Contract

1. ÚVOD

1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH

Územní plán Budišovice je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi objednatelem, Obcí Budišovice a zhotovitelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s r.o., dne 13. 8. 2009.

Zadání Územního plánu Budišovice bylo schváleno zasedání Zastupitelstva obce Budišovice konaném dne 21.7.2009.

Pro zpracování Územního plánu Budišovice byla použita územně plánovací dokumentace a podklady:

- Územní plán obce Budišovice, schválen Obecním zastupitelstvem obce Budišovice dne 5.10.1995;

- Změna č. 1 ÚP obce Budišovice, schválena Zastupitelstvem obce Budišovice dne 17.8.1999;

- Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením Vlády České republiky dne

20. července 2009 č. 929;

- Územní plán velkého územního celku Opava (xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx – dokument byl schválen usnesením č. 14/385/1 Zastupitelstva Moravskoslezského kraje dne 6.2.2003);

- Územně analytické podklady a Rozbor udržitelného rozvoje území pro SO ORP Opava (Ekotoxa s.r.o 2008);

- ZÚR MSK (návrh ve fázi projednávání);

- Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24.8. 2004;

- Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FIFE, a.s, září 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004;

- Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odra, s.p., 2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25.9.2003;

- Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 10.6.2004;

- Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004;

- Mapy ložiskové ochrany - Kraj Moravskoslezský (MŽP - Česká geologická služba - Geofond, Praha);

- Mapy svahových deformací na území Moravskoslezského kraje (MŽP - Česká geologická služba - Geofond, Praha);

- Mapy poddolovaných území - Moravskoslezský kraj (MŽP - Česká geologická služba - Geofond, Praha);

- Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR;

- Návrh regionálního ÚSES České republiky - ÚTP (Společnost pro životní prostředí Brno, 1996);

- Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje

(Ageris 2007);

- Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006 - tabelární přehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2006);

- Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004);

- Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním;

- Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o, listopad 2004 );

- Program rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o.);

- Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska (Enterprise plc, s.r.o.);

- Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území MSK

(Ekotoxa Opava, s.r.o.);

- Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje

(březen 2009);

- Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy IX ve věci změny podmínek ochrany v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve (nabytí právní moci dne 31.7.2009).

1.2 OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU

Územní plán Budišovice obsahuje:

I. Návrh územního plánu Budišovice

II. Odůvodnění územního plánu Budišovice

I. Návrh Územního plánu Budišovice obsahuje:

I.A Textovou část

I.B Grafickou část,

která obsahuje výkresy v měřítku

1. Základní členění území 1 : 5 000

2. Hlavní výkres 1 : 5 000

3. Doprava 1 : 5 000

4. Vodní hospodářství 1 : 5 000

5. Energetika a spoje 1 : 5 000

II. Odůvodnění Územního plánu Budišovice obsahuje:

II.A Textovou část

II.B Grafickou část,

která obsahuje výkresy: v měřítku:

6. Koordinační výkres 1 : 5 000

7. Výkres předpokládaných.záborů půdního fondu 1 : 5 000

8. Širší vztahy 1 : 25 000

Obsah grafické části:

Výkres č. 1. Základní členění území obsahuje vyznačení hranice řešeného území, hranice zastavěného území a hranice zastavitelných ploch.

Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení ploch s rozdílným využitím, koncepci uspořádání krajiny, vymezení ploch pro dopravu, vymezení zastavěného území a zastavitelných ploch.

Výkres č. 3. Doprava obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení ploch pro dopravu.

Výkres č. 4. Vodní hospodářství obsahuje návrh řešení problematiky vodního hospodářství.

Výkres č. 5. Energetika, spoje obsahuje návrh řešení problematiky energetiky a spojů.

Výkres č. 6. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona.

Výkres č. 7. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů nezbytný k realizaci navržených řešení.

Výkres č. 8. Širší vztahy zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na správní území okolních obcí.

1.3 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE

Územní plán Budišovice je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 68/2007 Sb.) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

Územním plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury.

Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy.

Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s nadřazenou dokumentací Moravskoslezského kraje a s politikou územního rozvoje.

V únoru roku 2009 byly zpracovány průzkumy a rozbory pro Územní plán Budišovice. Jejich cílem bylo získání údajů o současném stavu území, problémech území a rozvojových záměrech.

Na základě těchto průzkumů a rozborů a Územně analytických podkladů zpracovaných pro SO ORP Opava, zpracovaných v roce 2008, byl vypracován návrh zadání Územního plánu Budišovice, který byl projednán dle § 47 stavebního zákona a upraven dle vznesených připomínek a stanovisek.

Definitivní znění Zadání schválilo Zastupitelstvo obce Budišovice dne 21. 7. 2009.

Na základě schváleného zadání byl v červenci - říjnu 2009 zpracován Územní plán Budišovice.

Řešeným územím Územního plánu Budišovice je katastrální území Budišovice, které tvoří správní území obce Budišovice. Celková rozloha řešeného území je 702 ha.

Územní plán Budišovice byl upraven na základě pokynů vzešlých z výsledku společného jednání v červnu 2010.

Na základě výsledku veřejného projednání podle stavebního zákona nebylo v ÚP Budišovice nutno provádět úpravy.

1.4 KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ

Obec Budišovice se rozkládá na vrchovině Nízkého Jeseníku mezi městy Opava a Ostrava, přibližně uprostřed Moravskoslezského kraje. Lesní krajina zcela uzavírá zástavbu obce a na ní navazující zemědělskou krajinu.

Souvislá zástavba je soustředěná přibližně v centrální části obce a tvoří kompaktní celek. V lesích na katastru obce nebo v jejich těsném sousedství je několik rekreačních osad. Většina rekreačních objektů je soustředěna v jihovýchodní části správního území.

Obec je prvně zmíněná v latinsky psané listině z roku 1282. Dostala velmi pravděpodobně název po opatu premonstrátů Budišovic, který stál v čele zmíněného kláštera v letech 1269 až 1292. Obec byla během dlouhých sedmi staletí malou zemědělskou obcí. Od poloviny 19. století došlo k jejímu výraznému růstu. Na návrší, severně od obce, stál do roku 1945 i větrný

mlýn. V okolí obce bylo několik lomů na břidlici, čedič i běžný stavební kámen. Na zbytky těchto lomů lze dnes narazit hlavně v lesích. Jeden zatopený lom se nachází i přímo v obci.

V obci Budišovice je jako území s vyšší pravděpodobností výskytu archeologických nálezů evidován intravilán obce.

V tomto území je ve smyslu odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987 Sb., s dostatečným časovým předstihem písemně ohlásit zahájení výkopových prací Archeologickému ústavu AV ČR a následně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu na základě dohody uzavřené podle odst. 1, § 22, zák. č. 20/1987 Sb. Odborný archeologický dohled je nezbytný již při skrývkách orniční vrstvy, v opačném případě hrozí poškození archeologických nálezů, které jsou dle povahy jejich nálezových okolností majetkem obce, kraje či státu.

V obci Budišovice je evidována jedna nemovitá kulturní památka a jeden návrh na nemovitou kulturní památku:

27672/8-3072 Smírčí kříž, rozhraní parcel 1679/1 a 178 k.x. Xxxxxxxxxx, památka vyhlášena 27. 3. 1990.

Návrh nemovité kulturní památky kaple Panny Xxxxx, parc. č. st. 83, k.x. Xxxxxxxxxx.

2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM

2.1 ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ

Obec Budišovice se rozkládá na vrchovině Nízkého Jeseníku mezi městy Opava a Ostrava, přibližně uprostřed Moravskoslezského kraje. Ze severozápadu sousedí s obcí Mokré Lazce, ze severovýchodu a východu s obcí Hrabyně a Horní Xxxxx, z jihu s obcí Kyjovice a ze západu s obcí Pustá Polom.

Budišovice náleží k obci s rozšířenou působností Opava, kde je i finanční, katastrální a pozemkový úřad, okresní soud, celní úřad a vojenská správa. Matriční úřad je v obci Hrabyně. Stavební úřad se nachází v obci Velká Polom.

Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb, přirozená dělba funkcí sídel do značné míry předurčují jak rozvoj celého regionu, tak i řešeného území. Obec Budišovice patří mezi příměstské, rekreační obce Ostravské aglomerace. Je stabilní součástí sídelní struktury regionu. Tvoří přirozený spádový obvod města Opavy (administrativní funkce) a Ostravy, zejména vlivem pohybu za prací, vzděláním a rekreací.

Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná a rekreační, částečně obslužná a omezeně i výrobní, dopravní. Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové činnosti. Obec se v posledních letech výrazně rozvíjí.

Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP Opava a širší srovnání

	počet			částí / obec	výměra km2	km2/ obec	obyvatel	obyvatel na
SO ORP	Obcí	katastrů	částí					obec	část.o.	km2
Opava	41	85	89	2,2	567	13,8	101 728	2 481	1 143	179
Ostrava	13	53	55	4,2	332	25,5	336 811	25 909	6 124	1 016
Frýdek- Místek	37	54	52	1,4	480	13,0	109 395	2 957	2 104	228
průměr ORP
MSK kraj	13,6	27,9	28,3	2,3	246,7	19,3	56813,5	4 180	2 006	230
ČR	30,5	63,0	72,8	2,8	382,3	15,4	44727,0	1 661	690	132

Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007

Pro sídelní strukturu většiny spádového obvodu ORP Opava, ale i okolních ORP je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (průmyslová krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje). Vlastní řešené území a jeho nejbližší okolí představuje příměstské rekreační území, v němž se stále výrazněji rozvíjí funkce bydlení.

Obecně s ohledem na stav současných znalosti, podkladů je nutno považovat za základní problémy řešeného území – obce Budišovice - mírně nepříznivý stav hospodářského pilíře a omezeně i problémy v oblasti životního prostředí. Posílení hospodářského pilíře je předpokladem dlouhodobě udržitelného rozvoje území, přitom však musí být minimalizovány negativní dopady v oblasti obytného a rekreačního prostředí, které je nejvýznamnějším zdrojem obytné atraktivity obce.

Optimalizace funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu – rozvojové oblasti OB2 Ostrava (optimální dělbě funkcí – obytné, rekreační, obslužné a výrobní).

Pro hodnocení širších vztahů a sídelní struktury regionu je nutno vnímat základní vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je provedeno zejména v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR r. 2008).

Hlavní dopravní vazby na nadřazenou silniční síť, pro obec představovanou tahem I/11, zajišťují silnice II/465 a III/4669, doplněné silnicí III/4652. Silnice I/11 pak zajišťuje vazby na významná krajská sídla (Opava, Ostrava). Z hlediska širších vazeb lze dále po silnici III/4669 a navazující silnici III/4648 (od Pusté Polomi do Hradce nad Moravicí) zajistit spojení na tah I/57 v Hradci nad Moravicí.

Železniční dopravě slouží tramvajová trať DPO, a.s. (Ostrava – Budišovice; linka č. 5). Správním území obce Budišovice vedení nadřazené soustavy VVN 110 – 400 kV neprocházejí.

Za omezující faktor dlouhodobého rozvoje obce je nutno považovat mírně nevyvážené hospodářské podmínky a částečně i podmínky životního prostředí obce. Míra soudržnosti obyvatel území je tradičně vysoká. Možnosti zlepšení hospodářských podmínek ve vlastním administrativním území obce jsou omezené, zejména s ohledem na potřeby ochrany obytného a životního prostředí.

Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního prostředí, hospodářských a podmínek soudržnosti obyvatel území) v obci Budišovice je předpokládán další růst počtu obyvatel (ve střednědobém časovém horizontu na cca 700 obyvatel v r. 2025), při odpovídajícím rozvoji bydlení, širších podmínek pro podnikání a částečně i obslužných funkcí obce.

Základní bilance vývoje počtu obyvatel, bytů slouží především jako podklad pro navazující koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu plošného rozsahu nových ploch, zejména pro podnikání a bydlení. Je součástí odůvodnění územního plánu, kap. C, (Komplexní odůvodnění přijatého řešení územního plánu). Tato orientační bilance spoluvytváří základní rámec při posuzování územního rozvoje, ale i širší posouzení přiměřenosti investic v řešeném území.

2.2 POSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V NÁVAZNOSTI NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Pro další rozvoj obce má značný význam poloha a funkce obce v sídelní struktuře regionu, včetně širších vazeb na okolní území.

Základní vymezení a definice rozvojových oblastí,os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedena Politice územního rozvoje ČR 2008, schválené usnesením vlády české republiky ze dne 20. července 2009 č. 929.

Upřesněním vymezení rozvojových oblastí, specifických oblastí a rozvojových os je provedeno v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (projednávají se). Podle tohoto upřesnění není obec Budišovice součástí žádné rozvojové nebo specifické oblasti nebo rozvojové osy. Správní území obce, ale přímo sousedí s rozvojovou oblastí OB2 Ostrava, do které původně podle PÚR ČR 2006 náleželo.

Za omezující faktor dlouhodobého rozvoje obce je nutno považovat mírně nevyvážené hospodářské podmínky a částečně i podmínky životního prostředí obce. Míra soudržnosti obyvatel území je tradičně vysoká. Možnosti zlepšení hospodářských podmínek ve vlastním administrativním území obce jsou omezené, zejména s ohledem na potřeby ochrany obytného a životního prostředí.

Pro sídelní strukturu většiny spádového obvodu ORP Opava, ale i okolních ORP je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (průmyslová krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje). Vlastní řešené území a jeho nejbližší okolí představuje příměstské rekreační území, v němž se stále výrazněji rozvíjí funkce bydlení.

Obecně s ohledem na stav současných znalosti, podkladů je nutno považovat za základní problémy řešeného území – obce Budišovice - mírně nepříznivý stav hospodářského pilíře a omezeně i problémy v oblasti životního prostředí. Posílení hospodářského pilíře je předpokladem dlouhodobě udržitelného rozvoje území, přitom však musí být minimalizovány negativní dopady v oblasti obytného a rekreačního prostředí, které je nejvýznamnějším zdrojem obytné atraktivity obce.

Optimalizace funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu – rozvojové oblasti OB 2 Ostrava (optimální dělbě funkcí-obytné-rekreační-obslužné a výrobní).

2.3 VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOVICE S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM

Správní území obce Budišovice je součástí území řešeného územně plánovací dokumentací vydanou krajem - Územního plánu velkého územního celku okresu Opava (Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx – dokument byl schválen usnesením č. 14/385/1 Zastupitelstva Moravskoslezského kraje dne 6.2.2003).

Pro území obce Budišovice vyplývá požadavek respektovat závaznou část platného Územního plánu velkého územního celku Opava, tj. respektovat:

- návrh přírodního parku Polomská plošina;

- prvky územního systému ekologické stability;

3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOVICE

Požadavky schváleného Zadání územního plánu Budišovice jsou splněny, kromě:

1) Území s vyšší pravděpodobnosti výskytu archeologických nálezů – intravilán obce Budišovice je zmíněn jen v textové části ÚP, protože podkladech ÚAP a RURÚ pro SO ORP Opava se jev v grafické části nenachází.

2) Nebyl zpracován Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, protože ÚP Budišovice nebyla vymezena žádná stavba jako veřejně prospěšná nebo s předkupním právem.

4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Územní plán Budišovice byl zpracován bez konceptu řešení a bez variant.

4.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

Geomorfologické podmínky – především tvary reliéfu ovlivňují možnosti využití území. Například náklady na budování technické infrastruktury výrazně rostou v členitém reliéfu, např. při budování komunikací, kanalizace. Řešené území je mírně členité, zejména podél malých místních vodních toků vykazuje relativně výraznější výškovou členitost.

Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek: provincie: Česká vysočina

soustava: Krkonošsko-jesenická soustava podsoustavy: Jesenická podsoustava

celek: Nízký Jeseník

podcelek: Vítkovská vrchovina okrsek: Těškovická pahorkatina

Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy. Je tvořen měkčími usazenými horninami, téměř na všech stranách je omezen zlomy a podél nich vzniklými výraznějšími svahy. Pro tuto oblast jsou typické plošiny a široce zaoblené hřbety, přímočará údolí uvnitř většinou široce rozevřená a na okrajích hluboce zaříznutá do pohoří.

