Obsah:

Cílem mé bakalářské práce je seznámení s různými formami a možnostmi v oblasti podnikání v České republice. Jedná o osoby fyzické, nebo osoby právnické, či družstva. Tato práce nastiňuje i některé ze zvláštních forem podnikání jako jsou například státní podniky či nadace.

Než se ale začneme zabývat jednotlivými formami podnikání, bylo by dobré upřesnit co to vlastně samotné podnikání je a kdo je podnikatel.

Podnikání

Podle § 2 obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“) je podnikání činnost, kterou podnikatel vykonává soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.

Podnikatel

Subjekty podnikatelské činnosti označujeme souhrnným názvem „podnikatel“. Náš právní řád používá pojem podnikatel pro označení jak fyzické tak i právnické osoby. V jiných právních řádech se můžeme setkat i s označením jako je například obchodník či kupec.

Má práce obsahuje i několik grafů, které jsou sestaveny z dat uvedených v Registru ekonomických subjektů. V tomto registru jsou evidovány ekonomické subjekty, které mají postavení podnikatele. Za statistickou jednotku typu podnik se považuje ekonomický subjekt, který podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů vykazuje ekonomickou aktivitu.

1. ŽIVNOSTI

1.1 Provozování živnosti

Živnostenské podnikání upravuje živnostenský zákon – zákon č. 455/1991 Sb., v platném znění.

Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, která splní podmínky pro podnikání stanovené živnostenským zákonem. Živnost může provozovat jak osoba tuzemská, tak i zahraniční.

Označení pro osobu provozující živnost zákon používá pojem „podnikatel“.

Provozovat živnost mohou:

⮚ Fyzické osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky.

⮚ Právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky.

⮚ Zahraniční fyzické osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky.

⮚ Zahraniční právnické osoby, které nemají sídlo na území České republiky.

⮚ Fyzické osoby, kterým byl udělen statut azylanta podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Tento statut je možno přiznat cizinci, který požádá o azyl z důvodu, že hledá v České republice ochranu před pronásledováním.

Zahraniční fyzická osoba, která chce na území České republiky provozovat živnost, musí mít povolení k pobytu na území České republiky. To však neplatí pro občany členských států Evropské unie či států, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu, která toto omezení nepřipouští. Toto omezení se také netýká občanů České republiky, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky.1

1 Xxxxxx Xxxxx – Základy obchodního práva; str. 37

1.1.1 Podmínky provozování živnosti

Podle zákona musí podnikatel splnit všeobecné a v některých případech i zvláštní podmínky pro provozování živnosti (§ 6 a § 7 ŽZ). Pokud živnost provozuje právnická osoba, musí podmínky splňovat její odpovědný zástupce.

Mezi všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickými osobami patří:

⮚ V den vzniku živnosti musí být fyzické osobě 18 let. Pokud by tomu tak nebylo, může nezletilá osoba provozovat živnost pouze prostřednictvím odpovědného zástupce.

⮚ Způsobilost k právním úkonům. Osobám, kterým byla jejich způsobilost omezena soudem, mohou provozovat živnost jen prostřednictvím odpovědného zástupce.

⮚ Bezúhonnost. V případě nesplnění podmínky bezúhonnosti nemůže fyzická osoba provozovat živnost ani prostřednictvím odpovědného zástupce. Za osobu bezúhonnou se nepovažuje ta, která byla pravomocně odsouzena:

a) pro úmyslně spáchaný trestný čin, k odnětí svobody v délce alespoň jednoho roku,

b) pro úmyslně spáchaný trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, a na který se nevztahuje, co je uvedeno za a),

c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání.

⮚ Předložení dokladu, který vystaví finanční úřad, o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala dříve, nemá vůči státním finančním orgánům daňové nedoplatky.

⮚ Předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Zvláštní podmínky musí být splněny jen u některých druhů živností. Konkrétně jde o živnosti řemeslné, vázané a koncesované.

Zvláštními podmínkami pro provozování živnosti je odborná případně jiná způsobilost. Pokud podnikatel podmínku odborné způsobilosti nesplňuje, může si stanovit svého odpovědného zástupce, který tuto podmínku splní.

Pro zajímavost jsou zde vloženy dva grafy ze stejného časového období, ale s poměrně jinými číselnými údaji. Za statistickou jednotku se považuje ekonomický subjekt, který vykazuje ekonomickou aktivitu. Ekonomický subjekt je ten, který je evidován v Registru ekonomických subjektů.

Graf 1 – Počet podnikatelů provozujících živnost dle živnostenského zákona v letech 2000 – 2007 (stav k 31.12.) Statistické jednotky

940000

920000

900000

880000

860000

840000

820000

800000

780000

760000

740000

rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007

(824 905) (895 302) (884 392) (927 112) (911 085) (881 203) (851 407) (812 219)

Zdroj: STATISTICKÁ ROČENKA České republiky 2008, strana 377, úprava: vlastní

1750000

1700000

1650000

1600000

1550000

1500000

1450000

1400000

1350000

1300000

rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007

Graf 2 – Počet podnikatelů provozujících živnost dle živnostenského zákona v letech 2000 – 2007 (stav k 31.12.) Ekonomické subjekty

(1 471	(1 523	(1 607	(1 671	(1 674	(1 681	(1 697 (1 719
291)	051)	151)	031)	595)	042)	888) 543)

Zdroj: STATISTICKÁ ROČENKA České republiky 2008, strana 376, úprava: vlastní

1.1.2 Překážky provozování živnosti

Podnikatel, který splňuje všeobecné i zvláštní podmínky (pokud jsou vyžadovány) nemusí vždy živnostenské oprávnění získat (§ 8 ŽZ).

Zákon upravuje dva druhy překážek provozování živnosti:

⮚ překážky soukromoprávní,

⮚ překážky veřejnoprávní.

Překážka provozování živnosti soukromoprávní povahy

Fyzická nebo právnická osoba nemůže provozovat živnost, pokud byl na její majetek prohlášen konkurz, pokud bylo soudem zároveň rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno, a to po dobu tří let poté, co soud zrušil konkurz proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení nebo že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu.

Pokud by hospodářské poměry a chování osoby nasvědčovalo tomu, že bude při provozování živnosti řádně plnit své závazky, může živnostenský úřad tuto překážku prominout.

Překážka provozování živnosti veřejnoprávní povahy

Fyzická osoba nemůže provozovat živnost v případě, že jí byl soudem nebo správním orgánem uložen zákaz činnosti, který se týká daného nebo příbuzného oboru. Toto omezení trvá po dobu trvání zákazu činnosti.

Zákaz činnosti na dobu jednoho roku až deseti let lze uložit za spáchaný trestný čin. Za přestupek je uložen zákaz činnosti na maximálně dva roky.

1.1.3 Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Odpovědným zástupcem se může stát fyzická osoba, které je minimálně 18 let, musí být plně způsobilá k právním úkonům, musí být bezúhonná a pokud je to vyžadováno musí splňovat i zvláštní podmínky provozování živnosti. Odpovědný zástupce odpovídá za řádný technický provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů (§ 11 ŽZ).

Pokud podnikatel provozuje více živností, může si pro každou živnost určit jiného odpovědného zástupce, nebo může určit pro všechny živnosti jen jednoho odpovědného zástupce.

Zákon přímo nařizuje ustanovení odpovědného zástupce v případě, že:

⮚ podnikatelem je právnická osoba, která má sídlo na území ČR,

⮚ podnikatelem je zahraniční právnická osoba,

⮚ podnikatelem je fyzická osoba, která nesplňuje zvláštní podmínky pro provozování živnosti,

⮚ podnikatelem je fyzická osoba, která je nezletilá nebo nemá plnou způsobilost k právním úkonům. V takovém případě stanoví odpovědného zástupce zákonný zástupce se souhlasem soudu.

1.2 Dělení živností

Podle živnostenského zákona lze živnosti z hlediska vzniku živnostenského oprávnění dělit na živnosti ohlašovací a živnosti koncesované.

1.2.1 Živnosti ohlašovací

V případě že ohlašovatel splní všechny podmínky stanovené zákonem pro danou živnost, mohou být živnosti ohlašovací provozovány na základě ohlášení. U ohlašovacích živností není ke vzniku živnostenského oprávnění potřeba souhlasu živnostenského úřadu.

Živnostenský zákon rozlišuje ty druhy ohlašovacích živností: živnosti řemeslné,

živnosti vázané, živnosti volné.

Živnosti řemeslné

Do řemeslných živností lze zařadit pouze ta řemesla a činnosti, které jsou uvedeny v příloze č. 1 živnostenského zákona – Řemeslné živnosti. Do tohoto seznamu řemeslných živností byla zařazena jen ta řemesla, která mohou ohrozit životy či zdraví lidí.

U této živnosti je podmínkou provozování odborná způsobilost získaná vyučením v oboru.

Mezi řemeslné živnosti patří např. hodinářství, cukrářství, pivovarnictví a sladovnictví, pedikúra, manikúra, kosmetické služby, hostinská činnost atd.2

2 Xxxxxx Xxxxx – Základy obchodního práva; str. 43

Živnosti vázané

Do vázaných živností lze zařadit pouze tu činnost, která je uvedena v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu – Vázané živnosti.

K ohlášení tohoto druhu živnosti je nutno přiložit průkaz odborné způsobilosti. U vázaných živností se odborná způsobilost získává jiným způsobem než vyučením v oboru.

Mezi vázané živnosti patří např. poskytování telekomunikačních služeb, projektová činnost ve výstavbě, provozování autoškoly, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků, podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady atd.3

Živnosti volné

Seznam oborů živností volných je stanoven nařízením vlády č. 140/2000 Sb., v platném znění.

K provozování volných živností zákon nevyžaduje odbornou ani jinou způsobilost stačí, když budou splněny všeobecné podmínky.

Mezi živnosti volné patří např. výroba krmiv a krmných směsí, stavba lodí a člunů, provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy, realitní činnost, zastavárenská činnost, organizování sportovních soutěží, pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících k zábavě atd.4

1.2.2 Živnosti koncesované

Koncesované živnosti jsou uvedeny v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu – Živnosti koncesované.

Tento druh živností může být provozován pouze na základě státního povolení – koncese a podnikatel musí prokázat splnění všeobecných i zvláštních podmínek.

Do seznamu koncesovaných živností byly zahrnuty činnosti, které mohou výrazně ohrozit životy a zdraví lidí, majetková a jiná práva právnických i fyzických osob nebo veřejné zájmy.

3 Xxxxxx Xxxxx – Základy obchodního práva; str. 43

4 Xxxxxx Xxxxx – Základy obchodního práva; str. 44

Živnostenský úřad má právo také podnikateli uložit v koncesní listině i další podmínky pro provozování dané živnosti. Mezi takové podmínky může například patřit: vybudování bezpečnostních zařízení, složení určité kauce, určení provozní doby, omezení možnosti provozovat živnost na určitém území či udělení časového omezení živnosti.

Mezi koncesované živnosti patří např. provozování střelnic, směnárenská činnost, taxislužba, provozování cestovní kanceláře, archivnictví, výroba a úprava lihu atd.5

1.2.3 provozování živnosti průmyslovým způsobem

Živnost je provozována průmyslovým způsobem, jde-li o činnost:

⮚ zahrnující v rámci jednoho pracovního procesu více dílčích činností, které samy o sobě naplňují znaky živnosti,

⮚ využívající organizačního oddělení výkonu dílčích prací, postupů nebo úkonů, zejména od řídících a obchodních prací, a členění těchto prací, postupů nebo úkonů podle jednotlivých profesí.

Průkaz živnostenského oprávnění pro živnost provozovanou průmyslovým způsobem (§ 45 ŽZ) vydává živnostenský úřad, pokud podnikatel podá návrh a předloží potřebné dokumenty. K získání tohoto oprávnění není nutná odborná způsobilost.

1.3 Živnostenské oprávnění

Živnostenské oprávnění je oprávnění k provozování živnosti (§ 10 odst. 1, 6, 7 ŽZ).

U ohlašovacích živností, pokud jsou splněny všechny podmínky, vzniká toto oprávnění dnem ohlášení živnosti živnostenskému úřadu. U právnických osob je to ale až den zápisu dané živnosti do obchodního rejstříku.

U koncesovaných vzniká oprávnění k provozování živnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu o udělení koncese. U právnických osob je to opět den zápisu živnosti do obchodního rejstříku.

Průkazem živnostenského oprávnění je:

⮚ u ohlašovacích živností - živnostenský list,

⮚ u živností koncesovaných - koncesní listina.

5 Xxxxxx Xxxxx – Základy obchodního práva; str. 45

Živnostenské oprávnění je možno vykonávat na celém uzení České republiky. Toto oprávnění je ale nepřenositelné, pokud živnostenský zákon nestanoví něco jiného.

U ohlašovacích živností je živnostenský úřad povinen vydat živnostenský list do 15 dnů ode dne doručení ohlášení živnosti.

U koncesovaných živností rozhodne živnostenský úřad o žádosti o koncesi do 60 dnů ode dne doručení žádosti. Koncesní listina je pak vydána do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

K zániku živnostenského oprávnění přímo podle § 57 ŽZ dochází v těchto případech:

⮚ smrtí podnikatele, pokud nepokračují v živnosti dědicové či správce dědictví,

⮚ zánikem právnické osoby,

⮚ uplynutím doby, v případě že byl živnostenský list nebo koncesní listina vydán na dobu určitou,

⮚ výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku,

⮚ rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění,

Živnostenský úřad rozhodne o zrušení živnostenského oprávnění v těchto případech:

⮚ podnikatel ztratil plnou způsobilost k právním úkonům a nebyl ustanoven odpovědný zástupce,

⮚ podnikatel přestal být bezúhonným a nemá odpovědného zástupce,

⮚ podnikatel požádá o zrušení živnostenského oprávnění,

⮚ orgán státní správy, který se vyjadřuje k vydání koncese, podá návrh na zrušení živnostenského oprávnění z důvodu porušování daných podmínek (§ 58 odst. 2 ŽZ),

Živnostenský úřad může, ale nemusí, zrušit živnostenské oprávnění v těchto případech:

⮚ podnikatel porušil nebo porušuje stanovené podmínky,

⮚ pokud podnikatel neplní závazky vůči státu,

⮚ podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky,

⮚ bylo zastaveno užívání nebo provoz zařízení nebo části zařízení orgány státního dozoru nad bezpečností práce, podnikateli bylo uloženo odstranit závady a on tyto závady neodstraní do jednoho roku.

