VIZE 2026

Návrh dokumentu: 6. Komunitní plán

sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2023–2026

Pracovní verze dokumentu pro připomínkové řízení, probíhající od 7. 7. do 15. 7. 2022 (materiál neprošel jazykovou a grafickou korekcí)

VIZE 2026

„Vytváříme podmínky pro poskytování sociálních služeb a souvisejících aktivit, finančně a personálně udržených tak, aby lidé mohli žít důstojně.“

Nové cesty, inovace, udržitelnost, přirozené prostředí

Na přípravě dokumentu se podíleli členové komunitního plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit v Ostravě v období leden 2020 – srpen 2022.

Závěrečný dokument zpracovali zaměstnanci Statutárního města Ostravy, odboru sociálních věcí a zdravotnictví, oddělení sociálních služeb.

Poděkování za spolupráci při přípravě dokumentu patří Institutu komunitního rozvoje a Ostravské univerzitě v Ostravě.

Dokument byl schválen zastupitelstvem města Ostravy dne xx. x. 2022 usnesením č. xxxx/ZM1418/xx.

OBSAH:

ÚVODNÍ SLOVO NÁMĚSTKA PRIMÁTORA 7

ÚVODNÍ SLOVO VEDOUCÍHO ODBORU SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ 8

PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A AKTIVIT V OSTRAVĚ 9

Právní rámec a související strategické dokumenty 9

Historie komunitního plánování v Ostravě 10

Základní zásady, principy a přínosy procesu plánování 10

Zásady 10

Principy 10

Přínosy komunitního plánování pro Ostravu 11

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ V OSTRAVĚ 12

Garant procesu 12

Koordinátor procesu komunitního plánování 12

Manažerský tým komunitního plánování 12

Pracovní skupiny komunitního plánování 12

Změny v organizační struktuře komunitního plánování pro realizační období s vazbou na strategické dokumenty v gesci sociálních věcí 13

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTU 16

Zpracovatelský tým 16

Způsob zpracování dokumentu 16

Metodologie průzkumu a Podkladová analýza pro tvorbu komunitního plánu sociálních služeb 17

Scénáře budoucnosti se členy pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb ve městě Ostrava 17

Realizace polostrukturovaných rozhovorů s klienty a potenciálními klienty sociálních služeb ve městě Ostrava 18

Realizace participativních aktivit s veřejností ve městě Ostrava 18

Analýza získaných dat a etické ukotvení výzkumu 18

Prognóza pro tvorbu komunitního plánu sociálních služeb 18

Hlavní výstupy z analýzy - potřeby občanů – uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb, hybné síly a důsledky hybných sil 19

Průřezové potřeby napříč všemi pracovními skupinami KP 19

Identifikované hybné síly 20

Z hlediska velikosti dopadů a pravděpodobnosti jejich výskytu bylo definováno pět hybných sil: . 20

Důsledky hybných sil 20

ZDROJE NEZBYTNÉ K PLÁNOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTU 21

Zdroje na úrovni národní legislativy 21

Zdroje na úrovni statutárního města Ostravy 21

Zdroje na úrovni Moravskoslezského kraje 21

Zdroje na úrovni ministerstev 21

Zdroje na úrovni EU 22

Další zdroje informací 22

Harmonogram zpracování dokumentu 23

Proces projednávání návrhu dokumentu 6. KP a připomínkovací řízení 24

Vypořádání připomínek 24

POPIS SOUČASNÉ SITUACE NA ÚZEMÍ MĚSTA, HLAVNÍ SOCIODERMOGRAFICKÉ TRENDY A PROGNÓZY VÝVOJE 25

Základní informace 25

Prognóza vývoje 26

Metodologický postup predikování prevalencí sociodemografických jevů v této analýze 27

Hlavní zdroje 27

Hlavní sociodemografické trendy a prognózy vývoje 28

PRIORITY STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY 34

Priority a systémové změny v oblasti sociálních služeb 34

Ze zásadních sociodemografických trendů (viz samostatná kapitola) vyplývají následující dlouhodobé priority 34

POPIS STÁVAJÍCÍ SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT V OSTRAVĚ 35

Popis stávající sítě sociálních služeb 35

Popis souvisejících aktivit 37

FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT 39

Sociální služby – služby v obecném hospodářském zájmu 39

Síť sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 39

Kritéria pro vstup do sítě služeb v podmínkách statutárního města Ostravy 40

Obecné podmínky pro poskytování finanční podpory z veřejných rozpočtů 41

Základní principy financování sociálních služeb z rozpočtu statutárního města Ostravy 41

Dotační systém statutárního města Ostravy – financování sociálních služeb a souvisejících aktivit na území SMO 42

Hodnocení projektů v rámci dotačního řízení 43

Víceleté financování vybraných druhů sociálních služeb 43

Monitorování projektů podpořených z rozpočtu města 43

VYHODNOCOVÁNÍ A MONITORING PLÁNU 45

Vyhodnocování plánu 45

Rizika a příležitosti při implementaci plánu 45

Realizace změn v dokumentu 46

SPOLEČNÉ (PRŮŘEZOVÉ) CÍLE 47

Přehled cílů a opatření 47

SENIOŘI 62

Popis cílové skupiny a jejích potřeb 62

OBČANÉ S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A PSYCHOSOCIÁLNÍMI OBTÍŽEMI 72

Popis cílové skupiny a jejích potřeb 72

OBČANÉ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM 81

Popis cílové skupiny a jejích potřeb 81

OBČANÉ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM 86

Popis cílové skupiny a jejích potřeb 86

OBČANÉ S MENTÁLNÍM, TĚLESNÝM A KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM 92

Popis cílové skupiny a jejích potřeb 92

DĚTI A RODINA 105

Popis cílové skupiny a jejích potřeb 105

OBČANÉ OHROŽENÍ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM A SOCIÁLNĚ VYLOUČENÍ 111

Popis cílové skupiny a jejích potřeb 111

ROMSKÉ ETNIKUM 118

Popis cílové skupiny a jejích potřeb 118

PROTIDROGOVÁ PREVENCE 126

Popis cílové skupiny a jejích potřeb 126

CELKOVÝ PŘEHLED CÍLŮ A OPATŘENÍ 135

SPOLEČNÉ (PRŮŘEZOVÉ) CÍLE 135

SENIOŘI 136

OBČANÉ S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A PSYCHOSOCIÁLNÍMI OBTÍŽEMI 137

OBČANÉ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM 138

OBČANÉ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM 139

OBČANÉ S MENTÁLNÍM, TĚLESNÝM A KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM 140

DĚTI A RODINA 142

OBČANÉ OHROŽENÍ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM A SOCIÁLNĚ VYLOUČENÍ 143

ROMSKÉ ETNIKUM 144

PROTIDROGOVÁ PREVENCE 145

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 146

SEZNAM SHÉMAT, GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK 148

ÚVODNÍ SLOVO NÁMĚSTKA PRIMÁTORA

ÚVODNÍ SLOVO VEDOUCÍHO ODBORU SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ

PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A AKTIVIT V OSTRAVĚ

Právní rámec a související strategické dokumenty

Plánování sociálních služeb probíhá v současné době ve všech krajských městech v ČR, město Ostrava není výjimkou.

Sociální služby a související aktivity jsou ve městě Ostrava plánovány metodou komunitního plánování již od roku 2003. Statutární město Ostrava úzce spolupracuje s Moravskoslezským krajem na přípravě a realizaci rozvoje sociálních služeb na svém území, informuje o potřebách obyvatel a možnostech uspokojování těchto potřeb a také o jejich dostupných zdrojích. Současně spolupracuje s KÚ MSK při určování sítě sociálních služeb na svém území a poskytuje informace o jejich kapacitě.

Plánování sociálních služeb je přímo ukotveno v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné ukládá krajům a umožňuje obcím vytvářet střednědobý plán rozvoje sociálních služeb (§§ 94 a 95), v němž se odrážejí potřeby obyvatel daného území v určitém čase.

Další legislativní normou, která definuje povinnosti obce ve vztahu k sociálním potřebám, je zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon obcím nařizuje mimo jiné povinnost pečovat o potřeby občanů a chránit veřejný zájem. Statutární město Ostrava plní tyto zákonné povinnosti i prostřednictvím podpory procesu plánování sociálních služeb, ve kterém dochází k pravidelnému zjišťování a ověřování sociálních potřeb u občanů na území města a v rámci plánování dochází k optimalizaci sítě služeb.

Provázanost plánu rozvoje sociálních služeb v Ostravě se strategickými materiály vyšších územních celků jako je kraj a stát je zřejmá. Vyplývá nejen z povinnosti dané zákonem, ale také z pravidelných setkání v rámci platforem Moravskoslezského kraje, který přenáší potřebu rozvoje daného území na úroveň ministerstva. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb v Ostravě navazuje a je v souladu se Střednědobým plánem rozvojem sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2021–2023 a Národní strategií rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025 včetně dalších doplňujících dílčích koncepcí, strategií a metodik.

Statutární město Ostrava přistupuje zodpovědně k řídícím procesům rozvoje svého území včetně služeb pro obyvatele. Významným dokumentem, který následně rozvíjí další koncepce, dílčí strategie a specifické plány, je Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy 2017-2023, kde jedním z typových opatření strategického cíle 6 - Kultivovat prostředí pro život všech generací je „Zajištění udržitelné sítě kvalitních sociálních služeb pro lidi se specifickými potřebami a pro lidi pečující o své blízké“. V dalších cílech je uvedena podpora dobrovolnictví, rozvoj sociálního podnikání, sociální začleňování a realizace aktivit na podporu zvyšování bezpečnosti včetně pocitu bezpečí.

Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit je úzce propojen s dalšími strategickými a koncepčními dokumenty města: Strategií prevence kriminality statutárního města Ostravy na období 2023–2027, Plánem sociálního začleňování Ostrava 2022–2027, Koncepcí sociálního bydlení statutárního města Ostravy a Koncepcí rodinné politiky a jejich akčními plány. Tyto dokumenty samostatně řeší rozsáhlé problematiky a současně představují pro dané oblasti zásadní materiály definující základní východiska, okruhy a postupy řešení problémových situací. Strategie i koncepce

rozpracovávají podrobně oblasti, které navazují na sociální služby a rozvíjí zaměření souvisejících aktivit pro všechny cílové skupiny občanů na území města Ostravy.

Historie komunitního plánování v Ostravě

Počátky procesu komunitního plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava jsou datovány rokem 2003. Na úrovni vedení města bylo rozhodnuto o jeho realizaci metodou komunitního plánování a bude docházet nejen k rozvoji oblasti sociálních služeb, ale také navazujících aktivit, které jsou mnohdy pro uživatele služeb zásadnější zejména jako způsob trávení volného času, podpora pečujících či využití dobrovolníků. Na základě usnesení rady města ze dne 4.

11. 2003 byly ustaveny první pracovní skupiny, do kterých byly přizvány organizace zajišťující sociální služby a aktivity a uživatelé či jejich blízcí. Společným výstupem zaměstnanců Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Ostravy, expertů a odborné veřejnosti, poskytovatelů a uživatelů služeb byly tyto strategické dokumenty v sociální oblasti:

• 1. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb ve městě Ostrava do roku 2006 na období 2005– 2006

• 2. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava do roku 2010 na období let 2007–2010

• 3. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2011–2014

• 4. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2015–2018

• 5. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2019–2022

Základní zásady, principy a přínosy procesu plánování

Komunitní plánování nabízí všem zúčastněným aktérům možnost vytvářet v území takové podmínky poskytování služeb a aktivit, které budou zachovávat základní zásady a principy, v nichž se odrážejí potřeby individuálního přístupu k uživatelům a jejich potřebám. Při transformaci služeb či systému je potřeba uvažovat o maximálním respektu k humanizaci a poskytování co nejširšího spektra služeb v přirozeném prostředí klienta, dodržovat nejvyšší společenské hodnoty, jimiž jsou lidská práva, možnost volby a respekt k soukromí. Pro úspěšnou realizaci celého procesu plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit je důležité dodržování vymezených zásad a principů. Tyto byly dodržovány při tvorbě dokumentu.

Zásady

• Potřeby a priority rozvoje sociálních služeb a aktivit byly stanoveny lidmi, kteří v obci žijí.

• Veškeré činnosti jsou provázány.

• Zkvalitňování sociálních služeb a aktivit je považováno za důležitou součást politiky města.

• Priority a směry rozvoje sociálních služeb a aktivit vycházejí z přesvědčení o jedinečnosti, hodnotě, vrozené důstojnosti a právu na sebeurčení každého uživatele sociálních služeb a aktivit.

Principy

• Partnerství mezi účastníky – potřeby a cíle všech účastníků mají stejnou váhu, stejná pozornost musí být věnována všem zúčastněným stranám.

• Zapojování místního společenství – je nutné hledat různé formy a způsoby zapojení veřejnosti ke spolupráci, která musí být srozumitelná, nikdo nesmí být vylučován a diskriminován.

• Hledání nových lidských a finančních zdrojů – např. spolupráce s dobrovolníky, svépomocnými skupinami, s podnikateli, s neformálními pečovateli aj.

• Práce s informacemi – zajištění rovného přístupu k informacím prostřednictvím otevřených jednání (informace jsou předávány uvnitř skupiny i veřejnosti).

• Průběh zpracování komunitního plánu je stejně důležitý jako výsledný dokument.

• Zohlednění již vytvořené a osvědčené spolupráce jako inspirace pro ostatní účastníky.

• Kompromis přání a možností – výsledek je vždy kompromisem mezi přáním a možností.

Přínosy komunitního plánování pro Ostravu

Statutární město Ostrava je odpovědné za zajištění sociálních služeb a souvisejících aktivit pro občany města, pro které je zásadní dostupnost těchto služeb. Systémové nastavení dělí kompetence veřejné správy do několika úrovní, přičemž každá platforma disponuje vlastním rozpočtem a jeho správcem. Využití metody komunitního plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit v Ostravě přináší zejména tyto klady a výhody:

• síťování sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a průběžně reaguje na změny,

• finanční prostředky jsou vynakládány efektivně, hospodárně a účelně,

• stabilita při spolufinancování provozu služeb a možnost víceletého financování,

• jsou zajišťovány služby dostupné – místně, časově i finančně,

• veřejnost může ovlivňovat dění v obci,

• služby jsou poskytovány s respektem k individualitě jedince, humanizaci služeb a obecně, deinstitucionalizaci ústavní péče

• cílové skupiny spolupracují při zpracování plánu a jeho realizaci

• přenos informací mezi samosprávou, poskytovateli a uživateli služeb,

• dlouhodobá spolupráce a partnerský přístup zlepšuje efektivnost při řešení problémů,

• odborné zázemí pro řízení sociálních služeb a souvisejících aktivit na území města.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ V OSTRAVĚ

Organizační struktura procesu plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit v Ostravě zahrnuje složku výkonnou – realizační (garant procesu, koordinátor procesu komunitního plánování, manažerský tým a pracovní skupiny komunitního plánování) a politickou (Rada a Zastupitelstvo města Ostravy – orgány schvalující jednotlivé kroky naplňující komunitní plán pro dané období a legitimizující celý proces plánování včetně schvalování rozpočtu).

Doporučující stanoviska k řešení sociální problematiky předkládá orgánům města poradní orgán Rady města Komise sociální, zdravotní a pro rovné příležitosti, která sdružuje odborníky a politiky v sociální oblasti.

Garant procesu

Garantem procesu plánování sociálních služeb je Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Ostravy, který zodpovídá za zpracování strategie v oblasti rozvoje sociálních služeb (komunitní plán), její následnou implementaci, tvorbu akčních plánů v jednotlivých letech a jejich vyhodnocování.

Koordinátor procesu komunitního plánování

Koordinátor procesu komunitního plánování je plně zodpovědný za koordinaci procesu komunitního plánování a je zaměstnancem OSVZ MMO. Jeho hlavními pracovními činnostmi jsou:

• svolává a řídí jednání manažerského týmu;

• účastní se jednání jednotlivých pracovních skupin;

• zodpovídá za komunikaci se všemi relevantními subjekty včetně veřejné správy;

• zpracovává plán rozvoje sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava;

• zpracovává podklady pracovních skupin pro potřeby plánování a realizace cílů a opatření;

• připravuje podklady pro vedení města a jednotlivé komise Rady města Ostravy;

• spolupracuje na přípravě aktivit prezentujících sociální služby a související aktivity na veřejnosti.

Manažerský tým komunitního plánování

Manažerský tým je základním řídícím článkem struktury KP. Členy manažerského týmu ve struktuře komunitního plánování v Ostravě jsou manažeři jednotlivých pracovních skupin, kontaktní osoby pracovních skupin, zaměstnanci oddělení sociálních služeb OSVZ MMO, zaměstnanci oddělení ekonomického OSVZ MMO a koordinátor KP. Manažerský tým připomínkuje znění konkrétních cílů a opatření, schvaluje organizační změny ve struktuře komunitního plánování, vypořádává připomínkové řízení, navrhuje finální podobu znění komunitního plánu. Jeho 21 členů včetně stálých hostů (vedoucí jednotlivých oddělení OSVZ MMO) se schází dle potřeby, zpravidla jednou za měsíc, s výjimkou období letních prázdnin.

Pracovní skupiny komunitního plánování

Pracovní skupiny byly ustanoveny rozhodnutím rady města a ze své činnosti jsou odpovědné manažerskému týmu KP. Svým zaměřením jsou orientovány na cílové skupiny osob, které potřebují

pomoc a podporu při uspokojování svých specifických potřeb nebo řešení náročné životní situace prostřednictvím sociálních služeb či souvisejících aktivit. Pracovní skupiny tvoří:

• zástupci zadavatele (kontaktní osoby – zaměstnanci OSVZ MMO, další zaměstnanci městských obvodů),

• zástupci poskytovatelů (organizace, které zajišťují sociální služby nebo související aktivity v dané cílové skupině),

• zástupci uživatelů (popř. jejich zákonní zástupci, blízcí, veřejnost).

Každá pracovní skupina si volí manažera pracovní skupiny. Manažer pracovní skupiny svolává a vede jednání pracovní skupiny, která jsou veřejná. V rámci 6. KP bude pracovat 9 pracovních skupin a do činností spojených s komunitním plánováním se aktivně zapojí cca 230 osob. Četnost jednání pracovních skupin je závislá na potřebě řešení problémů, obvykle jedenkrát měsíčně s výjimkou letních prázdnin, minimálně však čtyřikrát za rok.

Změny v organizační struktuře komunitního plánování pro realizační období s vazbou na strategické dokumenty v gesci sociálních věcí

V průběhu přípravy 6. KP byly odborem sociálních věcí a zdravotnictví paralelně zpracovávány další strategické dokumenty. Jednalo se o Plán sociálního začleňování Ostrava 2022–2027 a Strategie prevence kriminality statutárního města Ostravy na období 2023-2027. Oba strategické materiály synergicky rozvíjejí či doplňují cíle a opatření 6. KP.

Plán sociálního začleňování je zastřešujícím strategicko-koncepčním dokumentem v oblasti sociálního začleňování a je vypracován na základě vzájemné spolupráce statutárního města Ostrava a Agentury pro sociální začleňování v rámci tzv. Koordinovaného přístupu k sociálnímu vyloučení 2021+ (dále jen KPSV21+). Společné memorandum opravňuje město Ostrava a další zapojené aktéry (nestátní neziskové organizace apod.) přednostně, resp. za výhodnějších podmínek čerpat ze zdrojů Evropských strukturálních fondů 2021+. Plán je po vzájemné dohodě mezi městem a Agenturou zaměřen na šest tematických oblastí: bydlení, prevence kriminality, zaměstnanost a dluhová problematika, rodina, participace a zdraví. Plán mapuje současnou situaci ve městě a vytyčuje vize a cíle, které je třeba splnit ke zlepšení stávající situace. Součástí tohoto Plánu je prováděcí dokument (Akční plán) uvádějící konkrétní opatření a aktivity, odpovědnosti aktérů a alokační zdroje.

Strategie prevence kriminality statutárního města Ostravy je zpracována na období 2023-2027. Vychází zejména ze státní Strategie prevence kriminality ČR na období 2022-2027 a navazuje na předchozí strategické dokumenty v oblasti prevence kriminality v Ostravě, a také na další související platné strategické dokumenty na úrovni města, především na Plán sociálního začleňování 2023-2027 a 6. Komunitní plánem sociálních služeb a souvisejících aktivit na období 2023-2026. Zpracování Strategie je jednou z podmínek pro zapojení města do Programu prevence kriminality na místní úrovní Ministerstva vnitra ČR. Strategie představuje zásadní materiál určující okruhy a postupy preventivních opatření. Vytváří obsahový a organizační rámec pro prevenci kriminality na dané období. Určuje priority, ke kterým bude město směřovat a rovněž opatření a aktivity, které budou přispívat k řešení identifikovaných problémů – navrhuje způsob jejich řešení, včetně zabezpečení všech potřebných zdrojů (organizačních, personálních, finančních). Nově (oproti předchozí strategii) definuje také principy, na kterých bude město v oblasti prevence kriminality stavět. Využívá a kombinuje aktivity z oblasti sociální a situační prevence, informování občanů a klade důraz na posilování systému prevence kriminality ve městě. Na základě přípravy nového strategického

dokumentu v oblasti prevence kriminality došlo k vyčlenění pracovní skupiny prevence kriminality z organizační struktury procesu komunitního plánování. Členové pracovní skupiny zastupující sociální služby z oblasti prevence kriminality byli včleněni do pracovních skupin komunitního plánování Děti a rodina, Občané ohrožené sociálním vyloučením a sociálně vyloučení a Romské etnikum, případně do nově vznikajících struktur Strategie prevence kriminality.

Dalším významným strategickým dokumentem města je „Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy na období 2016-2022“, která naplňuje záměry a vize uvedené ve schválených strategických dokumentech na národní a krajské úrovni v oblasti protidrogové politiky. Protidrogová prevence a politika je řešena již od počátku realizačního období 5. Komunitního plánu v rámci dobře fungující Pracovní skupiny protidrogové prevence. Z těchto důvodů nebude samostatná strategie protidrogové politiky města pro následující období nově zpracovávána a všechny cíle a opatření protidrogové prevence jsou nyní sjednoceny v rámci 6. Komunitního plánu. Tento se tak stal prostředkem realizace protidrogové politiky města.

Schéma č. 1: Organizační struktura zajištění procesu komunitního plánování v Ostravě na období 2023–2026

Zdroj: vlastní zpracování

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTU

Zpracovatelský tým

Na přípravě a zpracování dokumentu se aktivně podílelo 9 pracovních skupin (dále také PS), respektive jejich členové (230 členů PS), členové manažerského týmu (23 členů – manažeři PS a zástupci Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Ostravy), koordinátor komunitního plánování, v pozici metodika a facilitátora jednání pracovních skupin zástupce Institutu komunitního rozvoje, při zpracování analytických podkladů zástupci Ostravské univerzity v Ostravě. V průběhu zpracování probíhaly konzultace s vedením odboru a resortním náměstkem primátora. Průběžné výstupy byly prezentovány na jednáních manažerského týmu a souhrnně byla se závěry a doporučeními obeznámena Komise sociální, zdravotní a pro rovné příležitosti Rady města Ostravy, jednotlivé politické kluby a zástupci městských obvodů.

Způsob zpracování dokumentu

Dokument byl vytvářen na základě dvou zdrojů informací – Podkladové analýzy pro tvorbu komunitního plánu sociálních služeb a Prognózy pro tvorbu komunitního plánu sociálních služeb. Oba podkladové materiály byly vytvořeny jako součást projektu Optimalizace komunitního plánování sociálních služeb na úrovni obcí (s registračním číslem TL03000005) podpořeného Technologickou agenturou České republiky, jehož hlavním řešitelem byla Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity, SMO pak aplikačním garantem. Tvorba podkladových dokumentů probíhala od ledna do prosince roku 2021.

Harmonogram výzkumu:

Pro tvorbu dokumentu byla využita také data z informačního systému PorteX, která posloužila pro podrobnou finanční a personální analýzu včetně definování dlouhodobých nedostatečných kapacit sociálních služeb, veřejná data Českého statistického úřadu, databáze OvRon a další interní materiály odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Ostravy (dále také OSVZ MMO). Na jednáních pracovních skupin byli zapojeni specialisti na problematiku cílových skupin a jejich odborný názor spoluutvářel celkový profil navrhovaných východisek. Zkušenosti poskytovatelů sociálních služeb jsou jedním z vysoce cenných zdrojů informací pro nalézání řešení při obtížných životních situacích.

Metodologie průzkumu a Podkladová analýza pro tvorbu komunitního plánu sociálních služeb

Tvorba podkladové analýzy sestávala ze tří základních os:

• Realizace participativní techniky Scénáře budoucnosti se členy pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb ve městě Ostrava.

• Realizace polostrukturovaných rozhovorů s klienty a potenciálními klienty sociálních služeb ve městě Ostrava.

