INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
(Informace)
INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
ÚČETNÍ DVŮR
V souladu s ustanoveními čl. 248 odst.1a4 Smlouvy o ES a článků 129 a 143 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne
25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, naposledy pozměněného naří- zením Rady (ES) č. 1525/2007 ze dne 17. prosince 2007, a článků 139 a 156 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008
o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond
přijal Účetní dvůr Evropských společenství na svém zasedáních ve dnech 24. a 25. září 2008
VÝROČNÍ ZPRÁVY
za rozpočtový rok 2007
Výroční zprávy spolu s odpověďmi orgánů na připomínky Účetního dvora byly předány orgánům udílejícím absolutorium a ostatním orgánům a institucím.
Členy Účetního dvora jsou:
Xxxxx Xxxxxx da XXXXX XXXXXXXX (předseda), Xxxxxx XXXXX, Xxxxxxx X. ENGWIRDA, Xxxxx XXXXXXXXX-XXXXX, Xxxxx XXXXXXX, Xxxxxx Xxxxx XXXXXXXX, Xxxxxxx XXXXXX, Xxxxxx XXXXXX, Xxxxx Xxxxx XXXXXXXX, Xxxxx XXXXXX,
Xxxxx XXXXXXXXXX, Xxxxx XXXXXXX, Xxxxx XXXXXXXXXXXXXXX, Xxxxx XXXXXXXX, Xxx XXXXX, Xxxxxx XXXXXXXXX, Xxxxx XXXXXXXX, Xxxxxxx XXXX, Xxxx XXXXXXX XXXXXXXX, Xxxxx XXX-XXXXXXX, Xxxx XXXXXXXXXX, Xxxxx XXXXXXX, Ovidiu ISPIR,
Xxxxxxx XXXXXXXXX, Xxxxxx XXXXXX, Xxxxxx XXXXX, Xxxxx XXXXXXX.
VÝROČNÍ zpRáVa
O pLNĚNÍ ROzpOČTU
(2008/C 286/01)
OBSAH
Strana
Kapitola 1 — prohlášení o věrohodnosti a podpůrné informace 9
Kapitola 2 — Systém vnitřní kontroly Komise 39
Kapitola 3 — Rozpočtové řízení 65
............................................................... .... 81
Kapitola 5 — zemědělství a přírodní zdroje 101
Kapitola 6 — Soudržnost 139
Kapitola 7 — Výzkum, energie a doprava 157
Kapitola 8 — Vnější pomoc, rozvoj a rozšíření 175
Kapitola 9 — Vzdělávání a občanství 195
Kapitola 10 — Hospodářské a finanční věci 209
Kapitola 11 — Správní a jiné výdaje 227
příloha I — Finanční informace k souhrnném rozpočtu 245
příloha II — Seznam zvláštních zpráv přijatých Účetním dvorem od poslední výroční zprávy 271
0.1 Evropský účetní dvůr byl jako orgán EU zřízen Smlouvou, aby kontroloval hospodaření EU. Jako externí auditor EU se po- dílí na zlepšování finančního řízení EU a vystupuje jako nezávis- lý strážce finančních zájmů občanů Unie. Další informace o Účetním dvoře lze nalézt ve výroční zprávě o činnosti, která je spolu se zvláštními zprávami o specifických otázkách a stanovis- ky k navrhovaným právním předpisům k dispozici na interne- tových stránkách Účetního dvora xxx.xxx.xxxxxx.xx.
0.2 Tento dokument, který se týká rozpočtového roku 2007, obsahuje 31. výroční zprávu o plnění souhrnného rozpočtu Ev- ropské unie. Společně se zprávou se předkládají odpovědi Komi- se, popřípadě jiných příslušných orgánů a institucí EU. Evropskými rozvojovými fondy se zabývá samostatná zpráva.
0.3 Souhrnný rozpočet EU každoročně schvaluje Rada a Evrop- ský parlament. Výroční zpráva Účetního dvora je východiskem pro postup udílení absolutoria, kterým se uzavírá roční rozpoč- tový proces. Ústřední složkou této zprávy je prohlášení o věro- hodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky Evropských společenství a legality a správnosti uskutečněných operací.
0.4 Prohlášení o věrohodnosti a další informace na jeho pod- poru tvoří kapitolu 1 zprávy. V kapitole 2 se podává zpráva o sy- stému vnitřní kontroly Komise a kapitola 3 se zabývá tím, jak Komise řídila rozpočet na rok 2007. Zbývající kapitoly, tj. kapi- toly 4 až 11, pojednávají o příjmové straně rozpočtu a jednotli- vých výdajových oblastech v podobě skupin politik.
0.5 Každá z kapitol 4 až 11 obsahuje tyto složky:
— shrnutí a analýzu výsledků auditní práce provedené v souvis- losti s prohlášením o věrohodnosti v podobě zvláštního po- souzení příslušné rozpočtové oblasti,
— zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění dopo- ručení Účetního dvora a rozpočtových orgánů vyplývajících z předešlých auditů.
0.6 Zvláštní posouzení se zakládají především na hodnocení, jak fungují hlavní systémy dohledu a kontroly pro příjmy a vý- daje, a na výsledcích testů, které Účetní dvůr provedl u operací. Celkové hodnocení všech těchto složek tvoří základ pro prohlá- šení o věrohodnosti.
0.7 Kromě doporučení ke konkrétním oblastem v jednotlivých kapitolách věnovaných příjmům a výdajům předkládá Účetní dvůr v bodech 1.52–1.54, 2.41–2.42, 3.29 a 3.32–3.33 další do- poručení, která jsou více průřezová.
Šířeji zaměřenou koncepci zvolil Účetní dvůr ve svém příspěvku k probíhajícímu přezkumu rozpočtu EU, který Komise zahájila v roce 2007. V tomto příspěvku Účetní dvůr uvádí, že přezkum by se měl zaměřit na kvalitu rozpočtových operací EU, tj. na le- galitu, správnost a optimální využití prostředků, jakož i na výda- jové priority a spravedlnost. Účetní dvůr dále:
— vítá stanovisko Xxxxxx, že výdaje EU musí vycházet ze zjiš- tění, že přinášejí EU další hodnotu, a vyzývá k jasnější for- mulaci tohoto kritéria,
— uvádí hlavní zásady, kterými by se provádění výdajů EU mělo řídit: jasné cíle, zjednodušení, realismus, transparentnost a zodpovědnost,
— doporučuje politickým orgánům, aby byly připraveny ra- dikálně zvážit podobu výdajových programů, například tak, že výdajové programy přepracují tak, aby byly založeny na výstupech, kriticky posoudí, jaká má být na národní, regio- nální a místní úrovni vhodná míra volnosti při řízení progra- mů, a budou lépe využívat koncept přípustného rizika,
— poukazuje na skutečnost, že systém vlastních zdrojů, kterým se financuje rozpočet, lze značně zjednodušit a vyjasnit.
0.8 Za plnění rozpočtu odpovídá Komise, s níž však spolupra- cují i členské státy, aby se zajistilo využívání prostředků v sou- ladu se zásadami řádného finančního řízení. Vývoj směřuje k tomu, aby větší úlohu při dohledu nad prostředky EU a při je- jich kontrole hrály členské státy a často také nejvyšší kontrolní in- stituce (NKI). Například v roce 2007 musely členské státy poprvé předložit roční shrnutí svých auditů a prohlášení.
0.9 Jak bylo uvedeno ve stanovisku Účetního dvora č. 6/2007, roční shrnutí i dobrovolné iniciativy členských států vydávat pro- hlášení a rozhodnutí některých vnitrostátních kontrolních orgánů
tato prohlášení kontrolovat by mohly podnítit lepší řízení a kon- trolu prostředků EU. Účetní dvůr zjistil že na proces předkládání ročních shrnutí za rok 2007 Komise náležitě dohlížela (viz body 2.19 a 2.20). Ovšem vzhledem k rozdílné prezentaci shrnutí a často chybějícímu prohlášení o jejich úplnosti a přesnosti je ne- lze považovat za spolehlivé posouzení fungování kontrolních systémů.
0.10 Účetní dvůr se snaží využívat auditní práci národních NKI v souvislosti s prohlášeními členských států, a to za podmínek popsaných ve výše uvedeném stanovisku. Cílem Účetního dvora je zlepšovat spolupráci s národními NKI tím, že s partnerskými NKI vytváří společné auditorské standardy uzpůsobené oblasti EU a dvoustranně spolupracuje s jednotlivými NKI. Kladným
příkladem z poslední doby je zvláštní zpráva o správní spoluprá- ci v oblasti daně z přidané hodnoty (č. 8/2007), která odkazuje na zprávy několika národních NKI.
0.11 Struktura souhrnného rozpočtu je od roku 2005 založe- na výhradně na oblastech politiky uspořádaných v souladu se sestavováním rozpočtu podle činností (ABB). Letos Účetní dvůr strukturu své zprávy pozměnil tak, aby obrážela jak tuto změnu, tak zavedení nového finančního rámce. Tento rok poprvé vše- chna zvláštní posouzení odpovídají skupinám oblastí politiky uspořádaných na základě sestavování rozpočtu podle činností, které jsou uvedeny v tabulce 1.2. Přibyla tak dvě nová zvláštní po- souzení, jedno zabývající se vzděláváním a občanstvím a jedno hospodářskými a finančními věcmi (ta dříve spadala pod vnitřní politiky), a dvě dřívější posouzení (předvstupní strategie a vnější akce) splynula v jedno, které pojednává o vnější pomoci, rozvoji a rozšíření.
Prohlášení o věrohodnosti a podpůrné informace
OBSAH
Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem Evropskému parlamentu a Radě Výrok ke spolehlivosti účetní závěrky
Výrok k legalitě a správnosti operací, na nichž se účetní závěrka zakládá
Informace na podporu prohlášení o věrohodnosti Úvod
Další kroky podniknuté k posílení přechodu na akruální účetnictví Konsolidovaná účetní závěrka za rok 2007
Konsolidovaná rozvaha k 31. prosinci 2007 Konsolidovaná výsledovka
Legalita a správnost uskutečněných operací, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka za rok 2007
Nová struktura zvláštních posouzení v kontextu prohlášení o věrohodnosti Koncepce Účetního dvora
Obecný přehled výsledků auditu DAS 2007
Posouzení pokroku k účelnému rámci vnitřní kontroly Společenství
PROHLÁŠENÍ O VĚROHODNOSTI PŘEDKLÁDANÉ ÚČETNÍM DVOREM EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
I. V souladu s článkem 248 Smlouvy provedl Účetní dvůr audit
a) roční účetní závěrky Evropských společenství (1), která se skládá z konsolidovaných finančních výkazů (2) a z konsolidova- ných zpráv o plnění rozpočtu (3) za rozpočtový rok 2007;
b) legality a správnosti operací, na nichž se tato účetní závěrka zakládá.
Odpovědnost vedení
II. Podle článků 268 až 280 Smlouvy a finančního nařízení odpovídá za vypracování a věrnou prezentaci roční účetní závěrky Evropských společenství a za legalitu a správnost operací, na nichž se tato účetní závěrka zakládá, vedení (4):
a) Součástí odpovědnosti vedení za roční účetní závěrku Evropských společenství je navrhnout, zavést a zajistit vnitřní kon- trolu nad sestavováním a věrným zobrazením účetní závěrky tak, aby neobsahovala významné nesprávnosti způsobené pod- vodem nebo chybou, zvolit a uplatňovat vhodné účetní metody na základě účetních pravidel přijatých účetním Komise (5) a provádět v dané situaci přiměřené účetní odhady. Podle článku 129 finančního nařízení schvaluje roční účetní závěrku Ev- ropských společenství Komise poté, co účetní Komise provedl její konsolidaci na základě informací předložených ostatními orgány, institucemi (6) a subjekty (7) a vypracoval prohlášení doprovázející konsolidovanou účetní závěrku, v němž se mimo jiné uvádí, že má přiměřenou jistotu, že účetní závěrka ve všech významných ohledech věrně a poctivě odráží finanční si- tuaci Evropských společenství.
(1) Roční účetní závěrka Evropských společenství se předkládá ve svazku I roční účetní závěrky Evropských společenství za rozpočtový rok 2007.
(2) Konsolidované finanční výkazy se skládají z rozvahy, výsledovky (včetně vykazování podle segmentů), výkaz peněžních toků a výkazu změn čis- tých aktiv a shrnutí důležitých účetních zásad a dalších vysvětlivek.
(3) Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu se skládají z konsolidovaných zpráv o plnění rozpočtu a shrnutí rozpočtových zásad a dalších vysvětlivek.
(4) Vedení na úrovni orgánů a subjektů Evropské unie zahrnuje členy orgánů, ředitele agentur, pověřené schvalující osoby a dále pověřené schvalující osoby, účetní a vedoucí pracovníky finančních, auditních a kontrolních oddělení. Na úrovni členských států a přijímajících států zahrnuje vedení schvalující osoby, účetní a vedoucí pracovníky platebních orgánů, certifikačních orgánů a implementačních agentur.
(5) Účetní pravidla, která přijal účetní Komise, vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (International Public Sector Accounting Standards – IPSAS), vydávaných Mezinárodní federací účetních (International Federation of Accountants – IFAC), a nejsou-li k dispozici, pak meziná- rodními účetními standardy (International Accounting Standards – IAS)/mezinárodními standardy finančního výkaznictví (International Financial Re- porting Standards – IFRS), vydávanými Radou pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board – IASB). V souladu s finančním nařízením se konsolidované finanční výkazy za rozpočtový rok 2007 sestavují na základě těchto účetních pravidel, která přijal účetní Komise a kterými se zásady akruálního účetnictví přizpůsobují specifickému prostředí Společenství (tento postup se používá od rozpočtového roku 2005). Oproti tomu konsolidované zprávy o plnění rozpočtu nadále vycházejí především z pohybů hotovosti.
(6) Před tím, než orgány a instituce roční účetní závěrku přijmou, schvalují ji jednotliví účetní, kteří tak osvědčují, že mají přiměřenou jistotu, že účetní závěrka věrně a poctivě odráží finanční situaci orgánu či instituce (článek 61 finančního nařízení).
(7) Roční účetní závěrku sestavují příslušní ředitelé a zasílají ji spolu se stanoviskem správní rady účetnímu Komise. Kromě toho ji schvalují příslušní účetní, kteří tak osvědčují, že účetní závěrka věrně a poctivě odráží finanční situaci subjektu (článek 61 finančního nařízení).
Odpovědnost auditora
III. Účetní dvůr je na základě svého auditu povinen předložit Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti týka- jící se spolehlivosti účetní závěrky a legality a správnosti uskutečněných operací. Účetní dvůr provedl audit v souladu s meziná- rodními účetními standardy a etickými kodexy IFAC a mezinárodními standardy nejvyšších kontrolních institucí INTOSAI, a to v míře, v níž jsou tyto v kontextu Evropských společenství relevantní. Tyto standardy vyžadují, aby byl audit naplánován a pro- veden s cílem získat přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka Evropských společenství je prosta významných nesprávností a operace, na nichž se zakládá, jsou legální a správné.
IV. Audit zahrnuje provedení postupů, kterými se získávají důkazní informace o částkách a údajích uvedených v konsolidova- né účetní závěrce a o legalitě a správnosti operací, na nichž se tato účetní závěrka zakládá. Zvolené postupy závisí na úsudku auditora, včetně posouzení rizika významných nesprávností v konsolidované účetní závěrce a rizika, že uskutečněné operace ne- jsou ve významné míře, ať z důvodu podvodu nebo chyby, v souladu s požadavky právního rámce Evropských společenství. Při posuzování těchto rizik zkoumá auditor vnitřní kontrolu, která se vztahuje k přípravě a věrné prezentaci konsolidované účetní závěrky, a zavedené systémy dohledu a kontroly, jež slouží k zajištění legality a správnosti uskutečněných operací, aby pak mohl navrhnout auditní postupy, jež jsou v dané situaci přiměřené. Při auditu se rovněž hodnotí vhodnost používaných účetních me- tod a přiměřenost provedených účetních odhadů a také celková prezentace konsolidované účetní závěrky a výročních zpráv o čin- nosti.
V. V případě příjmů byl rozsah auditu Účetního dvora omezen. Zaprvé, vlastní zdroje odvozené z DPH a HND jsou založeny na makroekonomických statistikách, u nichž Účetní dvůr nemůže přímo prověřit údaje, z nichž vycházejí, a zadruhé, audity vlast- ních zdrojů nemohou obsáhnout dovozy, které nebyly pod celním dohledem.
VI. Účetní dvůr konstatuje, že získané důkazní informace jsou dostatečné a přiměřené a že je na jejich základě schopen vydat prohlášení o věrohodnosti.
Výrok ke spolehlivosti účetní závěrky
VII. Účetní dvůr je toho názoru, že roční účetní závěrka Evropských společenství ve všech významných ohledech věrně zob- razuje finanční situaci Evropských společenství k 31. prosinci 2007 a výsledky jejich činností a peněžní toky za daný rok v sou- ladu s ustanoveními finančního nařízení a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise.
VIII. Aniž by byl zpochybněn výrok vyjádřený v bodě VII, Účetní dvůr konstatuje, že nedostatky v účetních systémech částečně kvůli složitému právnímu a účetnímu rámci nadále ohrožují kvalitu finančních informací některých generálních ředitelství Ko- mise (zejména pokud jde o předběžné financování, související oddělení účetních období a faktury/prohlášení o výdajích) a dalších decentralizovaných subjektů, jejichž účetní závěrky se konsolidují (zejména pokud jde o dlouhodobý majetek Úřadu pro dohled nad evropským GNSS (8) (GSA)). Tyto nedostatky vedly k množství oprav po předložení předběžné účetní závěrky.
Výrok k legalitě a správnosti operací, na nichž se účetní závěrka zakládá
IX. Podle názoru Účetního dvora jsou příjmy, závazky a platby související se „správními a jinými výdaji“ a „hospodářskými a fi- nančními věcmi“ prosty významných chyb. V těchto oblastech jsou systémy dohledu a kontroly zavedeny způsobem, který za- jišťuje odpovídající řízení rizika nelegálnosti a nesprávnosti.
X. Účetní dvůr se domnívá, že v ostatních výdajových oblastech jsou platby stále významně, i když v různé míře, stiženy chy- bami. Komise a členské i další přijímající státy musí při zavádění odpovídajících systémů dohledu a kontroly dále usilovat o to, aby se zlepšilo řízení rizika nelegálnosti a nesprávnosti. Jedná se to tyto oblasti: „zemědělství a přírodní zdroje“, „soudržnost“,
„výzkum, energie a doprava“, „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ a „vzdělávání a občanství“.
a) Pokud jde o „zemědělství a přírodní zdroje“, Účetní dvůr zjistil, že operace, na nichž se zakládají výdaje nahlášené pro tuto skupinu politik, vykazují celkově významnou míru chyb v legalitě a/nebo správnosti. Na základě své auditní práce dospěl k závěru, že systémy dohledu a kontroly jsou z hlediska poskytování jistoty o dodržování předpisů EU pouze částečně účel- né. Účetní dvůr nicméně konstatuje, že integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS), pokud je náležitě zaveden a jsou do něj vloženy přesné a spolehlivé údaje, i nadále účelně snižuje riziko nesprávných výdajů.
b) Pokud jde o „soudržnost“, Účetní dvůr zjistil, že proplácení výdajů na projekty politik soudržnosti je ve významné míře sti- ženo chybami v legalitě a/nebo správnosti. Na základě své auditní práce dospěl k závěru, že systémy dohledu Komise a kon- trolní systémy členských států jsou obecně při prevenci nadhodnocených nebo nezpůsobilých výdajů pouze částečně účelné.
c) Pokud jde o „výzkum, energii a dopravu“, Účetní dvůr zjistil, že v platbách, které se týkají této skupiny politik, se vyskytuje významná míra chyb v legalitě a/nebo správnosti. Na základě své auditní práce dospěl k závěru, že přes určitá zlepšení jsou systémy dohledu a kontroly Komise při snižování rizika proplácení nadhodnocených nebo nezpůsobilých výdajů pouze čás- tečně účelné.
d) Pokud jde o „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“, Účetní dvůr zjistil, že v operacích souvisejících s výdaji v této skupině politik se vyskytuje významná míra chyb v legalitě a/nebo správnosti, a to zejména na úrovni prováděcích organizací. Na základě své auditní práce dospěl k závěru, že přes zlepšení na úrovni Komise jsou systémy dohledu a kontroly z hlediska poskyto- vání jistoty, že výdaje jsou způsobilé a doložené patřičnými důkazními informacemi, pouze částečně účelné.
(8) GNSS: globální navigační družicový systém (z angl. Global Navigation Satellite System).
e) Pokud jde o „vzdělávání a občanství“, Účetní dvůr zjistil, že v platbách v této skupině politik se vyskytuje významná míra chyb v legalitě a/nebo správnosti. Na základě své auditní práce dospěl k závěru, že systémy dohledu a kontroly jsou při po- skytování jistoty, že výdaje jsou způsobilé a doložené patřičnými důkazními informacemi, pouze částečně účelné.
XI. Účetní dvůr zdůrazňuje, že:
a) na rozvoj venkova připadá nepoměrně velká část odhadované celkové míry chyb pro oblast „zemědělství a přírodní zdroje“. U výdajů z EZZF se míra chyb podle odhadu Účetního dvora pohybuje těsně pod prahem významnosti, zatímco u výdajů z EZFRV jej podstatně přesahuje;
b) složité či nejasné právní požadavky (jako pravidla způsobilosti) mají značný dopad na legalitu a/nebo správnost operací souvisejících s výdaji v oblasti „zemědělství a přírodní zdroje“, „soudržnost“, „výzkum, energie a doprava“ a „vzdělávání a občanství“.
XII. Účetní dvůr shledal další pokrok v systémech dohledu a kontroly Komise, zejména pokud jde o dopad výhrad na jistotu vyjádřenou v prohlášeních generálních ředitelů na straně jedné a větší soulad těchto prohlášení se závěry Účetního dvora na stra- ně druhé. Účetní dvůr nicméně konstatuje, že Xxxxxx zatím není schopna prokázat, že její opatření na zlepšení systémů dohledu a kontroly účelně omezila riziko vzniku chyb v rozsáhlých oblastech rozpočtu.
24. a 25. září 2008
Xxxxx Xxxxxx da XXXXX XXXXXXXX
předseda
Evropský účetní dvůr
00, xxx Xxxxxx xx Xxxxxxx, L-1615 Lucemburk
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
INFORMaCE Na PODPORU PROHLÁŠENÍ O VĚROHODNOSTI
Úvod
1.1 Na základě ustanovení článku 248 Smlouvy o ES předkládá Účetní dvůr Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věro- hodnosti účtů týkající se spolehlivosti účetní závěrky a legality a správnosti uskutečněných operací (dále jen „DaS“, z francouz- ského déclaration d’assurance). Smlouva dále zmocňuje Účetní dvůr, aby toto prohlášení doplnil o zvláštní posouzení každé podstat- né oblasti činnosti EU.
1.2 Cílem práce týkající se spolehlivosti účetní závěrky Evrop- ských společenství je získat dostatečné a přiměřené důkazní in- formace pro závěry o tom, do jaké míry byly příjmy, výdaje, aktiva a pasiva řádně zaevidovány, o tom, zda roční účetní závěr- ka věrně odráží finanční situaci k 31. prosinci 2007, a o výsled- cích jejich činností a peněžních tocích za daný rok (viz body 1.6–1.31).
1.3 Cílem práce týkající se legality a správnosti uskutečněných operací, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka za rok 2007, je získat dostatečné a přiměřené důkazní informace – přímé či nepřímé povahy – pro vydání výroku o tom, zda jsou uskutečněné operace v souladu s platnými předpisy či smluvními ustanoveními a zda byly správně vypočítány (horizontální otáz- ky: viz body 1.32–1.54 této kapitoly, podrobnosti: viz kapitoly 2 a 4 až 11).
1.4 Účetní dvůr opětovně posuzoval pokrok Komise při posi- lování jejího systému vnitřní kontroly a kontrolu opatření přija- tých v návaznosti na akční plány schválené v rámci plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly (viz kapitola 2).
1.5 Po letité absenci ukazatelů na straně Komise a jako doplně- ní ukazatelů na rok 2007 (9) Účetní dvůr dále předkládá několik ukazatelů pro sledování pokroku při zlepšování vnitřní kontroly jak celkově, tak pro každou oblast příjmů a výdajů zvlášť (viz přílohy k této kapitole a ke kapitolám2a4 až 11).
(9) Viz bod 1.5 výroční zprávy za rozpočtový rok 2006 a kapitola 2 této výroční zprávy.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
Spolehlivost účetní závěrky
Obecný kontext
1.6 Připomínky Účetního dvora se týkají roční účetní závěrky za rozpočtový rok 2007, kterou sestavil účetní Komise a schvá- lila Komise v souladu s článkem 129 finančního nařízení ze dne
25. června 2002 (10) a která byla zaslána Účetnímu dvoru 28. čer- vence 2008. Účetní závěrka obsahuje „[předběžné] konsolidova- né finanční výkazy“, které zahrnují zejména rozvahu s uvedením aktiv a pasiv ke konci roku a výsledovku, a „konsolidované zprá- vy o plnění rozpočtu“, které pokrývají příjmy a výdaje v daném roce.
1.7 Roční účetní závěrka za rok 2007 je třetí účetní závěrkou sestavenou podle zásad akruálního účetnictví, které Evropská společenství zavedla v roce 2005 na základě ustanovení finanč- ního nařízení (zejména článků 123 až 138). Ve srovnání s účet- ními závěrkami za rok 2005 a 2006 došlo k těmto hlavním změnám:
— Rozšířil se rozsah konsolidace. V roce 2007 byly konsoli- dovány účetní závěrky 26 agentur oproti 16 v roce 2005 (24 v roce 2006).
— Došlo ke změně prezentace údajů o různých formách zpět- ného získávání neoprávněných výdajů Komise.
— Bylo předloženo odsouhlasení výsledku hospodaření s vý- sledkem plnění rozpočtu.
— Účetní ostatních orgánů, institucí a subjektů letos poprvé předložili účetnímu Komise řádně podepsané „předávací do- pisy“, z nichž se většina výrazně podobá prohlášení vedení k auditu ve formě dopisu (11), které předkládá účetní Komise.
(10) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evrop- ských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1995/2006, (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1), vyžaduje, aby byla konečná účetní závěrka zaslána do 31. července následujícího rozpočtového roku.
(11) Tyto dopisy umožňují vedení vyslovit přesvědčení, že finanční výkazy jsou dostatečné a přiměřené a neopomíjejí žádné významné skutečnosti.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
1.8 Účetní Komise poskytl Účetnímu dvoru prohlášení vedení k auditu ve formě dopisu, v němž se potvrzuje, že až na určitá omezení je konsolidovaná účetní závěrka úplná a spolehlivá (viz však body 1.29 a 1.31) a že platnost většiny místních systémů Komise byla potvrzena (nicméně viz body 1.13–1.16).
Rozsah a koncepce auditu
1.9 Přechod na aktuální účetnictví a výsledné podstatné změny ve struktuře a obsahu účetní závěrky Evropských společenství vy- žadují, aby se Komise v průběhu několika let adaptovala. Při au- ditu účetní závěrky za rok 2007 věnoval Účetní dvůr zvláštní pozornost změnám zavedeným v důsledku pokračující moderni- zace účetního systému Společenství (12). audit se zaměřil na tyto prvky (13):
— posouzení, zda opatření přijatá v rámci Komise s cílem od- stranit nedostatky v novém rámci finančního výkaznictví a účetních systémech některých orgánů a institucí a generál- ních ředitelství (14) přispívají k přiměřené míře jistoty, že účty jsou věrným a poctivým obrazem skutečnosti. Postupovalo se především tak, že Účetní dvůr analyzoval východiska pro potvrzení platnosti (podle článku 61 finančního nařízení), která u účetní závěrky za rok 2007 provedly schvalující osoby, jež za příslušné účty odpovídají. Dále analyzoval po- tvrzení platnosti provedené účetním ve věci metodiky pou- žité pro oddělení účetních období a ve věci připravenosti místních systémů finančního řízení, které poskytují údaje pro účty Komise (viz body 1.13–1.18),
— ověření spolehlivosti účetní závěrky za rok 2007 se zaměře- ním na prvky, k nimž byl v kontextu prohlášení o věrohod- nosti za rok 2006 (15) vydán modifikovaný výrok (předběžné financování, faktury/prohlášení o výdajích a oddělení účet- ních období). Účetní dvůr postupoval tak, že prováděl ana- lytické přezkumy a testy věcné správnosti reprezentativních statistických vzorků (viz body 1.23, 1.24, 1.25 a 1.26).
(12) Viz sdělení Komise – Modernizace účetního systému Evropských spo- lečenství (KOM(2002) 755 v konečném znění ze dne 17. prosince 2002).
(13) Zjištění z předchozích fází modernizace předložil Účetní dvůr ve vý- roční zprávě za rozpočtový rok 2004 (viz body 1.21–1.45), ve vý- roční zprávě za rozpočtový rok 2005 (viz body 1.5–1.58) a ve výroční zprávě za rozpočtový rok 2006 (viz body 1.6–1.36). Výsled- ky následných fází budou zahrnuty do budoucích výročních zpráv.
(14) Viz bod XI prohlášení Účetního dvora o věrohodnosti za rozpočtový rok 2006.
(15) Viz body VIII a IX prohlášení Účetního dvora o věrohodnosti za roz- počtový rok 2006.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
Další kroky podniknuté k posílení přechodu na akruální účetnictví
Celkové výsledky
1.10 Účetní Komise zavedl řadu opatření, jejichž účelem je konsolidovat přechod na modernizované akruální účetnictví. Byla dokončena pilotní studie kvality účetních údajů, která byla zahá- jena v červenci 2006. Účetní Komise následně dokončil řadu opa- tření, jež byla v březnu 2007 rozeslána všem generálním ředitelstvím. Jejich účelem je zlepšit prostředí účetní kontroly na úrovni jednotlivých generálních ředitelství. Zahrnují rozvoj ana- lýzy účetního rizika, zavedení přezkumů účetnictví vycházejících z analýzy rizika, rozpracování konkrétních auditních manuálů a dokumentaci ke spisům k účetní uzávěrce ke konci roku. Tento projekt se poprvé použil pro účetní závěrku za rok 2007.
1.11 Tato opatření přispěla k posílení rámce finančního výkaz- nictví a účetních systémů. Stále však existují určité nedostatky, které kvalitu účetních údajů ohrožují (viz body 1.13–1.18). Dále bylo konstatováno, že pokyny týkající se prostředí účetní kon- troly, vydané účetním Komise, nebyly u oddělení účetních období omezeným počtem generálních ředitelství aplikovány ve své úpl- nosti.
1.11 Ačkoli byly v kvalitě některých účetních údajů zjištěny nedostat- ky, tyto nedostatky neměly významný dopad na spolehlivost účetní zá- věrky.
1.12 Tabulka 1.1 popisuje kontrolu opatření přijatých v návaz- nosti na výhrady Účetního dvora týkající se spolehlivosti účetní závěrky, které byly vyjádřeny v prohlášení o věrohodnosti za roz- počtový rok 2006, jakož i další skutečnosti, na které Účetní dvůr upozornil a které byly částečně vyřešeny nebo které je třeba ještě vyřešit v rámci opatření, které přijala Komise za účelem konsoli- dace přechodu na akruální účetnictví.
Potvrzení platnosti místních systémů
1.13 Mnohá generální ředitelství v současnosti používají pro účely finančního řízení a pro zadávání operací, které jsou ode- sílány do centrálního účetního systému (aBaC) přes rozhraní, vlastní systémy.
1.13 Jelikož se situace neustále vyvíjí, tým účetních potvrzujících plat- nost musí s tímto vývojem držet krok a zavedl – jak již bylo zmíněno loni
– postup potvrzování platnosti změn v místních systémech.
