Contract

A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1. Postup zpracování zakázky

Zpracování návrhu územního plánu města Veselí nad Moravou bylo zadáno Ing. arch. Xxxx Xxxxxxxx - atelier URBI na základě výběrového řízení. Smlouva o dílo mezi pořizovatelem, městem Veselí x. Xxxxxxx a zhotovitelem byla uzavřena dne 26 dubna 1999. Pořizovatelem po novele stavebního zákona z roku 1998 zůstává na požádání města Veselí nad Moravou Okresní úřad Hodonín – referát regionálního rozvoje.

Postup zpracování předcházejících fází územního plánu

V roce 1991 byl zpracován územní plán města Veselí nad Moravou, který byl schválen v Městském zastupitelstvu, ale nebyl řádně projednán dle tehdy platného stavebního zákona. Vzhledem k překotnému vývoji ve společnosti a nové legislativě, zejména novele stavebního zákona z roku 1994, bylo rozhodnuto aktualizovat územní plán města Veselí nad Moravou, tak aby odpovídal novým požadavkům města a splňoval podmínky nové legislativy.

Aktualizace územního plánu města Veselí nad Moravou byla zpracována na základě objednávky Okresního úřadu referátu regionálního rozvoje v Hodoníně firmou Ing. arch. Xxxxxxx Xxxxxxxxxxx, Atelier B, Zlín, v roce 1995. Předmětem řešení Aktualizace územního plánu města Veselí nad Moravou bylo zastavěné území města s přilehlými pozemky v rozsahu 2 800 ha.

Z důvodu rychlého rozvoje města a nahromadění řady problémů (nové pohledy na urbanistické řešení města, silniční obchvat, komplexní pozemkové úpravy, protipovodňová ochrana) skončila aktualizace jako koncept územního plánu města, který byl dokončen v květnu 1996.

Projednání s dotčenými orgány státní správy proběhlo v souladu s § 25, 26 vyhlášky č. 84/1976 Sb. ve znění vyhlášky č. 377/1992 Sb. a konalo se dne 25. července 1996 na OkÚ Hodonín. Projednání s veřejností se uskutečnilo ve Veselí nad Moravou dne 21. 10. 1996.

Souborné stanovisko, které bylo zpracováno v roce 1996, bylo doplněno o některé nové požadavky související s protipovodňovou ochranou a s novelou stavebního zákona z roku 1998. Konečná verze souborného stanoviska je z 1. června 1998.

Návrh územního plánu

Návrh územního plánu města Veselí nad Moravou je zpracován v souladu se zákonem

č. 50/1976 Sb. (stavební zákon) a příslušnými vyhláškami v platném znění.

V průběhu zpracování návrhu proběhla pracovní jednání s Městem Veselí nad Moravou, pořizovatelem a některými dotčenými orgány státní správy. Záznamy z těchto jednání jsou součástí průvodní zprávy v její dokladové části.

Návrhové období územního plánu města Veselí nad Moravou je stanoveno k roku 2 010.

2. PODKLADY

2.1 Mapové podklady

Územní plán byl zpracován digitálně, ve formátu dgn.

Digitalizovaný mapový podklad pro měřítko 1 : 5 000 a 1 : 10 000 byl zhotoven v atelieru URBI vektorizací map katastru nemovitostí na základě následujících smluv o dílo:

• Smlouva o dílo ze dne 1. března 1999 s OkÚ Hodonín – RRR na digitalizaci zastavěné části města,

• Smlouva o dílo ze dne 24. května 1999 s OkÚ Hodonín – RRR na doplnění a opravu digitalizace zastavěné části města,

• Xxxxxxx o dílo ze dne 9. června 1999 s Městem Veselí nad Moravou na digitalizaci nezastavěné části města.

Výškopis byl získán z informačního systému OkÚ Hodonín ve formátu dgn, vektorizovaný ze základních map 1 : 10 000 a je pouze orientační.

Jedním z podkladů pro reambulaci mapy bylo digitální zaměření uličních front a inženýrských sítí Veselí nad Moravou, zpracované firmou Geodis Brno s.r.o. v roce 1995.

Další podklady pro řešené území v měřítku 1 : 10 000 byly získány na Okresním úřadě Hodonín. Jedná se jednak o rastrový podklad základní mapy ČR 1 : 10 000 a dále o vektorizovaný podklad se základními informacemi o území.

Mapovým podkladem pro širší vztahy je originál základní mapy v měřítku 1 : 25 000, mapové listy:

35-111 Veselí nad Moravou 35-113 Vnorovy

35-222 Vracov

35-224 Strážnice

2.2 Územně plánovací dokumentace

• Územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) okresu Hodonín (Terplan Praha, 1997), schválený, respektovat.

• ÚPN Veselí nad Moravou - Aktualizace, Koncept, Atelier B Zlín, Ing. arch. Xxxxxxxxxxx, 1996, respektovat.

2.3 Ostatní podklady, literatura

• Stavebně historický průzkum Památkové zóny města Veselí nad Moravou, Xxx. Xxx Xxxxxxxx, Xxx. Xxxxxxx Xxxxx, Břeclav 1998

• Urbanistický a stavební vývoj města Veselí nad Moravou, Regulativy památkové zóny města, Památkový ústav Brno, Ing. arch. Xxxx Xxxxxxx, červen 1998

• Návrh využití archeologických dat pro ÚPD, Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, červen 1999

• Rozšíření SÚ Újezdné, ARVITA-P s.r.o., Otrokovice Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, březen 1998

• US Masarykova – Xxxxxxxxx, V Atelier, Veselí nad Moravou, Ing. arch. Machálek, Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, květen 1997

• US Veselí nad Moravou – Centrum, Stavoprojekt Zlín, Ing. arch. Xxxxx, leden 1991

• US Veselí nad Moravou – Břehy, Stavoprojekt Gottwaldov, Ing. arch. X. Xxxxxxx, září 1979

• Letecké snímky z roku 1995 a 1997 (povodňové)

• Obchvat Strážnice - Vnorovy - Veselí nad Moravou - Uherský Ostroh, S - Projekt Plus a.s., Zlín, Xxx. Xxxxxxx Xxxxxx, Xxx. Xxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx, listopad 1995

• Studie průtahu silnice I/55 zastavěnou částí města Veselí nad Moravou, XXXXXX - projekce dopravních staveb, Xxx. X. Xxxxxx, březen 1998

• Oprava silnice I/55 Veselí nad Moravou. – Zarazice, HBH Projekt s.r.o., SHB a.s., Xxx. Xxxxxxx Xxxxxx, Xxx. Xxxxxx, srpen 1998

• Hodonín - koncepce cyklistické sítě okresu, Urbanistické středisko Brno s.r.o., 1990

• Moravskoslezská dálková cyklotrasa, úsek Veselí nad Moravou I, XXXXXX - projekce

dopravních staveb, Xxx. X. Xxxxxx, červen 1997

• Regionálně fytogeografické členění ČSR, Botanický ústav ČSAV Průhonice, 1987

• Geobotanická mapa ČSSR 1 : 200 000, list Brno, Wien, Akademia 1970

• Studie ekologické zatíženosti okresu Hodonín (Aquatis Brno, 1995-1997) - program rozvoje kanalizací, ochrana ovzduší

• Rozptylová studie Veselí nad Moravou, TOP-ENVI Tech BRNO s.r.o., Xxx. Xxxxxxxx Xxxx, Xxx. Xxxxxxx Xxxxxx, Xxxxxx Xxxxxxx, červen 1998

• Regionální ÚSES - územně technický podklad 1995

• Generel lokálního ÚSES, ARVITA-P s.r.o., Otrokovice, Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, leden 1996

• Plán ÚSES jako součást návrhu KPÚ Veselí nad Moravou, Veselí nad Moravou Předměstí, Milokošť, Zarazice, Löw & spol. s.r.o., Brno 1997

• Protierozní ochrana půdy jako součást návrhu KPÚ Veselí nad Moravou, Veselí nad Moravou Předměstí, Milokošť, Zarazice, Löw & spol. s.r.o., Brno 1997

• Dobývací prostor Veselí nad Moravou - Plán likvidace, Xxx. Xxxxxxxxx, květen 1993

• Dobývací prostory, CHLÚ, GIS Hodonín

• Mapy BPEJ 1 : 5 000

• Generel protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy“, týkající se okresu Hodonín (zpracovatel Aquatis Brno, 1998)

• Studie protipovodňové ochrany Veselí nad Moravou, HYDROPROJEKT a.s., Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxxx Xxxxx, září 1998

• Morava - pevný jez Veselí, rekonstrukce jezu. Projekt pro stav. řízení, Aquatis a.s. Brno, Botanická 56, 8/1999

• Hydrogeologický posudek pro rozšíření Újezdné, HYDROEKOTEST, Xxxxxxxxxx Xxxxxxxxx, březen 1998

• ÚV Bzenec - Veselí nad Moravou, propojení vodárenských soustav (RP), PROVO s.r.o, Křižíkova 70, Brno, Xxx. Xxxxxxx, 10/96

• Přívod vody ÚV Bzenec - VDJ Dražky, Artesia s.r.o., Ratíškovice, 5/93

• Posouzení PHO vodního zdroje Vnorovy - Lidéřovice, Vodní zdroje Holešov, 7/92

• Rekonstrukce a intenzifikace ČOV Veselí, SIGMA ENGINEERING a.s.Olomouc, Ing. Xxx Xxx, 8/1998

• Provozní řád splaškové kanalizace - historická část, Xxx. X. Xxxxxx, Veselí nad Moravou, 7/1996

• Kanalizační sběrač „B“ Veselí nad. Xxxxxxx, JV projekt, Xxx. Xxxx Xxxxx, Lomená 38, Brno 617 00, 4/1995

• Změny ve využívání území CHOPAV Hodonín - Kvartér řeky Moravy, Povodí Moravy, Xxx. Xxxxxxxxxx, 1993, návrhy na zalučnění

• Baťův kanál – videokazeta, SKYFILM

• Xxxxx, X. x kol.: Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987

• Xxxxx, V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 1984

• Zlatník, A.: Lesnická fytocenologie. SZN, Praha, 1978

• Xxx, J. a kol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace. MŽP ČR - ČÚOP, 1995

• Kol.: Významné parky Jihomoravského kraje Brno 1978

• Xxxxx X.: Moravské zámecké parky a jejich dřeviny, Praha, 1985

• Limity využití území, Xxxxxx Xxxxxxx a kolektiv, ÚÚR 1995

• Vyhláška č. 13/1977 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

• Hluk z dopravy - metodické pokyny pro výpočet hladin hluku z dopravy, VÚVA Brno, 1991

• ČSN 75 7111 Pitná voda

• Směrnice pro výpočet potřeby vody č. 9/73 Ústředního věstníku ČSR

• Nařízení vlády č. 82/99 Ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod

• Obnova ekologického kontinua řeky Moravy – grantový úkol GAČR č. 206/97/0162,

X. Xxxxxx a kol., katedra ekologie PF University Palackého, Olomouc 1999

• Studie průmyslové zóny Veselí nad Moravou – JV, Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxx, 2000

• Zákon č. 138/73 Sb. o vodách

• Vyhláška č. 19/78 MVLH ČSR povinnosti správců vodních toků

• Zákon č. 114/95 Sb. o vnitrozemské plavbě

• Vyhláška ministerstva dopravy č. 222/95 o vodních cestách

• Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

• Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

• Vyhláška MŽP č. 13 ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k paragrafu 5 zákona č. 10/1993 Sb.)

• Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.

• Zákon č. 211/94 o ochraně ovzduší před znečisťujícími látkami

• Vyhláška MŽP č. 117/1997, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky pro provozování stacionárních zdrojů znečisťování a ochrany ovzduší

Některé územně technické podklady jsou uváděny přímo v kapitolách, kterých se týkají.

3. Zhodnocení dŘíve zpracované a schválené územnĚ plánovací dokumentace

Zpracován je Územní plán velkého územního celku okresu Hodonín (Terplan Praha, 1997, schválený 19. 3. 1998, který je závazným podkladem).

4. Vyhodnocení splnĚní souborného stanoviska A Zprávy

O PROJEDNÁNÍ ÚP MĚSTA

Souborné stanovisko pro zpracování návrhu územního plánu města bylo v zásadě respektováno. K odchylkám nebo změnám došlo v následujících bodech:

• návrh územního plánu je zpracován v souladu s novelou stavebního zákona z roku 1998 (požadavek na zpracování dokumentace podle v současnosti platných právních předpisů v souborném stanovisku chybí),

• regulativy funkčního využití ploch byly zpracovány znovu dle aktuálních znalostí způsobu regulace, tomu odpovídají i změny funkčního využití ploch oproti konceptu územního plánu, ke kterým došlo po dohodě zpracovatele s městem Veselí nad Moravou i s pořizovatelem územního plánu:

- změna areálu bývalé SÚS na sport a rekreaci,

- změna ploch výroby mezi silnicí I/55 a železnicí na smíšenou zónu,

- změna ploch drobného podnikání při silnici I/54 na Blatnici na smíšenou zónu,

- úprava vymezení smíšené centrální zóny,

- změna ploch bývalého hřbitova u silnice na Blatnici na plochy smíšené,

- zjednodušené dělení zóny bydlení,

- vymezení a doplnění ploch pro automobilovou dopravu,

- jiný způsob členění ploch zeleně a ploch mimo zastavěné území města,

• regulativy prostorového uspořádání jsou v územním plánu obce pouze směrné, jsou uvedeny pouze v textové části v obecné poloze, pro kvalifikovanou prostorovou regulaci je třeba zpracovat regulační plány pro dílčí území v podrobnějším měřítku,

• doplněny byly:

- plochy bydlení v k.x. Xxxxxx – Předměstí v lokalitě Za tratí náhradou za původní rozvojové plochy v k.x. Xxxxxx – Předměstí a Milokošť v záplavovém území řeky Moravy,

- plochy bydlení mezi stávající bytovou zástavbou a sklepy v Zarazicích,

- plochy sportu a rekreace ve vazbě na stávající fotbalové hřiště v Zarazicích,

- plochy drobného podnikání mezi farmou Statek Zarazice a Železárnami Veselí,

- zahrádková lokalita u železniční tratě Brno – Veselí nad Moravou v Zarazicích,

- plocha zemědělské živočišné výroby ve vazbě na farmu ZD Veselan v Milokošti,

- rozvojové plochy mezi navrhovanou zástavbou a přeložkou státní silnice,

• z rezervních ploch byly do návrhu přesunuty:

- plocha pro sport a rekreaci v areálu bývalé drůbežárny v Zarazicích,

- rozvojová plocha pro nadměstské občanské vybavení nekomerčního charakteru, nám. 9. dubna,

- rozvojová plocha drobného podnikání mezi ulicemi Blatnická a Kozojídská,

- rozvojová plocha pro průmysl (rezerva pro rozvoj Železáren Veselí),

• z rezervních ploch byly zrušeny:

- plocha pro rozvoj železnice - není nadále Českými drahami požadována,

• byla přehodnocena četnost úrovňových přejezdů tratí ČD,

• byla upravena křižovatka přeložky a státní silnice třetí třídy na Kozojídky,

• dle pozemkových úprav byly převzaty a v nezbytné míře upraveny trasy účelových zemědělských komunikací,

• v textové části bylo doplněno zatřídění komunikací,

• bylo doplněno využití plavebního kanálu pro vodní turistiku,

• byla doplněna trasa turistické značené cesty ve stopě Chorinského úzkokolejky,

• byla doplněna protipovodňová opatření,

• byla doplněna revitalizace vodních toků v návaznosti na ÚSES,

• byla zakreslena kompletní změna stavu kanalizace,

• byla provedena revize vodovodů,

• byla provedena revize a doplnění ochranných pásem vodních zdrojů,

• byla řešena otázka rekultivace štěrkoviště,

• byla opravena kolize přeložky a VTL plynovodu,

• byl doplněn návrh teplofikace dle aktuální dokumentace,

• byla provedena revize tras VVN a VN,

• byly doplněny geografické charakteristiky,

• byly doplněny - popsány a zakresleny - významné krajinné prvky,

• byla převzata polyfunkční kostra a upravena ve vymezení biocenter na základě terénního průzkumu (nový podklad),

• byly převzaty a upraveny trasy účelových komunikací dle komplexních pozemkových úprav (nový podklad),

• byl převzat a upraven návrh větrolamů,

• byl přehodnocen návrh zalučnění a zalesnění,

• byly doplněny plochy pro uznané vinice ve smyslu zákona 115/ 1995 a souvisejících právních předpisů,

• byly zpracovány zásady pro výsadby zeleně včetně navrhovaného sortimentu,

• zpracování podrobnější dokumentace výrobních a průmyslových ploch, resp. zpracování jakékoli podrobnější dokumentace lze v územním plánu pouze doporučit, nelze začlenit do závazné části jako povinnost,

• posouzení domů – hodnotných dokladů lidové architektury – neodpovídá měřítku a smyslu územního plánu obce. Podrobné regulativy pro památkovou zónu (prostorové regulativy) lze stanovit v dalším stupni územně plánovací dokumentace (regulačním plánu) nebo v územně plánovacím podkladu (např. urbanistická studie) ve vhodném měřítku. Ze stejného důvodu není v návrhu územního plánu navrhována změna hranice ochranného pásma památek,

• záměr vybudování třídící linky a recyklační haly v areálu Služeb města Veselí nad Moravou byl opuštěn, není proto uvedeno ani PHO. Zpracování koncepce odpadového hospodářství a separace odpadů není úkolem územního plánu, město má zpracovanou Vyhlášku o nakládání s komunálním odpadem, která je podkladem územního plánu,

• PHO statku Zarazice není ve výkresové části zakresleno, protože nebylo dosud úředně vyhlášeno.

Zpráva o projednání návrhu územního plánu města byla v zásadě respektována.

K odchylkám došlo pouze upřesněním požadavků:

• návrh ploch k zalučnění případně zalesnění byl ve výkresové části ÚP doplněn na základě studie Přírodovědné fakulty Palackého univerzity Olomouc, xxxx. Xxxxxx, 2000 - „Obnova ekologického kontinua řeky Moravy“ (požadavek OkÚ Hodonín, RŽP). Doplnění bylo provedeno v reálném rozsahu dle konzultací na Městském úřadě. Regulativy v textové části doporučují postupné zalučnění v celé nivě Moravy, případně zalesnění tam, kde dojde k dohodě o novém využití území,

• v grafické části ÚP není zakresleno PHO kolem objektů živočišné výroby Statku Zarazice

s.r.o. Veselí nad Moravou III ve dvou variantách dle požadavků Okresního hygienika, neboť pásmo není úředně vyhlášeno. Činností v areálu nesmí být negativně ovlivněn 1. objekt hygienické ochrany,

• v regulativech není uvedeno, že v ochranných pásmech vodních toků nesmí být vysazovány dřevité porosty – požadavek Povodí Moravy nemá zákonnou oporu,

• u nových ploch bydlení nelze jednoznačně stanovit kapacity inženýrských sítí vzhledem ke stupni zpracovávané dokumentace dle požadavků města,

• území mezi Struhou a trasou úzkokolejky po vodní zdroj není vymezeno pro sport a rekreaci

– golfové hřiště, město tento záměr již nesleduje,

• plocha drobného podnikání v lokalitě pod parkem není po dohodě s městem vymezena jako plocha pro dopravu, zůstává možnost realizovat v ploše také garáže.

B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1. Vymezení Řešeného území podle katastrálních území mĚsta

Administrativní území města Veselí nad Moravou o velikosti 3 569 ha se skládá ze

čtyř katastrálních území: Veselí nad Moravou, Veselí – Předměstí, Zarazice a Milokošť.

Návrh je zpracován v souladu s novelou stavebního zákona z roku 1998 pro celé administrativní území města, v měřítku 1 : 10 000. Zastavěná část města je zpracována podrobněji v rozsahu mapového podkladu v měřítku 1 : 5 000 s vazbou na okolní nezastavěné plochy. Širší vztahy města jsou řešeny v měřítku 1 : 25 000 v rozsahu nezbytném pro zachycení všech důležitých vazeb na sousední katastrální území.

2. Základní pŘedpoklady a podmínky vývoje mĚsta a ochrany hodnot území

Základní předpoklady a podmínky vývoje města jsou dány širšími vztahy, přírodními podmínkami, stavem životního prostředí, historickým vývojem města, kulturními a stavebními hodnotami území.

2.1 Širší vztahy

Město Veselí nad Moravou leží v severovýchodní části okresu Hodonín a je druhým největším sídlem na okrese po městě Hodonín, před Kyjovem. Město Veselí nad Moravou je součástí aglomeračního pásu Pomoraví, leží na urbanizační ose - silnici I/55, která tvoří dopravní spojnici mezi střední a jižní Moravou (Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav). Ve výhledu se předpokládá převedení silnice I/55 do kategorie rychlostní komunikace, její trasa bude situována západně od železniční tratě Přerov - Břeclav. Veselí je významnou dopravní křižovatkou, je městem s rozvinutým průmyslem a zemědělstvím a pro okolní menší sídla cílem dojížďky za prací a občanským vybavením.

Severozápadní část řešeného území leží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

„Kvartér řeky Moravy“, je dotčena záplavovým územím řeky Moravy a je ovlivňována ochrannými pásmy četných vodních zdrojů (ochranná pásma jímacího území Bzenec - komplex).

Z vodojemu Dražky je jihovýchodním směrem veden vodovodní přivaděč do Hroznové Lhoty a Lipova. Po dokončení stavby přivaděče z ÚV Bzenec - Přívoz do rozšířeného vodojemu Dražky bude umožněno zásobovat kvalitní pitnou vodou aglomeraci skupinového vodovodu Veselí

- Strážnice a také oblast kolem Velké nad Veličkou.

Severozápadně od města na okraji řešeného území je rezervována vodní cesta Dunaj-Odra- Labe (dle usnesení vlády ČSR z roku 1972).

Těžba nerostných surovin (štěrky a písky) je v zájmovém území lokalizována v 1 - 2 km širokém pruhu mezi železniční tratí Přerov-Břeclav a korytem Nové Moravy v délce cca 13 km. Rezervy, které by bylo možno v příštích letech využít, jsou zejména prostory u Moravského Písku. V řešeném území byla těžba ukončena v roce 1992. Vodní plocha vzniklá těžbou štěrkopísku včetně přilehlých ploch bude výhledově využívána jako součást územního systému ekologické stability krajiny - biocentrum.

Veselí nad Moravou leží na okraji chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a blízko přírodního parku Strážnické Pomoraví. Možnosti rekreace skýtá právě návaznost na útvar Bílých Karpat a lužních pásů podél řeky Moravy. Nejznámější rekreační prostory a lokality jsou Lučina (k. ú.

Radějov), Filipovské údolí (k. x. Xxxxxxxx), Vápenky (k. ú. Nová Xxxxx) a Mlýnky (k. ú. Sudoměřice).

Vzhledem k dobrým dopravním možnostem je Veselí nad Moravou východiskem zajímavých lokalit v okolí s kulturně historickými památkami a tradičními kulturně společenskými akcemi - Strážnice, Bzenec, Blatnice, Velká nad Veličkou a Kuželov. Terén je vhodný pro cykloturistiku i pěší turistiku. Ke zvýšení cestovního ruchu přispívá i závlahový a plavební (Baťův) kanál, jehož provoz je postupně obnovován.

Zastavěná část města zaujímá přibližně střed katastrálního území.

Zástavbou Veselí nad Moravou prochází státní silnice I. třídy I/55 spojující Veselí nad Moravou s Hodonínem a Uherským Hradištěm. Státní silnice I. třídy I/54 spojuje město s Bzencem a Blatnicí pod Sv. Antonínkem. S obcí Kozojídky je Veselí nad Moravou propojeno státní silnicí

III. třídy III/4994. Hlavní železniční trať Břeclav - Přerov spojuje Hodonín přímo s Uherským Hradištěm a katastrálním územím Veselí nad Moravou neprochází. Město Veselí nad Moravou leží na regionálních tratích 340 Brno – Veselí nad Moravou, 341 Veselí nad Moravou – Vlárský průsmyk, 343 Veselí nad Moravou – Hodonín a 344 Veselí nad Moravou – Vrbovce SR a zpět.

Přeložka státní silnice I/55 mimo zastavěnou část města je nezbytná. Její trasování podél železnice Břeclav - Přerov je jedním z možných řešení, je řešením dlouhodobým, má řadu variant a dopad i na řešení trasy státní silnice I. třídy do Bzence. Všechny stávající a uvažované trasy státních silnic I. a II. třídy jsou vyznačeny v situaci širších vztahů v měřítku 1 : 25 000.

Hromadná doprava je zajišťována kombinací železniční a autobusové dopravy, Veselí nad Moravou je cílem i přestupním uzlem.

Město je také plně plynofikováno. Řešeným územím prochází několik vysokotlakých plynovodů, Hodonín – Veselí nad Moravou – Uherské Hradiště, Kyjov – Bzenec – Uherský Ostroh a Veselí nad Moravou – Velká nad Veličkou a dvě vysokotlaké přípojky, do Kozojídek a do Vnorov.

Řešené území je napájeno z transformovny 110/22 kV Veselí nad Moravou (VLM). Tato transformovna je napájena vedeními 110 kV č. 544 z TR Hodonín a č. 540 z TR Velká nad Veličkou. Mimo řešené území západně pak prochází, přes k.ú. Strážnice, jednoduché vedení napěťové hladiny 220 kV VVN č. 280 Sokolnice - Senica v provedení na ocelových sloupech typu

„portál“. Vedení je chráněno ochranným pásmem jehož šířka je 20 m na každou stranu od krajních vodičů. Celková šířka ochranného pásma je tedy 60 m. Ochranné pásmo musí být dle vyjádření JME PS VVN plně respektováno. Vedení jsou vyznačena v situaci širších vztahů.

V návrhovém období JME a.s. počítá s budováním dvojitého vedení 110 kV z nové TR 400/110 kV Rohatec do 110/22 kV Veselí nad Moravou. Toto vedení je rovněž zakresleno ve výkrese. S jeho výstavbou se počítá ke konci návrhového období po roce 2008.

Řešeným územím prochází dálkové kabely jak metalického provedení, tak i optické, v několika trasách. Jedná se o dálkový optický kabel Hodonín – Veselí nad Moravou a metalický kabel Veselí nad Moravou - Hodonín - Břeclav, dále metalické kabely Veselí nad Moravou - Velká nad Veličkou a Veselí nad Moravou - Bzenec, optické kabely Veselí nad Moravou - Xxxxxxxx Xxxxx a Veselí nad Moravou - Kyjov a trasa dálkového optického a metalického kabelu Veselí nad Moravou - Uherské Hradiště.

2.2 Přírodní podmínky

Geomorfologické a geologické poměry

Řešené území se rozkládá na pomezí dvou charakterem odlišných geomorfologických celků. Menší severozápadní část území patří do Dolnomoravského úvalu, reprezentovaného zde Dyjsko- moravskou nivou. Poněkud větší jihovýchodní část území náleží Vizovické vrchovině, zastoupené netypickou jihozápadní částí - Hluckou pahorkatinou (okrsek Vnorovská plošina).

Akumulační rovinu nivy řeky Moravy tvoří usazeniny čtvrtohorního stáří - podložní štěrkopísky a nadložní povodňové hlíny.

Pahorkatinnou část území budují flyšové horniny bělokarpatské jednotky magurského příkrovu (vápnité jílovce a pískovce), většinou překryté neogenními vápnitými sedimenty, sprašemi a terasovými štěrkopísky. Reliéf této části charakterizují ploché, zaoblené tvary.

Klimatické poměry

Řešené území se nachází dle Mapy klimatických oblastí Československa (Geografický ústav

ČSAV, 1971) v teplých klimatických oblastech T 2 (pahorkatinná část) a T 4 (nivní část).

Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 9 až 9,5°C. Nejteplejším měsícem je obvykle

červenec s průměrnou teplotou cca 19°C, nejchladnějším leden s průměrnou teplotou cca -2,5°C.

Roční úhrn srážek činí v dlouhodobém průměru přibližně 600 mm. V posledních letech se ovšem roční úhrny srážek pohybují hluboko pod tímto průměrem. Nejvíce srážek spadne v letním období (červen - srpen), nejméně na přelomu zimy a jara (leden - březen).

Charakteristiky proudění vzduchu jsou poněkud ovlivněny tvarem údolí Moravy, takže mírně převládají severovýchodní a jihozápadní složka proudění. Zvláštností jsou dosti hojné suché padavé jihovýchodní větry.

Pro nivu Moravy jsou příznačné slabé přízemní teplotní inverze.

Půdní poměry

Půdní pokryv je poměrně pestrý. V pahorkatinné části převládají typické hnědozemě s přechody do různých variet černozemí, pararendzin a rendzin. V nivě Moravy jsou zastoupeny glejové fluvizemě (nivní půdy) a černice (lužní půdy). Černice lemují též další vodní toky - Kozojídku a Svodnici.

Z hlediska zrnitosti jsou půdy v pahorkatinné části převážně střední, v nivě těžší střední a těžké.

Hydrologické poměry

Řešené území je součástí povodí řeky Moravy.

Nivu protéká řeka Morava v regulovaných a zcela umělých korytech (hlavní koryto, Nová Morava, Baťův kanál), místy se dochovaly i zbytky původních říčních ramen. Mimo to je niva protkána hustou sítí uměle vytvořených odvodňovacích koryt.

Kromě Moravy jsou součástí říční sítě řešeného území toky - Svodnice (levostranný přítok Moravy), Kozojídka (pravostranný přítok Xxxxxxx) a Struha, která odvodňuje území mezi Moravou a Novou Moravou.

Výskyt podzemních vod je vázán zejména na nivní a terasové štěrkopísky.

Biogeografické poměry

Podle Biogeografického členění České republiky (X. Xxxxx, 1996) se zájmové území nachází na pomezí karpatské podprovincie biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů a severopanonské podprovincie příslušející k panonské biogeografické provincii. Karpatská podprovincie je v území zastoupena západní částí Hluckého bioregionu, severopanonská podprovincie severovýchodním výběžkem Dyjsko-moravského bioregionu.

Regionálně fytogeografické členění ČSR (Botanický ústav ČSAV, 1987) řadí území do fytogeografického obvodu Panonské termofytikum, zastoupeného fytogeografickými okresy Jihomoravský úval (podokres Dolnomoravský úval) a Bílé Karpaty stepní. Z fytogeografických vegetačních stupňů jsou zastoupeny stupeň planární (nížinný) a stupeň kolinní (pahorkatinný).

Původní vegetaci území tvořily dle Geobotanické mapy ČSSR vydané Botanickým ústavem

ČSAV (1970) v pahorkatinné části převážně dubo-habrové háje, v nivě úvalové luhy.

2.3 Životní prostředí

Zlepšení stavu životního prostředí lze v zásadě dosáhnout těmito způsoby:

• odstraněním příčiny, jež vede k narušení životního prostředí,

• odstraněním důsledku narušení životního prostředí.

První způsob je vhodné a účelné použít vždy tam, kde příčina narušení životního prostředí působí trvale (více či méně kontinuálně). V těchto případech pouhé odstranění důsledku, i když by třeba bylo jednodušší (méně nákladné, méně pracné atd.), neřeší situaci z dlouhodobého hlediska (např. eroze půdy, znečištění ovzduší, vody apod.).

Druhý způsob se uplatní zejména v případech, kdy příčina narušení byla jednorázová a již více nepůsobí. Takových případů není mnoho, ale přesto se vyskytují (např. staré skládky odpadu).

Ideální pochopitelně je současné odstranění příčin i důsledků narušení životního prostředí.

Ovzduší

Velký význam pro kvalitu ovzduší ve městě Veselí nad Moravou má provětrávání území, ovlivňující rozptyl emisí z místních zdrojů. Rozptylové podmínky jsou vzhledem k převládajícím směrům větrů a konfiguraci terénu dobré.

Za účelem posouzení vlivů zdrojů emisí umístěných ve městě Veselí nad Moravou zpracovala firma TOP ENVI Tech Brno v roce 1998 rozptylovou studii. Výpočet byl proveden ve variantách:

• vlivy dopravy,

• vlivy velkých zdrojů emisí,

• vlivy středních zdrojů emisí,

• malé zdroje (plošné) emisí,

• vlivy souběhu dopravy a stacionárních zdrojů,

• vlivy Železáren Veselí.

Sledovány byly emise CO, NOx, CxHy, SO2, TL, u železáren Cl, HCl a Zn. Údaje o zdrojích byly převzaty z REZZO 1 a 2, údaje o dopravě ze sčítání dopravy 1995, údaje o malých zdrojích z censu 1991 a získaných spotřeb paliv. Studie nepostihla druhotnou prašnost v území včetně prašnosti z pozemků zemědělské půdy ohrožených větrnou erozí, která se projevuje zejména v předjarním a jarním období.

Z výsledků zpracované studie vyplývá, že na území města Veselí nad Moravou lze předpokládat překročení imisních limitů NOx, a to vlivem dopravy, která se v době zpracování studie podílela na celkovém zatížení území 86,8 %. U ostatních škodlivin k překročení imisních limitů nedojde. Posuzování případných nových zdrojů znečistění ovzduší je v kompetenci orgánů ochrany životního prostředí a hygienické služby.

Zvýšené IHK nad normu jsou vypočteny z dopravních zátěží na Masarykově třídě. Normu překračující koncentrace jsou omezeny pouze na silniční koridor, neprojevují se již ve dvorních traktech objektů. Se silniční dopravou souvisí i druhotná prašnost z vozovek, znečištěných zejména nákladními automobily, kterou studie nesledovala.

Voda

Problematika vody v krajině je detailně popsána v kapitole vodní hospodářství.

Půda

V zemědělsky využívané krajině má velký podíl nedělených, velkoplošně obhospodařovaných ploch za následek rozvoj větrné eroze, ke které přistupuje zejména v jihozápadní části území i eroze vodní. Procesy eroze působí značné ztráty na úrodnosti půd, poškozují zemědělské kultury, vodní eroze zhoršuje kvalitu povrchových vod, větrná eroze se projevuje na znečistění ovzduší apod.

Vodní eroze ohrožuje především pozemky v jihovýchodní části katastru Zarazice (polní trati Špitálky, Lišky, Novosady, Padělky pod Novosady), v katastru Veselí nad Moravou - Předměstí na svazích Radošova, v katastru Milokoště v trati Padělky pod Borky. Větrnou erozí jsou poškozovány téměř všechny pozemky orné půdy v katastru.

Výhledově je nezbytně nutné provést potřebná protierozní opatření, která sníží, případně zastaví erozi. Opatření zabraňujících erozi je celá řada a je nutné vycházet z konkrétní situace. K dispozici jsou organizační, vegetační a technická opatření. Jedním souborem možností je:

• zvýšit podíl trvalých travních porostů (ekonomické se jeví v nivách), zlepšit osevní postupy na orné půdě zavedením většího podílu vojtěšky, ozimých obilovin, řepky, využíváním meziplodin. Omezit pěstování plodin podporujících vodní erozi (kukuřice, slunečnice, brambory, tabák, řepa) na vodní erozí ohrožených pozemcích,

• při pozemkových úpravách provést novou parcelaci a rozčlenit dnešní rozsáhlé pozemky orné půdy sítí polních cest, mezí a větrolamů.

Jiná cesta spočívá ve využívání ploch ohrožených erozí pro pěstování trvalých zemědělských kultur - zatravněné sady, vinice, zahrady. Způsob využití pozemků je však nutno regulovat - nepovolovat výstavbu chat - pouze přístřešků pro nářadí, případně vinařských bud, neoplocovat pozemky o menší výměře než 600 m, regulovat tvar a rozmístění přístřešků pro nářadí. V grafické části návrhu územního plánu je proveden zákres pozemků vhodných pro výsadbu vinic v souladu s požadavky Vinařské unie a zákres protierozních opatření, převzatých z materiálu Protierozní ochrana půdy jako součást návrhu KPÚ pro Veselí nad Moravou město, Milokošť a Zarazice (Löw & spol. s r.o. Brno 1997) s tou úpravou, že firmou Löw & spol. s.r.o. navrhované větrolamy není nutno realizovat tam, kde již poloprodouvavá či neprodouvavá zeleň existuje.

Velice závažným, v katastru však málo sledovaným a tudíž i málo prostudovaným problémem je zatížení půd toxickými látkami. K vstupu toxických látek do půdy docházelo v území po dlouhou dobu vlivem emisí, zejména zinku emitovaného železárnami, dále vlivem relativně dlouhodobého působení emisí z dopravy na pozemcích podél silnice č. I/55.

Biota

Biota řešeného území je oproti původnímu přírodnímu stavu zalesněné, člověkem nedotčené krajiny výrazně pozměněná. Řešené území lze charakterizovat jako intenzívně využívané kulturní území s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků.

V zázemí města se nacházejí dva značně odlišné krajinné typy. V údolní nivě řeky Moravy zaujímají poměrně významnou rozlohu trvalé travní porosty, lužní lesy a břehové porosty vodních toků, odstavených a zazemněných říčních ramen a tůní. Území Vnorovské plošiny východně a jižně od města se vyznačuje výraznou převahou orné půdy. Projevují se zde negativní důsledky zemědělské velkovýroby, jako je likvidace trvalých vegetačních formací a s tím spojená snížená biodiversita i ekologická stabilita území, rozvoj větrné a vodní eroze.

Z přehledu struktury půdního fondu na jednotlivých k.ú. řešeného území vyplývá, že 58,8 % jeho plochy tvoří orná půda. Nejnepříznivější situace je v k.x. Xxxxxx - Předměstí, kde orná půda zabírá dokonce 74,6 % a území trpí větrnou erozí. Z této skutečnosti vyplývá nezbytná nutnost zvýšení podílu trvalých vegetačních formací, a to jak v nivě Moravy, tak i mimo ni.

Některá opatření, vedoucí alespoň k částečné revitalizaci krajiny byla řešena v rámci pozemkových úprav jako součást polyfunkční kostry, v územním plánu jsou některé její

navrhované prvky poněkud upravené. Nejhodnotnější ekologicky významné segmenty krajiny

řešeného území jsou začleněny do návrhu lokálního ÚSES.