• Realizace participativních aktivit s veřejností ve městě Ostrava.

V rámci realizace Scénářů budoucnosti se 181 aktéry komunitního plánování sociálních služeb ve městě Ostrava, 130 rozhovorů s klienty sociálních služeb ve městě Ostrava a zisku 106 dotazníků z řad veřejnosti byla zjištěna řada potřeb specifických pro jednotlivé cílové skupiny. Celkem proběhla spolupráce se 417 informanty.

Scénáře budoucnosti se členy pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb ve městě Ostrava

Metoda vytváření scénářů budoucnosti je založena na vyprávění, popisu možných stavů budoucnosti. Nejde tedy o odhad, plán budoucnosti, ale o popis možného vývoje, který je určen klíčovými trendy nebo událostmi. Více než o přesné plány jde o inspiraci o vytvoření alternativ, které mohou inspirovat ke strategickým rozhodnutím a strategickému plánování. Scénáře popisují, co se může stát, za jakých předpokladů se to může stát a jaké to bude mít důsledky (Participativní metody, 2020). Členům jednotlivých pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb ve městě Ostrava jsme kladli otázku: Jaká bude budoucnost naplňování potřeb uživatelů sociálních služeb ve městě Ostrava? Pro rozšíření myšlenkového rámce jsme se soustředili v diskusi na tvorbu katastrofického scénáře, kdy poskytované sociální služby nejsou efektivní ani dostupné a neodpovídají potřebám svých uživatelů.

V rámci tvorby scénáře budoucnosti jsme se zaměřili na popis hybných sil (tj. klíčových faktorů, trendů nebo procesů, které ovlivňují situaci a pohání systém a jeho výslednou podobu viz např. Xxxxx, Xxxxxx, 2008), které jsme posléze s účastníky diskuse posuzovali na základě jejich pravděpodobnosti a důležitosti a posléze jsme popisovali důsledky těchto hybných sil, které byly opět hodnoceny na škálách pravděpodobnosti a důležitosti. Celá skupinová diskuse byla realizována buď formou osobní diskuze nebo online skrze aplikaci Teams a Mural (který nám umožnil grafické zaznamenání výsledků diskuze a následné hlasování). Délka trvání aktivity činila přibližně dvě hodiny a byla zpravidla součástí programu setkání dané pracovní skupiny. Členové pracovní skupiny měli následně možnost analytický výstup ze scénářů budoucnosti dále připomínkovat.

Realizace polostrukturovaných rozhovorů s klienty a potenciálními klienty sociálních služeb ve městě Ostrava

V rámci realizace výzkumu jsme vycházeli z dělení dle jednotlivých cílových skupin klientů, které bylo uplatněno i pro tvorbu pracovních skupin komunitního plánování města Ostrava. Výběr informantů pro výzkum následně probíhal formou záměrného výběru přes instituci, tedy konkrétní sociální službu, a formou sněhové koule do nasycení dat. Otázky polostrukturovaného rozhovoru byly zaměřeny na konkrétní potřeby (potenciálních) uživatelů sociálních služeb.

Realizace participativních aktivit s veřejností ve městě Ostrava

Participativní aktivity s veřejností byly realizovány pomocí dotazníkového šetření s kombinací otevřených a uzavřených otázek, které nám poskytly informace o spokojenosti a potřebách veřejnosti se sociálními službami ve městě. Výběr respondentů proběhl na základě účelového výběru, kdy byl dotazník šířen zejména skrze sociální sítě, webové stránky města a emaily. Výběr informantů tedy není reprezentativní a data nemohou být generalizována, i tak ale tvoří zajímavý náhled do názorů obyvatel města na sociální služby. Dotazník byl distribuován pomocí portálu Survio. Data byla analyzována pomocí deskriptivních statistik a tematické analýzy (viz dále).

Na dotazníkové šetření navazovaly online individuální rozhovory realizované pomocí techniky Scénáře budoucnosti (pomocí aplikace Teams a Mural). K rozhovorům byli přizváni informanti, co nám zanechali (za tímto účelem) svůj kontakt a pozvánka na akce byla dále šířena pomocí výše popsaných postupů. Diskusí se zúčastnilo celkem 5 informantů a data byla zpracována opět pomocí tematické analýzy.

Analýza získaných dat a etické ukotvení výzkumu

Data byla analyzována pomocí tematické analýzy dle Xxxxx a Xxxxxx (2006), kdy proběhlo otevřené kódování dat a následně jejich seskupení do konkrétních témat (tj. obsahově-významových jednotek v datech) na základě jejich podobnosti nebo rozdílnosti.

V rámci realizace výzkumu (v této i dalších fázích) jsme dodržovali Etické principy ve výzkumu s lidmi organizace APA (2016). Všichni informanti byli informováni o účelech výzkumu a dalším zacházení s daty. Účast ve výzkumu byla dobrovolná. Speciální pozornost byla věnována zachování anonymity participantů a mlčenlivosti výzkumníka. Získaná data byla anonymizována, včetně jmen pracovníků, klientů, organizací a měst. Analytický zápis z realizace Scénářů budoucnosti byl dán k dispozici k připomínkování jednotlivým pracovním skupinám komunitního plánování. Analýzy vytvořené na základě polostrukturovaných rozhovorů s klienty byly validovány samotnými klienty. Celkový dokument byl dán k připomínkování pracovníkům Magistrátu města Ostrava.

Prognóza pro tvorbu komunitního plánu sociálních služeb

Pro zpracování dat byly využity následující postupy:

• Data o jednotlivých projektech a sociálních službách jsou exportovány z portálu PorteX pracovníky magistrátu statutárního města Ostravy a v této podobě zpracovány.

• Na zpracovaných datech z portálu PorteX byly provedeny všechny deskriptivní statistiky dat, tj. zejména grafy ročního vývoje počtu projektů, klientů a dalších indikátorů (viz sekce Základní charakteristiky). Tyto grafy zobrazují sumy údajů v datech pro danou službu za daný rok. Sledované ukazatele vychází z Manuálu pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a

souvisejících aktivitách. Propojením dat z PorteX s daty z Prognózy vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva statutárního města Ostravy na období 2017-2040 (Xxxxxx, Xxxxxx, Šídlo, 2018) obohacenými o data z roku 2011, která byla získána od Českého statistického úřadu, byla získána podrobná demografická data historického vývoje a prognózy počtu obyvatel podle věku.

• Pomocí metody autoregresního integrovaného klouzavého průměru (ARIMA), tedy matematické metody pro predikci budoucího vývoje na základě chování dat v minulosti, byla provedena prognóza vývoje počtu klientů.

• Na základě expertního odhadu intervalu nejčastějšího věkového složení klientů specifických sociálních služeb vytvářeného ve spolupráci s manažerským týmem komunitního plánování sociálních služeb ve městě Ostrava byl vypočítán předpokládaný vývoj počtu obyvatel v této věkové kategorii, který může sloužit jako orientační pomůcka pro stanovení předpokládaného vývoje potřebnosti dané služby.

• Data o vybraných sociálních službách, u nichž docházelo k obzvláště vysokým výkyvům v datech, byla dále konzultována emailem formou připomínkovacího formuláře se experty na dané oblasti služeb doporučenými Magistrátem města Ostrava. Touto metodou bylo celkem získáno 67 komentářů od 48 expertů, které byly zapracovány do analýzy.

• Předfinální text analýzy byl zaslán manažerskému týmu komunitního plánování sociálních služeb ve městě Ostrava ke komentářům formou připomínkovacího formuláře.

V rámci shrnutí metodologického postupu tvorby prognózy lze uvést, že vzhledem k limitům dat bylo obtížné využít metody predikce. Také je nezbytné uvést, že pro platnou a spolehlivou predikci trendů vývoje u konkrétních služeb by bylo potřeba využít další specifická data a vytváření datových modelů specifických vztahů mezi intervenujícími proměnnými ve vývoji počtu klientů v daných službách. V neposlední řadě je nezbytné konstatovat, že predikce založená na evidenci početních ukazatelů nezohledňuje potřebu individuálního přístupu ke specifickým potřebám konkrétních klientů.

Hlavní výstupy z analýzy - potřeby občanů – uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb, hybné síly a důsledky hybných sil

Průřezové potřeby napříč všemi pracovními skupinami KP:

• informovanost a antidiskriminace,

• zkvalitnění zaměstnávání v sociálních službách,

• komplexita potřeb klientů,

• zdravotně-sociální pomoc,

• vyloučení z bydlení,

• oddlužení a finanční situace,

• zaměstnávání osob se znevýhodněním,

• komunitní princip pomoci a podpora samostatnosti,

• začlenění,

• vyloučení ze vzdělávání,

• veřejný prostor.

Identifikované hybné síly:

• skryté potřeby občanů,

• izolace a ztráta osobních kontaktů,

• pokles sounáležitosti a solidarity ve společnosti,

• zanikání neformální péče v situaci její nezbytnosti,

• rasismus, xenofobie a extremismus,

• hoax a fake news,

• zhoršování zdravotního stavu obyvatel,

• nezaměstnanost, zadluženost a rozevírání nůžek ve společnosti,

• krize na trhu s byty a sociální vyloučení,

• finance pro sociální služby,

• zrušení preventivních služeb v důsledku přesměrování finanční podpory,

• politická reprezentace,

• změny v legislativě,

• počet a kvalita pracovníků v sociálních službách v kontextu nízké prestiže profese,

• nedostatek specialistů v oblasti zdraví.

Z hlediska velikosti dopadů a pravděpodobnosti jejich výskytu bylo definováno pět hybných sil:

• zhoršující se přístup k bydlení pro cílové skupiny sociální práce,

• nedostatek (kvalitních) pracovníků v sociálních službách, a to zejména v přímé práci s klienty,

• zvyšování zadluženosti obyvatel,

• úsporná opatření politické reprezentace vedoucí ke zhoršení kvality poskytování sociálních služeb ve vztahu k potřebám občanů nebo dokonce k zániku sociálních služeb,

• snižující se úroveň znalostí a dovedností absolventů oboru sociální práce směřujících do odborných pracovních pozic.

Důsledky hybných sil:

• exkluze,

• tabuizace potřeb občanů,

• rozpad rodin a zánik neformální péče,

• zhoršení zdravotního stavu a snižování věku dožití,

• rostoucí zadlužení a nezaměstnanost,

• rozrůstání problému bezdomovectví,

• nárůst rizikových jevů ve společnosti,

• snižování kvality sociálních služeb,

• nárůst tlaku na odpovědnost města a sociální oblasti (zejména sociálních služeb),

• přesun problémů k neřešení,

• změny strategií k závislosti nebo úniku,

• aktivizace a nárůst solidarity.

Kompletní analýza je dostupná na stránkách města Ostravy (xxx.xxxxxxx.xx).

ZDROJE NEZBYTNÉ K PLÁNOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTU

Kapitola zahrnuje základní zdroje, materiály, strategie, koncepce a další informace potřebné pro tvorbu a realizaci dokumentu.

Zdroje na úrovni národní legislativy

• Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

• Usnesení č. 2/1993 Sb., předsednictva ČNR o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení o sociálních službách

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Zdroje na úrovni statutárního města Ostravy

• Strategický plán rozvoje města Ostravy na období 2017–2023 (FajnOva)

• Statut města Ostravy

• Plán sociálního začleňování Ostrava, 2022–2027

• Strategie prevence kriminality Statutárního města Ostravy na období 2017-2021 (platnost prodloužena do roku 2022)

• Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy na období 2016-2020 (platnost prodloužena do roku 2022)

• Koncepce rodinné politiky statutárního města Ostravy

• Koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy

• Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva statutárního města Ostravy v období 2017–2040

Zdroje na úrovni Moravskoslezského kraje

• Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2019–2027

• Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2021–2023

• Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta 2021–2026

• Strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním v Moravskoslezském kraji na období 2021-2027

• Strategie podpory rozvoje romských komunit Moravskoslezského kraje na období 2021–2027

Zdroje na úrovni ministerstev

• Národní strategie ochrany práv dětí na období 2021–2029

• Strategie sociálního začleňování 2021–2030

• Strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti 2021–2025

• Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb,

• poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele

• do společnosti

• Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025

• Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025

• Metodiky pro plánování sociálních služeb

• Bílá kniha v sociálních službách

• Strategie reformy psychiatrické péče 2013—2023

Zdroje na úrovni EU

• Evropská sociální charta

• Úmluva o právech osob se zdravotním postižením

• Úmluva o právech dítěte

Další zdroje informací

• 5. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2019–2022

• Bezpečnější Ostrava!!!

• Český statistický úřad

• Data z informačního systému OvRon

• Data z informačního systému PorteX

• Informace z Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Ostrava

• Koncepce transformace sociálních služeb zajišťovaných příspěvkovými organizacemi

• Sociální služby Ostrava

• Sociální věci Ostrava

Harmonogram zpracování dokumentu

Duben 2020 – září 2022 Spolupráce s Ostravskou univerzitou v Ostravě, role aplikačního

garanta v projektu „Optimalizace komunitního plánování sociálních služeb na úrovni obcí“

Květen – prosinec 2020 Vstupní evaluace nastavení procesu komunitního plánování Leden – listopad 2021 Pilotáž doporučení z evaluace pro proces komunitního plánování

sociálních služeb: Tvorba podkladové analýzy a prognózy pro tvorbu

komunitního plánu sociálních služeb

Listopad – prosinec 2021 Zpracování získaných informací, analýza financování sítě soc. služeb a

souvisejících aktivit

Prosinec 2021 Oslovení neziskových organizací k zapojení do příprav dokumentu,

oslovení městských obvodů k vyjádření potřebnosti služeb na území městského obvodu

Leden 2022 Sestavení struktury dokumentu

Leden - duben 2022 Jednání PS (popis problémových oblastí, navržení cílů, opatření a

aktivit dokumentu), finanční analýza sítě sociálních služeb a aktivit, statistické zjišťování, studium koncepčních a souvisejících strategických materiálů

Červen 2022 Kompletace dokumentu

Červen 2022 Představení dokumentu na poradě s městskými obvody a v Komisi

sociální, zdravotní a pro rovné příležitosti

Červenec 2022 Připomínkovací řízení dokumentu

Srpen 2022 Zapracování připomínek v rámci manažerského týmu, předložení dokumentu Komisi sociální, zdravotní a pro rovné příležitosti, následně Radě města Ostravy

Září 2022 Projednání dokumentu v Zastupitelstvu města Ostravy

Proces projednávání návrhu dokumentu 6. KP a připomínkovací řízení Přípravy návrhu dokumentu byly zahájeny v lednu 2022 v pracovních skupinách komunitního plánování. Zapojení co nejširšího okruhu všech zainteresovaných subjektů do přípravy i samotné tvorby dokumentu 6. KP a jejich průběžné informování je jedním ze základních principů komunitního plánování. V procesu přípravy dokumentu bylo diskutováno mnoho témat a při tvorbě opatření a aktivit byly zapracovány do návrhové části dokumentu k realizaci v průběhu platnosti dokumentu.

Odborná i ostatní veřejnost měla možnost vyjádřit se k navrhovanému dokumentu na webovém rozhraní v rámci připomínkového řízení, které probíhalo od 7. 7. do 15. 7. 2022 v elektronické formě. Občané byli o konzultačním řízení informováni na webových stránkách xxx.xxxxxxxxx.xx a xxx.xxxxxxx.xx, zaměstnanci OSVZ MMO a městských obvodů, také v rámci pracovních skupin komunitního plánování.

Vypořádání připomínek

V rámci připomínkovacího řízení bylo zaevidováno a vypořádáno xx připomínek.

Obecně lze připomínky dělit na podněty:

• Formální – xx z celkového počtu (drobné a nezásadní změny navrhující textovou úpravu, provést dílčí úpravy, nepřesnosti, doplnění);

• věcné – xx z celkového počtu (zásadní změny navrhující doplnění opatření či jeho principiální úpravu);

• nerelevantní – x z celkového počtu (nevztahující se k cílům dokumentu či neslučující se s filozofií komunitního plánování).

Všechny připomínky byly vypořádány na jednání manažerského týmu. Z celkového počtu xx připomínek bylo xx akceptováno plně nebo částečně a zapracováno do finální verze dokumentu, který byl předložen orgánům statutárního města Ostravy ke schválení.

POPIS SOUČASNÉ SITUACE NA ÚZEMÍ MĚSTA, HLAVNÍ SOCIODERMOGRAFICKÉ TRENDY A PROGNÓZY VÝVOJE

Základní informace

Název: Statutární město Ostrava

Kraj: Moravskoslezský

Okres: Ostrava-město

Správní obvod: Ostrava

GPS souřadnice: 49.820923N, 18.262524E

Nadmořská výška: 334 m n. m.

První pís. zmínka: rok 1267 (751 let) Katastrální výměra: 21 423 ha

Počet obyvatel: 291 819

PSČ: 729 30

Adresa URL: xxx.xxxxxxx.xx

Statutární město Ostrava je svou rozlohou (214 km²) i počtem obyvatel (291 819 občanů – údaj k 1. 1. 2022) třetím největším městem České republiky. Územně i správně je členěno do 23 městských obvodů, které jsou autonomními samosprávnými celky.

Obrázek 1: Územní členění SMO na jednotlivé městské obvody

Zdroj dat: SMO

Mezi nejlidnatější městské obvody patří Ostrava – Jih (100 841 obyvatel), Poruba (62 396 obyvatel) a Moravská Ostrava a Přívoz (38 832 obyvatel). Občané mají nejčastěji národnost českou, moravskou a slovenskou. Počet cizinců se vykazuje pouze jednou ročně a údaje dodává Ministerstvo vnitra ČR. K 1. 1. 2022 bylo na území města Ostravy evidováno 11 740 cizinců. Více podrobností o počtech obyvatel v jednotlivých obvodech se nachází v tabulce 2.

Tabulka 1: Počet obyvatel na území SMO v jednotlivých městských obvodech ke dni 1. 1. 2022

Městský obvod	Obyvatelé města Ostravy
	Muži	z toho muži 15+	Ženy	z toho ženy 15+	Cizinci	Obyvatel celkem
Hošťálkovice	867	729	901	782	27	1 795
Hrabová	1 880	1 590	1 970	1 718	83	3 933
Krásné Pole	1 337	1 122	1 427	1 231	25	2 789
Lhotka	000	000	000	000	13	1 401
Mariánské Hory a Hulváky	5 489	4 698	5 831	5 062	734	12 054
Martinov	570	499	594	524	46	1 210
Michálkovice	1 745	1 441	1 688	1 448	74	3 507
Moravská Ostrava a Přívoz	17 642	14 796	18 604	15 951	2 586	2 362
Nová Bělá	1 118	922	1 157	953	55	2 330
Nová Ves	369	318	329	282	18	716
Ostrava-Jih	46 984	40 549	50 242	44 061	3 615	100 841
Petřkovice	1 554	1 304	1 691	1 444	44	3 289
Plesná	767	652	770	653	26	1 563
Polanka nad Odrou	2 494	2 128	2 545	2 175	85	5 124
Poruba	28 390	24 504	32 230	28 565	1 776	62 396
Proskovice	602	514	624	551	35	1 261
Pustkovec	000	000	000	000	18	1 374
Radvanice a Bartovice	3 130	2 702	3 191	2 726	219	6 540
Slezská Ostrava	10 133	8 400	10 431	8 767	1 129	21 693
Stará Bělá	2 023	1 667	2 116	1 824	55	4 194
Svinov	2 115	1 837	2 185	1 894	145	4 445
Třebovice	917	794	984	849	31	1 932
Vítkovice	3 935	3 175	3 764	3 049	901	8 600
CELKEM OSTRAVA	135 377	115 447	144 702	125 745	11 740	291 819

Vysvětlivky 15+… počet osob starších 15 let

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor vnitřních věcí, stav k 1. 1. 2022

Prognóza vývoje

Město Ostrava si nechalo v roce 2018 zpracovat Prognózu vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva statutárního města Ostravy na období 2017–2040 výzkumníky Univerzity Karlovy, Přírodovědecké fakulty, Katedry demografie a geodemografie. Kompletní materiál je zveřejněný na webových stránkách města Ostrava xxx.xxxxxxx.xx.

Nejvýraznější změny lze očekávat ve věkových kategoriích: ženy v reprodukčním věku (15–49 let) jejichž počet poklesne, čímž se sníží reprodukční potenciál, na který má dopad rovněž postupné stárnutí žen; obyvatelé v produktivním věku (20–64 let) jejichž počet bude klesat v důsledku migrace,

ale také přechodu početné skupiny obyvatel do vyšší věkové kategorie, a to 65+, výchozí stav zastoupení v populaci je 180,4 tis. (61,9 % podílu na celé populaci), poklesne na očekávaných 155,8 tis. (57,0 %); obyvatelé v poproduktivním věku (65 a více let), jejichž počet poroste, počet obyvatel v této skupině vzroste s vysokou pravděpodobností téměř o deset tisíc, z 55,7 tis. (19,1 %) na 65,3 tis. (23,9 %) osob.

Stárnutí obyvatelstva města Ostravy neodvratné. Celkový počet seniorů by sice měl vzrůst o méně než o jednu pětinu (17,4 %), ale nesrovnatelně rychle poroste počet starších seniorů. Například počet seniorů ve věku 75 a více let se mezi lety 2016 a 2040 pravděpodobně zvýší o celou polovinu z 21,8 tis. na 33,3 tis. osob. Nejdynamičtěji však poroste skupina nejstarších občanů, osob ve věku 85 a více let, kterých by v roce 2040 mělo být více než 11 tis. osob, což je více než dvojnásobek roku 2016, kdy bylo registrováno asi 5,3 tis. osob. Lidé ve věku 65+ mají nízkou migrační aktivitu, což vede k vysoké spolehlivosti v závěrech prognózy.

Největší pozornost odpovědných samospráv by měla být věnována zajištění sociálních služeb. Role samospráv však bude důležitější také z důvodu, že do vyššího seniorského věku se budou posouvat nové generace, v nichž podíl členů jednočlenných domácností bez širšího rodinného zázemí poroste. Socioekonomický profil obyvatel se bude opět významně proměňovat a bude nezbytné na novou skutečnost adekvátně reagovat. Jsou to generace, které byly vystaveny vysoké intenzitě rozvodovosti, mají menší počet dětí a často ve velkých vzdálenostech.

Zpracování analytického podkladu napříč hlavními oblastmi komunitního plánování vyžadovalo poměrně rozsáhlou rešeršní činnost napříč resorty a institucemi. Z rozmanitosti využitých zdrojů pak plyne určitá nekonzistence v práci s informacemi v časových řadách. Publikované průzkumy a prognózy pracují s různou délkou časových období, proto se také jednotlivé oblasti mohou v délce časových řad lišit.

Zásadním vstupem pro veškeré další predikce byla Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva Statutárního města Ostravy na období 2017–2040 (autoři RNDr. Xxxxx Xxxxxx, Ph.D., RNDr. Xxxxx Xxxxxx, XXx., RNDr. Xxxxx Xxxxx, Ph.D., Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra demografie a geodemografie). Dále jen „prognóza OV“.

Na datovém souboru prognózy OV, který nám laskavě poskytla Ostravská univerzita, byly provedeny veškeré propočty prevalencí výskytu onemocnění a sociálních jevů na populaci v Ostravě, respektive na střední variantě predikovaného demografického vývoje.

Metodologický postup predikování prevalencí sociodemografických jevů v této analýze

• rešerše dostupných analýz, predikcí a údajích o prevalenci – získání relevantních údajů,

• indexace – lineární prolongace časových řad převážně do roku 2030, případně práce s průměrnou mírou prevalence (časové řady bez jednoznačného trendu),

• přepočet na údaje datového souboru prognózy OV.

Hlavní zdroje:

• Výběrové šetření osob se zdravotním postižením – 2018; Český statistický úřad, xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxxx/xxxxxxxx-xxxxxxx-xxxx-xx-xxxxxxxxxx-xxxxxxxxxx-0000

• Děti se zdravotním postižením a osoby se zdravotním postižením žijící mimo soukromé domácnosti - 2017, 2018; Český statistický úřad, xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxxx/xxxx-xx- zdravotnim-postizenim-a-osoby-se-zdravotnim-postizenim-zijici-mimo-soukrome- domacnosti-2017-2018

• ÚZIS; xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx-x-xxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/xxxxxxx- onemocneni-regiony/

• Indikátory psychiatrické péče, projekt Datová a analytická základna moderního systému péče o duševní zdraví v ČR (Data pro psychiatrii); Xxxx Xxxxxxxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxx, Xxxxx Xxxxxxx, Xxxxxx Xxxxx; xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx-x-xxxxxx/xxxxxxxxxxxxx- pece-v-cr/indikatory/

• "Aktuální situace a nový koncept zpráv o závislostech v ČR; Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti; Mgr. Xxxxx Xxxxxxxxx, xxx. XXXx. Xxxxxx Xxxxxxx, Ph.D., Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxxxx, Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxx, Xxx. Xxxxxx Xxxx, Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxx, Xxx. Xxx Xxxxxxx"; xxxxx://xxx.xxxxx-xxxx.xx/xxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxx-x-xxxx- koncept-zprav-o-zavislostech-v-cr-prezentace/

• Počet příjemců příspěvku na péči v obcích 2014 až 2018; xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/0000/00/xxxxx-xxxx-x-xxxxxxxxxx-xx-xxxx-x-xxxxxx-0000-0000/

• NOVÁ PROJEKCE VÝVOJE POČTU PŘÍJEMCŮ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI V ČR DO ROKU 2030; Xxxxxxxx Xxxxx; xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/Xxxxx-Xxxxxxxx-Xxxxxxxx- potreby-sluzeb-socialni-pece-do-roku-2025.-FSP_c.-5-2009.pdf

• Osoby ohrožené příjmovou chudobou v letech 2016–2021; Český statistický úřad; xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxxx/xxxxxx-x-xxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxxxx-x0xxxxxxxx

Hlavní sociodemografické trendy a prognózy vývoje

• Počet obyvatel bude patrně nadále klesat.