V těchto případech může živnostenský úřad rozhodnout místo o zrušení živnostenského oprávnění pouze o pozastavení provozu živnosti.

Pokud je provoz živnosti pozastaven, právo na podnikání nezaniká, ale podnikatel ve stanovené době živnost nemůže vykonávat.

V případě že živnostenský úřad živnostenské oprávnění zruší, může podnikatel požádat o vydání koncese či ohlásit ohlašovací živnost až po třech letech od rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

1.4 Působnost živnostenských úřadů

1.4.1 Živnostenská kontrola

Výkon živnostenské kontroly se řídí zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Živnostenskou kontrolu jsou oprávněny vykonávat živnostenské úřady. Ty mají povinnost sledovat, jak jsou plněny povinnosti vztahující se k živnostenskému podnikání.

Kontrolu vykonávají pracovníci živnostenských úřadů, kteří při své činnosti mohou pořizovat zvukové a obrazové záznamy.

Za porušení povinností stanovených živnostenským zákonem může živnostenský úřad uložit také pokutu.

Živnostenský úřad může dále uložit pokutu podnikateli (fyzické i právnické osobě) např. v těchto případech:

⮚ podnikatel neustanoví odpovědného zástupce v případech, kdy je k tomu povinen, nebo neoznámí ukončení jeho funkce,

⮚ podnikatel pro provozování živnosti koncesované nedodržuje podmínky, které mu uloží živnostenský úřad,

⮚ podnikatel předloží nepravdivé prohlášení,

⮚ neoznámí živnostenskému úřadu zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně,

⮚ neohlásí změny údajů, obsažených v ohlášení nebo v žádosti, na jejichž základě bylo rozhodnuto o udělení koncese.

Pokuty, které živnostenský úřad uloží, jsou příjmem do státního rozpočtu České republiky. Živnostenský úřad, který uloží pokutu má také právo ji vybírat a vymáhat. Činí tak podle části šesté zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

1.4.2 Živnostenský rejstřík

Živnostenský rejstřík je seznam, v němž jsou zapsáni podnikatelé, kteří mají živnost.

Do rejstříku se zapisují tyto údaje:6

⮚ u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, státní občanství, bydliště, rodné a identifikační číslo podnikatele, u zahraniční fyzické osoby také místo pobytu v ČR, pokud byl povolen,

⮚ u právnické osoby firma, sídlo a identifikační číslo,

⮚ u odpovědného zástupce jméno, příjmení, státní občanství, bydliště či pobyt na území ČR, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, jinak datum narození,

⮚ u zahraniční osoby údaje týkající se organizační složky podniku umístěné v ČR a osobní údaje o jejím vedoucím,

⮚ předmět podnikání,

⮚ druh živnosti,

⮚ provozovna nebo provozovny, pokud jsou zřízeny,

⮚ doba platnosti živnostenského listu nebo koncesní listiny,

⮚ datum vzniku živnostenského oprávnění,

⮚ datum zahájení provozování živnosti,

⮚ datum pozastavení nebo přerušení provozování živnosti,

⮚ datum zániku živnostenského oprávnění,

⮚ provozování živnosti průmyslovým způsobem,

⮚ prohlášení a zrušení konkurzu,

⮚ vstup právnické osoby do likvidace,

⮚ překážky provozování živnosti podle § 8 ŽZ,

⮚ přehled o uložených pokutách,

⮚ další doplňující údaje oznámené podnikatelem, které charakterizují jeho podnikatelskou činnost.

Údaje živnostenských rejstříků jsou vedeny v informačním systému úřední evidence podnikatelů podle zákona č. 356/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Správcem je Živnostenský úřad České republice.

0Xxxxxx Xxxxx – Základy obchodního práva; str. 54-55

1.5 Zvláštní ustanovení živnostenského zákona

Provozovna podnikatele

Za provozovnu podnikatele se rozumí prostor, ve kterém je živnost provozována (§ 17 ŽZ). Provozovnou mže být považován i stánek, pojízdnou prodejnu a obdobné zařízení, sloužící k prodeji zboží nebo k poskytování služeb.

Podnikatel je povinen prokázat na žádost živnostenského úřadu vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem provozovny.

Živnostenskoprávní řízení

Živnostenskoprávní řízení se řídí zákonem o správním řízení - zákon č. 500/2004 Sb.

V řízení před živnostenským úřadem se fyzická či právnická osoba může nechat zastupovat, na základě plné moci.

Evropský hospodářský prostor

V souvislosti s vymezením pojmu tuzemská a zahraniční osoba živnostenský zákon vymezuje osobu „státního příslušníka členského státu Evropské unie“, tato osoba se svým postavením blíží osobě tuzemské.

Za státního příslušníka členského státu Evropské unie se považuje i státní příslušník jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a občan (nebo právnická osoba se sídlem na území) Švýcarské konfederace.

1.6 Důsledky neoprávněného podnikání

Právní úprava důsledků neoprávněného podnikání lze členit na:

⮚ veřejnoprávní důsledky,

⮚ soukromoprávní důsledky.

Veřejnoprávní důsledky neoprávněného podnikání7

Pozornost směřuje především k trestání neoprávněného podnikání. Zákon č. 140/1961 Sb., v platném znění a zákon o přestupcích č. 200/ 1990 Sb., v platném znění upravuje postih pouze osob fyzických. Na rozdíl od zákona č. 455/1991 Sb., v platném znění, který upravuje postih jak osob fyzických, tak osob právnických.

Soukromoprávní důsledky neoprávněného podnikání8

Soukromoprávní úprava obsažená v § 3a ObchZ se více soustředí na právní jednání uskutečněné při neoprávněné podnikatelské činnosti. Zda jsou právní úkony uskutečněné v rámci výkonu neoprávněné podnikatelské činnosti platné a pro neoprávněného podnikatele závazné.

Právní úkon je neplatný, pokud neoprávněný podnikatel omyl jednající osoby vyvolal, nebo o něm alespoň musel vědět. Neplatnosti právního úkonu se přitom může dovolat pouze osoba, která v omylu jednala, přičemž neučiní-li tak, je právní úkon považován za platný a za zavazující obě strany.

Právní úkon je neplatný tehdy, pokud neoprávněný podnikatel omyl jednající osoby vyvolal, nebo o něm věděl. Neplatnosti právního úkonu se přitom může dovolat pouze osoba, která v omylu jednala. Pokud tak neučiní, je právní úkon považován za platný a za zavazující pro obě strany.

2. OBCHODNÍ SPLEČNOSTI

Podle § 56 ObchZ je obchodní společností právnická osoba, která je založena za účelem podnikání.

Zákon ale také připouští výjimku, že společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným než podnikatelským účelem.

Obchodní společnost může založit jak osoba fyzická tak osoba právnická, pokud nestanoví zákon něco jiného. Fyzická nebo právnická osoba ale může být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné obchodní společnosti.

Obchodní zákoník upravuje pouze tyto právní formy obchodních společností:

⮚ veřejná obchodní společnost,

⮚ komanditní společnost,

⮚ společnost s ručením omezeným,

⮚ akciová společnost,

⮚ evropská společnost,

⮚ evropské hospodářské zájmové sdružení.

Graf 3 – Počet právnických osob k 31. 12. 2007

300000

250000

200000

150000

100000

50000

Veřejná Komanditní

obchodní společnost společnost (735)

(7 579)

Společnost s

ručením omezeným (261 449)

Akciová

společnost (20 455)

Zdroj: STATISTICKÁ ROČENKA České republiky 2008, strana 385, úprava: vlastní

2.1 VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST

„Veřejná obchodní společnost patří k historicky nejstarším formám obchodních společností. Společnost římského práva nabývá ve středověku nové podoby. Ti, kdo se spojovali do společností, museli společnou firmu ohlásit konzulátu. Konsulové byli voleni kupci a měli funkce samosprávné a soudní. Instituce konsulského úřadu se z Itálie rozšířila do Francie a Španělska. Později se z interních konsulátů se vyvinuly konsuláty mezinárodní.“9

2.1.1 Obecná charakteristika

Veřejná obchodní společnost je upravena v části druhé hlavě I. dílu III. Obchodního zákoníku v § 76 až v § 92e.

Veřejnou obchodní společnost můžeme v souladu s § 66 odst. 1 ObchZ definovat jako:

společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem.

Veřejná obchodní společnost musí být založena výhradně za účelem podnikání.

Ve veřejné obchodní společnosti musí pod společnou firmou podnikat minimálně dvě osoby. Veřejná obchodní společnost podle obchodního zákoníku nemusí být firmou osobní. Pokud se ale tak stane a firma bude obsahovat jméno jednoho ze společníků (§ 77 ObchZ), postačí v názvu firmy dodatek „a spol.“, mezi další přípustné dodatky patří:

„veřejná obchodní společnost“,

„veř. obch. spol.“ a „v.o.s.“.

2.1.2 Založení a vznik veřejné obchodní společnosti

Založení a vznik jsou dva různé pojmy. Založením veřejné obchodní společnosti se rozumí podpis společenské smlouvy (§ 57 odst. 1 ObchZ) a vznikem veřejné obchodní společnosti se rozumí zápis do obchodního rejstříku (§ 62 odst. 1 ObchZ).

Veřejná obchodní společnost má dvě varianty založení, a to na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Pokud není ve společenské smlouvě stanoveno, že se společnost zakládá na dobu určitou, jedná se automaticky o založení na dobu neurčitou.

9 Xxxxx Xxxxxxxxxx a kol. – Obchodní právo; str. 257

Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku jsou společníci povinni podat do 90 dnů od založení společnosti. Tento návrh podepisují všichni společníci.

Společenská smlouva

Společenská smlouva nemusí být uzavřena formou notářského zápisu, ale podpisy všech zakladatelů ve smlouvě musí být úředně ověřeny.

Společenskou smlouvu může uzavřít také zmocněnec na základě udělené plné moci od zakladatele. V tomto případě musí být tato plná moc přiložena ke společenské smlouvě a podpisy na ní uvedené musí být též úředně ověřeny (§ 56 odst. 2 ObchZ).

Společenská smlouva o založení veřejné obchodní společnosti musí podle § 78 odst. 1 ObchZ obsahovat tyto náležitosti:

⮚ obchodní jméno a sídlo veřejné obchodní společnosti,

⮚ obchodní jméno a sídlo společníků právnických osob, jméno a bydliště společníků fyzických osob,

⮚ předmět podnikání společnosti.

Pokud ve společenské smlouvě chybí některá z uvedených náležitostí, stává se smlouva neplatnou.

Kromě povinných náležitostí může každá smlouva ještě obsahovat i další náležitosti, ale jejich rozsah či obsah už obchodní zákoník neupravuje. To je věcí dohody společníků.

V případě změny společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků a tato změna musí mít písemnou formu. Ke změně společenské smlouvy dochází například v případě vstupu společníka do společnosti nebo naopak při jeho vystoupení ze společnosti.

2.1.3 Společníci, jejich práva a povinnosti

2.1.3.1 Společníci

Ve veřejné obchodní společnosti se společníky mohou stát jak osoby fyzické, tak osoby právnické. Ale podle § 56 odst. 4 ObchZ může být právnická nebo fyzická osoba společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné veřejné obchodní společnosti. Není tudíž přípustné, aby se právnická či fyzická osoba stala dvou či více veřejných obchodních společností (případně i komplementářem komanditních společností).

2.1.3.2 Práva společníků

Práva společníků veřejné obchodní společnosti můžeme rozdělit na práva nemajetkové a majetkové povahy.

Mezi práva nemajetkové povahy patří:

⮚ Právo být statutárním orgánem společnosti, které společníkovi umožňuje podílet se na právním jednání (§ 85 ObchZ).

⮚ Právo k obchodnímu vedení společnosti, k ovlivňování veškerých rozhodnutí, která směřují dovnitř společnosti (§ 81 ObchZ), na rozdíl od oprávnění být statutárním orgánem, které směřuje navenek společnosti vůči třetím osobám.

⮚ Právo rozhodovat o všech významných záležitostech společnosti (např. při změně společenské smlouvy), ale samozřejmě i ve všech ostatních rozhodnutích, která jsou učiněna za trvání společnosti (§ 79 odst. 1 a 2 ObchZ).

⮚ Právo v případech, které jsou vymezena zákonem, podat žalobu jménem společnosti a také právo v zahájeném řízení na podkladě této žaloby společnost zastupovat (§ 82a ObchZ).

⮚ Právo nahlížet a kontrolovat všechny dokumenty společnosti osobně anebo pověřit auditora či daňového poradce.

Mezi práva majetkové povahy patří:

⮚ Právo na podíl na zisku (§ 82 odst. 1 ObchZ), který se dělí mezi společníky rovným dílem. Ziskem u veřejné obchodní společnosti je považován celkový zisk, nikoli zisk po zdanění. Jelikož poplatníkem daně z příjmů není společnost jako právnická osoba, ale zdanění podléhají právě až podíly vyplacené společníkům.

⮚ Právo na vypořádací podíl, které vzniká bývalému společníkovi, příp. jeho dědici nebo právnímu nástupci (pokud byl společník právnickou osobou). Podmínkou však je, že účast společníka zanikla z některého ze zákonných důvodů, ale společnost trvá i nadále (zbylí společníci se na trvání společnosti dohodli podle § 88 odst. 2 ObchZ). Výše vypořádacího podílu se stanoví stejným způsobem jako u výše podílu na likvidačním zůstatku.

⮚ Právo na podíl na likvidačním zůstatku vzniká společníkovi, pokud dojde ke zrušení společnosti s likvidací. Likvidační zůstatek (§ 75 odst. 1 ObchZ) se mezi společníky rozdělí do výše hodnoty jejich splacených vkladů. Pokud tento zůstatek není tak vysoký rozdělí se poměrně podle výše splacených vkladů společníků. A pokud je zůstatek vyšší, než je souhrnná výše všech splacených vkladů, rozdělí se nejprve podle výše splacených vkladů a zbytek se rovným dílem rozdělí mezi společníky.