CS
18
Úřední věstník Evropské unie
10.11.2008
Tabulka 1.1 – Kontrola opatření přijatých v návaznosti na výhrady uvedené v prohlášení o věrohodnosti Účetního dvora ke spolehlivosti účetní závěrky za rozpočtový rok 2006 a na některé další připomínky uvedené ve výroční zprávě za rozpočtový rok 2006
Výhrady v prohlášení o věrohodnosti za rozpočtový rok 2006 | Odpovědi Komise ve výroční zprávě za rozpočtový rok 2006 | Vývoj v roce 2007 |
V částkách vedených v účetním systému jako faktury/prohlášení o výdajích a předběžné financování byly zjištěny chyby, které ve- dly k nadhodnocení účtů závazků o přibližně 201 milionů EUR a k nadhodnocení celkové částky dlouhodobého a krátkodobého předběžného financování o přibližně 656 milionů EUR. | U účtů závazků zjistil Účetní dvůr omezenou míru chyb. | Byla zjištěna pouze nízká míra chyb, pokud jde o finanční dopad u těchto roz- vahových položek. Frekvence výskytu těchto chyb však podtrhuje potřebu spo- lehlivost základních účetních údajů na úrovni provozních generálních ředitelství dále zlepšovat. |
Některé další připomínky uvedené ve výroční zprávě za rozpočtový rok 2006 | ||
Nedostatky v účetních systémech některých orgánů a generálních ředitelství Komise nadále – částečně kvůli složitému systému fi- nančního řízení a navzdory realizovaným zlepšením – ohrožují kvalitu finančních informací, zejména pokud jde o oddělení účet- ních období a zaměstnanecké požitky. Tato skutečnost vedla k množství oprav po předložení předběžné účetní závěrky. | Komise uvedla, že bude i nadále usilovat o zdokonalení svých účetních postupů na konci roku. V roce 2006 zdokonalila od- had částek souvisejících s oddělením účetních období, a to tak, že podnikla několik kroků. Pokud jde o důchodové pojištění některých poslanců Evropského parlamentu, v účetní závěrce ne- lze vzhledem k neexistenci pojistně matematického posouzení důchodových nároků vytvořit smysluplnou rezervu. | Nedostatky v účetních systémech některých generálních ředitelství Komise a ji- ných subjektů i nadále ohrožují kvalitu finančních informací, zvláště u předběž- ného financování, souvisejícího oddělení účetních období a faktur/prohlášení o výdajích. Tyto skutečnosti vedly k opravám po předložení předběžné účetní závěrky. V konsolidované rozvaze se nyní účtuje o rezervě na důchodová práva pro některé členy Evropského parlamentu. |
Účetní Komise nebyl schopen potvrdit platnost tří místních dru- hotných účetních systémů. Navíc počet a význam otázek a záleži- tostí pro další posouzení zůstávají v podstatě stejné jako v loňském roce. Ve světle těchto přetrvávajících problémů měl generální ře- ditel pro rozpočet k těmto záležitostem vyslovit zvláštní výhradu. | V roce 2006 bylo v souvislosti s těmito třemi útvary dosaženo významného pokroku. V roce 2007 budou jejich systémy pro- věřeny a na základě této prověrky se rozhodne, zda jsou zlepšení dostatečná, aby opravňovala potvrzení platnosti těchto systémů. Vzhledem k dosaženému pokroku nebyla výhrada ve výroční zprávě o činnosti za rok 2006 nutná. | Účetní Komise zatím stále nebyl schopen potvrdit platnost dvou místních sy- stémů ani potvrdit platnost třetího systému bez výhrad. Počet a význam hori- zontálních otázek a záležitostí k dalšímu posouzení zůstávají v podstatě stejné jako v předchozích letech. |
ačkoliv vysvětlivky ke konsolidované účetní závěrce obsahují in- formace o možných opravách, nespecifikují částky a oblasti výda- jů, které mohou být předmětem dalších postupů ověřování a schvalování účetní závěrky. | Právo provádět kontroly výdajů mnoho let poté, co k výdajům došlo, by nemělo znamenat, že veškeré příslušné výdaje budou uznány. Vyčíslitelné výše částek, jejichž zpětné získání je poten- ciálně možné, jsou uvedeny v příloze ke konsolidované účetní závěrce. | Stejně jako v minulosti nejsou v příloze k účetní závěrce uvedeny částky a ob- lasti výdajů, které mohou být předmětem dalších postupů ověřování a schvalo- vání účetní závěrky. |
K zajištění úplnosti a spolehlivosti účetních údajů a informací týkajících se částek, které byly v reakci na nelegální či nesprávné operace získány zpět a uvedeny ve vysvětlivkách k účetní závěrce, je třeba dalších opatření. | V současnosti se účetní systém upravuje s cílem zvýšit množství zaznamenaných informací o zpětně získaných částkách. Plánuje se, že tato zlepšení budou platit po účetní závěrku za rok 2008. | aby bylo dosaženo úplnosti a spolehlivosti účetních údajů a informací uvede- ných ve vysvětlivkách, pokud jde o výše částek získaných zpět v reakci na ne- legální nebo nesprávné operace, je navzdory zmíněným zlepšením ještě třeba dalších opatření, zejména na úrovni členských států a u srážek z následných pla- teb. |
Odsouhlasení výsledku plnění rozpočtu a výsledku hospodaření stále obsahuje méně závažné nevysvětlené rozdíly. Srozumitelnost účtů by se dále zvýšila, kdyby účetní závěrka obsahovala tabulku s těmito odsouhlasenými údaji. | Komise uznává, že postup odsouhlasení je nutno zlepšit, a uváží začlenění úplné tabulky s odsouhlasenými údaji do roční účetní závěrky. | Komise postup odsouhlasování zdokonalila a do konsolidované roční účetní zá- věrky včlenila odsouhlasování výsledku hospodaření s výsledkem plnění rozpočtu. |
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
1.14 Za rozpočtový rok 2007 provedly útvary účetního Komi- se kontrolu opatření přijatých v návaznosti na zjištění z předcho- zího roku (16). Kromě toho bylo dalších šest útvarů (17) podrobeno hloubkovému přezkumu v rámci periodického reži- mu, jehož cílem je střednědobě v plném rozsahu pokrýt útvary Komise. Předmětem přezkumu byly i další dva útvary (18), jejich zprávy však nebyly dokončeny s dostatečným předstihem, který by umožnil zahrnout je do souhrnné zprávy o potvrzení platnos- ti za rok 2007 připravené účetním Komise.
1.14 Tým účetních potvrzujících platnost dále sleduje záležitosti uve- dené v předchozích zprávách s cílem zajistit provedení vydaných doporu- čení, a tím zajistit trvalé zvyšování kvality místních systémů finančního řízení.
Plánuje se, že první úplný cyklus ověřování dodržování kritérií pro po- tvrzení platnosti ve všech generálních ředitelstvích a útvarech bude do- končen do konce roku 2008 nebo počátkem roku 2009.
Zpráva pro generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti byla Účetnímu dvoru předána dne 4. června 2008. Zpráva pro gene- rální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele byla Účetnímu dvoru předána dne 2. září 2008.
1.15 Účetní Komise nebyl opět schopen potvrdit platnost míst- ních systémů za rozpočtový rok 2007 u generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu (19) a generálního ředitelství pro vnější vztahy (20), jak se uvádí v prohlášení vedení k auditu (viz bod 1.8), ani bez výhrad potvrdit platnost místního systému Úřadu pro spolupráci Europeaid (21). Neúčetní výhrada vydaná ke Společ- nému výzkumnému středisku (22) v roce 2006 zůstává
(16) Viz body 1.20 a 1.21 výroční zprávy za rozpočtový rok 2005 a body 1.15–1.17 výroční zprávy za rozpočtový rok 2006. Ke konci roku 2006 účetní stále nepotvrdil platnost tří místních účetních sy- stémů a rovněž zbývalo uvážit řadu dalších otázek.
(17) Generální ředitelství pro rozvoj, generální ředitelství pro rozšíření, ge- nerální ředitelství pro životní prostředí, generální ředitelství pro ry- xxxxx a námořní záležitosti, útvar interního auditu, generální ředitelství pro tlumočení.
(18) Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti a generál- ní ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele.
(19) Zpráva o potvrzení platnosti pro generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu nebyla dokončena s dostatečným předstihem, aby mohla být zahrnuta do souhrnné zprávy o potvrzení platnosti. S novým sy- stémem SYMMETRY se počítá pro rok 2009, přičemž se předpokládá, že v roce 2008 proběhne fáze omezeného pilotního provozu.
(20) Zpráva o potvrzení platnosti pro generální ředitelství pro vnější vzta- hy nebyla dokončena s dostatečným předstihem, aby mohla být za- hrnuta do souhrnné zprávy o potvrzení platnosti. Zpráva o potvrzení platnosti předložená na konci května 2007 uvádí, že potvrzení pla- nosti zůstává i nadále pozastaveno.
(21) Úřad pro spolupráci Europeaid měl v průběhu roku 2007 i nadále výhradu týkající se jednotnosti výkaznictví z důvodu neprovádění systematického odsouhlasování s ústředním systémem. Tento pro- blém byl však vyřešen na konci července 2008.
(22) Společné výzkumné středisko do konce roku 2007 zavedlo nové roz- hraní pro vkládání informací o smlouvách do systému aBaC Con- tracts. Do systému byly vloženy údaje k novým smlouvám z roku 2007, dosud ale nikoliv údaje ke smlouvám za roky 2006 a 2005.
1.15 Práce dosud probíhá s cílem dosáhnout potvrzení platnosti pro generální ředitelství pro vnější vztahy a pro vzdělávání a kulturu.
Výhrada k ověření platnosti pro Úřad pro spolupráci EuropeAid byla nyní odstraněna, jelikož toto generální ředitelství bylo schopno předložit dostatečné důkazy o soudržnosti jeho zpráv a o zavedení systematického odsouhlasení CRIS s ABAC.
Bylo zavedeno chybějící rozhraní mezi místním informačním systémem Společného výzkumného střediska (dále jen „SVS“), JIPSY a ABAC pro předávání smluv SVS do ústřední databáze ABAC Contracts a do ústřední databáze byly zavedeny všechny smlouvy pro rok 2007. SVS musí dosud přenést smlouvy pro zbývající období od roku 2005 do kon- ce roku 2006, což má být podle plánu provedeno do konce roku.
Nepotvrzení platnosti systému RELEX se týkalo místního účetního sy- stému (BCC-NT/Rai-Web), který nebyl v souladu s kritérii pro potvrze- ní platnosti. Informační systém ABAC byl u všech delegací Komise zaveden ve stanovené lhůtě a od ledna 2007 jsou správní výdaje dele- gací řízeny v rámci systému ABAC. Situace se proto oproti roku 2006 zlepšila.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
v platnosti i pro rok 2007. Počet a význam horizontálních otá- zek a záležitostí pro další posouzení zůstávají v podstatě stejné jako v předchozích letech (23).
1.16 audit Účetního dvora potvrdil, že rozhodnutí účetního
Komise byla opodstatněná: nevyřešené otázky a záležitosti byly důležité.
Posílení postupů pro oddělení účetního období
1.17 Po přechodu na akruální účetnictví vyzval účetní Komise útvary Komise, aby svou metodiku pro oddělování účetního ob- dobí případně (24) podrobily za účelem kontroly přiměřenosti metod testům ex post s využitím údajů z rozpočtových zdrojů a z obecného účetnictví. Z devíti prověřovaných generálních ře- ditelství (25) se toto testování částečně týkalo šesti, což předsta- vuje téměř 20 % celkové částky související s oddělením účetních období. Testováním a opravováním zlepšilo své postupy pro od- dělení účetních období jedno generální ředitelství (26), jiná meto- diku otestovala, avšak nápravná opatření odložila (27). Některá generální ředitelství (28) zatím ex post testování metodiky odděle- ní účetních období neprovedla, což může vést k nepřesnostem v účetních údajích.
1.17 Účetní považoval účetní údaje za dostatečně přesné pro koneč- nou účetní závěrku.
1.18 Některá generální ředitelství (představující přibližně 20 % částky související s oddělením účetních období) stanoví oddělení účetních období pro účely výdajů příštích období podle metody pro rata temporis (29). Pokud jsou však data smluv v účetních sy- stémech používaná jako základ pro výpočty k oddělení účetních období nesprávná nebo změny v těchto datech nejsou aktualizo- vány, má to negativní dopad na spolehlivost účtů.
1.18 Plán kontroly kvality hlavního dotčeného generálního ředitelství se zaměřil na data činností. Bylo přezkoumáno 935 smluv, včetně všech dlouhodobých smluv. V důsledku toho se zbytkové chyby v datech čin- ností vztahují na krátkodobé smlouvy, které mají mnohem menší dopad na oddělení než v minulých letech. Ve vzorku Účetního dvora zahr- nujícím 20 operací tohoto generálního ředitelství se vyskytly 3 chyby kvůli nesprávným datům činnosti. To představuje v porovnání s mi- nulými roky zlepšení.
(23) Zejména obecné otázky, které se týkají postupů pro oddělení účet- ních období, pozdního zúčtování předběžného financování a chyb v zaúčtování předběžného financování, včasného zápisu operací do účetnictví, systému aBaC Contracts, registrace záruk, rozdílů ve zna- lostech zásad akruálního účetnictví napříč všemi útvary a jednotnosti údajů v místních systémech a v systému aBaC.
(24) Testování ex post je nutné pouze v případě použití techniky pro rata temporis a dlouhého intervalu mezi dvěma zprávami o pokroku.
(25) Viz také bod 1.18 výroční zprávy za rozpočtový rok 2006.
(26) Generální ředitelství pro informační společnost a média.
(27) Např. generální ředitelství pro výzkum, generální ředitelství pro vzdě- lávání a kulturu a Úřad pro spolupráci Europeaid.
(28) Např. generální ředitelství pro energetiku a dopravu a generální ředi- telství pro rozšíření.
(29) Metoda pro rata temporis je technika stanovování odhadu, která umož- ňuje alokovat poměrné hodnoty na časová období určité délky.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
Konsolidovaná účetní závěrka za rok 2007
Obecné poznámky
1.19 Komise se v průběhu roku 2007 přijala opatření, aby za- jistila úplné a přesné zaznamenávání nových plateb předběžného financování a souvisejících záruk a také nově neuhrazených faktur/prohlášení o výdajích a oddělení účetních období.
1.20 Při auditu půjček, zásob, dlouhodobých pohledávek, pe- něžních prostředků a jejich ekvivalentů, zaměstnaneckých požit- ků, rezerv a finančních a jiných dlouhodobých závazků a rezervních fondů nezjistil Účetní dvůr žádné významné skuteč- nosti. Byla však zjištěna řada chyb týkající se jiných skutečností, které jsou popsány níže.
Konsolidovaná rozvaha k 31. prosinci 2007
Nedořešené záležitosti v účetní závěrce týkající se evropského navigačního družicového systému
1.21 Povinnosti (30) někdejšího společného podniku Galileo (GJU) dne 1. ledna 2007 oficiálně převzal Úřad pro dohled nad evropským GNSS (31) (GSa) – agentura EU vytvořená v roce 2004 (32). Tento nový orgán měl původně fungovat jako podnik partnerství veřejného a soukromého sektoru. Na základě rozhod- nutí Rady z listopadu 2007 se však program Xxxxxxx nyní bude fi- nancovat z rozpočtu EU. ačkoliv zainteresované strany (SPG, Evropská kosmická agentura a GSa) podepsaly příslušné do- hody (33), nebyl na konci roku 2007 převod vlastnictví aktiv pro- jektu Xxxxxxx zcela ukončen a rovněž nebyl sestaven seznam aktiv projektu Xxxxxxx v držení ESa. Účetní dvůr proto nevydal výrok ke spolehlivosti účetní závěrky úřadu za rozpočtový rok 2007.
1.21 Na konci roku 2007 nebylo navzdory podpisu dohod mezi zú- častněnými stranami (společný podnik Xxxxxxx (GJU), Evropská kosmic- ká agentura (ESA), Evropský úřad pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem (GSA)) vlastnictví aktiv projektu převedeno zcela z ESA na Evropská společenství. Kvůli určité nejistotě a prodlení při pře- vodu aktiv Evropská společenství z opatrnosti nevykázala aktiva progra- mu ve své rozvaze. Plánuje se, že tato aktiva budou vykázána, jakmile budou otázky převodu vyřešeny.
(30) Úřad pro dohled nad evropským GNSS řídí veřejný zájem ve vztahu k evropským programům GNSS, funguje jako regulační orgán během zaváděcí a provozní fáze programu Galileo a bude hrál klíčovou roli při dosahování jeho cílů.
(31) Globální navigační družicový systém (GNSS – z angl. Global Naviga- tion Satellite System).
(32) Nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 (Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 1), ve znění nařízení (ES) č. 1942/2006 (Úř. věst. L 367, 22.12.2006, s. 18).
(33) Dne 19. září 2007 podala Komise návrh na změnu zakládajícího nařízení (ES) č. 1321/2004. Tento návrh nevyjasňuje novou roli úřadu, a pokud jde o řízení prostředků programu a vlastnictví jeho aktiv, odkazuje bez dalších podrobností na dohody o přenosu pravo- mocí, které úřad uzavře s Evropskou kosmickou agenturou (ESa).
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
Operace rizikového kapitálu
1.22 V konsolidované účetní závěrce Evropských společenství jsou všechny operace rizikového kapitálu (218 milionů EUR k 31. prosinci 2007) klasifikovány jako „dlouhodobé investice“ (realizovatelná aktiva). Účtují se v historických cenách snížených o případné opravné položky na snížení hodnoty, jelikož jejich re- álnou hodnotu nelze v současné době spolehlivě stanovit. Za daných okolností je taková metoda přijatelná, nepoužívá se však soustavně. Účetní dvůr zjistil, že snížení hodnoty vycházejí po- uze z odpisů. Přestože správce operací (Evropská investiční ban- ka) měl k dispozici předběžné odhady snížení hodnoty, nebyly tyto odhady Komisi sděleny (34).
1.22 Normy výkaznictví a účetnictví se v průběhu období mandátů MEDA (které zahrnují tyto operace rizikového kapitálu) významně změ- nily. EIB a Komise tento vývoj sledovaly a v současnosti situaci společně přezkoumávají a hledají nákladově nejefektivnější řešení a rovněž přihlí- žejí k dostupným údajům podle smluv podepsaných s konečnými příjemci před mnoha lety (které tudíž nezahrnují stávající normy výkaznictví). Tento přezkum potvrdil, že stávající hodnocení rizik operací rizikového kapitálu je časově velmi nákladné a problematické vzhledem k vysokému počtu operací rizikového kapitálu a jejich složité stupňovité struktuře. EIB proto rovněž zdůraznila, že hodnocení operací rizikového kapitálu je v možném rozsahu založeno na příslušných zásadách mezinárodních účetních standardů, zejména IAS 39.
Předběžné financování a související záruky
1.23 audit provedený Účetním dvorem u reprezentativního
statistického vzorku 150 operací předběžného financování za- znamenaných v účetním systému odhalil nízkou míru chyb, po- kud jde o finanční dopad u této rozvahové položky. Frekvence výskytu těchto chyb však podtrhuje potřebu přesnost základních účetních údajů na úrovni provozních generálních ředitelství dále zlepšovat. Nejobvyklejší druhy chyb jsou tyto:
— položky předběžného financování nebyly zaúčtovány podle různých typů řízení, jak jsou uvedeny v příloze k účetní závěrce,
— částky předběžného financování zůstaly otevřené, ačkoliv je příjemci čerpali před koncem roku.
1.24 Při další auditní práci na identifikaci a potvrzení platnosti položek předběžného financování byly dále zjištěny tyto problé- my s úplností a přesností rozvahy:
1.24
— některé platby byly zaúčtovány do výsledovky jako náklady, přestože se o nich mělo účtovat v rozvaze jako o předbě- žném financování,
(34) Viz také bod 1.26 výroční zprávy za rozpočtový rok 2006.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
— některé položky předběžného financování zůstávají v rozva- ze, i když příslušné informace, např. osvědčení o auditu, byly k dispozici a bylo možné je zúčtovat zaúčtováním odpoví- dajících nákladů do výsledovky. Dále byl zjištěn nejednotný postup při zúčtování položek předběžného financování. V případech, kdy žádosti o proplacení nákladů nedokládá osvědčení o auditu, generální ředitelství pro informační spo- lečnost a média správně zúčtuje položky předběžného finan- cování, zatímco generální ředitelství pro výzkum nechává za obdobných okolností tyto položky otevřené,
— Komise souhlasí s Účetním dvorem, že osvědčeným postupem je zúčtovat nezaúčtované částky předběžného financování s minimál- ním prodlením, a jejím cílem je zajistit, aby tak všechny útvary uči- nily, jakmile je k dispozici dostatečná podpůrná dokumentace. Prozatím zaúčtování na konci roku zajišťuje, aby kritizovaný po- stup neovlivnil spolehlivost účetní závěrky.
Generální ředitelství pro informační společnost a média a generální ředitelství pro výzkum spolupracují s cílem nalézt společný způsob, jak tuto otázku řešit v souladu s doporučeními vydanými útvary od- povědnými za vedení účetnictví.
Xxxxxxx
1.25
audit
reprezentativního statistického vzorku 150
faktur/prohlášení o výdajích ze souboru závazků zaznamenaných v účetním systému odhalil nízkou míru chyb, pokud jde o finanč- ní dopad u této rozvahové položky. Frekvence výskytu těchto chyb však podtrhuje potřebu spolehlivost základních účetních údajů na úrovni provozních generálních ředitelství dále zlepšo- vat. Většina chyb se týká faktur nebo prohlášení o výdajích, k nimž byly zaúčtovány nesprávné částky.
1.26 Při zpracování některých faktur a žádostí o úhradu nákla- dů byla zjištěna podstatná zpoždění. To má dopad na účetní závěrku, nakolik zpoždění při analýze způsobilosti faktur ne- umožňují zahájit zúčtování položek předběžného financování. To může vést k nepřesnému zhodnocení stavu situace, pokud jde o závazky ke třetím stranám, a k účtování částek nákladů na zá- kladě odhadu pro oddělení účetních období místo částky podlo- žené již obdrženými fakturami.
Konsolidovaná výsledovka
1.27 Zaúčtování plateb pod chybný typ řízení má dopad na přesnost rozpisů nákladů podle typů řízení v části přílohy, která se týká výsledovky, a rovněž ve vykazování podle segmentů (viz také bod 1.23).
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
Podrozvahové položky
1.28 ačkoliv vysvětlivky k účetní závěrce obsahují informace
1.28 Finanční nařízení a odvětvová nařízení týkající se zemědělství
o tom, že oddělení Komise nebo členské státy některé operace pravděpodobně později opraví, částky a oblasti výdajů, které mo- hou být předmětem dalších postupů ověřování a schvalování účetní závěrky, nespecifikují (35).
a strukturálních fondů Komisi opravňují provádět kontroly všech výdajů mnoho let poté, co vznikly. Účetní závěrka neznamená, že vzhledem k to- muto právu je třeba uznat všechny dotyčné výdaje. Lze-li vyčíslit výši pří- padných zpětně získaných částek, jsou tyto částky zveřejněny v poznámkách 5.3 a 5.4 ke konsolidované účetní závěrce.
Další otázky
Zpětné získání neoprávněně vyplacených částek
1.29 Na konkrétní doporučení Účetního dvora bylo v příloze k účetní závěrce uvedeno více informací o zpětném získání ne- oprávněně vyplacených částek. Příloha k účetní závěrce však za- tím stále neobsahuje úplné a spolehlivé informace o aktivitách členských států, pokud jde o finanční opravy. Tyto informace se uvádějí zejména u odňatých částek a částek, které byly zpětně zís- kány nebo jejichž zpětné získání probíhá, v oblasti strukturálních akcí (36). Z důvodu vysokého podílu nezpůsobilých výdajů, na něž Účetní dvůr ve svých zprávách opakovaně poukazoval, a za- jištění věrného a poctivého obrazu má Účetní dvůr za to, že by v příloze k účetní závěrce měly být uvedeny přiměřené informace o mechanismech oprav.
1.29 Kapitola 6 roční účetní závěrky za rok 2007 podává přehled o postupech zavedených k zpětnému získávání neoprávněně vyplacených částek a představuje nejlepší odhad celkové výše těchto zpětně získaných částek, včetně částek získaných zpětně členskými státy v oblasti zeměděl- ských výdajů.
V komentáři k účetní závěrce byly poskytnuty pouze souhrnné informace o částkách, které členské státy získaly zpětně v případě strukturálních fon- dů, vzhledem k načasování předkládání těchto informací a nutnosti ob- jasnit některé údaje s členskými státy. Komise však v červenci 2008 poskytla Parlamentu podrobnější informace v druhé čtvrtletní zprávě o akčním plánu na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného ří- zení strukturálních opatření a zveřejnila údaje v příloze výroční zprávy o strukturálních fondech za rok 2007, stejně jak tomu bylo minulý rok v případě informací pro rok 2006. Podle akčních plánů Komise vyna- kládá úsilí na zlepšení spolehlivosti a úplnosti údajů obdržených od člen- ských států mimo jiné prováděním auditů na místě v členských státech.
1.30 Účetní dvůr na základě prověrky práce certifikačních or- gánů (37) opakovaně vyslovuje (38) pochybnosti o přesnosti účtů pohledávek v oblasti zemědělství. Dále upozorňuje, že v důsled- ku používání různých zásad, pokud jde o datum zaúčtování pohledávek za členskými státy, na straně platebních agentur, je prezentace celkové hodnoty pohledávek nejednotná (viz body 5.44–5.45).
(35) Viz body 1.10 a 1.11 výroční zprávy za rozpočtový rok 2002, bod 1.11 výroční zprávy za rozpočtový rok 2003, body 1.12 a 1.13 výroční zprávy za rozpočtový rok 2004, bod 1.57 výroční zprávy za rozpočtový rok 2005 a bod 1.34 výroční zprávy za rozpočtový rok 2006.
(36) Viz také zpětné získání neoprávněně vyplacených prostředků v oddí- le 6 roční účetní závěrky Evropských společenství za rozpočtový rok 2007, svazek I, s. 75–80.
(37) Nařízení Komise (ES) č. 885/2006 (Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 90), příloha III.
(38) Viz bod 5.61 výroční zprávy za rozpočtový rok 2006.
1.30 Komise považuje informace o pohledávkách v oblasti zeměděl- ství, které obdržela od členských států, za dostatečně spolehlivé pro účely schválení a zaúčtování.
Komise poskytla dodatečná vysvětlení týkající se uznání dluhu plateb- ními agenturami ve svých revidovaných pokynech pro rozpočtový rok 2008. „Různé politiky“, na něž Účetní dvůr odkazuje, jsou výsled- kem odlišných vnitrostátních právních systémů pro zpětné získávání ne- oprávněně vyplacených částek.
Viz rovněž odpovědi k bodům 5.44 a 5.45.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
1.31 Příloha k účetní závěrce dále neuvádí částky prostředků získaných zpět formou srážky z následné platby (kompenzace).
1.31 Jak je uvedeno v komentáři k účetní závěrce, v roce 2007 infor- mační systémy neumožňovaly identifikaci těchto údajů. V průběhu ro- ku 2008 Komise systémy upravila, takže je možno určit a vysvětlit všechny částky získané zpětně odečtením od následné platby.
Legalita a správnost uskutečněných operací, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka za rok 2007
Nová struktura zvláštních posouzení v kontextu prohlášení o věrohodnosti
1.32 Poté, co Komise zavedla sestavování rozpočtu podle čin- ností (aBB – z angl. Activity Based Budgeting) a řízení podle čin- ností (aBB – z angl. Activity Based Management), se Účetní dvůr rozhodl znovu vymezit zvláštní posouzení, v nichž příhodně roz- děluje rozpočet pro účely prohlášení o věrohodnosti na skupiny/seskupení oblastí politiky, které jsou uspořádané na zá- kladě sestavování rozpočtu podle činností (viz tabulka 1.2).
Koncepce Účetního dvora
Zdroje a metody
1.33 Účetní dvůr používá model míry jistoty, který vychází ze dvou hlavních zdrojů důkazních informací:
1.33
a) posouzení fungování systémů dohledu a kontroly po- užívaných při výběru a vyplácení prostředků z rozpočtu EU orgány EU, členskými státy, regiony, třetími zeměmi atd. s cílem poskytovat reprezentativní informace o provádění a fungování klíčových kontrol, co se týče jejich schopnosti předcházet chybám nebo chyby odhalovat a napravovat;
Tabulka 1.2 – Realizace výdajů v roce 2007 podle kapitol výroční zprávy
(v mil. EUR)
Oddíly (odd.) a hlavy (hl.) odpovídají rozpočtové nomenklatuře pro rok 2007 v rozdělení podle kapitol výroční zprávy Účetního dvora | Platby realizované v roce 2007 |
Kapitoly výroční zprávy | |
Příjmy (1) | 38,1 (7) |
Daně a cla (hl. 14) | |
Zemědělství a přírodní zdroje (2) | 51 044,3 |
Zemědělství a rozvoj venkova (hl. 05) Životní prostředí (hl. 07) Rybolov a námořní záležitosti (hl. 11) Ochrana zdraví a spotřebitele (hl. 17) | |
Soudržnost (1) | 42 015,2 |
Zaměstnanost a sociální věci (hl. 04) Regionální politika (hl. 13) | |
V této kapitole výroční zprávy za rozpočtový rok 2007 jsou zahrnuty části hl. 05 a 11.
Výzkum, energie a doprava (1) | 4 483,8 |
Výzkum (hl. 08) Energie a doprava (hl. 06) Informační společnost a sdělovací prostředky (hl. 09) Přímý výzkum (hl. 10) | |
Vnější pomoc, rozvoj a rozšíření (3) | 6 198,9 |
Vnější vztahy (hl. 19) Rozvoj států aKT a vztahy s těmito státy (hl. 21) Rozšíření (hl. 22) Humanitární pomoc (hl. 23) | |
Vzdělávání a občanství (4) | 1 453,0 |
Vzdělávání a kultura (hl. 15) Komunikace (hl. 16) Prostor svobody, bezpečnosti a práva (hl. 18) | |
Hospodářské a finanční věci (5) | 489,9 |
Hospodářské a finanční věci (hl. 01) Podniky (hl. 02) Hospodářská soutěž (hl. 03) Vnitřní trh (hl. 12) Obchod (hl. 20) | |
Správní a jiné výdaje (6) | 8 230,1 |
Parlament (odd. I) Rada (odd. II) Komise (odd. III) Soudní dvůr (odd. IV) Účetní dvůr (odd. V) Hospodářský a sociální výbor (odd. VI) Výbor regionů (odd. VII) Evropský veřejný ochránce práv (odd. VIII) Evropský inspektor ochrany údajů (odd. IX) | |
Celkový součet | 113 953,3 |
(1) Výdaje týkající se především okruhu 1 finančního rámce „Udržitelný růst“.
(2) Výdaje týkající se především okruhu 2 finančního rámce „Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi“.
(3) Výdaje týkající se především okruhu 4 finančního rámce „EU jako globální hráč“.
(4) Výdaje týkající se především okruhu 3 finančního rámce „Občanství, svoboda, bezpečnost a právo“.
(5) Výdaje týkající se okruhů1a3 finančního rámce
(6) Výdaje týkající se zejména okruhů5a6 finančního rámce: „Správní náklady“ a „Vyrovnávací platby“ – další podrobnosti viz bod 11.1.
(7) Tato částka se vztahuje k provozním výdajů, nikoliv k hodnotě příjmů.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
b) kontrol na základě reprezentativních statistických vzorků souvisejících příjmových a výdajových operací až po úroveň konečných příjemců s cílem předložit přímé důkazní infor- mace o legalitě a správnosti plateb.
b) Podle platných právních předpisů (1) Komise provádí s ohledem na výdaje financované Společenstvím kontrolní cyklus, který se usku- tečňuje v průběhu let. Uplatňuje se například na postupy schválení účetních závěrek v zemědělství, mechanismy finančních oprav ve strukturálních opatřeních a zpětné získání částek ve vnitřních poli- tikách a vnějších akcích. Chyby, které byly zjištěny v průběhu více- letého projektu, a související neoprávněně vyplacené částky mohou být zpětně získány v pozdějším roce, než je ověřovaný rok, napří- klad prostřednictvím snížení konečné platby ke zohlednění zjištěné- ho nedostatku.
Uplatňování těchto postupů členskými státy a Komisí a ostatní kontrolní opatření poskytují (s omezeními popsanými ve výročních zprávách o činnosti za rok 2007) přiměřenou jistotu, že zdroje při- dělené na činnosti Komise byly použity k určenému účelu a v sou- ladu se zásadami řádného finančního řízení. Zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky, pokud jde o legalitu a správ- nost uskutečněných operací.
Komise takto přijímá konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu podle článku 274 Smlouvy o ES.
Komise vítá větší důraz Účetního dvora na ověření opatření přija- tých k odhalení a opravě chyb, a to v zásadě prostřednictvím finanč- ních oprav, schválení a zpětně získaných částek. Komise vynakládá značné úsilí na zlepšení kvality údajů o zpětně získaných částkách, které poskytují členské státy, a v současnosti ověřuje úplnost a přes- nost těchto údajů.
Bylo dosaženo pokroku při získávání spolehlivých důkazů o fungo- vání víceletých opravných mechanismů. V komentáři k účetní závěr- ce Evropských společenství za rozpočtový rok 2007 Komise zahrnula novou kapitolu o zpětném získání neoprávněně vyplace- ných částek. Cílem této kapitoly je podat přehled o postupu zave- deném k zpětnému získávání neoprávněně vyplacených částek a předložit nejlepší odhad celkové zpětně získané částky.
V rámci modelu míry jistoty se posuzuje, jakou míru důvěry lze odvodit z fungování systémů dohledu a kontroly a z přímého tes- tování legality a správnosti uskutečněných operací, aby byla zís- kána vysoká míra jistoty, která se považuje za nutnou k vyslovení důkladně podloženého závěru.
(1) Článek 53 finančního nařízení.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
1.34 Výše popsané hlavní zdroje lze doplnit dalšími dvěma zdroji:
a) analýzou výročních zpráv o činnosti a prohlášení generál- ních ředitelů a jejich souhrnu, které uvádějí, zda má Komise přiměřenou jistotu, že zavedené systémy zajišťují legalitu a správnost uskutečněných operací;
b) zkoumáním práce jiných auditorů, za něž se považují audi- toři, kteří jsou nezávislí na procesu řízení a kontroly Spole- čenství (například nejvyšší kontrolní instituce v členských státech nebo třetích zemích) (39).
Definice a zpracování chyb
1.35 Chyby se mohou vztahovat na „podmínku platby“ nebo
„jiný aspekt související s dodržováním předpisů“. Obecně lze říci, že podmínky platby jsou porušeny tehdy, když nejsou splněny právní požadavky daného režimu podpory nebo smlouvy. Jiné aspekty související s dodržováním předpisů se oproti tomu týkají konkrétních podmínek, jež musí být splněny a jež jsou dány sou- visejícími cíli politik (ochrana životního prostředí, správná země- dělská praxe atd.) nebo systémovými požadavky (minimální počet kontrol, předepsané struktury a postupy atd.).
1.36 Účetní dvůr klasifikuje chyby buď jako „vyčíslitelné“, nebo
„nevyčíslitelné“. První kategorie odkazuje na chyby, které mají přímý a měřitelný finanční dopad na částku uskutečněných ope- rací financovaných z rozpočtu EU (40).