V jihovýchodní části řešeného území neexistuje dostatečný počet přirozených ekologicky významných segmentů krajiny, které by jako kostra ekologické stability mohly být využity pro vytvoření lokálního územního systému ekologické stability. Trvalými vegetačními formacemi jsou tu malé polní lesíky izolované velkými plochami agrárních monokultur. Prvky ÚSES jsou proto z velké části navrhovány na stávající orné půdě. V západní části řešeného území, široké nivě Moravy, se naopak nachází zbytky původně souvislých lužních porostů, systém zazemněných či odstavených ramen Moravy, přirozené vodoteče a trvalé travní porosty o menších rozlohách.

V nivě Moravy je možno pro revitalizaci krajiny využít i jiných systémů, než je územní systém ekologické stability krajiny. Trvalé vegetační formace je možno zakládat i v rámci sportovních aktivit jako je golfové hřiště a jiné sportovní aktivity ve volné krajině. Správně založené a provozované golfové hřiště, plně využívající krajinného rázu široké říční nivy, pro který jsou charakteristické květnaté louky se skupinami stromů, vodní tůně a toky, je schopno ekologickou stabilitu v území výrazně posílit.

Lesy

Původně bylo řešené území pokryto lesními porosty, které postupně člověk likvidoval

a nahrazoval loukami, ornou půdou apod. V nivě Moravy tak vznikly na velké části původní plochy lužního lesa rozsáhlé louky, které jsou v současné době z velké části zorněny. Lesy zůstaly zachovány pouze v nepatrné výměře 5,7 % z celkové plochy řešeného území. Ve větším komplexu se nachází v západním okraji území (k.ú. Zarazice a Veselí nad Moravou kolem Nové Moravy) a v severní části řešeného území (k.ú. Milokošť mezi rameny starého koryta Moravy). Orná půda nahradila lesy i v pahorkatinné části Vizovické vrchoviny, respektive Vnorovské plošiny. Na některých svazích byly lesy nahrazeny vinicemi a sady, jejichž výměra v různých obdobích kolísala. Nachází se tu též několik velmi drobných polních lesíků pravidelného obdélníkového tvaru o výměře max. 1 ha, s převahou javoru mléče, jasanu ztepilého, dubu letního, javoru babyky, místy s příměsí vrby bílé. Do budoucna je možno plochy lesů rozšiřovat zejména na méně kvalitních svažitých pozemcích Vizovické vrchoviny, pokud o to budou mít vlastnící půdy zájem.

BŘEHOVÉ A DOPROVODNÉ POROSTY TOKŮ

Důležitou ekostabilizující roli v agrární krajině obvykle hrají vodní toky a plochy s doprovodnými porosty. Jak bylo uvedeno výše, jsou kolem toku Moravy soustředěny přírodě blízké lesní porosty vysoké ekologické hodnoty. Zachovalá odstavená či zazemněná ramena toku s břehovými porosty jsou místy narušena okolními aktivitami. Nejvíce je poškozováno zazemněné, částečně zvodnělé rameno v Zarazicích (prostor je třeba udržovat a čistit od odpadků), čistírenskými kaly je devastováno zazemněné rameno u čistírny odpadních vod v k.x. Xxxxxx nad Moravou – Předměstí (po zjištění případné nezávadnosti kalů je možno zalesnit), zahrádky se nachází na „ostrovech“ tvořených ostatními odstavenými rameny, kde se však většinou zachovaly poměrně kvalitní břehové porosty. Při úpravě hrází řeky Moravy i OR a odstranění nánosů z koryta toku byly vykáceny všechny náletové dřeviny i ovocné stromy na hrázích, zachována zůstane jen lipová alej. V prostoru hrází (součást nadregionálního biokoridoru) zůstává dle požadavku Povodí Moravy a.s., provoz Veselí nad Moravou jen travní porost.

Tok Struhy a části Svodnice doprovázejí kvalitní břehové a doprovodné porosty, složené z různých druhů vrb a topolů, olše lepkavé, javoru mléče, jasanu ztepilého, javoru babyky, hlohu, svídy krvavé. Na březích Kozojídky převládá ruderalizovaný travinobylinný porost, místy s náletem dřevin, či výsadbami euroamerických kříženců topolů. Obdobná situace je i na březích závlahového a plavebního kanálu a melioračních kanálech, kde se střídají kvalitní úseky s méně kvalitními. Fragment kvalitního břehového porostu je na bezejmenném toku v polní trati Zarazický výkaz.

Územní plán navrhuje pokud možno doplnění břehových a doprovodných porostů na tocích nebo úsecích toků všude tam, kde správce toku připustí vzrostlou zeleň mimo trvalý travní porost. V tom případě je nutné dbát na použití stanovištně odpovídajících domácích dřevin (např. olše lepkavá, různé druhy vrb, topol bílý, jasan ztepilý, lípa malolistá, javor mléč, dub letní).

Doprovodná vegetace komunikací

Podél silnic jsou v řešeném území časté ruderalizované travinobylinné pásy s ovocnými dřevinami. Polní cesty postrádají doprovodnou dřevinnou vegetaci, místy jsou úzké ruderalizované travinobylinné pásy.

Územní plán navrhuje doplnění stromořadí a alejí podél stávajících komunikací bez vegetačního doprovodu, návrh výsadby souvislých izolačních pásů zeleně podél navrhovaných komunikací byl převzat z projektové dokumentace komplexních pozemkových úprav.

Trvalé travní porosty

Trvalé travní porosty v nivě Moravy jsou soustředěny do prostoru kolem Moravy a to zejména mezi Moravou a závlahovým a plavebním (Baťovým kanálem) severně od historického jádra města, západně od Baťova kanálu v Zarazicích a podél silnice Veselí nad Moravou - Moravský Písek. Jedná se o kosené polokulturní a kulturní louky s vysokou druhovou diverzitou, některé louky jsou obnovované. V rámci územního plánu bylo navrženo zatravnění řady pozemků orné půdy v nivě řeky Moravy. Návrh zatravnění vycházel z podkladu „Obnova ekologického kontinua řeky Moravy“ – grantový úkol GAČR č. 206/97/0162, X. Xxxxxx a kol., katedra ekologie PF University Palackého, Olomouc 1999. Rozsah zatravnění ve výkresové části byl zakreslen pouze v reálné podobě dle konzultací na městském úřadě. Byl však doplněn o návrh zatravnění v ochranných pásmech vodních zdrojů.

Vinice, sady a zahrady

Plochy vinic jsou soustředěny na svazích v jižní části území. V Zarazicích se navrhuje rozšíření vinic v polní trati Lišky, ve Veselí nad Moravou - Předměstí v trati Radošov, v Milokošti v trati Borky. Vhodné plochy pro zakládání vinohradů byly stanoveny na základě jednání s Vinařskou unií.

Zahrady s objekty krátkodobé rekreace - zahrádkové kolonie příměstského typu jsou soustředěny do okolí odstavených ramen Moravy a podél Svodnice. Navrhuje se jejich částečné rozšíření v Zarazicích.

Flóra

I přesto, že vegetační formace v území byly pozměněny, zachovala se v řešeném území - často pouze ve fragmentech - přirozená společenstva rostlin. V lužních lesích se vyskytují druhy vlhkých, živných stanovišť: bršlice kozí noha, čistec hajní, netýkavka nedůtklivá, ptačinec velkokvětý, čarovník pařížský, orsej jarní, plicník lékařský, árón plamatý, srha laločnatá, válečka lesní, kosatec žlutý, nadmutice bobulnatá, ostřice buekova a další.

Na loukách je uváděn podražec křovištní, silenka nadmutá, vratič obecný, hadinec obecný, kuklík městský, pcháč obecný, ostřice, toten lékařský, omany.

Společenstva suchých teplých stanovišť se v území prakticky nedochovala.

Fauna

Rozmanitost živočichů je přímo závislá na rozmanitosti fytocenóz. Velmi významným biotopem v území jsou lesní a luční porosty v nivě Moravy. Lužní krajina je velmi bohatá na rozmanité druhy živočichů, z nichž mnozí jsou zařazeni mezi ohrožené až kriticky ohrožené druhy.

Orná půda, která v katastru převažuje, je biotopem velmi omezeného okruhu živočichů. Je to například zajíc polní, bažant obecný, skřivan polní. Významnou živočišnou složkou tohoto ekosystému jsou drobní obratlovci a bezobratlí.

V řešeném území je uváděna řada zvláště chráněných druhů uvedených v příloze III. vyhlášky MŽP č. 395/92 Sb.

Skokan skřehotavý a skokan zelený žijí ve společné populaci na Baťově kanálu i na zvodněných příkopech, příp. přechodných vodních plochách, stejně jako užovka obojková. Ještěrka obecná se vyskytuje nehojně podél cest, na okraji travních porostů, na zatravněných valech závlahového a plavebního kanálu, podél příkopů, v zatravněných sadech a pod.

U Závlahového a plavebního kanálu, případně v sadech, je možno zastihnout při hnízdění žluvu hajní na vyšších stromech a ťuhýka obecného v křovinách. V dutinách stromů nachází příležitost pro hnízdění strakapoud jižní a krutihlav obecný. V budovách v zastavěném území hnízdí vlaštovka obecná. Na okrajích polí, v příkopech a pod. hnízdí koroptev polní.

Územní plán nenavrhuje žádné řešení, které by zásadním způsobem snížilo ekologické hodnoty území. Navrhuje se zatravnění některých lokalit a to z důvodů vodohospodářských a ekologických.

Hluk

Největším zdrojem hluku ve městě je silná doprava na silnicích I. třídy, které procházejí městem. Nejvíce je obtěžována obytná zástavba převážně podél silnice I/55. Tento problém bude částečně řešen až po realizaci obchvatu města. Je třeba rovněž upravit povrch vozovek a tam, kde to šířka uličního prostoru umožní, je ozelenit. Ke zvážení je odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Zkvalitněním vozového parku dojde v budoucnosti rovněž k určitému snížení hlukových hladin - při použití korekcí dle Hygienického předpisu budou hlukové hladiny ve venkovním prostoru výhledově překračovány pouze v bezprostřední blízkosti komunikací.

Dalším zdrojem hluku z dopravy je provoz na železnici. U ploch nové výstavby v blízkosti železnice bude třeba respektovat hluková pásma pro situování nových obytných objektů (Zarazice, Za tratí, Hutník).

Hluk z dopravy viz kapitola č. 7.10.

Dalšími zdroji, přispívajícími k hlukové zátěži města, jsou bodové zdroje hluku, nacházející se v průmyslových areálech. Největším zdrojem tohoto typu jsou Železárny Veselí. Snížení úrovně hluku je závislé od opatření realizovaných v rámci areálů těchto závodů.

2.4 Historický a stavební vývoj města

Historie

(Převzato z materiálu Stavebněhistorický průzkum památkové zóny města Veselí nad Moravou).

Území města Veselí nad Moravou bylo pro svou polohu vyhledáváno a osídlováno již v neolitu. Osídlení obou břehů řeky Moravy umožňoval její pravidelný režim. Ostrovy v řece byly vhodným sídlištěm pro rybáře i útočištěm pro ostatní obyvatelstvo v případě nebezpečí. Časté povodně přispívaly k rozšíření lužního lesa a zvyšovaly úrodnost půd. Xxxxxxxx hrad byl vodní pevností. Původní osada ležela na levém břehu řeky Moravy, na severojižní dopravní cestě.

Roku 1396 je veselská osada poprvé označena jako město – civitas. Město vzniklo zřejmě někdy mezi lety 1350 až 1396. Kromě svého strategicko – vojenského poslání mělo i význam

hospodářský jako výrobní středisko pro celé okolí. Na malém ostrově před hradem vzniklo náměstí se dvěma malými uličkami, z nichž jedna vycházela na Předměstí, do staré veselské osady, a druhá vedla přímo ke hradu. Ostatní ulice vznikly až později. Celkově bylo ve Veselí jen asi 28 – 30 domů.

Další vývoj veselského panství narušily husitské války.

V 15. století patřilo panství pánům z Vojslavic, kteří chtěli využít hospodářských možností veselského okolí. Věnovali se systematicky klučení lužních lesů a jejich přeměně na louky. Významný byl pro veselské panstvo i užitek z vod. V 15. století byla již na panství zbudována větší rybniční soustava v povodí Blatnického potoka. Rybníkářství bylo největším a nejvýnosnějším hospodářským odvětvím na panství. Veselští páni vymohli městu i výroční trhy – první zpráva o nich je z roku1491.

V 16. století byly postaveny dva mosty, které nahradily někdejší přívozy. Poblíž veselského hradu vznikl také mlýn, jehož existence může sahat až do 13. století, kdy si vzrůst obilnářské produkce vyžádal hromadné zpracování obilí ve výkonnějších vodních mlýnech. První zprávy o mlýně jsou až ze 16. století. Vedle mlýna před zámkem stál xxxxxxxx pivovar, jehož rozvoj vrcholí ve druhé polovině 16. století. V jeho sousedství byla i palírna, která byla později přeložena na Předměstí.

Město a hrad byly na sebe odkázány strategicky i hospodářsky. Jako vodní pevnost se panské sídlo označuje ještě roku 1530 a 1562. Postupnou úpravou a rozšiřováním se měnil xxxxxxxx hrad v jednopatrový zámek, jako opěrný strategický bod si však udržel význam až do poloviny 18. století.

Ve Veselí byla také židovská obec, jejíž členové měli značný podíl na obchodním rozvoji města. Počátkem 17. století měli židé synagogu u vody před městem, když ji později strhla voda, pronajala si obec na modlitebnu bývalou potašárnu nedaleko židovské uličky. Židovský hřbitov vznikl ve Veselí až v 18. století (1784).

Na přelomu 16. a 17. století bylo město opakovaně napadeno, zpustošeno, vypleněno a vyrabováno.

V roce 1714 založili manželé Xxxxxxx fundační listinou klášter servitů na Předměstí, který byl druhým servitským klášterem na Moravě po Jaroměřicích nad Rokytnou. Výstavba byla ukončena až v roce 1764. Servitský klášter se stal duchovním a kulturním střediskem Veselí i jeho okolí. Slavná doba kláštera skončila jeho zrušením v roce 1784 za josefínských reforem.

V roce 1733 začali veselští měšťané budovat nový chrám ve městě, na který byla přenesena farní správa ze starého kostela na Předměstí. Kostel sv. Bartoloměje byl dokončen v roce 1736. Po zrušení kláštera se však stal hlavním veselským chrámem servitský kostel.

V roce 1732 vydal Xxxxxxxxx Xxxxx Xxxxxxxxx Obecní řád, který stanovil pravidla pro udržování bezpečnosti ve městě a zvláště opatření proti vzniku požárů a pravidla pro jejich hašení. Veselí bylo počátkem 18. století stiženo požárem několikrát. V roce 1751 propustil Xxxxxxxxx Xxx Xxxxxxxxx veselské měšťany z tělesného poddanství a prohlásil město Veselí za město pod dědičnou ochranou, za město municipální. Tím se podstatně zvýšilo sebevědomí veselských měšťanů, což se kladně projevilo i na zlepšení vzhledu veselských městských domů. V roce 1753 pak koupili dům na náměstí, kde zřídili novou radnici.

Zrušení poddanství a roboty v roce 1848 zasáhlo výrazně do poměrů na veselském velkostatku a znamenalo značný pokles příjmů vycházejících ze dvorů. Velkostatkáři omezovali rozsah obhospodařovaných pozemků a stále více se uchylovali k pronájmům. Pokračovaly také úpravy panského sídla a zahrad, na kterých se vedle jiných odborníků podílel vídeňský architekt Xxxxxxxxx Xxxxxxxx. Počátkem padesátých let vypracoval i plány na stavbu mostů přes Moravu, na úpravu jezů a na stavbu opěrné zdi na zámecké straně moravního ramene.

V roce 1879 zřídil Xxxxxx Xxxxxxxxx úzkokolejnou dráhu, která vedla z hospodářského dvora na veselském Předměstí přímo do jeho cukrovaru v Moravském Písku.

Na konci 19. století se skládalo Veselí nad Moravou ze tří samostatných politických obcí – Města Veselí na pravém břehu Moravy, Předměstí Veselí na levém břehu a z Židovské obce Veselí. Název Veselí nad Moravou byl s konečnou platností ustanoven v roce 1886 v souvislosti s budováním tzv. vlárské dráhy, která měla vést z Brna přes Hradiště a Vláru do Trenčína. Veselí původně nebylo do projektu pojato, ale později se ukázalo, že úsek trati ze Bzence do Ostroha bude lépe vést oklikou přes Veselí. Město se tak stalo významnou železniční stanicí.

V roce 1913 zřídil Xxxxxxxx Xxxxxxxxx nad starým mlýnským náhonem turbínu a ve mlýně elektrárnu. V celém Veselí bylo zavedeno elektrické osvětlení.

Roku 1919 byl dovršen staletý xxxxxxxx vývoj a 27. června splynula městská a židovská obec s Předměstím v jedinou politickou obec Veselí nad Moravou. O rok později byla zahájena stavba nové železniční trati Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom.

V letech 1926 – 36 došlo k rozsáhlým vodohospodářským stavbám a úpravám v souvislosti se vznikem závlahového a plavebního tzv. Baťova kanálu.

Stavební vývoj

(Převzato z materiálu Stavebněhistorický průzkum památkové zóny města Veselí nad Moravou).

Město Veselí nad Moravou vzniklo na spojnici severojižní komunikace vedoucí z dávného centra východní Moravy v místech dnešního Uherského Hradiště a přechodu přes tok řeky Moravy, umožněného zde existencí písečné lavice v jejím korytě. Nutnost ochrany tohoto brodu vedla ke vzniku opevněného bodu, z něhož mělo být okolí kontrolováno a jenž se stal později pro svou polohu na rozhraní českého a uherského království i důležitou pohraniční výspou. Důsledné využití výhodných přírodních podmínek, kdy toto místo bylo ze všech stran obtékáno řekou Moravou nebo jejími strouhami, z něho činily těžko přístupný vodní hrad.

Existovala-li v této době i na ostrově mezi pravobřežním hradem a levobřežní vsí nějaká osada, nelze při současném stavu poznání spolehlivě prohlásit. Vznik křižovatky na hranicích země, v níž by se spojovala funkce komunikační, hospodářská i obranná je však velmi pravděpodobná. Každopádně můžeme předpokládat rozvoj osady na ostrově minimálně od poloviny 14. století.

Vznik měst ve středověku souvisí s postupující dělbou práce. Vznikají střediska, v nichž byla umožněna směna řemeslných a zemědělských výrobků. Rozlehlost veselského náměstí ukazuje na účast velké skupiny prodávajících i kupujících, na existenci velkého trhového uzlového bodu. Pravidelnost založení, kdy se kolem náměstí rozložila jedna řada domů, ukazuje na jednotné rozvržení, na něž poukazuje i takřka shodná a identická rozloha městských stavebních parcel. Přestože můžeme předpokládat, že se jednalo převážně o domy řemeslníků, je téměř jistá jejich úplná hospodářská nevyhraněnost. Ke každému domu totiž náležel také zemědělský pozemek.

Vedle města uvnitř hradeb docházelo nejpozději od 18. století i k zastavování venkovního místa. Nejdříve asi u tzv. Horní brány, která vedla z městečka směrem k předměstí a to ve dvou směrech. U brány samotné a pak směrem k místům tzv. Rybníčku se rozložilo židovské město. Na opačnou stranu, tedy od brány směrem ke kostelu, se podél hradeb usadili drobní řemeslníci. Zatímco vzájemně provázané, spíše drobné stavby židovského města, vytvářely typ shlukové, postupně bující zástavby, domy v místech dnešní ulice Kožešnické již na první katastrální mapě z poloviny 19. století jeví známky jasného a jednotného rozvrhu. Poslední etapa vývoje města se udála v polovině 18. století, kdy byl vrchností městu věnován rybníček na jižním okraji města, dosud nejspíš zastávající zčásti obrannou funkci. V jeho místě se pak rozvíjela další zástavba. Tato část se pak stala místem, kde se usazovali především rolníci, stavějící si obydlí s ohledem na své hospodářské možnosti. V nejjižnějším cípu snad větší sedláci, v ostatních částech asi pouze majitelé malých políček či zahrad.

V 19. století byl stavební vývoj města již uzavřen.

Přestože město napojením na tzv. vlárskou železnici nabylo na významu a počalo i hospodářsky růst, odrazil se tento vývoj spíše na veselském předměstí. I nadále však ve městě převládá spíše přízemní zástavba selského charakteru, charakteristická především situováním

obytných prostor s několika, nejčastěji dvěma okenními osami na levou stranu objektu a průjezdem do dvora napravo.

Prostorové a výtvarné poměry, výškové zónování.

Prostorovému členění města, tak jak město postupně historicky vznikalo, odpovídá i charakteristika staveb v jeho jednotlivých částech.

Městská památková zóna zahrnuje historické jádro města na ostrově vymezeném rameny řeky Moravy, s unikátní zachovanou urbanistickou půdorysnou stopou, a zámek s rozsáhlým parkem. Zástavba na ostrově je maximálně dvoupodlažní. Opravy, rekonstrukce a přestavby podléhají režimu památkové zóny města.

Naproti tomu nepřehledně až chaoticky působí novodobé náměstí Míru, bez jasné prostorové kompozice, ať už jde o uliční čáry, výškovou nebo hmotovou strukturu (od nízkopodlažní zástavby historického objektu, přes funkcionalistický objekt hotelu, vysokopodlažní panelový bytový dům až k novodobým nízkopodlažním stavbám – tržnice, pošta).

Zarazice a Milokošť jsou původně venkovská sídla s převažující obytnou funkcí. Starší zástavba má převážně zemědělský charakter, zástavba je řadová, půdorys obvykle do L, maximálně dvoupodlažní, se sklonitými střechami. Novodobá zástavba se více blíží bydlení městského charakteru, kde hospodářské zázemí ustupuje okrasné funkci zahrady. Ke zvážení je vymezení resp. sjednocení stavební čáry a uličního prostoru silnice I/55, protože u většiny přestavovaných domů stavební čára ustupuje, takže současná zástavba je „zubatá“.

Okolí silnice I/55 v katastrálním území Veselí – Předměstí dále vyplňuje kromě sídliště Chaloupky u centra bloková zástavba rodinných domů, převážně dvoupodlažních.

Za železniční tratí v souvislosti se vznikem největšího veselského podniku – Železárny Veselí – vznikla nová obytná čtvrť v rámci komplexní bytové výstavby, sídliště Hutník se čtyřpodlažními, osmipodlažními a ojediněle dvanáctipodlažními panelovými domy.

2.5 Kulturní a stavební hodnoty území

V řešeném území se nachází velké množství nemovitých kulturních památek, jejich soupis je uveden v kapitole 5.3 Ochrana památek a kulturních hodnot.

Město by si mělo zachovat svou typickou urbanistickou strukturu s dominantami kulturních památek v siluetě města. Historická část města s trojicí kostelů, klášterem a zámkem s parkem vykazuje významné kulturní hodnoty, které vedly v roce 1995 k vyhlášení městské památkové zóny. Na ochranu nejvýznamnější kulturní památky a jejího prostředí, zámku se zámeckým parkem, bylo již předtím, v roce 1994, vyhlášeno ochranné pásmo památek.

Součástí kulturních a civilizačních hodnot daného území jsou také archeologické nálezy. Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně požaduje zahrnout do územně plánovací dokumentace vytyčení území archeologického zájmu. Vyznačení a klasifikace jednotlivých kategorií území archeologického zájmu je předmětem podrobné analýzy řešeného území. Tuto analýzu provádí pracovníci památkového ústavu.

Obecně lze konstatovat, že v území archeologického zájmu by v souvislosti se stavební a hospodářskou činností mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení případných archeologických památek. Podrobnější specifikace omezení v jednotlivých zónách území archeologického zájmu je uvedena v kapitole 5.3 Ochrana památek a kulturních hodnot.

V administrativním území města Veselí nad Moravou nejsou orgánem ochrany přírody vyhlášeny památné stromy.

2.6 Obyvatelstvo a zaměstnanost

Retrospektivní vývoj počtu obyvatel

(údaj MěÚ)

rok      1961    1970    1980    1991    1996

počet obyv. 7 387 10 512 12 464 12 516 12 781

Přírůstek obyvatelstva

  rok               přírůstek obyvatel

1961-1970	3 125
1971-1980	1 952
1980-1991	52
0000-0000	000
Z uvedeného	výčtu vyplývá, že nedynamičtější rozvoj a příliv obyvatelstva souvisí

s budováním průmyslové základny v šedesátých letech, zejména klíčového závodu Železárny Veselí. V posledních letech je zaznamenána téměř stagnace v růstu počtu obyvatelstva, která souvisí s omezením bytové výstavby a nedostatkem pracovních příležitostí.

Výchozí údaje sčítání (Slbd 1991)

trvale bydlící obyvatelstvo

muži 6 120

ženy               6 396

celkem 12 516

věková skladba obyvatel

0 -14 let	2 893
v produktivním věku	7 695
poproduktivní věk	1928
Věkové složení obyvatelstva	se jeví jako příznivé. Ve výhledu však bude docházet

k postupnému zhoršování věkové skladby obyvatelstva. I při mírném zvyšování celkového počtu obyvatel je možno očekávat, že absolutně poroste počet obyvatel v produktivním věku. V relativním vyjádření bude rychleji růst kategorie obyvatel v poproduktivním věku, a to zejména na úkor obyvatelstva věkově nejmladší kategorie.

I když lze předpokládat dostatečné zdroje pracovních sil, bude nutno pamatovat i na vybavení města pro starší občany (domy s pečovatelskou službou, penziony pro důchodce atd.).

ekonomicky činné obyvatelstvo

vyjíždějící za prací 2 152

v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství 530

v průmyslu                      3 011

celkem 6 735

Předpokládá se, že počet osob ekonomicky aktivních bude v souladu především s vývojem obyvatelstva v produktivním věku. Zároveň lze předpokládat snížení počtu osob zapojených do pracovního procesu (snížení zaměstnanosti žen).

počty obyvatel v jednotlivých urbanistických obvodech

1. Zarazice	983
2. Xxxxx Xxxxxxxxx	0 000
3. Střed	187

4. Severní Předměstí	4 150
5. U polikliniky	636
6. Hutník	3 618
7. Za tratí	41
8. Milokošť	808

Předpokládaný vývoj počtu obyvatel

Územní plán z roku 1991 uvažoval s výhledovým počtem obyvatel 15 000 k roku 2 010. Tyto údaje jsou převzaty jako směrné. Reálný početní růst obyvatelstva ve městě bude závislý především na:

• skutečném demografickém vývoji,

• počtu pracovních příležitostí,

• reálné poptávce po bydlení ve městě,

• nabídce vhodných stavebních pozemků,

• dobudování technické infrastruktury.

Dle VÚC Hodonínsko z r. 1991 je ve Veselí nad Moravou uvažováno: rok             2000      2010

přirozená měna	14 600	15 400
saldo migrace	0,6	0,7
obyvatel celkem	14 000	14 700

Návrhový počet obyvatel byl stanoven na 15 000.

3. Návrh urbanistické koncepce

Rozvoj města Veselí nad Moravou je výrazně limitován přírodními podmínkami (CHOPAV Kvartér řeky Moravy, niva řeky Moravy a její záplavové území, vodní zdroje), barierami dopravních tras, inženýrských sítí a technických děl (silnice I. třídy, železniční tratě, trasy velmi vysokého a vysokého napětí, vysokotlaký plynovod, Závlahový a plavební kanál – Baťův kanál atd.). Podrobněji jsou tyto limity a bariery popsány v dalších kapitolách.

Samostatným a velmi závažným problémem je ve Veselí nad Moravou automobilová doprava. Vedení státních silnic I/55 a I/54 zastavěným územím města znamená velkou zátěž obyvatel hlukem, zplodinami a také nebezpečí dopravních nehod. Kolizní je spojení historického sídla podél silnice I/55 s novodobější jihovýchodní částí Veselí nad Moravou přes železniční trať vesměs úrovňovými přejezdy a jedním podjezdem pod tratí s omezenou výškou.

Územní plán města Veselí nad Moravou vychází ze založené urbanistické koncepce v územním plánu z roku 1991, která je upravena na základě současných požadavků a záměrů Města Veselí nad Moravou.

Základem urbanistické koncepce je dodržení původní urbanistické struktury a charakteru zástavby v historické části města. Vývojem dané funkční členění je respektováno, jednotlivé funkční zóny návrh územního plánu dále rozvíjí případně přispívá k jejich kompaktnosti. Je zohledněn městotvorný prvek - řeka Morava, která patří mezi hlavní limitující prvky v území, neboť omezuje rozvoj zástavby ze severozápadní strany. Pro územní rozvoj města jsou tedy využívány jednak volné plochy v zastavěném území, jednak nové rozvojové plochy na jeho jihovýchodním okraji, zejména ve vazbě na navrhovaný silniční obchvat.

Mimo řeku Moravu jsou hlavními určujícími prvky urbanistické koncepce silnice I. třídy a železnice, které tvoří základní dopravní kostru města. Trasa dnešní silnice I/55 - hlavní lineární osa zastavěného území - dává městu výrazně protáhlý půdorysný charakter, v jehož středu se kříží se silnicí I/54. Neustále stoupající dopravní zatížení na těchto silnicích způsobuje řadu problémů.

Územní plán navrhuje vyloučení tranzitní dopravy na silnici I/55 ze zastavěného území města převedením této dopravy na silniční obchvat. Jeho trasa byla prověřována studií a v územním plánu stabilizována na jihovýchodní okraj zastavěného území ve vazbě na obchvaty sídelních útvarů Vnorovy a Uherský Ostroh. Silnice I/54 je v průtahu centrální částí navržena ke směrové úpravě. Tato úprava vymezí centrální prostor ze severní strany a přispěje k jeho kompaktnosti. Postupnou dostavbou a přestavbou centra by měl vzniknout městský prostor s koncentrací vyšší a specifické občanské vybavenosti charakteru především správního, kulturního a komerčního. Funkčně a významově komornější bude prostor historického jádra - Bartolomějské náměstí - jehož atraktivita by měla být v příštích letech rovněž posílena situováním občanské vybavenosti, avšak takové, která nevyžaduje denní a těžké zásobování. Využití centrálních prostorů města, jejich dostavba a přestavba budou limitovány režimem městské památkové zóny s četnými kulturními památkami a jejich ochrannými pásmy.

Město Veselí nad Moravou má dostatečné územní možnosti pro rozvoj všech funkcí.

Současné území bydlení, kde převažuje zástavba rodinných domků, je stabilizováno až na území zv. Chaloupky a část v Milokošti, kde je realizována postupná přestavba. Nové plochy pro bydlení jsou směrovány většinou za hranice současně zastavěného území města. Vzhledem k dosavadnímu charakteru zástavby je převážná část ploch určena pro výstavbu rodinných domků.

Hlavní lokalitou pro rozvoj bydlení je území v k.ú Veselí – Předměstí Za tratí, kde lze předpokládat vznik celé nové čtvrti rodinných domů. Rozsah lokality se oproti konceptu územního plánu výrazně zvětšil, protože bylo třeba nalézt náhradní plochy za konceptem uvažované plochy v záplavovém území řeky Moravy.

Nové rozsáhlejší plochy pro bydlení v rodinných domech byly vytipovány v Zarazicích. Individuelní bydlení městského charakteru je podmínečně a v omezeném rozsahu navrženo v části Vláky (záplavové území řeky Moravy) a kombinované bydlení (bytové domy, rodinné domky) na okraji městské části Hutník.

Bytová funkce bude rozvíjena rovněž v rámci centrální části, kde bude převládat výstavba polyfunkčních domů s malometrážními byty a výstavba živnostenských domů.

Výrobní zóna je územně stabilizována. Pro nové ekonomické a podnikatelské aktivity jsou vymezeny návrhové plochy a územní rezervy na jihovýchodním okraji města v návaznosti na nový silniční obchvat.

Území pro rekreaci a sport mají svá těžiště u řeky Moravy, v blízkosti městského a zámeckého parku. Zde se budou i výhledově soustřeďovat zařízení rekreačního charakteru a zařízení pro sportovní vyžití s vycházkovými trasami podél řeky Moravy do středu města a jednotlivých obytných zón.

Územní plán zhodnocuje zámecký areál návrhem ubytovacích kapacit, restauračních a sportovně rekreačních zařízení (návaznost na sportovní areál, koupaliště, jezdecký areál). Ke zvýšení návštěvnosti a rozvoji turistického ruchu přispěje bezesporu obnovení provozu Baťova plavebního kanálu, který bude mít i význam ekologický a hospodářský. V návaznosti na provoz Baťova kanálu by mohl být rozšířen a dobudován sportovní areál v Zarazicích.

Město by si mělo zachovat svou typickou urbanistickou strukturu s dominantami kulturních památek jak v půdorysu tak v siluetě města. Historická část města s trojicí kostelů, klášterem a zámkem s parkem vykazuje významné kulturní hodnoty, které vedly k vyhlášení městské památkové zóny. Na ochranu nejvýznamnější kulturní památky a jejího prostředí zámku se zámeckým parkem bylo vyhlášeno a vymezeno ochranné pásmo památek.

Koncepce řešení územního plánu se týká:

• odvedení zatěžující dopravy mimo město, zlepšení dopravní prostupnosti města, vyřešení hlavních dopravních závad,

• vytipování vhodných rozvojových lokalit pro všechny druhy funkčního využití,

• doplnění ploch pro sport a krátkodobou rekreaci, doplnění ploch veřejné zeleně,

• stanovení regulativů využití jednotlivých funkčních ploch pro celé k.ú.,

• stanovení regulativů pro rozsáhlé lokality zahrádkářských oblastí,

• návrhu protierozních opatření,

• návrhu územního systému ekologické stability,

• řešení koncepce technického vybavení,

• stanovení hranice zastavitelného území města.

3.1 Dopravní prostupnost města, vyřešení hlavních dopravních závad

Koncepce řešení dopravy ve Veselí nad Moravou je založena na odvedení průjezdné dopravy

– silnice I/55 ze Strážnice do Uherského Hradiště - mimo zastavěné území města.

Návrh územního plánu přebírá řešení jihovýchodního obchvatu a směrovou úpravu silnice I/54 u sídliště Chaloupky z dosud zpracované dokumentace a v souladu s územním plánem velkého územního celku.

Významnými dopravními závadami jsou přejezdy přes železniční tratě. Jediným mimoúrovňovým křížením je podjezd na silnici I/54, který nemá vyhovující podjezdnou výšku. Všechna ostatní křížení jsou úrovňová, jak stávající, tak navrhovaná. Terénní podmínky a zástavba nedovolují jiné řešení.

Všechny ostatní komunikace jsou místní nebo účelové. Důležité místní komunikace jsou zařazeny do kategorie sběrných komunikací. Státní silnice s místními sběrnými komunikacemi tvoří základní dopravní kostru města.

V k.ú. Zarazice je jako sběrná zařazena komunikace podél železnice k zadnímu vjezdu do Železáren Veselí. Navrženo je její prodloužení částečně v trase stávající účelové komunikace. Komunikace řeší chybějící obsluhu výrobních ploch na jihovýchodě města tak, aby se tato cílová doprava vyhnula obytným lokalitám. Z hlediska etapizace je potřeba realizovat nový úrovňový přejezd přes železnici naproti Stivalu jako podmiňující investici pro využití navrhované průmyslové zóny v sousedství Železáren Veselí.

Další sběrnou komunikací je ulice Rumunská a tř. Národních mučedníků. Po této trase je vedena autobusová doprava, obsluhující nádraží a střed města. Nevyhovující úsek trasy po ulici Lány je řešen návrhem sběrné komunikace v pokračování ulice Rumunské směrem k areálu ČSAD a s připojením na silnici I/55 v křižovatce s ulicí Náklí. Tato ulice je rovněž zařazena jako sběrná – obsluhuje výrobní plochy a čistírnu odpadních ploch.

Stávající sběrnou komunikací je okruh v sídlišti Hutník, doplněný v návrhu o propojení mezi silnicemi I/54 a III/4994 kolem Služeb města Veselí směrem jihozápadním a směrem severovýchodním novou komunikací do rozvojové lokality Za tratí. Lokalita Za tratí je navrhovanou obytnou čtvrtí rodinných domů, kterou je třeba připojit jak ze sídliště Hutník, tak z Milokošti, v obou případech úrovňovým přejezdem přes železnici. Přejezd ze sídliště Hutník by měl být prověřen podrobnější dokumentací a v případě, že to území umožní řešen mimoúrovňově.

Místní a účelové komunikace a další druhy dopravy jsou dále podrobně popsány v kapitole

č. 7. Návrh koncepce dopravy.

3.2 Vytipování vhodných rozvojových lokalit

Vhodné lokality pro rozvoj jednotlivých funkčních ploch byly vytipovány v konceptu územního plánu. Některé z rozvojových ploch musely být v návrhu územního plánu přehodnoceny. Vzhledem k hranici záplavového území řeky Moravy a povodním 07/97 byly vypuštěny ty rozvojové lokality bydlení, které jsou záplavami potenciálně ohroženy. Některé výhledové rozvojové lokality výroby byly po zvážení převedeny do ploch návrhových. Několik rozvojových lokalit pro různé funkce bylo nově navrženo.

Bydlení

Možnosti pro rozvoj bydlení ve Veselí nad Moravou jsou omezené ve směru západním, tzn. v nivě řeky Moravy, respektive v jejím záplavovém území. Zastavěné území města je intenzívně zastavěno, proluk není mnoho.

Jako nejvhodnější oblast pro rozvoj bydlení se jeví jednak jih města Veselí nad Moravou (k.ú. Zarazice), jednak východ města (k.x. Xxxxxx – Předměstí).

Hlavní rozvojová lokalita v Zarazicích je situována za železniční tratí kolem budoucí příjezdové komunikace do města od navrhované přeložky a je určena pro výstavbu rodinných domů. Výstavba v lokalitě není podmíněna realizací výše uvedené komunikace, pouze výstavba nového přejezdu přes trať by vedla ke komfortnějšímu napojení území. Druhou rozvojovou lokalitou v Zarazicích je doplnění zástavby v prodloužení ulice Za Humny, realizace je však podmíněna eliminací hluku ze železnice řešením protihlukových opatření.

Ve vazbě na sídliště Hutník jsou situovány rozvojové lokality bytových a rodinných domů.

I zde je výstavba v blízkosti železnice podmíněna řešením protihlukových opatření.

