Platné znění částí zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon

V.

Platné znění částí zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon

č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Platné znění zákona č. 258/2000 Sb.,

zákon o ochraně veřejného zdraví

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 1

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v návaznosti

na přímo použitelné předpisy Evropské unie62)

a) práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného

zdraví,

b) soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc,

c) úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblastech ochrany a podpory veřejného zdraví a hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství.

Rozhodnutí Komise 2000/96/ES ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010.

Rozhodnutí Komise 2002/253/ES ze dne 19. března 2002, kterou se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.

Rozhodnutí Komise ES 2003/534/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí č. 2119/98/ES Evropského parlamentu a Rady a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích, a kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro přenosné nemoci.

Rozhodnutí Komise 2003/542/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí

2000/96/ES, pokud jde o fungování specializovaných sítí epidemiologického dozoru.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Rozhodnutí Komise 2007/875/ES ze dne 18. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích.

Rozhodnutí Komise 2008/426/ES ze dne 28. dubna 2008, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.

Rozhodnutí Komise 2009/177/ES ze dne 31. října 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o programy dozoru a eradikace a status členských států, oblastí a jednotek prostých nákazy.

Rozhodnutí Komise 2009/363/ES ze dne 30. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.

Rozhodnutí Komise 2009/539/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, o přenosných nemocích, které musí být postupně odchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.

Rozhodnutí Komise 2009/540/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro hlášení chřipky A(H1N1) do sítě Společenství.

Rozhodnutí Komise 2009/547/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí

2000/57/ES o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly

přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.

Směrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU.

Rozhodnutí Komise 2009/312/ES ze dne 2. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o specializované sítě dozoru nad přenosnými nemocemi.

Xxxxxxxx Xxxxxx (EU) 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2020/2184/EU o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

62) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.

Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011 ze dne 1. dubna 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 10/2011, pokud jde o omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích.

Nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong.

Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006. Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro

materiály a předměty určené pro styk s potravinami.

Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení

Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).

* * *

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života.

(2) Ochrana veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.

(3) Podpora veřejného zdraví je souhrn činností pomáhajících fyzickým osobám zachovat a zlepšovat své zdraví a zvyšovat kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví. Zahrnuje činnosti k zajištění sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek pro rozvoj individuálního i veřejného zdraví, zdravotního stavu a zdravého životního stylu.

(4) Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika [§ 80 odst. 1 písm. l)]. Výsledek hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit zdravotní rizika. Hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoví zvláštní právní předpisy.2)

(5) Infekčním onemocněním se rozumí příznakové i bezpříznakové onemocnění vyvolané původcem infekce nebo jeho toxinem, které vzniká v důsledku přenosu tohoto původce nebo jeho toxinu z nakažené fyzické osoby, zvířete nebo neživého substrátu na vnímavou fyzickou osobu.

(6) Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit.

(7) Karanténními opatřeními jsou

a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen "fyzická osoba podezřelá z nákazy"), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit,

b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění.

(8) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.

(9) Rodinným příslušníkem se pro účely tohoto zákona rozumí manžel (manželka)

nebo druh (družka), partner (partnerka) podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen

„partner“), děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské nebo poručnické péče, děti svěřené soudem do osobní péče jiné fyzické osoby a rodiče podnikatele (podnikatelky), jeho manželky (jejího manžela), druha (družky) nebo partnera.

(10) Uvedením výrobku4a) na trh se rozumí okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropské unie poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie nebo zvláštní právní předpis jinak.4b) Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby4a) při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců.

(11) Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která vyrábí výrobek

nebo i jen navrhla či objednala výrobek, který hodlá uvést na trh nebo do oběhu4c) pod svým jménem, jakož i osoba, která jako výrobce uvede na výrobku svou obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení fyzické osoby, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak, nebo osoba, která výrobek upraví za účelem jeho uvedení na trh nebo do oběhu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie nebo zvláštní právní předpis jinak.4b)

(12) Za výrobek pro děti ve věku do 3 let se pro účely tohoto zákona považuje materiál nebo předmět, který je určen k péči o dítě do 3 let věku, a to zejména k jeho oblékání, spánku, odpočinku, hygieně, krmení nebo sání.

(13) Za dovozce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která uvede na trh nebo do oběhu výrobek z jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh nebo do oběhu zprostředkuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.4b)

§ 3

Hygienické požadavky na vodu

(1) Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání.5) Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody (dále jen "jakost pitné vody") se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny nebo určeny podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní hodnoty, směrné hodnoty, referenční hodnoty a doporučené hodnoty. Doporučené hodnoty jsou nezávazné hodnoty ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky. Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu.6)

(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu6a) je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle odstavce 1. Povinnost podle věty první mají, není-li dále stanoveno jinak, i vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je nositelem práv a povinností provozovatele,6a) osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, osoba, která vyrábí pitnou vodu z individuálního zdroje jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda, a osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu. Za osobu, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu, se považuje

a) provozovatel vodovodu, u něhož je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo počet fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší než 50, pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti nebo jako součást jiné činnosti právnické osoby,

b) osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních automatů, akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních a

pozemních dopravních prostředcích,

c) provozovatel veřejné studny, která byla označena jako zdroj pitné vody,

d) osoba zásobující pitnou vodou z individuálního zdroje veřejné objekty (například školy, zdravotnická zařízení, zařízení stravovacích služeb).

(3) Teplá voda dodávaná jako součást podnikatelské činnosti osoby nebo jiné činnosti právnické osoby musí splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem; za splnění této povinnosti odpovídá výrobce teplé vody. Teplou vodu dodávanou potrubím užitkové vody nebo vnitřním vodovodem6a), které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné. Je-li nedodržení hygienického limitu teplé vody způsobeno vnitřním vodovodem6a) nebo jeho údržbou, postupují výrobce teplé vody, odběratel a další osoby v obdobném postavení obdobně podle § 4 odst. 4 vět čtvrté a páté.

(4) Na žádost osob uvedených v odstavci 2 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu užití vody, která nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví. Jde-li o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na žádost osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou osob uvedených v písmenu b), takové povolení vydat, jestliže dodávku pitné vody nelze zajistit jinak, nebude ohroženo veřejné zdraví, nápravná opatření jsou dostačující k odstranění závady do 30 dnů a nedodržení hygienického limitu jakéhokoli ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou netrvalo během posledních 12 měsíců déle než 30 dnů.

(5) Žádost podle odstavce 4 musí obsahovat ukazatel, kterého se nedodržení týká, důvody nedodržení hygienického limitu včetně vyhodnocení možnosti jiného zajištění dodávky pitné vody, návrh nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací a odhadu nákladů, zásobovanou oblast a počet zásobovaných obyvatel, návrh doby trvání povolení, přehled nedodržení hygienického limitu jakéhokoliv ukazatele za posledních 12 měsíců, posouzení zdravotních rizik a navrhovaný rozsah a četnost kontroly jakosti pitné vody.

(6) V povolení podle odstavce 4 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví určí maximální hodnotu dotčeného ukazatele a dobu odstranění závady.

(7) Užitkovou vodou se rozumí srážková nebo šedá voda, která je upravena a hygienicky zabezpečena. Šedou vodou se rozumí odpadní voda z umyvadel, sprch a van. Užitkovou vodu lze využít pro splachování toalet a pisoárů, praní, úklid, mytí vozidel, závlahu, vodní prvky nebo kropení komunikací. Prováděcí právní předpis určí vyžadovanou míru úpravy a hygienického zabezpečení a způsob jeho prokázání.

§ 3a

(1) Zjistí-li osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. b), že nápravnými opatřeními není možné dodržení ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, dosáhnout postupem podle § 3 odst. 4 věty třetí nebo v případě, že povolení již vydáno bylo, ale doba nedodržení hygienického limitu přesáhla 30 dnů během posledních 12 měsíců,, může požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o určení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdraví může na časově omezenou dobu určit mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, jestliže používání vody takové jakosti po stanovenou dobu nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není možné zabezpečit jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího hygienického limitu omezí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na dobu co nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu 3 let. Orgán ochrany veřejného zdraví může mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou stanovit pouze v případě, pokud se jedná o

a) nový zdroj pro odběr pitné vody,

b) nově zjištěný zdroj znečištění nebo o nově sledované ukazatele, nebo

c) nepředvídatelnou a výjimečnou situaci při odběru vody ze stávajícího zdroje, která by mohla vést k dočasnému omezenému překročení hodnot ukazatelů.

Na žádost osoby uvedené ve větě první může být doba určení mírnějšího hygienického limitu prodloužena nejdéle na další 3 roky, a to pouze v případě, že se jedná o mírnější hygienický limit stanovený podle písmene a) nebo b).

(2) Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický limit podle odstavce 1 omezen, je osoba uvedená v odstavci 1 povinna doložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zda a v jakém rozsahu byla zjednána náprava. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví tuto skutečnost ověří.

(3) Za mimořádných okolností může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)] na žádost osoby uvedené v odstavci 1 podanou nejpozději 5 měsíců před uplynutím lhůty prodloužené podle odstavce 1 povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, a to nejdéle na období 3 let.

(3) Možnost určit mírnější hygienický limit ukazatelů se nevztahuje na balené

pitné vody stáčené do lahví nebo kontejnerů určených k prodeji.

(4) Povolení podle odstavce 3 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydat, jen pokud prodloužení mírnějšího hygienického limitu povolí Komise Evropské unie na žádost podanou jménem České republiky příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)].

