DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vysoká škola CEVRO Institut
Xxxxxxxxx Xxx
Praha 2021
Vysoká škola CEVRO Institut Katedra soukromého práva
Obsah a využití inominátní smlouvy o motivačním příspěvku studentovi
Xxxxxxxxx Xxx
Studijní program: CEVRO N0421A220003 N-OPV Obchodněprávní vztahy
Studijní obor: CEVRO N0421A220003 OPV Obchodněprávní vztahy (kombinované) Vedoucí práce: XXXx. Xxxxx Xxxx
Praha 2021
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně, uvedl v ní všechny použité prameny a zdroje a v textu řádně vyznačil jejich použití.
V Chotěboři, dne 31. března 2021
Poděkování
Chtěl bych tímto poděkovat především vedoucímu práce XXXx. Xxxxxx Xxxxxxx za ochotu a vstřícnost při vypracování této kvalifikační práce. Jeho rady a připomínky byly pro mě cenné a přínosné.
Resumé
Tato diplomová práce se orientuje na problematiku podpory vzdělávání, přímo pak na podporu studenta od jeho budoucího zaměstnavatele. Práce zkoumá eventuální formulace ustanovení smlouvy o motivačním příspěvku studentovi, její potenciální obsah a celkové znění.
Cílem práce je rozebrat formulace jednotlivých ustanovení smlouvy o motivačním příspěvku studentovi a upozornit na možné zákonné souvislosti. Na základě toho, pak předložit čtenáři vzorové znění smlouvy.
Řešení práce dosahuje zejména pomocí rozboru jednotlivých ujednání smlouvy v návaznosti na platné zákonné normy, judikaturu a odborné zdroje. Snahou autora je seznámit čtenáře srozumitelně a co nejkomplexněji s danou problematikou.
Klíčová slova: Smlouva o motivačním příspěvku studentovi, inominátní smlouvy, příspěvek na studium, stipendium, motivace
Summary
This diploma thesis focuses on the issues of education support, in particular on the support of students from their future employers. The thesis examines the possible wording of provisions in the student incentive payment agreement, its possible content and overall wording.
The aim of the thesis is to analyse the wording of the individual provisions in the student incentive payment agreement and to draw attention to possible legal context. On the basis of this, the thesis submits the reader a model version of the agreement.
The thesis reaches its aim by analysing individual provisions of the agreement in connection with applicable laws and regulations, court practice and professional resources. The author attempts to acquaint the reader with these issues in a comprehensible and most complex way.
Keywords: student incentive payment agreement, innominate agreements, study allowance, scholarship, motivation
Obsah práce
2.1.1. Motivační příspěvek a jeho definice 4
2.1.2. Definice příjemců motivačního příspěvku 6
2.1.3. Důvody uzavírání smlouvy o motivačním příspěvku 8
2.1.4. Obvyklé závazky poskytovatele 10
2.1.5. Obvyklé závazky příjemce 12
2.1.6. Důvody neposkytnutí příspěvku 13
2.2. Zákonná ustanovení mající vliv na znění smlouvy 14
2.2.2. Svéprávnost a zletilost 17
2.2.3. Způsobilost k právnímu jednání 18
2.2.4. Jednotlivá ustanovení smlouvy a jejich užití 20
2.2.5. Deklaratorní prohlášení příjemce a poskytovatele 22
2.2.6. Závazky na straně poskytovatele 24
2.2.7. Závazek plnit si své povinnosti 24
2.2.8. Závazek dosahovat co nejlepších studijních výsledků 25
2.2.9. Závazek týkající se kázně studenta 27
2.2.11. Závazky týkající se docházky studenta 29
2.2.12. Xxxx závazky přímo nesouvisející 31
2.2.13. Závazek uzavřít pracovní smlouvu 32
2.2.14. Závazek setrvat v zaměstnání u poskytovatele 40
2.2.15. Závazek zachovávat dobrou pověst 41
2.2.16. Sankce, smluvní pokuty 43
2.2.17. Podpis smlouvy zákonným zástupcem 44
2.3.1. Výpověď poskytovatele příspěvku z důvodu porušení smlouvy 46
2.3.2. Výpověď poskytovatele příspěvku bez udání důvodu 47
2.3.3. Výpověď příjemce příspěvku 48
2.5. Daňové aspekty motivačního příspěvku 50
2.5.1. Daňová uznatelnost motivačního příspěvku 50
2.5.2. Daňové dopady na straně příjemce 52
3.1. Návrh znění smlouvy uzavírané s nezletilým studentem 54
3.2. Návrh znění smlouvy uzavírané se zletilým studentem 61
3.3. Návrh znění dodatku smlouvy 70
4.2. Oslovení respondenti, úspěšnost návratnosti 74
4.4. Závěr ze statistického zjišťování 83
6. Seznam použitých zdrojů a pramenů 85
7.2. Souhrnná analýza statistického dotazníku – automatický výstup 92
8. Schválené zadání kvalifikační práce 96
1. Úvod
Tématem této diplomové práce je smlouva o motivačním příspěvku studentovi, její obsah a využití u českých podnikatelských subjektů.
Nejen v období malé nezaměstnanosti dochází k nedostatku kvalitních a kvalifikovaných pracovníků. Zajištěním pracovníků a jejich náborem se zabývá vědní obor zvaný Personalistika, do jehož působnosti motivační příspěvek studentovi bezesporu patří.
„Úkolem personalistiky je zajistit organizaci dostatek schopných a motivovaných lidí a jejich pomocí dosahovat strategických cílů organizace. Úkol personalistiky je naplňován prostřednictvím personálních činností (výběru, hodnocení, odměňování, vzdělávání apod.), které provádějí manažeři, ve větších organizacích s větším počtem lidí pak zpravidla s podporou personalistů.“1
Motivační příspěvek studentovi pak lze zařadit mezi vnější zdroje získávání zaměstnanců, jak uvádí X. Xxxxx ve své publikaci:
„Mezi vnější zdroje získávání zaměstnanců patří nezaměstnaní na trhu práce, zaměstnanci jiných organizací, studenti a absolventi škol, ženy v domácnosti, důchodci, studenti, lidské zdroje v zahraničí apod.“2
Provádět tedy nábor pracovníků již mezi studenty je legitimní a správnou snahou všech podnikatelských subjektů k zajištění kvalifikovaných pracovníků v budoucnu a tedy i k zajištění své vlastní prosperity.
Student pak získává podpisem smlouvy o motivačním příspěvku studentovi zpravidla nejen finanční podporu, ale hlavně příslib budoucího zaměstnání a tedy i jistou motivaci ke studiu svého oboru. Kromě toho zpravidla jeho budoucí zaměstnavatel spolupracuje se školou a student se již může v rámci praktické výuky
1 XXXXX, Xxxxxx. Personalistika pro manažery a personalisty. Praha: Grada, 2012. s. 11.
2 XXXXX, Xxxxxx. Personalistika pro manažery a personalisty. Praha: Grada, 2012. s. 97.
či stáží připravovat u svého budoucího zaměstnavatele, seznamovat se s jeho firmou či provozem.
Práce se však zaměřuje především na obsah samotné smlouvy zejména vzhledem k zákonným mantinelům jejího obsahu. Je třeba mít na paměti, například, že se tato smlouva v případě středoškolských studentů a v současnosti tolik žádaných učňů uzavírá s osobami, které doposud nenabyly plnou svéprávnost, nejsou tak plně způsobilí ke všem právním úkonům, ale existují i další omezení, na které je třeba dbát.
Ve své podstatě se tedy práce vymezuje právně spíše negativně a snaží se určit, která ujednání nejsou ve smlouvě již možná a z jakých důvodů a na tomto základě pak v této práci navrhuji znění smlouvy o motivačním příspěvku studentovi. Opíraje se tak o legální licenci obsaženou v Ústavě České republiky zák. č. 1/1993 Sb. čl. 2 odst. 4:
„Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“3
Jedním z příkladů může být například kolize této smlouvy se zákoníkem práce, jenž je poměrně přísně kogentní zákonnou normou.
„Tento princip na první pohled vypadá značně liberálně a představuje možnost sjednat s pracovníkem v pracovní smlouvě či jiné dohodě práva a povinnosti, pokud není takové sjednání zákonem výslovně vyloučeno.
Jak tedy vypadá tato zásada v praxi? Pokud se podíváme na to, co je zákonem zakázáno, zjistíme, že ona liberálnost má ve skutečnosti značná omezení. Zákoník práce totiž výslovně zakazuje zejména smluvně se odchýlit od ustanovení, která jsou vyjmenována v § 363 (více než stovka paragrafů), dále od jakýchkoli ustanovení ukládajících povinnost (ledaže jde o odchylku ve prospěch zaměstnance), všech
3 Zákon č. 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY, Sagit, a. s., Ostrava, 2019, ISBN 978-80-7488-
343-9, čl. 2 odst. 4.
ustanovení upravujících náhradu škody a ustanovení odkazujících na aplikaci občanského zákoníku.“4
Snahou této práce je tedy nabídnout znění smlouvy, které má být jakýmsi návodem pro použití v praxi, neboť smlouva o motivačním příspěvku studentovi jako smlouva inominátní své náležitosti v žádném zákonném předpisu vymezeny nemá.
Další částí práce je krátký exkurz směrem k daňovému právu a popsání možností uplatnění vyplaceného motivačního příspěvku jako daňově uznatelného nákladu, tedy zejména jeho daňová uznatelnost.
V závěrečné části práce se pak zamýšlím nad samotným využíváním tohoto institutu v praxi a doplňuji ho malým statistickým zjišťováním mezi podnikatelskými subjekty v České republice.
Při psaní této práce jsem především v teoretické části použil metodu literární rešerše a srovnávání, v dalších částích též metodu dedukce resp. deduktivního usuzování a analýzy.
4 ZUSKA. Xxxxx. Co není zakázáno, je dovoleno. Xxxxxx.xx [online]. 2006, [cit. 20. února 2021].
2. Teoretická část
2.1. Obecná část
2.1.1. Motivační příspěvek a jeho definice
Ačkoliv je motivační příspěvek studentovi hojně využíván, využívají jej především střední firmy a je hojně využíván velkými technologickými firmami, které kladou důraz na zajištění dostatku kvalifikovaných pracovníků a dokáží své personální požadavky plánovat lépe, než firmy malé.
Jedním z důvodů malého využití může být také malé povědomí drobných podnikatelů a živnostníků o této možnosti personálního náboru kvalifikovaných pracovníků, vždyť již dopátrat se jasné definice pojmu motivační příspěvek studenta není nijak jednoduché.
Co vlastně se z pohledu práva skrývá za pojmem motivační příspěvek studentovi?
Naše právo je na tento výraz poněkud skoupé a jeho definici můžeme naleznout jen v zákoně č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, který v par. § 24 odst. 2 písm. zu) uvádí:
„…motivačním příspěvkem se pro účely tohoto zákona rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů,“5
Jak se také ve svých odborných článcích nezávisle na sobě shodnou i Xxx. Xx. Xxx Xxxxx, poradce Nejvyššího správního soudu
„Přestože je smlouva o poskytnutí stipendia nepojmenovaným smluvním typem, alespoň co se občanského práva týče, její základní rysy najdeme v § 24 odst. 2 zu)
5 Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, Sagit, a. s., Ostrava, 2020, ISBN 978-80-7488-380-4, § 24, odst. 2 písm. zu).
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Jejím předmětem je tedy poskytnutí motivačního příspěvku studentovi nebo žákovi, který se pro poskytovatele stipendia připravuje na výkon profese.“6
a advokát Xxx. Xxxxxx XXXXXX:
„Hovoří-li se o motivačním příspěvku, prvním háčkem je vlastně již jeho definice. Právní předpisy týkající se školního vzdělávání, tedy školský zákon a zákon o vysokých školách, motivační příspěvek neupravují ani nedefinují. Stejně tak mlčí i zákoník práce a občanský zákoník.
Jedinou definici tak podává zákon o daních z příjmů, který v § 24 odst. 2 písm. zu) definuje motivační příspěvek jako…“7
Samotná smlouva o motivačním příspěvku studentovi je pak inominátním - nepojmenovaným smluvním typem a na rozdíl od smluv nominátních - pojmenovaných nejsou pro ni stanoveny v zákoně č. 89/2012 Sb. - Občanském zákoníku podstatné náležitosti smlouvy.
Samy smluvní strany upravují svá vzájemná práva a povinnosti a tvoří tak obsah, chceme-li „náležitosti“ smlouvy, teprve absence některého ujednání zakládá použití nejbližšího zákonného ustanovení, obsahově nejbližšího smluvního typu.
Jasně se k této problematice vyjadřuje ve své judikatuře Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 9. září 2009, spis. zn. 33 Cdo 1977/2007:
„U nepojmenovaných smluv určují obsah smlouvy její účastníci, kteří si upraví vzájemná práva a povinnosti, jež tvoří obsah smlouvy, která je právním důvodem jejich vzniku. Teprve není-li v určité otázce účastníky nic smluveno, použijí se na závazkový právní vztah, vzniklý z nepojmenované smlouvy, analogicky ta zákonná ustanovení, která upravují závazkový právní vztah obsahem a účelem nejbližší.
6 XXXXX, Xxx. Smlouva o poskytnutí stipendia jako nepojmenovaný smluvní typ. Xxxxxxxxxxxxx.xx [online]. 2018, [cit. 20. února 2021].
7 XXXXXX, Xxxxxx. Motivační příspěvek. Praktická personalistika: odborný dvouměsíčník. 2016, roč. 3, č. 11-12, s. 21.
Vztah mezi účastníky nepojmenované smlouvy se tedy řídí především tím, co bylo ve smlouvě ujednáno.“8
Samotný obsah smlouvy tedy v případě její písemné formy bude samozřejmě obsahovat základní údaje jako je jasná identifikace smluvních stran či lze jistě doporučit závěrečné ujištění smluvních stran o uzavření smlouvy z vlastní a svobodné vůle, bez nátlaku a že žádná ze stran neuzavřela smlouvu v tísni. Zbývající obsah smlouvy budeme dále rozebírat podrobně.
Smlouva může být v zásadě uzavřena ústně, písemně, dokonce i konkludentně, nicméně vzhledem k povaze a mnohdy dlouhodobému závazku ze smlouvy lze více než doporučit její písemnou formu.
Písemnou formu lze doporučit také z důvodu možného vzniku daňově uznatelného nákladu z plnění vzniklého ze smlouvy a to celé poskytované částky nebo její části jak stanoví zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. V takovém případě je písemná forma z hlediska prokazování daňové uznatelnosti tohoto nákladu přímo nutností.
2.1.2. Definice příjemců motivačního příspěvku
Při psaní této práce jsem se nevyhnul a v dalším textu se ještě nevyhnu použití termínů učeň, student a vysokoškolský student, případně také termínu žák.
Existuje však jasné rozlišení těchto termínů z hlediska práva a jejich jasná definice?
Je nutné konstatovat, že nikoliv, nepomůže nám ani zákon č. 561/2004 Sb. Školský zákon sice v par. 58 odst. a) vyjmenovává stupně středního vzdělání, ale uvedené pojmy nevykládá.
„Stupně středního vzdělání
(1) Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního vzdělávání se dosahuje těchto stupňů vzdělání:
8 Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 1977/2007, ze dne 09.09.2009, [cit. 20. února 2021]
a) střední vzdělání,
b) střední vzdělání s výučním listem,
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou.“9
Ze znění zákona však jasně vyplývá, že se přiklání k dělení používanému například v Německu a sice tak, že návštěvníka základní školy, středního odborného učiliště a středních škol označuje převážně za žáka, návštěvníka vyšších odborných škol a vysokých škol pak za studenta. Pojem učeň Školský zákon navzdory tomu, že mluví o středních odborných učilištích, vůbec nepoužívá.
Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách pak jasně své návštěvníky definuje v par.. 3 jako studenty:
„Akademická obec vysoké školy
Akademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec vysoké školy.“10
Pokud tedy dovozujeme ze znění těchto zákonů, vypadalo by řazení takto: Žák = základní škola, střední odborné učiliště, střední škola
Student = vyšší odborná škola, vysoká škola Učeň = nevyužitý termín
Vysokoškolský student = pleonasmus
Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, se s touto terminologií vypořádává v duchu výše uvedených zákonů, když v par. 24, odst. 2 písm. zu) hovoří o žácích nebo studentech a o studentech vysoké školy.
Kromě toho zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, odkazuje v tomto na znění zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, který pojem student jasně
9 Zákon č. 561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), Sagit, a. s., Ostrava, 2020, ISBN 978-80-7488-427-6, § 58 odst. a)
10 Zákon č. 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488-454-2, §3.
nedefinuje. Z tohoto zákona se však odvozuje zejména pojem „poplatník soustavně se připravujícím na budoucí povolání“ a to pro daňové účely, což je mnohdy účetními a daňovými poradci vykládáno také jako student. Např. Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx, daňová poradkyně ve svém článku Student a daň z příjmů:
„Úvodem je nutno zjistit, kdo fyzickou osobou – poplatníkem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (dále jen: studentem) – je.
Zákon o daních z příjmů vlastní definici nemá a odkazuje na zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Zjednodušeně lze konstatovat, že se jedná o středoškolské studium (s výjimkou takového studia při zaměstnání) a o vysokoškolské studium (bez ohledu na jeho formu).
Jinými slovy: v případě střední školy je studentem pouze „řádný“ student (a nikoliv ten, který studuje střední školu dálkově, večerně...), avšak v případě vysoké škody je studentem i ten, který školu studuje při zaměstnání. Za studium na vysoké škole se ale nepovažuje studium v programu celoživotního vzdělávání.“11
V této práci si vzhledem k výše uvedenému a pro jasnou přehlednost dovolím poněkud volnější použití těchto výrazů a to zejména také proto, že v běžné mluvě se dnes středoškolský žák obvykle označuje jako student (a mnohý by se jistě urazil být označen za žáka) z čehož pak plyne také nutnost použití výrazu vysokoškolský student. Jelikož se jedná o výrazy takto běžně používané, nepovažuji toto použití za chybu či nepřesnost, naopak chci použitím těchto pojmů celou práci zpřehlednit.
2.1.3. Důvody uzavírání smlouvy o motivačním příspěvku
K uzavření smlouvy o motivačním příspěvku studenta existují u obou smluvních stran rozumné důvody.
Na straně poskytovatele příspěvku, tedy podnikatelského subjektu, zaměstnavatele je to zejména důvod zajištění potřebného počtu kvalifikovaných pracovníků do
11 XXXXXXX, Xxxxxx. Student a daň z příjmů. Xxxxxx.xx [online]. 2003, [cit. 21. února 2021].
budoucna a dále také může hrát roli oblast Public relations, kdy si firma veřejnou podporou studentů může snažit vylepšovat svoje jméno u veřejnosti.
Kromě toho je tento výdaj také daňově odečitatelnou položkou a poskytovatel si tak může snížit svůj daňový základ. Není žádným tajemstvím, že výhody tohoto odpočtu často využívají i drobní živnostníci, kteří smlouvy o motivačním příspěvku studenta sepisují se svými vlastními dětmi. Snižují tak svůj daňový základ a směřují své děti ke své vlastní podnikatelské činnosti a pokračování v ní.
