Stanovisko k pozměňovacím návrhům k zákonu o registru smluv týkajících se nakládání s výbušninou, výjimky pro státní zkušebny, vynětí tzv. smluv výzkumu VŠ a výzkumných institucí, vynětí smluv České televize a Českého rozhlasu


Stanovisko k pozměňovacím návrhům k zákonu o registru smluv týkajících se nakládání s výbušninou, výjimky pro státní zkušebny, vynětí tzv. smluv výzkumu VŠ a výzkumných institucí, vynětí smluv České televize a Českého rozhlasu


Za pracovní skupinu projektu Rekonstrukce státu vypracoval Xxx. Xxxx Xxxxx, Frank Bold Society, 2. 11. 2016


Shrnutí:


Smlouvy, jejichž předmětem je nakládání s výbušninou – jsou již dnes chráněny právním institutem tzv. utajovaných informací a informací o krizovém řízení, které se neposkytují podle zákona 106/1999 Sb. ani podle zákona o registru smluv (dále jen „ZRS“), informace o tom, komu jsou výbušniny prodávány, mohou být společností Explosia, a.s. utajeny s využitím výjimky § 5 odst. 6 ZRS, informace o transportu s využitím výjimky v § 3 odst. 2 písm. d) ZRS. Informace o objektech je dohledatelná v obchodním i živnostenském rejstříku a není tedy relevantní ji utajovat výjimkou v ZRS. Negativní stanovisko.


Výjimka pro státní zkušebny – návrh vůbec neodůvodňuje, proč státním podnikům, které jsou stáními zkušebnami, nestačí k ochraně obchodního tajemství instituty ZRS. ZRS v rámci zveřejnění předmětu smlouvy nevyžaduje uveřejnění detailního popisu předmětu smlouvy, ten je obvykle uveden až v samotné smlouvě a může být chráněn coby obchodní tajemství. Dále, český právní řád neobsahuje právní definici pojmu „státní zkušebna“. Protože se jedná o nově zavedený pojem, měl by být v ZRS definován, jinak výjimka povede k právní nejistotě. Konečně, státní zkušenou nemusí být pouze státní podniky, ale též jiné právnické osoby, které mohou být rovněž povinnými subjekty dle § 2 odst. 1 ZRS, např. Státní zkušebna zemědělských, potravinářských a lesnických strojů, a.s. Vyjmutí státních podniků na základě toho, zda jsou státními zkušebnami nebo ne, je pak vůči jiným povinným subjektům, které jsou rovněž státními zkušebnami, diskriminační. Negativní stanovisko.


Vynětí tzv. smluv výzkumu VŠ a výzkumných institucí – odůvodnění návrhu mylně konstatuje, že zavedením povinnosti publikovat smlouvy v registru smluv dochází k vytvoření nové „demotivační“ právní situace pro soukromé subjekty z hlediska smluv s výzkumnými institucemi. To je zavádějící – informace o všech v návrhu uvedených smlouvách i jejich obsah, s výjimkou chráněných informací, si lze již dnes vyžádat od VŠ i výzkumné instituce k poskytnutí do 15 dní žádostí dle zákona 106/1999 Sb. Povinný subjekt má dokonce povinnost zveřejněnou informaci publikovat na svých webocých stránkách (§ 5 odst. 3 InfZ), a to do 15 dní ode dne jejich poskytnutí.V tomto smyslu nedochází k dramatické změně konkurenčního prostředí co do možnosti přístup k některým informacím. Znamená to také, že smluvní strany by již dnes měly dbát na jasné vymezení utajovaných informací (obchodní tajemství, průmyslové patenty a vzory atd.) a na dodržení dalších zákonných podmínek tak, aby tyto informace bylo možné považovat za obchodní tajemství (např. předpoklad, že bude soustavně v rámci instituce utajováno). Obě smluvní strany, tedy i VŠ a výzkumná instituce, mohou utajovat své obchodní tajemství a závisí na nich, jak si je v mantinelech zákonné definice vymezí a udržují. VŠ a výzkumné instituce mohou také v souladu s § 5 odst. 6 ZRS utajovat informaci o ceně a smluvní protistraně takovýchto smluv. Není také pravdivá teze, že uvedením předmětu smlouvy automaticky dojde k vyzrazení citlivých informací, zákon nechává smluvním stranám, aby si ve smlouvě vymezily předmět smlouvy dostatečně určitě (aby tím umožnily veřejnou kontrolu) ale současně tak, aby nedošlo k prozrazení obchodního tajemství. Detailní předmět smlouvy může být chráněn jako obchodní tajemství. Platí také, že cenové, licenční, teritoriální a další podmínky konkrétních smluv, pokud představují obchodně citlivou informaci, mohou být chráněny jako obchodní tajemství VŠ nebo výzkumné instituce. Negativní stanovisko.