(4)(5) Při postupu podle odstavců 1, 3 a 4 odstavce 1 a § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví přihlédne i k ohrožení lidského zdraví, ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky pitné vody nebo omezením jejího používání.

(5)(6) Žádost podle podle odstavců 1 a 3 odstavce 1 musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 67 písm. a) až e) a hodnocení zdravotních rizik podle § 2 odst. 4. Proti zamítnutí žádosti o prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle odstavce 3 nelze podat opravný prostředek.

(6)(7) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v určení mírnějšího hygienického

limitu a jeho prodloužení podle odstavců 1 a 3 odstavce 1 stanoví

a) ukazatel, kterého se povolení týká, výsledky kontrol jakosti pitné vody předchozího období, maximální povolenou hodnotu tohoto ukazatele a dobu, na kterou se určuje mírnější hygienický limit,

b) zeměpisnou oblast, množství dodávané vody za den, rozsah zasaženého obyvatelstva a informaci o tom, zda se povolení týká i podniků v oboru výroby a oběhu potravin,

c) schéma kontroly jakosti pitné vody, podle potřeby se zvýšenou četností,

d) souhrn plánu nezbytných nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a zajištění revizí,

e) odůvodnění.

(7)(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny neprodleně v přiměřeném rozsahu informovat o povolení podle § 3 odst. 4 vět první a druhé a o jeho podmínkách, o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení, jakož i o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, kterým se podle tohoto zákona zakazuje nebo omezuje používání pitné vody [§ 84 odst. 1 písm. e)] a jeho podmínkách, odběratele6a) a další osoby v obdobném postavení, kterých se opatření týká. Pokud z těchto opatření nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví plyne pro některé skupiny obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny do informace zahrnout i postup k ochraně zdraví. Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny neprodleně zajistit zásobování pitnou vodou pro odběratele vyloučené nebo omezené v zásobování vodou.

(8)(9) Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. b), povinny zajistit, aby byly na jejich internetových stránkách nebo způsobem v místě obvyklým veřejně přístupné aktuální informace o

a) jakosti dodávané pitné vody a chemických látkách a chemických směsích použitých k úpravě této vody,

b) tom, zda bylo zpracováno posouzení a řízení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) a v jakém roce, a

c) tom, zda byla v rámci posouzení a řízení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) zjištěna nepřijatelná rizika a přijata příslušná nápravná opatření.

(9)(10) O postupu podle odstavců 1, 2 a 7 6 a podle § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně informuje nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví.

§ 3b

(1) Ministerstvo zdravotnictví je vždy do 2 měsíců povinno informovat Komisi Evropské unie o opatřeních prodloužení doby určení mírnějšího hygienického limitu na další nejdéle 3 roky podle § 3a, jestliže se týkají vodovodů a dalších zdrojů pitných vod s průměrnou spotřebou nad 1 000 m3 denně nebo využívaných více než 5 000 fyzickými osobami. V informaci uvede údaje v rozsahu podle § 3a odst. 7 písm. a) až e).

(2) Každé 3 roky Ministerstvo zdravotnictví vypracuje zprávu o jakosti pitné vody, v níž uvede nejméně informace o všech jednotlivých zdrojích pitné vody uvedených v odstavci 1. Zprávu uveřejní do jednoho kalendářního roku po skončení příslušného tříletého období ve svém sídle na místě všeobecně přístupném a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zprávu zašle Ministerstvo zdravotnictví do 2 měsíců od jejího uveřejnění Komisi Evropské unie.

(1) Ministerstvo zdravotnictví do 31. března kalendářního roku zajistí přípravu a aktualizaci souborů dat uvedených v písmenech a) až c) zahrnující informace z období 1. ledna až 31. prosince předcházejícího kalendářního roku. Soubory dat obsahují informace o

a) překročení nejvyšších mezních hodnot ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem. V souboru dat se uvádějí výsledky kontroly pitné vody a návrhy nápravných opatření podle § 4 odst. 4,

b) určení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 1. V souboru dat se

uvádějí informace podle § 3a odst. 6, a

c) nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatele, stanoveného prováděcím právním předpisem nebo povoleného nebo určeného podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, které představovalo ohrožení veřejného zdraví, na jehož základě musel orgán ochrany veřejného zdraví zakázat nebo omezit používání pitné vody, a toto překročení trvalo déle než 10 po sobě následujících dní a postihlo více než 1000 lidí.

Soubory dat podle písmen a) až c) Ministerstvo zdravotnictví zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup Evropské komisi, Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí.

(2) Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje přípravu dat zahrnujících informace o

a) opatřeních přijatých za účelem zlepšení přístupu k pitné vodě a na podporu používání této vody a o podílu obyvatel, kteří mají přístup k této vodě, a to bez zahrnutí vody stáčené do lahví a nádob, a

b) posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle § 3d odst. 3 a 4.

(3) Soubory dat podle odstavců 1 a 2 Ministerstvo zdravotnictví zpřístupní

způsobem umožňujícím dálkový přístup Evropské komisi, Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí. Soubory dat podle odstavce 2 každých 6 let aktualizuje.

§ 3c

(1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat provozní řád, který

obsahuje

a) údaje o zdroji a místu odběru vzorků surové vody,

b) základní údaje o technologii úpravy vody, používaných chemických látkách a chemických

směsích,

c) údaje o opatřeních nutných pro omezení nepřijatelných rizik v celém systému zásobování, nejde-li o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. b) a dále o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem,

d) předpokládaný počet zásobovaných osob,

e) monitorovací program,

f) posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou, nejde-li o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. b) a dále o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, a

g) způsob vedení záznamů o kontrole funkce systému zásobování a o provádění údržby.

(2) Monitorovací program obsahuje plán

a) sběru a rozborů bodových prostých vzorků vody nebo měření zaznamenaných procesem průběžného monitorování včetně způsobu stanovení míst odběru vody,

b) kontroly záznamů funkčnosti a stavu údržby zařízení,

c) kontroly úpravy vody, odběru vzorků vody, akumulací a rozvodné infrastruktury a

d) kontroly ochranného pásma vodního zdroje.

(3) Monitorovací program zpracovaný podle odstavce 2 musí umožňovat

a) ověřit, že opatření zavedená za účelem kontroly rizik pro veřejné zdraví fungují účinně v celém řetězci zásobování vodou, a to od povodí včetně ochranného pásma vodního zdroje přes místo odběru surové vody, úpravu, akumulaci a distribuci ke konečnému odběrateli,

b) poskytnutí informací o jakosti vyráběné a dodávané pitné vody,

c) ověřit, že u odběratele a další osoby v obdobném postavení je voda zdravotně nezávadná

a odpovídá všem požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím vydaným podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1 a 3 nebo § 21 odst. 2 příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, a

d) určit nejvhodnější způsoby zmírňování rizik pro veřejné zdraví.

(4) Způsob provádění monitorovacího programu podle odstavců 2 a 3 stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou obsahuje

a) popis systému zásobování vodou od ochranného pásma vodního zdroje včetně místa odběru surové vody přes úpravnu, akumulaci a rozvod vody ke koncovému spotřebiteli,

b) popis zjištěných nebezpečí odhad jejich závažnosti a

b) popis zjištěných nebezpečí, odhad jejich pravděpodobnosti a posouzení jejich

závažnosti a

c) stanovení nápravných nebo kontrolních opatření k odstranění nebo zmírnění nepřijatelných rizik v celém systému zásobování; tam, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody dezinfekce, validaci této dezinfekce, aby byla zajištěna účinnost dezinfekčního ošetření a zároveň bylo minimalizováno znečištění způsobené vedlejšími produkty dezinfekce.

Postup vypracování posouzení a řízení rizik a hodnocení výsledků tohoto postupu stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny předložit návrh provozního řádu podle

odstavce 1 ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(7) Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm.

b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny při vypracování posouzení a řízení rizik v systému zásobování vodou zohlednit výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí související s místem odběru vody podle jiného právního předpisu107 a dále jsou tyto osoby povinny provozní řád podle odstavce 1 průběžně přezkoumávat a v případě potřeby aktualizovat a vždy při změně podmínek provozu předkládat návrh změn ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; pokud nedochází ke změně provozního řádu, jsou povinny předkládat provozní řád podle odstavce 1 ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nejméně jednou za 56 let.

(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny na vyžádání předat relevantní část posouzení rizik v provozním řádu provozovateli provozně souvisejícího vodovodu, a

107 Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů.

to v takovém rozsahu, aby provozovateli provozně souvisejícího vodovodu byly k dispozici informace dostačující pro zpracování posouzení rizik do provozního řádu provozně souvisejícího vodovodu. Provozovatelem provozně souvisejícího vodovodu je osoba, které je do vodovodu dodávána voda osobou uvedenou v § 3 odst. 2. Informace předané podle věty první smějí být využity pouze pro zpracování provozního řádu provozně souvisejícího vodovodu. Tyto předané informace musí zahrnovat údaje o zdrojích vody, jakosti surové vody a její úpravě, o jakosti dodávané vody, stručné výsledky posouzení rizik a údaje o nápravných opatřeních případných rizik, která byla vyhodnocena jako nepřijatelná.

(8)(9) Ve vztahu k informacím, které získá orgán ochrany veřejného zdraví v rámci schvalování provozního řádu, se nepostupuje podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

§ 3d

(1) Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti ukazatele olovo v pitné vodě

jsou

a) školy a školská zařízení, zařízení školního stravování, prostory, které jsou určeny k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, diagnostické ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy, domovy mládeže a internáty,

b) zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče,

c) provozovny stravovacích služeb poskytující stravování ve zdravotnických

zařízeních, ve kterých je poskytována lůžková péče,

d) zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo

e) provozovny stravovacích služeb poskytující stravování v zařízeních sociálních

služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby,

pokud se jedná o stavbu postavenou do roku 1945 včetně; to neplatí v případě, že v této stavbě byla po roce 1990 provedena kompletní výměna rozvodů pitné vody a tuto skutečnost lze doložit technickou dokumentací.