Nová čtvrť – cca 250 rodinných domů – může vzniknout v lokalitě Za tratí, která byla rozšířena náhradou za dříve uvažované lokality v záplavovém území řeky Moravy. Výstavba v lokalitě je však podmíněna výstavbou inženýrských sítí a realizací dopravního napojení.

Malá plocha pro bydlení zůstala navržena v lokalitě Vláky v záplavovém území řeky Moravy. Jde o doplnění ulice nově postavených domů, zástavba je podmíněna zvláštním režimem pro stavebníka.

Ve výhledu lze očekávat další rozvoj bydlení východním směrem.

Centrální zóna

Návrh územního plánu vymezil smíšenou centrální zónu města. Centrální zóna se skládá ze dvou hlavních, funkčně i prostorově rozdílných částí:

• Kompaktně zastavěné území kolem historického náměstí je se zámkem a parkem vyhlášeno městskou památkovou zónou a je podřízeno jejímu režimu. Postupná rekonstrukce objektů na náměstí je zřejmě regulována, výsledek zatím není optimistický. Plocha náměstí je neupravená a funkčně nevymezená. Situování historického jádra města na ostrově mezi rameny řeky Moravy je specifické a ojedinělé, prostor by bylo vhodné řešit urbanisticko - architektonickou soutěží.

• Nepřehledně až chaoticky působí novodobé náměstí Míru, bez jasné prostorové kompozice, ať už jde o uliční čáry, výškovou nebo hmotovou strukturu. Snaha řešit situaci se projevila v urbanistické studii Veselí nad Moravou – Centrum, zpracované v lednu 1991. Ke zklidnění a dotvoření uvažované pěší zóny v centru města by přispěla realizace směrové úpravy trasy silnice I/54.

Diskutabilní je funkční začlenění území sídliště Chaloupky, v územním plánu je zařazeno do ploch bydlení v bytových domech, i když s centrální zónou bezprostředně sousedí a minimálně pohledově je její součástí. I zde již byla zpracována podrobnější dokumentace – US Masarykova – Chaloupky, která řeší dostavbu nezastavěných ploch a doplnění deficitních ploch pro parkování.

Celá centrální oblast potřebuje řešit parter, veřejnou zeleň a dopravu v klidu.

Na centrální část města bezprostředně navazuje zámek a zámecký park, který je podrobně popsán v kapitole č. 6.6 Zeleň.

Smíšené plochy ostatní

Mezi smíšené plochy byla zařazena území, která buď tvoří přechodovou zónu mezi bydlením a výrobními plochami nebo jsou zasažena hlukem z dopravy nebo svým charakterem (smíšené funkční využití) už smíšenou plochou jsou.

Na několika místech jsou navrženy plochy smíšené pro bydlení a drobné podnikání. Jedná se obecně o plochy v hlukovém pásmu železnice. Zástavba smíšené zóny zde zpravidla vytváří barieru hluku ve směru k obytným územím, resp. objektům bydlení. Jedná se o následující plochy:

• plocha mezi územím pro rozvoj bydlení v Zarazicích a železnicí,

• plocha mezi areálem ČSAD a železnicí,

• plocha mezi územím pro rozvoj bydlení v lokalitě Za tratí a železnicí,

• plocha mezi silnicí I/55 a železnicí v Milokošti.

Dalšími navrhovanými smíšenými plochami jsou území v sousedství stávajících smíšených zón na okraji sídliště Hutník a plocha „bývalého“ hřbitova při silnici I/54 směr Blatnice.

Výroba

Výrobní areály jsou ve Veselí nad Moravou stabilizované, situované v k.x. Xxxxxx – Předměstí jednak na hranici k.ú. Zarazice a jednak na jihovýchodě území za železnicí (především Železárny Veselí).

Všechny areály jsou cílem nákladové dopravy - dopravní obsluha území je v současnosti nedostatečná, komplikovaná především nutností překonávat železnici. Navíc je většina dopravy vedena obytným územím města.

Rozvojové plochy pro blíže nespecifikovanou výrobu jsou navrhovány ve velkém rozsahu mezi stávající výrobní území a budoucí trasu jihovýchodního obchvatu města. Důvod je především ten, že, město musí mít konkurenceschopnou nabídku ploch pro potenciální investory. Přibližně padesátihektarová lokalita v sousedství Železáren Veselí je vhodně situována mimo obytné území ve vazbě na kapacitní železniční i silniční dopravu. Také obsluha inženýrskými sítěmi je možná, technicky nejsložitější bude napojení na kanalizaci, jak je popsáno v příslušné kapitole vodního hospodářství. Nezbytnou podmiňující investicí pro využití lokality bude realizace nového přejezdu přes železnici v Zarazicích.

ObČanské vybavení

Všechny stávající plochy občanského vybavení jsou respektovány.

Nové lokality občanského vybavení jsou učeny pro Domov důchodců, pro střední školu (gymnázium), sociální bydlení a pro obchod a služby.

3.3 Doplnění ploch pro sport a krátkodobou rekreaci, doplnění ploch veřejné zeleně

Hlavní sportovní areál s hřišti a koupalištěm je ve Veselí nad Moravou situován na pravém břehu Baťova kanálu při silnici I/54 směr Bzenec. Výhledově mohou být tyto plochy rozšířeny. Přes silnici je umístěna koňská farma, dostihová dráha je situována také při silnici I/54 v sousedství vytěžené plochy štěrkoviště. Mezi Baťovým kanálem a Moravou vzniká přístaviště pro plavbu na Baťově kanálu, které může být postupně rozšířeno o bývalý areál Správy a údržby silnic.

V centru města je areál sokolovny s hřištěm, mezi ulicemi Na drahách a nám. 24. dubna vzniká postupně areál orlovny.

Nový areál sportu zatím blíže nespecifikovaný je navržen v Zarazicích v sousedství stávajícího fotbalového hřiště. Předpokládá se vazba na zastávku plavby po Baťově kanálu v Zarazicích.

Krytý plavecký bazén a prostory pro halové sporty mají rezervovanou plochu při silnici I/54 na okraji sídliště Hutník.

Stávající i navrhované plochy pro bydlení je nutno doplnit o drobná hřiště v zeleni pro každodenní a krátkodobou rekreaci.

Drobné navrhované plochy pro dopravu, veřejnou zeleň a technické vybavení jsou popsány v jednotlivých odborně zaměřených kapitolách průvodní zprávy.

3.4 Stanovení regulativů využití jednotlivých funkčních ploch pro celé

řešené území

V samostatné části C. průvodní zprávy jsou stanoveny regulativy využití jednotlivých funkčních ploch v celém řešeném území. Plochy jsou popsány z hlediska nepřípustného, podmíněně přípustného a přípustného využití území.

3.5 Stanovení regulativů pro rozsáhlé lokality zahrádkářských a chatových oblastí

Kolem řeky Moravy, především ve vazbě na její slepá ramena, je několik rekreačních zahrádkářských a chatových lokalit. Tato území jsou stabilizována.

Město eviduje další zájemce o zahrádkové lokality. Územní plán vymezuje novou plochu pro zahrádkovou lokalitu v Zarazicích, mezi zarazickým slepým ramenem Moravy a železnicí a dále plochu v lokalitě „Za tratí“ v místě souběhu železničních tratí.

Samostatnou otázkou bylo stanovení regulativů pro stávající zahrádkářské oblasti, které jsou uvedeny v části C průvodní zprávy.

Regulativy jsou však pouze funkční, doporučujeme proto městu zpracování podrobnější dokumentace, která by prostorové regulativy a další opatření stanovila přesněji a s větší právní účinností.

3.6 Ostatní koncepční zásady

Návrh protierozních opatření, návrh územního systému ekologické stability a návrh koncepce technického vybavení jsou popsány v jednotlivých odborně zaměřených kapitolách průvodní zprávy.

3.7 Hranice zastavitelného území města

Hranice zastavitelného území města byla stanovena s ohledem na limity a bariery v území tak, že současně zastavěné území města bylo v zásadě rozšířeno o rozvojové lokality pro návrhové období územního plánu. Do zastavitelného území města nebyly začleněny zahrádkářské lokality, které nenavazují na současně zastavěné území města a výstavba v těchto lokalitách je omezena.

Hranice zastavitelného území města je zakreslena ve výkresech č. 1 a 2.

4. Návrh ČlenĚní území mĚsta na funkČní plochy a podmínky jejich využití

Celé katastrální území města je členěno na funkční plochy. Podmínky jejich využití jsou uvedeny v části C. REGULATIVY ÚZEMNÍHO ROZVOJE průvodní zprávy.

4.1 Funkční členění ploch v zastavitelném území města

PLOCHY BYDLENÍ

Slouží pro situování obytných objektů a doplňkových staveb ke stavbě hlavní, území může být vybaveno zařízeními základního občanského vybavení a služeb, která mají obslužný charakter ve vztahu k bydlení.

PLOCHY SMÍŠENÉ

Smíšené plochy města jsou plochami polyfunkčními pro situování obytné zástavby a občanského vybavení (plochy smíšené centrální) a obytné zástavby, občanského vybavení a nezávadných provozoven výroby a služeb (plochy smíšené ostatní). Závazně není určen podíl bydlení, v centrální části města je nevhodné připustit výrazný úbytek bytů.

PLOCHY VÝROBY

Slouží pro umístění průmyslových podniků, kapacitních skladů a provozoven služeb včetně administrativy (převážně v uzavřených areálech s minimální frekvencí styku s veřejností) nebo podstatně nerušících výrobních provozoven převážně malých a středních podnikatelů, administrativních a řemeslných provozů včetně výrobních služeb.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ

Slouží k umístění zařízení občanského vybavení nekomerčního i komerčního charakteru místního i nadmístního významu. Dále slouží pro areály sportu a rekreace, kde je maximální ozelenění ploch mimo vlastní sportoviště a zástavba je zásadně nízkopodlažní.

PLOCHY PRO DOPRAVU

Jsou určeny k umístění staveb a zařízení, která slouží pro obsluhu území automobilovou dopravou. Dále jsou to plochy železničních tratí a zařízení, sloužící pro zajištění provozu železnice.

PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ

Jsou určeny k umístění staveb a zařízení, které slouží pro technickou obsluhu území (plochy a zařízení pro zásobování vodou, plynem, teplem, elektrickou energií, pro odvádění a likvidaci odpadních vod, pro telekomunikace, pro sběr, třídění, likvidaci a ukládání odpadů a jinou technickou vybavenost).

PLOCHY VEŘEJNÉ ZELENĚ

Plochy veřejně přístupné zeleně v rámci zastavitelného území města, zčásti parkově upravené. Plní vedle funkce mikroklimatické, hygienické a ekologické především funkce estetické

a psychosociální - slouží pro setkávání a odpočinek obyvatel města. Zvláštní kategorii tvoří hřbitovy.

4.2 Funkční členění ploch mimo zastavitelné území města

Lesy

(ve smyslu zákona č. 289/1995 - lesní zákon ve znění pozdějších předpisů):

lesy hospodářské a lesy zvláštního určení (bažantnice)

Krajinná zeleŇ

Krajinná zeleň je tvořena převážně břehovými a doprovodnými porosty vodotečí, zazemněných a odstavených ramen Moravy a vodních děl, doprovodnými porosty komunikací a rozptýlenými porosty dřevin na loukách.

ZemĚdĚlský pŮdní fond

(ve smyslu zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994):

• orná půda běžně obhospodařovaná,

• zahrady, sady, vinice – drobná parcelace - z urbanistického hlediska dále členěné na:

- zahrady, sady, vinice bez stavebních objektů, případně s přístřešky pro nářadí,

- zahrady a sady s objekty rekreace,

• louky a pastviny - trvalé travní porosty,

• půda dočasně neobdělávaná (plochy krátkodobě neobdělávané s ruderálními plevely nejsou graficky rozlišeny),

• protierozní meze,

• polní cesty (z urbanistického hlediska chápané jako komunikace).

Vodní toky a vodní plochy

vodoteče, meliorační kanály, vodní nádrže, rybníky

5. Limity využití území

5.1 Chráněná území využitelných přírodních zdrojů

Vodní zdroje, CHOPAV

Ochranná pásma vyhlášená Rozhodnutím ONV Hodonín odbor VLHZ ze dne 1. 3. 1989 pod

x.x. Xxx-1299-1985/1989/Ku-235:

Ochranná pásma I. stupně – jímací území Bzenec III a Milokošť

Ochranné pásmo II. stupně vnitřní – jímací území Bzenec II, III a Milokošť Ochranné pásmo II. stupně vnější – jímací území Bzenec - komplex a Milokošť

Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy dle Nařízení vlády č. 85/1981 Sb.

Hranice ochranných pásem a hranice CHOPAV jsou zakresleny ve výkresech č. 1, 2, a 4.

Ochranná pásma vodních toků

Pro toky ve správě Povodí Moravy je stanoveno podle Xxxxxxxx č. 19/1978, § 11:

a) pro vodní tok určený jako vodní cesta a ostatní vodní toky 10 m od břehové hrany (jedná se o tok Stará Morava, Nová Morava, Plavební a závlahový kanál),

b) pro ostatní toky 6 m od břehové hrany (jedná se o Struhu).

Pro toky ve správě SMS (Svodnice a Kozojídka) je ochranné pásmo 6 m podél jednoho z břehů, aby bylo možno provádět údržbu objektů a pročištění koryta.

Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory

Do řešeného území zasahuje severozápadně od zastavěného území výhradní ložisko štěrkopísků Veselí nad Moravou - evidenční číslo ložiska B3 089 300, pro jehož ochranu byly stanoveny tři dobývací prostory (DP Veselí nad Moravou, ev. č. 7/0729, DP Veselí nad Moravou I, event. č. 7/0902 a DP Veselí nad Moravou II, event. č. 7/1031). Tyto dobývací prostory se staly ze zákona chráněným ložiskovým územím. Organizací pověřenou evidencí a ochrannou výhradního ložiska je Státní statek Veselí nad Moravou. Na ložisku není ukončena hornická činnost.

5.2 Ochrana přírody a krajiny

Chráněné krajinné oblasti

V řešeném území nejsou.

Přírodní památky

V řešeném území nejsou.

Památné stromy

V řešeném území nejsou vyhlášeny ani se nenavrhují.

Krajinný ráz a jeho ochrana

Přírodní ráz krajiny byl po dlouhá staletí výrazně ovlivňován a přetvářen člověkem, který si přizpůsoboval okolní prostředí svým potřebám. Vznikla tak krajina, kterou označujeme jako kulturní. Lidská činnost sice mnohde přispěla k větší pestrosti krajinného obrazu (dříve pokrývaly naše území převážně souvislé lesy), avšak jednotlivé zásahy se většinou projevovaly a dosud projevují v konečném důsledku spíše záporně.

Řešené území člověk zcela přetvořil svou činností zemědělskou. Zemědělské obhospodařování sledující úzce výrobní cíle výrazně ochudilo přírodní potenciál krajiny zejména likvidací trvalé vegetace.

Pro současnou krajinu jsou typické rozsáhlé plochy orné půdy, v nivě Moravy místy se zachovalými trvalými travními porosty. V nivě Moravy je typická hustá síť vodních toků a vodních děl (odvodňovací příkopy), částečně zpřírodnělých. V minulosti tu meandrovala Morava a její přítoky s množstvím ramen a bočních koryt. S rostoucí intenzitou hospodaření byly toky napřimovány a odstavená ramena likvidována. Jejich zbytky však v území zůstaly zachovány do dnešní doby. Protiváhou rovinatého území nivy je východní pahorkatinná část řešeného území, Vnorovská plošina. Pro toto území jsou typické rozsáhlé pozemky orné půdy téměř bez zeleně.

Opatření, která napomohou estetice krajiny:

• vysázet stromořadí podél neosázených úseků komunikací a u polních cest. Doporučuje se sortiment tradičních domácích dřevin (např. javor mléč, jasan ztepilý, lípa malolistá, lípa velkolistá),

• v rámci revitalizace vodních toků realizovat chybějící břehové porosty v sortimentu olše lepkavá, vrby, jasan ztepilý, lípa srdčitá, javory, dub letní,

• obnovit louky kolem Moravy a v ochranných pásmech vodních zdrojů,

• realizovat síť větrolamů, navržených v rámci KPÚ firmou Löw & spol. s.r.o.,

• využití plavebního kanálu pro rekreační plavby musí respektovat ochranu příbřežních společenstev. Je zpracována dokumentace ve smyslu zákona č. 244/92 Sb. o vlivu provozu kanálu a s ním souvisejících jeho úprav na životní prostředí.

Kostra ekologické stability

Kostra ekologické stability je soubor relativně stabilních krajinných segmentů, které jsou nositeli ekostabilizujícího působení na okolní krajinu. Tyto segmenty jsou základem budoucího územního systému ekologické stability. Jejich legislativní ochrana podle zákona č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) je umožněna zařazením do kategorie významných krajinných prvků, přírodních parků, nebo zvláště chráněných území.

Významnými krajinnými prvky jsou obecně dle zákona č. 114/1992 Sb. (§ 3 písm. b) lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením (§ 4 odst. 2 zákona). Využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce.

Součástí kostry ekologické stability mohou být i ekologicky cenná území, která dosud nejsou zákonem zvláště chráněná. Tato území může orgán ochrany přírody zaregistrovat jako další významné krajinné prvky ve smyslu § 6 zákona 114/92 Sb. a § 7 vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.

Charakteristiku všech dosud známých ekologicky významných segmentů krajiny zasluhujících registraci jako VKP v rámci řešeného území podává následující přehled:

Označení VKP: 1

Název VKP: Zarazický výkaz

Katastr: Veselí, Zarazice

Výměra celkem (ha): 106,00 ha

Charakter: Les, vodní plocha, vodní tok

Popis: Lužní les se zachovalou etážovitostí porostu. Porosty tvoří jasan ztepilý, olše lepkavá, topol, dub letní, vtroušeně lípy, vrby, jilmy, jasanojavor peřenolistý, javor mléč, babyka, smrk, ořešák. V keřovém patře bez černý, hloh, svída krvavá, kalina obecná, xxxxxxx xxxxxx. Věk porostů je diferencovaný v rozmezí 10 - 90 let, jednotlivé výstavky 110 - 120 let. Lokalita slouží jako bažantnice, má i vodohospodářský význam.

Označení VKP: 2

Název VKP: Struha

Katastr: Zarazice, Veselí

Výměra (ha): 19,00

Charakter: Vodní tok, liniová společenstva, louka

Popis: Přirozené rameno řeky Moravy se zachovalou druhovou skladbou. Břehové porosty jsou tvořeny jasanem ztepilým, topoly, dubem letním, jasanojavorem peřenolistým, bezem černým, hlohem. Přilehlá louka je porostlá lužními druhy typickými pro danou oblast. Alej vzrostlých topolů.

Označení VKP: 3

Název VKP: neuveden

Katastr: Veselí nad Moravou

Výměra (ha): 33,50

Charakter: Louka

Popis: Nivní louka se zachovalou druhovou skladbou, pravidelně kosená. Roste zde jeden topol.

Označení VKP: 4

Název VKP: U dostihové dráhy

Katastr: Veselí nad Moravou

Výměra (ha): 25,50

Charakter: Louka

Popis: Nivní louka se zachovalou druhovou skladbou, pravidelně kosená, s několika solitérními vrbami.

Označení VKP: 5

Název VKP: Veselské louky

Katastr: Veselí nad Moravou

Výměra (ha): 14,00

Charakter: Xxxxx, liniové společenstvo

Popis: Lužní louka s typickým společenstvem, roste zde několik soliterů - vrba křehká, vrba bílá, jilm vaz, topol černý, olše, jasan. Na hrázi Moravy stromořadí lip.

Označení VKP: 6

Název VKP: Rubanice

Katastr: Milokošť

Výměra (ha): 11,50

Charakter: Les

Popis: Tvrdý luh s dřevinami s přírodě blízkou skladbou - jasan, dub, topol, olše, lípa, vtroušeně habr, jilm, akát, brslen bradavičnatý. V keřovém patře bez černý, xxxxxxx xxxxxx, svída krvavá. Věk porostů 60 - 100 let. Lokalita má vodohospodářský význam.

Označení VKP: 7

Název VKP: Xxxxxx Xxxxxxx

Katastr: Milokošť

Výměra (ha): 4,00

Charakter: Vodní plocha

Popis: Mrtvé rameno řeky Moravy.

Označení VKP: 8

Název VKP: Xxxxxx Xxxxxxxx

Katastr: Milokošť

Výměra (ha): 1,30

Charakter: Vodní plocha

Popis: Mrtvé rameno řeky Moravy.

Označení VKP: 9

Název VKP: Rameno Vitovské

Katastr: Veselí - Předměstí

Výměra (ha): 1,10

Charakter: Vodní plocha

Popis: Mrtvé rameno řeky Moravy.

Označení VKP: 10

Název VKP: Rameno Šišperka

Katastr: Veselí nad Moravou

Výměra (ha): 1,70

Charakter: Vodní plocha

Popis: Mrtvé rameno řeky Moravy.

Označení VKP: 11

Název VKP: Xxxxxx Xxxxx

Katastr: Veselí - Předměstí

Výměra (ha): 1,40

Charakter: Vodní plocha

Popis: Mrtvé rameno řeky Moravy.

Označení VKP: 12

Název VKP: Baťův kanál, Struha Katastrální území: Veselí nad Moravou Výměra (ha): 5,50

Charakter: Vodní tok, liniová společenstva

Popis: Na březích kanálu vlhkomilná vegetace, místy vyvinuté pobřežní společenstvo. Z dřevin jasanojavor peřenolistý, jasan, vrba, bez černý, kalina, svída. Vyvinuté vodní společenstvo stojatých vod.

Označení VKP: 13

Název VKP: neuveden Katastrální území: Veselí nad Moravou Výměra (ha): 0,40

Charakter: Liniové společenstvo

Popis: Liniové společenstvo podél cesty tvořené jasanem, lípou, vrbou, hlohem, jasanojavorem peřenolistým, trnkou, třešní, olší, hrušní.

Označení VKP: 14

Název VKP: neuveden Katastrální území: Zarazice Výměra (ha): 0,20

Charakter: Liniové společenstvo

Popis: Liniové společenstvo podél cesty tvořené jasanem, lípou, vrbou, hlohem, jasanojavorem peřenolistým, trnkou, třešní, olší, hrušní.

Označení VKP: 15

Název VKP: neuveden Katastrální území: Zarazice Výměra (ha): 5,00

Charakter: Les

Popis: Část lužního lesa v přírodě blízkém stavu v nivě řeky Moravy. V dřevinné skladbě převažuje jasan, dub, lípa, bříza, vrba, vtroušeně se vyskytuje olše, topol černý, javor. Keřové patro tvoří bez černý, svída krvavá, kalina, xxxxxxx xxxxxx. Věk porostů 30 let, horní etáž až 140 let. Lokalita slouží jako bažantnice.

Označení VKP: 16

Název VKP: Prostřední louky Katastrální území: Zarazice Výměra (ha): 8,00

Charakter: Louka

Popis: Louka v nivě Moravy s relativně vysokou druhovou pestrostí typických druhů.

Označení VKP: 17

Název VKP: neuveden Katastrální území: Zarazice Výměra (ha): 1,40

Charakter: Vodní plocha, liniové společenstvo

Popis: Mrtvé rameno Moravy s břehovým porostem vrby, topolu černého, jasanojavoru peřenolistého, jasanu.

Označení VKP: 18

Název VKP: Zámecký park - Bažantnice

Katastrální území: Veselí - Předměstí

Výměra (ha): 12,00

Charakter: Park

Popis: Tvrdý luh s převahou dubu, v menší míře také jasan a jilm. Některé duby jsou staré až několik set let. V lokalitě se vyskytují a hnízdí některé zvláště chráněné druhy ptáků.

Označení VKP: 19

Název VKP: Za vinohrady, Špitálka

Katastrální území: Zarazice

Výměra (ha): 0,78

Charakter: Xxxxx, liniové společenstvo

Popis: Dva vysázené remízy mezi vinohrady. Dřevinná skladba Špitálek je tvořena topoly, akátem, lipami, jasanojavorem peřenolistým, javory, brslenem bradavičnatým, jilmy. Remíz Za vinohrady podrůstají jasanojavory peřenolisté a lípy. Doprovodný porost polní cesty, která spojuje oba remízy, tvoří jasanojavor peřenolistý, svídy, třešně, růže, bez černý, hlohy, ptačí zob, xxxxxxx xxxxxx.

Označení VKP: 20

Název VKP: Lišky Katastrální území: Zarazice Výměra (ha): 0,56

Charakter: Část větrolamu

Popis: Smíšený listnatý porost s jilmem habrolistým, jasanem ztepilým, lípou malolistou, vrbou bílou, olší lepkavou, babykou, dubem letním, brslenem evropským, kalinou obecnou, řešetlákem počistivým, svídou krvavou.

Označení VKP: 21

Název VKP: Lány I Katastrální území: Veselí - Předměstí Výměra (ha): 0,80

Charakter: Remíz

Popis: Porost tvořený převážně dubem a vrbami, vtroušeně babyky a jilmy. V keřovém patře bez černý, hloh, xxxxx, svída krvavá, xxxxxxx xxxxxx.

Věk porostů 30 - 40 let.

Označení VKP: 22

Název VKP: Lány II Katastrální území: Veselí - Předměstí Výměra (ha): 0,70

Charakter: Remíz

Popis: Porost tvořený převážně dubem a vrbami, vtroušeně babyky a jilmy. V keřovém patře bez černý, hloh, xxxxx, svída krvavá, xxxxxxx xxxxxx. Věk porostů 30 - 40 let.

Označení VKP: 23

Název VKP: Svodnice

Katastrální území: Milokošť

Výměra (ha): Celková výměra 25,00 ha s přesahem do k.ú. Blatnice

Charakter: Vodní tok, liniové společenstvo

Popis: Břehový porost přirozeně meandrujícího toku ve složení olše lepkavá, javor mléč, javor klen, vrba bílá, jasan ztepilý, lípa malolistá, osika, kříženci topolů, jilmy, hlohy.

Označení VKP: 24

Název VKP: U kaštanu Katastrální území: Milokošť Výměra (ha): 0,50

Charakter: Remíz

Popis: Porost tvoří převážně vrby, olše a topoly, vtroušeně jasanojavor peřenolistý, lípa, svída krvavá. V keřovém patře bez černý.

Věk porostů 30 - 40 let.

Označení VKP: 25

Název VKP: Kozojídka

Katastrální území: Veselí - Předměstí

Výměra (ha): 2,96

Charakter: Xxxxx, liniové společenstvo

Popis: Travnaté břehy zavlažovacího kanálu s roztroušenými stromy a keři - hrušně, svída krvavá, vrby, bez černý, růže. Bylinné patro málo eutrofizováno s několika významnými druhy.

Označení VKP: 26

Název VKP: Za Borky Katastrální území: Veselí - Předměstí Výměra (ha): 1,00

Charakter: Remíz

Popis: Porost tvořený jilmy, lipami, jasany, svídou krvavou, v keřovém patře bez černý, lísky, trnky. Věk porostů 30 - 40 let.

Označení VKP: 27

Název VKP: Žabince Katastrální území: Veselí - Předměstí Výměra (ha): 1,00

Charakter: Remíz

Popis: Porost tvořený vrbami a topoly, v keřovém patře bez černý, svída krvavá, trnky.

Stáří porostů 30 - 40 let.

Označení VKP: 28

Název VKP: Radošov Katastrální území: Veselí - Předměstí Výměra (ha): 1,30

Charakter: Remíz

Popis: Porost tvořený akáty a ořešáky, v keřovém patře bez černý, svída krvavá, xxxxxx, růže, xxxxxxx. Věk porostů 30 - 40 let.

5.3 Ochrana památek a kulturních hodnot

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění

Památkově chráněné objekty

Do seznamu nemovitých kulturních památek jsou zapsány tyto objekty:

2457	– zámek včetně zámecké knihovny - historický knihovní fond
2458	– správní budova zámku - myslivna
2459	– památník gen. Laudona v parku zámku
2460	– orchestra v parku u zámku
2461	– park u zámku
2462	– kostel P. Xxxxx
2463	– socha sv. Floriána u kostela P. Xxxxx
2464	– socha sv. Vendelína před kostelem P. Xxxxx
2465	– kříž před kostelem P. Xxxxx
2466	– kostel sv. Bartoloměje
2467	– socha sv. Františka z Pauly před kostelem sv. Bartoloměje
2468	– socha sv. X. Xxxxxxxxxxx před kostelem sv. Bartoloměje
2469	– klášter servitů
2470	– kostel sv. Andělů strážných
2471	– xxxxxxx X. Xxxxx – Bartolomějské nám.
2472	– socha sv. X. Xxxxxxxxxxx u zámku u mostu

2473	– poklona sv. Peregrina u nádraží
2474	– poklona sv. Kajetána u domu č. p. 649 (xx. Xxxxxx)
2475	– boží muka „Nad drahami“ polní trať za přejezdem
2476	– boží muka „U lapače“ směr k Uherskému 0strohu
2477	– křiž „U hranic“ u silnice na Kozojídky
2479	– zvonice v Milokošti
2494	– dům č. p. 46 v Zarazicích
2497	– kaple p. Xxxxx v Zarazicích
7217	– poklona sv. Frant. Xav. – v parku
8514	– synagoga Rybníček 25
10204	– Panský dvůr č. p. 000 xx xxx. Míru
10221	– areál vodní elektrárny u zámku

Ve Veselí nad Moravou je plošně chráněné území – městská památková zóna, vyhlášena vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 250/1995 Sb. Na území památkové zóny je nutno dodržovat podmínky dané vyhláškou č. 476/1992 Sb. § 3.

Ochranné pásmo památek – zámku a parku ve Veselí nad Moravou, vyhlášené rozhodnutím OkÚ Hodonín, referátem regionálního rozvoje dne 9. 11. 1994 (č.j.: 0000611/RRR/94), ve kterém je pásmo vymezeno a stanoveny podmínky ochrany.

Vlastník nemovitosti, která je v památkové zóně nebo v ochranném pásmu památek, je povinen si vyžádat závazné stanovisko k zamýšlené stavbě, stavební změně nebo údržbě u příslušného státního orgánu. Hranice památkové zóny a ochranné pásmo památek jsou vyznačeny ve výkrese č. 2.

Území archeologického zájmu

Administrativní území města Veselí nad Moravou je z hlediska archeologie rozděleno na zónu I a zónu II, které jsou vyznačeny v grafické části dokumentace.

Zóna I – hranice zóny I jsou zakresleny ve výkrese č. 1.

- vzniká využitím hranic UAN I a II z archeologické vrstvy SAS ČR, kolem kterých je vykreslen polygon ve vzdálenosti 500 m od hranice UAN I a II sousedních katastrů,

- stavebníci jsou již od přípravy stavby, tj. od záměru provádět jakékoli zemní práce, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dále jen ZAV). Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.

Zóna II

- jde o zbývající část administrativního území města,

- ÚAN, které by mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, doporučujeme zajistit v předstihu ZAV za účelem rozpoznání a pozitivního prokázání výskytu archeologických nálezů.

5.4 Ochranná pásma komunikací, hlavních tras inženýrských sítí a technického vybavení

Ochranná pásma komunikací, nadřazených tahů sítí a ploch technického vybavení jsou zakreslena ve výkresové části, pokud to měřítko zpracované dokumentace dovolí. Způsob využití území v jednotlivých ochranných pásmech je dán příslušnými právními předpisy.

Ochranná a hluková pásma železnice

Ochranné pásmo železnice je 60 m od osy krajní koleje.

Hlukové pásmo železnice pro přípustnou hladinu hluku 55 dB (A): Veselí nad Moravou - Brno 180 m

Veselí nad Moravou - Javorník 110 m

Veselí nad Moravou - Sudoměřice 110 m

Veselí nad Moravou - Bylnice 130 m

Obytná zástavba navrhovaná v těchto pásmech je podmíněna řešením protihlukových opatření nebo technickými opatřeními na objektech samých.

Ochranná pásma komunikací

Ochranné pásmo státní silnice I. třídy mimo zastavěnou část města je 50 m od osy vozovky.

Ochranné pásmo státní silnice II. a III. třídy mimo zastavěnou část města je 15 m od osy vozovky.

Hluková pásma komunikací

Hlukové pásmo státní silnice I/54 - východ pro přípustnou hladinu hluku 60 dB (A) ve dne je

21 m a pro 50 dB (A) v noci je 22 m od osy vozovky.

Hlukové pásmo státní silnice I/54 – západ pro přípustnou hladinu hluku 60 dB (A) ve dne je

11 m a pro 50 dB (A) v noci je 12 m od osy vozovky.

Hlukové pásmo státní silnice I/55 pro přípustnou hladinu hluku 60 dB (A) ve dne je 8 m

a pro 50 dB (A) v noci je 8 m od osy vozovky.

Obytná zástavba navrhovaná v těchto pásmech je podmíněna řešením protihlukových opatření nebo technickými opatřeními na objektech samých.

Rozhledové trojúhelníky

Na křižovatkách státních silnic jsou vyznačeny rozhledové trojúhelníky v zastavěné části obce pro rychlost 50 km/hod 35 m od středu křižovatky. Mimo zástavbu 90 m od středu křižovatky.

Zásobování vodou

Ochranné pásmo vodovodu je 1 m na obě strany od vnějšího líce potrubí.

Odkanalizování

Ochranné pásmo kanalizace je 1,5 m na obě strany od vnějšího líce potrubí.

Plynovod

Podle zákona č. 222/1994 Sb., § 26 jsou plynárenská zařízení chráněna ochranným pásmem které činí:

Ochranné pásmo	VTL STL	do nad	DN 200 a technologických objektů DN 200 - DN 500 DN 500	4 m 8 m 12 m 1 m
	NTL			1 m
Bezpečnostní pásmo	VTL	do do nad	DN 100 DN 250 DN 250	15 m 20 m 40 m

VTL RS 10 m

Stanice katodové ochrany má technické ochranné pásmo 100 m.

Zásobování elektrickou energií

Venkovní VVN 220 kV – ochranné pásmo 20 m na každou stranu od krajních vodičů, celková šířka ochranného pásma je 60 m.

Venkovní VVN 110 kV – ochranné pásmo 15 m na každou stranu od krajních vodičů, celková šířka ochranného pásma je 38 m.

Stávající venkovní VN 22 kV – ochranné pásmo 10 m na každou stranu od krajních vodičů, celková šířka ochranného pásma je 23 m.

Navrhovaná a přeložená VN 22 kV – ochranné pásmo 7 m na každou stranu od krajních vodičů, celková šířka ochranného pásma je 17 m.

Kabelové vedení 22 kV – ochranné pásmo 1 m po obou stranách krajního kabelu.

Spoje

Ochranné pásmo kabelového sdělovacího vedení má celkovou šířku 3 m.

5.5 Pásma hygienické ochrany

Pásmo hygienické ochrany ČOV bylo vyhlášeno rozhodnutím ze dne 23. 2. 1998,

č.j. SU/98/162/FK. Jeho vzdálenost je 100 m od oplocení pozemku.

Pásmo hygienické ochrany pro areál zemědělské živočišné výroby bylo vyhlášeno Rozhodnutím MěÚ Veselí nad Moravou č.j. SÚ/96/95/Ža pro objekty živočišné výroby ZD Veselan farma Milokošť. Jedná se o kružnici o poloměru 177,5 m od tehdejšího emisního středu. Pásmo bylo vypočteno zřejmě dle dnes již neplatného Metodického návodu pro posuzování chovu zvířat z hlediska péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek - HEM-300 z 12. 6. 1992.

Pro živočišnou výrobu v Zarazicích bylo pásmo zřejmě vypočteno dle výše uvedeného metodického návodu (je zakresleno v konceptu územního plánu a činí 106 m od emisního středu), ale nebylo dosud úředně vyhlášeno. Z tohoto důvodu není v grafické části územního plánu vyznačeno.

Obě farmy jsou středním zdrojem znečištění ovzduší ve smyslu přílohy č. 2 k vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 117/97 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší. Platí pro ně emisní limit všeobecně platný pro amoniak. Páchnoucí látky nesmí být ve vystupující vzdušnině obsaženy v koncentracích obtěžující obyvatelstvo.

5.6 Záplavová území

Záplavové území Moravy

Původní záplavové území je podle podkladů Povodí Moravy rozšířeno o další plochy, které byly zasaženy záplavami při povodni v červenci 1997. Toto záplavové území bude předloženo vodohospodářskému orgánu OkÚ RŽP Hodonín k vyhlášení.

Dotčené plochy viz. výkresy č. 1 a 2.

5.7 Meliorace

Závlahy

Soustava závlah Pomoraví, systém Veselí - Vnorovy byla budována současně s výstavbou Závlahového a plavebního kanálu ve 30. letech 20. století. Jedná se o soustavu závlahových náhonů a odpadů vybudovaných pro závlahu luk přeronem a výtopou. Správcem je Státní meliorační správa územní pracoviště Hodonín, vlastníkem Pozemkový fond.

Správce zařízení nesouhlasí s využitím prvků závlahové soustavy (kanály) pro ÚSES.

Odvodnění

V k.x. Xxxxxx nad Moravou bylo v minulosti provedeno odvodnění systematickou drenáží v blízkosti skládky (TKO) a polní tratě jižně od Veselí vedle silnice do Kozojídek se zaústěním drenáží do potoka Kozojídka. Tyto plochy byly odvodněny v letech 1984 - 85.

5.8 Bariery

Řešeným územím prochází několik barier rozvoje města

stávající

• přírodní bariera – vodní tok Morava a jeho záplavové území

• Baťův kanál

• koridory železnice

• stávající trasy státních silnic I/55 a I/54

• koridory nadřazených tras inženýrských sítí - VTL plynovod, trasy VVN

navrhované

• jihovýchodní obchvat Veselí nad Moravou

6. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ MĚSTA

6.1 Bydlení, bytový fond

Vývoj počtu obyvatel, domácností a bytů
rok	1960	1970	1980	1991
počet obyvatel	7 387	10 512	12 464	12 516
počet bytů	2 111	3 212	3 889	4 080
počet cenzových domácností	2 431	3 523	4 201	4 431
průměrný počet osob/byt	3,50	3,27	3,20	2,82
% cenz. domácností bez vlastního bytu	13,2	8,8	7,4	7,2
Výchozí údaje (SLBD 1991)

počet trvale obydlených domů 1 606

počet trvale obydlených bytů 4 080

z toho v rodinných domcích 1 528

Návrhový počet bytů a obyvatel

návrhový počet obyvatel cca 15 000 předpokládaný průměrný počet osob/byt 2,8 počet bytů 5 350

Odpad bytového fondu

Konceptem uvažovaná přestavba bytového fondu v Milokošti už byla realizována.