Vítkovská vrchovina je plochá vrchovina ve východní části Nízkého Jeseníku. Podloží tvoří spodnokarbonské břidlice a droby s četnými denudačními zbytky bádenských sedimentů v údolích a denudačními zbytky sedimentů pleistocenního kontinentálního zalednění v okrajové severní a východní části území. Jedná se o kernou, k východu ukloněnou vrchovinu s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů a hlubokými údolími.

V geologické stavbě zájmového území obce Budišovice se nacházejí kromě mladších kvarterních sedimentů pouze sedimenty karbonu (droby, břidlice a prachovce), sedimenty badenu se přímo v řešeném území nenacházejí.

Poddolovaná území:

5632 Budišovice, surovina – Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, rozsah – ojedinělá, aktualizace - 2009 – poddolované území leží již na k.x. Xxxxx Polom a na k.x. Xxxxxxxxxx se nachází jen povrchová dobývka.

Zastavitelné plochy vymezené ÚP Budišovice jsou vymezeny mimo poddolované území z historické těžby.

4.2 VODNÍ REŽIM

Převážná část území spadá do ČHP 2-01-01-157 – povodí Porubky s levobřežním přítokem Studnice. Severní část území spadá do ČHP 2-02-03-010 – povodí Ohrozimy a do ČHP 2-02-03-012 – povodí Hrabyňky, přítoku řeky Opavy. Jedná se o drobné vodní toky, které protékají mimo zastavěnou část obce. Vodní tok Studnice tvoří část katastrální hranice mezi Budišovicemi a Pustou Polomí. Tok Porubka tvoří část katastrální hranice mezi Budišovicemi a Kyjovicemi.

Lesy ČR jsou správcem toku Studnice, který protéká jižní části k. x. Xxxxxxxxxx a toku Ohrozima i jeho bezejmenného přítoku v severní části k. x. Xxxxxxxxxx. Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) je správcem toku Porubka a bezejmenného přítoku Hrabyňky v severovýchodní části k. x. Xxxxxxxxxx a bezejmenného přítoku Porubky ve východní části k. x. Xxxxxxxxxx.

Pro uvedené vodní toky nejsou stanovena záplavová území.

V řešeném území obce Budišovice západně od zástavby obce u silnice vedoucí do Pusté Polomi se nachází vodní nádrž „Bazal“. Je to zatopený čedičový lom, který je soukromý a není nijak využívaný.

Územní plán navrhuje na parcelách č. 180/1, 185 a 472/1 dočišťovací biologické rybníky o rozloze cca 0,4 ha ve východní části obce a o celkové rozloze cca 0,5 ha v lokalitě u Studnice. První rybníky budou sloužit jako záchytné a druhé jako retenční, využitelné i k rekreaci či k jiným účelům. Rybníky jsou navrženy jako boční (obtékané) nádrže budou napájeny vodou z bezejmenné vodoteče ve východní části obce a ze Studnice.

U parcely č. 1679/1, která se nachází ve východní části zastavěného území obce Budišovice, je nutno zkapacitnit koryto vodoteče.

Vody Ohrozimy a Porubky jsou dle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., ve znění NV č. 169/2006 Sb., řazeny jako kaprový typ vody dolní Opavy č. 192.

Pro ostatní vodní toky typ vody není stanoven ve smyslu Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., ve znění NV č. 169/2006 Sb.

4.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

4.3.1 OVZDUŠÍ

Znečištění ovzduší je obvykle nejvýraznějším problémem obcí a jednotlivých sídel z hlediska ochrany životního prostředí. Značný vliv na kvalitu ovzduší v obci mají obvykle velké zdroje znečištění v regionu, které jsou v případě řešeného území relativně blízko (zejména hutní a energetické podniky v Ostravě a Paskově).

V řešeném území má negativní vliv na čistotu ovzduší i doprava a místní, především malé zdroje znečištění. Situaci příznivě ovlivňuje plynofikace obce. Obecně nepříznivě působí zejména nestabilní cenová (dotační) politika v oblasti paliv. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Možnosti omezení negativních vlivů dopravy jsou na úrovni obcí poměrně omezené a mnohdy finančně náročné (údržba zpevněných ploch, zkvalitnění a přeložky komunikací apod.).

V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů.

V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí Moravskoslezského kraje byl aktualizován v roce 2008. V současnosti je k dispozici Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje z června 2006, který je zveřejněn k připomínkování. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je formulován jako "nadstavba" Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje.

Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením.

Nejbližší stanice, na kterých se pravidelně monitorují imisní situace, se nachází

v lokalitě Ostrava - Poruba a Opava - Kateřinky (ČHMÚ ).

		Roční imisní průměry (µg/m3)
Znečišťující látka	Imisní stanice	2004	2005	2006	2007
SO2	Ostrava - Poruba	5,0	5,2	6,7	4,3
	Opava - Kateřinky	7,3	6,6	7,0	4,6
suspendované částice PM10	Ostrava - Poruba	37,3	43,6	37,5	30,6
	Opava - Kateřinky	33,0	45,4	44,4	34,3
NO2	Ostrava - Poruba	17,7	24,7	22,4	20,2
	Opava - Kateřinky	17,5	18,5	19,0	16,9
NOx	Ostrava - Poruba	-	-	-	-
	Opava - Kateřinky	22,0	24,7	23,9	20,7
NO	Ostrava - Poruba	-	-	-	-
	Opava - Kateřinky	3,2	4,2	3,4	2,7

Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č. 38/rok 2005) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2006 – patří celé řešené území k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Následující sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP pro rok 2007, vycházející z údajů roku 2006 – zařazuje celé řešené území do OZKO. Příčinou je zejména překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10. Pojem, oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.

S ohledem na širší vývoj a stávající situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít existujících možností zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch).

4.3.2 ČISTOTA VOD

Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 – “Klasifikace jakosti povrchových vod“ z října 1998.

Principem klasifikace je srovnání charakteristické hodnoty ukazatelů jakosti vody se soustavou normativů, které odpovídají hodnocení z obecného ekologického hlediska. Zařazení jakosti vody podle jednotlivého ukazatele do třídy jakosti vody se uskutečňuje srovnáním vypočtené charakteristické hodnoty tohoto ukazatele s jemu odpovídající soustavou mezních hodnot.

Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody:

I. třída – neznečištěná voda

II. třída – mírně znečištěná voda

III. třída – znečištěná voda

IV. třída – velmi znečištěná voda

V. třída – velmi silně znečištěná voda

Katastrálním územím obce Budišovice protékají potoky Ohrozima, Studnice a bezejmenné přítoky Porubky. Ani na jednom potoce se jakost vod neměří. Problémy odkanalizování řešeného území - viz kapitola 4.7 Koncepce vodního hospodářství.

4.3.3 ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY

Půda patří společně s ovzduším a vodou k základním složkám životního prostředí, její postavení je však značně odlišné od zbývajících dvou složek. Znečištění ovzduší a vody lze téměř zcela vyloučit po odstranění jeho zdrojů, kontaminace půd je však většinou nevratný jev, za normálních podmínek nemůže být samostatně dosaženo původního stavu.

Při hodnocení půd a jejich kontaminace rizikovými prvky jsme vycházeli z průzkumů Státního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně (pobočka Opava), které se prováděly v letech 1990 – 92 a později byly průběžně aktualizovány. Zjištěné hodnoty byly porovnány s platnými limity pro obsah rizikových prvků v půdách náležejících do zemědělského půdního dle vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb.

Limity (maximální přípustné hodnoty) pro obsah sledovaných rizikových prvků v půdách mají následující hodnoty (v mg/kg):

Prvek	lehké půdyzjiš. hodnota	limit lehké půdy - ostatní půdy
a) Výluh 2 M HNO3
Cd (kadmium)	0,2 - 0,4 mg/kg půdy	0,4 mg/kg - 1,0 mg/kg
Cr (chrom)	méně než 6,0 mg/kg půdy	40,0 mg/kg
Pb (olovo)	15,0 - 40,0 mg/kg půdy	50,0 mg/kg - 70,0 mg/kg

b) Celkový obsah

Hg (rtuť) 0,07 - 0,6 mg/kg půdy 0,6 mg/kg - 0,8 mg/kg

K překračování platných limitů v řešeném území nedochází. Současný stav nevyžaduje ochranná opatření týkající se změn využití zemědělského půdního fondu apod.

4.3.4 LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ

Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství České republiky (POH ČR), na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004.

Plán odpadového hospodářství zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Obec Budišovice k těmto původcům nepatří, aktuální plán odpadového hospodářství nemá zpracován.

Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma XXXXXX XXXXXXXX a.s., pobočka Ostrava. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných, tyto odpady se ukládají na skládky mimo řešené území.

Na území obce v současnosti neexistují zařízení pro nakládání s odpady. Záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy, vyvolává stále rostoucí produkce biologicky rozložitelných odpadů. Vhodná plocha pro nakládání s těmito odpady by měla být hledána v návaznosti na průmyslové- podnikatelské plochy, v optimální poloze vzhledem k lokalitám bydlení a rekreace.

Zřízení sběrného dvora je přípustné v plochách výroby a skladování (VS).

4.3.5 RADONOVÝ INDEX GEOLOGICKÉHO PODLOŽÍ

Geologické podloží České republiky je z více než ze dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost.

Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží.

Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících a proto nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin.

Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasifikováno třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty).

Dle mapy radonového indexu (viz přílohu), lze konstatovat, že na území obce Budišovice je většinově zastoupena kategorie středního radonového indexu. Podél všech vodních toků se vyskytuje kategorie přechodového radonového indexu, která je charakteristická pro oblasti nehomogenních kvartérních sedimentů, kde podloží horniny klasifikované přechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do objektu.

Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku ve smyslu vyhlášky č. 307/2002 Sb., Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně.

Při používání Odvozené mapy radonového rizika je třeba dbát následujícího upozornění:

1. Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci.

2. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů.

3. Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např. materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně radioaktivních horninách).

4. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách.

4.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

4.4.1 PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ

V obci Budišovice nejsou vymezena zvláště chráněná území dle zákona č. 114/1992 Sb.

V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle § 6 zákona.

Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich

stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Dle ÚPN VÚC okresu Opava prochází správním územím obce Budišovice návrh hranice Přírodního parku Polomská plošina.

4.4.2 OCHRANA KRAJINY

Vyhlídkové body v obci Budišovice

Díky umístění obce v údolí, které je obklopeno lesní krajinou nejsou v obci významné vyhlídkové body do širšího okolí. Samotnou obec můžeme vidět ze severozápadní části správního území Budišovice z polní cesty a z cesty zvané „K Zátiší“ nedaleko nad vyhlášenou nemovitou kulturní památkou.

Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením.

Plochy určené pro zástavbu v k. x. Xxxxxxxxxx jsou umísťovány do proluk mezi stávající zástavbou nebo na stávající zástavbu úzce navazují. Na těchto plochách ani v jejich blízkosti se nenachází stanoviště významných druhů rostlin, nebo zvláště chráněné území. Zastavitelné plochy nenarušují ani lokální ani regionální nebo nadregionální prvky územního systému ekologické stability.

Každá stavba určitým způsobem mění tvář krajiny a může mít vliv na další atributy kvality životního prostředí. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu, je nutno dodržet určité zásady. Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny.

Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaný. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Při dodržení těchto zásad nedojde v obci k. x. Xxxxxxxxxx k narušení krajinného rázu.

Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich. Je vymezena hranicí, kterou může být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.

Pro popis krajinného rázu v řešeném území je použit postup, kde jsou podle typických znaků definovány oblastí krajinného rázu. Oblasti krajinného rázu vycházejí z geomorfologického členění ČR. Řešená oblast spadá do jedné oblasti krajinného rázu.

Oblast Těškovické pahorkatiny

Tato oblast se nachází ve východní části Vítkovské pahorkatiny. Jedná se o členitou pahorkatinu na spodnokarbonských břidlicích a drobách hradecko-kyjovického souvrství. Oblast má erozně denudační povrch a široce zaoblenými hřbety a hlubokými údolími. Jedná se o oblast středně zalesněnou smrkovými porosty místy s jedlí a borovicí.

Místem krajinného rázu se rozumí část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Může se jednat o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní) nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti.

V řešeném území jsou vymezené dvě místa krajinného rázu (viz. Mapa míst krajinného rázu):

1. Zemědělská krajina se zástavbou obce

- reliéf má charakter členité pahorkatiny, který je rozčleněn malými údolími;

- zástavba obce se nachází v údolí, které zcela obklopují lesní prosty;

- zástavba je rozvolněna podél průjezdných komunikací a nenásilně přechází do na ní navazující zemědělské krajiny;

- urbanistická struktura je tvořena rodinnými domy s obdélníkovým až čtvercovým půdorysem, s převládající funkcí obytnou a rekreační. V okolních lesích se nachází několik chatových osad, nejvíce rekreačních objektů se nachází v jihovýchodní části správního území obce Budišovice zvané „Zátiší“;

- zemědělsky využívaná krajina, která navazuje na zástavbu obce je tvořena malými až středně velkými bloky orné půdy, které ohraničují především lesy a vodní toky s břehovými porosty;

2. Lesní krajina

- ve správním území obce Budišovice jsou hojně zastoupeny lesní porosty;

- lesy jako relativně nejpřírodnější skladebná část krajiny zvyšuje v území rozmanitost krajiny a estetické charakteristiky krajiny;

- lesní krajina zcela uzavírá zástavbu obce a na ní navazující zemědělskou krajinu, tvoří tak pohledově uzavřený celek;

- v lesních porostech převažuje smrk a v několika lokalitách najdeme také listnaté lesy zastoupeny duben, habrem a bukem;

- v údolích hlavně kolem toku Studnice, kde jsou lesní porosty zastoupeny břehovou a doprovodnou zelení najdeme olši, vrbu nebo javor klen;

4.4.3 ZELEŇ

Zeleň v zastavěném území obce a jeho okolí je zastoupena především drobnou soukromou zelení v zahradách rodinných domů a rekreačních objektů. A dále lesními pruhy a okraji lesů podél údolního toku.

Vzhledem k intenzitě zemědělského hospodaření – rostlinné výroby je žádoucí doplnit systém zeleně alejemi, liniovými porosty stromů a keřů řadí na mezích, podél komunikací, u areálů výroby.

4.4.4 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu

typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG).

Územní systém ekologické stability má základní prvky:

Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů.

Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod.

Interakční prvek rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních tratí a náspů apod. (V rámci územního plánu se nenavrhují.)

Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich opěrné body a výchozí linie.

Velikosti skladebných součástí ÚSES

Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do nového územního plánu. Větší výměry biocenter a biokoridorů jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních hospodářských osnovách a také tam, kde aktuální stav odpovídá cílovému.

Parametry navrženého ÚSES jsou:

lesní společenstva:

lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 metrů, možnost přerušení je na 15 metrů;

lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 metrů);

Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno a schválením návrhu komplexních pozemkových úprav.

Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES

Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být svěží a obohacené bučiny, případně dubové jedliny, v údolnici jasanové olšiny ve stupni 3., v menším rozsahu s příměsí dalších listnatých dřevin – hlavně klenu a dále lípy, habru, javorů, třešní, jabloní, atd. Podél potoků pak s příměsí jasanů, jilmů a olší. Jde o území ovlivněná hospodařením člověka, a proto je přesnější určení klimaxových dřevin v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map.

V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství. Při nedostatku zmlazených cílových dřevin tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %, tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že u dubobukových, bukových a dubojedlových porostů by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření s předsunutými prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy dubu jako hlavní dřeviny a dále přimíšeně a vtroušeně buku, habru, mléče, klenu a lípy. Stávající smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení, uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10 roků. Xxxxxxx obnovu využít jen při nižším počátečním zastoupení dubu. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené.

Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě, využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy.

Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu.

Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových porostech podél potoků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem.

Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo jednotlivé stromy apod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění).

Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně stanoven finanční postup a státní dotace na realizaci ÚSES. I z těchto důvodů je respektována minimalizace na rozsah biocenter a biokoridorů.

Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter.

Koncepce návrhu územního systému ekologické stability krajiny

V ÚP Budišovice jsou vymezeny prvky parametrů lokálních. Prvky ÚSES jsou podle dosavadní dokumentace navrženy do údolnice vodního toku.