(2) Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella

v rozvodu teplé vody jsou

a) zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče,

b) zdravotnická zařízení, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo

c) ubytovací zařízení podle § 21a s kapacitou nad 50 osob.

(3) Osoby provozující prioritní prostory dle odst. 1 nebo 2 jsou povinny zpracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a závěry vyplývající z posouzení a řízení rizik zapracovat do provozního řádu. Osoba provozující prioritní prostory, pro které již má tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

aktualizuje tento provozní řád o část posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky. Pokud takovouto povinnost osoba provozující prioritní prostory nemá, zpracuje hodnocení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky do samostatného provozního řádu, který předloží ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky se přezkoumává každých 6 let a v případě potřeby se aktualizuje.

(4) Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky je zaměřeno především na přítomnost ukazatele olovo v pitné vodě, přítomnost ukazatele Legionella spp. v teplé vodě a další možná rizika spojená s provozem vnitřního vodovodu a přípojky. Součástí posouzení a řízení rizik je i monitoring těchto ukazatelů. Postup vypracování posouzení a řízení rizik a limitní hodnoty ukazatelů stanoví prováděcí právní předpis. V případě, že je provedením posouzení a řízení rizik prokázáno nedodržení limitní hodnoty ukazatelů, zajistí osoby provozující prioritní prostory podle odstavců 1 nebo 2, aby byla přijata opatření vhodná k minimalizaci zdravotního rizika.

§ 4

Povinnosti osob při kontrole pitné vody, podmínky dodávky pitné vody

(1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek upravených prováděcím právním předpisem zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře4c) nebo u držitele autorizace (§ 83c)

a) odběr vzorků pitné vody a jejich laboratorní kontrolu, zda voda má jakost pitné vody, a to nejméně v rozsahu a četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem, a za použití metody, upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví podle odstavce 98; u ukazatelů, pro které není metoda prováděcím právním předpisem upravena nebo povolena, se postupuje podle metody, která odpovídá požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, a

b) pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě; protokol jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

Držitelé osvědčení o akreditaci, držitelé osvědčení o správné činnosti laboratoře a držitelé autorizace, kteří jsou oprávněni provádět odběr vzorků pitné vody a jejich laboratorní kontrolu, zda má voda jakost pitné vody, jsou v případě stanovení ukazatelů uvedených v prováděcím právním předpisu prostřednictvím externího subjektu povinni tuto subdodávku provádět pouze prostřednictvím držitelů osvědčení o akreditaci, držitelů osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelů autorizace. Pro stanovení ukazatelů neuvedených v prováděcím právním předpisu lze použít i metody neakreditované, pokud jsou validované a reprodukovatelné.

(2) Protokol podle odstavce 1 písm. b) jsou osoby uvedené v § 3

odst. 2 povinny uchovávat po dobu 5 let ode dne odběru vzorku pitné vody. Náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní a způsob stanovení míst odběru

vzorků pitné vody upraví prováděcí právní předpis.

(3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutím rozsah a četnost kontrol pitné vody stanovené prováděcím právním předpisem

a) z moci úřední nebo na základě výsledků posouzení a řízení rizik rozšíří o ukazatele, jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní hodnotě nebo mezní hodnotě, nebo o další ukazatele, jejichž výskyt lze předpokládat z důvodů geologického složení, havárie nebo jiných mimořádných událostí, a zvýší četnost kontrol pitné vody,

b) na žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 může snížit, nejde-li o mikrobiologické ukazatele, pokud výsledky posouzení a řízení rizik potvrdí, že nemůže být ohroženo veřejné zdraví a žadatel v žádosti prokáže, že jsou splněny následující podmínky:

1. u ukazatelů, u kterých se navrhuje snížení četnosti kontroly, jsou veškeré výsledky vzorků pitné vody odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 60 % limitní hodnoty ukazatele; u ukazatelů, u kterých nelze vzhledem k limitní hodnotě aplikovat podmínku 60 %, rozhodne o možnosti snížení četnosti ze sledování orgán ochrany veřejného zdraví s přihlédnutím k posouzení a řízení rizik, jehož výsledky potvrzují, že není pravděpodobné zhoršení jakosti pitné vody v předmětném ukazateli; místo a četnost odběru vzorků se určí ve vztahu k původu ukazatele a k proměnlivosti jeho koncentrace a jejímu dlouhodobému trendu,

2. u ukazatelů, které jsou navrženy ze sledování vyřadit, jsou veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 30 % limitní hodnoty ukazatele; u ukazatelů, u kterých nelze vzhledem k limitní hodnotě aplikovat podmínku 30 %, rozhodne o možnosti vyřazení ze sledování orgán ochrany veřejného zdraví s přihlédnutím k posouzení a řízení rizik, jehož výsledky potvrzují, že není pravděpodobné zhoršení jakosti pitné vody v předmětném ukazateli.

Orgán ochrany veřejného zdraví může z moci úřední zrušit tato rozhodnutí, pokud pominul důvod jejich vydání.

(4) Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty jakéhokoli ukazatele, stanoveného prováděcím právním předpisem nebo povoleného nebo určeného podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, je povinna osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně prošetřit, zjistit jeho příčinu a přijmout účinná nápravná opatření. O těchto skutečnostech je povinna neprodleně informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví postupuje při šetření příčiny nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a určení nebo změně nápravných opatření podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatelů pitné vody způsobeno vnitřním vodovodem6a) nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna informovat o tom odběratele,6a) popřípadě další osoby v obdobném postavení, kterým dodává pitnou vodu; v informaci uvede i možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou hygienické limity dodrženy. Jde-li v takovém případě o veřejný objekt podle § 3 odst. 2 písm. d), mají odběratelé6a) a další osoby v obdobném postavení, kterým je dodávána pitná voda, po obdržení informace podle věty čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a zjistit příčinu nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a přijmout účinná nápravná opatření.

(5) Existuje-li u dané zásobované oblasti podezření na výskyt dalších látek nebo mikroorganismů neupravených prováděcím právním předpisem nebo je-li potvrzeno překročení směrné hodnoty, kterou stanoví prováděcí právní předpis, osoba uvedená v

§ 3 odst. 2 neprodleně zjistí koncentraci nebo množství této látky nebo mikroorganismu a oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. V oznámení uvede kromě náležitostí podání stanovených správním řádem zásobovanou oblast, množství dodávané vody za den, počet zásobovaných obyvatel, odběrové místo, na kterém byla látka nebo mikroorganismus zjištěn, látku nebo mikroorganismus, jichž se oznámení týká, výsledky všech provedených rozborů, původ látky nebo mikroorganismu, pokud je znám, a plán nápravných opatření. Orgán ochrany veřejného zdraví na základě oznámení osoby nebo vlastního šetření určí hygienický limit pro výskyt takových látek nebo mikroorganismů, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství, které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vody, neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví postupem podle věty třetí jinak.

(6) Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat za podmínek stanovených rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví i vodu, která nemá jakost pitné vody a u níž již nelze povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, ale je dodávána spotřebitelům; o dodávce takové vody je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna spotřebitele informovat.

(7) Žádost podle odstavce 3 písm. b) musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat návrh úpravy rozsahu a četnosti kontrol pitné vody s odůvodněním, označení zásobované oblasti, množství dodávané vody za den a počet zásobovaných obyvatel, průkaz o stálé jakosti vody a vyhovujících hodnotách předmětných ukazatelů jakosti pitné vody a jejího zdroje a aktualizované posouzení a řízení rizik.

(8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolí použití jiné metody laboratorní kontroly pitné vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou nejméně tak spolehlivé jako výsledky získané pomocí metody upravené prováděcím právním předpisem. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o povolení informuje Evropskou komisi.

§ 5

Výrobky a materiály přicházející do přímého styku s pitnou, užitkovou, teplou a surovou vodou, chemické látky a chemické směsi, úprava vody a vodárenské technologie

(1) Výrobce nebo dovozce výrobku určeného k přímému styku s pitnou, užitkovou, teplou nebo surovou vodou6a) při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných účelech (dále jen "výrobek přicházející do přímého styku s vodou") a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby jejich složení a značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v

návodu k použití odpovídalo hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem. Výrobky, které nevyhovují těmto hygienickým požadavkům, nesmí distributor4a) distribuovat. Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby úprava povrchu výrobku vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem.

(1) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu určeného k přímému styku s pitnou, užitkovou, teplou nebo surovou vodou6a) při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných účelech sloužících k nakládání s těmito vodami (dále jen "výrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodou") a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby tyto výrobky nebo materiály a chemické látky nebo chemické směsi

a) neohrožovaly přímo nebo nepřímo lidské zdraví,

b) neměly nepříznivý vliv na barvu, pach nebo chuť vody,

c) nepodporovaly růst mikroorganismů,

d) neznečišťovaly vodu v rozsahu větším, než je vzhledem k zamýšlenému účelu nezbytně nutné.

(2) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou dále povinni zajistit, aby složení těchto výrobků, materiálů, chemických látek a chemických směsí a značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo hygienickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby úprava povrchu výrobku nebo materiálu vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem.