Při správném přístupu školy a samotného poskytovatele dochází také k jejich spolupráci a student může již během svého studia provádět např. povinnou praxi u svého budoucího zaměstnavatele.
Na straně druhé je zde příjemce příspěvku, student připravují se na své budoucí povolání. Zejména u studentů středních škol je mnohdy problémem motivace ke studiu. Pokud tuto motivaci nezajistí svým působením sama škola a samozřejmě především rodina může motivace poskytnutá budoucím zaměstnavatelem žáka ke studiu přilákat.
Kromě hmotné motivace, která v některých případech může být i výrazným faktorem samotné možnosti studovat (příspěvek na ubytování a stravování studenta, příspěvek na dopravnu či pracovní pomůcky) zejména u nízkopříjmových rodin je zde i funkce sociální. Samotné stipendium pak může kladně působit na většinu studentů k podání lepších studijních výkonů, zejména pokud je rozumně podpořeno požadovaným studijním průměrem. Za sociální funkci motivačního příspěvku pak lze považovat zajištění práce pro absolventa. Student tak může již během studia vidět smysl svého vzdělávání se a vidět sepětí učiva s praxí.
Dalším společenským benefitem motivačního příspěvku studenta je bezesporu setrvání studenta v oboru na který se studiem připravuje. Neboť všichni víme, že zde existuje fenomén vystudování oboru, kterému se poté absolvent nezačne věnovat a často se k němu již nikdy nevrátí. Získání prvního zaměstnání ve vystudovaném oboru kladně působí na setrvání u tohoto oboru a zhodnocuje tak výdaje společnosti na vzdělání tohoto studenta.
2.1.4. Obvyklé závazky poskytovatele
Poskytovatel se ve smlouvě o motivačním příspěvku studentovi především zavazuje poskytovat studentovi peněžitou podporu a to po sjednanou dobu. Kromě toho může smlouva obsahovat i další závazky poskytovatele, které jsou v souladu se smyslem motivačního příspěvku studentovi. Jak uvádí ve svém článku Právní prostředky pro stabilizaci lidských zdrojů Xxx. Xxxxxx Xxxxx a Mgr. Xx. Xxxxx Xxxxx:
„Smyslem motivačního příspěvku je poskytnout na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi, který se připravuje na budoucí výkon profese, příspěvek na vzdělávání a motivovat ho tak k úspěšnému dokončení studia“12
I. Základní závazkem poskytovatele je tedy závazek poskytovat příjemci každý měsíc motivační příspěvek ve smluvené výši a po smluvenou dobu.
Obvykle se příspěvek skládá z jedné či více níže uvedených položek, vyjmenovaných v par. § 24, odst. 2 písm. zu) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, což dává poskytovateli základní předpoklad pro daňovou uznatelnost vyplaceného stipendia.
a) Poskytovatel se zavazuje poskytovat žákovi stipendium, které je obvykle definováno jako prospěchové stipendium.
Poskytnutí stipendia je vázáno na studijní průměr studenta, tento je často ještě dělen na studijní průměr z teoretického vyučování a z odborného vyučování, případně ještě na studijní průměr z praktického vyučování.
Výše stipendia může být také odstupňována ve své výši a to například ve výši 4 500 Kč měsíčně (do studijního průměru 2,00 včetně) nebo ve výši 3 500 Kč měsíčně (studijní průměr do 2,50 včetně) apod. Případně může být neposkytnut při překročení určitého studijního průměru.
12 XXXXX, Xxxxxx, ŠMŮLA, Xxxxx. Právní prostředky pro stabilizaci lidských zdrojů. Xxxxxx.xx [online]. 2003, [cit. 25. února 2021].
Ve většině případů uzavřených smluv se podle všeho požaduje u studenta hodnocení chování stupněm 1.
b) Poskytovatel se zavazuje poskytovat studentovi příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese. Tento příspěvek, stejně jako další je již využíván méně, neboť pro jeho daňovou uznatelnost může být vyžadováno prokázání účelu daňově odečitatelné položky.
c) Poskytovatel se zavazuje poskytovat studentovi příspěvek na jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání.
d) Poskytovatel se zavazuje poskytovat studentovi příspěvek na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů.
Příspěvek se ve většině poskytuje studentovi mimo období hlavních školních prázdnin, pokud se poskytovatel s příjemcem nedohodne jinak. Nic nebrání tomu poskytovat příspěvek studentovi po celý kalendářní rok.
II. Dalším obvyklým závazkem poskytovatele je zajistit studentovi po řádném ukončení studia pracovní místo ve své firmě a umožnit žákovi uzavření pracovní smlouvy. Případně může být součástí smlouvy smlouva o smlouvě budoucí pracovní. Což bude rozebíráno podrobněji v dalším textu této práce.
III. Spíše technickým, avšak praktickým závazkem poskytovatele může být závazek písemně informovat příjemce o všech skutečnostech rozhodných pro poskytování motivačního příspěvku, a to bezodkladně. Pokud by se totiž poskytovatel rozhodl z jakéhokoliv důvodu smlouvu vypovědět, je nasnadě, že student má být informován s co největším předstihem, aby se mohl na tuto skutečnost připravit. Jak jsem již uvedl, může být poskytnutý motivační příspěvek často jedinou možností financování studia zejména u příjemců z nízkopříjmových skupin obyvatelstva, či chceme-li sociálně slabších rodin.
2.1.5. Obvyklé závazky příjemce
Základním prohlášením příjemce by měl být především zájem o úspěšné a řádné ukončení vzdělávání v oboru vzdělání na studované škole.
Základním závazkem příjemce uvedeným ve smlouvě by tedy měl být závazek:
I. Základním závazkem příjemce uvedeným ve smlouvě by tedy měl být závazek řádně studovat a plnit své studijní povinnosti, tak jak to vyplývá z požadavků jeho studijního oboru.
II. Dále se pak závazek usilovat o dosažení co nejlepších studijních výsledků a o ukončení studia v řádném termínu.
III. Hodnocení výše uvedených ukazatelů je možné pouze se znalostí studijních výsledků studenta a je tedy nutné zavázat studenta poskytovat pravidelně informace o průběhu studia a dosažených studijních výsledcích včetně minimálně pololetního hodnocení. Důležité jsou tyto informace také k hodnocení plnění studijního průměru, jak uvádí Xxx. Xx. Xxx Xxxxx.
„S tím souvisí povinnost studenta dbát o svůj prospěch a řádné ukončení studia a také poskytovateli tyto skutečnosti sdělovat. Nezřídka je možnost získání stipendia vázána na studijní prospěch, přičemž povinnost sdělovat informace o průběhu studia má v takovém případě větší smysl.“13
IV. Pro zamezení špatného přístupu studenta ke studiu se zpravidla požaduje pravidelně dle školního harmonogramu navštěvovat výuku a v souvislosti s tím se často jako smluvní pokuta ustanovuje neposkytnutí příspěvku nebo jeho části za měsíc, ve kterém měl žák byť jedinou hodinu neomluvené absence a to jak v teoretickém tak i v praktickém vyučování.
13 XXXXX, Xxx. Smlouva o poskytnutí stipendia jako nepojmenovaný smluvní typ. Xxxxxxxxxxxxx.xx [online]. 2018, [cit. 20. února 2021].
Diskutabilní je však již někdy uváděný požadavek na minimální počet zameškaných omluvených hodin za měsíc, neboť například neposkytnutí příspěvku v době nemoci by již mohlo být na hranici dobrých mravů.
V. Základním závazkem je závazek po řádném ukončení studia podepsat s poskytovatelem pracovní smlouvu, v níž bude sjednán druh práce odpovídající studiem získané kvalifikaci.
VI. Závazek pracovat u poskytovatele po smluvenou dobu. Do této doby se většinou nezapočítávají dle dohody obou smluvních stran doba rodičovské dovolené, doba nepřítomnosti v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody či vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení, a doba pracovní neschopnosti delší než 1 měsíc, což je však také ve smlouvě nutné přímo dojednat.
VII. Někteří poskytovatelé mohou také požadovat, aby student absolvoval v době letních prázdnin placenou stáž nebo brigádu u poskytovatele, aby tento mohl ověřit jeho praktické zkušenosti a dovednosti nabyté studiem.
2.1.6. Důvody neposkytnutí příspěvku
Jak již bylo částečně uvedeno v předchozím odstavci, v některých případech si poskytovatel ujednává s příjemcem ve smlouvě neposkytnutí příspěvku či jeho krácení a to zejména v případech špatného přístupu studenta ke studiu. Toto ujednání má charakter smluvní pokuty.
Pro některá porušení smlouvy či v případě některých prohřešků studenta může být sjednána také možnost výpovědi smlouvy, případně i vrácení části vyplaceného motivačního příspěvku.
I. Jedná se o již uvedený případ zejména neomluvené absence studenta ve vyučování či na praktickém vyučování.
Dále pak, o:
II. Nevyplácení příspěvku při přerušení studia po dobu přerušení tohoto studia.
III. Nevyplácení příspěvku při podmíněném vyloučení po dobu tohoto podmíněného vyloučení.
IV. Nevyplácení příspěvku za měsíc, ve kterém žák hrubě poruší studijní povinnosti nebo pracovně-právní předpisy na pracovišti v průběhu praktické výuky.
V. Nevyplácení příspěvku při nepodání informací o průběhu studia a studijních výsledcích.
Již trochu nadbytečně může znít následující požadavek, ale i tento si lze ve smlouvě sjednat a tato situace může nastat.
VI. Nevyplácení příspěvku za měsíc, ve kterém žák vykonává, byť jen po dobu jednoho dne, nepodmíněný trest odnětí svobody či nepodmíněné opatření odnětí svobody či vazbu. Stejně tak výkon ochranného opatření dle trestně právních či jiných právních předpisů, v jehož důsledku žák není přítomen ve škole při teoretické nebo praktické výuce.
2.2. Zákonná ustanovení mající vliv na znění smlouvy
2.2.1. Dělení smluv
Jednotlivá ustanovení smlouvy zavazují příjemce v různé míře a s různou sílou do budoucna.
Jelikož, jak bude podrobněji rozebráno dále, se nemůže nezletilý, zjednodušeně řečeno, zavázat do budoucna nad míru přiměřenou vzhledem k jeho dalšímu životu a ani ho tak zavázat nelze, je třeba tomuto přizpůsobit znění smluv.
Zdánlivě se tak nabízí se tak dvě variantní řešení celého problému
a) je vypracováno znění smlouvy pro plně nesvéprávného studenta a znění smlouvy pro studenta plně svéprávného, který se může, na rozdíl od plně nesvéprávného studenta zavázat např. i k budoucímu uzavření pracovní smlouvy.
b) je vypracováno znění smlouvy obsahující všechny potřebné náležitosti, včetně těch, které ke kterým se může zavázat jen student plně svéprávný, které je předloženo k podpisu plně nesvéprávnému studentovi a po nabytí plné svéprávnosti student přistoupí k závazkům ze smlouvy a de facto takto provede její konvalidaci, tedy zhojí její nedostatky.
Tato možnost, ačkoliv praktikovaná je však dle mého názoru nesprávná, či diskutabilní a nebudu se jí dále zabývat, neboť pokud obsahuje smlouva závazky, ke kterým se nemůže zavázat student plně nesvéprávný je tato od počátku absolutně neplatná a nelze tak provést ani její konvalidaci či k ní přistoupit po nabytí plné svéprávnosti. Nelze uplatnit § 582 zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku, neboť se nejedná o chybu ve formě právního jednání a nelze ho tedy dodatečně zhojit.
Formou jednání se rozumí především forma ústní či písemná, jak také uvádí ve svém článku Forma právních jednání - I. xxx. XXXx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxx, XXx.:
„Forma právního jednání může být ústní a písemná (forma soukromé nebo veřejné listiny). V případě soukromé listiny se mluví o prosté či obyčejné písemné formě. Formu veřejné listiny splňuje u nás notářský zápis; mluvíme pak o tzv. přísné písemné formě.“14
K absolutní neplatnosti takového jednání se vyjadřuje ve svém článku Následky neplatnosti taktéž xxx. XXXx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxx, XXx.
14 XXXXXXXXX, Xxxxxxxx. Forma právních jednání - I. Právní prostor [online]. 2015, [cit. 27. února 2021].
„Nedostatek potřebné způsobilosti právně jednat (tj. svéprávnost v dostatečném rozsahu) má za následek neplatnost právního jednání, přičemž absolutní neplatnost jednání bude sankcí v případě, kdy jednal sám nezletilý, ač za něj měl jednat jeho zákonný zástupce, ledaže zákon stanoví výjimku (§ 31 až § 37).“15
Absolutní neplatnost jednání tak musí vzniknout i v případě, že by k podpisu smlouvy přistoupil nebo udělil souhlas zákonný zástupce nezletilého. Takové jednání musí být také neplatné, neboť se dostává do kolize s par. 36 zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku:
„Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, není nikdy, bez ohledu na obsah ostatních ustanovení, způsobilý jednat samostatně v těch záležitostech, k nimž by i jeho zákonný zástupce potřeboval přivolení soudu.“16
resp. § 898 odst. 1 zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku:
„ (1) K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty.“17
a § 898 odst. 2 písmeno d) zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku:
.„ (2) Souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě…
… d) uzavírá smlouvu zavazující k opětovnému dlouhodobému plnění, smlouvu úvěrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu týkající se bydlení, zejména nájmu.“18
15 XXXXXXXXX, Xxxxxxxx. Následky neplatnosti. Právní prostor [online]. 2015, [cit. 27. února 2021]. 16 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488-308-8, par. 36.
17 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488-308-8, par. 898 odst. 1.
18 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488-308-8, par. 898 odst. 2 písmeno d).
Z výše uvedeného důvodu budeme dále dělit smlouvy na smlouvy uzavírané se studentem, který nabyl plnou svéprávnost a se studentem, který doposud plnou svéprávnost nenabyl.
2.2.2. Svéprávnost a zletilost
Jelikož dělení studentů na plně svéprávné a plně nesvéprávné nebo na zletilé či nezletilé je pro další text klíčové nabízí se potřeba krátkého exkurzu tímto směrem.
Kromě toho se v této podkapitole dotkneme i způsobilosti k právním jednáním nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti.
Jak uvádí par. 30 zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku:
„ (1) Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku.
(2) Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.“19
Zde je třeba připomenout, že dle par. 30 odst. 2 zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku nezletilý sice v uvedených případech nabývá plné svéprávnosti, nadále však zůstává nezletilým a tedy např. z pohledu zákona č. 262/2006, Zákoník práce, tedy pracovněprávní ochrany mladistvým.
„Pojem mladistvý je dále nutné odlišit od občanskoprávního pojmu nezletilý, resp. pojmu zletilost. NOZ ve svém ustanovení § 30 odst. 1 taktéž stanoví pro dosažení zletilosti věkovou hranici osmnácti let (zletilostí se člověk stává plně svéprávným), dále však v odst. 2 stanoví, že před dovršením osmnáctého roku se fyzická osoba stává zletilou a plně svéprávnou i přiznáním zletilosti nebo uzavřením manželství, a podle platné právní úpravy se zletilost získaná uzavřením manželství neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné. To znamená, že uzavře-li zaměstnanec nebo zaměstnankyně mladší 18 let manželství, stávají se dle
19 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488-308-8, par. 30.
občanského práva zletilými, resp. svéprávnými, avšak v pracovněprávních vztazích jsou stále považováni za mladistvé zaměstnance a je jim i nadále poskytována zvýšená ochrana.“20
Z hlediska smlouvy o poskytnutí motivačního příspěvku studentovi nás tedy bude zajímat zejména nabytí plné svéprávnosti studenta, méně podstatné bude, zda jej nabyl zletilostí, emancipací či uzavřením manželství.
2.2.3. Způsobilost k právnímu jednání
Naproti tomu je otázka způsobilosti studenta, který nenabyl plné svéprávnosti k právnímu jednáním mírně složitější.
Základním ustanovením týkající se této problematiky je par. 31 zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku:
„Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.“21
Posouzení takové přiměřenosti je vždy individuální a nelze pro ně vytvářet pevné hranice, jak uvádí nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. ÚS 1639/18, ze dne 8. 1. 2019:
„Ústavní soud připomíná, že je potřeba individuálně posuzovat vyspělost nezletilého a jeho způsobilost uzavřít určitou smlouvu a nelze vytvořit jakousi pevnou objektivní pevnou hranici…“22
20 XXXXXX, Xxxxxxxx. Pracovní právo. 6., dopl. a podstatně přeprac. vyd. Praha: X.X. Xxxx, 2014, s. 299.
21 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488-308-8, par. 31.
22 Nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. ÚS 1639/18, ze dne 8. 1. 2019 [cit. 27. února 2021]
Takový výklad je v souladu i s důvodovou zprávou - Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb.,… ze dne 17. srpna 2020:
„Podle základního pravidla obsaženého v § 31 občanského zákoníku se má se za to (vyvratitelná domněnka), že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Podle této koncepce si tedy např. pětiletý nezletilý může koupit zmrzlinu, ale ne mobilní telefon, čtrnáctiletý nezletilý si může koupit mobilní telefon, ale ne motocykl, atd. Za předpokladu vyvrácení domněnky však lze dojít k různým závěrům o způsobilosti i při posuzování jednání dvou stejně starých nezletilých. Pokud by se např. osoba právně jednající s nezletilým řídila judikaturou vymezující přiměřenou rozumovou a volní vyspělost nezletilých určitého věku ke konkrétní kupní smlouvě, stále lze způsobilost nezletilého k tomuto právnímu jednání zpochybnit odkazem na jeho individuální vyspělost a kupní smlouvu zneplatnit.23
Úmysl zákonodárce je tak jasně vymezen a posouzení je skutečně nutné hledat individuálně.
Naproti tomu zde máme například rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem z 24. 4. 2006, sp. zn. 10 Co 976/2005, který říká:
„Takovým základním časovým okamžikem, s nímž se začíná zásadně významným způsobem rozšiřovat okruh práv a povinností nezletilého dítěte, je v zásadě dosažení věku 15 let, kdy dovršením této věkové hranice dítě např. nabývá způsobilost k právním úkonům v oblasti pracovněprávních vztahů (s výjimkou případů stanovených zákoníkem práce – např. v otázce uzavření dohody o hmotné odpovědnosti), kdy protiprávním jednáním může založit svoji trestněprávní odpovědnost či v zásadě s tímto věkem se zpravidla končí povinná školní docházka. Tím, že zákonodárce s uvedeným věkem (byť ještě nezletilého) dítěte spojuje určitý
23 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Portál ODok [online]. 2020, [cit. 27. února 2021].
rozsah způsobilosti k právním úkonům, je dáván signál, že právě s dosažením tohoto věku se presumuje u zdravého dítěte určitá rozumová a volní vyspělost.“24
Jak uvedeného plyne, posouzení rozumové a volní vyspělosti nezletilých opravdu není jednoduché. Obecně lze říci, že právní jednání osoby, která nenabyla plné svéprávnosti lze považovat za právně neplatné, pokud k němu není způsobilá, jak obdobně uvádí par. 581 zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku.