2.1.3.3 Povinnosti společníků

Povinnosti společníků veřejné obchodní společnosti jsou upraveny v § 79 až v § 88 ObchZ. Pokud si společníci ve společenské smlouvě dohodnou povinnost do společnosti vložit vklad, měli by si stanovit i lhůtu jeho splatnosti. Pokud tak neučiní, zákon stanovuje povinnost splatit vklad bez odkladu po vzniku společnosti.

Společník, který nesplatí svůj vklad nebo jeho část ve stanovené lhůtě, musí společnosti zaplatit úrok, který činí 20% z dlužné částky (§ 80 odst. 2 ObchZ). Společenská smlouva ale může stanovit jinou výši úroku, či placení úroku úplně vyloučit.

Společníkovi (společníkům), který je pověřen obchodním vedením, je uložena povinnost řídit se při vedení společnosti rozhodnutím společníků, které bylo učiněno většinou hlasů. Pokud nestanoví společenská smlouva něco jiného, má každý ze společníků jeden hlas.10 Každý ze společníků, který je pověřen obchodním vedením, je povinen na požádání ostatních společníků informovat o záležitostech společnosti.

Další z povinností společníků je dodržovat zákaz konkurence (§ 84 ObchZ). Což znamená, že bez souhlasu společníků nebo pokud to nepovoluje společenská smlouva, nesmí společníci podnikat v oblasti předmětu podnikání společnosti, ani ve prospěch jiných osob.

2.1.3.4 Ukončení účasti společníků na veřejné obchodní společnosti Ukončení účasti společníka na veřejné obchodní společnosti lze rozdělit podle toho, zda se tak děje na základě jeho vůle, nebo na základě skutečností na jeho vůli nezávislých.

Ze své vůle může společník ukončit svou účast na společnosti vystoupením ze společnosti nebo výpovědí.

10 Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxx - Základy obchodního práva; str. 63

Pokud účast společníka skončí na základě skutečností na jeho vůli nezávislých, stává se tak při:

⮚ Zániku veřejné obchodní společnosti (§ 68 odst. 1 ObchZ).

⮚ Smrti společníka (§ 88 odst. 1 písm. c) ObchZ).

⮚ Zániku společníka, který je právnickou osobou (§ 88 odst. 1 písm. d) ObchZ).

⮚ Prohlášení konkurzu na majetek společníka nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku (§ 88 odst. 1 písm. e) a § 88 odst. 2 ObchZ).

⮚ Nařízení exekuce a vydáním exekučního příkazu k postižení podílu společníka (§ 88 odst. 1 písm. f) a § 88 odst. 2 ObchZ).

⮚ Omezení nebo úplnému zbavení způsobilosti k právním úkonům společníka (§ 88 odst. 1 písm. g) a § 88 odst. 2 ObchZ)

2.1.4 Orgány veřejné obchodní společnosti

Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti jsou podle § 85 odst. 1 ObchZ všichni společníci. Společenská smlouva však může stanovit, že pouze někteří společníci se stávají statutárními orgány společnosti.

Obchodní zákoník neukládá společnosti za povinnost zřizovat další orgán, ale společníci se mohou ve společenské smlouvě dohodnout na zřízení ještě dalších orgánů společnosti (např. zřízení kontrolního orgánu).

2.1.5 Zrušení a zánik veřejné obchodní společnosti

Dnem, kdy je veřejná obchodní společnost vymazána z obchodního rejstříku, společnost zaniká (§ 68 odst. 1 ObchZ). Tomu ale ještě předchází vlastní zrušení společnosti (§ 68 a § 88 ObchZ).

Veřejná obchodní společnost se ruší:11

⮚ Rozhodnutím soudu. Na návrh jednoho ze společníků, pokud ve společnosti jiný společník (společníci) významně porušují společenskou smlouvu.

⮚ Výpovědí společníka, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného.

⮚ Smrtí společníka, pokud není ve společenské smlouvě zakotveno, že společníkem se může stát dědic zemřelého. Ten se ale nestává společníkem automaticky, ale v případě zájmu o účast na společnosti, se o ni musí přihlásit.

⮚ Zánikem společníka, který je právnickou osobou. K zániku společnosti nedochází pouze tehdy, pokud společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce.

⮚ Prohlášením konkurzu na majetek společníka nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku.

⮚ Omezení nebo úplnému zbavení způsobilosti k právním úkonům společníka.

V případě, kdy je důvodem zrušení společnosti výpověď společníka, smrt společníka, zánikem společníka, který je právnickou osobou, prohlášením konkurzu na majetek společníka nebo omezení či úplné zbavení způsobilosti k právním úkonům společníka, se mohou zbývající společníci (minimálně však dva) dohodnout, že společnost trvá i nadále. Pokud se tak stane, musí dojít ke změně společenské smlouvy.

Zrušení společnosti bez likvidace

Pokud se společníci rozhodnou z nějakého důvodu společnost zrušit bez likvidace mají několik možností. Mohou společnost sloučit nebo nechat splynout s jinou společností, popřípadě společnost rozdělit. Také lze veřejnou obchodní společnost přeměnit v jinou obchodní společnost nebo v družstvo.

Pro zrušení veřejné obchodní společnosti bez likvidace platí ustanovení § 69 a 69a ObchZ.

Zrušení společnosti s likvidací.

Pro likvidaci veřejné obchodní společnosti platí ustanovení § 70 až 75 ObchZ.

Pokud se společnost ruší s likvidací, společníci mají nárok na likvidační zůstatek, který se mezi ně rozdělí do výše jejich splacených vkladů. Pokud je likvidační zůstatek vyšší, dělí se zbytek mezi společníky rovným dílem, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného.12

2.2 KOMANDITNÍ SPOLEČNOST

2.2.1 Obecná charakteristika

Komanditní společnost je upravena v části druhé hlavě I. dílu III. Obchodního zákoníku v

§ 93 až 104e.

Obchodní zákoník komanditní společnost definuje jako:

společnost, v níž ne více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více dalších společníků ručí za závazky společnosti celým svým majetkem (komplementáři).

Obchodní jméno komanditní společnosti musí obsahovat dodatek, a to buď „komanditní společnost“, nebo „kom. spol.“, či „k.s.“ (§ 95 ObchZ).

„Komanditní společnost můžeme v nejobecnější rovině označit za společnost, jež je veřejnou obchodní společností s prvky společnosti s ručením omezeným. Výhodou takového seskupení znaků dvou odlišných forem obchodních společností do komanditní společnosti lze přitom shledávat v možnosti definování odlišného právního postavení dvou skupin společníků.“13

Komanditní společnost, jak již bylo uvedeno, má dvě skupiny společníků – komplementáře a komanditisty. Komplementáři se většinou na rozdíl od komanditistů kapitálově nepodílejí na společnosti. Funkcí komplementářů je vykonávání podnikatelské aktivity a komanditisté mají na starost informační a kontrolní práva.

Mezi základní znaky komanditní společnosti patří:

⮚ Zvláštní právní úpravu komanditní společnosti nalezneme v § 93 až § 104e ObchZ, ale jelikož je právnickou osobou jakožto i jiné formy obchodních společností lze na ni aplikovat i obecná ustanovení v § 56 až § 75b ObchZ.

⮚ Založení společnosti musí být za účelem podnikání, jinak by bylo založení neplatné.

13 Xxxxxx Xxxxx a kol. Základy obchodního práva, str. 131

⮚ Komanditní společnost musí mít jak v době založení, tak i po dobu trvání společnosti minimálně dva společníky – jednoho komplementáře a jednoho komanditistu.

⮚ Za své závazky ručí komanditní společnost celým svým majetkem, stejně jako komplementáři. Komanditisté odpovídají za závazky společnosti pouze do výše svých nesplacených vkladů, které jsou zapsané v obchodním rejstříku.

2.2.2 Založení a vznik komanditní společnosti

Založení komanditní společnosti je podloženo společenskou smlouvou, kterou podepisují všichni zakladatelé. Tato smlouva ke své platnosti nevyžaduje formu notářského zápisu, pouze podpisy zakladatelů musí být úředně ověřeny (§ 57 odst. 1 ObchZ). Vznik komanditní společnosti se datuje dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku (§ 62 odst. 1 ObchZ).

Společenská smlouva komanditní společnosti musí podle § 94 ObchZ obsahovat:

⮚ obchodní jméno a sídlo komanditní společnosti,

⮚ obchodní jméno a sídlo společníků – právnických osob, jméno a bydliště společníků – fyzických osob,

⮚ předmět podnikání,

⮚ určení, kteří společníci jsou komplementáři a kteří komanditisté,

⮚ výši vkladu každého komanditisty.

2.2.3 Společníci společnosti, jejich práva a povinnosti

Jak již bylo výše uvedeno, v komanditní společnosti existují dvě skupiny společníků.

Komplementářem i komanditistou komanditní společnosti se může stát osoba fyzická tak i osoba právnická. Z § 56 odst. 4 ObchZ plyne omezení pro komplementáře, jakožto společníka s neomezeným ručením, jelikož tím se může stát fyzická či právnická osoba pouze v jedné společnosti.14

14 Xxxxxx Xxxxx – Základy obchodního práva; str. 134

Práva společníků

Práva společníků nejsou pro obě skupiny společníků totožná. Některá platí pouze pro komplementáře, některá pouze pro komanditisty a některá přísluší oběma skupinám.

⮚ Komplementářů přísluší právo k obchodnímu vedení společnosti (§ 97 odst. 1 ObchZ).

⮚ O ostatních záležitostech společnosti rozhodují jak komplementáři, tak i komanditisté (§ 97 odst. 2 až 4 ObchZ).

⮚ Právo vykonávat funkci statutárního orgánu společnosti připadá pouze komplementářům (§ 101 odst. 1 ObchZ).

⮚ Pokud by ale nastala skutečnost, že komanditista, aniž by měl udělené příslušné zmocnění, uzavře jménem společnosti smlouvu, stává se tato smlouva platná a závazná pro společnost. Komanditista v tomto případě za tyto závazky ručí celým svým majetkem (§ 101 odst. 2 ObchZ).

⮚ Komanditistům připadají práva na informace a kontrolní práva (§ 98 ObchZ).

⮚ Komplementářům i komanditistům přísluší práva na podíl na zisku (§ 100 odst. 1 a 2 ObchZ), právo na vypořádací podíl a právo na podíl na likvidačním zůstatku (§ 104 ObchZ).

Povinnosti společníků

Stejně jako u práv společníků nejsou povinnosti pro obě skupiny společníků stejné.

⮚ Ze zákona mají vkladovou povinnost pouze komanditisté (§ 97a ObchZ).

⮚ Společenská smlouva stanový výši vkladu komanditistům – minimálně je to však 5000 Kč (§ 97a ObchZ). Tento základní kapitál společnosti se však nezapisuje do obchodního rejstříku.

⮚ Pro komanditistu tak vzniká povinnost splatit svůj vklad ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou.

⮚ Na komplementáře se vztahuje povinnost dodržet zákaz konkurence. Společenská smlouva, ale může tento zákaz vztáhnout i na komanditisty.

⮚ Komplementáři mají povinnost podílet se na ztrátě společnosti. Společenská smlouva může stanovit, že tuto povinnost mají i komanditisté.

2.2.4 Vznik a zánik účasti na komanditní společnosti

Vznik účasti

Přímou cestou vzniká účast na společnosti uzavřením společenské smlouvy při vzniku společnosti (§ 57 odst. 1 a 2 ObchZ) a přistoupením do společnosti již v době jejího trvání, což je možné pouze v případě změny společenské smlouvy (§ 97 odst. 4 ObchZ).

Nepřímou cestou může vzniknout účast na společnosti komplementářům i komanditistům a to: u fyzických osob – děděním a u právnických osob – přechodem podílu na právního nástupce.

U komanditistů existuje ještě třetí způsob a to vznik účasti na společnosti převodem podílu (§ 115 ObchZ).

Zánik účasti

Ukončení účasti na komanditní společnosti může nastat v těchto případech:

⮚ Při zániku komanditní společnosti (§ 68 odst. 1 ObchZ).

⮚ Smrti společníka – fyzické osoby (§ 88 odst. 1 písm. c), § 91, § 102 odst. 4 ObchZ)

⮚ Zániku společníka – právnické osoby (§ 88 odst. 1 písm. d), § 116 odst. 1 ObchZ).

⮚ V případě prohlášení konkurzu na majetek společníka, nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku (pro komplementáře platí - § 88 odst. 1 písm. e) a § 88 odst. 2 ObchZ a pro komanditisty platí -

§ 102 odst. 2 ObchZ).

⮚ Pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu společníka, či vydáním exekučního příkazu k postižení podílu společníka (pro komplementáře - § 88 odst. 1 písm. f) a § 88 odst. 2 ObchZ, a pro komanditisty - § 102 odst. 2 ObchZ).

⮚ Při vystoupení komplementáře z komanditní společnosti (§ 83 ObchZ).

⮚ V případě výpovědi komplementáře (§ 88 odst. 1 písm. a) ObchZ).

⮚ V případě vyloučení společníka (pro komplementáře - § 90 odst. 2 ObchZ, pro komanditisty - § 113 ObchZ).

⮚ Při zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům končí účast na společnosti pouze komplementářům - fyzickým osobám (§ 88 odst. 1 písm. g) a § 88 odst. 2 ObchZ).

⮚ Při převodu obchodního podílu. Převod obchodního podílu je možný pouze u komanditistů (§ 115 ObchZ).

⮚ Při dohodě o ukončení účasti komanditistů (§ 149a ObchZ).

Obchodní zákoník v určitých případech povoluje obnovení účasti na komanditní společnosti. Toto povolení platí pro komplementáře (§ 93 odst. 4 ve vazbě na § 88 odst. 3 ObchZ) i komanditisty (§ 102 odst. 3 ObchZ).

2.2.5 Orgány komanditní společnosti

U komanditní společnosti je tomu stejně jako v případě veřejné společnosti a to, že je zákonem stanoven pouze jeden orgán, a to statutární orgán. Funkci statutárního orgánu vykonávají komplementáři (§ 101 odst. 1 ObchZ). Pouze ti jsou povoláni k obchodnímu vedení společnosti.

Komplementáři společně s komanditisty rozhodují ve všech ostatních věcech většinou hlasů společně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného.15

2.2.6 Zrušení a zánik komanditní společnosti

Důvody zrušení komanditní společnosti vyplývají jednak z obecných ustanovení o obchodních společnostech (§ 68 odst. 3 ObchZ) a ze zvláštních ustanovení o komanditních společnostech (§ 102 ObchZ).