(2) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou je povinen před jeho uvedením na trh zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo u držitele autorizace podle tohoto zákona, a, jde-li o stavební výrobky u osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu,4a) způsobem upraveným prováděcím právním předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné, užitkové nebo teplé vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření a způsob a rozsah záznamu o ověření upravuje prováděcí právní předpis.

(3) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou je povinen před jeho uvedením na trh zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo u držitele autorizace podle § 83c způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné, užitkové nebo teplé vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření a

způsob a rozsah záznamu o ověření stanoví prováděcí právní předpis. Výrobky nebo materiály, které nevyhovují hygienickým požadavkům stanoveným v odstavcích 1, 2 nebo 3, nesmí distributor4a) distribuovat.

(4)(3) Výrobce a dovozce musí výrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodou a chemickou látku nebo chemickou směs, které by při nesprávném použití mohly způsobit zdravotní poškození fyzických osob nebo znehodnotit pitnou, užitkovou, teplou nebo surovou vodu vždy vybavit návodem k použití, a je-li to potřebné, i návodem k odstranění následků nesprávného použití. Návod musí být v českém jazyce, popřípadě v jazyce slovenském. Distributor4a) je povinen distribuovat takový výrobek či materiál nebo chemickou látku nebo chemickou směs spotřebiteli nebo jinému uživateli vždy s návodem k použití, popřípadě s návodem k odstranění následků nesprávného použití.

(5)(4) Jinak se při hodnocení bezpečnosti výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou, který je podle zvláštního právního předpisu stavebním výrobkem,8) postupuje podle zvláštního právního předpisu.4a)

(6)(5) Na žádost výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného zdraví

rozhoduje o

a) přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které nejsou upraveny v prováděcím právním předpisu pro výrobky nebo materiály přicházející do přímého styku s vodou,

b) přípustnosti chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou, nestanovené v prováděcím právním předpisu.

(7)(6) Žádost podle odstavce 65 musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem označení typu výrobku nebo materiálu, chemické látky nebo chemické směsi, jejich obchodní název a chemické složení, doklad o čistotě chemické látky nebo chemické směsi podle příslušné technické normy, stručný popis technologie výroby s výčtem všech surovin a přídatných látek, včetně údajů o rozkladných produktech vznikajících při výrobě, zpracování, případně stárnutí, údaje o koncentraci chemické látky nebo chemické směsi, údaj o koncentraci účinné látky v chemické směsi, údaj o předpokládaném způsobu použití výrobku nebo materiálu, chemické látky nebo chemické směsi, metodu stanovení navrhovaných přísad a jejich nečistot včetně produktů interakcí a rozpadu, dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda výrobek nebo materiál, navrhovaná látka, chemická látka nebo chemická směs byly povoleny v jiných státech a pro jaké užití, údaje o toxicitě navrhované látky, chemické látky nebo chemické směsi, návod k použití výrobku, materiálu, chemické látky nebo chemické směsi a dále, pokud jde o žádost podle odstavce 65 písm. b), podrobný popis principu technologie úpravy vody, údaj o nejvyšší navrhované aplikační dávce chemické látky nebo chemické směsi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při dlouhodobém požívání a metodu kontroly funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi.

(8)(7) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá povolení podle odstavce 65, jestliže žadatel prokáže, že nedojde k negativnímu ovlivnění jakosti pitné, užitkové nebo teplé vody.

(9)(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 mohou při vodárenské úpravě surové vody6a) používat jen vodárenské technologie upravené prováděcím právním předpisem a chemické látky a chemické směsi upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 65 písm. b).

(10)(9) Na žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o přípustnosti vodárenské technologie neupravené v prováděcím právním předpisu. Žádost musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat označení typu technologie, popřípadě její obchodní název, popis účelu technologie a odůvodnění jejího použití, návod k použití, podrobný popis principu technologie úpravy vody včetně použitého zařízení a přesného složení chemických látek a chemických směsí, pokud je jejich přidání do vody součástí technologie, doklad, že použité zařízení, chemické látky a chemické směsi odpovídají požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, údaje o změnách jakosti upravené vody, a to mikrobiologické, chemické a fyzikální včetně vedlejších či rozkladných produktů vznikajících v důsledku aplikace navrhované technologie, doklad, že jsou splněny hygienické požadavky stanovené na jakost pitné vody, metody kontroly funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při jejím dlouhodobém požívání, pokud se jedná o technologii, která předpokládá změnu fyzikálních vlastností vody nebo vnos chemických látek neupravených prováděcím právním předpisem do vody a dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda a za jakých podmínek byla technologie povolena pro úpravu pitné vody v jiných státech. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví k použití vodárenské technologie povolení vydá, jestliže žadatel prokáže, že vodárenská technologie vede k dodržení jakosti pitné vody a nedojde k jejímu negativnímu ovlivnění.

(11)(10) Osoby vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3) mohou při úpravě této vody používat jen chemické látky a chemické směsi upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 65 písm. b).

(12)(11) K jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové, pitné, užitkové a teplé vody a pro obdobné účely mohou osoby uvedené v § 3 odst. 2 a 3 a odběratelé6a) používat jen výrobky a materiály, které vyhovují hygienickým požadavkům podle odstavců 1 až 43 nebo byly povoleny podle odstavce 87.

* * *

§ 26

Povinnosti výrobce, dovozce, prodávajícího a distributora předmětů běžného užívání

(1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání uvedených v § 25 odst. 1 písm.

a) a c) je povinen, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak, zajistit, aby jím vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání byly při uvedení na trh bezpečné,26a) zejména aby

a) za obvyklých nebo běžně předvídatelných podmínek nezpůsobily poškození zdraví fyzických osob nebo nepříznivé ovlivnění potraviny nebo pokrmu,

b) vyhovovaly materiály a předměty uvedené v § 25 písm. a) vyhovovaly prováděcím právním předpisem stanoveným hygienickým požadavkům na jejich složení, vlastnosti a mikrobiologickou čistotu; dodržení hygienických požadavků na složení a vlastnosti výrobků a materiálů uvedených v § 25 písm. a) a c) těchto materiálů a předmětů je výrobce nebo dovozce povinen zkoušet a hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a o provedení a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení vést dokumentaci,

c) byly baleny, pokud to jejich charakter vyžaduje, do bezpečných26a) obalů,

d) byly s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny a vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, popřípadě obsluze a čištění. Ve značení předmětu běžného užívání musí uvést i údaje upravené prováděcím právním předpisem, a to způsobem, který tento předpis upravuje. Rozsah vybavení předmětů běžného užívání písemným prohlášením a návody a jejich náležitosti upraví prováděcí právní předpis.

d) materiály a předměty uvedené v § 25 písm. a) byly s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny a vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, a to v rozsahu a s náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem, popřípadě vybaveny návodem k obsluze a čištění. Ve značení těchto materiálů a předmětů musí uvést i údaje stanovené prováděcím právním předpisem, a to způsobem, který tento předpis upravuje.

(2) Pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak, dovozce nemá povinnost zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků uvedených v § 25 písm. a) a c) v § 25 písm. a) a vést o tom dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) a povinnost vybavit předmět běžného užívání písemným prohlášením podle odstavce 1 písm. d), jsou-li splněny tyto podmínky:

a) povinnosti zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků, vést o tom dokumentaci a vydat písemné prohlášení splnil v rozsahu podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu výrobce v zahraničí a

b) dovozce zajistí pro kontrolní účely na žádost příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví předložení dokumentace o zkouškách a hodnocení složení a vlastností těchto výrobků ve lhůtě, rozsahu a jazyce určeném příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a vybaví stanovené výrobky ověřeným českým překladem prohlášení podle odstavce 1 písm. d), vydaného výrobcem v zahraničí.

(3) Distributor4a) nesmí distribuovat ty předměty běžného užívání podle § 25 písm. c) uvedené na trh, které nejsou v souladu s tímto zákonem značeny a vybaveny písemným prohlášením, návodem k použití, popřípadě obsluze a čištění. Pokud nelze výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. a) a c) určit, odpovídá za splnění povinností podle odstavce 1 distributor4a). Distributor je povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem zajistit značení předmětu běžného užívání, který není zabalen v obalu určeném pro spotřebitele a je balen v místě prodeje na přání spotřebitele. Předměty běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti je prodávající29a) povinen umístit odděleně a zřetelně označit údajem o skončení doby

minimální trvanlivosti; tyto výrobky smí prodávat jen, jsou-li bezpečné26a).

(4) Hygienické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 3 se nevztahují na předměty běžného užívání uvedené v § 25 písm. c) nabízené jako použité.

(5) Výrobce a dovozce materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami je povinen písemně oznámit zahájení, změnu nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami do 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Podnikající fyzická osoba v oznámení uvede jméno a příjmení nebo obchodní firmu, sídlo a adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby. Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby.

(6) Povinnost stanovená v odstavci 5 se obdobně vztahuje na provozovatele potravinářského podniku95) používajícího ve svém potravinářském podniku96) materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil nebo dovezl.

(7) Na provozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b). Na provozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které dovezl, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2.