Našeho tématu, tedy smlouvy o motivačním příspěvku se dotknou i další paragrafy zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku, zejména par. 32 až par. 35 a dále pak i par. 36 v souvislosti s par. 898, který se bude dotýkat zvláště možnosti zavázat (nebo zavázat se) studenta k dlouhodobému plnění, resp. tedy do budoucnosti ve věcech které by mohly negativně ovlivnit studenta do budoucnosti. Těmto se budeme podrobněji zabývat v další části textu při posuzování jednotlivých ustanovení smlouvy.
2.2.4. Jednotlivá ustanovení smlouvy a jejich užití
V této části se pokusím rozebrat jednotlivá obvyklá ustanovení smlouvy o motivačním příspěvku studentovi a určit mimo jiné také možnosti jejich použití ve smlouvě se studentem, který nenabyl plné svéprávnosti a se studentem plně svéprávným.
Jelikož se jedná o smlouvu inominátní, tedy nepojmenovanou je třeba dbát na jednotlivá ustanovení zvláště pečlivě a celý obsah smlouvy si ujednat co nejpřesněji a nejpečlivěji. Jak uvádí ve své knize Průvodce uzavíráním smluv xxx. XXXx. Xxxx Xxxxxxxxx, Ph.D.:
„Určitost předmětu smlouvy znamená, že nemůže existovat nejistota ohledně vymezení toho, co je předmětem smlouvy, tento musí být vyjádřen přesně, aby
24 USNESENÍ Krajského soudu Ústí nad Labem sp. zn. 10 Co 976/2005 ze dne 24. 4. 2006 [cit. 6.
března 2021]
nevznikaly pochybnosti ohledně hlavního plnění ve smlouvě. U vyjádření předmětu smlouvy se doporučuje tento identifikovat „raději o pár údaji více než méně““25
K čemuž se přiklání také Xxx. Xxxxxx XXXXXX ve svém článku Motivační příspěvek:
„Zaměstnavatel však musí mít na paměti, že chybí výslovná právní úprava, která by řešila obsah smlouvy o poskytování motivačního příspěvku, a že tedy je třeba všechna práva a povinnosti jak zaměstnavatele, tak studenta dohodnout dostatečně přesně a pečlivě.“26
V jednotlivých ujednáních smlouvy o motivačním příspěvku studentovi musíme brát na zřetel, že žák či student jsou vždy slabší smluvní stranou a jako takové je jí poskytována vyšší míra ochrany.
Definice slabší smluvní strany najdeme např. v komentáři k Občanskému zákoníku:
„…charakteristické znaky slabší smluvní strany, které mohou být následující: menší znalosti ohledně předmětu právního jednání, menší zkušenosti s podobnými operacemi, v některých případech rozrušení, menší soustředění nebo pozornost, ekonomická nerovnováha apod.“27
Z tohoto důvodu musíme brát na zřetel zejména, že závazek studenta by neměl předcházet závazku poskytovatele, tedy závazky poskytovatele a příjemce by měly být od počátku vyvážené.
Závazky strany silnější by nemělo být možno měnit jednostranně. Například výše poskytnutého příspěvku by měla být obsažena přímo ve smlouvě a nikoliv např. v sazebníku, který může být měněn jednostranně.
Stejně tak, by měly být závazky vyrovnané i co do doby, např. poskytnutí příspěvku v posledním ročníku studia, ale závazek již od počátku studia.
25 XXXXXXXXX, Xxxx. Průvodce uzavíráním smluv. 2. vydání. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2017. Právo prakticky, str. 111.
26 XXXXXX, Xxxxxx. Motivační příspěvek. Praktická personalistika: odborný dvouměsíčník. 2016, roč. 3, č. 11-12, s. 23.
27 XXXXXXXXXX, I., XXXXXXX, R. in XXXXXXX, X.; XXXXXX, X.; XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník.
Komentář. Svazek VI. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2014, s. 1020
Dále je třeba dbát ustanovení par. 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku, které pojednává o neplatnosti právního jednání příčícího se dobrým mravům:
„Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“28
Institut dobrých mravů – Bonos mores je jedna ze základních právních zásad. Dobré mravy jsou soubor společností utvářených pravidel slušnosti a obecných zájmů společnosti. Zjistit však přesně obsah právního pojmu dobré mravy není jednoduché. Jak také naznačuje ve svém Usnesení sp. zn. II. ÚS 249/97, ze dne 26.
2. 1998 Ústavní soud ČR:
„Pro posouzení této otázky, lze vycházet obecně z toho, že "dobré mravy jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.
Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a času, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu.“29
Toto se může týkat např. dalších závazků žáka mimo hlavní účel smlouvy nebo povinnosti žáka vracet poskytnutý příspěvek.
2.2.5. Deklaratorní prohlášení příjemce a poskytovatele
Jak student, tak poskytovatel stipendia v úvodní části smlouvy – Preambule – obvykle vyjadřují společný zájem na řádném průběhu studia a jeho úspěšném zakončení.
28 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488-308-8, par. 580, odst. 1.
29 USNESENÍ Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 249/97, ze dne 26. 2. 1998 [cit. 27. února 2021]
„Součástí preambule smlouvy bývá zpravidla deklarace vůle obou smluvních stran dostát závazkům blíže specifikovaným ve smlouvě, zejména naplnění předmětu či účelu smlouvy…“30
Tyto prohlášení nemají přímo zavazující charakter, lze je ale posuzovat jako morální závazek a lze je zpětně posuzovat jako závazek v rámci dobrých mravů. Deklaruje se tak vážnost smlouvy zasahující do života studenta, jeho pracovního zaměření a rozvoje.
Jak uvádí ve svém pojednání Xxx. Xxxxxx Xxxxxx:
„Jejich společným posláním je totiž snaha podpořit „prácechtivost“ a odbornou praxi žáků, učňů a studentů chystajících se vstoupit do pracovního procesu.“31
Obvyklá prohlášení:
− Poskytovatel má zájem poskytnout motivační příspěvek příjemci, který se vzdělává ve škole: xy v maturitním oboru xy a který je v x. ročníku.
− Příjemce prohlašuje, že je jeho zájmem úspěšné a řádné ukončení vzdělávání v oboru vzdělání. Současně příjemce prohlašuje, že má zájem po ukončení vzdělávání u poskytovatele příspěvku pracovat.
− Poskytovatel i příjemce mají oboustranný zájem na dosažení výše uvedeného vzdělání a kvalifikace žáka a jeho následné uplatnění po ukončení studia výkonem práce žáka v pracovním poměru u poskytovatele.
Tato prohlášení jsou, jak již bylo uvedeno spíše obecnou deklarací společného zájmu a tak je jejich uvedení jako vhodné doporučit u obou verzí smlouvy. Tedy jak u smlouvy pro studenta který ještě nenabyl plné svéprávnosti, tak pro studenta plně svéprávného.
30 XXXXXXXXX, Xxxx. Průvodce uzavíráním smluv. 2. vydání. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2017. Právo prakticky, str. 77.
31 XXXXXX, Xxxxxx. Daňová specifika žáků, učňů a studentů. xxxxxx.xxxxxx.xx [online]. 2018, [cit.
27. února 2021].
2.2.6. Závazky na straně poskytovatele
Závazky na straně poskytovatele byly již rozebrány v kapitole 2.1.4. Obvyklé závazky poskytovatele a některé budou uvedeny dále v rámci rozboru jednotlivých závazků na straně příjemce. Jelikož závazky na straně poskytovatele nenarážejí na legislativní normy, nebudu se jimi samostatně v této kapitole již zabývat.
Jediné legislativní nároky pro závazky poskytovatele spatřuji v uplatnění vyplaceného motivačního příspěvku jako daňově uznatelného nákladu, tedy zejména jeho daňovou uznatelnost, čímž se bude zabývat samostatná kapitola této práce.
2.2.7. Závazek plnit si své povinnosti
Jistou obdobou výše uvedeného prohlášení je ustanovení smlouvy o závazku studenta plnit si řádně své povinnosti. Zde již však plně hovoříme o závazku a tento můžeme již sankcionovat smluvní pokutou, zpravidla ve formě nevyplacení motivačního příspěvku za měsíc, ve kterém k porušení došlo, resp. sankcí ve výši jednoho měsíčního stipendia, pokud se o porušení poskytovatel dozvěděl s prodlením.
− Příjemce se zavazuje řádně plnit své studijní povinnosti, tak jak to vyplývá z požadavků jeho studijního oboru.
Možnosti sankce:
− Poskytovatel a příjemce se dohodli, že motivační příspěvek se neposkytne za měsíc, ve kterém k porušení tohoto ustanovení smlouvy došlo. Pokud se poskytovatel doví o porušení s prodlením, pak v kterémkoliv dalším měsíci.
Pojem řádně plnit své studijní povinnosti může jistě být předmětem různě širokého výkladu a z hlediska práva může být také pojmem ne přesně definovaným a tedy v případě sporu problematickým. Nicméně lze takovou formulaci připustit, zejména z důvodu, že právě díky svému širokému výkladu nabízí poskytovateli
řešení situací, které nejsou ve smlouvě řešeny dále a jsou přesněji definovány, jako může být např. studijní průměr či docházka studenta.
Nicméně obsah pojmu řádně plnit studijní povinnosti se vyskytuje i v mnoha smlouvách o studiu a dokonce v usneseních Ústavního soudu, týkajících se zejména výživného, který se v tomto odvolává zejména k řádné docházce a studijním výsledkům. Například:
„…zdůraznil svůj názor, že stěžovatel dosavadním způsobem studia nesplňuje podmínku řádného soustavného studia jako přípravy na své konkrétní povolání,…“32
Stejně jako u výše uvedených prohlášení lze doporučit tyto ujednání do obou typů smlouvy o motivačním příspěvku studenta.
Nutno dodat, že sankce za porušení tohoto či jakéhokoliv dále uvedeného ustanovení smlouvy by neměla, dle mého názoru být v žádném případě vyšší než vyplácený příspěvek. Proto navrhuji sankci v hodnotě jednoho měsíčního motivačního příspěvku a ne vyšší. Toto lze zdůvodni zejména tím, že z hlediska dobrých mravů lze jen těžko požadovat po nevýdělečně činném studentovi připravujícím se teprve na výkon svého budoucího povolání jakoukoliv vyšší smluvní pokutu. Navíc by takové ujednání nebylo plně smysluplné ve chvíli, kdy záměrem celé smlouvy o motivačním příspěvku studenta je hlavně pomoci hmotně studentovi s náklady na studium. Z výchovného hlediska tak je jistě ztráta ve výši jednoho motivačního příspěvku dostatečná.
2.2.8. Závazek dosahovat co nejlepších studijních výsledků
Ustanovení smlouvy, které požaduje po studentovi usilovat o co nejlepší studijní výsledek, by mohlo být vnímáno jako nadbytečné a neuchopitelné, tedy nevymahatelné, nicméně po doplnění o požadované studijní výsledky pro získání stipendia dává svůj smysl. Stejně tak u požadavku o usilování ukončit studia
32 USNESENÍ Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1153/10 ze dne 30. 6. 2010 [cit. 28. února 2021]
v řádném termínu, kdy je dále ve smlouvě uvedeno, že stipendium se poskytuje jen do řádného termínu ukončení studia a po řádnou dobu studia.
− Příjemce se zavazuje usilovat o dosažení co nejlepších studijních výsledků a o ukončení studia v řádném termínu.
− Poskytovatel se zavazuje po dobu vzdělávání příjemce poskytovat příjemci motivační příspěvek (či jen prospěchové stipendium pokud je motivační příspěvek dělen na jednotlivé skupiny podpory) za předpokladu dosažení studijního průměru z teoretického a praktického vyučování do konkrétní výše 2,5 včetně, a to za každé pololetí, hodnocení z odborných předmětů s hodnocením do průměru 2,0, a to za každé pololetí vzdělávání a hodnocení chování stupněm 1. Motivační příspěvek začne poskytovatel opět vyplácet po opětovném dosažení požadovaných pololetních výsledků studentem.
Případně lze variantně dojednat i nevyplácení stipendia v případě výrazného zhoršení studijních výsledků studenta na určitou dobu.
− Poskytovatel má právo neposkytnout motivační příspěvek (či jen prospěchové stipendium pokud je motivační příspěvek dělen na jednotlivé skupiny podpory), po dobu třech měsíců, pokud studijní průměr studenta, a to za každé pololetí dosáhne hranice 3,5 včetně. Do studijního průměru se nezapočítává hodnocení chování.
− Poskytovatel se zavazuje poskytovat příjemci motivační příspěvek pouze po řádnou dobu studia, v případě opakování ročníku poskytovatel motivační příspěvek studentovi v tomto opakovaném ročníku neposkytuje, nedohodnou-li se dodatkem smlouvy jinak. Stejně tak neposkytuje poskytovatel příjemci motivační příspěvek dále, pokud tento neukončí studium v řádném termínu.
V případě výrazně neuspokojivých studijních výsledků lze sjednat i ukončení smlouvy o čemž bude pojednáno v podkapitole Výpověď smlouvy na straně poskytovatele.
Smysl prospěchového stipendia lze hledat zejména v motivaci studentů k co nejlepším výsledkům. Jak zajímavě shrnuje ve svém článku Stipendia jako zdroj financí pro studenty na Xxxxxxx.xx Xxxxx Xxxxxx:
„Je to trochu motivace typu "když se budeš dobře učit, dostaneš od tatínka bonbón". Peníze mají studenty vyburcovat k lepším studijním výsledkům.“33
Stejně jako u výše uvedených prohlášení lze doporučit tyto ujednání do obou typů smlouvy o motivačním příspěvku studenta.
2.2.9. Závazek týkající se kázně studenta
Bohužel se v poslední době můžeme stále častěji setkat se studenty, kteří mají výrazný problém s kázní. Z tohoto důvodu je dobré i na toto pamatovat při sepisování smlouvy o motivačním příspěvku studentovi. Jako příklad poslouží následující ustanovení:
− Příjemce je povinen chovat se v průběhu studia řádně a nepoškozovat svým chováním dobrou pověst svou, navštěvované školy či poskytovatele příspěvku. Poskytovatel má právo neposkytnout motivační příspěvek po dobu třech měsíců, pokud bylo uloženo příjemci kázeňské opatření nebo byl příjemce hodnocen sníženým stupněm z chování. Kázeňským opatřením se rozumí například, nikoliv výjimečně: důtka třídního učitele nebo ředitele školy, napomenutí, podmíněné vyloučení ze studia.
Stejně jako v předchozím případě doporučuji ponechat formulaci „Poskytovatel má právo neposkytnout…“ což jasně naznačuje možnost poskytovatele toto právo nevyužít, pokud např. neshledá on sám přestupek jako příliš závažný.
Tyto ujednání doporučuji do obou typů smlouvy o motivačním příspěvku studenta.
33 XXXXXX, Xxxxx. Stipendia jako zdroj financí pro studenty. Xxxxxxx.xx [online]. 2015, [cit. 28. února 2021].
2.2.10. Xxxxxxx informovat
Jak praví známá moudrost „Informace jsou to nejcennější zboží.“, kromě toho vzájemná informovanost smluvních stran, ať již o údajích přímo nutných pro plnění smlouvy, nebo i o dalších skutečnostech může jen prohloubit důvěru poskytovatele a příjemce jako budoucího zaměstnavatele a zaměstnance.
Ujednání mohou vypadat následovně a sankci lze určit pro příklad nekomunikace příjemce s poskytovatelem.
− Příjemce se zavazuje písemně informovat poskytovatele pravdivě o všech skutečnostech rozhodných pro poskytování motivačního příspěvku, a to bezodkladně. V případě neposkytnutí informací má právo poskytovatel pozastavit vyplácení příspěvku až do doby obdržení těchto informací.
− Příjemce se zavazuje na výzvu poskytovatele zdůvodnit poskytovateli alespoň ústně udělené kázeňské opatření či svou delší absenci ve výuce. Příjemce není povinen poskytovat údaje o svém zdravotního stavu a jiných skutečnostech spadajících do citlivých osobních údajů. V případě neopodstatněného neposkytnutí zdůvodnění má právo poskytovatel pozastavit vyplácení příspěvku až do doby obdržení tohoto zdůvodnění.
− Příjemce se zavazuje do 1 týdne od úspěšného ukončení vzdělávání informovat o této skutečnosti poskytovatele.
Obdobně by měl poskytovatel informovat příjemce o podstatných skutečnostech, které mohou nastat.
− Poskytovatel se zavazuje písemně informovat příjemce o všech skutečnostech rozhodných pro poskytování motivačního příspěvku, a to bezodkladně.
Tyto ujednání lze doporučit do obou typů smlouvy o motivačním příspěvku studenta, neboť není důvod k vynechání těchto ujednání ve smlouvě podepisované se studentem, který ještě nenabyl plné svéprávnosti.
2.2.11. Závazky týkající se docházky studenta
Pravidelná docházka je u dnešních studentů vážným problémem, jenž se samozřejmě týká především žáků středních škola nejvíce pak středních odborných učilišť, zde zvláště pokud se týká absence neomluvené.
Právě v tomto může správné nastavení smlouvy o motivačním příspěvku studentovi výrazně motivovat studenta k řádné docházce a pomoci tak zamezit u něj vytvoření nezdravých „pracovních“ návyků do budoucna. V tomto lze také vysledovat výrazné společensko–sociální poslání této smlouvy.
Ujednání v této podkapitole mohou mít mnoho variant, nicméně se budou lišit hlavně v přísnosti, chceme-li v kladených nárocích na studenta.
Základním požadavkem a zcela legitimním by mělo být ujednání neumožňující poskytnutí motivačního příspěvku při neomluvené absenci.
− Příjemce se zavazuje k nulové neomluvené absenci v teoretickém i praktickém vyučování. V případě neomluvené absence příjemce má poskytovatel právo vypovědět tuto smlouvu, případně přerušit vyplácení motivačního příspěvku na dobu třech měsíců.
Dále je zde pak otázka vyplácení příspěvku při dlouhodobé omluvené absenci či nad limit smlouvou určený.
Omluvená absence může být jak z důvodu např. rodinných důvodů, tak a zejména nemoci. Rozlišovat tyto dva případy by již bylo pro poskytovatele jednak zatěžující, jednak by se již mohlo jednat o přílišné zasahování do osobních záležitostí příjemce. Navíc sama škola absence eviduje a při dlouhodobém podezření na zneužívání např. uvedených rodinných důvodů toto řeší a to i v případě zletilých studentů.
Pokud bychom tedy zůstali pouze u omluvené absence jako takové a přepokládali ji jako většinově absenci ze zdravotních důvodů nelze doporučit určovat jakoukoliv
hranici pro krácení nebo nevyplácení motivačního příspěvku či při dlouhodobé absenci. Důvodem je založení možné diskriminace na základě zdravotního stavu či postižení příjemce.
Zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) již ve svém 1. paragrafu, písmeno b) a i), obsahující výčet působnosti zákona jasně uvádí oblasti, kde bychom se mohli dostat s tímto zákonem a uvedenými předpisy EU do konfliktu:
„Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie a na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech…
…b) přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, včetně začleňování do profesního života,…
…i) přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, včetně odborné přípravy,…“34
Doporučuji tedy důrazně, neomezovat z důvodu omluvené absence poskytování motivačního příspěvku. Pokud se absence projeví na studijních výsledcích, máme možnost jako poskytovatel zasáhnou zde, či bude studium přerušeno či ukončeno.