• Migrace bude pravděpodobně jen korigovat úbytek přirozenou změnou.

• Počet i podíl dětí a adolescentů ještě do roku 2025 poroste, poté však poklesne.

• Počet osob v produktivním věku bude trvale klesat.

• Počet i podíl seniorů významně vzroste.

• Obyvatelstvo města bude stárnout.

• Nejrychleji poroste počet seniorů a mezi nimi pak zejména počet těch nejstarších.

Ačkoli prognóza předpokládá celkový úbytek obyvatel v letech 2022–2040 mínus 12 627 osob, ve věkové kategorii 65+ očekáváme za stejné období ve střední variantě přírůstek 5 427 seniorů!

Graf 1: Prognóza vývoje počtu obyvatel v Ostravě 65+

Predikujeme nárůst příjemců příspěvků na péči ve městě Ostrava. V roce 2030 bude na území města o téměř 5 tisíc příjemců více než v roce 2016. Nejvyšší nárůsty příjemců se promítnou ve věkových kategoriích 70+.

Graf 2: Prognóza vývoje počtu příjemců příspěvků na péči v Ostravě

V roce 2030 předpokládáme nižší celkový počet osob s vážným zdravotním omezením proti roku 2022 (mínus 847 osob). Klesající trend však neplatí pro věkovou kategorii 80+. Zde naopak očekáváme nárůst plus 1 500 obyvatel.

Graf 3: Prognóza vývoje počtu obyvatel se zdravotním postižením – podle druhu postižení

Graf 4: Prognóza vývoje počtu obyvatel se zdravotním postižením – podle věku

V roce 2030 předpokládáme nepatrně nižší počet dětí se zdravotním postižením oproti roku 2020 (mínus 39 dětí) napříč všemi stupni závislosti dle příspěvku na péči.

Graf 5: Prognóza vývoje počtu dětí se zdravotním postižením

Do roku 2030 předpokládáme výrazný nárůst pacientů s demencemi a Alzheimerovou chorobou. Ve srovnáním s rokem 2020 očekáváme růst o téměř 1 000 pacientů s Alzheimerovou nemocí a 2 877 za demence celkem.

Graf 6: Prognóza vývoje počtu pacientů s demencemi

V roce 2029 očekáváme ve srovnání s rokem 2019 výrazně vyšší počty obyvatel s psychiatrickým onemocněním (nárůst o 3 704 případů). Nejvyšší zastoupení a nárůst predikujeme u diagnóz poruchy nálad a demence. Očekáváme také nárůst nejvážnější forem onemocnění tzv. SMI* diagnóz o 222 případů. * Serious Mental Illness – závažná duševní onemocnění

Očekáváme že do roku 2030 naroste počet rizikových uživatelů drog o 416 osob.

Graf 7: Prognóza vývoje počtu obyvatel s psychiatrickým onemocněním

Pokud vyjdeme z předpokladu, že se neprojeví žádné výrazné ekonomické externality (což je velmi nepravděpodobné už s ohledem na probíhající pandemii Covid 19, válku na Ukrajině a energetickou krizi), pak lze očekávat vzhledem ke snižování počtu obyvatel rovněž snižování počtu osob ohrožených příjmovou chudobou. Celý systém a jeho hranice jsou však velmi křehké a jakékoli predikce jsou velmi nejisté.

Graf 8: Prognóza vývoje počtu obyvatel ohrožených příjmovou chudobou

Rekapitulace závěrů sociodemografických trendů a prognózy vývoje

• Ačkoli demografická prognóza předpokládá celkový úbytek obyvatel v letech 2022–2040 – 12 627 osob, ve věkové kategorii 65+ naopak očekáváme za stejné období přírůstek 5 427 seniorů!

• Predikujeme nárůst příjemců příspěvků na péči ve městě Ostrava. V roce 2030 bude na území města o téměř 5 tisíc příjemců více než v roce 2016. Nejvyšší nárůsty příjemců se promítnou ve věkových kategoriích 70+.

• V roce 2030 předpokládáme nižší celkový počet osob s vážným zdravotním omezením ve srovnání s rokem 2022 (-847 osob). Klesající trend však neplatí pro věkovou kategorii 80+. Zde naopak očekáváme nárůst o 1 500 obyvatel – seniorů.

• V roce 2030 předpokládáme nepatrně nižší počet dětí se zdravotním postižením oproti roku 2020 (mínus 39 dětí) napříč všemi stupni závislosti dle příspěvku na péči.

• Do roku 2030 předpokládáme výrazný nárůst pacientů s demencemi a Alzheimerovou chorobou. Ve srovnání s rokem 2020 očekáváme růst o téměř 1 000 pacientů s Alzheimerovou nemocí a 2 877 s demencí celkem.

• V roce 2029 očekáváme ve srovnání s rokem 2019 výrazně vyšší počty obyvatel s psychiatrickým onemocněním (nárůst o 3 704 případů). Nejvyšší zastoupení a nárůst predikujeme u diagnóz poruchy nálad a demence. Očekáváme také nárůst nejvážnější forem onemocnění tzv. SMI diagnóz o 222 případů.

• Očekáváme že do roku 2030 naroste počet rizikových uživatelů drog o 416 osob.

• Pokud vyjdeme z předpokladu, že se neprojeví žádné výrazné ekonomické externality (což je velmi nepravděpodobné už s ohledem na probíhající pandemii Covid 19, válku na Ukrajině a energetickou krizi), pak lze očekávat (vzhledem ke snižování počtu obyvatel) rovněž snižování počtu osob ohrožených příjmovou chudobou. Celý systém a jeho hranice jsou však velmi křehké a jakékoli predikce pouze ve vazbě na demografickou křivku jsou velmi nejisté.

PRIORITY STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY

Priority a systémové změny v oblasti sociálních služeb

Vzhledem k jednoznačným predikcím stárnutí populace v České republice je nutné již nyní vytvářet síť služeb, které umožní seniorům pobyt v domácím prostředí po maximálně možnou dobu. Současně je nutné podporovat samostatné, podporované nebo jiné formy bydlení pro další znevýhodněné a sociální exkluzí ohrožené skupiny občanů s nejrůznějšími zdravotními, psychickými nebo kombinovanými hendikepy. Otázky sociálního bydlení pro vyloučené nebo vyloučením ohrožené skupiny obyvatel bez souvisejících zdravotních a kombinovaných omezení jsou řešeny rámci agendy sociálního začleňování, tj. mimo systém komunitního plánování.

Ze zásadních sociodemografických trendů (viz samostatná kapitola) vyplývají následující dlouhodobé priority:

• Udržení stávající sítě sociálních služeb a souvisejících aktivit.

• Podpora rozvoje terénních, respitních a ambulantních služeb včetně sdílené péče a péče komunitní.

• Podpora neformálních a komunitních pečovatelů včetně homesharingu.

• Podpora bydlení (chráněné, podporované, sdílené, samostatné, komunitní) za předpokladu funkčního systému sdílené a komunitní péče.

• Snižování míry závislosti klientů na službě, zvyšování kompetencí uživatelů služeb.

• Podpora dobrovolnictví.

• Prostupnost služeb pro cílové skupiny (omezovat neopodstatněné vylučování určitých

„problematických“ skupin klientů z poskytování terénních i pobytových služeb - např. lidé s duševním onemocněním a s atypickými projevy chování). Nezbytná je edukace a posilování kompetencí zaměstnanců služeb v kontextu různých cílových skupin.

• Podpora pracovního uplatnění osob se ztíženým přístupem na trh práce, podpora sociálního podnikání

• Komunitní práce – nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, komunitní aktivity.

Z hlediska potřebných systémových změn se odbor sociálních věcí a zdravotnictví společně s významnými poskytovateli sociálních služeb plně připojuje k „Desateru pro rozvoj sociálních služeb v ČR“, které bylo Asociací poskytovatelů sociálních služeb v minulosti adresováno vedení MPSV ČR.

xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxx/XXXXXXXX%000000_XXXXX.xxx

POPIS STÁVAJÍCÍ SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT V OSTRAVĚ

Statutární město Ostrava v rámci samostatné působnosti dlouhodobě plánuje sociální služby a významně je finančně podporuje na základě zjištěné potřeby v procesu komunitního plánování, tím vytváří síť služeb na svém území.

Statutární město Ostrava – magistrát:

• Zaštiťuje celý proces komunitního plánování v Ostravě prostřednictvím odboru sociálních věcí a zdravotnictví,

• zodpovídá za zjišťování potřebnosti sociálních služeb pro občany města,

• spolupracuje s jednotlivými městskými obvody v oblasti sociálních služeb a souvisejících aktivit a dalšími aktéry,

• spolupracuje s veřejnou správou vyšších územně samosprávných celků a vydává deklaraci potřebnosti rozvoje či vzniku sociálních služeb,

• zpracovává strategický dokument pro oblast sociálních služeb – komunitní plán.

Statutem města Ostrava byla městským obvodům na základě obecně závazné vyhlášky č. 14/2013 svěřena samostatná působnost v oblasti sociálních věcí při poskytování sociálních služeb, zřízení a zrušení příspěvkových organizací a organizačních složek městského obvodu k zajišťování sociálních služeb. Městské obvody dále plní úkoly dle § 5 odst. 3, § 94 písm. a), b) a c) a § 105 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Ostatní činnosti zůstávají v kompetenci Magistrátu města Ostravy.

Popis stávající sítě sociálních služeb

Statutární město Ostrava v roce 2021 spravovalo a finančně podporovalo sociální služby uvedené v tabulce 3, u kterých bylo veřejným zadavatelem či spoluzadavatelem a zároveň se připojilo k pověření služeb obecného hospodářského zájmu vydanému MSK či MPSV.

Síť služeb je dělena dle druhů s uvedením zřizovatelské role, vyjádřením kapacity a finanční nákladnosti. V roce 2021 bylo v síti města Ostravy 186 sociálních služeb, z toho bylo 146 zajišťováno neziskovými organizacemi, 15 městskými obvody a jejich příspěvkovými organizacemi a 25 příspěvkovými organizacemi statutárního města Ostravy. Celkové provozní náklady nezbytné k zajištění provozu sociálních služeb byly ve výši 2 104 112 tis. Kč, přičemž finanční podíl města Ostravy byl 19,55 % a patří vedle příjmů od uživatelů k nejvýznamnějším zdrojům. Kapacitně nejpočetnějším druhem sociálních služeb jsou domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, které celkově čítají 2106 lůžek. Nejnižší kapacitu má telefonická krizová pomoc, která je zajištěna 1 úvazkem pracovníků v přímé péči.

Nejpočetnější službou dle druhu je odborné sociální poradenství (20 registrovaných služeb), nejméně jsou zastoupeny telefonická krizová pomoc, dále pak týdenní stacionáře, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, domy na půl cesty, kontaktní centra a intervenční centra – vždy po 1 registrované službě.

Tabulka 2: Síť sociálních služeb v Ostravě dle druhů služeb v roce 2021 (uvedeno v tis. Kč)

Přehled poskytovaných sociálních služeb v roce 2021	Zřizovatel				Reálné náklady 2021	Dotace z rozpočtu SMO	Státní dotace MPSV	Příjmy od uživatelů	Ostatní zdroje	Klienti
	Počet služeb	SMO	ÚMOb	NNO						Počet	Kapacita
Odborné sociální poradenství	20	0	2	18	35 796	7 151	24 585	847	3 915	6 601	50
Osobní asistence	5	0	0	5	75 104	10 225	38 195	14 982	11 695	296	128
Pečovatelská služba	10	0	6	4	97 724	37 730	24 644	14 254	18 464	1 828	141
Tísňová péče	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
Průvodcovské a předčitatelské služby	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
Podpora samostatného bydlení	5	1	0	4	11 744	1 088	2 530	689	7 349	98	25
Odlehčovací služby	9	1	3	5	40 809	16 307	13 660	6 202	7 470	404	111
Centra denních služeb	5	0	1	4	13 682	2 947	6 316	1 829	1 856	109	76
Denní stacionáře	6	0	0	6	30 609	3 954	17 472	4 367	4 540	136	121
Týdenní stacionáře	1	0	0	1	4 702	700	2 505	1 185	448	11	9
Domovy pro osoby se zdravotním postižením	5	4	0	1	228 121	76 531	70 750	44 403	40 495	162	197
Domovy pro seniory	13	7	0	6	671 282	112 184	180 683	261 162	113 259	1 515	1 271
Domovy se zvláštním režimem	13	7	0	6	488 793	87 681	145 020	174 511	92 132	870	835
Chráněné bydlení	7	2	0	5	38 729	12 006	17 936	6 161	3 471	66	83
Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče	1	1	0	0	35 638	6 866	9 630	14 385	2 932	214	66
Raná péče	4	0	0	4	7 061	1 252	5 092	8	708	104	20
Telefonická krizová pomoc	1	1	0	0	2 833	1 180	1 280	0	0	1 240	1
Tlumočnické služby	2	0	0	2	5 424	620	4 371	0	370	182	12
Azylové domy	12	0	3	9	75 060	0	1 346	12 111	61 649	743	415
Domy na půl cesty	1	0	0	1	4 555	0	0	710	3 856	25	21
Kontaktní centra	1	0	0	1	3 257	809	690	0	1 758	318	20
Krizová pomoc	3	0	0	3	14 845	3 035	10 709	0	1 088	1 562	18
Intervenční centra	1	0	0	1	2 078	176	1 835	0	67	170	2
Nízkoprahová denní centra	2	0	0	2	9 328	1 461	4 883	70	2 096	1 234	110
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež	8	0	0	8	24 677	3 490	19 569	0	1 510	1 003	289
Noclehárny	3	0	0	3	12 399	1 940	7 612	1 068	1 911	702	110
Služby následné péče	4	0	0	4	6 657	1 104	3 739	390	1 508	145	20
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi	10	0	0	10	33 724	3 661	28 221	0	2 008	706	94
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením	3	0	0	3	11 100	1 705	7 872	0	1 446	264	46
Sociálně terapeutické dílny	7	1	0	6	24 206	4 342	0	692	18 857	187	136
Terapeutické komunity	2	0	0	2	19 489	1 800	11 985	932	4 728	29	27
Terénní programy	11	0	0	11	38 873	6 215	27 706	0	5 485	2 959	60
Sociální rehabilitace	11	0	0	11	35 813	1 930	8 873	500	23 428	582	65
Celkem	186	25	15 146		2 104 112	410 090	699 709	561 458	440 499	24 465	4 579

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor sociálních věcí a zdravotnictví; oddělení sociálních služeb, stav k 1. 1. 2022

Tabulka 4 uvádí zaměření služeb v jednotlivých oblastech v roce 2021. Z uvedeného lze definovat základní síť jako celkově vyváženou, kdy výrazně nepřevažují ani služby sociální péče ani služby sociální prevence. Celkový počet služeb sociální péče je 80 a náklady na zajištění provozu činí cca 1,7 mld. Kč. Nejvýznamnějším zdrojem financí jsou sami uživatelé služeb. Služby sociální prevence, jejichž počet byl v roce 2021 celkem 86, uváděly náklady na realizaci cca 331,3 mil. Kč. Systém financování služeb sociální péče je dlouhodobě finančně vysoce nákladný.

Tabulka 3: Síť sociálních služeb v Ostravě dle základního rozlišení služeb v roce 2021 (uvedeno v tis. Kč)

Přehled poskytovaných sociálních služeb v roce 2021	Zřizovatel				Reálné náklady 2021	Dotace z rozpočtu SMO	Státní dotace MPSV	Příjmy od uživatelů	Ostatní zdroje	Klienti
	Počet služeb	SMO	ÚMOb	NNO						Počet	Kapacita
Sociální poradenství	20	0	2	18	35 796	7 151	24 585	847	3 915	6 601	50
Služby sociální péče	80	23	10	47	1 736 937	368 219	529 341	544 130	304 111	5 709	3 063
Služby sociální prevence	86	2	3	81	331379	34720	145783	16481	132473	12155	1466
Celkem	186	25	15	146	2 104 112	410 090	699 709	561 458	440 499	24 465	4 579

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor sociálních věcí a zdravotnictví; oddělení sociálních služeb, stav k 1. 1. 2022

Počet klientů

Z dlouhodobých statistik OSVZ MMO vyplývá, že sociálních služeb každoročně průměrně využívalo přibližně 30 000 uživatelů, roky 2020–2021 byly výjimkou, a to z důvodu pandemie COVID-19, přičemž počet uživatelů sociálních služeb se v průběhu roku 2021 snížil na cca. 24 500. Nejpočetnější skupiny uživatelů jsou v cílových skupinách Senioři (6 188), Občané ohrožení sociálním vyloučením a sociálně vyloučení (3 815) a Děti a rodina (3 254). S ohledem na finanční náročnost a využití služeb počtem klientů je velmi důležité mapovat rozdíly mezi službami sociální péče a sociální prevence. Kdy obdobný počet služeb, využívá dvakrát tolik uživatelů s náklady šestkrát nižšími.

Počet zaměstnaných osob v sociálních službách

Sociální oblast je rovněž významným „zaměstnavatelem“. Sociální služby pro občany města Ostravy v roce 2021 zajišťovalo 4 421,73 osob (2 978,13 pracovních úvazků) – jen HPP, z toho 2 919,65 je

pracovníků v přímé péči (2 287,59 pracovních úvazků) a ostatních pracovníků 1 502,08 (690,54 pracovních úvazků). Na dohody (dohody o pracovní činnosti a o provedené práce) je zaměstnáno

v sociálních službách 903 pracovníků (DPČ+DPP) – 717 DPP a 186 DPČ. Nejvíc zaměstnanců pracuje v oblasti služeb sociální péče, zejména v pobytových sociálních službách pro seniory.

Popis souvisejících aktivit

Poskytovateli souvisejících aktivit pro občany statutárního města Ostravy jsou výlučně nestátní neziskové organizace zabezpečující chod 99 aktivit.

Související aktivity jsou nejčastěji zaměřeny na oblast volného času, vzdělávání a jiné činnosti, jako jsou poradenství a prevence, pohybové aktivity či rehabilitace k udržení a zlepšení zdravotního stavu, probační, resocializační a aktivizační programy, pobytové akce aj. Významnou oblastí, na kterou se poskytovatelé souvisejících aktivit zaměřují, je dobrovolnictví a činnost svépomocných skupin. Aktivity také zahrnují činnosti, které směřují k zaměstnávání sociálně ohrožených skupin obyvatelstva a činnosti napomáhající k získání či udržení vlastního bydlení. Celkové náklady na zajištění souvisejících aktivit byly v roce 2021 ve výši 180 mil. Kč. Dotace z rozpočtu SMO činila 16 %.

Tabulka 4: Přehled souvisejících aktivit v Ostravě dle pracovních v roce 2021 (uvedeno v tis. Kč)

Přehled poskytovaných souvisejících aktivit v roce 2021	Zřizovatel				Reálné náklady 2021	Dotace z rozpočtu SMO	Státní dotace MPSV	Příjmy od účastníků	Ostatní zdroje
	Počet aktivit	SMO	ÚMOb	NNO
Senioři	14	0	0	14	67 719	3 187	0	9 345	57 205
Občané s duševním onemocněním a psychosociálními obtížemi	16	0	0	16	54 326	8 860	0	10	41 422
Občané se zrakovým postižením	4	0	0	4	1 598	472	0	55	1 080
Občané se sluchovým postižením	4	0	0	4	407	180	0	181	46
Občané s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením	37	0	0	37	27 954	6 543	176	1 583	19 593
Děti a rodina	15	0	0	15	17 089	8 068	1 200	573	7 253
Občané ohrožení sociálním vyloučením a sociálně vyloučení	4	0	0	4	6 908	528	0	0	6 282
Romské etnikum	1	0	0	1	40	39	0	0	1
Protidrogová prevence	4	0	0	4	4 257	1 124	0	0	3 144
Celkem	99	0	0	99	180 298	29 001	1 376	11 747	136 026

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor sociálních věcí a zdravotnictví; oddělení sociálních služeb, stav k 1. 1. 2022

FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT

Systém financování sociálních služeb v České republice je založen na principu vícezdrojového financování, tzn. že poskytovaná sociální služba může být finančně zajištěna z více zdrojů: veřejných (prostředky z rozpočtu obcí, krajů, státu, zdravotních pojišťoven, Úřadu práce apod.), soukromých (nadace, dárci sponzoři apod.).

Sociální služby – služby v obecném hospodářském zájmu

Zcela zásadním zdrojem financování sociálních služeb jsou prostředky ze státního rozpočtu (MPSV), kap. 313, které jsou dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o sociálních službách) a jejich přerozdělování je svěřeno do samosprávné kompetence jednotlivých krajů.

Dotace jsou kraji poskytovány poskytovatelům sociálních služeb formou zavedení pověření k výkonu služby v obecném hospodářském zájmu a financování formou vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu podle Rozhodnutí Evropské komise ze dne 20.12.2011, č. 2012/21/EU.

Financování služeb je tedy limitováno pravidly pro poskytování veřejné podpory. Mechanismus MSK při posuzování veřejné podpory a výpočtu vyrovnávací platby k financování sociálních služeb je uváděn v aktuálním Programu na podporu poskytování sociálních služeb pro daný rok, viz stránky xxx.xxx.xx, sekce Dotace – sociální oblast.

Dotace z kap. 313 je poskytnuta poskytovateli sociálních služeb na základě smlouvy, jejíž součástí je stanovení maximální výše oprávněných provozních nákladů pro jednotlivé sociální služby, jejichž realizací je poskytovatel pověřen v režimu závazku veřejné služby (prostřednictvím Smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon). Vypočtená vyrovnávací platba představuje maximální výši finanční podpory sociálních služeb z veřejných či soukromých zdrojů. V této souvislosti spolupracuje kraj také s dílčími zadavateli – obcemi, tedy i statutárním městem Ostrava, které k tomuto pověření přistupuje prostřednictvím deklarace v příslušném právním titulu – smlouvě o poskytnutí dotace.

Síť sociálních služeb v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj v souladu s platnou legislativou spravuje síť sociálních služeb s ohledem na potřeby občanů v daném území a současně určuje základní parametry pro účelné a efektivní financování sítě z veřejných zdrojů.

Síť sociálních služeb je definována jako souhrn sociálních služeb, které v dostatečné kapacitě, náležité kvalitě a s odpovídající místní dostupností napomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob na území kraje a které jsou v souladu se zjištěnými potřebami osob na území kraje a dostupnými finančními a jinými zdroji.

Klíčovou zadavatelskou roli mají obce, kromě nich jako zadavatel vystupuje v odůvodněných případech kraj či MPSV. Kraj vystupuje jako garant sítě a z tohoto titulu také jako vydavatel jednotného pověření k výkonu služby v obecném hospodářském zájmu.

V podmínkách MSK hovoříme o síti služeb se statusem základní nebo optimální dle převažujícího zdroje financování provozu sociální služby. Klíčovým faktorem ovlivňujícím podobu těchto sítí jsou finanční prostředky, jejichž prostřednictvím dochází k udržení sítě sociálních služeb na území kraje.

Základní – tato síť je definována v kontextu finančních prostředků dostupných prostřednictvím dotačních programů kraje a financování je zajištěno prostřednictvím Programu z kap. 313 nebo IP MSK. Jedná se o kapacity sociálních služeb, jejichž potřebnost je definována zadavatelem a v případě, že je zadavatelem obec, musí být rovněž deklarován podíl obce na financování této kapacity služby.

Optimální – síť je definována v kontextu finančních prostředků dostupných prostřednictvím externích finančních prostředků (prostředky ESF vč. Individuálních projektů), prostředky dotačního řízení MPSV v oblasti poskytování sociálních služeb s nadregionální a celostátní působností, prostředky zařazené do tzv. koordinovaného přístupu v sociálně vyloučených lokalitách v rámci spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování, integrované rozvojové strategie území aj., kdy jsou finanční prostředky vázány na předem vymezenou dobu realizace. Po ukončení financování či ukončení aktivity musí být u těchto služeb zahájeno vyjednávání o dalším setrvání v Krajské síti.