* * *

§ 80

Ministerstvo zdravotnictví

(1) Ministerstvo zdravotnictví k ochraně a podpoře veřejného zdraví

a) řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví, odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a řídí a kontroluje její plnění; jednou za 5 let hodnotí zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a na základě provedeného hodnocení stanoví priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva,

b) řídí a kontroluje krajské hygienické stanice,

c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic,

d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v ochraně a podpoře veřejného zdraví,

e) stanoví na základě doporučení Národní imunizační komise, zřízené jako poradní orgán

Ministerstva zdravotnictví, antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování a zveřejní je ve formě sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, a to vždy do 28. února kalendářního roku; stejným postupem Ministerstvo zdravotnictví stanoví a zveřejní i změny antigenního složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování,

f) rozhoduje ve věcech podle § 4 odst. 8, § 5 odst. 5 § 5 odst. 6, § 6e, § 72 odst. 1 a 2, § 73,

§ 83e odst. 5 a dále o námitkách, rozhoduje-li o nich podle tohoto zákona nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví; je oprávněno povolit prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 3; plní úkoly podle § 3a odst. 4, § 3b, § 6g, § 72 odst. 3, § 75a, § 79 odst. 5,

§ 83a odst. 2, § 83c odst. 3 a § 83e odst. 6; na návrh krajských hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích,

g) nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů, a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu,

h) stanoví ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění, a rozhoduje o jejich ukončení,

i) na žádost krajské hygienické stanice dává povolení k mimořádnému očkování podle § 69

odst. 1 písm. g),

j) stanoví další infekční onemocnění vyvolaná vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny, které se považují za nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví;43c) současně vyhlásí tato další infekční onemocnění v celoplošném televizním a rozhlasovém vysílání43b),

k) usměrňuje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví prováděný

Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra,

l) sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik; sestavuje očkovací programy a programy prevence infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu a řídí jejich realizaci; stanoví zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik a zásady monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek a řídí jejich realizaci; řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví,

m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace, organizování a provádění kursů v

hodnocení zdravotních rizik,

n) přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými stanicemi, které určují priority činnosti na úseku státního zdravotního dozoru,

o) koordinuje činnost a spolupráci s jinými státními a nestátními orgány a organizacemi, včetně registrovaných občanských sdružení, jakož i se sociálními partnery v oblastech souvisejících s výkonem státní správy na úseku ochrany a podpory veřejného zdraví,

p) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie a plní další úkoly vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku potravinového práva, předmětů běžného užívání uvedených v § 25 písm. a) a b) a výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví, že je plní krajské hygienické stanice,

q) pořizuje, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně ovlivňuje stávající hlukovou situaci, aktualizuje, nejdéle však jednou za 5 let, strategické hlukové mapy, jejichž součástí jsou mezní hodnoty hlukových ukazatelů; mezní hodnotou hlukových ukazatelů se rozumí hodnota hlukových ukazatelů, při jejímž překročení dochází ke škodlivému zatížení životního prostředí, k jehož odstranění nebo snížení jsou vypracovávány akční plány,

r) zpřístupňuje veřejnosti strategické hlukové mapy, vypracované podle písmene q),

s) prováděcím právním předpisem upraví stanovení hlukových ukazatelů, jejich mezní hodnoty, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů, jejichž součástí jsou návrhy tichých oblastí, podrobnosti týkající se způsobu a rozsahu informování veřejnosti o strategických hlukových mapách, o přípravě návrhů akčních plánů a účasti veřejnosti na této přípravě a o vypracovaných akčních plánech. Akčním plánem se rozumí plán obsahující opatření, jejichž účelem je ochrana před škodlivými a obtěžujícími účinky hluku, včetně snížení hluku, stanovenými podle § 34,

t) koordinuje zpracování akčních plánů, dále pořizuje souhrn akčního plánu na základě akčních plánů předložených krajskými úřady a Ministerstvem dopravy, jejichž součástí jsou tiché oblasti v aglomeraci vymezené krajskými úřady a tiché oblasti ve volné krajině stanovené Ministerstvem životního prostředí. Tichou oblastí v aglomeraci se rozumí oblast, která není vystavena hluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatele nebo než je nejvyšší přípustná hodnota hygienického limitu hluku stanoveného podle § 34. Tichou oblastí ve volné krajině se rozumí oblast, která není rušena hlukem z dopravy, průmyslu nebo rekreačních aktivit,

u) spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států Evropské unie na

strategickém hlukovém mapování v blízkosti hranic,

v) usměrňuje řízení jakosti vod v povrchových vodách uvedených v seznamu podle § 6g krajskými hygienickými stanicemi, zejména určuje v souladu s podmínkami upravenými právem Evropské unie1) počet koupacích sezón, na jejichž základě sestaví krajské hygienické stanice soubory údajů pro posuzování jakosti vod, a to po předchozím informování Evropské komise v rozsahu upraveném právem Evropské unie1),

w) přijímá žádosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů pro styk s potravinami o povolení nové látky dosud neuvedené na seznamu látek, jejichž užití při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami je povoleno, jakož i žádosti o změnu povolení vydaných podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie,

x) zajišťuje a koordinuje zpracování Pandemického plánu České republiky a zpracovává

Pandemický plán zdravotnictví,

y) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku prevence infekčních nemocí a plní další úkoly na tomto úseku vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie sdělováním zpráv zasílaných do Sítě společenství prostřednictvím systému včasného varování a reakce a dále poskytuje vědecká a technická data, která se poslání Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí týkají83); sdělováním zpráv a poskytováním vědeckých a technických dat může pověřit právnickou osobu nebo organizační složku státu zřízenou k plnění úkolů v oboru své působnosti,

z) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územnímu rozvojovému plánu z

hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik.

(2) Za hluk se pro účely postupu podle odstavce 1 písm. q) až u) a podle § 81, 81a, 81b a 81c považuje hluk, kterému jsou lidé vystaveni v zastavěných územích, ve veřejných parcích a tichých oblastech v aglomeracích, v tichých oblastech ve volné krajině, v blízkosti škol, nemocnic a ostatních oblastech a územích citlivých na hluk. Nepovažuje se za něj hluk způsobený osobou, která je mu vystavena, hluk v domácnostech, sousedský hluk, hluk z rekreačních aktivit, hluk na pracovištích, hluk uvnitř dopravních prostředků a hluk způsobený vojenskou činností v objektech důležitých pro obranu státu.

(3) Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit orgánům ochrany veřejného zdraví uvedeným v § 78 odst. 1 písm. b) a c) rozsah a četnost kontrol a konkretizaci kontrolních postupů.

(4) Pro řešení sporů o použití metody vyšetřování faktorů pracovních podmínek a hodnocení zátěže organismu neupravené právními předpisy je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit rozhodčí metodu zahrnující strategii odběru, transportu, uchovávání a zpracování vzorků, jejich analýzy, hodnocení a kontroly kvality měření. Analytické metody kontroly složení kosmetických přípravků stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví na základě významných důkazů, že výrobek, nad nímž vykonává státní zdravotní dozor orgán ochrany veřejného zdraví, přestože splňuje požadavky práva Evropské unie, představuje nebezpečí pro zdraví43d), může dočasně zakázat používání takového výrobku, jeho uvádění na trh nebo podrobit tento výrobek zvláštním podmínkám a rozhodnout o ukončení platnosti takového zákazu.

(6) O postupu podle odstavce 5 a jeho důvodech uvědomí Ministerstvo zdravotnictví neprodleně ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropské unie. Má-li Komise Evropské unie za to, že postup podle odstavce 5 je neodůvodněný, Ministerstvo zdravotnictví platnost zákazu za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie ukončí.

(7) Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno stanovit, že výrobky upravené přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, podle nichž orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají nad jejich uvedením na trh, distribucí nebo uvedením do oběhu státní správu, jsou nebezpečné, jestliže byly jako takové označeny orgány Evropské unie, Světovou zdravotnickou organizací nebo v systémech pro rychlou výměnu informací Evropské unie. Povinnosti osob při výskytu nebezpečných výrobků stanoví zvláštní právní předpis26a) nebo přímo použitelné předpisy Evropské unie. Dočasné pozastavení nebo omezení uplatňování zvláštních opatření nebo jiných přímo použitelných předpisů Evropské unie, stanovené Ministerstvem zdravotnictví na základě přímo použitelných předpisů Evropské unie, vyhlásí Ministerstvo zdravotnictví zveřejněním na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy) umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních pracovištích. Stanovení a opatření podle tohoto odstavce zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Toto stanovení a opatření není rozhodnutím vydaným ve správním řízení.

(8) V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje služební místo hlavního hygienika České republiky, který má postavení náměstka pro řízení sekce podle zákona o státní službě; ve věcech ochrany a podpory veřejného zdraví vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavním hygienikem České republiky může být jmenován pouze lékař se získanou specializovanou způsobilostí a jmenuje jej vláda; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě.

(9) Ministerstvo zdravotnictví

a) je dotčeným orgánem při posuzování účinných látek a přípravků na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh99),

b) předkládá Evropské komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin víceletý národní program pro rezidua pesticidů podle článku 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005100),

c) koordinuje spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví a provádění činností vyplývajících z požadavku čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách a jiné úřední činnosti prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového práva v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami.

* * * Autorizace

§ 83a

(1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, organizační složky státu, kraje nebo obce nebo právnické osoby, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět

a) odběr vzorků a vyšetření jakosti pitné, užitkové a teplé vody (§ 3 odst. 1 a 3), vody v umělých nebo přírodních koupalištích a vody ve zdroji umělého koupaliště nebo sauny (§ 6),

b) zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního prostředí staveb (§ 13 odst. 1),

c) odběr vzorků a měření mikrobiálního chemického a parazitárního znečištění písku v

pískovištích venkovních hracích ploch (§ 13 odst. 2),

d) ověřování výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, s výjimkou stavebních

výrobků,8) podle § 5 odst. 23,

e) kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),

f) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24 odst. 1 písm. e)],

g) měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření v komunálním a pracovním prostředí

(§ 30 až 35),

h) zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí,

i) biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické toxikologie, fyziologie a psychologie práce,

j) zjišťování zrakové zátěže pro účely hodnocení faktoru pracovních podmínek.