Tyto ujednání lze včlenit do obou typů smlouvy o motivačním příspěvku studenta s důrazem na uvedené limity.
34 Zákon č. 198/2009 Sb. Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), Sagit, a. s., Ostrava, 2019, ISBN 978-80-7488-343-9, par. 1, písm. b) a i).
2.2.12. Xxxx závazky přímo nesouvisející
Poskytovatel by se měl zdržet zbytečných vedlejších ujednání v této smlouvě a to opět zejména z důvodu uzavírání těchto smluv i s mladistvými. Tento termín zde volím záměrně, neboť se mnohdy jedná již o ujednání směřující do pracovního práva a tedy do působnosti zákona 262/2006 Sb. Zákoníku práce.
Poměrně častým požadavkem je vykonání povinné odborné praxe u poskytovatele příspěvku, což je jistě požadavek legitimní a bez problematický, pokud je ji poskytovatel schopen zajistit a uzavřít o této praxi smlouvu s příslušnou školou.
− Příjemce se zavazuje pravidelně dle školního harmonogramu navštěvovat praktickou výuku (odbornou přípravu) v provozu poskytovatele a dodržovat veškeré hygienické, pracovní a bezpečnostní pravidla.
Dalším požadavkem bývá vykonání brigády studenta v období letních prázdnin. Toto je samozřejmě možné dle par. 34 zákona č. 89/2012 Sb. - Občanský zákoník až po dosažní 15 let věku studenta, nižší věk by však měl být, vzhledem k věku žáků končící základní vzdělání, při podpisu této dohody spíše výjimkou.
Takové ustanovení by nemělo být však příliš přísné a nezavazovat příjemce příliš s důrazem na jeho plnohodnotný život v občanské společnosti a na jeho další aktivity ve volném čase, které ho rozvíjí a formují. Jako přiměřený požadavek je možno považovat dvoutýdenní stáž (brigádu).
− V období letních prázdnin má poskytovatel právo požadovat, aby příjemce absolvoval v délce alespoň dvou kalendářních týdnů placenou stáž – brigádu ve firmě, kde budou ověřeny jeho praktické zkušenosti a dovednosti ze studia.
Uvedená ujednání lze včlenit do obou typů smlouvy o motivačním příspěvku studenta, pokud student, který dosud nenabyl plné svéprávnosti, již dosáhl věku alespoň 15 let. Dle par. 35 zákona č. 89/2012 Sb. - Občanský zákoník se může k výkonu závislé práce zavázat až nezletilý, který dovršil patnáct let.
„Nezletilý, který dovršil patnáct let, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.“35
2.2.13. Závazek uzavřít pracovní smlouvu
Závazek uzavřít pracovní smlouvu je jedním ze základních pilířů celé smlouvy o motivačním příspěvku studentovi, bez tohoto závazku je smlouva, zejména z pohledu poskytovatele polovičatá či chceme-li nevýhodná, neboť chybí prvek protiplnění, tedy smlouva je bez tohoto závazku nevyvážená.
„Hlavním důvodem, pro nějž zaměstnavatelé v soukromé sféře poskytují motivační příspěvky, je snaha zavázat studenta, aby po skončení studia nastoupil k nim do pracovního poměru. Při odborných diskusích se nicméně lze někdy setkat s názorem, že takové ujednání zavazující studenta k následnému nástupu do práce k určitému zaměstnavateli představuje zneužití práva ze strany tohoto zaměstnavatele.
S tímto názorem se nelze ztotožnit. Naopak, zaměstnavatel není „charitativní organizace“, a může tedy za poskytnutí motivačního příspěvku očekávat od studenta řádné studium a následný nástup do práce.“36
Přesto uzavření závazku naráží na mnoho omezení a to jak u studenta, který nabyl plnou svéprávnost, tak zejména u studenta, který plnou svéprávnost dosud nenabyl.
Jak již bylo zmíněno výše v citaci od autora Mgr. Xxxxxx XXXXXXX, lze se setkat s názory, že závazek k nástupu do práce může být zneužitím práva ze strany poskytovatele.
35 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488-308-8, par. 35.
36 XXXXXX, Xxxxxx. Motivační příspěvek. Praktická personalistika: odborný dvouměsíčník. 2016, roč. 3, č. 11-12, s. 22.
S tímto názorem se opravdu nelze ztotožnit, a to ani v případě studenta, který ještě nenabyl plné svéprávnosti, zde však vidím překážky k takovému ujednání jinde než je např. častá argumentace usnesením č. 2/1993 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen Listina základních práv a svobod či LZPS) a sice článkem 26 LZPS o právu na svobodnou volbu povolání, jak ve svém usnesení sp. zn. III. ÚS 547/98 ze dne 4. 8. 2099 uvádí také Ústavní soud ČR:
„Listina v čl. 26 přiznává každému právo na svobodnou volbu povolání, obsahem tohoto práva je však pouze oprávnění jedince rozhodnout se, v jaké oblasti lidských činností by chtěl realizovat svou pracovní schopnost a o takové povolání se ucházet (resp. získávat přípravu pro výkon takového povolání). Na druhou stranu však je třeba si uvědomit, že skutečnost, zda vybrané povolání bude skutečně vykonávat, je při výkonu závislé práce výsledkem dohody s budoucím zaměstnavatelem, tj. výsledkem uzavření pracovní smlouvy a vzniku pracovního poměru.“37
Ústavní soud zde jasně klade důraz na smluvní závazek. Stejně tak proto nelze jistě, zejména u studenta plně svéprávného posuzovat jako závadu takového právního ujednání jeho dlouhodobost či omezení studenta v budoucím výběru zaměstnavatele. Z hlediska budoucího výběru zaměstnavatele jistě obstojí smluvní odpovědnosti studenta, který je natolik zralý aby mohl provést nejen výběr své budoucí profese, tedy oboru studia, ale stejně tak i natolik zralý, aby si mohl již nyní provést volbu svého budoucího zaměstnavatele.
Na další důležitý aspekt upozorňuje ve svém článku Motivační příspěvek opět Xxx. Xxxxxx XXXXXX, který tuto problematiku posuzuje komplexně:
„Z pohledu zaměstnavatele může být ještě důležité, aby smlouva jednoznačně stanovila, že zaměstnavatel má možnost, nikoliv povinnost nabídku práce studentovi učinit. Zaměstnavatel v době podpisu smlouvy o poskytování motivačního příspěvku nemůže s jistotou znát situaci na trhu práce v době ukončení studia, a nemůže proto vědět, zda bude mít pro studenta vhodné volné místo.
37 USNESENÍ Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 547/98 ze dne 4. 8. 2099 [cit. 6. března 2021]
Naopak by však ze smlouvy mělo vyplývat, že pokud zaměstnavatel nabídku učiní, student je povinen ji přijmout.“38
S tímto názorem se nelze více než ztotožnit, zejména nyní v době tzv. Coronavirové krize a nejistotě vyvolané touto probíhající krizí.
Nejlepším způsobem je ve smlouvě o motivačním příspěvku studentovi již jasně vymezit podmínky budoucí pracovní smlouvy a to formou včleněné smlouvy o smlouvě budoucí pracovní.
I u studenta, který již nabyl plné svéprávnosti, je třeba dbát již ve smlouvě budoucí pracovní na ustanovení zákona 262/2006 Sb. zákoníku práce a tato ve smlouvě dodržet. Je vhodné dojednat všechny náležitosti, které pro pracovní smlouvu nařizuje tento zákon, pokud je to již možné.
Dle par. 34 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce to jsou:
„(1) Pracovní smlouva musí obsahovat
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána,
c) den nástupu do práce. „39
Druh práce je možné ve většině případů již přesně specifikovat, neboť poskytovatel jistě má jasnou představu o místě, které chce v budoucnu příjemcem obsadit a to minimálně již vzhledem ke zvolenému studijnímu oboru. Pokud však poskytovatel nemá ještě jasnou představu či šíře studijního oboru dovoluje různé začlenění studenta, je vhodné uvést ve smlouvě např. formulaci - V pracovní smlouvě bude jako druh práce uveden druh práce odpovídající dosaženému vzdělání příjemce.
38 XXXXXX, Xxxxxx. Motivační příspěvek. Praktická personalistika: odborný dvouměsíčník. 2016, roč. 3, č. 11-12, s. 23.
39 Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, Sagit, a. s., Ostrava, 2019, ISBN 978-80-7488-340-8, par. 34, odst. 1.
Toto vyplývá z logiky věci, vždyť právě o získání a následné využití této získané klasifikace zde především jde.
Tento názor vyjadřuje ve svém článku také Xxx. Xxxxxx XXXXXX:
„Z hlediska férovosti a vyváženosti by nicméně tato smlouva měla přinejmenším upřesnit, o jakou práci se bude jednat. Po studentovi nelze rozumně požadovat, aby byl povinen nastoupit na takové pracovní místo, kde by vůbec nebo převážně nevyužíval dovednosti a znalosti načerpané studiem, apod.“40
Místo výkonu práce je dalším povinným ujednání v pracovní smlouvě. Pro naše potřeby i obecně postačuje jako uvedení takového místa uvedení města výkonu práce. Zde lze spatřit vhodnost takového uvedení i vzhledem k závazku do budoucna. Je zapotřebí příjemci umožnit plánování své budoucnosti i co se týče místa výkonu své práce, tedy zpravidla svého budoucího bydliště.
Den nástupu do práce můžeme specifikovat buď již přímo např. na 1. července či
1. září roku, kdy má student dokončit své vzdělávání, či jej definovat např. jako do dvou měsíců po ukončení studia, s tím, že přesné datum bude poskytovatelem uvedeno v návrhu pracovní smlouvy předložené studentovi po skončení studia ve stanovené lhůtě.
Ve smlouvě o smlouvě budoucí pracovní je vhodné ujednat i další podrobnosti budoucí smlouvy, doporučuji zejména
− zkušební doba – doporučuji uvedení nejdelší možné zkušební doby, dle ustanovení par. 35 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce tj. 3 resp. 6 měsíců
− mzdové zařazení – zde lze však s úspěchem pochybovat, že do smlouvy o smlouvě budoucí pracovní lze s několikaletým předstihem uvést pevnou částku mzdy či platové zařazení (neboť i u něj může dojít ke změně). V případě mzdy tedy doporučujeme např. tento text: Mzda příjemce uvedená ve smlouvě bude
40 XXXXXX, Xxxxxx. Motivační příspěvek. Praktická personalistika: odborný dvouměsíčník. 2016, roč. 3, č. 11-12, s. 23.
minimálně ve výši, v místě a čase obvyklé pro pracovníka se vzděláním a praxí příjemce.
− doba trvání pracovního poměru bude z pravidla uvedena na dobu neurčitou. V opačném případě je nutné opět dbát na možnosti uzavření smlouvy z hlediska zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Dobu závazku příjemce k práci u zaměstnavatele řeší samotná smlouva o poskytnutí motivačního příspěvku studentovi a nelze ji s tímto ujednáním pracovní smlouvy zaměňovat, podrobněji se budu věnovat době závazku v následující podkapitole.
Jistě si lze představit i další ujednání, čemuž jistě nic nebrání, pokud budou v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. zákoníkem práce.
Možné formulace:
− Poskytovatel a příjemce se zavazují uzavřít pracovní smlouvu. variantně:
− Příjemce se zavazuje uzavřít s poskytovatelem pracovní smlouvu. V případě neuzavření pracovní smlouvy má poskytovatel právo na vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
− Poskytovatel předloží příjemci návrh pracovní smlouvy do jednoho měsíce od ukončení vzdělávání příjemce v oboru a na škole uvedené v bodu xy, této smlouvy. Pokud tak poskytovatel neučiní včas, ztrácí právo požadovat uzavření takové smlouvy v budoucnu.
− Do doby jednoho pracovního týdne od doručení návrhu pracovní smlouvy má příjemce povinnost uzavřít pracovní smlouvu, případně vznést písemně námitky k jejímu obsahu. Po vypořádání námitek uzavře příjemce pracovní smlouvu nejdéle do jednoho pracovního týdne od doručení takového vypořádání, nebo její uzavření odmítne s následkem vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
− V pracovní smlouvě bude jako druh práce uveden druh práce odpovídající dosaženému vzdělání příjemce, místem výkonu práce bude město x a dnem nástupu do práce bude nejpozději 1. září po skončení studia příjemce na škole uvedené v bodu xy, této smlouvy.
− Mzda příjemce uvedená v pracovní smlouvě bude minimálně ve výši, v místě a čase obvyklé pro pracovníka se vzděláním a praxí příjemce.
− Zkušební doba uvedená v pracovní smlouvě bude činit 3. měsíce.
− Doba trvání pracovního poměru bude v pracovní smlouvě navržena na dobu neurčitou.
− Pro uzavření pracovní smlouvy ve zbytku platí ustanovení Zákoníku práce.
Klíčovým se pro dělení smluv o motivačním příspěvku studenta na smlouvu uzavíranou se studentem, který již nabyl plnou svéprávnost a se studentem, který dosud plnou svéprávnost nenabyl, jeví právě začlenění smlouvy o smlouvě budoucí pracovní do této smlouvy, neboť právě zde je dominantní rozdíl mezi těmito smlouvami.
Důvodem, proč nelze do smlouvy se studentem, který dosud nenabyl plnou svéprávnost, začlenit smlouvu o smlouvě budoucí pracovní spatřuji v ujednání par. 36, zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, který zní:
„Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, není nikdy, bez ohledu na obsah ostatních ustanovení, způsobilý jednat samostatně v těch záležitostech, k nimž by i jeho zákonný zástupce potřeboval přivolení soudu.“41
na nějž přímo navazuje par. 898, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, který zní:
„ (1) K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o
41 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2018, ISBN: 978-80-7488-308-8. par. 36.
běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty.“42
a par. 898 odst. 2 písmeno d) zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku, který zní:
„ (2) Souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě…
… d) uzavírá smlouvu zavazující k opětovnému dlouhodobému plnění, smlouvu úvěrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu týkající se bydlení, zejména nájmu.“43
Přičemž výčet takových jednání není v par. 898 odst. 2 zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku vyjmenován taxativně, ale uvedené písmena tohoto odstavce zákona jsou vyjmenována pouze demonstrativně, jak uvádí ve svém USNESENÍ sp. zn. 56Co 148/2016-99 ze dne 7. 4. 2016 Krajský soudu v Ostravě:
„Výčet těch případů, kdy souhlas soudu k nakládání s majetkem či budoucím majetkem nezl. rodič potřebuje, je v § 898 odst. 2 o. z. uveden skutečně jen příkladmo. O tom svědčí použití slova zejména v 1. větě tohoto ustanovení. Ustanovení § 898 o. z. je ustanovením speciálním ve vztahu k obecné úpravě obsažené v § 461 o. z.“44
K absolutní neplatnosti takového právního jednání ve svém komentáři s odkazem na další autory k par. 36 vyjadřuje autorka XXXx. Xxxxx Xxxxxxxxx:
„Komentované ustanovení tak upravuje objektivní meze způsobilosti právně jednat v případech, kdy i zákonný zástupce takového nezletilého potřebuje k právnímu jednání, které činí za nezletilého, přivolení soudu, a to bez ohledu na rozumovou a volní vyspělost konkrétního nezletilého, jak ji chápe § 31, a také bez ohledu na souhlas zákonného zástupce nezletilého. „Jedná se o právní jednání takové
42 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488-308-8, par. 898 odst. 1.
43 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488-308-8, par. 898 odst. 2 písmeno d).
44 USNESENÍ Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 56Co 148/2016-99 ze dne 7. 4. 2016 [cit. 6. března 2021]
závažnosti pro nezletilého, že není rozhodnutí svěřeno pouze zákonnému zástupci, ale odpovědnost za rozhodnutí je přenesena na soud.”45
Účel tohoto ustanovení tak vidíme dvojí:
a. zajištění ochrany nezletilému jako slabší straně při určité míře závažnosti právního jednání,
b. zajištění právní jistoty v rámci právního styku.46
Takové právní jednání, k němuž by tedy i zákonný zástupce nezletilého (který nenabyl plné svéprávnosti) potřeboval přivolení soudu a které by tento nezletilý učinil samostatně, bude absolutně neplatné. Neplatnost takového právního jednání lze dovodit z § 581, přičemž soud k takovéto neplatnosti ve smyslu § 588 přihlíží z úřední povinnosti.“47
Z výše uvedeného plyne, že závazek příjemce, který nenabyl plné svéprávnosti k uzavření pracovní smlouvy, by byl absolutně neplatný a to i v případě, že by celá smlouva o motivačním příspěvku studentovi byla podepsána a také zákonným zástupcem studenta, pokud by tento neměl k tomuto podpisu souhlas soudu. K podpisu smlouvy zákonným zástupcem studenta, který dosud nenabyl plné svéprávnosti, se vyjádřím v některé další podklapitole této kapitoly.
Dalším ujednáním je ujednání o změně okolností. Toto ujednání lze vnímat za spíše ujišťující příjemce o možnosti vyvázat se z uzavření pracovní smlouvy ve zcela výjimečných situacích a jde tak nad rámec par. 1764 a násl. zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku. Jakkoliv toto ustanovení nemusí být ve smlouvě uvedeno, lze vzhledem k dlouhodobé povaze smlouvy jeho začlenění doporučit.
45 XXXXXX, Xxxxx. Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2013-. Komentátor.
46 XXXXXXXXXX, I., XXXXXXX, R. in XXXXXXX, X.; XXXXXX, X.; XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník.
Komentář. Svazek VI. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2014.
47 XXXXXXXXX, Xxxxx. Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, §. Verlag Dashöfer [online]. 2016, [cit. 28. února 2021].
Možná formulace:
− Závazek uzavřít pracovní smlouvu založený touto smlouvou o budoucí pracovní smlouvě zanikne, pokud se podmínky a okolnosti, z nichž smluvní strany vychází v době uzavírání této smlouvy, změní natolik, že uzavření pracovní smlouvy nebude možné spravedlivě požadovat.
2.2.14. Závazek setrvat v zaměstnání u poskytovatele
Závazek studenta setrvat u poskytovatele v pracovním poměru po určitou dobu musí být nutně vyrovnaný a z tohoto důvodu se obvykle sjednává ve stejné době, jako je poskytování motivačního příspěvku studentovi. Přímá úměrnost mezi těmito dobami není ale ani zdaleka a ujednat si lze i dobu jinou, pokud tato doba bude přiměřená vynaloženým nákladům poskytovatele a nedošlo tak k zneužití ze strany silnější smluvní.
Maximální dobu lze posuzovat dle ustanovení par. 234 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, který určuje tuto dobu pro kvalifikační dohodu na 5 let:
„Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let,…“48
To, že se jedná o analogický institut, dokládá i obsah rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, č. j. 21 Cdo 3598/2013, ze dne 1. 9. 2014. Ze kterého je podobnost obou institutů jasně patrná.
„Smyslem dohody podle ustanovení § 234 zák. práce (které až dosud nedoznalo změny) je stabilizace zaměstnance, jemuž zaměstnavatel umožnil zvýšení nebo prohloubení kvalifikace a který se za to zavázal setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu v pracovním poměru. Stabilizace takového zaměstnance v pracovním poměru
48 Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, Sagit, a. s., Ostrava, 2019, ISBN 978-80-7488-340-8, par. 234, odst. 1.
je v zájmu zaměstnavatele na návratnosti prostředků, které vynaložil v souvislosti se zvyšováním či prohloubením kvalifikace svých zaměstnanců, neboť zaměstnanec, který porušil svůj závazek z dohody uzavřené se zaměstnavatelem podle ustanovení
§ 234 zákoníku práce setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru po sjednanou dobu, je povinen uhradit mu náklady spojené se zvýšením nebo prohloubením kvalifikace.“49
Možné znění:
− Příjemce se zavazuje pracovat pro poskytovatele nejméně 5 let ode dne vzniku pracovního poměru, do této doby se nezapočítávají dle dohody obou smluvních stran doba mateřské a rodičovské dovolené, doba nepřítomnosti v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody či vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení, a doba pracovní neschopnosti delší než 1 měsíc. V případě porušení tohoto ustanovení smlouvy má poskytovatel právo na vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
2.2.15. Závazek zachovávat dobrou pověst
Závazek příjemce zachovávat dobrou pověst a dobré jméno své i poskytovatele. Příjemce by měl i v osobním životě dbát na svou dobrou pověst a dobrou pověst svého budoucího zaměstnavatele.
Tento závazek lze rozdělit do dvou rovin zaprvé absence na výuce z důvodů nepodmíněného trestu odnětí svobody či nepodmíněného opatření odnětí svobody či vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení. Stejně tak výkonu ochranného opatření dle trestně právních či jiných právních předpisů, v jehož důsledku žák není přítomen ve škole při teoretické nebo praktické výuce.
49 Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 3598/2013, ze dne 01. 09. 2014, [cit. 6. března
2021].
V druhé rovině pak práva poskytovatele za určených důvodů odstoupit od smlouvy s důsledkem vrácení motivačního příspěvku pro příjemce. Takovým důvodem může být pravomocné odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody či nepodmíněnému opatření odnětí svobody, stejně tak výkonu ochranného opatření dle trestně právních či jiných právních předpisů.
Dalším dobrým důvodem pak v dnešní době může být požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek. Jelikož jen těžko může poskytovatel zjišťovat požívání těchto látek mimo svůj vlastní podnik, je dobré tuto problematiku vztáhnout alespoň pro průběh povinné praxe, brigády či stáže u poskytovatele. Oporu k takovému zjišťování má zaměstnavatel jak v zákoně č. 262/2006 Sb. zákoník práce par. 104, odst. 4, písmeno e):
„Práva a povinnosti zaměstnance…
e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky 35) na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci…“50
tak v zákoně č. 65/2017 Sb. Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, par. 19:
„Zákaz požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky
Osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví jiné osoby nebo poškodit majetek, nebo ve vztahu k níž jiný právní předpis stanoví zákaz požívat alkohol nebo užívat jiné návykové látky, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním, a to tak, aby zajistila, že tuto činnost nebude vykonávat pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.“51
50 Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, Sagit, a. s., Ostrava, 2019, ISBN 978-80-7488-340-8, par. 104, odst. 4, písmeno e).
51 Zákon č. č. 65/2017 Sb. Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, Sagit,
a. s., Ostrava, 2020, par. 19.
Možné ujednání:
− Poskytovatel a příjemce se dohodli, že motivační příspěvek se neposkytne za měsíc, ve kterém příjemce vykonává, byť jen po dobu jednoho dne, nepodmíněný trest odnětí svobody či nepodmíněné opatření odnětí svobody či vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení. Stejně tak výkon ochranného opatření dle trestně právních či jiných právních předpisů, v jehož důsledku žák není přítomen ve škole při teoretické nebo praktické výuce. Pokud se poskytovatel doví o porušení s prodlením, pak v kterémkoliv dalším měsíci.
− Pokud příjemce poruší zákaz požívat alkohol nebo užívat jiné návykové látky, při výkonu praxe, stáže, brigády nebo z jiného důvodu přítomnosti v podniku poskytovatele, při jakékoliv činnosti nebo před jejím vykonáváním, a to tak, aby zajistil, že tuto činnost nebude vykonávat pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, má poskytovatel právo vypovědět tuto smlouvu příjemci s následkem vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
− Poskytovatel a příjemce se dohodli, že poskytovatel má právo vypovědět tuto smlouvu příjemci s následkem vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem, pokud je příjemce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestní čin a je mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody či nepodmíněné opatření odnětí svobody, stejně tak výkon ochranného opatření dle trestně právních či jiných právních předpisů.
2.2.16. Sankce, smluvní pokuty
Uvedené sankce, chceme-li smluvní pokuty, by jistě šlo ve smlouvě formulovat hromadně při porušení smluvených závazků.
Nicméně i vzhledem k názoru nejvyššího soudu, který se ve svých rozhodnutích staví většinou, ne však výlučně, za požadavek určitosti vymezení povinností,
zajištěných smluvní pokutou (NS 32 Cdo 493/2011, NS 29 Cdo 1374/2012, NS 23 Cdo 3196/2016) bude lépe formulovat tyto jednotlivě u každého porušení povinnosti ze smlouvy plynoucí.
„Z uvedeného tak vyplývá, že Nejvyšší soud se stavěl v různých rozhodnutích (senátech) k přípustnosti sjednání navázání smluvní pokuty pro případ paušálního porušení smluvních povinností odlišně a z důvodu právní jistoty bylo pro smluvní strany jistější, aby si smluvní pokutu navázaly spíše na konkrétní smluvní povinnosti, které chtěly smluvní pokutou utvrdit…“52
Totéž může platit i při výpovědi smlouvy ze stejného důvodu. Nicméně uvedení sankcí jednotlivě umožňuje je kvantifikovat v různé výši, podle mínění poskytovatele. Je tak možné umožnit jistou shovívavost, přeci jenom mnohdy uzavíráme smlouvu ještě s nezletilými nebo velmi mladými osobami.
2.2.17. Podpis smlouvy zákonným zástupcem
Obecně nelze závazně říci, zda je u smlouvy o motivačním příspěvku studenta v případě smlouvy pro studenta, který ještě nenabyl plné svéprávnosti nutný také podpis zákonného zástupce.
Dle par. 31 zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku se má za to:
„že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.“53
Jelikož problémy s určením této hranice jsou všeobecně známé a je nutné je posuzovat u každého jednotlivce individuálně je vhodné k zajištěné právní jistoty, zejména na straně poskytovatele, připojit i podpis zákonného zástupce nezletilého.
52 XXXXXXXXX, Xxxx. Průvodce uzavíráním smluv. 2. vydání. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2017. Právo prakticky, str. 262.
53 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488-308-8, par. 31.
Další otázkou je pak možnost podpisu takové smlouvy pouze zákonným zástupcem nezletilého. Osobně tuto možnost nevidím vzhledem k již nastíněnému obsahu smlouvy jako dobrou, či dokonce možnou volbu a nedoporučuji ji a to také proto, že by mohlo dojít k napadnutí takové smlouvy samotným příjemcem a to z důvodu možného nesouladu se zájmem dítěte, jak jej uvádí par. 875 odst. 1, zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku, či popření sdělení informace rodiči dítěti k utvoření vlastního názoru, jak uvádí odst. 2 téhož paragrafu.
Primárně však toto nepovažuji za možné z důvodu znění par. 880 odst. 1, zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku:
„Rodičovskou odpovědnost týkající se osoby dítěte vykonávají rodiče způsobem a v míře odpovídající stupni vývoje dítěte.“54
Jelikož uvažujeme o nezletilých přibližně ve věku 14 – 18 let, je snadné dovodit, že v mnoha případech již nebude rozhodnutí na straně zákonných zástupců, což v našem případě ještě posiluje znění odst. 2 stejného paragrafu:
„Rozhodují-li rodiče o vzdělání nebo o pracovním uplatnění dítěte, vezmou v úvahu jeho názor, schopnosti a nadání.“55
Což lze ve zkratce vyčíst i z úryvku rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 33 Cdo 2275/201, ze dne 25. 6. 2014:
„Okruh právních úkonů, k nimž se postupem času stává nezletilý způsobilý, se neustále zvětšuje, avšak do okamžiku nabytí zletilosti nikdy nezahrne veškerá právní jednání.“56
Názor příjemce je tedy vhodné mít jasně potvrzen jeho podpisem na smlouvě o motivačním příspěvku studentovi.
54 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488-308-8, par. 880, odst. 1.
55 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488-308-8, par. 880, odst. 2.
56 Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2275/2011, ze dne 25. 06. 2014, [cit. 6. března
2021].
Jak jsem již dříve uvedl, ani zákonný zástupce nemůže zavázat nezletilého nad míru obvyklou a to zejména s působností do budoucna a podepsat smlouvu se závazkem k uzavření pracovní smlouvy bez přivolení soudu.
V případě přivolení soudu by jistě bylo možné takovou smlouvu podepsat, je však nasnadě že tuto možnost nelze hodnotit jako příliš praktickou či proveditelnou a to i z finančních důvodů.
2.3. Výpověď smlouvy
I v případě smlouvy o motivačním příspěvku studentovi je důležité si řádně smluvit podmínky výpovědi smlouvy a to v případě výpovědi poskytovatele i v případě výpovědi příjemce.
Výpověď je jednostranný právní akt, jímž strana vyjadřuje vůli závazek opustit. Na rozdíl od odstoupení od smlouvy dochází k zániku závazků plynoucích ze smlouvy ex nunc – od nynějška a ne od počátku.
2.3.1. Výpověď poskytovatele příspěvku z důvodu porušení smlouvy
V případech, kdy dojde ze strany příjemce k porušení smlouvy a to v jasně definovaných případech ve smlouvě uvedených, měl by mýt jako svou ochranu možnost od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení již vyplaceného motivačního příspěvku.
Poskytovatel kromě toho může mít i další, blíže nespecifikované náklady týkající se uzavřené smlouvy resp. vzdělávání příjemce. V tomto případě je nutné postupovat obezřetně, neboť jen těžko lze požadovat na nezletilém studentovi podílet se na těchto nákladech.
I samotné vrácení vyplaceného příspěvku by mohlo u příjemce, který doposud nenabyl plné svéprávnosti, resp. ji nenabyl v době podpisu smlouvy, ve velice krajní interpretaci narážet opět na již výše rozebrané ustanovení par. 36 zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku a následně par. 898 zákona č. 89/2012 Občanského
zákoníku, neboť i když se jedná o vrácení již poskytnutého plnění, mohl by příjemce mimo jiné také tvrdit, že byl zavázán do budoucna nad své finanční možnosti.
Jelikož se však v podstatě jedná o smluvní pokutu za porušení smlouvy, tato nepřesahuje obdržené plnění a příjemce si vzhledem ke své rozumové vyspělosti musel být vědom následků svého jednání, nespatřuji v ujednání o vrácení vyplaceného motivačního příspěvku podstatný problém.
Jako další možnost se samozřejmě nabízí také odstoupení od smlouvy, jelikož v takovém případě se smlouva ruší s účinky ex tunc, tedy od počátku nelze tento způsob doporučit z důvodu daňových dopadů na straně poskytovatele.
Jako možnou formulaci navrhuji:
− Poskytovatel je oprávněn vypovědět tuto smlouvu pro porušení smlouvy příjemcem v případech ve smlouvě uvedených. V takovém případě má poskytovatel právo na vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
− Za důvod výpovědi smlouvy pro porušení smlouvy příjemcem se považuje také ukončení studia příjemcem, vyloučení příjemce ze studia, nebo pokud příjemce z jiného důvodu přestane navštěvovat školu, odbornou nebo praktickou výuku, či jinou formu výuky nebo pokud příjemce smlouvu závažně porušuje jiným než uvedeným způsobem.
− Pro výpověď smlouvy se vyžaduje písemná forma, výpověď musí být doručena na adresu příjemce, nebo doručena osobně.
2.3.2. Výpověď poskytovatele příspěvku bez udání důvodu
Mimo případy výpovědi smlouvy poskytovatelem z důvodu porušení smlouvy příjemcem lze poskytovateli doporučit i možnost vypovědět smlouvu bez udání důvodu.
Jak uvádí ve svém článku Motivační příspěvek, v odborném časopise Praktická personalistika Xxx. Xxxxxx XXXXXX:
„Smlouva by rovněž měla upravit případy, kdy je některá ze stran oprávněna ji předčasně ukončit. Obecně lze doporučit, aby jak zaměstnavatel, tak student měli možnost smlouvu bez uvedení důvodu vypovědět (u studenta lze tuto možnost spojit s povinností vrátit vyplacenou část motivačních příspěvků)“57
V takovém případě nelze spravedlivě požadovat vrácení ani části příspěvku, neboť je to poskytovatel, kdo se svobodně rozhodl smlouvu vypovědět a musí to tak být on, kdo ponese následky svého rozhodnutí.
Formulace je v tomto případě jednoduchá:
− Poskytovatel je oprávněn vypovědět tuto smlouvu bez udání důvodu. V takovém případě nemá poskytovatel právo na vrácení ani části motivačního příspěvku.
− Pro výpověď smlouvy se vyžaduje písemná forma, výpověď musí být doručena na adresu příjemce, nebo doručena osobně.
2.3.3. Výpověď příjemce příspěvku
V případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem nelze rozlišovat důvody takového ukončení, pokud nedojde ze strany poskytovatele k závažnému porušení smlouvy např. nevyplácením motivačního příspěvku. U výpovědi smlouvy dané příjemcem tedy postačí možnost výpovědi bez udání důvodu.
Navrhované znění ustanovení smlouvy, včetně ustanovení řešící předčasné ukončení pracovní smlouvy příjemcem a vrácení jen poměrné části vyplaceného motivačního příspěvku v takovém případě:
57 XXXXXX, Xxxxxx. Motivační příspěvek. Praktická personalistika: odborný dvouměsíčník. 2016, roč. 3, č. 11-12, s. 23.
− Příjemce je oprávněn vypovědět tuto smlouvu bez udání důvodu.
− V případě výpovědi smlouvy příjemcem má poskytovatel právo na vrácení vyplaceného příspěvku v plné výši a to do 90 dnů od písemné výzvy k vrácení příspěvku adresované příjemci.
− Pro výpověď smlouvy se vyžaduje písemná forma, výpověď musí být doručena na adresu poskytovatele, nebo doručena osobně.
− Příjemce je oprávněn vypovědět tuto smlouvu, pokud poskytovatel porušuje smlouvu zvlášť závažným způsobem. V takovém případě nemá poskytovatel právo na vrácení ani části motivačního příspěvku.
− Ukončení pracovní smlouvy uzavřené s poskytovatelem na základě této smlouvy a to z jakéhokoliv důvodu na straně příjemce, pokud ještě neuplynula doba jeho závazku dle této smlouvy, se považuje za výpověď smlouvy o motivačním příspěvku studenta příjemcem. V takovém případě má poskytovatel právo na vrácení vyplaceného příspěvku v poměrné výši a to do 90 dnů od písemné výzvy k vrácení příspěvku adresované příjemci.
2.4. Účinnost smlouvy
V našem případě nenastává problém s nutností rozlišovat platnost smlouvy a její účinnost. Vzhledem k podpisu smlouvy studenta, který dosud nenabyl plnou svéprávnost také zákonným zástupcem, je vhodné uvést, že smlouva vstupuje v platnost a účinnost dnem podpisu poslední smluvní stranou, včetně podpisu zákonného zástupce plně nesvéprávného příjemce. Uvedení konce účinnosti této smlouvy je mírně nadbytečné, neboť smlouvy končí zákoně splněním, dohodou nebo výpovědí, nic však uvedení konce účinnosti nebrání.
Do smlouvy můžeme uvést:
− Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu poslední smluvní stranou, součástí podpisu plně nesvéprávného příjemce je také podpis jeho zákonného zástupce.
− Účinnost této smlouvy končí splněním všech závazků obou smluvních stran z této smlouvy vyplývajících, dohodou smluvních stran ke sjednanému termínu, výpovědí smlouvy jednou ze smluvních stran.
V případě podpisu verze smlouvy pro plně svéprávného studenta se závazkem k budoucímu zaměstnání, zákonným zástupcem s přivolením soudu dle par. 898 zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku, jak je pojednáno výše, je nutné podmínit platnost smlouvy souhlasem soudu.
2.5. Daňové aspekty motivačního příspěvku
2.5.1. Daňová uznatelnost motivačního příspěvku
Motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese je dle par. 24 odst. 2 písm. zu) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů daňově uznatelným nákladem. A to až do výše zde přímou vedené, tedy do 5.000 Kč měsíčně u studenta středoškolského studia a 10.000 Kč měsíčně u studenta vysokoškolského studia.
Zákon neuvádí omezení výplaty příspěvku školním rokem, jedná se tedy o 60.000 Kč nebo 120.000 Kč ročně, příspěvek vyplacený nad tyto částky již nebude považován za daňově uznatelný výdaj a to podle par. 25 odst. 1 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů.
Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů uvádí jako podmínku daňové uznatelnosti existenci smluvního vztahu se studentem a také přípravu na výkon budoucí profese pro poplatníka čili poskytovatele motivačního příspěvku z čehož se odvozuje povinnost uzavřít se studentem pracovní smlouvu, výslovně to však zákon neuvádí.
Stejně tak zákon neuvádí délku doby, po kterou musí student setrvat u poskytovatele, délku poskytování motivačního příspěvku ani typ pracovního poměru.
Společnost Sluto s.r.o., člen Komory daňových poradců ČR uvádí k tomuto na svých webových stránkách:
„Protože příspěvek je určen pro studenty, kteří se připravují na další povolání v dané firmě, měl by být po ukončení studia navázán pracovněprávní vztah. Zákon sice nestanovuje jaký typ vztahu, na jak dlouho a za jakých podmínek, jeho neuzavření by ale mohlo vzbudit pozornost finančního úřadu, který by následně mohl rozporovat daňovou uznatelnost již poskytnutých motivačních příspěvků.“58
Xxx. Xxxxxx Xxxxx a Mgr. Xx. Xxxxx Xxxxx ve svém článku Právní prostředky pro stabilizaci lidských zdrojů dokonce zastávají názor, že zákonné podmínky pro daňovou uznatelnost motivačního příspěvku by při neuzavření pracovního vztahu s poskytovatelem splněny nebyly.
„Co se daňové uznatelnosti nákladů z pohledu zaměstnavatele týče, pro úplnost dodáváme, že v případě, kdy by student či žák do zaměstnání nakonec nenastoupil, nebyly by tak splněny zákonné podmínky a hodnota motivačního příspěvku by se stala se zpětnou platností daňově neúčinnou.“59
Jak z výše uvedeného vyplývá je tedy vhodné více než doporučit uzavření pracovního vztahu s příjemcem a to nejlépe v přiměřené době vzhledem k vynaloženým a daňově uplatněným nákladům.
Dalším daňovým aspektem na straně poskytovatele je případný vrácený motivační příspěvek. Jak je nasnadě, příjemcem vrácený motivační příspěvek je pro poskytovatele zdanitelným příjmem a poskytovatel jej tedy musí řádně zdanit.
58 Motivační příspěvek a jeho daňová uznatelnost. Sluto s.r.o. [online], [cit. 7. března 2021]. 59 XXXXX, Xxxxxx, ŠMŮLA, Xxxxx. Právní prostředky pro stabilizaci lidských zdrojů. Xxxxxx.xx [online]. 2003, [cit. 7. března 2021].
2.5.2. Daňové dopady na straně příjemce
Na straně příjemce se podle par. 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů jedná o zdanitelný příjem plynoucí v souvislosti s budoucím výkonem profese.
Z tohoto plyne povinnost studenta tento příjem řádně zdanit, jak se můžeme dočíst také v právní větě podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2012, čj. 2 Afs 47/2012 – 18:
„Poskytnutí stipendia podmíněné závazkem studenta pracovat po ukončení studia několik let v pracovním poměru u jeho poskytovatele není půjčkou, nýbrž příjmem plynoucím v souvislosti s budoucím výkonem závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm.
d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.“60
Pokud však posuzujeme samotný motivační příspěvek do nejvyšší, pro poskytovatele daňově uznatelné, výše 10.000 Kč a předpokládáme, že příjemce podepsal u poskytovatele dle par. 38k odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů prohlášení k dani dle tohoto paragrafu, tak výsledná daňová povinnost bude nulová. Přičemž ještě neuvažujeme možnou daňovou slevu na studenta dle par. 35ba odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů.
Z výše uvedeného plyne, že poskytovatel by měl vést příjemce obdobně jako zaměstnance, vést mu mzdový list a provádět každoročně vyúčtování k dani z příjmů ze závislé činnosti.
Sociální a nemocenské pojištění se z motivačního příspěvku neodvádí.
V případě sociálního pojištění jsou poplatníky pojistného zejména zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, par. 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. Do výčtu poplatníků se příjemce motivačního příspěvku nepromítl a není tak poplatníkem.
60 Právní věta podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 09. 08. 2012, čj. 2 Afs 47/2012 – 18, [cit. 7. března 2021].
V případě nemocenského pojištění je podmínkou pro odvod pojištění osobní výkon zaměstnání, par. 6, odst. 1 písm. a), přičemž tato podmínka zde splněna není, a příjemce stipendia tak nespadá pod par. 5 písm. a) bod 22 zákona o nemocenském pojištění.
Stejně tak se z motivačního příspěvku neodvádí ani zdravotní pojištění a to zejména z důvodu nesplnění podmínek platit pojistné dle par. 8 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Zejména není pro „zaměstnance“ splněna podmínka dle písm. a) nástup zaměstnance do zaměstnání.
Souběh motivačního příspěvku a jiných příjmů od téhož zaměstnavatele.
Pokud příjemce motivačního příspěvku pobírá od stejného zaměstnavatele ještě odměnu za odborný výcvik, není zde žádná další daňová povinnost, neboť odměna z praktického výcviku je od daně z příjmů osvobozena, a tudíž nepodléhá ani odvodům pojistného.
Naopak v případě uzavření pracovního poměru či krátkodobé brigády (např. dohoda o provedení práce) současně s poskytováním motivačního příspěvku vzniká povinnost z příjmu z tohoto poměru řádně odvádět jak daň z příjmu, tak případně i pojištění, pokud není příjem osvobozen od této platby z jiných právních důvodů.
V případě uzavření pracovního poměru v době poskytování motivačního příspěvku a je-li motivační příspěvek vyplácen v přímé souvislosti s tímto uzavřeným pracovním poměrem, pak motivační příspěvek přestává být vyplácen v souvislosti s budoucím výkonem profese a stává se součástí vyměřovacího základu pro jednotlivá pojištění.
Nezanedbatelným aspektem pro sociálně slabší rodiny bude také vliv motivačního příspěvku na dávky státní sociální podpory, jelikož se motivační příspěvek započítává do příjmu rozhodného pro přiznání dávky. Motivační příspěvek tedy bude mít vliv na dávky poskytované v závislosti na výši příjmu podle par. 2 písm.
a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Příjem z motivačního příspěvku se bude započítávat do příjmu rozhodného pro přiznání dávky dle par. 5 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
3. Analytická část
3.1. Návrh znění smlouvy uzavírané s nezletilým studentem
Uvedené návrhy smluv jsou maximalistickou verzí dávající si za cíl pokrýt nejrůznější situace, které mohou v průběhu účinnosti smlouvy nastat. Jelikož se jedná o smlouvu inominátní, snaží se tyto vzory řešit možné situace co nejpodrobněji. Neznamená to však, že musí být všechna ustanovení použita, vřele to však doporučuji.
Následující vzory jsou vzory spíše pro užití pro středoškolské studium, kde je dnes použití těchto smluv stále častější i v případě malých firem. Zejména v případě učňovského školství je nedostatek pracovních sil natolik citlivý, že podobnou dohodu mívá uzavřena valná většina učňů. V případě studia vysokoškolského je možné podle oboru doplňovat ještě další požadavky, jako je např. další vzdělávání, atestace apod.
Na druhou stranu zaměření znění smlouvy spíše na středoškolské studenty a učně je také dalším důvodem silně formulovaných podmínek, neboť právě v učňovském školství je úspěšnost řádného a bezproblémového dokončení studia malá.
Následující vzory také upravují poskytnutí motivačního příspěvku formou stipendia a nezahrnují ostatní možnosti vyplácení příspěvku a to z důvodu naprosto převažujícího využívání tohoto způsobu vyplácení motivačního příspěvku, který je ze všech možností mimo jiné nejméně byrokraticky náročný.
SMLOUVA O POSKYTNUTÍ MOTIVAČNÍHO PŘÍSPĚVKU
uzavřená podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
mezi 1.
…………………………...……………………………………. Sídlo: ………………………………………………………….. IČ: …………………………….………………………………. zastupující: ……………………….…………………………… (dále jen „poskytovatel“)
a 2.
……………………………………………………….…………. adresa trvalého pobytu: ………………………………………… datum narození: …………………………………………..……. (dále jen „příjemce“)
Čl. 1
Preambule
1. Poskytovatel má zájem poskytnout motivační příspěvek příjemci, který se vzdělává ve škole: ….. v maturitním oboru ….. a který je v x. ročníku a podpořit ho tak v jeho vzdělávání.
2. Příjemce prohlašuje, že je jeho zájmem úspěšné a řádné ukončení vzdělávání v oboru vzdělání. Současně příjemce prohlašuje, že má zájem po ukončení vzdělávání u poskytovatele příspěvku pracovat.
3. Poskytovatel i příjemce mají oboustranný zájem na dosažení výše uvedeného vzdělání a kvalifikace žáka a jeho následné uplatnění po ukončení studia výkonem práce žáka v pracovním poměru u poskytovatele.
4. V souvislosti s deklarovaným zájmem obou stran uzavírají strany tuto smlouvu za podmínek uvedených níže.
Čl. 2
Předmět dohody
1. Poskytovatel se zavazuje po dobu vzdělávání na škole uvedené v článku 1., není-li dále stanoveno jinak, poskytovat příjemci každý měsíc motivační příspěvek ve výši xxxx Kč (slovy: xxxxxxx)
2. Motivační příspěvek za jednotlivý měsíc bude poskytován nejpozději do 15. dne následujícího měsíce, a to na bankovní účet studenta.
Čl. 3
Práva a povinnosti smluvních stran
1. Poskytovatel se zavazuje po dobu vzdělávání příjemce poskytovat příjemci motivační příspěvek za předpokladu dosažení studijního průměru z teoretického a praktického vyučování do konkrétní výše 2,5 včetně, a to za každé pololetí, hodnocení z odborných předmětů s hodnocením do průměru 2,0, a to za každé pololetí vzdělávání a hodnocení chování stupněm 1. Poskytovatel má právo neposkytnout motivační příspěvek při nedodržení těchto kritérií, motivační příspěvek začne poskytovatel opět vyplácet po opětovném dosažení požadovaných pololetních výsledků studentem.
2. Poskytovatel se zavazuje poskytovat příjemci motivační příspěvek pouze po řádnou dobu studia, v případě opakování ročníku poskytovatel motivační
příspěvek studentovi v tomto opakovaném ročníku neposkytuje, nedohodnou-li se dodatkem smlouvy jinak. Stejně tak neposkytuje poskytovatel příjemci motivační příspěvek dále, pokud tento neukončí studium v řádném termínu.
3. Příjemce se zavazuje řádně plnit své studijní povinnosti, tak jak to vyplývá z požadavků jeho studijního oboru. Poskytovatel a příjemce se dohodli, že motivační příspěvek se neposkytne za měsíc, ve kterém k porušení tohoto ustanovení smlouvy došlo. Pokud se poskytovatel doví o porušení s prodlením, pak v kterémkoliv dalším měsíci.
4. Příjemce se zavazuje usilovat o dosažení co nejlepších studijních výsledků a o ukončení studia v řádném termínu.
5. Příjemce je povinen chovat se v průběhu studia řádně a nepoškozovat svým chováním dobrou pověst svou, navštěvované školy či poskytovatele příspěvku. Poskytovatel má právo neposkytnout motivační příspěvek po dobu třech měsíců, pokud bylo uloženo příjemci kázeňské opatření nebo byl příjemce hodnocen sníženým stupněm z chování. Kázeňským opatřením se rozumí například, nikoliv výjimečně: důtka třídního učitele nebo ředitele školy, napomenutí, podmíněné vyloučení ze studia.
6. Příjemce se zavazuje písemně informovat poskytovatele pravdivě o všech skutečnostech rozhodných pro poskytování motivačního příspěvku, a to bezodkladně. V případě neposkytnutí informací má právo poskytovatel pozastavit vyplácení příspěvku až do doby obdržení těchto informací.
7. Příjemce se zavazuje na výzvu poskytovatele zdůvodnit poskytovateli alespoň ústně udělené kázeňské opatření či svou delší absenci ve výuce. Příjemce není povinen poskytovat údaje o svém zdravotního stavu a jiných skutečnostech spadajících do citlivých osobních údajů. V případě neopodstatněného neposkytnutí zdůvodnění má právo poskytovatel pozastavit vyplácení příspěvku až do doby obdržení tohoto zdůvodnění.
8. Příjemce se zavazuje do 1 týdne od úspěšného ukončení vzdělávání informovat o této skutečnosti poskytovatele.
9. Poskytovatel se zavazuje písemně informovat příjemce o všech skutečnostech rozhodných pro poskytování motivačního příspěvku, a to bezodkladně.
10. Příjemce se zavazuje k nulové neomluvené absenci v teoretickém i praktickém vyučování. V případě neomluvené absence příjemce má poskytovatel právo vypovědět tuto smlouvu, s následkem vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem, případně přerušit vyplácení motivačního příspěvku na dobu třech měsíců.
11. Příjemce se zavazuje pravidelně dle školního harmonogramu navštěvovat praktickou výuku (odbornou přípravu) v provozu poskytovatele a dodržovat veškeré hygienické, pracovní a bezpečnostní pravidla.
12. V období letních prázdnin má poskytovatel právo požadovat, aby příjemce absolvoval v délce alespoň dvou kalendářních týdnů placenou stáž – brigádu ve firmě, kde budou ověřeny jeho praktické zkušenosti a dovednosti ze studia.
13. Poskytovatel a příjemce se dohodli, že motivační příspěvek se neposkytne za měsíc, ve kterém příjemce vykonává, byť jen po dobu jednoho dne, nepodmíněný trest odnětí svobody či nepodmíněné opatření odnětí svobody či vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení. Stejně tak výkon ochranného opatření dle trestně právních či jiných právních předpisů, v jehož důsledku žák není přítomen ve škole při teoretické nebo praktické výuce. Pokud se poskytovatel doví o porušení s prodlením, pak v kterémkoliv dalším měsíci.
14. Pokud příjemce poruší zákaz požívat alkohol nebo užívat jiné návykové látky, při výkonu praxe, stáže, brigády nebo z jiného důvodu přítomnosti v podniku poskytovatele, při jakékoliv činnosti nebo před jejím vykonáváním, a to tak, aby zajistil, že tuto činnost nebude vykonávat pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, má poskytovatel právo vypovědět tuto smlouvu příjemci s následkem vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
15. Poskytovatel a příjemce se dohodli, že poskytovatel má právo vypovědět tuto smlouvu příjemci s následkem vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši
jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem, pokud je příjemce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestní čin a je mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody či nepodmíněné opatření odnětí svobody, stejně tak výkon ochranného opatření dle trestně právních či jiných právních předpisů.
Čl. 4
Výpověď smlouvy poskytovatelem
1. Poskytovatel je oprávněn vypovědět tuto smlouvu pro porušení smlouvy příjemcem v případech ve smlouvě uvedených. V takovém případě má poskytovatel právo na vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
2. Za důvod výpovědi smlouvy pro porušení smlouvy příjemcem se považuje také ukončení studia příjemcem, vyloučení příjemce ze studia, nebo pokud příjemce z jiného důvodu přestane navštěvovat školu, odbornou nebo praktickou výuku, či jinou formu výuky nebo pokud příjemce smlouvu závažně porušuje jiným než uvedeným způsobem.
3. Poskytovatel je oprávněn vypovědět tuto smlouvu bez udání důvodu. V takovém případě nemá poskytovatel právo na vrácení ani části motivačního příspěvku.
4. Pro výpověď smlouvy se vyžaduje písemná forma, výpověď musí být doručena na adresu příjemce, nebo doručena osobně.
Čl. 5
Výpověď smlouvy příjemcem
1. Příjemce je oprávněn vypovědět tuto smlouvu bez udání důvodu.
2. V případě výpovědi smlouvy příjemcem má poskytovatel právo na vrácení vyplaceného příspěvku v plné výši a to do 90 dnů od písemné výzvy k vrácení příspěvku adresované příjemci.
3. Pro výpověď smlouvy se vyžaduje písemná forma, výpověď musí být doručena na adresu poskytovatele, nebo doručena osobně.
4. Příjemce je oprávněn vypovědět tuto smlouvu, pokud poskytovatel porušuje smlouvu zvlášť závažným způsobem. V takovém případě nemá poskytovatel právo na vrácení ani části motivačního příspěvku.
Čl. 6
Závěrečná ustanovení
1. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu poslední smluvní stranou, součástí podpisu plně nesvéprávného příjemce je také podpis jeho zákonného zástupce.
2. Účinnost této smlouvy končí splněním všech závazků obou smluvních stran z této smlouvy vyplývajících, dohodou smluvních stran ke sjednanému termínu, výpovědí smlouvy jednou ze smluvních stran.
3. Smluvní strany mohou tuto smlouvu změnit jen písemnými dodatky.
4. Smluvní strany uzavírají tuto smlouvu na základě vlastní, svobodné a vážné vůle.
5. Smlouva se vyhotovuje ve dvou vyhotoveních, z nichž každá strana obdrží jedno vyhotovení.
V ……………….. dne ………………..
……………………………………… poskytovatel
V ……………….. dne ………………..
………………………………………
příjemce
V ……………….. dne ………………..
……………………………………… zákonný zástupce příjemce
3.2. Návrh znění smlouvy uzavírané se zletilým studentem
Xxxxxxx pro podpis zletilým studentem, je variantou smlouvy se studentem, který dosud nenabyl plné svéprávnosti a liší se přítomností čl. Čl. 4 Smlouva o smlouvě budoucí pracovní.
SMLOUVA O POSKYTNUTÍ MOTIVAČNÍHO PŘÍSPĚVKU
uzavřená podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
mezi 1.
…………………………...……………………………………. Sídlo: ………………………………………………………….. IČ: …………………………….………………………………. zastupující: ……………………….…………………………… (dále jen „poskytovatel“)
a 2.
……………………………………………………….…………. adresa trvalého pobytu: ………………………………………… datum narození: …………………………………………..……. (dále jen „příjemce“)
Čl. 1
Preambule
1. Poskytovatel má zájem poskytnout motivační příspěvek příjemci, který se vzdělává ve škole: ….. v maturitním oboru ….. a který je v x. ročníku a podpořit ho tak v jeho vzdělávání.
2. Příjemce prohlašuje, že je jeho zájmem úspěšné a řádné ukončení vzdělávání v oboru vzdělání. Současně příjemce prohlašuje, že má zájem po ukončení vzdělávání u poskytovatele příspěvku pracovat.
3. Poskytovatel i příjemce mají oboustranný zájem na dosažení výše uvedeného vzdělání a kvalifikace žáka a jeho následné uplatnění po ukončení studia výkonem práce žáka v pracovním poměru u poskytovatele.
4. V souvislosti s deklarovaným zájmem obou stran uzavírají strany tuto smlouvu za podmínek uvedených níže.
Čl. 2
Předmět dohody
1. Poskytovatel se zavazuje po dobu vzdělávání na škole uvedené v článku 1., není-li dále stanoveno jinak, poskytovat příjemci každý měsíc motivační příspěvek ve výši xxxx Kč (slovy: xxxxxxx)
2. Motivační příspěvek za jednotlivý měsíc bude poskytován nejpozději do 15. dne následujícího měsíce, a to na bankovní účet studenta.
Čl. 3
Práva a povinnosti smluvních stran
1. Poskytovatel se zavazuje po dobu vzdělávání příjemce poskytovat příjemci motivační příspěvek za předpokladu dosažení studijního průměru z teoretického a praktického vyučování do konkrétní výše 2,5 včetně, a to za každé pololetí, hodnocení z odborných předmětů s hodnocením do průměru 2,0, a to za každé pololetí vzdělávání a hodnocení chování stupněm 1. Poskytovatel má právo neposkytnout motivační příspěvek při nedodržení těchto kritérií, motivační příspěvek začne poskytovatel opět vyplácet po opětovném dosažení požadovaných pololetních výsledků studentem.
2. Poskytovatel se zavazuje poskytovat příjemci motivační příspěvek pouze po řádnou dobu studia, v případě opakování ročníku poskytovatel motivační
příspěvek studentovi v tomto opakovaném ročníku neposkytuje, nedohodnou-li se dodatkem smlouvy jinak. Stejně tak neposkytuje poskytovatel příjemci motivační příspěvek dále, pokud tento neukončí studium v řádném termínu.
3. Příjemce se zavazuje řádně plnit své studijní povinnosti, tak jak to vyplývá z požadavků jeho studijního oboru. Poskytovatel a příjemce se dohodli, že motivační příspěvek se neposkytne za měsíc, ve kterém k porušení tohoto ustanovení smlouvy došlo. Pokud se poskytovatel doví o porušení s prodlením, pak v kterémkoliv dalším měsíci.
4. Příjemce se zavazuje usilovat o dosažení co nejlepších studijních výsledků a o ukončení studia v řádném termínu.
5. Příjemce je povinen chovat se v průběhu studia řádně a nepoškozovat svým chováním dobrou pověst svou, navštěvované školy či poskytovatele příspěvku. Poskytovatel má právo neposkytnout motivační příspěvek po dobu třech měsíců, pokud bylo uloženo příjemci kázeňské opatření nebo byl příjemce hodnocen sníženým stupněm z chování. Kázeňským opatřením se rozumí například, nikoliv výjimečně: důtka třídního učitele nebo ředitele školy, napomenutí, podmíněné vyloučení ze studia.
6. Příjemce se zavazuje písemně informovat poskytovatele pravdivě o všech skutečnostech rozhodných pro poskytování motivačního příspěvku, a to bezodkladně. V případě neposkytnutí informací má právo poskytovatel pozastavit vyplácení příspěvku až do doby obdržení těchto informací.
7. Příjemce se zavazuje na výzvu poskytovatele zdůvodnit poskytovateli alespoň ústně udělené kázeňské opatření či svou delší absenci ve výuce. Příjemce není povinen poskytovat údaje o svém zdravotního stavu a jiných skutečnostech spadajících do citlivých osobních údajů. V případě neopodstatněného neposkytnutí zdůvodnění má právo poskytovatel pozastavit vyplácení příspěvku až do doby obdržení tohoto zdůvodnění.
8. Příjemce se zavazuje do 1 týdne od úspěšného ukončení vzdělávání informovat o této skutečnosti poskytovatele.
9. Poskytovatel se zavazuje písemně informovat příjemce o všech skutečnostech rozhodných pro poskytování motivačního příspěvku, a to bezodkladně.
10. Příjemce se zavazuje k nulové neomluvené absenci v teoretickém i praktickém vyučování. V případě neomluvené absence příjemce má poskytovatel právo vypovědět tuto smlouvu, s následkem vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem, případně přerušit vyplácení motivačního příspěvku na dobu třech měsíců.
11. Příjemce se zavazuje pravidelně dle školního harmonogramu navštěvovat praktickou výuku (odbornou přípravu) v provozu poskytovatele a dodržovat veškeré hygienické, pracovní a bezpečnostní pravidla.
12. V období letních prázdnin má poskytovatel právo požadovat, aby příjemce absolvoval v délce alespoň dvou kalendářních týdnů placenou stáž – brigádu ve firmě, kde budou ověřeny jeho praktické zkušenosti a dovednosti ze studia.
13. Poskytovatel a příjemce se dohodli, že motivační příspěvek se neposkytne za měsíc, ve kterém příjemce vykonává, byť jen po dobu jednoho dne, nepodmíněný trest odnětí svobody či nepodmíněné opatření odnětí svobody či vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení. Stejně tak výkon ochranného opatření dle trestně právních či jiných právních předpisů, v jehož důsledku žák není přítomen ve škole při teoretické nebo praktické výuce. Pokud se poskytovatel doví o porušení s prodlením, pak v kterémkoliv dalším měsíci.
14. Pokud příjemce poruší zákaz požívat alkohol nebo užívat jiné návykové látky, při výkonu praxe, stáže, brigády nebo z jiného důvodu přítomnosti v podniku poskytovatele, při jakékoliv činnosti nebo před jejím vykonáváním, a to tak, aby zajistil, že tuto činnost nebude vykonávat pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, má poskytovatel právo vypovědět tuto smlouvu příjemci s následkem vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
15. Poskytovatel a příjemce se dohodli, že poskytovatel má právo vypovědět tuto smlouvu příjemci s následkem vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši
jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem, pokud je příjemce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestní čin a je mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody či nepodmíněné opatření odnětí svobody, stejně tak výkon ochranného opatření dle trestně právních či jiných právních předpisů.
Čl. 4
Smlouva o smlouvě budoucí pracovní
1. Příjemce se zavazuje uzavřít s poskytovatelem pracovní smlouvu. V případě neuzavření pracovní smlouvy má poskytovatel právo na vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
2. Poskytovatel předloží příjemci návrh pracovní smlouvy do jednoho měsíce od ukončení vzdělávání příjemce v oboru a na škole uvedené v bodu xy, této smlouvy. Pokud tak poskytovatel neučiní včas, ztrácí právo požadovat uzavření takové smlouvy v budoucnu.
3. Do doby jednoho pracovního týdne od doručení návrhu pracovní smlouvy má příjemce povinnost uzavřít pracovní smlouvu, případně vznést písemně námitky k jejímu obsahu. Po vypořádání námitek uzavře příjemce pracovní smlouvu nejdéle do jednoho pracovního týdne od doručení takového vypořádání, nebo její uzavření odmítne s následkem vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
4. V pracovní smlouvě bude jako druh práce uveden druh práce odpovídající dosaženému vzdělání příjemce, místem výkonu práce bude město x a dnem nástupu do práce bude nejpozději 1. září po skončení studia příjemce na škole uvedené v bodu xy, této smlouvy.
5. Mzda příjemce uvedená v pracovní smlouvě bude minimálně ve výši, v místě a čase obvyklé pro pracovníka se vzděláním a praxí příjemce.
6. Zkušební doba uvedená v pracovní smlouvě bude činit 3. měsíce.
7. Doba trvání pracovního poměru bude v pracovní smlouvě navržena na dobu neurčitou.
8. Pro uzavření pracovní smlouvy ve zbytku platí ustanovení Zákoníku práce.
9. Závazek uzavřít pracovní smlouvu založený touto smlouvou o budoucí pracovní smlouvě zanikne, pokud se podmínky a okolnosti, z nichž smluvní strany vychází v době uzavírání této smlouvy, změní natolik, že uzavření pracovní smlouvy nebude možné spravedlivě požadovat.
10. Příjemce se zavazuje pracovat pro poskytovatele nejméně 5 let ode dne vzniku pracovního poměru, do této doby se nezapočítávají dle dohody obou smluvních stran doba mateřské a rodičovské dovolené, doba nepřítomnosti v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody či vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení, a doba pracovní neschopnosti delší než 1 měsíc. V případě porušení tohoto ustanovení smlouvy má poskytovatel právo na vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
Čl. 5
Výpověď smlouvy poskytovatelem
1. Poskytovatel je oprávněn vypovědět tuto smlouvu pro porušení smlouvy příjemcem v případech ve smlouvě uvedených. V takovém případě má poskytovatel právo na vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
2. Za důvod výpovědi smlouvy pro porušení smlouvy příjemcem se považuje také ukončení studia příjemcem, vyloučení příjemce ze studia, nebo pokud příjemce z jiného důvodu přestane navštěvovat školu, odbornou nebo praktickou výuku,
či jinou formu výuky nebo pokud příjemce smlouvu závažně porušuje jiným než uvedeným způsobem.
3. Poskytovatel je oprávněn vypovědět tuto smlouvu bez udání důvodu. V takovém případě nemá poskytovatel právo na vrácení ani části motivačního příspěvku.
4. Pro výpověď smlouvy se vyžaduje písemná forma, výpověď musí být doručena na adresu příjemce, nebo doručena osobně.
Čl. 6
Výpověď smlouvy příjemcem
1. Příjemce je oprávněn vypovědět tuto smlouvu bez udání důvodu.
2. V případě výpovědi smlouvy příjemcem má poskytovatel právo na vrácení vyplaceného příspěvku v plné výši a to do 90 dnů od písemné výzvy k vrácení příspěvku adresované příjemci.
3. Pro výpověď smlouvy se vyžaduje písemná forma, výpověď musí být doručena na adresu poskytovatele, nebo doručena osobně.
4. Příjemce je oprávněn vypovědět tuto smlouvu, pokud poskytovatel porušuje smlouvu zvlášť závažným způsobem. V takovém případě nemá poskytovatel právo na vrácení ani části motivačního příspěvku.
5. Ukončení pracovní smlouvy uzavřené s poskytovatelem na základě této smlouvy a to z jakéhokoliv důvodu na straně příjemce, pokud ještě neuplynula doba jeho závazku dle této smlouvy, se považuje za výpověď smlouvy o motivačním příspěvku studenta příjemcem. V takovém případě má poskytovatel právo na vrácení vyplaceného příspěvku v poměrné výši a to do 90 dnů od písemné výzvy k vrácení příspěvku adresované příjemci.
Čl. 7
Závěrečná ustanovení
1. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu poslední smluvní stranou.
2. Účinnost této smlouvy končí splněním všech závazků obou smluvních stran z této smlouvy vyplývajících, dohodou smluvních stran ke sjednanému termínu, výpovědí smlouvy jednou ze smluvních stran.
3. Smluvní strany mohou tuto smlouvu změnit jen písemnými dodatky.
4. Smluvní strany uzavírají tuto smlouvu na základě vlastní, svobodné a vážné vůle.
5. Smlouva se vyhotovuje ve dvou vyhotoveních, z nichž každá strana obdrží jedno vyhotovení.
V ……………….. dne ………………..
……………………………………… poskytovatel
V ……………….. dne ………………..
………………………………………
příjemce
3.3. Návrh znění dodatku smlouvy
Nemožnost uzavřít se studentem, který dosud nenabyl plné svéprávnosti, smlouvu se závazkem k budoucí závislé činnosti jistě neznamená, že nemůžeme takový požadavek sjednat dodatkem smlouvy poté, co student plnou svéprávnost nabyde.
Znění takového dodatku navrhuji níže:
DODATEK SMLOUVY O POSKYTNUTÍ MOTIVAČNÍHO PŘÍSPĚVKU
uzavřené dne ,, mezi
1.
…………………………...……………………………………. Sídlo: ………………………………………………………….. IČ: …………………………….………………………………. zastupující: ……………………….…………………………… (dále jen „poskytovatel“)
a 2.
……………………………………………………….…………. adresa trvalého pobytu: ………………………………………… datum narození: …………………………………………..……. (dále jen „příjemce“)
Smluvní stany se dohodli, že na základě tohoto dodatku se smlouva o poskytnutí motivačním příspěvku doplňuje o níže uvedený čl. č. 7 a čl. č. 5 se doplňuje o níže uvedený odstavec č. 5.
Čl. 7
Smlouva o smlouvě budoucí pracovní
1. Příjemce se zavazuje uzavřít s poskytovatelem pracovní smlouvu. V případě neuzavření pracovní smlouvy má poskytovatel právo na vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
2. Poskytovatel předloží příjemci návrh pracovní smlouvy do jednoho měsíce od ukončení vzdělávání příjemce v oboru a na škole uvedené v bodu xy, této smlouvy. Pokud tak poskytovatel neučiní včas, ztrácí právo požadovat uzavření takové smlouvy v budoucnu.
3. Do doby jednoho pracovního týdne od doručení návrhu pracovní smlouvy má příjemce povinnost uzavřít pracovní smlouvu, případně vznést písemně námitky k jejímu obsahu. Po vypořádání námitek uzavře příjemce pracovní smlouvu nejdéle do jednoho pracovního týdne od doručení takového vypořádání, nebo její uzavření odmítne s následkem vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
4. V pracovní smlouvě bude jako druh práce uveden druh práce odpovídající dosaženému vzdělání příjemce, místem výkonu práce bude město x a dnem nástupu do práce bude nejpozději 1. září po skončení studia příjemce na škole uvedené v bodu xy, této smlouvy.
5. Mzda příjemce uvedená v pracovní smlouvě bude minimálně ve výši, v místě a čase obvyklé pro pracovníka se vzděláním a praxí příjemce.
6. Zkušební doba uvedená v pracovní smlouvě bude činit 3. měsíce.
7. Doba trvání pracovního poměru bude v pracovní smlouvě navržena na dobu neurčitou.
8. Pro uzavření pracovní smlouvy ve zbytku platí ustanovení Zákoníku práce.
9. Závazek uzavřít pracovní smlouvu založený touto smlouvou o budoucí pracovní smlouvě zanikne, pokud se podmínky a okolnosti, z nichž smluvní strany vychází v době uzavírání této smlouvy, změní natolik, že uzavření pracovní smlouvy nebude možné spravedlivě požadovat.
10. Příjemce se zavazuje pracovat pro poskytovatele nejméně 5 let ode dne vzniku pracovního poměru, do této doby se nezapočítávají dle dohody obou smluvních stran doba mateřské a rodičovské dovolené, doba nepřítomnosti v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody či vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení, a doba pracovní neschopnosti delší než 1 měsíc. V případě porušení tohoto ustanovení smlouvy má poskytovatel právo na vrácení motivačního příspěvku ve stejné výši jako v případě výpovědi smlouvy o motivačním příspěvku příjemcem.
Čl. 5
5. Ukončení pracovní smlouvy uzavřené s poskytovatelem na základě této smlouvy a to z jakéhokoliv důvodu na straně příjemce, pokud ještě neuplynula doba jeho závazku dle této smlouvy, se považuje za výpověď smlouvy o motivačním příspěvku studenta příjemcem. V takovém případě má poskytovatel právo na vrácení vyplaceného příspěvku v poměrné výši a to do 90 dnů od písemné výzvy k vrácení příspěvku adresované příjemci.
Závěrečná ustanovení
1. Tento dodatek nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu poslední smluvní stranou.
2. Smluvní strany uzavírají tento dodatek smlouvy na základě vlastní, svobodné a vážné vůle.
3. Tento dodatek smlouvy se vyhotovuje ve dvou vyhotoveních, z nichž každá strana obdrží jedno vyhotovení.
V ……………….. dne ………………..
……………………………………… poskytovatel
V ……………….. dne ………………..
………………………………………
příjemce
4. Statistické zjišťování
4.1. Metodika
Jako zdroj statistických dat pro toto malé statistické zjišťování byl vybrán dotazník, jenž je v podobných průzkumech jednou z primárních forem statistického zjišťování.
Jako cíl zjišťování bylo zjistit následující informace:
- Jaké je povědomí podnikatelských subjektů o možnostech poskytování stipendia
- Jak je časté využívání této možnosti při řešení personálních nároků podnikatelských subjektů a to i v závislosti na jejich velikosti
- Jaké podmínky jsou obvykle kladeny ve smlouvách o motivačním příspěvku studenta
Pro vyhodnocení dotazníku byla použita metoda statistického vyhodnocení četnosti a metoda kontingenční tabulky, která umožňuje zobrazení vzájemného vztahu dvou údajů.
Technicky byla zvolena webová aplikace click4survey, poskytující tvorbu dotazníků a jejich vyhodnocení.
Dotazník byl zveřejněn pro vyplnění od 19. 2. 2021 do 1. 3. 2021.
4.2. Oslovení respondenti, úspěšnost návratnosti
V rámci distribuce dotazníku bylo přímo osloveno více než 200 podnikatelských subjektů různé velikosti a další podnikatelské subjekty byly osloveny nepřímo pomocí sociálních sítí.
Celkem navštívilo webovou stránku s dotazníkem 157 respondentů a 45 respondentů dotazník vyplnilo, úspěšnost vyplnění dotazníku podle těchto návštěv by tedy byla 29 %. Z přímo oslovených respondentů je pak úspěšnost 22,5 %.
Vzhledem k počtu respondentů bude statistická chyba tohoto průzkumu jistě podstatná, pro účet této práce, tedy získání základního pohledu na četnost využívání instrumentu motivačního příspěvku poskytovaného studentovi nám však může dobře posloužit.
4.3. Vyhodnocení odpovědí
Sestavený dotazník je rozdělen na dvě části a to na otázky 1-4, které jsou určeny pro všechny respondenty a část druhou otázky 5-11, které jsou určeny pro respondenty poskytující motivační příspěvek studentovi.
Otázka č. 1
Máte informace o možnosti podporovat jako zaměstnavatel svého budoucího zaměstnance již v době studia formou motivačního příspěvku studentovi?
Možnost odpovědí: ano/ne
Cílem otázky je zjistit základní informovanost podnikatelských subjektů o možnostech spojených s motivačním příspěvkem studentovi.
Velikost podniků podle počtu zaměstnanců | celkový počet respondentů | podniky mající informace | |
absolutně | relativně | ||
1 – 9 (mikro podniky) | 24 | 2 | 8% |
10 – 99 (malé podniky) | 7 | 1 | 14% |
100 – 249 (střední podniky) | 3 | 1 | 33% |
250+ (velké podniky) | 11 | 7 | 64% |
celkem | 45 | 11 | 24% |
Tabulka č. 1 - Vyjádření počtu podniků mající informace o motivačním příspěvku studentovi
Jak vyplývá z tab. č. 1 informovanost podnikatelských subjektů není jistě dostatečná a pokud by se zlepšila, jistě by došlo i k většímu využití tohoto nástroje personální politiky.
Informovanost je velmi malá, jen 8 % zejména u mikropodniků a rovnoměrně pak stoupá podle velikosti podnikatelského subjektu, což se jistě dalo očekávat, nicméně 8 % u mikropodniků je opravdu velmi málo. Celková informovanost bez rozdělení podle velikosti podniku pak vychází na 24 %.
Otázka č. 2
Víte o možnosti uznatelného daňového výdaje na takovou podporu a o jeho výši? Možnost odpovědí: ano/ne
Cílem otázky je zjistit, zda podnikatelské subjekty mají informaci o daňové uznatelnosti motivačního příspěvku.
Velikost podniků podle počtu zaměstnanců | celkový počet respondentů | podniky mající informace | |
absolutně | relativně | ||
1 – 9 (mikro podniky) | 24 | 2 | 8% |
10 – 99 (malé podniky) | 7 | 2 | 29% |
100 – 249 (střední podniky) | 3 | 1 | 33% |
250+ (velké podniky) | 11 | 7 | 64% |
celkem | 45 | 12 | 27% |
Tabulka č. 2 - Vyjádření počtu podniků mající informace o daňové uznatelnosti motivačního příspěvku studentovi
Při pohledu na tabulku č. 2 zjistíme, že se její výsledky velmi podobají tabulce předešlé, lze tedy konstatovat opět malé povědomí u mikropodniků, což je zarážející, neboť hlavně v tomto sektoru může být tato možnost snížit daňový základ vítána.
Celková informovanost bez rozdílu velikosti podnikatelského subjektu je zde 27 %, což znamená, že informace o daňové uznatelnosti je známá a každý, kdo má jakoukoliv informaci o motivačním příspěvku studenta jistě narazí i na tuto možnost ovlivnit svůj daňový základ.
Otázka č. 3
Kolik zaměstnanců máte?
Možnost odpovědí: 1 – 9 (mikro podniky) / 10 – 99 (malé podniky) / 100 – 249 (střední podniky) / 250+ (velké podniky)
Cílem otázky je zjistit velikost podnikatelského subjektu a zajistit tak možnost třídit odpovědi podle velikosti firem. Bylo použito dnes běžně používané dělení na velikosti firem podle počtu zaměstnanců, což je vzhledem k záměru zjišťování jistě i nejvíce vypovídající.
Velikost podniků podle počtu zaměstnanců | Četnost | Kumulativní četnost | ||
absolutní | relativní | absolutní | relativní | |
1 – 9 (mikro podniky) | 24 | 53% | 24 | 53% |
10 – 99 (malé podniky) | 7 | 16% | 31 | 69% |
100 – 249 (střední podniky) | 3 | 7% | 34 | 76% |
250+ (velké podniky) | 11 | 24% | 45 | 100% |
Tabulka č. 3 - Velikosti firem zapojených do průzkumu
Sama tabulka č. 3 je sama vypovídající. Nejvíce respondentů pochází z řad mikropodniků a poměrně pěknou úspěšnost mělo dotazníkové šetření také u velkých podniků. Ve výsledku tak můžeme brát data v průměru za použitelná.
Otázka č. 4
Podporujete studenty formou Motivačního příspěvku studentovi? Možnost odpovědí: ano/ne
Cílem otázky je zjištění snad nejdůležitějšího údaje z celého dotazníku a to kolik respondentů podporuje studenty formou motivačního příspěvku studentovi.
Velikost podniků podle počtu zaměstnanců | podniky poskytující příspěvek | podniky neposkytující příspěvek | ||
absolutně | relativně | absolutně | relativně | |
1 – 9 (mikro podniky) | 0 | 0% | 24 | 66% |
10 – 99 (malé podniky) | 1 | 11% | 6 | 17% |
100 – 249 (střední podniky) | 1 | 11% | 2 | 6% |
250+ (velké podniky) | 7 | 78% | 4 | 11% |
celkem | 9 | 100% | 36 | 100% |
Tabulka č. 4 - Kontingenční vyjádření vzájemného vztahu velikosti firem a poskytování příspěvku
Velikost podniků podle počtu zaměstnanců | celkový počet respondentů | podniky poskytující příspěvek | |
absolutně | relativně | ||
1 – 9 (mikro podniky) | 24 | 0 | 0% |
10 – 99 (malé podniky) | 7 | 1 | 14% |
100 – 249 (střední podniky) | 3 | 1 | 33% |
250+ (velké podniky) | 11 | 7 | 64% |
Tabulka č. 5 - Vyjádření počtu podniků poskytujících příspěvek - procentuálně podle velikosti
Jak plyne z tabulky č. 4 a 5 využívání institutu motivačního příspěvku studentovi dosahuje 20 %, což je jistě dobrý celkový výsledek. Nulové využití u mikropodniků jasně ukazuje, na známý problém těchto podnikatelských subjektů, obvykle téměř nulové plánování a výhled do budoucnosti firmy. O oblasti personálního plánování to platí možná dvojnásob.
Naopak výsledky jasně ukazují snahu velkých zaměstnavatelů podchytit si pracovníky již při jejich vzniku, či si je přímo vychovat pro svůj provoz a jasné zkušenosti s tímto personálním nástrojem.
Další část dotazníku je již určena pouze pro podnikatelské subjekty, které motivační příspěvek studentovi poskytují. Počet respondentů se zde tedy snižuje na pouhých 9, což by pro statistiky byl jistě téměř nepoužitelný vzorek. Nicméně pro nás se jistě bude i tak jednat o zajímavý pohled do světa motivačního příspěvku studentovi v praxi.
Otázka č. 5
Motivační příspěvek studenta poskytujete formou:
Možnost odpovědí: stipendium / příspěvek na stravování / ubytování / příspěvek na jízdné v prostředcích hromadné dopravy / příspěvek na pořízení osobních ochranných prostředků
Cílem otázky je zjistit jakou formou nejčastěji respondenti přispívají studentům. Jako možnosti odpovědí bylo zvoleno dělení dle par. 24 odst. 2 písm. zu) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů.
Forma vyplácení motivačního příspěvku | Četnost | Kumulativní četnost | ||
absolutní | relativní | absolutní | relativní | |
stipendium | 9 | 100% | 9 | 100% |
příspěvek na stravování | 2 | 22% | 11 | 122% |
příspěvek na ubytování | 0 | 0% | 11 | 122% |
příspěvek na jízdné | 1 | 11% | 12 | 133% |
příspěvek na OPP | 0 | 0% | 12 | 133% |
Tabulka č. 6 - Vyjádření způsobů, kterými respondenti poskytovatelé motivační příspěvek
Z uvedených výsledků průzkumu vyplývá, že drtivě nejpoužívanějším způsobem vyplácení motivačního příspěvku studentovi je stipendium. Jelikož se jedná o administrativně nejméně náročný způsob a užití vyplacených prostředků je pak čistě na studentovi je nasnadě proč je nejpopulárnější.
Otázka č. 6
Příspěvek studentovi obvykle poskytujete:
Možnost odpovědí: do výše daňově uznatelného výdaje (5.000,- měsíčně u středoškolského studenta, 10.000,- u vysokoškolského studenta) / vyšší
Cílem otázky je získat informaci, zda respondenti poskytují příspěvek i nad rámec daňově uznatelného výdaje.
Výše příspěvku | Četnost | Kumulativní četnost | ||
absolutní | relativní | absolutní | relativní | |
5.000 / 10.000 Kč | 9 | 100% | 9 | 100% |
vyšší | 0 | 0% | 9 | 100% |
Tabulka č. 7 - Vyjádření poskytované výše příspěvku
Xxxxxxx respondenti poskytující studentům příspěvek do výše daňově uznatelného výdaje. Tento výsledek je jistě očekávatelný, neboť výše daňově uznatelného příspěvku je dostatečná a neboť každý poskytovatel jistě chce využít snížení daňového základu.
Otázka č. 7
Příspěvek poskytujete:
Možnost odpovědí: učňům / studentům středoškolského studia ukončeného maturitou / studentům vysokoškolského studia
Cílem otázky je zjistit jakou formu studia respondenti podporují.
Forma studia | Četnost | Kumulativní četnost | ||
absolutní | relativní | absolutní | relativní | |
učňovské | 7 | 78% | 7 | 78% |
středoškolské s maturitou | 6 | 67% | 13 | 144% |
vysokoškolské | 5 | 56% | 18 | 200% |
Tabulka č. 8 - Vyjádření podporovaných forem studia
Jak je vidět, jsou respondenty podporovány téměř rovnoměrně všechny druhy studia. Jelikož se jedná o velké a střední podniky, u kterých se uplatní celé portfolio studentů, dal se výsledek očekávat. Pokud by se zapojilo více malých firem, dal by se jistě očekávat větší tlak spíše na dělnické profese.
Otázka č. 8
Příspěvek poskytujete:
Možnost odpovědí: po celou dobu studia / poslední dva ročníky studia / poslední ročník studia
Cílem otázky je zjistit dobu poskytování motivačního příspěvku studentovi.
Doba poskytování příspěvku | Četnost | Kumulativní četnost | ||
absolutní | relativní | absolutní | relativní | |
po celou dobu studia | 7 | 78% | 7 | 78% |
poslední dva ročníky | 4 | 44% | 11 | 122% |
poslední ročník | 1 | 11% | 12 | 133% |
Tabulka č. 9 - Vyjádření doby poskytování příspěvku
Celých 78 % respondentů poskytujících motivační příspěvky studentovi nabízí tento příspěvek po celou dobu studia, častým způsobem je pak příspěvek pro studenty v posledních dvou ročnících, který poskytuje celých 44 % respondentů.
Otázka č. 9
Podmiňujete příspěvek dosaženým studijním průměrem? Možnost odpovědí: ano / ne
Cílem otázky je zjistit, zda respondenti požadují od studentů dosažení určitého studijního průměru.
Podmínka studijního průměru | Četnost | Kumulativní četnost | ||
absolutní | relativní | absolutní | relativní | |
ano | 7 | 78% | 7 | 78% |
ne | 2 | 22% | 9 | 100% |
Tabulka č. 10 - Vyjádření požadavku na určitý studijní průměr studenta
Výsledky dotazování nám opět celkem jasně dávají odpověď na položenou otázku, když se 78 % respondentů vyjadřuje pro požadavek na dodržení určitého studijního průměru. Tento požadavek je jistě rozumný, neboť studenta motivuje k lepším studijním výkonům a jeho získaná kvalifikace tak může být co nejkvalitnější.
Otázka č. 10
Podmiňujete příspěvek závazkem k uzavření pracovního poměru po skončení studia?
Možnost odpovědí: ano / ne
Cílem otázky je získat odpověď na využívání instrumentu závazku studenta k uzavření pracovního poměru po skončení studia.
Závazek k uzavření pracovního poměru | Četnost | Kumulativní četnost | ||
absolutní | relativní | absolutní | relativní | |
ano | 9 | 100% | 9 | 100% |
ne | 0 | 0% | 9 | 100% |
Tabulka č. 11 - Vyjádření požadavku na uzavření pracovního poměru po skončení studia
Závazek k uzavření pracovního poměru je požadován 100 % respondenty, kteří příspěvek poskytují. Kromě toho, že se vlastně jedná o naplnění jednoho z hlavních cílů celého institutu poskytování motivačního příspěvku studentovi, vidím jako jasný důvod, stejně jako u výše příspěvku, podmínky daňové uznatelnosti příspěvku.
Otázka č. 11
Požadujete vrácení příspěvku nebo jeho části v případě porušení smlouvy studentem?
Možnost odpovědí: ano / ne
Cílem otázky je opět získat jednoduchou informaci o požadavku na vrácení příspěvku v případě porušení smlouvy.
Požadavek na vrácení příspěvku | Četnost | Kumulativní četnost | ||
absolutní | relativní | absolutní | relativní | |
ano | 9 | 100% | 9 | 100% |
ne | 0 | 0% | 9 | 100% |
Tabulka č. 12 - Vyjádření požadavku na vrácení příspěvku v případě porušení smlouvy
Jednoznačný výsledek nám říká, že požadavek na vrácení použitých prostředků je brán jako samozřejmost. Nemusí tomu tak však být.
Mohlo by dojít k námitce, že vrácení příspěvku je přeci přirozené, vždyť nedošlo k naplnění smlouvy, nezapomínejme však na fakt, že poskytnutí motivačního příspěvku má kromě zajištění pracovní síly pro zaměstnance také společenský účel a to podporu studenta v jeho vzdělávání.
4.4. Závěr ze statistického zjišťování
Shrnutím výsledků ze statistického zjišťování zjišťujeme celkem malou informovanost podnikatelských subjektů o motivačním příspěvku studenta a to včetně informací o daňové uznatelnosti takového příspěvku a to v obou případech v rozmezí 24 – 27 % ze všech respondentů. Kritická je pak informovanost v případě mikropodniků, kde dosahuje pouhých 8 %.
Podporu studentů touto formou pak poskytuje celých 20 % respondentů, zejména pak ale velkých společností, podpora od mikropodniků je nulová.
Základním a nejvyužívanějším způsobem vyplácení motivačního příspěvku je stipendium, které využívá celých 100% poskytovatelů příspěvku, přičemž všichni také poskytují příspěvek do výše daňově uznatelného nákladu a to 5.000,- měsíčně u středoškolského studenta a 10.000,- u vysokoškolského studenta.
Příjemcem příspěvku může být bez problémů učeň, student střední školy ukončené maturitní zkouškou i vysokoškolský student, neboť v pokrytí jednotlivých studijních forem téměř nejsou rozdíly.
Pokud jde o podmínky vyplácení motivačního příspěvku studentovi, 78 % respondentů poskytující příspěvek odpovědělo kladně na otázku kontroly dosažených studijních výsledků příjemce podpory. Všichni poskytovatelé pak požadují závazek k uzavření pracovního poměru po skončení studia a také vrácení příspěvku při porušení smlouvy ze strany příjemce příspěvku.
Informace zjištěné tímto průzkumem byly použity při psaní této práce, zejména její analytické části.
5. Závěr
Cílem této práce bylo rozebrat problematiku motivačního příspěvku studentovi a zejména se pokusit určit vhodný obsah pro inominátní smlouvu o motivačním příspěvku studentovi a to na základě platné legislativy, judikátů a odborné literatury.
Poměrně podrobně se v práci zabývám situací podpisu smlouvy o motivačním příspěvku studentovi s osobou, která doposud nenabyla plnou svéprávnost a není tedy plně způsobilá ke všem právním úkonům a možnostem řešení této situace a kromě tohoto také dalšími omezení, na které je třeba dbát.
Celá práce tak odpovídá na výzkumnou otázku: Jaké jsou možnosti úpravy smlouvy o motivačním příspěvku studenta a jaké je její využití v praxi? Přičemž na druhou část otázky se snaží odpovědět uvedené malé statistické zjišťování.
Doufám, že tato práce napomůže k orientaci v této problematice a nastíní čtenáři možnosti, ale i některé mantinely jednotlivých ustanovení smlouvy srozumitelným a přehledným způsobem.
6. Seznam použitých zdrojů a pramenů
Knižní publikace
XXXXX, Xxxxxx. Personalistika pro manažery a personalisty. Praha: Grada, 2012. Management (Grada). ISBN 978-80-247-4151-2.
XXXXXXXXX, Xxxx. Průvodce uzavíráním smluv. 2. vydání. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2017. Právo prakticky. ISBN 978-80-7552-809-4.
XXXXXX, Xxxxxxxx. Pracovní právo. 6., dopl. a podstatně přeprac. vyd. Praha: X.X. Xxxx, 2014. Academia iuris (C.H. Xxxx). ISBN 978-80-740-0283-0.
XXXXXXXXXX, I., XXXXXXX, R. in XXXXXXX, X.; XXXXXX, X.; XXXXX, X. a kol.
Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2014, ISBN: 978-80-7598-955-0.
XXXXXX, Xxxxx. Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2013-. Komentátor. ISBN 978-80-87576-73-1.
Články a časopisy
XXXXXX, Xxxxxx. Motivační příspěvek. Praktická personalistika: odborný dvouměsíčník. 2016, roč. 3, č. 11-12. ISSN 2336-5072.
Právní normy
Zákon č. 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY, Sagit, a. s., Ostrava, 2019, ISBN 978-80-7488-343-9.
Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, Sagit, a. s., Ostrava, 2020, ISBN 978-80- 0000-000-0.
Zákon č. 561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), Sagit, a. s., Ostrava, 2020, ISBN 978- 80-7488-427-6.
Zákon č. 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Sagit, a. s., Ostrava, 2021, ISBN: 978-80-7488- 454-2.
Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2018, ISBN: 978-80- 0000-000-0.
Zákon č. 198/2009 Sb. Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), Sagit, a. s., Ostrava, 2019, ISBN 978-80-7488-343-9.
Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, Sagit, a. s., Ostrava, 2019, ISBN 978-80- 0000-000-0.
Zákon č. č. 65/2017 Sb. Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, Sagit, a. s., Ostrava, 2020, ISBN 978-80-7488-411-5.
Judikatura
Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 1977/2007, ze dne 09. 09. 2009, [cit.
20. února 2021] Dostupné na World Wide Web:
<xxxx://xxxxxx.xxx.xx/00Xxx0000/0000>
Nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. ÚS 1639/18, ze dne 8. 1. 2019 [cit. 27. února 2021] Dostupné na World Wide Web:
<xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxx_xxxxxx/Xxxxxxx_xxxxxx/Xxxxxxxxxxx_xxxx zy/2019/IV._US_1639_18_an.pdf>
USNESENÍ Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 249/97, ze dne 26. 2. 1998 [cit. 27. února 2021] Dostupné na World Wide Web:
<xxxxx://xxxxx.xxxxx.xx/Xxxxxx/XxxXxxx.xxxx?xxx0-000-00>
USNESENÍ Krajského soudu Ústí nad Labem sp. zn. 10 Co 976/2005 ze dne 24. 4. 2006 [cit. 6. března 2021] Dostupné na World Wide Web:
<xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxxxx/0000/00/000>
USNESENÍ Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1153/10 ze dne 30. 6. 2010 [cit. 28. února 2021] Dostupné na World Wide Web:
<xxxx://xxxxx.xxxxx.xx/Xxxxxx/XxxXxxx.xxxx?xxx0-0000-00>
USNESENÍ Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 547/98 ze dne 4. 8. 2099 [cit. 6. března 2021] Dostupné na World Wide Web:
<xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx/xxx-xx-000-00>
USNESENÍ Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 56Co 148/2016-99 ze dne 7. 4. 2016 [cit. 6. března 2021] Dostupné na World Wide Web:
<xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxxxx/0000/00/000>
Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 3598/2013, ze dne 01. 09. 2014, [cit. 6. března 2021] Dostupné na World Wide Web:
<xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxxxx/0000/000/000>
Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2275/2011, ze dne 25. 06. 2014, [cit. 6. března 2021] Dostupné na World Wide Web:
<xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx/00-xxx-0000-0000>
Právní věta podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 09. 08. 2012, čj. 2 Afs 47/2012 – 18, [cit. 7. března 2021] Dostupné na World Wide Web:
<xxxxx://xxxxxxxx.xx/000/0-xxx-00-0000-00>
Legislativa
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Portál ODok [online]. 2020, [cit. 27.
února 2021]. Dostupný na World Wide Web: <xxxxx://xxxx.xxxx.xx/xxxxxxxxxx/-
/down/4LBSBSN94BX4>
Internetové zdroje
XXXXX, Xxxxx. Co není zakázáno, je dovoleno. Xxxxxx.xx [online]. 2006, [cit. 20. února 2021]. Dostupný na World Wide Web:
<xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx/xx-xxxx-xxxxxxxx-xx-xxxxxxxx-00000.xxxx>
XXXXX, Xxx. Smlouva o poskytnutí stipendia jako nepojmenovaný smluvní typ. Xxxxxxxxxxxxx.xx [online]. 2018, [cit. 20. února 2021]. Dostupný na World Wide Web: <xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx-xxxxx/xxxxxxx-x- poskytnuti-stipendia-jako-nepojmenovany-smluvni-typ>
XXXXXXX, Xxxxxx. Student a daň z příjmů. Xxxxxx.xx [online]. 2003, [cit. 21. února 2021]. Dostupný na World Wide Web: < xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx/xxxxxxx-x-xxx-x-xxxxxx-00000.xxxx?xxxx>
XXXXX, Xxxxxx, ŠMŮLA, Xxxxx. Právní prostředky pro stabilizaci lidských zdrojů. Xxxxxx.xx [online]. 2003, [cit. 25. února 2021]. Dostupný na World Wide Web: <xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxxxx-xxx-xxxxxxxxxxx- lidskych-zdroju-107661.html>
XXXXXXXXX, Xxxxxxxx. Následky neplatnosti. Právní prostor [online]. 2015, [cit.
27. února 2021]. Dostupný na World Wide Web:
<xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx>
XXXXXXXXX, Xxxxxxxx. Forma právních jednání - I. Právní prostor [online]. 2015, [cit. 27. února 2021]. Dostupný na World Wide Web:
<xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx-xxxxx/xxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxx- i>
XXXXXX, Xxxxxx. Daňová specifika žáků, učňů a studentů. xxxxxx.xxxxxx.xx [online]. 2018, [cit. 27. února 2021]. Dostupný na World Wide Web:
<xxxxx://xxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx-xxxxxxxxxx-xxxx/xxx-x-xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxxx- zaku-ucnu-a-studentu/>
XXXXXX, Xxxxx. Stipendia jako zdroj financí pro studenty. Xxxxxxx.xx [online]. 2015, [cit. 28. února 2021]. Dostupný na World Wide Web:
<xxxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxx/00000-xxxxxxxxx-xxxx-xxxxx-xxxxxxx-xxx- studenty/>
XXXXXXXXX, Xxxxx. Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, §. Verlag Dashöfer [online]. 2016, [cit. 28. února 2021]. Dostupný na World Wide Web: xxxxx://xxx.xxxxxxx.xx/00/xxxxxxxx-xxxxxx-00-0000-xx-xxxxxxxx-xxxxxxx-00- uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EtuvCojfP1DmXYVzHCA42ZQ- 6jmyjXWrWA/
Motivační příspěvek a jeho daňová uznatelnost. Sluto s.r.o. [online], [cit. 7. března 2021]. Dostupný na World Wide Web: <xxxxx://xxx.xxxxxx- xxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-xxxxxxxxx-x-xxxx-xxxxxx-xxxxxxxxxxx/>