Návrh na vynětí národního podniku Budvar z okruhu povinných subjektů - pozměňovací návrh vynětí národního podniku z okruhu povinných subjektů neodůvodňuje. Důvodem pro vynětí národního podniku nemůže být ochrana obchodního tajemství, protože zákon o registru smluv umožňuje chránit obchodní tajemství národního podniku v jím uzavřených smlouvách stejně jaké zákon 106/1999 Sb., jehož povinným subjektem národní podnik je. Podle § 3 odst. 1 ZRS v kombinaci s § 2 odst. 3 InfZ nemusí národní podnik uveřejňovat ve smlouvách informace, které jsou předmětem jeho průmyslového vlastnictví, a to do doby, než je předmět průmyslového vlastnictví uveřejněn v příslušném rejstříku (pak již takové neuveřejňování ve smlouvách postrádá smysl, protože rejstříky jsou veřejně dostupné). Není tedy jasné, jak může dojít ke zhoršení pozice národního podniku v jím vedených známkoprávních sporech s americkou obchodní společností Anheuser-Busch Companies, Inc. Podle § 3 odst. 2 písm. d) ZRS nepodléhají uveřejnění v registru smluv smlouvy, které budou muset být plněny převážně mimo území ČR, nehrozí tedy ani ztráta zahraničních obchodních partnerů. Mylná je teze, že národní podnik nehospodaří s veřejnými prostředky – ve skutečnosti národní podnik hospodaří s veřejnými prostředky, neboť jeho jediným „vlastníkem“ je stát. Negativní stanovisko.


Vynětí smluv České televize a Českého rozhlasu - Odůvodnění pozměňovacího návrhu, zejména návrh na vytvoření výjimky z okruhu smluv určených k uveřejnění na smlouvy týkající se výroby a vysílání, nebere v potaz fakt, že ČT i ČRO jsou povinnými subjekty dle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., a tudíž musí již řadu let poskytovat informace o svých smlouvách na žádost, a to do 15 dní od podání žádosti. Návrh na vynětí smluv je formulován natolik obecně („smlouvy týkající se výroby a vysílání pořadů“), že pokrývá prakticky veškerou činnosti těchto právnických osob; navíc jeho formulace povede k právní nejistotě (smlouvy, které se „týkají“ výroby a vysílaní). Argument týkající se údajné komplikované právní situace při uzavírání smluv, které se řídí zahraničním právem, je zavádějící. Tato skutečnost neznamená faktickou překážku uzavření účinné a platné smlouvy, je řešitelná procesně, např. tak, že ČT nebo ČRO jako český smluvní partner zajistí okamžité zveřejnění smlouvy a tím její účinnost ideálně ke dni jejího vyhotovení. Návrh na rozšíření okruhu subjektů, které mohou využívat výjimku v § 3 odst. 2 písm. e) a v § 5 odst. 6 ZRS o ČT a ČRO, by měl být podle našeho názoru podrobně odůvodněn argumenty buď faktického charakteru (reálné hrozící škody) nebo systémového (proč mají být tyto instituce chráněny více, než státní příspěvkové organizace ani na příspěvkové organizace územně samosprávných celků). Negativní stanovisko.



1. Smlouvy, jejichž předmětem je nakládání s výbušninou


Podle pozměňovacího návrhu č. 4475 pana poslance Xxxxxx (a identického pozměňovacího návrhu č. 4433 pana poslance Xxxxxxxxxx) nemají být v registru smluv uveřejněny smlouvy, jejichž předmětem je: nakládání s výbušninou ve smyslu § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, tj. výzkum, vývoj a zkoušení výbušnin, jejich výroba a zpracování, používání, ničení a zneškodňování, skladování, nabývání,1 předávání,2 dovoz, vývoz3 nebo tranzit,4 a jejich přeprava. Výbušninami se přitom nerozumí ani střelivo, ani vojenská munice a nakládání se zařízením či s objektem určeným k výrobě či skladování výbušnin.

Zveřejnění takových smluv údajně představuje „potenciální ohrožení České republiky a jejích občanů, neboť veřejně přístupnými se … mohou stát kupříkladu údaje o tom, kde se výbušnina vyrábí, o jaký druh jde, komu se prodává či kam a kdy se dopravuje…i smlouvy týkající se zařízení nebo objektů určených k výrobě nebo skladování výbušnin.“


K argumentu bezpečností ČR, resp. potenciálního ohrožení jejích občanů v souvislosti s nakládáním s výbušninami lze uvést, že k tomu slouží v prvé řadě institut tzv. utajovaných informací, chráněných jak zákonem 106/1999 Sb., tak zákonem o registru smluv („ZRS“).5 Utajovanými informacemi jsou mimo jiné souhrnné informace o výzkumu, vývoji a výrobě výbušnin a o subjektech působících v tomto oboru, dislokace, kapacita a systém bezpečnostní ochrany muničních skladů, skladů zbraní, výbušnin nebo jiných nebezpečných látek. Co se týká ochrany informací z oblasti krizového řízení vztahujících se k nakládání s výbušninami, resp. k objektům a zařízením určených k výrobě či skladování výbušnin, ty jsou chráněny buď jako utajované informace, nebo jako zvláštní skutečnosti ve smyslu § 27 zákona č. 240/2000 Sb., krizového zákona. Utajované informace ani informace z oblasti krizového řízení přitom nepodléhají uveřejnění v registru smluv. Z odůvodnění pozměňovacích návrhů není zřejmé, proč je ochrana těchto utajovaných informací nedostatečná.