(2) Ministerstvo zdravotnictví pověří prováděním autorizace právnickou osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen "autorizující osoba"). Toto pověření je nepřevoditelné. Při autorizaci se

postupuje podle podmínek, které stanoví pro jednotlivé oblasti podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví. Pověření autorizující osoby a zrušení tohoto pověření zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

* * *

§ 84

Státní zdravotní dozor

(1) Orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti

a) při výkonu státního zdravotního dozoru dozírají na to, zda osoby plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem, zvláštními právními předpisy a rozhodnutím, opatřením obecné povahy nebo jiným závazným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů,

b) mohou pozastavit výkon činnosti, pokud při ní byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady,

c) mohou po dobu potřebnou k provedení státního zdravotního dozoru zakázat uvádění nebo dodávání na trh, do oběhu, distribuci, prodej, nabízení nebo vystavování výrobku, pokud existuje odůvodněná informace, že tento výrobek je nebezpečný26a); mohou nařídit stažení z trhu, stažení z oběhu nebo vyřazení z distribuce a prodeje výrobků, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie a na jejich základě vydaným rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo zakázat jejich dodávání nebo uvádění do oběhu4c) nebo na trh,

d) mohou prověřovat znalosti podle § 19 odst. 3 a rozhodnout o tom, že fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné nemá znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví,

e) mohou zakázat nebo omezit používání nejakostní pitné vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti (§ 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a § 41a), a to do doby odstranění závady, jakož i stanovit účel, pro který lze takovou vodu používat nebo nařídit větší četnost kontroly pitné vody, užitkové vody nebo vody jiné jakosti podle § 21 odst. 2; mohou určit nápravná opatření v případě nedodržení jakosti pitné vody, užitkové vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti, upravené tímto zákonem, nebo změnit přijatá nápravná opatření, a to do doby odstranění závady; ke sledování jakosti vody, která nemá jakost pitné vody, užitkové vody a nelze již povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, mohou osobě uvedené v § 3 odst. 2, která dodává takovou vodu, uložit četnost a rozsah kontrol u odborně způsobilé osoby uvedené v § 4 odst. 1 a v případě ohrožení veřejného zdraví z takové vody zakázat nebo omezit její užívání a rozhodnout o ukončení těchto opatření,

f) mohou nařídit větší četnost kontroly vody v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, sauně, ve stavbě ke koupání nebo v umělém koupališti, jestliže jakost vody nedává záruku dodržení požadavků stanovených nebo povolených podle § 6f odst. 2, a dobu provádění takových kontrol,

g) mohou zakázat používání vody ve stavbě ke koupání, v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, v umělém koupališti nebo sauně, a to i jen pro některé skupiny obyvatel, nebo zakázat používání zdroje vody pro umělé koupaliště nebo saunu, pokud je voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování znečištěna, a to do doby odstranění závady,

h) mohou zakázat provoz pískoviště venkovní hrací plochy určené pro hry dětí, nejsou-li dodrženy stanovené hygienické limity nebo provozní řád (§ 13 odst. 2), a to do doby odstranění závady,

i) mohou nařídit osobě provozující přírodní nebo umělé koupaliště nebo saunu, jakož i osobě uvedené v § 6d, přijetí opatření k ochraně veřejného zdraví před zdravotním rizikem plynoucím ze znečištění vody ke koupání, ochlazování nebo sprchování nebo změnit opatření přijaté k tomuto účelu osobou provozující přírodní nebo umělé koupaliště nebo saunu nebo osobou uvedenou v § 6d,

j) mohou nařídit úpravu provozního řádu podle § 3c odst. 1, § 3d odst. 3, § 6c odst. 1 písm. cf), § 7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 15 odst. 2, § 21 odst. 3 a § 21a nebo posouzení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) a § 3d odst. 4, pokud podmínky v nich uvedené nevedou k ochraně veřejného zdraví, a uložit odstranění zjištěných závad v dodržování provozního řádu,

k) mohou stanovit podmínky konání školy v přírodě, zotavovací akce nebo jiné podobné akce pro děti (§ 12) a v případě ohrožení veřejného zdraví školu v přírodě, zotavovací akci nebo jinou podobnou akci pro děti zakázat,

l) mohou odejmout povolení vydané podle § 4 odst. 8, § 5 odst. 56 až 910, § 6e, § 6f odst. 2,

§ 14, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2, § 31 odst. 1 a § 41a odst. 2, nesplňuje-li osoba podmínky, za kterých bylo povolení vydáno, nebo je-li ohroženo veřejné zdraví; odejmutí povolení vydaného Ministerstvem zdravotnictví musí být předem projednáno s tímto správním úřadem,

m) mohou pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku, vibrací nebo zdroje neionizujícího

záření, je-li to nezbytné k ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady,

n) mohou po dobu potřebnou k provedení státního zdravotního dozoru zakázat používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určené k výrobě nebo přípravě pokrmu podezřelých z toho, že nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost a čistotu stanoveným zvláštními právními předpisy23), přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví; mohou rozhodnutím zakázat používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určených k výrobě nebo přípravě pokrmu, pokud nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost, jakost, čistotu a značení, stanoveným zvláštními právními předpisy23) nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo nejsou za stanovených podmínek skladovány, jakož i nařídit provedení sanitace nebo změnu technologického postupu výroby nebo přípravy pokrmu,

o) mohou stanovit odchylný způsob zacházení s prádlem ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, je-li to nezbytné pro zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění,

p) mohou uložit určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek ke zjištění, zda není ohroženo veřejné zdraví nebo určení příčiny poškození zdraví anebo k objektivizaci skutečné míry zátěže, která má nebo může mít vliv na zdraví zaměstnance nebo fyzické osoby provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84),

q) mohou uložit zajištění zpracování hodnocení zdravotních rizik osobě, jejíž činnost je nebo může být zdrojem takového rizika,

r) mohou nařídit okamžité uzavření provozovny od okamžiku zjištění porušení povinnosti, které může mít za následek ohrožení života nebo zdraví,

s) mohou nařídit k ochraně zdraví zaměstnance nebo fyzické osoby provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84) provedení opatření k omezení rizik plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěže a ze souvisejících pracovních podmínek; mohou nařídit změnu opatření přijatých zaměstnavatelem nebo fyzickou osobou provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84) podle zvláštního právního předpisu k ochraně zdraví při práci,

t) mohou k ochraně zdraví zaměstnavateli stanovit přísnější nejvyšší přípustné hodnoty rizikových faktorů pracovních podmínek, než stanoví zvláštní právní předpisy, vyskytuje-li se na pracovišti současně více rizikových faktorů, při vysokém fyzickém zatížení zaměstnanců vystavených na pracovišti působení rizikových faktorů, při překračování limitních hodnot biologických expozičních testů, nebo pokud to je třeba s ohledem na ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců, studentů, spolupracujících mladistvých rodinných příslušníků nebo žáků a studentů při praktickém vyučování nebo praktické přípravě, které jsou součástí jejich přípravy na budoucí povolání,

u) při zjištění, že pokrmy, suroviny, polotovary nebo potraviny k jejich výrobě či přípravě jsou jiné než bezpečné nebo při zjištění, že potraviny uváděné na trh48) jsou jiné než bezpečné, mohou nařídit jejich znehodnocení či likvidaci, a to na náklad kontrolované osoby, která je povinna způsob a provedení znehodnocení nebo likvidace orgánu ochrany veřejného zdraví prokázat,

v) mohou nařídit z protiepidemických důvodů nebo ke zjištění zdravotního stavu fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné lékařské prohlídky a potřebná laboratorní a jiná vyšetření nutná k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,

w) k předcházení ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací mohou zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84) nařídit mimořádné lékařské preventivní prohlídky a jejich náplň a upravit rozsah a termíny sledování rizikových faktorů; mimořádné lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví za podmínek upravených zvláštním právním předpisem33a) ,

x) mohou nařídit fyzické osobě, která vylučuje choroboplodné zárodky, ale není nosičem podle § 53 odst. 1, opatření v rozsahu podle § 53 odst. 1 písm. a) a c), s výjimkou léčení.

(2) V případech podle odstavce 1 písm. b), e), g), h), j) a m) je osoba, které bylo nápravné opatření uloženo, neprodleně, povinna informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o odstranění závady a, spočívá-li závada ve skutečnosti, kterou lze měřit nebo provést její laboratorní vyšetření, předložit i důkaz o dodržování povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie a právními předpisy nebo uložených na jejich základě rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Pro účely tohoto důkazu může osoba měření a laboratorní vyšetření provést jen prostřednictvím držitele autorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe vydané podle chemického zákona35a) pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace, akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno, pokud není sama takto kvalifikovaná. Určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek podle odstavce 1 písm. p) lze provést jen prostřednictvím držitele autorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe vydané podle chemického zákona35a) pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace, akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno. Věty druhá a třetí se nepoužijí, stanoví-li tento zákon pro příslušné měření jinak (§ 32a).

