POKYNY PRO KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKY
POKYNY PRO KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKY
Rychnov nad Kněžnou, leden 2021
O B S A H :
1.2 Obecné podmínky k povolení a realizaci kanalizační přípojky 3
2. VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU 6
3. ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Z BEZODTOKÝCH JÍMEK, SEPTIKŮ A ČERPACÍCH STANIC 7
4. HOSPODAŘENÍ SE SRÁŽKOVÝMI VODAMI 8
1.
1. K A N A L I Z A Č N Í P Ř Í P O J K Y
1.1 VŠEOBECNÉ PODMÍNKY
Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou, tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.
Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě srážkových vod, z pozemku nebo stavby
až k místu připojení na kanalizační přípojku.
Pro každou připojovanou nemovitost se zásadně zřizuje jedna samostatná kanalizační přípojka.
Výjimečně může provozovatel posoudit oprávněnost požadavku na více přípojek pro jednu rozsáhlou nemovitost, jsou-li pro to technické nebo ekonomické důvody. V tomto případě hradí druhé místo napojení (odbočení) včetně přípojky stavebník, v jehož prospěch je přípojka připojována.
Vlastníkem kanalizační přípojky zřízené do účinnosti zákona č. 274/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů (tj. do 31.01.2001) je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li se opak. Vlastníkem kanalizační přípojky po účinnosti zákona č. 274/2001 Sb. (tj. od 1.1.2002) je ten, kdo na své náklady přípojku zřídil.
Lokální opravy (havárie) kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.
Obnovu (výměnu, rekonstrukci) kanalizační přípojky zajišťuje vždy vlastník přípojky na své náklady.
Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.
Kanalizační přípojky lze zřizovat a povolovat pouze na kanalizacích s vydaným kolaudačním rozhodnutím / souhlasem.
V případě zjištění závadného stavu zajistí vlastník přípojky na vlastní náklady na základě předchozí výzvy provozovatele
odstranění tohoto stavu, a to v přiměřené lhůtě 3 – 6 měsíců (dle povětrnostních podmínek).
Při závěrečné technické prohlídce kanalizačních přípojek předloží stavebník potvrzení vydané vedoucím provozu VAK RK o správnosti oddílného napojení splaškových a dešťových vod.
Povolení ke zřízení kanalizační přípojky se řeší v souladu s podmínkami zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění.
1.2 OBECNÉ PODMÍNKY K POVOLENÍ A REALIZACI KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKY
(je nutné zapracovat do technické zprávy, která bude součástí PD) Projektová dokumentace pro realizaci stavby musí obsahovat:
− technickou zprávu;
− situaci v M 1:500 nebo 1:1000 na podkladu katastrální mapy;
− koordinační situaci v M 1:100 nebo 1:200 (se zapracovanými podzemními zařízeními a inženýrskými sítěmi ostatních správců);
− podélný profil;
− půdorys v M 1:50 nebo 1:100;
− vztah k pozemku;
− hydrotechnický výpočet (množství vypouštěných odpadních vod v závislosti na existujících zdrojích – veřejný
vodovod, studna, akumulace dešťových vod);
− návrh opatření ke snížení odtoku dešťových vod, vztah k pozemku, v případě oddílného systému dané lokality bude prokázáno oddělené řešení dešťových a splaškových vod z nemovitosti;
− souhlas vlastníka kanalizační stoky s napojením na kanalizaci pro veřejnou potřebu; V musí být PD graficky vyznačeno:
a. veřejné prostranství,
b. kontrolní přípojková kanalizační šachta (min. DN 300; při hloubce šachty větší než 1,50 m min. DN 400)
umístěná přednostně na pozemku stavebníka.
projektová dokumentace předložená k odsouhlasení, respektive vyjádření musí obsahovat výpočet odtokového množství splaškových a dešťových vod, návrh opatření ke snížení odtoku dešťových vod.
Případné rušení stávající přípojky bude provedeno dle pokynů vedoucího provozu VAK RK na náklad vlastníka přípojky. V projektové dokumentaci je nutné respektovat tyto zákonné normy, standardy a vyhlášky:
− zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu ve znění pozdějších předpisů
a související prováděcí vyhlášku č. 428/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
− ČSN 73 6005, ČSN 75 6760, ČSN 75 6101.
− ČSN EN 12 056, která řeší ochranu vnitřní kanalizace proti zpětnému vzdutí. Za hladinu zpětného vzdutí v místě napojení kanalizační přípojky se považuje povrch vozovky.
− schválené standardy pro kanalizační síť;
Proces schvalování projektové dokumentace (PD) respektive stavby kanalizační přípojky:
− PD kanalizační přípojky schvaluje vodohospodář a vedoucí provozu.
Vyjadřovací činnost (VČ)– Xxxxx Xxxxxxxx telefon 000 000 000, xxxxxxxxxxxx@xxxxx.xx Provozní úsek (PÚ) - Xxxxxxx Xxxxxxx telefon 000 000 000, xxxxxx@xxxxx.xx
− stavbu kanalizační přípojky povoluje příslušný stavební úřad (vydává územní souhlas, územní rozhodnutí,
případně stavební povolení).
− bližší informace získáte na telefonním čísle: 739 067 476 nebo xxx.xxxxx.xx
Z ř í z e n í k a n a l i z a č n í p ř í p o j k y :
− Vodovody a kanalizace Rychnov nad Kněžnou, s.r.o., jako provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu, si vyhrazují právo rozhodovat o vydání technických podmínek ke zřízení kanalizačních přípojek a stanovovat podmínky i způsob jejich realizace tak, aby byly provedeny odborně a kvalitně dle platných norem včetně vhodného materiálu
− provozovatel může zajistit montáž nových přípojek na stávající kanalizaci na náklady vlastníka přípojky;
− stavebník zajistí ohlášení počátku zemních prací pro zhotovení kanalizační přípojky a zároveň domluvení termínu napojení kanalizační přípojky na hlavní řady, a to min. 5 dní předem s ohledem na časové možnosti střediska VAK RK;
− napojení na kanalizaci pro veřejnou potřebu v provozování VAK RK je nutno provést do vysazené odbočky na stoce, případně do šachtového dna. Při dodatečném připojení bude vsazena originální tvarovka (PP, PVC- U) nebo bude proveden jádrový vrt (kamenina, beton) s následným dotěsněním tvarovkou k tomu určenou,
− vlastní napojení na kanalizační stoku může provádět pouze provozovatel kanalizace (VAK RK), před prováděním vlastního napojení přípojky na kanalizační stoku musí být potrubí dostatečně obnaženo pro provedení napojení.
− v případě, kdy nezajišťuje montáž přípojky VAK RK, má provozovatel právo kontrolovat kvalitu provádění prací na realizaci kanalizační přípojky. Před zásypem kanalizačního potrubí musí být zástupce VAK RK přizván ke kontrole provedených prací;
− přípojka bude provedena podle schválené PD, případné změny musí být předem odsouhlaseny vedoucím
provozu,
− náklady na zřízení kanalizační přípojky uhradí v plném rozsahu žadatel o zřízení přípojky, vlastník kanalizace uhradí pouze dodávku odbočné tvarovky,
− vsazení odbočky nebo navrtávku zajistí na náklady stavebníka provozovatel kanalizace;
− stavebník zajistí geodetické zaměření skutečného provedení přípojky;
− stavebník, případně zhotovitel přizve vedoucího provozu ke kontrole uložení přípojky. VAK RK zkontroluje provedení přípojky zajišťované stavebníkem před jejím zásypem, v případě nepřístupnosti přípojky zajistí stavebník kamerovou prohlídku přípojky;
S o u b ě h a k ř í ž e n í s í t í :
- stavebník před zahájením zemních prací pro zhotovení kanalizační přípojky zajistí vytyčení vodovodu a kanalizace v provozování VAK RK (včetně přípojek) na místě samém, dále ověří tento průběh ručně kopanými sondami a vyznačí viditelně na povrchu terénu
− vytyčení vodovodu a kanalizace dohodněte telefonicky – xxx Xxxxxxx Xxxxxxx, telefon 000 000 000;
− během stavby nesmí být omezen provoz vodovodu a kanalizace, v případě odkrytí nebo jiného dotčení vodovodu nebo kanalizace přizve stavebník vedoucího provozu ke kontrole a projednání na místě,
− respektujte ustanovení ČSN 73 6005. Případné výjimky budou odsouhlaseny VAK RK;
− v případě kolize přivolejte na místo stavby vedoucího provozu a dbejte jeho pokynů. Zahájení prací oznamte
provozu min. 5 dní dopředu na provozním úseku.
U v e d e n í k a n a l i z a č n í p ř í p o j k y d o p r o v o z u a u z a v ř e n í s m l u v n í h o v z t a h u :
− uvedením kanalizační přípojky do provozu zůstává jejím vlastníkem ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Této osobě vzniká povinnost k hrazení úplaty za odvádění odpadních vod tzv. stočného, formou uzavření písemné smlouvy o odvádění odpadních vod.
− lokální opravy kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje
provozovatel ze svých provozních nákladů,
− obnovu (výměnu) kanalizačních přípojek, a to uložených i v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje na své náklady vlastník této přípojky,
− ke dni uvedení přípojky do provozu bude na základě dodané dokumentace vyhotoven a odběrateli zaslán písemný návrh Smlouvy o odvádění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, kterou je možno uzavřít v klientském centru v sídle společnosti v xxxxx Xxxxxxxxxx 000, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, nebo po podpisu vrátit poštou zpět. Vypouštění odpadních vod do kanalizace bez uzavřené písemné smlouvy je dle
§ 10 zákona č. 274/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů považováno za neoprávněné vypouštění. Součástí smlouvy bude i prohlášení vlastníka o případném užívání dalšího zdroje vody.
Z á s a d y n á v r h u k a n a l i z a č n í c h p ř í p o j e k
1. Kanalizační přípojky budou navrhovány ze stejných materiálů jako kanalizační stoky, přednostně však
z kanalizačních trub plastových SN 8.
2. Na každé kanalizační přípojce bude navržena šachta v nemovitosti s čistícím kusem nebo čistící kus podle dispozice bez šachty. Při výměně (obnově) stávajících přípojek bude provedeno napojení nové přípojky na domovní kanalizaci pomocí převlečené manžety nebo originálních přechodových tvarovek.
3. Každá nemovitost musí mít jednu samostatnou přípojku. Jiné řešení je možné pouze po odsouhlasení
s provozovatelem kanalizace.
4. Kanalizační přípojky u průmyslových podniků a provozoven musí být vybaveny měrnou šachtou. Tato povinnost bude jednoznačně určena při projednávání projektu přípojky.
5. Nejmenší DN přípojky je 150 mm, nad DN 200 je nutné doložit výpočtem nutnost navrhovaného profilu.
6. Napojení přípojek do DN 200 včetně na kanalizační stoku musí být přednostně mimo vstupní šachty s obloukem po směru toku, s výjimkou přípojek o DN > 200, které budou napojeny přímo do šachty.
7. Zaústění proti toku vody v uliční stoce je nepřípustné.
8. U oddílného systému stokové sítě (budovaného i dodatečně) musí být prokázáno, že odpadní vody jsou odváděny
z nemovitosti (objektu) odděleně.
9. Na přípojky na odvedení dešťových vod, v systému vnitřní kanalizace, musí být osazeny lapače střešních
splavenin.
10. Napojování kanalizačních přípojek je nutné řešit pomocí originálních odboček dle materiálů jednotlivých stok. V případě dodatečného napojení na kanalizační stoku napojení provádí na základě předchozí objednávky stavebníka provozovatel sítě (výřez + vsazení odbočky nebo jádrové vrtání + vysazení odbočky).
11. Spádové poměry návrhu kanalizačních přípojek:
Imin = 1 % pro DN 200 Imin = 2 % pro DN 150 Imax = 40 %
T l a k o v á k a n a l i z a č n í p ř í p o j k a
Tlaková kanalizační přípojka se provádí tam, kde je gravitační kanalizace položena výše než připojovaná nemovitost a není možno nemovitost odkanalizovat gravitačně. Vlastní připojení na kanalizaci je provedeno přes domovní čerpací stanici (dále jen DČS). Pro tlakové přípojky se požaduje použít tlakové kanalizační potrubí, přednostně se používá vysokohustotní polyetylén PE 100 (PE-HD). Návrh přípojky je nutné řešit odpovídajícím způsobem vzhledem k velikosti napojovaného objektu, hydrogeologickým poměrům v odkanalizovaném území a na základě technických parametrů stokové sítě a na základě konzultace s provozovatelem.
Do gravitační kanalizace se tlaková kanalizační přípojka zaúsťuje přes uklidňovací (revizní) šachtu. Uklidňovací šachta musí plnit zvýšené nároky odolnosti proti obrusu a musí zaručit uklidnění proudu v šachtě, a nikoliv disipaci kinetické energie čerpaných odpadních vod až ve stoce. Proto je nutno celý systém (návrh ČS případně DČJ, čerpadel, dimenze výtlaku, ukončení výtlaku, a způsob uklidnění v šachtě) řešit individuálně v závislosti na konkrétních podmínkách a s ohledem i na kapacitní poměry ve stoce.
Tlakovou kanalizační přípojkou jsou odváděny pouze splaškové odpadní vody. Revizní domovní šachta s umístěním čerpadla je na pozemku vlastníka nemovitosti. Opravy čerpadel, šachty, signalizačního zařízení a přívodu el. energie jsou náklady vlastníka nemovitosti.
Majitelem přípojky včetně čerpadla, čerpací jímky a zpětné klapky je vždy majitel napojené nemovitosti.
2. V Y P O U Š T Ě N Í O D P A D N Í C H V O D D O K A N A L I Z A C E P R O V E Ř E J N O U P O T Ř E B U
Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace.
V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do této kanalizace odpadní vody přes septiky a čistírny odpadních vod, pokud se nejedná o čistírny odpadních vod k odstranění znečištění, které převyšuje limity znečištění uvedené kanalizačním řádem.
Předčisticí zařízení kanalizace pro veřejnou potřebu
Pokud je v místě vzniku kvalita odpadní vody v rozporu s KŘ, je nutné ji před vypouštěním do kanalizace předčistit. V KŘ jsou také uvedeny látky, které nesmí vniknout do stokové sítě. V případě, že tyto látky jsou součástí odpadních vod u jednotlivých producentů, musí s nimi být nakládáno na základě povolení k nakládání s vodami. Krátké, časově
omezené vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním, než stanovují limity v KŘ, může povolit vodoprávní úřad
ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu.
Předčisticí zařízení buduje na své náklady producent odpadních vod, zařízení zůstává v jeho správě. Projektová
dokumentace musí být projednána s provozovatelem kanalizace pro veřejnou potřebu, tj. VAK RK.
Odlučovače lehkých kapalin jsou předčisticí zařízení ke snížení obsahu ropných látek.
Lapáky tuků jsou předčisticí zařízení pro odstranění rostlinných nebo živočišných tuků v odpadní vodě.
Pro použití předčisticích zařízení jsou limity obsahu látek v odpadní vodě, vypouštěné do kanalizace pro veřejnou potřebu, stanoveny v kanalizačním řádu (v případě, kdy je vypouštění upraveno platným vodoprávním povolením, platí hodnoty předepsané tímto rozhodnutím).
Odpadní vody, předčištěné v čistírně odpadních vod, nesmí být vypouštěny do dešťové kanalizace. Krátkodobé, časově omezené vypouštění podzemních vod čerpaných při stavbě nebo při odstraňování ekologických zátěží musí být (po případném předčištění) prováděno do dešťové kanalizace. Do jednotné nebo splaškové kanalizace pouze tehdy, není-li technicky možné použít dešťovou kanalizaci. Dlouhodobé vypouštění podzemních vod z trvalých drenážních systémů lze provádět výhradně do dešťové kanalizace. Do splaškové a jednotné kanalizace lze tyto vody odvádět pouze v ojedinělých případech. Vypouštění těchto vod do splaškové nebo jednotné kanalizace je zpoplatněno dle uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod.
Drtiče, krmení a rozmnožování hlodavců
V městě Rychnov nad Kněžnou je závazným předpisem určujícím emisní standardy a nejvyšší přípustnou míru znečištění produkovaných odpadních vod vypouštěných do kanalizace "Kanalizační řád stokové sítě města Rychnov nad Kněžnou", kterým je používání drtičů výslovně zakázáno.
Domácí kuchyňské drtiče jsou zařízením na likvidaci kuchyňského odpadu, který je tvořen potravinovým odpadem vznikajícím při přípravě jídel a také zbytky těchto jídel. Stejný účel však plní i průmyslové drtiče, které se snaží jejich výrobci prodat pro používání v objektech veřejného stravování, jako jsou např. restaurace, vývařovny, hotely, aj. Zde přibývají k výše citovaným odpadům ještě papír, plechovky, ale i jiné druhy odpadů.
Výsledné produkty z drtičů jsou vnitřními domovními odpady odvedeny do kanalizační přípojky a následně do kanalizační sítě. Skutečností je, že používání drtičů domovního odpadu způsobuje vážné problémy nejen s následným odvedením odpadních vod kanalizační sítí, ale také při jejich čištění a následném vypouštění do toků. Profily kanalizačních přípojek a kanalizací nejsou dimenzovány pro odpady, vznikající při používání drtičů a mnohde nemají vzhledem ke konfiguraci terénu dostatečný spád. ČOV jsou dimenzovány na zátěžové parametry neovlivněné zvýšeným přísunem znečištění z drtičů odpadů. Při masovějším používání těchto zařízení by velmi pravděpodobně došlo k látkovému přetížení ČOV s následným zhoršením kvality vypouštěné vody do recipientu. Drtiče potom způsobují zanášení kanalizace usazenými pevnými látkami, na které se váží zejména tuky, což způsobuje, že především kanalizační přípojky mohou mít omezenou průtočnost až do úrovně plné neprůtočnosti.
3. Z N E Š K O D Ň O V Á N Í OD P A D N Í C H V O D Z B E Z O D T O K Ý C H J Í M E K , S E P T I K Ů A Č E R P A C Í C H S T A N I C
Žumpa je zakrytá, vodotěsná, bezodtoká jímka, ve které jsou shromažďovány splaškové odpadní vody.
Vyvážení koncentrovaných odpadních vod ze žump a jejich vypouštění do kanalizační sítě města Rychnov nad Kněžnou je povoleno pouze na ČOV a na základě smlouvy uzavřené mezi dovozcem a provozovatelem sítě, a to pouze v řádné pracovní době po dohodě s obsluhou.
Stáčecí místo je na ČOV Rychnov nad Kněžnou, pracovní doba 06:00 – 14:30 hodin.
Příjem odpadních vod je nutné vždy v předstihu projednat s vedoucím provozu.
Dovážené odpadní vody musí splňovat limity znečištění dle příslušného Kanalizačního řádu.
4. H O S P O D A Ř E N Í S E S R Á Ž K O V Ý M I V O D A M I
Dešťové vody z nově zastavěných a zpevněných ploch budou odváděny mimo veřejnou kanalizaci a řešeny v souladu s platnou legislativou dle § 20 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, a navazující vyhlášky č. 269/2009 Sb. Dešťové vody je nutno likvidovat především v místě jejich vzniku. V souladu s § 6 vyhlášky č.268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, se odvádění srážkových vod zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací.
Dešťovými vodami se myslí vody vzniklé dopadem atmosférických srážek, tj. čisté, neznečištěné (např. ropnými látkami). V souladu s ustanovením § 20 odst. 5 písm. c) se stavební pozemek vymezuje vždy tak, aby na něm bylo řešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch takto:
− přednostně jejich vsakování a akumulace pro pozdější využití, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami, umístění zařízení k jejich zachycení;
− jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami, umístění zařízení k jejich zachycení;
− není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné
kanalizace;
Pro zasakování dešťové vody musí být vhodné hydrogeologické podmínky, tj. dostatečná propustnost podloží. Je nutno zachovat i dostatečný odstup od budov a stromů.
Prioritně je provozovatelem vyžadováno, aby dešťové vody byly vsakovány. V místech s nepříznivými hydrogeologickými podmínkami je doporučeno odvedení těchto vod do dešťové kanalizace nebo odvedení srážkových vod do vodních toků. Ve výjimečných případech, kdy ani jedna z předchozích variant není prokazatelně realizovatelná, lze přistoupit k odvedení dešťových vod jednotnou stokovou sítí k čistírně odpadních vod, a to pouze za podmínky jejich řízeného vypouštění – tzn. s regulací odtoku. Způsob odvedení srážkových vod je vždy projednán s provozovatelem.
Řešení likvidace dešťových vod dle zák. č. 183/2006 Sb. a další související zákony a vyhlášky:
− u RD a bytového domu požadujeme respektovat vyhl. č. 501/2006 Sb. § 21 odst. 3, kdy vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku, činí v případě:
a. samostatně stojícího RD a stavby pro rodinou rekreaci nejméně 0,4
b. řadového RD a bytového domu 0,3
− u ostatních staveb upřednostňujeme přímé zasakování dešťových vod v případě příznivých hydrogeologických podmínek v dotčeném území; za současného plnění podmínek vyplývajících ze zákona č. 254/2001 Sb. a dalších související zákony
− pokud nejsou v zájmové lokalitě vhodné podmínky pro zasakování a pokud se v blízkosti navržené stavby nachází vodoteč, doporučujeme zvážit její využití k odvedení dešťových vod. Nutné je respektovat zákon č. 254/2001 Sb. a další související zákony a předpisy (i souhlas správce vodoteče).
− není-li možné oddělené odvádění dešťových vod do vodoteče, a pokud nejsou vhodné hydrogeologické podmínky pro zasakování, je nutno v městských aglomeracích v případě nevyhovující kapacity kanalizační stoky, nebo v případě zachování kapacity kanalizační stoky pro územní rezervu, zřídit retenční nádrž s regulovaným odtokem. Po předchozím souhlasu provozovatele je regulovaný odtok možno odvádět do jednotné kanalizace, výše regulovaného odtoku bude vždy projednána s provozovatelem. Velikost retenční nádrže na dešťovou vodu dimenzovat minimálně na dobu 15 min. a intenzitu deště v dané oblasti.
Retenční nádrž bude navržena dle ČSN 75 6261, ČSN 75 9010 a TNV 75 9011. Upřednostněny budou nádrže
s částečným zasakováním dešťových vod.
Každý návrh retenčního zařízení, včetně regulátoru odtoku, musí být doložen hydrotechnickým výpočtem
a výkresem retenční nádrže. Odtok pro regulaci průtoku musí být vyřešen tak, aby nemohlo dojít k ucpání
regulátoru (listím, trávou). Řízený odtok musí být proveden tak, aby byl přístupný, snadno kontrolovatelný, čistitelný s minimálními nároky na údržbu, ideálně kapacitně dimenzovaným otvorem v dělící přepážce umístěné v šachtě. Veškerá zařízení pro regulaci průtoku musí vlastník pravidelně kontrolovat a čistit. Bezpečnostní přeliv retenční nádrže lze do jednotné stoky veřejné kanalizace napojit jen se souhlasem provozovatele veřejné kanalizace.
Dešťová (srážková) voda nebo šedá (recyklovaná) voda se vždy stává vodou odpadní v okamžiku. kdy je použita v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, pokud má po použití změněnou jakost (například splachování WC, praní) a jako taková je předmětem stočného v případě, že je odváděna do kanalizace pro veřejnou potřebu.
Dešťová (srážková) voda se vtokem do jednotné kanalizace pro veřejnou potřebu stává vodou odpadní (například přepad z dešťové nádrže) a je předmětem stočného jako voda srážková s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí uvedených v § 20 odst. 6, zákona 274/2001 Sb., zejména domácností a ploch nemovitostí určených k trvalému bydlení.
V případě napojení zachycené dešťové (srážkové) vody nebo šedých (recyklovaných) vod do vnitřní instalace vodovodu je zakázáno přímé propojení s pitnou vodou a v tomto případě je nutný dvojí rozvod vnitřního vodovodu. V tomto případě bude vždy také vyžadováno osazení funkční zpětné klapky za vodoměrem před vstupem pitné vody z veřejného vodovodu do vnitřního vodovodu odběratele. Klapku pořizuje na své náklady odběratel. Případné dopouštění akumulační nádrže na dešťovou nebo šedou vodu pitnou vodou je dovoleno.
Měření dešťových (srážkových) vod vypouštěných do kanalizace bude stanoveno individuálně po dohodě s provozem kanalizací (například vodoměrem umístěným na výtlaku z dešťové nádrže).