V úvahu je třeba brát tzv. přirozený odpad z hlediska stáří bytového fondu. Celookresní koncepce předpokládala úbytek přibližně dvou třetin bytů postavených do r. 1919. Ve Veselí se to týká zhruba 230 bytů (v rodinných domcích).

Výhledově je třeba počítat s náhradou pozemků za rodinné domky, které jsou v současné době v kolizi s jinou funkcí (navržena změna funkčního využití) - týká se domů umístěných v průmyslové zóně a domků v ulici Rybáře. V ulici Rybáře se jedná o starší zástavbu s minimálními pozemky situovanou v pásmu záplavového území - výhledové funkční využití - zahrady.

Návrh územního plánu

Územní plán vymezil nové plochy pro bydlení tak, aby se přiblížil předpokládanému výhledovému počtu obyvatel a potřebě nových bytů. Při realizaci výstavby ve vytipovaných lokalitách lze předpokládat v r. 2010:

počet obyvatel cca 14 800

počet bytů cca 4 950

S územními rezervami by se kapacita území pohybovala: počet obyvatel cca 16 000

počet bytů cca 6 000

Rozvoj bytové výstavby a tím i města bude záviset především na nabídce vhodných pozemků pro novou výstavbu. Možnosti rozvoje budou limitovány

• majetkoprávními vztahy,

• podmiňujícími investicemi inženýrských sítí,

• dynamikou růstu ekonomických aktivit,

• šetřením zemědělského půdního fondu.

Některé rozvojové plochy z konceptu územního plánu byly přehodnoceny vzhledem k jejich situování v záplavovém území řeky Moravy. Došlo k omezení ploch pro výstavbu v části Vláky. Nové pozemky pro výstavbu rodinných domů jsou vymezeny v lokalitě „Za tratí“.

Pro venkovské bydlení byly vymezeny plochy v Zarazicích v návaznosti na stávající zástavbu Zarazic a Vnorov. Část pozemků bude přístupna ze stávající komunikace, ostatní budou napojeny z navrhované komunikace - spojnice dnešní I/55 a nového obchvatu. Využití pozemků bude omezeno ochranným pásmem vedení VN, trasou přívodního vodovodního řadu do vodojemu Dražky a podmíněno realizací technické infrastruktury.

V Milokošti je nová zástavba omezena, plochy navrhované konceptem územního plánu do záplavového území řeky Moravy nebyly do návrhu převzaty s výjimkou lokality Vláky, kde je podmíněně připuštěna výstavba cca šesti rodinných domů pro vytvoření ulice a uzavření zástavby.

Rodinné domky městského charakteru by měly být realizovány v návaznosti na sídliště Hutník a v lokalitě „Za tratí“, kde již v současné době projevilo zájem o výstavbu několik majitelů pozemků. Výstavba je i zde podmíněna - dopravní obsluhou a novou technickou infrastrukturou.

Bydlení v bytových domech s podlažností 4 - 6, vila domy, domy s pečovatelskou službou, sociální byty by mohly být realizovány na okraji sídliště Hutník. V této městské části je již vybudována veškerá občanská vybavenost, v případě potřeby dalších kapacit je možná výstavba nových zařízení v rámci nové výstavby bytů. Výstavba je podmíněna rekonstrukcí stávající technické infrastruktury a rovněž vybudováním nových komunikací a inženýrských sítí.

Nové byty by měly být budovány rovněž v rámci přestavby a dostavby centrální zóny (polyfunkční domy, živnostenské domy a pod.)

Přehled vytipovaných lokalit pro novou bytovou výstavbu

lokalita	velikost v ha cca	kapacita RD cca BD
Zarazice	9,49	95 -
Za Humny	2,43	10 -
Hutník rodinné domy	7,17	70 -
Hutník bytové domy	4,65	300
Za tratí	20,87	250 -
Vláky Střed města	0,75	6 - cca 150
CELKEM		431 450
Rezervy
lokalita	velikost v ha cca	kapacita RD cca BD
Zarazice	3,85	30 -
Hutník rodinné domy	2,40	20 -
Hutník bytové domy	8,36	- 400
Milokošť	12,13	150 -
CELKEM		200 400
Údaj o velikosti	lokality je uváděn včetně	obslužných komunikací a případného dalšího

vybavení obytného území (veřejná zeleň, hřiště, obchody a služby v samostatných objektech).

V nejbližším období bude třeba věnovat pozornost i bydlení v panelových domech

„Chaloupky“ a „Hutník“. Bude třeba zlepšit jak standard bydlení, tak vzhled objektů (úpravy fasád, střech, včetně zateplení objektů) i životního prostředí (zeleň, parkování, podzemní garáže atd.).

Přehodnocení území bydlení je navrženo v části „Benátky“ (vymístění Sběrny surovin), zejména s ohledem na atraktivní území zámeckého areálu.

Do uvedené bilance nejsou započítány objekty bydlení, které mohou vzniknout v plochách smíšených.

6.2 Průmyslová výroba a stavebnictví, drobná výroba, výrobní služby

Údaje o stávající výrobě byly převzaty z konceptu územního plánu a nebyly k datu zpracování návrhu územního plánu aktualizovány.

PrŮmyslová výroba

Průmyslová výroba je soustředěna v zóně podél trati ČD mezi městskou částí Veselí - Předměstí a Zarazice. Většina podniků je územně stabilizovaná a nepočítá s podstatným rozvojem výroby.

Průmyslová výroba je zastoupena:

hutní výroba:

ŽELEZÁRNY VESELÍ, a. s.

největší výrobní závod ve městě s rozlohou cca 56 ha a počtem zaměstnanců 1 479.

dřevovýroba:

VENAS a. s., Veselské nábytkářské závody rozloha 4,57 ha, počet pracovních míst 194

VESNA trading a.s.

rozloha 1,48 ha, počet pracovních míst 162

PRVNÍ DŘEVAŘSKÁ a. s.

rozloha 2,20 ha, počet pracovních míst 122, výhledově 138

výroba obuvi:

RAVELI a. s., počet pracovních míst 400

je umístěna mimo průmyslovou zónu, u sídliště Chaloupky

STIVAL s. r. o., počet pracovních míst 330 nový výrobní podnik v Zarazicích při silnici I/55

Stavebnictví

V této oblasti působí ve městě několik firem, které jsou většinou soustředěny v průmyslové zóně. Mezi největší patří:

IMOS-VHS s. r. o.

počet pracovních míst 230, výhledově 300

BaS s. r. o.

počet pracovních míst 185,výhledově 190

Pozemní stavby Zlín a.s., Vodohospodářské a inženýrské stavby Prefa Brno a.s.

Dle zjišťovaných údajů nenárokují firmy nové pozemky nebo rozšíření stávajících provozů.

V současné době mají firmy se stavební činností cca 681 pracovních míst.

Doprava

ČD s.r.o. železniční stanice počet pracovních míst 427

ČD s.r.o. DEPO

počet pracovních míst 580

XXXX Xxxxxxx a. s., závod Veselí nad Moravou

počet pracovních míst 180 pracovníků, areál 2,98 ha požadují výhledově rozšířit o 0,5 ha, lze realizovat na územním plánem vymezené ploše v sousedství stávajícího areálu.

Ostatní výroba, rŮzné pracovní aktivity

Jedná se o různé druhy služeb, projekční činnost, obchodní činnost, správní a údržbářská střediska, příspěvkové a rozpočtové organizace atd.

V současné době - cca 600 pracovních míst.

Drobná výroba je soustředěna na okraji zastavěného území města při silnici na Kozojídky a silnici I/54 ve směru na Nové Město.

Rušící provozy, které jsou součástí obytné zóny, by měly být postupně vymístěny do nově vymezené zóny pro drobnou výrobu na jihovýchodním okraji města (Sběrné suroviny a pod.)

V současné době je dle zjištěných podkladů na území města souhrnně cca 5 250 pracovních

míst.

Stávající podniky nezamýšlí v příštích letech zvyšovat nebo rozšiřovat výrobu, tudíž i počty

pracovníků zůstanou bez podstatných změn.

Nové ekonomické aktivity budou výhledově směrovány na pozemky mezi současně zastavěné území města a navrhovaný silniční obchvat. Zástavba těchto pozemků nemůže být

živelná, bude třeba zpracovat podrobnější dokumentaci pro výstavbu (komunikační napojení, inženýrské sítě, ochrana životního prostředí atd.)

Žádný z průmyslových areálů ve Veselí nad Moravou nemá úředně vyhlášeno pásmo hygienické ochrany. Tam, kde stávající výrobní plochy bezprostředně navazují na obytné území, byla část území převedena z ploch výrobních na plochy smíšené ostatní.

Ve městě je několik dalších drobných provozoven v rámci obytných objektů.

6.3 Zemědělství, lesní hospodářství

ZemĚdĚlská výroba

Po rozpadu státního statku Veselí nad Moravou (v současné době je v likvidaci) hospodaří v řešeném území:

Zemědělské družstvo Veselan

Družstvo vlastní farmu o rozloze 6,43 ha, která je územně stabilizovaná na severovýchodním okraji Milokoště. Obhospodařuje 717 ha zemědělské půdy. Živočišná výroba je zaměřena na výkrm hovězího dobytka, krůt, chov prasnic a výkrm prasat. Počet ustájených zvířat v současné době činí 80 ks skotu, 1 230 ks prasat, 2 500 krůt.

Farma má vyhlášeno PHO územním rozhodnutím.

Farma je středním zdrojem znečistění ovzduší ve smyslu Vyhlášky MŽP č. 117/1997. Zákon provozovateli ukládá učinit taková opatření (technická, organizační), aby vystupující vzdušnina neobtěžovala okolní zástavbu. Počet zaměstnanců je stabilizován na 54.

Statek Zarazice s. r. o.

Vlastní farmu o rozloze 5 ha, která leží na okraji zastavěného území Zarazic, bez požadavku na územní rozvoj. Hospodaří na výměře 370 ha zemědělské půdy. V současné době je zde prováděn výkrm 5 000 ks krůt.

Farma nemá vyhlášeno PHO územním rozhodnutím.

Farma je středním zdrojem znečistění ovzduší ve smyslu Vyhlášky MŽP č. 117/1997. Zákon provozovateli ukládá učinit taková opatření (technická, organizační), aby vystupující vzdušnina neobtěžovala okolní zástavbu.

Počet pracovníků z dnešních 16 by se měl zvýšit na 25.

Některé objekty v areálu farmy původně sloužící zemědělství byly pronajaty pro výrobu nebo drobné podnikání.

Soukromí zemědělci a drobní vlastníci

V řešeném území hospodaří několik soukromých zemědělců na většinou pronajatých pozemcích a řada drobných vlastníků půdy na pozemcích v dočasném užívání. Vlastnické vztahy jsou v území složité, proto vlastníci půdy požádali o zahájení komplexních pozemkových úprav, které se v současné době v území zpracovávají.

V územním plánu je navržena rozvojová lokalita pro zemědělskou živočišnou výrobu v sousedství farmy ZD Veselan Milokošť. Návrh plochy byl vyvolán konkrétním záměrem soukromého zemědělce, který dosud hospodaří v rámci svého rodinného domu v obytném území. Vymístění této činnosti z obytného území je řešením aktuálního problému.

Lesní hospodáŘství

Na administrativním území města Veselí nad Moravou je v současné době 203,14 ha lesní půdy. Lesy zaujímají 5,7 % celkové výměry řešeného území (3 569 ha).

V řešeném území se nacházejí lesy hospodářské a lesy zvláštního určení – státem uznaná bažantnice. Lesní půda je návrhem územního plánu dotčena v rozsahu 0,03 ha pro účelovou komunikaci k obsluze zahrádkářské lokality.

V lesích na území města hospodaří město Veselí nad Moravou, Lesy České republiky a soukromí vlastníci.

6.4 Občanské vybavení

Údaje o stávajícím občanském vybavení byly převzaty z konceptu územního plánu a nebyly k datu zpracování návrhu územního plánu aktualizovány.

Přechod k tržnímu hospodářství, možnost podnikání a zvýšená pravomoc měst a obcí se začíná projevovat i v systému, kvalitě a spektru občanského vybavení města.

Město Veselí nad Moravou bude nadále spravovat vybavení tzv. veřejného zájmu (školství, kultura, sociální služby, správní zařízení). Zařízení komerčního charakteru může pouze usměrňovat.

Veselí nad Moravou je a bude cílem dojížďky obyvatel okolních obcí za některými druhy občanského vybavení. I když se bude zlepšovat vybavenost okolních obcí, přesto i výhledově přetrvá jejich závislost na městě Veselí nad Moravou a to zejména v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury, ve vyšších sportovně rekreačních a správních zařízeních.

V územním plánu jsou vymezena stávající stabilizovaná zařízení komerčního i nekomerčního občanského vybavení. Nové pozemky a plochy jsou navrženy po dohodě s MěÚ - jsou to pozemky, které město chce pro určitý druh či účel rezervovat či získat.

Školství

Školství je ve Veselí nad Moravou stabilizováno. Chybějící plochy pro sport žáků jsou dostupné na sokolském hřišti, resp. na stabilizovaných nebo nových rozvojových plochách pro sport a rekreaci.

Mateřské školy

Mateřské školy vyhovují kapacitně i pro výhledové období - vzhledem k neustálému snižování počtu dětí navštěvujících MŠ (klesající zaměstnanost matek). Případná chybějící zařízení lze realizovat v rámci nové bytové výstavby.

Územní plán respektuje zařízení: Zarazice, Milokošť, nám. 24. dubna, Hutník 1495, Hutník 1496, J. E. Purkyně - kapacita 460 dětí.

Základní školy

Základní školy - zařízení stabilizovaná (ZŠ Zarazice, Milokošť, J. A. Komenského, Hutník).

Upouští se od výstavby nové školy v části Břehy.

Současná kapacita základních škol – 1 810 žáků.

Základní škola pro děti VZP - přemístění na ul. Kollárova, kapacita 100 dětí, pozemek školní zahrady vymezen pod areálem středních škol při cestě na Kozojídky.

Základní umělecká škola - umístění v centu města na ul. Stolařská.

Střední školy

Střední školy a OU - Odborná učiliště - strojní, zemědělské.

Obchodní akademie na ulici Kollárově při cestě na Kozojídky.

Nová plocha je vymezena pro případnou realizaci gymnázia. Vznikl by středoškolský areál se zázemím pro tělovýchovu a sport, v budoucnu i snávazností na plavecký bazén a sportovní halu, nové dopravní řešení a novou městskou část Hutník II a Za tratí.

Kultura

Město bude nadále využívat stávající zařízení, která po menších či větších úpravách budou sloužit i pro příští léta.

Tato zařízení budou soustředěna v centrální části na nám. Míru a Bartolomějském náměstí. Pro kulturní účely by bylo vhodné využít i prostor zámku. Stav budov zámeckého komplexu lze hodnotit jako špatný, uvažuje se s jeho celkovou rekonstrukcí, závislou na zajištění finančních prostředků. Budova zámku získá rekonstrukcí nové funkce.

V rámci přestavby a dostavby centrální části je třeba pamatovat na vhodnější začlenění objektů kina a kulturního domu do prostoru náměstí (týká se i architektonického vzhledu).

Zařízení základního charakteru (různá klubová zařízení, pobočky městské knihovny a pod.) by měly být součástí jednotlivých obytných obvodů.

Veškeré kulturní památky církevní i ostatní včetně zámku s parkem (letní amfiteátr) jsou v územním plánu respektovány.

Rovněž objekt hvězdárny není návrhem územního plánu dotčen.

Zdravotnictví, sociální péČe

Výhledově zůstane nadále funkční poliklinika s lůžkovou částí. Realizace lékárny nebo i dalších nových objektů je možná na vlastním pozemku nebo rezervních plochách, které navazují na stávající areál. Tato rezervní plocha by mohla sloužit i pro výstavbu nového penzionu pro důchodce. Pro domov důchodců je navržena plocha naproti polikliniky mezi ulicemi U polikliniky a Železničářská. Pro starší občany ve městě v současné době slouží dům s pečovatelskou službou v centru města a byty s pečovatelskou službou v části Benátky, kde by mohly být po vymístění sběrných surovin realizovány další byty nebo služby starším občanům. Na byty s pečovatelskou službou a sociální byty by mělo být pamatováno v rámci nové bytové výstavby.

Objekty zdravotnictví a sociální péče je možné umisťovat i v jiných plochách – viz část C průvodní zprávy.

Obchody, služby

Dle marketingové studie maloobchodní sítě ve městě (AMACO – Xxx. Xxxx Xxxxxxxxx, 2000) je zjištěná kapacita prodejních ploch ve městě v porovnání s doporučenými hodnotami nižší, pravděpodobným důvodem je neatraktivnost těchto ploch pro potenciální zákazníky z okolních spádových oblastí.

Ve městě je nyní celkem 9322 m2 prodejních ploch, doporučená je plocha 11960 m2. Percentuelně je 29% ploch potravinářského a 71% ploch nepotravinářského zboží. Město má tedy rezervy ve vybavenosti prodejní sítě a to jak potravinářským, tak nepotravinářským sortimentem.

Předpokládaný vývoj plošného standardu ve městě Veselí nad Moravou v horizontu roku

2010:

VESELÍ NA MORAVĚ a okolní spádová sídla (vztaženo k potenciálu brutto 23 000 nakupujících v roce 2000)	POTRAVINÁŘSKÉ ZBOŽÍ	NEPOTRAVINÁŘSKÉ ZBOŽÍ	CELKEM
	270 m2 až 290 m2/1000 obyvatel	550 m2 až 600 m2 /1000 obyvatel	820 m2 až 890 m2/1000 obyvatel
CELKOVÁ PLOCHA	6 200 až 6 600	12 600 až 13 800	18 800 až 20 400

Pro obsluhu území budou nadále sloužit zařízení, která se jeví jako stabilizovaná i pro příští období. Vznik a realizace nových zařízení bude ovlivňována reálnou poptávkou a nabídkou a usměrňována záměry města. Nová komerční zařízení by měla v rámci dostavby středu oživit nám. Míru a přilehlé ulice, z kterých by se měly stát živé obchodní části města. Zařízení tohoto druhu by měla být směrována také do asanací uvolněného prostoru u sídliště Chaloupky (I. i II.). Rovněž je třeba oživit parter Xxxxxxxxxxxxxxx nám., ale zohlednit při tom charakter historického prostoru.

Služby základní a nevýrobní budou nadále směrovány do centra města a pro lepší obslužnost území města i do jednotlivých obytných obvodů.

Drobné řemeslné provozovny a služby budou většinou vznikat formou soukromého podnikání v rámci obytného území, kde budou povolována zařízení, jejichž druh a rozsah nebude přímo či nepřímo negativně ovlivňovat životní prostředí (viz regulační zásady).

Výrobní a větší opravárenské služby jsou soustředěny při silnici na Blatnici, kde územní plán vymezuje další pozemky pro nová zařízení.

Ubytování a stravování

Pro obsluhu území budou nadále sloužit zařízení, která se jeví jako stabilizovaná i pro příští období. Vznik a realizace nových zařízení bude ovlivňována reálnou poptávkou a nabídkou a usměrňována záměry města. Situování dalších zařízení není specifikováno, lze je umisťovat i v ostatních plochách – viz část C průvodní zprávy.

Rekonstrukci si vyžádá restaurační zařízení na rohu Bartolomějského nám. (hrubá estetická závada) a hotelové zařízení na nám. Míru (rozšíření, modernizace). Ubytovací kapacity a restaurační zařízení je možné směrovat také do objektu zámku.

Administrativa

Jsou respektována stávající zařízení, která postupně vznikají a stabilizují se v centrální části města, kde budou vznikat i další nová zařízení (banky, další druhy správy a úřadů a pod.).

Do budoucna by bylo vhodné přemístit Městský úřad z Masarykovy třídy do nového nebo rekonstruovaného objektu na nám. Míru s dostatečnou rozptylovou plochou a možností parkování pro zaměstnance i uživatele nebo využít prostor zámku.

Pobočky pošty by měly být v jednotlivých městských obvodech. Městské zařízení požární ochrany je respektováno.

Hřbitovy Zarazice, Milokošť a židovský hřbitov zůstanou zachovány, hřbitov Veselí – Předměstí je navržen k rozšíření.

Chybějící městské a nadměstské občanské vybavení je dostupné v Hodoníně nebo v Uherském Hradišti.

Situování dalších zařízení není specifikováno, lze je umisťovat i v ostatních plochách – viz

část C průvodní zprávy.

6.5 Sport a rekreace

Navrhujeme rozšířit síť drobných hřišť v jednotlivých obytných obvodech a parkově upravených plochách. V územním plánu jsou vymezeny plochy pro nová zařízení zejména v okrajových částech města (Zarazice, Milokošť), kde budou zařízení využívat i školy.

Územní rezerva je vymezena u sportovního areálu za Moravou, kde jsou soustředěny fotbalové hřiště, ostatní menší hřiště a koupaliště.

Nedostatek tělocvičen a ploch pro sálové sporty je řešen návrhem plochy pro sport a rekreaci v městské části Hutník při silnici I/54. Zde je plánována výstavba sportovní haly a krytého bazénu. Místo je dobře přístupné, lze zde bez problémů řešit dostatečné parkovací a rozptylové plochy.

Plochy pro uspokojování krátkodobé rekreace obyvatel města budou posíleny budováním dalších sportovně rekreačních zařízení. Ke zvýšení atraktivity a návštěvnosti města přispěje obnovení provozu Baťova kanálu, který bude zpočátku využíván zejména k rekreačním účelům s přístavištěm v prostoru zámeckého areálu. Nový přístav je navržen na Baťově kanálu v k.ú. Zarazice ve vazbě na zarazické sportoviště. V souvislosti s rozvojem cestovního ruchu je možné využití zámeckého areálu v návaznosti na sportovní areál, koupaliště, jezdecký areál a dostihovou dráhu, řeku Moravu s vycházkovými trasami do blízkých lužních lesů. Územní plán navrhuje využití dosud v terénu patrné stopy Chorinského úzkokolejky pro značenou turistickou cestu.

Podnikatelský záměr vybudování golfového hřiště na území ochranného pásma památek – zámku a parku – vycházel z předpokladu využití objektů a ploch bývalého areálu zemědělské živočišné výroby. Požadovaná plocha zasahovala do ochranného pásma I. stupně vodního zdroje, a proto byl záměr v navržené podobě z hlediska vodohospodářského neakceptovatelný. Zpracovatel se pokusil o nové vymezení plochy pro golfové hřiště. Výsledkem této snahy je konstatování, že golfové hřiště lze umístit v území severozápadně od Moravy mimo území ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně a II. stupně vnitřního. Případný záměr bude třeba zpracovat v podrobnější dokumentaci, která se může stát podkladem pro změnu územního plánu.

V řešeném území slouží ke krátkodobé rekreaci obyvatel několik lokalit zahrádek se zahradními domky, situovaných převážně na plochách bývalých meandrů Moravy. Nové plochy pro zahrádkáře jsou v souladu s požadavkem města navrženy v Zarazicích u železniční tratě Brno – Veselí nad Moravou.

6.6 Zeleň

Historický vývoj

Vegetační formace v sídle procházely dlouhodobým vývojem spjatým s historií Veselí nad Moravou, velmi starobylého města. Vedle ovocných dřevin, které se ve městě pěstovaly odedávna a významným způsobem se podílejí na charakteristickém obraze města dominuje městu zeleň okrasná, převážně na vyhrazených plochách. U kostelů, hřbitovů, hřišť, či jiných významných objektů se vysazovaly lípy, javory, jasany a později i exotické jírovce, jerlíny a akáty.

Významným způsobem se vyvíjela zeleň zámecké zahrady. Původně gotická vodní tvrz, později renesanční zámek, byl postupně upravován až do nynější podoby provedené v roce 1825. Na zámek navazující rozsáhlý památkově chráněný zámecký park má dnes klasicistní dispozici, využívající ze starší části barokní zahrady soustavu vodních nádrží (původně rameno řeky Moravy). V první polovině 19. století byl park rozšířen přes řeku do bývalé bažantnice a romanticky upraven. Dalšími postupnými úpravami nabyl nynější podobu. Přestože v parku byla

vysázena řada dendrologicky zajímavých exotů, je část za řekou charakteristická svými přírodě blízkými porosty typu lužního lesa. Z toho důvodu požívá část parku ochranu i jako významný krajinný prvek a je navržena jako lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru Moravy.

Výrazným zásahem do vzhledu obcí se v druhé polovině dvacátého století stala obliba stále zelených a zakrslých druhů a kultivarů dřevin. Výsadby nízkých tvarů ovocných dřevin (čtvrtkmeny a zákrsky) snižují výškovou hladinu zeleně v zahradách, kde však naštěstí zůstávají doposud dominantní mohutné ořešáky. Při okrasných výsadbách veřejných prostranství i předzahrádek se upřednostňují plazivé kultivace jehličnanů, stále zelených listnáčů, nízké keře, krátkověké stromy jako bříza, případně vysoké jehličnany jako smrk a borovice. Módními dřevinami jsou vedle plazivých jalovců skalníky, dřišťály, hlohyně, tavolníky, trojpuky, smrky. Sortiment byl dán jednak módou ale i nabízeným sortimentem ve školkách. Výsadbou exotických listnáčů a jehličnanů se obce unifikují, snižuje se hladina zeleně, nevytváří se stinná zákoutí, ztrácí se kompozice původních náměstí, nové výsadby nevhodně kontrastují s přirozeným rázem vinařské krajiny jižní Moravy a s tradičními výsadbami ve městě.

Urbanistická kategorizace trvalých vegetačních formací

Vegetační formace v území jsou tvořeny plochami vyhrazenými (často zjednodušeně nazývanými zeleň vyhrazená) a plochami veřejnými (zeleň veřejná).

Zeleň vyhrazená je tvořena:

• soukromými zahradami u rodinných domků a zemědělských usedlostí,

• zahradami školských a zdravotnických zařízení,

• oplocenými plochami u občanské vybavenosti, sportovních zařízení,

• oplocenými plochami zeleně výrobních a skladovacích zařízení, technické vybavenosti,

• oplocenými sady, vinicemi.

Zeleň vyhrazená je součástí jiných funkčních ploch a není proto graficky vyjádřena. Zvláštní kategorií omezeně přístupné zeleně jsou zámecký park a hřbitovy.

Zeleň veřejně přístupná je rovněž tvořena řadou subkategorií. Zásadně ji lze dělit na:

• menší parkově upravené plochy,

• zeleň v okolí bytových domů – sídlištní (součást funkčních ploch bydlení),

• zeleň doprovodnou a izolační (břehové porosty, izolační zeleň komunikací, dále neoplocená izolační zeleň výrobních a skladovacích objektů, technických zařízení, případně jiných ploch) – v grafice součástí kategorie krajinná zeleň,

• neoplocenou zeleň sportovních zařízení,

• půdoochrannou a rozptýlenou zeleň (krajinná zeleň),

• lesy.

Význam jednotlivých kategorií zeleně stávající a navrhované v území

Nejvýznamnější vyhrazenou zelení ve městě je bezesporu zámecký park, nacházející se v památkové zóně města. Do dnešní podoby byl vybudován v průběhu 19. století jako původně romantický park, propojený alejí s volnou krajinou, později se jako přírodně krajinářský park rozšířil až do dnešní velikosti. V parku je zachována řada dendrologicky zajímavých exotů, vyžadujících důslednou individuální ochranu.

V přírodně krajinářské části parku se navrhuje lokální biocentrum, pro jehož rozvoj se tu nacházejí nejlepší podmínky. Rekonstrukce plochy by měla směřovat k potlačení nepůvodních dřevin a doplnění o druhy typické pro dané stanoviště lužního lesa.

Vyhrazené plochy zeleně jsou v plošně největším rozsahu tvořeny soukromými zahradami u rodinných domků a zemědělských usedlostí. Soukromé zahrady se výrazným způsobem podílejí na estetickém vzhledu obce, jsou důležitým prostorem relaxace jejich majitelů, plní funkce hygienické, mikroklimatické, hospodářské.

Do kategorie vyhrazené zeleně patří i zeleň u mateřských škol, základních škol a odborných škol. Tato zeleň není v celkovém obraze města příliš významná, ani dendrologicky cenná.

Vyhrazená zeleň u sportovního areálu a polikliniky je tvořena směsí dřevin jako je javor mléč, osika, bříza, topol, akát, lípa, babyka, jasan aj.

Zeleň hřbitovů je značně rozdílná. Převážná část židovského hřbitova, nacházejícího se v památkové zóně města, je osázená ovocnými dřevinami. Městskému hřbitovu dominují dvě mohutné lípy.

Vyhrazená zeleň výrobních zařízení má velmi různou úroveň od areálů, kde je tvořena zatravněnými, případně zaplevelenými plochami s náletovými dřevinami, případně ořešáky či klonovanými topoly až po skutečně udržované plochy vyhrazené zeleně.

Vyhrazená zeleň hospodářská je mimo zastavěné území města soustředěna jednak do zahrádkových lokalit v nivě Moravy, jednak na Vnorovskou plošinu východně od města. Územní plán navrhuje mírné rozšíření těchto ploch.

Jiné druhy významnější vyhrazené zeleně ve městě nejsou.

Zeleň menších parkově upravených ploch, případně zeleň u bytových domů je tou kategorií, kterou většina lidí chápe jako veřejnou zeleň v pravém slova smyslu.

Zeleň u bytových domů je velmi různé úrovně, od kvalitních výsadeb až po zaplevelené plochy či malé záhonky se zeleninou a letničkami. Místy plní tyto plochy funkci izolační. Ve velké většině případů vyžadují tyto plochy doplnění o listnaté dřeviny velkých tvarů a dlouhého věku. Převaha sortimentu by měla být domácí (lípa malolistá, velkolistá, dub letní, javor mléč, habr obecný, babyka, jasan ztepilý).

Zeleň veřejná plní vedle funkce mikroklimatické, hygienické, a ekologické především funkce estetické a psychosociální, stává se důležitým místem setkávání obyvatel sídla. Ve Veselí je několik menších parkových ploch, větší je pouze zámecký park. Územní plán nenavrhuje nové parkové plochy, pouze úpravy stávající zeleně. Nově se navrhují výsadby zeleně v souvislosti s rozvojem jiných funkcí města jako jsou sportoviště, plochy pro bydlení a pod.

Rozsah zeleně doprovodné a izolační je v každém území různý a je dán sítí vodotečí, komunikací a výrobních či jiných objektů, které je třeba v území výsadbou izolační zeleně doplnit.

V zastavěné části města lze za izolační zeleň považovat zatravněné pásy s výsadbami dřevin v jednotlivých ulicích.

Izolační zeleň chybí a je navrhována u části plavebního kanálu, v některých úsecích po povodních upravovaného toku Moravy, u většiny polních komunikací, některých výrobních a skladovacích objektů.

Nově je navrhována izolační zeleň v některých úsecích železniční trati, a to i v kombinaci - protihluková zeď a popínavá zeleň.

Zeleň půdoochranná a rozptýlená je ve smyslu této práce chápána jako součást územního systému ekologické stability a je popsána v jiné kapitole.

Návrh opatření na úseku zeleně

Na estetickém obrazu Veselí nad Moravou se podílí výrazně zámecký park, dřeviny podél Moravy, odstavených říčních ramen, skupiny dřevin na zachovalých loukách, podél odvodňovacích kanálů, na části plavebního kanálu, městské parkově upravené plochy, upravené okolí některých obytných souborů, výsadby kolem hřišť, stromy v soukromých zahradách. Ve městě nejsou dostatečné plochy pro hry malých dětí a dětí školního věku s výjimkou Hájku.

Pro zlepšení kvality zeleně ve městě se doporučují opatření:

• rekonstruovat plochy v centru města - parkově upravené náměstí (doplnit listnaté dřeviny velkých tvarů, vysázet stromořadí),

• rekonstruovat dřevinnou skladbu v městském parku Hájek - postupná náhrada borovic listnáči velkých tvarů domácích druhů odpovídajících nivnímu stanovišti (lípa malolistá i velkolistá, javor mléč, jasan ztepilý, jilm habrolistý, dub letní),

• doplnit sídlištní zeleň o listnáče velkých tvarů převážně domácích druhů (jako jsou lípy, javory, jasany, jilmy, duby), případně kombinované s některými dřevinami cizího původu (jírovec maďal, líska turecká, kaštanovník setý, platan západní, jerlín japonský, apod.),

• rekonstruovat zámecký park s respektováním navrženého lokálního biocentra,

• vybudovat izolační zeleň mezi bydlením a železnicí,

• doplnit plochy kolem navrhovaného rozšíření sportoviště v Zarazicích výsadbou vhodných dřevin (např. javor mléč, babyka, dub letní, lípa malolistá, lípa velkolistá),

• vysázet uliční stromořadí dřevin s menšími korunami do nových ucelených lokalit rodinných domků pro zlepšení jejich obytných, mikroklimatických i estetických kvalit. Těmto výsadbám přizpůsobit šířku ulic i kladení podpovrchových sítí,

• provést úpravu všech ploch podél komunikací, tam kde to uliční prostor dovolí doplnit jednotně upravené travnaté plochy výsadbami stromů s odpovídající velikostí koruny,

• doplnit obraz města o nové pohledové dominanty - výsadby listnáčů (lípy, javory, duby, jasany) podél polních cest,

• doplnit stromy velkých tvarů (lípa, javor) k drobným sakrálním stavbám (kříže, Boží muka),

• chránit všechny staré cenné stromy ve městě, nutná je jejich individuální údržba (odřezání suchých větví, konzervace řezných ran a dutin),

• vysadit aleje na ulici Sokolovská, Bednářská,

• upravit prostor mezi kinem, kulturním domem a starou sýpkou,

• v sídlišti Chaloupky při křížení ulice Svatoplukova s ulicí Stolařská doplnit Boží muka velkotvarými stromy,

• doplnit zeleň v sídlišti Chlaloupky,

• rekonstruovat nástup do hřbitova ve Veselí (dnes pouze travnatá plocha s plazivými jalovci a zeravy), doplnit o velké dřeviny,

• doplnit poměrně kvalitní zeleň na sídlišti u ul. J. E. Purkyně (převládají břízy, topoly, šeřík) o dlouhověké stromy,

• dobudovat městskou zeleň na křižovatce Kollárova a Svatoplukova, kde jsou zbytky zahrádek v ploše parku,

• rekonstruovat park v sídlišti Hutník,

• rekonstruovat zeleň před obchodním střediskem v sídlišti Hutník,

• doplnit lipovou alej na ul. Xxxxxxxxx (u garáží),

• u garáží na ul. Dvořákově u železničního přejezdu se nachází pěkná Boží muka - upravit okolí,

• Masarykova třída - ve všech vhodných prostorách vysadit kulaté javory,

• na ulici Svatoplukově doplnit lipovou alej.

Nově navrhované výsadby je možno realizovat i na základě tak zvaných náhradních výsadeb ve smyslu § 9 zákona č. 114/92 Sb. Znamená to, že v případě kácení dřevin ve městě může orgán ochrany přírody ve svém rozhodnutí uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy, vzniklé pokácením dřevin. Náhradní výsadbu lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka. Město je povinno ve

smyslu § 9 zákona 114/92 vést přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadby dřevin (po předběžném projednání s jejich vlastníkem).

Obecné zásady tvorby a rekonstrukce ploch veřejné zeleně

Nové výsadby veřejné zeleně by měly být realizovány za využití velkých a dlouhověkých stromů, domácího sortimentu jako lípa malolistá, lípa velkolistá, javor mléč, javor klen, dub letní, v přírodních plochách na vlhčích stanovištích jasan ztepilý, olše lepkavá, různé druhy vrb, topol bílý. V centrální části města je možno doplnit domácí listnáče i dřevinami cizími jako jsou na příklad červenolisté variety javoru mléče, dub šarlatový, platan javorolistý, jerlín japonský, dřezovec trojtrnný, katalpa trubačovitá, břestovec západní, jírovec maďal, líska turecká, kaštanovník setý a další.

Plochy by měly být vybaveny lavičkami, případně prvky pro hraní dětí z přírodních materiálů - ze dřeva, případně kamene.

Při výsadbách zeleně je třeba mít na mysli možnosti jejich jednoduché a kvalitní údržby, zejména pohodlné sekání trávníku. Výsadby by měly být realizovány z kvalitního sortimentu, který je zárukou dobře prosperující zeleně, podle projektu zpracovaného odborným projektantem.

7. Návrh koncepce dopravy

7.1 Přepravní vztahy

Město Veselí nad Moravou je součástí téměř souvislého levobřežního osídlení řeky Moravy v prostoru Uherské Hradiště - Hodonín s tradičními dopravními, ekonomickými a administrativními vztahy. Město leží na významném severojižním tahu, představovaném silnicí I//55 s mezinárodním významem. Místní dopravní vztahy v jsou ovlivněny situováním sídelního útvaru mezi Zlínskou regionální aglomerací a městským regionem Hodonín.

V řešeném území má z hlediska dopravy největší význam doprava silniční, převáděná zejména silnicemi I/55 a I/54, které napojují město na základní síť státu. Dálniční doprava své zájmy v území nemá.

Hromadná přeprava osob je zajišťována především linkovými autobusy ČSAD Hodonín, Kyjov a Uherské Hradiště.

Železniční doprava je umožněna přes železniční stanici Veselí nad Moravou, ležící na spojnicí tratí č. 340, 341, 343 a 344 (viz dále).

Vodní doprava má v současnosti význam spíše rekreační (renesance Baťova kanálu), do území zasáhne i plánovaná vodní cesta Dunaj - Odra - Labe.

Letecká doprava nemá pro území podstatnější význam, na území města zasahují ochranná pásma letiště Kunovice.