Údaj o tom, kdo a kde výbušniny vyrábí, je zřejmý z obchodního rejstříku6 a rovněž z živnostenského rejstříku, totiž z předmětu podnikání, druhu živnosti a provozoven7 (výroba výbušnin je koncesovanou živností dle přílohy č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona). Z tohoto hlediska je nadbytečná snaha o neuveřejnění smluv týkajících se zařízení nebo objektů určených k výrobě v registru smluv.


Informace o tom, komu se výbušnina prodává, může být vyjmuta z uveřejnění dle § 5 odst. 6 zákona ZRS, neboť jde o informaci o smluvní protistraně. Explosia, a.s. může z uveřejnění v registru smluv vyjmout informaci o tom, komu (a za jakou cenu) výbušniny prodává, a to podle § 5 odst. 6 ZRS, pokud by taková informace sama nebo ve svém souhrnu (coby seznam klientů či cenová politika) byla obchodním tajemstvím Explosie, a.s..


Smlouvy, jejichž předmětem je tranzit výbušnin přes území ČR či vývoz výbušnin z ČR, nebudou mít místo plnění na území ČR a jako takové nebudou dle § 3 odst. 2 písm. d) ZRS vůbec uveřejněny v registru smluv. Informace o tom, kdy se bude výbušnina přepravovat, nemusí být ve smlouvě smluvními stranami vůbec uvedena.


Xxx xxxxxxxx Xxxxxxxxx uvádí také nutnost novelizace zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), neboť ani tento zákon neposkytuje dostatečnou ochranu uvedených informací. Domníváme se, že takový postup je možný a může být vhodný z hlediska jednoznačnosti právní úpravy, nedomníváme se ale, že je vhodné tuto problematiku řešit v ZRS.


Stanovisko pracovní skupiny projektu Rekonstrukce státu k tomuto pozměňovacímu návrhu je proto negativní.


2. Výjimka pro státní zkušebny


Podle pozměňovacího návrhu Ústavně právního výboru (sněmovní tisk č. 699/6, přičemž autorem původního pozměňovacího návrhu je pan poslanec Tejc)8 jsou z okruhu povinných subjektů, uvedených v § 2 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále jen „ZRS“) vyjmuty ty státní podniky, které jsou současně státní zkušebnou.


Prvním problémem pozměňovacího návrhu je, že český právní řád neobsahuje právní definici pojmu „státní zkušebna“. Protože se jedná o nově zavedený pojem, měl by být v ZRS definován, například formou odkazu na příslušné právní předpisy, neboť okruh povinných subjektů musí být vymezen jednoznačně vzhledem k následkům neuveřejnění smlouvy v registru smluv. Státní zkušebnu lze vymezit jako právnickou osobu, jejímž předmětem činnosti je výkon státního zkušebnictví, vymezeného v § 9 zákona č 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (dále jen „ZPV“) coby souboru činností uskutečňovaných Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví9 a osobami pověřenými podle tohoto zákona, jejichž cílem je zabezpečit u výrobků stanovených podle tohoto zákona posouzení jejich shody s technickými požadavky stanovenými nařízeními vlády a u stavebních výrobků s označením CE posouzení a ověření stálosti jejich vlastností podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky. Nicméně, dle pojmů použitých v ZPV jsou státními zkušebnami tzv. autorizované právnické osoby ve smyslu § 11 odst. 1 ZPV,10 notifikované osoby dle § 11 odst. 9 ZPV11 anebo subjekty pro technické posuzování dle § 11c ZPV.12 Tyto subjekty mohou být rovněž tzv. akreditovanými subjekty v rozsahu udělené akreditace dle § 19 ZPV.13 Státní zkušebny také nelze vymezit pouze jako „subjekty posuzující shodu“, neboť posouzení shody může v určitých, zákonem vymezených případech provádět též výrobce či dovozce, tedy soukromá osoba,14 či dokonce organizační složky státu (které nejsou osobami).15 Stávající návrh tedy vede k určité právní nejistotě.


Z dosud uvedeného dále plyne, že státní zkušenou nemusí být pouze státní podniky (např. Fyzikálně technický zkušební ústav, s.p., Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p., Strojírenský zkušební ústav, s.p., Elektrotechnický zkušební ústav, s.p.), ale též jiné právnické osoby, které mohou být rovněž povinnými subjekty dle § 2 odst. 1 ZRS, např. Státní zkušebna zemědělských, potravinářských a lesnických strojů, a.s. Vyjmutí státních podniků na základě toho, zda jsou státními zkušebnami nebo ne, je pak vůči jiným povinným subjektům, které jsou rovněž státními zkušebnami, diskriminační. Pozměňovací návrh nevysvětluje, proč musí být právě se státními podniky zacházeno odlišně.


Pozměňovací návrh také nevysvětluje, v čem je činnost vykonávaná státními zkušebnami odlišná od jiné podnikatelské činnosti dalších povinných subjektů, např. státních podniků či např. veřejných výzkumných institucí, které by v případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu musely strpět uveřejnění svých smluv v registru v širším rozsahu, než státní podniky, které jsou současně státními zkušebnami (ty by musely uveřejnit jen smlouvy, jejichž smluvní stranou je jiný povinný subjekt dle § 2 odst. 1 ZRS.