Krajskou základní síť sociálních služeb tvoří sociální služby dlouhodobě financované prostřednictvím finančních prostředků z dotace určené na provoz sociálních služeb z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu.

Krajská síť je dle pravidel SPRSS MSK ve spolupráci s ostatními veřejnými zadavateli, zejména na obecní úrovni a poskytovateli sociálních služeb pravidelně aktualizována. Proces aktualizace umožňuje veřejným zadavatelům reagovat na poptávku v území a služby rozvíjet dle zjištěných potřeb. Další informace k síti služeb viz xxx.xxx.xx, sekce sociální oblast – sociální služby.

Kritéria pro vstup do sítě služeb v podmínkách statutárního města Ostravy Ostrava, jako veřejný zadavatel sociální služby, při spolufinancování služeb ze svého rozpočtu postupuje také v souladu s aktuálně platným Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb v MSK (SPRSS).

Klíčovým kritériem pro vstup nových nebo rozvoj stávajících kapacit sociálních služeb do krajské sítě sociálních služeb je zadání ze strany veřejného zadavatele, splnění stanovených podílů spolufinancování, a u sociálních služeb domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením taktéž naplnění minimálních personálních standardů, blíže viz xxx.xxx.xx, sociální oblast – sociální služby.

Minimální míra spoluúčasti obcí v MSK na financování oprávněné provozní ztráty stanovena takto:

• odborné sociální poradenství, pobytové služby – podíl obce/SMO činí minimálně 30 % oprávněné provozní ztráty,

• ambulantní služby – podíl obce/SMO činí minimálně 25 % oprávněné provozní ztráty,

• terénní služby – podíl obce/SMO činí minimálně 20 % oprávněné provozní ztráty.

Oprávněnou provozní ztrátou se rozumí rozdíl mezi celkovými rozpočtovanými náklady dané sociální služby a rozpočtovanými výnosy dané sociální služby (úhradami uživatelů včetně rozpočtovaných jiných zdrojů např. úhrady zdravotních pojišťoven, dotace úřadu práce, tržby z vlastní činnosti, dary apod.) sníženými o finanční prostředky z rozpočtů obcí a kraje (kap. 313 či IP MSK), přičemž musí být

zachována podmínka přiměřenosti a hospodárnosti rozpočtovaných nákladů sociální služby a jejich srovnatelnosti pro daný druh sociální služby v rámci příslušného území.

Obecné podmínky pro poskytování finanční podpory z veřejných rozpočtů Základní informace a podmínky finanční podpory ze strany veřejných rozpočtů (města, státního rozpočtu – prostřednictvím MSK):

- na poskytnutí dotace není právní nárok,

- pokud poskytovatel sociální služby žádá o dotaci z veřejného rozpočtu, musí být součástí krajské sítě sociálních služeb (ve specifických případech celostátní sítě),

- správcem sítě sociálních služeb je kraj, který také pro vstup do sítě stanovuje konkrétní podmínky, viz xxx.xxx.xx, sociální oblast – sociální služby,

- pro vstup do krajské sítě sociálních služeb musí mít nově vznikající sociální služba veřejného zadavatele, tzn., že obec (město) potvrzuje/deklaruje kraji potřebnost vzniku nových kapacit a zároveň vyjadřuje předpokládanou míru budoucí spoluúčasti na financování nové služby,

- meziroční pokles dotace z rozpočtu zadavatele není přípustný – blíže viz metodika MSK k aktuálnímu dotačnímu programu,

- MSK stanovuje tzv. koridor služby, což znamená, že služba může fungovat +-20 % oproti parametrům uvedených v krajské síti („fungovat“ na 80 nebo 120 %),

- v případě chybějících nebo nedostatečných kapacit některé ze sociálních služeb v území probíhá nejprve vyjednávání se současnými poskytovateli služeb, kteří součástí sítě sociálních služeb již jsou.

Podrobněji k obecným otázkám financování služeb – viz zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, dále také webové stránky Moravskoslezského kraje.

Poskytování dotací je také upraveno Zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění (upravuje pravidla pro poskytování dotací programových, individuálních, vč. finanční výpomoci).

Základní principy financování sociálních služeb z rozpočtu statutárního města Ostravy

• z rozpočtu města budou financovány služby, které jsou poskytovány na základě zjištěných potřeb občanů města a v souladu s prioritami komunitního plánu,

• prioritně budou financovány sociální služby zařazené do základní sítě sociálních služeb, viz str. 36,

• pro financování rozvoje sociálních služeb je nezbytným předpokladem dostatečná alokace finančních prostředků z rozpočtu města,

• rozvoj sociálních služeb, definovaný v rámci cílů a opatření bude realizován s ohledem na aktuální finanční možnosti města,

• v případě poklesu objemu finančních prostředků z rozpočtu města budou přednostně podporovány služby pro cílové skupiny osob, které jsou odkázány na pomoc druhé osoby a svou situaci nemohou nebo nedokážou řešit vlastními silami; dále takové služby, kdy by

omezení nebo zrušení provozu znamenalo pro cílové skupiny osob ohrožení zdraví či jejich života,

• v případě podání žádosti poskytovatele o finanční prostředky na zajištění nových kapacit sociálních služeb, případně rozšíření kapacit stávajících služeb, je nezbytné projednání potřebnosti se zástupci obce (prostřednictvím odvětvového odboru) a kraje, doložení plánovaných zdrojů financování včetně nástinu dlouhodobé udržitelnosti služby,

• statutární město Ostrava bude podporovat takové investiční projekty, které jsou v souladu s aktuálními strategickými prioritami města v sociální oblasti,

• stanovení minimální míry spoluúčasti statutárního města Ostravy na financování nových kapacit sociálních služeb se bude primárně odvíjet od disponibilních prostředků z rozpočtu města určených pro sociální oblast, přičemž procentuální míra spoluúčasti bude vyjednávána ve spolupráci s Moravskoslezským krajem.

Dotační systém statutárního města Ostravy – financování sociálních služeb a souvisejících aktivit na území SMO

Zastupitelstvo města vyhlašuje každoročně svým usnesením výběrové řízení pro poskytování peněžních prostředků na daný rok a spolu s tím také Program na poskytování peněžních prostředků z rozpočtu statutárního města Ostravy, včetně Podmínek pro jednotlivé dotační oblasti. Podmínky obsahují mimo jiné i Kritéria hodnocení jednotlivých projektů, na základě, kterých je doporučováno ne/schválení poskytnutí dotace.

Zastupitelstvo města současně se schválením Programu na poskytování peněžních prostředků z rozpočtu statutárního města Ostravy a Podmínek pro jednotlivé oblasti dotačního řízení vyhlašuje také termín pro přijímání žádostí do dotačního řízení a termín uzávěrky, který je zpravidla na přelomu měsíce října a listopadu.

Sociální služby, na jejichž provoz je požadována dotace z rozpočtu statutárního města Ostravy, musí být registrovány a zapojeny do krajské sítě sociálních služeb. Organizace, která žádá o zapojení své služby do uvedené sítě sociálních služeb, musí mít veřejného zadavatele (obec – statutární město Ostrava), který potvrdí její potřebnost na svém území a deklaruje svůj podíl na financování služby. Vznik a zapojení služby je z hlediska financování a podpory tedy nutné projednat se zástupci obce prostřednictvím odvětvového odboru. Požadavky na financování souvisejících aktivit musí být v souladu s aktuálně platnými strategickými dokumenty, komunitním plánem aj.

Veškeré informace ohledně podávání žádosti do aktuálních výběrových řízení jsou uveřejněny na internetových stránkách statutárního města Ostravy www.ostrava.cz, v sekci Dotace.

Doručené žádosti jsou kontrolovány po formální i finanční stránce příslušným odvětvovým odborem. Po této kontrole jsou následně posuzovány příslušnou komisí rady města či pracovními skupinami na základě stanovených kritérií. Významný je soulad žádosti o dotaci s prioritami aktuálně platného komunitního plánu. Poradní komise/skupiny dále doporučují poskytnutí či neposkytnutí dotace samosprávným orgánům – Rada města Ostravy a Zastupitelstvo města Ostravy. Výsledky výběrového řízení jsou zveřejňovány na internetových stránkách města/dotačním portálu. S úspěšnými žadateli jsou uzavírány smlouvy o poskytnutí dotace. Finančně podpořené projekty jsou v průběhu dotačního roku monitorovány a navštěvovány zaměstnanci příslušných odborů magistrátu.

Celý dotační proces je realizován v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Hodnocení projektů v rámci dotačního řízení

Statutární město Ostrava vyhlašuje každý rok výběrové řízení na poskytnutí dotace na zajištění sociálních služeb a souvisejících aktivit, do kterého předkládají organizace své projekty. Po uzávěrce příjmu žádostí o dotaci dochází k formálnímu hodnocení doručených projektů a jejich hodnocení v souladu s aktuálně vyhlášeným Programem na poskytování peněžních prostředků z rozpočtu statutárního města Ostravy a Podmínkami pro jednotlivé oblasti dotačního řízení.

Projekt je primárně posuzován v souladu s aktuálně platným komunitním plánem a dále na základě kritérií, které jsou uvedeny v Podmínkách pro jednotlivé oblasti. Součástí hodnocení jsou také zkušenosti z prováděných monitoringů projektů za předchozí období, výsledky kontrol vyúčtování za uplynulá období, příp. benchmarkingové ukazatele. Projekty jsou posuzovány z ekonomického hlediska, jsou posuzovány konkrétní položky nákladového rozpočtu, jejich přiměřenost a hospodárnost, porovnávána je také výše nákladového rozpočtu projektu s vyúčtováním předchozího roku. V případě navýšení požadované dotace je posuzována její míra a zdůvodnění. Diskutována jsou rizika, která mohou u projektů v průběhu realizace nastat, jsou navrhována případná omezení. Doporučení výše dotace pro jednotlivé projekty jsou po provedené veřejnosprávní kontrole předloženy k dalšímu posouzení příslušné komisi rady města. Následně jsou návrhy na poskytnutí a neposkytnutí dotací předloženy Radě a Zastupitelstvu města Ostravy.

Víceleté financování vybraných druhů sociálních služeb

Pro zajištění kontinuity financování sociálních služeb jsou vybraným subjektům, jejichž služby jsou nezbytné a s nimiž má město dobré zkušenosti, poskytovány víceleté dotace. Charakter těchto služeb je dlouhodobý, nekončí uplynutím běžného roku a slouží k naplňování tzv. obecně prospěšných cílů.

Žádosti o víceletou dotaci jsou podávány v rámci klasického dotačního řízení, avšak pouze jednou za dané období. Zpravidla se jedná o čtyřleté období shodující se s dobou platnosti komunitního plánu. Možnost podat žádost o víceletou dotaci je podmíněna projednáním tohoto záměru se zástupci obce (prostřednictvím odvětvového odboru).

Monitorování projektů podpořených z rozpočtu města

Jedním ze způsobů získání objektivních informací o realizaci sociální služby nebo aktivity v souladu s uzavřenou smlouvou je monitorování projektů, které byly podpořeny z rozpočtu města. Cílem monitorovací návštěvy je hlavně ověřit, zda je služba/aktivita efektivně využívána, probíhá v souladu s předloženým projektem a v odpovídajících podmínkách, jak z materiálního, tak personálního hlediska, a zda naplňuje potřeby občanů města Ostravy.

Monitorovací návštěvy se uskutečňují po uzavření smlouvy s příjemcem dotace, který podpisem smlouvy také vyslovuje s monitoringem služby/aktivity souhlas. Monitoring probíhá v prostorách sociální služby či aktivity, příp. dle potřeby v terénu, a je prováděn zaměstnanci odvětvového odboru.

Monitorovací návštěva je zpravidla domlouvána předem, není však vyloučeno ani neohlášené monitorování.

Z každé monitorovací návštěvy je pořizován zápis, který má k dispozici jak poskytovatel služby/aktivity, tak poskytovatel dotace. Tyto zápisy tvoří spolu s výstupy ze závěrečné veřejnosprávní kontroly zásadní podklady pro hodnocení projektů na další dotační období.

Vzájemné pracovní návštěvy mohou iniciovat také členové jednotlivých pracovních skupin komunitního plánování. Jejich základní motivací je získání bližších informaci o dané službě a navázání profesních kontaktů. Informace využívají v poradenské činnosti a pro vzájemnou spolupráci při poskytování služeb.

VYHODNOCOVÁNÍ A MONITORING PLÁNU

Vyhodnocování a monitorování stanovených cílů a opatření je důležitou činností a nezbytnou podmínkou pro efektivní a účelné plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit. Získané informace jsou důležitým podkladem při nastavování aktuálních opatření k zajištění skutečných potřeb obyvatel města.

Vyhodnocování plánu

Pro průběžné vyhodnocení naplnění navržených cílů a opatření, zjištění souladu mezi probíhající realizací plánovaných činností je prováděn průběžný monitoring. Za tímto účelem jsou využívány tyto zdroje informací:

• Informace získané z průběžného monitorování sociálních služeb a souvisejících aktivit,

• informace od poskytovatelů služeb a souvisejících aktivit,

• informace z jednání pracovních skupin a manažerského týmu komunitního plánování v Ostravě,

• informace získané v rámci spolupráce orgány veřejné správy (zejména Moravskoslezským krajem a MPSV), městskými obvody a případně s dotčenými odbory magistrátu (odborem strategického rozvoje, odborem majetkovým aj.),

• data z informačních systémů – PorteX, OvROn,

• data získaná z cíleně zadaných analýz.

Na základě získaných dat a informací zpracovává odvětvový odbor zprávu o plnění cílů a opatření aktuálního plánu. Zpráva obsahuje vyhodnocení cílů a opatření včetně analýzy nákladů a zdrojů financování všech sociálních služeb a aktivit. Zpracované výstupy jsou zásadním předpokladem pro efektivní řízení a optimalizaci ostravské sítě sociálních služeb a souvisejících aktivit. Závěrečná zpráva o plnění cílů a opatření je předkládána ke schválení manažerskému týmu komunitního plánování a její závěry jsou prezentovány na jednání příslušných komisí rady města.

Rizika a příležitosti při implementaci plánu

Nečekané změny ve společnosti mohou vyvolat negativní jevy v sociální oblasti a v konečném důsledku tak snižovat dostupnost sociálních služeb a souvisejících aktivit. Proto je tedy nutné průběžně vyhodnocovat všechny dostupné informace a skutečnosti, které mohou realizaci cílů a opatření ovlivňovat, aktivně předcházet negativním dopadům přijímáním adekvátních opatření.

Zásadní rizika, která mohou ovlivnit realizaci plánu

• legislativní změny s dopadem na sociální oblast

• snížení objemu finančních prostředků v sociální oblasti

• zhoršení socioekonomické situace občanů

Významná rizika na úrovni samosprávy města

• změny Statutu města Ostravy

• snížení objemu finančních prostředků z rozpočtu města pro sociální oblast

• změny v politické reprezentaci a s tím související změna postojů k procesu komunitního plánování

• nedostatečná podpora investičních projektů (včetně nedostatečného zajištění financování následného provozu)

• nedostatečná spolupráce městských obvodů

Příležitosti pro úspěšnou implementaci plánu

• novela zákona o sociálních službách

• přijetí zákona o sociálním bydlení

• čerpání prostředků ze strukturálních fondů (ESF, národní tituly, MSK aj.)

• pokračování v transformaci a humanizaci ústavní péče včetně psychiatrické

• aktivní politika zaměstnanosti

• přijetí celoměstské koncepce bydlení

• pokračování spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování

• spolupráce s Úřadem práce ČR

• mezioborová spolupráce

Realizace změn v dokumentu

V období realizace cílů a opatření definovaných v komunitním plánu sociálních služeb a souvisejících aktivit dochází s ohledem na aktuální celospolečenskou situaci k nutnosti realizace změn vytyčených cílů.

Mezi nejčastějšími důvody pro provádění změn v dokumentu patří výskyt nových sociálních jevů, nestabilita ekonomické situace, legislativní změny v sociální oblasti, změny ve způsobu financování, případně nezbytné organizační změny pro udržení efektivního plánování.

O změnách organizačního charakteru rozhoduje manažerský tým komunitního plánování. O změnách souvisejících s úpravami cílů a opatření včetně změn souvisejících s financováním rozhodují orgány města na základě doporučení komise rady města prostřednictvím odvětvového odboru.

SPOLEČNÉ (PRŮŘEZOVÉ) CÍLE

Při jednáních pracovních skupin komunitního plánování byla identifikována témata, která byla společná pro více skupin a můžeme je tudíž označit jako přesahová. Zájem na jejich řešení je společný napříč více oblastmi podpory, zpravidla se jedná o aktivity přesahové k tématu sociálních služeb nikoliv však patřící do jejich výhradní působnosti. Pro snazší orientaci budeme cíle nazývat Společnými (průřezovými).

Přehled cílů a opatření

Cíl 1	Plánovat síť sociálních služeb a souvisejících aktivit
Opatření 1.1	Zachovat proces komunitního plánování ve městě Ostrava a organizační strukturu KP

Cíl 2	Udržet stávající síť sociálních služeb a souvisejících aktivit včetně efektivního financování
Opatření 2.1	Zajistit podporu stávající sítě sociálních služeb a souvisejících aktivit

Cíl 3	Podporovat deinstitucionalizaci, transformaci a humanizaci pobytových sociálních služeb v kontextu sociodemografických změn
Opatření 3.1	Podporovat aktivity směřující k prohlubování deinstitucionalizace a humanizace transformovaných služeb komunitního typu
Opatření 3.2	Podporovat implementaci konceptů péče a komplexního paliativního přístupu v rámci individualizace a humanizace péče v pobytových službách pro seniory.
Opatření 3.3	V reakci na stárnutí populace a zhoršující se zdravotní stav klientů pobytových služeb maximálně podporovat soběstačnost seniorů a osob se zdravotním postižením v rámci terénních služeb včetně kognitivní rehabilitace.
Opatření 3.4	V souvislosti s reformou psychiatrické péče a očekávánými trendy zvyšující se prevalence duševních onemocnění v populaci vytvářet vhodné podmínky a zvyšovat kompetence personálu pobytových zařízení v péči o osoby s duševním onemocněním a demencemi.

Cíl 4	Přispívat k naplňování Koncepce sociálního bydlení
Opatření 4.1	Podporovat rozvoj přístupu Housing Led
Opatření 4.2	Činnost expertních platforem věnujících se sociálnímu bydlení
Opatření 4.3	Mapování bytů s doprovodným sociálním programem/sociálních bytů

Cíl 5	Podporovat zaměstnávání osob se sníženým pracovním uplatněním
Opatření 5.1	Rozšiřovat pracovní uplatnění osob se ztíženým přístupem na otevřený trh práce a podporovat sociální podnikání

Cíl 6	Zajistit informovanost laické i odborné veřejnosti včetně mezioborové spolupráce a spolupráce s městskými obvody
Opatření 6.1	Zajistit informovanost o poskytovatelích sociálních služeb, včetně

	informačních kampaní
Opatření 6.2	Vytvářet podmínky pro meziresortní spolupráci
Opatření 6.3	Spolupracovat s městskými obvody

Cíl 7	Podpora dobrovolnictví
Opatření 7.1	Udržení a podpora dobrovolnictví a aktivní spolupráce organizací zabývajících se dobrovolnickou službou na území města
Opatření 7.2	Rozvoj dobrovolnictví na území města a vznik dobrovolnického centra

Cíl 1	Plánovat síť sociálních služeb a souvisejících aktivit
Popis cíle	Cílem plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit je zajištění jejich dostupnosti a různorodosti v požadované kvalitě a rozsahu. Na tomto cíli spolupracuje mnoho subjektů, základní plánovací triádu tvoří – zástupci zadavatele, poskytovatele a uživatelů sociálních služeb a souvisejících aktivit.

Opatření 1.1	Zachovat proces komunitního plánování ve městě Ostrava a organizační strukturu KP
Aktivita 1.1.1	Udržení procesu komunitního plánování v Ostravě umožní další rozvoj a zkvalitnění sociálních služeb a souvisejících aktivit s respektem k potřebám uživatelů s efektivním využitím finančních zdrojů. Zajištění dostatečného množství finančních prostředků na proces komunitního plánování, tzn. činnost organizační struktury (manažerského týmu a jednotlivých pracovních skupin), vzdělávací, podpůrné a motivační aktivity (výjezdní worskhopy, semináře), informační a propagační aktivity, konference, přehlídky, tisk propagačních materiálů, zajištění přístupu k informacím lidem se smyslovým postižením apod., je základní prioritou města.
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit organizační strukturu KP – manažery a manažerský tým. • Zajistit podmínky pro setkávání pracovních skupin a manažerského týmu. • Zajistit financování aktivit v rámci opatření. • Plánovat sociální služby a související aktivity metodou komunitního plánování. • Umožnit rozvoj partnerství mezi zadavatelem a organizacemi, zapojit občany (uživatele) do procesu plánování. • Umožnit efektivní a kvalitní činnost členů struktury KP a akceschopnost při řešení aktuálních problémů. • Podporovat aktivity vedoucí k stabilizaci sítě a poskytovatelů.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	1 201 000 Kč/rok SMO, EU, MSK
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet PS: 9 Počet členů PS: cca 225 Počet členů MT: cca 22 Počet setkání MT: 8 Počet setkání PS: 72 Počet odpracovaných hodin manažerů: 1 200
Realizátoři	OSVZ SMO

Cíl 2	Udržet stávající síť sociálních služeb a souvisejících aktivit včetně efektivního financování
Popis cíle	Cílem je zajištění dostatku dostupných sociálních služeb a aktivit na území Statutárního města Ostravy. Záměrem je poskytovat a hospodárně podporovat služby, které jsou potřebné, kvalitní a efektivní.

Opatření 2.1	Zajistit podporu stávající sítě sociálních služeb a souvisejících aktivit
Aktivita 2.1.1	SMO podporuje soubor služeb a aktivit představující komplexní síť podpory. Vytvořená síť je pravidelně revidována a služby a aktivity, které jsou nadbytečné či nevyužívané, nejsou zadavatelem nadále finančně podporovány a dochází k jejich útlumu. Služby a aktivity jsou financovány vícezdrojově, a to jak z rozpočtu SMO, městských obvodů, kraje, státního rozpočtu, tak z prostředků EU aj. Zajištění optimálního finančního krytí je nezbytnou součástí kvalitního plánování služeb. SMO finančně podporuje vybrané služby formou víceleté dotace, a to u těch služeb, které jsou nezbytné pro jejich uživatele a jejich absence by významně ovlivnila kvalitu jejich života.
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit. • Realizovat monitoring podpořených projektů. • Revidovat síť. • Zajistit dostatek finančních prostředků na podporu sítě. • Kontrolovat využití finančních prostředků. • Zachovat principy efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	159 220 000 Kč Všechny dotační oblasti SMO v gesci OSVZ
Investiční náklady a finanční zdroje	dle možností
Výstup	Počet sociálních služeb a souvisejících aktivit Počet uskutečněných kontrol a monitorovacích návštěv
Realizátoři	OSVZ SMO

Cíl 3

Podporovat deinstitucionalizaci, transformaci a humanizaci pobytových sociálních služeb v kontextu sociodemografických změn

Popis cíle

V rámci naplňování cíle budeme nadále podporovat veškeré aktivity směřující k prohlubování individualizace a humanizace péče v transformovaných zařízeních pro osoby se zdravotním postižením a v pobytových službách pro seniory. Cílem je průběžné zvyšování kvality péče, její komplexnosti (včetně péče paliativní) a rozvoj schopností organizací a personálu poskytovat služby odpovídající potřebám stárnoucí populace. V těchto souvislostech budou také maximálně podporovány kapacity terénních služeb a dalších aktivit, které rozvíjejí/udržují potřebnou soběstačnost a umožňují pobyt klientů v domácím prostředí (terénní služby, sdílená péče, sdílené bydlení, kognitivní rehabilitace, neformální a dobrovolnická podpora v domácím prostředí případně další). V souvislosti se zvyšující se prevalencí osob s duševním onemocněním a demencemi v seniorské a předseniorské populaci budeme podporovat poskytování odpovídající pobytové péče těmto cílovým skupinám (zejména rozvojem znalostí a dovedností pečujícího personálu).