1.37 Při stanovování odhadu finančního dopadu chyb na sou- bor jako celek se berou v úvahu pouze vyčíslitelné chyby. V této zprávě se četnost chyb vztahuje na vyčíslitelné i nevyčíslitelné chyby (41).
(39) Podrobnější informace naleznete na internetových stránkách Účetní- ho dvora xxx.xxx.xxxxxx.xx.
(40) Sem například patří závažné případy nedodržování postupů zadává- ní veřejných zakázek s dopadem na podmínky platby (viz například bod 6.17).
(41) Vyčíslitelné a nevyčíslitelné chyby se na základě povahy, kontextu, fi- nančního významu a/nebo podílu zasažených operací klasifikují jako závažné nebo omezené. Závažnými vyčíslitelnými chybami se míní chyby nad 2 %.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
Obecný přehled výsledků auditu DAS 2007
1.38 Účetní dvůr odhaduje, že v oblasti příjmů, hospodářských a finančních věcí a správních a jiných výdajů, kde se systémy do- hledu a kontroly ve svém úhrnu používají řádně a správně (viz body 4.40–4.41, 10.32–10.33 a 11.25), je finanční dopad chyb menší než 2 % celkových částek (viz tabulka 1.3). Účetní dvůr dále posoudil prohlášení generálních ředitelů a pověřených schva- lujících osob a toto posouzení potvrdilo, že buď není třeba vy- jadřovat žádné výhrady, nebo je třeba vyjádřit jen výhrady méně zásadní povahy (viz body 2.6, 2.7 a 2.9 a tabulka 2.1).
1.38 Závěry souhrnné zprávy za rok 2007 uvádějí, že zavedené sy- stémy vnitřní kontroly (s výhradou omezení popsaných ve výročních zprá- xxxx o činnosti za rok 2007) poskytují přiměřenou jistotu, že zdroje přidělené na činnosti Komise byly použity k určenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení.
Uznává se však, že je zapotřebí další úsilí k odstranění řady nedostatků, zejména nedostatků vyzdvižených ve výhradách pověřených schvalujících osob a nedostatků, které patří do rozpočtových oblastí, jež Účetní dvůr nepovažoval za uspokojivé.
Tabulka 1.3 – Shrnutí výsledků DAS 2007 k legalitě a správnosti uskutečněných operací
Zvláštní posouzení v rámci výroční zprávy za rozpočtový rok 2007 | Body výroční zprávy | Fungování systému dohledu a kontroly | Rozsah chyb |
Příjmy (1) | 4.40–4.41 | ||
Zemědělství a přírodní zdroje | 5.50–5.55 | (2) | (3) |
Soudržnost | 6.32 | ||
Výzkum, energie a doprava | 7.40–7.41 | ||
Vnější pomoc, rozvoj a rozšíření | 8.31–8.32 | ||
Vzdělání a občanství | 9.24 | ||
Hospodářské a finanční věci | 10.32–10.33 | ||
Správní a jiné výdaje | 11.25 |
Výše uvedená tabulka shrnuje celkové posouzení systémů dohledu a kontroly, které je rozvedeno v příslušných kapitolách, a předkládá cel- kové výsledky testování věcné správnosti, které Účetní dvůr provedl. Tabulka poukazuje na hlavní údaje, avšak nemůže obsahovat veškeré příslušné podrobnosti (zvláště pokud jde o nedostatky systémů dohledu a kontroly a typy chyb). Ty jsou popsány v textu zprávy v rámci me- todiky, na níž spočívá koncepce auditu Účetního dvora (viz body 1.33–1.37).
Legenda:
Fungování systému dohledu a kontroly
účelné
částečně účelné (4) neúčelné
Rozsah chyb (5)
méně než 2 % (pod prahem významnosti) mezi 2 % a 5 %
více než 5 %
(1) Viz omezení rozsahu popsaná v bodech 4.4 a 4.9.
(2) Účetní dvůr dospěl k závěru, že systém IaCS, pokud je náležitě zaveden a jsou do něj vloženy přesné a spolehlivé údaje o platbách v rámci SPS na základě přidělených nároků, i nadále účelně snižuje riziko nesprávných výdajů (viz bod 5.52).
(3) K rozvoji venkova se vztahuje nepoměrně velká část celkové míry chyb: u výdajů z EZZF odhaduje Účetní dvůr hodnotu míry chyby na něco málo pod 2 % (viz bod 5.13).
(4) Systémy se hodnotí jako částečně účelné, pokud bylo zjištěno, že některé kontrolní mechanismy fungují, kdežto jiné nikoli. Jako celek tedy nemusí úspěšně omezovat chyby v uskutečněných operacích na přijatelnou úroveň.
(5) Rozsah chyb nelze interpretovat jako interval spolehlivosti (ve statistickém slova smyslu). Jde o rozdělení chyb, kterým Účetní dvůr roz- děluje stupnici měření chyb do tří intervalů.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
1.39 Účetní dvůr odhaduje, že v oblasti „zemědělství a přírod- ních zdrojů“, „soudržnosti“, „výzkumu, energie a dopravy“, „vněj- ší pomoci, rozvoje a rozšíření“ a „vzdělání a občanství“, kde jsou systémy dohledu a kontroly přinejlepším pouze částečně účelné (viz body 5.50–5.55, 6.32, 7.40–7.41, 8.31–8.32 a 9.25), je fi- nanční dopad chyb vyšší než 2 % celkových výdajů (42) (viz ta- bulka 1.3). Účetní dvůr dále posoudil prohlášení generálních ředitelů a pověřených schvalujících osob a toto posouzení potvr- dilo, že podstatné výhrady k uvedeným oblastem buďto vyjádřeny byly, nebo podle názoru Účetního dvora vyjádřeny být měly (viz body 2.6–2.11 a tabulka 2.1).
1.39. Komise se snaží zajistit, aby systémy dohledu a kontroly byly účelné při odhalování a opravě chyb, s patřičným přihlédnutím k nákla- dům a přínosům kontrol, jež mají být provedeny na místě. Její akční plán na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly byl z velké části prove- den a postupně je vidět zlepšení. Úplný dopad se však projeví v dlouho- dobém horizontu.
Co se týká zemědělství a rozvoje venkova, Komise vyzdvihuje zjištění Účetního dvora, že se celková míra chyb s největší pravděpodobností vý- znamně neliší od minulého roku, jak bylo uvedeno v prohlášení o věro- hodnosti za rok 2006. Statistiky kontrol obdržené od členských států rovněž udávají, že míra chyb na úrovni konečných příjemců v rámci EZZF, na který připadá přibližně 85 % celkových výdajů na zemědělství a rozvoj venkova, je pod prahem významnosti. To pro rok 2007 opět po- tvrzuje kladné výsledky z roku 2006 uvedené Účetním dvorem ve výroč- ní zprávě za rok 2006 (2). Další podrobnosti obsahuje výroční zpráva o činnosti generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova za rok 2007.
Integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) zahrnující větši- nu zemědělských výdajů je účelný při snižování rizika neoprávněně vy- placených částek, jsou-li zavedeny přesné a spolehlivé údaje a je-li systém vhodně uplatňován.
Výdaje na zemědělství a rozvoj venkova v roce 2007, které budou prav- děpodobně vyloučeny z financování Společenství na základě budoucích rozhodnutí o shodě, dosahují odhadované výše 439 milionů EUR spolu s částkou ve výši 152 milionů EUR zpětně získanou od konečných pří- jemců (3).
V oblasti soudržnosti Komise provádí akční plán (KOM(2008) 97 v ko- nečném znění) k posílení svého dohledu nad systémy členských států za účelem snížení počtu chyb.
Cílem kontrolní strategie v oblasti výzkumu, energetiky a dopravy je od- halení a oprava chyb. Bude-li ve čtyřletém období plně provedena, mělo by to zajistit, aby zbytková míra chyb (chyby, které nejsou opraveny) byla pod prahem významnosti, jak je podrobně popsáno ve výročních zprá- xxxx o činnosti generálních ředitelství pro výzkum.
(42) U zemědělství a přírodních zdrojů se celková míra chyb podstatně neliší od hodnoty získané loni, nezohledňuje však určité závažné chyby, které nebylo možné vyčíslit (viz bod 5.13).
(2) Úř. věst. C 273, 15.11.2007.
(3) V roce 2007 byla prostřednictvím finančních oprav získána zpět částka ve výši 607 mi- lionů EUR a členské státy získaly od konečných příjemců zpět částku ve výši 247 milio- nů EUR (kapitola 6 komentáře k roční účetní závěrce za rok 2007).
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa
ODPOVĚDI KOMISE
Chyby v oblasti vnější pomoci, rozvoje a rozšíření se týkají většinou vý- dajů organizací provádějících projekty na základě zálohových plateb uskutečněných Komisí. Povinné finanční audity plánované v rámci kon- trolního systému Komise před uskutečněním konečných plateb by měly Komisi umožnit tyto chyby odhalit a opravit.
Chyby týkající se generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu (GŘ EAC) souvisí s konečnými platbami na opatření v rámci předchozího právního rámce. Návrh nových programů na období 2007–2013 při- hlíží k doporučením Účetního dvora z předchozích let, která se týkají zjednodušení pravidel a rozsáhlého využívání jednorázového financová- ní. To by mělo snížit míru chyb v budoucnu.
Výsledky kontrol ex post provedených GŘ EAC (jak byly předloženy v jeho výroční zprávě o činnosti za rok 2007) neudávají významnou míru chyb.
Viz rovněž odpovědi k bodům 2.8, 2.11, 5.50 až 5.55, 6.32,
7.41–7.42, 8.31 až 8.33 a 9.25.
1.40 V porovnání s předchozími lety byly zaznamenány tyto změny: u oblastí politik, které dříve spadaly pod vnitřní politi- ky (43) a vnější akce (44), bylo zjištěno snížení míry chyb odhado- vané na základě vzorku (viz tabulka 1.3). Hodnota zemědělských výdajů spadajících pod IaCS podstatně vzrostla, když byly do sy- stému zahrnuty některé vysoce rizikové oblasti výdajů, včetně oli- vového oleje. Účetní dvůr však dospěl k závěru, že systém IaCS, pokud je náležitě zaveden a jsou do něj vloženy přesné a spoleh- livé údaje o platbách v rámci SPS na základě přidělených nároků, i nadále účelně snižuje riziko nesprávných výdajů. Nedávné za- vedení podpůrných režimů v rámci SPS, např. v souvislosti s oli- vovým olejem, představuje pozitivní vývoj, přestože krátkodobě může vést k vyšší četnosti chyb (viz bod 5.52).
1.40 Komise chce rovněž upozornit na to, že v oblasti soudržnosti do- šlo k zvýšení počtu projektů, u nichž nebyly zjištěny žádné chyby, a cel- kové hodnocení systémů dohledu a kontroly ze strany Účetního dvora se zlepšilo z hodnocení „neúčelné“ na „částečně účelné“.
Co se týká IACS, Komise má za to, že zavedení režimů podpor, které v minulosti vykazovaly vyšší úroveň rizika, například odvětví olivového oleje, do režimu jednotné platby snížilo riziko neoprávněně vyplacených částek zrušením starého režimu podpory produkce.
(43) Někdejší „vnitřní politiky“ nyní spadají pod tyto skupiny politik: „vý- zkum, energie a doprava“, „vzdělávání a občanství“ a „hospodářské a finanční věci“ (viz tabulka 2.1).
(44) Někdejší „vnější akce“ jsou nyní součástí skupiny politiky „vnější po- moc, rozvoj a rozšíření“ (viz tabulka 2.1).
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
1.41 Účetní dvůr zdůrazňuje, že audity v oblasti „zemědělství a přírodní zdroje“, „soudržnost“, „výzkum, energie a doprava“ a „vzdělání a občanství“ ukazují, že složitá a nejasná kritéria způ- sobilosti či složité právní požadavky mají na legalitu a správnost uskutečněných operací značný dopad (45).
1.41 Zjednodušení je důležitým prvkem programu Komise týkajícího se zlepšení právní úpravy. Rovněž členské státy musí ve svých vnitrostát- ních programech zjednodušit kritéria způsobilosti. Určitá míra složitosti je však nevyhnutelná a měla by být vzata v úvahu v budoucích diskusích o přijatelné úrovni rizika.
Posouzení pokroku k účelnému rámci vnitřní kontroly Společenství
Úvod
1.42 Bod 1.39 a tabulka 1.3 ukazují, že kontrola většiny výda- jů z hlediska hodnoty a dohled nad nimi jsou pouze částečně účelné nebo zcela neúčelné a že uskutečněné operace i nadále ob- sahují významnou míru chyb. Výroční zprávy za rok 2007 a za předchozí roky však poukázaly na tyto skutečnosti:
a) mechanismy vnitřní kontroly Komise se nadále zlepšují (vý- roční zprávy o činnosti – viz body 2.8, 2.10–2.12 a 2.37) nebo zůstávají na vysoké úrovni (dodržovaní standardů vnitřní kontroly – viz body 2.25 a 2.39);
b) Xxxxxx pokročila v provádění svého akčního plánu integro- vaného rámce vnitřní kontroly (viz body 2.29–2.36 a 2.39).
c) řízení rozpočtu, jak ho provádí Komise, se v několika uply- nulých letech zlepšilo (viz body 3.4, 3.6, 3.11, 3.15 a 3.30–3.32).
Tyto zdánlivě protichůdné připomínky jsou analyzovány v násle- dujících bodech.
1.42 Hodnocení Účetního dvora se týká účelnosti systémů dohledu a kontroly při prevenci chyb. Rámec vnitřní kontroly Společenství za- hrnuje kontroly, které jsou nezbytné k odhalení a opravě chyb, jakož i kontroly, které mají zamezit vzniku chyb. Komise posoudí dopad to- hoto rámce na účelnost systémů jako celku.
Cílem kontrolní strategie v oblasti výzkumu, energetiky a dopravy, jak je podrobně popsána ve výročních zprávách o činnosti generálních ředitel- ství pro výzkum, je například odhalení a oprava chyb, takže pokud bude ve čtyřletém období plně provedena, mělo by to zajistit, aby zbytková míra chyb byla pod prahem významnosti.
Úroveň zbytkového rizika (chyby, které nejsou opraveny), kterou lze při- jmout, bude přezkoumána koncem roku 2008 ve sdělení Komise.
(45) Například kvůli často složitým podmínkám způsobilosti byl výskyt chyb podstatně častější u operací prověřovaných Účetním dvorem v souvislosti s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) než u operací financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), které Účetní dvůr taktéž prověřoval. U vý- dajů z EZZF odhaduje Účetní dvůr míru chyb na necelá 2 %, zatímco u výdajů z EZFRV ji odhaduje na hodnotu výrazně vyšší než 2 % (viz bod 5.13 letošní výroční zprávy a bod 1.42 výroční zprávy za roz- počtový rok 2006).
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
Rámec dohledu a kontroly (46)
1.43 Z rozpočtu EU jsou vypláceny platby milionům jednotli- vých konečných příjemců. Platby se zakládají na dodržení práv- ních či regulačních podmínek konečnými příjemci (např. příjemci nebo náklady musí někdy dostát složitým pravidlům způsobilos- ti) a na přesnosti a existenci uskutečněných činností a/nebo ná- kladů. Některé tyto podmínky financování stanoví pravidla Společenství, včetně obecně použitelných pravidel, jako směr- nice o zadávání veřejných zakázek, zatímco o jiných rozhodují členské státy. Prostředky jsou konečným příjemcům buď vyplá- ceny přímo (jako je tomu u přímého řízení), nebo formou úhra- dy způsobilých výdajů orgány členských států (zejména v případě sdíleného řízení).
1.44 Jsou-li tyto podmínky splněny a správní příjemci obdrží ve správnou dobu správné částky plateb, jsou platby legální a správ- né. Tento proces vyžaduje přiměřený dohled a kontrolu. Za řád- nou realizaci rozpočtových výdajů, tj. za jejich legalitu, správnost a optimální využití, odpovídá Komise. U téměř 80 % výdajů (která připadají na soudržnost a zemědělství) sdílí Komise úkoly souvi- sející s plněním rozpočtu s členskými státy, což v praxi znamená, že členské státy mají konkrétní povinnosti, pokud jde o výběr fi- nancovaných projektů, provádění plateb a provozování kontrol- ních systémů k účelnému řízení rizika a o vykazování výsledků a dopadu.
1.45 Faktorů, které ovlivňují výskyt chyb nebo skutečnost, zda se výskytu chyby předejde nebo zda bude chyba zjištěna a opra- vena kontrolními systémy, existuje celá řada. Patří k nim: složi- tost pravidel způsobilosti a povinností, jimž příjemci musí dostát, a míra, v níž jsou s těmito pravidly a povinnostmi obeznámeni; způsob podání a zpracování žádostí; počet a rozsah prováděných kontrol; rozsah sankcí uložených po zjištění chyb příjemcům, kteří své žádosti nadhodnocují, a zviditelnění kontrolních postu- pů a s ním související odrazující účinek. Dobře koncipovaná pra- vidla a právní předpisy, jejichž interpretace a použití jsou snadné, proto riziko chyb snižují.
(46) Stanovisko Účetního dvora č. 2/2004 k modelu „jednotného auditu“ (a návrh rámce vnitřní kontroly Společenství) (Úř. věst. C 107, 30.4.2004).
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
1.46 U všech koncepcí řízení mají mechanismy dohledu a kon- troly podobu rámce, který zahrnuje tři široce pojaté funkční úrov- ně:
a) kontroly primárního stupně, které kontrolují dodržování závaz- ků, jež konečným příjemcům vyplývají z právních předpisů;
b) kontroly sekundárního stupně, které kontrolují účelnost kont- rol primární úrovně;
c) celkový dohled ze strany Komise, který zajišťuje, aby členské státy a/nebo generální ředitelství Komise plnily své povin- nosti a závazky, pokud jde o řízení rozpočtu (47).
Jak různé stupně kontroly fungují
1.47 Z povahy výdajů EU vyplývá, že hlavní riziko chyby se soustřeďuje na úrovni konečných příjemců, kteří záměrně, z ne- dbalosti či neúmyslně žádají o úhradu výdajů, které jsou nezpů- sobilé, neboť nesplňují podmínky právních předpisů, nejsou řádně zdokumentovány nebo správně vypočítány. Tuto skuteč- nost potvrzují předchozí zjištění Účetního dvora i zjištění uve- dená v této výroční zprávě (viz body 5.12–5.16, 6.22–6.27, 7.14–7.22, 8.9, 9.8–9.11 a 10.16–10.19). Nejen že tato úroveň představuje hlavní riziko, ale i chyby mohou být často spolehlivě zjištěny pouze na místě, což znamená, že dokumentární kontroly jsou pouze částečně účelné. To spolu se skutečností, že ročně se provede mnoho milionů plateb, znamená, že provádění kontrol primárního stupně je drahé a celkové náklady jsou přímo úměr- né pokrytí.
1.47 Komise souhlasí s tím, že dokumentární kontroly žádostí mo- hou být pouze částečně účelné, pokud jde o prevenci chyb. Rámec vnitřní kontroly Komise proto zvyšuje jistotu, pokud jde o legalitu a správnost výdajů, na víceletém základě prostřednictvím vyššího počtu auditů na místě.
Viz rovněž odpovědi k bodům 5.12 až 5.16, 6.23 až 6.27, 7.15
až 7.22, 8.9, 9.8 až 9.10 a 10.16.
1.48 Kontroly na místě prováděné na této úrovni často před- stavují pouze malý podíl (v závislosti na oblasti obvykle 5 až 10 % ročně) individuálních žádostí. Účetní dvůr zjistil nedostatky týkající se kontrol v oblasti zemědělství (viz body 5.27–5.28, 5.30–5.32 a 5.34–5.36) a politik soudržnosti (viz bod 6.29) od- povídající nedostatkům orgánů členských států. Případy chabé kvality kontrol primárního stupně byly rovněž zjištěny u přímého řízení, včetně kontrol Komise u úhrad příjemcům v oblasti výzku- mu, které nefungují uspokojivě (body 7.29–7.30), a nedostateč- né kvality auditů prováděných nezávislými auditory u jednotlivých žádostí (viz body 7.32–7.33 a 10.29–10.30).
1.48 Ačkoliv je pravdou, že se kontroly na místě provádějí ojediněle u všech příjemců režimu, správní kontroly vyžadované právními předpisy se provádějí vždy s ohledem na všechny jednotlivé žádosti. Důvodem je to, že kontroly na místě jsou příliš nákladné.
Doporučená četnost primárních kontrol na místě u výdajů na struktu- rální opatření je mnohem vyšší, než doporučuje Účetní dvůr, jak je uve- deno v pokynech týkajících se osvědčených postupů pro ověřování řízení na období 2000–2006.
Připomínky Účetního dvora se v zásadě týkají chyb, které lze odhalit pou- ze při kontrolách na místě, jež jsou příliš nákladné, než aby byly prová- děny před proplacením každé žádosti. Od příjemců je možno požadovat, aby s žádostí o konečnou platbu předložili osvědčení vypracované nezá- vislým auditorem.
(47) Celkový dohled Komise může rovněž vycházet z kontrol primárního a sekundárního stupně.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa
ODPOVĚDI KOMISE
Od šestého rámcového programu byly v oblasti výzkumu, energetiky a dopravy kontrolní systémy významně posíleny zavedením osvědčení o auditu.
Komise souhlasí s tím, že spolehlivost osvědčení o auditu pro šestý rám- cový program (dále jen „6. RP“) není zcela uspokojivá vzhledem k zbyt- kové míře chyb zaznamenané při auditech. Nicméně celková míra chyb je v 6. RP nižší než počet chyb zaznamenaných v neosvědčených žádos- tech o proplacení nákladů v souvislosti s pátým rámcovým programem (dále jen „5. RP“). To naznačuje, že osvědčení o auditu přispívají k zvý- šení přesnosti žádostí o proplacení nákladů.
U sedmého rámcového programu (dále jen „7. RP“) Komise dále zlepšila spolehlivost osvědčení o auditu použitím „schválených postupů“, jež pod- robně objasňují auditní práci, kterou musí provést auditoři vydávající osvědčení, a podporují nepovinné osvědčení metodiky nákladů.
1.49 Z povahy kontrol primárního stupně vyplývá, že slabou výkonnost na této úrovni nelze přímo kompenzovat kontrolami sekundárního stupně. Účelnost kontrol sekundárního stupně tedy neurčuje ani tak schopnost zjišťovat a opravovat jednotlivé chy- by, jako spíše schopnost podporovat přiměřené kontrolní mecha- nismy primárního stupně. Při auditní práci k rozpočtovému roku 2007 Účetní dvůr zjistil, že sekundární kontroly prováděné člen- skými státy a kontroly prováděné Komisí v rámci jejího dohle- du (48) nedosahují požadované míry účelnosti. Účetní dvůr například zjistil nedostatky u:
1.49 Cílem dohledu Komise je zlepšení systémů řízení a kontroly, aby zamezily vzniku chyb nebo aby odhalovaly a opravovaly chyby, jak do- poručuje Účetní dvůr, a rovněž zajištění přijetí požadovaných náprav- ných opatření. Dohled není sám o sobě zaměřen na odhalování jednotlivých chyb.
a) rozhodnutí o shodě vydávaných Komisí v oblasti zeměděl- ství (viz body 5.47–5.48);
a) Zjištění Účetního dvora uvedená v bodech 5.47 a 5.48 jsou spo- jená s mechanismem schvalování souladu v zemědělství, nelze je tudíž považovat za nedostatky tohoto mechanismu. Komise se do- mnívá, že mechanismus funguje dobře a plně dosahuje cíle, pro nějž byl navržen, tj. vyloučit z financování Společenství výdaje, které ne- byly vynaloženy v souladu s pravidly Společenství.
Pokud lze v důsledku schválení souladu zjistit částky neoprávněně vyplacené příjemcům, členské státy musí v návaznosti na tato zjiš- tění přijmout opatření a tyto částky od příjemců vymáhat. Avšak i v případě, že od příjemců není nutno získat zpět neoprávněně vy- placené částky, jelikož se finanční oprava vztahuje pouze na nedo- statky v systémech členských států v oblasti řízení a kontroly a nikoli na neoprávněně vyplacené částky, tyto opravy jsou důležitým pro- středkem ke zlepšení systémů členských států, a tudíž pro prevenci chyb nebo jejich odhalování a zpětné získání částek neoprávněně vy- placených příjemcům.
Viz rovněž odpovědi k bodům 5.47 a 5.48.
(48) To se netýká útvaru interního auditu ani oddělení interního auditu Komise.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
b) auditů výdajů na soudržnost (viz body 6.30–6.31); b) Komise se domnívá, že ve většině případů audity v oblasti politiky
soudržnosti ověřené Účetním dvorem vedly k účinným nápravným opatřením a užitečným výsledkům z operativního hlediska. Výroční zprávy o činnosti příslušných generálních ředitelství objasňují pod- robně výsledky auditní činnosti, zejména opatření k nápravě, poza- stavení plateb a finanční opravy.
Viz rovněž odpovědi k bodům 6.30 a 6.31.
c) finančních auditů ex post v oblasti výzkumu, energie a dopra- vy (viz bod 7.34);
c) Generální ředitelství pro výzkum v roce 2007 významně zvýšila své úsilí v oblasti auditu a splnila své roční cíle.
Pozornost je nyní věnována opravě zjištěných chyb. Generální ředi- telství pro výzkum aktivně usilují o zlepšení monitorovacích nástro- jů a vydávají přesnější správní a finanční pokyny. Očekává se, že tyto pokyny zlepší efektivnost a úplnost postupu zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek (včetně extrapolace a opatření při- jatých v návaznosti na zjištění Účetního dvora).
d) prohlášeních o zárukách spolehlivosti ex ante, pokud jde o kvalitu řízení a související monitorovací návštěvy (viz body 9.16–9.17 a 9.20).
d) Generální ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost (GŘ JLS) zlepšilo své pokyny a vypracovalo akční plán k dokončení svých monitorovacích návštěv. Viz odpovědi k bodům 9.16, 9.17 a 9.20.
1.50 Slabé kontroly primárního a sekundárního stupně nelze kompenzovat dohledem Komise. Smyslem dohledu je zajišťovat zavedení a účelné fungování přiměřených kontrolních mechanis- mů primárního a sekundárního stupně. Nedostatky na nižších úrovních by měly být zjištěny (například ve výročních zprávách generálních ředitelů) a měla by být přijata opatření k nápravě si- tuace (viz bod 2.40). Dohled se provádí na různých úrovních v rámci Komise jak u generálních ředitelství, která se účastní sdíleného řízení výdajů, tak na nejvyšší úrovni Komise v jednot- livých generálních ředitelstvích.
1.50 V zemědělství jsou nedostatky v systémech členských států v ob- lasti řízení a kontroly odhalovány pomocí postupů schvalování souladu a mohou vést k uložení finančních oprav členským státům. Tyto opravy jsou důležitým prostředkem ke zlepšení systémů členských států, a tudíž pro prevenci chyb nebo jejich odhalování a zpětné získání částek neopráv- něně vyplacených příjemcům.
V oblasti soudržnosti Komise jedná v souladu s doporučeními Účetního dvora. Svou auditní práci zaměřuje na zvýšení účelnosti primárních kon- trol a současně investuje do preventivních činností, jako jsou pokyny tý- kající se osvědčených postupů a odborná příprava vnitrostátních orgánů. Přijímá rovněž opatření s cílem snížit riziko systémů vykazujících nedo- statky uplatňováním finančních oprav. Komise odhaluje systémy se závažnými nedostatky a předkládá nápravná opatření, která jsou přijí- mána k jejich nápravě, ve výročních zprávách o činnosti dotčených ge- nerálních ředitelství.
Viz rovněž odpověď k bodu 2.40.
1.51 Tento proces narušují faktory přímo související s počtem příjemců, složitostí pravidel, obtížností kontroly dodržování předpisů a s odrazujícím účinkem finančních oprav a sankcí.
1.51 Jedná se o inherentní rizika určitých oblastí politiky, která je nut- no vzít v úvahu při stanovení kontrolní strategie, zejména v rámci více- letých programů.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORa ODPOVĚDI KOMISE
Náklady a přínosy kontrol by měly být vyrovnané a schválené
1.52 Účetní dvůr ve svém stanovisku č. 2/2004 doporučuje, aby kontrolní systémy pro výdaje Společenství vytvářely přimě- řenou rovnováhu mezi náklady na kontroly a jejich přínosy z hle- diska snížení rizika vzniku chyby v operacích na přijatelnou úroveň (zbytkové riziko). Proto je nutné, aby všichni účastníci rozpočtového procesu akceptovali, že:
1.52 Komise souhlasí s doporučeními ve stanovisku Účetního dvora č. 2/2004 a provádí je v rámci akčního plánu na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly, jak je uvedeno ve zprávě o pokroku (KOM(2008) 110 v konečném znění). Pokračuje ve své práci na ná- kladech a přínosech kontrol podle bodu 10 tohoto akčního plánu a kon- cem roku 2008 obnoví diskusi o přijatelném riziku.
a) ne všichni koneční příjemci mohou být zkontrolování na místě, a že tedy bude vždy existovat jisté zbytkové riziko chyb. Klíčovou otázkou je stanovení přiměřené (přípustné) míry rizika, přičemž je třeba zohlednit různé druhy výdajů, složitost stávajících pravidel a odrazující účinek dostupných sankcí;
b) náklady na kontrolu jsou důležitým faktorem jak pro rozpo- čet EU, tak pro členské či přijímající státy;
b) Vysoké jsou zejména náklady na kontroly na místě.
c) rovnováha mezi náklady a zbytkovým rizikem u jednotli- vých oblastí výdajů je tak důležitá, že by měla být schválena jménem občanů Unie na politické úrovni (tj. rozpočtovými orgány a orgány udělujícími absolutorium);
d) není-li možné režim uspokojivě provádět s přijatelnými ná- klady a přiměřeným rizikem, měl by být znovu uvážen.
1.53 Ustavení rámce vnitřní kontroly na základě těchto ra- cionálních zásad by umožnilo definovat kontrolní systémy z hle- diska toho, čeho by měly dosáhnout (49) (výstupové cíle), i z hlediska dohodnutých kritérií, podle nichž se bude posuzovat a kontrolovat jejich výkonnost.
1.53 Komise tuto myšlenku prověří. Stávající pokyny v oblasti politi- ky soudržnosti již podporují přístup ke kontrolám zaměřený na výsledky, který je založen na zaznamenávání míry chyb a jejího kolísání v průbě- hu času, a požadavek sledovat míry chyb a podávat o nich zprávy je podle právních předpisů na období 2007–2013 povinný. V zemědělství jsou pečlivě sledovány výsledky kontrol požadovaných v rámci IACS.
1.54 Účetní dvůr vyzývá Komisi, aby dokončila analýzu nákla- dů na kontroly a různých měr přirozeného rizika v příslušných výdajových oblastech (50). Účetní dvůr se domnívá, že realistická, transparentní, racionální a z hlediska nákladů účelná koncepce ří- zení rizik by byla přínosem jak pro přispěvatele, tak pro příjemce.
(49) Rovněž spíše z hlediska výstupních cílů, pokud jde o zbytkové rizi- ko, než z hlediska vstupů (např. procento žádostí, které budou zkon- trolovány) jako v současné době (viz bod 2.42 písm. b)).
(50) Sdělení Komise v této věci by mělo být zveřejněno v říjnu 2008.
Systém vnitřní kontroly Komise
OBSAH
Body
Auditní zjištění týkající se sdělení vedoucích pracovníků komise Souhrnná zpráva Komise
Výroční zprávy o činnosti a prohlášení generálních ředitelů
Prohlášení generálních ředitelů Ukazatele legality a správnosti Jistota získaná z ročních shrnutí
Kritéria významnosti a kritéria pro definování výhrad
Standardy vnitřní kontroly Komise Plnění základních požadavků Účelnost na konci roku 2007
Účelnost a přechod k revidovaným standardům
Celkové posouzení Posouzení podle akcí
… s jednou výraznou výjimkou První posouzení dopadu akčního plánu
Celkové závěry a doporučení Závěry
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
ÚVOD
2.1 Tato kapitola se zabývá pokrokem, který Komise učinila v roce 2007 v oblasti zlepšování účelnosti systémů dohledu a kontroly ve svých generálních ředitelstvích v zájmu zajištění le- gality a správnosti operací financovaných z rozpočtu EU. Analy- zuje především, do jaké míry:
2.1
a) auditní zjištění Účetního dvora potvrzují sdělení vedoucích pracovníků obsažená ve výročních zprávách o činnosti a pro- hlášeních generálních ředitelů a v souhrnné zprávě Komise (body 2.2–2.14);
b) se Komisi podařilo zvýšit jistotu o legalitě a správnosti pro- střednictvím ukazatelů, relevantních kritérií významnosti a ročních shrnutí (body 2.15–2.23);
c) Komise pokročila s plněním standardů vnitřní kontroly a za- váděním integrovaného rámce vnitřní kontroly a do jaké míry byla schopna prokázat jejich dopad na výdaje roku 2007 (body 2.24–2.36).
c) Zavedené systémy vnitřní kontroly (s omezeními popsanými ve vý- ročních zprávách o činnosti za rok 2007) poskytují přiměřenou jis- totu, že zdroje přidělené na činnosti Komise byly využity k určenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Zavedené kontrolní postupy a opatření přijatá v návaznosti na zjištění auditu Účetního dvora poskytují nezbytné záruky, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných operací.
Komise přijímá opatření k dalšímu zlepšení svého systému vnitřní kontroly na základě vlastních zkušeností a v zájmu vyřešení problé- mů, na něž auditoři upozornili. Opatření přijatá v roce 2007 za- hrnovala revizi standardů vnitřní kontroly pro účinné řízení, další provádění akčního plánu na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly a revidované pokyny k výročním zprávám o činnosti.