Pozměňovací návrh nevysvětluje, proč státním zkušebnám nestačí stávající výjimky, vycházející ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“):

  • ve smlouvách uveřejňovaných v registru smluv mohou být znečitelněny následující informace: obchodní tajemství smluvních stran, předmět průmyslového vlastnictví (až do okamžiku jeho zveřejnění dle zvláštního právního předpisu), utajované informace, chráněna jsou v určitých případech též autorská práva;

  • podle § 3 odst. 2 písm. b) ZRS se v registru smluv neuveřejňuje také technická předloha, návod, výkres, projektová dokumentace, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet;

  • státní podniky mohou dle § 5 odst. 6 ZRS jako své obchodní tajemství chránit jak ve smlouvě, tak v metadatech informaci o smluvní protistraně a také informaci o celkové ceně, pokud jsou souhrny těchto informací jejich obchodním tajemstvím;

  • metadatum předmětu smlouvy (§ 5 odst. 5 písm. b) ZRS) musí být vymezeno dostatečně určitě alespoň v obecné rovině, ZRS však nevyžaduje uveřejnění detailního popisu předmětu smlouvy, ten je obvykle uveden až v samotné smlouvě a může být chráněn coby obchodní tajemství.


Z tohoto hlediska je pozměňovací návrh neodůvodněný.


Stanovisko pracovní skupiny projektu Rekonstrukce státu k tomuto pozměňovacímu návrhu je proto negativní.


3. Vynětí tzv. smluv výzkumu VŠ a výzkumných institucí


Podle pozměňovacího návrhu Ústavně právního výboru (sněmovní tisk č. 699/6,16 který vychází z pozměňovacího návrhu pana poslance Pletichy) nemají být v registru smluv uveřejněny smlouvy:

  • uzavřené veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti ve smyslu § 20 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách,17 které má uvedeny ve zřizovací listině (problémem je, že tento výčet není nijak ohraničen a je dán vůlí zakladatele);

  • uzavřenou veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti podle § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích18 v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které má uvedeny ve zřizovací listině (problémem je, že tento výčet není nijak ohraničen a je dán vůlí zakladatele). Jiná činnost nesmí být hrazena z veřejných prostředků určených na podporu výzkumu.19


Odůvodnění navržené výjimky tezí, podle které v těchto smlouvách nejde o nakládání s veřejnými prostředky, a tudíž u nich není nutné trvat na transparentnosti a veřejné kontrole, se nezakládá na pravdě: veřejnými prostředky se rozumí veškerý majetek veřejné vysoké školy či veřejné výzkumné instituce, jak plyne z § 2 písm. a) a g) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.20 Veřejné kontrole pak nepodléhá pouze nakládání s veřejnými prostředky na základě smlouvy uzavřené mezi veřejnoprávními subjekty, ale veškeré smlouvy, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je veřejnoprávní subjekt hospodařící s veřejnými prostředky.


K údajnému vytvoření demotivačního prostředí a ztížení vyjednávání s partnery o výzkumných projektech a o zásadním dopadu informací o samotné existenci smluv lze uvést zásadní námitku spočívající v tom, že tytéž smlouvy by musely být jak veřejnou vysokou školou, tak veřejnou výzkumnou institucí poskytnuty na žádost podle zákona č. 106/1999 Sb. Je pochopitelné, že registr smluv přístup k těmto informacím usnadňuje. Na druhou stranu pokud je toto prostředí tak citlivé jak důvodová zpráva naznačuje, již dnes by mělo docházet k intenzivnímu vyjednávání týkajícímu se přesného vymezení částí smlouvy, které lze poskytovat na žádost dle zákona 106/1999 Sb., tedy právě k jasnému vymezení obchodního tajemství a dalších chráněných informací které zle neposkytnou podle zákona 106/1999 Sb. Smluvní partneři by měli být na skutečnost, že na obsah smluv dopadá zákon 106/1999 Sb. upozorňováni již dnes. Předkladatel by měl dále doložit informaci o tom, jak velká je v současné době poptávka po těchto informacích ze strany „konkurence“, která může podávat žádosti podle zákona 106/1999 Sb. již dnes.


K rozebíraným smlouvám, v nichž veřejná vysoká škola či veřejná výzkumná instituce vystupuje coby dodavatel a soukromý podnik coby objednatel, lze uvést, že záleží na smluvních stranách, jaké informace v nich uvedou a zveřejní a jaké utají s odkazem na širokou paletu výjimek obsažených v zákoně 106/1999 Sb., podle kterého je mohou chránit nejen jako obchodní tajemství (to se týká zejména „smluv o technických službách“), ale také coby předmět průmyslového vlastnictví (až do okamžiku jeho zveřejnění dle zvláštního právního předpisu). Ve smlouvách nebude muset být dle § 3 odst. 2 písm. b) ZRS uveřejněna ani technická předloha, návod, výkres, projektová dokumentace, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet. Veřejné vysoké školy i veřejné výzkumné instituce navíc mohou vyloučit podle § 5 odst. 6 ZRS z uveřejnění informace o smluvní straně či celkové ceně smlouvy, pokud by souhrn těchto informací představoval jejich obchodní tajemství (ať už jako seznam klientů, či jako cenová politika).