7.2 Železniční doprava

Řešeným územím procházejí tratě Českých drah:

340 Brno - Veselí nad Moravou

341 Veselí nad Moravou - Vlárský průsmyk

343 Veselí nad Moravou - Hodonín

344 Veselí nad Moravou - Vrbovce ŽSR a zpět

Na přilehlých tratích je sledována elektrizace střídavou jednofázovou proudovou soustavou. V návrhovém období nepřekročí úpravy drážní pozemek. Trakce je u všech tratí nezávislá dieselová.

Charakteristika vlakové dopravy

Směr tratě Brno Sudomeřice Javorník Bylnice

- osobní	44	34	24	34
- nákladní	23	12	19	10
- lokomotivní	2	-	2	7
- hod. špička	4	4	4	4
Traťová rychlost (km/hod)
- osobní	80	80	80	80
- nákladní	60	50	60	60

a) Intenzita vlakové dopravy (vlak/24 hod)

b)

c) Průměrná délka vlaku (počet vozů)

- osobní 6

- nákladní 21

d) Trakce dieselagregát

Územní plán respektuje ochranné pásmo dráhy dle Zákona o drahách č. 51I1964 Sb. a zákona č. 266I1994, kterým se provádí zákon O drahách, ve znění pozdějších předpisů.

V zastavěném území města má vedení železničních tratí poměrně významný vliv na rozvoj ploch jak výrobních, tak obytných. Tato funkce je bohužel značně negativní, neboť limituje výstavbu místních komunikací s úrovňovým křížením železničních tratí. V zástavbě je často nemožné provést křížení mimoúrovňově a proto se úrovňovým přejezdům i na nových komunikacích nelze vyhnout (napojení rozvojového území v severovýchodní části města, napojení východního obchvatu v Milokošti v prodloužené ulici u hřbitova). Naopak ke zrušení jsou navrženy přejezdy, jejichž funkce není nezbytná - ulice Dráhy v Zarazicích, propojení sídliště Hutník s ulicí Na drahách.

Spíše historický a turistický význam má bývalá zámecká železniční dráha (Chorinského úzkokolejka) Tasov - Radošov - Veselí - Moravský Písek (cukrovar), jež sloužila k různým, především hospodářským účelům. V úseku Veselí - Moravský Písek je dosud zachována stopa trati (bez kolejiště) s několika objekty. Také existence této trati vedla k vyhlášení rozsáhlého ochranného pásma památek - zámku a parku ve Veselí nad Moravou. V budoucnosti se předpokládá vedení značené turistické trasy ve stopě trati.

7.3 Silniční doprava

Katastrálním územím Veselí nad Moravou procházejí tyto silnice:

I/54 Slavkov - Kyjov - Veselí nad Moravou – státní hranice I/55 Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav - státní hranice III/4994 Veselí nad Moravou - Kozojídky - Xxxxxxxx Xxxxx III/05519 Milokošť - průjezdná

III/05521 Veselí nad Moravou - průjezdná

Silnice I/55 je zařazena do vybrané silniční sítě jako hlavní tah H - 55 v úseku Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav, který je současně vymezeným tahem.

Část silnice I/54 v úseku Žarošice - Kyjov - Veselí nad Moravou je zařazena do vybrané silniční sítě.

Úsek silnice I/54 východně silnice I/55 a silnice III. třídy jsou pro svůj menší dopravní význam zařazeny do ostatní silniční sítě.

Širší dopravní vztahy

Z hlediska širších vztahů má v řešeném území prvořadý význam silnice I/55, zabezpečující jednak pomoravní přepravní vztahy, jednak propojení na silnice východ - západ a dálnice D1 a D2.

Ve sledovaném území jsou nejvýraznější regionální zdrojové a cílové vztahy, zejména Uherského Hradiště, Veselí nad Moravou a Strážnice. Pro širší vazby v území je nejvýznamnější nová trasa rychlostní komunikace R-55 náhradou za stávající I/55. Tato čtyřpruhová směrově dělená rychlostní komunikace bude vedena západně podél železniční tratě Přerov - Břeclav.

Stávající silnice I/55 bude ve výhledu přeřazena do sítě II. třídy, avšak s ohledem na rozvoj silniční dopravy nelze uvažovat s výrazným poklesem dopravního zatížení. V oblasti Veselska bude proto po vybudování obchvatu „Ostroh – Veselí – Strážnice“ vedena tímto obchvatem mimo zástavbu (studie S projekt Zlín 1995).

Sčítáním byly ověřeny přepravní vztahy na silnici I/54. Na obou úsecích byl zaznamenám 37% podíl tranzitu na celkovém dopravním zatížení. V návrhu se ve Veselí nad Moravou předpokládá úprava trasy silnice I/54 (napřímení a oddálení jejího dvojitého křížení se současným průtahem silnice I/55). Ve výhledu lze předpokládat převedení části tranzitní dopravy ve směru západ - východ na nový obchvat Veselí nad Moravou, Strážnice a Bzenec.

Silnice I/54

Silnice je navržena v původní trase se dvěma změnami. Upraví se směrové vedení v rámci nového východního obchvatu města. Další úpravou je napřímení silnice od podjezdu k napojení na stávající silnici I/55. Tím se oddálí obě křižovatky silnic I/54 a I/55 a zvětší se průpletový úsek. Touto úpravou se dosáhne větší propustnost dnešní silnice I/55 v centru obce (studie Stavoprojektu Zlín, 1990, S projektu Zlín, 1994). Zároveň se upustí od výhledové trasy (dle studie ÚHS Brno a předešlých ÚPD), která předpokládala vybudování dvou nových mostů. Negativní vliv přiblížení trasy silnice k bytové zástavbě a jeho snížení řeší studie S projektu Zlín,1994.

Silnice I/55

Po vybudování nové rychlostní komunikace R-55 západně od železniční trati č. 330 Přerov - Břeclav bude dnešní trasa zachována, tranzitní dopravu bude přenášet tato nová komunikace. Místní tranzit bude převeden na novou silnici v poloze obchvatu (jako silnice II. třídy). Obchvatná silnice (studie S projektu Zlín, 1995) vede od Uherského Ostrohu východně od železniční tratě mimo zastavěné území. U zemědělské farmy v Milokošti je navrženo úrovňové připojení na dnešní silnici I/55 s úrovňovým křížením s železniční tratí Kunovice - Veselí nad Moravou. Další napojení obchvatu, který nadjíždí trať ČD Veselí - Javorník je navrženo silnicí I/54, III/4994 s místní úpravou trasy silnice III. třídy a novým úrovňovým připojením s úrovňovým křížením s železnicí v Zarazicích.

Silnice III/4994

Státní silnice III/4994 směrem na Kozojídky a Hroznovou Lhotu má význam pouze pro lokální dopravu, v zástavbě je zařazena ve funkční třídě C2, kategorii MO 8/40. Mimo zastavěné území se předpokládají úpravy v kategorii S 7/60.

Silnice je napojena na silnici I/54 a nový obchvat Veselí nad Moravou. V současné době tvoří v podstatě hlavní příjezd do Železáren a do areálu ČD. Návrh ponechává silnici ve stávající trase s výjimkou místní úpravy v napojení na nový východní obchvat - komunikace vytvoří kolmé napojení, její úprava bude součástí stavby východního obchvatu.

Ostatní státní silnice

Dnešní státní silnice III/05519 Milokošť - průjezdná a III/05521 Veselí nad Moravou - průjezdná jsou navrženy k vyřazení ze silniční sítě a zařazení do sítě místních komunikací v obslužné funkci (C2).

Místní komunikace

Síť místních komunikací je tvořena jednak průtahy státních silnic zastavěným územím, jednak místními obslužnými komunikacemi, sloužícími především pro obsluhu okolní zástavby. Uspořádání sítě místních komunikací vychází z podélného tvaru zástavby, která se rozvíjela především podél hlavní silnice I/55. Tak došlo také k připojení dříve samostatných obcí Zarazice a Milokošť. Stávající roštový systém je v rámci nových lokalit pro výstavbu doplněn o několik ulic v tradičním duchu kolmé uliční sítě.

Úprava stávajícího průtahu silnice I/55 městem je řešena samostatnou studií (zpracoval Xxx. Xxxxxx, 1998), jež předpokládá vybudování cyklistických stezek podél komunikace, příp. přímo v profilu vozovky. Součástí studie je rovněž nové řešení křižovatky se silnicí I/54 a úseku v centrální části města.

Návrhy úprav, funkční třídy a kategorie komunikací

Zatřídění komunikací do funkčních tříd podle dopravního významu a vazby na strukturu osídlení je provedeno dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Kategorie komunikací v průtahu státních silnic nebudou s ohledem na stávající zástavbu vždy odpovídat požadavkům dle ČSN a proto je nutno šířky vozovek uzpůsobit místním podmínkám - modifikovat základní kategorie vynecháním odstavných pruhů a pod. Při těchto úpravách je však nutno zachovat jednotnou šířku jízdního pásu v ucelených úsecích (minimálně mezi významnějšími křižovatkami). V rámci úprav je nutno rovněž respektovat i ostatní druhy dopravy, především cyklistickou.

Silnice I/54 - vzhledem k dopravnímu významu (z hlediska urbanisticko-dopravní funkce) a vztahu k zástavbě, lze silnici I/54 klasifikovat jako sběrnou komunikaci B2 s odpovídající kategorií MS 14/60, tj. dvoupruhová obousměrná komunikace s dvěma nouzovými nebo zastavovacími pruhy. S ohledem na zástavbu je nutno kategorii komunikace modifikovat zúžením, příp. vynecháním odstavných pruhů (zástavba, mosty přes Moravu, podjezd pod tratí).

Silnice I/55 (dnešní průtah) - současná funkce komunikace, která tvoří hlavní osu sídelního útvaru, je ponechána i v návrhu územního plánu. Navržená funkční skupina je B2 - sběrná s funkcí dopravně – obslužnou, modifikovaná kategorie MS 14/60 bez odstavných pruhů, která odpovídá kategorii S 11,5/80 ve volné krajině. Šířka komunikace mezi zpevněnými obrubami bude 8,0 m, šířka jízdních pruhů v případě vedení souběžných cyklistických tras na jízdním pásu bude min. 2 × 3,5 m. Vzhledem k tomu, že obchvatná komunikace odvede především nežádoucí tranzitní dopravu, umožní následné zklidnění na hlavní městské třídě ponechat veškeré stávající křižovatky.

Nový obchvat nahrazující stávající průtah (silnice II. třídy), bude řešen v základní kategorii S 9,5/80 (extravilánová úprava).

Silnice III/4994 (směr Kozojídky) - svým charakterem spíše odpovídá funkční třídě obslužných komunikací (malé dopravní zátěže, přímá obsluha přilehlých objektů) a proto je zařazena ve funkční třídě C2 a kategorii MO 8/50, tj. dvoupruhová obousměrná šířky 7,0 m mezi obrubami (popřípadě MO 7/50).

Ostatní místní komunikace - obslužné komunikace, zpřístupňující území uvnitř obytných útvarů, funkční třídy C2, resp. C3, kategorií MO 8/40, MO 7/40, MO 5/40 (jednosměrné) dle ČSN 73 6110. Významnější funkci z hlediska místní dopravy (funkční třída B2) mají místní komunikace k nádraží (ulice Národních mučedníků, Stolařská) a okružní komunikace okolo sídliště Hutník.

V síti místních komunikací mají svou samostatnou funkci ulice, nacházející se v čistě obytné zástavbě, především v koncových úsecích této zástavby, jež přenášejí většinou pouze místní obslužnou dopravu přímo do přilehlé zástavby, příp. do jejího bezprostředního okolí. Tyto komunikace lze zařadit do funkční třídy obytných zón D1 - jedná se o komunikace se smíšeným motorovým a pěším provozem s upřednostněním pěšího provozu. Tato funkční třída lépe vyhovuje základní obytné funkci ulice, pro její realizaci je však nutno provést stavební úpravy tak, aby jejímu funkčnímu využití odpovídal i technický stav komunikací (především opatření snižující jízdní rychlost a dostatečný počet odstavných stání mimo jízdní a pochozí pás). Některé

komunikace této funkční třídy byly v nedávné minulosti zrealizovány v rámci rekonstrukcí území po povodních a i když u nich nejsou splněna všechna kritéria, lze jejich účinnost a přínos pro obytnou funkci území hodnotit pozitivně.

Ulice vhodné pro zřízení obytných zón: Xxxxx Xxxxxxx, Fügnerova, Tyršova, Školní, Zbrodek, Karlova, U stavu, Sudomírky, koncové úseky ulic Krátká, Partyzánská, Pplk. Štěrby, Xxxxxx Xxxxxxx, Xxxx Xxxxxx, ulice v nové zástavbě v Milokošti - lokalita Na hrázi.

Kromě již zmíněných úprav silnice I/54 a I/55 je navržena nová komunikace v Zarazicích, umožňující příjezd do průmyslového areálu. Nově bude rovněž napojen východní obchvat města komunikací v Zarazicích u železniční zastávky (úrovňový přejezd žel. trati), upravena kolmým křížením bude trasa státní silnice III/4994 v křižovatce s obchvatem a v prodloužení dnešní obvodové komunikace podél sídliště Hutník bude provedena nová místní obslužná (příp. sběrná) komunikace do nové zástavby v severovýchodní části města (úrovňové křížení s žel. tratí). Toto rozvojové území bude dále napojeno prodlouženou místní komunikací u žel. zastávky v Milokošti (prodloužení komunikace na východní obchvat).

V nedávné době bylo v rámci celkové rekonstrukce zástavby zrekonstruováno několik místních komunikací v oblastech postižených povodněmi v r. 1997 – ul. Sekule, Na hrázi, Rybáře, Rybníček, Kožešnická.

Dopravní zátěže komunikací

Pro stanovení dopravní zátěže na komunikacích jsou použity výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 1995 s přepočtem pomocí výhledových koeficientů růstu dopravního výkonu na rok 2010. Celostátní sčítání v roce 1995 bylo v řešeném území provedeno na silnicích I/54 (stanoviště 6-2641, 6-4962) a I/55 (6-0791, 6-0792). V profilu 6-0792 na silnici I/55 u Zarazic je prováděno rovněž automatické sčítání na smyčce, jehož výsledky ukazují na zjevnou disproporci v jednorázovém sčítání r. 1995 - zde uváděný počet cca 4 500 těžkých nákladních vozidel za 24 hod. neodpovídá zátěžím okolních úseků a proto je použit počet z automatického sčítání (cca 1 600 vozidel).

K celkovým dopravním zátěžím na síti místních komunikací je však nutno konstatovat, že budou zásadně ovlivněny výstavbou východního obchvatu a jeho připojením na místní komunikace, resp. výstavbou silnice R-55 a rovněž časovým průběhem výstavby těchto komunikací. V každém případě dojde k poklesu intenzit na průtahu dnešní silnice I/55, po výstavbě R-55 s návaznými úpravami sítě státních silnic zřejmě i na silnici I/54. Stanovení konečných dopravních zátěží v úrovni dnešních znalostí o časovém postupu výstavby je však obtížné. Firmou ADIAS Brno (Xxx. Xxxxxx) byl v říjnu 1999 zpracován model stávajících dopravních zátěží komunikací ve městě a jeho okolí, jenž vycházel ze směrových dopravních průzkumů, zpracovávaných v letech 1998 - 1999. Pro vyhodnocení výhledových dopravních zátěží by bylo nutno zpracovat výhledový model se zohledněním nových komunikací a případně i etapizace jejich výstavby (v současné době není tento model k dispozici).

Silnice I/54

Stanoviště 6-2641 (východně silnice I/55) je ovlivněno okolní zástavbou s občanskou vybaveností, po silnici je vedena doprava mezi sídlištěm a centrální vybaveností a naopak mezi ostatní obytnou zástavbou a občanskou vybaveností v sídlišti. Tyto vztahy jsou ještě znásobeny skutečností, že silnice I/54 tvoří jediné propojení mezi východní a západní částí města (podjezd pod tratí ČD).

Stanoviště 6-4962 (západně silnice I/55) zachycuje, vzhledem k minimálním zdrojům a cílům v části za Moravou, širší přepravní vztahy.

Pro výhledové zatížení jsou použity koeficienty růstu přepravního výkonu (T = 1,29; O = 1,68; M = 0,90).

Pro rozložení dopravních směrů a uvolnění křižovatky silnic I/54 a I/55 poslouží nově navržené komunikace v prodloužení ulice Prostřední. Výhledové zátěže je nutno považovat za

orientační, skutečnou velikost a dělbu dopravních zátěží nelze spolehlivě stanovit bez výhledového modelu zátěží (viz výše).

stanoviště	rok	T	0	M	S
I/54-východ	1995	1 191	6 243	131	7 565
6-4962	2010	1 536	10 488	118	12 142
I/54-západ	1995	695	2 890	49	3 634
6-2641	2010	897	4 855	44	5 796
Silnice I/55

Dopravní zatížení na silnici I/55 bude ve výhledu ovlivněno přeložkou silnice I/55 a novým obchvatem. Z předběžných výsledků směrových průzkumů lze předpokládat min. 70% snížení zátěže, kterou v širších vztazích převezme nová trasa I/55 a nový obchvat. O tyto hodnoty, vypočítané z extravilánového zatížení, jsou sníženy zátěže na průtahu městem.

stanoviště	rok		T	0	M	S
I/55-sever	1995	100%	1 546	4 989	58	6 593
6-0791	2010	30%	598	2 469	16	3 083
I/55-jih	1995	100%	1 600	5 220	200	7 020
6-0792	2010	30%	619	2 631	54	3 304

Obdobnou zátěž (asi 30 % z původní na I/55) lze předpokládat na novém obchvatu. Použité symboly:

T - těžká motorová vozidla a přívěsy O - osobní a dodávkové automobily M - jednostopá motorová vozidla

S - roční průměrná denní intenzita za 24 hod.

7.4 Doprava v klidu

V kapitole doprava v klidu je řešeno parkování a odstavování osobních vozidel skupiny dle

ČSN 73 6110.

Parkování

Parkování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikací po dobu nákupu, návštěvy, zaměstnání atd. Podle délky trvání se rozlišuje na krátkodobé (do 2 hod.) a dlouhodobé (nad 2 hodiny).

Výpočet parkovacích stání je proveden dle ČSN 73 6110. Základní počet stání dle čl. 194 je přepočten pro daný případ řešení.

Předpoklady: - stupeň automobilizace 1 : 3,5

- velikost sídelního útvaru do 20 000 obyvatel

- různé polohy řešeného objektu

- součinitel dělby dopravní práce IAD : ostatní

40 : 60

Výsledné potřeby parkovacích stání jsou v tabulce. Vzhledem k velké četnosti objektů občanského vybavení a měřítku 1 : 5 000 jsou vyčíslena a v situaci zakreslena pouze parkoviště většího rozsahu.

Potřeba parkovacích stání

Druh objektu                 počet stání

Kino	42
Kulturní dům	147
Letní kino	62
Koupaliště	56
Sportovní stadion	135
Sportovní hala	40
Poliklinika	9
Domov důchodců	8
Hotel Xxxxxxx	0
Restaurace	30 (3 zař.)
Hřbitovy	18
Zemědělský statek	54
Železárny	151
Svit	64
Slezan	13
UP závody	15
VHS	13
Stavební podnik	10
ČD - lok. depo	45
Trať. mistr. okr. + voz. depo	10

Odstavování

Odstavování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikací v místě bydliště. U rodinných domků se předpokládá umístění auta v garáži, která je buď součástí objektu nebo stojí na jeho pozemku. Tento požadavek doporučuje zpracovatel ÚPD uplatňovat při povolování jak nové výstavby RD, tak při rekonstrukcích stávajících objektů (přinejmenším v oblastech s nedostatkem odstavných stání).

Část potřeby odstavných stání pro bytové domy (2,626) je nutno pokrývat výstavbou řadových nebo hromadných garáží. Vzhledem k tomu, že kapacita plochy pro řadové garáže u sídliště Hutník je téměř vyčerpaná, je v ÚPN navržena plocha pro výstavbu hromadných vícepodlažních garáží na ploše podél trati ČD částečně náhradou za garážové dvory řadových garáží. Tento nadzemní objekt vytvoří současně protihlukovou clonu podél železniční tratě k ochraně obytného souboru před hlukem ze železniční dopravy. Na ploše mezi tratí ČD a sídlištěm Hutník je možno umístit v závislosti na ploše objektu a jeho podlažnosti až 530 stání. Plocha u autobusového nádraží (současná plocha UP závodů) je navržena pro dvou nebo více podlažní objekt s možností parkování nebo garážování, stejně tak plocha u hřbitova a na plochách pro novou výstavbu u sídliště.

Celková potřeba stání pro obyvatele – návrhový rok 2010

počet obyvatel počet stání

Urbanistický obvod	v byt. domech	celkem	parkovací	odstavná
Zarazice	---	1 277	64	garáže v RD
Jižní předměstí	2 019	2 000	000	000
Střed	550	550	28	157
Severní předměstí	1 500	4 207	210	1 202
U polikliniky	636	636	32	182
Hutník	4 458	4 654	233	1 330
Za tratí	---	741	38	garáže v RD
Milokošť	---	808	40	garáže v RD
Celkem		14 892	746	3 448

Celkový dnešní počet odstavných stání nevyhovuje požadavkům jak na parkování, tak na dlouhodobé odstavování vozidel. Nedostatek odstavných ploch je výrazný především v centrální části města a u nádraží - při úpravách ploch a nové výstavbě je nutno na tuto skutečnost brát zřetel a řešit nejen požadavky na nově budované kapacity, ale rovněž i stávající deficit.

7.5 Hromadná veřejná autobusová doprava

Hromadná přeprava osob na území Veselí nad Moravou je v současnosti zajišťována pravidelnými linkami ČSAD Hodonín, Kyjov a Uherské Hradiště. Provozováno je 18 místních a 8 dálkových linek, jež projíždějí městem po průtazích silnic, výjimečně po místních komunikacích.

Ve městě bude umístěno 12 autobusových zastávek, z toho 2 nové v rozvojovém území na severovýchodním okraji města. Stávající zastávky:

• Veselí nad Moravou – železárny

• Purkyňova

• Železniční stanice

• VENAZ

• Zarazice - restaurace

• Zarazice – STIVAL

• Sídliště Lány

• Milokošť

• Břestek

• Chaloupky

• Bartolomějské náměstí

Současné autobusové nádraží, situované u nádraží ČD, nevyhovuje, Město Veselí nad Moravou ve spolupráci s ČSAD a ČD připravuje jeho rozsáhlou rekonstrukci. Stávající autobusové zastávky jsou v ÚPN respektovány. U všech zastávek je nutno zabezpečit zastavování mimo jízdní pruhy, návaznost na pěší trasy a přístřešky pro cestující. V situaci zakreslené docházkové vzdálenosti nevystihují vzhledem k různým četnostem spojů v linkách a jejich trasám vždy přesně docházkovou vzdálenost v konkrétní situaci a čase a je nutno je považovat za orientační.

7.6 Účelová doprava

Z účelové dopravy je nejdůležitější doprava zemědělská, jež se odehrává na účelových komunikacích mimo zastavěné území.

Návrh předpokládá úpravu stávající sítě polních cest jednak ve vazbě na pozemkové úpravy a jednak ve vazbě na nový obchvat na východním okraji města. Polní cesty je třeba již v rámci pozemkových úprav (tedy v předstihu před přípravami stavby obchvatu) trasovat tak, aby bylo pokud možno vyloučeno souběžné vedení zemědělské dopravy po této komunikaci a jejich křížení je nutno omezit na minimum nutné pro bezkolizní obsluhu pozemků. V této souvislosti je nutno mít na zřeteli skutečnost, že pokud bude výstavba východního obchvatu předcházet stavbě nové R-55, převezme tato komunikace zátěže stávající silnice I/55 se všemi dopady. V situačním řešení jsou zakresleny hlavní polní cesty a tento návrh by měl být směrný pro nové úpravy pozemků.

Účelová doprava k průmyslovým závodům je vedena z větší části po místních komunikacích, k významnějším samostatným účelovým komunikacím patří vozovka podél železniční trati od Zarazic k zadnímu vjezdu do Železáren, cesta na východním okraji města ke skládce odpadů a vozovka k ČOV za zámeckým parkem.

7.7 Cyklistická doprava

Město Veselí nad Moravou se nachází v území s tradicí cyklistické dopravy, jejíž význam se v současné době při celkovém trendu jejího nárůstu ještě zvyšuje. Tato situace má dopady na bezpečnost provozu především na silnicích I. třídy v průtazích městem, neboť úpravy těchto tahů v minulosti byly jednoznačně zaměřeny na preferování rozvoje a především plynulosti provozu motorové dopravy, pro cyklisty nejsou řešeny samostatné stezky a cyklistická doprava probíhá po jízdních pásech silnic společně s dopravou motorovou. Vyloučení cyklistické dopravy ze silnic

I. třídy přitom není možné, neboť při nich se nachází většina aktivit a cílů této dopravy (obchody, úřady, výrobní závody a pod.). Stávající stav je neúnosný z hlediska bezpečnosti provozu a je nutno jej naléhavě řešit.

Situace komunikací ve stávající zástavbě je však poměrně složitá, provedení úprav je obtížné a vylepšení podmínek cyklistické (příp. pěší) dopravy pochopitelně poněkud znevýhodňuje dopravu motorovou. Na druhé straně však nelze všude uplatnit normové charakteristiky pro trasy cyklistické dopravy (především požadavek na šířkové uspořádání stezek, jejich důsledné fyzické oddělení od dopravy motorové a pod.). Přesto, že se jedná o bezpečnost provozu především cyklistů a pěších, doporučuje zpracovatel postupovat tímto směrem. Ve Studii úprav silnice I/55 v průtahu městem jsou cyklistické trasy podél této silnice řešeny - navrženy jsou stezky jak oddělené od komunikace (především v úseku Zarazice - ulice Tyršova, kde je zpracována dokumentace pro stav. řízení), tak vedené souběžně s jízdním pásem komunikace na vozovce s oddělením vodorovným dopravním značením (především v centrální části, částečně směrem na Uherský Ostroh), příp. úseky souběžné s pěším provozem. Výstavba obchvatu města, resp. silnice R-55 situaci uspokojivě nevyřeší, neboť i potom budou intenzity motorové dopravy dosahovat hodnot, jež budou kolizní s dopravou cyklistickou.

Z hlediska širších vazeb rekreační cyklistické dopravy je městem vedena dálková cyklotrasa Moravská brána ve směru od Uherského Ostrohu do Milokošti a centra města Veselí k zámku a poté přes zámecký park k silnici I/55. Dále je trasována po silnici I/55 k Zarazicím, zde je částečně vedena po místních komunikacích. Za Zarazicemi se napojí na polní cestu za zástavbou a dále je vedena po místních komunikacích na k.x. Xxxxxxx.

Mimo tuto trasu je městem vedena stezka v trase silnice I/55, v určitých úsecích bez oddělení od silničního provozu. Zpracovatel navrhuje vedení této cyklotrasy po samostatné stezce podél Masarykovy třídy (I/55) na samostatném tělese, resp. na vozovce odděleně od jízdního pásu, příp. po chodníku s pěším provozem. Pro realizaci tohoto vedení stezky jsou však nutné úpravy na průtahu I/55 (viz Studie).

Ve výkresové části jsou zakresleny obě cyklistické trasy.

7.8 Pěší provoz

Mezi hlavní zdroje a současné cíle pěší dopravy patří vlakové nádraží, autobusové nádraží, centrum města, průmyslové závody, území soustředěné obytné zástavby a rekreační území. Pro zajištění pěších tahů mezi jednotlivými oblastmi, které většinou sledují vozidlové komunikace, je třeba zabezpečit dostatečnou šířku uličního prostoru, s možností oddělení jednotlivých druhů doprav.

V centrální části, kde dochází k největší kumulaci pěších, je navržena pěší zóna. Tato zóna je navržena z důvodu bezpečnosti pěších a zlepšení životního prostředí.

Provoz motorových vozidel bude omezen na nezbytnou obsluhu s omezeným parkováním. Kapacitní parkoviště jsou navržena v docházkové vzdálenosti. Dva nejzatíženější směry, nádraží a centrum s Hutníkem a Železárnami, kříží železniční trať.

Pro bezkolizní provoz jsou zde navržena mimoúrovňová křížení - směrem na Hutník je původní průchod podjezdem silnice I/54 nahrazen samostatným podchodem pro pěší, směr k Železárnám kříží trať nadchodem. Další podchod je obnoven u nového autobusového nádraží

směrem ke hřbitovu. Objekt nadchodu začíná u železničního nádraží, funkčně je napojen na objekt výpravní budovy a končí u stávajícího parkoviště před vjezdem do areálu ČD. Výška nadchodu musí respektovat výhledovou elektrizaci tratí ČD.

Komunikace pěší jsou doplněny samostatnými trasami v zeleni zámeckého parku a podél Moravy směrem na Milokošť.

7.9 Dopravní zařízení

K významnějším zařízením sloužícím motorovém provozu a dopravě jako celku patří především čerpací stanice pohonných hmot - dvě se nacházejí na jižním okraji města při Masarykově třídě (I/55), z nichž ČS u zámeckého parku se předpokládá ke zrušení. Další čerpací stanice je na silnici I/54 na okraji města směrem na Blatnici. K významnější dopravním zařízením dále patří areál ČSAD při Masarykově třídě a areál Správy a údržby silnic při ulici Blatnické (silnice I/54 směrem na Nové Mesto nad Váhom).

7.10 Hluk z dopravy

Pro výpočet hluku z dopravy jsou použity Metodické pokyny zpracované VÚVA Praha - urbanistické pracoviště Brno v roce 1991.

Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku Laeq je stanovená podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a hygienických předpisů Ministerstva zdravotnictví ČSR sv. 37/1977, směrnice č. 41 – Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací.

Stanoví se jako součet základní hladiny hluku LAZ = 50 dB(A) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám:

korekce +10 dB(A) pro území bezprostředně navazující na území silnic I. třídy (lze použít pouze pro 15% byt. jednotek - stávající stav)

korekce +5 dB(A) pro obytné soubory na obytném území uvnitř městské zástavby (lze použít pro nově navrhovaná rozvojová území v zastavěné části)

Pro stanovení maximálních hlukových hladin podél silnic je použita korekce +10 dB(A), neboť v těchto místech se nepředpokládá intenzivnější nová obytná zástavba. Pro okolí železničních tratí, kde se předpokládá umístění rozvojových území, je použita korekce +5 dB(A), jež však platí pouze pro obytnou zástavbu v těchto územích.

Při výpočtu hlukových hladin nejsou uvažovány místní podmínky a proto je nutno pro konkrétní situaci (stavbu) v hlukových pásmech provést podrobnější výpočet se zohledněním veškerých místních vlivů.

Hluk ze železniční dopravy

Výchozími údaji pro stanovení výpočtové veličiny X jsou:

m - počet vlaků, které projedou daným profilem železniční trati za hodinu VN - návrhová rychlost v km/hod

- trakce vlaků

- průměrný počet vagónů ve vlaku

X=140 × F4 × F5 × F6 × m Y = 10 log X + 40

kde:

F4 - faktor vlivu trakce

F5 - faktor vlivu návrhové rychlosti

F6 - faktor vlivu délky vlaku

Trať:

Veselí nad Moravou - Brno X = 140 × 1,0 × 1,6 × 1,3 × 3 = 874

Y = 69,4 d55 = 180 m

Veselí nad Moravou - Javorník X = 140 × 1,0 × 1,6 × 1,1 × 2 = 493

Y = 66,9 d55= 110 m

Veselí nad Moravou - Sudoměřice X = 140 × 1,0 × 1,6 × 1,1 × 2 = 493

Y = 66,9 d55 = 110 m

Veselí nad Moravou - Bylnice X = 140 × 1,0 × 1,6 × 1,1 × 2,3 = 567

Y = 67,5 d55 = 130 m

Hluk způsobený provozem na ploše v areálu vlakového nádraží nelze stanovit klasickým výpočtem. V případě potřeby je nutno provést měření hluku v terénu.

Hluk ze silniční dopravy

Vypočítané jsou pouze teoretické hodnoty, vycházející ze základních údajů, které nepostihují místní silnice. Výpočet je proveden pro podmínky r. 2010, to jest se zohledněním zvýšené kvality vozového parku (především nákladních vozidel).

d - m

úsek	doba	N	50 dB(A)	60 dB(A)
I/54 – východ	den	11 292		21
	noc	850	22
I/54 – západ	den	5 390		11
	noc	406	12
I/55 – sever	den	2 867		8
	noc	216	8
I/55 – jih	den	3 073		8
	noc	231	8

Hluková pásma dosahují hodnot, jež neovlivní kvalitu životního prostředí v širším okolí, lze však konstatovat, že zástavba ve všech ulicích v průtahu silnic I/54 a I/55 jimi bude zasažena. S ohledem na jejich malý rozsah nejsou zakreslována ve výkresové části.

Protihluková opatření

V zastavěném území bude nejvhodnější tam, kde na fasádách domů přesahuje hluková hladina limitní hodnoty (průtahy státních silnic), osadit až trojitá okna, která mohou snížit hluk ve vnitřním prostoru až o 30 dB(A).

Podél odkloněné trasy silnice I/54 (u sídliště Chaloupky) je navržen objekt garáží, vhodnější by bylo situovat zde objekt občanského vybavení vzhledem centrální poloze ve městě. Zemní val osázený vhodnou vegetací je pouze krajní možností pokud jiné řešení nebude realizovatelné. Obdobným způsobem lze postupovat u železničních tratí s tím, že pro nedostatek prostoru bude zřejmě nutné provést protihlukovou bariéru jako stěnu.

7.11 Vodní doprava

Vodní cesta Dunaj - Odra - Labe, procházející východně řešeného území, je zakreslena v situaci širších vztahů dle Generálního řešení HDP (1970), Vodní cesty České republiky (Aquatis Brno,1993). Západně od města při silnici I/54 se předpokládá umístění přístavu a nákladního

překladiště. Ochrana vodní cesty D-O-L je shodná s územními zájmy, které vyplývají z vyhlášení vodního toku Moravy od ústí Bečvy za dopravně významnou využitelnou vodní cestu v zákoně č. 114l95 Sb. „O vnitrozemské plavbě“.

Významné je vybudování turistického přístaviště a kotviště lodí na Baťově kanále. V současnosti již probíhá rekreační provoz lodí od Strážnice po Uherský Ostroh a zpět. Ve výhledu by mohlo dojít k propojení Otrokovic a Hodonína (dle studie Atelieru V 51, 1995).

7.12 Letecká doprava

Pro město nemá letecká doprava přímý význam, letecká zařízení se v katastru nenacházejí a nepředpokládá se jejich výstavba.

Veselí nad Moravou se nachází v ochranných pásmech letiště Kunovice s výškovým omezením objektů na kótě 280 - 290 m n. m. Bytová zástavba je navržena maximálně šestipodlažní. To znamená, že v části sídliště Hutník nepřesáhne výšku stávajících objektů a v části Břehy nepřesáhne výšku 200 m. n. m.

8. Návrh koncepce vodního hospodáŘství, vodohospodáŘská zaŘízení

8.1 Vodní zdroje a zásobování pitnou vodou

Zdroje pitné vody

Město Veselí nad Moravou je v současné době zásobeno ze skupinového vodovodu Veselí - Strážnice, jehož hlavními zdroji vody jsou JÚ Milokošť, vrt Sudoměřice SU 1 a studna Vnorovy - Topůlky. Voda z prameniště Milokošť je dopravována výtlačným řadem DN 300 do řídícího vodojemu Dražky 2 × 1 000 m3 (229,0/224,0). Stejně tak z ostatních pramenišť.

Správcem těchto zařízení jsou Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s.

Pro zdroje vody jsou vyhlášena ochranná pásma (viz kap. 8.10 Ochranná pásma).

Přehled roční kapacity zdrojů (stav k roku 1997):

Zdroj : Milokošť	48,0 l / s	= 1 513 728,0 m3/rok
Milokošť - pomocné vrty	6,0 l / s	= 189 216,0 m3/rok
Vnorovy - Topůlky (HV 1122)	7,0 l / s	= 220 752,0 m3/rok
Celkem	61,0 l / s	= 1 923 696,0 m3/rok

Pomocné vrty v Milokošti jsou využívány jen v období sucha, takže roční objem ostatních zdrojů činí 1.734480 m3/rok.

Ve skupinovém vodovodu Veselí - Strážnice se v současnosti projevuje deficit v bilanci potřeb a zdrojů vody. Kvalita vody ve využívaných vodních zdrojích odpovídá požadovaným parametrům ČSN 75 7111 pitná voda, avšak při průběžných kontrolách kvality vody vodního zdroje Milokošť se objevuje zvýšený obsah Mn a Fe.

Využití hydrogeologických vrtů (HV 31, HV 32 a HV 33) v prostoru zámeckého parku není plánováno. Jsou zakonzervovány jako zdroje pro nouzové zásobování pitnou vodou. Vrt HV 30 umístěný na bývalé skládce nebude využíván.

Výhledové využití vodních zdrojů

Počítá se s propojením skupinového vodovodu Veselí - Strážnice a úpravnou vody Bzenec. Kapacita ÚV Bzenec je 260 l. s-1. Pro realizaci tohoto propojení probíhá v současné době výstavba výtlačného řadu DN 400 délky cca 9 km z ÚV Bzenec do vodojemu Vnorovy - Dražky. Vodojem Dražky je v současné době rozšiřován, současná kapacita vodojemu 2 × 1 000 m3 bude navýšena o 1 × 2 000 m3. Výhledově se počítá s dalším zkapacitněním o 1 x 2 500 m3 v návaznosti na rozšíření zásobování pitnou vodou Horňácka z tohoto vodojemu. Celková kapacita bude činit 6 500 m3. Všechny vodojemy budou pracovat s kótami hladin 229/224 m.n.n.

V současné době (III/99) je rozestavěnost přivaděče z ÚV Bzenec přibližně 50 %. Po jeho dobudování a dokončení rozšíření vodojemu plánuje správce vodovodních zařízení VaK Hodonín odstavení současných zdrojů pitné vody v Milokošti. Ochranná pásma vodních zdrojů zůstanou zachována, vodní zdroje zakonzervovány.