Ke zrušení komanditní společnosti dochází ve stejných případech, jako je tomu u veřejné obchodní společnosti (§ 88 ObchZ). Pouze některé případy nezpůsobí zánik komanditní společnosti.

Jde o tyto případy: smrt komanditisty, ztráta či omezení jeho způsobilosti, prohlášení konkurzu na majetek komanditisty nebo zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku ani zánik právnické osoby, která je komanditistou.16

15 Xxxxx Xxxxxxxxxx a kol. – Obchodní právo; str. 286

16 Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxx – Základy obchodního práva; str. 71-72

Zrušení společnosti bez likvidace

I pro zrušení společnosti bez likvidace se lze řídit tím, co je uvedeno v případě veřejné obchodní společnosti s tím, že se mohou komplementáři dohodnout (pokud zanikne účast všech komanditistů) na přeměně komanditní společnosti ne veřejnou obchodní společnost.

Zrušení společnosti s likvidací

Pro výkon likvidátora není v obchodním zákoníku žádné zvláštní ustanovení. Pokud není ve společenské smlouvě stanoveno něco jiného, volí likvidátora komplementáři (§ 71 ObchZ). Nárok na podíl na likvidačním zůstatku mají komplementáři i komanditisté, a však přednost při dělení likvidačního zůstatku mají komanditisté.

Pro likvidaci společnosti platí § 70 až § 75 ObchZ a § 104 ObchZ.

K zániku komanditní společnosti dochází výmazem z obchodního rejstříku (§ 68 odst. 1 ObchZ).

2.2.7 Přeměny komanditní společnosti

⮚ Pokud se bude společnost slučovat nebo splývat s jinou komanditní společností, je třeba, aby se v nástupnické společnosti určilo postavení společníků – zda budou vykonávat funkci komplementáře či komanditisty (§ 104a ObchZ).

⮚ Komanditní společnost také může splynout či se sloučit s veřejnou obchodní společností. Vzejít může z tohoto splynutí či sloučení jak společnost komanditní (§ 104b ObchZ), tak i veřejná obchodní společnost (§ 92b ObchZ).

⮚ Při rozdělení společnosti se může nástupnickou společností stát jak komanditní společnost, tak veřejná obchodní společnost. Je ale však nezbytné určit právní postavení společníků zrušené společnosti ve společnostech nástupnických podle § 104a odst. 2 až 4 ObchZ.

⮚ Komanditní společnost může svou právní formu změnit na veřejnou obchodní společnost, společnost s ručením omezeným, akciovou společnost i družstvo (§ 104e ObchZ).

2.3 SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM

2.3.1 Obecná charakteristika

Společnost s ručením omezeným je upravena v části druhé hlavě I. dílu IV obchodního zákoníku v § 105 až 153e. A můžeme ji v souladu s § 105 odst. 1 ObchZ definovat jako:

společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů

do obchodního rejstříku.

„Společnost s ručením omezeným tradiční a v ekonomické a podnikatelské sféře velmi frekventovaná a oblíbená forma obchodní společnosti má poněkud zavádějící název. Neručí totiž omezeně, jak by se z názvu nabízelo, neboť ručí celým svým jměním; omezeně ovšem ručí její společníci, a to jenom do výše svých vkladů.“17

Pro společnost s ručením omezeným jsou charakteristické tyto znaky:

⮚ Základní kapitál společnosti s ručením omezeným tvoří částka 200 000 Kč a minimální vklad každého ze společníků tvoří částka 20 000 Kč.

⮚ Povinností společnosti je vytvoření těchto orgánů – valné hromady a statutárního orgánu (jednatele).

⮚ Z čistého zisku je společnost povinna vytvořit rezervní fond (§ 124 ObchZ), který tvoří minimálně 10% čistého zisku a maximálně 5% základního kapitálu. Každý rok se tento fond navyšuje o částku, která je dána společenskou smlouvou nebo stanovami, nejméně do výše 10% základního kapitálu. Tento fond lze použít výhradně na krytí ztrát společnosti.

⮚ Společnost může být založena i jen jedinou ať už fyzickou nebo právnickou osobou. Maximální počet členů je omezen na 50 členů.

⮚ Společnost ručí za své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí jen do výše nesplaceného základního kapitálu.

⮚ Předmětem činnosti společnosti může být jak podnikání, tak i jakákoliv činnost, která je povolena zákonem.

17 Xxxxx Xxxxx, Obchodní společnosti. Str. 23

2.3.2 Založení a vznik společnosti s ručením omezeným

Společenská smlouva musí být sepsána, pokud společnost zakládá více osob, pokud ji ale zakládá jedna osoba k založení je potřeba zakladatelská listina.

Jak společenská smlouva, tak i zakladatelská listina musí mít formu notářského zápisu a musí obsahovat minimálně tyto náležitosti (§ 110 odst. 1 ObchZ):

⮚ obchodní firmu a sídlo společnosti,

⮚ určení společníků uvedením názvu a sídla právnické osoby, nebo jména a bydliště fyzické osoby,

⮚ předmět podnikání (činnosti),

⮚ výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu,

⮚ určení správce vkladu,

⮚ jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti,

⮚ jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje

V názvu společnosti musí být obsaženo některé z těchto označení: „společnost s ručením omezením“, „spol. s.r.o.“ nebo „s.r.o.“ (§ 107 ObchZ).

Ještě než se podá návrh na zápis do obchodního rejstříku, musí se zaplatit celé emisní ážio, u peněžitých vkladů musí být splaceno nejméně 30% a všechny nepeněžité vklady musí být splaceny v celé své výši.18

Pokud společnost zakládá jediný zakladatel, musí před podáním návrhu splatit plnou výši základního kapitálu.

Návrh na zápis do obchodního rejstříku obsahuje podpisy všech jednatelů (§ 112 odst. 1 ObchZ). Při zápisu do obchodního rejstříku vzniká společnost s ručením omezeným.

18 Xxxxxx Xxxxx – Základy obchodního práva; str. 145

2.3.3 Práva a povinnosti společníků

Práva a povinnosti společníků jsou upraveny v § 113 až v § 124 ObchZ.

Obchodní podíl

Práva povinnosti společníka plynou z účasti na společnosti, kterou představuje obchodní podíl (§ 114 odst. 1 ObchZ). Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu, pokud nestanoví společenská smlouva něco jiného.

Každý ze společníků může vlastnit pouze jeden obchodní podíl.

Podle obchodního zákoníku se u obchodního podílu rozlišuje převod a přechod.

Se souhlasem valné hromady lze obchodní podíl převést na jiného společníka (§ 115 odst.

1 až 3 ObchZ). V případě převodu na třetí osobu (nespolečníka) lze obchodní podíl převést, pouze pokud to povoluje společenská smlouva.

Jestliže společník zemře, přechází jeho podíl na dědice (§ 116 odst. 2 ObchZ), pokud to nevylučuje společenská smlouva. To však nemůže pouze v případě, kdy má společnost jen jediného společníka.

Pokud je společníkem právnická osoba, která zanikla, přechází podíl na jejího právního nástupce, pokud to nevylučuje společenská smlouva.

Povinnosti společníků

Každý ze společníků má vůči společnosti s ručením omezeným určité povinnosti. Některé upravuje zákon a některé jen společenská smlouva.

Mezi povinnosti, které jsou upraveny zákonem, patří:

⮚ Základní povinností, ke které se společník zavázal ve společenské smlouvě, je splacení vkladu (§ 113 ObchZ). Vklad je společník povinen splatit za podmínek a ve lhůtě (která nesmí být delší než 5 let od vzniku společnosti) určené ve společenské smlouvě.

⮚ Mezi povinnosti společníků dané zákonem patří také ručení za závazky společnosti. Rozsah ručení je stanoven výší nesplaceného základního kapitálu. Tento rozhodující stav je zapsán v obchodním rejstříku.

⮚ Další povinností ze zákona je zákaz konkurence (§ 136 ObchZ). Zákaz konkurence je společenskou smlouvou možno vztáhnout i na společníky.

Práva společníků

Práva společníka můžeme rozdělit na práva společenstevní a majetková. Mezi základní společenstevní práva patří:

⮚ Prostřednictvím hlasování na valné hromadě se společník může podílet na řízení společnosti a kontroly její činnosti.

⮚ Společník má právo požádat soud, aby prohlásil usnesení valné hromady za neplatné.

⮚ Právo jménem společnosti podat žalobu.

⮚ Právo společníka nakládat s obchodním podílem.

⮚ Každý ze společníků má také právo ukončit svou účast na společnosti.

Mezi majetková práva společníků patří:

⮚ Právo na podíl na zisku. Podíl na zisku se určuje podle poměru odpovídajícímu obchodnímu podílu společníků, pokud ale nemá společenská smlouva zakotvenou jinou úpravu vypořádání podílu na zisku.

⮚ Právo na vypořádací podíl. Vypořádací podíl se vypočte v poměru odpovídajícím obchodním podílům, nestanoví-li to společenská smlouva jinak. Společník, kterému účast na společnosti zanikla v době trvání společnosti, má na vypořádací podíl právo. Společník, kterému účast na společnosti zanikla z důvodu převodu nebo přechodu obchodního podílu, na vypořádací podíl právo nemá.

⮚ Právo na podíl na likvidačním zůstatku. Pokud se společnost ruší s likvidací, má právo na podíl na likvidačním zůstatku každý ze společníků. Způsob výpočtu výše podílu na likvidačním zůstatku by měl být určen ve společenské smlouvě. Pokud tomu tak není, určuje se výše tohoto podílu stejným způsobem jako u vypořádacího podílu.

⮚ Každý ze společníků má přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu.

2.3.4 Vznik a zánik účasti na společnosti s ručením omezeným

Vznik účasti na společnosti s ručením omezeným

Účast na společnosti může společníkovi vzniknout dvěma způsoby.

Prvním způsobem vzniku účasti na společnosti se rozumí, že členství bylo nabyto při vzniku společnosti nebo při přistoupení do společnosti při zvyšování základního kapitálu novými vklady.

Druhým způsobem vzniku účasti na společnosti se rozumí, že účast byla nabyta při převodu a přechodu obchodního podílu.

Zánik účasti na společnosti s ručením omezeným

Zánik společníkovi účasti na společnosti můžeme rozlišit podle toho, zda k němu dochází za trvání společnosti, nebo při zániku společnosti.

Také společníkova účast na společnosti zaniká buď na základě jeho vůle, nebo nezávisle na jeho vůli.

2.3.5 Orgány společnosti s ručením omezeným

Valná hromada

Valná hromada je upravena § 125 až § 132 ObchZ. Je nejvyšším orgánem společnosti a tvoří ji všichni společníci. Jsou-li při hlasování přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu hlasů, stává se valná hromada usnášeníschopná. Působnost valné hromady upravuje § 125 ObchZ.

Jednatel

Jednatel je statutárním orgánem společnosti. Tato funkce je upravena v § 133 až § 136 ObchZ. Pokud má společnost více jednatelů, musí být ve společenské smlouvě stanoven způsob jejich jednání za společnost.

Jednatelem může být pouze tuzemská fyzická osoba, která splňuje tyto podmínky:

⮚ Dosáhla věku 18 let.

⮚ Je plně způsobilá k právním úkonům.

⮚ Je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání (§ 6 odst. 2ŽZ).

⮚ Nenastala u ní skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání (§ 8 ŽZ).

⮚ Není u ní dána překážka výkonu funkce (§ 381 ObchZ).

Pokud se chce stát jednatelem společnosti zahraniční fyzická osoba, musí mít povolení k pobytu na území ČR.

Jednatel případně jednatelé jsou jmenováni i odvolávání valnou hromadou a zapisují se do obchodního rejstříku.

Dozorčí rada

Právní úprava dozorčí rady je zakotvena v § 137 až § 140 ObchZ. Společnost s ručením omezeným vytváří tento orgán pouze tehdy, pokud je tak stanoveno ve společenské smlouvě. Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy, kteří se zapisují do obchodního rejstříku. Členové jsou jmenováni i odvolávání valnou hromadou.

Podmínky, které musí společník splnit, aby se stal členem dozorčí rady, jsou stejné jako v případě jednatelů.

Funkce člena dozorčí rady a jednatele ve společnosti s ručením omezeným je neslučitelná.

Zákaz konkurence

Zákaz konkurence se podle zákona vztahuje na jednatele společnosti (§ 136 ObchZ). Další omezení mohou být zakotveny ve společenské smlouvě nebo ve stanovách.

Pokud je ve společnosti zřízena i dozorčí rada, vztahuje se tento zákaz i na její členy. Společenská smlouva může určit, že se zákaz konkurence vztahuje i na společníky.

Ze zákona jednatel nesmí:

⮚ Podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti, ani vstupovat se společností do obchodních vztahů.

⮚ Zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti.

⮚ Účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením.

⮚ Vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikáním (pokud nejde o koncern)

Důsledky porušení zákazu konkurence plynou z § 65 odst. 2 a 3 ObchZ.

2.3.6 Zrušení a zánik společnosti s ručením omezeným

Zániku společnosti s ručením omezeným se rozumí den výmazu společnosti z obchodního rejstříku (§ 68 odst. 1 ObchZ). Zrušení této společnosti probíhá buď bez likvidace, nebo s likvidací. Právní úprava zrušení společnosti plyne z § 151 až § 153 ObchZ.

Zrušení společnosti bez likvidace

Tento způsob zrušení společnosti a ručením omezeným je upraven v § 69 a § 69a ObchZ. V případě tohoto způsobu zrušení společnosti jde o sloučení, splynutí nebo rozdělení společnosti, anebo o přeměně společnosti v jinou formu společnosti nebo družstvo. O těchto způsobech mohou rozhodovat společníci, či valná hromada, pokud to povoluje společenská smlouva.

Zrušení společnosti s likvidací

Obecná úprava likvidace společnosti je obsažena v § 70 až § 75 ObchZ a v § 151 až § 153 ObchZ. Společnost vstupuje do likvidace v den, kdy je zrušena. Likvidátora jmenuje valná hromada (§ 153 odst. 1 ObchZ). Podíly na likvidačním zůstatku jsou společníkům vypláceny až poté, co jsou uspokojeny pohledávky věřitelů.19

Podíly společníků se určují v poměru splacených vkladů, pokud není ve společenské smlouvě určeno něco jinak.