Opatření 3.1	Podporovat aktivity směřující k prohlubování deinstitucionalizace a humanizace transformovaných služeb komunitního typu
Aktivita 3.1.1	V návaznosti na transformaci pobytových služeb dále podporovat pobytové sociální služby poskytované PO SMO tak, aby osoby se zdravotním postižením mohly vést nezávislý způsob života na základě jejich skutečných potřeb a byly v maximální možné míře začleněny do společnosti. Aktivity vedoucí k naplnění opatření: • nadále podporovat poskytovatele pobytových sociálních služeb v rámci navazujících kroků transformace, zejména jejich zaměstnance a spolupracující subjekty • pokračovat v edukaci zaměstnanců v principech deinstitucionalizace a individuálního přístupu ke klientům, například prostřednictvím stáží, auditů a konzultací, supervizí a příležitostí pro výměnu dobré praxe • zajistit mobilitu klientů a dostupnost ve využívání veřejných služeb prostřednictvím osobních automobilů u jednotlivých domků transformovaných služeb, včetně aktivizačních služeb typu sociálně terapeutické dílny • podporovat klienty ve využívání zdravotních služeb prostřednictvím agentur Domácí péče
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Realizace auditů, konzultací, supervizí a podpory sdílení praxí. • Provést analýzu vozového parku organizace Čtyřlístek a postupně vybavit domky transformovaných služeb o vlastní osobní automobily pro přepravu klientů. • Průběžně mapovat potřeby klientů ve využívání aktivizačních služeb typu sociálně terapeutické dílny a podporovat/rozšiřovat jejich dostupnost/kapacitu. • Podporovat komunikaci mezi dotčenými subjekty poskytujícími

	zdravotní služby a zástupci transformovaných služeb.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Investiční náklady a finanční zdroje	6 500 000 Kč
Výstup	Počet akcí edukativního charakteru. Počet klientů využívající aktivizační služby a počet těchto služeb. Počet domků a klientů využívajících zdravotní službu typu home care.
Realizátoři	OSVZ SMO, PO Čtyřlístek, ostatní poskytovatelé

Opatření 3.2	Podporovat implementaci konceptů péče a komplexního paliativního přístupu v rámci individualizace a humanizace péče v pobytových službách pro seniory.
Aktivita 3.2.1	Na základě demografického vývoje lze předpokládat další nárůst osob vyžadujících celodenní individualizovanou péči v pobytových sociálních službách. Bude nutné podporovat a dále prohlubovat implementaci nových přístupů a metod práce, např. biografický koncept péče, bazální stimulace, smyslová aktivizace, reminiscence aj. Oblastí, které bude věnována maximální pozornost je zavádění komplexního paliativního přístupu a péče v pobytových zařízeních. Současně je, souběžně s uplatňováním nových přístupů, nezbytné dále zlepšovat materiální a personální podmínky ve stávajících pobytových sociálních službách.
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Podporovat vzdělávání zaměstnanců poskytovatelů pobytových soc. služeb v nových metodách práce a v oblasti paliativní péče. • Poskytovat pobytové soc. služby převážně v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích. • Odstraňovat institucionální prvky a vytvářet "domácí" prostředí v pobytových sociálních službách. • Dosáhnout jednotného standardu a přístupu k paliativní péči v PO SMO.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	240 000 Kč (on-line vzdělávací akce)
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet uskutečněných vzdělávacích akcí. Počet PO se zavedeným systémem paliativní péče. Počet v praxi uplatňovaných konceptů péče.
Realizátoři	OSVZ SMO, PO, ostatní poskytovatelé

Opatření 3.3	V reakci na stárnutí populace a zhoršující se zdravotní stav klientů pobytových služeb maximálně podporovat soběstačnost seniorů a osob se zdravotním postižením v rámci terénních služeb včetně kognitivní rehabilitace.
Aktivita 3.3.1	Demografická prognóza Statutárního města Ostrava modeluje úbytek celkového počtu obyvatel ve výhledu do roku 2030. To ovšem neplatí pro skupinu obyvatel v seniorském věku 65+, kde naopak očekáváme výrazný nárůst počtu seniorů a zvyšování jejich průměrného věku. Očekáváme také výrazný nárůst osob s příspěvkem na péči právě v seniorských kategoriích (zhoršující se zdravotní stav). Smyslem opatření je předcházet možnému zahlcení kapacit pobytových služeb podporou služeb terénních, cílenou podporou soběstačnosti a kognitivních funkcí seniorů v domácím prostředí a hledáním nových forem neformální a sdílené péče včetně dobrovolnických aktivit. To vše nejen pro cílovou skupinu seniorů, ale šířeji také pro všechny osoby se zdravotním znevýhodněním.
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Podporovat budování dostatečných kapacit terénních služeb. • Podporovat vzdělávání zaměstnanců, dobrovolníků a pečujících v metodách a technikách kognitivní rehabilitace. • Podporovat aktivity směřující k pilotní implementaci nových modelů péče (kombinace formální a neformální péče v domácím prostředí, sdílená péče v kombinaci se sdíleným bydlením atp.).
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Celkový objem navýšených kapacit terénních služeb. Počet poskytovatelů zapojených do modelu kognitivní rehabilitace. Počet inovativních projektů v oblasti nových a kombinovaných modelů péče.
Realizátoři	OSVZ SMO, PO, ostatní poskytovatelé, dobrovolnické organizace

Opatření 3.4 V souvislosti s reformou psychiatrické péče a očekávánými trendy zvyšující se prevalence duševních onemocnění v populaci vytvářet vhodné podmínky a zvyšovat kompetence personálu pobytových zařízení v péči o osoby s duševním onemocněním a demencemi.

Aktivita 3.4.1	Dostupné modely a prognózy předpokládají (včetně započtení očekáváného úbytku celkového obyvatel města Ostravy) zvyšování celkového počtu a prevalence nejrůznějších forem duševního onemocnění v Ostravské populaci. Nejvyšší nárůst je očekáván u onemocnění v oblasti demencí a také vážnějších forem duševního onemocnění u osob v seniorském a předseniorském věku včetně duálních diagnóz. Bude nutné vytvářet materiálně technické a znalostní podmínky pro to, abychom byli schopni těmto lidem zajistit odpovídající péči, aniž by se zhoršovala kvalita života stávajících klientů pobytových služeb. Bude nezbytně nutné podporovat zaměstnance poskytovatelů pobytových služeb formou vzdělávání a stáží, zajistit dostupnou akutní krizovou pomoc v pobytových zařízeních a motivovat zdravotnický personál k získání atestace v oboru psychiatrická sestra.
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Podporovat vzdělávání zaměstnanců poskytovatelů pobytových soc. služeb v oblasti péče o osoby s duševním onemocněním. • Podporovat výměnné stáže mezi zdravotnickými zařízenými a poskytovateli sociálních služeb. • Podporovat požadavky na stavebně technické a materiálně technické vybavení a úpravy tak, aby bylo možné poskytovat odpovídající péči lidem s duševním onemocněním, aniž by to bylo na úkor kvality života stávajících klientů. • Podporovat vzdělávání všeobecných sester a získání atestace v oblasti psychiatrie. • Zajistit v každém pobytovém zařízení zřizovaných PO kvalifikovaného krizového interventa s odpovídajícím výcvikem z řad stávajících zaměstnanců, podporovat v tomto směru také ostatní poskytovatele.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	740 000 Kč (podpora a spolufinancování výcviků a studia sester)
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet vzdělávacích akcí. Počet psychiatrických sester v pobytových zařízeních. Počet krizových interventů v pobytových zařízeních.
Realizátoři	OSVZ SMO, PO, ostatní poskytovatelé

Cíl 4

Přispívat k naplňování Koncepce sociálního bydlení

Popis cíle

Cíl povede k rozvoji sociálního bydlení na území města Ostravy. Podporován je přístup Housing Led, který je postaven na zabydlování domácností v bytové nouzi do bytů s individuálně nastavenou intenzitou spolupráce se sociálním pracovníkem a v případě potřeby i s dalšími odborníky. K rozvoji sociálního bydlení také přispívají odborné platformy, které se pravidelně scházejí. Pracovní skupina sociálního bydlení se zaměří na systémovou rovinu a jedním z úkolů je aktualizace Koncepce sociálního bydlení SMO. Kulaté stoly k sociálnímu bydlení slouží k rozvoji praxe sociálního bydlení. Cíl se také zaměřuje na práci s daty, resp. realizaci monitoringu bytů s doprovodným sociálním programem/sociálních bytů na území města a vytvoření mapového výstupu.

Opatření 4.1	Podporovat rozvoj přístupu Housing Led
Aktivita 4.1.1	Podpora přímého zabydlování domácností v bytové nouzi do sociálních bytů a individuálně nastavené intenzity spolupráce se sociálním pracovníkem
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Vyčlenění bytového fondu pro účely sociálního bydlení. • Kapacity sociálních pracovníků odpovídající potřebám domácností. • Podpora přímého zabydlování do bytů. • Využívání finančních prostředků Evropského sociálního fondu.
Neinvestiční/investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet nově vyčleněných/vytvořených bytů pro účely sociálního bydlení Počet domácností v sociálních bytech spolupracujících se sociálním pracovníkem Evaluační zpráva projektu sociálního bydlení SMO
Realizátoři	MMO, NNO, vlastníci bytového fondu

Opatření 4.2	Činnost expertních platforem věnujících se sociálnímu bydlení
Aktivita 4.2.1	Podílet se na činnosti expertních platforem v oblasti sociálního bydlení

Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zapojení zástupců klíčových aktérů do expertních platforem. • Účastnit se jednání Pracovní skupiny sociálního bydlení v pravidelných intervalech. • Účastnit se Kulatých stolů k sociálnímu bydlení v pravidelných intervalech.
Neinvestiční/investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet jednání Pracovní skupiny sociálního bydlení Počet Kulatých stolů k sociálnímu bydlení Zpracovaná aktualizace Koncepce sociálního bydlení SMO
Realizátoři	MMO, NNO, ÚMOb, další relevantní aktéři

Opatření 4.3	Mapování bytů s doprovodným sociálním programem/sociálních bytů
Aktivita 4.3.1	Podílet se na mapování potřeb cílových skupin a dostupnosti bydlení s doprovodným sociálním programem/sociálních bytů
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Podílet se na mapování v souladu s dohodnutou strukturou a v daných intervalech. • Připomínkovat výstupy procesu mapování. • Zohlednit výsledky procesu mapování při realizaci doprovodného programu k bydlení v rámci vlastní organizace.
Neinvestiční/investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Realizovaná mapování Mapový výstup
Realizátoři	NNO, MMO, Pracovní skupina sociálního bydlení

Cíl 5

Podporovat zaměstnávání osob se sníženým pracovním uplatněním

Popis cíle

Podpora pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením a osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených je cílem téměř všech pracovních skupin zařazených do organizační struktury komunitního plánování v Ostravě. Navázání užší spolupráce s Úřadem práce ČR (ÚP) patří dlouhodobě k aktuálním tématům pro realizaci cílů a opatření 6. KP. Vzhledem k tomu, že ÚP disponuje nástroji k vytváření aktivní politiky zaměstnanosti, je navázání efektivní spolupráce na úrovni manažerského týmu a pracovních skupin komunitního plánování prioritním cílem.

Opatření 5.1	Rozšiřovat pracovní uplatnění osob se ztíženým přístupem na otevřený trh práce a podporovat sociální podnikání
Aktivita 5.1.1	• přispívat k rozšíření aktivit a činností podporovaného zaměstnávání formou asistence na pracovišti • podporovat aktivity a činnosti zaměřené na zaměstnávání znevýhodněných osob (úprava pracovního prostředí, možnost zkráceného úvazku apod.) v chráněných pracovištích, chráněných dílnách • vytvářet podmínky pro rozvoj sociálního podnikání • usilovat o zlepšení spolupráce s dotčenými subjekty (zejména Úřad práce ČR a potencionálními zaměstnavateli)
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Posílit stávající dotační systém zaměřený na vytváření podmínek pro zaměstnávání osob se sníženým pracovním uplatněním a podmínek pro sociální podnikání. • Prohloubit spolupráci se zainteresovanými subjekty formou kulatých stolů či zapojením do organizační struktury komunitního plánování.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	předpokládané celkové náklady na rozvoj: 4 211 000 Kč/rok SMO, EU, MSK, MPSV, ÚP
Investiční náklady a finanční zdroje	dle možností
Výstup	Navýšení alokace příslušného dotačního titulu o 4 211 000 Kč Počet nově vzniklých pracovních míst/období (HPP, DPP, DPČ)
Realizátoři	NNO, SMO, ÚP, skupiny KP

Cíl 6

Zajistit informovanost laické i odborné veřejnosti včetně mezioborové spolupráce a spolupráce s městskými obvody

Popis cíle

Cílem je poskytovat informace široké veřejnosti o nabídce existujících sociálních služeb a aktivit. Zlepšit přenos informací a posílit spolupráci mezi poskytovateli sociálních služeb a jednotlivými resorty (zdravotnictví, školství, sociálních oblast aj.) tak, aby došlo k vzájemné kooperaci, účinné a efektivní podpoře ve prospěch uživatelů/klientů sociálních služeb. Efektivní přenos informací, aktivní spolupráce a systematický postup při řešení nepříznivé sociálních situace osob je jedním ze společných témat v rámci struktur komunitního plánování.

Opatření 6.1	Zajistit informovanost o poskytovatelích sociálních služeb, včetně informačních kampaní
Aktivita 6.1.1	Osvěta a poskytování informací o sociální oblasti je nezbytné. Lidé, kteří se ocitnou v nepříznivé sociální situaci, chtějí získat informace, jak situaci vyřešit včetně informací o nabídce sociálních služeb a aktivit. V místě prvního kontaktu Sociopointu mohou získat potřebné vstupní informace o sociální oblasti a zorientují se ve složitém sociálním systému. Informační systém, který nabízí ucelený přehled poskytovatelů sociálních služeb a aktivit na území města je nepostradatelný pro veřejnost i pro odbornou veřejnost. Cílem opatření je zlepšit všeobecné povědomí o nabídce sociálních služeb a aktivit.
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Udržet/zachovat provoz místa prvního kontaktu Sociopointu, včetně telefonické linky a pravidelného vzdělávání jeho zaměstnanců. • Zachovat funkčnost a udržovat aktuálnost informačního systému webového portálu socialnisluzby.ostrava.cz, kpostrava.cz. • Pravidelná aktualizace tištěného katalogu sociálních služeb. • Propagační materiály, mediální a informační kampaně. • Organizace informačních akcí pro odbornou i širokou veřejnost (konference, semináře, kulaté stoly, workshopy, akce Lidé lidem, Vánoční trhy aj.).
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	1 820 000 Kč SMO, MSK, EU
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Fungující místo prvního kontaktu Sociopoint včetně telefonické linky Funkční webový portál Aktualizovaný katalog poskytovatelů sociálních služeb a aktivit
Realizátoři	SMO, NNO

Opatření 6.2	Vytvářet podmínky pro meziresortní spolupráci
Aktivita 6.2.1	Na řešení nepříznivé sociální situace uživatelů všech cílových skupin se podílí řada resortů (např. občané se zdravotním postižením – resort sociální, zdravotnický, vzdělávací). Cílem opatření je proto podpora účinné a efektivní mezirezortní spolupráce. Lepší spolupráce bude posilována prostřednictvím meziresortních setkání (konference, kulaté stoly, semináře, apod.).
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Realizovat meziresortní setkávání (konference). • Realizovat kulaté stoly. • Realizovat společné semináře, workshopy.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	v rámci zajištění procesu KP SMO, MSK, EU, účastníci
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet uskutečněných akcí
Realizátoři	NNO, SMO SVZ, manažerský tým, pracovní skupiny

Opatření 6.3	Spolupracovat s městskými obvody
Aktivita 6.3.1	Spolupráce s městskými obvody je zásadní pro nastavení efektivní sociální politiky ve městě, a to i přestože je plánování sociálních služeb svěřeno Statutem města Ostravy do kompetence magistrátu včetně deklarace potřebnosti sociálních služeb. Cílem je nadále podporovat účast zástupců MO jako členů pracovních skupin a přispívat tak k přenosu informací o potřebách a možnostech pomoci občanům města.
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zachovat členství/zastoupení zaměstnanců MO v pracovních skupinách KP. • Zajistit přenos informací z komunitního plánování na pravidelných metodických poradách s vedoucími sociálních odborů MO. • Realizovat pravidelné návštěvy MO, jednat se zástupci MO za účelem výměny informací.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	6 účastí na metodických poradách s MO/rok Počet jednání/návštěv MO
Realizátoři	SMO SVZ, MO

Cíl 7

Podpora dobrovolnictví

Popis problému

Dobrovolnictví je vědomá, svobodně zvolená činnost ve prospěch druhých, která je poskytována bezplatně. Dobrovolnická činnost vhodně doplňuje nabídku sociálních služeb, pomáhá zkvalitnit poskytované sociální služby a současně šetří kapacitu jejich pracovníků. Přetrvávajícím cílem je i nadále podpora a rozvoj dobrovolnictví ve všech typech organizací dle zákona o dobrovolnické službě, které chtějí dobrovolnictví využít jako svou rozšířenou součást profesionálních služeb. Z diskuse pracovních skupin vyplynula potřeba podpory dobrovolnické činnosti celým spektrem organizací poskytujících sociální služby a související aktivity, rozvoj dobrovolnictví pak v PS SLUCH. Jedná se zejména o dobrovolnictví v organizacích sociálního a sociálně-zdravotního charakteru, v nichž se dobrovolníci uplatňují při pomoci v sociálních službách, při vzdělávání, zdravotnické péči, při práci s dětmi a mládeží, organizování volného času, při práci se seniory, lidmi se zdravotním postižením apod.

Aktivita 7.1.1	Činnost dobrovolnických organizací na území SMO se v průběhu let 2019– 2022 výrazně zviditelnila. Dobrovolnická služba byla neoddělitelnou součástí sociálních služeb a souvisejících aktivit zejména v období pandemie Covid-19. Dobrovolníci svou prací pomáhají zkvalitňovat poskytované sociální služby a související aktivity. Organizace se společně setkávají v rámci kulatých stolů a na společných akcích se zaměřením na sdílení dobré praxe, propagaci dobrovolnické činnosti, například Dobrovolník roku, Lidé lidem, Vánoční trhy aj. Dobrovolnické organizace soustředí svou pozornost na systematické získávání nových dobrovolníků, jejich motivaci, supervizní podporu a morální oceňování. Svou činností se snaží reagovat na potřeby občanů města nabídkou různorodých programů a forem dobrovolnické činnosti.
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Připravit a realizovat akce a aktivity zaměřené na propagaci dobrovolnické činnosti. • Zajistit motivaci, vzdělávání a podporu dobrovolníků. • Zachovat setkávání v rámci kulatých stolů, odborných konferencí a seminářů.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	1 400 000 Kč SMO, EU, MPSV, KÚ, MV ČR, MŠMT ČR, MSK
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	10 dobrovolnických organizací Počet dobrovolnických hodin v jednotlivých pracovních skupinách (SEN, DaR, MTKP, RE) 3 jednání u kulatého stolu/rok
Realizátoři	SMO SVZ, manažerský tým, zástupci dobrovolnických center

Opatření 7.2	Rozvoj dobrovolnictví na území města a činnost dobrovolnického centra
Aktivita 7.2.1	Rozvoj dobrovolnictví na území města je žádoucí a nezbytný s ohledem na zvyšující se potřebu počtu dobrovolníků a jejich dostupnost během celého dne (doprovody k lékařům, zajištění volnočasových aktivit či pomoc při aktivizačních činnostech aj.). Regionální dobrovolnické centrum MSK sjednocuje a propojuje činnost všech dobrovolnických organizací v MSK v oblastech jejich činnosti. Nedílnou součástí aktivit Regionálního dobrovolnického centra je i propagace dobrovolnictví, vzdělávání dobrovolníků a motivace k dobrovolnictví. Podpora práce neslyšících dobrovolníků a dobrovolníků s neslyšícími osobami.
Termín realizace	2023–2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Využití kapacity koordinátora dobrovolníků v MSK pro rozvoj dobrovolnictví v sociální oblasti. • Oslovení dobrovolnických organizací za účelem specifikace poptávky ze strany poskytovatelů služeb a aktivit. • Propagace, osvěta a nábor dobrovolníků. • Vzdělávání dobrovolníků ve spolupráci s poskytovateli služeb a aktivit, výuka znakového jazyka.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	443 000 Kč MV ČR, MŠMT ČR, MSK, SMO
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Činnost Regionálního dobrovolnického centra MSK 2 osvětové akce/období 2 vzdělávací akce/období Počet dobrovolníků (ZRAK, DaR, MTKP, PK, SLUCH) Počet dobrovolnických hodin (DaR, ZRAK, MTKP, PK, SLUCH)
Realizátoři	SMO SVZ, manažerský tým, zástupci dobrovolnických center

SENIOŘI

Popis cílové skupiny a jejích potřeb

Obecně jsou za seniory považovány osoby ve věku 65 a více let. Nicméně potřebnost sociální podpory, pomoci a péče se vyskytuje i u osob mladšího věku, a to především z důvodu oslabení kognitivních funkcí /demence/ nebo z důvodu chronického duševního onemocnění.

Proto většina pobytových služeb nabízí podporu a pomoc již od 50 let věku života.

Z hlediska popisu cílové skupiny, resp. vymezení osob v nepříznivé sociální situaci vyžadujících sociální pomoc lze uvést:

• osoby, žijící ve svém přirozeném prostředí nebo pobytové sociální službě, které vyžadují podporu, pomoc či péči v oblastech každodenního života,

• osoby, vyžadující pomoc z důvodu zdravotního postižení nebo snížených schopností, např. v důsledku oslabení svých kognitivních (poznávacích) funkcí nebo chronického duševního či neurologického onemocnění,

• osoby seniorského věku s různými typy závislostí, nejčastěji se závislostí na alkoholu a dalších návykových látkách,

• osoby, které se ocitly v poslední fázi života.

Při vymezení potřeb cílové skupiny vycházíme zejména ze zkušeností poskytovatelů sociálních služeb a aktivit pro seniory v Ostravě a z informací z jednání pracovní skupiny.

Z hlediska vymezení potřeb seniorů považujeme aktuálně za podstatné:

• zajistit dostupnost terénních, ambulantních i pobytových forem sociálních služeb,

• zajistit podporu laickým i profesionálním pečujícím, kteří se starají o seniory,

• zajistit dostupnost informací veřejnosti o nabídkách sociálních služeb a souvisejících aktivit,

• zintenzivnit mezioborovou spolupráci (zejména se zdravotnickým sektorem),

• pokračovat v procesu individualizace a humanizace pobytových služeb,

• zajistit podporu organizacím zajišťujících volnočasové aktivity.

Na území SMO v roce 2021 bylo seniorům poskytováno celkem 50 sociálních služeb a 13 souvisejících aktivit. Na zajištění péče o seniory se podílejí také dobrovolnické organizace. Finančně nejnáročnější je provoz domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem, na jejichž financování se významnou měrou podílí statutární město Ostrava. Z pohledu klientů je nejčastěji využívanou službou pečovatelská služba, domovy pro seniory a služby odborného sociálního poradenství. Detailní popis sociálních služeb a souvisejících aktivit poskytovaných seniorům v roce 2021 včetně rozboru financování a struktury klientů je znázorněn v následujících tabulkách. SMO se na sociálních službách pro seniory podílelo částkou 250 264 tis. Kč a na související aktivity vynakládá 3 187 tis. Kč.