Podrobná tabulka prvků ÚSES je uvedena v návrhové části ÚP Budišovice.

Pro všechny prvky ÚSES, mimo vodní plochy a vodní toky zahrnuté do ploch ÚSES, je v minimálních parametrech cílovou vegetační formací les – minimálně 15 metrů široký pruh lesního porostu. Plochy navíc v kombinovaných prvcích jsou s porosty lesů a s travobylinnými společenstvy niv toků – podrobné určení konkrétních ploch bude provedeno v podrobných projektech.

Střety a bariéry prvků ÚSES

Přerušení lesních biokoridorů, pokud nejsou široká, napomáhají šíření druhů vázaných na otevřená stanoviště.

Ostatní menší přerušení nebo narušení celistvosti prvků nejsou zvlášť popisovány, při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné výšky, křížení s komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.

4.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Z pedologického hlediska se jedná o hnědozemní oblast. Převažují půdy arenického subtypu, pararendziny, kambizemě. Půdy jsou středně hluboké až mělké, většinou silně skeletovité

Řešené území je zařazeno do zemědělské přírodní pahorkatinné. Terén je zvlněný,

členitý a místy svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností.

Oblast je vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu, s částečným omezením náročnějších druhů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy.

Katastrální území Budišovice je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B2 bramborářské – střední, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-žitný.

Struktura zemědělského půdního fondu

	výměra ha	podíl na výměře v řeš. území (%)	podíl na výměře zemědělských pozemků (%)
celkem	702	100	-
zemědělské pozemky	272	39	100
orná půda	213	30	78
TTP	35	5	13

Lesy jsou v řešeném území zastoupeny jak většími lesními celky, tak menšími lesíky v polích a břehovými porosty podél vodních toků.

Lesnatost

katastrální území	výměra ha	výměra lesních pozemků ha	podíl na výměře řeš. území (%)
celkem	702	394	56

Kategorizace - lesní porosty v řešeném území jsou zařazeny do kategorie č. 10 - lesů hospodářských.

Věková a druhová skladba – jedná se o různověké porosty od 1 do 100 let. Převažujícím porostním typem je smrk s příměsí buku a jedle. U břehových porostů a menších lesíků je vyšší zastoupení listnáčů. Příměsí jsou jasany, lípy, topoly, vrby, olše, kleny, břízy a jeřabiny.

Lesy v řešeném území jsou částečně ve vlastnictví soukromých vlastníků.

Na části lesních pozemků mají právo hospodařit Lesy ČR Hradec králové – Lesní správa Opava. Pro lesní hospodářský celek je zpracován LHP s platností od 1.1.2009 do 31.12.2018.

Tato organizace nemá v řešeném území výrobní ani správní zařízení.

4.6 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

4.6.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ

a) Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území

Územím obce Budišovice jsou vedeny silnice II/465 (Velká Polom – Výškovice), III/4652 (Horní Xxxxx – Budišovice) a III/4669 (Hrabyně – Pustá Polom). Na tyto komunikace pak v obci navazuje síť místních a účelových komunikací.

Silnice II/465 (Velká Polom – Výškovice)

Silnice II/465 je řešeným územím vedena pouze krátkým úsekem, a to v jižní části k.x. Xxxxxxxxxx (místní část Zátiší). Jedná se o doplňkový krajský tah, který především umožňuje dopravní přístup přilehlých obcí na nadřazený tah silnice I/11 ve Velké Polomi.

Z urbanisticko–dopravního hlediska lze krátký průtah zastavěným územím Budišovic označit jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B (místní komunikace II. třídy) s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci.

Průtah silnice II/465 lze v řešeném území považovat za stabilizovaný.

Silnice III/4652 (Horní Xxxxx – Budišovice)

Silnice III/4652 je vedena z východního směru od Horní Lhoty, kde je zapojena do silnice II/465. Komunikace umožňuje alternativní dopravní napojení obce na tah silnice I/11 ve Velké Polomi. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci, kterou lze zařadit mezi doplňkové krajské tahy, neboť se v rámci území bývalého okresu Opava jedná, spolu se silnicemi III/4669 (od Budišovic do Pusté Polomi) a III/4648 (od Pusté Polomi do Hradce nad Moravicí), o doplňující západovýchodní komunikační příčku k silnici I/11 zapojující se do tahu I/57.

Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah Budišovicemi charakterizovat jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B (místní komunikace II. třídy) s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Pro východní část zastavěného území pak má silnice III/4652 páteřní charakter a zajišťuje i přímou obsluhu přilehlé zástavby.

Průchod silnice III/4652 řešeným územím vykazuje především v centru obce několik dopravních závad. Jedná se o úsek s nevyhovujícím směrovým vedením komunikace s nedostatečným rozhledem a lokálním zúžením vozovky, který je v rámci územního plánu navrženo korigovat.

Silnice III/4669 (Hrabyně – Pustá Polom)

Silnice III/4669 je řešeným územím vedena ze severního směru od Hrabyně, kde je zapojena do silnice I/11, přes centrum Budišovic západním směrem na Pustou Polom. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci, kterou lze zařadit mezi doplňkové krajské tahy (viz výše) s tím, že úsek mezi Budišovicemi a Hrabyní má spíše lokální charakter. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah Budišovicemi charakterizovat jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B (místní komunikace II. třídy) s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Pro zastavěné území pak má silnice III/4669 páteřní charakter a zajišťuje i přímou obsluhu přilehlé zástavby se značným množstvím sjezdů k přilehlým nemovitostem.

Průtah silnice III/4669 zastavěným územím lze považovat za stabilizovaný.

Místní komunikace

Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů. V Budišovicích se jedná o jednopruhové, místy i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (živičný povrch, obalované kamenivo, beton apod.). V místní části Zátiší pak dopravní obsluhu zajišťují převážně místní komunikace v jednopruhovém obousměrném šířkovém uspořádání s proměnlivou šířkou vozovky. Místní komunikace v řešeném území mají především obslužný charakter a jsou zařazeny do funkční skupiny C (místní komunikace III. třídy).

Dopravní řešení územního plánu navrhuje některé stávající nevyhovující úseky místních komunikací šířkově homogenizovat na jednotné kategorie (jednopruhové s nezbytným vybavením a dvoupruhové). V rámci územního plánu je rovněž koncepčně navrženo vybudování některých nových úseků tak, aby byl zajištěn příjezd k navrhovaným plochám pro výstavbu.

Účelové komunikace

Účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní komunikace, výjimečně na silniční průtahy.

b) Dopravní prognóza intenzit silničního ruchu

V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na silnicích II/465 a III/4692.

Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území

Stan. č.	Sil. č.	Úsek	Rok	T těžká motorová vozidla a přívěsy	O osobní a dodáv. vozidla	M jednostopá mot. vozidla	voz./ 24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů	Stávající orientační kategorie dle ČSN 736101 (bez návrhové rychlosti)
		křiž. I/11 v	1995	126	575	10	711
			2000	411	1245	44	1700
7–4337	II/465	Hrabyni – křiž. III/4654						S 7,5
			2005	922	2842	8	3772
		v Kyjovicích
			2030	1116	4434	8	5557
		křiž. I/11 v	1995	110	446	26	582
		Hrabyni –	2000	121	502	16	639
7–5490	III/4669	křiž. III/4652						S 7,5
			2005	150	595	8	753
		v
			2030	182	928	8	1118
		Budišovicích

Dopravní zatížení silničních komunikací nedosáhne ani k r. 2030 (dle orientačně provedené prognózy) limitních hodnot pro stávající šířkové uspořádání. Lze tedy konstatovat, že stávající kategorie komunikací jsou vyhovující.

c) Hlavní zásady návrhu technického řešení komunikací

Silnice II/465 (Velká Polom – Výškovice)

Průtah silnice II/465 lze v řešeném území považovat za stabilizovaný. Územní plán nenavrhuje na jeho trase žádné úpravy.

Silnice III/4652 (Horní Xxxxx – Budišovice)

Na trase silnice III/4652 je v rámci územního plánu navržena směrová korekce nevyhovujícího vedení trasy, a to přibližně v úseku mezi křižovatkami s ul. Školní a K Zátiší (úsek s nevyhovujícím rozhledem a se sníženou rychlostí na 30 km/h). Návrh řešení územního plánu doporučuje drobnou směrovou úpravu s uvolněním rozhledových polí (např. odstranění překážek bránících v rozhledu s lokálním posunem okraje vozovky, jednoznačné vymezení prostoru pro chodce - chodník apod.).

Silnice III/4669 (Hrabyně – Pustá Polom)

Průtah silnice III/4669 zastavěným územím lze považovat za stabilizovaný. Územní plán nenavrhuje na jeho trase žádné úpravy (původní záměry navržené v souvislosti s variantním řešením přeložky silnice I/11 již nejsou dále sledovány).

Místní komunikace Stávající stav

Stávající jednopruhové komunikace bez příslušného vybavení požadovaného dle ČSN 73 6101 a vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb.) je v rámci územního plánu navrženo doplnit výhybnami, případně je šířkově homogenizovat na dvoupruhové kategorie (pozn.: v grafické části není řešeno umístění výhyben, o provedení výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle místní potřeby a prostorových možností). Záměry jsou navrženy především z důvodu zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch a pro zvýšení bezpečnosti provozu.

Z těchto záměrů je nutno zejména respektovat:

- přestavba ul. Záhumenní (navržena je úprava na alespoň minimální dvoupruhovou kategorii dle prostorových možností, a to z důvodu dalšího obestavění);

- přestavba ul. Na Horečkách (navržena je úprava na dvoupruhovou kategorii z důvodu dalšího obestavění);

- přestavba ul. K Zátiší (navržena je úprava na dvoupruhovou kategorii z důvodu dalšího obestavění a zlepšení dopravní obslužnosti – přístup do lokality Zátiší z Budišovic);

Návrh

Nové trasy místních komunikací zahrnují především úseky nezbytně nutné z hlediska koncepce dopravní obsluhy jednotlivých návrhových ploch. Vnitřní síť místních komunikací bude především realizována v rámci vymezených ploch bez nutnosti zákresu v grafické části. Pro dopravně významnější trasy místních komunikací jsou v rámci územního plánu vymezeny plochy pro jejich vedení, jejichž parametry jsou stanoveny dle zásad šířkového uspořádání (viz. níže).

Zásady šířkového uspořádání místních komunikací

U nových i upravovaných úseků místních komunikací úseků budou respektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. V odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována alespoň šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN 736110. Tyto prostory je v rámci územního plánu doporučeno důsledně hájit pro případné budoucí vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury. Odstup nových budov navržených podél stávajících nebo nových místních komunikací bude minimálně 10 m od osy komunikace, pro nové budovy navržené podél silničních komunikací je v rámci územního plánu dodržet odstup minimálně 15 m od osy komunikace.

Při návrhu komunikací budou dále respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833). Z tohoto důvodu je v rámci územního plánu rovněž doporučeno realizovat na uslepených komunikacích obratiště (nejsou vymezena v grafické části a budou realizována do stávajících nebo navržených rozvojových ploch).

Navržené místní komunikace budou z hlediska urbanisticko – dopravního zařazeny do sítě místních komunikací III. třídy (obslužných komunikací funkční skupiny C dle ČSN 73 6110).

Účelové komunikace

Územní plán Budišovice nenavrhuje na síti účelových komunikací žádné významné úpravy. Lesním a polním cestám, po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy je nutno věnovat zvýšenou pozornost, u ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze jejich nutná údržba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.). Významné účelové komunikace se v obci nenacházejí.

d) Obslužná dopravní zařízení

V řešeném území se nachází celkem 4 autobusové zastávky a v areálu zemědělského družstva se především pro jeho potřeby nachází čerpací stanice pohonných hmot. Ostatní obslužná zařízení se v Budišovicích nenacházejí a nová nejsou v rámci územního plánu navrhována.

4.6.2 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ

a) Komunikace pro chodce

Součástí komunikační sítě jsou i komunikace pro chodce. V zastavěné části Budišovic jsou chodníky a samostatné stezky pro chodce vybudovány především v centru obce, a to podél silničních průtahů. Jinak chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic. V místní části Zátiší nejsou chodníky vybudovány. Dopravní řešení územního plánu navrhuje realizovat nové chodníky podél komunikací dle místní potřeby, a to v rámci prostorů místních komunikací a v souladu se zásadami stanovenými dle ČSN 73 6110. V zásadě je v rámci územního plánu předpokládáno, že chodníky jsou nebo budou realizovány v prostorech místních komunikací jako jejich součást (včetně silničního průtahu) a není nutno je vyznačovat v grafické části. V rámci územního plánu je tak navržena pouze realizace stezky pro chodce propojující ul. Zahradní se silnicí III/4669, která zkvalitní přístup na autobusovou zastávku, prodejnu potravin a hřbitov. Stezka pro chodce bude realizována dle zásad uvedených v rámci ČSN 73 6110.

b) Turistické trasy

Řešeným územím je (dle Klubu českých turistů) vedena modře značená turistická stezka č. 2273 (Klimkovice, lázně – Zátiší – Pustá Polom – Bílovec – Stará Ves), zeleně značená č. 4827 (Koblov – Landek – Petřkovice – Hlučín – Dobroslavice – Hrabyně – Kyjovice – údolí Setiny) a žlutě značená turistická stezka č. 7835 (Údolí Ohrozimy – Budišovice – Zátiší). Tyto stezky jsou vedeny především po lesních a polních cestách, případně lesních stezkách.

Nové turistické trasy se v rámci územního plánu nenavrhují.

c) Cyklistický provoz

Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku jsou vyznačeny dvě cyklistické trasy. Jedná se o cyklotrasy (dle Klubu českých turistů) č. 6142 (Hradec nad Moravicí – Pustá Polom – Budišovice – Hrabyně) a č. 6198 (Mokré Lazce – Zátiší – Kyjovice), které jsou vedeny po silnici III/4669 a po lesních a polních cestách. Jejich trasy lze považovat za stabilizované.

Územním plánem Budišovice je v řešeném území navržena jedna nová cyklotrasa. Jedná se o spojku mezi značenými trasami č. 6142 a 6198 vedená po ul. K Zátiší. Dále je územním plánem doporučeno na silničních průtazích v zastavěném území dle prostorových možností vymezit pásy nebo pruhy pro cyklisty a upravit dotčené lesní a polní cesty, včetně jejich vybavení (propustky, mosty apod.). Rovněž je doporučeno vybavit cykloturistické trasy odpočívkami a informačními tabulemi.

4.6.3 STATICKÁ DOPRAVA - PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL

a) Odstavování vozidel

Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování osobních vozidel obyvatel bytového domu se v Budišovicích nachází cca 3 stání v boxových garážích (provizorních) a cca 3 stání na terénu na přilehlé ploše, která však není jednoznačně vymezena. Jejich počet je v rámci územního plánu považován za dostatečný a nové odstavné kapacity nejsou přímo navrhovány. V případě potřeby lze další odstavné kapacity realizovat v rámci příslušných ploch zastavěných území bez přesného vymezení v grafické části územního plánu dle místní potřeby, a to pro stupeň automobilizace 1 : 2,5.

Odstavování a garážování nákladních automobilů je realizováno především ve výrobních a podnikatelských areálech.

b) Parkování vozidel

Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanské vybavenosti bylo průzkumem zjištěno na účelově zřízených plochách přibližně 55 stání pro osobní automobily, a to především v blízkosti objektů občanské vybavenosti (obecní úřad, prodejna potravin, hřiště, restaurace a další). Do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu (cca do 2 až 3 stání), parkoviště pro zaměstnance uvnitř výrobních a podnikatelských areálů a parkovací místa, která nejsou řádně vyznačena dopravním značením.

V rámci zlepšení nabídky je v územním plánu přímo vymezeno pouze nové parkoviště u hřbitova. Ostatní kapacity pak mohou být realizovány v rámci příslušných ploch zastavěných a zastavitelných území bez přesného vymezení v grafické části územního plánu dle místní potřeby, a to pro stupeň automobilizace 1 : 2,5.