Tento argument se týká všech v odůvodnění uvedených smluv a smluvních typů – licenčních smluv a předlicenčních smluv, výzkumných smluv (o dílo), smluv týkajících se společného projektu a smluv o technických službách. U všech těchto typů smluv se za splnění zákonných předpokladů dají informace uváděné jako citlivé a obchodně významné utajit s odkazem na obchodní tajemství nebo jiný důvod ochrany. Pokud tyto informace naopak v konkrétním případu zjevně nenaplňují zákonné definice, jsou konkurenci již dnes přístupné právě na žádost v režimu zákona 106/1999 Sb., a to do 15 dnů od podání žádosti!


Platí také, že předmět smluv podléhajících uveřejnění v registru smluv skutečně musí být v metadatech vymezen alespoň obecným způsobem dostatečně určitě, a to jak přímý, tak nepřímý předmět (§ 5 odst. 5 písm. b) ZRS), zákonodárce však nepředpokládal, že by byl v metadatech uveřejněn detailní popis předmětu plnění smlouvy (ten má být uveřejněn až v textovém obsahu smlouvy). Detailní popis nepřímého předmětu smlouvy může být (na rozdíl od metadat) chráněn jako obchodní tajemství. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce tedy budou muset vymezit nepřímý předmět smlouvy dostatečně určitě (aby tím umožnily veřejnou kontrolu) a současně tak, aby nedošlo k prozrazení obchodního tajemství (tedy oněch citlivých a konkurenčně významných informací).


Stejně tak je možné za aktivního zajištění splnění zákonných předpokladů (např. zajištění utajení dané informace jako obchodního tajemství uvnitř instituce v souladu s § 504 NOZ) utajit i informace týkající se konkrétních vyjednaných podmínek např. k přístupovým právům k vyjednaným kolaborativním projektům.


Z výše uvedených argumentů plyne, že zákon o registru smluv bude klást nároky na proces kontraktace a na přesné vymezení informací, které se neposkytnou do registru smluv, a na přesnou definici např. zacházení s citlivými údaji tak, aby byly naplněny předpoklady definice obchodního tajemství. Na druhou stranu, s ohledem na potenciální veřejnost všech předmětných smluv v režimu zákona 106/1999 Sb., se ve skutečnosti nejedná o zásadní změnu právního prostředí, která by musela vést k odlivu finančních prostředků výzkumným institucím.


Stanovisko pracovní skupiny projektu Rekonstrukce státu k tomuto pozměňovacímu návrhu je proto negativní.



4. Vynětí národního podniku Budvar z okruhu povinných subjektů


Podle pozměňovacího návrhu č. 4490 pánů poslanců Uhlíka a Velebného má být:

  • z okruhu povinných subjektů v § 2 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále jen „ZRS“), vyňat národní podnik Budvar (národní podnik má být takto vyňat rovněž podle pozměňovacího návrhu č. 4930 pana poslance Xxxxxx);

  • okruh smluv vyloučených z uveřejnění v registru smluv rozšířen o smlouvy, jejichž smluvní stranou je národní podnik.

Pozměňovací návrh vynětí národního podniku z okruhu povinných subjektů neodůvodňuje. Důvodem pro vynětí národního podniku nemůže být:

  • ochrana obchodního tajemství – ustanovení § 3 odst. 1 ZRS umožňuje v kombinaci s § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“) chránit obchodní tajemství národního podniku v jím uzavřených smlouvách. Kromě toho může národní podnik využít výjimku v § 5 odst. 6 ZRS a vyjmout z uveřejnění v metadatech informaci o smluvní protistraně i o celkové ceně předmětu plnění smlouvy, pokud by tyto informace jednotlivě, nebo ve svém souhrnu (coby seznamy klientů, cenová politika) byly obchodním tajemstvím národního podniku;

  • ochrana průmyslového vlastnictví – podle § 3 odst. 1 ZRS v kombinaci s § 2 odst. 3 InfZ nemusí národní podnik uveřejňovat ve smlouvách informace, které jsou předmětem jeho průmyslového vlastnictví, a to do doby, než je předmět průmyslového vlastnictví uveřejněn v příslušném rejstříku průmyslového vlastnictví (např. rejstříku ochranných známek, patentového rejstříku apod.), neboť pak již takové neuveřejňování ve smlouvách postrádá smysl (rejstříky jsou veřejně dostupné). Nemůže tedy dojít ani ke zhoršení pozice národního podniku v jím vedených známkoprávních sporech s americkou obchodní společností Anheuser-Busch Companies, Inc.;

  • ztráta zahraničních obchodních partnerů – podle § 3 odst. 2 písm. d) ZRS nepodléhají uveřejnění v registru smluv smlouvy, které budou muset být plněny převážně mimo území ČR;

  • teze, že národní podnik nehospodaří s veřejnými prostředky – ve skutečnosti národní podnik hospodaří s veřejnými prostředky, neboť jeho jediným „vlastníkem“ je stát (analogicky k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. 10 As 41/2015) a jeho majetek tvoří veřejné prostředky, jak plyne z § 2 odst. 1 písm. a) a g) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že je národní podnik řízen jako jakýkoli jiný státní podnik ve smyslu zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku;