Komise řeší problémy, například nedostatky uvedené ve výhradách pověřených schvalujících osob. Jasněji vysvětlí důvody, pokud exi- stují rozdíly v názorech mezi výrokem Účetního dvora pro daný rok vyžadovaným podle Smxxxxx x ES a víceletým stanoviskem ve- doucích pracovníků, které přihlíží k opatřením, jež byla přijata k od- halení a opravě chyb, k nimž došlo v průběhu roku.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
AUDITNÍ ZJIŠTĚNÍ TÝKAJÍCÍ SE SDĚLENÍ VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ KOMISE
Souhrnná zpráva Komise
2.2 Přijetím souhrnné zprávy Komise přebírá svou politickou odpovědnost za provozní plnění rozpočtu, které provádí pro- střednictvím svých generálních ředitelství (1). Komise se domní- vá, že „zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných operací, za které je Komise v souladu s článkem 274 Smlouvy o ES celkově odpo- vědná“.
2.3 Komise nicméně uznává, že je potřeba dalšího úsilí, aby byly odstraněny některé nedostatky, zejména ty, které byly zdů- razněny ve výhradách pověřených schvalujících osob, a ty, které spadají do oblastí rozpočtu, jež Účetní dvůr shledal neuspokoji- vými. V tomto ohledu má Účetní dvůr za to, že rozsah některých výhrad by měl být větší než rozsah výhrad formulovaných ge- nerálními řediteli Komise (bod 2.12 a tabulka 2.1)
2.3 Komise vítá lepší hodnocení Účetního dvora uvedené v tabulce 2.1 týkající se důkazů předložených ve výročních zprávách o činnosti jednot- livých generálních ředitelů za rok 2007 pro závěry v prohlášení Účetní- ho dvora o věrohodnosti.
Komise se domnívá, že rozsah potenciálních výhrad je v souladu s kritérií, která stanovila (viz odpověď k bodu 2.12).
Souhrnná zpráva bere v úvahu výhrady uvedené generálními řediteli v je- jich výročních zprávách o činnosti za rok 2007 a připomínky Účetního dvora obsažené ve výroční zprávě za rok 2006. Komise může posléze vy- vodit závěr, že zavedené systémy vnitřní kontroly (s omezeními po- psanými ve výročních zprávách o činnosti za rok 2007) poskytují přiměřenou jistotu, že zdroje přidělené na činnosti Komise byly využity k určenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení.
(1) Sdělení Komise Evropského parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru – Shrnutí výsledků práce Komise 2007, KOM(2008) 338 v konečném znění ze dne 4. června 2008.
CS
42
Úřední věstník Evropské unie
10.11.2008
Tabulka 2.1 – Vývoj důkazních informací poskytnutých ve výročních zprávách o činnosti generálních ředitelství pro prohlášení o věrohodnosti Účetního dvora
Oblast politiky (1) | Hlavní výhrady generálních ředitelů (obsažené v prohlášeních) | 2005 | 2006 | 2007 | Dopad těchto hlavních výhrad na jistotu generálního ředitele dle názoru Účetního dvora (2) | Jiné závažné nedostatky zjištěné auditem Účetního dvora a/nebo Komise (nejsou obsaženy v prohlášeních) | 2005 | 2006 | 2007 | Důkazní informace z hlediska závěrů auditu Účetního dvora obsažené ve výroční zprávě o činnosti (3) | ||||||
2005 | 2006 | 2007 | 2005 | 2006 | 2007 | |||||||||||
Zemědělství a přírodní zdroje | — nedostatečné zavádění IACS v Řecku | × | × | × | | — systémy řízení a kontroly v členských státech v oblasti rozvoje venkova | × | | ||||||||
— výdaje v rámci rozvoje venkova | × | B | B | B | — pokud jde o kontrolní, inspekční a sankční sy- stémy týkající se rybolovných zdrojů: údaje o úlovcích jsou neúplné a nespolehlivé, inspekč- ní systémy neposkytují jistotu | × | B (5) C (6) | B (5) C (6) | B | |||||||
Soudržnost | — ESF: Systémy řízení a kontroly (2000/2006) — ERDF: Systémy řízení a kontroly (2000/2006) — INTERREG: systémy řízení a kontroly (2000/2006) — Fond soudržnosti: systémy řízení a kontroly (2000/2006) | × Spojené království × Spojené království a Španělsko × Řecko | × Španělsko, Skotsko (Spojené království), Švédsko, Slovensko, Slovinsko, Lotyšsko, Calabria a Lazio (Itálie) × Anglie a Skotsko (Spojené království) × Všechny programy (s výjimkou progra- mů IIIB pro region severozápadní Evro- pa a Azory, Kanár- ské ostrovy a Madeira) × Španělsko | × Španělsko, Spojené království, Francie, Itálie, Slovensko, Portugalsko, Belgie a Lucembursko × Česká republika, Finsko, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Pol- sko, Slovensko a Španělsko × Celkem u 51 pro- gramů × Bulharsko, Česká republika, Sloven- sko, Maďarsko a Pol- sko | | B | B | B | — rizika související s uzavřením programového období 1994–1999 a/nebo výrazné nedostatky při provádění nařízení (ES) č. 2064/97 — systémy řízení a kontroly v členských státech (2000/2006) (4) | × × | × | | C | C | B | |
Výzkum, ener- gie a doprava | — nedostatečná jistota/nedostatky v řízení národ- ních agentur — absence dostatečných důkazních informací ke stanovení zbytkové míry chyb týkajících se přesnosti žádostí o úhradu nákladů — četnost chyb (způsobilost) v žádostech o úhra- du nákladů ke smlouvám na provedení výzku- mu | × × × 5. rámcový program | × × 6. rámcový program × 5. rámcový program | × 6. rámcový program | | B | B | B | — četnost chyb v 6. rámcovém programu pro vý- zkum (4) | × | | B | B | B | ||
Oblast politiky (1) | Hlavní výhrady generálních ředitelů (obsažené v prohlášeních) | 2005 | 2006 | 2007 | Dopad těchto hlavních výhrad na jistotu generálního ředitele dle názoru Účetního dvora (2) | Jiné závažné nedostatky zjištěné auditem Účetního dvora a/nebo Komise (nejsou obsaženy v prohlášeních) | 2005 | 2006 | 2007 | Důkazní informace z hlediska závěrů auditu Účetního dvora obsažené ve výroční zprávě o činnosti (3) | ||||||
2005 | 2006 | 2007 | 2005 | 2006 | 2007 | |||||||||||
Vnější pomoc, rozvoj a rozší- ření | — právní postavení a odpovědnost smluvního partnera v rámci implementace příspěvku EU ke IV. pilíři mise OSN v Kosovu (UNMIK) — PHARE: potenciální nesrovnalosti v řízení fi- nančních prostředků PHARE v některých pro- váděcích agenturách v Bulharsku | × | × | | A | A | A | — systémy dohledu a kontroly týkající se legality a správnosti uskutečněných operací na úrovni prováděcích organizací je potřeba dále zlepšit, aby byly plně funkční | × | × | | B | B | B | ||
Vzdělávání a občanství | — absence systému strukturovaných kontrol ex post a kontrol na místě v GŘ a rovněž kontrol prováděných v zastoupeních, a to po většinu roku– 10z 12 měsíců — nedostatky v systému řízení a kontroly Evrop- ského fondu pro uprchlíky v Itálii v progra- movém období 2000–2004 a 2005–2007 — omezená jistota o legalitě a správnosti uskuteč- něných operací provedených 14 členskými státy v rámci Evropského fondu pro uprchlíky II (2005–2007) — nedostatky v systémech řízení a kontroly Evrop- ského fondu pro uprchlíky | – (1) | × × × × (Itálie) | | — | B | — nedostatky v posouzení Komise, pokud jde o prohlášení ex ante předložená členskými státy u programu celoživotního učení | — | × | | — | B | ||||
Hospodářské a finanční zále- žitosti | — možnost, že dodatečné požadavky nejsou u jed- né finanční činnosti prováděné externím sub- jektem dostatečně plněny — zbytková míra chyb týkající se přesnosti žádos- tí o úhradu nákladů v šestém rámcovém pro- gramu – 6.RP — neuspokojivé fungování financování evropské standardizace | – (1) | × × × | | — | B | — | | — | A | ||||||
Správní výdaje | — Zavádění standardů vnitřní kontroly v delega- cích EU | × | × | | A | A | A | — nedostatky v systémech dohledu a kontroly v delegacích EU (4) | × | | A | A | A | |||
CS
10.11.2008
Úřední věstník Evropské unie
Vysvětlivky:
(1) Účetní dvůr se rozhodl přeskupit zvláštní posouzení pro účely DAS do oblastí politik. Tyto oblasti odpovídají jednotlivým kapitolám této výroční zprávy, ale neumožňují vždy přímé srovnání s údaji ve stejné tabulce ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2006.
(2) Dopad těchto hlavních výhrad na prohlášení generálního ředitele dle názoru Účetního dvora:
A: přiměřená jistota, že systémy vnitřní kontroly zajišťují legalitu a správnost uskutečněných operací, bez výhrad nebo s nepodstatnými výhradami; B: přiměřená jistota, že systémy vnitřní kontroly zajišťují legalitu a správnost uskutečněných operací, ale s výhradami;
C: bez jistoty.
(3) Důkazní informace z hlediska závěrů auditu Účetního dvora obsažené ve výroční zprávě o činnosti:
A: dostatečné důkazní informace pro závěry Účetního dvora v prohlášení o věrohodnosti (jasné a jednoznačné); B: dostatečné důkazní informace pro závěry Účetního dvora v prohlášení o věrohodnosti po opravách;
C: bez důkazních informací pro závěry Účetního dvora v prohlášení o věrohodnosti.
(4) Ačkoliv obsaženo ve výročních zprávách o činnosti.
(5) U výdajů na společnou zemědělskou politiku, kde je náležitě uplatněn systém IACS.
(6) U výdajů na společnou zemědělskou politiku, na něž se systém IACS nevztahuje nebo není náležitě uplatněn.
43
Zdroj: Účetní dvůr.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
2.4 Pokud jde o strukturální fondy, Komise uvádí, že poskytla souhrnné číselné údaje o finančních opravách provedených na vnitrostátní úrovni tak, že členské státy odňaly nebo zpětně vy- máhaly finanční prostředky (2). Komise by však měla klást v sou- hrnné zprávě větší důraz na „mezery a nedostatky“ v údajích členských států. Opatření, jejichž účelem je zlepšit kvalitu infor- mací, by proto neměla zahrnovat pouze Komisi, jak je uvedeno v souhrnné zprávě, ale také členské státy (viz také body 1.42, 2.31–2.33 a 3.26–3.28).
2.4 Příloha k výroční zprávě o strukturálních fondech za rok 2006, na kterou odkazuje souhrnná zpráva (KOM(2008) 338 v konečném znění), a účetní závěrka za rok 2007 potvrzují, že v údajích obdržených od člen- ských států se vyskytují mezery a nedostatky.
V souhrnné zprávě za rok 2007 je zopakován závazek Komise (viz bod 3.1) poskytovat Evropskému parlamentu čtvrtletní zprávy o pokro- ku při provádění akčního plánu k posílení úlohy Komise v oblasti dohle- du v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (KOM(2008) 97 v konečném znění). Tyto čtvrtletní zprávy obsahují informace o opravách a zpětně získaných finančních prostředcích, jež byly Komisí uloženy v ob- lasti sdíleného řízení, a druhá čtvrtletní zpráva obsahuje informace o fi- nančních prostředcích odňatých nebo zpětně získaných členskými státy, jak byly nahlášeny v roce 2008 pro předchozí rok. Akční plán Komise zahrnuje opatření zaměřená na zlepšení kvality informací poskytovaných členskými státy.
Viz rovněž odpovědi k bodům 2.32, 2.33 a 3.26 a dále 3.27 až 3.28.
2.5 U některých víceletých cílů Komise se její vlastní posouzení liší od posouzení Účetního dvora. Komise například považuje svůj cíl dosáhnout účelného systému vnitřní kontroly a podpo- rovat odpovědnost prostřednictvím výročních zpráv o činnosti za splněný. Účetní dvůr však upozorňuje, že standardy vnitřní kon- troly byly sice zavedeny, ale účelnost řady systémů dohledu a kon- troly při prevenci, odhalování či nápravě chyb nelze zatím prokázat (viz rovněž bod 2.26), a že rozsah a dosah některých výhrad ve výročních zprávách o činnosti by měly být širší, aby plně odrážely jejich potenciální dopad (viz bod 2.12).
2.5 Souhrnná zpráva Komise (KOM(2008) 338 v konečném znění, příloha 3) hodnotí některé iniciativy ke splnění cílů jako dokončené. To neznamená, že Koxxxx xá za to, že v budoucnu nebudou přijata žádná další opatření ke zlepšení systémů vnitřní kontroly nebo výročních zpráv o činnosti. Komise je odhodlána svůj systém vnitřní kontroly trvale zlepšovat.
V roce 2007 například Komise ukončila dvě konkrétní iniciativy v rámci cíle týkajícího se podpory odpovědnosti prostřednictvím výročních zpráv o činnosti a bylo zavedeno nové opatření, které spočívá v prosazování soudržnosti při zacházení s riziky ztráty dobré pověsti a při jednoznač- nějším řešení spojitosti mezi mírou chyb, jejich významností a výhrada- mi.
Bylo přijato opatření týkající se výročních zpráv o činnosti a souhrnné zprávy. Generální ředitelé nyní detailněji objasňují své prostředí, rizika, jimž čelí, a celkový dopad na míru jistoty. V oblasti soudržnosti a země- dělství byly například výhrady uvedené ve výročních zprávách o činnosti generálních ředitelů za rok 2007 podle názoru Komise v souladu se sta- novenými kritérii významnosti a zahrnovaly všechny systémy, v nichž se vyskytly závažné nedostatky, a možný dopad výhrad byl přiměřeně po- souzen.
Před podepsáním prohlášení generální ředitelé posuzují účelnost kontrol- ního rámce jako celku, nikoli pouze jeho účelnost při prevenci chyb.
Viz rovněž odpovědi k bodům 2.12, 2.25 a 2.26.
(2) S odkazem na přílohu ke zprávě o strukturálních fondech SEK(2007) 1456.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
Výroční zprávy o činnosti a prohlášení generálních ředitelů
2.6 Během zkoumání výročních zpráv o činnosti a prohlášení generálních ředitelů Účetní dvůr posuzoval, do jaké míry posky- tují věrný obraz (tj. bez výrazných zkreslení) o účelnosti zavede- ných postupů, zejména zda systémy dohledu a kontroly poskytují potřebnou jistotu, pokud jde o legalitu a správnost uskuteč- něných operací.
2.7 Všechny výroční zprávy o činnosti byly přezkoumány a u 15 z nich proběhla hloubková analýza.
Proces přípravy
2.8 Pokyny (3) k výročním zprávám o činnosti za rok 2007 zdůraznily potřebu vyjasnit vztah mezi účelností systémů vnitřní kontroly a východisky prohlášení, kterou vyjádřily ústřední útva- ry Komise. V praxi většina generálních ředitelů podrobně vysvět- lila „stavební kameny“ nebo klíčové prvky, na nichž zakládají svou jistotu.
Prohlášení generálních ředitelů
2.9 Všichni generální ředitelé uvedli, že získali přiměřenou jis- totu, že jim přidělené zdroje byly použity k daným účelům a že vnitřní kontroly, které zavedli, zajistily legalitu a správnost usku- tečněných operací, a to s výjimkou několika případů, kdy vyjád- řili výhradu. Účetní dvůr posoudil východiska těchto prohlášení porovnáním jejich rozsahu a dopadu s výsledky svého vlastního auditu.
(3) Oznámení ústředních útvarů Komise (generální sekretariát, generální ředitelství pro rozpočet a generální ředitelství pro personál a adminis- trativu) generálním ředitelům a vedoucím útvarů – obecné pokyny k přípravě výročních zpráv o činnosti za rok 2007, SEK(2007) 1645 ze dne 12. prosince 2007.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
2.10 Ze 40 prohlášení za rok 2007 jich 13 (4) obsahuje jednu nebo více výhrad, přičemž většina z nich se týká nedostatků v ob- lasti legality a správnosti uskutečněných operací. Celkový počet výhrad se snížil z 20 (v roce 2006) na 17 (v roce 2007), byť jejich společný finanční dopad se zvýšil.
2.11 V případě generálního ředitelství pro regionální politiku a generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti se celkový finanční dopad jejich výhrad dle odhadu zvýšil z přibližně 140 milionů EUR v roce 2006 na téměř 725 milionů EUR v roce 2007 (5). Nová výhrada generálního ředitel- ství pro zemědělství a rozvoj venkova týkající se výdajů na roz- voj venkova v roce 2007 vychází z informací členských států, podle nichž míra chyb překročila 3 %. Tyto informace však za- tím nebyly potvrzeny certifikačními orgány ani přijaty generál- ním ředitelstvím. Největší výhrady v oblasti legality a správnosti uskutečněných operací uvádí tabulka 2.1.
2.11 Výroční zprávy o činnosti generálních ředitelů pro regionální po- litiku a pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti uvádějí jak ri- zikové částky, konkrétně platby související se systémy, u nichž byly zjištěny nedostatky, tak i vyčíslení finančního dopadu. Finanční dopad se vyčísluje odkazem na stupnici paušálních oprav za nedostatky v sy- stémech řízení a kontroly. Komise se domnívá, že tento přístup zajišťuje spravedlivé posouzení možného finančního dopadu zjištěných nedostat- ků.
Výhrada za rok 2007 k výdajům na rozvoj venkova vycházela z infor- mací poskytnutých členskými státy do 31. března 2008 a rovněž z vý- sledků auditu Účetního dvora.
U rozpočtu na rok 2008 Komise očekává, že platnost informací člen- ských států bude potvrzena do konce března 2009.
2.12 Tabulka ukazuje, že výroční zprávy o činnosti poskytují jasné a jednoznačné důkazní informace pro závěry Účetního dvo- ra pro účely DAS pouze v případě správních výdajů a hospodář- ských a finančních záležitostí. U většiny oblastí politiky se výroční zprávy o činnosti více než v předchozích letech blíží příslušným závěrům zvláštních posouzení v rámci DAS, zejména v oblasti ze- mědělství a politik soudržnosti. Účetní dvůr však konstatuje, že rozsah a dosah těchto výhrad by měly být širší, aby plně odrážely jejich potenciální dopad. Generální ředitelé v řadě oblastí politik posuzují legalitu a správnost výdajů EU pozitivněji než audit Účetního dvora.
(4) GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, GŘ pro regionální politiku, GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, GŘ pro výzkum, GŘ pro informační společnost a média, GŘ pro podniky, GŘ pro ener- getiku a dopravu, GŘ pro životní prostředí, GŘ pro spravedlnost, svo- bodu a bezpečnost, GŘ pro hospodářské a finanční věci, GŘ pro rozšíření, GŘ pro tisk a komunikaci a GŘ pro informatiku.
(5) Celková výše plateb vztahujících se k systémům, s níž je spojeno rizi- ko, činí 10 200 milionů EUR (přibližně 28 % výdajů v rámci politiky soudržnosti). Generální ředitelství vyčíslila dopad těchto výhrad na 726 milionů EUR (2006: 140 milionů EUR) na základě odhadnuté 5% či 10% paušální opravy.
2.12 Zatímco Účetní dvůr vydává výrok auditora o legalitě a správ- nosti uskutečněných operací pro daný rok (jak požaduje Smlouva o ES), stanovisko generálních ředitelů se zaměřuje na to, zda byly finanční pro- středky využity k určenému účelu, s přihlédnutím k víceleté povaze kon- trol a jejich účelnosti při odhalování a opravě chyb. Generální ředitelé vydávají stanovisko vedení založené na informacích, které zahrnují vlast- ní auditní práci Komise, zprávy a připomínky Účetního dvora a popří- padě výsledky kontrol členských států.
Jak již bylo uvedeno v odpovědích k bodům 2.3 a 2.5, Komise má za to, že výhrady uvedené ve výročních zprávách o činnosti generálních ředitelů za rok 2007 či neexistence výhrad jsou podle názoru Komise v souladu se stanovenými kritérii významnosti a zahrnují všechny systémy, v nichž se vyskytly závažné nedostatky, a že možný dopad výhrad byl přiměřeně posouzen.
Před podepsáním prohlášení generální ředitelé posuzují účelnost kontrol- ního rámce jako celku, nikoli pouze jeho účelnost při prevenci chyb.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
2.13 Pokud jde o oblast politiky „vzdělávání a občanství“, jistota poskytnutá generálním ředitelem není v některých podstatných ohledech v souladu se zjištěními Účetního dvora. Účetní dvůr zjis- til výrazné nedostatky v postupech v rámci předběžných (ex ante) prohlášení, za které odpovídá generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu (viz body 9.17 a 9.25), avšak generální ředitel tyto ne- dostatky neuvedl jako výhradu. Pokud jde o generální ředitelství pro komunikaci, byla vyjádřena výhrada týkající se absence struk- turovaných kontrol ex post, ale Účetní dvůr zjistil výrazné nedo- statky i v kontrolách ex ante (viz body 9.23 a 9.25).
2.13 Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu (GŘ EAC) založi- lo svou jistotu na uceleném souboru kontrol a nikoli pouze na postupu posuzování předběžných (ex ante) prohlášení.
Systém řízení a kontroly stanovený v právním základě programu celoži- votního učení na období 2007–2013 zdokonaluje systém používaný v období 2000–2006 s přihlédnutím k doporučením Účetního dvora. Kontroly Komise v předchozích letech spolu s kontrolami uskutečněnými v roce 2007 přispěly k závěru GŘ EAC, že kontrolní systémy poskytují přiměřenou míru jistoty, ačkoliv je zapotřebí značné zlepšení při použí- vání kontrolního systému na úrovni kontrol prováděných vnitrostátními orgány.
Výsledky kontrol ex post provedených GŘ EAC (jak byly předloženy v jeho výroční zprávě o činnosti za rok 2007) neudávají významnou míru chyb.
Co se týká systému jako celku, generální ředitelství pro komunikaci již ve své výroční zprávě o činnosti uvedlo výhradu kvůli nedostatečnému do- hledu a přijalo potřebná opatření ke zlepšení těchto záležitostí počínajíc zřízením monitorovací jednotky dne 1. listopadu 2007, která nyní za- hrnuje druhou úroveň kontrol ex ante.
Viz rovněž odpovědi k bodům 9.17, 9.20, 9.23 a 9.24.
2.14 V oblasti politiky „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ Účet- ní dvůr zjistil, že uskutečněné operace jsou ovlivněny význam- nou mírou chyb týkajících se legality a/nebo správnosti většinou u operací řízených prováděcími organizacemi (viz bod 8.31) a že systémy dohledu a kontroly jsou účelné jen částečně (viz bod 8.32). Tato zjištění se ve výhradách generálních ředitelů ná- ležitě neodrážejí.
2.14 Účetní dvůr vyvozuje závěr o významnosti chyb na základě vzor- ku operací, který zahrnuje několik generálních ředitelství. Každý gene- rální ředitel však může vyvodit závěr a podat zprávu o významnosti pouze pro oblast, za kterou odpovídá.
Po přezkoumání chyb zjištěných Účetním dvorem a s přihlédnutím k možným opravám v budoucnu, zejména v důsledku povinných auditů, má Komise za to, že zbytkové riziko chyb není významné.
Chyby zjištěné Účetním dvorem se týkají většinou výdajů organizací, které provádějí projekty na základě zálohových plateb uskutečněných Ko- misí. Povinné finanční audity plánované v rámci kontrolního systému Komise před uskutečněním konečných plateb by měly Komisi umožnit, aby tyto chyby odhalila a opravila. Komise považuje zbytkové riziko chyb za dostatečně omezené.
Komise je však odhodlána své systémy dále zlepšovat a v roce 2007 byla přijata dodatečná opatření k dalšímu posílení kontrol na úrovni pro- váděcích organizací, včetně revidovaných podmínek pro audity projektů.
Viz rovněž odpověď k bodu 8.31.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
Ukazatele legality a správnosti
2.15 Ve výročních zprávách o činnosti klade Komise zvláštní důraz na uvádění ukazatelů správnosti (6). Většina generálních ře- ditelů použila ukázkové formuláře vnitřní kontroly k zobrazení toho, nakolik byla dodržena příslušná právní, regulační a smluv- ní ustanovení a jak je lze propojit s přiměřenou jistotou (7). U jed- noho generálního ředitelství však použité údaje nejsou spolehlivé a/nebo souvislost s legalitou a správností (8) není jasně prokázána. Téměř všichni generální ředitelé neuvedli srovnatelné ukazatele za předchozí roky ani nestanovili cíle v oblasti legality a správnos- ti (9).
2.15 Komise vypracovala řadu modelů vnitřní kontroly, které mají představit kontrolní strategie harmonizovaným způsobem, avšak přizpů- sobeným různým problémům nebo způsobům řízení. U výročních zpráv o činnosti za rok 2007 se ukazatele legality a správnosti, které mají usnadnit sledování a podávání zpráv o legalitě a správnosti operací, sta- ly povinnými. Komise se domnívá, že to představuje důležitý první krok, uznává však, že je nutné určité zlepšení, pokud jde o spolehlivost a srozu- mitelnost ukazatelů. Tyto musí být plně a snadno použitelné pro účely následných opatření a monitorování.
Jistota získaná z ročních shrnutí
2.16 Čl. 53b odst. 3 revidovaného finančního nařízení uvá- dí (10), že „členské státy vypracovávají na vhodné vnitrostátní úrovni roč- ní shrnutí dostupných auditů a prohlášení“ (11). Podle pokynů ústředních útvarů Komise by generální ředitelé měli ve výročních zprávách za rok 2007 uvést předběžné posouzení jistoty získané z ročních shrnutí (12).
(6) Viz výroční zpráva za rozpočtový rok 2006, bod 2.37 písm. a).
(7) SEK(2007) 1645 ze dne 12. prosince 2007. Použití těchto formulářů je povinné, ale lze je přizpůsobit konkrétní situaci GŘ/útvaru, který sestavuje výroční zprávu o činnosti.
(8) Například ukazatele GŘ pro obchod týkající se míry přidělení pro- středků na provozní a správní účely se uvádí bez jasné interpretace je- jich relevantnosti.
(9) Stejně tak ve svých ročních plánech řízení ne vždy uvedli cíle v ob- lasti legality a správnosti, které je potřeba splnit v budoucnu a dolo- žit ukazateli ve výročních zprávách o činnosti za rok 2008.
(10) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1995/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských spole- čenství (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).
(11) Poprvé platí pro rok 2008 a týká se údajů, k nimž bylo vydáno osvěd- čení, a auditních činností v roce 2007.
(12) SEK(2007) 1645 ze dne 12. prosince 2007, s. 12.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
2.17 Účetní dvůr již dříve uznal, že roční shrnutí představují doplňující prvek vnitřní kontroly a podpořil úsilí Komise o vy- tváření přidané hodnoty v rámci celého procesu, např. identifi- kací společných problémů, možných řešení a osvědčených postupů, a využívání těchto informací v rámci své dozorčí role (13).
2.18 Audit Účetního dvora ukázal, že k 31. březnu 2008 před- ložilo roční shrnutí 25 z 27 členských států. Z těchto 25 států cel- kem osm nesplnilo minimální požadavky finančního nařízení a prováděcích pravidel (14) a dalších 12 států je splnilo jen částeč- ně. Dále 15 z těchto 25 členských států poskytlo prohlášení o úplnosti a přesnosti poskytnutých informací, z toho se dvě týkala programového období 2007–2013, pro které byly vypla- ceny pouze zálohy, s nimiž je spojeno malé riziko.
2.18 Komise vítá závěr Účetního dvora, že přiměřeně dohlížela na po- stup vypracovávání ročních shrnutí vydáním jasných pokynů a oka- mžitým reagováním na nesplnění požadavků.
Komise přijala náležitá opatření ke sledování všech případů nesplnění minimálních požadavků a problémů týkajících se kvality poskytnutých informací.
Proti členskému státu, který nepředložil roční prohlášení podle požadav- ků nařízení, bylo zahájeno řízení pro nesplnění povinností.
2.19 Rozdíl v prezentaci a skutečnost, že prohlášení o úplnosti a přesnosti souvisejících údajů mnohdy nebyla vypracována, zna- mená, že roční shrnutí zatím neposkytují spolehlivé posouzení fungování a účelnosti systémů dohledu a kontroly.
2.19 Celkově byl výsledek prvního kola ročních shrnutí kladný, jelikož téměř všechny členské státy požadavky nakonec splnily, a Komise má za to, že to představuje dobrý základ pro zvýšení kvality shrnutí v dalším kole. Komise členským státům předloží revidované pokyny s doporu- čeními s cílem dosáhnout vyšší kvality jejich ročních shrnutí za rok 2008.
2.20 Účetní dvůr se domnívá, že v tomto prvním roce předklá- dání ročních shrnutí Komise na celý proces náležitě dohlížela: jed- nak vydala jasné pokyny a jednak zjišťovala příčiny nesouladu s časovými termíny a kritérii rozsahu či kvality.
(13) Stanovisko č. 6/2007 k ročním shrnutím členských států, pro- hlášením členských států a auditu prostředků EU vnitrostátními kon- trolními orgány (Úř. věst. C 216, 14.9.2007, s. 3).
(14) Pokud jde o rozsah nebo vhodnost příslušné administrativní úrovně.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
Kritéria významnosti a kritéria pro definování výhrad
2.21 Většina generálních ředitelství stanovila kritéria význam- nosti (15) v souladu s pokyny Komise a přizpůsobila je svým kon- krétním způsobům řízení, prostředí vnitřní kontroly a kontrolním systémům členských států (16).
2.22 Na základě doporučení Účetního dvora ve výroční zprávě za rozpočtový rok 2006 (17) čtyři hlavní generální ředitelství od- povědná za plnění rozpočtu EU v rámci režimu sdíleného ří- zení (18) provedla revizi metody pro posuzování fungování systémů řízení a kontroly u strukturálních opatření v členských státech. Generální ředitelé nyní považují všechny programy nebo systémy, u nichž příslušný orgán vydal záporný výrok auditora, za programy nebo systémy obsahující „výrazné nedostatky“, po- kud neexistují spolehlivé důkazní informace o opaku z jiných zdrojů (19).
2.23 Jedno generální ředitelství však použilo prahy významnos- ti, které neodpovídají ostatním informacím a jistotě poskytnuté v jeho výroční zprávě o činnosti (20).
2.23 Ústřední útvary Komise se v souhrnné zprávě zavázaly poskyt- nout generálním ředitelstvím další pokyny s cílem zabývat se jednoznač- něji spojitostí mezi mírou chyb, jejich významností a výhradami.
V případě uvedeném v poznámce pod čarou 20 byly dotyčné výdaje pro operace Komise jako celek nepodstatné a přijatý přístup je v souladu se zásadou, že generální ředitelství musí při zřizování svých kontrolních sy- stémů nalézt rovnováhu mezi náklady a přínosy. To je v souladu s ostat- ními prohlášeními, co se týká vysoké míry jistoty.
(15) Definuje okolnosti, jejichž nedodržení znamená, že nedostatek nebo několik nedostatků se považuje za natolik výrazné, aby byla vyjád- řena výhrada.
(16) Sdělení Komise – Přezkum provádění řízení založeného na činnos- tech v Komisi v roce 2002, včetně vyjasnění metodiky pro vypraco- vání výroční zprávy o činnosti (KOM(2003) 28 v konečném znění ze dne 21. ledna 2003) a následující.
(17) Viz body 2.35 a 2.37 písm. a).
(18) GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova (výdaje orientační sekce EZOZF), GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, GŘ pro regionální politiku a GŘ pro rybolov a námořní záležitosti.
(19) V oblasti zemědělství (EZOZF a EZFRV) se jako kritérium význam- nosti použila míra chyb zjištěných na úrovni konečných příjemců a jako doplňkové kritérium pak očekávané finanční riziko výrazných nedostatků v systémech řízení a kontroly.
(20) GŘ pro překlady stanovilo 5% práh významnosti. Avšak rozpočet to- hoto GŘ na rok 2007 obsahoval nerozlišené prostředky v přibližné výši 17 milionů EUR a tato částka byla v plné výši použita v rámci přímého centrálního řízení, přičemž výrok generálního ředitele zněl, že zavedený systém vnitřní kontroly poskytuje přiměřenou jistotu o legalitě a správnosti operací a je „dostatečně důkladný a účelný při prevenci/odhalování/nápravě chyb“ (Výroční zpráva o činnosti za rok 2007, GŘ DGT, s. 25).
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE STANDARDY VNITŘNÍ KONTROLY KOMISE
2.24 Účetní dvůr prověřil, jak různé útvary Komise uplatňují vybrané standardy vnitřní kontroly (ICS). Cílem prověrky bylo posoudit nejen stupeň splnění minimálních požadavků (základ- ních požadavků), ale také zhodnotit účelnost systémů pro zajiš- tění legality a správnosti uskutečněných operací. Druhý z uvedených cílů je pro rok 2007 obzvláště důležitý, protože umožňuje vyvodit závěry o úspěšnosti úsilí Komise v této oblasti před celkovou revizí standardů, která začne probíhat od roku 2008.
2.24 Komise se snaží prokázat, že dodržování standardů účinně při- spívá k zabezpečení řádného hospodaření. Tato zásada je základem re- vize standardů vnitřní kontroly v roce 2007 (s účinkem od roku 2008).
Plnění základních požadavků
2.25 Účetní dvůr provedl posouzení míry plnění standardů vnitřní kontroly za rozpočtový rok 2007, z něhož vyplynulo, že generální ředitelství splňují v průměru 96 % (2006: 95 %) základ- ních požadavků (viz tabulka 2.2). Od roku 2004 tedy Komise plní standardy vnitřní kontroly ve značném rozsahu.