Plochy pro parkování nákladních a speciálních vozidel jsou realizovány v rámci výrobních a podnikatelských areálů.

4.6.4 HROMADNÁ DOPRAVA OSOB

Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou příměstskou autobusovou a tramvajovou dopravou, kterou t.č. zajišťují Veolia Transport Morava, a.s. TQM – holding,

s.r.o. a DPO, a.s. V řešeném území se nachází celkem čtyři autobusové zastávky: Budišovice,rozc.; Budišovice, U Křížku; Budišovice, střed a Budišovice, ZD. Na tramvajové dráze, po které provozuje DPO, a.s. tramvajovou linku č. 5 slouží řešenému území jedna tramvajová konečná zastávka (Budišovice, Zátiší).

V rámci Územního plánu Budišovice je navrženo realizovat novou autobusovou zastávku v západní části zastavěného území obce na silnici III/4669 v prostoru křižovatky s ul. Žlabová Cesta.

Doporučeno je dále vybavit stávající i navržené autobusové zastávky řádnými zastávkovými pruhy s nástupišti a přístřešky pro cestující.

Pozn.: Hromadná doprava osob v Budišovicích je zařazena do integrovaného dopravního systému (ODIS). V grafické části je dále pro orientaci znázorněna obalová křivka dostupnosti na autobusové zastávky, která byla vzhledem k charakteru obce stanovena na 400 m.

4.6.5 OCHRANNÁ DOPRAVNÍ PÁSMA, OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ

V řešeném území je nutno respektovat:

silniční ochranná pásma

- k ochraně silnic II/465, III/4652, III/4669 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky;

ochranná pásma dráhy

- k ochraně tramvajové dráhy slouží ochranné pásmo dráhy podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, které tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 30 m od osy krajní koleje.

rozhledová pole křižovatek

- na křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních hodnotách dle ČSN 73 6102.

ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Zdrojem nadměrné hlučnosti z pozemní dopravy jsou především silniční průtahy zastavěným územím Budišovic. Orientační výpočet je proveden pro známé dopravní zatížení silnic II/465 a III/4669, a to prognózované pro r. 2030. Je prokázáno, že negativní účinky hluku pro území podél silnice III/4669 se budou projevovat do vzdálenosti cca 6 – 8 m od osy komunikace (LAeq pro den a noc je cca 59 a 48 dB (A)), pro silnici II/465 pak do vzdálenosti cca 18 – 20 m od osy komunikace (byl použit postup dle „Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“ z r. 2005). Pro budoucí zástavbu situovanou podél silnic III/4652 a III/4669 je tedy navrženo dodržet alespoň 10 m hygienické pásmo od osy komunikace na obě strany, pro silnici II/465 pak alespoň 15 m.

Vypočtené hodnoty ekvivalentní hlukové hladiny

označení silnice	výhledová intenzita silničního provozu v r.2030		LAeq (do) na hranici ochranného pásma dB (A) den/noc	Vzdálenost hranice s přípustnou LAeq (od zdroje hluku)	LAeq (příp.) dB (A) den/noc s korekcemi dle nař. vlády č. 148/20006 Sb.
	T	182	53/42*
	O	928
III/4669			pozn.: ve vzdálenosti cca 15	cca 6 – 8 m**	60/50
	M	8
			m od zdroje hluku
	S	1118
			(ochranné pásmo)
	T	1116	61/50*
	O	4434
II/465 (nejvyšší zatížení			pozn.: ve vzdálenosti cca 15	cca 18 – 20 m**	60/50
	M	8
v obci)			m od zdroje hluku
	S	5557
			(ochranné pásmo)

* pohltivý terén, výška posuzovaného bodu 4 m

** max. dovolená rychlost 50 km/h LAeq (do) = ekvivalentní hluková hladina

LAeq (příp.) = přípustná ekvivalentní hluková hladina

Hlukové posouzení je však třeba brát jako orientační. Přesnější hlukové poměry tak může posoudit pouze podrobná hluková studie.

4.7 INFRASTRUKTURA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

4.7.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

Obec Budišovice (392 - 362 m n. m.) má vybudován veřejný vodovod, provozovatelem vodovodu je SmVaK Ostrava a.s. - oblast Opava. Vodovod je součástí skupinového vodovodu zásobujícího vodou z OOV obce Hrabyně, Josefovice, Budišovice, Pustou Polom, Kyjovice, Hlubočec. Voda je z přivaděče OOV čerpána čerpací stanicí do zemních vodojemů Hrabyně 100 m3 a 250 m3 a výtlačným řadem DN 150 do věžového vodojemu Budišovice 100 m3 (hladina 421,06 - 418,50 m n. m).

Z vodojemu Budišovice je samostatným gravitačním přívodním řadem DN 150 napojena čerpací stanice Pustá Polom v západní části k. x. Xxxxxxxxxx, která čerpá vodu do vodojemu Pustá Polom, zásobujícího Pustou Polom a Hlubočec. Na čerpací stanici je napojen přívodní řad do chatoviště v západní části k. x. Xxxxxxxxxx, ke kterému se nedochovaly žádné dokumenty. Samostatně je napojen na věžový vodojem gravitační přívodní řad DN 100 do rozvodné sítě Budišovic.

Rozvodná vodovodní síť Budišovic je z PVC a má profily DN 100, DN 80 a DN 50.

Výpočet potřeby vody k r. 2025 je orientačně proveden podle Směrnice č. 9 z roku 1973.

bytový fond – trvale 700 obyv x 100 l/os/den = 70 000 l/os/den = 70,00 m3/den bydlících

vybavenost základní 832 obyv x 30 l/os/den = 24 960 l/os/den = 24,96 m3/den

obyvatelstvo

Qp = 70 + 24,96

Qp = 94,96 m3/den kd = 1,5

Qm = Qp x kd

Qm = 142,44 m3/den

zemědělství

185 skotu

Qp zemědělství = 185 x 20

Qp zemědělství = 3 700 l/den = 3,70 m3/den

Qm zemědělství = 185 x 35

Qm zemědělství = 6 475 l/den = 6,48 m3/den

celkové

Σ Qp = Qp obyvatel + Qp zemědělství Σ Qm = Qm obyvatel + Qm zemědělství

Σ Qp = 98,66 m3/den = 1,1 l/s Σ Qm = 148,92 m3/den = 1,7 l/s

Územní plán navrhuje v obci Budišovice stávající vodovodní síť rozšířit o další vodovodní řady DN 50 -100 v délce cca 2,5 km pro zásobování zastavitelných ploch. Navržené řady DN 80 a DN 100 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního. Samostatné větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50.

Navržené trasy vodovodních řadů jsou v zásadě v souladu s PRVK MSK. Pro chatoviště v Zátiší jsou zpracovány projekty, které nebyly poskytnuty, proto jsou trasy vodovodních řadů zakresleny dle PRVK MSK, kde je vodovod napojen na veřejný vodovod Horní Lhoty, kde se předpokládá redukce tlaku na potřebné hodnoty.

Pro plochy Z14 a Z30 je pro jejich rozsáhlost doporučeno vypracovat studii pro zásobování pitnou vodou, podle rozdělení na jednotlivé parcely. U ploch Z9, Z10 a Z22 je navržena rekonstrukce vodovodních řadů DN 50 z důvodu zokruhování vodovodní sítě.

Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných vodovodních řadů. Jejich poloha může být dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Dimenze řadů je nutno považovat za orientační a upřesnit je s ohledem na protipožární zabezpečenost jednotlivých objektů.

4.7.2 LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD

V obci Budišovice je v současné době vybudována soustavná síť jednotné kanalizace, která odvádí jak dešťové, tak i splaškové odpadní vody předčištěné v žumpo-septikových zařízeních do místní vodoteče.

Kmenová kanalizační stoka pro převážnou část obce prochází téměř celým zastavěným územím obce ze západu na východ. Stávající stoky vyúsťují ve dvou lokalitách obce do vodoteče, ve východní části obce a v lokalitě Horečky. Na tyto kanalizační sběrače je napojeno cca 85 % obytné zástavby. Stávající kanalizace byla postupně budována od počátku století, jedná se převážně o betonové potrubí profilu DN 300 až DN 400. V posledních deseti letech bylo vybudováno zhruba 2 000 m novějších stok DN 200 – DN 400 z PVC. Celková délka stávající kanalizační sítě v centrální části obce je cca 4 km.

Západní část obce svažující se k potoku Studnice má zpracovaný projekt pro vybudování nové jednotné kanalizace v délce cca 500 m rovněž z PVC, která bude zatím přímo zaústěna do vodního toku.

Stávající kanalizace v obci je funkční, technický stav odpovídá stáří jednotlivých kanalizačních stok. Je předpoklad využití stávající kanalizační sítě pro odvádění odpadních vod i do budoucna. Provoz a údržbu stávající kanalizace zajišťuje obecní úřad Budišovice.

Čištění odpadních vod v obci je zajištěno převážně v žumpách či domovních ČOV. Ty mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, respektive přímo do povrchových vodotečí případně trativodů.

Územní plán navrhuje v obci Budišovice stávající jednotnou kanalizaci rozšířit o další stoky jednotné kanalizace DN 300 v délce cca 4 km. Kapacitně kmenová stoka stávající kanalizace nevyhovuje pro napojení dešťových vod z lokalit plánovaných k zástavbě. V povodí kmenové stoky je nutno důsledně dbát na zasakování dešťových vod z jednotlivých parcel, a tím minimalizovat přítok dešťových vod do jednotné kanalizace.

Nově navržená jednotná kanalizace bude vyústěna ve dvou lokalitách obce, ve východní části obce a u Studnice. Ve východní části obce, kde ústí i stávající kanalizace na parcelách č. 180/1 a č. 185 a u Studnice na parcele č. 472/1 jsou navrženy na dočištění odpadních vod z jednotné kanalizace dočišťovací biologické rybníky. V lokalitě Horečky je doporučeno zatravnění údolnice, do které je zaústěna stávající jednotná kanalizace ze severozápadní části obce. Výstavbu nových objektů produkujících splaškové vody je nutno podmínit výstavbou žump nebo domovních ČOV.

Plochu Z30 by bylo finančně náročné napojit na jednotnou kanalizaci, proto je zde navrženo likvidovat splaškové vody v domovních ČOV v případě, že bude možno povolit vypouštění odpadních vod v souladu s platnou legislativou, v opačném případě je nutno realizovat žumpy na vybírání.

Odkanalizování chatoviště v Zátiší je navrženo splaškovou kanalizací DN 300 v délce cca 1,5 km, která by měla být zaústěna na navrženou ČOV na území Horní Lhoty a na navržené ČOV na území Kyjovic v souladu s ÚPN VÚC Opava. Pro malou severní část chatoviště v Zátiší by bylo finančně náročné vybudovat splaškovou kanalizaci, proto je navrženo likvidovat splaškové vody u stávajících i nově navržených objektů pomocí žump a domovních ČOV.

Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných kanalizačních stok.

Jejich poloha může být upřesňována podrobnější projektovou dokumentací.

Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy umístěnými podél komunikací v souběhu s kanalizací splaškovou do recipientu. Dešťové vody z rozsáhlejších zastavitelných ploch odvádět dešťovou kanalizací do recipientů.

4.8 INFRASTRUKTURA ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ

4.8.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Současný stav

Nadřazená soustava VVN a ZVN - vedení nadřazené soustavy 110 - 400 kV územím Budišovic neprocházejí.

Distribuční soustava VN - obec Budišovice je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkou 3x70 AlFe z hlavní linky VN 18 propojující transformační stanice TS /110/22 kV Třebovice a Velké Hoštice. Trasa hlavní linky vede mimo území Budišovic a je provedena vodiči 3x110 AlFe na betonových podpěrných bodech.

Na uvedenou odbočku z VN 18 je v Budišovicích vzdušnými přípojkami napojeno 8 distribučních trafostanic - DTS 22/0,4 kV s celkovým výkonem 1 670 kVA, z toho do veřejné sítě NN je dodává 7 DTS výkon 1270 kVA. Technický stav zařízení VN je vyhovující.

Tab.: Přehled distribučních trafostanic (DTS) je uveden v následující tabulce:

Číslo DTS podle ČEZ	Název umístění trafostanice	Typ DTS	Výkon DTS [kVA]
	Budišovice
DTS 1667	Budišovice – Horní konec	Jednosloupová	250
DTS 1719	Budišovice – Zátiší U Rašky	Jednosloupová	160
DTS 1877	Budišovice – Zátiší Chaty	Ocel. příhradová	100
DTS 1879	Budišovice – Obec	Věžová zděná	250
DTS 1880	Budišovice – Turistická základna	Ocel. příhradová	250
DTS 1881	Budišovice – Vodojem	Ocel. Příhradová	100
DTS 2093	Budišovice – Hudební	Jednosloupová	160
DTS OP_9044	Budišovice – Zátiší pila	Ocel. Příhradová	400

Rozvodná síť NN - rozvodná síť NN v Budišovicích je venkovního provedení, v převážné části po rekonstrukci na betonových sloupech, s vodiči 4x70 AlFe, příp. slaněnými izolovanými vodiči v hlavních trasách. Technický stav převážné části rozvodné sítě NN je dobrý.

V současné době je z rozvodné sítě NN zásobováno el. energií 190 bytů, včetně objektů druhého bydlení, vybavenosti a podnikatelských aktivit. Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění.

Bilance příkonu a transformačního výkonu

Z energetického hlediska se do roku cca 2025 uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce Budišovice, se uvažuje s elektrickým vytápěním pro cca 5 % bytů a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B.

Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude okolo roku 2025 v řešeném území následující:

15 bytů - stupeň elektrizace C (vaření el.en.+ smíšené vytápění el.energií přímotopné a akumulační)

235 bytů - stupeň elektrizace B (vaření plynem + el. energií)

Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného k roku cca 2025. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 2,80 kVA/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 12 kVA/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (rodinná rekreace) se uvažuje s příkonem 1 kVA/objekt, pro cca 30 těchto objektů je uvažováno s elektrickým vytápěním s příkonem 5 kVA/objekt.

Vypočtené podílové maximum bytů - Bmax je k roku cca 2025 následující:

Bmax = 235 x 2,80 + 15 x 12 + 210 x 1 + 30 x 5 = 1 078 kVA

Podílové maximum vybavenosti (Vmax) – je stanoveno z měrného ukazatele - 0,6 kVA/byt (včetně druhého bydlení), pro stávající a nové podnikatelské aktivity je uvažováno s příkonem 200 kVA.

Vypočtené podílové maximum vybavenosti je k roku cca 2025 následující:

Vmax = 460 x 0,6 + 200 = 476 kVA

Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry, včetně drobných podnikatelských aktivit k roku cca 2025. Při výpočtu transformačního výkonu (PTR VN/NN) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim.

PTR = (Bmax + Vmax) x 1.20 = 1 865 kVA

Stávající transformační výkon pro odběratele s vlastní DTS se do roku cca 2025 považuje za dostačující (DTS Zátiší-pila – 400 kVA).

Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Budišovice do roku cca 2025 zajistit cca 2 270 kVA transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů, vybavenosti, podnikatelských aktivit a předpokládaný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu dosáhne do roku cca 2025 cca 600 kVA proti současnému stavu.

Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je o cca 30 % nižší než potřebný transformační výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru a podnikatelské aktivity dosahovat výše 1,6 MW.

Návrh řešení

Nadřazená soustava VVN a ZVN – do roku cca 2025 se s výstavbou vedení těchto kategorií (VVN 110 a 220 kV; ZVN 400 kV) ve správním území obce Budišovice neuvažuje.

Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro území obce Budišovice bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, linky VN 18, která je pro přenos potřebného příkonu dostatečně dimenzována.

Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude do roku cca 2025 zajištěn ze stávajících

distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 2 novými DTS navrženými v lokalitách s novou výstavbou (DTS N1 – 2), spolu se zvýšením výkonu stávající DTS 1880 a novými posilovacími vývody do sítě NN.