  • ochrana před konkurencí národního podniku – vyjmutí národního podniku z okruhu povinných subjektů a jím uzavřených smluv z uveřejňování v registru národní podnik před konkurencí nijak neochrání, neboť národní podnik je veřejnou institucí ve smyslu § 2 odst. 1 InfZ, a tedy povinným subjektem, který musí na žádost kohokoli, tedy i jeho konkurence, poskytovat informace též o všech svých smlouvách, vyjma informací, které se dle InfZ neposkytují. Stejným způsobem si lze vyžádat informace týkající se koncepce rozvoje podniku a ročních finančních plánů (a tedy obchodní strategie národního podniku);

  • jinými kontrolními mechanismy – stávající kontrolní mechanismy, obsažené např. v zákoně č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v zákoně č. 93/2009 Sb., o auditorech, v daňových zákonech či v zákoně č. 255/2012 Sb., kontrolním řádu, nemohou nahradit veřejnou kontrolu hospodaření národního podniku s veřejnými prostředky, neboť se jedná o zcela odlišné druhy kontroly.

Vynětí národního podniku z okruhu povinných subjektů v § 2 odst. 1 ZRS je tak zcela neopodstatněné.


Vyloučení smluv uzavřených národním podnikem z uveřejnění je odůvodněno tím, že je národní podnik údajně „vystaven významným tlakům vysoce konkurenčního prostředí, v němž se pohybuje, a s tím souvisejícím sporům s mezinárodním prvkem.“ Vyjmutí všech smluv, jejichž smluvní stranou je národní podnik, prý odstraní případné výkladové pochybnosti. Pozměňovací návrh však nijak nevysvětluje, k jakým výkladovým pochybnostem ohledně okruhu smluv podléhajících uveřejnění v registru, jejichž smluvní stranou je národní podnik, dochází dle stávající právní úpravy. K vystavení konkurenčních tlaků viz výše.


Vynětí národního podniku z okruhu povinných subjektů a jeho smluv z okruhu smluv podléhajících uveřejnění v registru smluv je diskriminační vůči státním podnikům ve smyslu zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, neboť se jedná o srovnatelné subjekty. Vyjmutí národního podniku za současného ponechání státních podniků i nadále ve výčtu povinných subjektů lze chápat jako nerovné zacházení. Řešením není rozšíření výjimky i na státní podniky, ale odstranění výjimky pro národní podnik a jeho ponechání ve výčtu povinných subjektů.


Stanovisko pracovní skupiny projektu Rekonstrukce státu k tomuto pozměňovacímu návrhu je proto negativní.



5. Vynětí smluv České televize a Českého rozhlasu


Podle pozměňovacího návrhu č. 4650 pana poslance Xxxxxxx:

  • Výjimka v § 3 odst. 2 písm. e) ZRS týkající se adhezních smluv se mát týkat také České televize (dále též „ČT“) a Českého rozhlasu (dále též „ČRO“);

  • okruh smluv vyloučených z uveřejnění v registru smluv rozšířen o smlouvy, které se týkají výroby a vysílání zpravodajských, publicistických a sportovních pořadů, včetně smlouvy o nákupu práv k vysílání zpravodajského, publicistického nebo sportovního pořadu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je ČT nebo ČRO; a dále o smlouvy týkající se výroby a vysílání uměleckých pořadů, včetně smlouvy o nákupu práv k vysílání uměleckého pořadu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je ČT nebo ČRO. Takto široce koncipovaná novela ZRS výrazně překračuje původní požadavky ČT, týkajících se smluv na přenosy televizního vysílání ze zahraničí;

  • okruh povinných subjektů oprávněných užívat výjimku v § 5 odst. 6 ZRS má být rozšířen o ČT a ČRO.


5.1. Odůvodnění pozměňovacího návrhu, zejména návrh na vytvoření výjimky z okruhu smluv určených k uveřejnění na smlouvy týkající se výroby a vysílání, nebere v potaz fakt, že ČT i ČRO jsou povinnými subjekty dle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), a tudíž musí již řadu let poskytovat informace o svých smlouvách na žádost, a to do 15 dní od podání žádosti. Ochrana konkrétních parametrů dodavatelsko-odběratelských vztahů a jednání se zahraničními smluvními partnery týkající se míry případného uveřejnění smluv podle InfZ proto je nebo by mělo být součástí procesu uzavírání smluv ČT a ČRo po celou dobu účinnosti zákona 106/1999 Sb.


Pozměňovací návrh není odůvodněn nedostatky plynoucími z dosavadní praxe uveřejňování smluv ČT či ČRO v registru smluv, jsou zmiňovány pouze hypotetické problémy, které mohou v budoucnu nastat, ale které zatím nenastaly. Podotýkáme, že jen ČT dosud uveřejnila 873 smluv, ČRO 132 smluv, aniž by došlo k zásadnímu omezení vysílaných pořadů či k těžkostem při uzavírání smluv.