Vodou vyrobenou v úpravně vody Bzenec - Přívoz bude po napojení přívodního potrubí do vodojemu Vnorovy - Dražky zásobován skupinový vodovod Veselí - Strážnice. Z tohoto zdroje bude kryta veškerá potřeba vody pro Veselí nad Moravou i Strážnici včetně ostatních obcí. Z vodojemu Dražky po jeho dalším rozšíření bude možno zásobovat i oblast Horňácka v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku Hodonín.

Vodovodní síť

Zásobovací vodovod

Z vodojemu Dražky je voda přiváděna přímo do rozvodné sítě. Město Veselí nad Moravou spolu s městskými částmi Milokošť a Zarazice se rozkládá ve výškách 173-195 m n.m. a je zásobováno v jednom tlakovém pásmu. Pro zajištění vyhovujících tlakových poměrů jsou pro výškové domy v sídlišti Hutník vybudovány AT stanice.

Po odpojení zdroje Milokošť budou v rozvodné síti mírně změněny tlakové poměry. Správce a provozovatel vodovodní sítě VaK Hodonín zadal zpracování studie, která bude řešit tlakové poměry v síti v nových podmínkách.

MĚSTSKÝ VODOVOD

Město má veřejný vodovod, který zásobuje obyvatelstvo a místní závody pitnou vodou a slouží také jako požární vodovod dle ČSN 73 08 73.

Železárny Veselí nad Moravou kryjí svou potřebu provozní vody čerpáním z řeky Moravy. Z čerpací stanice (situované poblíž městské ČOV) je voda výtlačným řadem DN 350 dopravována do vodojemu 2 × 650 m3, umístěného mimo areál železáren. Pitnou vodu odebírají z městského vodovodu.

ZD Veselan v Milokošti využívá také vlastního zdroje s akumulací hydroglobus. Ostatní průmyslové a zemědělské podniky jsou zásobovány pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě.

VýpoČet potŘeby vody - výhled 2030

(orientačně podle Xxxxxxxx č. 9/1973 ústředního věstníku ČSR)

A. OBYVATELSTVO

Počet obyvatel připojených na vodovod (výhled r. 2030) 16 000 ob. Specifická denní potřeba 150,00 l/ob/den

3

Potřeba vody z vodovodu celkem 2 400,00 m /den

Koeficient denní nerovnoměrnosti kd = 1,35

Maximální denní spotřeba	2 400 × 1,35	=	3 3 240,00 m /den
Koeficient hodinové nerovnoměrnosti Maximální hodinová potřeba (l/s)	kh	=	1,80 67,50 l/s

u fakturované (VFO). Viz

. Viz. tabulka

Průměrná denní potřeba	4 499,00	m3/den
Maximální denní potřeba	6 074,00	m3/den
Maximální hodinová potřeba	126,5	l/s

by související odné uvažovat

řeba vody pro byvatelstvu na řebované vody

B. OBČANSKÁ VYBAVENOST (16 000 obyvatel) Specifická potřeba vody		70,00 l/os/den
Denní potřeba vody		3 1 120,00 m /den
Koeficient denní nerovnoměrnosti kd = 1,35 3 Maximální denní spotřeba: 1 134 × 1,35 = 1 512,00 m /den Koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh = 1,80 Maximální hodinová potřeba (l/s) 31,50 l/s C. PotŘeba vody pro zemĚdĚlství Potřeba vody pro drobné provozovatele v zemědělství byla odvozena z poměr vody v minulých letech pro zemědělství (VFZ) k vodě fakturované obyvatelstvu tabulka 1a. Uvažujeme podíl 1%. 3 Denní potřeba vody 0,01 × (16 000 × 0,12) = 19,0 m /den Koeficient denní nerovnoměrnosti kd = 1,35 3 Maximální denní spotřeba: 19,0 × 1,35 = 26,0 m /den Koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh = 1,8 Maximální hodinová potřeba vody 0,54 l/s D. PotŘeba vody pro prŮmysl Potřebu vody pro průmysl stanovíme podílem k vodě fakturované obyvatelstvu 1.a. Uvažujeme podíl 50%. 3 Denní potřeba vody 0,5 × (16 000 × 0,12) = 960,00 m /den Koeficient denní nerovnoměrnosti kd = 1,35 3 Maximální denní spotřeba: 960,0 × 1,35 = 1296,00 m /den Koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh = 1,80
Maximální hodinová potřeba vody 27,00 l/s X. Xxxxxx potŘeby vody vČetnĚ denní nerovnomĚrnosti Průměrná roční potřeba 1 642 135 m3/rok Poznámky: 1) Výhledový stav nelze dost dobře předvídat, rezerva je proto na místě. 2) Do výpočtu potřeby vody není započítána potřeba zvýšení individuální potře s podnikatelskou činností. I pro pokrytí této nepředvídatelné budoucí potřeby je vh mírnou rezervu. 3) Pro nedostatek detailních informací o jednotlivých odběratelích průmyslu byla pot průmysl stanovena z podílu vody fakturované pro průmysl a vody fakturované o základě současných potřeb. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty množství spot

pro město Veselí tak, jak byly evidovány správcem vodovodní sítě VaK Hodonín v letech 1996 - 1998:

Tabulka 1.a. - Spotřeba vody pro město Veselí nad Moravou podle údajů VaK Hodonín:

Vyrobená voda v roce	1996	1997	1998
Počet obyvatel celkem	12 703	12 703	12 703
Počet obyvatel připojených na vodovod	12 475	12 481	12 539
Voda fakturovaná celkem (m3/rok)	650 616	607 625	617 853
- obyvatelstvo (VFO)	409 736	375 859	401 956
- zemědělství (VFZ)	3 761	3 215	1 572
- průmysl (VFP)	182 211	187 751	170 046
- ostatní	54 908	40 800	44 279
Specifická spotřeba na obyv. (l/os/den)
- obyvatelstvo	89,73	82,50	87,82
- celkem	171,18	164,29	159,92
podíl VFZ/VFO	0,91 %	0,86 %	0,39 %
podíl VFP/VFO	44,5 %	49,95 %	42,30 %
Průměrná spotřeba na obyv. (l/os.den) *	52,15	48,68	49,27

*)vypočtené hodnoty jsou vztaženy k vodě fakturované celkem (VFC)

ZávĚr:

Podle předpokladů VaK Hodonín bude veškerá potřeba vody v budoucnu kryta ze zdrojů centrální úpravny vody Bzenec - Přívoz. Nárůst potřeby vody se promítá ve zvýšení počtu obyvatel v návrhovém období (cca o 3 300) a k tomu úměrně zvýšené pracovní aktivitě (např. drobné podnikání blíže nespecifikované).

Tabulka 1.b. - Podniky a organizace se sídlem ve Veselí nad Moravou

Organizace	počet zaměstnanců	druh výroby
Zeměděl. družstvo Veselan Milokošť	54	živočišná výroba
Statek Zarazice	25	živočišná výroba
Železárny Veselí a.s.	1479	těžký průmysl
Venaz a.s.	194	dřevovýroba
Vesna s.r.o.	162	dřevovýroba
První dřevařská a.s.	122 (výhled 138)	dřevovýroba
Raveli a.s.	400	výroba obuvi
Stival s.r.o.	330	výroba obuvi
IMOS VHS s.r.o.	230 (výhled 300)	stavební firma
BAS s.r.o.	185 (výhled 190)	stavební firma
ČD s.o. železniční stanice	427	doprava

Organizace	počet zaměstnanců	druh výroby
ČD s.o. DEPO	580	doprava
ČSAD Hodonín	180	doprava
ostatní aktivity	600
celkem pracovních míst	4 968 (výhled 5 596)

Návrh

V návrhovém období bude postupně prováděna rekonstrukce stávající vodovodní sítě.

Rozvodná vodovodní siť bude i v návrhovém období využívána pro požární účely.

Doplnění rozvodné sítě o vodovodní řady pro novou zástavbu bude napojeno na stávající vodovodní řady.

Zásobení vodou výhledové plochy s průmyslovým využitím jižně od areálu Železáren Veselí je podmíněno vybudováním přívodního řadu. Stejně tak je podmiňující vybudování přívodního řadu po jižním okraji města i pro nově navrženou výstavbu mezi dráhou Veselí nad Moravou – Bzenec a dráhou Veselí nad Moravou– Velká nad Veličkou.

8.2 Odvádění a likvidace odpadních vod

Kanalizace

Stávající stav

Ve městě Veselí nad Moravou byla postupně budována veřejná kanalizace jednotného kanalizačního systému. Kmenovou stokou je kanalizační sběrač „A“, situovaný v komunikaci I/55 od Milokoště až po centrum města, dále po levém břehu řeky Moravy a parkem do stávající městské ČOV. Na kmenové stoce „A“ je vybudováno 5 dešťových oddělovačů s odlehčením do řeky Moravy. Kanalizační sběrač „A“ DN 300 - DN 1600 byl budován v 50. a 60. letech. V úseku DN 1600 - DN 1200 je sběrač proveden jako monolitická železobetonová kruhová stoka. Technický stav této stoky je velmi dobrý kromě vystrojení šachet - kovové části jsou zkorodovány. Do stoky „A“ jsou gravitačně zaústěny všechny sběrače v jižní části města (zleva). Menší část zástavby mezi silnicí I/55 a řekou Moravou je odkanalizována do stoky „A“ gravitačně (část ul. Zbrodek, Kovářská, Břehy a ul.Vláky).

Ostatní části od silnice I/55 směrem k řece Moravě jsou odkanalizovány pomocí nově vybudované stoky „B“ a odpadní vody jsou čerpány do stoky „A“ čerpací stanicí ČS 1B. Stavba odkanalizování této části města (stoka „B“) byla dokončena v roce 1999. Stoková síť byla projektována jako jednotná: odpadní vody z části Chaloupky v Milokošti jsou přečerpávány podružnou ČS 2B. Z ČSOV 1B je ulicí Břehy veden výtlak do stoky „A“ (DN 250).

V roce 1996 byla dokončena výstavba splaškové kanalizace v historické části města (mezi rameny Moravy po obou stranách silnice I/54 do Bzence). Splaškové vody z ulice Benátky a ze zámku jsou svedeny stokou do čerpací stanice ČSOV 3 (U zámku). Splaškové vody z okolí Bartolomějského náměstí jsou svedeny do ČSOV 2 (Kožešnická). Splaškové vody ulice Rybníček jsou svedeny do ČSOV 1 (Rybníček), která je hlavní čerpací stanicí historické části města Veselí. Z ČSOV 2 a ČSOV 3 jsou splaškové vody čerpány do ČSOV 1, odkud jsou dále čerpány do hlavního sběrače stoky „A“. Jednotlivé výtlačné řady jsou vedeny pod mostními konstrukcemi. Dešťové vody jsou svedeny původní kanalizací do recipientů.

Odpadní vody z areálu koupaliště a stadionu za Plavebním kanálem jsou svedeny do jímky a vyváženy na ČOV.

Odpadní vody ze sídliště Hutník jsou svedeny do stoky „E“, pod podjezdem pod žel. tratí a dále zaústěny do kmenové stoky „A“.

Železárny Veselí zneškodňují své průmyslové odpadní vody v neutralizační stanici pro likvidaci těžkých kovů. V nejbližší době je plánována její rekonstrukce (modernizace). Vyčištěné odpadní vody jsou pak svedeny do kanalizačního sběrače DN 1500 a zaústěny do Moravy. Splaškové vody areálu Železáren Veselí jsou odvedeny do městské kanalizační sítě.

Odpadní vody zemědělských provozů jsou likvidovány samostatně. Splaškové odpadní vody z provozoven jsou ale také zaústěny do městské kanalizace.

Návrh

Doplnění kanalizačních řadů jednotného systému pro novou zástavbu bude napojeno na stávající stokovou síť. Pouze v navrhované zástavbě v lokalitě Zarazice jižně od drážního tělesa by bylo třeba zvážit možnost oddělení dešťových vod od splaškových. V této lokalitě je předpoklad přítoku dešťových vod ze sousedících zemědělských ploch. Další možností by bylo vybudovat nad novou zástavbou záchytný příkop, který by tyto vnější vody odvedl mimo kanalizační systém.

Dále bude nutné podrobněji posoudit kapacitu sběrače „A“ z hlediska budoucí zástavby jižně od trati (sběrač nepočítal s touto plochou) a případně tyto lokality napojit až do sběrače „B“. Tato varianta byla zakreslena do situace. Oblast bytové výstavby v Milokošti (Xxxxxxx) je nutno napojit do koncové části sběrače „B“ (Bachanka).

Odkanalizování návrhové plochy s průmyslovým využitím jihovýchodně od Železáren Veselí (ŽV) se jeví jako problematické. Byly zvažovány tři možnosti řešení:

1) Kanalizační řad vést směrem na Zarazice bez zásahu do areálu ŽV, avšak s čerpáním odpadních vod ze Zarazic do ČOV.

2) Kanalizační řad směrovat východně – nutnost čerpání odpadních vod před napojením na stávající kanalizační řad. Dále toto řešení vyvolá nutnost zkapacitnění protlaku pod železnicí (v prostoru podjezdu I/54).

3) Provozně nejvýhodnější řešení by bylo vybudovat kanalizační řad přes areál ŽV, avšak zde by bylo nutno získat souhlas majitele nemovitosti. Systém řešit jako oddílný s využitím stávající větve dešťové kanalizace ŽV a s gravitačním napojením splaškových vod na systém veřejné kanalizace.

Dle požadavku obsaženého ve zprávě o projednání návrhu územního plánu města je ve výkrese odkanalizování zakresleno napojení plochy splaškovým sběračem přes Zarazice. Dešťová stoka je vedena přes areál Železáren Veselí až k řece Moravě dle požadavku města - není napojena na stávající dešťovou stoku. Dále je do územního plánu zakreslena dešťová stoka odvádějící dešťové vody z návrhových ploch pro drobnou výrobu mezi ulicemi Kollárova a Blatnická, uvažovaná ve Studii průmyslové zóny Veselí nad Moravou – JV, Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxx, prosinec 2000

Likvidace odpadních vod

Stávající stav

Základní parametry ČOV Veselí nad Moravou za rok 1998 (získané od VaK Hodonín)

Účinnost
CHSK	91,31 %
BSK5	98,00 %
NL	98,60 %

Parametry ČOV	jednotka	hodnoty v roce 1998	max. hodnoty v roce 1998	plánované hodnoty (po rekonstrukci ČOV)
EO				20 620
Q přítok	(m3.rok-1)	971 509	-	1 971 000
Q24 přítok za den	(m3.den-1)	2 662	-	5 400
Q odtok	(m3.rok-1)	961 059	-	-
CHSK odtok	(mg.l-1)	61	105	150
BSK5	(mg.l-1)	4,8	9	39
NL odtok	(mg.l-1)	5,8	26	35
N-NH4	(t.rok-1)	18,73	26,8	23
P celk. odtok	(t.rok-1)	2,9	4,4	nestanoveno

Stávající čistírna byla vybudována v letech 1966-1967, částečně rekonstruována v roce 1970.

V trvalém provozu je od roku 1974.

Při povodni v červenci 1997 byly objekty čistírny zatopeny vzlínající spodní vodou a čistírna byla mimo provoz. Tlakem spodní vody došlo k poškození železobetonových nádrží a to usazovací, aktivační i dosazovací nádrže. Poškozena byla i přívodní stoka a provozní budova.

VaK Hodonín má zpracovánu projektovou dokumentaci, jejímž obsahem je „Rekonstrukce a intenzifikace ČOV Veselí“. Při rekonstrukci bude změněna technologie čištění na Mechanicko- biologické čištění s aktivací s nitrifikací a denitrifikací, aerobní stabilizací kalu, s biologickým odstraňováním fosforu a stabilizací jeho odstraňování chemickým srážením. Kalové hospodářství bude ukončeno linkou odvodňování kalu. Zároveň budou odstraněny závady vzniklé při povodni. Navrhované kapacity byly stanoveny na základě požadavku správce čistírny s přihlédnutím k limitům vypouštění odpadních vod, stanovených dle Nařízení vlády ČR č. 82/1999 Sb., platným v roce 2005 a s přihlédnutím k ustanovením připravovaného Zákona o úplatách za vypouštění vod. Plánovaná rekonstrukce má být dokončena v roce 2003.

Stanovení množství odpadních vod, výpoČet objemového a látkového zatížení

A. Odpadní vody splaškové - komunálního charakteru:

Objemové zatížení ČOV bude odpovídat spotřebě vody spočítané pro domácnosti, občanskou vybavenost, odpadní vody z průmyslových provozoven nemající charakter technologických odpadních vod. Množství odpadních vod pro průmysl je odhadnuto z potřeby vody za předcházející období (viz kap. 8.1)

Celkový přítok odpadních vod na ČOV

průměrně 4 499 m3 / den = 1 642 135 m3 / rok

maximálně 6 074 m3 / den

Kapacita ČOV po intenzifikaci: 5 400 m3/den = 1 971 000 m3 / rok

Celkové látkové zatížení podle BSK5 bude odpovídat hodnotám 54 g O2 / den × 16 200 = 874,8 kg / den = 319 t / rok

Závěr:

V rekonstruované ČOV je plánováno vyčištění 1 971 000 m3.rok-1odpadních vod, takže kapacita bude dostačující i pro návrhové období.

B. Odpadní vody dešťové:

Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací. Na stoce „A“ kanalizačního systému je vybudováno 5 odlehčovacích komor, které jsou zaústěny do Moravy. Na stoce „B“ jsou tyto vody přečerpávány v ČS 1B do řeky Moravy. Dešťové vody ze sídliště Hutník jsou odvedeny jednotnou kanalizací od oddělovací komory č. 4 ke sběrači „A“ a pak zaústěny do řeky Moravy.

Návrh:

Rekonstrukce a intenzifikace ČOV Veselí si nevyžádá žádné nároky na rozšíření rozlohy areálu.

8.3 Odtokové poměry

Hydrologické poměry

Zájmové území spadá dle hydrologického členění do povodí řeky Moravy 4-13-02 od Olšavy po Myjavu. V závorce je uveden správce toku (PM - Povodí Moravy, SMS - Státní meliorační správa). Zájmové území je rozděleno do těchto dílčích povodí:

4-13-02- 015	Svodnice (SMS)
016	Morava od Svodnice po Novou Moravu, Plavební a závlahový kanál (PM)
026	Nová Morava a Struha (PM)
027	Nová Morava nad soutokem s Moravou (PM)
046	Kozojídka (SMS)

Řeka Morava se v Uherském Ostrohu dělí na dvě ramena: Moravu a Novou Moravu (odlehčovací rameno). Z pravého břehu koryta Moravy dále odbočuje nad jezem ve Veselí Plavební a závlahový kanál (Baťův kanál). Na vtoku do tohoto kanálu je vybudována plavební komora. Tok plavebního kanálu vede paralelně podél pravého břehu koryta Moravy.

Koryto Moravy se před historickou částí města dělí na dvě ramena, na každém z nich je vybudována malá vodní elektrárna.

Území mezi Moravou a Novou Moravou odvodňuje tok Xxxxxx, který se odděluje z pravého břehu Moravy nad jezem ve Veselí. Protéká severozápadním směrem širokou nivou Moravy a vlévá se zleva do Nové Moravy.

Severovýchodní okraj zájmového území tvoří tok Svodnice, který je zleva zaústěn do Moravy.

Jihozápadní část odvodňuje potok Kozojídka.

Správcem toků Morava, Nová Morava, Plavební a závlahový kanál a Struha je Povodí Moravy. Tyto toky jsou ohrázovány.

Výústní část toku Svodnice (Státní meliorační správa) je také ohrázována.

Cíle revitalizace toků

V roce 1992 byl zaveden „Program revitalizace říčních systémů České republiky“. Účelem revitalizace je odstranit nebo zmírnit negativní důsledky úprav vodních toků pro přírodní a životní prostředí, obnovit nebo zlepšit jejich ekologickou funkci v krajině při zachování účelových funkcí vodního toku, pro které byl upraven. Obnovu ekologické funkce vodního toku je nutné navrhovat komplexně a zahrnout do řešení vodní biotop, vegetační doprovody a další opatření v povodí, která ekologickou funkci toku významně ovlivňují (omezení vodní eroze, odstranění zdrojů plošného i bodového znečištění v povodí).

Popis vodotečí

Morava

Stávající stav

Hlavním recipientem celého území je řeka Morava. Na jezu v Uherském Ostrohu se rozděluje na dvě části : Moravu a odlehčovací rameno zvané Nová Morava. V severní části řešeného území se podél Moravy nachází četná slepá říční ramena z doby před regulací řeky, kdy ještě řeka tvořila meandry. V okolí těchto slepých ramen se zachovala původní vegetace charakteru lužního lesa, takže jsou zařazena v ÚSES jako funkční biocentra. V současné době je koryto Moravy upraveno do tvaru dvojitého lichoběžníka s oboustranným navýšením hrází podél břehů. Celková kapacita koryta Moravy je podle údajů Povodí Moravy 320 - 350 m3.s-1. Zastavěné území města Veselí a jeho městských částí se rozkládají na levém břehu. Z koryta Moravy se přes plavební komoru odděluje Plavební a závlahový kanál. Řeka Morava se dále dělí na jezu Veselí na dvě ramena, z nichž pravé je znovu rozděleno ke dvěma malým vodním elektrárnám. V prostoru zámeckého parku se všechna ramena opět spojují. Xxxx Xxxxxx slouží jako recipient dešťových vod z dešťových oddělovačů jednotné kanalizace. Dále je zdrojem vody pro požární a technické účely (kropení ploch veřejné zeleně apod.) a provozní vody některých průmyslových podniků.

Správce toku Povodí Moravy má připraven projekt rekonstrukce stávajícího pevného jezu ve Veselí. Projektant navrhl pohyblivý jez o dvou polích s rybím přechodem při pravém břehu. Hradicí konstrukcí budou ocelové klapky o šířce 24 m. Kóta přelivné hrany stávajícího pevného jezu je 170,48 m n.m., kóta sklopené klapky rekonstruovaného pohyblivého jezu bude 169,38 m n.m.(v.s. Bpv), výška hradicí konstrukce je 1,10 m. Hladina stálého nadržení bude upřesněna po kolaudaci stavby. Jezový objekt provede povodňový průtok Q = 380 m3.s-1.

Součástí jezu bude nová veřejná lávka, která vede nad jeho přelivnou hranou. Vedle rybího přechodu je v dispozičním uspořádání uvažováno s výhledovým situováním malé vodní elektrárny (plánovaná pro max. hltnost 5 m3.s-1, což se rovná hygienickému minimu pro průtok vody v Moravě. Na jednání ze dne 26. 3. 1999 na OkÚ Hodonín - RŽP bylo mezi zástupci Povodí Moravy a.s. a Hydročez a.s. dohodnuto, že součástí stavby nebude objekt malé vodní elektrárny.

Návrh

Návrh přístaviště v Zarazicích, související s aktivitami na Baťově kanálu. Viz kap. 8.4 Vodní

cesty.

Nová Morava

Stávající stav

Odlehčovací kanál Nová Morava se odděluje od Moravy nad jezem v Uherském Ostrohu. Odlehčení začíná fungovat, když průtok v hlavním korytě dosáhne 80 m3.s-1. Koryto Nové Moravy má tvar dvojitého lichoběžníka s břehovými hrázkami podél obou břehů. Sklon dna je minimální, kapacita koryta je udávána přibližně 285 - 290 m3.s-1.

Zleva je do Nové Moravy zaústěn hlavní kanál odvodňovací soustavy Pomoraví a říčka Struha. Nová Morava se spojuje s hlavním tokem Moravy pod Vnorovským jezem.

Návrh

Bez návrhu.

Struha

Stávající stav

Tok Struha se odděluje nad komorou Plavebního kanálu z koryta Moravy. Počátečních asi 300 m vede paralelně s Plavebním a závlahovým kanálem, koryto je upravené do lichoběžníkového tvaru, břehy jsou opevněné. Říčka obtéká areál koupaliště a stadionu, po 500 m od začátku toku už má koryto přirozený charakter s mírnými meandry a kvalitními oboustrannými břehovými porosty, které zpevňují břehy (topol, vrba, osika, javor jasanolistý, křovinné patro tvoří náletové rostliny: černý bez, svída, šípek).

Koryto Struhy je součástí závlahového a odvodňovacího systému Pomoraví, takže jsou zde regulační objekty, přes které jsou napojeny náhony nebo odpady této soustavy. Struha jako taková je přes regulační objekt zaústěna do koryta Nové Moravy.

Správcem toku je Povodí Moravy, z hlediska rybochovného zde v současné době hospodaří Moravský rybářský svaz, místní organizace Veselí nad Moravou.

Návrh

Bez návrhu.

Závlahový a plavební kanál – BaŤŮv kanál

Stávající stav

Kanál se odděluje z koryta Moravy přes plavební komoru v prostoru nad jezem Veselí. Kanál byl budován ve 20. a 30. letech 20. století a byl plánován jako víceúčelové zařízení (viz kapitola 4 Vodní cesty). Voda z kanálu byla využívána jako zdroj závlahové vody nebo jako recipient přebytečné vody v nivě Moravy. Na tok je tedy napojena stavítky soustava náhonů a odpadů (podobně jako je tomu u Struhy).

Koryto kanálu je opevněno dlažbou a to paty svahu i dno. Toto opevnění je do dnešních dnů z větší části zachováno. Koryto je však pro svůj minimální podélný spád velmi zanášeno materiálem neseným řekou Moravou. Pro udržení průtočnosti a funkčnosti kanálu je proto nutné průběžně z koryta odstraňovat sedimenty. Po ukončení plavby v 60. letech zde byly vytvořeny podmínky pro vznik cenných vodních společenstev. Necitlivým zásahem by bylo možné tato společenstva poškodit nebo dokonce zničit.

Návrh:

Vymezení potřebných ploch pro revitalizaci toku - zřízení klidových zón pro vodní společenstva podél jednoho z břehů (viz též kapitola 4.Vodní cesty).

Návrh biocenter při pravém břehu (viz též kap.11 Návrh územního systému ekologické stability).

Svodnice

Stávající stav

Správcem toku je Státní meliorační správa, pracoviště Hodonín. Část toku tvoří hranici okresu Hodonín a Uherské Hradiště. Na území města Veselí nad Moravou se jedná částečně o upravený tok.

Horní část toku na k.ú. Blatnice (asi 1800 m) je regulována, bez břehových porostů nebo se vyskytují pouze náletové křoviny (černý bez, šípek, švestky, občas vrba). Břehy jsou silně ruderalizovány. V korytě toku jsou zřetelné zbytky opevnění dna a paty svahu (betonové dlaždice). Niveleta dna je místy zahloubena až 2,5 m pod okolní terén. Dno je zanášeno jemnými hlinitopísčitými sedimenty.

Další část toku v délce cca 4 km až po železniční most má relativně přirozený charakter. Tok tvoří mírné meandry, břehové porosty (vrby, olše, i náletové šípky, černý bez a trnky, bylinné patro je ruderalizováno) stabilizují velmi dobře břehové části koryta, a to v pásu širokém 10 - 20 m a dovolí přetvářet koryto toku podle momentálního stavu vody (při minimálním stavu teče voda malou kynetou, při zvýšeném stavu se voda rozlije do větší šířky). Zahloubení koryta pod okolní terén se pohybuje od 1,5 - 2,5 m.

Poslední úsek toku od železničního mostu po vyústění do Moravy je upravený tok (lichoběžníkové koryto) s opevněním svahů i dna dlažbou. Podél obou břehů jsou vybudovány hráze proti vylití vzduté vody z Moravy. Tyto hráze mají chránit přilehlou čtvrť Milokošť (po levém břehu) a jímací území vodárenského zdroje po pravém břehu. Podle Studie protipovodňové ochrany města Veselí nad Moravou by měla levostranná hráz dosáhnout kóty 174,75 m n.m., zatím je však tato hráz cca o 0,5 m nižší než hráze podél Moravy. Tento stav vznikl po povodních 1997, kdy SMS jako správce toku provedla opravu a navýšení břehů a hrází Svodnice, avšak niveleta koruny nových ochranných hrází byla stanovena na základě předběžných výpočtů nižší než pozdější výpočty, které provádělo Povodí Moravy pro výpočet hladiny řeky Moravy na Q100.

Povodí Moravy v roce 1999 dokončilo navýšení levobřežní hráze podél Moravy na kotu 174,75 m n.m. v místě zaústění Svodnice do Moravy.

Návrh

Bez návrhu.

Kozojídka

Stávající stav

Správce toku Státní meliorační správa, pracoviště Hodonín. Tok byl v minulosti regulován, trasování je bez oblouků, koryto má lichoběžníkový tvar. V horní části toku u hranice k.ú. sousední obce Blatnice je jeho koryto velmi zahloubeno, cca 6-7 m, pod okolním terénem (měřeno z mostku na polní cestě). Břehy jsou silně ruderalizovány, místy hustě zarostlé náletovými křovinami (šípek, xxxxx, černý bez apod.) Zahloubení koryta je v těchto místech z důvodu zaústění hlavníků systematické drenáže, která byla realizována na výše ležícím pozemku k.ú. Blatnice. Vodoteč je však intenzivně zanášena erodovanou ornicí, takže o 1 500 m níže po toku je dno zahloubeno už jen 1,50 m pod úrovní okolního terénu. Celkový stav toku lze charakterizovat jako významně degradovaný.

Návrh:

Návrh potřebných ploch pro revitalizaci toku Kozojídky na k.x. Xxxxxx - Předměstí a Zarazice. Zřízení travnatého pásu podél břehů v šířce min. 5 m (zasakovací pás) k ochraně vodoteče před splachy ornice z polí. Návrh revitalizace je třeba sladit s navrhovanými opatřeními v kap. 11.

8.4 Vodní cesty

Podle Zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě je vodní tok řeky Moravy včetně průplavu Otrokovice - Rohatec sledovanou využitelnou vodní cestou.

Vodní cesta dunaj-odra-labe

Na území města Veselí nad Moravou je trasa D-O-L vedena odlehčovacím ramenem Nová Morava. Pro potřebu průplavu bude koryto symetricky rozšířeno tak, aby šířka v hladině dosahovala 52,5 m. V prostoru křížení kanálu se silnicí Veselí nad Moravou - Bzenec je plánováno překladiště. Odhadovaná potřebná plocha překladiště bude činit cca 250 x 150 m. Z podkladů získaných ve VÚV T. G. Masaryka, pobočka Brno dále vyplývá, že bude pro lodní plavbu nutné zvýšit podjezdnou výšku silničního a železničního mostu přes Novou Moravu (cca o 9 m oproti stávající niveletě komunikací).

Plavební a závlahový kanál (BaŤŮv kanál, prŮplavní spojení otrokovice -

Rohatec)

Stav

ABK postupně obnovovala plavbu po kanále (od Otrokovic po Strážnici). Pro zajištění

provozu těchto výletních lodí je nutno v trase kanálu vybudovat objekty a zařízení. Jsou to zejména přístaviště pro lodě nebo alespoň přístavní můstky v blízkosti atraktivních turistických center (jako např. ve Strážnici poblíž skanzenu a zámku). Pro tyto účely jsou v územním plánu vytipována místa a jsou vyznačena v situaci č. 1 a č. 2.

Ve městě Veselí nad Moravou probíhala v r. 1999 výstavba přístaviště a to na levém břehu Baťova kanálu. Tato přístavní laguna je vyhloubena v místě bývalého koupaliště a je propojena s Baťovým kanálem. Poblíž přístaviště je situována správní budova. Pozemky v prostoru od přístaviště směrem k silnici I/54 hodlá zakoupit město Veselí nad Moravou a pronajímat je subjektům podnikajícím v souvislosti s provozem rekreačních plavidel. V současné době se v tomto prostoru nachází haly, které budou využity pro servis plavidel a pro jejich zazimování.

Při provozování plavby rekreačních člunů na kanálu je třeba zachovat přírodní podmínky pro zde žijící biotopy (viz kap.8.3 Odtokové poměry). Navrhujeme územní rezervu pro vytvoření klidové zóny pro vodní biotopy v šířce min. 20 m podél jednoho z břehů. Tyto klidové zóny mohou podle místních podmínek přecházet z levého na pravý břeh.

Pozn.: Tyto plošné nároky se mohou týkat také sousedního katastru Vnorovy - Lidéřovice.

Návrh

Přístaviště (nebo alespoň přístavní můstek) na Baťově kanálu v Zarazicích u hřiště s potřebným technickým zázemím. Při projektové přípravě realizace tohoto záměru je třeba přizpůsobit řešení potřebnému stupni protipovodňové ochrany na řece Moravě.

Zřízení mokřadu na pravém břehu Baťova kanálu na hranicích katastru Zarazice a Vnorovy, zařazeného do ÚSES (viz též kap. 11.).

Zřízení územní rezervy podél břehu v šířce 20 m (pravý nebo levý břeh).

8.5 Vodní plochy a nádrže

Stav

Areál štěrkoviště dobývacího prostoru Státního statku Veselí nad Moravou leží v nivě řeky Moravy a to mezi Starou a Novou Moravou. To znamená, že se nachází v pásmu CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Zároveň se nachází v ochranném pásmu II. vnějším JÚ Bzenec komplex. Štěrkoviště je situováno v těsné blízkosti ochranného pásma vodního zdroje Bzenec III. sever. Správce JÚ VaK Hodonín nehodlá tuto vodní plochu v budoucnu využívat pro vodárenské účely, naopak upozorňuje na možnost kontaminace podzemních vod přes otevřenou hladinu štěrkoviště. Těžba štěrku ještě nebyla fakticky ukončena, protože nebyla provedena rekultivace dobývacího prostoru.

Stav lokality štěrkoviště dle průzkumu v červenci 1999: menší část břehů jezera (pravděpodobně pochází z nejstarší těžby) je porostlá stromy a keři, ale litorální pásmo není vytvořeno. Ostatní břehy dobývacího prostoru jsou holé a téměř kolmé a prudce se svažují do hloubky. Břehy jsou místy tak podemleté, že hrozí jejich zhroucení. Některé pozůstatky těžby ještě nejsou zahlazeny (betonové panely, železné konstrukce a zbytky strojního zařízení).

Návrh

Navrhujeme začlenit tuto vodní plochu i s přilehlými břehy a pozemky včetně stávajících porostů jako součást ÚSES - biocentrum. Viz situace č. 1 a č. 2.

8.6 Ochrana proti škodlivým účinkům velkých vod

Záplavové území Řeky Moravy

Stav

Po povodňových událostech v 07/1997 byla zátopová čára řeky Moravy přehodnocena.

V situaci č. 1 a č. 2 je uvedena čára tehdejšího rozlivu tak, jak byla uvedena ve Studii protipovodňové ochrany k.x. Xxxxxx nad Moravou (zpracoval Hydroprojekt a.s. Brno, 6/1998). Nové záplavové území řeky Moravy ještě nebylo vyhlášeno.

Návrh protipovodňových opatření

Návrh protipovodňových opatření vychází z „Generelu protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy“ tak, jak byl zpracován firmou Aquatis a.s. Brno v roce 1998. Podrobnější opatření řeší „Studie protipovodňové ochrany města Veselí nad Moravou, kterou zpracoval Hydroprojekt, a.s., pobočka Brno, 6/1998).

Celková koncepce ochrany území je založena na vybudování resp. navýšení stávajících ochranných hrází podél toku Moravy a vyústní části Svodnice tak, aby vyhovovaly novým požadavkům ochrany před povodněmi. Současně je třeba ochránit vodní zdroje Bzenec - komplex v nivě Moravy. Z tohoto důvodu je navrženo zvýšit ohrázování Nové Moravy v prostoru průtoku Nové Moravy územím ochranných pásem vodních zdrojů.

Město Veselí nad Moravou ještě navíc investovalo do obnovení a navýšení ochranné hráze v městské části Milokošť (k ochraně níže položené zástavby) a dále provedlo navýšení pojízdné hráze k ochraně koupaliště a stadionu při pravém břehu Plavebního (Baťova) kanálu.

Celková koncepce ochrany území podél řeky Moravy „Generelem PPO“ je navržena tak, aby objem povodňového průtoku byl transformován rozlivem do nivy řeky Moravy a to soustavou suchých poldrů, vytvořených ohrázovaným územím.

Prostor mezi Starou a Novou Moravou pod silnicí Uherský Ostroh - Moravský Písek až po soutok obou řek je vodárensky důležitým územím. Proto se v tomto prostoru nepředpokládá řízené převádění povodňových průtoků. Pro odvádění průsakových vod je ale nutno vybudovat inundační mosty pod stávajícími komunikacemi: silnice Uherský Ostroh - Moravský Písek a silnice a železnice Veselí nad Moravou - Bzenec (viz situace č. 1). Pro odvedení srážkových nebo prosáklých (příp. inundovaných) vod bude vybudována v pravobřežní hrázi Staré Moravy pod jezem Vnorovy hrázová propust se stavidlovým uzávěrem.

Území podél pravého břehu Nové Moravy je plánováno pro odlehčení extrémních průtoků nad Q = 650 m3s-1 (myšleno součet průtokového množství pro obě části Moravy, starou i novou). Postupně by byly naplněny poldry, které rozděluje silniční násep, opatřený inundačními mosty v délkách cca 40 m. Současně budou poldry opatřeny výpustnými objekty pro rychlejší odvodňování území, protože toto území je rovněž využíváno pro vodárenské účely. Využitelné objemy těchto průtočných poldrů jsou vyznačeny v situaci č. 1 spolu s návrhem na vybudování objektů podle „Generelu“ (inundační mosty, výpustě atd.).

Na tomto místě je třeba zdůraznit skutečnost, že podél obou břehů Nové Moravy se nachází rozsáhlé jímací území vodních zdrojů, ze kterých je voda čerpána do úpravny vody Bzenec-Přívoz. Toto jímací území je nejdůležitější pro zásobovaní pitnou vodou okresu Hodonín. Při zpracování celkové koncepce protipovodňového plánu pro okres Hodonín by tato skutečnost měla být zohledněna. Přesto je nutné, aby správce vodárenských zařízení učinil taková opatření, aby tyto zdroje nebyly při případném zatopení prostoru poldru ohroženy. Máme na mysli zejména zvýšení zhlaví jímacích studní na potřebnou úroveň a zajištění vodotěsného provedení elektrických zařízení, případně také zajištění náhradního zdroje pro případ výpadku elektrické energie.