2.25 Komise přijala standardy vnitřní kontroly v roce 2000 jako sou- část reformy, která byla v tomto roce zahájena. Standardy a s nimi spo- jené minimální požadavky měly umožnit měření vyspělosti systémů vnitřní kontroly Komise. Úspěch tohoto přístupu prokazuje trvale vysoká míra dodržování požadavků nahlášená v minulých letech útvary i Účet- ním dvorem.
Účelnost na konci roku 2007
2.26 Přes tento úspěch nebyla Komise v roce 2007 schopna v úplnosti prokázat, že systémy dohledu a kontroly jsou dosta- tečně účelné pro snížení rizika vzniku chyb v některých oblastech politiky, jako např. zemědělství a přírodní zdroje (bod 5.51), sou- držnost (bod 6.32) (21), výzkum, energie a doprava (bod 7.41), vnější pomoc, rozvoj a rozšíření (bod 8.32) a vzdělávání a občan- ství (bod 9.25).
2.26 Komise uznává, že pro určité oblasti politiky je nutno přijmout opatření v zájmu zvýšení účelnosti systémů vnitřní kontroly a dohledu. To je trvalý proces, který zahrnuje další zlepšení kontrolních systémů, včetně všech úrovní kontroly.
Viz rovněž odpovědi k bodům 5.51, 6.33, 7.42, 8.31 a 9.25.
(21) Zjištění, které se odrazilo i ve zprávě útvaru interního auditu Komise s názvem „Prevence a odhalování podvodů v rámci strukturálních fondů“, 19. prosince 2007. Účetní dvůr však také upozorňuje na po- tenciální zmírňující účinek činností uvedených ve Sdělení Komise Ev- ropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru „Akční plán na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturál- ních opatření“, KOM(2008) 97 v konečném znění ze dne 19. února 2008.
CS
52
Úřední věstník Evropské unie
Tabulka 2.2 – Analýza plnění standardů vnitřní kontroly provedená Účetním dvorem (s přímou vazbou na legalitu a správnost uskutečněných operací) u vybraných generálních ředitelství (stav k 31.12.2007)
Generální ředitelství nebo útvar | Standard č. 11 „Analýza a řízení rizika“ | Standard č. 12 „Dostatečné informace o řízení“ | Standard č. 14 „Nesprávnosti ve výkaznictví“ | Standard č. 17 „Dohled“ | Standard č. 18 „Zaznamenávání výjimek“ | Standard č. 20 „Zaznamenávání a náprava nedostatků vnitřní kontroly“ | Standard č. 21 „Auditní zprávy“ | Standard č. 22 „Oddělení interního auditu“ | ||||||||
2006 | 2007 | 2006 | 2007 | 2006 | 2007 | 2006 | 2007 | 2006 | 2007 | 2006 | 2007 | 2006 | 2007 | 2006 | 2007 | |
Všeobecné služby | ||||||||||||||||
Úřad pro úřední tisky | A | A | A | A | A | A | B | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Politiky | ||||||||||||||||
Zemědělství a rozvoj venkova | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Hospodářské a finanční věci | B | A | B | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Zaměstnanost, sociální věcí a rovné příležitosti | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Energie a doprava | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Námořní záležitosti a rybolov | B | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | B |
Informační společnost a sdělovací prostředky | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Regionální politika | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Výzkum | B | A | B | B | A | A | B | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Vnější vztahy | ||||||||||||||||
Rozšíření | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Úřad pro spolupráci EuropeAid | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Vnější vztahy | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Humanitární pomoc | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Vnitřní vztahy | ||||||||||||||||
Rozpočet | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Úřad pro správu a vyplácení individuálních nároků | B | B | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu | A | A | A | A | A | A | A | B | A | A | A | A | A | A | A | A |
Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Lucemburku | B | B | A | A | A | A | B | B | A | A | A | A | A | A | A | A |
Částečný soulad byl v roce 2007 zaznamenán také v případě: ICS 11 v úřadu Europe Aid, GŘ EAC, DEV a ENTR, dále ICS 12 v GŘ TAXUD a BEPA a ICS 18 v GŘ ENV a SANCO. Posouzení:
10.11.2008
Soulad
A: Xxxxxx se základními požadavky.
B: Částečný soulad se základními požadavky.
Zdroj: Účetní dvůr.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
Účelnost a přechod k revidovaným standardům
2.27 V roce 2007 se Komise rozhodla nahradit stávající struk- turu standardů vnitřní kontroly základními zásadami a detailněj- šími souvisejícími požadavky, které v zásadě odpovídají dřívějším požadavkům standardů vnitřní kontroly a základním požadav- kům (22). Při analýze osmi standardů vnitřní kontroly relevant- ních pro posouzení Účetního dvora v roce 2007 nebyly v jejich novém formátu zjištěny žádné významné změny.
2.27 Cílem revize standardů bylo objasnit a zjednodušit jejich dodr- žování: nové standardy se týkají stejných oblastí, používají však jazyk, který je pro všechny zaměstnance srozumitelnější. Nový rámec rovněž od- stranil překrývání mezi předchozími standardy a zdůrazňuje účelnost kontrolních systémů.
Viz rovněž odpověď k bodu 2.28.
2.28 Jedním z prvků revidovaných standardů vnitřní kontroly je posouzení účelnosti vnitřní kontroly, kdy útvary Komise musí posoudit a prokázat účelnost svých systémů vnitřní kontroly v praxi. To má vycházet ze stanovení priorit některých standardů a ročních posouzení rizik vedením. Vzhledem k tomu, že systé- my vnitřní kontroly spolu vzájemně souvisí a tvoří rámec kon- troly, Komise musí rovněž být schopna každý rok prokázat účelnost systému vnitřní kontroly jako celku.
2.28 Požadavek na předkládání zpráv o účelnosti funguje na dvou úrovních:
— prokázání, že samotné standardy (týkající se finančních a nefinanč- ních záležitostí) jsou v rámci útvarů Komise uplatňovány účelně, a
— prokázání, že systémy zavedené v Komisi účelně řídí riziko chyb v uskutečněných operacích, jehož se tato připomínka týká.
Uplatňování vybraných prioritních standardů v rámci každého útvaru bude uvedeno ve výročních zprávách o činnosti za rok 2008, jelikož po- žadavek překračuje pouhé dodržování. Účelnost systému vnitřní kontroly jako celku s cílem zaručit legalitu a správnost uskutečněných operací je předmětem prohlášení pověřených schvalujících osob, jež byla zavedena v roce 2001 s výročními zprávami o činnosti.
AKČNÍ PLÁN
Celkové posouzení
2.29 Prosinec 2007 byl koncem dvouletého období, které Ko- mise stanovila pro provádění svého akčního plánu na zřízení in- tegrovaného rámce vnitřní kontroly (23). Souhrnná zpráva Komise za rok 2007 (24) poskytuje kladné posouzení pokroku učiněného při provádění akcí k danému datu, ale zároveň uvádí, že na důkazy o účelnosti akcí z hlediska snížení míry chyb usku- tečněných operací je ještě třeba počkat.
2.29 Cílem akčního plánu je odstranit určité nedostatky v rámci vnitřní kontroly. V dvouletém období do 31. prosince 2007 mělo být provedeno 16 opatření. Tohoto cíle bylo z velké části dosaženo (zbývající opatření mají být podle plánu dokončena do konce roku 2008).
Provedení opatření je nutno odlišit od dopadu, který tato opatření budou mít (viz sdělení Komise ze dne 27. února 2008 (1): „… omezování chyb a zvyšování jistoty však bude probíhat postupně v závislosti na tom, jaké budou mít prováděná opatření dopady na základní kontrolní systémy“). Komise se zavázala zveřejnit výroční zprávu o dopadech zahrnující jed- notlivá opatření.
(22) Sdělení Komisi „Revize standardů vnitřní kontroly a souvisejícího rámce – posílení účelnosti kontrol“, SEK(2007) 1341 ze dne 16. října 2007.
(23) KOM(2007) 86 v konečném znění, s. 11.
(24) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.
Zpráva o akčním plánu Komise na zřízení integrovaného rámce
vnitřní kontroly, KOM(2008) 110 v konečném znění, SEK(2008) 259, ze dne 27. února 2008.
(1) KOM(2008) 110 v konečném znění: Zpráva o Akčním plánu Komise na zří- zení integrovaného rámce vnitřní kontroly.
CS
54 Úřední věstník Evropské unie 10.11.2008
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
Posouzení podle akcí
Provádění akcí pokročilo …
2.30 Na základě analýzy Účetního dvora (viz tabulka 2.3) Ko- mise pokročila s prováděním svého akčního plánu v roce 2007. Na konci roku 2007 bylo provedeno celkem 21 (2006: 7) dílčích opatření a 14 opatření (2006: 19) je v různých fázích realizace.
2.30 Analýza Účetního dvora z velké části potvrzuje vlastní analýzu Komise v její zprávě o pokroku ze dne 27. února 2008 (KOM(2008) 110 v konečném znění). Provádění opatření je trvalým procesem a důkladně se sleduje. Dopad opatření bude nutně následovat až po jejich provedení v průběhu let 2006 a 2007. První zpráva o do- padech bude vyhotovena počátkem roku 2009.
Opatření 1 je nutno považovat za dokončené, jelikož pravidla na ob- dobí 2007–2013 jsou nyní velkou měrou přijata. Bylo dosaženo urči- tého zjednodušení, zejména v oblasti programování strukturálních fondů a přijetí jednorázového proplácení nákladů v řadě oblastí politiky.
Co se týká opatření 7c (rozšíření kritérií pro certifikační audity se zamě- řením na používání „dohodnutých postupů“ na ostatní způsoby řízení), Komise zdůrazňuje, že toto dosud probíhá. Dohodnuté postupy se po- užívají v oblasti vnější pomoci a jejich používání se zvažuje v oblasti vzdělávání a kultury.
U opatření 8N (kontakty s nejvyššími kontrolními orgány s cílem určit, jak lze jejich práci využít k poskytnutí jistoty, a zahájení případové stu- die o hlavních problémech, s nimiž se nejvyšší kontrolní orgány potýkají při ověřování výdajů Společenství) je práce naplánovaná v rámci akčního plánu téměř dokončena, jak Komise informovala. Byly udržovány kon- takty s řadou nejvyšších kontrolních orgánů, včetně s členskými státy předkládajícími prohlášení členského státu. Případová studie se slovin- ským nejvyšším kontrolním orgánem vedla ke značnému zlepšení finanč- ních zpráv poskytovaných Komisí nejvyšším kontrolním orgánům všech členských států.
Co se týká opatření 12 (zavedení opatření s cílem odstranit nedostatky v rámci vnitřní kontroly prostřednictvím ročních plánů řízení a výročních zpráv o činnosti), Komise toto považuje za provedené, jelikož generální ředitelství musí analyzovat svá rizika jako součást ročního plánu řízení a podávat zprávu o účelnosti svých systémů vnitřní kontroly prostřednic- tvím výročních zpráv o činnosti. Ačkoliv tato analýza a předkládání zpráv je trvalou povinností vedení, Komise se domnívá, že nedostatky zjištěné v akčním plánu jsou řešeny prostřednictvím běžných postupů po- dávání zpráv.
CS
10.11.2008
Úřední věstník Evropské unie
55
Tabulka 2.3 – Analýza provádění akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly
Reference | Oblast/(dílčí) akce/termín stanovený v akčním plánu | Míra dokončení dle posouzení Komise k 31.12.2007 | Stupeň provádění k 31.12.2007 dle posouzení Účetním dvorem | Posouzení dosaženého dopadu Komisí (únor 2008) (1) | Dopad, kterého bylo dosaženo k 31.12.2007, dle předběžného posouzení Účetním dvorem (2) |
Zjednodušení a společné zásady kontroly (akce 1–4) | |||||
1 | Vést v patrnosti zjednodušení pravidel na období 2007–2013, zejména v oblasti způsobi- losti nákladů strukturálních fondů a výzkumných programů (31.12.2006). | Dokončeno | Dokončeno | Není měřitelný | |
2 | Navrhnout, aby se vnitřní kontrola stala na základě výsledků interinstitucionálních konzul- tací rozpočtovou zásadou revidovaného finančního nařízení (1.6.2006). | Zrušeno | Nebylo provedeno | — | — |
3a | Zavést formuláře pro vnitřní kontrolu vymezující rozpětí kontrolních prvků, které lze oče- kávat v daném kontrolním prostředí (31.5.2006). | Dokončeno | Provedeno | Není měřitelný | |
3b | Objasnit, jak budou generální ředitelství s ohledem na vytvořené formuláře a strategie vnitřní kontroly na úrovni Komise získávat jistotu o strukturách vnitřní kontroly v rámci sdíleného řízení a vnitřních politik (30.9.2006). | Dokončeno | Provedeno | ||
3c | Zorganizovat nezávislé rovnocenné posouzení (peer review) pro posílení koherence a konzi- stentnosti strategií kontroly v jednotlivých skupinách (31.3.2007). | Dokončeno | Provedeno | ||
3d | Objasnit, jak budou generální ředitelství s ohledem na vytvořené formuláře a strategie vnitřní kontroly na úrovni Komise získávat jistotu o vnější politice, správních výdajích, předvstupní pomoci, evropském rozvojovém fondu a vlastních zdrojích (31.12.2007). | Dokončeno | Provedeno | ||
3e | Zorganizovat nezávislé rovnocenné posouzení (peer review) pro posílení koherence a konzi- stentnosti strategií kontroly v jednotlivých skupinách (31.12.2007). | Dokončeno | Provedeno | ||
3N | Od vydání souhrnné zprávy za rok 2006 bude Komise jasně stanovovat a sdělovat rozpoč- tovému orgánu výhrady ohledně celkové věrohodnosti, případně ohledně odvětví anebo členského státu, spolu s informacemi o odpovídajících finančních opravách anebo pozas- tavených platbách (31.12.2007). | Dokončeno | Provedeno | Není měřitelný | |
4 | Zahájit interinstitucionální dialog o základních zásadách při posuzování přijatelnosti rizika v uskutečněných operacích a definovat společné referenční hodnoty pro řízení tohoto rizi- ka (31.3.2006). | Zrušeno | Nebylo provedeno | — | — |
Prohlášení o řízení a věrohodnost auditu (akce 5–8) | |||||
5 | Při jednáních o legislativě v období 2007–2013 požadovat používání prohlášení o řízení na provozní úrovni v rámci nepřímého centralizovaného řízení a zřízení národních koordinač- ních orgánů pro každou oblast politiky, které by mohly poskytovat přehled o jistotě, kterou lze získat například ze souhrnné zprávy o provozních prohlášeních (30.6.2006). | Dokončeno | Provedeno | Není měřitelný | |
6a | Vypracovat pokyny k tomu, jak zvýšit účelnost prohlášení o řízení v oblasti výzkumu a ji- ných vnitřních politik (30.9.2006). | Spojeno s akcí 7 | — | — | — |
Reference | Oblast/(dílčí) akce/termín stanovený v akčním plánu | Míra dokončení dle posouzení Komise k 31.12.2007 | Stupeň provádění k 31.12.2007 dle posouzení Účetním dvorem | Posouzení dosaženého dopadu Komisí (únor 2008) (1) | Dopad, kterého bylo dosaženo k 31.12.2007, dle předběžného posouzení Účetním dvorem (2) |
6b | Rozšířit pokyny k tomu, jak zvýšit účelnost prohlášení o řízení v oblasti vnějších politik (31.12.2007). | Zrušeno | Zrušeno | — | — |
7a | Zavést kritéria pro certifikační audity v oblasti výzkumu a vnitřních politik s ohledem na využití „dohodnutých postupů“ (31.12.2006). | Dokončeno | Provedeno | Není měřitelný | |
7b | Prošetřit kritéria (pokud ještě nebyla zavedena) pro certifikační audity v rámci sdíleného řízení pro období 2007–2013, rovněž s přihlédnutím k využití „dohodnutých postupů“ (31.3.2007). | Zrušeno | Zrušeno | — | — |
7c | V relevantních případech a s ohledem na „dohodnuté postupy“ rozšířit kritéria pro certifikační audity na ostatní způsoby řízení (31.12.2007). | Probíhá | Provádí se | Není měřitelný | |
8 | Analýza dodatečné jistoty ze strany nejvyšších kontrolních institucí v souvislosti se stávající praxí v oblasti fondů EU (31.12.2006). | Dokončeno | Provedeno | Není měřitelný | |
8N | Na základě impulsu, který dala tato akce, bude Komise pokračovat ve stycích s NKI s cílem zjistit, jakým způsobem by jejich práce mohla poskytnout jistotu ohledně provádění programů Komise v členských státech. Rovněž zahájí případovou studii klíčových problémů, kterým musí NKI čelit při prověřování výdajů EU (31.12.2007). | Téměř dokončeno | Provádí se | ||
Jednotný přístup k auditu: sdílení výsledků a priorita nákladů a přínosů (akce 9–11) | |||||
9a.1 | Posoudit potenciální opatření nutná pro zlepšení sdílení výsledků auditu a kontroly a kon- troly nápravných opatření, která na ně navážou, v oblasti vnitřních politik, včetně výzkumu (31.12.2006). | Dokončeno | Provedeno | Není měřitelný | |
9a.1N | S cílem dohlížet nad prvotní fází sdílení údajů v rámci systému ABAC bude Komise u šes- tého rámcového programu monitorovat sdílení údajů a sestavování zpráv vedoucími pra- covníky s ohledem na rozpoznání klíčových faktorů úspěchu lepší integrací sdílení údajů do celkového procesu kontroly (31.12.2007). | Dokončeno | Provádí se | ||
9a.2 | Posoudit potenciální opatření nezbytná pro větší sdílení výsledků auditu a kontroly a kon- troly nápravných opatření, která na ně navážou, v oblasti strukturálních fondů v letech 2007–2013 (31.5.2007). | Téměř dokončeno | Provádí se | ||
9a.3 | Posoudit potenciální opatření nezbytná pro větší sdílení výsledků auditu a kontroly a kon- troly nápravných opatření, která na ně navážou, v oblasti ostatních politik (31.12.2007). | Viz dílčí akce 9b | Viz dílčí akce 9b | ||
9b | U přímo řízených výdajů zavést nástroj napojený na systém ABAC, který na úrovni celé Ko- mise umožní výměnu informací o kontrolách a kontrolních návštěvách u všech právních subjektů (31.12.2007). | Dokončeno | Provedeno | ||
9c | Vypsat veřejnou soutěž na smluvní rámec pro celou Komisi, jejímž předmětem bude po- moc generálním ředitelstvím v metodologických otázkách, provádění kontrolních činností a sledování výkonnosti kontroly (30.4.2007). | Dokončeno | Provedeno | ||
CS
56
Úřední věstník Evropské unie
10.11.2008
Reference | Oblast/(dílčí) akce/termín stanovený v akčním plánu | Míra dokončení dle posouzení Komise k 31.12.2007 | Stupeň provádění k 31.12.2007 dle posouzení Účetním dvorem | Posouzení dosaženého dopadu Komisí (únor 2008) (1) | Dopad, kterého bylo dosaženo k 31.12.2007, dle předběžného posouzení Účetním dvorem (2) |
10a.1 | Posoudit náklady na kontrolu při sdíleném řízení: definovat společnou metodologii (31.5.2006). | Dokončeno | Provedeno | Není měřitelný | |
10a.2 | Posoudit náklady na kontrolu při sdíleném řízení: zahájit iniciativu vyzývající členské státy k poskytnutí údajů (30.9.2006). | Dokončeno | Provedeno | ||
10a.3 | Posoudit náklady na kontrolu při sdíleném řízení: poskytnutí údajů členskými státy (28.2.2007). | Téměř dokončeno | Provádí se | ||
10a.4 | Posoudit náklady na kontrolu při sdíleném řízení: analýza získaných informací (30.9.2007). | Téměř dokončeno | Provádí se | ||
10b | Učinit výchozí odhad nákladů na kontrolu vzniklých u výdajů v rámci sdíleného řízení (30.6.2007). | Dokončeno | Provedeno | ||
10N | S cílem dále prozkoumat poměr nákladů a přínosů kontroly přezkoumá Komise účinek koncepce programu a požadavky na způsobilost u nákladů na kontrolu a poté provede podrobnou analýzu konkrétního přijatelného rizika (31.12.2007). | Z větší části dokončeno | Provádí se | ||
11 | Zahájit pilotní projekty hodnocení přínosů v kontextu kontroly vnitřních politik (30.6.2007). | Téměř dokončeno | Provádí se | Není měřitelný | |
11N | V zájmu stanovení toho, zda jsou systémy pro zpětné získávání finančních prostředků a započtení příjmů a výdajů účelné, určí Komise částky, které byly vráceny v letech 2005 a 2006, a jejich soulad s chybami zjištěnými během kontrol a vytvoří pro přímé řízení typologii chyb s jejich vztahem k vráceným finančním prostředkům, finančním opravám a úpravám plateb a v případě strukturálních fondů prozkoumá spolehlivost vnitrostátního monitorovacího systému a systému sestavování zpráv (31.12.2007). | Z větší části dokončeno | Provádí se | ||
Nedostatky specifické pro jednotlivá odvětví (akce 12–16) | |||||
12 | Zavést opatření na odstranění těchto nedostatků prostřednictvím ročních plánů řízení a zpráv o kontrole nápravných opatření v podobě výročních zpráv o činnosti (15.6.2007). | Dokončeno | Provádění probíhá | Není měřitelný | |
12N | S cílem zajistit účelnou dodatečnou věrohodnost provede Komise v roce 2007 v rámci šes- tého rámcového programu 300 auditů, přičemž v roce 2006 jich bylo provedeno 45. Navíc na základě systematické koncepce analýzy a kontroly příjemců šestého rámcového progra- mu v rámci akce 16b Komise přistoupí k určení a opravě chyb u příjemců, kteří čerpají z rozpočtu nejvíce. To umožní získat ke konci roku 2007 reprezentativní představu o úrov- ni a povaze nesrovnalostí v rozpočtu pro výzkum jako celku (31.12.2007). | Dokončeno | Provedeno | ||
13.1 | Dle požadavku Ecofin a s přihlédnutím k výročním zprávám, které budou předloženy do června 2006 podle článku 13, a výsledkům auditů Komise dokončí analýzu toho, jak se v současnosti provádějí kontroly strukturálních fondů na úrovni odvětví a regionů, a po- soudí hodnotu stávajících stanovisek a prohlášení (31.3.2007). | Dokončeno | Provedeno | Není měřitelný | |
13.2 | V kontextu výročních zpráv o činnosti aktualizovat údaje o tom, jak generální ředitelství zís- kávají jistotu ze uspořádání vnitřní kontroly v oblasti strukturálních fondů a zemědělství na období 2007–2013 (31.12.2007). | Dokončeno | Provádí se | ||
CS
10.11.2008
Úřední věstník Evropské unie
57
Reference | Oblast/(dílčí) akce/termín stanovený v akčním plánu | Míra dokončení dle posouzení Komise k 31.12.2007 | Stupeň provádění k 31.12.2007 dle posouzení Účetním dvorem | Posouzení dosaženého dopadu Komisí (únor 2008) (1) | Dopad, kterého bylo dosaženo k 31.12.2007, dle předběžného posouzení Účetním dvorem (2) |
14a | Šířit osvědčené postupy u kontrol na primární úrovni v zájmu řízení rizika vzniku chyb v uskutečněných operacích a doporučit členským státům, aby posílily výměnu informací s příjemci, včetně informací o kontrolách a riziku zrušení prostředků (30.6.2006). | Dokončeno | Provedeno | Není měřitelný | |
14b | V souvislosti se strukturálními fondy a nepřímým centralizovaným řízením poskytnout příjemcům a/nebo zprostředkovatelským subjektům pokyny na období 2007–2013 týkající se kontrol a odpovědností v kontrolním řetězci (31.12.2007). | Téměř dokončeno | Provádí se | ||
15 | V souvislosti se strukturálními fondy uzavřít s osmi členskými státy, pokud se najde dostatek dobrovolníků, „smlouvy o důvěře“, které budou náležitým východiskem pro přípravu na provádění nové legislativy a pro zvýšení jistoty o výdajích dle stávající legislativy (31.12.2007). | Téměř dokončeno | Provádí se | Není měřitelný | |
16a | Na základě stávajících zkušeností zavést pokyny k akreditaci, školení a monitorování externích auditorů v oblasti výzkumu a ostatních vnitřních politik (30.6.2007). | Dokončeno | Provedeno | Není měřitelný | |
16b | Vytvářet společné koncepce výběru reprezentativního vzorku pro účely posouzení rizika v oblasti výzkumu, vnitřních a vnějších politik (31.12.2007). | Dokončeno | Provedeno | ||
16c | Koordinovat auditorské standardy, vykazování chybovosti atp. u strukturálních fondů (31.12.2007). | Téměř dokončeno | Provádí se |
CS
58
Úřední věstník Evropské unie
(1) Na základě systému hodnocení Komise 1 až 5 vyplněných políček.
(2) Komise rovněž uvádí, že dopad různých (dílčích) opatření na snižování chyb nebo zvýšení jistoty bude znatelný až po určité době, až začnou mít dopad na související kontrolní systémy.
10.11.2008
Zdroj: Účetní dvůr.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
… s jednou výraznou výjimkou
2.31 V březnu 2007 bylo zavedeno dílčí opatření 11N, jehož cílem je posoudit, zda systémy pro vracení finančních prostředků a započtení příjmů a výdajů fungují účelně, a to tak, že se určí výši částek vrácených v letech 2005 a 2006 a míra jejich shody s chy- bami zjištěnými během kontrol.
2.32 Navzdory značnému úsilí Komise nebyla schopna předlo- žit úplné a spolehlivé údaje za rok 2005 a 2006. Navíc neproká- zala, že údaje, které byly nakonec předloženy, se týkaly příslušných let, zohledňovaly všechny částky zpětně získané člen- skými státy a že je lze transparentně odsouhlasit s uveřejněnou účetní závěrkou.
2.32 Kapitola 6 komentáře k roční účetní závěrce za rok 2007 uvádí nejlepší odhad zpětně získaných částek (viz rovněž odpověď k bodu 3.29). V oblasti politiky soudržnosti Komise zveřejňuje údaje o finančních opravách, které vyplývají z její vlastní kontrolní činnosti. Co se týká spo- lehlivosti těchto údajů, již bylo dosaženo zlepšení. Komise přijímá opa- tření ke zlepšení zpráv členských států o opravách na základě jejich kontrolní činnosti s cílem zajistit v budoucnu jejich úplnost.
2.33 Iniciativa Komise zaznamenávat – počínaje rokem 2008 – v centrálním finančním a účetním systému úplná data o částkách, které Komise zpětně získala, je pozitivní. Účetní dvůr však kon- statuje, že pro rok 2007 zůstala tato možnost nevyužita.
2.33 Náklady na zpětnou aktualizaci všech záznamů o dobropisech a inkasních příkazech za rok 2007 byly považovány za neúměrné.
První posouzení dopadu akčního plánu
2.34 Komise provedla první posouzení dopadu akčního plánu v únoru 2008 (25). Celkově došla k závěru, že příslušné akce za- čínají mít dopad s tím, že mezi jednotlivými dílčími akcemi jsou patrné malé rozdíly (viz tabulka 2.3). Ke zvýšení transparent- nosti by Komise měla vyjasnit východisko svého posouzení dopadu.
2.34 Od roku 2009 se důraz při podávání zpráv přesune z provádění na měření dopadů. Ve své první zprávě o dopadech počátkem roku 2009 Komise poskytne více informací o posouzených dopadech jednotlivých opatření s odkazem na konkrétní ukazatele dopadů u jednotlivých opa- tření. Komise však již může u některých opatření prokázat skutečný do- pad, například:
— (u opatření 3) modely vnitřní kontroly a lepší postup vzájemného hodnocení spolu s jasnějšími pokyny pro generální ředitelství vedly k měřitelnému zlepšení ve výročních zprávách o činnosti, jak je uve- deno v tabulce Účetního dvora 2.1,
— (u opatření 8N) případová studie vedla k lepší kvalitě zpráv pře- dávaných nejvyšším kontrolním orgánům, což zase vedlo k tomu, že je nyní více nejvyšších kontrolních orgánů využívá při své práci,
— (u opatření 12) strategii auditu pro šestý rámcový program pro vý- zkum Účetní dvůr uznal jako strategii, která „pravděpodobně při- spěje k účinnějšímu provádění této kontroly [ex post]“.
(25) KOM(2008) 110 v konečném znění, s. 2.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
2.35 Zatímco Účetní dvůr uznává, že velká část akčního plánu byla provedena, nenachází důkazy o zlepšení, které jsou přímo a měřitelně spojeny s akcemi, zejména těmi, které se týkají lega- lity a správnosti operací. V rozsahu, v jakém lze dopad objektiv- ně posoudit, se Účetní dvůr domnívá, že tak lze učinit pouze z dlouhodobého hlediska.
2.35 Jakékoli zjednodušení pravidel a veškerá zlepšení kontrol Komise budou vyžadovat určitý čas, než budou mít dopad na prevenci chyb. Mnoho opatření se týká kontrol ex post a zpětně získaných částek v pří- padě chyb zjištěných v následujících letech poté, co vznikly. Komise sou- hlasí s názorem Účetního dvora, že dopad lze posoudit pouze z dlouhodobého hlediska, jak je uvedeno ve zprávě Komise z února 2008 o akčním plánu (KOM(2008) 110 v konečném znění); viz rovněž od- pověď k bodu 2.29.
Určitá opatření v rámci akčního plánu budou probíhat dále jako součást akčního plánu Komise k posílení jejího dohledu nad členskými státy s ohledem na strukturální fondy.
2.36 Účetní dvůr upozorňuje, že na začátku roku 2009 Komi- se hodlá předložit první výroční zprávu o dopadu akčního plánu.
CELKOVÉ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Závěry
2.37 V roce 2007 Účetní dvůr identifikoval další pokrok v sy- stémech dohledu a kontroly Komise, zejména zlepšení procesu přípravy výročních zpráv o činnosti a prohlášení (bod 2.8), do- pad příslušných výhrad na jistotu vyjádřenou v prohlášeních ge- nerálních ředitelů (body 2.10–2.11) a posun směrem k větší konzistentnosti se závěry zvláštních posouzení v rámci DAS (bod 2.12).
2.37 Komise vítá pokrok, který Účetní dvůr zjistil, a je odhodlána po- kračovat ve svém úsilí. Vnitřní postup ověřování „vzájemného hodnoce- ní“ před dokončením výročních zpráv o činnosti například pomohl zajistit soudržnost a důkladnost zpráv. Tento postup se u výročních zpráv o čin- nosti za rok 2008 dále zlepší, jak je uvedeno v souhrnné zprávě.
2.38 Audity Účetního dvora však identifikovaly u některých vý- ročních zpráv o činnosti a prohlášení pokračující nedostatky v rozsahu a dosahu výhrad a posouzení a fungování systémů do- hledu a kontroly (body 2.13–2.14).
2.38 Komise svým útvarům nařídila, aby přijaly rázná opatření k ře- šení příčin výhrad uvedených ve výročních zprávách o činnosti za rok 2007, a bude pečlivě sledovat pokrok, přičemž zvláštní pozornost bude věnována opakujícím se výhradám. V průběhu roku 2008 budou útvarům vydány další pokyny na podporu soudržnosti přístupu k rizi- kům ztráty dobré pověsti a spojitosti mezi mírou chyb, jejich význam- ností a výhradami.
Generální ředitelé posuzují fungování kontrolního rámce jako celku, ni- koli pouze jeho účelnost při prevenci chyb. Berou v úvahu opatření za- měřená na odhalení a opravu chyb a věnují patřičnou pozornost nákladům a přínosům kontrol, zejména co se týká kontrol na místě. Ko- mise přijala řadu opatření, takže výroční zprávy o činnosti za rok 2007
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
lépe prokazují spojitost mezi účelností systémů vnitřní kontroly a zákla- dem pro vyvození jistoty. Generální ředitelé byli například vyzváni, aby popsali „stavební kameny“, na nichž zakládají svou jistotu, a aby objas- nili důvody případných rozdílů mezi výrokem Účetního dvora a jejich sta- noviskem. Tyto rozdíly budou řešeny v průběhu roku 2008 a generální ředitelství poté předloží zprávu o těchto záležitostech ve své výroční zprá- vě o činnosti za rok 2008.
Výhrady uvedené ve výročních zprávách o činnosti generálních ředitelství za rok 2007 byly podle názoru Komise v souladu se stanovenými kritérii významnosti a zahrnovaly všechny systémy, v nichž se vyskytly závažné nedostatky, a možný dopad výhrad byl přiměřeně posouzen.
2.39 Komise byla schopna prokázat trvale vysokou míru plnění standardů vnitřní kontroly od roku 2004 (viz bod 2.25) a kon- cem roku 2007 provedla více než dvě třetiny dílčích akcí ve svém akčním plánu na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (bod 2.30).
2.40 Účetní dvůr nicméně konstatuje, že Komise není schopna prokázat, že její akce na zlepšení systémů dohledu a kontroly účelně omezily riziko vzniku chyb v řadě rozpočtových oblastí. Účetní dvůr dosud nezískal důkazy, které by prokazovaly dopad akčního plánu, jak o něm hovoří Komise.
2.40 Zlepšení, jehož bylo dosaženo v legislativních rámcích pro pro- gramy financování Společenství, zlepšení podmínek kontrol, zjednodu- šení finančních pravidel a přidání ročních shrnutí v rámci sdíleného a centralizovaného nepřímého řízení byly v posledních letech iniciativa- mi navrženými s cílem zlepšit rámec vnitřní kontroly a snížit riziko chyb v uskutečněných operacích.
Je obtížné posoudit dopad jednotlivých opatření přijatých v letech 2006 a 2007 na riziko chyb. Jakékoli zjednodušení pravidel a veškerá zlepšení kontrol Komise budou vyžadovat určitý čas, než budou mít dopad na pre- venci chyb. Mnoho opatření se týká kontrol ex post a zpětně získaných částek v případě chyb zjištěných v následujících letech poté, co vznikly. Komise souhlasí s názorem Účetního dvora, že dopad lze posoudit pouze z dlouhodobého hlediska. Komise si je plně vědoma nutnosti prokázat dopad svého akčního plánu: v souhrnné zprávě je obsažen závěr, že Ko- mise vynaloží veškeré úsilí ve snaze prokázat účelnost svých kontrol. Souhrnná zpráva rovněž zdůrazňuje, že zásadní je řešení příčin chyb a že její útvary vydají pokyny k této záležitosti.
Akční plán měl odstranit konkrétní nedostatky a Komise přijímá mnoho dalších opatření ke zlepšení svých systémů vnitřní kontroly. Z posouzení Účetního dvora vyplývá, že v systémech vnitřní kontroly došlo ke zlepše- ní (v některých případech se zejména zlepšilo hodnocení výročních zpráv o činnosti).
Komise může již v této počáteční fázi prokázat dopad některých opatření a počátkem roku 2009 předloží svou první výroční zprávu o dopadech. Viz rovněž odpovědi k bodům 2.26 a 2.35 a k bodům 5.51, 6.33,
7.42, 8.31 a 8.32 a rovněž 9.25.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
Doporučení
2.41 Účetní dvůr Komisi doporučuje, aby pokračovala ve svém úsilí zajistit a prokázat účelnost systémů dohledu a kontroly ge- nerálních ředitelství s důrazem na:
2.41
a) zajištění konzistentního posouzení systémů dohledu a kon- troly ve výročních zprávách o činnosti a prohlášeních a jeho souladu s výhradami vyjádřenými v prohlášeních (body 2.12–2.14);
a) Ačkoli generální ředitel má i nadále výlučnou odpovědnost za vý- roční zprávu o činnosti a případnou výhradu (výhrady) v ní uve- dené, v roce 2007 bylo posíleno „vzájemné hodnocení“ předloh výročních zpráv o činnosti. Výroční zprávy o činnosti a prohlášení nyní velkou měrou představují konzistentní posouzení systémů do- hledu a kontroly jako celku a nikoli pouze jejich účelnosti při pre- venci chyb. To je v souladu s výhradami. Komise zlepšuje svůj postup podávání výročních práv o činnosti v určitých oblastech, zejména s cílem zajistit úplnou soudržnost mezi útvary, a v tomto ohledu bude ve svém úsilí pokračovat i nadále.
Viz rovněž odpovědi k bodům 2.12 až 2.14.
b) spolupráci s členskými státy s cílem zlepšit informace posky- tované v ročních shrnutích a prokázat, jak tyto informace byly použity pro získání jistoty nebo přidání hodnoty k jis- totě poskytované ve výročních zprávách o činnosti (bod 2.19);
b) Komise členským státům předloží revidované pokyny s doporu- čeními ke zlepšení kvality ročních shrnutí za rok 2008.
Viz rovněž odpověď k bodu 2.19.
c) dokončení náležité kontroly opatření přijatých na základě akčního plánu na zřízení integrovaného rámce vnitřní kon- troly s cílem zajistit skutečný dopad na systémy dohledu a kontroly (bod 2.35), zejména v souvislosti s dílčí akcí 1 (zjednodušení), dílčí akcí 10a a 10b (účelnost z hlediska ná- kladů) a dílčí akce 11N (systémy zpětného získávání pro- středků) (bod 2.31);
c) Počátkem roku 2009 bude předložena zpráva o dopadech akčního plánu za období do konce prosince 2008. Komise rovněž přijme opatření v návaznosti na výsledky opatření 4, 10 a 11 ve sdělení z listopadu 2008, jehož cílem je obnovit diskusi o přijatelném ri- ziku.
Co se týká politiky soudržnosti, Xxxxxx vynakládá značné úsilí na zlepšení údajů poskytovaných členskými státy a v současnosti ově- řuje úplnost a přesnost těchto údajů.
Viz rovněž odpověď k bodům 2.31 a 2.35.
2.42 Účetní dvůr doporučuje, aby legislativní orgány a Komise byly připraveny přehodnotit návrh budoucích výdajových pro- gramů a náležitě zvážily následující;
2.42
a) zjednodušení základu pro výpočet způsobilých nákladů a větší využití jednorázových nebo paušálních plateb místo úhrady „skutečných nákladů“;
a) Xxxxxx souhlasí s tím, že je nutné další zjednodušení, co se týká otázek způsobilosti nákladů.
Komise se již v rámci svého akčního plánu na zřízení integrované- ho rámce vnitřní kontroly zavázala, že v příštích legislativních ko- lech předloží návrhy zjednodušených pravidel. Komise však nejedná sama a je rovněž nutné, aby legislativní orgán zajistil, že opatření ke zjednodušení jsou zahrnuta do budoucích právních předpisů.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
Komise se zavázala, že zajistí, aby budoucí legislativní návrhy zahr- novaly jednoznačná a zřejmá pravidla, co se týká většího využívání jednorázových a paušálních plateb.
Stávající pravidla pro politiku soudržnosti již v určitých případech umožňují paušální platby a Komise přezkoumá prostor pro rozší- ření tohoto postupu, který se v současné době vztahuje pouze na omezený počet kategorií nákladů. U kapitálových projektů toto není vhodné vzhledem k pravidlům zadávání veřejných zakázek a aspek- tům efektivnosti vynaložených prostředků.
Co se týká výzkumu, Xxxxxx souhlasí s tím, že je nutné další zlep- šení s ohledem na otázky způsobilosti nákladů, zejména u osobních a nepřímých nákladů. Věnuje pozornost právním omezením sed- mého rámcového programu (dále jen „7. RP“) a obtížím stanovit jednorázové a paušální částky, které jsou reprezentativní.
Významným krokem ke zjednodušení je předběžné osvědčení meto- diky výpočtu nákladů zavedené v 7. RP. Komise odkazuje na zále- žitosti projednávané v její odpovědi k bodům 7.20–7.21.
b) předefinovat kontrolní systémy z hlediska výsledků (cíl v ob- lasti rizika a výsledné přijatelné míry chyb) a nikoliv vstupů, jak se to děje dnes (počet kontrol, které je třeba provést);
b) Xxxxxx přijímá toto doporučení a ověří, jak ho provést v praxi.
c) pokrok při zvažování koncepce přijatelného rizika. c) Komise vydá na podzim 2008 k této záležitosti sdělení, jehož cílem
je obnovit interinstitucionální diskusi o přijatelném riziku.
Rozpočtové řízení
OBSAH
Body
Nižší výdaje řízeny opravnými rozpočty
Zbývající rozpočtové závazky jsou o 5,2 % vyšší než v předchozím roce Pravidlo rokn+2 urychluje platby
Zpráva Komise o rozpočtovém a finančním řízení
Finanční opravy/zpětně získané prostředky jako součást rozpočtového procesu: je třeba zlepšit řízení finančních oprav a s nimi související informace
Nedostatek úplných a spolehlivých informací od členských států
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
ÚVOD
3.1 Tato kapitola analyzuje otázky vyplývající z plnění souhrn- ného rozpočtu EU na rok 2007, který je prvním rokem víceletého finančního rámce 2007–2013. Zabývá se zejména mírou plnění rozpočtu a úrovní zbývajících rozpočtových závazků se zvlášt- ním důrazem na uplatnění pravidlan+ 2. Dále tato kapitola po- jednává o finančních opravách a zpětně získaných prostředcích, které plynou ze systémových nedostatků nebo nesprávných pla- teb v předchozích letech a jež je potřeba zohlednit v rozpočtovém procesu.
3.2 Hlavním úkolem Komise při rozpočtovém řízení je zajistit, aby prostředky, které Rada a Parlament přidělily podle politických priorit EU, byly vynaloženy v souladu s pravidly a se zásadami řádného finančního řízení. Analýza plnění rozpočtu je pouze jed- ním z aspektů správného plnění rozpočtu. Při plnění rozpočtu je dále třeba dodržovat zásady hospodárnosti, efektivity a účelnosti, které jsou spíše předmětem zvláštních zpráv Účetního dvora, a ni- koliv této výroční zprávy.
PŘIPOMÍNKY
Nižší výdaje řízeny opravnými rozpočty
3.3 Rozpočtové prostředky přijaté na rok 2007 (odhlasovaný rozpočet a opravné rozpočty) byly celkem tvořeny závazky ve výši 126,4 miliardy EUR a platbami ve výši 113,8 miliardy EUR, což ve srovnání s konečným rozpočtem na rok 2006 představo- valo nárůst o 5 % u závazků a 6 % u plateb. V úhrnu byly celkové rozpočtové prostředky na závazky na daný rok o 2,5 miliardy EUR nižší než strop stanovený ve finančním rámci, zatímco pro- středky na platby byly nižší o 10 miliard EUR (viz diagramy III a IV v příloze I).
3.4 Sedm opravných rozpočtů odhlasovaných během roku ved- lo k celkovému snížení přídělů na závazky o 0,167 miliardy EUR a přídělů na platby o 1,65 miliardy EUR. Snížení prostředků na platby je převážně odezvou na skutečnost, že platby v oblasti konkurenceschopnosti (0,5 miliardy EUR), politik soudržnosti (0,7 miliardy EUR) a zemědělství a přírodních zdrojů (0,5 miliar- dy EUR) nedosáhly očekávané výše. Uvedené snížení přídělů na platby je odrazem dobrého rozpočtového řízení, neboť svědčí o schopnosti reagovat na změny a snižuje přebytek rozpočtu (1) (a umožňuje tak vrátit členským státům vlastní zdroje).
(1) Přebytek rozpočtu (výsledek plnění rozpočtu) je výsledkem plnění roz- počtu. Nejedná se o rezervu a přebytek nelze akumulovat a použít v budoucích letech k financování výdajů. Nepoužité příjmy, které tvoří tento přebytek, se započtou proti vlastním zdrojům, jež mají být vy- brány za následující rok.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
3.5 Podrobné informace o přídělech na závazky a na platby a jejich skutečnou výši v roce 2007 dle jednotlivých okruhů fi- nančního výhledu a dle politiky ABB (tj. uspořádané na základě sestavování rozpočtu podle činností) uvádějí diagramy III a IV v příloze I.
3.6 Komise vypracovává několik dokumentů (z nichž některé se částečně překrývají), které o plnění rozpočtu Evropských spo- lečenství (2) přinášejí mimo jiné následující informace:
3.6 Dokumenty, na něž Účetní dvůr odkazuje, se vypracovávají pro různé účely (viz odpověď k bodu 3.20).
— přebytek rozpočtu se snížil z 1,9 miliardy EUR v roce 2006 na 1,5 miliardy EUR v roce 2007,
— míra využití závazků a plateb ve výši 96 %, resp. 98 % zůstává na přibližně stejně vysoké úrovni jako v ro- ce 2006 (99 %, resp. 96 %),
— 1,2 miliardy EUR nevyužitých prostředků na platby (s výjim- kou účelově vázaných příjmů) nebylo zrušeno, ale přeneseno z roku 2007 do roku 2008 nebo převedeno na jiné pro- gramy, což je podobný objem jako v předešlém roce,
— snížení prostředků na platby v oblasti „soudržnost“ (zahrnu- té do hlav 04, 05, 11 a 13 (3)) o 0,745 miliardy EUR vedlo ke konečné míře čerpání ve výši téměř 100 % (bez přijetí opravného rozpočtu by se jednalo o 97 %). Platební pro- gnózy členských států se v posledních letech zlepšily. Celko- vé nadhodnocení se snížilo z 33 % v roce 2006 na 18 % v roce 2007.
— Prognózy členských států se sice stále zpřesňují, ale nejsou jednot- né, což brání jejich využití pro rozpočtové účely. Při dalším zlepšení by se však mohly stát užitečným nástrojem, který pomůže zajistit tr- vale vysoké míry čerpání prostředků.
(2) Podrobné informace o plnění rozpočtu na rok 2007 lze získat z čás- ti II účetní závěrky Evropských společenství, dokumentů Komise (GŘ pro rozpočet) s názvem „Zpráva o rozpočtovém a finančním ří- zení – rozpočtový rok 2007“ a „Zprávy o plnění rozpočtu strukturál- ních fondů a fondu soudržnosti v roce 2007“, s. 57–58. Je však nutné zdůraznit, že údaje uvedené v různých dokumentech nejsou plně kon- zistentní a nepatrně se liší.
(3) Hlavy rozpočtu se týkají následujících oblastí politiky 04: Zaměstna- nost a sociální věci; 05: Zemědělství a rozvoj venkova; 11: Rybolov a námořní záležitosti; 13: Regionální politika.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
Zbývající rozpočtové závazky jsou o 5,2 % vyšší než v předchozím roce
3.7 Zbývající rozpočtové závazky jsou přímým důsledkem roz- lišených výdajů, neboť dokončení výdajových programů trvá ně- kolik let a závazky vznikají o několik let dříve, než se uskuteční odpovídající platby. Jednorázová zvýšení závazků (například v důsledku rozšíření) a nedostatečné výdaje (nevyužití všech roz- počtovaných prostředků na platby) mohou vést k zvýšení obje- mu zbývajících závazků. Vzhledem k tomu, že závazky jsou vyrovnány příslušnými platbami, skutečnost, že závazky výrazně překračují platby, dlouhodobě vede ke strukturálnímu nárůstu zbývajících závazků, přičemž tento stav se každoročně přenáší do dalšího roku (4).
3.8 Zbývající rozpočtové závazky (tj. nevyužité závazky přene- sené k pokrytí budoucích výdajů), zejména u víceletých progra- mů, se zvýšily o 6,855 miliardy EUR (5,2 %) na 138,6 miliardy EUR. Pokud jde výhradně o oblasti politiky financované prostřed- nictvím rozlišených prostředků, zbývající závazky dosáhly celko- vé výše 136 miliard EUR, což v příslušných oblastech politiky představuje závazky za 1,9 roku nebo platby za 2,1 roku při míře výdajů roku 2007.
3.9 Největší podíl zbývajících závazků se týká strukturálních fondů. V této oblasti činily zbývající závazky 84 miliard EUR (5) (přibližně 66 % celkové výše), což při míře výdajů roku 2007 od- povídá závazkům za 1,9 roku nebo platbám za 2,3 roku. Rok 2007 byl prvním rokem nového programového období. Zálo- hové platby proto představují přibližně 20 % celkového objemu plateb. Z tohoto důvodu nemá srovnání s referenčními hodnota- mi dvou možných ukazatelů za minulý rok (zbývající závazky na konci roku ve srovnání s prostředky na závazky nebo platbami provedenými během roku) takový smysl jako v předchozích letech.
3.7–3.9 Závazky jsou v rozpočtu navrhovány důsledně ve větší výši než platby kvůli delšímu období u plateb než u závazků. Závazky se proto obvykle meziročně zvyšují.
Pravidlon+ 2/n+3v politice soudržnosti zajišťuje, aby závazky byly z velké části využity do 2 až 3 let.
(4) Viz také body 3.9 až 3.11 výroční zprávy za rozpočtový rok 2006.
(5) Pokud jde o soudržnost, viz zpráva Komise (GŘ pro rozpočet) s náz- vem „Analýza plnění rozpočtu strukturálních fondů a fondu soudrž- nosti v roce 2007“, s. 35.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
3.10 Celkem 13 % nevyužitých závazků (18,1 miliardy EUR) souviselo s Fondem soudržnosti navzdory tomu, že na tento fond připadá pouze kolem 5 % celkových schválených prostředků na závazky pro rok 2007. Ve srovnání s rokem 2006 se jedná o zvý- šení o 2,7 miliardy EUR, tj. přibližně o 15 %. Tato vysoká míra zbývajících rozpočtových závazků souvisejících s Fondem sou- držnosti představuje při míře výdajů roku 2007 závazky za 2,5 roku nebo platby za 4,2 roku a odráží také skutečnost, že se na tento fond nevztahuje pravidlon+2 (viz body 3.12 až 3.17). Míra výdajů Fondu soudržnosti nedosáhla očekávané výše, a to zejména u projektů ve Španělsku, České republice a v Slovinsku. Opravným rozpočtem byly prostředky na platby sníženy o 0,67 miliardy EUR (14 %).
3.10 Konečný termín pro vznik výdajů je u mnoha projektů Fondu soudržnosti v roce 2010. V novém programovém období se na Fond soudržnosti vztahuje pravidlon+ 2/n+ 3.
3.11 Pokud jde o zbývající závazky strukturálních fondů za staré programové období 2000–2006, lze zaznamenat snížení o 41 % z 78 miliard EUR (platby za 2,4 roku při míře výdajů roku 2007) na 46 miliard EUR (platby za 1,5 roku při míře výdajů roku 2007 (6)) (7). Příjemci finančních prostředků však musí platby uskutečnit nejpozději do konce roku 2008, aby Komise mohla zbývající částku vyrovnat. V této souvislosti musí Komise zajistit, aby při uzavírání starého programového období 2000–2006 nedošlo ke zpoždění, které by mělo negativní dopad na provádění schválených nových programů na období 2007–2013. Účetní dvůr zaznamenal výrazné zlepšení v novém programovém období, neboť díky včasnému přijetí programů bylo na závazky v této oblasti politiky (8) přiděleno přes 98 % prostředků na rok 2007 ve srovnání s přibližně 50 % přidělenými v roce 2000 na staré programové období.
3.11 Komise vynaloží veškeré úsilí, aby zamezila zpoždění při uzaví- rání programů za období 2000–2006, k němuž v zásadě dojde v ro- ce 2010–2011. Komise již v roce 2006 vydala za tímto účelem pokyny a uspořádala s členskými státy semináře. Provádí rovněž audity připra- venosti členských států na uzavírání (viz opatření 3.1 akčního plánu Ko- mise ze dne 19. února 2008 na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření, KOM(2008) 97 v konečném znění). Nebude-li dodržen konečný termín pro výdaje, Komise při uza- vírání programů zruší závazky k nevyužitým finančním prostředkům.
(6) Viz zpráva Komise (GŘ pro rozpočet) „Analýza plnění rozpočtu struk- turálních fondů a fondu soudržnosti v roce 2007“, tabulka5a 6, s. 13.
(7) Viz zpráva Komise (GŘ pro rozpočet) „Analýza plnění rozpočtu struk- turálních fondů a fondu soudržnosti v roce 2007“, tabulka 10, s. 37.
(8) Kvůli pozdnímu předložení operačních programů a/nebo zdlouhavým jednáním s členskými státy byly prostředky na závazky ve výši 130 mi- lionů EUR přeneseny do roku 2008; týkaly se jednoho konvergenč- ního operačního programu, devíti programů územní spolupráce a šesti programů přeshraniční spolupráce v rámci IPA. Některé související akce technické pomoci byly rovněž odloženy na rok 2008 a 2009. Viz zpráva Komise (GŘ pro rozpočet) o rozpočtovém a finančním řízení; rozpočtový rok 2007 a „Analýza plnění rozpočtu strukturálních fon- dů a fondu soudržnosti v roce 2007“ (tabulka 3, s. 12).
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
Pravidlo rok n + 2 urychluje platby
3.12 U strukturálních opatření, prováděných zpravidla ve více- letých obdobích, byl článkem 31 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturál- ních fondech (9) zaveden systém automatického zrušení závazku k prostředkům pro období 2000–2006 s cílem vyhnout se ros- toucímu hromadění potenciálně abnormálních zbývajících závaz- ků, které se každý rok přenášejí. Tento mechanismus je znám jako pravidlo rokn+ 2.
3.13 Analýza zbývajících závazků („RAL“ (10)) dle roku jejich vzniku uvedená v účetní závěrce (11) ukazuje, jaký dopad má na strukturální fondy úsilí o vyrovnání zbývajících závazků před tím, než se uplatní pravidlo o automatickém zrušení závazku k pro- středkům. Dle roční účetní závěrky se 95 % celkové hodnoty zbý- vajících závazků vztahuje k posledním třem rokům období 2000–2006. Naopak pouze 5 % zbývajících závazků v oblasti strukturálních fondů se týká předchozích let.
3.14 Přestože mechanismusn+2 napomáhá urychlení plateb (viz bod 3.15), v oblasti strukturálních fondů lze zaznamenat sta- bilní zvyšování kumulativní výše zbývajících závazků (viz graf 3.1), které koncem roku 2007 dosáhly 79 miliard EUR (viz také bod 3.7).
3.14 Jak je uvedeno v odpovědích Komise na výroční zprávu za rok 2006 (body 3.9–3.10), zvýšení nečerpaných závazků za období od roku 1994 bylo částečně zapříčiněno změnou systému závazků a plateb v období 2000–2006 a rozšířením. Dopad různých programových ob- dobí je jasně doložen v grafu 21 na straně 38 zprávy Komise „Analýza plnění rozpočtu strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v roce 2007“ z května 2008, který ukazuje přirozený pokles nečerpaných závazků (RAL) v průběhu času.
(9) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1.
(10) Pro zbývající závazky se často používá zkratka „RAL“ (z franc. reste à liquider).
(11) Viz účetní závěrka Evropských společenství, rozpočtový rok 2007, ta- bulka 13b.
Graf 3.1 – Vývoj kumulovaných zbývajících závazků výkajících se strukturálních fondů v období 2000–2007
Zdroj: Účetní závěrka Evropských společenství, část II: konsolidované zprávy o plnění rozpočtu Evropských společenství.
3.15 Pravidlo n + 2 vedlo k automatickému zrušení závazku k prostředkům pouze v malém počtu případů (v průměru asi 200 milionů EUR během posledních tří let). Jinými slovy systém n + 2, podle kterého může potenciálně dojít k automatickému zrušení závazku k prostředkům, dosáhl zamýšleného účinku, tj. podpořil včasné vyrovnání závazků. Přesto hrozí nebezpečí ne- žádoucího vedlejšího účinku, pokud by se urychlení plateb, jehož cílem je snížit objem zbývajících závazků, mělo dosáhnout za cenu méně přísných vnitřních kontrol, a tedy vyššího rizika týka- jícího se legality a správnosti uskutečněných operací (12).
3.15 Komise přihlíží k riziku uvedenému v její auditní práci a pod- niká náležité kroky, pokud zjistí, že členské státy přijaly nepřijatelná opa- tření s cílem zamezit zrušení závazků podle pravidlan+ 2.
(12) Viz také bod 2.25 výroční zprávy za rozpočtový rok 2004.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
3.16 Tím, že se v novém programovém období 2007–2013 pro některé členské státy zavádí pravidlo rokn+3 (13), dojde ke zmírnění mechanismu automatického zrušení závazku k pro- středkům, což by mohlo tento trend v následujících letech čás- tečně zvrátit. Pro období 2007–2010 se závazky související se státy, pro něž dle nového finančního rámce platí pravidlon+ 3, odhadují na 61 % všech závazků.
3.16 Jak je uvedeno ve zprávě Účetního dvora za rok 2006 (bod 3.17), tento dopad bude pravděpodobně zmírněn uplatněním pravidla n+ 2/n+3u projektů Fondu soudržnosti v období 2007–2013. U no- vého fondu pro rozvoj venkova se nadále uplatňuje pravidlon+ 2.
3.17 V jiných oblastech politiky s víceletými projekty, kde žád- né analogické pravidlo k n + 2 neexistuje (např. v GŘ pro vý- zkum, GŘ pro informační společnost a média, GŘ pro energetiku a dopravu), se tendence vyrovnávat zbývající závazky stejně rych- le jako v případě strukturálních fondů (11) neprojevuje.
3.17 U výzkumných činností financovaných EU má každý konkrétní závazek vlastní „lhůtu pro plnění“ v závislosti na době trvání projektu. Doba trvání projektu se liší od několika měsíců do několika let podle po- vahy činnosti. Podle článku 77 finančního nařízení by měl být závazek k jakékoli neuhrazené částce zrušen šest měsíců po lhůtě pro plnění. Část- ky, u nichž byly zrušeny závazky, odpovídají nedostatečným výdajům projektu a ve velmi výjimečných případech mimořádnému ukončení pro- jektů kvůli vědeckým nebo finančním problémům.
Zpráva Komise o rozpočtovém a finančním řízení
3.18 Jak bylo uvedeno v předchozích letech, zpráva Komise o rozpočtovém a finančním řízení poskytuje zásadní informace
o podrobném plnění rozpočtu, zbývajících rozpočtových závaz- cích a důvodech nižší míry výdajů, než se očekávalo. Stále však existuje prostor pro další zlepšení, zejména v oblasti analýzy úda- jů týkajících se zbývajících závazků („RAL“).
3.18 Komise souhlasí s tím, že je možné další zlepšení.
3.19 Poskytované informace by navíc měly lépe rozlišovat mezi různými programovými obdobími.
3.19 Informace jsou poskytnuty ve zprávě „Analýza plnění rozpočtu strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v roce 2007“.
3.20 I jiné dokumenty, jako např. účetní závěrka, obsahují re- levantní informace o plnění rozpočtu, které se ve zprávě o roz- počtovém a finančním řízení neobjevují (např. výsledek plnění rozpočtu). Je potřeba věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby údaje uváděné v těchto různých dokumentech (14) byly konzis- tentní.
3.20 Komise se nedomnívá, že by ve zprávě o rozpočtovém a finanč- ním řízení měl být uveden rovněž výsledek plnění rozpočtu, jelikož vy- mezení přidělených částek v daném roce je v tomto účetním výpočtu (jehož cílem je vypočítat částky, které mají být navráceny členským stá- tům) logicky jiné než v tradiční analýze plnění. Na straně příjmů je zprá- va mimoto omezena na vlastní zdroje.
(13) Čl. 93 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).
(14) Např. částky týkající se plnění rozpočtu se v roční účetní závěrce a ve zprávě o rozpočtovém a finančním řízení liší.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
Komise se snaží zajistit vysoký stupeň konzistence údajů zveřejněných v jednotlivých dokumentech Komise. Tyto dokumenty jsou však vyhoto- vovány pro různé účely. Smysluplná analýza plnění a rozpočtových úprav jako součást rozpočtového řízení musí vycházet z finančního rámce s upřednostněním schválených a převedených prostředků. Tuto strukturu nedodržuje účetní závěrka (zaměření na podávání prováděcích zpráv o vy- užití, zrušení a převedení všech schválených prostředků), ani rozpočet (soupis podle oblastí politiky, které zahrnují správní i provozní výdaje). To znamená, že údaje o plnění je nutno v dokumentech Komise struk- turovat rozdílně a některé číselné údaje, u nichž se může zdát, že se tý- kají stejné oblasti, jsou ve skutečnosti založeny na (mírně) odlišných vymezeních.
Finanční opravy/zpětně získané prostředky jako součást rozpočtového procesu: je třeba zlepšit řízení finančních oprav a s nimi související informace
Právní a organizační rámec
3.21 Článek 274 první pododstavec Xxxxxxx o ES uvádí, že
„Komise plní rozpočet […] na vlastní odpovědnost … [a] … člen- ské státy spolupracují s Komisí, aby zajistily, využití rozpoč- tových prostředků v souladu se zásadami řádného finančního řízení.“ Komise tedy nese celkovou odpovědnost za správné pro- vádění rozpočtu.
3.22 Finanční nařízení rozlišuje při plnění rozpočtu různé způ- soby řízení, přičemž každý z nich vyžaduje náležité systémy do- hledu a kontroly umožňující zabránit chybám nebo je odhalit a napravit.
3.23 Vzhledem k tomu, jak se právní požadavky Smlouvy, fi- nančního nařízení a odvětvových nařízení v oblasti finančního ří- zení a kontroly vzájemně prolínají, je výsledná struktura odpovědností a různých nástrojů finančních oprav neobyčejně složitá. Diagram 3.2 uvádí zjednodušený přehled různých práv- ních složek a jejich vzájemné působení.
CS
74
Úřední věstník Evropské unie
10.11.2008
Diagram 3.2 – Právní rámec a výsledné mechanismy k provádění finančních oprav
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
3.24 U přímého centralizovaného řízení (plnění rozpočtu útva- ry Komise, týká se např. správních výdajů a části výdajů na vý- zkum, energii a dopravu) a nepřímého centralizovaného řízení (plnění rozpočtu pověřenými subjekty, např. výkonnými agentu- rami) má Komise výlučnou odpovědnost za plnění rozpočtu, včetně uplatňování náležitých nápravných opatření. V případě výdajů v rámci sdíleného řízení – zejména výdajů na zemědělství a soudržnost – nesou primární odpovědnost za správné plnění rozpočtu, včetně zpětného získávání nesprávně vyplacených čás- tek, členské státy (15). Pokud však členské státy neopraví nespráv- né výdaje či nezavedou účelné systémy dohledu a kontroly, které náhradě takových výdajů zabrání nebo zajistí provedení oprav, uplatní Komise finanční opravy prostřednictvím schvalování účetní závěrky nebo jiných postupů (16).
Nedostatek úplných a spolehlivých informací od členských států
3.25 Stejně jako v předchozích letech zjistil audit Účetního dvo- ra, že v zásadních oblastech výdajů EU v rámci sdíleného řízení existují významné chyby a že k většině chyb dochází na úrovni konečných příjemců. Mechanismus zpětného získávání částek a míra zpětně získaných částek by měla odrážet typ a rozsah sou- visejícího rizika. Vzhledem ke složitosti a rozmanitosti režimů podpory EU je obtížné celkově posoudit účelnost fungování opravných mechanismů na úrovni členských států, nicméně Účet- ní dvůr nalezl nedostatečné důkazy o tom, že by víceleté opravné mechanismy u některých činností EU (např. v oblasti zaměstna- nosti a sociálních věcí nebo regionální politiky) příslušnému rizi- ku odpovídaly.
3.25 K navrácení částek může dojít až poté, co byla zjištění auditu po- tvrzena v řízení o sporných otázkách s auditovaným subjektem, což v některých případech vede k tomu, že zjištění jsou zrušena nebo pozmě- něna. Je proto nevyhnutelné, že zpětně získané částky budou nižší než ri- xxxx zjištěná audity.
Komise vynakládá značné úsilí na zlepšení kvality údajů o zpětně zís- kaných částkách, které poskytují členské státy, a v současnosti pracuje na ověření úplnosti a přesnosti těchto údajů. Došlo proto k pokroku při předkládání spolehlivých důkazů o fungování víceletých opravných me- chanismů.
(15) U EZZF se všechny opravy připisují ve prospěch fondu. Pokud jde o strukturální fondy, členské státy nesprávné výdaje zjištěné během své kontrolní a auditní činnosti vylučují z výdajů, které byly v sou- vislosti s programem nebo projektem vykázány. Toto vyloučení pro- vádějí buďto ihned po zjištění nesprávných výdajů, nebo poté, co byla nesprávná platba získána od příjemce zpět. Takto uvolněné zdroje ze strukturálních fondů lze znovu použít.
(16) Analogické pravidlo jako pro sdílené řízení platí i pro decentralizo- vané nebo společné řízení, kdy Komise plní rozpočet společně s me- zinárodními organizacemi nebo jejich nezávislými subjekty.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
3.26 V současnosti jsou informace poskytované o opravných mechanismech používaných na úrovni členských států, pokud jde o politiky soudržnosti, neúplné a nespolehlivé. Ve vztahu k ze- mědělství má Účetní dvůr o poskytovaných informacích pochyb- nosti (viz bod 5.44). Komise zatím nemá plné a/nebo plně spolehlivé informace o důsledcích pro příjemce výdajů EU, roz- počet EU a vnitrostátní rozpočty.
3.26 Komise zařadila do poznámek k účetní závěrce Evropských spo- lečenství za rozpočtový rok 2007 novou kapitolu o zpětném získání ne- oprávněně vyplacených částek. Cílem této kapitoly je podat přehled o postupu zavedeném k zpětnému získávání neoprávněně vyplacených částek a poskytnout nejlepší odhad celkové zpětně získané částky.
Finanční opravy na úrovni členského státu v oblasti politiky soudržnosti jsou Komisi hlášeny jednou ročně a údaje jsou zveřejněny ve výroční zprá- vě o strukturálních fondech. Jak je uvedeno v odpovědi k bodu 3.25, Ko- mise přijímá opatření ke zlepšení spolehlivosti a úplnosti těchto údajů. Údaje o částkách získaných zpětně od příjemců v jednotlivých případech jsou poskytovány v rámci povinných postupů podávání zpráv podle na- řízení (ES) č. 1681/94 a jsou k dispozici rovněž v monitorovacích sy- stémech členských států. Komise se zaměřuje na to, aby měla k dispozici úplné a spolehlivé údaje, aby mohla prokázat, že rozpočet EU byl och- ráněn vyloučením protiprávního financování.
Co se týká zemědělských výdajů, Komise se domnívá, že údaje, které ob- držela od členských států, jsou úplné a dostatečně spolehlivé, jelikož ne- byla zjištěna žádná nesrovnalost se závažným dopadem. Komise však uznává, že existuje prostor pro zlepšení, a v souladu s tím revidovala pří- slušné pokyny pro rozpočtový rok 2008. Bude situaci rovněž nadále pod- robně sledovat (viz odpověď k bodu 5.44).
3.27 Opravné mechanismy nemusí nutně obnášet zpětné zís- kání přeplatků od jednotlivých příjemců. Například u přeplatků malé hodnoty se jejich zpětné získávání nemusí nákladově vypla- tit nebo se může stát, že jednotliví příjemci, kteří nadhodnotili vy- kázané částky, nejsou v rámci kontrolních postupů identifikováni (např. pokud opravy vycházejí z měr chyb extrapolovaných na základě vzorků). Navíc pokud je členským státům uložena finanč- ní oprava za nedostatky v jejich systémech dohledu a kontroly, příslušné částky většinou nejsou zpětně získávány od příjemců.