2.3.7 Přeměny společnosti s ručením omezeným

Problematika přeměn společnosti s ručením omezeným je upravena v § 153a až 153e obchodního zákoníku.

Nejvýznamnější zásady při přeměně společnosti s ručením omezeným:

1. Společnost s ručením omezeným může splynout nebo být sloučena s akciovou společností, kde vzniknout může buď společnost s ručením omezeným, nebo akciová společnost (§ 153b ObchZ). Splynutí nebo sloučení společnosti s veřejnou obchodní společností nebo s komanditní společností je zcela vyloučeno.

2. Převod jmění na společníka v případě zrušení společnosti je možné pouze tehdy, pokud obchodní podíl společníka představuje minimálně 90%. Pokud je

19 Xxxxxx Xxxxxx – Společnost s ručením omezeným; str. 225

společníkem akciová společnost, musí mít obchodní podíl, k němuž přísluší vklad, jehož výše činí minimálně 90% základního kapitálu společnosti.

3. Společnost s ručením omezeným může svou právní formu přeměnit na komanditní společnost, veřejnou obchodní společnost, akciovou společnost i družstvo.

„Společnost s ručením omezeným je kapitálovou společností a je vhodná právě pro podnikatelské aktivity. Nikoli ovšem pro všechny, v tomto směru nejde rozhodně o univerzum. Hodí se k dosažení spíše skromnějších hospodářských cílů a subtilnějších podnikatelských záměrů svých společníků, ovšem cílů a záměrů nikoli podružných či regionálně zanedbatelných. Právě omezené ručení společníků za závazky společnosti dává spolu s jejich povinnými vklady větší možnosti, a to i u rizikovějších investic, než je tomu kupříkladu u veřejné obchodní společnosti. Společnost s ručením omezeným tak ovládá jakožto forma podnikání jakési střední pásmo mezi menšími provinčními podniky rodinného typu, jako je právě osobní veřejná obchodní společnost, a největšími podnikatelskými subjekty s vyššími finančními a mnohdy i mocenskými ambicemi, reprezentované kapitálově silnější společností akciovou.“20

20 Xxxxxx Xxxxxx – Společnost s ručením omezeným; str. 17-18

2.4 AKCIOVÁ SPLEČNOST

2.4.1 Obecná charakteristika

Akciová společnost je upravena v § 154 až § 220 ObchZ. Podle § 154 odst. 1 ObchZ je definována jako:

společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Citované ustanovení dále uvádí, že společnost za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Akcionář za závazky společnosti neručí.

„Akciová společnost se ve vyspělých zemích stala jednou z nejrozšířenějších podnikatelských forem. Téměř všichni světoví hospodářští giganti, jejichž roční obrat dosahuje obrovských rozměrů, jsou akciovými společnostmi. Akciová společnost umožňuje svou právní konstrukcí soustředit volný kapitál, spojovat úspory široké veřejnosti. Spojením rozptýlených finančních prostředků, popř. jiných majetkových hodnot, vzniká akciová společnost jako hospodářsky silný subjekt, který může uskutečnit takové podnikatelské činy, které jsou pro kapitálově slabší podnikatele nerealizovatelné.“21

Mezi základní znaky akciové společnosti patří:

⮚ Akciová společnost je právnickou osobou, která se musí zapsat do obchodního rejstříku (§ 56 odst. 1 v návaznosti na § 34 odst. 1 písm. a) ObchZ).

⮚ Pokud to zvláštní předpis nezakazuje, může být akciová společnost založena i za jiným než podnikatelským účelem.

⮚ Obchodní jméno akciové společnosti musí obsahovat dodatek, a to buď

„akciová společnost“, nebo „akc. spol.“, či „a.s.“ (§ 154 odst. 2 ObchZ).

⮚ Minimální výši základního kapitálu stanoví zákon, podle způsobu založení.

⮚ Základní kapitál společnosti je tvořen akciemi o určité jmenovité hodnotě.

⮚ Za své závazky ručí společnost celým svým majetkem, společníci nikoli.

21 Xxxxxxxxxx Xxxxx, Obchodní právo. Akciová společnost, str. 39

2.4.2 Založení a vznik akciové společnosti

Akciovou společnost může založit jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Při zakládání společnosti musí být fyzické osobě podle § 56 odst. 2 ObchZ alespoň 18 let a musí být způsobilá k právním úkonům, pokud by tomu tak nebylo, musel by právní úkon při zakládání společnosti učinit zákonný zástupce.

Pokud by zakladatelem akciové společnosti byl pouze jeden zakladatel, byla by jím osoba právnická (§ 162 odst. 1 ObchZ). Pokud by se ale akciová společnost, již za svého trvání, stala společností jednočlennou, mohla by být v tomto případě jediným akcionářem i osoba fyzická (§ 162 odst. 1 ObchZ). V případě založení společnosti jediným zakladatele zakládá se tato společnost zakladatelskou listinou. Pokud jsou zakladatelé alespoň dva, používá se k založení společnosti zakladatelská smlouva. Oba tyto zakladatelské dokumenty vyžadují formu notářského zápisu (§ 162 odst. 2 ve spojení s § 57 odst. 1 a 3 ObchZ).

Obsahové náležitosti, které musí zakladatelský dokument obsahovat lze naleznout v § 163 odst. 1 ObchZ. Oba tyto zakladatelské dokumenty mají význam pouze při zakládání společnosti, úlohu základního společenstevního dokumentu přebírají tzv. stanovy (§ 163 odst. 1 písm. i) v návaznosti na § 173 a § 175 odst. 1 písm. c) ObchZ).

Akciová společnost může být založena dvěma způsoby:

1. zakladatelé zabezpečí vytvoření základního kapitálu, který převyšuje jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií, veřejnou nabídkou akcií. Jedná se o tzv. postupné (sukcesivní) založení společnosti.

2. v druhém případě se zakladatelé dohodnou, že v určitém poměru upisují akcie na celý základní kapitál akciové společnosti. V tomto případě se jedná o tzv. jednorázové (simultánní) založení společnosti.

Výše základního kapitálu je stanovena zákonem podle způsobu jejího založení. Pokud zvláštní právní předpis neurčí něco jiného, základní kapitál společnosti, která je založena veřejnou nabídkou akcií, činí alespoň 20 mil. Kč, pokud zvláštní předpis nestanoví něco jiného (např. zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění). Pokud je společnost zakládána jednorázovým způsobem, musí základní kapitál tvořit minimálně částku 2 mil. Kč (§ 162 odst. 3 ObchZ).

Zakladatelé jsou povinni do 60 dnů po dosažení účinného upsání navrženého základního kapitálu svolat ustavující valnou hromadu. Této ustavující valné hromady se mohou účastnit upisovatelé, kteří řádně splácí jmenovitou hodnotu upsaných akcií a případné emisní ážio (§ 165 a § 168 ObchZ).

Ustavující valná hromada je usnášeníschopná v případě, pokud se jí účastní alespoň polovina upisovatelů. K přijetí rozhodnutí ustavující valné hromady je vyžadován souhlas většiny přítomných upisovatelů (§ 169 odst. 1 a § 170 odst. 2 a 3 ObchZ).

Ustavující valná hromada má tato práva:

⮚ rozhoduje o založení společnosti,

⮚ schvaluje stanovy akciové společnosti,

⮚ přijímá další rozhodnutí, pokud je vyžadováno upisováním akcií.

Ustavující valná hromada se nekoná při založení akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií. Ustavující valnou hromadu pak nahradí zakladatelé společnosti.

V obou případech založení společnosti musí být schváleny stanovy. Tento dokument upravuje vnitřní poměry společnosti, vztahy mezi akcionáři a společností a také vztahy mezi členy orgánů společnosti a společností. Obsahové náležitosti stanov jsou upraveny

§ 173 odst. 1 ObchZ, příp. též § 174 ObchZ.

Vznik akciové společnosti je datován ke dni zápisu do obchodního rejstříku (§ 62 odst. 1 ObchZ). Představenstvo podává návrh na zápis společnosti, který je podepsán všemi jeho členy (§ 175 odst. 2 a § 32 odst. 1 ObchZ).

2.4.3 Cenné papíry vydávané akciovou společností

Podle obchodního zákoníku lze o akcii říci, že je to zvláštní druh cenného papíru, který představuje právo účasti na podnikání nebo na majetku. S tímto právem je obvykle spojeno i právo na výnos. Obchodní zákoník povoluje vydávání dvou druhů akcií, a to:

⮚ kmenových akcií,

⮚ prioritních akcií.

Kmenové akcie upravuje § 155 odst. 6 ObchZ. Jsou to akcie, které obsahují veškerá práva a povinnosti akcionáře jako společníka, aniž by v sobě obsahovaly i kterékoli práva zvláštní. Obchodní zákoník nevyžaduje zvláštní označení kmenové akcie, stačí, aby lícní strana akcie obsahovala označení „akcie“.

Prioritní akcie upravuje § 159 odst. 1 ObchZ. Prioritní akcie v sobě obsahují přednostní práva, která se týkají dividend či podílu na likvidačním zůstatku společnosti. Zákon stanovuje hranici počtu prioritních akcií tak, že součet jejich jmenovitých hodnot nesmí přesáhnout polovinu základního jmění akciové společnosti.

„Jediným zákonem upravujícím vydávání dalšího druhu akcií je zákon č. 210/1993 Sb., který se mění zákon č. 92/1991 Sb., v novelizovaném znění, který připouští vydání akcií, se kterými jsou spojena zvláštní práva týkající se hlasování – tzv. zlaté akcie. Tato zvláštní práva lze uplatňovat pouze za předpokladu, že majitelem uvedených akcií je Fond národního majetku České republiky nebo pozemkový fond České republiky. Žádná jiná zvláštní práva, než práva týkající se hlasování, se zlatými akciemi spojovat nelze.“22

Akcie lze z hlediska svých forem rozlišovat na:

⮚ akcie na majitele,

⮚ akcie na jméno.

Na akcie na majitele je nutné aplikovat ustanovení § 3 odst. 2 ZCP (zákon o cenných papírech č. 591/1992 Sb., v platném znění). Akcie na majitele jsou podle obchodního zákoníku neomezeně a neomezitelně převoditelné (§ 156 odst. 7 ObchZ). Převod spočívá v prostém předání nabyvateli, pokud zákon nebo dohoda stran neurčí něco jiného.

Akcie na jméno jsou upraveny v § 156 ObchZ. Na akcie na jméno je nutno aplikovat ustanovení § 3 odst. 3 ZCP, dle něhož jsou převoditelné tzv. rubopisem. Pokud akciová společnost vydává akcie na jméno, musí vést seznam akcionářů. Tento seznam není pro společnost povinností, pokud společnost vydává akcie na jméno v zaknihované podobě.

22 X. Xxxxx, X. Xxxx, X. Xxxxxxxxx – Akciové společnosti; str. 112

Zakladatelé společnosti také rozhodují o tom, v jaké podobě budou akcie vydávány. Z tohoto hlediska lze akcie členit na:

⮚ listinné akcie,

⮚ zaknihované akcie.

Listinné akcie jsou takové akcie, které jsou spojeny vždy s určitým hmotným substrátem, většinou však jde o papír. Ve výjimečných případech může jít například o zlatou destičku.23 Obsahové náležitosti listinných akcií jsou obsaženy v § 155 odst. 3, 4, a 6 ObchZ.

Zaknihované akcie jsou takové akcie, u kterých je hmotný substrát nahrazen zápisem do zákonem stanovené evidence.24 Obsahové náležitosti zaknihovaných akcií odpovídají listinným akciím (§ 155 odst. 3, 4, a 6 ObchZ).

Práva a povinnosti akcionářů nemusí být vždy zakotveny pouze v akciích. Akciová společnost také vydává:

⮚ zatímní listy,

⮚ poukázky na akcie.

Zatímní list je podle § 176 odst. 3 ObchZ a § 1 odst. 1 ZCP cenným papírem. Je akcionáři vydán za akcie, jejichž emisní kurz dosud nesplatil (§ 176 odst. 1 ObchZ). V době jeho splacení je akcionář představenstvem vyzván k předložení zatímního listu, který je poté vyměněn za akcie. Pokud však akcionář splatí emisní kurz jen některých nesplacených akcií, jsou mu vydány jen ty akcie, u nichž byl uhrazen emisní kurs a je mu vydán nový zatímní list, který bude tvořen stávající hodnotou nesplacených akcií (§ 176 odst. 5 ObchZ).

Zatímní list je cenný papír s omezenou dobou platnosti, který může být vydáván pouze v listinné podobě. Obsahové náležitosti stanoví § 176 odst. 2 ObchZ. Práva a povinnosti, která jsou spojena se zatímním listem, stanoví § 176 odst. 3 ObchZ.

23 Xxxxxx Xxxxx – Základy obchodního práva; str. 168

24 Xxxxxx Xxxxx – Základy obchodního práva; str. 168

Poukázky na akcie jsou upraveny zákonem č. 501/2001 Sb. Za cenné papíry prohlašuje poukázky na akcie nejen § 204b odst. 2 ObchZ, ale i § 1 odst. 1 ZCP.

Poukázky na akcie může akciová společnost emitovat pouze v případě, že zvyšuje svůj základní kapitál. Poukázky na akcie mohou být vydávány jak v listinné tak i v zaknihované podobě. Podle obchodního zákoníku mají mít podobu akcií, za které budou vyměněny.

Poukázky na akcie nahrazují upsané akcie do doby, než dojde k zapsání zvýšeného základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Akciová společnost dále může vydávat:

⮚ dluhopisy,

⮚ opční listy,

⮚ kupony.

Dluhopisy jsou obecně upraveny v zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, v platném znění. Jsou to cenné papíry, které jsou spojeny s právem na splacení dlužné částky v určené jmenovité hodnotě ke dni splatnosti společně s výnosem dluhopisu. Tento druh cenných papírů může být vydáván v listinné i v zaknihované podobě.

Zvláštními druhy dluhopisů jsou:

⮚ Vyměnitelné dluhopisy. To jsou takové dluhopisy, se kterými je spojeno právo nejen na výnos, ale i právo na výměnu dluhopisu za akcie společnosti, či právo na splacení dlužné částky.

⮚ Prioritní dluhopisy. S těmito dluhopisy je vedle práva výnos z dluhopisu a na splacení jmenovité hodnoty dluhopisu spojeno také přednostní právo na upisování akcií.