Tabulka 5: Popis stávající sítě sociálních služeb s převažující cílovou skupinou senioři za rok 2021 (uvedeno v tis. Kč)

Přehled poskytovaných sociálních služeb v roce 2021

Zřizovatel

Reálné náklady 2021

Dotace z rozpočtu SMO

Státní dotace MPSV

Příjmy od uživatelů

Ostatní zdroje

Počet

Klienti

Počet služeb

SMO

ÚMOb

NNO

Kapacita

Odborné sociální poradenství

Osobní asistence Pečovatelská služba Odlehčovací služby Centra denní služeb

Denní stacionáře Týdenní stacionáře

Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem

Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Celkem

2 0 0 2

3 0 0 3

10 0 6 4

6 0 3 3

3 0 1 2

1 0 0 1

1 0 0 1

13 7 0 6

8 5 0 3

1 1 0 0

2 0 0 2

50 13 10 27

3 939

43 383

97 724

33 844

8 521

2 777

4 702

671 282

406 607

35 638

8 026

1 316 443

471

5 976

37 730

13 733

1 815

350

700

112 184

69 094

6 866

1 345

250 264

1 777

19 645

24 644

11 218

4 050

1 836

2 505

180 683

117 394

9 630

5 889

379 271

821

10 729

14 254

5 476

904

426

1 185

261 162

153 083

14 385

0

462 425

582

7 033

18 464

6 306

1 022

141

448

113 259

76 493

2 932

716

227 396

987

180

1 828

370

67

16

11

1 515

763

214

237

6 188

5

65

141

88

35

7

9

1 271

716

66

41

2 444

Zřizovatel

Přehled poskytovaných

souvisejících aktivit v roce 2021

Reálné Dotace z

náklady rozpočtu

2021 SMO

Státní

dotace MPSV

Příjmy od Ostatní

účastníků zdroje

Počet aktivit

ÚMOb

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor sociálních věcí a zdravotnictví; oddělení sociálních služeb, stav k 1. 1. 2022 Tabulka 6: Popis stávajících souvisejících aktivit s převažující cílovou skupinou senioři za rok 2021 (uvedeno v tis. Kč)

Prevence zdraví	11	0	0	11	65 539	2 612	0	9 344	55 471
Dobrovolnictví	3	0	0	3	2 179	575	0	0	1 734
Celkem	14	0	0	14	67 718	3 187	0	9 344	57 205

SMO

NNO

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor sociálních věcí a zdravotnictví; oddělení sociálních služeb, stav k 1. 1. 2022

Přehled rozvojových cílů, opatření a aktivit:

Cíl 1	Zajistit dostupnost pobytových sociálních služeb pro seniory i osoby se specifickými potřebami
Opatření 1.1	Navýšit kapacitu a zajistit možnost využití pobytových služeb pro cílovou skupinu seniorů a osob se specifickými potřebami
Aktivita 1.1.1	Navýšit kapacitu pobytové sociální služby pro cílovou skupinu seniorů a osob se specifickými potřebami
Aktivita 1.1.2	Navýšit kapacitu pobytových odlehčovacích služeb a umožnit krátkodobé pobyty primárně pro osoby s demencí

Cíl 2	Zajistit podporu a dostupnost sociálních služeb při poskytování sociální péče v domácím prostředí ve všech městských částech, ve večerních hodinách a o víkendech/svátcích
Opatření 2.1	Navýšit kapacity terénních sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Aktivita 2.1.1	Navýšit kapacitu terénní formy odlehčovacích služeb
Aktivita 2.1.2	Navýšit kapacitu osobní asistence
Aktivita 2.1.3	Navýšit kapacitu pečovatelské služby
Aktivita 2.1.4	Navýšit kapacitu terénní formy sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Aktivita 2.1.5	Navýšit kapacitu terénní formy odborného sociálního poradenství

Cíl 3	Podporovat vzdělávací aktivity pro pracovníky v sociálních službách včetně svépomocných skupin
Opatření 3.1	Podporovat vzdělávací aktivity pro pracovníky v přímé péči a aktivity pro zlepšení kognitivních funkcí klientů
Aktivita 3.1.1	Realizovat vzdělávací kurzy pro pracovníky v sociálních službách se zaměřením na potřeby cílových skupin
Aktivita 3.1.2	Podporovat aktivity celoročního programu	v	oblasti	trénování	paměti	a	reminiscence	včetně

Cíl 4	Podpořit klienty pobytových, ambulantních a terénních služeb v udržování a rozvoji kognitivních schopností prostřednictvím proškoleného personálu poskytovatelů sociálních služeb a dobrovolníků
Opatření 4.1	Zajistit rozšíření aktivity terénního týmu
Aktivita 4.1.1	Navýšit kapacitu aktivity o školitele a metodika
Opatření 4.2	Zajistit vzdělávací programy pro vybrané cílové skupiny
Aktivita 4.2.1	Aktualizovat a realizovat vzdělávací programy
Opatření 4.3	Evaluovat práci poskytovatelů sociálních služeb s klienty
Aktivita 4.3.1	Pořádat metodické dny v organizacích a evaluovat systém kognitivní rehabilitace

Cíl 1

Zajistit dostupnost pobytových sociálních služeb pro seniory i osoby se specifickými potřebami

Popis cíle

Potřeba zajistit dostupnost sociálních služeb pro osoby se specifickými potřebami či osoby vyžadujícími speciální přístup při zajištění péče byla zřejmá z provedené analýzy potřeb uživatelů i poskytovatelů sociálních služeb v rámci projektu OPTIMKO Ostravské univerzity v Ostravě. Jedná se zejména o lidi s Alzheimerovou nemocí a jinými typy demence či pro lidi se závislostmi nebo duševní poruchou v anamnéze. Podporu je nezbytné zajistit i pečujícím o své blízké v domácím prostředí v době nezbytné k jejich vlastnímu odpočinku či vyřešení osobních záležitostí.

Opatření 1.1	Navýšit kapacitu a zajistit možnost využití pobytových služeb pro cílovou skupinu seniorů a osob se specifickými potřebami
Aktivita 1.1.1	Navýšit kapacitu pobytové sociální služby pro cílovou skupinu seniorů a osob se specifickými potřebami
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zpracovat projektové dokumentace včetně vyčíslení investičních a provozních nákladů po rekonstrukcích či výstavbách. • Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Rekonstruovat či vystavět předmětné objekty. • Navýšit kapacitu o 304 lůžek. • Zajistit financování budoucího provozu.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2023: 500 000 Kč 2024: 41 650 000 Kč 2025: 50 250 000 Kč 2026: 50 250 000 Kč (další náklady na provoz budou teprve vyčísleny) KÚ MSK, SMO, příjmy od uživatelů, dary, nadace aj.
Investiční náklady a finanční zdroje	798 000 000 Kč UE, SMO, KÚ MSK
Výstup	Navýšená kapacita o 304 lůžek
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.1.2	Navýšit kapacitu pobytových odlehčovacích služeb a umožnit krátkodobé pobyty primárně pro osoby s demencí
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zpracovat projektové dokumentace včetně vyčíslení investičních a provozních nákladů po rekonstrukcích či výstavbách. • Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Rekonstruovat či vystavět předmětné objekty. • Navýšit kapacity až o 28 lůžek. • Zajistit financování budoucího provozu.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2023: 7 160 000 Kč 2024: 17 660 000 Kč 2025: 22 160 000 Kč 2026: 22 160 000 Kč KÚ MSK, ÚMOb, příjmy od uživatelů, dary, nadace aj.
Investiční náklady a	2024: 20 000 000 Kč

finanční zdroje	ÚMOb, SMO, KÚ MSK
Výstup	Navýšená kapacita o 28 lůžek (dle možností objektů)
Realizátoři	ÚMOb

Cíl 2

Zajistit podporu a dostupnost sociálních služeb při poskytování sociální péče v domácím prostředí ve všech městských částech, ve večerních hodinách a o víkendech/svátcích

Popis cíle

Dlouhodobá potřeba navyšování kapacit služeb, které mohou zabezpečit péči o seniora v jeho domácím prostředí, vyplynula z evidence počtu využití kapacit terénních sociálních služeb pro seniory vedené SMO, z provedených analýz projektu OPTIMKO a rovněž na základě demografického vývoje. Cíl reaguje rovněž na potřebu zajistit doprovodné sociální služby seniorům, kteří mají nízké příjmy, jsou sociálně vyloučení či jinak zdravotně znevýhodnění, v jejich domácím prostředí.

Opatření 2.1	Navýšit kapacity terénních sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Aktivita 1.1.1	Navýšit kapacitu terénní formy odlehčovacích služeb
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu odlehčovací služby v terénní formě o 4,0 úv. pracovníků v přímé péči
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2023: 1 320 000 Kč 2024: 1 980 000 Kč 2025: 2 640 000 Kč 2026: 2 640 000 Kč KÚ MSK, SMO, příjmy od uživatelů, dary, nadace aj.
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2023: navýšený počet úvazků v síti o 2,0 pracovníků v přímé péči 2024: navýšený počet úvazků v síti o 1,0 pracovníků v přímé péči 2025: navýšený počet úvazků v síti o 1,0 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO

Aktivita 2.1.2	Navýšit kapacitu osobní asistence
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu osobní asistence o 4,0 úv. pracovníků v přímé péči
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2 640 000 Kč/rok KÚ MSK, SMO, příjmy od uživatelů, dary, nadace aj.
Investiční náklady a	0 Kč

finanční zdroje
Výstup	Navýšený počet úvazků v síti o 4,0 pracovníky v přímé péči
Realizátoři	NNO

Aktivita 2.1.3	Navýšit kapacitu pečovatelské služby
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Pečovatelská služba je součástí KPSV+ a v optimální síti je zařazeno celkem 2,0 úv. • Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu pečovatelské služby o 14 úv. pracovníků v přímé péči.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2023: 3 330 000 Kč 2024-2026: 9 240 000 Kč/rok EU, KÚ MSK, SMO, příjmy od uživatelů, dary, nadace aj.
Investiční náklady a finanční zdroje	550 000 Kč (nákup automobilu) ÚMOb, dary aj.
Výstup	2023: Navýšený počet úvazků v síti o 5,0 pracovníků v přímé péči 2024: Navýšený počet úvazků v síti o 9,0 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO, ÚMOb

Aktivita 2.1.4	Navýšit kapacitu terénní formy sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Termín realizace	2024-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu služby o 2 úv. pracovníků v přímé péči
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2024-2026: 1 320 000 Kč/rok KÚ MSK, SMO, dary, nadace aj.
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2024: Navýšený počet úvazků v síti o 2,0 pracovníky v přímé péči
Realizátoři	NNO

Aktivita 2.1.5	Navýšit kapacitu terénní formy odborného sociálního poradenství
Termín realizace	2024-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu služby o 1,0 úv. pracovníka v přímé péči

Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2024-2026: 660 000 Kč/rok KÚ MSK, SMO, dary, nadace aj.
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2024: Navýšený počet úvazků v síti o 1,0 pracovníka v přímé péči
Realizátoři	NNO

Cíl 3

Podporovat vzdělávací aktivity pro pracovníky v sociálních službách včetně svépomocných skupin

Popis cíle

Počet osob se specifickými potřebami se stále zvyšuje. Jedná se o osoby se závislostmi nebo duševní poruchou v anamnéze. Práce s těmito osobami vyžaduje inovativní přístupy v péči a je tedy zcela nezbytné zajistit vzdělávání pracovníků v přímé péči a dobrovolníků. Jedná se např. o kognitivní rehabilitaci, psychiatrickou péči s propojením na centra duševního zdraví, gerontopsychiatrii, paliativní péči.

Opatření 3.1	Podporovat vzdělávací aktivity pro pracovníky v přímé péči a aktivity pro zlepšení kognitivních funkcí klientů
Aktivita 3.1.1	Realizovat vzdělávací kurzy pro pracovníky v sociálních službách se zaměřením na potřeby cílových skupin
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Analyzovat potřeby pracovníků v přímé péči. • Realizovat vzdělávací kurzy pro pracovníky sociálních služeb se zaměřením na získání kompetencí k práci s lidmi: o s Alzheimerovou demencí či jiným typem demence včetně alkoholové o seniorského věku s kombinovanými zdravotními obtížemi o s duševním onemocněním.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	32 000 Kč/rok účastnický poplatek, KÚ MSK, SMO
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet vzdělávacích kurzů pro pracovníky v sociálních službách: 4/rok
Realizátoři	NNO, SMO, ÚMOb

Aktivita 3.1.2	Podporovat aktivity v oblasti trénování paměti a reminiscence včetně celoročního programu
Termín realizace	2023 - 2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Vytvořit realizační tým pro naplňování aktivity • Realizovat aktivity pro klienty v oblasti trénování paměti • Realizovat reminiscenční aktivity pro seniory
Neinvestiční náklady a finanční	30 000 Kč/rok KÚ MSK, SMO

zdroje
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet aktivit v oblasti trénování paměti: 7/rok
Realizátoři	NNO, SMO

Cíl 4	Podpořit klienty pobytových, ambulantních a terénních služeb v udržování a rozvoji kognitivních schopností prostřednictvím proškoleného personálu poskytovatelů sociálních služeb a dobrovolníků
Popis cíle	Systematickým rozvojem dovedností a schopností pracovníků v sociálních službách, sociálních pracovníků, dobrovolníků a rodinných příslušníků v oblasti kognitivní rehabilitace podporovat klienty v udržování a rozvoji kognitivních schopností v domácím prostředí i v pobytových službách a předcházet tak vzniku nebo zhoršování jejich kognitivního deficitu.

Opatření 4.1	Zajistit rozšíření aktivity terénního týmu
Aktivita 4.1.1	Navýšit kapacitu aktivity o školitele a metodika
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu aktivity o 1 úv. na pozici školitel a metodik
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	660 000 Kč/rok KÚ MSK, SMO, nadace, dary aj.
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Navýšení počtu úvazků o 1,0 na pozici školitel a metodik
Realizátoři	NNO

Opatření 4.2	Zajistit vzdělávací programy pro vybrané cílové skupiny
Aktivita 4.2.1	Aktualizovat a realizovat vzdělávací programy
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Aktualizovat vzdělávací programy pro různé cílové skupiny a profesní skupiny zaměstnanců. • Realizovat vzdělávací programy s finanční spoluúčastí. • Bezplatné využití prostor pro programy u stávajících poskytovatelů sociálních služeb.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet vzdělávacích akcí či programů: 8/rok
Realizátoři	NNO, PO SMO

Opatření 4.3 Evaluovat práci poskytovatelů sociálních služeb s klienty

Aktivita 4.3.1	Pořádat metodické dny v organizacích a evaluovat systém kognitivní rehabilitace
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Pořádat metodické dny ve spolupracujících organizacích. • Evaluovat nastavení kognitivní rehabilitací ve spolupracujících organizacích.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet metodických dnů: 8/rok Počet evaluací: 4/rok
Realizátoři	NNO, PO SMO

Seznam členů pracovní skupiny Senioři

ADRA, o.p.s.

Andělé Stromu života p. s.

Armáda spásy v České republice, z. s.

Centrum sociálních služeb Poruba, příspěvková organizace Diakonie ČCE – středisko v Ostravě

Domov Čujkovova, Ostrava-Zábřeh, příspěvková organizace Domov Korýtko, příspěvková organizace

Domov pro seniory LADA

Domov Magnolie, Ostrava-Vítkovice, příspěvková organizace Domov Iris, příspěvková organizace

Domov pro seniory Kamenec, Slezská Ostrava, příspěvková organizace Domov pro seniory Klimkovice

Domov Slunečnice Ostrava, příspěvková organizace

Domov Sluníčko, Ostrava-Vítkovice, příspěvková organizace Domov Slunovrat, Ostrava-Přívoz, příspěvková organizace Charita Ostrava

Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace Městský obvod Mariánské Hory a Hulváky

Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz Městský obvod Ostrava-Jih

Městský obvod Slezská Ostrava Městský obvod Vítkovice Mobilní hospic Ondrášek, o.p.s. Na Výminku s.r.o.

Péče srdcem, z.ú. Podané ruce,z. s.

Senioři České republiky, z. s., Městská organizace Ostrava Slezská diakonie

SLEZSKÁ HUMANITA, obecně prospěšná společnost

Slunce v dlani, o.p.s.

Společnost senior, z.s.

Statutární město Ostrava - magistrát, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Židovská obec v Ostravě

OBČANÉ S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A PSYCHOSOCIÁLNÍMI OBTÍŽEMI

Popis cílové skupiny a jejích potřeb

Cílovou skupinou jsou lidé se zkušeností s duševním onemocněním a s psychosociálními obtížemi, poruchami příjmu potravy, lidé s kognitivním poškozením mozku nebo lidé v psychosociální krizi, např. oběti hromadných či individuálních neštěstí (oběti trestných činů, autonehody, úmrtí v rodině apod.)

Jedná se o osoby, které z důvodu vzniku a trvání duševní nemoci nemohou dostatečně uspokojovat své bio-psycho-sociální potřeby nebo jim hrozí akutní ohrožení duševního zdraví. Tuto skupinu doplňují jejich rodinní příslušníci, osoby blízké nebo pečující.

Lidé s duševním onemocněním velmi často kvůli své nemoci ztrácí rodinu a přátele, nejsou schopni dokončit studium, pracovat tak jako dříve. Mohou se dostávat do dluhové pasti či závislosti na návykových látkách či alkoholu. V mnoha případech jsou nuceni dlouhodobě pobývat opakovaně v psychiatrických nemocnicích, mnohdy přicházejí o bydlení. Kromě toho trpí sociálním stigmatem, přetrvávajícím v majoritní společnosti a podporovaném médii. Všechny tyto dopady diskriminují a znevýhodňují osoby s duševním onemocněním v běžném každodenním životě.

V současné době probíhá reforma systému psychiatrické péče, která směřuje ke vzniku Center duševního zdraví na komunitní bázi, společně s destigmatizačními kampaněmi a prohlubováním meziresortní spolupráce.

Z hlediska vymezení potřeb lidí s duševním onemocněním a psychosociálními obtížemi považujeme aktuálně za podstatné:

• zajistit dostatek kapacit a dostupnost bydlení pro osoby s duševním onemocněním v závislosti na míře nutné podpory (v posloupnosti domov se zvláštním režimem -> chráněné bydlení -> podporované bydlení -> vlastní bydlení),

• iniciovat vznik pracovních míst pro osoby s duševním onemocněním na volném trhu práce, rozvíjet jejich pracovní potenciál a podpořit jejich setrvání v zaměstnání, spolupracovat v této oblasti jak s Úřadem práce, tak s konkrétními zaměstnavateli a podpořit rozvoj sociálního podnikání ve městě,

• reagovat na narůstající poptávku po kognitivně-rehabilitačních aktivitách dostupných pro klienty napříč dalšími cílovými skupinami,

• zajistit dostupnost pobytových služeb pro osoby s duálními diagnózami (kombinace duševního onemocnění a další diagnózy, která je kontraindikací pro přijetí do pobytového zařízení, např. závislosti na alkoholu nebo návykových látkách, mentální retardace),

• zintenzivnit mezioborovou spolupráci v souvislosti s probíhající reformou psychiatrické péče, zejména pak mezi sociálním a zdravotnickým sektorem,

• dosáhnout větší podpory aktivit peer-konzultantů (lidé s vlastní zkušeností s duševním onemocněním, kteří pracují s klienty aktuálně dekompenzovanými v jejich domácím prostředí),

• destigmatizovat duševní onemocnění, snižovat tíhu společenských předsudků veřejnosti a vyvíjení aktivit směřujících ke zmenšení diskriminace osob se zkušeností s duševním onemocněním.

Občanům s duševním onemocněním a psychosociálními obtížemi bylo v roce 2021 na území SMO určeno 18 sociálních služeb a 16 souvisejících aktivit. Většinovým zřizovatelem jsou NNO, pouze 2 služby jsou zřizovány SMO (Domov se zvláštním režimem a Telefonická krizová pomoc). Právě domovy se zvláštním režimem jsou v rámci této cílové skupiny službou finančně náročnější a velkou část příjmů jsou úhrady od uživatelů za poskytované služby (41 %). Příjmy z úhrad uživatelů tvoří také jeden z finančních zdrojů provozu chráněného bydlení. Ostatní služby jsou klientům poskytovány zdarma. Na financování provozu těchto sociálních služeb se významnou měrou podílí kraj ze státního rozpočtu. Z pohledu klientů je nejčastěji využívanou službou telefonická krizová pomoc, kterou v roce 2021 kontaktovalo 1 240 klientů. SMO se podílí na zajištění sociálních služeb částkou 14 388 tis. Kč a 8 860 tis. Kč na zajištění souvisejících aktivit. Detailní rozbor včetně financování a klientů je znázorněn v tabulkách.

Počet služeb

SMO

ÚMOb

NNO

Tabulka 7: Popis stávající sítě sociálních služeb s převažující cílovou skupinou občané s duševním onemocněním a psychosociálními obtížemi za rok 2021 (v tis. Kč)

Přehled poskytovaných sociálních služeb v roce 2021	Zřizovatel									Klienti
	Reálné Dotace z Státní Příjmy Ostatní náklady rozpočtu dotace od zdroje 2021 SMO MPSV uživatelů									Počet Kapacita
Odborné sociální poradenství	2	0	0	2	1 801	390	1 926	0	2	188	2
Podpora samostatného bydlení	1	0	0	1	4 563	0	0	189	4 374	49	7
Domovy se zvláštním režimem	3	1	0	2	45 353	7 848	17 284	13 010	8 304	71	78
Chráněné bydlení	4	0	0	4	13 147	2 890	8 074	2 411	618	34	45
Krizová pomoc	1	0	0	1	9 498	1 850	7 320	0	328	1 025	6
Telefonická krizová pomoc	1	1	0	0	2 832	1 180	1 280	0	0	1 240	1
Služby následné péče	1	0	0	1	1 500	230	1 270	0	0	37	2
Sociálně terapeutické dílny	2	0	0	2	3 891	0	0	0	3 699	37	18
Sociální rehabilitace	3	0	0	3	13 133	0	0	0	12 354	154	30
Celkem	18	2	0	16	95 718	14 388	37 154	15 610	29 679	2 835	189

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor sociálních věcí a zdravotnictví; oddělení sociálních služeb, stav k 1. 1. 2022

Počet aktivit

SMO

ÚMOb

NNO

Tabulka 8: Popis stávajících souvisejících aktivit s převažující cílovou skupinou občané s duševním onemocněním a psychosociálními obtížemi za rok 2021 (v tis. Kč)

Přehled poskytovaných souvisejících aktivit v roce 2021	Zřizovatel
	Reálné Dotace z Státní Příjmy od Ostatní náklady rozpočtu dotace účastníků zdroje 2021 SMO MPSV
Prevence zdraví	2	0	0	2	705	160	0	10	535
Zaměstnávání	7	0	0	7	49 924	6 418	0	0	39 293
Podpora pečujících osob a svépomocných	1	0	0	1	668	590	0	0	257
Vytváření podmínek a vyrovnávání příležitostí pro osoby s handicapem	5	0	0	5	2 718	1 512	0	0	1 206
Informovanost a spolupráce	1	0	0	1	311	180	0	0	131
Celkem	16	0	0	16	54 326	8 860	0	10	41 422

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor sociálních věcí a zdravotnictví; oddělení sociálních služeb, stav k 1. 1. 2022

Přehled rozvojových cílů, opatření a aktivit:

Cíl 1	Zajistit dostupnost sociálních služeb a souvisejících aktivit pro cílovou skupinu
Opatření 1.1	Vytvořit podmínky pro vznik a rozvoj sociálních služeb pro cílovou skupinu
Aktivita 1.1.1	Rozvoj sociálních služeb navázáním spolupráce a casemanagementu se SAS
Aktivita 1.1.2	Vznik služby následné péče pro děti a mládež s poruchami příjmu potravy
Aktivita 1.1.3	Navýšit kapacitu sociálně terapeutických dílen
Aktivita 1.1.4	Navýšit kapacitu sociální rehabilitace Asociace TRIGON a sociální části Centra duševního zdraví Ostrava
Opatření 1.2	Vytvořit podmínky pro vznik a rozvoj souvisejících aktivit pro cílovou skupinu
Aktivita 1.2.1	Rozvoj aktivit pro děti a mládež s cílem prevence duševních onemocnění program Blázníš, no a?

Cíl 2	Podporovat rozvoj sociálních služeb v oblasti bydlení pro osoby s duševním onemocněním
Opatření 2.1	Rozvoj kapacit dostupného bydlení pro cílovou skupinu
Aktivita 2.1.1	Navýšit kapacitu chráněného bydlení

Cíl 3	Zajistit přenos informací mezi resorty o průběhu a realizaci transformace psychiatrické péče
Opatření 3.1	Posilovat spolupráci mezi zdravotnickým a sociálním sektorem
Aktivita 3.1.1	Realizovat pravidelná zdravotnické oblasti	meziresortní	setkávání	s	odborníky	ze	sociální	a

Cíl 4	Podporovat rozvoj pracovního uplatnění osob s duševním onemocněním
Opatření 4.1	Podporovat zaměstnávání osob s duševním onemocněním na chráněném trhu

	práce
Aktivita 4.1.1	Zajistit podmínky pro zaměstnávání lidí se zkušeností jako odborníků na duševní onemocnění (peer konzultanti)

Cíl 5	Zajistit dostupnost terénního týmu krizové intervence mimo provozní dobu služeb pro osoby s duševním onemocněním
Opatření 5.1	Zajistit financování úvazků terénního týmu
Aktivita 5.1.1	Navýšit úvazky terénního týmu a zajistit financování
Opatření 5.2	Zajistit úzkou spolupráci s poskytovateli služeb a efektivní sdílení informací
Aktivita 5.2.1	Realizovat pravidelná setkání s poskytovateli

Cíl 1	Zajistit dostupnost sociálních služeb a souvisejících aktivit pro cílovou skupinu
Popis cíle	Podpora dětí a mládeže s duševním onemocněním je jednou z prioritních oblastí s ohledem na stále narůstající množství dětských a adolescentních pacientů s DO a PO.

Opatření 1.1	Vytvořit podmínky pro vznik a rozvoj sociálních služeb pro cílovou skupinu
Aktivita 1.1.1	Rozvoj sociálních služeb navázáním spolupráce a casemanagementu se SAS
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Rozvíjet sociální rehabilitaci a služby následné péče rozšířením věkové hranice cílové skupiny na děti a mládež. • Realizovat stáže k získání zkušeností. • Rozvíjet multidisciplinární spolupráci se zaměřením na děti a mládež. • Realizovat workshopy a supervize se zaměřením na sdílení odborných zkušeností. • Navýšení kapacity o 0,5 úvazků koordinátora aktivit.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	200 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, EU, nadace a dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet realizovaných workshopů a supervizí: 1/rok Počet realizovaných stáží: 1/rok Počet realizovaných případových konferencí: 1/rok
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.1.2	Vznik služby následné péče pro děti a mládež s poruchami příjmu potravy
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Služby následné péče jsou součástí KPSV+ a jsou zařazeny v optimální síti v počtu 3,0 úvazku zaměstnance pro děti a mládež s poruchami příjmu potravy. • Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy.