Nové trafostanice se navrhují jako venkovní, typu BTS na jednoduchém betonovém sloupu, napojené nadzemní přípojkou VN – 22 kV. Jako technické řešení pro omezení vlivu ochranného pásma venkovního vedení 22 kV se při nových nadzemních vedení VN – 22 kV doporučuje použití závěsných kabelů příp. izolovaných vodičů 22 kV typu ADX. Podle nového energetického zákona je ochranné pásmo těchto vedení na 1 m, příp. 2 m po obou stranách krajního kabelu.

Rozvodná síť NN – vzhledem k možné variabilitě řešení sítě NN stanovuje návrh ÚP pouze zásady pro její návrh bez grafické dokumentace.

Při výstavbě nových RD v lokalitách navržených pro souvislou zástavbu se navrhuje rozvod NN řešit zemními kabely (podle požadavku § 4, odstavce 5 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu). V tomto případě bude kabelová síť provedena v jednotné dimenzi AYKY 3x120+70. Podmínkou pro kabelový rozvod NN je, že před začátkem výstavby RD se provede v konečné podobě výstavba komunikace včetně chodníků, vjezdů na příslušné parcely a prostupů pod komunikacemi pro přípojky na opačné straně komunikace. Následně se uloží kabelové vedení, současně s elektroměrovými rozvaděči, které budou umístěny v hranici parcely. V případě, že v předstihu výstavby RD nebude komunikace realizována, lze napojení RD řešit z provizorní venkovní sítě NN, která po provedení terénních úprav bude nahrazena zemním kabelem. V případě výstavby jednotlivých RD je požadavek na kabelizaci vedení NN nereálný. Jako jistících prvků bude použito skříní typu SIL, resp. SR. Výhledově je možno lokální nedostatek příkonu v síti NN řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice.

Vliv na životní prostředí

Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk DTS, elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo (OP) nadzemního vedení VN - 22 kV a distribučních trafostanic ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ochranné pásmo nadzemního vedení 22 kV je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany:

u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně

pro vodiče bez izolace 7 m (10 m)

pro vodiče s izolací základní 2 m

pro závěsná kabelová vedení 1 m

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:

u stožárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení

u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 – 52 kV 1 m od obestavění

Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností 1. energetického zákona, tj. před rokem 1995.

V souvislosti s realizací navržené zástavby dojde v řadě případů k dotčení ochranného pásma vedení VN 22 kV. Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v tomto pásmu je nutno si vyžádat předchozí souhlas provozovatele těchto energetických zařízení ČEZ Distribuce a.s., středisko v Opavě. V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že podle ustanovení § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, případnou přeložku zařízení přenosové a distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo přeložku vyvolal.

4.8.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Současný stav

VVTL,VTL plynovody a RS – velmi vysokotlaká a vysokotlaká plynárenská zařízení nejsou ve správním území obce Budišovice provozována.

Na soustavu zemního plynu je obec Budišovice napojena středotlakým páteřním plynovodem DN 160 z regulační stanice plynu VTL/STL Hrabyně (RS 65 047, s výkonem 3 000 m3 h-1, situovaná mimo řešené území).

Místní plynovodní síť - místní plynovodní síť je vybudována jako středotlaká, z materiálu lPE v profilech DN 50 - 160. Tato síť je společná pro obce Hrabyně, Pustá Polom a Hlubočec, plyn do středotlaké plynovodní sítě byl vpuštěn v 11/1996. Z místní sítě je v Budišovicích napojeno cca 130 odběratelů v kategorii obyvatelstvo a maloodběr.

Bilance potřeby zemního plynu

Bilance potřeby plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin - obyvatelstvo a ostatní odběr.

Obyvatelstvo - roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č. 17 Severomoravské plynárenské

a.s. Ostrava. Předpokládá se, že okolo roku 2025 bude plynofikováno cca 90 % bytů, tj. cca 225 bytů v RD, spolu s cca 40 objekty druhého bydlení. Bilančně se uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění u všech plynofikovaných objektů.

Ostatní odběr - v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop vybavenosti a podnikatelských aktivit. Potřeba plynu je stanovena jako 25 % podíl hodinové potřeby obyvatelstva. Pro blíže nespecifikované odběry se uvažuje s rezervou 80 m3 h-1, resp. 160 000 tis. m3 rok-1.

Tab.: Bilance potřeby zemního plynu k roku cca 2025 je uvedena v následující tabulce:

	Měrná potřeba plynu		Potřeba plynu
Druh odběru	[m3 h-1 ]	[m3 rok-1 ]	[m3 h-1]	[tis. m3rok-1]
Obyvatelstvo - byty RD (vaření, otop, TUV) – 225 bytů	1,20	3 000	000	000
Druhé bydlení 40 objektů	0,50	1 000	20	40
Ostatní odběr (25 % odběru obyvatelstva)			70	140
Rezerva			40	80
Odběr z místní sítě Celkem			400	935

Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že k roku cca 2025 je pro obec Budišovice nutno z místní sítě zajistit cca 0,94 mil. m3 zemního plynu, při koef. současnosti všech odběrů Ks= 0,9 dosáhne zimní hodinové maximum hodnoty cca 360 m3h-1.

Návrh řešení

VVTL, VTL plynovody a RS – s výstavbou těchto plynárenských zařízení ve správním území obce Budišovice neuvažuje. Dodávka zemního plynu bude zajištěna ze stávající RS VTL/STL Hrabyně s příp. zvýšením jejího výkonu na celkovou potřebnou kapacitu pro obce Hrabyně, Budišovice, Pustá Polom a Hlubočec.

Místní plynovodní síť - místní plynovodní síť je provedena jako středotlaká v tlakové úrovni do 0,3 MPa. Středotlaký rozvod plynu je při menších profilech velmi pružný a dovoluje při zachování navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytížení. Pro novou zástavbu je navrženo rozšíření středotlaké plynovodní sítě, nová plynovodní síť je navržena z trubek PE - těžká řada v profilech DN 50 - 63, v návaznosti na stávající středotlakou síť. Celková konfigurace plynovodní sítě je zřejmá z grafické části dokumentace.

Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací v souladu s ČSN 38 6413 a budou pokládány zásadně na veřejných neoplocených pozemcích, zejména do tělesa komunikací mimo vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi, ve výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou folií s minimálním krytím 1 m.

Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení.

Vliv na životní prostředí

Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo STL plynovodů ve smyslu zákona č. 458/2000, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon). Ochranným se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 1 m od jeho půdorysu.

Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si vyžádat předchozí souhlas provozovatele tohoto energetického zařízení RWE - Severomoravské plynárenské a.s. Ostrava, středisko v Opavě.

4.8.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Současný stav

Obec Budišovice leží podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot v místě s oblastní výpočtovou teplotou tex = - 15oC. Počet dnů s průměrnou teplotou nižší než 12oC dosahuje během roku 230, průměrná teplota v topném období je 3,2oC. Převážná část obytného území se rozkládá v nadmořské výšce 370 - 390 m.

Zvláště velké a velké spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW nejsou v území provozovány.

Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti. Významnějšími tepelnými zdroji v území jsou kotelny, prodejních a restauračních zařízení. Tepelná energie je zajišťována především spalováním plynu, částečně pak tuhých paliv a biomasy (dřevní hmoty). Elektrickou energií je vytápěno cca 5 RD.

Návrh řešení

Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty bytových domů a vybavenosti zůstane do roku cca 2025 zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu pro 90 % bytů, část objektů druhého bydlení (individuální rekreace), vybavenost a podnikatelské aktivity, s doplňkovou funkcí dostupných pevných paliv a el. energie.

Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro 5 % bytů v RD a části objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a různých druhů tepelných čerpadel.

Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii, příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie. V ČR ročně dopadá kolmo na 1 m² cca 1100 kWh solární energie.

Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a v předpokládaném růstu jejich cen se pro stavby RD doporučuje nízkoenergetické provedení obvodového pláště, střechy a oken tak, aby měrná roční spotřeba tepelné energie na vytápění nepřekročila 45 kWh/m2 podlahové plochy.

Vliv na životní prostředí

Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství a průmyslu způsobuje zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Z hlediska ochrany životního prostředí je využívání plynu a elektrické energie v obytném území pro vytápění ekonomicky dostupnou možností jak výrazně současný stav zlepšit. Využitím ušlechtilých energií pro vytápění bytů, veškeré vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit dojde k podstatnému snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období, přičemž odpadne znečištění výfukovými plyny při rozvozu pevného paliva a odvozu popela. Výrazně se sníží také nároky na skladování pevného domovního odpadu.

Podle ustanovení § 50, odst. 1, písm. g) a h) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je možno nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění a stanovit podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů.

4.9 SPOJE

4.9.1 TELEKOMUNIKACE

Pro problematiku SPOJŮ v řešeném území nevyplývají z nadřazené dokumentace žádné návrhy.

Současný stav

Obec Budišovice telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Pustá Polom, jako součást telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský kraj. Telefonní ústředna Pustá Polom má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíření.

Telefonní účastníci ve správním území obce Budišovice jsou napojeni na digitální ústřednu v Pusté Polomi prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úložnými a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Opava prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě.

Propojením HOST Opava na vyšší síťovou úroveň (tranzitní a mezinárodní ústředny) je zajištěn styk se 14 TO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy.

Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic a 10 dalších komerčních poskytovatelů elektronických komunikačních služeb na pevné a bezdrátové síti je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat, připojení k internetu a šíření televizních a rozhlasových programů.

Optické kabely dálkové přenosové komunikační sítě územím obce Budišovice neprocházejí.

Návrh řešení

Předpokládá se, že k roku cca 2025 bude hustota telefonních stanic v území odpovídat 100 % telefonizovaných bytů s 30% rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru, s požadavkem na připojení cca 330 telefonních účastníků. Tento údaj může být během návrhového období zásadně ovlivněn vývojem cenových tarifů na pevných linkách a v mobilních sítích.

Podmínky pro rozvoj komunikačního provozu budou řešeny výběrem z aktuální nabídky operátorů na pevné, bezdrátové a mobilní síti.

V případě pevné sítě Telefónica O2 bude nabídka telekomunikačních služeb řešena na volné kapacitě digitální ústředny Pustá Polom, s případným rozšířením na požadovanou potřebu bez nároku na nové plochy, spolu s postupným rozšířením účastnické přístupové sítě pro navrhovanou zástavbu.

Rozšiřovat se bude také počet telefonních účastníků mobilní telefonní sítě, která je významným konkurentem pevné sítě. V případě výstavby nových základnových stanic operátorů mobilní sítě se doporučuje tato zařízení sdružovat na společné stožáry příp. výškové budovy.

Další rozvoj pevné sítě bude zaměřen především na proces zkvalitňování služeb, zejména přístupu k INTERNETU jako zdroji informací, podobně jako budování veřejných datových sítí s otevřeným přístupem.

K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení (1,5 m po stranách krajního vedení) ve smyslu zákona 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů.

4.9.2 RADIOKOMUNIKACE

Současný stav

Tyto služby zahrnují šíření televizních a rozhlasových programů, přenos meziměstských telefonních hovorů a zařízení operátorů mobilní telefonní sítě.

Pokrytí území televizním signálem – řešené území je pokryto televizním signálem ČT1, ČT2, Nova a Prima z televizních vysílačů, jejichž provozovatelem jsou České radiokomunikace a.s..

Tab.:Přehled televizních vysílačů je uveden v následující tabulce:

Název vysílače	Umístění vysílače	Program	Výkon kW	Kanál
Ostrava	Hošťálkovice (287 m n.m)	ČT1	600	31.
		ČT2	100	51.
		TV NOVA	100	1.
		TV NOVA	2	42.
		TV PRIMA	150	48.
Jeseník	Praděd (1492 m n.m.)	ČT1	320	36.
		ČT2	190	50.
		TV NOVA	320	53.
Frýdek - Místek	Xxxx Xxxx (1313 m n.m)	ČT1	300	37.
		ČT2	0,25	52.
Nový Jičín	Xxxxxxxx kopec (555 m n.m.)	ČT1	100	34.
Valašské Meziříčí	Radhošť (1129 m n.m.)	ČT1	0,10	27.
		ČT2	0,20	49.
		TV NOVA	0,20	6.

Území je pokryto také pozemním digitálním signálem (DVB –T) z vysílače Ostrava Hladnov – vodojem, který šíří programy multiplexu 1 (ČT1, ČT2, ČT 24, ČT4 Sport a 7 programů ČRo) na 54. kanále a multiplexu 2 (TV Nova, Nova Cinema, TV Prima a TV Barandov) na 39. kanále. Pro příjem uvedeného signálu je nutný televizor s digitálním tunerem (IDTV – Integrated Digital TV) příp. jakýkoliv stávající televizor vybavit digitálním přijímačem (set-top-boxem).

Řada dalších českých i zahraničních televizních programů, je dále šířena prostřednictvím satelitního vysílání (DVB – S) v paketech Czechlink, UPC Direkt, Digi TV. Vzhledem k omezení plynoucí z vysílacích práv jsou televizní programy zabezpečeny proti neautorizovanému příjmu systémem CryptoWorks. Při instalaci parabolické antény a příslušného dekodéru lze dosáhnout kvalitního, digitálního příjmu volných i placených programů při stoprocentním pokrytí území.

Pokrytí území rozhlasovým signálem – řešené území je v pásmu AM – DV a SV pokryto rozhlasovým signálem z vysílačů:

Ostrava, Svinov - 639 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 30 kW)

Prostějov, Dobrochov – v pásmu SV - 954 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 200 kW)

Uherské Hradiště, Topolná - v pásmu DV - 270 kHz (ČRo 1 – Radiožurnál, 650 kW)

Dále je území pokryto rozhlasovým signálem v pásmu FM – VKV. Přehled rozhlasových vysílačů FM – VKV provozovaných a.s. České radiokomunikace je uveden v následující tabulce:

Název vysílače	Umístění vysílače	Program	Výkon kW (max.)	Kmitočet MHz
Ostrava	Hošťálkovice	Radio Impulz	43 (100)	89,0
		Frekvence 1	70	91,0
		Rádio Helax	40 (100)	93,7
		Hitrádio Orion	4	96,4
		ČRo1- Radiožurnál	43 (100)	101,4
		ČRo3 - Vltava	43 (100)	104,8
		ČRo - Ostrava	2,8	107,3
Jeseník	Praděd	Hitrádio Orion	10	88,1.
		ČRo1- Radiožurnál	20	91,3
		Rádio Proglas	20	93,3
		ČRo3 - Vltava	20	98,2
		Evropa 2 - Morava	10	99,3
		Radio Impulz	20	100,9
		Frekvence 1	20	104,3
		ČRo Olomouc	20	106,8
Valašské Meziříčí	Radhošť	ČRo1- Radiožurnál	10	92,5
		Frekvence 1	10	94,1
		ČRo3 - Vltava	10	96,8
		ČRO - Ostrava	10	99,0
		Radio Impulz	10	100,5
		Hitrádio Orion	3	103,9.

Dále je možno zachytit signál rozhlasového vysílače Ostrava Dobroslavice (Rádio Čas - 92,8 MHz a Rádio Hey Ostrava – 97,7 MHz).

Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určené pro přenos televizní, rozhlasové modulace, přenos dat a telefonních hovorů. Nad územím Budišovic je provozována řada radioreléových spojů z radiokomunikačního zařízení Pustá Polom v trasách:

Pustá Polom – Kobeřice, Štěpánkovice, Bolatice, Píšť, Dobroslavice a Krásné Pole

Mobilní telefonní síť - ve správním území obce Budišovice jsou dostupné všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone. Na území Budišovic, v lokalitě Strážnice je provozována základnová stanice (BTS) operátora mobilní sítě Telefónica O2.

Pozn. RSU – Remote Subscriber Unit (vzdálený účastnický blok) BTS – Base transceiver Station (základnová převodní stanice)

4.10 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zaměstnanost (hospodářské podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (přímo její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, vlastní či širší rekreační zázemí. Kvalita rekreačního- obytného prostředí je v případě obce Budišovice jedním ze základních faktorů jejího rozvoje. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (územně plánovací koncepci rozvoje obce) během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších 10 - 15 let).

Jedním z hlavních cílů kapitoly je sestavení prognózy vývoje počtu obyvatel (včetně bilance bydlení) v řešeném území ve střednědobém výhledu očekávané platnosti územního plánu. Prognóza slouží především jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro přiměřený návrh nových ploch pro bydlení.