3.28 V případech zmíněných v bodě 3.27 jsou opravy nakonec financovány daňovými poplatníky členských států, a nikoliv pří- jemci, kteří nadhodnotili vykázané částky. Přímý odrazující do- pad kontrolních a sankčních systémů se tak snižuje a chyby se mohou vyskytnout opakovaně. Účelnost postupů zpětného zís- kávání prostředků by se však měla posuzovat rovněž podle toho, do jaké míry přispívají ke zlepšení systémů dohledu a kontroly (a tím i snížení rizika vzniku chyb v budoucnu).
3.27–3.28 Členské státy musí od příjemců získávat zpětně přeplatky, je-li to vhodné, a existují důkazy, že tak obvykle činí. Pokud lze chyby přičíst nedostatkům v řídících a kontrolních systémech, nemusí být vhod- né získat částku zpětně od příjemce, který se neprovinil. Pokud se uplat- ňují paušální nebo extrapolované opravy, vnitrostátní orgány budou moci přijmout opatření za účelem zpětného získání částek pouze vůči jed- notlivým příjemcům, u nichž existují důkazy o nesrovnalostech. Hlav- ním účelem opravného mechanismu je vyloučit z financování Společenství výdaje, které nebyly vynaloženy v souladu s pravidly Společenství, a tak chránit rozpočet Společenství před výdaji, jež by mu neměly být účtovány. Pokud náklady hradí státní správa členského státu, paušální nebo extra- polované opravy chrání rozpočet Společenství a podněcují orgány, aby za- mezily opětovnému výskytu těchto nedostatků. Paušální nebo extrapolované opravy jsou proto důležitým prostředkem ke zlepšení řídí- cích a kontrolních systémů členských států, a tak předcházejí neoprávně- nému vyplácení plateb konečným příjemcům nebo zajišťují odhalení a opravu těchto plateb.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
3.29 Na základě svého přezkumu systémů a postupů pro zpět- né získávání a vykazování finančních prostředků se Účetní dvůr domnívá, že Komise by měla (17):
3.29 Komise potvrzuje své odhodlání nadále zlepšovat dostupné in- formace o zpětně získaných částkách a finančních opravách, které pro- vedla ona sama nebo členské státy.
— vytvořit seznam s popisem všech postupů, které členské státy a Komise používají ke zpětnému získání prostředků, s cílem zvýšit transparentnost stávajících mechanismů oprav,
— vytvořit jasnou vazbu mezi chybami zjištěnými v rámci kon- trol a souvisejícím zpětným získáním prostředků nebo opra- vou (započtením) částek vykázaných příjemci a zajistit, aby byl tento proces předmětem odpovídajícího monitorování a podávání zpráv,
— propojit zpětně získané prostředky a opravy vykázaných čás- tek s rokem, v němž se chyby nebo nesrovnalosti vyskytly, což poskytne základ pro posouzení účelnosti víceletého me- chanismu oprav,
— Informace v účtech Komise:
Poznámky k účetní závěrce za rozpočtový rok 2007 zahrnují kapi- tolu o zpětném získání neoprávněně vyplacených částek, která po- dává přehled o postupech zavedených k zpětnému získání těchto částek.
Uvádí rovněž nejlepší odhad celkové částky k zpětnému získání, který lze vyvodit z dostupných informací. Tyto informace však ne- zahrnují všechny částky získané zpět odečtením z následné platby v oblastech řízených přímo Komisí. Zahrnuje pouze předběžné úda- je o částkách získaných zpětně členskými státy v oblasti politiky sou- držnosti.
V zájmu dalšího zlepšení informací o chybách opravených na úrov- ni Komise zavedla Komise v roce 2008 změny v systému finanční- ho účetnictví „ABAC“, aby mohla být zjištěna přímá souvislost mezi chybami nebo nesrovnalostmi zjištěnými při kontrolách a vý- sledným zpětným získáním nebo úpravou částek požadovaných pří- jemci. Změna rovněž umožní spojit navrácené částky a úpravy požadovaných částek s rokem, v němž došlo k chybám nebo nesrov- nalostem, což Komisi umožní sledovat účelnost víceletých systémů zpětného získávání částek, jak doporučuje Účetní dvůr.
— určit výši prostředků zpětně získaných od konečných pří- jemců, kteří nadhodnotili vykázané částky, a výši finančních oprav zaplacených z vnitrostátních rozpočtů, tj. daňovými poplatníky,
— zajistit, aby členské státy dodávaly včasné, úplné a spolehlivé informace o odňatých částkách a částkách, které byly zpětně získány nebo jejich zpětné získávání probíhá, a to zejména v souvislosti se strukturálními fondy,
— posoudit, do jaké míry finanční opravy účelně přispívají ke zlepšování systémů dohledu a kontroly členských států,
— Informace získané od členských států:
V zemědělství jsou částky získané zpětně od konečných příjemců na- hlášeny Komisi a zahrnuty do účetní závěrky za rok 2007, jakož i do poznámek k účetní závěrce za rok 2007 spolu s finančními opravami uloženými členským státům. Veškerá rozhodnutí týkající se finančních oprav jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evrop- ské unie a výroční zpráva o činnosti GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova obsahuje úplné informace, co se týká finančních vztahů mezi Komisí a členskými státy a zpětného získání neoprávněně vy- placených částek od konečných příjemců členskými státy.
U výdajů na strukturální opatření jsou finanční opravy, o nichž Ko- mise rozhodla, rovněž vykázány v účetní závěrce. Pokud jde o opra- vy provedené na vnitrostátní úrovni, členské státy musí předkládat Komisi výroční zprávy o opravách, které provedly prostřednictvím zrušení a navrácení grantů, a o částkách, které nebyly na konci roku dosud navráceny. Komise předložila informace, které obdržela od členských států pro rok 2006, v příloze výroční zprávy o strukturál- ních fondech za rok 2006 (SEK(2007) 1456) a údaje pro
(17) Některé z těchto bodů byly uvedeny v odpovědi místopředsedy Kal- lase na otázku k písemnému zodpovězení č. 21 Evropského parla- mentu (COCOBU) v rámci procesu udílení absolutoria za rozpočtový rok 2006.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
rok 2007 zveřejní ve zprávě za rok 2007. Zvláštní opatření v akč- ním plánu na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného ří- zení strukturálních opatření (KOM(2008) 97 v konečném znění) se zabývají potřebou dále zlepšit podávání těchto zpráv. To zahrnuje kontroly na místě k posouzení spolehlivosti a úplnosti poskytnutých informací.
Komise soustavně posuzuje účelnost systémů dohledu a kontroly v členských státech a podává zprávy o svých závěrech, zejména ve vý- ročních zprávách o činnosti dotyčných generálních ředitelství. Jsou-li zjištěny závažné nedostatky, Komise (stejně jako v minulosti) po- zastaví platby a uloží finanční opravy, jestliže členský stát nepro- vede dohodnutá opatření ke zlepšení systémů.
U zemědělských výdajů Účetní dvůr v minulosti potvrdil, že se sy- stémy dohledu a kontroly členských států zlepšily (viz např. Výroč- ní zpráva Účetního dvora za rok 2006). Komise se domnívá, že toto zlepšení je přinejmenším částečně důsledkem jejích doporučení, která členské státy provedly, a finančních oprav, jež byly členským státům uloženy.
— posoudit přiměřenost typu opravných mechanismů, které budou Komise a členské státy používat, a intenzitu jejich uplatňování z hlediska účelnosti nákladů (18).
— Náklady na kontrolu:
Komise dokončuje své posouzení nákladů na kontrolu v zeměděl- ství, EFRR a přímém centralizovaném řízení. Výsledky budou tvo- řit základ sdělení, které Komise předloží ke konci roku 2008 s cílem obnovit interinstitucionální diskusi o přijatelném riziku.
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
3.30 Oproti počátku předchozího programového období lze v roce 2007 konstatovat výrazné zlepšení, pokud jde o využití prostředků na závazky v prvním roce nového programového ob- dobí. Míry výdajů zůstaly v roce 2007 na vysoké úrovni. V ob- lasti týkající se politiky soudržnosti byly počáteční prostředky na platby sníženy prostřednictvím opravných rozpočtů o 0,745 mi- liardy EUR.
(18) Viz Stanovisko Účetního dvora Evropských společenství č. 2/2004 k modelu „jednotného auditu“ (a návrhu pro rámec vnitřní kontroly Společenství) (Úř. věst. C 107, 30.4.2004, s. 1).
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
3.31 Členské státy zlepšily své prognózování výdajů v oblasti strukturálních fondů a snížily míru celkového nadhodnocení z 33 % v roce 2006 na 18 % v roce 2007 (19).
3.31 Prognózy členských států se sice stále zpřesňují, ale nejsou jed- notné, což brání jejich využití pro rozpočtové účely. Při dalším zlepšení by se však mohly stát užitečným nástrojem, který pomůže zajistit trvale vysoké míry využití.
3.32 Objem zbývajících rozpočtových závazků u rozlišených výdajů je i nadále velmi vysoký a přesahuje celkové rozpočtové prostředky na závazky v roce 2007. Systém automatického zru- šení závazku k prostředkům vedl v tomto ohledu k relativnímu zlepšení v oblasti strukturálních opatření. Přesto existuje riziko, že urychlení plateb může vést k méně přísným postupům vnitřní kontroly v oblasti legality a správnosti uskutečněných operací. Na tento aspekt by Komise měla pamatovat v rámci úvah o zavedení podobných pravidel v jiných oblastech víceletých činností, např. v oblasti výzkumu, energie a dopravy, informační společnosti a médií.
3.32 Komise přihlíží k riziku uvedenému v její auditní práci a přijímá náležitá opatření, pokud zjistí, že členské státy učinily nepřijatelná opa- tření s cílem zamezit zrušení závazků v rámci pravidlan+ 2.
3.33 Informace o řízení nápravných opatření a jejich dopadu je třeba výrazně zlepšit, aby umožňovaly posoudit účelnost více- letého opravného mechanismu u výdajů EU.
3.33 Komise zlepšila a dále zlepšuje dostupné informace (viz odsta- vec 6.5 účetní závěrky za rok 2007).
Pokud jde o strukturální fondy, úplné informace o opravách uložených Komisí jsou uvedeny v účetní závěrce za rok 2007. Rozsáhlé informace byly předloženy rovněž v příloze k výroční zprávě o strukturálních fon- dech za rok 2006. To se dále zlepší ve zprávě za rok 2007, zejména po- kud jde o opravy provedené členskými státy.
V zemědělství jsou již veškeré příslušné informace zveřejňovány a mohou být zkontrolovány a ověřeny. To zahrnuje opravy, které Komise uložila členským státům, a zpětné získání neoprávněně vyplacených částek od konečných příjemců členskými státy.
(19) Zatímco v případě Fondu soudržnosti se míra nadhodnocení zvýšila z 32 % v roce 2006 na 54 % v roce 2007.
Příjmy
Specifické charakteristické rysy příjmů
OBSAH
Body
Kontrola opatření přijatých v návaznosti na předchozí připomínky |
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
ÚVOD
Specifické charakteristické rysy příjmů
4.1 Příjmy rozpočtu Evropské unie se skládají z vlastních zdro- jů a ostatních příjmů. Hlavním rozdílem oproti roku 2006 je to, že v roce 2007 se opravy a zpětně získané prostředky související s Evropským zemědělským záručním fondem a Evropským ze- mědělským fondem pro rozvoj venkova a dočasná restrukturali- zační částka nezapočítávají oproti výdajům, ale jsou zaúčtovány jako účelově vázané příjmy (2 448 milionů EUR, tj. 2,1 % pří- jmů) (1).
4.2 Jak je zřejmé z tabulky 4.1, grafu 4.1 a grafu 4.2, vlastní zdroje jsou zdaleka nejdůležitějším zdrojem financování rozpoč- tových výdajů (93,5 %).
Tabulka 4.1 – Příjmy za rozpočtové roky 2006 a 2007
(v milionech EUR)
Typ příjmu a příslušná rozpočtová položka | Skutečné příjmy v roce 2006 | Vývoj rozpočtu na rok 2007 | Skutečné příjmy v roce 2007 | Změna v % (2006 oproti 2007) | |
Původní rozpočet | Konečný rozpočet | ||||
(a) | (b) | (c) | (d) | (e) | |
1 Tradiční vlastní zdroje (bez 25 % nákladů na výběr) — zemědělské dávky (kapitola 1 0) — poplatky z cukru a izoglukózy (kapitola 1 1) — cla (kapitola 1 2) 2 Zdroj z DPH — zdroj z DPH z běžného rozpočtového roku (kapitola 1 3) — zůstatky z předchozích let (kapitola 3 1) 3 Zdroj z HND — zdroj z HND z běžného rozpočtového roku (kapitola 1 4) — zůstatky z předchozích let (kapitola 3 2) 4 Zůstatky a opravy — oprava pro Spojené království (kapitola 1 5) — konečný výpočet opravy pro Spojené králov- ství (kapitola 3 5) — předběžný výpočet opravy pro Spojené králov- ství (kapitola 3 6) 5 Ostatní příjmy — přebytky, zůstatky a opravy (kapitola 3 0) — různé příjmy (hlavy 4 až 9) | 15 028,3 | 17 307,7 | 16 532,9 | 16 573,0 | 10,3 |
1 291,8 | 1 486,7 | 1 486,8 | 1 404,0 | 8,7 | |
151,6 | 533,1 | – 37,7 | – 31,0 | – 120,4 | |
13 584,9 | 15 287,9 | 15 083,8 | 15 200,0 | 11,9 | |
17 206,2 | 17 827,4 | 19 478,5 | 19 441,0 | 13,0 | |
17 219,8 | 17 827,4 | 18 517,2 | 18 468,0 | 7,2 | |
– 13,6 | 0,0 | 961,3 | 973,0 | 7 254,4 | |
70 132,1 | 79 152,8 | 74 022,0 | 73 914,0 | 5,4 | |
68 602,1 | 79 152,8 | 71 153,1 | 71 057,0 | 3,6 | |
1 530,0 | 0,0 | 2 868,9 | 2 857,0 | 86,7 | |
– 15,3 | 0,0 | 0,0 | 59,0 | 485,6 | |
– 6,0 | 0,0 | 0,0 | 61,0 | 1 116,7 | |
– 4,0 | 0,0 | 0,0 | – 2,0 | 50,0 | |
– 5,3 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 100,0 | |
6 071,7 | 1 209,3 | 3 812,3 | 7 576,0 | 24,8 | |
2 502,8 | 0,0 | 2 108,5 | 2 109,0 | – 15,7 | |
3 568,9 | 1 209,3 | 1 703,8 | 5 467,0 | 53,2 | |
Celkový součet | 108 423,0 | 115 497,2 | 113 845,7 | 117 563,0 | 8,4 |
Zdroj: Rozpočty a opravné rozpočty na rok 2007, roční účetní závěrka Evropských společenství za rok 2007.
(1) Článek 34 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1).
Graf 4.1 – Rozdělení skutečných příjmů v roce 2007
Zdroj: Roční účetní závěrka Evropských společenství za rok 2007.
Graf 4.2 – Vývoj zdrojů skutečných příjmů v letech 1991 až 2007
(1) Zahrnuje přebytek z předchozího rozpočtového roku a různé příjmy.
Zdroj: Roční účetní závěrka Evropských společenství za rok 2007.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
4.3 Existují tři kategorie vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdro- je (2) (cla, zemědělské dávky a poplatky z cukru, 14,1 %), vlastní zdroje vypočítané na základě daně z přidané hodnoty (DPH) vy- brané členskými státy (16,5 %) a vlastní zdroje odvozené z hru- bého národního důchodu (HND) (3) členských států (62,9 %).
ZVLÁŠTNÍ POSOUZENÍ V RÁMCI PROHLÁŠENÍ O VĚROHODNOSTI
Rozsah auditu
Tradiční vlastní zdroje
4.4 Hlavní riziko při výběru tradičních vlastních zdrojů před- stavuje vyhýbání se daňové povinnosti ze strany poplatníka, chy- by ve výpočtech nebo nemožnost vyměřit výši dané částky z důvodů nezjištěných chyb a chyb při účtování o stanovených částkách cel, zemědělských dávek a poplatků z cukru v jednotli- vých členských státech, což snižuje částky zpřístupněné Komisi nebo zpožďuje jejich úhradu. Není možné, aby audit, jak ho provádí Účetní dvůr u operací, na nichž se zakládá účetní závěr- ka, obsáhl neproclené dovozy a dovozy, které unikly celnímu dohledu.
4.5 Účetní dvůr zkontroloval náhodný vzorek třiceti dovozních celních prohlášení v šesti členských státech (4). Provedl rovněž posouzení systémů dohledu a kontroly v těchto členských státech a v Komisi.
4.6 Součástí auditních prací byl přezkum organizace celního dohledu a národních systémů účtování o tradičních vlastních zdrojích a dále hodnocení dozorčí úlohy PVVZ (5). Audit zahrnul rovněž prověrku účtů Komise k tradičním vlastním zdrojům a analýzu toků cel a zemědělských dávek, jejichž cílem bylo zís- kat přiměřenou jistotu, pokud jde o úplnost a správnost zaúčto- vaných částek.
(2) Tradiční vlastní zdroje vybírají jménem Evropské unie členské státy, které si z vybrané částky ponechávají 25 % na pokrytí nákladů na vý- běr.
(3) Vlastní zdroje odvozené z DPH a HND jsou příspěvky, jejichž výše je výsledkem aplikace jednotných sazeb na harmonizovaný vyměřovací základ DPH nebo HND členských států vypočítaný podle pravidel Spo- lečenství.
(4) Účetní dvůr periodicky vybírá členské státy, v nichž provádí podrob- ný audit, přičemž členské státy, které přispívají nejvíce, jsou kontro- lovány častěji. V roce 2007 byl audit proveden v Bulharsku, Dánsku, Německu, Španělsku, Rumunsku a Portugalsku.
(5) Poradní výbor pro vlastní zdroje (PVVZ), o němž se zmiňuje článek 20 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 (Úř. věst. L 130, 31.5.2000,
s. 1). Výbor se skládá ze zástupců členských států a Komise a zpro- středkuje komunikaci mezi Komisí a členskými státy v záležitostech týkajících se vlastních zdrojů. Projednává otázky, které souvisejí s pro- váděním systému vlastních zdrojů, a odhady výše vlastních zdrojů.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
4.7 V Komisi a v sedmi členských státech (6) byla navíc prove- dena zvláštní prověrka režimu uskladňování v celním skladu.
Vlastní zdroje odvozené z DPH a HND
4.8 Hlavní riziko u těchto dvou zdrojů vzniká proto, že národ- ní účty jsou sestaveny na základě statistických údajů a odhadů, a z důvodu složitosti legislativního rámce.
4.9 Vlastní zdroje odvozené z DPH a HND vycházejí z makro- ekonomických statistik, jejichž výchozí údaje nelze zkontrolovat přímo. Audit DPH/HND proto při posuzování systémů, které Ko- mise používá pro zpracování údajů až do okamžiku, kdy jsou tyto údaje zahrnuty do konečné účetní závěrky, vycházel z makroekonomických souhrnných ukazatelů, jež pro Komisi připravily členské státy. Audit tedy pokryl sestavování ročního rozpočtu a správnost příspěvků členských států. Obsáhl rovněž systémy dohledu a kontroly Komise, jejichž účelem je poskytovat přiměřenou jistotu, že tyto zdroje jsou stanovovány a vybírány správně, a dále role PVVZ (7) a výboru pro HND (8).
4.10 Dne 7. června 2007 přijala Rada nové rozhodnutí o systé- mu vlastních zdrojů Evropských společenství (2007/436/ES, Eu- ratom) (9), jež nabude zpětné účinnosti od 1. ledna 2007. Toto rozhodnutí zavedlo jednotnou sazbu uplatňovanou na vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (0,30 %) a pro období 2007–2013 stanovilo u některých států dodatečná snížení pří- spěvků odvozených DPH a HND (10). Po dokončení ratifikace, k níž by mělo dojít na počátku roku 2009, budou příspěvky člen- ských států odvozené z DPH a HND za rok 2007 v souladu s tímto přepočítány se zpětnou účinností.
(6) Belgie, Česká republika, Francie, Itálie, Slovensko, Švédsko a Spojené království.
(7) Viz poznámka 5.
(8) Na výbor pro HND se odkazuje v článku 4 nařízení Rady (ES, Eura- tom) č. 1287/2003, tzv. nařízení o HND (Úř. věst. L 181, 19.7.2003,
s. 1). Výbor se skládá ze zástupců Komise a členských států. Každý rok Komise přezkoumává údaje o HND předložené členskými státy a vydává stanovisko ohledně přiměřenosti těchto údajů pro účely vlastních zdrojů z hlediska spolehlivosti, srovnatelnosti a úplnosti těchto údajů.
(9) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.
(10) Snížené sazby uplatňované na zdroj z DPH v případě Rakouska, Ně- mecka, Nizozemska a Švédska a hrubá snížení ročních příspěvků od- vozených z HND v případě Nizozemska a Švédska.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
Legalita a správnost uskutečněných operací
Tradiční vlastní zdroje
4.11 Tradiční vlastní zdroje vybírají členské státy a zapisují je do účetního systému, který spravuje ministerstvo financí přísluš- ného členského státu (účty „A“) a jehož prostřednictvím se tyto zdroje posléze zpřístupňují Komisi. Pokud zůstávají cla, zeměděl- ské dávky nebo poplatky z cukru neuhrazeny a nebyly zajištěny nebo jsou zajištěny, ale byly zpochybněny, mohou členské státy zpřístupnění těchto zdrojů pozdržet, a to tak, že je zapíšou na od- dělený účet (účet „B“).
4.12 Účetní dvůr zjistil, že prohlášení členských států určená Komisi neobsahují významné chyby v legalitě a správnosti. Byly však zjištěny určité nedostatky, jež by se měly odstranit, i když nejsou natolik významné, aby ovlivnily celkový závěr.
4.13 Pokud jde o účet A, údaje zadávané do systému elektro- nického celního odbavování hospodářskými subjekty v Dánsku často neodrážely reálný stav dovozu, a proto nebyly spolehlivé. V důsledku toho byly čisté platby Komisi nižší. V Portugalsku jsou vymáhané cla, zemědělské dávky a poplatky z cukru zúčto- vávány a poskytovány Komisi se systematickým zpožděním.
4.13 Komise se těmito zjištěními zabývá společně s příslušnými orgány. Budou podniknuty kroky k vymáhání jakýchkoli vlastních zdro- jů, které nebyly poskytnuty, a jakýchkoli úroků z prodlení.
4.14 Podobně jako v předchozích letech byly v rámci auditu Účetního dvora zjištěny problémy týkající se účtů „B“, zejména:
4.14 Účty „B“ jsou často vedeny přímo v místě jednotlivými celními úřady a jako takové jsou vystaveny vysokému riziku jednorázových chyb. Prověřování správnosti účtů „B“ je proto pravidelně předmětem inspekcí Komise. Kromě toho Komise v roce 2007 poskytla členským státům zvláštní pokyny zaměřené na správné používání těchto účtů.
— se objevily případy, kdy bylo zboží propuštěno do volného oběhu, aniž by byl zaplacen nebo zajištěn celní dluh,
— Komise se s daným zjištěním obrátí na příslušný členský stát.
— nezpochybněné a alespoň zčásti zajištěné celní dluhy se účto- valy na účty „B“, i když příslušné části těchto částek kryté jis- totami měly být zpřístupněny,
— Komise se již danou záležitostí zabývala v případě jednoho člen- ského státu, kde bylo toto zjištění v důsledku inspekce v roce 2007 odhaleno jako systematické. Zbývající tři jednotlivé případy, které Účetní dvůr uvádí, se budou řešit s příslušnými členskými státy.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
— souborná jistota poskytnutá skladovatelem nebyla jako tako- vá zohledněna, což vedlo k systematicky chybným zápisům dlužných částek cla po propuštění zboží na účet „B“.
— Komise se ohledně tohoto bodu obrátí na příslušný členský stát, po- važuje však za možné, že se jedná o místní chybu. Kromě toho, že nebyly podobné nedostatky odhaleny při inspekci celních skladů, kterou Koxxxx xrovedla v roce 2005, daná inspekce rovněž potvr- dila, že vnitrostátní pokyny jsou v tomto ohledu v souladu s práv- ními předpisy Společenství.
Vlastní zdroje odvozené z DPH a HND
4.15 Při auditu Účetního dvora bylo zjištěno, že výpočet pří- spěvků členských států a jejich platby neobsahují významné chyby.
Posouzení systémů dohledu a kontroly
Tradiční vlastní zdroje
4.16 Kontroly na místě provedené Účetním dvorem potvrdily, že auditované systémy dohledu a kontroly pro účtování o clech a tradičních vlastních zdrojích fungují celkově dobře. Účetní dvůr rovněž přezkoumal inspekce provedené Komisí, při kterých se zjistilo, že systémy výběru vlastních zdrojů jsou obecně uspoko- jivé. Správa účtů „B“ je i nadále oblastí, v níž Komise zjistila ne- dostatky.
Celní sklady
4.17 Režim uskladnění v celním skladu s podmíněným osvo- bozením od cla umožňuje uskladnění zboží, které není zbožím Společenství, aniž by toto zboží po dobu, kdy je uskladněno v prostorách nebo v rámci inventárního systému, které byly schváleny jako celní sklad, podléhalo dovozním clům nebo obchodněpolitickým opatřením (11).
4.18 Účetní dvůr na základě informací obdržených od člen- ských států odhaduje, že 20 % tradičních vlastních zdrojů se vy- bere v souvislosti se zbožím, které bylo dříve skladováno v celních skladech na území Společenství. Hlavní riziko spočívá v tom, že zboží může být odňato celnímu dohledu a může proniknout na vnitřní trh, aniž by byly zaplacena dlužná cla nebo aniž by se na zboží uplatnila ostatní dovozní opatření. Za účelem omezení ri- xxxx by měly být k provozování celního skladu opravňovány pou- ze spolehlivé hospodářské subjekty (12) a orgány celní správy členských států jsou povinny nad tímto provozem vykonávat do- hled. Právní předpisy Společenství však nedefinují minimální roz- sah ověřování, které je nutno provést, aby byl zajištěn soulad s celními předpisy.
4.18 Dané riziko je dále omezeno tím, že orgány celní správy mohou požadovat záruku (článek 88 celního kodexu Společenství). Pokud člen- ský stát nezvolí tuto možnost a následně se ukáže, že není schopen dluž- ná cla vymoci, bude Komise považovat daný členský stát za odpovědný za vlastní zdroje.
Kromě toho je na členských státech, aby si samy určily metody celních kontrol i jejich četnost. Právní předpisy Společenství určují pouze mini- mální úroveň ověřování u malého počtu případů, které se považují za zvláště rizikové.
(11) Články 84 až 90 a články 98 až 113 celního kodexu Společenství (nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1)) spolu s články 496 až 535 prováděcích ustanovení celního kodexu Společenství (nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1)).
(12) Články 86 celního kodexu Společenství.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
4.19 Účetní dvůr prověřil systémy používané k udílení opráv- nění k provozu celních skladů a k dohledu nad nimi. Zjistil, že tyto systémy fungují obecně dobře. Byly však zjištěny následující nedostatky:
4.19
— třetina kontrolovaných spisů k povolení neobsahovala žád- né důkazní informace o tom, že systémy evidence zboží splňují požadavky Společenství (13). Účetní dvůr zjistil nedo- statky v evidencí zboží a nesoulad mezi evidencí zboží a vlastním zbožím v celních skladech,
— Komise se s daným zjištěním obrátí na příslušné členské státy. Pří- slušné členské státy budou případně požádány, aby tam, kde nebu- dou nedostatky v evidenci zboží vyřešeny, přistoupily k nápravným opatřením.
— ve čtyř ze sedmi navštívených členských států bylo při audi- tu zjištěno, že výběr zboží, které mělo být zkontrolováno cel- ními orgány, se nezakládal na analýze rizik (14) v tom smyslu, že do počítačového systému celních prohlášení nebyly začle- něny profily rizik,
— Komise se s daným zjištěním obrátí na příslušné členské státy.
— v systémech vnitřní kontroly byla zjištěna následující selhání s rizikem neoprávněného propuštění na vnitřní trh a ztráty příjmů. Dva celní sklady omylem používaly totéž identifikač- ní číslo, a dovezené zboží tak mohlo být umístěno do jiného celního skladu, než toho, který byl uveden v celním prohlá- šení. V jiném případě skladovatel, který měl předložit zboží celním orgánům při každém výstupu, neoprávněně používal zjednodušeného výstupního režimu, čímž obcházel kon- troly,
— Pokud jde o zdvojení identifikačního čísla, zjednal již daný členský stát nápravu. Audit členského státu dohledal údaje o veškerém zboží a zjistil, že veškerá splatná cla byla řádně vyúčtována. S cílem za- bránit opětovnému výskytu stejné chyby pracuje daný členský stát na vylepšení systémů vnitřní kontroly. Co se týče neoprávněného užití zjednodušeného režimu, byl příslušný členský stát vyzván k přijetí nápravných opatření.
— Účetní dvůr zjistil, že v celních skladech byla četnost kontrol po propuštění zboží tak nízká, že se zvýšilo riziko ztráty pří- jmů z důvodu promlčení (15). Navíc existovalo málo důkaz- ních informací o tom, že výběr celních skladů, v nichž měla být taková kontrola provedena, byl proveden na základě ana- lýzy rizik.
— V důsledku inspekce provedené v roce 2006 se v případě jednoho členského státu Komise danou záležitostí již zabývala a stále pro- bíhají následná opatření. S daným zjištěním se Komise obrátí i na zbývající tři členské státy.
Vlastní zdroj odvozený z DPH
Výhrady
4.20 Výhrady jsou nástrojem, který umožňuje ponechat zpo- chybňované prvky v přiznáních k DPH podávaných členskými státy otevřené pro případné opravy i po uplynutí čtyřleté lhůty, kterou stanoví právní předpisy Společenství. Ze 35 výhrad zrušených v roce 2007 (16) se devět týkalo roku 1997 nebo
4.20 Očekává se zrušení dalších dvou výhrad vztahujících se k době před rokem 1998. V roce 2008 se uskuteční zvláštní návštěva s kon- krétním cílem společně s příslušným členským státem vypracovat strate- gii, která povede ke zrušení výhrady z roku 1989.
(13) Články 515 až 516 prováděcích ustanovení celního kodexu Spole- čenství v znění naposledy změněném nařízením Komise (ES) č. 1875/2006 (Úř. věst. L 360, 19.12.2006, s. 64).
(14) Čl. 4 písm. f) prováděcích ustanovení celního kodexu Společenství.
(15) V souladu s čl. 221 odst. 3 celního kodexu Společenství nelze sdělení dlužníkovi provést po uplynutí lhůty tří let ode dne vzniku celního dluhu.
(16) Kromě toho bylo částečně zrušeno ještě šest výhrad, z nichž tři v Ně- mecku a tři v Itálii.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
dřívějších let. K 31. prosinci 2007 zůstávalo aktivních 21 výhrad vztahujících se k roku 1997 nebo dřívějším letům (včetně dvou výhrad týkajících se let 1989 a 1993) (viz tabulka 4.2).
Tabulka 4.2 – Výhrady k DPH k 31. prosinci 2007
Členské státy | Počet zbývajících výhrad k 31. prosinci 2006 | Výhrady vznesené v roce 2007 | Výhrady zrušené v roce 2007 | Počet zbývajících výhrad k 31. prosinci 2007 | Nejzazší rok, k němuž se výhrady vztahují |
Belgie | 8 | 4 | 4 | 8 | 1989 |
Dánsko | 1 | 0 | 1 | 0 | |
Německo | 17 | 9 | 8 | 18 | 1999 |
Řecko | 16 | 3 | 9 | 10 | 1998 |
Španělsko | 5 | 1 | 0 | 6 | 1999 |
Francie | 3 | 1 | 0 | 4 | 1993 |
Irsko | 12 | 0 | 0 | 12 | 1998 |
Itálie | 13 | 3 | 2 | 14 | 1995 |
Lucembursko | 1 | 0 | 0 | 1 | 1997 |
Nizozemsko | 1 | 1 | 0 | 2 | 2002 |
Rakousko | 8 | 1 | 1 | 8 | 1995 |
Portugalsko | 10 | 2 | 5 | 7 | 1996 |
Finsko | 6 | 1 | 0 | 7 | 1995 |
Švédsko | 11 | 1 | 3 | 9 | 1995 |
Spojené království | 4 | 3 | 2 | 5 | 1998 |
Kypr | 0 | 3 | 0 | 3 | 2004 |
Česká republika | 0 | 1 | 0 | 1 | 2004 |
Estonsko | 0 | 0 | 0 | 0 | |
Lotyšsko | 0 | 1 | 0 | 1 | 2004 |
Litva | 0 | 2 | 0 | 2 | 2004 |
Maďarsko | 0 | 5 | 0 | 5 | 2004 |
Malta | 0 | 6 | 0 | 6 | 2004 |
Polsko | 0 | 3 | 0 | 3 | 2004 |
Slovensko | 3 | 2 | 0 | 5 | 2004 |
Slovinsko | 0 | 0 | 0 | 0 | |
Bulharsko | 0 | 0 | 0 | 0 | |
Rumunsko | 0 | 0 | 0 | 0 | |
Celkem | 119 | 53 | 35 | 137 |
Zdroj: Evropská komise.