(3) Zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví vydá rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) na místě a oznámí je ústně kontrolované osobě, a to členovi statutárního orgánu kontrolované osoby, jejímu zaměstnanci nebo jiné fyzické osobě, která vykonává nebo zabezpečuje činnosti kontrolované osoby související s předmětem státního zdravotního dozoru. O ústním vyhlášení rozhodnutí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví na místě vydá písemné potvrzení; písemné vyhotovení rozhodnutí bez zbytečného odkladu doručí účastníkovi řízení dodatečně. Ústní vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a

u) má účinky oznámení. Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) lze podat do 3 dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne bezodkladně. Otevřít provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) vydal; souhlas je úkonem podle části čtvrté správního řádu. Souhlas musí být vydán neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo prokázáno odstranění závadného stavu.

(4) Státní zdravotní dozor vykonávají krajské hygienické stanice podle kontrolních

plánů, které určují priority činnosti na tomto úseku ochrany veřejného zdraví.

(5) Při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů jsou orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti oprávněny přijímat opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie.

(6) Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví pro výkon státního zdravotního dozoru nad výrobky, které byly propuštěny do celního režimu volného oběhu nebo vývozu, tyto údaje:

a) identifikační údaje deklaranta, a to jméno, popřípadě jména a příjmení, místo pobytu, popřípadě sídlo, název obchodní firmy, nebo název a sídlo adresáta,

b) popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/8771),

c) zemi odeslání a zemi původu výrobku,

d) množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek.

(7) Poskytnutí údajů podle odstavce 6 není porušením mlčenlivosti podle daňového

řádu.

(8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě žádosti celního úřadu vydá vyjádření v případě důvodného podezření, že zásilka neodpovídá předloženému osvědčení72) nebo certifikátu, nebo v případě přerušení řízení o propuštění výrobků, nad kterými orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají státní zdravotní dozor, do volného oběhu.

* * *

§ 92a

Přestupky na úseku bezpečnosti výrobků

(5) Výrobce, dovozce nebo distributor předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 26 odst. 1 nebo 3

a) uvede na trh nebo distribuuje výrobek, který není bezpečný., nebo

b) nesplní povinnost značit výrobek nebo ho vybavit prohlášením nebo návodem.

(5) Výrobce, dovozce nebo distributor předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 26 odst. 1 nebo 3 uvede na trh nebo distribuuje výrobek, který není bezpečný.

(14) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo 2, odstavce 4 písm. a) bodu 1, 2, 5, 7, 12 nebo 13, odstavce 5 písm. a) , odstavce 5, odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a), odstavce 10 písm. c) nebo odstavce 13 písm. b) bodu 1 nebo 2,

b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 3 písm. a) nebo c), odstavce 4 písm. a) bodu 10 nebo 14, odstavce 4 písm. b) nebo c), odstavce 7 písm. d), odstavce 9 , odstavce 11 nebo odstavce 13 písm. a) nebo c),

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 3 písm. b) bodu 6 nebo 8, odstavce 4 písm. a) bodu 8, odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. b), odstavce 8, odstavce 10 písm. b) nebo odstavce 12,

d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) bodu 3, 4, 5 nebo 7, odstavce 4 písm. a) bodu 3, 4, 6 nebo 9, odstavce 5 písm. b), odstavce 7 písm. c) nebo odstavce 13 písm. b) bodu 3,

e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 11,

* * *

§ 92b

Přestupky na úseku ochrany jakosti vod

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 3

odst. 2 dopustí přestupku tím, že

a) dodá pitnou vodu, která nesplňuje hygienický požadavek stanovený v § 3 odst. 1,

povolený podle § 3 odst. 4 nebo určený podle § 3a nebo § 4 odst. 6,

b) nekontroluje jakost pitné vody podle § 4 odst. 1 nebo rozhodnutí vydaného podle § 4 odst. 3 nebo 6 nebo schématu kontrol stanoveného podle § 3a odst. 76,

c) neoznámí výskyt látky nebo mikroorganismu podle § 4 odst. 65,

d) použije vodárenskou technologii, chemickou látku nebo chemickou směs v rozporu s § 5

odst. 89,

e) nedoloží zjednání nápravy v jakosti pitné vody podle § 3a odst. 2,

f) nezajistí zásobování pitnou vodou podle § 3a odst. 87, nebo

g) nesplní informační povinnost podle § 3a odst. 87 nebo 98 nebo § 4 odst. 4, 5 nebo 6.

(2) Výrobce teplé vody se dopustí přestupku tím, že

a) vyrobí nebo dodá teplou vodu v rozporu s § 3 odst. 3,

b) použije při úpravě teplé vody chemickou látku nebo chemickou směs v rozporu s § 5 odst.

1011, nebo

c) nesplní informační povinnost podle § 4 odst. 4.

(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 nebo § 41a anebo výrobce teplé vody se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz nebo omezení nebo neprovede nápravné opatření uložené podle § 84 odst. 1 písm. e).

(4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, výrobce teplé vody nebo odběratel pitné nebo teplé vody se dopustí přestupku tím, že k jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové nebo pitné vody nebo pro obdobný účel použije výrobek v rozporu s § 5 odst. 1112.

(5) Odběratel pitné nebo teplé vody nebo osoba v obdobném postavení, která odebírá pitnou nebo teplou vodu ve stavbě, kde se taková voda dodává veřejnosti, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 5

a) neprošetří příčinu nedodržení hodnoty ukazatele jakosti pitné nebo teplé vody, nebo

b) nepřijme účinné nápravné opatření.

(6) Osoba provozující činnost epidemiologicky závažnou nebo osoba poskytující péči se dopustí přestupku tím, že používá bez povolení vodu jiné jakosti.

(7) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že při výrobě teplé vody pro osobní hygienu zaměstnanců nesplní povinnost podle § 41a.

(8) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a), odstavce

3, 4 nebo 5,

b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) nebo f) nebo odstavce 2

písm. b),

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c),

d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo 7,

e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo g) nebo odstavce 2 písm.

c).

* * *

§ 108

(1) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1, 3 a 7, § 3c odst. 4 a 5, § 4 odst. 1 až 5 a 8, § 5 odst. 1, 2 a 8 až 10, § 6a odst. 6, § 6b odst. 1, § 6c odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a d), § 21 odst. 1 písm. a), § 24 odst. 1 písm. b) a d), § 26 odst. 1 písm. b) a d), § 30 odst. 1 a 2, § 37 odst. 1, § 38, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 44b odst. 2, § 45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 2, § 47a odst. 5, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst. 1 a 2, § 62 odst. 3 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a), § 75a odst. 1 a 4, § 80 odst. 1 písm. s), § 80 odst. 4, § 82a odst. 2 písm. d), § 82a odst. 5, § 83e odst. 2 a § 97 odst. 2.

(1) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1, 3 a 7, § 3 b odst. 1, § 3c odst. 4 a 5, § 3 d odst. 4, § 4 odst. 1 až 5 a 8, § 5 odst. 1, 2, 3 a 9 až 11, § 6a odst. 6, § 6b odst. 1, § 6c odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a d), § 21 odst. 1 písm. a), § 24 odst. 1 písm. b) a d), § 26 odst. 1 písm. b) a d), § 30 odst. 1 a 2, § 37 odst. 1, § 38, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 44b odst. 2, § 45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 2, § 47a odst. 5, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst. 1 a 2, § 62 odst. 3 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a), § 75a odst. 1 a 4, § 80 odst. 1 písm. s), § 80 odst. 4, § 82a odst. 2 písm. d), § 82a odst. 5, § 83e odst. 2 a § 97 odst. 2.

* * *

Platné znění zákona č. 274/2001 Sb.,

zákon o vodovodech a kanalizacích

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 5

Evidence vodovodů a kanalizací

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací. Vlastnické vztahy k vodovodům a kanalizacím, jakož i k vodovodním přípojkám a kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí. Na majetkovou evidenci vodovodů a kanalizací se nevztahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem10).

(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení provozní evidence, kterou tvoří záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na vodu dodávanou vodovody, výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace, nákladové listy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a dále provozní řády vedené podle zvláštních právních předpisů33a).

(3) Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen bezplatně předávat v elektronické podobě a ve stanoveném formátu územně

10) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

3a) § 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

příslušnému stavebnímu úřadu, a to každoročně vždy do 28. února za předcházející kalendářní rok.

(4) Stavební úřad zpracuje údaje, které mu byly předány podle odstavce 3, za celý svůj územní obvod a předá je vždy do 31. března v elektronické podobě a ve stanoveném formátu příslušnému ministerstvu k vedení ústřední evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích podle odstavce 5.

(5) Ústřední evidenci vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích uvedených

v odstavci 3 vede ministerstvo.

(6) Obsah a způsob vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací, a formát předání těchto údajů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5a

Omezení přístupu k informacím

Georeferenční a kapacitní údaje o vodohospodářské infrastruktuře jsou neveřejné informace a neposkytují se podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím35).

HLAVA II

PROVOZOVÁNÍ VODOVODŮ A KANALIZACÍ

§ 6

Oprávnění k provozování

(1) Osoba, která hodlá provozovat vodovod nebo kanalizaci, požádá krajský úřad

o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace.

(2) Krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace jen osobě,

která

a) je oprávněna provozovat živnost podle zvláštního zákona12),

b) je vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nebo s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace uzavřela smlouvu, která ji opravňuje vodovod nebo kanalizaci provozovat; v případě, že vodovod nebo kanalizace provozně souvisí s vodovody nebo kanalizacemi jiných vlastníků, musí být doloženo, že s nimi má vlastník uzavřenou písemnou dohodu podle § 8 odst. 3,

c) sama nebo její odborný zástupce splňuje kvalifikaci odpovídající požadavkům na provozování, správu a rozvoj vodovodů nebo kanalizací, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v závislosti na počtu fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace, a to:

1. střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělávání obsahově zaměřeném

na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a má nejméně 4 roky praxe v oboru

35) § 11 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

vodovody a kanalizace, jedná-li se o nejvýše 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace;

2. vysokoškolské vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu v oblasti vodovody a kanalizace a má nejméně 2 roky praxe v oboru vodovody a kanalizace, jedná-li se o více než 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace.

(3) Krajský úřad nevydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace,

nestanoví-li tento zákon jinak, pokud:

a) povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo vydáno jiné osobě,

b) o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace žádá osoba, které bylo zrušeno povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace podle odstavce 9, nebo

c) předchozí povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo zrušeno podle odstavce 9 písm. b) a nebyl odstraněn důvod vedoucí ke zrušení předchozího povolení.

(4) V případech uvedených v odstavci 3 písm. b) nebo c) může krajský úřad vydat povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace pouze s předchozím souhlasem ministerstva.

(5) V povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho změně, krajský úřad uvede údaje provozovatele, údaje o odborném zástupci provozovatele, provozovaný majetek uvedený identifikačními čísly majetkové evidence vodovodů nebo kanalizací, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v rozsahu uvedeném v žádosti o povolení k provozování.

(6) Bez splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace těm obcím, organizačním složkám státu nebo sdružením vlastníků vodovodů a kanalizací, která jsou právnickými osobami, pokud neprovozují vodovod nebo kanalizaci za účelem dosažení zisku.

(7) Krajský úřad rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace v případě, že provozovatel již nesplňuje podmínky pro vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace uvedené v odstavci 2 písm. a), b) nebo c). O zrušení povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace krajský úřad neprodleně informuje ministerstvo.

(8) Krajský úřad rozhodnutím změní, popřípadě zruší a vydá nové povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, změní-li se výčet vodovodů nebo kanalizací, pro které bylo povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace vydáno, nebo dojde-li ke změně osoby odborného zástupce provozovatele.

(9) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, pokud

a) provozovatel přes předchozí upozornění ministerstva opakovaně nedodržuje nebo

porušuje ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů12a), nebo

b) technickým auditem (§ 38) byly zjištěny závažné nedostatky; o zrušení povolení informuje neprodleně příslušný krajský úřad.

(10) Krajský úřad informuje v elektronické podobě a ve stanoveném formátu o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace i o jejich změně nebo zrušení neprodleně ministerstvo.

(11) Odborným zástupcem provozovatele je fyzická osoba, která odpovídá za provozování vodovodů nebo kanalizací, a která je k provozovateli ve smluvním vztahu.

(12) K formuláři žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace se přikládá kopie živnostenského oprávnění, kopie smlouvy, kterou uzavřel žadatel s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace na jejich provozování, pokud jím žadatel není sám, identifikační čísla vodovodů a kanalizací, uvedená ve vybraných údajích majetkové evidence podle § 4 odst. 3 a 6 tohoto zákona, kterých se povolení k provozování týká, úředně ověřená kopie dokladů o vzdělání a praxi odborného zástupce a jeho písemný souhlas včetně ověřeného podpisu, pokud sám není žadatelem. Formulář žádosti se podává v elektronické podobě a ve stanoveném formátu.

(13) Vymezení příbuzného oboru k oboru vodovody a kanalizace a formulář žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

(14) Povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu je nutným podkladem pro vydání kolaudačního rozhodnutí ke stavbám vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů a čistíren odpadních vod.

* * *

§ 13

Požadavky na jakost vody k úpravě na vodu pitnou

(1) Voda odebraná z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen "surová voda") musí splňovat v místě odběru před její vlastní úpravou požadavky na její jakost ve vazbě na použité standardní metody úpravy surové vody na vodu pitnou.

(2) Výjimečně lze k úpravě na vodu pitnou odebírat povrchovou nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody, stanovené prováděcím právním předpisem. Výjimku povoluje na žádost provozovatele vodovodu krajský úřad, a to pouze za předpokladu, že technologie úpravy vody z takového zdroje vody zaručuje zdravotní nezávadnost upravené pitné vody, stanovenou zvláštními právními předpisy1).

(3) Provozovatel vodovodu je povinen provádět odběry vzorků surové vody v místě odběru před její vlastní úpravou a provádět jejich rozbory a celkové výsledky v elektronické podobě a ve stanoveném formátu zasílat krajskému úřadu a příslušnému správci povodí jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok.

(4) Údaje podle odstavce 3 použije příslušný správce povodí jako podklad pro zpracování a aktualizaci plánů povodí a programů opatření z hlediska zlepšování jakosti surové vody.

1) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících předpisů,

ve znění pozdějších předpisů.

36) Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.

(5) Ukazatele jakosti surové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, formu elektronického a četnost měření hodnot jednotlivých ukazatelů, definice jednotlivých standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, sledované parametry, referenční metody, četnost odběru vzorků a analýz, možnosti odchylek od požadavků na jakost a formu elektronického předávání výsledků stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Provozovatel vodovodu je povinen v rámci vypracování provozního řádu provést posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou podle § 3c odst. 1 písm. f) zákona o ochraně veřejného zdraví. Způsob zohlednění výsledků, které vyplývají z posouzení a řízení rizik pro systém zásobování vodou, stanoví jiný právní předpis36).

* * *

§ 36

Ochrana odběratele

(1) Pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli nárok na uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst. 6. Tento nárok nevzniká, pokud se okolnosti, za kterých došlo k povolení připojení na vodovod nebo kanalizaci, změnily natolik, že nejsou splněny podmínky pro uzavření této smlouvy na straně odběratele.

(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud byl k uzavírání smluv zmocněn, nesmí při uzavírání smlouvy podle § 8 odst. 6 jednat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí odběratele diskriminovat.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen předat obecnímu úřadu obce, v jejímž obvodu zajišťuje provoz vodovodu nebo kanalizace, informaci s platnými údaji pro možné odběratele k uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst. 6, o

a) rozsahu zmocnění předaných identifikovaným vlastníkem vodovodu nebo kanalizace

identifikovanému provozovateli smlouvou podle § 8 odst. 2,

b) jakosti a tlaku dodávané pitné vody a maximální míře znečištění odváděných

odpadních vod s uvedením místa zveřejňování aktuálních informací,

c) způsobu zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů umístění vodoměrů, způsobu zjišťování množství odpadních vod, výpočtu odváděných srážkových vod a o možných výjimkách,

d) technických požadavcích na vnitřní vodovod a vnitřní kanalizaci včetně zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,

e) technických požadavcích na přípojky,

f) fakturaci, případné zálohové platbě a o způsobu vyúčtování,

g) rozsahu a podmínkách odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační řád),

h) možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod a o podmínkách náhradních dodávek vody a náhradního odvádění odpadních vod a údajích o způsobu informování osob, které tyto služby využívají,

i) případných smluvních pokutách.

(4) Obecní úřad v přenesené působnosti zajistí, aby veřejnosti byly zpřístupněny informace o podmínkách pro uzavření smlouvy podle § 8 odst. 6 uvedených v odstavci 3.

(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen nejpozději do 30. dubna kalendářního roku způsobem uvedeným v prováděcím právním předpisu zveřejnit porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné17a) a dosažené skutečnosti v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl vyšší než 5 % hodnot kalkulovaných musí být zdůvodněn. Porovnání je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, povinen zaslat ve stejném termínu a v elektronické podobě a ve stanovené formě ministerstvu. V případě, že v předchozím kalendářním roce bylo zpracováno více kalkulací cen pro vodné a stočné, zveřejní se každá platná kalkulace a na ministerstvo se zašle ve stanoveném elektronickém způsobu předání i součtová kalkulace.

(6) Provozovatel je povinen po zjištění zhoršení jakosti dodávané pitné vody bez prodlení toto oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví a krajskému úřadu a dále postupovat podle zvláštního právního předpisu17).

(7) Obsah a rozsah porovnání podle odstavce 5 a formu předávání porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Povinnost zveřejnit informace podle odstavce 4 nebo 5 se považuje za splněnou okamžikem předání údajů podle odstavce 4 nebo 5 obecnímu úřadu obce, které se týká.

Obec informace podle

a) odstavce 4 zveřejní na úřední desce obecního úřadu nebo oznámí, kde jsou tyto informace zpřístupněny,

b) odstavce 5 zveřejní na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po předání těchto údajů, nejpozději však do 2 dnů, na dobu nejméně 30 kalendářních dnů.

(9) Provozovatel zajistí, aby byl na jeho internetových stránkách nebo způsobem v místě obvyklým zveřejněn reklamační řád, poradenství pro odběratele a aktuální informace z vybraných údajů majetkové a provozní evidence vedené podle

§ 5 odst. 1 a 2 v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(10) Provozovatel je povinen pravidelně, minimálně jednou za rok, informovat odběratele na faktuře nebo prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup o vodném a stočném, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Současně zde uvede odkaz na internetové stránky, kde se informace stanovené v odstavci 9 nachází.

* * *

§ 40

Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 4 odst. 9, § 5 odst. 6, § 6

odst. 13, § 8 odst. 11, § 10 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 1, § 13 odst. 5 a 6, § 14 odst. 6, §

16 odst. 6, § 17 odst. 9, § 19 odst. 10, § 20 odst. 3, § 20 odst. 9, § 36 odst. 7, 9 a 10 a § 38

odst. 6.

17a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,

ve znění pozdějších předpisů.