V případě řešeného území se projevují na jeho vývoji především:

• Poloha obce v zázemí krajského města Ostravy, jeho nejatraktivnější zóny bydlení na jihozápadním okraji města.

• Rekreační charakter obce i širšího regionu.

• Nepříznivým faktorem je značná úroveň nezaměstnanosti v širším regionu (přenos nezaměstnanosti z Ostravska).

• Podprůměrná velikost obce odrážející se zejména v rozsahu občanské vybavenosti a dostupnosti služeb.

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel umožňuje lépe posoudit širší i demografické předpoklady dalšího vývoje. Vývoj počtu obyvatel v minulosti (po r. 1869) vykazoval proměnlivý růst a poklesy až do osmdesátých let minulého století. Postupně po roce 1991 došlo k výraznému růstu počtu obyvatel obce.

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obci

	s k u t e č n o s t										prognóza
rok	1869	1900	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2009*	2025
obyvatel	355	380	425	368	421	401	405	417	469	619	700

*podle údajů obce

Počet trvale bydlících obyvatel byl na začátku roku r. 2009 - 619 (podle údajů obce). Vývoj po r. 2001 je velmi příznivý, zejména ve srovnání s vývojem v okolních městech (Ostravě), ale i některých obcích SO ORP Opavy. Z Ostravy migruje do obce značná část nově příchozích obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel v obci v posledních letech

rok	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009
obyvatel	469	479	503	519	556	560	568	619

(podle ČSÚ, k 1.1. příslušného roku)

Věková struktura obyvatel obce je poměrně příznivá – s vyšším podílem dětí ale i značným podílem obyvatel v poproduktivním věku. Další růst podílu obyvatel v poproduktivním věku bude již zřejmě mírnější, dlouhodobě však bude vyvolávat tlak na oblast sociálně zdravotních služeb (potřebu komunitního plánování v obci i širším regionu).

Věková struktura obyvatel (ČSÚ, sčítání r. 2001)

	celkem	věková skupina		věková skupina		nezjištěno	průměrný věk
územní jednotka		0-14	podíl 0-14	nad 60	podíl 60+
ČR	10230060	1654862	16,2 %	1883783	18,4 %	3483	39
okr. Opava	181405	31001	17,1 %	32240	17,8 %	26	38
Budišovice	451	84	18,6 %	83	18,4 %	0	38

Vzhledem k vývoji počtu obyvatel v posledních letech, dobrým rozvojovým podmínkám obce (příměstské rekreační poloze se značným zájmem o bydlení) a obecným tendencím v rozvoji osídlení je možno předpokládat další výrazný nárůst počtu obyvatel, cca na 700 obyvatel do roku 2025.

4.11 BYDLENÍ

Počet trvale obydlených bytů v Budišovicích (na začátku roku 2009) je odhadován na cca

190. Podle definitivních výsledků sčítání zde bylo v roce 2001 148 trvale obydlených bytů (r. 1991 - 458), naprostá většina v rodinných domech. Celkový rozsah druhého bydlení (jehož značnou část tvoří tzv. neobydlené byty a chaty) je v současnosti odhadován na cca 200 jednotek druhého bydlení (z toho 175 v rekreačních objektech, zbytek v tzv. neobydlených bytech). Rozsáhlá rekreační funkce obce zvyšuje v době sezóny počet přítomných obyvatel o 50-100%.

Tab. Bytový fond (ČSÚ, sčítání r. 2001)

okres .město – obec …část města, obce	Byty
	Celkem	trvale obydlené			neobydlené
		celkem	v bytových domech	v rodinn. domech	celkem	% podíl neobydl.	užívané k rekreaci
ČR	4366293	3827678	2160730	1632131	538615	12,3	175225
okr. Opava	69337	63297	23467	39448	6040	8,7	943
Budišovice	178	148	10	136	30	16,9	12

zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Tab. Vybavenost bytů (ČSÚ, sčítání r. 2001)

územní jednotka	vybavenost bytů a stavební provedení
	Plyn		vodovod		ústřední, etáž. topení		byty v panel. domech
	abs.	%	abs.	%	abs.	%	abs.	%
ČR	2453702	64%	3770500	99%	3127314	82%	1215243	32%
okr. Opava	51010	81%	62763	99%	56516	89%	11903	19%
Budišovice	163	15%	1084	99%	846	77%	338	31%

Čistý přírůstek bytů v řešeném území (r. 1991-2001) byl pouze 6 trvale obydlených bytů, celkový počet bytů však rostl rychleji. Intenzita nové bytové výstavby v posledních letech je značná. V obci je realizováno 3-5 nových bytů ročně. Obec vykazuje nadprůměrnou atraktivitu z hlediska bydlení, výrazně do ní zasahují suburbanizační vlivy města Ostravy.

Tab. Věková struktura bytového fondu (ČSÚ, sčítání r. 2001)

územní jednotka	trvale obydlené byty postavené v období
	Celkem	1946-1980		1980-1991		1991-2001
		abs.	%	abs.	%	abs.	%
ČR	3827678	1868940	48,8	627486	16,4	313769	8,2
okr. Opava	00000	00000	00,0	10343	16,3	5035	8,0
Budišovice	148	67	45	35	24	12	8

Očekávaný rozsah nové bytové výstavby do roku cca 2025 vychází z následujících předpokladů:

Je možno předpokládat odpad bytového fondu (trvale obydlených bytů) v rozsahu asi 0,2 až 0,5 % z výchozího počtu bytů ročně, přitom většinou nepůjde o fyzický odpad (demolice), ale spíš o slučování bytů, převod na druhé bydlení apod., tj. cca 10-15 bytů do r. 2025. Odpad může zvyšovat i přímá výstavba nových bytů-rodinných domů, která bude ihned sloužit pro druhé bydlení (fakticky ji nejde zabránit).

Na přírůstek počtu bytů (jejich potřebu) vyvíjí tlak i neustálé zmenšování průměrné velikosti cenzových domácností (růst podílu domácností důchodců, rozvedených a samostatně žijících osob apod.). Okrajovým faktorem je i možné snížení rozsahu soužití cenzových domácností. Růst soužití cenzových domácností, který probíhá v posledních letech, však není možno považovat (především v zástavbě rodinných domů) za jednoznačně negativní proces. Má pozitivní dopady zejména v komunitní oblasti, v poklesu nároků na sociálně zdravotní péči z veřejných zdrojů. Takto vzniká potřeba cca 15 - 20 bytů do roku 2025.

Pro předpokládaný nárůst počtu obyvatel, zejména vlivem migrace z širšího okolí, cca 40 bytů do r. 2025.

Na základě celkové bilance a zohlednění všech faktorů je možno předpokládat realizaci cca 4 až 5 nových bytů ročně. Z uvedeného počtu bude pouze cca 10-15% realizována bez nároku na nové plochy (přístavby, nástavby, na místě demolic, v prolukách zahrad apod.), možnosti intenzifikace využití území jsou omezené. Ve střednědobém období očekávané platnosti územního plánu (do roku 2025) tak vzniká potřeba nových ploch výrazně vyšší. Do obce mohou směřovat zájmy jednak jednotlivých investorů z okolního regionu, jednak i zájmy realitních firem, které se zajímají o komerční realizaci ucelených lokalit obytné výstavby. Zda však bude nová výstavba skutečně realizována, závisí na skutečné dostupnosti pozemků, jejich ceně, na celkové ekonomické situaci apod. Z uvedeného důvodu je doporučováno zvažovat i s výraznými plošnými rezervami, 50 – 100 % potřeby ploch.

Tab. Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území

obec-část obce	obyvatel		bytů		úbytek bytů
rok	2009	2025	2009	2025	do r. 2025
Budišovice	619	700	190	250	10-15

obec-část obce	nových bytů do r. 2025		jednotek druhého bydlení
	v bytových domech	v rodinných domech
			r. 2009	r. 2025
Budišovice	0	(60)
Budišovice	0	70	200	210

Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. V obci je cca 10 bytů v bytových domech, jejich počet zůstane zachován. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 10 bytů se realizuje zejména formou „odpadu“ trvale obydlených bytů.

Územním plánem je navrženo 15,72 ha zastavitelných ploch smíšených obytných (SO). Z toho bude minimálně 30 % ploch využito k jiným účelům, přípustných k realizaci v plochách SO, např. stavby občanského vybavení, plochy zeleně, hřišť apod.

Pro výstavbu bytů tak zůstává cca 11 ha zastavitelných ploch. Při předpokládané výměře 1500 m2/RD (včetně komunikací, veřejných prostranství apod.) by na těchto zastavitelných plochách mohlo být realizováno cca 70 rodinných domů (bytů), při téměř 100% využití zastavitelných ploch. Územním plánem tedy není vytvořen téměř žádný převis nabídky.

4.12 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

Celkový rozsah druhého bydlení (jehož značnou část tvoří tzv. neobydlené byty a chaty) je v současnosti odhadován na cca 200 jednotek druhého bydlení (z toho 175 v rekreačních objektech, zbytek v tzv. neobydlených bytech). Rozsáhlá rekreační funkce obce zvyšuje v době sezóny počet přítomných obyvatel o 50 – 100 %.

K rekreaci jsou využívány zpravidla i zahrádkářské chaty upravené k letnímu pobytu, tyto však nejsou do uvedené bilance započítány. Lze předpokládat, že v průběhu následujících let dojde k dalším převodům některých staveb z trvale obydlených do rekreačních, ale může nastat i situace opačná, že bude požadováno, aby objekty rekreační sloužily k trvalému bydlení. U těchto staveb je pak nutno posuzovat, zda je zde vybudován vhodný příjezd, lze zajistit zásobování pitnou vodou, likvidaci odpadních vod zákonným způsobem, odvoz odpadů apod. Většina rekreačních objektů je v dobrém stavebním stavu.

V západní části území obce jižně od centrální souvislejší zástavby se nachází zařízení pro hromadnou rekreaci, které je využíváno pro letní tábory. Ubytovací služby jsou poskytovány v jižní části území v Hotelíku Zátiší.

Ke každodenní a víkendové rekreaci je možné využívat stávající sportovní zařízení, a to fotbalové a dětské hřiště, které je situováno jižním směrem od souvislé zástavby obce.

Každodenní rekreační vyžití je podpořeno návrhem ploch pro rozšíření sportovního areálu v návaznosti na stávající sportovní areál situovaný v blízkosti centrální zástavby obce (plochy občanského vybavení - sportovních zařízení - OS).

Stavby a zařízení pro každodenní rekreaci (sport, relaxaci a volný čas, dětská a maloplošná hřiště) lze realizovat v plochách smíšených obytných, aniž jsou vymezeny na konkrétním místě územním plánem v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch.

Pěkná, mírně kopcovitá krajina je vhodná pro cyklistiku a pěší turistiku.

Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku jsou vyznačeny dvě cyklistické trasy. Jedná se o cyklotrasy (dle Klubu českých turistů) č. 6142 (Hradec nad Moravicí – Pustá Polom – Budišovice – Hrabyně) a č. 6198 (Mokré Lazce – Zátiší – Kyjovice), které jsou vedeny po silnici III/4669 a po lesních a polních cestách.

Územím obce Budišovice jsou vedeny turistické stezky: modře značená turistická stezka č. 2273 (Klimkovice, lázně – Zátiší – Pustá Polom – Bílovec – Stará Ves), zeleně značená č. 4827 (Koblov – Landek – Petřkovice – Hlučín – Dobroslavice – Hrabyně – Kyjovice – údolí Setiny) a žlutě značená turistická stezka č. 7835 (Údolí Ohrozimy – Budišovice – Zátiší). Tyto stezky jsou vedeny především po lesních a polních cestách, případně lesních stezkách.

4.13 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

Hospodářské podmínky území, regionu jsou obvykle rozhodujícím faktorem pro další vývoj jednotlivých sídel – obcí, významně se promítají i do soudržnosti obyvatel území (sociálních podmínek). Do značné míry je tomu tak i v řešeném území, avšak ve vazbě na širší region, zejména Ostravska. Rozhodující význam má nabídka pracovních míst a na ni vázaná úroveň nezaměstnanosti v celém regionu pohybu za prací.

Údaje z roku 2001 – uváděly 451 ekonomicky aktivních obyvatel, za prací vyjíždělo mimo obec - 137 osob. Do obce dojíždělo za prací pouze 27 osob. Počet pracovních míst v řešeném území je v současnosti odhadován asi na 80 míst, a to zejména v drobném podnikání a službách. Obyvatelé obce vyjížděli a vyjíždějí za prací především do Ostravy a omezeně do okolních obcí.

Okres Ostrava patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým okresům v rámci Moravskoslezského kraje a nadprůměrně v rámci celé ČR. V samotném řešeném území vykazuje nezaměstnanost mírně podprůměrnou úroveň (v lednu 2009 bylo v obci 19 nezaměstnaných osob, tj. míra nezaměstnanosti v obci byla kolem 9 %, v ORP Opava 7,5 %, okrese Ostrava 9,4 %, při průměru ČR 6,8 %).

Tab. Ekonomická aktivita obyvatel (ČSÚ, sčítání r. 2001)

územní jednotka – obec část obce	ekonomicky aktivní – (EA)	podíl EA %	nezaměstnaní	míra nezaměst. %	EA v zemědělství	podíl EA v zemědělství %
ČR	5253400	51	486937	9,3	230475	4,4
okr. Opava	90675	50	10405	11,5	4858	5,4
Budišovice	218	48	16	7,3	10	4,6

Počet podnikatelských subjektů v řešeném území (r. 2007, zdroj ČSÚ): celkem 93, z toho: podnikatelé – fyzické osoby 77

samostatně hospodařící rolníci 7 svobodná povolání 1

Z celkového pohledu je nutno vnímat možnosti zaměstnanosti obyvatel jako jeden z významných faktorů pro rozvoj řešeného území – částečně omezující růst počtu trvale bydlících obyvatel. Zásadní řešení problémů spojených s nezaměstnaností je však především makroekonomické (např. podpora restrukturalizace průmyslu, změny daňového systému) a z územního hlediska regionální (realizace podnikatelských zón – Ostrava, dopravní a technické infrastruktury). Možnosti zlepšení hospodářských podmínek v rámci územního plánu Budišovice jsou omezené, je potřeba je optimálně využít bez zhoršení rekreačních podmínek území a obytné atraktivity.

4.13.1 VÝROBA ZEMĚDĚLSKÁ

Družstvo ZAGRA – celkem obhospodařuje 700 ha zemědělských pozemků, z toho v Budišovicích je to 150 ha. V obci má družstvo jednu farmu živočišné výroby – stáj pro 170 ks skotu, opravárenské dílny, sklady, senážní věže. V návaznosti na farmu družstva je areál bývalého zahradnictví s nevyužívanou provozní budovou a skleníkem ve špatném stavu. Součástí zahradnictví je bývalá okrasná školka, ve které jsou dnes již vzrostlé stromy. Plocha je v návrhu ÚP zařazena do návrhových ploch pro výrobu a skladování.

V současné době není k dispozici žádný závazný předpis pro výpočet ochranných pásem pro zařízení živočišné výroby. Jako nejvhodnější vodítko pro návrh ochranných pásem byl

použit „Metodický návod pro posuzování chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek“ (zpracoval xxx.X.Xxxxxx - Brno). Výpočty jsou orientační a slouží jen pro potřeby územního plánu. Ochranné pásmo je zakresleno ve výkrese: 6. Koordinační výkres.

Převládající směr větrů je jihozápadní. Korekce dle četnosti větru se omezuje 30 % v kladném i záporném smyslu.