	• Zajistit financování navýšené kapacity.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	1 980 000 Kč/rok EU, SMO, KÚ MSK, nadace a dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Navýšený počet úvazků v síti o 3,0 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.1.3	Navýšit kapacitu sociálně terapeutických dílen
Termín realizace	2024-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Navýšení personální kapacity sociálně terapeutických dílen o 1,0 úvazku. • Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování navýšené kapacity.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2024-2026: 660 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, EU, nadace a dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2024: Navýšený počet úvazků v síti o 1,0 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.1.4	Navýšit kapacitu sociální rehabilitace Asociace TRIGON a sociální části Centra duševního zdraví Ostrava
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Navýšit personální kapacity sociální rehabilitace v roce o 1,6 úvazku. • Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování navýšené kapacity.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2023-2024: 396 000 Kč/rok 2025: 671 000 Kč/rok 2026: 1 056 000Kč/rok SMO, KÚ MSK, EU, nadace a dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2023: Navýšený počet úvazků v síti o 0,6 pracovníků v přímé péči 2025: Navýšený počet úvazků v síti o 1,0 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO

Opatření 1.2	Vytvořit podmínky pro vznik a rozvoj souvisejících aktivit pro cílovou skupinu
Aktivita 1.2.1	Rozvoj aktivit pro děti a mládež s cílem prevence duševních onemocnění program „Blázníš, no a?“
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k	• Navýšit kapacity realizátorů programu o 0,5 úvazku peer asistentů.

realizaci	• Proškolit metodiky pro zajištění programu. • Realizovat program pro děti a mládež. • Realizovat projektové dny ve školách. • Realizovat setkávání se zástupci škol.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	280 000 Kč/rok SMO, MŠMT, nadace a dary, poplatky účastníků
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet realizovaných programů: 5/rok
Realizátoři	NNO

Cíl 2	Podporovat rozvoj sociálních služeb v oblasti bydlení pro osoby s duševním onemocněním
Popis cíle	Zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti bydlení pro osoby s duševním onemocněním v závislosti na míře nutné podpory (v posloupnosti Domov se zvláštním režimem -> Chráněné bydlení -> Podporované bydlení -> Vlastní bydlení); a to vše v kontextu nových terapeutických přístupů ke klientovi.

Opatření 2.1	Rozvoj kapacit dostupného bydlení pro cílovou skupinu
Aktivita 2.1.1	Navýšit kapacitu chráněného bydlení
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Navýšení kapacity chráněného bydlení o 9,5 úvazku a 18 lůžek. • Zajištění lůžek pro osoby s duální diagnózou, využití principu Recovery Housing, zprostředkování adaptačních pobytů pro dlouhodobě hospitalizované. • Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování navýšené kapacity.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2023: 1 980 000 Kč/rok 2024-2026: 6 270 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, EU, nadace a dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč Dle aktuální situace na trhu s nemovitostmi – bude upřesněno. Zdroje: EU, nadace a dary
Výstup	2023: Navýšený počet úvazků v síti o 3,0 pracovníků v přímé péči 2023: Počet nových lůžek v pobytové kapacitě o 10 lůžek 2024: Navýšený počet úvazků v síti o 6,5 pracovníků v přímé péči 2024: Počet nových lůžek v pobytové kapacitě o 8 lůžek
Realizátoři	NNO

Cíl 3 Zajistit přenos informací mezi resorty o průběhu a realizaci transformace psychiatrické péče

Popis cíle Zintenzivnění mezioborové spolupráce v souvislosti s probíhající reformou psychiatrické péče, zejména pak mezi sociálním a zdravotnickým sektorem pro zlepšení návaznosti poskytovaných služeb a zlepšení vzájemné informovanosti.

Opatření 3.1	Posilovat spolupráci mezi zdravotnickým a sociálním sektorem
Aktivita 3.1.1	Realizovat pravidelná meziresortní setkávání s odborníky ze sociální a zdravotnické oblasti
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Příprava a realizace setkávání jednotlivých aktérů působících v oblasti podpory osob s duševním onemocněním, realizace kulatých stolů a případových konferencí.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet realizovaných aktivit: 2/rok
Realizátoři	SMO, NNO, zástupci dalších subjektů

Cíl 4	Podporovat rozvoj pracovního uplatnění osob s duševním onemocněním
Popis cíle	Zařazení peer-konzultantů (lidé s vlastní zkušeností s duševním onemocněním, kteří pracují s klienty aktuálně dekompenzovanými v jejich domácím prostředí) do multidisciplinárních týmů a podpora jejich plnohodnotného pracovního potenciálu.

Opatření 4.1	Podporovat zaměstnávání osob s duševním onemocněním na chráněném trhu práce
Aktivita 4.1.1	Zajistit podmínky pro zaměstnávání lidí se zkušeností jako odborníků na duševní onemocnění (peer konzultanti)
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zástupci relevantních subjektů o podpoře pracovních pozic peer konzultantů. • Spolupracovat s jednotlivými organizacemi, v nichž budou peer konzultanti působit. • Zajistit finanční zdroje pro pracovní pozice peer konzultantů. • Navýšit počet úvazků peer konzultantů o 6,0.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2023: 3 300 000 Kč/rok 2024-2026: 3 960 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, nadace a dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2023: Navýšený počet úvazků peer konzultantů o 5,0

	2024: Navýšený počet úvazků peer konzultantů o 1,0
Realizátoři	NNO, PO

Cíl 5

Zajistit dostupnost terénního týmu krizové intervence mimo provozní dobu služeb pro osoby s duševním onemocněním

Popis cíle

V současné době jsou služby pro osoby s duševním onemocněním dostupné ve všední dny v obvyklých provozních časech jednotlivých poskytovatelů. Realizace opatření povede k významnému zvýšení dostupnosti krizové péče pro osoby s duševním onemocněním a osoby v krizi v odpoledních a večerních hodinách a ve dnech pracovního klidu v režimu 8/7 (8 hodin, 7 dnů v týdnu). Cílová skupina: lidé s duševním onemocněním a lidé v krizové životní situaci od 15 let (tj. včetně seniorů), klienti stávajících poskytovatelů služeb pro osoby s duševním onemocněním včetně služeb pobytových.

Opatření 5.1	Zajistit financování úvazků terénního týmu
Aktivita 5.1.1	Navýšit úvazky terénního týmu a zajistit financování
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit personální kapacity terénních programů o 2,8 úvazku.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	1 848 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, nadace a dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Navýšený počet úvazků terénních programů o 2,8
Realizátoři	NNO

Opatření 5.2	Zajistit úzkou spolupráci s poskytovateli služeb a efektivní sdílení informací
Aktivita 5.1.1	Realizovat pravidelná setkání s poskytovateli
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit pravidelné porady se všemi zainteresovanými subjekty - 2 ročně, účastníci: poskytovatelé služeb pro osoby s duševním onemocněním, zdravotnická zařízení (PNO, FNO a další), CDZ, vybraná pobytová zařízení, vybrané služby pro děti a rodiny, koordinátor reformy psychiatrické péče, zástupce města příp. další. • Nastavit fungující systém preventivního a včasného předávání informací o klientech.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč

Výstup	Počet realizovaných setkání: 2/rok
Realizátoři	NNO

Seznam členů pracovní skupiny Občané s duševním onemocněním a psychosociálními obtížemi

Asociace TRIGON, o.p.s.

Beskyd FM, z. ú.

Centrum Anabell, z.ú.

Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Moravskoslezského kraje

Domov Slunovrat, Ostrava-Přívoz, příspěvková organizace

Ekipa, z.s.

Charita sv. Alexandra

Jinak z. ú.

Krabičky – výrobní družstvo

Krizové centrum Ostrava, z.s.

MENS SANA, z.ú.

Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace

Městský obvod Hrabová

Městský obvod Mariánské Hory a Hulváky

Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz

Městský obvod Ostrava-Jih

Městský obvod Poruba

Městský obvod Radvanice a Bartovice

Spirála Ostrava, z.ú.

Spolek U Dobré naděje

Statutární město Ostrava – magistrát, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Svépomocná společnost Mlýnek, z.s.

OBČANÉ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM

Popis cílové skupiny a jejích potřeb

Cílovou skupinu tvoří:

• děti a dospělí se zrakovým postižením,

• děti a dospělí se zrakovým a kombinovaným zdravotním postižením,

• děti a dospělí s ohroženým vývojem v oblasti zrakového vnímání,

• rodiny a zákonní zástupci dětí v raném věku s výše uvedenými druhy postižení a ohroženým vývojem v oblasti zrakového vnímání.

Potřeby cílové slupiny jsou různorodé v závislosti na věku člověka se zrakovým postižením, na jeho dosavadních znalostech a dovednostech, době vzniku a vývoji vady, ale také na rozsahu zrakového postižení, tj. od slabozrakosti až po nevidomost, případně na dalších potížích.

Posláním pracovní skupiny je podpora sociálního začleňování, samostatnosti a nezávislosti dětí a dospělých se zrakovým postižením při zvládání každodenních činností, včetně podpory rodin.

Nabídka poskytovatelů služeb pokrývá všechny věkové skupiny na území města Ostravy. Služby jsou poskytovány ambulantní a terénní formou.

Občanům se zrakovým postižením byly v roce 2021 na území SMO poskytovány celkem 4 sociální služby a 4 související aktivity. Jejich jediným zřizovatelem jsou NNO. Z hlediska finanční náročnosti jsou na provoz nejnákladnější služby sociální rehabilitace. Služby jsou klientům poskytovány zdarma. Největší podíl na financování těchto služeb má kraj prostřednictvím státní dotace, a to částkou 7 034 tis. Kč. Z hlediska klientů se nejvíce využívají služby sociální rehabilitace, kdy v roce 2021 těchto služeb využilo 209 klientů. SMO přispívá na sociální služby částkou 1 670 tis. Kč a na související aktivity 473 tis. Kč. Podrobný rozbor financování a struktury klientů je znázorněn v následujících tabulkách.

Tabulka 9: Popis stávající sítě sociálních služeb s převažující cílovou skupinou občané se zrakovým postižením za rok 2021 (uvedeno v tis. Kč)

Přehled poskytovaných sociálních služeb v roce 2021	Zřizovatel				Reálné náklady 2021	Dotace z rozpočtu SMO	Státní dotace MPSV	Příjmy od uživatelů	Ostatní zdroje	Klienti
	Počet služeb	SMO	ÚMOb	NNO						Počet	Kapacita
Raná péče	1	0	0	1	2 783	530	2 007	0	246	34	6
Sociální rehabilitace	3	0	0	3	10 029	1 140	5 027	335	3 529	209	12
Celkem	4	0	0	4	12 812	1 670	7 034	335	3 775	243	18

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor sociálních věcí a zdravotnictví; oddělení sociálních služeb, stav k 1. 1. 2022

Zřizovatel

Přehled poskytovaných

souvisejících aktivit v roce 2021

Reálné Dotace z

náklady rozpočtu 2021 SMO

Státní

dotace MPSV

Příjmy od Ostatní

účastníků zdroje

Informovanost a spolupráce

Vytváření podmínek a vyrovnávání příležitostí pro osoby se ZP

Celkem

1

0 0 1

64

70

0

0

3

3

4

0

0

0

0

3

4

1 534

1 598

403

473

0

0

55

55

1 077

1 080

Počet aktivit

SMO

ÚMOb

NNO

Tabulka 10: Popis stávajících souvisejících aktivit s převažující cílovou skupinou občané se zrakovým postižením za rok 2021 (uvedeno v tis. Kč)

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor sociálních věcí a zdravotnictví; oddělení sociálních služeb, stav k 1. 1. 2022

Přehled rozvojových cílů, opatření a aktivit:

Cíl 1	Zvyšovat povědomí o potřebách a vhodném přístupu ke zrakově postiženým u laické i odborné veřejnosti
Opatření 1.1	Rozvoj informovanosti a osvěty včetně posilování kompetencí pro práci s klienty u odborné veřejnosti
Aktivita 1.1.1	Realizovat vzdělávací a informační aktivity za účelem rozvoje informovanosti, osvěty a posilování kompetencí nejen pedagogických pracovníků, úředníků a sociálních pracovníků v ostatních sociálních službách a zdravotnického personálu
Opatření 1.2	Rozvíjet povědomí o potřebách a vhodném přístupu ke zrakově postiženým u široké veřejnosti včetně informování o možnostech pomoci
Aktivita 1.2.1	Realizovat osvětové aktivity za účelem zvyšování povědomí široké veřejnosti o potřebách občanů se zrakovým postižením a informování o možnostech pomoci

Cíl 2	Monitorovat veřejný prostor za účelem zpřístupňování a odstraňování bariér
Opatření 2.1	Posilovat koordinaci a informovanost relevantních subjektů a veřejnosti
Aktivita 2.1.1	Podílet se na rozvoji systému výměny informací a uplatňování opravných mechanismů ve spolupráci s dotčenými aktéry

Cíl 3	Mapovat a zavádět do praxe nové formy podpory cílové skupiny s vazbou na stávající služby
Opatření 3.1	Mapovat nové metody včetně jejich pilotního ověření
Aktivita 3.1.1	Monitorovat nové trendy a metody práce s cílovou skupinou
Aktivita 3.1.2	Pilotní ověření práce s cílovou skupinou

Cíl 1 Zvyšovat povědomí o potřebách a vhodném přístupu ke zrakově postiženým u laické i odborné veřejnosti

Popis cíle Dostupnost informací o každodenním běžném životě osob se zrakovým postižením a zájem o jejich potřeby, stejně jako vhodný přístup k těmto osobám, je u většinové společnosti na okraji jejího zájmu. Úskalí, s nimiž se osoby se zrakovým postižením denně potýkají, a způsoby jejich zvládání, mohou přiblížit zainteresované instituce např. formou interaktivních workshopů, seminářů apod.

Opatření 1.1	Rozvoj informovanosti a osvěty včetně posilování kompetencí pro práci s klienty u odborné veřejnosti
Aktivita 1.1.1	Realizovat vzdělávací a informační aktivity za účelem rozvoje informovanosti, osvěty a posilování kompetencí nejen pedagogických pracovníků, úředníků a sociálních pracovníků v ostatních sociálních službách a zdravotnického personálu
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zmapovat potřeby zainteresovaných institucí (témata, rozsah, forma). • Realizovat vzdělávací aktivity (workshopy a semináře, příspěvky na odborných konferencích, vzájemná metodická podpora a realizace stáží). • Zajistit účast zástupce služeb na jednáních dotčených platforem a vybrat témata k představení/projednání (ÚP ČR, městské obvody - odbory sociální). • Informovat pracovníky v rámci depistáží. • Prezentovat příspěvky o cílové skupině na odborných zdravotnických konferencích.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	60 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, EU, nadace a dary, účastnický poplatek
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet realizovaných vzdělávacích a informačních aktivit: 5/rok Počet jednání nejen se zdravotníky (např. s optiky): 25/rok Počet příspěvků na odborných zdravotnických konferencích: 1/rok
Realizátoři	NNO

Opatření 1.2	Rozvíjet povědomí o potřebách a vhodném přístupu ke zrakově postiženým u široké veřejnosti včetně informování o možnostech pomoci
Aktivita 1.2.1	Realizovat osvětové aktivity za účelem zvyšování povědomí široké veřejnosti o potřebách občanů se zrakovým postižením a informování o možnostech pomoci
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Aktivní účast na tematických akcích pro veřejnost (např. Lidé lidem, Bílá pastelka, Týden rané péče…). • Realizovat informační aktivity (přednášková činnost, workshopy a semináře, medializace, publikační činnost).
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	130 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, EU, nadace a dary

Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet aktivních účastí na tematických akcích: 5/rok Počet realizovaných aktivit: 3/rok
Realizátoři	NNO

Cíl 2

Monitorovat veřejný prostor za účelem zpřístupňování a odstraňování bariér

Popis cíle

Veřejný prostor je pro osoby se zrakovým postižením velmi špatně přístupný z důvodu v něm umístěných překážek. Překážky jsou ve veřejném prostoru instalovány na základě nedostatečného povědomí o omezeních pohybu zrakově postižených ve veřejném prostoru (např. špatné vodicí linie, překážky - vývěsky, květináče, mobiliář aj.). Další bariérou bývá absence hlasové signalizace v některých spojích MHD i na vnitrostátních linkách (hlášení zastávek, nevhodně zvolené zastávky na znamení, značení v místech přestupních uzlů). Žádoucí je rovněž zvýšení míry poskytování informací prostřednictvím webových stránek zainteresovaných institucí o připravovaných nebo probíhajících úpravách veřejného prostoru.

Opatření 2.1	Posilovat koordinaci a informovanost relevantních subjektů a veřejnosti
Aktivita 2.1.1	Podílet se na rozvoji systému výměny informací a uplatňování opravných mechanismů ve spolupráci s dotčenými aktéry
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Shromažďovat podněty o bariérách ve veřejném prostoru od klientů a zástupců NNO. • Komunikovat s odpovědnými institucemi za účelem odstranění bariéry (např. odstranění reklamních poutačů, letní zahrádky u restaurací apod.). • Participovat na přípravě výstavby a stavebních úprav formou konzultací pro funkční bezbariérové řešení (architekti, stavební úřady, realizátoři).
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	80 000 Kč/rok Dary, nadace, SMO
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet realizovaných jednání (architekti, stavební úřady, realizátoři): 8/rok Počet uskutečněných monitorovacích aktivit: 200/rok Počet odpracovaných hodin poradce na problematiku bariér: 300/rok
Realizátoři	NNO

Cíl 3	Mapovat a zavádět do praxe nové formy podpory cílové skupiny s vazbou na stávající služby
Popis cíle	Realizovat a v praxi ověřovat nové metody pro práci s cílovou skupinou, např. sdílená neformální péče jako systém podpory rodin dětí se zrakovým či kombinovaným postižením (např. homesharing, rozvoj peer konzultantů apod.).

Opatření 3.1	Mapovat nové metody včetně jejich pilotního ověření
Aktivita 3.1.1	Monitorovat nové trendy a metody práce s cílovou skupinou
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Sledovat vývoj v oblasti nových trendů nejen v zahraničí. • Účastnit se konferencí, seminářů a workshopů určených k zavádění nových trendů. • Využívat odborných konzultací a stáží.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	5 000 Kč/rok Dary, nadace, SMO, KÚ MSK
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet tematických setkání PS pro sdílení poznatků o nových trendech: 1/rok Počet účastí na odborné konferenci, semináři nebo workshopu: 1/období Počet účastí na odborné stáži: 1/období
Realizátoři	NNO

Aktivita 3.1.2	Pilotní ověření nových forem práce s cílovou skupinou
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit tým pro realizaci aktivit. • Proškolovat pracovníky v oblasti nových metod. • Zavádět nové metody práce s cílovou skupinou. • Evaluovat aktivitu.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	800 000 Kč/rok Dary, nadace, SMO, KÚ MSK
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2023: Vytvořený kvalifikovaný tým pro realizaci aktivit 2024-2026: Realizované nové metody pro cílovou skupinu 2026: Vyhodnocení dopadů na cílovou skupinu
Realizátoři	NNO

Seznam členů pracovní skupiny Občané se zrakovým postižením

KAFIRA o.p.s.

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaný spolek

Statutární město Ostrava – magistrát, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Společnost pro ranou péči, pobočka Ostrava

TyfloCentrum Ostrava, o.p.s.

Tyfloservis, o.p.s.

OBČANÉ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM

Popis cílové skupiny a jejích potřeb

Cílovou skupinou jsou občané se sluchovým postižením a jejich rodiny žijící na území města Ostravy.

Handicap způsobený ztrátou sluchu může být různý, odvíjí se hlavně od (1) velikosti ztráty sluchu, která se znázorňuje ztrátou decibelů a může se jednat o nedoslýchavost až hluchotu. Dále se odvíjí od

(2) období, kdy ke ztrátě sluchu došlo, zda před rozvojem mluvené řeči (prelingválně), nebo až po rozvoji mluvené řeči (postlingválně) v dětství, v dospělosti nebo ve stáří.

Částečnou ztrátu sluchu lze kompenzovat sluchadly, která zvuk zesilují a u kterých je nutné správné seřízení podle aktuálního audiogramu. Úplnou ztrátu sluchu lze kompenzovat kochleárním implantátem, což je elektronické zařízení, které nahrazuje funkci poškozené části vnitřního ucha (hlemýždě) a dodává zvukové signály do mozku. Osoby se sluchovým postižením mohou využít i kompenzační pomůcky volně dostupné na trhu založené převážně na převádění akustického signálu na světelný či vibrační signál.

Každá osoba se sluchovým postižením na základě výše popsaných skutečností preferuje jiný způsob komunikace. Může jít o český znakový jazyk, případně se spoléhá na odezírání, nebo na psaný text. Zvolenou formu komunikace je vhodné respektovat nejen při jednání, ale též ji aktivně nabízet, tak, ať se osobám se sluchovým postižením dostávají informace a necítí se diskriminovány. Navíc je potřeba dodržovat zásady správné komunikace při kontaktu s osobou se sluchovým postižením jako je udržovat oční kontakt, nezakrývat si ústa, být v ideální vzdálenosti, přizpůsobit tempo řeči, videa opatřit titulky atp. Mezi další potřeby patří mít možnost čerpat podporu a poradenství v případě, že jsem slyšící rodič neslyšícího dítěte, neslyšící osoba od narození, ohluchlá osoba v průběhu života a nebo osoba, která postupně sluch ztrácí a potřebuje se s novou životní situaci naučit žít a mít možnost sdílet svou zkušenost s dalšími.

Občané se sluchovým postižením mohli v roce 2021 na území SMO využít 4 sociální služby a 4 související aktivity, které zřizují NNO. Z hlediska provozních nákladů jsou finančně nejnáročnější tlumočnické služby, které jsou nejzásadnější službou pro cílovou skupinu a jsou rovněž nejčastěji využívanou službou ze strany klientů. Všechny sociální služby poskytované osobám se sluchovým postižením jsou zdarma. Z převážné části jsou financovány ze státní dotace prostřednictvím kraje. SMO se podílí na financování sociálních služeb částkou 785 tis. Kč a u souvisejících aktivit 180 tis. Kč. Detailní rozbor sociálních služeb a souvisejících aktivit je znázorněn v následujících tabulkách.

Tabulka 11: Popis stávající sítě sociálních služeb s převažující cílovou skupinou občané se sluchovým postižením za rok 2021 (uvedeno v tis. Kč)

Přehled Zřizovatel Reálné Dotace z Státní Příjmy od Ostatní Klienti

poskytovaných sociálních služeb v roce 2021	Počet služeb	SMO	ÚMOb	náklady rozpočtu dotace uživatelů zdroje 2021 SMO MPSV NNO						Počet	Kapacita
Tlumočnické služby	2	0	0	2	5 424	620	4 371	0	370	182	12
Raná péče	1	0	0	1	731	110	605	0	15	8	9
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi	1	0	0	1	2 764	55	2 558	0	151	10	8
Celkem	4	0	0	4	8 919	785	7 534	0	536	200	29

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor sociálních věcí a zdravotnictví; oddělení sociálních služeb, stav k 1. 1. 2022

Tabulka 12: Popis stávajících souvisejících aktivit s převažující cílovou skupinou občané se sluchovým postižením za rok 2021 (uvedeno v tis. Kč)

Přehled poskytovaných souvisejících aktivit v roce 2021	Zřizovatel
	Počet aktivit	SMO	ÚMOb	NNO	Reálné náklady 2021	Dotace z rozpočtu SMO	Státní dotace MPSV	Příjmy od účastníků	Ostatní zdroje
Prevence zdraví	3	0	0	3	355	170	0	155	30
Vytváření podmínek a vyrovnávání příležitostí	1	0	0	1	52	10	0	26	16
Celkem	4	0	0	4	407	180	0	181	46

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor sociálních věcí a zdravotnictví; oddělení sociálních služeb, stav k 1. 1. 2022

Přehled rozvojových cílů, opatření a aktivit:

Cíl 1	Podporovat dostupnost a kvalitu služeb pro osoby se sluchovým postižením
Opatření 1.1	Navýšit kapacitu sociálních služeb a souvisejících aktivit
Aktivita 1.1.1	Navýšit kapacitu tlumočnických služeb
Aktivita 1.1.2	Navýšit kapacitu sociální rehabilitace
Aktivita 1.1.3	Rozvíjet volnočasové aktivity pro zdravotně postižené
Opatření 1.2	Podporovat zvyšování kvality sociálních služeb a souvisejících aktivit
Aktivita 1.2.1	Realizovat vzdělávací aktivity pro zaměstnance sociálních služeb
Aktivita 1.2.2	Podpořit práci s neslyšícími dobrovolníky/studenty českého znakového jazyka v sociálních službách a souvisejících aktivitách včetně vyhledávání a zavádění nových metod
Aktivita 1.2.3	Motivovat budoucí zaměstnance v sociálních službách pro práci s cílovou skupinou

Cíl 2	Zvýšit povědomí o potřebách a vhodném přístupu ke sluchově postiženým občanům u laické i odborné veřejnosti
Opatření 2.1	Zvyšovat povědomí cílové skupiny a laické veřejnosti o nabízených službách

Aktivita 2.1.1	Informovat neslyšící rodiče se slyšícími dětmi (CODY) o možnosti využívat služby
Aktivita 2.1.2	Informovat veřejnost o důležitosti tlumočení a přepisu na akcích včetně tlumočení a titulkování veřejných videí
Aktivita 2.1.3	Vytvořit informační leták

Cíl 1

Podporovat dostupnost a kvalitu služeb pro osoby se sluchovým postižením

Popis cíle

Cílem je zvýšit kapacitu stávajících tlumočnických služeb, kterých je stále nedostatek, zavést novou službu sociální rehabilitaci a aktivity pro zdravotně postižené. Pro zvýšení kvality sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením budou realizované vzdělávací aktivity na míru těchto služeb, neboť nabídka těchto kurzů na národní úrovni je nedostatečná. Dále budou zapojeni dobrovolníci do činnosti služby a budou se hledat možnosti, jak využít nových metod sociální práce při práci s cílovou skupinou.