⮚ Podřízené dluhopisy. To jsou takové dluhopisy, u nichž v případě vstupu akciové společnosti do likvidace či prohlášení konkurzu na majetek akciové společnosti nebo povolení vyrovnání budou pohledávky z podřízeného dluhopisu uspokojeny až po uspokojení všech ostatních pohledávek.

Opční listy upravuje § 217a ObchZ. Jsou to cenné papíry na doručitele. Mohou být vydávány v listinné i v zaknihované podobě. Na opční list je vázáno právo na přednostní upisování akcií a na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů.

Kupony jsou cenné papíry, které obecně upravuje § 12 ZCP. Kupony jsou spojeny s právem na výnos z akcie, zatímního listu, či podílového listu. Kupony lze vydat pouze k těmto cenným papírům. Kupony mohou znít pouze na doručitele a mohou být vydány jak v listinné tak i v zaknihované podobě.

2.4.4 Práva a povinnosti akcionářů

Práva akcionářů

Mezi hlavní práva akcionáře můžeme řadit:

⮚ právo podílet se na řízení akciové společnosti, což především představuje právo účastnit se valné hromady (§ 180 ObchZ),

⮚ právo svolat valnou hromadu (§ 181 ObchZ),

⮚ právo požadovat zařazení určené záležitosti do jednání valné hromady (§ 182 odst. 1 písm. a) ObchZ),

⮚ právo požadovat na představenstvu podání žaloby proti akcionářům, kteří jsou v prodlení se splacením emisního kurzu akcií (§ 182 odst. 1 písm. d) ObchZ),

⮚ právo na vydání akcie či zatímního listu při splacení emisního kurzu nebo jeho splatné části (§ 176 ObchZ),

⮚ právo domáhat se soudu, aby prohlásil usnesení valné hromady za neplatné (§ 183 ObchZ),

⮚ právo podílet se na zisku společnosti (§ 178 ObchZ) i na likvidačním zůstatku (§ 179 odst. 3 a § 220 ObchZ),

⮚ právo domáhat se za zákonem stanovených podmínek zrušení společnosti (§ 68 odst. 6 ObchZ),

⮚ právo domáhat se za zákonem stanovených podmínek odvolání likvidátora (§ 71 odst. 4 a § 219 odst. 3 ObchZ),

Právo na podíl na zisku (dividendu) patří mezi základní majetková práva akcionářů. Valná hromada však musí rozhodnout, zda bude hospodářský výsledek společnosti použit ke zpětnému investování či k rozdělení mezi akcionáře.

Je ale nezbytné aby valná hromada respektovala § 178 odst. 2 a 6 ObchZ, ve kterém jsou obsaženy podmínky, za kterých společnost může rozdělit dosažený zisk. Valná hromada může také rozhodnout o výplatě tzv. tantiém, což jsou podíly členů představenstva a dozorčí rady společnosti. Stanovy mohou dále určit, že se na zisku společnosti budou podílet i její zaměstnanci.

Povinnosti akcionáře

Mezi hlavní povinnosti akcionáře můžeme řadit:

⮚ povinnost řádně a včas splatit emisní kurz upsaných akcií (§ 177 odst. 1 ObchZ),

⮚ povinnost předložit k výměně zatímní list (§ 176 odst. 5 ObchZ),

⮚ povinnost ve stanovené lhůtě při vyloučení upisovatele ze společnosti vrátit zatímní list (§ 177 odst. 4 ObchZ),

⮚ povinnost vrátit dividendu, kterou akcionář nepřijal v dobré víře (§ 179 odst. 1 ObchZ),

⮚ oznamovací povinnost (§ 183d ObchZ).

Jak již bylo uvedeno, mezi základní povinnost každého akcionáře patří splatit včas emisní kurz akcií, nejpozději do jednoho roku od vzniku společnosti, pokud není ve stanovách určena jiná doba. Emisním kurzem akcie je přitom třeba chápat částku, za kterou společnost akcie vydává. Emisní kurz akcie v žádném případě nemůže být nižší, než je jmenovitá hodnota akcie (§ 163a odst. 1 ObchZ).

Pokud upisovatel tuto svou povinnost nesplní, je povinen platit úroky z prodlení. Výše těchto úroků je určena ve stanovách, pokud tomu tak není, činí úrok z prodlení 20% ročně (§ 177 odst. 2 ObchZ).

„Stále se ještě lze v praxi setkat s tvrzením, že akcionáře nelze považovat za společníka akciové společnosti, ale že mezi akcionářem a společností existuje jakýsi specifický vztah, řádově odlišný od vztahů mezi společníky ostatních forem obchodních společností a příslušnými společnostmi. Tato tvrzení mají původ v tom, že zatímco pro společníky ostatních obchodních společností používá obchodní zákoník pouze společné označení společníci, u akciové společnosti používá označení akcionáři. Navíc § 155 odst. 1 ObchZ výslovně akcionáře za společníka označuje.“25

2.4.5 Orgány společnosti

Akciová společnost musí vytvořit povinně tyto tři orgány:

⮚ valnou hromadu (§ 184 až § 190 ObchZ),

⮚ představenstvo (§ 191 až § 196a ObchZ),

⮚ dozorčí radu (§ 197 až § 201 ObchZ).

Valná hromada

Valná hromada je v akciové společnosti tím nejvyšším orgánem, který tvoří všichni akcionáři. Lhůta konání valné hromady je určena stanovami. Musí to však být nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. Valnou hromadu svolává představenstvo.

Pokud stanovy neurčí vyšší účast akcionářů, je valná hromada usnášeníschopná, pokud jsou na ni přítomni akcionáři, kteří vlastní akcie, které v souhrnu jejich jmenovitých hodnot přesáhnou 30% základního kapitálu společnosti (§ 185 odst. 1 ObchZ). Pokud tomu tak není je představenstvo povinno svolat náhradní valnou hromadu.

Pokud je usnesení valné hromady v rozporu s právními předpisy nebo stanovami může každý akcionář, člen představenstva, člen dozorčí rady, likvidátor nebo správce konkurzní podstaty domáhat, aby bylo usnesení valné hromady prohlášeno neplatným soudem (§ 131 odst. 1 až 10 a odst. 12 ObchZ).

25 X. Xxxxx, X. Xxxx, X. Xxxxxxxxx – Akciové společnosti; str. 99

Představenstvo

V akciové společnosti je představenstvo statutárním orgánem. Představenstvo má právo ale zároveň i povinnost k obchodnímu vedení společnosti. Představenstvo je kolektivním orgánem, který je tvořen alespoň třemi fyzickými osobami (toto pravidlo je ale neplatné v případě, když má akciová společnost jen jediného akcionáře). Členové představenstva jsou voleni i odvoláváni valnou hromadou, pokud stanovy neudělí tuto pravomoc dozorčí radě (§ 194 odst. 1 ObchZ).

Stanovy určují délku funkčního období, které ale nesmí přesáhnout dobu pěti let. Pokud není funkčního období ve stanovách určeno, je ze zákona období automaticky pětileté (§ 194 odst. 1 ObchZ). V případě že členovi představenstva z jakéhokoli důvodu skončí jeho funkční období, musí příslušný orgán společnosti zvolit nového člena do tří měsíců.

Dozorčí rada

Dozorčí rada je v akciové společnosti kontrolním orgánem. Stanovy mohou přiřadit dozorčí radě i další práva a povinnosti (např. volit členy představenstva). Dozorčí rada má také právo svolat valnou hromadu, pokud si to vyžadují zájmy společnosti.

Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada (v případě že má společnost více než padesát zaměstnanců, volí jednu třetinu členů dozorčí rady zaměstnanci). Dozorčí rada musí být minimálně tříčlenná, v případě vyššího počtu členů musí být tento počet být dělitelný třemi (§ 200 odst. 1 ObchZ).

Stanovy určují délku funkčního období členů dozorčí rady, toto období však nesmí být delší než pět let (§ 200 odst. 2 ObchZ).

2.4.6 Zrušení a zánik akciové společnosti

Dnem výmazu z obchodního rejstříku akciová společnost zaniká (§ 68 odst. 1 ObchZ). Xxxx však musí předcházet její zrušení.

Zrušení akciové společnosti bez likvidace

Pro zrušení akciové společnosti bez likvidace platí obecná ustanovení o obchodních společnostech - § 69 a § 69a ObchZ, pro akciovou společnost určí některé zvláštní podmínky § 220a ObchZ.

Valná hromada společnosti rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení nebo o přeměně na jinou formu obchodní společnosti či družstvo.

Společnost je povinna zveřejnit návrh usnesení valné hromady a zaslat jej všem svým věřitelům nejméně jeden měsíc před konáním valné hromady, která má rozhodnout o sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně akciové společnosti. Jelikož dobytnost nesplacených pohledávek věřitelů by se v důsledku sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně společnosti mohla zhoršit. Věřitelé však mají právo na poskytnutí dostatečného zajištění všech svých pohledávek od jakéhokoliv právního nástupce zaniklé společnosti.

V případě přeměny akciové společnosti na družstvo, plní valná hromada akciové společnosti současně i funkci ustavující členské schůze družstva.

Na problematiku přeměn akciových společností lze aplikovat § 220a až § 220zb ObchZ.

Likvidace akciové společnosti

Pro likvidaci akciové společnosti platí ustanovení § 70 až § 75 ObchZ.

Valná hromada (popřípadě soud) jmenuje likvidátora akciové společnosti (§ 219 ObchZ). Pokud stanovy neurčují něco jiného, mohou akcionáři, kteří vlastní akcie ve výši alespoň desetiny základního jmění, požádat soud aby odvolal likvidátora, kterého jmenovala valná hromada a aby určil jiného.

Likvidační zůstatek se rozdělí mezi akcionáře (§ 220 odst. 1 až 4 ObchZ) v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě jejich akcií. To však neplatí pro majitele prioritních akcií, kteří mají přednostní právo na výplatu podílu na likvidačním zůstatku.

Bude-li prokázáno, že byly všechny akcie společnosti zničeny, prohlášeny za neplatné nebo zrušeny, rejstříkový soud provede výmaz společnosti z obchodního rejstříku.

Graf 4 – Počet akciových společností v letech 2000 – 2007 (stav k 31.12.)

Statistické jednotky

16000

14000

12000

10000

8000

6000

4000

2000

rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007

(10 995) (11 377) (11 534) (11 792) (12 145) (12 911) (13 713) (14 792)

Zdroj: STATISTICKÁ ROČENKA České republiky 2008, strana 377, úprava: vlastní

Graf 5 – Počet akciových společností v letech 2000 – 2007 (stav k 31.12.)

Ekonomické subjekty

25000

20000

15000

10000

5000

rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007

(14 092) (14 845) (15 260) (15 903) (16 403) (17 031) (18 093) (20 455)

Zdroj: STATISTICKÁ ROČENKA České republiky 2008, strana 376, úprava: vlastní

2.5 EVROPSKÁ SPOLEČNOST

Jednou z forem obchodních společností je podle § 56 odst. 1 ObchZ také evropská společnost. Evropská společnost společně spolu s evropským hospodářským zájmovým sdružením jsou formy nadnárodních obchodních společností. Evropská společnost je upravena nařízením Rady ES č. 2157/2001 o statutu evropské

společnosti.

2.5.1 Obecná charakteristika

⮚ Evropská společnost je v České republice upravena od prosince 2004 zákonem č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti

⮚ Lze ji za srovnatelných podmínek zakládat na celém území Evropské unie.

⮚ V určitém rozsahu lze na evropskou společnost aplikovat i národní právo, které upravuje akciovou společnost.

⮚ Evropská společnost nejčastěji vzniká fúzí národních akciových společností, z nichž nejméně dvě mají sídla na území různých členských států.

⮚ Základním kapitálem musí být nejméně 120 000 euro.

⮚ Nespornou výhodou evropské společnosti je možnost převádění jejího sídla do jiného státu Evropské unie, respektive Evropského Hospodářského prostoru, bez zrušení s likvidací (daňové výhody).

Systém řízení evropské společnosti je rozlišen do dvou modelů a to do:

⮚ dualistického modelu a

⮚ monistického modelu.

V dualistickém modelu26 je statutárním orgánem společnosti představenstvo. Jeho členy volí a odvolává valná hromada popřípadě dozorčí rada společnosti (tento model je v České republice znám ze systému řízení akciové společnosti).

V monistickém modelu27 je statutárním orgánem společnosti předseda správní rady, který může zároveň plnit i funkci generálního ředitele společnosti.

26 Xxxxxx Xxxxx – Základy obchodního práva; str. 188

27 Xxxxxx Xxxxx – Základy obchodního práva; str. 188

V evropské společnosti je také brán ohled na zapojení zaměstnanců do záležitostí společnosti, což je možné pouze v rozsahu a v mezích, které stanoví příslušná právní úprava. Podle níž zaměstnanci mohou působit na rozhodování orgánů společnosti.

Mezi největší evropské společnosti patří Allianz, BASF, Porsche Automobil Holding, Finep.

Časopis Právní rádce uvádí: „Podle analýzy společnosti Akont bylo v roce 2007, tedy v prvním roce platnosti příslušné legislativy, v celé Evropské unii založeno přibližně dvě stě evropských společností. V České republice jich během prvních šesti měsíců platnosti zákona, tedy do konce roku 2007, vzniklo více než dvacet. V polovině prosince 2008 jich bylo v České republice registrováno 113. “28

28 Časopis Právní rádce 01/2009 str.31

2.6 EVROPSKÉ HOSPODÁŘSKÉ ZÁJMOVÉ SDRUŽENÍ

Evropské hospodářské zájmové sdružení je také jednou z forem obchodních společností podle § 56 odst. 1 ObchZ. V evropském právu je upraveno nařízením Rady

č. 2137/85 o vytvoření evropského hospodářského zájmového sdružení.

2.6.1 Obecná charakteristika

⮚ Tato společnost je svou povahou podobná veřejné obchodní společnosti, jelikož i tady členové ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem.

⮚ Evropská sdružení, která budou mít sídlo na území ČR, musí být zapsána do obchodního rejstříku.

⮚ Účelem hospodářské sdružení není dosahování zisku pro vlastní potřebu.

⮚ Zisky, které vyplývají z činnosti sdružení se proto v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení o EHZS považují za zisky jeho členů a rozdělují se mezi ně v poměru, který je stanoven ve smlouvě o sdružení, jinak rovným dílem.

⮚ Členem evropského hospodářského sdružení může být osoba fyzická i osoba právnická.

Sdružení se zakládá smlouvou o sdružení. Základními náležitostmi smlouvy jsou:29

⮚ název sdružení,

⮚ sídlo sdružení,

⮚ předmět, pro který bylo sdružení založeno,

⮚ identifikační údaje o každém členu sdružení,

⮚ doba trvání sdružení, bylo-li sdružení založeno na dobu určitou.

V čl. 16 odst. 1 nařízení o EHZS je uvedeno, že sdružení je povinno vytvořit dva orgány společnosti, a to společně jednající členy jako nejvyšší orgán a jednoho nebo více jednatelů jako orgán, který je oprávněný jednat jménem sdružení.

Evropské hospodářské zájmové sdružení může být zrušeno z několika důvodů:30

⮚ rozhodnutím členů,

⮚ rozhodnutím soudu,

⮚ pro platební neschopnost,

⮚ z důvodu zániku účasti na společnosti některého ze členů.

Následkem zrušení hospodářského sdružení je jeho vstup do likvidace. Způsob provedení likvidace určí právní řád dané země, na jejímž území se nachází sídlo společnosti.

Sdružení zaniká výmazem z příslušného rejstříku.

3. DRUŽSTVA.

3.1 Obecná charakteristika.

Právní úprava družstev je obsažena v § 221 až § 260 ObchZ.

Účelem založení družstva může být jak podnikání, tak i uspokojování hospodářských, sociálních i jiných potřeb svých členů. Každé družstvo je nutno zapsat do obchodního rejstříku, bez ohledu na to, za jakým účelem bylo zřízeno.

Družstvo jako právnická osoba, ručí za veškeré své závazky celým svým majetkem, na rozdíl od svých členů, kteří za závazky družstva neodpovídají. Výjimku ale mohou určit stanovy, v nichž může být obsaženo, že pokud členská schůze určí členy, nebo jen některé z nich, mají tito členové vůči družstvu uhrazovací povinnost přesahující členský vklad.

Zapisované základní jmění, které se zapisuje do obchodního rejstříku, musí minimálně činit 50 000 Kč (§ 223 odst. 1 a 2 ObchZ). Toto základní jmění je tvořeno souhrnem všech členských vkladů.

Družstvo musí ve svém obchodním názvu mít označení „družstvo“.

Stanovy

Stanovy jsou základním vnitřním dokumentem družstva. Určují práva a povinnosti členů k družstvu a naopak družstva k členům, postavení členů, hospodaření družstva, jeho organizační strukturu, jeho orgány a základní mechanismy činnosti družstva.

Členská schůze má právo, kdykoliv za trvání družstva, stanovy měnit.31

Minimální náležitosti, které musí stanovy obsahovat, podle § 226 odst. 1 ObchZ jsou:

⮚ firmu a sídlo družstva,

⮚ předmět podnikání nebo činnost družstva,

⮚ vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstva k členům,

⮚ výši základního členského vkladu, popřípadě i výši vstupního vkladu, způsob splácení členských vkladů a vypořádání členského podílu při zániku členství,

⮚ orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost a způsob jejich svolávání a jejich jednání,

⮚ způsob použití zisku a úhrady případné ztráty,

⮚ tvorbu a použití nedělitelného fondu,

⮚ další ustanovení, vyplývá-li to z obchodního zákoníku.

3.2 Založení a vznik družstva

O založení družstva rozhoduje ustavující schůze. Tato schůze také stanoví výši zapisovaného základního jmění, schválí stanovy a zvolí představenstvo a kontrolní komisi. Hlasovat na ustavující schůzi mohou ty osoby, které podaly přihlášku do družstva.

Celý průběh ustavující schůze družstva je osvědčen notářským zápisem. Přílohu tomuto zápisu tvoří také stanovy, ve schváleném znění.

Vznikem družstva, jako právnické osoby, se považuje zápis do obchodního rejstříku (§ 225 ObchZ). Ale ještě před samotným podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku, musí být splacena alespoň polovina zapisovaného jmění.

Při svém vzniku je družstvo povinno založit tzv. nedělitelný fond (§ 235 ObchZ). Tento fond musí být zřizován v minimální výši, která činí 10% zapisovaného základního jmění. Družstvo tento fond pak nadále doplňuje o 10% ročního čistého zisku až do chvíle, kdy se nedělitelný fond bude rovnat polovině zapisovaného základního jmění družstva.

3.3 Členství v družstvu

Členem družstva se může stát jak fyzická tak i právnická osoba. Pokud je ve stanovách určeno, že členství má být podmíněno pracovním vztahem k družstvu, může se členem stát fyzická osoba, která dovršila věk 15-ti let a dokončila povinnou školní docházku.32

32 Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxx – Základy obchodního práva; str. 193

3.3.1 Vznik členství

Vznik členství je upraven § 227 ObchZ. Členství vzniká každému uchazeči o členství, který se zúčastnil ustavující schůze, souhlasil se stanovami a splatil dohodnutý základní kapitál. Vznik členství se datuje ke dni vznikem družstva. Pokud již družstvo trvá, vzniká přijetí nového člena na základě podání členské přihlášky a splacením členského nebo vstupního vkladu, který je určen stanovami družstva.

Členství také může vzniknout přechodem. Pokud člen – fyzická osoba zemře, může dědic členských práv požádat o členství v družstvu. O tomto členství rozhoduje, podle stanov, představenstvo. Pokud člen – právnická osoba zanikne, vzniká právnímu nástupci nárok na členství nezávisle na vůli družstva.

3.3.2 Zánik členství

Zánik členství je upraven § 231 a § 232 ObchZ.

Členství v družstvu může zaniknout z několika důvodů:

⮚ písemné dohody člena s družstvem o zániku členství ke sjednanému dni,

⮚ vystoupení člena z družstva na základě výpovědi učiněné v souladu se stanovami a obchodním zákoníkem,

⮚ vyloučení člena,

⮚ prohlášení konkurzu na majetek člena družstva,

⮚ zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku člena družstva,

⮚ pravomocného nařízení výkonu rozhodnutí postižením členského podílu v družstvu,

⮚ vydání exekučního příkazu k postižení členského podílu v družstvu,

⮚ zániku družstva,

⮚ smrti fyzické osoby člena družstva,

⮚ vstupu právnické osoby – člena družstva do likvidace,

⮚ zániku člena právnické osoby – člena družstva s právním nástupcem,

⮚ převodu členských práv a povinností.

Pokud členství zanikne za trvání družstva, vzniká bývalému členovi nárok na tzv. vypořádací podíl.

Vypořádací podíl

Vypořádací podíl je členům uhrazován v penězích. Stanovy, ale mohou určit výjimku, pokud by členův vklad spočíval zcela nebo zčásti v převodu vlastnického práva k nemovitosti na družstvo, lze požádat o vypořádací podíl v podobě vrácení této nemovitosti. Obdobně je možné postupovat i v případech, pokud by členský vklad spočíval v poskytnutí jiného věcného plnění.

V případě smrti člena má na vypořádací podíl nárok i dědic, pokud se nestane členem družstva.

Nárok na vypořádací podíl nevzniká v případě, kdy družstvo zanikne s likvidací, jelikož v takovém případě vzniká členům nárok na likvidační zůstatek.

Nárok na vypořádací podíl rovněž nevznikne, pokud družstvo zaniká s právním nástupcem, neboť členové družstva se stávají společníky nebo členy právního nástupce.

Pokud vypořádací podíl není určen stanovami, určí jej § 233 odst. 2 a 3 ObchZ.

3.3.3 Práva členů družstva

Členové družstva mají podle obchodního zákoníku tato práva:

⮚ právo člena družstva na podíl na zisku,

⮚ právo na vypořádání při zániku účasti na družstvu za trvání družstva (vypořádací podíl - § 233 a § 234 ObchZ),

⮚ právo na podíl na likvidačním zůstatku, zaniká-li družstvo s likvidací,

⮚ právo na řízení a kontrolu činnosti družstva,

⮚ právo být volen do orgánů družstva,

⮚ právo podat návrh příslušnému soudu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, které je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.

3.3.4 Povinnosti členů družstva

Hlavní povinností každého člena družstva je splacení základního členského vkladu. Povinnost úhrady ztrát družstva může vzniknout v případě, kdy tak rozhodne členská schůze, která tuto povinnost je povinna včlenit do stanov družstva. Další povinnosti, které jsou charakteristické pro povahu daného družstva, by měli být zakotveny ve stanovách.

3.4 Orgány družstva

Mezi orgány družstva patří:

⮚ členská schůze,

⮚ představenstvo,

⮚ kontrolní komise.

Každé družstvo, kromě povinných orgánů, si může zřídit i další, fakultativní orgány. Pokud budou tyto orgány skutečně zřízeny, musí být ve stanovách dostatečně specifikovány, aby mohly bez jakýchkoliv překážek plnit svůj úkol, pro které byly zřízeny.

Do orgánu družstva může být zvolen člen starší 18-ti let. U právnických osob mohou být voleni jejich zástupci, kteří jsou členy družstva.

Aby bylo usnesení členské schůze, představenstva a kontrolní komise platné, vyžaduje se řádně svolání členů, přítomnost nadpoloviční většiny a souhlas většiny hlasů přítomných členů.

Členská schůze

Podle obchodního zákoníku je členská schůze nejvyšším orgánem družstva a je upravena v

§ 239 až § 242 ObchZ. Stanovy určí, kdy se má členská schůze scházet, nejméně však jednou za rok. Povinností je také členskou schůzi svolat požádá-li o to minimálně jedna třetina členů družstva, kontrolní komise, popřípadě i v dalších případech, které mohou být uvedeny ve stanovách. Z každé členské schůze musí být pořízem zápis. Pokud se na členské schůzi mění stanovy, musí být pořízen notářský zápis.

Pokud by některý ze členů nesouhlasil s usnesením členské schůze, obchodní zákoník mu umožňuje dát návrh na přezkoumání soudem (§ 242 ObchZ).

Do působnosti členské schůze podle § 239 odst. 4 ObchZ patří:

⮚ měnit stanovy,

⮚ volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise,

⮚ schvalovat řádnou účetní závěrku,

⮚ rozhodovat o rozdělení a užití zisku, popřípadě způsobu úhrady ztráty,

⮚ rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu,

⮚ rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje družstva,

⮚ rozhodovat o splynutí, sloučení, rozdělení a o jiném zrušení družstva nebo o změně právní formy,

⮚ rozhodovat o prodeji nebo nájmu podniku a o jiných významných majetkových dispozicích,

⮚ rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty, nebo s byty,

⮚ rozhodovat o dalších záležitostech týkajících se družstva a jeho činnosti.

Představenstvo

Představenstvo je statutárním orgánem, který jedná ve všech záležitostech družstva a je upraveno § 243 ObchZ. Představenstvo je kolektivním orgánem. Počet členů je určen ve stanovách.

Za představenstvo navenek jedná předseda nebo místopředseda, neurčují-li stanovy něco jiného. Pokud ale činí představenstvo právní úkon, pro který existuje zákonem předepsaná forma, je nutné společné jednání minimálně dvou členů představenstva.

Představenstvo se schází podle potřeby družstva, nebo v případě výzvy kontrolní komise.

Představenstvo podle obchodního zákoníku zajišťuje především:

⮚ svolávání členských schůzí družstva,

⮚ obchodní vedení družstva,

⮚ vedení účetnictví, sestavování účetní závěrky a zpracování návrhu na způsob rozdělení a užití zisku, popřípadě úhrady ztráty,

⮚ vedení seznamu členů,

⮚ plnění povinností ve vztahu k obchodnímu rejstříku,

⮚ realizaci úkolů vyplývajících z usnesení členské schůze,

⮚ podání návrhu na konkurz za situace, kdy ze zákona vzniká uvedená povinnost.

V případě, kdy má družstvo méně než padesát členů, může být ve stanovách určeno, že roli představenstva plní členská schůze, která za statutární orgán zvolí předsedu družstva.

Kontrolní komise

Kontrolní komise družstva je kontrolní orgán a je upravena § 244 ObchZ. Stejně jako u představenstva, pokud má družstvo méně než padesát členů, může funkci kontrolní komise vykonávat členská schůze.

Kontrolní komise je nezávislým orgánem, odpovědná je pouze ke členské schůzi.

Kromě kontrolního práva je jejím dalším právem, ale zároveň i povinností je pravidelně informovat členskou schůzi o výsledcích své činnosti. Podle obchodního zákoníku se má kontrolní komise scházet minimálně jednou za tři měsíce.

Kontrolní komise volí mezi členy svého předsedu, popřípadě místopředsedu, pokud stanovy neurčí, že by je měla zvolit členská schůze.

3.5 Zrušení a zánik družstva

Ke zrušení družstva dochází podle § 254 ObchZ z následujících důvodů:

⮚ z rozhodnutí družstva ve formě usnesení členské schůze,

⮚ prohlášením konkursu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku,

⮚ uplynutí doby, na kterou družstvo bylo zřízeno,

⮚ dosažení účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno.

⮚ rozhodnutí soudu,

Soud může rozhodnout o zrušení družstva a jeho likvidaci, jestliže:

⮚ počet členů družstva je nižší, než je stanovený minimální počet (pět osob fyzických, nebo dvě osoby právnické),

⮚ souhrn členských vkladů je nižší než minimální výše zapisovaného základního kapitálu stanoveného zákonem (50 000Kč),

⮚ uplynuly dva roky ode dne, kdy skončilo funkční období orgánů družstva, a nebyly zvoleny nové orgány, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstvo déle než dva roky neprovozuje žádnou činnost,

⮚ družstvo porušilo povinnost vytvářet nedělitelný fond,

⮚ založením, splynutím nebo sloučením družstva byl porušen zákon.

Zrušení družstva s likvidací

Likvidace družstva je upravena § 259 ObchZ. Pokud neurčuje zákon něco jiného, vstupuje zrušené družstvo do likvidace. Likvidátoři jsou určováni podle stanov, nebo je jmenuje členská schůze. Likvidační zůstatek se mezi členy rozdělí podle způsobu, který je určen ve stanovách. Pokud stanovy neurčují něco jiného, nejdříve se členům vyplatí splacená část jejich členského vkladu. Poté se zbytek likvidačního zůstatku rozdělí podle rozsahu, v jakém se členové podíleli na základním jmění družstva.

Zrušení bez likvidace družstva

Bez likvidace se družstvo ruší v případě přeměny. Likvidace se nevyžaduje proto, že právní nástupce nebo nástupci přebírají buďto část nebo celé jmění zanikajícího družstva.

Zánikem družstva se považuje výmaz družstva z obchodního rejstříku.

V České republice bylo v roce 2000 evidováno 11 007 družstev. V roce 2005 počet vzrostl na 13 839 družstev.33

33 Český statistický úřad - Statistická ročenka České republiky 2008; str.384

4. ZVLÁŠTNÍ FORMY PODNIKÁNÍ

V této kapitole jsou lehce nastíněné základní charakteristiky některých zvláštních forem podnikání (jelikož výčet všech je velmi široký), které v České republice povoluje zákon.

4.1 Smlouva o tichém společenství

Smlouva o tichém společenství je upravena v části třetí, hlavě druhé, v § 673 až § 681 ObchZ. Smlouvou o tichém společenství nevzniká obchodní společnost, nýbrž závazkový vztah mezi podnikatelem a jeho tichým společníkem.

Tichý společník se smlouvou zavazuje podnikateli poskytnout jistý vklad a podílet se tak na jeho podnikání. Podnikatel se tichému společníkovi zavazuje k placení části zisku z výsledku podnikání. Tato část vyplývá z podílu tichého společníka.34

Tichým společníkem se může stát jak osoba fyzická tak osoba právnická.

Náležitosti smlouvy o tichém společenství jsou uvedeny v § 673 odst. 1 a 2 ObchZ.

Smlouva může být uzavřena pouze mezi jedním podnikatelem a jedním tichým společníkem. Avšak podnikatel může mít několik smluv s několika tichými společníky. Tichý společník může také svou funkci vykonávat pro několik podnikatelů.

Předmětem vkladu tichého společníka se může stát:

⮚ peněžní částka,

⮚ věc (movitá či nemovitá),

⮚ jiná majetková hodnota využitelná pro podnikání.

Tichý společník má právo nahlížet do obchodních dokladů a do účetních záznamů, které se týkají podnikatelské činnosti podnikatele.

Důvody zániku účasti tichého společníka na podnikání jsou uvedeny v § 679 odst. 1 písm.

a) až e) ObchZ. Podnikateli je při zániku smlouvy uložena povinnost vrátit tichému společníkovi jeho vklad, který je snížený nebo zvýšený o jeho podíl na zisku. Podnikateli je na tento úkon dána ze zákona lhůta 30 dnů.

4.2 Státní podniky

Postavení a právní poměry státních podniků jsou upraveny v zákoně č. 77/1997 Sb., o státním podniku.

Zákon charakterizuje státní podnik jako právnickou osobu, která provozuje podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní účet.

Podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky podniku.

Mezi charakteristické znaky státního podniku patří:

⮚ Státní podnik jak je již podle názvu zřejmé zakládá stát. Jeho jménem vykonává funkci zakladatele příslušné ministerstvo.

⮚ Státní podnik se zakládá zakládací listinou.

⮚ Podnik vzniká schválení vlády a zápisem do obchodního rejstříku.

⮚ Statutárním orgánem státního podniku je ředitel, který je povinen si zvolit svého zástupce. Ředitel je jmenován i odvoláván zakladatelem podniku.

⮚ Státník podnik je povinen zřídit i minimálně tříčlennou dozorčí radu.

⮚ Podnik je také povinen vytvářet v dané výši rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.

V ČR bylo v roce 2000 evidováno 1 117 státních podniků. V roce 2005 pouze 746.35

4.3 Jiné státní organizace

Mezi jiné státní organizace patří především rozpočtové a příspěvkové organizace, které jsou právnickými osobami (§ 31 odst. 1 zákona č. 576/1990 Sb., ve znění zákona č. 10/1993 Sb.).

Státní rozpočtová organizace je organizace zřízená příslušným státním orgánem, či zákonem k plnění úkolů státu hlavně v oblasti zdravotnictví, kultury, školství a státní správy. Příjmy těchto organizací plynou do státního rozpočtu, stejně jako výdaje, které se z něho hradí.

Státní příspěvková organizace je organizace zřízená příslušným státním orgánem, či zákonem k plnění úkolů státu v oblastech jako je tomu u

rozpočtových organizací, zejména pak v oblasti kultury a nikoliv v oblasti státní správy. Státní příspěvkové organizace hospodaří s finančními prostředky

získanými vlastní činností, ze státního rozpočtu a s prostředky, které organizace přijme od jiných subjektů.

Rozpočtová či příspěvková organizace je zakládána zřizovací listinou.

Stát také může zřizovat i jiné právnické osoby, k hlavním z nich patří:

⮚ České dráhy podle zákona č. 77/2002Sb.

⮚ Česká národní banka podle zákona č. 6/1993 Sb.,

⮚ státní peněžní ústav podle § 36 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,

⮚ Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR podle zákona č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4.4 Obecně prospěšné společnosti

Obecně prospěšné společnosti jsou právnické osoby, které upravuje zákon č. 248/1995 Sb.

Do předmětu činností obecně prospěšných společností patří poskytování služeb veřejnosti v oblastech, jako je např. vzdělávání, zdravotnictví, či sociální služby. Zisk této společnosti musí být bezpodmínečně použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla společnost založena.36

Mezi charakteristické znaky obecně prospěšných společností patří:

⮚ Tuto společnost může založit fyzická osoba, právnická osoba, či Česká republika.

⮚ Společnost je založena v případě jednoho zakladatele zakládací listinou a v případě více zakladatelů zakládací smlouvou.

⮚ Společnost vzniká zápisem do zvláštního rejstříku těchto právnických osob.

⮚ Statutárním orgánem této společnosti je správní rada.

⮚ Řídícím orgánem je tzv. ředitel, který je jmenován i odvoláván správní radou.

⮚ Posledním povinným orgánem společnosti je kontrolní orgán – dozorčí rada.

⮚ Zdrojem financování této společnosti jsou samozřejmě vklady zakladatelů, ale i přijaté dary a dědictví, fondy společnosti, dotace ze státního fondu a rozpočtu, či z rozpočtů obcí, popřípadě i jiných územních orgánů.

4.5 Nadace a nadační fondy

Nadace a nadační fondy jsou rovněž právnickými osobami, jejichž právní úprava je obsažena v zákoně č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech.

Posláním nadací a nadačních fondů je rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana životního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu.

Mezi charakteristické znaky nadací a nadačních fondů patří:

⮚ Nadační jmění musí být v celkové hodnotě nejméně 500 000 Kč. Po dobu trvání nadace se pod tuto hodnotu nesmí nadační jmění dostat.

⮚ Nadace nebo nadační fond se zakládají nadační listinou.

⮚ Vznikem nadace či nadačního fondu je zápis do nadačního rejstříku.

⮚ Statutárním orgánem je správní rada, která musí mít minimálně tři členy.

⮚ Kontrolní orgán musí být zřízen, jestliže nadační jmění přesahuje výši 5 000 000Kč a je jím dozorčí rada.

„Zákon to sice výslovně nezakazuje, přesto však je nepochybné, že nadace (nadační fond) nemůže mít podnikání jako hlavní předmět své činnosti; jako doplňkový předmět činnosti nadace (nadačního fondu) však podnikání provozovat může. Podnikatelské aktivity nadace (nadačního fondu) nemusí být nulitní či zcela marginální, nikdy však – v poměru k hlavnímu předmětu činnosti – nemůže být podnikání dominantní“37

37 Xxxxx Xxxxxx – Nadace a nadační fondy; str. 14

V České republice bylo v roce 2000 evidováno 5 300 nadací a nadačních fondů. V roce 2005 jich bylo už pouze 2541.38

4.6 Samosprávné komory

Samosprávné komory jsou upraveny zákonem ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb.

Zákon přímo stanoví působnost komor, do níž patří např.: poskytování poradenských a konzultačních služeb členům, organizování vzdělávací činnosti, dohled nad výkonem podnikatelské činnosti odborným způsobem a v souladu

s právními předpisy, zřizování stálých smírčích komisí k předcházení obchodním sporům mezi členy atd.

Mezi charakteristické znaky samosprávných komor patří:

⮚ Členy těchto komor mohou být fyzické či právnické osoby se sídlem či bydlištěm na území ČR, provozující podnikatelskou činnost.

⮚ Agrární komora sdružuje právnické a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost v oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví. Ostatní osoby se stávají členy Hospodářské komory.

⮚ Hospodářská i Agrární komora jsou právnickými osobami a zapisují se do obchodního rejstříku.

⮚ Orgány Hospodářské a Agrární komory jako celku jsou: sněm, představenstvo komory, prezident komory, dozorčí rada komory, úřad komory.

Zvláštními zákony mohou být zřizovány i další speciální komory pro určité profese. Jsou to například lékařská komora, lékárnická komora, stomatologická komora, advokátní komora, komora daňových poradců a jiné.39

38 Český statistický úřad - Statistická ročenka České republiky 2008; str. 384

39 Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxx – Základy obchodního práva; str. 164

Závěr:

V závěru bych se chtěla zaměřit především na číselné údaje obsažené v mé práci, které vypovídají o počtu vybraných forem podnikání v České republice.

Na straně 10 je zajímavé, že u grafu č. 2, počet podnikatelů podnikajících na základě živnostenského zákona postupně stoupá s přibývajícími léty. Ale graf č. 1 tuto rovnoměrnost podstatně postrádá. Od roku 2003 počet podnikatelů, kteří vykazují ekonomickou aktivitu, byť rovnoměrně ale velmi razantně klesá, oproti grafu č. 2 který zaznamenává všechny podnikatele vedené v Registru ekonomických subjektů (tudíž i bez ekonomické aktivity). Rozdíl mezi oběma grafy v roce 2007 tvoří 907 324 podnikatelů.

U počtu akciových společností na straně 51 je vývoj obou grafů poměrně stejný. Oba dva od počátku stoupají. Od roku 2000 do roku 2007 stoupl počet akciových společností o 6363 a v roce 2007 jich bylo celkem evidováno 20 455 (ať už s ekonomickou aktivitou nebo bez ní). S ekonomickou aktivitou bylo v roce 2007 evidováno 14 792 akciových společností. Z výše uvedeného vyplývá, že 5663 akciových společností je evidováno bez ekonomické aktivity.

S ekonomickou aktivitou nebo bez ní bylo v Registru ekonomických subjektů evidováno:

Právní forma společnosti:	Rok 2000:	Rok 2005:
Družstva	11 007	13 839
Státní podniky	1 117	746
Nadace a nadační fondy	5 300	2541

Dalo by se říci, že v České republice každým rokem celkový počet podnikatelů (ať už fyzických osob nebo právnických osob) přibývá. Pokud se ale podíváme na tabulku na této straně, je evidentní, že státním podnikům či nadacím a nadačním fondům se v České republice příliš nedaří, jelikož jejich počet s přibývajícími léty klesá.

Seznam použité literatury:

Bibliografie:

XXXXXXXXXXX, Xxxxxxxxx a kol. Základy obchodního práva. 2.vyd. Praha: nakladatelství PROSPEKTUM, spol. s r.o., 1998. ISBN 80-7175-066-2

XXXXX, Xxxxxxxxxx. Obchodní právo. Akciová společnost. 3. díl, Praha: nakladatelství ASPI, 2006. ISBN 80-7357-164-1

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. STATISTICKÁ ROČENKA České republiky 2008.

1.vyd. Praha: NAKLADATELSTVÍ SCIENTIA, spol. s r. o., 2008. ISBN 978-80-250-1735-7

XXXXX, Xxx; XXXXX Xxxxxx. Obchodní zákoník. Praha: nakladatelství PROSPEKTUM, spol. s r.o., 1993. ISBN 80-85431-84-X

XXXXX, Xxx; KŘÍŽ Radim; XXXXXXXXX, Xxxxx. Akciové společnosti. 5.vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2003. ISBN 80-7179- 733-2

XXXXXX, Xxxxx. Nadace a nadační fondy. Text zákona s poznámkami. 1.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007. ISBN 978-80-7357-292-1

XXXXX, Xxxxx. Obchodní společnosti. Průvodce právní úpravou v ČR. 1.vyd. Praha: nakladatelství ARCH, 2004. ISBN 80-86165-90-6

XXXXXXXXXX, Xxxxx a kol. Obchodní právo, I. díl. 1.vyd. Praha: nakladatelství Codex Bohemia, 1993. ISBN 80-85963-58-2

XXXXXX, Xxxxxx. Společnost s ručením omezeným. 1.vyd. Praha: nakladatelství PROSPEKTUM, spol. s r.o., 2001. ISBN 80-7175-099-9

XXXXX, Xxxxxx a kol. Základy obchodního práva. 1.vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, s.r.o., 2005. ISBN 80-86898-51-2

Tištěný seriál:

XXXXXXXXX Xxxxx. Evropská společnost na vzestupu. Právní rádce, 2009, roč. XVII, č. 1, str. 31, ISSN 1210-4817

Právní předpisy:

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění. Zákon č. 200/ 1990 Sb., o přestupcích, v platném znění.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění.

Zákon č. 513/ 1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.

Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb.

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v platném znění.

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech.

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

Zákon č. 356/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy.

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti. Nařízení vlády č. 140/2000 Sb., v platném znění.

Nařízení Rady ES č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti.

Nařízení Rady EHS č. 2137/85 o vytvoření evropského hospodářského zájmového sdružení.

Seznam grafů:

Graf 1 – Počet podnikatelů provozujících živnost dle živnostenského zákona v letech 2000 – 2007 (stav k 31. 12.); Statistické jednotky

Graf 2 – Počet podnikatelů provozujících živnost dle živnostenského zákona v letech 2000 – 2007 (stav k 31. 12.); Ekonomické subjekty

Graf 3 – Počet právnických osob k 31. 12. 2007

Graf 4 – Počet akciových společností v letech 2000 – 2007 (stav k 31.12.);

Statistické jednotky

Graf 5 – Počet akciových společností v letech 2000 – 2007 (stav k 31.12.);

Ekonomické subjekty

Document Metadata

Table of Contents

Obsah:

Document Metadata