Relativní četnost směru větrů v %:

S	SV	V	JV	J	JZ	Z	SZ	klid	součet
18,2	7,1	5,1	4,5	10,99	18,21	13,20	12,2	10,58	100

1/8 calmu = 1,3325

směr větru	podíl	podíl + 1/8 calmu	x 8	+	korekce	aktuální směr
S	18,2	19,5225	156,18	+ 56,18	+ 30	J
SV	7,10	8,4325	67,46	-32,54	- 30	JZ
V	5,10	6,4325	51,46	- 48,54	- 30	Z
JV	4,50	5,8325	46,66	- 53,34	- 30	SZ
J	10,99	12,3225	98,58	- 1,42	- 2	S
JZ	18,21	19,5425	156,34	+ 56,34	+ 30	SV
Z	13,20	14,5325	116,26	+ 16,26	+ 16	V
SZ	12,20	13,5325	108,26	+ 8,26	+ 8	JV

Vysvětlivky:

En = emisní číslo EKn = emisní číslo korigované

K = korekce v % rOP = poloměr ochranného pásma

Farma Budišovice:

kategorie zvířat	skutečný počet ks	průměrná váha (kg(	počet standar- dizovaných ks	emisní konstanta	emisní číslo
Výkrm skotu	170	500	170	0,005	0,85

korekce = 0 %

	S	SV	V	JV	J	JZ	Z	SZ
K	- 2	+ 30	+ 16	+ 8	+ 30	- 30	- 30	- 30
EKn	0,833	1,105	0,986	0,918	1,105	0,6375	0,6375	0,6375
rOP	112,61	132,30	123,98	119,03	132,30	96,69	96,69	96,69

rOP = 97 m až 132 m. V ochranném pásmu farmy se nachází několik blízkých rodinných domů.

Soukromě hospodařící zemědělci

Xxxx Xxxxxxx – celkem obhospodařuje 65 ha zemědělských pozemků. V hospodářském objektu u rodinného domu má umístěn chov 15 ks skotu. Záměrem je vybudování nové stáje na vlastním pozemku v blízkosti farmy Družstva AGRA, do které bude přemístěn skot z hospodářského objektu u rodinného domu. Vzhledem k této okolnosti ochranné pásmo pro chov skotu u rodinného domu není navrženo.

Lesy České republiky s.p. Hradec Králové - Lesní správa Opava – mají právo hospodařit na části lesních pozemků.

Část lesních pozemků je v soukromém vlastnictví – vše menší výměry.

Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek Opava má platnost od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018.

Pro lesní pozemky v soukromém vlastnictví jsou zpracovány Osnovy pro hospodaření na lesních pozemcích.

4.13.2 VÝROBA A SKLADOVÁNÍ

Ve správním území obce Budišovice se nevyskytuje žádný větší výrobní podnik kromě pily, který se nachází v jižní části správního území obce Budišovice.

Podnikatelské aktivity z oblasti služeb, drobné výroby apod. jsou rozmístěny většinou mezi souvislou zástavbou a jsou převážně provozovány v dílnách u rodinných domů. Jedná se např. o výrobu nábytku, dodávky a montáže dřevěných a plastových oken, prodej obkladů, dlažeb a soliterů z přírodního i umělého kamene.

4.14 OBČANSKÉ VYBAVENÍ

Stávající plochy zařízení občanského vybavení jsou ponechány beze změn. Jedná se o mateřskou školu, obecní úřad, hasičskou zbrojnici, kapli sv. Víta, hřbitov, fotbalové hřiště a dětské hřiště, Restauraci a penzion Zátiší, Restauraci U Tondy, Restauraci Na hřišti a Restauraci u Jiřího.

V návaznosti na stávající areál hřbitova je vymezena plocha pro jeho případné rozšíření.

Navržena je plocha pro občanské vybavení v návaznosti na sportovní areál a dále v jižní části území v návaznosti na Restauraci U Tondy. Plochy pro rozšíření sportovního areálu, tj. plochy občanského vybavení – sportovní zařízení (OS) jsou navrženy v návaznosti na stávající areál v blízkosti centra zástavby obce.

4.15 KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH PLOCH

Obec Budišovice je nutno vnímat jako rozvíjející se sídlo do značné míry ovlivněné především vazbou na blízká města Ostravu a Opavu. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, rekreační a výrobní (lesní zemědělská výroby). Funkce obslužná je funkci doplňkovou.

Řešené území tvoří součást správního obvodu ORP Opava. Rozvojové možnosti jsou podmíněny zejména skutečnostmi, že na části území obce se projevují suburbanizační tendence.

Navržená urbanistická koncepce navazuje na stavební vývoj obce. Stávající urbanistickou strukturu doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a ploch navazujících na zastavěné území. Vymezeny jsou především zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu a zařízení související s obytnou funkcí. V rámci dopravní obsluhy území bylo řešeno odstranění dopravních závad na stávající komunikační síti a na doplnění komunikací v lokalitách vymezených pro novou zástavbu.

Součástí návrhu je vymezení územního systému ekologické stability.

Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy smíšené obytné, určené pro pozemky staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci, občanského vybavení, pozemky prostranství veřejných, související dopravní a technickou infrastrukturu. Přípustná je nerušící výroba a služby, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území.

Stávající zařízení občanského vybavení zůstávají beze změny. Zastavitelná plocha pro občanskou vybavenost je vymezena ve vazbě na sportovní areál v blízkosti centrální části obce a dále jsou vymezeny dvě plochy v jižní části území v návaznosti na Restauraci U Tondy.

Plochy rekreace rodinné RR jsou vymezeny v jižní a jihovýchodní části území obce v návaznosti na stávající plochy rodinné rekreace.

Stávající zařízení občanského vybavení – sportovní zařízení zůstávají územně beze změny. Plocha pro rozšíření sportovního areálu navazují přímo na stávající plochu sportovního areálu.

V návaznosti na stávající plochu hřbitova, tj. plochy občanského vybavení – hřbitovy, je vymezena plocha pro jeho případné rozšíření.

Stávající areály výroby zůstávají územně beze změny. Pro rozvoj výroby a skladování je navržena plocha v návaznosti na stávající výrobní areál situovaný severně od centrální části souvislé zástavby obce.

V rámci vymezeného územního systému ekologické stability je navrženo u zatím nefunkčních ploch zalesnění.

NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ - CHARAKTERISTIKA PLOCH

Územním plánem jsou vymezeny stávající a navržené plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou podrobněji uvedeny v oddíle F textové části I.A Územního plánu Budišovice.

Vzhledem ke specifickým podmínkám a charakteru řešeného území jsou ÚP Budišovice stanoveny podmínky také pro plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až

§ 19 vyhlášky 501/2006 Sb., a to pro plochy:

Plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS) Plochy občanského vybavení - hřbitovy (OH)

Plochy zemědělské zahrady (ZZ, ZZx) Plochy veřejných prostranství - zeleň (VZ)

Plochy přírodní - územní systém ekologické stability (ÚSES)

V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch:

Plochy smíšené obytné (SO) Plochy rekreace rodinné (RR) Plochy rekreace hromadné (RH)

Plochy zemědělské - zahrady (ZZ, ZZx) Plochy občanského vybavení (OV)

Plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS) Plochy občanského vybavení - hřbitovy (OH)

Plochy prostranství veřejná (PV)

Plochy prostranství veřejných – zeleně veřejné (ZV) Plochy technické infrastruktury (TI)

Plochy výroby a skladování (VS)

Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Plochy vodní a vodohospodářské (VV) Plochy lesní (L)

Plochy nezastavěné smíšené (NS) Plochy zemědělské (Z)

Plochy přírodní - územní systém ekologické stability (ÚSES)

Charakteristika ploch:

Plochy smíšené obytné (SO)

Jedná se o převážnou část zástavby v obci - stávající i navržené plochy. Funkce obytná je dominantní, doplňuje ji funkce obslužná.

Převažuje zde zástavba rodinnými domy s hospodářskými budovami, dílnami a garážemi. Mezi obytnou zástavbou jsou situovány stavby občanského vybavení lokálního významu a připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti, např. nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod., včetně staveb a zařízení pro chov hospodářských zvířat, pokud nebudou negativní účinky na životní prostředí překračovat limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a bude je možné připustit s ohledem na organizaci stávající i navržené okolní zástavby.

V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch.

Plochy rekreace rodinné (RR)

Jedná se o stavby pro individuální a rodinnou rekreaci. Lze zde realizovat kromě staveb pro individuální a rodinnou rekreaci také altány, pergoly, zahradní krby a studny. Připouští se zde oplocení ploch a odstavné plochy pro automobily.

V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch. Změny staveb na trvalé bydlení je přípustné pouze v případě zajištění trvalého zdroje pitné vody, možnosti celoroční dopravní obsluhy plochy, možnosti zákonného způsobu likvidace odpadních vod a odpadů.

Plochy rekreace hromadné (RH)

Jedná se o plochu v západní části k.ú. jižně od centrální zástavby obce. Lze zde realizovat stavby pro stravovací, sociální a ubytovací zařízení. Připouští se zde maloplošná víceúčelová hřiště včetně dětských hřišť, dále byty majitelů, správců a zaměstnanců a nezbytné stavby a zařízení pro provoz a údržbu areálu včetně ploch zeleně a dopravy. V rámci této plochy je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch.

Plochy zemědělské - zahrady (ZZ, ZZx)

Jedná se o plochy zahrad, které nebyly zařazeny do ploch smíšených obytných. Lze zde realizovat stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků se zastavěnou plochou do 25 m2 (kromě plochy ZZx) a zařízení a stavby související s využíváním zahrad, např. skleníky, altány, pergoly, zahradní krby apod. (kromě plochy ZZx). Připouští se zde oplocení a plochy pro odstavování automobilů. Dále se zde připouští zařízení a stavby nezbytného technického vybavení a přípojek na technickou infrastrukturu (kromě plochy ZZx). Mimo zastavěné území se připouští nové oplocení živým plotem nebo pastvinářským oplocením.

Plochy občanského vybavení (OV)

Jedná se o stávající i navržené plochy občanské vybavenosti spadající především do veřejné infrastruktury a případně plošně a prostorově menších komerčních zařízení. Připouští se zde provozování a výstavba zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, drobný prodej, ubytování, stravování, ochranu obyvatelstva a stavby a zařízení související s provozováním uvedených zařízení včetně ploch zeleně a dopravy.

V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch.

Plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS)

Zahrnují stávající sportovní areály a maloplošná hřiště včetně navržených ploch pro sport a rekreaci. Připouští se zde výstavba zařízení sportovních a zařízení občanského vybavení – stravování, ubytování, služeb apod. souvisejících s provozem sportovních zařízení.

Dále se připouští výstavba parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a stezek pro pěší, garáží pro techniku na údržbu hřiště, zařízení technické infrastruktury apod.

Plochy občanského vybavení - hřbitov (OH)

Jedná se o stávající plochy hřbitovů. Zde se připouští pouze realizace staveb a zařízení souvisejících s provozem a využíváním hřbitovů včetně staveb církevních a dopravní obsluhy plochy.

Plochy prostranství veřejných (PV)

Jedná se o plochy veřejně přístupné (plochy podél komunikací, chodníky, zastávky hromadné dopravy, plochy zeleně na těchto veřejných prostranstvích apod.). Připouští se zde realizace přístřešků na zastávkách hromadné dopravy, prvky drobné architektury a mobiliáře, stavby sítí technické infrastruktury.

Plochy prostranství veřejných – zeleně veřejné (ZV)

Zahrnují plochy veřejně přístupné zeleně vymezené v blízkosti Obecního úřadu. Jedná se o plochy zeleně přístupné 24 hodin denně bez jakéhokoliv omezení, které nebyly zahrnuty do ploch smíšených obytných nebo do ploch občanského vybavení. Přípustné je zde budování dětských hřišť, prvků drobné architektury, instalace parkového mobiliáře a staveb a zařízení pro nezbytnou dopravní obsluhu.

Plochy technické infrastruktury (TI)

Jedná se o plochy technických zařízení a staveb příslušné technické vybavenosti, např. vodojemů apod. Přípustné je oplocení ploch, stavby nezbytných komunikací, manipulačních ploch, odstavných ploch apod.

Plochy výroby a skladování (VS)

Jedná se o stávající a navržené plochy výrobních areálů se stavbami zemědělskými, stavbami pro skladování, výrobu, výrobní a technické služby, stavby pro obchod a služby, čerpací stanice pohonných hmot, odstavování nákladních vozidel apod. Dále zde lze realizovat stavby a zařízení související s hlavní činnosti, např. sociální a stravovací zařízení pro zaměstnance, administrativní budovy, byty pro majitele, správce a hlídače, oddychové a relaxační zařízení pro zaměstnance.

V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch.

Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS)

Jedná se o plochy staveb komunikací, mostů, lávek a plochy služeb motoristům, např. čerpací stanice pohonných hmot, dále plochy související s dopravou, např. plochy odstavné, výhybny, autobusové zastávky, parkovací a manipulační plochy apod.

Plochy vodní a vodohospodářské (VV) mohou být také součástí jiných ploch, připouští se zde výstavba staveb a zařízení nezbytných pro vodní hospodářství a staveb souvisejících s vodním dílem, stavby mostů a lávek a výsadba břehové zeleně.

Plochy lesní (L)

Jedná se o plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesní výrobu, zemědělskou výrobu související s lesním hospodářstvím a myslivostí. V těchto plochách lze realizovat stavby a zařízení k zajišťování lesních školek a provozování myslivosti, zařízení a stavby, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty u značených turistických cest, stavby komunikací a nezbytné stavby technického vybavení, jejichž umístění, nebo trasování mimo plochy lesní by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné.

Plochy nezemědělské smíšené (NS)

Jedná se o souvislé plochy vzrostlé zeleně mimo pozemky lesní, remízky na zemědělsky obhospodařované půdě, břehové porosty apod.

Připouští se zde realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách.

Plochy zemědělské (Z)

Hlavním využitím těchto ploch je zemědělská rostlinná výroba a případně pastevní chov dobytka. Lze zde realizovat stavby nezbytné pro zemědělskou výrobu, např. skladování zemědělských produktů, letní ustájení dobytka, včelíny apod. Dále se zde připouští realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách.

Plochy přírodní - územní systém ekologické stability (ÚSES)

Jedná se o plochy územního systému ekologické stability, které zahrnují ekologickou kostru území - biokoridory a biocentra. Představují těžiště zájmu ochrany přírody v území a základní předpoklady jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické infrastruktury a komunikací, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrné, dále malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích.

5. INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Vyhodnocení vlivů Územního plánu Budišovice na udržitelný rozvoj území nebylo zpracováno. Dotčený orgán neuplatnil při projednání zadání ÚP požadavek na posouzení ÚP z hlediska vlivů na životní prostředí a vyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu a ptačí oblast.

6. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO

ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona 231/1999 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

Použité podklady:

údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx - říjen 2009

- bonitní půdně ekologické jednotky a podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP Opava.

6.1 KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ

Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. Pro lepší posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region. Řešené území náleží do klimatického 7 – MT 4 – mírně teplý, vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku - HPJ.

HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci:

26 - Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry.

27 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné.

37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách.

38 - Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností.

48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření.

64 - Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité.

71 - Gleje fluvické, fluvizemě glejové, na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv.

Pro podrobnější určení kvality jsou BPEJ zařazeny do třídy ochrany zemědělských pozemků I až V.

6.2 ZÁBOR PŮDY DLE NÁVRHU ÚP

Celkový předpokládaný zábor půdy činí 17,84 ha, z toho je 17,62 ha zemědělských pozemků.

Zábor půdy podle funkčního členění ploch

funkční členění	zábor půdy celkem	z toho zemědělských pozemků	z nich orné půdy
	ha	ha	ha
SO – plochy smíšené obytné	13,09	12,93	10,00
OV – plochy obč.vybavení	0,22	0,16	0,01
OH – občanského vybavení - hřbitovy	0,30	0,30	0,30
OS – plochy obč.vybavení – sport.zař.	0,52	0,52	0,45
RR – plochy rekreace rodinné	0,81	0,81	-
VS – plochy výroby a skladování	2,75	2,75	2,75
PV – plochy prostranství veřejných	0,15	0,15	0,09
návrh celkem	17,84	17,62	13,60

Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 2,60 ha odvodněných zemědělských pozemků. Plochy jsou uvedeny v tabulce č. 2.

6.3 ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Územní systém ekologické stability je navržen na lesních pozemcích, případně na loukách podél potoka Studnice, kde se zalesňování nepředpokládá.

V grafické příloze je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Do záboru půdy pro ÚSES nejsou započteny žádné zemědělské pozemky.