8.7 Závlahy

Stav

Soustava závlah Pomoraví, systém Veselí - Vnorovy byla budována současně s výstavbou Závlahového a plavebního kanálu ve 30. letech 20. století. Jedná se o soustavu závlahových náhonů a odpadů vybudovaných pro závlahu luk přeronem a výtopou. Správcem je Státní meliorační správa územní pracoviště Hodonín, vlastníkem Pozemkový fond.

Hlavní nápustný kanál odbočuje na jezu v Uherském Ostrohu, rozvádí vodu v nivě do dalších kanálů až po silnici Veselí nad Moravou - Moravský Písek, kde je zaústěn do Struhy. Hlavní odváděcí kanál tohoto prostoru vede podél této silnice (zprava) a je zaústěn do Nové Moravy. Prostor mezi silnicí Veselí nad Moravou - Moravský Písek je napouštěn náhonem podél levé strany této silnice. Výšku hladin v náhonech a odpadech je možno regulovat v součinnosti s hladinou vody v Závlahovém a plavebním kanálu (Baťově kanálu). Jižní část soustavy je odvodněna do odpadu, který je zaústěn poblíž soutoku Moravy a Nové Moravy.

Správce zařízení nesouhlasí s využitím prvků závlahové soustavy (kanály) pro ÚSES.

Návrh

Bez návrhu.

8.8 Odvodnění

Stav

Na území města Veselí nad Moravou bylo v minulosti provedeno odvodnění systematickou drenáží v blízkosti skládky (TKO) a polní tratě jižně od Veselí vedle silnice do Kozojídek se zaústěním drenáží do potoka Kozojídka. Tyto plochy byly odvodněny v letech 1984 - 85.

Návrh

Bez návrhu.

8.9 Protierozní opatření

Stav

Vzhledem k tomu, že řešené území je rovinatého charakteru, neprojevuje se zde vodní eroze v nadměrné míře. V řešeném území způsobuje škody spíše větrná eroze. Touto problematikou se zabývá kap. 11.

Návrh

Bez návrhu.

8.10 Ochranná pásma

Vodní zdroje povrchové i podzemní jsou chráněny prostřednictvím ochranných pásem vodních zdrojů. Regulativy pro činnost v těchto pásmech obecně stanovovala Směrnice č. 51/1979 Ministerstva zdravotnictví ČSR, která byla zrušena Zákonem č. 14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách. Níže jsou uvedeny hlavní zásady z rozhodnutí okresního úřadu v Hodoníně č.j. Vod.-1299-1985/1989/Ku-235, kterým byla vyhlášena ochranná pásma kolem vodního zdroje Bzenec-komplex.

Do zájmového území k.x. Xxxxxx nad Moravou zasahuje Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy dle Nařízení vlády č. 85/1981 Sb. V následující kapitole uvádíme přehled regulativů.

Pásmo hygienické ochrany ČOV bylo vyhlášeno rozhodnutím ze dne 23. 2. 1998,

č.j. SU/98/162/FK. Jeho vzdálenost je 100 m od oplocení pozemku.

PŘEHLED REGULATIVŮ A ZÁSAD HOSPODAŘENÍ V OCHRANNÝCH PÁSMECH

Hlavní zásady ochrany vodních zdrojů Bzenec-komplex.

Ochranné Pásmo I. stupnĚ

je zakázáno:

• provádět zemní práce narušující půdní pokryv,

• používat trhaviny a toxické látky,

• pást zvířata,

• jakkoli znečišťovat krycí vrstvy,

• provozovat právo myslivosti,

• budovat stavby s výjimkou staveb, které souvisí přímo s vodohospodářským využíváním zařízení.

požaduje se:

• povrch pásma pokrýt vhodným vegetačním porostem, který nesmí být chemicky ošetřován,

• na lesních pozemcích se bude hospodařit jako v lesích zvláštního určení.

Ochranné Pásmo II. stupnĚ - vnitŘní

je zakázáno:

• používat chemické přípravky pro ochranu rostlin a lesa,

• těžit zeminy a zemní hmoty,

• budovat tábořiště, rekreační objekty a stanovat,

• provádět ochranu mechanizmů a doplňování pohonných hmot,

• skladovat průmyslová hnojivy, pesticidy a pohonné hmoty,

• rozmetat celoplošně průmyslová hnojiva,

• používat kejdu prasat a skotu, močovinu, dusíkaté vápno a čpavek.

Ochranné Pásmo II. stupnĚ – vnĚjší

je zakázáno:

• skladovat přípravky pro chemickou ochranu rostlin a lesa a pohonné hmoty,

• napájení zvířat z vodního toku a přechod zvířat přes toky brodem,

• letecká aplikace pesticidů a hnojiv,

• rozmetat celoplošně průmyslová hnojiva,

• zakládat lesní školky,

• ponechávat nebo zahrabávat zbytky uhynulé nebo zhaslé zvěře.

požaduje se:

• projednat s VH orgánem používání pesticidů,

• provádět přípravu a likvidaci postřikovacích roztoků na místech, kde nahrozí nebezpečí znečištění povrchových a podzemních vod,

• nepotřebné polní a lesní cesty zatravnit nebo zalesnit,

• nezakládat lesní školky,

• dodržování „Zásad režimu činností v PHO“.

Regulativy CHOPAV

• zákaz zmenšování rozsahu lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha,

• zákaz odvodnění lesních pozemků u více než 250 ha souvislé plochy,

• zákaz odvodnění zemědělských pozemků větších než 50 ha, pokud se hydrogeologickým hodnocením neprokáže, že odvodnění neohrozí oběh podzemních vod,

• zákaz těžby rašeliny v množství přes 500 000 m3 v jedné lokalitě, pokud se hydrogeologickým hodnocením neprokáže, že odvodnění neohrozí oběh podzemních vod,

• zákaz těžby nerostů povrchovým způsobem nebo jiných zemních prací, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod kromě těžby:

- štěrků a štěrkopísků, budou-li postup a technologie přizpůsobeny vodárenskému využití prostoru ložiska,

- v kamenolomech, kde je nutné přejít k polojámové nebo jámové těžbě, a nedojde k většímu plošnému odkrytí, než 10 ha,

- všech druhů uhlí, nedojde-li k narušení důležitých funkcí území z hlediska ochrany ŽP,

- ostatních vyhrazených nerostů, nedojde-li k většímu plošnému odkrytí, než 10 ha,

• zákaz těžby a zpracování radioaktivních surovin, u nichž není zajištěno zneškodnění odpadů v souladu s předpisy na ochranu jakosti vod,

• zákaz ukládání radioaktivních odpadů z výroby nebo regenerace palivových článků pro jaderné elektrárny a jejich odpadů,

• zákaz provádět geologické a hydrogeologické průzkumné práce, pokud jednotlivé objekty nebudou využity pro vodohospodářské účely, nebo nebudou upraveny tak, aby nedocházelo k ohrožení podzemních vod,

• zákaz výstavby velkokapacitních vepřínů nad 5 000 ks,

• zákaz výstavby závodů na zpracování ropy, chemických závodů využívajících ropu nebo ropné látky jako suroviny,

3

• zákaz výstavby skladů ropných látek nad 1 000 m ,

• zákaz výstavby dálkových potrubí pro přepravu ropných látek, pokud nebudou opatřena proti úniku ropných látek nebo pokud nebude vybudován kontrolní systém jejich úniku,

• zákaz výstavby tepelných elektráren na tuhá paliva nad 200 MW,

• zákaz zřizování skládek TKO a průmyslových odpadů tam, kde může dojít k vyluhování do podzemních vod, nebo nejsou-li provedena technická opatření, která tomu zabrání.

Ochranná pásma vodních toků v administrativním území Veselí nad Moravou

Pro vodní toky je stanoveno podle Vyhlášky č. 19/1978, § 11 ochranné pásmo takto:

„Správce vodního toku může užívat pozemku při vodním toku, pokud je to nezbytně nutné při zřizování, provozu a udržování vodohospodářských děl a zařízení, k provádění vodohospodářských prací na vodním toku a k jiným vodohospodářským účelům, s přihlédnutím k potřebám správy a údržby vodního toku, jakož i k vodohospodářskému významu vodního toku, a to:

a) u vodního toku určeného pro vodní cesty nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry

b) u jiných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m podle druhu opevnění a vegetace.

Pro správu toků na území Veselí n. Moravou to znamená:

a) pro vodní tok určený jako vodní cesta 10 m od vzdušné břehové čáry (nebo vzdušné paty hráze): jedná se o tok Morava, Nová Morava, Baťův kanál,

b) pro ostatní toky 6 m od břehové čáry; jedná se o Struhu, Svodnici a Kozojídku.

Podle zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě, přílohy č. 2 je vodní tok řeky Moravy včetně průplavu Otrokovice - Rohatec sledovanou využitelnou vodní cestou.

Ochranná pásma podzemních vodních zdrojů v administrativním území Veselí nad Moravou

Stav

V administrativním území Veselí nad Moravou se nacházejí některá z jímacích území

Bzenec - komplex. Rozhodnutím ONV Hodonín odbor VLHZ ze dne 1. 3. 1989 pod č.j. Vod-1299- 1985/1989/Ku-235 byla vyhlášena jednotlivá ochranná pásma vodních zdrojů I. stupně a II. stupně vnitřní. Tato jímací území mají pak společné hranice ochranného pásma II. st. vnějšího. Jsou velmi důležitým současným zdrojem pro celý okres Hodonín a s jejich intenzivním využíváním se počítá i v budoucnu. Pro přehled zde proto uvádíme všechny vodní zdroje Bzenec - komplex skupinového vodovodu Veselí nad Moravou:

Bzenec I. k.x. Xxxxxxxx Písek 11 jímacích studní 50 l.s-1

Bzenec II. k.ú. Bzenec výhledové JÚ 50 l.s-1 Bzenec III. k.x. Xxxxxxxx Písek, Veselí nad Moravou 150 l.s-1

(JÚ je rozděleno silnicí Veselí nad Moravou - Bzenec na dvě části: sever a jih)

Bzenec IV.	k.ú. Bzenec	výhledové JÚ
Bzenec V.	k.ú. Bzenec	10 jímacích studní 20 l.s-1
Milokošť	k.ú. Milokošť	11 jímacích studní 50 l.s-1

JÚ Bzenec I, III, V a Milokošť jsou využívána a mají oplocená ochranná pásma I. stupně. JÚ Bzenec II má stanovenu hranici ochranného pásma II. stupně vnitřního bez oploceného pásma

I. stupně. JÚ Bzenec IV je výhledové prameniště, pro které není vyhlášeno ochranné pásmo

I. stupně a II. stupně vnitřní.

Režim ochrany vodních zdrojů v jednotlivých pásmech se řídí podle obecných pravidel - viz kap. 8.10.

Ochranná pásma výše jmenovaných jímacích území jsou zakreslena v situaci č. 1.

Za účelem zlepšení ochrany JÚ vodních zdrojů byl vypracován projekt „Změny ve využívání území CHOPAV Hodonín - Kvartér řeky Moravy“ (Povodí Moravy). Projekt navrhuje zalučnění území uvnitř ochranných pásem vodních zdrojů II. stupně vnitřních.

Návrh ochranného pásma

Navrženy plochy ochranných pásem vodních zdrojů II. stupně vnitřních k zatravnění.

9. Návrh koncepce energetiky, energetická zaŘízení

9.1 Zásobování plynem

Současný stav

Ve městě Veselí nad Moravou je vybudována plynovodní síť, pokrývající celé zastavěné území města, zásobující zemním plynem v tlakové úrovni středotlaku nebo nízkotlaku bytový fond, občanskou a technickou vybavenost i místní průmyslové a zemědělské závody. Plynovodní zařízení je ve správě Jihomoravské plynárenské a. s.

VTL PLYNOVODY

Řešeným územím prochází několik vysokotlakých plynovodů. Jihovýchodně od zástavby prochází VTL plynovod 300/40 Rohatec - Uherské Hradiště. Na tento plynovod se severovýchodně od Veselí nad Mor. napojuje plynovod 300/40 směrem na Kyjov.

Vysokotlaké plynovody jsou chráněny aktivní ochranou – stanicí katodové ochrany (SKAO), situovanou jižně na okraji města.

VTL PŘÍPOJKY

Z VTL plynovodu 300/40 Rohatec - Uherské Hradiště jsou provedeny VTL přípojky k VTL regulačním stanicím plynu.

VTL přípojka 100/40, vedená k RS 3 000 m3/hod ÚP - Hlavní II

VTL přípojka 200/40, vedená k RS 4 000 m3/hod pro Železárny Veselí nad Moravou a.s. VTL přípojka 100/40, vedená k RS 1 200 m3/hod u areálu Služeb města Veselí nad Moravou VTL přípojka 150/40, vedená k RS 3 000 m3/hod u STS Blatnická -Hlavní I

VTL přípojka 200/40, vedená k RS 3 000 m3/hod u Státního statku Milokošť

celkem 14 200 m3/hod pro město 10 200 m3/hod

StŘedotlaké regulaČní stanice:

Hutník I	1 200 m3/h
Hutník II	1 200 m3/h
Kovářská III	1 200 m3/h
Lány	500 m3/h
Milokošť	1 200 m3/h
Nemocnice	1 200 m3/h
Bočkovo	1 200 m3/h
Železárny Kiosek	500 m3/h
celkem	8 200 m3/h

Dále jsou zde STL regulační nebo doregulační stanice ve vlastnictví jiném než JmP, jak je patrno z výkresu zásobování plynem.

ZŠ Komenského 1 200 m3/h

Kulturní dům 1 200 m3/h

Vesbyt (výtopna Hutník) 1 200 m3/h

kotelna Lány 1 200 m3/h

Veselan 1 200 m3/h

Venas u ÚP 800 m3/h

Loko 500 m3/h

celkem 7 300 m3/h

V minulém roce proběhla rekonstrukce regulační stanice Hlavní I - Blatnická. Je prováděno přetlakování plynovodu na 3,2 MPa (v současnosti 2 MPa) a v součinnosti s tím se provádí i rekonstrukce RS na PN 40.

STL PLYNOVODY

STL plynovody tvoří základní kostru plynovodní sítě ve městě, zásobující jak STL regulační stanice, tak větší uzlové odběry, které nemohou být napojeny na nízkotlakou síť. Technický stav sítě odpovídá svému stáří. Středotlaký plynovod je provozován v tlakové úrovni 0,1 MPa, v souladu s ČSN 38 6413 může být STL provozován do max. tlaku 0,3 MPa, což tvoří kapacitní rezervu pro možnost uspokojení zvýšené poptávky na plyn. Materiálem STL plynovodů je ocel a lPE.

Celková délka STL plynovodu v roce 1998 16 255 m délka přípojek 2 268 m

počet přípojek 269 ks

NTL PLYNOVODY

Nízkotlaká plynovodní síť zásobuje převážnou část z kategorie obyvatelstvo. NTL plynovodní síť je provozovaná v tlakové úrovni 2 kPa, není celkově propojená, je zde několik okruhů vycházejících z jednotlivých STL regulačních stanic.

Délka NTL plynovodu v roce 1998 26 971 m

délka přípojek 2 268 m

počet přípojek 1 366 ks

Celková spotřeba plynu v roce 1998 byla 14 159 tis. m3/rok z toho v kategorii velkoodběratelé 18 ks 1 985 tis. m3/rok maloodběratelé 178 ks 5 186 tis. m3/rok

obyvatelstvo 3 996 ks 4 902 tis. m3/rok

Návrh

Téměř všechny tepelné zdroje jsou převedeny na plyn. Plynovodní síť pokrývá celé město, takže novou zástavbu je možno napojit na plyn prodloužením stávajících plynovodních rozvodů. Výhledově je uvažováno s rekonstrukcí plynovodní sítě.

Navrhované lokality zástavby budou zásobovány rozšířením stávající STL plynovodní sítě. U navrhované zástavby lokalit RD je uvažováno s komplexní plynofikací zástavby (otop, ohřev TUV a vaření). U navrhovaných lokalit bytových domů je uvažováno s otopem a ohřevem TUV v centrálních kotelnách, vaření elektrickým sporákem, případně sporákem kombinovaným.

Převedením plynovodu na vyšší tlak bude kapacitní rezerva, je možno pokrýt výhledové požadavky.

V případě realizace výstavby na navrhovaných rezervních plochách v jihovýchodní části od zástavby bude třeba přeložit stávající stanici katodové ochrany.

Nárůst množství plynu v návrhovém období:

Pro stanovení výhledové potřeby plynu pro obyvatelstvo je uvažovaná hodnota specifické potřeby pro bytovou jednotku - 2,0 m3/h 3 000 m3/rok (jde o průměrnou hodnotu).

Výhledový počet b.j. 4 950

Potřeba plynu 9 900 m3/h 14 850 tis. m3/rok

Stanovit potřebu plynu pro průmysl v této fázi je problematické z důvodu nedostatku konkrétních požadavků.

Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů

Podle zákona č. 222/1994 Sb. jsou plynárenská zařízení chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy. Ochranná pásma slouží k zajištění spolehlivého provozu plynárenského

zařízení a bezpečnostní pásma k zamezení nebo umírnění případných havárií. Pásmy se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo od jeho obrysu. Stavební činnost a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení.

Ochranné pásmo	VTL	do DN 200	4 m
		DN 200 - DN 500	8 m
		nad DN 500	12 m

technologických objektů 4 m

STL 1 m

NTL 1 m

Bezpečnostní pásmo	VTL	do DN 100	15 m
		do DN 250	20 m
		nad DN 250	40 m

VTL regulační stanice 10 m

V řešeném území v blízkosti regulační stanice u silnice I/54 je umístěna stanice katodové ochrany (SKAO) vysokotlakého plynovodu, jejíž technické ochranné pásmo je 100 m. Ochranné pásmo zasahuje částečně rozvojovou lokalitu – smíšenou zónu a ostatní výhledové rozvojové lokality v okolí. Využití výhledových ploch pro rozvoj je podmíněno přemístěním SKAO.

Veřejně prospěšné stavby

Za veřejně prospěšné stavby v zásobování plynem budou považovány veškeré navrhované plynovodní řady nepostradatelné pro zásobování sídla plynem.

9.2 Zásobování teplem

Úvod

V roce 1984 byla pro město vypracovaná teplofikační studie.

V sídlišti Hutník, Chaloupky a Kovářská je proveden rozvod centrálního zásobování tepla (CZT). Teplonosnou látkou je horká voda o teplotním spádu 130/80°C.

Potřeba sdružených investic na rekonstrukce kotelen na předávací stanice, výstavby a rekonstrukce sítí, rekonstrukce technologických ohřevů, měření a regulace a v neposlední řadě též cena tepla z centralizovaného zdroje způsobila, že v tržním prostředí nemá prozatím tato varianta (CZT) šanci konkurovat technicky jednodušší a investičně i provozně daleko méně náročné variantě decentralizovaných zdrojů na zemní plyn, umístěných co nejblíže místu spotřeby.

V oblasti racionalizace spotřeby tepla byly uplatněny prvky měření a regulace a v rámci možností bylo též v některých případech přistoupeno k zateplení částí obvodového pláště stavebních objektů.

Stávající stav

Téměř všechny stávající tepelné zdroje ve Veselí nad Moravou jsou již převedeny na plyn. Centrální kotelna Vesbytu V4 byla rekonstruovaná osazením modernějších kotlů a instalováním kogenerační jednotky s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie. Instalovaný výkon kotelny je 12,766 MW. Dále byla odstavena uhelná kotelna Chaloupky a v rámci centralizace výroby tepla bylo provedeno napojení předávacích stanic Chaloupky, Kovářská, Raveli na plynovou kotelnu Vesbyt V4, která dodává teplonosné medium do předávacích stanic Hutník 1 a Hutník 2. Předávací stanice Chaloupky, Kovářská, Raveli jsou napojeny bezkanálovým předizolovaným potrubím.

Značná část zdrojů tepla byla plynofikována osazením plynových hořáků do stávajících litinových kotlů, nebo jsou vybaveny kotli s průměrnou účinností. Daní za tuto šetrnost jsou pak zdroje s nízkou účinností a vysokým obsahem NOX ve spalinách.

Vyvstávajícím problémem je životnost sekundárních tepelných čtyřtrubních rozvodů v obytných souborech, zejména životnost potrubí TUV a cirkulace.

Současnou bytovou zástavbu tvoří cca 4 100 b.j., z čehož cca 2 500 b.j. je v bytových domech, většinou v soustředěné zástavbě.

V následujících tabulkách jsou uvedeny zdroje tepla výkonu nad 0,2 MW, provozované na území města Veselí nad Moravou.

Zdroje tepla o výkonu nad 0,2 MW na území mĚsta Veselí nad Moravou

Tabulka č. 1 viz. část D. XXXXXXXXX X DOKLADOVÁ ČÁST Tabulka č. 2 viz. část D. XXXXXXXXX X DOKLADOVÁ ČÁST

Návrh teplofikace

Pro nadcházející období je hlavním cílem dokončení plynofikace stávajících tepelných zdrojů.

V centrální kotelně V4 je v současné době rezerva cca 1 000 kW. V případě většího nárůstu potřeby tepla z této kotelny by byla třeba změna technologie v kotelně (výměna kotle ve stávajících prostorech a posílení čerpadel), při potřebě větší než cca 2 400 kW by bylo třeba větší zásahy - zvětšit prostor kotelny, změna kotlů, čerpadel a podle situování odběratele rekonstrukce přívodních tepelných kanálů.

V letošním roce se má rekonstruovat výměníková stanice ve škole Š1 v sídlišti Hutník, bude provedena změna technologie a 5 bytových domů bude mít vlastní výměníkové stanice.

Ve městě jsou různě staré kotelny. Bylo by vhodné po uplynutí jejich životnosti uvažovat s napojením na CZT.

Dále je třeba provést napojení nemocnice na CZT, provést propojení kotelny V4 až po návrhovou plochu F v sídlišti Hutník. Kotelna K44 pro DPS byla postavena v roce 1994, po uplynutí její životnosti by bylo vhodné napojit na CZT od K27. Kotelnu K26 (Vesbyt) je třeba výhledově rekonstruovat, zvětšit výkon - vybudování druhého centrálního zdroje pro pokrytí potřeby tepla přilehlé lokality. V oblasti ulice Masarykova (K11) by byla možnost vybudování centrální kotelny na spalování dřevního odpadu, případně jiného alternativního paliva.

V situaci je navrženo možné rozšíření vedení CZT, je možno napojit i navrhované plochy pro průmysl mezi silnicí na Kozojídky a Blatnici. Plochu za Železárnami by bylo možné rovněž zásobovat teplem z CZT vybudováním centrální kotelny s kogenerací, eventuelně využít tepla ze Železáren.

Nové rodinné domy budou zásobovány teplem z vlastních kotelen na zemní plyn.

Akumulační elektrické vytápění bude uplatněno pouze výjimečně v místech, která nebudou plynofikována.

Také nová občanská vybavenost bude zásobována teplem z blokových, případně domovních kotelen na zemní plyn, pokud nebude v dosahu CZT.

Objekty drobné výroby budou zásobovány teplem z vlastních plynových kotelen, halové objekty však mohou být, dle specifických podmínek, vytápěny plynovými stropními infrazářiči nebo plynovými teplovzdušnými jednotkami.

Objekty průmyslové výstavby budou zásobovány teplem z kotelen a výtopen na zemní plyn, halové objekty mohou být vytápěny plynovými infrazářiči, teplovzdušnými jednotkami, případně jejich kombinací.

Vzhledem k blízkosti stávajících výtopen v Železárnách a. s. je však možno také uvažovat o dodávkách tepla odtud.

Racionalizace potřeby tepla bude dosaženo zateplováním objektů, uplatněním zařízení s vysokou účinností a důsledným uplatňováním prvků měření a regulace.

Z hlediska zásobování teplem je účelné setrvat v nastoupené cestě plné plynofikace zdrojů tepla. Při tom je nutno maximálně racionalizovat potřebu tepla, což bude mít příznivý vliv na ekologii. Zejména ve středu města by bylo účelné zainteresovat nové uživatele plynových kotelen na použití kotlů s vysokou účinností a nízkým obsahem oxidů dusíku ve spalinách.

9.3 Zásobování elektrickou energií

Stávající stav

SÍŤ VVN 400 KV:

Řešeným územím neprochází vedení napěťové hladiny 400 kV. Rozvodny ZVN/VVN/VN se v území nevyskytují, rovněž zde nejsou vybudované žádné výrobny elektrické energie, které by pracovaly do nadřazených sítí.

SÍŤ VVN 220 KV:

Řešeným územím neprochází vedení napěťové hladiny 220 kV. Mimo řešené území prochází jednoduché vedení VVN č. 280 Sokolnice - Senica v provedení na ocelových sloupech typu

„portál“. Vedení je chráněno ochranným pásmem jehož šířka je 20 m na každou stranu od krajních vodičů. Celková šířka ochranného pásma je tedy 60 m. Ochranné pásmo musí být dle vyjádření JME PS VVN plně respektováno.

V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno:

• zřizovat stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,

• vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m,

• provádět činnosti ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy, zdraví a majetek osob.

Výjimky z ochranných pásem povoluje dle zákona č. 222/94 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vedení je součástí nadřazené přenosové soustavy 220 kV ČEZ a. s. a nemá pro řešené území bezprostřední význam.

SÍŤ VVN 110 KV:

Řešeným územím prochází jednoduchá vedení 110 kV, VVN č. 544 Elektrárna Hodonín - Veselí nad Moravou a vedení VVN č. 540 Veselí nad Moravou - Velká nad Veličkou na podpěrách typu „Sedlák“. Stávající venkovní vedení 110 kV jsou chráněna ochranným pásmem jehož šířka je 15 m na každou stranu od krajních vodičů. Celková šířka ochranného pásma je tedy 38 m. Vedení je vyznačeno v situaci v měřítku 1 : 5 000.

V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno:

• zřizovat stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,

• vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m,

• provádět činnosti ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy, zdraví a majetek osob.

Vedení a jeho ochranné pásmo je nutno respektovat.

Výjimky z ochranných pásem povoluje dle zákona č. 222/94 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vedení je součástí distribuční soustavy 110 kV JME a.s. a napájí transformaci 110/22 kV ve Veselí nad Moravou, která se nachází v jižní části města, v těsné blízkosti Závodu Železárny Veselí. V tomto areálu je i závodní transformovna Železáren Veselí a.s. - 110/6/0,4 kV, 2 × 16 MVA + 2 × 400 kVA. Na primární straně je napájena z venkovního vedení VVN 110 kV č. 544 z Hodonína, které po vysmyčkování v rozvodně 110 kV pokračuje do transformovny 110/22 kV do Velké nad Veličkou pod označením č. 540. Začátkem roku 1991 byla dokončena druhá (distribuční) část napájecího bodu 110 kV, a to transformace 110/22 kV, včetně příslušné rozvodny VN 22 kV (nese označení VLM 9). Transformaci 110/22 kV zajišťuje jedno trafo 40 MVA. Z této transformovny je přes síť 22 kV zásobováno řešené území. Dle sdělení JME a.s. je stav rozvodné soustavy 110 kV a transformace 110/22 kV mechanicky a přenosově dobrý.

SÍŤ VN 22 KV:

V současné době je v provozu rozvodna VN 22 kV (pozn. VLM 9), na kterou byla zaústěna všechna vedení VN 22 kV v tomto prostoru, takže zaústěním některých odboček hlavních vedení vznikla vedení nová. Jsou to následující vedení:

• VN č. 50 - směr Uherský Ostroh

• VN č. 382 - smxx Xxxxx

• VN č. 351- směr Kyjov

• VN č. 707 - směr Hodonín

• VN č. 705 - směr Strážnice

• VN č. 48 - směr Hodonín, rozvodna Pánov

• VN č. 701- směr Velká nad Veličkou

• VN č. 702 - směr Velká nad Veličkou

• VN č. 21- směr Uherské Hradiště

• VN č. 703 - směr Veselí nad Moravou jižní větev

• VN č. 704 - směr Veselí nad Moravou severní větev

Všechna uvedená vedení jsou do nové RZ 22 kV – VLM 9 zaústěna kabelovým vedením.

Stávající venkovní vedení 22 kV jsou chráněna ochranným pásmem jehož šířka je 10 m na každou stranu od krajních vodičů. Celková šířka ochranného pásma je tedy 23 m. Vedení jsou vyznačena v situaci v měřítku 1 : 5 000. V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno:

• zřizovat stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,

• vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m,

• provádět činnosti ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy, zdraví a majetek osob.

Ochranné pásmo vedení je nutno respektovat, v případě střetu bude navržena přeložka vedení.

Výjimky z ochranných pásem povoluje dle zákona č. 222/94 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vedení jsou součástí distribuční soustavy 22 kV. Dle sdělení JME a.s. je stav rozvodné soustavy 22 kV dobrý. Vedení jsou většinou na betonových nebo ocelových příhradových podpěrách v dobrém mechanickém stavu.

Ve Veselí nad Moravou je vybudováno kabelové vedení 22 kV do trafostanic, ve středu města v několika trasách. Kabelové podzemní vedení do 110 kV včetně a vedení řídící měřící a zabezpečovací techniky je chráněno ochranným pásmem, jehož šířka je 1 m po obou stranách krajního kabelu.

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno:

• provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

• zřizovat stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu vedení, nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu,

• vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 3 t.

Výjimky z ochranných pásem povoluje dle zákona č. 222/94 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Výrobny elektrické energie:

Ve Veselí nad Moravou pracují dvě výrobny elektrické energie a to vodní elektrárna společnosti Hydročez na řece Moravě s instalovaným výkonem 225 a 200 kW. Vyrobená energie je dodávána do sítě VN 22 kV.

Další zdroj je kogenerační jednotka TEDOM 1 000 CAT TA 70/32 společnosti Vesbyt s.r.o., s instalovaným elektrickým výkonem 1 035 kW. Vyrobená energie je dodávána do sítě VN 22 kV.

Transformovny 22/0,4 kV:

V řešeném území je v současné době celkem 46 trafostanic. Jejich seznam s označením použitým na výkrese a názvy, které používá JME POS Hodonín je uveden v následující tabulce. Trafostanice jsou venkovního provedení i zděné s napojením na vzdušné vedení, dále pak zděné, napojené kabelovým vedením.

Z tohoto počtu slouží 24 transformoven bytově - komunální potřebě, 16 představuje převážně průmyslový odběr a 6 zásobuje zemědělství.

Převážná většina trafostanic je v dobrém technickém stavu a vyhovují požadavkům odebíraného výkonu.

Největší odběratel – Železárny – mají svoji vlastní transformaci venkovního provedení se dvěma transformátory o převodu 110/6 kV a výkonu po 16 MVA, dále zajišťující trafostanici 2 × 400 kVA s převodem 22/0,4 kV. Podrobnější údaje o transformovnách jsou v tabulce.

Přehled transformoven 22/0,4 kV:

Označení	Umístění, název	Druh majetek	Typ	Výkon
				Instalovaný kVA	Typový kVA
TR 1	Zarazice, Obchod	DTS JME	BTS	250	400
TR 2	Zarazice, Obec	DTS JME	BTS	160	400
TR 3	Vnorovy, Mlékárna	DTS JME	BTS	400	400
TR 4	Zarazice, Stival	cizí	BTS	630	630
TR 5	Zarazice, Statek	JME	BTS	250	400
TR 6	Veselí TR 110/22 kV, VS	JME	BTS	400	400
TR 7	Veselí, Vodaři	cizí	BTS	250	400
TR 8	Veselí, ČSAD	JME	BTS	630	630
TR 9	Veselí, Slezan	cizí	zděná	630	630
TR 10	Veselí, ÚP	cizí	zděná	2×630	2×630
TR 11	Veselí, OSP	DTS JME	zděná	2×400	2×630
TR 12	Veselí, OPP	JME	BTS	630	630
TR 13	Veselí, Čistírna	cizí	BTS	400	400
TR 14	Veselí, Park	DTS JME	BTS	250	250
TR 15	Veselí, Rybníček	DTS JME	BTS	400	400
TR 16	Veselí, Elektrárna	JME	zděná	250	400
TR 17	Veselí, Benátky	DTS JME	BTS	400	400
TR 18	Veselí, Stadion	DTS JME	BTS	250	400
TR 19	Veselí, Krxxxx	XME	BTS	50	250
TR 20	Veselí, Břehy	DTS JME	BTS	630	630
TR 21	Veselí, Čerpačka	DTS JME	BTS	100	250
TR 22	Veselí, Kovářská	DTS JME	zděná	630	630
TR 23	Veselí, Svit	DTS JME	zděná	2×400	2×400
TR 24	Veselí, Kotelna	DTS JME	zděná	2×630	2×630
TR 25	Veselí, Pošta	DTS JME	zděná	2×400	2×400
TR 26	Veselí, Poč. stanice	DTS JME	zděná	630, 50	2×630
TR 27	Veselí, ÚP u ČD	JME	FE	250	250
TR 28	Veselí, DEPO	cizí	věžová	2×400	2×400
TR 29	Veselí, Kollárova	DTS JME	zděná	2×400	2×400
TR 30	Veselí, Nemocnice	cizí	BTS	250	400
TR 31	Veselí, Tedom	cizí	zděná	1250	1250

Označení	Umístění, název	Druh majetek	Typ	Výkon
				Instalovaný kVA	Typový kVA
TR 32	Veselí, STS	JME	BTS	630	630
TR 33	Veselí, Kotelna	JME	BTS	250	400
TR 34	Veselí, Autoservis	cizí	BTS	100	400
TR 35	Veselí, Hřbitov	JME	BTS	0	250
TR 36	Veselí, Dílny	cizí	BTS	250	400
TR 37	Veselí, Hutník 1	DTS JME	zděná	2×630	2×630
TR 38	Veselí, Hutník 2	DTS JME	zděná	2×630	2×630
TR 39	Veselí, Hasiči	DTS JME	BTS	400	400
TR 40	Veselí, JME	DTS JME	kiosek	2×400	2×400
TR 41	Milokošť, Xxxxxxx	DTS JME	BTS	630	630
TR 42	Milokošť, Vodárna	cizí	BTS	160	400
TR 43	Milokošť, Sekule	DTS JME	BTS	250	400
TR 44	Milokošť, Závlaha	cizí	BTS	100	400
TR 45	Milokošť, Statek	cizí	BTS	630	630
TR 46	Veselí, Silnice	cizí	BTS	250	400
CELKEM				17485

V tomto seznamu jsou uvedeny trafostanice distribuční (DTS). Dále pak odběratelské trafostanice (cizí), případně trafostanice JME, které zajišťují napájení ostatních odběrů. Tyto stanice slouží výhradně pro zajištění příkonu pro uvedené podniky, distribuční síť z nich napojena není.

SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ NN 3 × 400/230 V

Stávající sítě tohoto typu jsou ve Veselí nad Moravou provedeny převážně venkovním vedením, které je osazeno většinou na betonových sloupech (někde ještě na dřevěných s betonovými patkami), případně na konzolách či střešnících na budovách. Bytové domy a občanské vybavení v sídlištích Hutník, Chaloupky a ve středu města jsou připojeny kabelovými vedeními v zemi.

Souhrnně lze konstatovat, že technický i mechanický stav převážné části rozvodné sítě je vyhovující.

V určitých úsecích bude nutné sítě rekonstruovat, eventuelně upravit zejména v důsledku změn vyvolaných novou zástavbou a zvyšováním nároků na dodávku.

Velkoodběratelé:

V kategorii velkoodběratelů jsou zařazeny tyto podniky:

• Štěrk Veselí

• Farma Louky

• Stival

• Železárny Vexxxx x. s.

• ČOV Veselí

• IMOS Veselí

• ČXXX Xxxxxx

• MOB. MIREAL

• VESNA

• Prefa

• BAS Veselí

• První dřevařská

• UNIRENT

• ČD - depo

• Nemocnice

• Služby města

• Čerpací stanice PHM

• SOU Zemědělské

• MEBA Veselí

• Perfekta

• VAK

• Verelon

• Čerp. Milokošť

Ostatní průmyslové podniky jsou zařazeny do kategorie podnikatelského maloodběru.

VeŘejné osvĚtlení

Ve Veselí nad Moravou je vybudována síť veřejného osvětlení několika různými způsoby. Z části je veřejné osvětlení provedeno raménkovými svítidly s výbojkovými zdroji, osazenými na stožárech sítě NN nebo fasádách domů, případně střešnících, po kterých je vedena současně distribuční síť NN. V sídlištích Hutník, Chaloupky, dále v některých čtvrtích s novou zástavbou jsou zabudovány sadové stožáry na kabelovém rozvodu, osazeném výbojkovými svítidly. Pouze kolem hlavní komunikace od východu k západu, vedoucí celým městem a dále u některých dalších městských komunikací jsou zabudovány silniční ocelové stožáry s výložníky a výbojkovými svítidly, rozvod je kabelový.

Jako vyhovující lze hodnotit pouze 1/3 stávajícího veřejného osvětlení, druhá třetina je již méně vyhovující a zbytek je třeba rekonstruovat.

Návrhové období do roku 2010

NadŘazené sítĚ:

V návrhovém období zůstanou převážně zachovány trasy stávajících vedení všech napěťových úrovní.

SÍŤ 400 KV:

V řešeném území se nepočítá s výstavbou nových zařízení a vedení této napěťové hladiny.

SÍŤ 220 KV:

V řešeném území se nepočítá s výstavbou nových zařízení a vedení této napěťové hladiny.

SÍŤ 110 KV:

Stávající jednoduchá elektrická vedení VVN 544 Hodonín – Veselí nad Moravou a VVN 540 Veselí nad Moravou - Velká nad Veličkou budou nahrazena vedeními dvojitými.

SÍŤ VN 22 KV:

Se zásadním rozšířením distribuční sítě 22 kV JME a.s. v návrhovém období nepočítá. Rozšíření bude prováděno na základě požadavků nové zástavby v navržených lokalitách. Připojování nových odběratelů bude řešeno v souladu s platnou legislativou (zákon č. 222/94 Sb. a vyhláška č. 169/95 Sb. v platném znění). Ochranné pásmo pro nová a přeložená venkovní vedení je dáno zákonem č. 222/94 Sb. a to 7 m na každou stranu od krajních vodičů. Celková šířka ochranného pásma je tedy 17 m.