Opatření 1.1	Navýšit kapacitu sociálních služeb a souvisejících aktivit
Aktivita 1.1.1	Navýšit kapacitu tlumočnických služeb
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu tlumočnické služby o 0,9 úvazek v přímé péči.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	594 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, MPSV, dary, nadace, vlastní zdroje
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2023: navýšený počet úvazků v síti o 0,9 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.1.2	Navýšit kapacitu sociální rehabilitace
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu sociální rehabilitace o 1,6 úv. pracovníků v přímé péči
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	1 056 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, MPSV, dary, nadace, vlastní zdroje
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2023: navýšený počet úvazků v síti o 1,6 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.1.3	Rozvíjet volnočasové aktivity pro zdravotně postižené
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Realizovat volnočasové aktivity pro osoby se zdravotním postižením.

Neinvestiční náklady a finanční zdroje	162 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, MPSV, dary, nadace, vlastní zdroje
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet aktivit: 100/rok
Realizátoři	NNO

Opatření 1.2	Podporovat zvyšování kvality sociálních služeb a souvisejících aktivit
Aktivita 1.2.1	Realizovat vzdělávací aktivity pro zaměstnance sociálních služeb
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Realizovat 8 dní tematických vzdělávacích aktivit za rok pro zaměstnance sociálních služeb (zejména na téma tlumočení, přepis, odezírání, sociální práce s osobou se sluchovým postižením).
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	120 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, MPSV, dary, nadace, vlastní zdroje
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet realizovaných vzdělávacích akcí: 8/rok
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.2.2	Podpořit práci s neslyšícími dobrovolníky/studenty českého znakového jazyka v sociálních službách a souvisejících aktivitách včetně vyhledávání a zavádění nových metod
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Podporovat organizace v práci s neslyšícími dobrovolníky, včetně koordinace těchto dobrovolníků. • Realizovat motivační setkání se studenty českého znakového jazyka pro práci s cílovou skupinou. • Mapovat potřeby rodin v oblasti homesheringu, případně peer asistentů. • Účast na konferencích, seminářích a workshopech určených k zavádění nových metod sociální práce.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	40 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, MPSV, dary, nadace, vlastní zdroje
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet realizovaných motivačních setkání: 1/rok Počet organizací pracujících s dobrovolníky: 3 Počet tematických setkání PS pro sdílení poznatků o nových metodách sociální práce: 1/rok
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.2.3 Motivovat budoucí zaměstnance v sociálních službách pro práci s cílovou skupinou

Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Realizovat motivační akce (besedy, přednášky) ve školách (SŠ, VOŠ, VŠ) pro budoucí zaměstnance v sociálních službách pro práci s cílovou skupinou. • Realizovat besedy pro studenty škol (SŠ, VOŠ, VŠ) přímo v organizacích poskytujících sociální služby (spojených s prohlídkou prostor, ukázkou pomůcek apod.). • Nabízet studentům praxe v organizacích.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet motivačních akcí ve školách 1/rok Počet besedy ve službách 1/rok Počet studentů na praxi 4/rok
Realizátoři	NNO

Cíl 2	Zvýšit povědomí o službách, potřebách a vhodném přístupu ke sluchově postiženým občanům
Popis cíle	Cílem je zvýšit povědomí o nabízených službách pro občany se sluchovým postižením, rodiče dětí se sluchovým postižením a také slyšící děti neslyšících rodičů (CODA - Children Of Deaf Adults). Dále pro plnohodnotné zapojení cílové skupiny informovat o důležitosti tlumočení a přepisu na akcích včetně tlumočení a titulkování veřejných videí.

Opatření 2.1	Zvyšovat povědomí cílové skupiny a veřejnosti o nabízených službách
Aktivita 2.1.1	Informovat neslyšící rodiče se slyšícími dětmi (CODA) o možnosti využívat služby
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Realizovat besedy v jednotlivých organizacích o možnostech využití sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi i pro slyšící děti neslyšících rodičů CODA (Children Of Deaf Adults).
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet realizovaných besed: 1/rok
Realizátoři	NNO

Aktivita 2.1.2	Informovat veřejnost o důležitosti tlumočení a přepisu na akcích včetně tlumočení a titulkování veřejných videí
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Vydání článku v lokálním periodiku. • Vystoupení v pořadech ČT vysílaných z Ostravy.

	• Vystoupení s příspěvkem na odborné konferenci. • Tlumočení akcí realizovaných v Ostravě.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Počet článků: 1/rok Počet vystoupení v ČT: 1/za dva roky Počet příspěvků na odborné konferenci: 1/rok Počet tlumočených akcí v Ostravě: 1/rok
Realizátoři	NNO

Aktivita 2.1.3	Vytvořit informační leták
Termín realizace	2024
Kroky vedoucí k realizaci	• Vytvořit leták s přehledem všech služeb pro osoby se sluchovým postižením v Ostravě se zásadami komunikace s osobou se sluchovým postižením. • Zajistit tisk a distribuci letáků do sociálních služeb, zdravotnických a školských institucí.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2024: 30 000 Kč SMO, MSK, MPSV, dary, nadace, vlastní zdroje
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2024: Počet vytištěných a distribuovaných letáčků 10 000 ks
Realizátoři	NNO

Seznam členů pracovní skupiny Občané se sluchovým postižením

Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s.

Centrum služeb pro neslyšící a nedoslýchavé, o.p.s.

Česká unie neslyšících, z.ú.

Českomoravská unie neslyšících z.s., oblastní pobočný spolek Ostrava

Statutární město Ostrava – magistrát, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z.s., Základní organizace nedoslýchavých Ostrava- Poruba, p.s.

Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z.s., Základní organizace nedoslýchavých Ostrava, p.s.

Tichý svět, o.p.s.

OBČANÉ S MENTÁLNÍM, TĚLESNÝM A KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM

Popis cílové skupiny a jejích potřeb

Cílovou skupinu osoby s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením můžeme charakterizovat dle jednotlivých postižení a následně také v rámci kombinace postižení. Nesmíme také opomenout osoby s poruchami autistického spektra, neurovývojovými a dalšími degenerativními onemocněními, které spadají do této cílové skupiny.

Osoby s mentálním postižením - lidé se sníženou úrovní rozumových schopností v různém stupni a rozsahu od lehkého mentálního postižení až k těžkému mentálnímu postižení. Každá osoba je svébytnou bytostí s vlastními lidskými potřebami a vlastními vývojovými možnostmi, které je možné a nutné podporovat a rozvíjet.

Osoby s tělesným postižením - lidé s tělesným postižením různého stupně a rozsahu včetně lidí imobilních. V této části podporovaných osob jsou zastoupeni jak lidé s vrozeným postižením (například dětská mozková obrna), tak lidé s postižením získaným po úraze nebo nemoci. Jde o širokou škálu osob, jejichž potřeby a míra podpory jsou dány stupněm a závažností postižení. Při vytvoření optimálních podmínek (např. bezbariérovost, specifická pracovní místa, určitá míra podpory) jsou tito lidé schopni zařadit se do běžného života.

Osoby s kombinovaným postižením - lidé s kombinací dvou a více postižení různého typu (např. mentální a tělesné postižení, mentální a smyslové postižení, mentální postižení a autismus, apod.). Rozmanité kombinace postižení vytvářejí u každé osoby specifické potřeby a způsoby naplňování těchto potřeb vyžadují individuální přístup.

Osoby s poruchou autistického spektra – specifická skupina lidí, jejichž počet narůstá. Jedná se o neurovývojovou poruchu. Potřeby této skupiny osob jsou velmi specifické, vyznačují se potřebami vysoce individualizovaného přístupu ve vztahu k míře potřebné podpory a dalším přidruženým potížím.

Osoby s dalšími degenerativními onemocněními – jedná se o skupinu osob se specifickými degenerativními onemocněními, jako jsou spinální mozkové atrofie nebo roztroušená skleróza, která má opět svá významná specifika v oblasti potřeb a jejich naplňování.

Trendy v PS MTKP

Trendy směřování pomoci a podpory osobám s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením odráží vyjádřenou potřebnost těchto osob.

V pracovní skupině MTKP můžeme sledovat několik trendů, které se dostávají do popředí v oblasti poskytování sociálních služeb a aktivit:

• podpora odlehčení pečujícím (odlehčovací služby pobytové, osobní asistence) směřující v co nejvyšší míře k zachování přirozeného života člověka,

• podpora pečujících osob a podpora integrace osob se ZP do společnosti (také ve smyslu destigmatizace),

• podpora co nejběžnějšího způsobu života osob se ZP ve společnosti včetně možnosti samostatného či sdíleného bydlení pro lidi s těžkým tělesným a kombinovaným postižením,

• podpora pečujících o děti s PAS a degenerativním onemocněním,

• podpora komunitního typu služeb,

• transformace a humanizace služeb pro lidi se zdravotním postižením.

Občanům s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením bylo v roce 2021 na území města k dispozici 37 sociálních služeb a 37 souvisejících aktivit. Z větší míry jsou jejich zřizovateli NNO (27), SMO zřizuje 10 služeb. Související aktivity jsou zřizovány výlučně NNO. Na zajištění péče o lidi s mentálním postižením se podílejí také dobrovolnické organizace. Pro tuto cílovou skupinu došlo v minulém období k největšímu rozvoji služeb. Z finančního hlediska jsou na provoz nejnáročnější domovy pro osoby se zdravotním postižením, jejichž zřizovatelem je právě z velké části SMO. Ve značné míře jsou financovány z rozpočtu statutárního města Ostravy. V rámci této cílové skupiny se na zajištění provozních nákladů jednotlivých zařízení velkou měrou podílí město. SMO přispívá na sociální služby částkou 111 957 tis. Kč a na související aktivity 6 543 tis. Kč. Kompletní přehled financování a struktury klientů znázorňují následující tabulky.

Tabulka 13: Popis stávající sítě sociálních služeb s převažující cílovou skupinou občané s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením za rok 2021 (v tis. Kč)

Přehled poskytovaných sociálních služeb v roce 2021	Zřizovatel				Reálné náklady 2021	Dotace z rozpočtu SMO	Státní dotace MPSV	Příjmy od uživatelů	Ostatní zdroje	Klienti
	Počet služeb	SMO	ÚMOb	NNO						Počet	Kapacita
Odborné sociální poradenství	2	0	0	2	2 206	410	1 578	26	193	297	4
Osobní asistence	2	0	0	2	31 721	4 249	18 549	4 253	4 662	116	63
Podpora samostatného bydlení	4	1	0	3	7 182	1 088	2 530	500	2 975	49	18
Odlehčovací služby	3	1	0	2	6 965	2 575	2 442	726	1 164	34	23
Centra denních služeb	2	0	0	2	5 161	1 132	2 266	926	834	42	41
Denní stacionáře	5	0	0	5	27 833	3 604	15 636	3 941	4 399	120	114
Domovy pro osoby se zdravotním postižením	5	4	0	1	228 121	76 531	70 750	44 403	40 495	162	197
Domovy se zvláštním režimem	1	1	0	0	17 020	7 938	3 645	2 885	2 552	11	12
Chráněné bydlení	3	2	0	1	25 581	9 116	9 862	3 750	2 853	32	38
Raná péče	2	0	0	2	3 547	612	2 480	8	447	62	5
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením	1	0	0	1	3 074	360	1 983	0	730	27	5

Sociálně terapeutické dílny	5	1	0	4	20 315	4 342	0	692	15 158	150	118
Sociální rehabilitace	2	0	0	2	3 381	0	0	0	3 377	42	5
Celkem	37	10	0	27	382 107	111 957	131 721	62 110	79 839	1 144	643

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor sociálních věcí a zdravotnictví; oddělení sociálních služeb, stav k 1. 1. 2022

Tabulka 14: Popis stávajících souvisejících aktivit s převažující cílovou skupinou občané s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením za rok 2021 (v tis. Kč)

Přehled poskytovaných souvisejících aktivit v roce 2021	Zřizovatel				Reálné náklady 2021	Dotace z rozpočtu SMO	Státní dotace MPSV	Příjmy od účastníků	Ostatní zdroje
	Počet aktivit	SMO	ÚMOb	NNO
Prevence zdraví	12	0	0	12	3 652	1 130	0	1 033	1 432
Zaměstnávání	4	0	0	4	14 592	2 223	0	0	12 430
Dobrovolnictví	1	0	0	1	400	68	176	0	156
Alternativní doprava a odstraňování bariér	3	0	0	3	1 469	857	0	191	437
Vytváření podmínek a vyrovnávání příležitostí	15	0	0	15	7 442	2 166	0	302	4 900
Informovanost a spolupráce	2	0	0	2	399	99	0	57	238
Celkem	37	0	0	37	27 954	6 543	176	1 583	19 593

Zdroj dat: SMO, magistrát, odbor sociálních věcí a zdravotnictví; oddělení sociálních služeb, stav k 1. 1. 2022

Přehled rozvojových cílů, opatření a aktivit:

Cíl 1	Podporovat rozvoj sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením včetně autismu
Opatření 1.1	Navýšit kapacitu sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením
Aktivita 1.1.1	Navýšit kapacitu rané péče
Aktivita 1.1.2	Navýšit kapacitu osobní asistence
Aktivita 1.1.3	Zajistit kapacitu odlehčovací služby se zvýšeným zdravotním dohledem
Aktivita 1.1.4	Navýšit kapacitu podpory samostatného bydlení
Aktivita 1.1.5	Navýšit kapacitu chráněného bydlení
Aktivita 1.1.6	Navýšit kapacitu sociálně terapeutické dílny
Opatření 1.2	Podporovat vznik a rozvoj kapacit sociálních služeb pro osoby s autismem a chováním náročným na péči
Aktivita 1.2.1	Podpořit vznik služby domov pro osoby se zdravotním postižením pro lidi s autismem, mentálním postižením a chováním náročným na péči (agrese, autismus, mentální postižení, duševní porucha)
Aktivita 1.2.2	Zvýšit kapacitu odlehčovací služby pro osoby s autismem a chováním náročným na péči
Aktivita 1.2.3	Navýšit kapacitu sociální rehabilitace pro osoby s vysokofunkčním autismem
Aktivita 1.2.4	Navýšit kapacitu odborného sociálního poradenství pro pečující o osoby s PAS

Cíl 2	Zajistit adekvátní pomoc pečujícím rodinám při zabezpečení potřeb osob se zdravotním postižením a zvládání náročných životních situací
Opatření 2.1	Podpořit rodiny pečující o osoby se speciálními potřebami
Aktivita 2.1.1	Zajistit podporu rodinám v jejich domácím prostředí při péči o jejich blízké ve zvlášť náročném a komplikovaném zdravotním stavu
Aktivita 2.1.2	Rozvoj aktivit pro podporu pečujících, zajištění neformální péče, komunitní péče, home sharing
Aktivita 2.1.3	Zajistit podporu osobám s hendikepem a pečujícím, kteří ztrácejí, nebo je reálný předpoklad, že v blízké budoucnosti ztratí schopnosti pečovat o svěřenou osobu

Cíl 3	Podpořit služby a aktivity vedoucí k zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Opatření 3.1	Zajistit služby a aktivity pro zvýšení zaměstnatelnosti osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce
Aktivita 3.1.1	Zvýšit počet pracovních asistentů pro usnadnění zaměstnávání

Cíl 4	Podporovat vzdělávání zaměstnanců sociálních služeb v odborných a na důkazech založených metodách práce (evidence besed)
Opatření 4.1	Zvýšit počet odborných a vyvzdělaných pracovníků v sociálních službách
Aktivita 4.1.1	Podporovat edukaci zaměstnanců v krátkodobých (1 roční), středně dobých a dlouhodobých (4-5 leté výcviky) kurzech/výcvicích založených na důkazech s cílem zvýšit kvalitu péče o klienty

Cíl 5	Podporovat rozvoj aktivit v oblasti sdílené péče, neformální a komunitní péče, získání a udržení samostatného nebo sdíleného bydlení
Opatření 5.1	Spolupracovat na naplnění cíle s poskytovateli sociálních služeb, se zástupci komunitních aktivit, pečujícími a budoucími uživateli
Aktivita 5.1.1	Pravidelné setkávání realizátorů
Opatření 5.2	Rozvíjet spolupráci s vlastníky bytového fondu a získávat potřebnou infrastrukturu pro samostatné a sdílené bydlení
Aktivita 5.2.1	Navázání spolupráce s vlastníky bytového fondu
Opatření 5.3	Zajistit personálně koordinaci rozvojové aktivity sdílené péče, bydlení a sdíleného bydlení
Aktivita 5.3.1	Personální zajištění koordinace aktivity

Cíl 1	Podporovat rozvoj sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením včetně autismu
Popis cíle	Tento cíl míří na navýšení kapacit sociálních služeb tak, aby byla zajištěna jejich dostupnost a kvalita. V praxi se často setkáváme se situací, kdy vznikne akutní potřeba péče a není možné na ni reagovat z důvodu nedostatečných kapacit. Současně se zabývá rozvojem kapacit služeb pro osoby s autismem a chováním náročným na péči. U těchto osob je stále nedostatečná kapacita služeb.

Opatření 1.1	Navýšit kapacitu sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením
Aktivita 1.1.1	Navýšit kapacitu rané péče
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu rané péče o 2,0 úvazku v přímé péči.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2023-2024: 660 000 Kč/rok 2025-2026: 1 320 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, MPSV, nadace, dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2023: navýšený počet úvazků v síti o 1,0 pracovníků v přímé péči 2025: navýšený počet úvazků v síti o 1,0 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.1.2	Navýšit kapacitu osobní asistence
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu osobní asistence o 4,0 úvazku v přímé péči.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2023: 660 000 Kč 2024: 1 320 000 Kč 2025-2026: 2 640 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, MPSV, nadace, dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2023: navýšený počet úvazků v síti o 1,0 pracovníků v přímé péči 2024: navýšený počet úvazků v síti o 1,0 pracovníků v přímé péči 2025: navýšený počet úvazků v síti o 2,0 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.1.3	Zajistit kapacitu odlehčovací služby se zvýšeným zdravotním dohledem
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu odlehčovací služby o 1,5 úvazku v přímé péči.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2023: 500 000 Kč 2024-2026: 750 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, MPSV, nadace a dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2023: navýšený počet úvazků v síti o 1,0 pracovníků v přímé péči 2024: navýšený počet úvazků v síti o 0,5 pracovníků (zdravotní sestra)
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.1.4	Navýšit kapacitu podpory samostatného bydlení
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu podpory samostatného bydlení o 4,15 úvazku v přímé péči.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2023-2024: 759 000 Kč/rok 2025: 2 079 000 Kč 2026: 2 739 000 Kč SMO, KÚ MSK, MPSV, nadace, dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2023: navýšený počet úvazků v síti o 1,15 pracovníků v přímé péči 2025: navýšený počet úvazků v síti o 2,0 pracovníků v přímé péči 2026: navýšený počet úvazků v síti o 1,0 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.1.5	Navýšit kapacitu chráněného bydlení
Termín realizace	2024-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu chráněného bydlení o 5,0 úvazku v přímé péči.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2024-2026: 3 300 000 Kč/rok SMO, MPSV, KÚ MSK, nadace a dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2024: navýšený počet úvazků v síti o 5,0 pracovníků v přímé péči 2024: navýšený počet lůžek o 4
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.1.6	Navýšit kapacitu sociálně terapeutické dílny
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu sociálně terapeutických dílen o 2,0 úvazku v přímé péči.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	1 320 000 Kč/rok SMO, MPSV, KÚ MSK, nadace a dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2023: navýšený počet úvazků v síti o 2,0 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO

Opatření 1.2	Podporovat vznik a rozvoj kapacit sociálních služeb pro osoby s autismem a chováním náročným na péči
Aktivita 1.2.1	Podpořit vznik služby domov pro osoby se zdravotním postižením pro lidi s autismem, mentálním postižením a chováním náročným na péči (agrese, autismus, mentální postižení, duševní porucha)
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu domova pro osoby se zdravotním postižením o 19,0 úvazku v přímé péči.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2024: 9 900 000 Kč 2025-2026: 12 540 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, MPSV, nadace, dary
Investiční náklady a finanční zdroje	52 000 000 Kč EU
Výstup	2024: navýšený počet úvazků v síti o 15,0 pracovníků v přímé péči 2024: navýšená kapacita domova pro osoby se zdravotním postižením o 8 lůžek 2025: navýšený počet úvazků v síti o 4,0 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.2.2	Zvýšit kapacitu odlehčovací služby pro osoby s autismem a chováním náročným na péči
Termín realizace	2024-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu odlehčovací služby o 15,0 úvazku v přímé péči.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2024: 660 000 Kč 2025: 6 600 000 Kč 2026: 9 900 000 Kč SMO, KÚ MSK, MPSV, nadace, dary
Investiční náklady a finanční zdroje	20 000 000 Kč EU, MPSV, nadace
Výstup	2024: navýšený počet úvazků v síti o 1,0 pracovníků v přímé péči 2025: navýšený počet úvazků v síti o 9,0 pracovníků v přímé péči 2025: navýšená kapacita pobytové odlehčovací služby o 4 lůžka 2026: navýšený počet úvazků v síti o 5,0 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.2.3	Navýšit kapacitu sociální rehabilitace pro osoby s vysokofunkčním autismem
Termín realizace	2024-2026

Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu sociální rehabilitace o 1,0 úvazek v přímé péči a 4 peer asistentů na DPP/DPČ.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	2024: 660 000 Kč 2025-2026: 911 000 Kč/rok SMO, KÚ MSK, MPSV, nadace, dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	2024: navýšený počet úvazků v síti o 1,0 pracovníků v přímé péči 2025: navýšený počet 4 peer asistentů DPP/DPČ
Realizátoři	NNO

Aktivita 1.2.4	Navýšit kapacitu odborného sociálního poradenství pro pečující o osoby s PAS
Termín realizace	2023-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu odborného sociálního poradenství o 2,0 úvazky v přímé péči.
Neinvestiční náklady a finanční zdroje	1 320 000 Kč/rok EU, SMO, KÚ MSK, MPSV, nadace a dary
Investiční náklady a finanční zdroje	0 Kč
Výstup	Navýšený počet úvazků v síti o 2,0 pracovníků v přímé péči
Realizátoři	NNO

Cíl 2	Zajistit adekvátní pomoc pečujícím rodinám při zabezpečení potřeb osob se zdravotním postižením a zvládání náročných životních situací
Popis cíle	Smyslem tohoto cíle je zajistit komplexní podporu pečujícím (rodiče, prarodiče, sourozenci a další osoby zajišťující péči) o osoby se specifickými potřebami v souvislosti s náročnou, často 24hodinovou péčí. Tato péče je v současném systému nedostačující či nedostupná. Pečující osoby jsou vystaveny značné psychické i fyzické zátěži při celodenní péči o své blízké.

Opatření 2.1	Podpořit rodiny pečující o osoby se speciálními potřebami
Aktivita 2.1.1	Zajistit podporu rodinám v jejich domácím prostředí při péči o jejich blízké ve zvlášť náročném a komplikovaném zdravotním stavu
Termín realizace	2024-2026
Kroky vedoucí k realizaci	• Zajistit jednání se zainteresovanými subjekty včetně veřejné správy. • Zajistit financování budoucího provozu. • Navýšit kapacitu o 0,5 úvazku.