4.21 Neexistuje účelný nástroj, který by zajišťoval, aby členské státy poskytovaly vhodné informace v jasně stanovených lhůtách, které by Komisi umožnily rozhodnout o zrušení zbývajících výhrad. Rada ve svém doporučení ohledně udělení absolutoria za rok 2006 opětovně vyzvala Komisi, aby se ve spolupráci s člen- skými státy nadále snažila zajistit, aby byly výhrady v přiměře- ných lhůtách zrušeny.
4.21 Stávající právní ujednání představují rovnováhu, která odráží přístup založený na spolupráci, jíž je mezi Komisí a členskými státy za- potřebí. Komise nicméně pracuje na přezkumu svých ujednání, která se týkají řešení výhrad, a snaží se o proaktivnější přístup. Výhrady budou rozděleny do kategorií, aby bylo možno snadněji určit, které z nich nej- naléhavěji vyžadují řešení. Zavádějí se návštěvy vedení zaměřené výhrad- ně na strategie, jež mají zajistit pokrok vedoucí ke zrušení výhrad. Komise rovněž zaujme proaktivnější přístup při zvažování, zda by v konkrétních případech nepřineslo prospěch zavedení řízení pro nesplnění povinnosti.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
4.22 V průběhu roku 2007 vedly změny ve vyměřovacím zá- kladu pro výpočet DPH v EU-27, jež byly výsledkem kontroly Ko- mise ve členských státech, k zvýšení souhrnného zdroje z DPH v přibližné výši 50 milionů EUR. Změny HND Řecka směrem na- horu (viz bod 4.28), které naopak zase měly dopad na stanovení stropu (17), vedly navíc u tohoto členského státu ke zvýšení pří- spěvku odvozeného z DPH v přibližné výši 300 milionů EUR.
4.23 V roce 2007 Účetní dvůr prověřil důkazní informace na podporu zrušení 35 výhrad. Práce Komise ohledně zrušení výhrad byla obecně uspokojivá. Byl však zjištěn následující problém: přijme-li Komise opravené údaje členského státu a následně zruší související výhradu, je třeba, aby ihned vložila opravené údaje do své finanční databáze a upravila dlužnou částku vlastních zdrojů. Opravy týkající se čtyř výhrad, které byly zrušeny, nebyly zave- deny do databáze, a vlastní zdroj z DPH nebyl v důsledku toho správně vypočítán.
4.23 Změny v databázi byly nyní provedeny, přičemž celkový finanč- ní dopad za pět let, po která výhrady trvaly, je těsně pod hranicí 12 mi- lionů EUR. Kromě toho byly zavedeny nové postupy, kterými se rozšiřují konzultace mezi jednotlivými útvary ohledně obsahu zpráv o kontrole. Ty by měly zajistit, že daný problém v budoucnosti nenastane.
Monitorování používání směrnice o DPH
4.24 Za zajištění správného použití směrnice o DPH je odpo- vědné generální ředitelství pro daně a celní unii (GŘ Taxud). Má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnosti, které pro něj z této směrnice vyplývají, může poté, co byl ukončen postup před zahájením soudního řízení, předložit věc Soudnímu dvoru (řízení pro nesplnění povinnosti – článek 226 Smlouvy o zalo- žení Evropského společenství). V roce 2007 bylo takových pří- padů pět, z nichž tři měly negativní dopad na vlastní zdroje odvozené z DPH. U dvou případů, které byly v roce 2007 Soud- nímu dvoru skutečně předloženy, uplynulo mezi oznámením ne- splnění povinnosti a podáním návrhu na zahájení řízení v průměru 29 měsíců. Další tři případy z období 2003–2005 ne- byly Soudnímu dvoru předloženy do konce roku 2007, přestože o předložení bylo rozhodnuto již v červnu 2007.
4.24 Právní rámec je v členských státech často velmi podrobný a slo- žitý a vyžaduje důkladnou analýzu. Komise věnuje obzvláštní pozornost přípravě případů, v nichž jde o výklad právních předpisů o nepřímém zdanění, protože se týkají „vlastních zdrojů“ a ke změně příslušných před- pisů je zapotřebí jednomyslnost. Pokud jde o další složité a podrobné pří- pady nesprávného použití práva Společenství, Komisi se současně daří zabezpečovat přibližně stejnou míru pokroku v případech, které mají do- pad na vlastní zdroje. I když to na řízení případů Komisí nemá vliv, po- žaduje Komise při nápravě porušení práva kromě dlužné částky také úrok za uplynulou dobu.
V obecnější rovině Koxxxx xedávno změnila své postupy tak, aby bylo možno častěji přijímat rozhodnutí s cílem omezit zpoždění, ke kterým docházelo, když byla oznámení členských států doručena krátce předtím, než měl být proveden další procesní úkon. Případ tak může nyní pokra- čovat, jakmile je dokončena analýza nových informací. Komise riskuje, že daný případ prohraje z procesních důvodů, nezohlední-li v úplnosti in- formace od členských států. Kromě toho může být příprava žaloby, která má být podána k Soudnímu dvoru, někdy obtížná z důvodu složitosti její skutkové podstaty, použitelných právních předpisů či právních otázek, které vyvolává.
(17) V souladu s čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí 2000/597/ES, Euratom (Úř. věst. L 253, 7.10.2000, s. 42) nepřesáhne vyměřovací základ DPH, který se použije výpočtů příspěvků odvozených z DPH, 50 % HND/HNP každého členského státu.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
4.25 Směrnice o DPH nebyla během těchto období správě pou- žívána, což mohlo vést ke snížení částky DPH vybrané členskými státy, a tedy k možnému dopadu na vlastní zdroje odvozené DPH.
4.25 Jakýkoli možný dopad na vlastní zdroje odvozené z DPH se zo- hlední se zpětnou platností, jakmile Soudní dvůr v dané věci rozhodne.
Vlastní zdroj odvozený z HND
Roční údaje o HND
4.26 Členské státy musí každoročně do 22. září poskytnout Ko- misi (Eurostatu) číselné údaje o souhrnném HND a jeho složkách (dotazník k HND) za předchozí rok a případné změny číselných údajů za dřívější léta. Spolu s těmito údaji musí členské státy rov- něž předložit zprávu o kvalitě údajů o HND (zpráva o kvalitě HN- D). Zpráva obsahuje informace o způsobu výpočtu souhrnných údajů a popisuje veškeré významné změny v použitých postu- pech a základních statistických podkladech a vysvětluje revize dří- vějších údajů o HND (18). Údaje o HND poskytnuté členskými státy mohou vést k opravám zůstatků HND stanovených za před- cházející roky (19).
4.27 Výbor pro HND na svém jednání dne 25. října 2007 s při- hlédnutím k existujícím výhradám usoudil, že údaje členských států EU-15 jsou pro účely vlastních zdrojů vhodné. Pokud jde o členské státy EU-12, nebyl výbor pro HND schopen zaujmout stanovisko, neboť analýza soupisů k HND (20) byla teprve zahá- jena (viz bod 4.38).
4.28 Údaje obsažené v dotazníku k HNP (21)/HND Řecka za rok 2007 svědčily o zpětném nárůstu ve výši 8,5 % až 9,9 % v le- tech 1995–2005. V dotazníku k HNP/HND za rok 2006 poskyt- lo Řecko opravené údaje svědčící o nárůstech mezi 13 % a 26 % představujících výjimečně významnou změnu. Vzhledem k tomu, že výbor pro HND byl toho názoru, že o opravených údajích a souvisejících metodologických změnách, o nichž Řecko infor- movalo, nemá dostatečné informace, usoudil, že pro účely vlast- ních zdrojů by se měly používat neopravené série HNP/HND, a to až do doby, než Komise v plném rozsahu nové údaje ověří a vý- sledky svého ověření sdělí výboru pro HND (22).
(18) Čl. 2 odst. 2 a čl. 2 odst. 3 nařízení o HND.
(19) Čl. 10 odst. 8 nařízení (ES, Euxxxxx) č. 1150/2000 stanoví, že pří- padné změny HNP/HND předchozích rozpočtových roků vyžadují, aby každý daný členský stát provedl úpravu vypočteného zůstatku. Rovněž stanoví, že po 30. září čtvrtého roku následujícího po daném rozpočtovém roce již nebudou žádné změny HNP/GNI vzaty v úva- hu, s výjimkou změn, na které buď Komise, nebo daný členský stát upozorní ještě před tímto datem.
(20) Článek 3 nařízení o HND: „Členské státy poskytují Komisi (Eurosta- tu) soupis postupů a statistických podkladů pro výpočet HND a jeho složek podle ESA 95.“
(21) Hrubý národní produkt.
(22) Viz body 4.24 až 4.26 výroční zprávy Účetního dvora za rozpočtový rok 2006.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
4.29 V roce 2007 předalo Řecko pouze souhrnný dotazník k HNP/HND, který neobsahoval žádné složky k HNP/HND, a krát- kou vysvětlující poznámku místo zprávy o kvalitě. Přestože vý- bor pro HND s přihlédnutím k existujícím výhradám usoudil, že nové údaje týkající se řeckého HNP/HND oznámené v roce 2007 jsou pro účely vlastních zdrojů vhodné (viz bod 4.27), vyzval řecký Národní statistický institut (NSI) a Eurostat, aby i nadále spolupracovaly na nevyřešených otázkách včetně některých po- drobnějších výpočtů.
4.30 Již dříve – v červnu a září 2007 – provedla Komise kon- troly na místě k ověření řeckého soupisu a vypočítaných odhadů revidovaných údajů HNP/HND (23) za referenční rok 2000. Cel- kový nárůst odpovídal revizi uvedené v dotazníku k HNP/HND za rok 2007.
4.31 Komise a řecký NSI zavedly akční plán další práce, kterou je třeba provést k dokončení výpočtu složek národních účtů. V listopadu 2007 Komise zdůraznila význam kontroly odsouhla- sení celkových revizí se změnami souvisejícími se zvláštními výhradami a nutnost získat úplnou související dokumentaci od řeckého NSI. Akční plán rovněž požadoval, aby řecký NSI do
10. prosince 2007 poslal podrobné oficiální číselné údaje v sou- ladu s postupem pro předávání údajů k národním účtům (24) podle ESA 95.
4.32 Vzhledem k tomu, že neexistovaly úplné informace o HNP/HND, které požaduje nařízení o HND (viz bod 4.29), a že do února 2008 nebyly k dispozici podrobné informace o slož- kách HNP/HND a dokumentace k výhradám požadované akčním plánem (viz bod 4.31), nemohl Účetní dvůr přezkoumat výpočet HNP/HND za roky 1995–2006 ani zkontrolovat, zda se na slož- ky HNP, které Řecko revidovalo, vztahují zvláštní výhrady vzne- sené k období 1995–2001. Účetní dvůr nemohl v důsledku toho posoudit přesnost oprav zůstatků HND za tyto předcházející roky.
4.29–4.32 Hlavní opravy údajů o řeckém HDP, které navrhla Komi- se na základě své mise v Řecku, byly podrobně vysvětleny (zejména v do- kumentu GNIC/094) a diskutovalo se o nich rovněž v rámci Výboru pro HND na jeho zasedání dne 6. září 2007. Odborníci na národní účty z jednotlivých členských států zasedající ve Výboru pro HND navrhova- né opravy podpořili. Údaje o HNP/HND za období 1995–2006 ozná- mené Řeckem v říjnu 2007 jsou v souladu s uvedenými opravami. Na svém zasedání dne 25. října 2007 vyjádřil Výbor pro HND podporu danému procesu a podpořil i výsledky ověřování, které provedl Eurostat ve spolupráci s odborníky na HND z členských států a za důkladných konzultací s Výborem pro HND. Komise dále sleduje akční plán vy- konávaný s cílem dokončit výpočet složek řeckých národních účtů. Řecký národní statistický úřad zaslal Eurostatu informace podle programu pro předávání údajů ESA 95 dne 14. prosince 2007. Eurostat dané infor- mace zkontroloval a uvedl své připomínky, na základě kterých řecký NSÚ zaslal dne 4. března 2008 revidované údaje, v nichž byly připomínky Eurostatu zohledněny, a uvedl rovněž údaje za rok 2007. Eurostat bude o výsledcích dosud nevyřešených otázek při ověřování údajů informovat Výbor pro HND a Účetní dvůr. Na žádost Výboru pro HND Komise dále pokračovala ve spolupráci s Národní statistickou službou Řecka v oblasti některých podrobnějších výpočtů a očekává se, že většina výhrad bude moci být brzy zrušena. Komise bude Výbor pro HND a Účetní dvůr o vývoji v dané věci dále informovat.
(23) Hrubý domácí produkt.
(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1392/2007 ze dne
13. listopadu 2007, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2223/96, pokud jde o předávání údajů z národních účtů (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 1).
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
Výhrady
4.33 Na začátku roku 2007 zůstávalo otevřeno 43 zvláštní výhrad (25) k HNP/HND vztahujících se k období 1995–2001. Bě- hem roku 2007 zrušila Komise 18 výhrad, ke konci roku tedy zů- stává aktivních 25 výhrad (viz tabulka 4.3). Tyto aktivní výhrady se týkají buď neaktuálních zdrojů, z nichž některé odhady vychá- zejí, nebo aspektů metodologie a sestavování (26). Členské státy s výjimkou Řecka (viz bod 4.29) již většinu záležitostí, na nichž se výhrady zakládají, vyřešily tím, že převedly příslušné roční úda- je HND týkající se roku 2007 či předcházejících let.
Tabulka 4.3 – Zvláštní výhrady k HNP/HND k 31. prosinci 2007
Členské státy | Počet zbývajících zvláštních výhrad k 31. prosinci 2006 | Zvláštní výhrady vznesené v roce 2007 | Zvláštní výhrady zrušené v roce 2007 | Počet zbývajících zvláštních výhrad k 31. prosinci 2007 |
Belgie | 0 | 0 | 0 | 0 |
Dánsko | 3 | 0 | 3 | 0 |
Německo | 0 | 0 | 0 | 0 |
Řecko | 7 | 0 | 0 | 7 |
Španělsko | 5 | 0 | 5 | 0 |
Francie | 3 | 0 | 3 | 0 |
Irsko | 4 | 0 | 4 | 0 |
Itálie | 4 | 0 | 0 | 4 |
Lucembursko | 8 | 0 | 0 | 8 |
Nizozemsko | 0 | 0 | 0 | 0 |
Rakousko | 0 | 0 | 0 | 0 |
Portugalsko | 0 | 0 | 0 | 0 |
Finsko | 3 | 0 | 3 | 0 |
Švédsko | 0 | 0 | 0 | 0 |
Spojené království | 6 | 0 | 0 | 6 |
Celkem | 43 | 0 | 18 | 25 |
Zdroj: Evropská komise.
4.34 Pokud jde o období 2002–2004, byly vydány obecné vý- hrady týkající se údajů o HND členských států EU-15, které zů- stanou v platnosti do doby, kdy bude k dispozici aktualizovaná analýza soupisů k HND. Vůči členským státům EU-10 nebyly do konce roku 2007 vzneseny žádné obecné výhrady, neboť jejich údaje o HND týkající se roku 2004 zůstávají pro účely vlastních zdrojů otevřené až do září 2008.
4.34 V červnu 2008 Komise vznesla obecné výhrady, které se týkají údajů o HND deseti nových členských států EU a vztahují se k referenč- nímu období 2004–2006.
(25) Výhrady ke zdroji z HND umožňují provádět v údajích o HND opra- vy i po čtyřleté lhůtě, kterou stanoví právní předpisy Společenství. Obecná výhrada se vztahuje na údaje členského státu jako celku, za- tímco zvláštní výhrada se týká jednotlivých zdrojů a metod.
(26) Například nesoulad s Evropským systémem účtů (ESA) 95 (pro rok 2002 a následující) nebo ESA 79 (pro roky 1995–2001), otázky tý- kající se přechodu z ESA 95 na ESA 79 a nedostatečné metody pro sestavování odhadů některých složek.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
4.35 Účetní dvůr prověřil vzorek deseti zvláštních výhrad zrušených v roce 2007, které se týkaly Španělska, Dánska a Fran- cie. Zjistil, že práce Komise směřující ke zrušení výhrad neza- hrnula ani dokumentární kontroly k potvrzení spolehlivosti informací poskytnutých členskými státy prostřednictvím srovná- ní s externími zdroji ani kontrolní návštěvy na místě s přímým ověřováním souhrnných ukazatelů národních účtů. Účetní dvůr se proto domnívá, že tyto kontroly nebyly dostatečné k tomu, aby poskytly přiměřenou jistotu přesnosti změněných souvisejících údajů.
4.35 Komise provedla dokumentární kontroly, které poskytly dosta- tečné informace k tomu, aby byly uvedené zvláštní výhrady zrušeny. Tyto dokumentární kontroly neprokázaly nutnost kontrol na místě ani po- třebu porovnání s externími zdroji.
4.36 Komisi trvalo v některých případech příliš dlouho, než po- žádala členské státy o dodatečné informace nebo údaje a než pak obdržené informace analyzovala.
4.36 Pomalý postup při zrušování zvláštních výhrad k HND, na který Účetní dvůr upozorňuje, byl způsoben nedostatkem zdrojů. Řešení výhrad se od té doby zrychlilo a očekává se, že zbývající výhrady budou brzy zru- šeny.
4.37 Postup Eurostatu při řízení výhrad k HND nestanoví kon- krétní pravidla, pokud jde o kritéria významnosti při vznesení zvláštních výhrad, která by umožnila konzistentně zohledňovat zásadu o poměru nákladů a přínosů (27).
4.37 Komise vznáší výhrady ke konkrétním záležitostem na základě odborného posouzení, které je vypracováno se zohledněním veškerých kvalitativních i kvantitativních informací. Komise považuje tento přístup za obezřetný a zcela v souladu se zásadou o poměru nákladů a přínosů uvedenou v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003. U příkladů, které Účetní dvůr uvádí v poznámce pod čarou č. 27, by kvantifikace je- jich dopadu byla možná až po dokončení prací na daných výhradách, a nikoli předem.
Ověřování soupisů k HND v členských státech
4.38 Některé členské státy (28) neposkytly Komisi do konce roku 2007 úplnou verzi (včetně tabulek postupů) aktualizo- vaných či nových soupisů k HND, přestože lhůta byla do 31. pro- since 2006 (29). Toto zpoždění mělo dopad na plánování ověřovacích návštěv Komise na místě plánovaných na období 2007–2009. V roce 2007 se návštěvy uskutečnily ve třech člen- ských státech (Řecko, Malta a Estonsko).
4.38 Komise byla nucena přizpůsobit svůj plán ověřování HND poté, co některé členské státy poskytly své soupisy k HND se zpožděním. Ko- mise neustále vybízela členské státy, a to zejména ve Výboru pro HND, aby své soupisy k HND včetně tabulek postupů dodaly v rámci dohod- nuté lhůty. Skutečnost, že plán návštěv za účelem ověřování HND mu- sel být změněn, neměla vzhledem k stanoveným výhradám žádný dopad na kvalitu HND ani na jeho využití v rámci rozpočtových procesů.
(27) Například potenciální dopad výhrad týkajících se správců budov a provizí realitních makléřů nebyl významný. V návaznosti na práce členských států se odhad dopadu pohyboval v přibližném rozsahu 0,01–0,02 % HDP. Takové případy nerespektují zásadu stanove- nou v čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení o HND, která stanoví povinnost předcházet vynakládání nepřiměřených prostředků na výpočet nevý- znamných položek.
(28) Lucembursko nezaslalo svůj soupis a tabulky postupů; Rakousko, Kypr, Francie, Malta a Spojené království neposlaly tabulky postupů.
(29) 31. prosince 2007 pro Švédsko (Švédsko poslalo svůj soupis a tabul- ky postupů na konci ledna 2008) a 31. prosince 2009 pro Rumun- sko a Bulharsko.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
4.39 Přímé ověřování souhrnných ukazatelů HND proběhlo pouze ve zvláštním případě Řecka. Cílem návštěv na Maltěav Es- tonsku bylo zejména objasnění zdrojů a metod použitých k vý- počtu HND. Účetní dvůr již v minulosti Komisi vybízel, aby prováděla přímé ověření, které by jí umožnilo získat jistotu, že členské státy postupy popsané v soupisech k HND (30) skutečně používají.
4.39 Metoda, kterou Komise zvolila, je založena především na ověřo- vání a zlepšování spolehlivosti a vhodnosti zdrojů a metod, jež byly při sestavování HND použity, a na jejich souladu s Evropským systémem účtů (ESA 95). V roce 2008 a 2009 bude Komise pokračovat v pro- vádění přímého ověřování v tom smyslu, jak uvádí Účetní dvůr.
Celkové závěry a doporučení
4.40 Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu a s náležitým ohledem na jeho rozsah (viz body 4.4 a 4.9) k závěru, že:
— prohlášení a platby členských států týkající se tradičních vlastních zdrojů,
— výpočet Komise týkající se příspěvků členských států prove- dený na základě údajů o DPH a HND získaných od členských států a
— ostatní typy příjmů
nejsou stiženy významnými chybami.
4.41 Účetní dvůr má za to, že související systémy dohledu a kontroly jsou účelné (viz příloha 4.1). Upozorňuje však na ne- dostatky zmíněné v této kapitole, kterým je třeba věnovat další pozornost, přestože nejsou z hlediska účelnosti systémů jako cel- ku významné.
4.41 Přestože celkové posouzení daných systémů Účetním dvorem je uspokojivé, v příloze 4.1 hodnotí Účetní dvůr řízení výhrad k DPH po- uze jako částečně účelné. Důvody pro toto hodnocení se týkají zejména řízení dlouhodobě platných zbývajících výhrad. V těsné spolupráci s pří- slušnými členskými státy zavádí Komise opatření, která mají zajistit ře- šení daného problému. Hodnocení Účetního dvora považuje nicméně za přísné.
I když celkově hodnotí Účetní dvůr systémy kontroly HND jako účelné, domnívá se (jak ukazuje souhrnná tabulka v příloze 4.1), že během kon- trol v členských státech je třeba používat přímější způsob ověřování HND. Komise se domnívá, že její činnost spojená se zrušením výhrad k HND členských států vychází z důkladného ověřování podpůrných údajů
a informací (viz odpověď k bodu 4.35). V rámci svých tříletých cyklů ově- řování HND však Komise v roce 2007 zahájila přímé ověřování ve smyslu, o kterém se zmiňuje Účetní dvůr, a tento přístup bude uplatňo- vat i v roce 2008 a 2009.
(30) Viz příloha 4.1 výroční zprávy Účetního dvora za rozpočtový rok 2006.
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA ODPOVĚDI KOMISE
Tradiční vlastní zdroje
4.42 Komisi by měla nadále usilovat o to, aby se účty „B“ po- užívaly vhodným způsobem (body 4.14 a 4.16). Audit režimu uskladnění v celních skladech ukázal, že je třeba posílit souvise- jící kontroly (bod 4.19).
4.42 Komise provádí pravidelné inspekce systémů celních kontrol člen- ských států a správy účtů „B“. S nedostatky, na které upozornil Účetní dvůr, se obrátí na příslušné členské státy a v případě potřeby přijme opa- tření k vymáhání vlastních zdrojů v jakékoli výši či k vymáhání splat- ných úroků.
Vlastní zdroje odvozené z DPH
4.43 Komise stále nemá účelné prostředky, jež by zajišťovaly, aby jí členské státy poskytovaly vhodné a včasné informace, které by jí umožnily zrušit zbývající výhrady týkající se výpočtu vlast- ních zdrojů odvozených z DPH. Je třeba, aby se Komise dále za- bývala opatřeními, která by jí umožnila vyvíjet nátlak na ty členské státy, jichž se dlouhodobě platné zbývající výhrady týkají (bod 4.21).
4.43 Stávající právní ujednání představují rovnováhu, která odráží přístup založený na spolupráci, jíž je mezi Komisí a členskými státy za- potřebí. Komise bude výhrady rozdělovat do kategorií; bude uskutečňo- vat návštěvy vedení zaměřené výhradně na zajištění strategií, které povedou k zrušení těchto výhrad, a zaujme proaktivnější přístup při zva- žování, zda by v konkrétních případech nepřineslo prospěch zavedení ří- zení pro nesplnění povinnosti.
Vlastní zdroje odvozené z HND
4.44 Uváděné aktualizované číselné údaje Řecka nejsou natolik podrobné, aby Účetnímu dvoru umožnily ověřit přesnost oprav zůstatků HND, zejména pro období 1995–2001 (bod 4.32).
4.44 V červnu 2007 vykonala Komise misi v Řecku za účasti odbor- níků z jiných členských zemí. Podrobné opravy údajů o řeckém HDP byly zcela objasněny na zasedání Výboru pro HDP dne 6. září 2007. Od- borníci na národní účty z jednotlivých členských států zasedající ve Výboru pro HND navrhované opravy podpořili (viz úplná odpověď k bo- dům 4.29–4.32).
4.45 V roce 2007 bylo zrušeno 18 výhrad, aniž by byly prove- deny dokumentární kontroly spolehlivosti informací poskyt- nutých členskými státy prostřednictvím srovnání s externími zdroji nebo kontrolní návštěvy na místě za účelem přímého ově- ření (bod 4.35). Komise by měla takovou koncepci kontrol po- užít v roce 2008 při svých návštěvách na místě za účelem ověření soupisů, aby mohla lépe posoudit srovnatelnost, spolehlivost a úplnost údajů o HND členských států (bod 4.39).
4.45 Komise provedla dokumentární kontroly, které poskytly dosta- tečné informace k tomu, aby byly zvláštní výhrady uvedené v bodu 4.35 zrušeny. Výsledky dokumentárních kontrol neukázaly na potřebu kon- trolních návštěv na místě ani na potřebu porovnání s externími zdroji.
Metoda Komise pro ověřování údajů o HDP poskytnutých členskými státy je založena především na ověřování a zlepšování spolehlivosti a vhodnosti zdrojů a metod, jež byly při sestavování HND použity, a na jejich souladu s Evropským systémem účtů (ESA 95). V roce 2008 a 2009 bude Komise pokračovat v provádění přímého ověřování v tom smyslu, jak uvádí Účetní dvůr.
KONTROLA OPATŘENÍ PŘIJATÝCH V NÁVAZNOSTI NA PŘEDCHOZÍ PŘIPOMÍNKY
4.46 Výsledky kontroly opatření přijatých v návaznosti na předchozí připomínky uvedené v posledních výročních zprávách Účetního dvora naleznete v příloze 4.2.
PŘÍLOHA 4.1
Posouzení systémů dohledu a kontroly (1)
Typ příjmu | Klíčová vnitřní kontrola | Celkové posouzení | |||||
Kontroly Komise ve členských státech (2) | Dokumentární kontroly Komise | Řízení příjmů | Řízení výhrad (3) | Dohled vnitrostátních celních orgánů v kontrolovaných členských státech | |||
TVZ | — | ||||||
DPH | — | ||||||
HND | — | ||||||
(1) Viz omezení rozsahu v bodech 4.4 a 4.9.
(2) Pokud jde o kontroly Komise ve členských státech týkající se HND, přezkum zdrojů a metod uvedených v soupisech se považuje za účelný, zatímco přímé ověřování je nedostatečné, a tudíž jen částečně účelné.
(3) Je třeba zlepšit řízení výhrad k DPH, zejména s cílem umožnit zrušení dlouhodobě platných zbývajících výhrad.
Legenda
— | |
účelné částečně účelné neúčelné irelevantní
98
PŘÍLOHA 4.2
CS
Úřední věstník Evropské unie
10.11.2008
Kontrola opatření přijatých v návaznosti na předchozí připomínky Účetního dvora
Připomínky Účetního dvora | Přijatá opatření | Analýza Účetního dvora | Odpověď Komise |
Tradiční vlastní zdroje: zemědělské celní kvóty | |||
V odstavci 4.13 výroční zprávy za rozpočtový rok 2006 Účetní dvůr uvedl, že se jistoty složené v rámci systému celních kvót za účelem do- vozu nebo vývozu zemědělských produktů, řízené dovozní nebo vý- vozní licencí a následně propadlé stávají zdrojem příslušného členského státu. Účetní dvůr se však domnívá, že tyto jistoty by se měly stát součástí vlastních zdrojů Společenství a že odpovídající částky by měly být zpřístupněny Komisi, a vyzývá Komisi, aby tento problém vy- jasnila. | Komise poskytla Účetnímu dvoru podrobné údaje týkající se jistot složených za účelem do- vozu nebo vývozu zemědělských produktů, ří- zených dovozní nebo vývozní licencí a následně v posledních sedmi letech propadlých. Účetní dvůr na základě těchto údaje odhaduje roční průměr na částku v přibližné výši 16 milionů EUR, z čehož jsou 3 miliony EUR v rámci systé- mu celních kvót. | Komise by měla, jak uvedla ve své odpovědi na bod 4.13, předložit připomínky Účetního dvora na příslušném fóru s cílem tuto otázku vyjasnit. Plánuje tak učinit v roce 2008. | Daná záležitost byla zařazena na pořad jednání Poradního výboru pro vlastní zdroje, který zasedá v červenci 2008, za účelem další diskuse o uvedené zále- žitosti s členskými státy. |
Tradiční vlastní zdroje: diskuse o možných clech a zemědělských dávkách mezi Komisí a Německem | |||
V bodu 3.23 výroční zprávy za rozpočtový rok 2004 Účetní dvůr uvedl, že v roce 2003 odstranilo Německo ze svého účtu „B“ po- ložky v celkové výši 40,1 milionu EUR, aniž by toto snížení plně zdů- vodnilo. V roce 2005 Účetní dvůr uvedl, že mezi Komisí a Německem probíhá diskuse o možných clech a zemědělských dávkách ve výši 22,7 milio- nu EUR. Tak tomu bylo rovněž v roce 2006. | V roce 2007 byl zůstatek ve výši 22,7 milionu EUR i nadále předmětem diskuse. Komise po Německu požadovala, aby předložilo rozdělení dluhů na účtu „B“ na zajištěné a nezajištěné a po- užilo tyto údaje k posouzení jistoty ohledně čás- tek, které mohou být uhrazeny. | K definitivnímu uzavření této otázky je třeba sta- novit konečnou částku, která má být uhrazena. | Jak uvádí Účetní dvůr, Německo bylo požádáno, aby sdělilo poměr mezi zajiš- těným a nezajištěným dluhem na účtu „B“, s cílem ujistit se, že neexistují žád- né další nesplacené částky. |
Vlastní zdroje odvozené z HND: revizní politika (včetně kontrol řeckých revizí) | |||
Účetní dvůr uvedl ve výroční zprávě za rozpočtový rok 2006 několik připomínek týkajících se řeckých revizí (body 4.24–4.26) a v bodu 4.32 doporučil, aby Komise: a) stanovila pravidla pro sdělování informací o revizích HND, aby Komise a výbor pro HND byly na rozsáhlé revize upozorňovány předem; b) zavedla koordinovanou politiku pro revize údajů k národním úč- tům, včetně požadavku na pravidelné stanovování referenčních hodnot; | a) b) Dne 26. dubna 2007 vyjádřil výbor pro HND celkově kladné stanovisko k poky- nům navrženým výborem pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bi- lance (CMFB–z angl. Committee on Mone- tary, Financial and Balance of Payments Statistics), zejména o koordinaci a sdělení rozsáhlých revizí nezbytných z důvodu změn v koncepci, definicích, klasifikaci v rámci Evropské unie (včetně společného srovnávání každých pět let). Některé člen- ské státy si nicméně přejí ponechat právo provádět revize i po dohodnuté lhůtě. Rada ve složení pro hospodářské a finanč- ní věci pokyny ke sdělování informací o rozsáhlých statistických revizích, jak je navrhl CMFB, uvítala a vyzvala členské státy, aby se těmito pokyny řídily. | a) b) Přestože ve stanovení pravidel o sdělování informací o rozsáhlých revizích došlo k pokroku, není zatím v rámci Evropské unie uplatňována společná revizní politi- ka. Eurostat by měl nadále diskutovat tuto problematiku s členskými státy. | a) b) Komise bude sledovat uplatňování pokynů, které navrhl Výbor pro mě- novou a finanční statistiku a statistiku platební bilance (CMFB) pro sdělování informací o rozsáhlých revizích členskými státy. Komise po- kračuje v diskusích s členskými státy o společné revizní politice. Eurostat předložil další dokument na schůzce pracovní skupiny pro národní účty (NAWG) v květnu 2008. Pracovní skupina NAWG přivítala zásady, které uvedený dokument předkládá a jež budou předloženy rovněž na za- sedání CMFB v červnu 2008. |
Připomínky Účetního dvora | Přijatá opatření | Analýza Účetního dvora | Odpověď Komise |
c) zajistila, aby závěry z kontroly řeckého soupisu byly k dispozici s dostatečným předstihem, aby bylo možné zahrnout opravené údaje do účtů za rozpočtový rok 2007. | c) Viz body 4.28–4.32 výše. | c) Ačkoli výbor pro HND považoval nové údaje týkající se HNP/HND Řecka ozná- mené v roce 2007 pro účely vlastních zdrojů za vhodné, nejsou tyto číselné úda- je stále konečné (existují zvláštní výhrady pro období 1995–2001, obecné výhrady pro roky 2002–2004 a u následujících let se uplatní pravidlo čtyř let). Eurostat by měl v roce 2008 pokračovat ve své práci společně s Řeckem s cílem dokončit ově- řování soupisu k HND a údajů Řecka a zrušit zvláštní výhrady. | c) Na žádost Výboru pro HND z října 2007 Eurostat dále pokračoval ve spolupráci s Národní statistickou službou Řecka a očekává, že v roce 2008 bude možno zrušit většinu výhrad. Komise bude Výbor pro HND a Účetní dvůr o vývoji v dané věci dále informovat. |
CS
10.11.2008
Úřední věstník Evropské unie
99