PŘEDPOKLÁDANÝ ODBĚR VE VÝHLEDU

Výchozí údaje

• Počet obyvatel - současný stav 12 516

• Počet obyvatel - návrh 14 800

• Urbanistický výhled. - kapacita území 16 000

• Počet bytů - současný stav 4 080

• Návrh do r. 2 010 4 950

• Výhledová kapacita území 6 000

• Město je a bude plynofikováno min. do 80 % kapacity bytového fondu a občanského vybavení

• Jiný druh vytápění do 20% - tuhá paliva, elektrické vytápění v zanedbatelném rozsahu 3,2 %

• Stupeň elektrifikace dle směr. č. 13/98 JME a.s. Brno, tab. č. 13

Výhledová bilance elektrického pŘíkonu pro návrhové období:

Základním údajem pro návrh distribučního systému je stanovení soudobého maximálního zatížení. Distribuční systém je pak dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima odběru při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti a kvality napětí, to vše při minimálních počátečních investicích a provozních nákladech.

Podíl bytového fondu:

Z energetického hlediska se pro návrhové období uvažuje s dvojcestným zásobováním obytných domů a průmyslové sféry tj. elektřina a plyn (topení, vaření, příprava TUV), kde se elektrická energie používá jen ke svícení a pro běžné elektrické spotřebiče. Vzhledem ke zvyšujícímu se životnímu standardu je nutno mezi takovéto spotřebiče zařadit i některé spotřebiče sloužící pro přípravu pokrmů (fritézy, grily, mikrovlnné trouby aj.), které jsou energeticky náročnější.

Elektrické vytápění - přes republikově celkový boom - Veselí nad Moravou příliš nepostihlo, doposud evidované odběry jsou následující:

Veselí nad Moravou město	46 domácností	celkem	494 kW
Milokošť	1 domácnost	celkem	12 kW
Zarazice	1 domácnost	celkem	18 kW
Celkem			524 kW

Dle směrnice JME a.s. č. 13/98 je uvažováno s výhledovou hodnotou zatížení na 1 b.j. v rodinných domech 1,85 kW, v bytových domech pak 1,2 kW což je hodnota na úrovni distribuční TS pro realizační období v roce 2 010.

Na nárůst odběru elektrické energie bude mít podstatný vliv tato navrhovaná výstavba: lokalita Zarazice 95 b.j.

lokalita Za Humny 10 b.j.

lokalita Hutník RD 70 b.j.

lokalita Hutník BD 300 b.j.

lokalita Za tratí 250 b.j. lokalita Vláky            6 b.j. CELKEM 731 b.j.

V celkovém součtu je v řešeném území navrženo k výstavbě, cca 731 b.j., z toho v bytových domech 300 b.j. Potřebný příkon pro výstavbu v návrhovém období pak bude:

4 080 × 1,2 + 524 + 431 × 1,85 + 300 × 1,2 = 6 580 kW

na úrovni distribučních trafostanic.

Podíl smíšené zástavby, občanské vybavenosti a drobné výroby

Pro potřeby smíšené zástavby je počítáno s hodnotou příkonu 10 W/m2 tj. nárůst 795 kW v navržených lokalitách, pro potřeby občanské vybavenosti je počítáno s hodnotou příkonu 75 W/m2 tj. nárůst 355 kW, u drobné výroby je počítáno s celkovou hodnotou nárůstu 450 kW.

Podíl výrobní sféry

Ve Veselí nad Moravou je nejvýznamnější velkoodběratel Železárny Veselí a.s. (7 500 kW).

Případné požadavky na příkon budou pokryty z vlastní trafostanice.

Součet maxim ostatních velkoodběratelů činí 3 745 kW. S výrazným nárůstem odběrů uvedených podniků se v návrhovém období nepočítá. Případné požadavky na příkon budou pokryty z vlastních trafostanic.

Pro potřeby výroby je počítáno s hodnotou nárůstu 11860 kW v nově navržených lokalitách.

Celková výhledová hodnota potřebného soudobého příkonu:

Bydlení 4 896 kW + 524 kW + 1 160 kW = 6 580 kW

Nevýrobní sféra a služby

a drobná výroba 1 445 kW + 1 600 = 3 045 kW

Výrobní sféra 11 245 kW + 11 860 kW = 23 105 kW

Pro určení celkového soudobého zatížení všech odběratelských skupin je třeba počítat s vzájemnou soudobostí maxim. Předpokládáme, že maxima je dosahováno v dopolední špičce pak u sféry bydlení uvažujeme koeficient soudobosti 0,5 u občanského vybavení 1,0 a u výrobní sféry 0,8.

Celkové soudobé zatížení řešeného území je stanoveno na 25 715 kW.

Z toho je nutno zajistit na úrovni distribučních trafostanic cca 8 280 kW. Tento příkon bude zajištěn následujícím počtem trafostanic:

t = 8 280/(400×0,95×0,8) = 27,23 ⇒ 28 trafostanic

Celkem tedy na úrovni linek 22 kV cca 10 715 kW po odečtení výroby v místních zdrojích.

Návrh rozvodné sítĚ:

V návrhovém období se neuvažuje s výstavbou zařízení napěťových hladin 400 kV a 220 kV, která by zasahovala do řešeného území a nejsou zde nároky na územní rezervy.

Výhled řešení v rozvodu VVN 110 kV

Z energetické bilance vyplývá, že pro zásobování města Veselí nad Moravou na straně VN 22 kV bude potřebný výkon 10,715 MW (závod Železárny je zásobován transformací 110/6 kV).

Tento výkon zabezpečuje v současné době transformátor 110/22 kV o výkonu 40 MWA prostřednictvím rozvodny VN 22 kV – VLM 9. Lze předpokládat, že výkon tohoto transformátoru je dostatečný pro celé výhledové období do r. 2 010. Jelikož se však jedná pouze o jedinou transformační jednotku 110/22 kV v transformovně ve Veselí nad Moravou, mohou při její eventuelní poruše vzniknout problémy v dodávce elektrické energie do oblastí po vedeních VN 22 kV (nejbližší napájecí body 110/22 kV jsou v Hodoníně, ve Velké nad Veličkou a v Kyjově). V areálu JME TR 110/22 kV Veselí nad Moravou budou postupně prováděny úpravy vyvolané nárůstem odběru elektřiny a výstavbou nových vedení 110 kV (zvýšení transformačního výkonu, rekonstrukce a výstavba nových polí 110 kV).

Rozvoj sítě VVN a transformace 110/22 kV uvažuje s rekonstrukcí vedení VVN 544 na dvojité z nové TR 400/110 kV Rohatec do TR 110/22 kV Veselí nad Moravou. Toto vedení je zakresleno ve výkrese. S jeho výstavbou se počítá ke konci návrhového období po roce 2008.

Výhled řešení v sítích VN 22 kV

S ohledem na skutečnost, že teprve nedávno byla ukončena výstavba rozvodny VN 22 kV – VLM 9, na kterou byla zaústěna všechna vedení VN 22 kV v této oblasti, jeví se tato situace vyhovující i pro celé výhledové období. Na základě výpočtu potřebného soudobého příkonu pro řešené území bude stávající počet napájecích linek vyhovující za předpokladu provozního opatření, spočívajícího ve vhodném rozpojení a rozdělení zatížení rovnoměrně mezi napájecí vedení.

V návrhovém období zůstane bez podstatných změn konfigurace sítě VN , jakož i napájecí bod TR 110/22 kV Veselí nad Moravou. Území bude i nadále zásobeno stávajícími linkami 22 kV, s budováním nových napaječů pro město se nepočítá. Průmyslová plocha za areálem Železáren Veselí a.s. bude napojena samostatnou kabelovou smyčkou z rozvodny 22 kV, která bude zaústěna do odběratelských trafostanic. Vzhledem k tomu, že dosud není známo konkrétní využití této plochy ani počet investorů, je nutno navržené řešení a umístění trafostanic považovat za orientační.

Úpravy sítě VN budou převážně spočívat v přeložkách vedení vyvolaných výstavbou na navržených plochách, kde dojde ke střetu se stávajícím venkovním vedením. Jedná se o plochy nově navržené průmyslové plochy, dále plochy zástavby v lokalitě za tratí ČD u benzínové ČS a na plochách obytné zástavby v Zarazicích.

Návrh v transformaci 22/0,4 kV

Rozmístění trafostanic na území bylo voleno tak, aby byly přenosy na straně NN optimální. Je přirozené, že situování jednotlivých navrhovaných trafostanic bude případ od případu upřesňováno podrobnějším zpracováním jednotlivých lokalit, určených k výstavbě.

Zásobení nových průmyslových ploch je navrženo z nových odběratelských trafostanic TR 66 - TR 71 a TR bez označení. Jejich umístění je zakresleno pouze orientačně, neboť není známo konkrétní využití ploch ani výkonové požadavky. Návrh vycházel z předpokládaného měrného zatížení na 1 m2 plochy při dolní hranici pro lehký průmysl tj. 20 W/m2 a 35 W/m2 pro plochu u Železáren.

S rozšířením bytové výstavby na určených plochách v lokalitě v Zarazicích budou pro zajištění potřebného příkonu vybudovány nové kioskové a venkovní trafostanice TR 61 až TR 64. Venkovní vedení v lokalitě budoucí obytné zástavby je nutno přeložit do souběhu se stávající linkou 707.

Případné požadavky na příkon na plochách Zámku budou napojeny z nové TR 65.

Nové plochy pro smíšenou zástavbu a bydlení Za tratí budou napojeny z nových trafostanic TR 47 až TR 49 a TR 58, která bude napojena na nově vybudované kabelové vedení propojující TR 47 a TR 49.

Dále jsou v návrhovém výkrese zakresleny nové trafostanice a kabelová vedení dle požadavků JME POS Hodonín a JME a.s. Brno - odboru rozvoje.

Připojování nových odběratelů výrobní a nevýrobní sféry bude řešeno v souladu s platnou legislativou (zákon č. 222/94 Sb., vyhláška č. 169/95 Sb. v platném znění). Pro zajištění napájení nových rozvojových ploch pro bydlení, nevýrobní a výrobní sféru je navržena výstavba nových trafostanic. Jejich umístění je zakresleno v situaci návrhového výkresu. Celkem je navrženo 28 trafostanic z toho 14 venkovních a 14 zděných (kioskových) a jsou zahrnuty v následující tabulce:

Nové transformační stanice

Označení	Lokalita	Typ	Typový výkon kVA
TR 47	Veselí – Předměstí, Za tratí 1	BTS	400
TR 48	Veselí – Předměstí, Za tratí 2	BTS	400
TR 49	Veselí – Předměstí, Za tratí 3	BTS	400
TR 50	Veselí – Předměstí, Hutník 3	zděná	630
TR 51	Veselí – Předměstí, Hutník 4	BTS	400
TR 52	Veselí – Předměstí, Hutník 5	BTS	400
TR 53	Veselí – Předměstí, Xxxxxx 0	zděná	630
TR 54	Veselí – Předměstí, Mat. školka	zděná	630
TR 55	Veselí n. Mor., elektrárna jez	zděná	630
TR 56	Veselí - Předměstí, Břehy 3	BTS	400
TR 57	Veselí - Předměstí, ul. Sadová	zděná	630
TR 58	Veselí - Předměstí, Za tratí 4	zděná	630
TR 59	Veselí - Předměstí, Hutník 7	zděná	630
TR 60	Veselí – Předměstí, Lány	zděná	630
TR 61	Zarazice, RD	BTS	250
TR 62	Zarazice, Xxxxx	zděná	630
TR 63	Zarazice, U Stivalu	BTS	400
TR 64	Zarazice, Sklepy	zděná	630
TR 65	Veselí n. Mor., Zámek	zděná	630

Označení	Lokalita	Typ	Typový výkon kVA
TR 66	Veselí - Předměstí, výroba	BTS	400
TR 67	Veselí - Xxxxxxxxx, xxxxxx	XXX	000
TR 68	Veselí - Předměstí, výroba	BTS	400
TR 69	Veselí - Předměstí, výroba	BTS	400
TR 70	Veselí - Předměstí, výroba	BTS	400
TR 71	Zarazice, výroba	BTS	400
TR 72	Milokošť, U hřbitova	zděná	630

Ochranné pásmo pro nová a přeložená venkovní vedení 22 kV je dáno zákonem č. 222/94 Sb., a to 7 m na každou stranu od krajních vodičů. Celková šířka ochranného pásma je tedy 17 m.

Navržené úpravy, demontáže, přeložky a nově navržená vedení a trafostanice, které budou zajišťovat výhledové nároky na elektrickou energii v řešeném území jsou patrny ve výkresu v měřítku 1 : 5 000.

Návrh v sekundárních rozvodech 0,4 kV

Stávající síť NN bude postupně rekonstruována při dodržování zásady, že alespoň ve středu města, zejména při vícepodlažní zástavbě se bude přecházet na kabelový rozvod.

Nově budované transformační stanice je třeba také vhodným způsobem zapojit do stávajících rozvodů NN. Dodržet zásadu minimálně zaokruhování rozvodu.

U navrhované bytové a občanské výstavby v nových lokalitách uvažovat zásadně s kabelovými rozvody NN, vzájemně zaokruhovanými, splňujícími podle možnosti také podmínky polomřížového rozvodu.

Výhled veřejného osvětlení

Nové rozvody budovat zásadně jen kabelové, stožáry ocelové, bezpaticové, svítidla se sodíkovými výbojkami. Nově budované veřejné osvětlení musí vyhovovat kmenové ČSN 360400

„Veřejné osvětlení“ a respektovat také patřičný výhled do budoucna.

Je třeba zúžit sortiment používaných zdrojů, aby se snížily nároky na údržbu, brát zřetel na hospodárnost provozu a šetření elektrickou energií.

Stávající nevyhovující veřejné osvětlení je třeba plánovitě rekonstruovat.

Ochranná pásma

Při řešení výstavby a při realizaci veškerých záměrů ve městě bude nutné mimo jiné přihlédnout k ochranným pásmům elektroenergetických zařízení. Tato musí odpovídat zákonu č. 222/1994 Sb., § 19 a § 45:

• Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu

a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně 7 m,

b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m.

• Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu.

• Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.

Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo.

Ochranná pásma stanovená podle dosavadních předpisů a výjimky z nich zůstávají zachovány i po nabytí účinnosti zákona č. 222/94 Sb.

Podmínky zlepšení zásobování města elektrickou energií do r. 2010

1) Provést postupné rozšíření rozvodu VN 22 kV v intencích tohoto návrhu (dle grafické

části),

2) V souladu s výstavbou města budovat transformační stanice 22/0,4 kV, resp. provádět rekonstrukci trafostanic stávajících, opět v souladu s tímto návrhem územního plánu.

ZávĚr

Veškeré úpravy stávající rozvodné sítě a budování nových rozvodů jsou plně v kompetenci vlastníka a provozovatele - JME a.s. POS Hodonín. Zde je také nutno projednat veškerou výstavbu, která zasahuje do ochranných pásem elektrických zařízení v napěťové hladině 22 kV a menší, ostatní případy pak JME PS VVN Brno. Výjimky z ustanovení zákona č. 222/94 Sb. o ochranných pásmech uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

VeŘejnĚ prospĚšné stavby

Jako veřejně prospěšné stavby jsou stanoveny:

• Rekonstrukce stávajících vedení VVN 544 a 540.

• Výstavba nového vedení 2 × 110 kV Rohatec – Veselí nad Moravou a jeho zaústění do TR 110/22 kV VLM.

• Přeložky všech stávajících vedení a trafostanic.

• Výstavba nových trafostanic TR 47 – TR 72, kabelového a venkovního vedení VN pro tyto stanice.

• Výstavba sítě NN v navržených lokalitách bydlení, občanského vybavení a smíšené zástavby.

• Rozšíření a výstavba veřejného osvětlení.

9.4 Spoje a spojová zařízení

Popis stávajícího stavu

Rozvody státního telefonu

V rámci rekonstrukce telekomunikační sítě ve Veselí nad Moravou byla provedena rovněž náhrada původní telefonní ústředny typové řady P 51 nedostatečné kapacity za novou digitální telefonní ústřednu instalovanou v telekomunikační budově. Současně se zprovozněním nové digitální telefonní ústředny byla zrušena podružná automatická telefonní ústředna na sídlišti Hutník s kapacitou 600 Pp.

Kapacita nové digitální ústředny plně vyhovuje požadavkům na telefonní přípojky včetně rezervy v kapacitě.

Z hlediska struktury telefonní sítě je digitální ústředna ve Veselí nad Moravou připojena na

řídící ústřednu v Hodoníně.

Nová kabeláž místní telefonní sítě je v současné době provedena.

Rozvod rozhlasu po drátĚ

Rozvod rozhlasu po drátě je ve Veselí nad Moravou rovněž vybudován, jednotlivé úseky rozvodu jsou provedeny převážně nadzemním vedením. Tento druh zařízení je v útlumovém programu, to znamená, že s jeho dalším rozšiřováním se nepočítá a stávající rozvody a zařízení jsou ponechány pouze na dožití.

Radioreléové trasy

Na základě sdělení Českých radiokomunikací Praha neprocházejí v prostoru města Veselí nad Moravou žádné radioreléové trasy 1. a 2. řádu.

Dle sdělení SPT TELECOM neprochází tímto prostorem ani ochranný koridor radioreléové trasy 3. řádu.

Dálkové kabely

Řešeným prostorem města Veselí nad Moravou prochází dle podkladů SPT TELECOM Přenosová technika trasy dálkových kabelů.

V grafické části jsou tyto trasy dálkových kabelů zakresleny.

PŘÍJEM TV SIGNÁLU

V prostoru města Veselí nad Moravou lze realizovat příjem několika televizních vysílačů:

TV Brno - Kojál, pracující na 9. kanálu (NOVA), 29. kanálu (ČT 1) a 46. kanálu (ČT 2) TV Zlín - Tlustá hora a to na 22. kanálu a program Premiéra na 58. kanálu

TV Mikulov - Děvín, pracující na 26. kanálu (ČT 1)

TV Uherský Brod - Velká Javorina na 21. kanálu (NOVA) a 47. kanálu (ČT 2) TV Hodonín - Babí lom na 33. kanálu (ČT 1)

Návrh řešení

• Nová digitální telefonní ústředna zajišťuje dostatečnou kapacitu pro splnění požadavků na zřízení přívodu státního telefonu.

• Po dokončení kabelizace místní telefonní sítě budou místní telefonní rozvody ve městě provedeny v dostatečné kapacitě, současně budou zrušena všechna stávající nadzemní vedení telefonu.

• Příjem televizního signálu je ve vyhovující kvalitě pro programy ČT 1, ČT 2, NOVA a PRIMA.

10. Návrh koncepce nakládání s odpady

Zákon č. 125/97 Sb. o odpadech stanovuje povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady a podmínky pro předcházení vzniku odpadů. Dále stanovuje mj. pravomoc obcí

v oblasti nakládání s odpady.

Město Veselí má schválenou vyhlášku o nakládání s odpady ve smyslu zákona č. 125/97 Sb. o odpadech (Obecně závazná vyhláška č. 51 města Veselí nad Moravou ze dne 8. 12. 1997).

Sběr, svoz a zneškodnění komunálního odpadu

Sběr a svoz domovního odpadu je prováděn prostřednictvím sběrných nádob o objemu 110 litrů a 1100 litrů. Svoz a zneškodnění domovního odpadu provádí na území města od roku 1998 firma EKOR, s. r. o. Kyjov.

Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu je pravidelně zajišťována mobilním svozem.

Sběr velkoobjemových složek komunálního odpadu je pravidelně zajišťována rozmístěním velkoobjemových kontejnerů ve městě.

V katastrálním území Veselí-Předměstí je situována skládka tuhého komunálního odpadu.

Skládka bude v průběhu roku 2001 uzavřena.

11. Návrh územního systému ekologické stability

Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že pro uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda vytváření územních systémů ekologické stability krajiny - ÚSES.

V zákoně č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou - biocentrum, biokoridor, interakční prvek.

Biocentrum je definováno prováděcí vyhláškou č. 395/92 Sb. k zákonu č. 114/92 Sb. jako biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.

Biokoridor je definován rovněž prováděcí vyhláškou č. 395/92 Sb. k zákonu č. 114/92 Sb. jako území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.

Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních ekologicky významných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Jde o lokality zabezpečující dílčí, avšak základní funkce organismů. Často plní v krajině i další funkce (protierozní, krajinotvornou, estetickou).

11.1 Návrh koncepce místního ÚSES

V řešeném území byl pro potřebu pozemkových úprav zpracován jako součást polyfunkční kostry plán ÚSES firmou Löw & spol. s.r.o. v zákonem stanovené formě, řešený v mapovém měřítku 1 : 10 000. Tento generel byl v částečně upravené podobě zapracován i do návrhu územního plánu. Upraven byl rozsah a tvar biocenter BC 3, BC 5, BC 7, BC 21, BC 22.

Základním vstupním podkladem při návrhu místního ÚSES je Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability ČR - územně technický podklad Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Dle tohoto materiálu nadregionální a regionální ÚSES prochází severozápadním okrajem řešeného území. Jedná se o nadregionální biokoridor (NRBK) s republikovým kódem K 142 (skládá se ze dvou os, situovaných do toku a do nivy Moravy) a podstatná část regionálního biocentra č. 19 Zarazický výkaz, které reprezentuje nivní, respektive lužní společenstva.

Nadregionální biokoridory se dle ÚTP obecně skládají z os (případně jedné osy) a ochranných zón těchto os. Osy NRBK jsou proloženy biokoridory s prostorovými parametry

regionálního biokoridoru reprezentujícího příslušné cílové ekosystémy. Navazující území v maximální šíři 2 km na každou stranu od osy NRBK jsou součástí ochranné zóny této osy. Účelem vymezení ochranných zón os nadregionálních biokoridorů je podpora koridorového efektu. Základní skladebné prvky regionálního a místního ÚSES (biocentra a biokoridory) a segmenty kostry ekologické stability nacházející se v zóně je tudíž nutno chápat jako součásti nadregionálního biokoridoru.

Do osy vodní větve nadregionálního biokoridoru byla vložena lokální biocentra, tvořená odstavenými rameny Moravy (BC 17, BC 18, BC 19, BC 20), lesíkem s loukou (BC 21) a přírodní částí zámeckého - nyní městského parku (BC 22).

Lokální ÚSES je v území řešen následovně:

V prostoru mezi nivní a vodní větví nadregionálního biokoridoru Moravy je systém lokálního ÚSES reprezentující vlhká a zamokřená stanoviště nivních poloh veden po části toku Struha (K 1) a po odvodňovacích příkopech (K 2, K 10, K 11, K 12), s lokálními biocentry navrženými na zbytcích luk a drobných lužních lesíků (BC 2, BC 4, BC 5) dále ve vytěženém prostoru těžby štěrkopísků (BC 3). Zde musí být realizace biocentra přizpůsobena ochraně evidovaného ložiska vyhrazené suroviny, to znamená nesmí znemožnit jeho dotěžení. Biocentrum nad nedotěženými zásobami bude mít proto charakter převážně bylinných porostů.

Ve východní části území, geograficky velmi odlišné části Vnorovské plošiny je situace poněkud jiná. Jedna větev lokálního ÚSES reprezentující vlhká a zamokřená stanoviště nivních poloh je vedena po toku Svodnice (K 8, K 9, K 13) s biocentry BC 13, BC 14, BC 16. Další větev rovněž reprezentující vlhká a zamokřená stanoviště nivních poloh je vedena po Kozojídce (K 15, K 19) s biocentry BC 9 a BC 12. Obě větve vedené po tocích jsou vzájemně propojeny biokoridorem K 14.

Bukové doubravy s lípou reprezentuje větev vedoucí v oblouku Kozojídky (K 16, K 17, K 18) s biocentry BC 9, BC 12 - vlhká až zamokřená stanoviště společná pro Kozojídku a BC 10, BC 11 na stanovištích normální hydrické řady.

Úpatím plošiny Vnorovské prochází větev reprezentující hydricky normální stanoviště (K 5, K 6, K 7) s biocentry BC 7, BC 8, BC 15. Větev je navázaná do biocentra BC 14 na Svodnici.

Z Vnorovské plošiny k Moravě sestupuje větev lokálního ÚSES sledující hranici k.ú.

Zarazice s úseky K 3, K 4 a biocentry BC 6, BC 7.

Navržená síť biocenter a biokoridorů je nezbytným základem ekologické stability území. Z důvodů zabezpečení ekostabilizujícího působení v té části krajiny, kde působení biocenter a biokoridorů je vzhledem k jejich vzdálenosti nedostatečné, je tato síť doplněna o interakční prvky. V řešeném území jsou interakční prvky navrhovány zejména jako liniová společenstva podél komunikací a vodních toků, jako protierozní prvky, případně jsou interakčními prvky ekologicky významná společenstva menší rozlohy, která neleží na trasách biokoridorů.

Detailně jsou prvky ÚSES popsány v elaborátu KPÚ - Návrh polyfunkční kostry (Löw & spol. s r.o., Brno 1997).

Vodní eroze ohrožuje především pozemky v jihovýchodní části katastru Zarazice (polní trati Špitálky, Lišky, Novosady, Padělky pod Novosady), v katastru Veselí nad Moravou-Předměstí na svazích Radošova, v katastru Milokoště v trati Borky). Větrnou erozí jsou poškozovány téměř všechny pozemky orné půdy v katastru. Územní plán přebírá protierozní opatření z projektu komplexních pozemkových úprav.

Limitující prostorové a funkční parametry pro biocentra a biokoridory:

Prvky nadregionálního významu

Maximální délka jednotlivých úseků biokoridoru v ose NRBK (mezi dvěma sousedními biocentry) a možnost jejich přerušení:

• lesní společenstva - maximální délka 700 m, možnost přerušení do 150 m (přičemž však musí být zachovány alespoň parametry lokálního biokoridoru),

• mokřadní společenstva - maximální délka 1 000 m, možnost přerušení do 100 m zastavěnou plochou, do 150 m ornou půdou, do 200 m ostatními kulturami,

• luční společenstva - maximální délka 500 m, možnost přerušení do 100 m zastavěnou plochou, do 150 m ornou půdou, do 200 m ostatními kulturami,

Minimální šířka biokoridoru v ose NRBK:

• lesní společenstva - 40 m,

• mokřadní a vodní společenstva - 40 m,

• luční společenstva - 50 m,

Maximální šíře ochranné zóny NRBK:

• 2 000 m na každou stranu od osy NRBK.

Prvky lokálního významu:

Minimální velikost biocenter (v případě ideálního kruhového tvaru a v lese při výběrném či podrostním způsobu hospodaření, při holosečném způsobu hospodaření je potřeba plochu biocentra zdvojnásobit):

• společenstva lesní - 3 ha,

• společenstva luční - 3 ha,

• společenstva stepních lad - 1 ha,

• společenstva kombinovaná - 3 ha,

Maximální délka biokoridorů a možnost jejich přerušení:

• společenstva lesní - maximální délka 2 000 m, možnost přerušení maximálně 15 m,

• společenstva luční - maximální délka 1 500 m, možnost přerušení neomezená,

• společenstva kombinovaná - maximální délka 2 000 m, možnost přerušení do 50 m zastavěnou plochou, do 80 m ornou půdou, do 100 m ostatními kulturami,

Minimální šířka biokoridorů:

• společenstva lesní - 15 m,

• společenstva luční - 20 m,

Z uvedených parametrů vyplývá, že se prostorové nároky na tvorbu ÚSES u různých typů společenstev poněkud liší. Vzhledem k předpokládanému výskytu většiny uvedených typů společenstev ve skladebných prvcích ÚSES bude konečná podoba prostorového vymezení těchto prvků různá.

11.2 Podmínky a zásady realizace lokálního ÚSES

Samotná realizace lokálního ÚSES je složitý dlouhodobý proces postupné přeměny a obnovy

stávající kulturní krajiny. Celý proces je třeba rozdělit do několika rovin:

a) Ochrana a údržba existujících a funkčních skladebných částí ÚSES. Chránit ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ (§ 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.).

b) Obnova a úpravy těch skladebných částí ÚSES, které svoji funkci mohou za stávajícího stavu plnit jen částečně. Jde zejména o úpravy vodních toků vedoucí k jejich zpřírodnění, doplnění a obnovu břehových porostů, likvidaci porostů introdukovaných dřevin (akát, osika, šeřík a pod.) a jejich nahrazení porosty stanovištně odpovídajících domácích dřevin, obnovu dřevinné vegetace podél komunikací. Současně je třeba dbát i o postupnou obnovu přirozené druhové skladby lesních porostů.

c) Zakládání nových, dosud chybějících skladebných částí ÚSES. Vytváření ÚSES je dle § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce a stát.

Pro výsadby dřevin v biokoridorech a biocentrech je třeba zásadně používat domácí stromy a keře odpovídající stanovišti výsadby. Základními dřevinami pro vytváření ÚSES v řešeném území jsou:

Na vlhkých a mokrých stanovištích:

a) stromy - olše lepkavá, vrba bílá, topol bílý, topol černý, javor mléč, javor babyka, javor klen, jasan ztepilý, jilm vaz, jilm habrolistý, dub letní, lípa srdčitá, habr obecný,

b) keře - brslen evropský, řešetlák počistivý, střemcha hroznovitá, hloh obecný a jednosemenný, kalina obecná, svída krvavá, líska obecná, zimolez pýřitý.

Na sušších stanovištích:

a) stromy - dub zimní a letní, habr obecný, lípa srdčitá, javor mléč, jeřáb břek, javor babyka, jilm habrolistý, ve výslunných živných polohách dub pýřitý (šípák),

b) keře - ptačí zob obecný, brslen bradavičnatý, svída krvavá, řešetlák počistivý, kalina tušalaj, hloh obecný a jednosemenný, na vápníkem bohatých stanovištích dřín obecný.

Územní systém ekologické stability je možno i mimo rámec komplexních pozemkových úprav částečně realizovat za využití

• náhradních výsadeb,

• programu revitalizace říční sítě,

• programu péče přírodní prostředí.

12. Vymezení veŘejnĚ prospĚšných staveb a asanaČních úprav

12.1 Veřejně prospěšné stavby

Návrh územního plánu města vymezuje veřejně prospěšné stavby. Výkres č. 9 obsahuje všechny plochy a liniové stavby, které jsou za veřejně prospěšné stavby navrženy. Vymezení veřejně prospěšných staveb je součástí závazné části územního plánu. Soupis veřejně prospěšných staveb je uveden v části C průvodní zprávy.

12.2 Asanační úpravy

Pro navrhované řešení územního plánu bude třeba:

• v souvislosti s rozšířením zámeckého parku asanovat objekt čerpací stanice pohonných hmot

v ulici Masarykova,

• v souvislosti s opravou silnice I/55 a realizací cyklistické stezky asanovat dva objekty na ulici Masarykova:

- objekt naproti klášteru servitů,

- objekt rodinného domu na okraji sídliště Chaloupky,

• v souvislosti se změnou funkčního využití asanovat čtyři objekty na ulici Rybáře na břehu Moravy (ochranné pásmo vodního toku).

Objekty navrhované k asanaci jsou zakresleny ve výkrese č. 9.

13. Návrh Řešení požadavkŮ civilní ochrany

Podle platné legislativy obsahuje Územní plán obce Přílohu CO v textové části, která se stručně zabývá návrhem řešení požadavků civilní ochrany. Na Přílohu CO navazují Doložky civilní ochrany s výkresovou částí u podrobnější územně plánovací dokumentace - regulačních plánů.

Kapitola se zabývá úkrytem civilního obyvatelstva a vyčíslením čistého přírůstku ploch potřebných pro ukrytí, vyplývajících z nárůstu počtu obyvatel do roku 2010 ve Veselí nad Moravou. Nárůst obyvatelstva je vztažen k údajům ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991.

Pro stávající obyvatelstvo je zpracován plán ukrytí obyvatel, který je uložen na městském úřadě. Ve městě je nyní k dispozici 866 stálých tlakově odolných úkrytů, z toho 864 protiradiačních pro 12 600 obyvatel (z toho je 2 300 míst je přiděleno žactvu).

Počet obyvatel města se má do roku 2 010 zvýšit z 12 516 obyvatel na 15 000. Pro tento počet osob je nutno zajistit potřebné prostory ukrytí a to zajištěním možností ukrytí ve sklepních prostorech stávajících budov a rovněž v prostorách navrhovaných objektů.

Při číselném bilancování ploch potřebných pro ukrytí se uvažuje s potřebnou plochou 1,5 m2/osobu. Takto vypočtená celková potřebná plocha pro ukrytí v roce 2 010 činí

15 000 × 1,5 = 22 500 m2

z toho nárůst vyplývající z přírůstku počtu obyvatel v obci do roku 2010 činí 2484 × 1,5 = 3 726 m2

Městský úřad zhodnotí tuto bilanci a v podrobnější územně plánovací dokumentaci zajistí zařazení úkrytových prostor do navrhovaných objektů. V navrhované zástavbě je třeba zajistit ukrytí všech obyvatel, přičemž obyvatelé v rodinných domech si řeší ukrytí sami. Nové nároky na plochy úkrytů se týkají osob bydlících v bytových domech, dále občanské vybavenosti včetně komerčních aktivit. Ukrytí je třeba v převážné míře zajistit ve sklepních prostorách budov. Tyto objekty musí vždy splňovat podmínku ochranného součinitele stavby K0 = min. 50. V případě, že nebude řešen suterén tato podmínka není splněna a je třeba v dokumentaci zajistit jiný způsob ukrytí. Úkryty je třeba budovat do vzdálenosti 500 m, čímž je splněn požadavek dosažení úkrytu do 15 minut.

Přednostně je vždy nutno zabezpečit ukrytí žáků ve školách (úkrytové prostory jsou součástí těchto objektů).

Výrobní provozy zajišťují ukrytí pro své zaměstnance ve vlastní režii v prostorách podniků a závodů. Rozsah těchto zařízení je nutno stanovit individuálně v závislosti na počtu zaměstnanců.

Největší výrobní podnik ve Veselí nad Moravou Železárny Veselí má zpracovaný vlastní plán ukrytí, je uložen na štábu CO Železáren Veselí.

Kromě ukrytí osob je nutné při navrhování zástavby na nových plochách dodržet předpisy CO pro zajištění nezavalitelnosti komunikací:

„Umístění rychlostních komunikací a důležitých místních komunikací musí zabezpečit jejich nezavalitelnost při rozrušení okolní zástavby. V případě, že zástavba hraničí s těmito komunikacemi, musí jejich šířka být minimálně:

(V1 + V2)/2 + 6 m

kde V1 a V2 je průměrná výška budov po střešní římsu v metrech. Při jednostranné zástavbě se připočítávají 3 m místo 6 m.

14. Vyhodnocení vlivu navrhovaného Řešení na životní prostŘedí

Územní plán města Veselí nad Moravou navrhuje urbanistický rozvoj sídla, který ovlivní životní prostředí v lokalitě. Následující výčet posuzuje vlivy řešení na životní prostředí.

Ovzduší

Nárůstem objektů bydlení dojde k mírnému zvýšení imisí ve městě v rámci hygienických limitů.

Zvýšené koncentrace oxidu uhelnatého, oxidů dusíku a uhlovodíků způsobuje v obytné zástavbě doprava vedená městem. Při vybudování obchvatu lze tedy předpokládat výrazné snížení emisí z dopravy.

Vliv navrhovaného obchvatu Veselí nad Moravou na životní prostředí se bude posuzovat zvlášť samostatným hodnocením ve smyslu zákon č. 244/92 Sb.

Voda

Samočisticí schopnost vodních toků v katastru je výrazně snížena jejich úpravou. Pro zlepšení kvality vody v tocích jako výrazné součásti zdravého životního prostředí se navrhuje revitalizace zregulovaných toků a založení či doplnění břehových a doprovodných porostů.

Ochrana krajinného rázu

Z přírodních daností je v řešeném území esteticky nejpůsobivější široká niva Moravy se zbytky luk a lužních lesů. Do tohoto území nejsou vnášeny nové, esteticky závadné prvky, ráz nivy je plně respektován, je navrženo zatravnění značné části orné půdy.

Vnorovská plošina je typickým příkladem intenzívně obhospodařované zemědělské krajiny. Návrh územního plánu přebírá z navrhované polyfunkční kostry komplexních pozemkových uprav některá dílčí opatření, která napomohou k zvýšení její estetiky, zlepšení ekologické stability a biodiversity.

Navrhované urbanistické řešení neovlivní negativně krajinný ráz pokud budou dodrženy v územním plánu navržené regulativy a objekty budou doplněny výsadbami velkých listnatých dřevin (ovocných i neovocných), které zapojí objekty do okolní krajiny.

Ekologie

Územní systém ekologické stability by měl vzájemně propojit izolovaná přirozená, či přírodě blízká stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území charakteristických a přispět tak k posílení jejich vnitřní i vnější stability. Navrhované zatravnění části orné půdy v nivě přispěje k obnově „ekologického kontinua" řeky Moravy.

Půda

V rámci KPÚ se navrhují protierozní opatření, která sníží zejména větrnou erozi.

15. Vyhodnocení pŘedpokládaných dŮsledkŮ navrhovaného

ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND.

15.1 Použitá metodika

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky MŽP č. 13/1993 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona č. 10/1993 Sb., § 3a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zem průmyslové zóny Veselí nad Moravou – JV, Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxx, 2000ědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších právních předpisů.

15.2 Struktura půdního fondu v území

Z hlediska využití území jsou dle údajů katastru nemovitostí řešená katastrální území

členěna takto:

Tabulka č. 3 viz. část X. XXXXXXXXX A DOKLADOVÁ ČÁST

Z uvedených přehledů vyplývá, že tři čtvrtiny z celkové rozlohy řešeného území tvoří pozemky zařazené do zemědělského půdního fondu. Jedná se převážně o ornou půdu, ostatní kultury mají řádově menší zastoupení. Výjimku tvoří k.x. Xxxxxx nad Moravou, kde jsou dominantní kulturou louky.

15.3 Bonitované půdně ekologické jednotky

Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ) definovaných vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. vyjadřuje:

l. místo - Klimatický region.

2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka (HPJ) - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě.

4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice.

5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.

Pomocí tohoto kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších právních předpisů.

Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb.

Řešené katastrální území leží v klimatickém regionu VT - velmi teplém, suchém, v kódu BPEJ označeném číslicí 0.

Z hlavních půdních jednotek se zde nacházejí: