S T A N O V Y

11A. Výkon činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru nebo samostatného zprostředkovatele či vázaného zástupce, zprostředkovávajícího spotřebitelský úvěr

12. Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

13. Zprostředkování pojištění

14. Výkon činnosti vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta nebo výhradního pojišťovacího agenta.

V rámci výroby, obchodu a služeb neuvedených v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, tj. zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“), se společnost zabývá podnikáním (činnostmi) v následujících oborech:

a) vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce,

b) realitní činnost, správa a údržba nemovitostí,

c) reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení,

d) mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti,

e) provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí,

f) výroba měřicích, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení,

g) výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí,

h) přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti

i) velkoobchod a maloobchod,

j) skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě,

k) poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály,

l) pronájem a půjčování věcí movitých,

m) poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků,

n) projektování elektrických zařízení,

o) opravy a údržba potřeb pro domácnost, předmětů kulturní povahy, výrobků jemné mechaniky, optických přístrojů a měřidel,

p) zprostředkování obchodu a služeb,

q) činnost informačních a zpravodajských kanceláří,

r) služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy,

s) výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd,

t) výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově- obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů.

II.

ZÁKLADNÍ KAPITÁL, AKCIE, AKCIONÁŘI

Čl. 4

Základní kapitál, akcie společnosti

1. Výše základního kapitálu společnosti je 3 008 821 570,- Kč (slovy: tři miliardy osm milionů osm set dvacet jeden tisíc pět set sedmdesát korun českých).

2. Základní kapitál společnosti uvedený v odst. 1 je rozvržen na:

a) 300 882 147 akcií na jméno o jmenovité hodnotě 10,- Kč na akcii,

b) 1 akcii na jméno o jmenovité hodnotě 100,- Kč.

3. Společnost vydala akcie jako zaknihované akcie.

4. Seznam akcionářů nahrazuje v souladu s ustanovením § 264 odst. 1 druhá věta zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon

o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon

o obchodních korporacích“), evidence zaknihovaných cenných papírů vedená podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu”).

Čl. 5

Akcionáři společnosti

1. Práva a povinnosti akcionáře stanoví právní předpisy a tyto stanovy. Akcionářem společnosti může být tuzemská i zahraniční právnická nebo fyzická osoba.

2. Akcionář je v souladu se zákonem oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní, případně před ní a při splnění zákonem stanovených podmínek i po ní, vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, popř. jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Poskytování vysvětlení akcionáři se řídí především ustanovením § 357 a násl. zákona o obchodních korporacích. Uplatňování návrhů a protinávrhů se řídí především ustanovením § 361 a násl. zákona o obchodních korporacích a Čl. 11 odst. 5.

3. Akcionář má právo na podíl ze zisku společnosti (dividendu) nebo na jiných vlastních zdrojích společnosti, které valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře; tím není dotčena možnost, aby podíl na zisku obdržely rovněž jiné osoby v souladu se zákonem. Podíl akcionáře na zisku a jiných vlastních zdrojích se určuje poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií ke jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů.

4. Po dobu trvání společnosti ani v případě jejího zrušení není akcionář oprávněn požadovat vrácení předmětu svého vkladu.

5. Při likvidaci společnosti má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku. Tento podíl se určuje a jeho výplata se řídí zejména ustanoveními § 549 až 551 zákona o obchodních korporacích.

6. Akcionář je povinen dodržovat právní předpisy, zejména chovat se čestně, zachovávat vnitřní řád společnosti, včetně těchto stanov, a dále vykonávat svá práva ve vztahu ke společnosti odpovědně, zejména tak, aby nedocházelo k neoprávněným zásahům do práv a právem chráněných zájmů společnosti nebo ostatních akcionářů, které mu jsou nebo mohou a mají být známy.

7. Společnost je povinna vystupovat vůči všem akcionářům čestně a spravedlivě, zacházet za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně a umožnit všem akcionářům rovné uplatnění jejich práv. Společnost je povinna vystupovat vůči všem akcionářům odpovědně, zejména tak, aby nedocházelo k neoprávněným

zásahům do práv a právem chráněných zájmů akcionářů, které společnosti jsou nebo mohou a mají být známy.

III.

ORGÁNY SPOLEČNOSTI A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ

1. Orgány společnosti jsou:

A) valná hromada,

B) představenstvo,

C) dozorčí rada,

D) výbor pro audit.

Čl. 6

Orgány společnosti

2. Společnost se řídí dualistickým systémem vnitřní struktury.

A) VALNÁ HROMADA

Čl. 7

Valná hromada a její postavení

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti.

2. Jednání valné hromady je neveřejné. Tím není dotčena možnost účasti určitých osob v souladu s Čl. 10 odst. 5.

Čl. 8

Působnost valné hromady

1. Do výlučné působnosti valné hromady náleží:

a) schvalování jednacího řádu valné hromady,

b) rozhodnutí o změnách těchto stanov, nejde-li o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,

c) rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu nebo o pověření představenstva podle § 511 a násl. zákona o obchodních korporacích (tj. aby představenstvo rozhodlo o zvýšení základního kapitálu) či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu akcií,

d) rozhodnutí o snížení základního kapitálu,

e) rozhodnutí o vydání dluhopisů, u kterých rozhodnutí valné hromady vyžaduje zákon o obchodních korporacích,

f) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku,

g) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak,

h) rozhodnutí o změně druhu akcií a o změně práv spojených s jednotlivými druhy akcií,

i) rozhodnutí o přeměně listinných akcií na zaknihované nebo zaknihovaných akcií na listinné nebo o změně formy akcií,

j) volba a odvolání členů dozorčí rady, vyjma těch, kteří jsou voleni a odvoláváni v zaměstnaneckém hlasování podle Čl. 21 odst. 2,

k) schválení řádné a mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její schválení valnou hromadou stanoví zákon, i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty,

l) schvalování převodu, zastavení nebo pachtu závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,

m) rozhodnutí o schválení pravidel odměňování členů dozorčí rady a výboru pro audit a stanovení odměn členů dozorčí rady a členů výboru pro audit,

n) rozhodnutí o schválení smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podíl na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích společnosti,

o) rozhodnutí o schválení smluv o výkonu funkce členů dozorčí rady a pravidel pro poskytování plnění členům dozorčí rady společnosti, na která neplyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené valnou hromadou nebo z vnitřního předpisu schváleného valnou hromadou,

p) rozhodnutí o určení auditora k provedení povinného auditu nebo ověření dalších dokumentů, pokud takovéto určení vyžadují právní předpisy,

q) volba a odvolání členů a náhradních členů výboru pro audit,

r) rozhodnutí o schválení smluv o výkonu funkce členů výboru pro audit a pravidel pro poskytování plnění členům výboru pro audit, na která neplyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené valnou hromadou nebo z vnitřního předpisu schváleného valnou hromadou,

s) rozhodnutí o schválení finanční asistence, pokud takové schválení vyžadují právní předpisy,

t) rozhodnutí o udělení pokynu členům představenstva, případně jiného orgánu společnosti v souladu s právními předpisy a těmito stanovami,

u) rozhodnutí o schválení politiky odměňování podle § 121k zákona

o podnikání na kapitálovém trhu a zpráv o odměňování podle § 121o zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

v) rozhodnutí o schválení významné transakce za podmínek uvedených v § 121s zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

w) rozhodnutí o dalších otázkách, které podle zákona nebo těchto stanov náležejí do působnosti valné hromady.

2. Valná hromada si nemůže vyhradit rozhodování záležitostí, které jí nesvěřuje zákon nebo tyto stanovy.

3. Pokud to předem schválí valná hromada a budou splněny další podmínky vyplývající z právních předpisů, může společnost poskytovat finanční asistenci podle § 311 zákona o obchodních korporacích pro účely získání akcií společnosti. Při splnění podmínek vyplývajících z právních předpisů může být rovněž poskytnuta finanční asistence podle § 318 zákona o obchodních korporacích.

Čl. 9

Svolání valné hromady

1. Valnou hromadu svolává minimálně jedenkrát ročně představenstvo společnosti tak, aby se konala nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období; může tak učinit i tehdy, jestliže to uzná za nutné v zájmu společnosti. Za podmínek uvedených v § 402 odst. 2 zákona o obchodních korporacích může valnou hromadu místo představenstva společnosti svolat i člen představenstva společnosti.

2. Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo z jiného vážného důvodu, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření, pokud z právních předpisů nevyplývá něco jiného.

3. V případech stanovených zákonem svolává valnou hromadu dozorčí rada společnosti nebo jiné osoby, a to stejným způsobem jako představenstvo společnosti.

4. Akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 1 % základního kapitálu společnosti, mohou požádat představenstvo

o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí. Každá z navržených záležitostí musí být doplněna odůvodněním nebo návrhem usnesení. Žádost doloží akcionář nebo akcionáři aktuálním výpisem ze zákonem stanovené evidence, kde jsou registrovány akcie společnosti; pokud tak neučiní, je společnost oprávněna obstarat si potřebný výpis sama na náklady tohoto akcionáře nebo akcionářů.

Akcionář nebo akcionáři podle předchozího pododstavce tohoto odst. 4 mají právo, aby byla jimi navržená záležitost zařazena na pořad jednání valné hromady, a to za předpokladu, že takový návrh, obsahující odůvodnění nebo návrh usnesení ke každému z bodů, bude doručen představenstvu společnosti ve lhůtě stanovené v § 369 odst. 2 zákona o obchodních korporacích.

5. Valná hromada se svolává písemnou pozvánkou zaslanou způsobem uvedeným v Čl. 42 odst. 1, a to nejpozději 30 dnů přede dnem jejího konání, pokud ze zákona o obchodních korporacích nevyplývá lhůta kratší.

Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat alespoň:

a) obchodní firmu a sídlo společnosti,

b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,

c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada,

d) pořad jednání valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen voleného orgánu společnosti,

e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,

f) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění, pokud ze zákona nebo těchto stanov nevyplývá něco jiného,

g) další náležitosti uložené těmito stanovami nebo usnesením valné hromady nebo právními předpisy.

6. Rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je sedmý den přede dnem konání valné hromady. Společnost zajistí výpis ze zákonem stanovené evidence, kde jsou registrovány akcie společnosti, a to podle stavu k rozhodnému dni; tento výpis slouží k určení osob oprávněných účastnit se valné hromady a vykonávat na ní práva akcionáře, včetně hlasovacího práva, ledaže ze zákona nebo těchto stanov vyplývá něco jiného.

7. Místo, datum a hodina konání valné hromady musí být určeny tak, aby nepřiměřeně neomezovaly možnost akcionářů účastnit se valné hromady.

Čl. 10

Organizace valné hromady

1. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného; takto zúčastněný akcionář se pokládá za přítomného.

Plná moc pro zastupování akcionáře na valné hromadě musí být písemná, pokud z právních předpisů nebo těchto stanov nevyplývá něco jiného, a musí z ní vyplývat, zda byla akcionářem udělena zmocněnci pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách společnosti. Pro udělení plné moci může akcionář využít též standardizovaného formuláře, který společnost zpřístupní v souladu s § 120 odst. 3 a 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Akcionáři mohou společnosti oznamovat udělení plné moci k zastupování na valné hromadě, jakož i její odvolání zmocnitelem, také v elektronické formě. Pokud takové oznámení neumožní společnosti posouzení souladu plné moci se zákonnými požadavky nebo jednoznačnou identifikaci podepsané osoby (zejména pokud nebude doručeno do datové schránky společnosti nebo nebude opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb), je společnost oprávněna, nikoli však povinna, požadovat doplňující informace k prokázání zastoupení akcionáře. Pokud bude zastoupení akcionáře prokázáno některým z uvedených způsobů, nebude společnost vyžadovat odevzdání písemné plné moci.

Akcionáře může na valné hromadě nebo při výkonu jiných práv spojených s akciemi zastupovat rovněž osoba zapsaná v evidenci investičních nástrojů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů jako správce anebo jako osoba oprávněná vykonávat práva spojená s akcií. Oprávnění správce nebo této osoby zastupovat akcionáře na valné hromadě se prokazuje výpisem z takové zákonem stanovené evidence, který zajistí společnost. Pokud bude zastoupení akcionáře prokázáno některým z uvedených způsobů, nebude společnost vyžadovat odevzdání písemné plné moci.

2. Akcionáři přítomní na valné hromadě se zapisují do listiny přítomných akcionářů, jež obsahuje obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě též jejího zástupce, jmenovitou hodnotu akcií, jež je opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování. Sestavení listiny přítomných akcionářů zajišťuje svolavatel. Pokud svolavatel odmítne zápis určité osoby do listiny přítomných provést, uvede tuto skutečnost do listiny přítomných, včetně důvodu odmítnutí. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel valné hromady nebo jím určená osoba.

3. Při registraci (tj. při zápisu do listiny přítomných akcionářů) se akcionář – fyzická osoba prokáže průkazem totožnosti. Zmocněnec akcionáře – fyzické osoby navíc odevzdá plnou moc podepsanou tímto akcionářem, pokud ze zákona nebo těchto stanov nevyplývá něco jiného. Podpis zmocnitele na plné moci musí být úředně ověřen.

Člen statutárního orgánu akcionáře – právnické osoby se prokáže průkazem totožnosti a odevzdá originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo jiného dokladu prokazujícího existenci právnické osoby a způsob jednání členů statutárního orgánu jejím jménem. Zmocněnec akcionáře – právnické osoby navíc odevzdá plnou moc podepsanou členem (členy) statutárního orgánu, pokud ze zákona nebo těchto stanov nevyplývá něco jiného. Podpis zmocnitele na plné moci musí být úředně ověřen.

Výše uvedené listiny, pokud budou vyhotoveny zahraničními orgány či institucemi nebo opatřeny jejich ověřovacími doložkami, musejí být opatřeny apostilou nebo jinou doložkou či ověřením, které jsou vyžadovány v úředním styku českými orgány u obdobných zahraničních listin. Pokud budou výše uvedené listiny, doložky či ověření vyhotoveny v cizím jazyce, musejí být rovněž opatřeny úředním překladem do českého jazyka.

Výše uvedeným nejsou dotčeny další podmínky pro přítomnost nebo zastoupení akcionáře na valné hromadě, které případně vyplývají z právních předpisů.

4. Počet hlasů akcionáře se řídí jmenovitou hodnotou jeho akcií. Na každou akcii o jmenovité hodnotě 10,- Kč připadá jeden hlas. Na akcii o jmenovité hodnotě 100,- Kč připadá deset hlasů. Celkový počet hlasů ve společnosti činí 300 882 157.

5. Valné hromady se účastní členové představenstva, členové dozorčí rady a předseda výboru pro audit, případně místopředseda nebo jiný pověřený člen tohoto výboru. V případě potřeby zajistí představenstvo na valné hromadě účast příslušných vedoucích zaměstnanců tak, aby akcionáři mohli na své žádosti dostat v souladu s právními předpisy kvalifikované vysvětlení; tím není dotčena možnost poskytnout vysvětlení dodatečně v souladu s § 358 odst. 1 zákona

o obchodních korporacích. Příslušné části jednání valné hromady je oprávněn účastnit se auditor, aby v případě potřeby seznámil se svým zjištěním akcionáře na valné hromadě schvalující účetní závěrku společnosti. Jednání valné hromady se mohou účastnit i další osoby, pokud budou pozvány představenstvem a valná hromada nerozhodne jinak nebo pokud jejich účast vyplývá z právních předpisů. Nepřipouští se účast akcionářem určené osoby podle § 399 odst. 2 zákona

o obchodních korporacích.

Čl. 11

Řízení valné hromady

1. Nestanoví-li zákon o obchodních korporacích jinak, valná hromada zvolí postupem podle Čl. 12 odst. 1 svého předsedu, zapisovatele, jednoho nebo více ověřovatelů zápisu a jednu nebo více osob pověřených sčítáním hlasů; může tak zvolit i osoby, které nejsou akcionáři společnosti. Do doby zvolení předsedy řídí jednání valné hromady svolavatel nebo jím pověřená osoba, nestanoví-li zákon

o obchodních korporacích jinak; totéž platí, pokud předseda valné hromady nebyl zvolen. Pokud se svolavatel ani jím pověřená osoba neujme řízení valné hromady, ačkoli tak před volbou předsedy učinit má, může valná hromada rovnou zvolit předsedu na návrh akcionáře, případně dozorčí rady. Valná hromada může

rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba.

2. Nemůže-li z vážných důvodů předseda valné hromady pokračovat v jejím řízení, převezme řízení valné hromady ta osoba, která valnou hromadu řídila až do doby zvolení předsedy; valnou hromadu řídí až do okamžiku zvolení nového předsedy valné hromady. Není-li taková osoba, může valná hromada rovnou zvolit předsedu na návrh svolavatele, akcionáře, případně dozorčí rady. Nemůže-li z vážných důvodů jiný zvolený orgán valné hromady vykonávat svou funkci, zvolí valná hromada do příslušné funkce jinou osobu.

3. Předseda valné hromady je povinen na valné hromadě zabezpečit seznámení akcionářů se všemi návrhy a protinávrhy řádně a včas podanými svolavatelem nebo akcionáři. Dále je povinen zabezpečit na valné hromadě v souladu se zákonem odpověď na požadavky akcionářů na vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, popř. jí ovládaných osob, které jsou potřebné pro posouzení záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon akcionářských práv na ní, nebylo-li již takové vysvětlení akcionářům poskytnuto v souladu s § 358 odst. 2 třetí věta zákona o obchodních korporacích nebo nebude-li jim poskytnuto dodatečně v souladu s § 358 odst. 1 zákona o obchodních korporacích.

4. Požadavky na vysvětlení se na valné hromadě podávají ve vhodné formě s tím, že akcionáři mohou být vyzváni k jejich podávání v písemné formě; tento požadavek však pro akcionáře nemůže být závazný.

5. Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k záležitostem pořadu valné hromady, je povinen doručit jejich písemné znění společnosti nejméně 5 pracovních dnů přede dnem konání valné hromady; to neplatí, jde-li o návrhy na volbu či odvolání konkrétních osob do/z orgánu společnosti, případně o navazující návrhy týkající se takových osob (např. návrh na schválení smlouvy o výkonu funkce), nebo v jiných případech vyplývajících z právního předpisu. Představenstvo je povinno uveřejnit jeho protinávrh, případně s odůvodněním nebo i se svým stanoviskem za podmínek vyplývajících ze zákona. Protinávrhy doručené po této lhůtě nebudou na jednání valné hromady projednány. Rovněž nebudou projednány návrhy nebo protinávrhy akcionářů, u nichž z právního předpisu nebo povahy věci vyplývá, že je nemohou předložit akcionáři.

Akcionář má právo uplatňovat své návrhy k záležitostem, které budou zařazeny na pořad valné hromady, také před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu. Návrh, který bude společnosti doručen nejpozději do 5 dnů před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu, uveřejní představenstvo i se svým stanoviskem spolu s pozvánkou na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti. Bude-li návrh doručen po této lhůtě, bude představenstvo postupovat v souladu s ustanovením § 362 zákona o obchodních korporacích.

Čl. 12

Hlasování a usnášeníschopnost valné hromady

1. Hlasování se uskutečňuje v souladu s těmito stanovami a jednacím řádem valné hromady, který konkretizuje pravidla hlasování vyplývající z těchto stanov a jejž

schvaluje valná hromada; jednací řád valné hromady musí všem akcionářům poskytovat spravedlivou možnost řádného uplatnění jejich práv. Nevyplývá-li z těchto stanov nebo nebude-li v souladu s těmito stanovami určeno něco jiného, hlasuje se hlasovacími lístky, na kterých se přítomní akcionáři podepíší. Nemůže- li přítomný akcionář psát, podepíše za něho jeho hlasovací lístek osoba pověřená sčítáním hlasů. Hlasování na valné hromadě, která je schopna se usnášet díky přítomným akcionářům (ve smyslu Čl. 10 odst. 1), se může uskutečnit též formou korespondenčního hlasování. Podmínky pro takové hlasování určuje představenstvo ve smyslu § 398 odst. 3 zákona o obchodních korporacích v souladu s těmito stanovami. Pokud tak určí jednací řád schválený pro příslušnou valnou hromadu, budou akcionáři přítomní na valné hromadě místo hlasovacích lístků hlasovat pomocí technického hlasovacího zařízení, které musí společnosti umožňovat zejména ověření totožnosti osoby oprávněné vykonat hlasovací právo a určení akcií, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo. Pro schválení jednacího řádu, který určuje, že se na valné hromadě bude hlasovat pomocí uvedeného technického hlasovacího zařízení, lze rovněž hlasovat pomocí takového technického hlasovacího zařízení. Hlasuje se nejprve o návrhu svolavatele valné hromady a v případě, že tento návrh není schválen, hlasuje se o dalších návrzích a protinávrzích k projednávanému bodu v tom pořadí, v jakém byly předloženy. Jakmile byl předložený návrh schválen,

o dalších návrzích a protinávrzích odporujících schválenému návrhu se již nehlasuje. Před hlasováním musí být valná hromada seznámena se všemi návrhy a protinávrhy řádně a včas podanými k danému bodu pořadu jednání valné hromady.

2. Valná hromada je schopna se usnášet, jsou-li přítomni akcionáři (ve smyslu Čl.

10 odst. 1), kteří mají akcie se jmenovitou hodnotou přesahující polovinu základního kapitálu společnosti. Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo s nimi spojené vykonat.

3. Není-li valná hromada ani po uplynutí jedné hodiny od stanoveného začátku jejího konání schopna se usnášet, svolá představenstvo, je-li to stále potřebné, náhradní valnou hromadu, a to tak, aby se konala do šesti týdnů ode dne, kdy se měla konat původně svolaná valná hromada. Náhradní valnou hromadu svolá představenstvo novou pozvánkou způsobem stanoveným pro svolání valné hromady s tím, že lhůta stanovená v Čl. 9 odst. 5 se zkracuje na 15 dnů a pozvánka nemusí obsahovat přiměřené informace o podstatě jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné hromady. Pozvánka musí být uveřejněna nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada, která musí mít nezměněný pořad jednání, je schopna se usnášet za stejných podmínek jako řádná valná hromada.

4. Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání valné hromady, může valná hromada rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři.

5. Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud právní předpis nebo tyto stanovy nestanoví jinak.

6. O změně těchto stanov, o skutečnosti, v jejímž důsledku se mění stanovy,

o zvýšení základního kapitálu, o snížení základního kapitálu, o pověření

představenstva zvýšit základní kapitál, o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, o zrušení společnosti s likvidací, o schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku a o záležitostech uvedených v Čl. 8 odst. 1 písm. l) rozhoduje valná hromada alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů.

7. Pokud rozhoduje valná hromada o zvýšení základního kapitálu nebo o snížení základního kapitálu nebo o záležitostech uvedených v Čl. 8 odst. 1 písm. l), vyžaduje se i souhlas akcionářů za každý druh akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena; při hlasování v rámci druhu akcií je potřeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů.

8. O přeměně společnosti rozhoduje valná hromada alespoň tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nevyžaduje většinu vyšší.

9. O změně formy akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno a o vyřazení akcií z obchodování na evropském regulovaném trhu rozhoduje valná hromada alespoň dvěma třetinami hlasů všech přítomných akcionářů a vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů vlastnících tyto akcie.

10. O změně druhu akcií a o změně práv spojených s jednotlivými druhy akcií rozhoduje valná hromada alespoň dvěma třetinami hlasů všech přítomných akcionářů a vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů vlastnících tyto akcie.

11. O vyloučení nebo o omezení přednostního práva na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, o umožnění rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů jiným osobám než akcionářům podle § 34 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, o vyloučení nebo o omezení přednostního práva na upisování nových akcií při zvyšování základního kapitálu a o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady rozhoduje valná hromada alespoň třemi čtvrtinami hlasů přítomných akcionářů. K těmto rozhodnutím valné hromady se vyžaduje i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií, ledaže se tato rozhodnutí vlastníků těchto druhů akcií nedotknou.

12. O spojení akcií nebo o změně druhu akcií na akcie, se kterými není spojeno hlasovací právo se vyžaduje i souhlas všech dotčených akcionářů.

13. O poskytnutí finanční asistence rozhoduje valná hromada alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů.

14. Rozhodnutí podle odst. 6 a rozhodnutí o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, musí být osvědčeno notářským zápisem. Notářský zápis musí být pořízen i v dalších případech, stanoví-li tak zákon.

15. Korespondenční hlasování akcionářů může probíhat jen při splnění těchto podmínek:

a) podmínky hlasování určené představenstvem se uvedou v pozvánce na valnou hromadu;

b) akcionáři mohou odevzdávat své hlasy písemně před konáním valné hromady ve lhůtě, kterou určí představenstvo a uvede ji v pozvánce na valnou hromadu, přičemž k později odevzdaným hlasům se nepřihlíží;

c) korespondenční hlas musí splňovat náležitosti uvedené v odstavci 16 níže;

d) akcionáři, kteří hlasují korespondenčně, se pro účely posouzení toho, zda bylo dané usnesení přijato, považují za přítomné.

16. Korespondenční hlas musí splňovat náležitosti podle tohoto odstavce, jinak se k němu ani k účasti takto hlasujícího akcionáře nepřihlíží. Korespondenční hlas musí obsahovat tyto náležitosti:

a) jméno, příjmení, datum narození a bydliště akcionáře, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo (u zahraničních osob obdobné číslo, které je identifikuje, pokud jim bylo přiděleno), jde-li o právnickou osobu, a tytéž identifikační údaje o zástupci akcionáře,

b) bod pořadu jednání, kterého se korespondenční hlasování týká, nebo znění návrhu, o kterém je hlasováno,

c) uvedení počtu a jmenovité hodnoty akcií daného akcionáře,

d) úředně ověřený podpis osoby, která hlasuje. V případě, že je korespondenční hlas podepsán zástupcem, je rovněž třeba prokázat jeho oprávnění. Pro úřední ověření podpisu a prokázání práva zastupovat platí obdobně Čl. 10 odst. 1 a 3 těchto stanov,

e) právnická osoba navíc ke korespondenčnímu hlasu připojí originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo jiného dokladu prokazujícího existenci právnické osoby a způsob jednání členů statutárního orgánu jejím jménem; Čl. 10 odst. 3 těchto stanov se uplatní obdobně.

17. Odevzdaný korespondenční hlas nemůže akcionář změnit ani zrušit. Může však být přítomen na valné hromadě některým ze způsobů podle Čl. 10 odst. 1. V takovém případě se nepřihlíží ke korespondenčním hlasům, které dříve odevzdal k hlasováním, jež budou probíhat po jeho zápisu do listiny přítomných.

Čl. 13

Zápis o valné hromadě

1. Vyhotovení zápisu o průběhu valné hromady zabezpečuje zapisovatel do 15 dnů ode dne jejího ukončení. Zápis o valné hromadě obsahuje:

a) obchodní firmu a sídlo společnosti,

b) místo a čas konání valné hromady,

c) jména předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatele nebo ověřovatelů zápisu a osoby nebo osob pověřených sčítáním hlasů,

d) popis projednání jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné hromady,

e) usnesení valné hromady s uvedením výsledků hlasování,

f) obsah protestu akcionáře, člena představenstva nebo dozorčí rady týkajícího se usnesení valné hromady.

2. K zápisu se přiloží návrhy a prohlášení předložené valné hromadě k projednání a listina přítomných na valné hromadě.

3. Zápis podepisuje předseda xxxxx xxxxxxx nebo svolavatel, zapisovatel a ověřovatel nebo ověřovatelé zápisu.

4. Zápisy o valné hromadě spolu s pozvánkou na valnou hromadu, jakož i listinou přítomných akcionářů, se uchovávají v archivu společnosti po celou dobu jejího trvání.

5. Kterýkoliv akcionář společnosti může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu nebo jeho části za celou dobu existence společnosti. Kopie zápisu nebo jeho části se pořizuje a doručení akcionáři se uskutečňuje na náklady akcionáře, nevyplývá-li ze zákona o obchodních korporacích něco jiného.

B) PŘEDSTAVENSTVO

Čl. 14

Postavení a působnost představenstva

1. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná za ni jejím jménem. Nikdo není oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti, nevyplývá-li ze zákona nebo těchto stanov něco jiného.

2. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, které nejsou právními předpisy nebo těmito stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady společnosti, nevyplývá-li ze zákona nebo těchto stanov něco jiného.

3. Představenstvu přísluší zejména:

a) zabezpečovat řízení podnikatelské činnosti a zajišťovat provozní záležitosti společnosti,

b) schvalovat jednací řád představenstva,

c) vykonávat zaměstnavatelská práva,

d) svolávat valnou hromadu,

e) zajišťovat zpracování a předkládat valné hromadě k projednání záležitosti, náležející do její působnosti,

f) provádět v souladu se zákonem a těmito stanovami usnesení valné hromady,

g) zabezpečovat řádné vedení účetnictví a dokladů společnosti ve smyslu platných právních předpisů,

h) předkládat dozorčí radě k přezkoumání řádnou, mimořádnou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku, a to vždy v konsolidované i nekonsolidované formě, ledaže některá z těchto forem není z povahy věci potřebná, návrh na rozdělení zisku, případně jiných vlastních zdrojů, nebo úhradu ztráty a zprávu představenstva podle ustanovení § 82 zákona o obchodních korporacích,

i) používat, podle rozhodnutí valné hromady, nerozdělený zisk,

j) rozhodovat, v souladu s právními předpisy, o použití fondů společnosti,

k) sestavovat výroční zprávu podle ustanovení § 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), ustanovení § 118 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a Čl. 37 odst. 7 těchto stanov, včetně zprávy představenstva podle ustanovení § 82 zákona

o obchodních korporacích, pololetní zprávu podle ustanovení § 119 zákona

o podnikání na kapitálovém trhu, mezitímní zprávu nebo rovnocenné čtvrtletní informace podle ustanovení § 119a zákona o podnikání na kapitálovém trhu a souhrnnou vysvětlující zprávu podle ustanovení § 118 odst. 9 zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

l) stanovit obchodní politiku,

m) stanovit zásady pro kolektivní smlouvu,

n) rozhodovat o použití rezervního fondu, při splnění podmínek uvedených v Čl. 36 odst. 4,

o) udělovat a odnímat prokuru,

p) stanovit pravidla pro tvorbu a užití sociálního fondu na základě kolektivního vyjednávání,

q) uzavírat s auditorem smlouvu o povinném auditu, případně o poskytování dalších služeb,

r) projednávat s auditorem zprávu o auditu,

s) zabezpečovat zaměstnanecké hlasování, jak je definováno v Čl. 21 odst. 2, včetně vydávání volebního řádu podle Čl. 21 odst. 14,

t) vyhotovovat návrh politiky odměňování podle § 121k zákona o podnikání na kapitálovém trhu a návrh zprávy o odměňování podle § 121o zákona

o podnikání na kapitálovém trhu, a předkládat tyto návrhy valné hromadě; pokud představenstvo předkládá valné hromadě nový návrh poté, co

původní návrh nebyl valnou hromadou schválen, vychází ze stanovisek akcionářů zachycených v zápise o předcházející valné hromadě,

u) předkládat valné hromadě návrh na schválení významné transakce za podmínek uvedených v § 121s a násl. zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

4. Představenstvo je na základě rozhodnutí dozorčí rady povinno zajistit, aby byly dozorčí radě zpřístupněny všechny doklady a záznamy týkající se činnosti společnosti a aby mohla vykonávat své pravomoci podle právních předpisů a těchto stanov. Tyto povinnosti plní představenstvo tak, že příslušnou informaci, případně příslušné dokumenty, poskytne na základě usnesení dozorčí rady předsedovi dozorčí rady, případně na základě usnesení dozorčí rady umožní předsedovi dozorčí rady nebo jinému určenému členovi účast na jednání představenstva nebo na jiných jednáních, jichž se účastní členové představenstva.

5. Představenstvo je povinno poskytnout dozorčí radě před svoláním valné hromady návrh pořadu jejího jednání, včetně materiálů pro valnou hromadu; dozorčí rada může dát k jakýmkoli takovým návrhům a materiálům své stanovisko. Představenstvo však nemusí se svoláním valné hromady vyčkat na takové stanovisko a případné takové stanovisko není pro představenstvo závazné.

6. Členové představenstva se zapisují do obchodního rejstříku.

7. Představenstvo se při své činnosti řídí pokyny a zásadami schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a těmito stanovami. Členové představenstva případně mohou valnou hromadu v souladu s právními předpisy požádat o udělení takového pokynu ohledně obchodního vedení společnosti.

8. Představenstvo dbá toho, aby dozorčí rada, výbory dozorčí rady a výbor pro audit mohly vykonávat svou působnost podle právních předpisů a těchto stanov.

Čl. 15

Složení představenstva

1. Představenstvo společnosti má 3 členy. Členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada. Členem představenstva může být fyzická osoba, která je svéprávná, je bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle živnostenského zákona; člen představenstva musí splňovat i další podmínky vyžadované právními předpisy a nesmějí u něj být dány skutečnosti, se kterými právní předpisy spojují překážku výkonu funkce, ledaže taková překážka odpadne. Členové představenstva jsou voleni z řad osob, které mají potřebné znalosti a zkušenosti. Xxxxx, která navrhuje do funkce nového člena představenstva, podle možností zajistí, aby byl dozorčí radě k dispozici jeho odborný životopis.

2. Funkční období jednotlivého člena představenstva je pětileté. Opětovná volba člena představenstva je možná.

3. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným společnosti a určeným dozorčí radě. Výkon jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení oznámení, neurčí-li dozorčí rada dřívější okamžik zániku funkce nebo se souhlasem odstupujícího člena představenstva pozdější okamžik zániku funkce. Odstupující člen představenstva může požádat předsedu dozorčí rady (nebo v jeho nepřítomnosti místopředsedu) o svolání zasedání dozorčí rady, na kterém má být projednáno odstoupení tohoto člena představenstva. V případě jejich nepřítomnosti nebo nečinnosti může na žádost odstupujícího člena představenstva svolat zasedání dozorčí rady kterýkoli její člen. Pokud je na pořad jednání dozorčí rady zařazeno projednání odstoupení člena představenstva, může člen představenstva učinit prohlášení o odstoupení namísto písemné formy osobně vůči přítomným členům dozorčí rady, dovolují-li to okolnosti. Pravidla odstupování z funkce podle ustanovení § 58 zákona o obchodních korporacích se nepoužijí.

4. Pokud člen představenstva zemře, odstoupí, je odvolán, nebo jinak skončí jeho funkce, musí dozorčí rada do dvou měsíců zvolit nového člena představenstva.

5. Představenstvo volí a odvolává ze svých členů předsedu a místopředsedu.

Čl. 16

Zasedání představenstva

1. Představenstvo zasedá zpravidla jednou za kalendářní měsíc, nejméně však 12krát v kalendářním roce.

2. Zasedání představenstva svolává jeho předseda nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda. Pokud předseda ani místopředseda nesvolají zasedání v případech, kdy jsou povinni tak učinit, může ho svolat kterýkoli člen představenstva. Představenstvo může v souladu s právními předpisy podle své úvahy přizvat na zasedání i členy dozorčí rady, členy výboru pro audit, zaměstnance společnosti nebo jiné osoby. Dozorčí rada má právo vyslat na zasedání představenstva svého člena.

3. Ve své činnosti postupuje představenstvo podle jednacího řádu.

4. O průběhu zasedání představenstva a o přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis, který je podepisován předsedajícím a zapisovatelem a jehož přílohou je seznam přítomných. Kopie zápisu je v záležitostech týkajících se výboru pro audit nebo jeho působnosti zasílána též výboru pro audit.

5. Náklady spojené se zasedáním i s další činností představenstva nese společnost.

Čl. 17

Rozhodování představenstva

1. Představenstvo je způsobilé se usnášet, je-li na jeho zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů.

2. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných na zasedání představenstva je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů představenstva. V případě rovnosti hlasů nemá předseda rozhodující hlas.

Čl. 18

Hlasování členů představenstva mimo zasedání

1. Členové představenstva mohou hlasovat i mimo zasedání.

2. Hlasovat mimo zasedání lze v některé z následujících forem:

a) písemně nebo pomocí prostředků, jež umožňují zachycení projevu vůle hlasujícího člena představenstva a určení osoby, která hlasuje (např. elektronická pošta),

b) pomocí prostředků, které umožňují přenos hlasu, případně hlasu a obrazu osoby, která hlasuje (např. telefon, telefonická konference či videokonference).

3. Pokud je svoláno zasedání představenstva, mohou se k němu připojit ve formě podle odst. 2 i další členové, kteří na zasedání nejsou osobně přítomni, a to bez ohledu na to, jestli počet členů osobně přítomných na zasedání je dostatečný pro to, aby představenstvo bylo způsobilé se usnášet. Členové, kteří se takto připojí k zasedání představenstva, mohou na tomto zasedání hlasovat pouze při splnění podmínek pro hlasování mimo zasedání, tj. zejména podle odst. 2.

4. Podrobnosti postupu podle odst. 1 až 3 může stanovit jednací řád představenstva.

Čl. 19

Povinnosti členů představenstva

1. Členové představenstva jsou povinni při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti újmu. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení výkonu funkce. Součástí povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře je vedle dalších povinností vyplývajících z právních předpisů zejména povinnost:

a) vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí,

b) aktivně, nezávisle a s odbornou znalostí věci se podílet na činnosti představenstva,

c) prohlubovat své znalosti a zkušenosti,

d) v případě, že identifikuje při rozhodování představenstva možný konflikt zájmů společnosti se zájmy, které se jej přímo nebo nepřímo dotýkají, zdržet se hlasování s uvedením důvodu, případně podle okolností se též neúčastnit příslušné části jednání představenstva; tím nejsou dotčeny další povinnosti podle právních předpisů.

2. Pro členy představenstva platí zákaz konkurence. Člen představenstva nesmí:

a) podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného,

b) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání nebo činnosti,

c) být členem statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání nebo činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže taková jiná právnická osoba náleží do stejného koncernu jako společnost.

3. Zákaz konkurence podle odst. 2 se neuplatní pouze tehdy, pokud dozorčí rada vysloví souhlas s tím, aby člen představenstva vykonával činnosti, kterých se zákaz týká. V tom případě se zákaz konkurence neuplatní pouze v rozsahu uvedeném v takovém souhlasu. Tím nejsou dotčeny oznamovací ani další povinnosti člena představenstva ani související oprávnění společnosti a jejích orgánů podle právních předpisů.

4. Následky porušení povinností obsažených v odst. 1 a 2 stanoví právní předpisy.

5. Členové představenstva odpovídají společnosti, za podmínek a v rozsahu stanoveném právními předpisy, za újmu, kterou jí způsobí porušením povinností při výkonu své funkce. Způsobí-li takto újmu více členů představenstva, odpovídají za ni společnosti společně a nerozdílně.

C) DOZORČÍ RADA

Čl. 20

Postavení a působnost dozorčí rady

1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti.

2. Dozorčí radě přísluší v souladu s rozhodnutím dozorčí rady nebo jejím jednacím řádem zejména:

a) nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti,

b) kontrolovat, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností,

c) kontrolovat, zda se podnikatelská činnost společnosti uskutečňuje v souladu s právními předpisy a těmito stanovami.

3. Dozorčí radě přísluší zejména:

a) přezkoumávat řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku, případně jiných vlastních zdrojů, nebo úhradu ztráty a předkládat své vyjádření valné hromadě,

b) volit a odvolávat členy představenstva,

c) schvalovat smlouvy o výkonu funkce členů představenstva v souladu s ustanovením § 438 odst. 2 zákona o obchodních korporacích,

d) rozhodovat o schválení plnění pro členy představenstva v souladu s ustanovením § 61 odst. 1 zákona o obchodních korporacích,

e) svolat valnou hromadu, vyžadují-li si to zájmy společnosti, a na valné hromadě navrhnout potřebná opatření,

f) předkládat valné hromadě a představenstvu svá vyjádření, doporučení, návrhy a výsledky své kontrolní činnosti,

g) přezkoumávat výkon působnosti představenstva na žádost akcionářů, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 1 % základního kapitálu, v záležitostech určených v žádosti, a informovat příslušné akcionáře v souladu se zákonem o výsledcích provedeného přezkumu,

h) na žádost akcionářů, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 1 % základního kapitálu, uplatňovat právo na náhradu újmy, které má společnost vůči členovi představenstva nebo dozorčí rady, nebo splnění jejich případné povinnosti plynoucí z dohody o vypořádání újmy podle § 53 odst. 3 zákona o obchodních korporacích, anebo splacení emisního kursu proti akcionáři, který je v prodlení s jeho splácením,

i) být představenstvem informována podle Čl. 14 odst. 4 nebo 5,

j) rozhodovat o záležitostech týkajících se plnění pro členy dozorčí rady nebo členy výboru pro audit, pokud je to v souladu s právními předpisy,

k) přezkoumávat zprávu představenstva podle ustanovení § 82 zákona

o obchodních korporacích, o přezkoumání této zprávy informovat valnou hromadu a seznámit valnou hromadu se svým stanoviskem,

l) navrhovat valné hromadě auditora,

m) přezkoumávat návrh politiky odměňování podle § 121k zákona o podnikání na kapitálovém trhu a návrh zprávy o odměňování podle § 121o zákona

o podnikání na kapitálovém trhu, které připravilo představenstvo, a podávat

o nich zprávu valné hromadě, která je má schválit,

n) přezkoumávat návrh představenstva na schválení významné transakce za podmínek uvedených v § 121s a násl. zákona o podnikání na kapitálovém trhu a podávat o ní zprávu valné hromadě, která ji má schválit,

o) stanovit vnitřní postup umožňující pravidelně posuzovat významné transakce podle § 121v odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

4. Členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti. Členům dozorčí rady musí být uděleno slovo, kdykoli o to požádají.

5. Dozorčí rada vykonává působnost i v dalších věcech, ve kterých jí zákon nebo tyto stanovy působnost svěřují.

6. Dozorčí rada schvaluje jednací řád dozorčí rady, kterým se řídí její činnost.

Čl. 21

Složení dozorčí rady

1. Dozorčí rada společnosti má 3 členy. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, generálním ředitelem, prokuristou společnosti nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti. Členem dozorčí rady může být fyzická osoba, která je svéprávná, je bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle živnostenského zákona; člen dozorčí rady musí splňovat i další podmínky vyžadované právními předpisy a nesmějí u něj být dány skutečnosti, se kterými právní předpisy spojují překážku výkonu funkce, ledaže taková překážka odpadne. Pro členství v dozorčí radě se předpokládají odborné znalosti a zkušenosti, skýtající záruku správného vykonávání této funkce. Osoba anebo skupina osob, která navrhuje do funkce nového člena dozorčí rady, podle možností zajistí, aby byl k dispozici jeho odborný životopis. Osoba anebo skupina osob, která navrhuje do funkce člena dozorčí rady, bude podle možností dbát na to, aby mezi členy dozorčí rady byl dostatečný počet osob, které nemají obchodní ani jiné podobné vazby na společnost.

2. Dvě třetiny členů dozorčí rady volí a odvolává valná hromada. Jednu třetinu členů dozorčí rady volí a odvolávají zaměstnanci společnosti („zaměstnanecké hlasování“).

3. V rámci zaměstnaneckého hlasování může být zvolena pouze osoba, která:

a) byla navržena v souladu s odst. 6, a

b) je k okamžiku zahájení zaměstnaneckého hlasování v pracovním poměru ke společnosti, přičemž k uvedenému okamžiku nebyla uzavřena dohoda

o rozvázání jejího pracovního poměru ani nebyla podána výpověď z jejího pracovního poměru nebo okamžité zrušení jejího pracovního poměru.

4. V rámci zaměstnaneckého hlasování může hlasovat pouze osoba, která je v té době v pracovním poměru ke společnosti („oprávněný zaměstnanec“).

5. Každý oprávněný zaměstnanec má v zaměstnaneckém hlasování jeden hlas.

6. Právo navrhovat kandidáta na zvolení nebo odvolání v zaměstnaneckém hlasování má:

a) skupina 10 % oprávněných zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru ke společnosti ke dni podání kandidátní listiny pro volbu příslušného člena dozorčí rady voleného zaměstnanci („zaměstnanecký zástupce“) či listiny pro odvolání zaměstnaneckého zástupce,

b) představenstvo nebo

c) odborová organizace.

Každý oprávněný zaměstnanec, jakož i představenstvo, může podepsat neomezený počet kandidátních listin či listin navrhujících odvolání zaměstnaneckého zástupce v zaměstnaneckém hlasování.

7. Pro platnost zaměstnaneckého hlasování se vyžaduje, aby hlasování bylo tajné a aby se ho účastnila alespoň třetina všech oprávněných zaměstnanců („kvórum“); rozhodný je počet oprávněných zaměstnanců ke dni skončení hlasování. Nebude-li v rámci daného zaměstnaneckého hlasování dosaženo kvóra nebo z jiných důvodů nebude volbami obsazeno místo zaměstnaneckého zástupce, představenstvo zorganizuje bez zbytečného odkladu náhradní zaměstnanecké hlasování.‌

8. V zaměstnaneckém hlasování bude za zaměstnaneckého zástupce zvolen kandidát s nejvyšším počtem hlasů zúčastněných oprávněných zaměstnanců. V případě rovnosti hlasů pro různé kandidáty rozhodne délka trvání aktuálního pracovního poměru příslušných kandidátů ke společnosti, přičemž zaměstnaneckým zástupcem se stane kandidát, jehož pracovní poměr trval déle; pokud toto kritérium nerozhodne, rozhodne losování, které zorganizuje představenstvo.

9. Kandidáti, kteří nebyli zvoleni zaměstnaneckými zástupci, se stávají náhradníky, až do celkového počtu 3. Pořadí náhradníků se řídí počtem hlasů získaných ve volbách; při rovnosti hlasů se postupuje podle odst. 8 výše. V případě zániku funkce zaměstnaneckého zástupce, vstupuje na jeho místo první náhradník v pořadí; jeho funkce člena dozorčí rady – zaměstnaneckého zástupce však trvá pouze po dobu, po kterou původně měla trvat funkce člena dozorčí rady – zaměstnaneckého zástupce, na jehož místo nastoupil. Postavení náhradníka dále zaniká:

a) okamžikem počátku funkčního období nově zvoleného zaměstnaneckého zástupce,

b) okamžikem skončení jeho pracovního poměru ke společnosti,

c) okamžikem, kdy bude společnosti doručeno jeho písemné prohlášení určené dozorčí radě o odstoupení z pozice náhradníka,

d) odvoláním (přičemž na odvolání náhradníka se obdobně uplatní pravidla pro odvolání zaměstnaneckého zástupce),

a to podle toho, která z uvedených skutečností nastane nejdříve.

10. Představenstvo zorganizuje bez zbytečného odkladu zaměstnanecké hlasování (včetně případného odvolání zaměstnaneckého zástupce), navrhne-li to skupina oprávněných zaměstnanců dle odst. 6 písm. a) výše. Představenstvo rovněž zorganizuje zaměstnanecké hlasování (včetně případného odvolání zaměstnaneckého zástupce), pokud to vyžadují právní předpisy nebo tyto stanovy, případně pokud bude považovat za vhodné odvolat zaměstnaneckého zástupce z důvodu ochrany zájmů společnosti; takové důvody mohou obvykle spočívat zejména v následujících okolnostech:

a) pracovní poměr zaměstnaneckého zástupce skončil nebo skončí a zároveň právní předpisy nespojují zánik funkce člena dozorčí rady – zaměstnaneckého zástupce se skončením pracovního poměru ke společnosti nebo

b) byl osvědčen úpadek zaměstnaneckého zástupce ve smyslu § 153 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, případně lze důvodně očekávat, že se tak stane.

Zaměstnanecký zástupce je povinen informovat představenstvo o okolnostech podle písm. a) nebo b).

Spojují-li právní předpisy zánik funkce člena dozorčí rady – zaměstnaneckého zástupce se skončením pracovního poměru zaměstnaneckého zástupce ke společnosti, zanikne funkce zaměstnaneckého zástupce v dozorčí radě vždy tímto způsobem, a to okamžikem vyplývajícím z právních předpisů účinných v příslušné době.

11. Představenstvo navrhne volební řád tak, aby pro odvolání zaměstnaneckého zástupce v zaměstnaneckém hlasování byla potřebná prostá většina hlasů zúčastněných oprávněných zaměstnanců.

12. Organizuje-li představenstvo odvolání zaměstnaneckého zástupce a nemůže-li na jeho místo nastoupit náhradník, představenstvo zároveň zorganizuje novou volbu zaměstnaneckého zástupce, která bude podmíněna odvoláním zaměstnaneckého zástupce.

13. Dostane-li se zaměstnanecký zástupce do pozice, kdy u něj hrozí nebo dochází k porušení zákazu konkurence dle Čl. 25 odst. 2, oznámí tuto skutečnost představenstvu. Představenstvo může, avšak nemusí předložit schválení zákazu

konkurence zaměstnancům. Na schvalovací proces se obdobně použijí odst. 4 a odst. 7 výše, přičemž každý oprávněný zaměstnanec má jeden hlas, při nedosažení kvóra představenstvo nemusí organizovat náhradní hlasování; pro udělení souhlasu s konkurenční činností se vyžaduje nadpoloviční většina hlasů zúčastněných oprávněných zaměstnanců.

14. Zaměstnanecké hlasování se jinak uskutečňuje v souladu s právními předpisy. Bližší podrobnosti zaměstnaneckého hlasování, případně jiných hlasování předvídaných v odst. 2 až 13 výše, upraví volební řád, který připraví a schválí představenstvo v souladu s právními předpisy.

15. Není-li v těchto stanovách uvedeno něco jiného, jsou členové dozorčí rady voleni na dobu pěti let. Opětovná volba člena dozorčí rady je možná.

16. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným společnosti a určeným dozorčí radě. Výkon jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení oznámení, neurčí-li dozorčí rada dřívější okamžik zániku funkce nebo se souhlasem odstupujícího člena dozorčí rady pozdější okamžik zániku funkce. Odstupující člen dozorčí rady může požádat předsedu dozorčí rady (nebo v jeho nepřítomnosti místopředsedu) o svolání zasedání dozorčí rady, na kterém má být projednáno odstoupení tohoto člena dozorčí rady. Nesvolá-li předseda dozorčí rady (nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda) zasedání dozorčí rady, na kterém má být projednáno odstoupení člena dozorčí rady, v předem určeném termínu, jinak bez zbytečného odkladu, je odstupující člen oprávněn svolat zasedání dozorčí rady sám. Pokud je na pořad jednání dozorčí rady zařazeno projednání odstoupení člena dozorčí rady, může člen dozorčí rady učinit prohlášení o odstoupení namísto písemné formy osobně vůči přítomným členům dozorčí rady, dovolují-li to okolnosti. Pravidla odstupování z funkce podle ustanovení § 58 zákona o obchodních korporacích se nepoužijí.

17. Pokud člen dozorčí rady, který nebyl zvolen zaměstnanci, zemře, odstoupí, je odvolán, nebo jinak skončí jeho funkce, musí být do dvou měsíců zvolen nový člen dozorčí rady, pokud není jmenován podle odst. 19.

18. Pokud člen dozorčí rady, který byl zvolen zaměstnanci, zemře, odstoupí, je odvolán, nebo jinak skončí jeho funkce, musí být do dvou měsíců zvolen nový člen dozorčí rady, pokud na jeho místo nenastoupí náhradník dle odst. 9.

19. V případě zániku funkce člena dozorčí rady zvoleného valnou hromadou (nebo kooptovaného za člena dozorčí rady zvoleného valnou hromadou), může dozorčí rada za podmínek stanovených zákonem jmenovat (kooptovat) náhradní členy do příštího zasedání valné hromady.

20. Dozorčí rada volí a odvolává ze svých členů předsedu a místopředsedu.

21. Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členům představenstva.

Čl. 22

Zasedání dozorčí rady

1. Dozorčí rada zasedá podle potřeby, zpravidla jednou za čtvrtletí, nejméně však čtyřikrát v kalendářním roce.

2. Zasedání dozorčí rady svolává její předseda nebo, v jeho nepřítomnosti, místopředseda. Pokud předseda ani místopředseda nesvolají zasedání v případech, kdy jsou povinni tak učinit, může ho svolat kterýkoli člen dozorčí rady.

3. Dozorčí rada může v souladu s právními předpisy podle své úvahy přizvat na zasedání i členy představenstva, výboru pro audit, zaměstnance společnosti nebo jiné osoby.

4. O průběhu zasedání dozorčí rady a přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis.

5. Náklady spojené se zasedáním i s další činností dozorčí rady nese společnost.

Čl. 23

Rozhodování dozorčí rady

1. Dozorčí rada je způsobilá usnášet se, je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných dozorčí radou je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů dozorčí rady, nevyplývá-li ze zákona nebo z těchto stanov něco jiného. V případě rovnosti hlasů nemá předseda rozhodující hlas.

Čl. 24

Hlasování členů dozorčí rady mimo zasedání

1. Členové dozorčí rady mohou hlasovat i mimo zasedání. V tom případě se postupuje obdobně podle Čl. 18.

Čl. 25

Povinnosti členů dozorčí rady

1. Členové dozorčí rady jsou povinni při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti újmu. Tím nejsou nijak dotčena oprávnění členů dozorčí rady vyplývající z kontrolní působnosti tohoto orgánu společnosti. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení výkonu funkce. O povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře platí obdobně totéž, co je uvedeno v Čl. 19 odst. 1.

2. Pro členy dozorčí rady platí zákaz konkurence jako pro členy představenstva podle Čl. 19 odst. 2. Zákaz konkurence se neuplatní pouze tehdy, pokud valná hromada, případně zaměstnanci dle Čl. 21 odst. 13, vysloví souhlas s tím, aby člen dozorčí rady vykonával činnosti, kterých se zákaz týká. V tom případě se zákaz konkurence neuplatní pouze v rozsahu uvedeném v takovém souhlasu. Tím nejsou dotčeny oznamovací povinnosti člena dozorčí rady ani související oprávnění orgánů společnosti podle právních předpisů.

3. Následky porušení povinností obsažených v odst. 1 a 2 stanoví právní předpisy.

4. Členové dozorčí rady odpovídají společnosti, za podmínek a v rozsahu stanoveném právními předpisy, za újmu, kterou jí způsobí porušením povinností při výkonu své funkce. Způsobí-li takto újmu více členů dozorčí rady, odpovídají za ni společnosti společně a nerozdílně.

Čl. 26

Výbory dozorčí rady

1. Dozorčí rada může v rámci svých kompetencí zřizovat výbory (dále jen „výbory dozorčí rady“) jako své poradní a iniciativní orgány.

2. Podrobnosti o způsobu zasedání výborů dozorčí rady a jejich působnosti stanoví jednací řád každého z výborů dozorčí rady, který schvaluje dozorčí rada.

D) VÝBOR PRO AUDIT

Čl. 27

Postavení a působnost výboru pro audit

1. Společnost zřizuje výbor pro audit.

2. Výboru pro audit přísluší:

a) sledovat postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky; v této souvislosti výbor pro audit rovněž sleduje integritu finančních informací poskytovaných společností, a to zejména přezkoumáváním konzistentnosti a vhodnosti účetních metod používaných ve společnosti, a předkládá představenstvu nebo dozorčí radě doporučení k zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví,

b) sledovat účinnost vnitřní (interní) kontroly společnosti, systému řízení rizik, vnitřního (interního) auditu a jeho funkční nezávislost; v této souvislosti výbor pro audit rovněž prověřuje a hodnotí alespoň jednou ročně systémy interní kontroly, vnitřního auditu a řízení rizik, s přihlédnutím k tomu, aby bylo zajištěno, že hlavní rizika společnosti budou řádně identifikována a řízena, a dále předkládá představenstvu nebo dozorčí radě společnosti

doporučení ohledně záležitostí týkajících se interního auditu a podporuje efektivitu fungování interního auditu, zejména

i) poskytováním doporučení ohledně výběru vedoucího útvaru interního auditu, jeho ustanovení, jakož i opakovaného ustanovení do funkce, případně jeho odvolání, a ohledně rozpočtu tohoto útvaru a ohledně dalších záležitostí uvedených ve statutu interního auditu,

ii) sledováním způsobu, jakým vedení společnosti reaguje na zjištění a doporučení útvaru interního auditu.

c) sledovat proces povinného auditu; v této souvislosti výbor pro audit rovněž získává a hodnotí informace, které souvisejí s auditorskou činností, přezkoumává efektivitu povinného auditu a způsob, jakým se vedení společnosti řídí doporučeními, která auditor poskytl vedení společnosti, spolupracuje při komunikaci mezi auditorem a vedením společnosti,

d) informovat dozorčí xxxx o výsledku povinného auditu a jeho poznatcích získaných ze sledování procesu povinného auditu a o tom, jakým způsobem povinný audit přispěl k zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví,

e) posuzovat nezávislost statutárního auditora a auditorské společnosti a poskytování neauditorských služeb společnosti statutárním auditorem a auditorskou společností; v této souvislosti výbor pro audit rovněž sleduje a posuzuje nezávislost a objektivitu auditora, spolupracuje s auditorem a získává a hodnotí informace, které by mohly ohrozit jeho nezávislost, včetně toho, že s auditorem projednává případná rizika ohrožující jeho nezávislost a ochranná opatření, která byla auditorem přijata s cílem tato rizika zmírnit, a dále přezkoumává povahu a rozsah neauditorských služeb poskytovaných společnosti auditorem,

f) schvalovat poskytování jiných neauditorských služeb v případech vyžadovaných právními předpisy,

g) doporučovat auditora dozorčí radě společnosti, a to postupem dle příslušných právních předpisů,

h) přijímat a s auditorem projednávat informace, prohlášení a sdělení podle právních předpisů,

i) podávat informace k záležitostem, které náležejí do působnosti výboru pro audit, jiným orgánům společnosti nebo vedení společnosti, považuje-li to výbor pro audit za potřebné, a v případech stanovených právními předpisy též třetím osobám,

j) nahlížet do dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti v rozsahu nezbytném pro výkon činnosti výboru pro audit,

k) jednou ročně vyhotovit zprávu o činnosti výboru pro audit pro Xxxx pro veřejný dohled nad auditem, ve které v rozsahu vyžadovaném právními předpisy zhodnotí svoji činnost.

3. Výbor pro audit vykonává rovněž další působnost, která vyplývá z právních předpisů, zejména zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. Působností výboru pro audit není dotčena působnost jiných orgánů společnosti podle právních předpisů a těchto stanov.

4. Výbor pro audit schvaluje jednací řád výboru pro audit, kterým se bude řídit jeho činnost.

Čl. 28

Složení výboru pro audit

1. Výbor pro audit je složen ze 3 členů.

2. Členové výboru pro audit jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou společnosti. Členové výboru pro audit jsou voleni ze členů dozorčí rady nebo ze třetích osob.

3. Členem výboru pro audit může být fyzická osoba, která je svéprávná, je bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona a u které nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle živnostenského zákona; člen výboru pro audit musí splňovat i další podmínky vyžadované právními předpisy a nesmějí u něj být dány skutečnosti, se kterými právní předpisy spojují překážku výkonu funkce, ledaže taková překážka odpadne. Pro členství ve výboru pro audit se předpokládají odborné znalosti a zkušenosti, skýtající záruku správného vykonávání této funkce. Xxxxx, která navrhuje do funkce nového člena výboru pro audit, podle možností zajistí, aby byl k dispozici jeho odborný životopis. Pokud z právních předpisů vyplývají další požadavky na členy výboru pro audit nebo na složení výboru pro audit, musejí být tyto požadavky rovněž splněny.‌

4. Členové výboru pro audit jsou voleni na dobu pěti let. Opětovná volba člena výboru pro audit je možná.

5. Člen výboru pro audit může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným společnosti a určeným výboru pro audit. Výkon jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení oznámení, neurčí-li výbor pro audit dřívější okamžik zániku funkce nebo se souhlasem odstupujícího člena výboru pro audit pozdější okamžik zániku funkce. Odstupující člen výboru pro audit může požádat předsedu výboru pro audit (nebo v jeho nepřítomnosti místopředsedu) o svolání zasedání výboru pro audit, na kterém má být projednáno odstoupení tohoto člena výboru pro audit. Nesvolá-li předseda výboru pro audit (nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda) zasedání výboru pro audit, na kterém má být projednáno odstoupení člena výboru pro audit, v předem určeném termínu, jinak bez zbytečného odkladu, je odstupující člen oprávněn svolat zasedání výboru pro audit sám. Pokud je na pořad jednání výboru pro audit zařazeno projednání odstoupení člena výboru pro audit, může člen výboru pro audit učinit prohlášení o odstoupení namísto písemné formy osobně vůči přítomným členům výboru pro audit, dovolují-li to okolnosti. Pravidla odstupování z funkce podle ustanovení § 58 zákona o obchodních korporacích se nepoužijí.

6. Valná hromada může zvolit také náhradní členy výboru pro audit až do celkového počtu 3, a to s určením jejich pořadí. Náhradní členové výboru pro audit musejí splňovat stejné podmínky jako členové výboru pro audit podle odst. 3 a obdobně se na ně vztahují i odst. 2, odst. 4 a odst. 5, s výjimkou čtvrté věty. Náhradní člen výboru pro audit se v případě uvedeném v odst. 7 stane členem výboru pro audit; jeho funkční období člena výboru pro audit však vždy skončí nejpozději pět let od jeho zvolení náhradním členem výboru pro audit, nevyplývá-li ze zákona něco jiného. Valná hromada může rovněž změnit pořadí již zvolených náhradních členů výboru pro audit.

7. Pokud člen výboru pro audit zemře, odstoupí nebo je odvolán, nebo jinak skončí jeho funkce, stane se místo něj členem výboru pro audit náhradní člen výboru pro audit podle určeného pořadí. Pokud uvolněné místo člena výboru pro audit není možné takto obsadit náhradním členem výboru pro audit, výbor pro audit je i nadále usnášeníschopný a jsou splněny požadavky na složení výboru pro audit a na jeho členy vyplývající z právních předpisů, není valná hromada povinna postupovat podle odst. 8.

8. Pokud člen výboru pro audit zemře, odstoupí nebo je odvolán, nebo jinak skončí jeho funkce, uvolněné místo není možné obsadit náhradním členem výboru pro audit podle odst. 7 a přitom výbor pro audit již není nadále usnášeníschopný nebo nejsou splněny požadavky na složení výboru pro audit a na jeho členy vyplývající z právních předpisů, pak je valná hromada povinna nové členy výboru pro audit zvolit do 3 měsíců.

9. Výbor pro audit volí a odvolává ze svých členů předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti. Přitom musí být splněny případné zvláštní požadavky na předsedu výboru pro audit vyplývající z právních předpisů.

Čl. 29

Zasedání výboru pro audit

1. Výbor pro audit se schází dle potřeby, zpravidla jednou za čtvrtletí, nejméně však 4krát v kalendářním roce.

2. Zasedání výboru pro audit svolává předseda výboru pro audit nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda.

3. Pokud předseda ani místopředseda nesvolají zasedání v případech, kdy jsou povinni tak učinit, může ho svolat kterýkoliv člen výboru pro audit.

4. O zasedání výboru pro audit a o přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis.

5. Náklady spojené se zasedáním i s další činností výboru pro audit nese společnost.

Čl. 30

Rozhodování výboru pro audit

1. Výbor pro audit je usnášeníschopný, je-li na zasedání výboru pro audit přítomna nadpoloviční většina všech členů výboru pro audit.

2. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných výborem pro audit je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů. V případě rovnosti počtu hlasů nemá předseda rozhodující hlas.

Čl. 31

Hlasování členů výboru pro audit mimo zasedání

1. Členové výboru pro audit mohou hlasovat i mimo zasedání. V tom případě se postupuje obdobně podle Čl. 18.

Čl. 32

Povinnosti členů výboru pro audit

1. Členové výboru pro audit jsou povinni při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti újmu. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení výkonu funkce. O povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře platí obdobně totéž, co je uvedeno v Čl. 19 odst. 1.

2. Následky porušení povinností uvedených v odst. 1 stanoví příslušné právní předpisy.

3. Pro členy výboru pro audit platí zákaz konkurence jako pro členy představenstva podle Čl. 19 odst. 2. Zákaz konkurence se neuplatní pouze tehdy, pokud valná hromada vysloví souhlas s tím, aby člen výboru pro audit vykonával činnosti, kterých se zákaz týká. V tom případě se zákaz konkurence neuplatní pouze v rozsahu uvedeném v takovém souhlasu. Tím nejsou dotčeny oznamovací povinnosti člena výboru pro audit ani související oprávnění orgánů společnosti podle právních předpisů.

4. Členové výboru pro audit odpovídají společnosti, za podmínek a v rozsahu stanoveném právními předpisy, za újmu, kterou jí způsobí porušením povinností při výkonu své funkce. Způsobí-li takto újmu více členů výboru pro audit, odpovídají za ni společnosti společně a nerozdílně.

Čl. 33

Odměňování členů představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit a pravidla pro stanovení tantiém

1. Tantiémy přísluší členům představenstva a dozorčí rady za podmínky, že valná hromada tantiémy schválí a že budou splněny další předpoklady stanovené právními předpisy a těmito stanovami.

2. Každý člen představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit má právo na odměnu za výkon funkce v souladu s právními předpisy a smlouvou o výkonu funkce.

3. Tantiémy přísluší těm osobám, které byly členy představenstva nebo dozorčí rady společnosti v předchozím účetním období. Členům představenstva nebo dozorčí rady přísluší poměrná část přiznané tantiémy v případě kratšího než ročního působení v orgánech společnosti. Poměrná část tantiémy nepřísluší, působila-li příslušná osoba jako člen představenstva nebo dozorčí rady po dobu kratší než dva měsíce v předchozím účetním období.

4. Společnost může v souladu s právními předpisy poskytnout členům představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit i jiná plnění než odměny nebo tantiémy, a to zejména, pokud nejde o poskytování zboží nebo služeb společností v rámci běžného obchodního styku, na základě pravidel pro poskytování jiných plnění členům dozorčí rady, resp. členům výboru pro audit schválených podle Čl. 8 odst. 1 písm. o), resp. Čl. 8 odst. 1 písm. r) valnou hromadou a na základě pravidel pro poskytování jiných plnění členům představenstva schválených podle Čl. 20 odst. 3 písm. d) dozorčí radou.

IV.

JEDNÁNÍ ZA SPOLEČNOST

Čl. 34

Jednání za společnost

1. Pokud z právních předpisů nevyplývá něco jiného, za společnost jednají společně dva členové představenstva.

2. Podepisování se děje tak, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis osoby oprávněné jednat za společnost.

V.

HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI

Čl. 35

Rozdělování zisku, případně jiných vlastních zdrojů, a úhrada ztráty

1. Účetní zisk nebo jeho příslušná část se povinně používá na účely vyplývající z právních předpisů.

2. Po splnění povinnosti podle odst. 1, lze použít účetní zisk, včetně nerozděleného zisku minulých let, případně jiné vlastní zdroje v souladu s právními předpisy některým z následujících způsobů:

a) k úhradě ztráty,

b) k výplatě podílu akcionářů na zisku (dividendy) nebo jiných vlastních zdrojů společnosti akcionářům v souladu s právními předpisy,

c) k výplatě členům představenstva nebo dozorčí rady v souladu s právními předpisy a těmito stanovami,

d) k určení podílu zaměstnanců na zisku v souladu s právními předpisy,

e) ke zvýšení základního kapitálu podle ustanovení § 495 a násl. zákona o obchodních korporacích,

f) na tvorbu rezervního fondu podle Čl. 36 odst. 1, popř. odst. 2,

g) k výplatě v souladu se smlouvou o tiché společnosti, pokud ji společnost uzavře,

h) k přídělu do jiného fondu, tvořeného ze zisku.

Uvedené pořadí způsobů rozdělení zisku, případně jiných vlastních zdrojů, není pro valnou hromadu závazné. Valná hromada nemusí rozhodnout o použití zisku, případně jiných vlastních zdrojů, všemi uvedenými způsoby. Valná hromada může též rozhodnout, že zisk (případně jeho část) nebude rozdělen a že bude přeúčtován na účet nerozdělených zisků minulých let nebo na jiný fond.

3. Společnost smí za podmínek vyplývajících z právních předpisů vyplácet zálohy na podíly na zisku.

4. Nebude-li v souladu s právními předpisy určeno něco jiného, jsou dividenda, tantiéma, případně podíl na jiných vlastních zdrojích, splatné do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku, případně jiných vlastních zdrojů.

5. Neurčí-li zákon, něco jiného, je společnost povinna vyplatit akcionáři nebo jiné oprávněné osobě podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích na své náklady a nebezpečí bezhotovostním převodem na bankovní účet k rozhodnému dni pro uplatnění takového práva. Nebude-li v souladu s právními předpisy určeno něco jiného, je rozhodným dnem pro uplatnění práva na podíl na zisku a jiných vlastních zdrojích třicátý den předcházející termínu, do kterého jsou podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích splatné.

6. Ztráta společnosti se uhrazuje především z rezervních fondů, s výjimkou těch rezervních fondů, které nelze použít podle právních předpisů. Valná hromada však může rozhodnout o úhradě ztráty i z ostatních zdrojů společnosti (včetně zisku), pokud nejsou ze zákona vázány k jiným účelům, nebo o úhradě ztráty snížením základního kapitálu nebo o tom, že ztráta bude přeúčtována na účet neuhrazené ztráty minulých let nebo s ní bude naloženo jinak v souladu se zákonem.

Čl. 36

Tvorba a použití rezervního fondu a jiných fondů

1. Nestanoví-li zákon něco jiného, společnost není povinna vytvářet ani doplňovat rezervní fond. Může tak ovšem činit dobrovolně v souladu s právními předpisy. Takto může vytvářet nebo doplňovat rezervní fondy zejména převodem ze zisku nebo z jiných vlastních zdrojů společnosti, pokud nejsou účelově vázány. Dobrovolně vytvořené rezervní fondy může společnost v plné výši nebo zčásti použít v souladu s právními předpisy nebo je může i zrušit.

2. Společnost vytváří rezervní fond v případech, kdy je povinna tak učinit podle právních předpisů. Postupuje při tom podle příslušných právních předpisů. Při povinném vytváření rezervního fondu v souvislosti s poskytnutím finanční asistence může společnost využít jakékoli vlastní zdroje, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného.

3. Rezervní fond lze vytvářet i příplatky nad emisní kurz akcií při zvyšování základního kapitálu nebo použitím rozdílu (nebo jeho části), o nějž hodnota nepeněžitého vkladu převyšuje jmenovitou hodnotu akcií, jež mají být upisovateli vydány jako protiplnění, pokud tak stanoví valná hromada v usnesení o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií. Společnost je oprávněna vytvářet rezervní fond i snížením základního kapitálu podle ustanovení § 544 odst. 1 písm. b) zákona o obchodních korporacích.

4. O vytvoření, doplnění, použití nebo zrušení rezervního fondu rozhoduje představenstvo, pokud zákon nebo tyto stanovy nesvěřují takové rozhodnutí v konkrétní souvislosti do působnosti valné hromady. Rezervní fond vytvořený podle odst. 2 nelze použít, pokud trvají zákonem stanovené předpoklady.

5. Společnost vytváří sociální fond. O přídělu ze zisku a jiných vlastních zdrojů do sociálního fondu rozhoduje valná hromada. Tím není dotčeno ustanovení Čl. 14 odst. 3 písm. p).

Čl. 37

Účetní závěrka, sociálně ekonomické informace a evidence

1. Společnost vede předepsaným způsobem a v souladu s právními předpisy účetnictví a evidenci; představenstvo zajišťuje sestavení účetní závěrky a předkládá ji příslušným orgánům společnosti.

2. Za řádné vedení účetnictví odpovídá představenstvo. Představenstvo předkládá účetní závěrku, sestavenou podle platných právních předpisů pro účetní evidenci, auditorovi, spolu se žádostí o ověření výsledku hospodaření společnosti za příslušné účetní období. Po obdržení zprávy auditora o ověření účetní závěrky a výsledku hospodaření společnosti za příslušné účetní období, předá představenstvo účetní závěrku se zprávou auditora a návrhem na rozdělení zisku, případně jiných vlastních zdrojů, nebo na úhradu ztráty bez zbytečného odkladu dozorčí radě k přezkoumání.

3. Účetní závěrka musí poskytovat úplné informace o majetkové a finanční situaci, v níž se společnost nachází a o výši dosaženého zisku nebo ztrát vzniklých v uplynulém účetním období. Tím nejsou dotčeny obsahové náležitosti účetní závěrky podle právních předpisů.

4. Dozorčí rada přezkoumá účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku, případně jiných vlastních zdrojů, nebo na úhradu ztráty a o výsledku podá zprávu valné hromadě.

5. Společnost je povinna v souladu s právními předpisy prostřednictvím auditora zajistit:

a) přezkoumání účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky společnosti,

b) vypracování zprávy o přezkoumání účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky společnosti,

c) přezkoumání dalších dokumentů, u kterých to vyplývá z právních předpisů, a vypracování příslušných zpráv.

6. Společnost je povinna zveřejnit údaje z účetní závěrky, a to způsobem stanoveným právními předpisy.

7. Kromě účetní závěrky je představenstvo povinno zajišťovat zpracování pololetní zprávy podle ustanovení § 119 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a výroční zprávy podle ustanovení § 21 zákona o účetnictví a ustanovení § 118 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, mezitímní zprávy nebo rovnocenných čtvrtletních informací podle ustanovení § 119a zákona o podnikání na kapitálovém trhu, souhrnné vysvětlující zprávy podle ustanovení § 118 odst. 9 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, případně dalších zpráv vyplývajících z právních předpisů.

Výroční zpráva obsahuje:

a) jména členů představenstva s jejich stručným odborným životopisem,

b) jména členů dozorčí rady s jejich stručným odborným životopisem a informaci o jejich případných dalších vazbách ke společnosti,

c) jména členů výboru pro audit s jejich stručným odborným životopisem a informaci o jejich případných dalších vazbách ke společnosti,

d) informace o odměnách členů představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit a o způsobu a metodách jejich určování,

e) jména členů výborů dozorčí rady s jejich stručným odborným životopisem, tím nejsou dotčeny obsahové náležitosti výroční zprávy podle právních předpisů.

VI.

PRAVIDLA POSTUPU PŘI ZVÝŠENÍ A SNÍŽENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

Čl. 38

Zvýšení základního kapitálu

1. Zvýšení základního kapitálu společnosti se řídí zejména ustanoveními § 464 až 466 a § 468 až 515 zákona o obchodních korporacích, přitom se postupuje podle těchto pravidel:

a) o zvýšení základního kapitálu, případně o pověření představenstva, aby rozhodlo o zvýšení základního kapitálu, rozhoduje valná hromada,

b) v pozvánce na valnou hromadu se uvedou kromě náležitostí obsažených v Čl. 9 odst. 5 i další náležitosti vyžadované zákonem,

c) po přijetí usnesení valné hromady podá představenstvo návrh na jeho zápis do obchodního rejstříku; v případech uvedených v zákoně tak může učinit spolu s návrhem na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku,

d) emisní kurz upisovaných akcií je možno splatit peněžitým vkladem; při splnění zákonných podmínek tak lze rovněž učinit nepeněžitým vkladem,

e) přednostní právo akcionářů na úpis nových akcií smí být v usnesení valné hromady vyloučeno nebo omezeno jen v důležitém zájmu společnosti; akcionáři však nemají přednostní právo na upsání těch akcií, které neupsal jiný akcionář,

f) usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu vykonává představenstvo samo nebo smluvně prostřednictvím jiné osoby,

g) po splnění podmínek stanovených zákonem o obchodních korporacích, těmito stanovami, popř. rozhodnutím valné hromady, představenstvo navrhne zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají ode dne tohoto zápisu, nevyplývá-li z právních předpisů něco jiného,

h) budou-li při zvýšení základního kapitálu vydány nové akcie, bude s nimi spojeno stejné právo na podíl na zisku jako s akciemi dosavadními.

2. Valná hromada společnosti může rozhodnout o podmíněném zvýšení základního kapitálu; takové rozhodnutí je vázáno na rozhodnutí valné hromady o vydání dluhopisů, s nimiž je vedle práva na výnos spojeno i právo na výměnu za akcie společnosti („vyměnitelné dluhopisy“) nebo přednostní právo na úpis akcií společnosti („prioritní dluhopisy“). Při podmíněném zvyšování základního kapitálu společnosti se dále postupuje zejména podle odst. 1 a ustanovení § 286 a násl. a § 505 a násl. zákona o obchodních korporacích.

3. Za podmínek stanovených právními předpisy může být rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu společnosti z vlastních zdrojů vykázaných ve schválené účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti. Na zvýšení základního kapitálu se podílejí akcionáři v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Zvýšení základního kapitálu se provede buď vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií.

4. Usnesením valné hromady lze pověřit představenstvo, aby za podmínek určených zákonem o obchodních korporacích a těmito stanovami rozhodlo

o zvýšení základního kapitálu; přitom se postupuje podle těchto pravidel:

a) zvýšení základního kapitálu může být provedeno upisováním nových akcií, podmíněným zvýšením základního kapitálu nebo z vlastních zdrojů společnosti (s výjimkou nerozděleného zisku),

b) základní kapitál může být zvýšen nanejvýše o jednu polovinu výše základního kapitálu v době, kdy valná hromada představenstvo pověřila, nestanoví-li valná hromada nižší limit; představenstvo může v rámci uvedeného limitu zvýšit základní kapitál i vícekrát,

c) valná hromada může udělit pověření nanejvýše na dobu pěti roků ode dne, kdy se příslušná valná hromada konala.

Čl. 39

Způsob splácení akcií a důsledky prodlení se splácením akcií

1. Emisní kurz akcií může být na základě rozhodnutí valné hromady splácen jak peněžitými, tak nepeněžitými vklady.

2. Peněžité vklady, pokud ohledně nich nebude uzavřena dohoda o započtení, musí být splaceny na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrového družstva, který za tím účelem společnost otevře na své jméno. Upisovatel je povinen splatit

ve lhůtě určené valnou hromadou alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií, jestliže valná hromada nestanoví vyšší částku, a případné emisní ážio, pokud se akcie upisují peněžitými vklady; zbývající část emisního kursu akcií je upisovatel povinen splatit do 1 roku od zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, pokud valná hromada nestanoví lhůtu kratší.

3. Pokud je nepeněžitým vkladem:

a) věc movitá, je upisovatel povinen předat předmět vkladu společnosti před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, ledaže bude v souladu s právními předpisy určeno jinak,

b) věc nemovitá, je upisovatel povinen předat společnosti před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku předmět vkladu; tím nejsou dotčeny další povinnosti podle právních předpisů.

4. U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu.

5. Nepřejde-li na společnost vlastnické právo k předmětu nepeněžitého vkladu, který je vnesen, uhradí vkladatel hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích a společnost je povinna mu vrátit nepeněžitý vklad, který převzala, ledaže jej vydala nebo je povinna vydat oprávněné osobě. Převede-li vkladatel akcie na jiného, ručí nabyvatel akcií za splnění závazku zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích, nejedná-li se o nabytí na evropském regulovaném trhu.

6. Nesplatí-li upisovatel emisní kurz nebo jeho část ve lhůtě stanovené valnou hromadou, je povinen platit i úrok z prodlení z dlužné částky stanovený podle zákona o obchodních korporacích.

7. Pokud bude upisovatel v prodlení se splácením emisního kurzu akcií, je povinen zaplatit úrok z prodlení podle odst. 6 ve lhůtě stanovené představenstvem, nejpozději však do 1 měsíce ode dne, kdy emisní kurz splatil nebo kdy byl ze společnosti vyloučen. Pokud prodlení upisovatele se splácením emisního kurzu akcií přesáhne jeden měsíc, představenstvo je povinno vyzvat upisovatele ke splacení v dodatečné lhůtě 60 dnů od doručení výzvy a dále uplatnit postup podle ustanovení § 344 a násl. zákona o obchodních korporacích, pokud bez zbytečného odkladu nepodá žalobu na splacení emisního kurzu akcií nebo nesvolá valnou hromadu za účelem snížení základního kapitálu upuštěním od vydání akcií postupem podle ustanovení § 536 zákona o obchodních korporacích.

Čl. 40

Snížení základního kapitálu

1. Snížení základního kapitálu společnosti se řídí zejména ustanoveními § 467 a 516 až 548 zákona o obchodních korporacích, s výjimkou ustanovení § 527 až 531 zákona o obchodních korporacích, s tím, že je přípustné snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě smlouvy (podle ustanovení § 532 až

535 zákona o obchodních korporacích). Při snižování základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě smlouvy se postupuje takto:

a) rozhodnutí valné hromady může určit, že základní kapitál bude snížen v rozsahu jmenovitých hodnot akcií, které budou vzaty z oběhu, nebo že bude snížen o pevnou částku,

b) představenstvo předloží návrh smlouvy o koupi akcií za účelem jejich vzetí z oběhu způsobem vyžadovaným právními předpisy,

c) představenstvo na základě pověření valné hromady v případě, kdy se základní kapitál nesnižuje o pevnou částku, podá návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku v tom rozsahu, v jakém byly s akcionáři v souladu s usnesením valné hromady uzavřeny smlouvy,

d) po zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku podá představenstvo bez zbytečného odkladu příkaz osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, ke zrušení akcií, jež společnost koupila na základě smlouvy.

2. Při snižování základního kapitálu se dále postupuje podle těchto pravidel:

a) o snižování základního kapitálu rozhoduje valná hromada,

b) v pozvánce na valnou hromadu se kromě náležitostí uvedených v Čl. 9 odst.

5 uvedou i další náležitosti uvedené v ustanovení § 516 zákona o obchodních korporacích, pokud z právních předpisů nevyplývá něco jiného,

c) bez zbytečného odkladu po přijetí usnesení valné hromady podá představenstvo návrh na jeho zápis do obchodního rejstříku,

d) usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu vykonává představenstvo samo nebo smluvně prostřednictvím jiné osoby,

e) představenstvo je povinno písemně do 30 dnů od nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu vůči třetím osobám oznámit rozsah snížení základního kapitálu známým věřitelům, kterým vznikly pohledávky vůči společnosti přede dnem, v němž se toto rozhodnutí stalo účinným vůči třetím osobám, s výzvou, aby přihlásili své pohledávky, ledaže to zákon nevyžaduje,

f) představenstvo zabezpečí zveřejnění rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu po jeho zápisu do obchodního rejstříku spolu s výzvou, aby věřitelé přihlásili své pohledávky, nejméně 2krát za sebou s nejméně 30denním odstupem způsobem zveřejnění uvedeným v Čl. 42 odst. 1, ledaže to zákon nevyžaduje,

g) představenstvo podá po splnění zákonných náležitostí návrh na zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku,

h) základní kapitál nelze snížit pod jeho zákonnou výši uvedenou v ustanovení

§ 246 odst. 2 zákona o obchodních korporacích,

i) je-li společnost povinna snížit základní kapitál, použije k jeho snížení vlastní akcie, má-li je ve svém majetku. I v ostatních případech snížení základního kapitálu použije společnost k jeho snížení především vlastní akcie, přičemž jiným způsobem lze snížit základní kapitál, jen nepostačují-li ke snížení základního kapitálu v rozsahu určeném valnou hromadou nebo pokud by nebyl splněn účel snížení základního kapitálu,

j) před zápisem snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a před splněním dalších zákonných předpokladů nelze akcionářům poskytnout plnění z důvodu snížení základního kapitálu nebo z toho důvodu prominout nebo snížit nesplacené části emisního kursu jejich akcií.

VII.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Čl. 41

Zrušení a zánik společnosti

1. Společnost se zrušuje:

a) dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato,

b) dnem zániku společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení,

c) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci,

d) zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.

2. Společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného.

Čl. 42

Oznamování

1. Akcionáři jsou o konání valné hromady, případně o dalších skutečnostech stanovených právními předpisy, těmito stanovami nebo rozhodnutím valné

hromady informováni oznámením uveřejněným jednak na internetových stránkách, jejichž adresa je odvozena od identifikačního čísla společnosti: xxx.xxx00000000.xx, a jednak v Obchodním věstníku.

Ty záležitosti, u kterých zákon nebo tyto stanovy vyžadují zveřejnění, budou zveřejněny v Obchodním věstníku, pokud ze zákona nevyplývá jiný způsob publikace. V Obchodním věstníku budou rovněž uveřejněny další skutečnosti a informace, pokud to ukládá zákon.

2. Písemnosti určené konkrétním osobám se doručují na jejich adresu, oznámenou společnosti, pokud z právních předpisů, těchto stanov nebo z dohody s příslušnou osobou nevyplývá něco jiného.

Společnost může v odůvodněných případech oslovit akcionáře formou zásilky odeslané na adresu sídla nebo bydliště akcionáře uvedenou v zákonem stanovené evidenci, kde jsou registrovány akcie společnosti a která nahrazuje seznam akcionářů (Čl. 4 odst. 4). Na žádost akcionáře může společnost ke komunikaci s ním použít jiný vhodný způsob, a to za podmínky, že nedojde k porušení zásady rovného zacházení s akcionáři.

Za výše uvedených podmínek lze doručovat i na elektronickou adresu, pokud to nevylučuje povaha věci.

3. Výroční, pololetní a souhrnnou vysvětlující zprávu a mezitímní zprávu nebo rovnocenné čtvrtletní informace podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu uveřejňuje společnost způsobem vyplývajícím z právních předpisů.

4. Výroční zpráva v rozsahu stanoveném zákonem musí být uveřejněna nejpozději do 4 měsíců po skončení kalendářního (nebo hospodářského) roku. Pololetní zpráva musí být uveřejněna do 2 měsíců po skončení 1. pololetí. Mezitímní zpráva nebo rovnocenné čtvrtletní informace musejí být uveřejněny v zákonných lhůtách v průběhu příslušné poloviny účetního období. Souhrnná vysvětlující zpráva musí být předložena akcionářům na řádné valné hromadě společnosti.

5. Ustanovení odst. 3 až 4 platí obdobně pro konsolidovanou výroční a pololetní zprávu, pokud je společnost vyhotovuje.

Čl. 43

Právní poměry společnosti a řešení sporů

1. Společnost se podřídila zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) jako celku.

2. Případné spory mezi akcionáři a společností, spory mezi společností a členy jejích orgánů, jakož i vzájemné spory mezi akcionáři, související s jejich účastí ve společnosti, budou řešeny smírnou cestou. Nepodaří-li se vyřešit takový spor smírně, bude k jeho projednání a rozhodnutí příslušný český soud, a to, nevylučují-li to ustanovení právních předpisů, podle sídla společnosti, ledaže strany uzavřou rozhodčí smlouvu.

Čl. 44

Postup při změnách stanov

1. O změně těchto stanov rozhoduje valná hromada, nejde-li o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností.

2. Návrh změn těchto stanov se zpracovává s přihlédnutím ke kogentním ustanovením právních předpisů.

3. Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k navrhovaným změnám těchto stanov, postupuje se podle Čl. 11 odst. 5.

4. Předkladatel předloží příslušný návrh změn a doplnění těchto stanov s odůvodněním valné hromadě. Po schválení valnou hromadou představenstvo zabezpečí zpracování nového úplného znění těchto stanov společnosti a předloží je příslušnému rejstříkovému soudu. Rozhodla-li valná hromada

o změnách těchto stanov ve smyslu ustanovení § 431 odst. 1 zákona

o obchodních korporacích, nabývají změny těchto stanov účinnosti ke dni jejich zápisu do obchodního rejstříku. Ostatní změny nabývají účinnosti okamžikem, kdy o nich rozhodla valná hromada, pokud z rozhodnutí valné hromady o změně těchto stanov nebo ze zákona neplyne, že nabývají účinnosti později.

5. Přijme-li valná hromada rozhodnutí, jehož důsledkem je změna obsahu těchto stanov, toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí o změně těchto stanov. Jestliže z rozhodnutí valné hromady neplyne, zda, popřípadě jakým způsobem se tyto stanovy mění, rozhodne o změně těchto stanov představenstvo v souladu s rozhodnutím valné hromady. Takové rozhodnutí představenstva musí být osvědčeno notářským zápisem.

Čl. 45

Zápis společnosti do obchodního rejstříku

1. Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddíle B, vložka 2322.

2. Do obchodního rejstříku se zapisují údaje, o nichž tuto povinnost stanoví právní předpisy, dále změna a zánik zapisovaných skutečností.

Čl. 46

Výkladové ustanovení

1. Kde se v těchto stanovách hovoří o cenných papírech a z kontextu nevyplývá něco jiného, rozumí se tím rovněž zaknihované cenné papíry.

2. V případě, že některé ustanovení těchto stanov se, ať už vzhledem k platnému právnímu řádu, nebo k jeho změnám, ukáže neplatným, neúčinným nebo

sporným, anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení těchto stanov touto skutečností nedotčena. Namísto dotyčného ustanovení nastupuje buď ustanovení příslušného právního předpisu, které je svou povahou a účelem nejbližší zamýšlenému účelu těchto stanov, nebo, není-li takového ustanovení právního předpisu, způsob řešení, jenž je v obchodním styku obvyklý.

Document Metadata

Table of Contents

S T A N O V Y

Document Metadata