6.4 POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ

Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou navrženy v návaznosti na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Jedná se převážně o plochy určené pro bydlení. Kvalita zemědělských pozemků navržených k záboru je převážně v nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany II, částečně v horší kvalitě ve třídě ochrany IV.

Plocha Z18 – VS - 2,75 ha, určená pro výrobu a skladování je v katastru nemovitostí vedena jako orná půda. Ve skutečnosti se jedná o plochu bývalého zahradnictví které již delší dobu není využívané a je zarostlé náletem. Jako zemědělské pozemky je tato plocha nevyužitelná.

6.5 DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Zábor ani omezení obhospodařování pozemků určených k plnění funkcí lesa se v návrhu ÚP nepředpokládá.

Výstavba v navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv na okolní lesní porosty.

V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle ustanovení § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují plochy Z1 – OV, Z14 – SO, Z15 – SO, Z28 – OS, Z29 – SO, Z30 – SO, Z31 – SO, Z32 – SO, Z33 – SO, Z37 – RR, Z40 – RR, PV2.

Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch

tabulka č. 1.1

označení plochy/	celková	z toho pozemky			z celkového odnětí
funkce	výměra				zemědělských pozemků
	půdy	nezemědělské	lesní	zemědělské	orná	zahrady	TTP
	ha	ha	ha	ha	ha	ha	ha

Plochy zastavitelné:

Z4	SO	0,43	-	- 0,43	0,43	-	-
Z5	SO	0,29	-	- 0,29	0,29	-	-
Z6	SO	0,53	-	- 0,53	0,53	-	-
Z7	SO	0,13	-	- 0,13	0,13	-	-
Z8	SO	1,34	-	- 1,34	1,31	0,03	-
Z9	SO	0,50	-	- 0,50	0,50	-	-
Z10	SO	0,11	-	- 0,11	0,09	0,01	0,01
Z11	SO	0,66	-	- 0,66	0,09	0,20	0,37
Z12	SO	0,10	-	- 0,10	0,10	-	-
Z13	SO	0,13	-	- 0,13	-	0,13	-
Z14	SO	1,55	-	- 1,55	1,18	-	0,37
Z15	SO	0,08	-	- 0,08	0,08	-	-
Z16	SO	0,18	-	- 0,18	-	0,12	0,06
Z17	SO	0,43	0,04	- 0,39	0,22	0,12	0,05
Z20	SO	1,06	-	- 1,06	1,06	-	-
Z21	SO	0,31	-	- 0,31	0,31	-	-
Z22	SO	1,26	-	- 1,26	0,79	0,47	-
Z23	SO	0,28	-	- 0,28	0,19	0,09	-
Z24	SO	0,06	-	- 0,06	-	0,06	-
Z25	SO	0,20	-	- 0,20	-	0,20	-
Z26	SO	0,12	0,12	- -	-	-	-
Z30	SO	0,54	-	- 0,54	0,24	-	0,30
Z29	SO	0,35	-	- 0,35	0,30	-	0,05
Z31	SO	0,44	-	- 0,44	0,44	-	-
Z32	SO	0,55	-	- 0,55	0,55	-	-
Z33	SO	0,29	-	- 0,29	0,29	-	-
Z34	SO	0,12	-	- 0,12	-	0,12	-
Z35	SO	0,13	-	- 0,13	0,13	-	-
Z36	SO	0,92	-	- 0,92	0,75	-	0,17
	SO Σ	13,09	0,16	- 12,93	10,00	1,55	1,38
Z1	OV	0,12	-	- 0,12	-	0,12	-
Z2	OV	0,05	0,01	- 0,04	0,01	-	0,03
Z27	OV	0,05	0,05	- -	-	-	-
	OV Σ	0,22	0,06	- 0,16	0,01	0,12	0,03
Z19	OH Σ	0,30	-	- 0,30	0,30	-	-
Z28	OS Σ	0,52	-	- 0,52	0,45	-	0,07
Z3	RR	0,10	-	- 0,10	-	-	0,10
Z37	RR	0,16	-	- 0,16	-	0,15	0,01
Z38	RR	0,15	-	- 0,15	-	0,15	-
Z39	RR	0,10	-	- 0,10	-	0,08	0,02
Z40	RR	0,30	-	- 0,30	-	0,13	0,17
	RR Σ	0,81	-	- 0,81	-	0,51	0,30
Z18	VS Σ	2,75	-	- 2,75	2,75	-	-
Z1-40	celkem	17,69	0,22	- 17,47	13,51	2,18	1,78

tabulka č. 1.2

označení plochy/	celková	z toho pozemky			z celkového odnětí
funkce	výměra				zemědělských pozemků
	půdy	nezemědělské	lesní	zemědělské	orná	zahrady	TTP
	ha	ha	ha	ha	ha	ha	ha

Plochy ostatní:

PV1 0,08	-	-	0,08	0,08	-	-
PV2 0,07	-	-	0,07	0,01	-	0,06
celkem PV 0,15	-	-	0,15	0,09	-	0,06
Celkem návrh 17,84	0,22	-	17,62	13,60	2,18	1,84

Předpokládané odnětí zemědělských pozemků ze ZPF

tabulka č. 2.1

katastrální území označení plochy/ funkce odnětí zemědělských poz. celkem ha druh pozemku kód BPEJ třída ochrany odvodnění ha

Zastavitelné plochy:

Budišovice	Σ	Z1	OV	0,12	5	5.64.01	II	-
˝		Z2	OV	0,01	2	5.26.51	IV	-
˝		˝	˝	0,03	7	5.26.51	IV
˝	Σ	Z2	OV	0,04	-	-	-	-
˝	Σ	Z3	RR	0,10	7	5.26.51	IV	-
˝	Σ	Z4	SO	0,43	2	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z5	SO	0,29	2	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z6	SO	0,53	2	5.26.11	II	-
˝		Z7	SO	0,08	2	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,05	2	5.37.15	V	-
˝	Σ	Z7	SO	0,13	-	-	-	-
˝		Z8	SO	1,14	2	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,17	2	5.37.15	V	-
˝		˝	˝	0,03	5	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z8	SO	1,34	-	-	-	-
˝	Σ	Z9	SO	0,50	2	5.26.11	II	-
˝		Z10	SO	0,09	2	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,01	5	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,01	7	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z10	SO	0,11	-	-	-	-
˝		Z11	SO	0,09	2	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,20	5	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,37	7	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z11	SO	0,66	-	-	-	-
˝	Σ	Z12	SO	0,10	2	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z13	SO	0,13	5	5.48.11	IV	-
˝		Z14	SO	0,13	2	5.27.11	IV	-
˝		˝	˝	1,05	2	5.48.11	IV	-
˝		˝	˝	0,37	7	5.48.11	IV	-
˝	Σ	Z14	SO	1,55	-	-	-	-

tabulka č. 2.2

katastrální území označení plochy/ funkce odnětí zemědělských poz. celkem ha druh pozemku kód BPEJ třída ochrany odvodnění ha

˝	Σ	Z15	SO	0,08	2	5.27.11	IV	-
˝		Z16	SO	0,12	5	5.48.11	IV	-
˝		˝	˝	0,06	7	5.48.11	IV	-
˝	Σ	Z16	SO	0,18	-	-	-	-
˝		Z17	SO	0,22	2	5.48.11	IV	-
˝		˝	˝	0,12	5	5.48.11	IV	-
˝		˝	˝	0,05	7	5.48.11	IV	-
˝	Σ	Z17	SO	0,39	-	-	-	-
˝		Z18	VS	0,61	2	5.27.11	IV	0,22
˝		˝	˝	2,14	2	5.48.11	IV	2,00
˝	Σ	Z18	VS	2,75	-	-	-	2,22
˝	Σ	Z19	OH	0,30	2	5.27.11	IV	-
˝		Z20	SO	0,74	2	5.27.11	II	-
˝		˝	˝	0,21	2	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,11	2	5.48.11	IV	-
˝	Σ	Z20	SO	1,06	-	-	-	-
˝	Σ	Z21	SO	0,31	2	5.26.11	II	-
˝		Z22	SO	0,52	2	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,27	2	5.27.11	II	-
˝		˝	˝	0,47	5	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z22	SO	1,26	-	-	-	-
˝		Z23	SO	0,19	2	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,09	5	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z23	SO	0,28	-	-	-	-
˝	Σ	Z24	SO	0,06	5	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z25	SO	0,20	5	5.26.11	II	-
˝		Z28	OS	0,45	2	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,07	7	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z28	OS	0,52	-	-	-	-
˝		Z29	SO	0,18	2	5.27.11	IV	-
˝		˝	˝	0,12	2	5.37.15	V	-
˝		˝	˝	0,01	7	5.27.11	IV	-
˝		˝	˝	0,04	7	5.37.15	V	-
˝	Σ	Z29	SO	0,35	-	-	-	-
˝		Z30	SO	0,24	2	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,30	7	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z30	SO	0,54	-	-	-	-
˝	Σ	Z31	SO	0,44	2	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z32	SO	0,55	2	5.26.11	II	-
˝		Z33	SO	0,20	2	5.26.11	IV	-
˝		˝	˝	0,09	2	5.27.11	IV	-
˝	Σ	Z33	SO	0,29	-	-	-	-
˝	Σ	Z34	SO	0,12	5	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z35	SO	0,13	2	5.27.11	IV	-
˝		Z36	SO	0,21	2	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,36	2	5.27.11	IV	0,15
˝		˝	˝	0,18	2	5.48.11	IV	0,18
˝		˝	˝	0,04	7	5.26.11	II	-

tabulka č. 2.3

katastrální území označení plochy/ funkce odnětí zemědělských poz. celkem ha druh pozemku kód BPEJ třída ochrany odvodnění ha

˝		˝	˝	0,11	7	5.27.11	IV	0,05
˝		˝	˝	0,02	7	5.48.11	IV	0,02
˝	Σ	Z36	SO	0,92	-	-	-	0,38
˝		Z37	RR	0,15	5	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,01	7	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z37	RR	0,16	-			-
˝	Σ	Z38	RR	0,15	5	5.26.11	II	-
˝		Z39	RR	0,02	5	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,08	7	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z39	RR	0,10	5	5.26.11	II	-
˝		Z40	RR	0,13	5	5.26.11	II	-
˝		˝	˝	0,17	7	5.26.11	II	-
˝	Σ	Z40	RR	0,30	-	-	-	-
Celkem Z1 – Z40		-		17,47	-	-	-	2,60
Plochy ostatní:
˝	Σ	PV1		0,08	2	5.27.11	IV	-
˝		PV2		0,01	2	5.26.11	II	-
˝		˝		0,06	7	5.26.11	II	-
	Σ	PV2		0,07	-	-	-	-
Celkem ost. plochy				015	- - - -
celkem návrh		- -		17,62	- - - 2,60

Vysvětlivky k tabulkám:

druh pozemku:	- 2	- orná půda
	- 5	- zahrada
	- 7	- trvalý travní porost
funkční členění:	SO	- plochy smíšené obytné
	OV	- plochy občanského vybavení
	OH	- plochy občanského vybavení - hřbitov
	RR	- plochy rodinné rekreace
	OS	- plochy občanského vybavení – sportovní zařízení
	VS	- plochy výroby a skladování
	PV	- plochy prostranství veřejných

PŘÍLOHA Č. 1

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

1) limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace -

- Územního plánu velkého územního celku Opava:

Pro správní území obce Budišovice vyplývají limity:

- návrh přírodního park Polomská plošina;

- prvky územního systému ekologické stability;

2) limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí

- ochranné pásmo silnic II. a III. třídy v šířce 15 m od osy komunikace mimo souvisle zastavěné území, dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

- rozhledová pole křižovatek silnic a místních komunikací I. a II. třídy dle zákona

č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

- ochranné pásmo tramvajové trati podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, které tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 30 m od osy krajní koleje.

- ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm vč. 1,5 m od líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

- ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Údaje v závorce platí pro vedení postavená před rokem 1995.

u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně

pro vodiče bez izolace 7 m (10 m)

pro vodiče s izolací základní 2 m

pro závěsná kabelová vedení 1 m

pro podzemní kabelová vedení 1 m

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:

u stožárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení

u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 1 m od obestavění

Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností 1. energetického zákona tj. před rokem 1995.

- bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

středotlaký plynovod – ochranné pásmo 1 m od půdorysu na obě strany

- ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů.

- ochrana ložisek nerostných surovin - Ministerstvo životního prostředí ČR stanovuje území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění zákona ČNR č. 543/1991

Poddolovaná území:

5632 Budišovice, surovina – Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, rozsah - ojedinělá, aktualizace – 2009 - poddolované území leží již na k.x. Xxxxx Polom a na k.x. Xxxxxxxxxx se nachází jen povrchová dobývka.

- ochranné pásmo hřbitova - zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

Ochranné pásmo hřbitova nebylo stanoveno územním rozhodnutím. ÚP Budišovice je vymezeno OP v šířce 100 m v souladu se zákona č. 256/2001.

- ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR, kterou se provádí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

Územní systém ekologické stability:

lokální biokoridor a lokální biocentrum;

Významné krajinné prvky dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

Návrh Přírodního parku Polomská plošina (dle ÚPN VÚC Opava);

- ochrana lesních pozemků - zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon v platném znění

- ochranné pásmo lesa - 50 m od hranice pozemku lesa

- zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

V obci Budišovice je jako území s vyšší pravděpodobností výskytu archeologických nálezů evidován intravilán obce.

V tomto území je nutno ve smyslu odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987 Sb., s dostatečným časovým předstihem písemně ohlásit zahájení výkopových prací Archeologickému ústavu AV ČR a následně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu na základě dohody uzavřené podle odst. 1, § 22, zák. č. 20/1987 Sb. Odborný archeologický dohled je nezbytný již při skrývkách orniční vrstvy, v opačném případě hrozí poškození archeologických nálezů, které jsou dle povahy jejich nálezových okolností majetkem obce, kraje či státu.

V obci Budišovice je evidována jedna nemovitá kulturní památka a jeden návrh na nemovitou kulturní památku:

27672/8-3072 Smírčí kříž, rozhraní parcel 1679/1 a 178 k.x. Xxxxxxxxxx, památka vyhlášena 27.3.1990.

Návrh nemovité kulturní památky kaple Panny Xxxxx, parc. č. st. 83, k.x. Xxxxxxxxxx.

PŘÍLOHA Č. 2

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

BP - bezpečnostní pásmo

BTS - základová převodní stanice (base transceiver station) CO - civilní ochrana

ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav

ČOV - čistírna odpadních vod

ČSÚ - Český statistický úřad

ČÚZK - Český ústav zeměměřický a katastrální

DTS - distribuční trafostanice

EO - ekvivalentní obyvatel

k. ú. - katastrální území

LHP - lesní hospodářský plán

NN - nízké napětí

OOV - Ostravský oblastní vodovod OP - ochranné pásmo

ORP - obec s rozšířenou působností

OZKO - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší POH - plán odpadového hospodářství

PÚR - politika územního rozvoje RD - rodinný dům

RS - regulační stanice

RSU - vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit) STG - skupina typů geobiocénu

STL - středotlaký

TO - telefonní obvod

TR, TS - trafostanice, transformační stanice TTP - trvalé travní porosty

ÚP - územní plán

ÚPS - účastnická přípojná síť

ÚSES - územní systém ekologické stability VKP - významný krajinný prvek

VN - vysoké napětí

VÚC - velký územní celek

VVN - velmi vysoké napětí

ZPF - zemědělský půdní fond

ZVN - zvlášť vysoké napětí

ZŠ - základní škola

PŘÍLOHA Č. 3

Přehled citovaných zákonů a vyhlášek

- zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění;

- vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti v platném znění;

- vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;

- vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v platném znění;

- zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace;

- zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon);

- vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany;

- zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;

- zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;

- nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech;

- nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod;

- vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků;

- nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech;

- zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší;

- nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;

- nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací;

- zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;

- zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška č. 452/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;

- vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci;

- zákon č. 366/2003 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (úplné znění zákona č. 95/1999 Sb., o převodu zemědělských a lesních pozemků na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů);

- zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů