatovy	7628351	0710	ČNB Plzeň
Kolín	7629151	0710	ČNB Praha
Konice	67624811	0710	ČNB Ostrava
Kopřivnice	47626801	0710	ČNB Ostrava
Kostelec nad Orlicí	37628571	0710	ČNB Hradec Králové
Kralovice	47624371	0710	ČNB Plzeň
Kralupy nad Vltavou	47625171	0000	XXX Xxxxx
Kraslice	27628391	0710	ČNB Plzeň
Krnov	17626771	0710	ČNB Ostrava
Kroměříž	7620691	0710	ČNB Brno
Kutná Hora	7626161	0710	ČNB Praha
Kyjov	47628671	0710	ČNB Brno

Ledeč nad Sázavou	87627681	0710	ČNB Brno
Liberec	97629461	0710	ČNB Ústí nad Labem
Libochovice	47629471	0710	ČNB Ústí nad Labem
Litoměřice	7627471	0710	ČNB Ústí nad Labem
Litomyšl	47628591	0710	ČNB Hradec Králové
Litovel	27622811	0710	ČNB Ostrava
Litvínov	27622491	0710	ČNB Ústí nad Labem
Louny	7624481	0710	ČNB Ústí nad Labem
Luhačovice	17624661	0710	ČNB Brno
Mariánské Lázně	27624331	0710	ČNB Plzeň
Mělník	7623171	0710	ČNB Praha
Mikulov	37628651	0710	ČNB Brno
Milevsko	27629271	0710	ČNB České Budějovice
Mladá Boleslav	7620181	0710	ČNB Praha
Mnichovo Hradiště	47622181	0710	ČNB Praha
Moravská Třebová	37622591	0710	ČNB Hradec Králové
Moravské Budějovice	77625711	0710	ČNB Brno
Moravský Krumlov	37625741	0710	ČNB Brno
Most	7621491	0710	ČNB Ústí nad Labem
Náchod	7627551	0710	ČNB Hradec Králové
Náměš nad Oslavou	47629711	0710	ČNB Brno
Neratovice	27624171	0710	ČNB Praha
Nová Paka	47621541	0710	ČNB Hradec Králové
Nový Bor	47622421	0710	ČNB Ústí nad Labem
Nový Bydžov	37624511	0710	ČNB Hradec Králové
Nový Jičín	7624801	0710	ČNB Ostrava
Nymburk	7628191	0710	ČNB Praha
Olomouc	7621811	0710	ČNB Ostrava
Opava	7629821	0710	ČNB Ostrava
Orlová	67628791	0710	ČNB Ostrava
Ostrava I	7623761	0710	ČNB Ostrava
Ostrava II	27624761	0710	ČNB Ostrava
Ostrava III	47625761	0710	ČNB Ostrava
Ostrov	17626341	0710	ČNB Plzeň
Otrokovice	37625661	0710	ČNB Brno
Pacov	87620711	0710	ČNB Brno
Pardubice	7624561	0710	ČNB Hradec Králové
Pelhřimov	97626711	0710	ČNB Brno
Písek	7628271	0710	ČNB České Budějovice
Plzeň	7629311	0710	ČNB Plzeň
Plzeň-jih	7625361	0710	ČNB Plzeň
Plzeň-sever	7622371	0710	ČNB Plzeň
Podbořany	27625481	0710	ČNB Ústí nad Labem

Poděbrady	27629191	0710	ČNB Praha
Praha - Jižní Město	27628041	0000	XXX Xxxxx
Praha - Modřany	17622041	0710	ČNB Praha
Praha 1	7625011	0710	ČNB Praha
Praha 2	7622021	0710	ČNB Praha
Praha 3	27623101	0710	ČNB Praha
Praha 4	7627041	0710	ČNB Praha
Praha 5	7624051	0710	ČNB Praha
Praha 0	0000000	0000	ČNB Praha
Praha 7	7629071	0710	ČNB Praha
Praha 8	7626081	0710	ČNB Praha
Praha 9	7623091	0710	ČNB Praha
Praha 10	7622101	0710	ČNB Praha
Praha-západ	97629111	0710	ČNB Praha
Prachatice	7625281	0710	ČNB České Budějovice
Prostějov	97620811	0710	ČNB Ostrava
Přelouč	47626561	0710	ČNB Hradec Králové
Přerov	7626831	0710	ČNB Ostrava
Přeštice	37621361	0710	ČNB Plzeň
Příbram	7624211	0710	ČNB Praha
Rakovník	7621221	0710	ČNB Praha
Rokycany	97629381	0710	ČNB Plzeň
Roudnice nad Labem	27628471	0710	ČNB Ústí nad Labem
Rožnov pod Radhoštěm	77627661	0710	ČNB Brno
Rumburk	27629431	0710	ČNB Ústí nad Labem
Rychnov x.Xx.	7621571	0710	ČNB Hradec Králové
Říčany	47629201	0710	ČNB Praha
Sedlčany	57621211	0710	ČNB Praha
Semily	97621451	0710	ČNB Ústí nad Labem
Slaný	27622141	0710	ČNB Praha
Slavkov u Brna	37628731	0710	ČNB Brno
Soběslav	27622301	0710	ČNB České Budějovice
Sokolov	7627391	0710	ČNB Plzeň
Strakonice	7622291	0710	ČNB České Budějovice
Stříbro	37622401	0710	ČNB Plzeň
Sušice	27629351	0710	ČNB Plzeň
Svitavy	7626591	0710	ČNB Hradec Králové
Šternberk	37628811	0710	ČNB Ostrava
Šumperk	7623841	0710	ČNB Ostrava
Tábor	7621301	0710	ČNB České Budějovice
Tachov	7626401	0710	ČNB Plzeň
Tanvald	17628451	0710	ČNB Ústí nad Labem
Telč	27624681	0710	ČNB Brno

Teplice	7620501	0710	ČNB Ústí nad Labem
Tišnov	47626641	0710	ČNB Brno
Trhové Sviny	17624231	0710	ČNB České Budějovice
Trutnov	7625601	0710	ČNB Hradec Králové
Třebíč	7627711	0710	ČNB Brno
Třeboň	47625251	0710	ČNB České Budějovice
Třinec	87621781	0710	ČNB Ostrava
Turnov	87626451	0710	ČNB Ústí nad Labem
Týn nad Vltavou	37625231	0710	ČNB České Budějovice
Uherské Hradiště	7624721	0710	ČNB Brno
Uherský Brod	47626721	0710	ČNB Brno
Ústí nad Labem	7623411	0710	ČNB Ústí nad Labem
Ústí nad Orlicí	7622611	0710	ČNB Hradec Králové
Valašské Klobouky	57626661	0710	ČNB Brno
Valašské Meziříčí	87622661	0710	ČNB Brno
Velké Meziříčí	37622751	0710	ČNB Brno
Veselí nad Moravou	37622671	0710	ČNB Brno
Vimperk	27626281	0710	ČNB České Budějovice
Vlašim	47629121	0710	ČNB Praha
Vodňany	37629291	0710	ČNB České Budějovice
Votice	57624121	0710	ČNB Praha
Vrchlabí	37621601	0710	ČNB Hradec Králové
Vsetín	97628661	0710	ČNB Brno
Vysoké Mýto	47624611	0710	ČNB Hradec Králové
Vyškov	7621731	0710	ČNB Brno
Zábřeh	27624841	0710	ČNB Ostrava
Zlín	7629661	0710	ČNB Brno
Znojmo	7629741	0710	ČNB Brno
Žamberk	67625611	0710	ČNB Hradec Králové
Žatec	47626481	0710	ČNB Ústí nad Labem
Žďár nad Sázavou	7626751	0710	ČNB Brno
Železný Brod	37629451	0710	ČNB Ústí nad Labem

Příloha č. 3 Čísla matrik bankovních účtů celních úřadů (CÚ) - CELNÍ ŘÍZENÍ a DĚLENÁ SPRÁVA

Název/útvar	Matrika	Kód banky
Brno	17721621	0710
Břeclav	17726641	0710
Česká Lípa	7723471	0710
České Budějovice	17720231	0710
Český Krumlov	47724241	0710
Děčín	47721411	0710
Domažlice	67728311	0710
Frýdek-Místek	77728761	0710
Hodonín	77724621	0710
Hradec Králové	37720511	0710
Cheb	37723341	0710
Chomutov	27729491	0710
Jihlava	17725681	0710
Jindřichův Hradec	37721231	0710
Karlovy Vary	17722341	0710
Karviná	57722821	0710
Kladno	67726201	0710
Klatovy	97724311	0710
Kolín	47725201	0710
Krnov	7725821	0710
Liberec	27727461	0710
Mělník	77724111	0710
Mladá Boleslav	97725111	0710
Most	7728491	0710
Náchod	27722601	0710
Mošnov	7720801	0710
Olomouc	27729651	0710
Opava	17720821	0710
Ostrava	97729761	0710
Pardubice	7724511	0710
Benešov	77721201	0710
Plzeň	7721361	0710
Praha I.	67724011	0710
Praha D1	57723111	0710
Praha D 5	47723011	0710
Praha D 8	7726111	0710
Praha 2	17721111	0710
Praha Ruzyně - letiště	47728111	0710

Prostějov	67720651	0710
Přerov	37724651	0710
Strakonice	7722241	0710
Svitavy	47720611	0710
Šumperk	57725651	0710
Tachov	37721311	0710
Tábor	7728301	0710
Trutnov	57729601	0710
Uherské Hradiště	27726661	0710
Ústí nad Labem	27720411	0710
Ústí nad Orlicí	37725611	0710
Valašské Meziříčí	17726801	0710
Vyškov	47722641	0710
Zlín	7725661	0710
Znojmo	87723681	0710
Žďár nad Sázavou	57728641	0710

Příloha č. 4

Čísla matrik bankovních účtů CÚ a poboček CÚ - VNITROZEMSKÁ SPOTŘEBNÍ DAŇ

Název/útvar	Matrika	Kód banky
Benešov	77721201	0710
Beroun	17729201	0710
Blansko	37727641	0710
Brno	17721621	0710
Břeclav	17726641	0710
Česká Lípa	7723471	0710
České Budějovice	17720231	0710
Český Krumlov	47724241	0710
Děčín	47721411	0710
Domažlice	67728311	0710
Frýdek-Místek	77728761	0710
Havlíčkův Brod	87728511	0710
Hodonín	77724621	0710
Hradec Králové	37720511	0710
Cheb	37723341	0710
Chomutov	27729491	0710
Chrudim	77722511	0710
Jablonec nad Nisou	97725461	0710
Jeseník	27726821	0710
Jičín	47726511	0710
Jihlava	17725681	0710
Jindřichův Hradec	37721231	0710
Karlovy Vary	17722341	0710
Karviná	57722821	0710
Kladno	67726201	0710
Klatovy	97724311	0710
Kolín	47725201	0710
Krnov	7725821	0710
Kutná Hora	27724201	0710
Liberec	27727461	0710
Litoměřice	77728411	0710
Mělník	77724111	0710
Mladá Boleslav	97725111	0710
Most	7728491	0710
Mošnov	7720801	0710
Náchod	27722601	0710
Nymburk	87727201	0710
Olomouc	27729651	0710

Opava	17720821	0710
Ostrava	97729761	0710
Pardubice	7724511	0710
Pelhřimov	17723301	0710
Písek	27723241	0710
Plzeň	7721361	0710
Praha 1 - Sokolovská	67724011	0710
Praha 2 - Hostivař	17721111	0710
Praha D8 - Zdiby	7726111	0710
Praha D1 - Nupaky	57723111	0710
Praha D5 - Rudná	47723011	0710
Prachatice	37729241	0710
Prostějov	67720651	0710
Přerov	37724651	0710
Příbram	7723201	0710
Rakovník	57720201	0710
Rozvadov	87729311	0710
Ruzyně	47728111	0710
Rychnov nad Kněžnou	67727511	0710
Sokolov	17725331	0710
Strakonice	7722241	0710
Svitavy	47720611	0710
Šumperk	57725651	0710
Tábor	7728301	0710
Tachov	37721311	0710
Teplice	57725491	0710
Trutnov	57729601	0710
Třebíč	27720681	0710
Turnov	67726551	0710
Uherské Hradiště	27726661	0710
Ústí nad Labem	27720411	0710
Ústí nad Orlicí	37725611	0710
Valašské Meziříčí	17726801	0710
Varnsdorf	97729411	0710
Vyškov	47722641	0710
Zlín	7725661	0710
Znojmo	87723681	0710
Žatec	37724491	0710
Žďár nad Sázavou	57728641	0710

Příloha č. 5

Předčíslí bankovních účtů finančních úřadů (FÚ) pro jednotlivé druhy daní

Název daně	Předčíslí účtu
Daň z přidané hodnoty	705
Příjmy DPH pro ČR podle § 88	1724
Spotřební daň z vína a meziproduktů	780
Spotřební daň z minerálních olejů	799
Spotřební daň z tabákových výrobků	4765
Spotřební daň z piva	4773
Spotřební daň z lihu	4781
Daň silniční	748
Daň z příjmů právnických osob	7704
Daň z příjmů právnických osob-vybíraná srážkou podle zvláštní sazby	7712
Daň z příjmů fyzických osob-vybíraná srážkou podle zvláštní sazby	7720
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků	713
Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání	721
Daň z nemovitostí	7755
Daň dědická	7739
Daň darovací	7747
Daň z převodu nemovitostí	7763
Výnos exekucí	35
Zajištění daně dle § 38e zákona č. 586/1992 Sb.	10030
Zajištění daně dle § 71 zákona č. 337/1992 Sb.	20036
Konkurzní pohledávky dle zákona č. 328/1991 Sb.	30031
Mezinárodní pohledávky dle zákona č. 191/2004 Sb.	50032
Daň z literární a umělecké činnosti (jen FÚ pro Prahu 1)	3615
Daň z příjmů obyvatelstva	2700
Zrušené daně a jiné příjmy (státní rozpočet)	7798
Zrušené daně a poplatky (rozpočet obcí)	1791
Správní poplatky	3711
Pokuty v blokovém řízení	3746
Pokuty a náklady řízení ve správním řízení	3754
Neoprávněný majetkový prospěch	3789
Odvody dle z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti	2751
Pokuty dle zákona č.9/1991 Sb., č. 435/2004 Sb. – zaměstnanost	3797
Pokuty – dle z.č. 254/2004 Sb. – omezení plateb v hotovosti	2735
Náklady státního dozoru dle zákona č. 202/1990 Sb.	2743
Správní poplatky - loterie a sázkové hry	2786
Příslušenství daní	4706
Ostatní příjmy	4757
Odvody za porušení rozpočtové kázně dle z. č. 218/2000 Sb.	4722

Vratky k splátkám půjček od roku 1991	4730
Odvody za porušení rozpočtové kázně – podpora bydlení	5725
Odvody za porušení rozpočtové kázně dle z. č. 218/2000 Sb. - SFŽP	5717
Odvody a penále za porušení rozpočtové kázně - Státní fondy	5733
Odvody za porušení rozpočtové kázně – Národní fond I	5741
Odvody za porušení rozpočtové kázně – Národní fond II	5776
Odvody za porušení rozpočtové kázně – Rezervní fond	5784
Poplatky zvláštního charakteru dle zákona č. 164/2001 Sb.	3770
Poplatky za odebrané množství vody dle § 88 zák. č. 254/2001 Sb.	6701
Poplatky dle zákona č. 389/1991 Sb., 86/2002 Sb.	8707
Poplatky dle zákona č. 254/2001 Sb. – vypouštění odpadních vod	9793
Odvod za dočasné odnětí půdy dle zákona č. 334/1992 Sb.	8715
Odvod za trvalé odnětí půdy dle zákona č. 334/1992 Sb.	8723
Odvod za trvalé odnětí půdy dle §11 odst.4, zákona č. 334/1992 Sb.	8731
Poplatky za dočasné odnětí lesní půdy dle § 17 zákona č. 289/1995 Sb.	8758
Poplatky za trvalé odnětí lesní půdy dle § 17 zákona č. 289/1995 Sb.	8766
Poplatky dle z. č. 185/2001 Sb. – rozpočty obcí	6752
Poplatky dle z. č. 185/2001 Sb. – SFŽP	6779
Poplatky za porušení OŽP – zrušené zákony – rozpočty obcí	8782
Poplatky za porušení OŽP – zrušené zákony – SFŽP	8774
Pokuty dle zákona č. 309/1991 Sb., 86/2002 Sb. – ochrana ovzduší	9726
Pokuty dle zákona č. 334/1992 Sb. – zemědělská půda	9734
Pokuty dle zákona č. 282/1991 Sb. – ochrana lesa	9742
Pokuty dle zákona č. 23/1992 Sb. – vodní hospodářství	9750
Pokuty dle zákona č.114/1992 Sb. – ochrana přírody	9769
Pokuty dle z. č. 185/2001 Sb. – o odpadech	6736
Pokuty dle zák. č. 254/2001 Sb., o vodách §§ 117 – 120; dle z.č. 200/1990 Sb.- § 34	6744
Pokuty za porušení OŽP – zrušené zákony	9777
Pokuty dle zákonů o odpadech – 100% SFŽP	9785
Pokuty dle zákona č. 58/1998 Sb., § 122 zákona č. 254/2001 Sb.	6795
Pokuty dle zákona č. 157/1998 Sb., 356/2003 Sb. – o chemických látkách	8790
Pokuty dle zákona č.477/2001 Sb. – o obalech	6787
Pokuty dle zákona č. 449/2001 Sb., – o myslivosti	1767
Pokuty uložené dle zvláštních zákonů – 100% SFŽP	6728
Pokuty dle § 37 zákona č.76/2002 Sb. – integrovaná prevence	1783
Pokuty dle z.č. 99/2004 Sb., o rybářství	1732
Pokuty dle z.č. 149/2003 Sb., reprod. materiál dřevin – rozpočet krajů	1740
Pokuty dle z.č. 149/2003 Sb., reprod. materiál dřevin – rozpočet obcí	1759
Pokuty - dle z.č. 480/2004 Sb. – služby inf. spol.	2778

Příloha č. 6

Předčíslí bankovních účtů celních úřadů (CÚ) pro jednotlivé druhy daní

Název druhu příjmu	PBÚ
Cizí prostředky	6015
Odvod za dočasné odnětí půdy dle z.č. 334/1992 Sb.	8715
Odvod za trvalé odnětí půdy §11,odst. 4 z.č. 334/1992 Sb.	8731
Odvod za trvalé odnětí půdy dle zákona č. 334/1992 Sb.	8723
Odvody dle z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti	2751
Ostatní příjmy CÚ	4757
Platební povinnost vyměřená v souladu s celním řízením	7771
Pokuty - z.č. 86/2002 - ovzduší	9726
Pokuty - z.č. 282/1991 Sb. - ochrana lesa	9742
Pokuty - z.č. 334/1992 Sb. - zemědělská půda	9734
Pokuty - z.č.114/1992 Sb. - ochrana přírody	9769
Pokuty 356/2003 Sb. - o chemických látkách	8790
Pokuty a náklady řízení ve správním řízení a blokové nezaplacené	3754
Pokuty dle z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti	3797
Pokuty dle z.č. 149/2003 Sb., reprod. mat. dřevin do ROB	1759
Pokuty dle z.č. 149/2003 Sb., reprod. mat. dřevin do ROK	1740
Pokuty dle z.č. 185/2001 Sb., o odpadech	6736
Pokuty dle z.č. 254/2001 Sb., o vodách §§ 117-120, dle z.č. 200/1990 Sb.-§ 34	6744
Pokuty dle z.č. 449/2001 Sb., o myslivosti	1767
Pokuty dle z.č. 477/2001 Sb., o obalech	6787
Pokuty dle z.č. 76/2002 Sb. - integrovaná prevence	1783
Pokuty dle z.č. 99/2004 Sb., o rybářství	1732
Pokuty dle z.č. 254/2001 Sb., § 122 – vypouštění odpadních vod	6795
Pokuty dle z.č. 480/2004 Sb. – služby informační společnosti	2778
Pokuty dle zákonů o odpadech - 100% SFŽP	9785
Pokuty uložené dle zvláštních zákonů - 100% SFŽP	6728
Pokuty v blokovém řízení na místě zaplacené	3746
Pokuty-emise skleníkových plynů	97770
Poplatek dle z. č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích a lázních	3770
Poplatek za dočasné odnětí lesní půdy dle z.č. 289/1995 Sb.	8758
Poplatek za trvalé odnětí lesní půdy dle z.č. 289/1995 Sb.	8766
Poplatky dle z.č. 86/2002 Sb.	8707
Poplatky dle z.č. 185/2001 Sb. o odpadech - ROB	6752
Poplatky dle z.č. 185/2001 Sb. o odpadech - SFŽP	6779
Poplatky dle z.č. 254/2001 Sb. - vypouštění odpadních vod	9793
Poplatky za odebrané množství vody z.č. 254/01	6701
Příjmy vymožené z exekucí dle § 73 ZSDP	35
Příslušenství daní CÚ	4706

Spotřební daň z lihu	4781
Spotřební daň z minerálních olejů	799
Spotřební daň z piva	4773
Spotřební daň z tabákových výrobků	4765
Spotřební daň z vína a meziproduktů	780
Spotřební daně - příjmy z tabákových nálepek	14760
Vrácení daně z minerálních olejů - technických benzínů a osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla	5792
Vrácení daně z minerálních olejů ozbrojeným silám cizích států	764
Vrácení daně z ost. benzínů	95791
Vrácení SPD osobám cizích států požívajích výsad a imunit	772
Vrácení SPD z minerálních olejů - zelená nafta	756
Vymáhání podle § 106 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád	60038
Zajištění daně	40037

Příloha č. 7 Předčíslí bankovních účtů finančních úřadů pro vybrané druhy daní hrazenjch DAŇOVOU SLOŽENKOU

Název daně	Předčíslí účtu
Daň z přidané hodnoty	705
Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků	713
Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání	721
Daň silniční	748
Spotřební daň z vína a meziproduktů	780
Spotřební daň z minerálních olejů	799
Náklady státního dozoru dle z.č. 202/1990 Sb.	2743
Odvody dle z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti	2751
Správní poplatky - loterie a sázkové hry	2786
Poplatky správní	3711
Tržby z prodeje kolků	3738
Poplatek dle z.č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích a lázních	3770
Příslušenství daní	4706
Vratky ke splátkám půjček od roku 1991	4730
Ostatní příjmy	4757
Spotřební daň z tabákových výrobků	4765
Spotřební daň z piva	4773
Spotřební daň z lihu	4781
Poplatky za odebrané množství vody dle § 88 z. č. 254/2001 Sb.	6701
Daň z příjmu právnických osob	7704
Daň z příjmu právnických osob-vybíraná srážkou podle zvláštní sazby	7712
Daň z příjmu fyzických osob-vybíraná srážkou podle zvláštní sazby	7720
Daň dědická	7739
Daň darovací	7747
Daň z nemovitostí	7755
Daň z převodu nemovitostí	7763
Poplatky dle z.č. 389/1991 Sb., z.č. 86/2002 Sb.	8707
Odvod za dočasné odnětí půdy dle z.č. 334/1992 Sb.	8715
Odvod za trvalé odnětí půdy dle z.č. 334/1992 Sb.	8723
Odvod za trvalé odnětí půdy dle § 11, odst. 4 z.č. 334/1992 Sb.	8731
Poplatky za dočasné odnětí lesní půdy dle § 17 z.č. 289/1995 Sb.	8758
Poplatky za trvalé odnětí lesní půdy dle § 17 z.č. 289/1995 Sb.	8766
Poplatky za vypouštění odpadních vod dle z.č. 254/2001 Sb.	9793
Zajištění daně dle § 38e z.č. 586/1992 Sb.	10030
Zajištění daně dle § 71 z.č. 337/1992 Sb.	20036

Příloha č. 8 Předčíslí bankovních účtů celních úřadů pro vybrané druhy daní hrazenjch DAŇOVOU SLOŽENKOU

Název daně	Předčíslí účtu
Vracení daně z min.olejů os. užív. tyto oleje pro zem.prvovýrobu	756
Vracení daně z MO ozbr. silám čl. států NATO s výjimkou ozbr. sil ČR	764
Vracení spotřební daně osobám používajících výsad a imunitu	772
Spotřební daň z vína a meziproduktů	780
Spotřební daň z minerálních olejů	799
Lihové kolky	1006
Odvody dle z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti	2751
Poplatky správní	3711
Pokuty v blok. řízení na místě zaplacené	3746
Poplatek dle z.č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích a lázních	3770
Příslušenství daní	4706
Ostatní příjmy	4757
Spotřební daň z tabákových výrobků	4765
Spotřební daň z piva	4773
Spotřební daň z lihu	4781
Vracení daně z MO-techn. benzínů a os. užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla	5792
Cizí prostředky	6015
Poplatky za odebrané množství vody dle § 88 z.č. 254/2001 Sb.	6701
Poplatky dle z.č. 185/2001 Sb. o odpadech - ROB	6752
Poplatky dle z.č. 185/2001 Sb. o odpadech - SFŽP	6779
Platební povinnost vyměřená v souladu s celním řízením	7771
Poplatky dle z.č. 86/2002 Sb.	8707
Odvod za dočasné odnětí půdy dle z.č. 334/1992 Sb.	8715
Odvod za trvalé odnětí půdy dle z.č. 334/1992 Sb.	8723
Odvod za trvalé odnětí půdy dle § 11, odst. 4 z.č. 334/1992 Sb.	8731
Poplatky za dočasné odnětí lesní půdy dle § 17 z.č. 289/1995 Sb.	8758
Poplatky za trvalé odnětí lesní půdy dle § 17 z.č. 289/1995 Sb.	8766
Poplatky za vypouštění odpadních vod dle z.č. 254/2001 Sb.	9793
Spotřební daň - příjmy z tabákových nálepek	14760
Zajištění daně	40037
Vrácení daně z ostatních benzínů	95791

Obsah ročníku 2006

Materiály jsou jsou řazeny podle po sobě následujících číslech jednacích.

Čj.	název	FZ	Poř. č.	Str.
32/110 999/05-321	Změna v seznamu odpovědných pojistných matematiků	1/2	10	57
39/116 680/05-393	Pokyn č. D-292 - Sdělení MF k §38nc zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů - Závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami	1/1	3	16
39/116 682/05-393	Pokyn č. D-293 - Sdělení MF k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami	1/1	4	19
39/120 398/05-391	Pokyn č. D-295 - Sdělení MF pro účetní jednotky, které jsou podle § 19 odst. 9 zákona č. 563/91 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, povinny použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropského společenství, v souvislosti se zjištěním základu daně dle § 23 zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů	1/1	5	23
15/121 089/05-153	Přehled platných smluv ČR o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku	1/2	13	72
32/122 321/05-325 EO	Seznam nově registrovaných a zrušených pojištovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí	1/1	1	2
47/262/06	Jak správně zaplatit daň finančnímu a celnímu úřadu	1/2	12	58
25/10 629/06-252	Přehled pokynů řady D k 31. 12. 2005	1/1	8	26
15/11 024/06-152	Pokyn č. D-296 o průměrných cenách pohonných hmot, které lze použít pro výpočet výše náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ke stanovení základu daně z příjmů za zdaňovací období roku 2005	1/1	6	24
39/11 098/06-392	Pokyn č. D-297 o stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2005	1/1	7	24
47/11 538/06-473	Seznamy certifikovaných typů registračních pokladen	1/1	2	13
32/14 104/06-32 EO	Seznam nově registrovaných a zrušených pojiš ovacích zprostředkovatelů a samostatných pojistných událostí Zveřejnění opravy otázky k souboru otázek pro základní kvalifikační stupeň pojiš ovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí	1/2	9	50
11/15 799/06-111	Sdělení k vyhlášce č. 16/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů	1/2	14	74
32/16 424/06-321	Seznam odpovědných pojistných matematiků	1/2	11	57

Čj.	název	FZ	Poř. č.	Str.
32/18 613/06-322	Metodický pokyn k ročnímu výkazu činnosti pojiš ovacího agenta a pojiš ovacího makléře	2	16	112
904/18 620/06	Upozornění na možnost vyhledání kurzu cizích měn	2	17	113
32/20 783/06-325 32/26 932/06-325 EO	Seznam nově registrovaných a zrušených pojiš ovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí	2	15	82
18/25 356/06-181	Sdělení k vracení daně z přidané hodnoty zahraničním osobám povinným k dani	2	19	118
47/26 345/06-473	Seznamy certifikovaných typů registračních pokladen	2	18	114
47/26 467/06-473	Pokyn č. D-298 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů	3/2	26	210
32/29 084/06-321	Seznam odpovědných pojistných matematiků-doplněk	3/2	22	202
32/29 174/06-322	Informace pro pojiš ovny týkající se sjednocení dohledu nad finančním trhem	3/2	23	203
32/31 283/06-325	Seznam nově registrovaných a zrušených pojiš ovacích
32/37 116/06-325	zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí	3/1	20	122
11/31 438/06-115	Metodická pomůcka pro zjištění úrovně nastavení vnitřního kontrolního systému v oblasti státního rozpočtu	5-6	33	250
15/32 567/06-153	Sdělení k praktické aplikaci Pokynu č. D-286 ke zdaňování příjmů daňových nerezidentů plynoucích ze zdrojů na území ČR	3/2	24	204
43/33 800/06-431	Pokyn č. D-299 o prominutí správního poplatku z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích	3/2	28	221
32/35 375/06-321	Soubor otázek pro základní, střední a vyšší kvalifikační stupeň pojiš ovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí	3/1	21	144
47/36 218/06-473	Pokyn č. D - 298 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů	3/2	26	210
47/39 150/06-473	Seznamy certifikovaných typů registračních pokladen	3/2	27	214
321/39 416/06-325	Seznam nově registrovaných a zrušených pojiš ovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí	4	29	226
39/40 349/06-392	Rozhodnutí o místní příslušnosti správce daně pro fyzické osoby jiných států	4	30	235

Čj.	název	FZ	Poř. č.	Str.
38/44 755/06-111	Sdělení k vyhlášce č. 16/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů	4	31	236
47/52 614/06-473	Seznamy certifikovaných typů registračních pokladen	4	32	237
47/67 099/06-473	Seznamy certifikovaných typů registračních pokladen	5-6	34	264
47/84 094/06-473	Seznamy certifikovaných typů registračních pokladen	7-8	35	282
47/00 000-000	IBAN a jeho použití při zasílání bezhotovostních plateb na účty FÚ a CÚ	9-10	36	314
26/93 875/06-261	Sdělení k aplikaci Pokynu č. D-279 od 1. 1. 2007	9-10	38	350
26/93 876/06-261	Sdělení k aplikaci Pokynu č. D-280 od 1. 1. 2007	9-10	39	351
49/96 150/06-493	Pokyn č. D-301 o prominutí penále a úroku z prodlení na dani z převodu nemovitostí	11-12	41	355
15/99 181/06-153	Sdělení k Pokynu č. D-291 k uplatňování Smlouvy mezi ČR a Francií o zamezení dvojího zdanění	11-12	40	354
47/99 214/06-473	Seznamy certifikovaných typů registračních pokladen	9-10	37	315
15/107 705/06	Pokyn č. D-300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů	11-12	42	356
20/109 574/06	Zásady spolupráce a hodnocení aktivity primárních dealerů českých státních dluhopisů	11-12	44	383
071/114 092/06-354	Sdělení o úpravě nekterých částek stanovených směrnicemi o životním a neživotním pojištění podle inflace	11-12	43	382
47/114 913/06-474	Jak správně zaplatit daň finančnímu a celnímu úřadu	00-00	00	000
	Obsah ročníku 2006	11-12		419

POZNÁMKY:

POZNÁMKY:

Vydavatel: Ministerstvo financí ČR, Xxxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx 0 - Xxxx Xxxxxx - Redakce: Xxxxx Xxxxxxxx, telefon 000 000 000.

Administrace: písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků - SEVT, a. s., Xxxxxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0 - Xxxxxxx, telefon 000 000 000, 000 000 000, fax: 000 000 000, xxx.xxxx@xxxx.xx. Objednávky ve Slovenské republice

přijímá a titul distribuuje Magnet Press Slovakia, s r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, telefon, fax: 00000 000 000 000, 00000 000 000 000. Roční předplatné se stanovuje na dodávku kompletního ročníku a je od předplatitelů vybíráno formou záloh. Záloha na ročník 2006 činí 470 Kč. Vychází podle potřeby. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek. Účet pro předplatné: Raiffeisen Bank, č.ú.: 1031046145/550 - Sazba a tisk: Tiskárna Libertas, a. s., Drtinova 00, 000 00 Xxxxx 5.

Distribuce: předplatné a jednotlivé částky na objednávku - SEVT, a. s., Pekařova 4, 181 06 Praha 8 - Bohnice, telefon 000 000 000, 000 000 000,

fax: 000 000 000. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány předplatitelům neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dnů a pravi- delné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného do jeho úhrady jsou posílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů. Lhůta pro uplatnění reklamací je stanovena na 15 dnů od data rozeslání, po této lhůtě jsou reklamace vyřizovány jako běžné objednávky za úhradu. V písemném styku vždy uvádějte IČO (právnická osoba), rodné číslo bez lomítka (fyzická osoba) a kmenové číslo předplatitele. Podání novinovjch zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č. j. 2598.92. Podávání novinových zásilek ve Slovenské repub- lice povoleno RPP Bratislava, pošta 12, č. j. 444.94 ze dne 27. 12. 1994. Jednotlivé částky lze na objednávku obdržet v redakci.

Prodej za hotové:

Tiskárna Libertas, a. s., Xxxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx 0,

tel. 000 000 000; XXXX, a. s.,

Xxxxx 0, Xxxxxxxxx 000, tel. 000 000 000,

Xxxxx 0, X. Xxxxxxx 00, tel./fax 000 000 000,

České Budějovice, Česká 3, tel. 000 000 000,

Brno, Česká 14, tel. 000 000 000,

Ostrava, roh Nádražní a Xxxxxxxx xxxxx 00, tel. 000 000 000.