Návrh na vynětí smluv uzavřených ČT a ČRO z registru smluv je formulován natolik obecně („smlouvy týkající se výroby a vysílání pořadů“), že pokrývá prakticky veškerou činnosti těchto právnických osob. Hlavní předmět jejich činnosti je prakticky beze zbytku konzumován ve výše uvedených výjimkách.21


Pozměňovací návrh vede k právní nejistotě jak ČT a ČRO, tak jejich smluvních partnerů ohledně toho, jaké smlouvy podléhají uveřejnění v registru smluv a jaké se ještě „týkají“ výroby a vysílání pořadů: budou pod tuto výjimku spadat smlouvy o poskytování právních služeb, auditu hospodaření, poradenských služeb, servisu informačních technologií apod. nebo ne? Pojmy použité v pozměňovacím návrhu (publicistické pořady, zpravodajské pořady, sportovní pořady) navíc nemají legální definice. Neuveřejnění smlouvy v registru přitom hrozí závažnými důsledky, totiž zrušením takové smlouvy od počátku (§ 7 odst. 1 ZRS) a nutností vypořádat bezdůvodné obohacení.


Argument týkající se údajné komplikované právní situace při uzavírání smluv, které se řídí zahraničním právem a jsou případně i uzavírány adhezním způsobem je zavádějící. Skutečnost že smlouva je řízena cizím právem nebo uzavírána adhezním způsobem neznamená faktickou překážku uzavření účinné a platné smlouvy – podmínkou pouze je, aby ČT nebo ČRo jako český smluvní partner zajistil okamžité zveřejnění smlouvy a tím její účinnost ideálně ke dni jejího vyhotovení. Smlouva samozřejmě může vstoupit v účinnost později, pokud se tak smluvní strany dohodnou (nepředpokládáme, že cizí právní řád bude vyžadovat účinnost smlouvy dříve, než byla uzavřena…). Pokud budou takovéto smlouvy zveřejňovány v den jejího uzavření se zahraničním partnerem, bude problém rozdílného data účinnosti pouze akademický.


Co se týká údajného prozrazení obsahu reportáží ze smluv týkajících se zpravodajských a publicistických pořadů, argument je zavádějící, obsah smluv není shodný s obsahem reportáží vyrobených na jejich základě, proto nelze argumentovat neuveřejněním těchto smluv nutností utajit obsah reportáží před jejich uveřejněním.


Pokud jde o argument týkající se fyzických osob – jde zřejmě o omyl navrhovatele, smlouvy s fyzickou osobou, pokud se nejedná o převod práva k nemovitostem nebo o smlouvu s podnikající FO, pak taková smlouva vůbec nemusí být zveřejněna v registru smluv.


Pozměňovací návrh nelze odůvodnit údajnou diskriminací ČT a ČRO, které poskytují služby veřejnosti, ve srovnání se soukromými provozovateli televizního či rozhlasového vysílání, neboť ČT a ČRO jsou tzv. veřejnými institucemi, sledujícími veřejný účel (viz § 2 odst. 2 zákona č. 483/1991 Sb. a § 2 odst. 2 zákona č. 484/1991 Sb.) a tedy povinnými subjekty ve smyslu § 2 odst. 1 InfZ, zatímco soukromí provozovatelé televizního či rozhlasového vysílání takovými institucemi nejsou. Jedná se tedy o odlišné právnické osoby, s nimiž je nakládáno odlišně.


Podobně teze týkající se vysoce soutěžního prostředí, ve kterém se ČT a ČRO pohybují, nezohledňuje fakt, že financování jak ČT, tak ČRO je zajištěno prostřednictvím televizních a rozhlasových poplatků, vybíraných na základě zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a sloužících k financování veřejné služby ČT a ČRO. ČRO navíc hospodaří také s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů, jak plyne z § 1 v kombinaci s § 3 odst. 2 a s § 10 zákona č. 484/1991 Sb. a zákona č. 348/2005 Sb. Příjem ČT a ČRO je tvořen převážně zmíněnými poplatky, přičemž tento zdroj financování jejich konkurence – soukromí provozovatelé televizního či rozhlasového vysílání – nemá.


5. 2. Návrh na rozšíření okruhu subjektů, které mohou využívat výjimku v § 3 odst. 2 písm. e) (adhezní smlouvy) a v § 5 odst. 6 ZRS (výjimka z povinného zveřejnění ceny a protistrany v případě, že se jedná o obchodní tajemství povinného subjektu), o ČT a ČRO, by měl být podle našeho názoru podrobně odůvodněn s ohledem na skutečnost, že této výjimka dopadá na obchodní společnosti, na vysoké školy a národní a státní podnik. Naopak nedopadá na státní příspěvkové organizace ani na příspěvkové organizace územně samosprávných celků. K odůvodnění výjimky pro ČT a ČRo by tedy bylo vhodné podat podrobnější argumenty buď faktického charakteru (reálné hrozící škody) nebo systémového (proč mají být tyto instituce chráněny více než rozpočtové a příspěvkové).


Stanovisko pracovní skupiny projektu Rekonstrukce státu k tomuto pozměňovacímu návrhu je proto negativní.


6. K otázce bankovního tajemství


Pozměňovací návrhy poslance Vondráčka č. 5102 a poslance Pletichy č. 4484:

  • na jednu stranu je dobře, že stanoví najisto, jak v případě, že je jedna smluvní strana smlouvy vázána bankovním tajemstvím (což je vždy banka, lhostejno, zda je sama povinným subjektem dle § 2 odst. 1 ZRS nebo ne). Řešením je vynětí smluv chráněných bankovním tajemstvím (což je každá smlouva uzavřená bankou);

  • na stranu druhou je zde problém ohledně výjimky z výjimky, totiž dovětek, že to neplatí, pokud jde o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1 ZRS, která se týká používání veřejných prostředků. Xxxxxxx totiž je, jaký má tento dovětek smysl.


Smlouva podléhá uveřejnění jen, pokud je alespoň jednou smluvní stranou povinný subjekt dle § 2 odst. 1 ZRS. V případě výjimky je lhostejné, zda je banka povinným subjektem nebo ne (Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., i Česká exportní banka, a.s. jsou povinnými subjekty dle § 2 odst. 1 písm. n) ZRS), pokud je klient povinným subjektem a smlouvy jsou vyjmuty. Pokud by ani banka ani klient nebyli povinnými subjekty, pak jejich smlouva vůbec nepodléhá uveřejnění v registru smluv.


K aplikaci výjimky z výjimky pak postačí, že je klient banky povinným subjektem. To, zda je banka povinným subjektem nebo ne není rozhodující. Dále je nutné, aby se smlouva týkala používání veřejných prostředků. Problém je ve vymezení veřejných prostředků u některých povinných subjektů – v prvé řadě obchodních společností s výlučnou majetkovou účastí státu. Pouze rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. 10 As 41/2015, konstatoval, že tyto obchodní společnosti nepřímo hospodaří s veřejnými prostředky. Stejný závěr je však problematické učinit v případě jejich dceřiných společností či v případě těch obchodních společností, kde má stát jen většinovou, nikoli však výlučnou majetkovou účast. Toto by mělo být v návrhu výslovně řešeno, jinak vyřešením jednoho problému – otázky, jak postupovat v situaci, kdy jedna smluvní strana nesmí smlouvu uveřejnit s poukazem na bankovní tajemství – vzniká další, a sice právní nejistota, zda smlouvy – např. úvěrové – musí podléhat uveřejnění nebo ne.


Konečně problémem je též situace, kdy je povinným subjektem banka, avšak její smluvní protistrana povinným subjektem není (jedná se o soukromou osobu). Na tyto situace nedopadá výjimka z výjimky, ačkoli by měla, protože Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., jejímž jediným akcionářem je stát, nepřímo nakládá s veřejnými prostředky (např. při poskytování úvěrů), tyto smlouvy však vypadávají z uveřejnění v registru, ačkoli by podle našeho názoru uveřejněny být měly.


Podotýkáme konečně, že dosavadní problémy ohledně bankovního tajemství jsou do značné míry řešitelné interpretačně: pokud existuje smlouva podléhající uveřejnění a jednou smluvní stranou je povinný subjekt dle § 2 odst. 1 ZRS (lhostejno, zda banka či klient), přičemž právní úprava bankovního tajemství brání bance uveřejnit takovou smlouvu, pak musí takovou smlouvu v registru smluv uveřejnit klient banky, kterému v tom nebrání obchodní tajemství.


Podotýkáme, že klient může rovněž banku povinnosti dodržet bankovní tajemství zprostit anebo jej smluvně vyloučit – toto je jediné řešení situace, kdy jsou smluvními stranami smlouvy dvě banky, z nichž jedna je povinným subjektem dle § 2 odst. 1 ZRS.


Domníváme se, že jakkoli je vyřešení problému konfliktu bankovního tajemství a transparentního nakládání s veřejnými prostředky na účtech patřících veřejným institucím v českém právním řádu nutné, stávající návrh není svou formulací vhodný, neboť pouze přesouvá právní nejistotu z jednoho okruhu subjektů a smluv na jiný. Preferujeme vyřešení ochrany bankovního tajemství přímo v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, čímž by byl automaticky tento problém vyřešen i v případě zákona o registru smluv (viz § 3 odst. 1 ZRS).



Za pracovní skupinu projektu Rekonstrukce státu

Xxx. Xxxx Xxxxx, Frank Bold Society


Členové pracovní skupiny jsou Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx, Xxx. Xxxxxx Xxxxxx, PhDr. Xxx. Xxxx Xxxxxxxxx, Xxx. Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxx Xxx



1 Nabýváním výbušnin každé jejich získání nebo přemístění mezi organizacemi na území České republiky.

2 Předáváním výbušnin každé jejich přemístění z území členského státu Evropské unie na území České republiky.

3 Dovozem výbušnin jejich skutečné přemístění z území státu, který není členským státem Evropské unie, na území České republiky, vývozem výbušnin jejich skutečné přemístění z území České republiky na území státu, který není členským státem Evropské unie.

4 Tranzitem výbušnin přeprava výbušnin podle zvláštních právních předpisů přes území České republiky mezi místem vstupu na území České republiky a místem výstupu z území České republiky.

5 Dle § 2 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Seznam těchto informací je uveden v nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací. Utajovanými informacemi se rozumí informace, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu ČR nebo může být pro tento zájem ČR nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informací.

6 Totiž z předmětu činnosti či podnikání a sídla podnikatele. Viz § 25 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

7 Viz § 60 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona.

9 Viz § 1 zákona č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví.

10 Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby k činnostem při posuzování shody výrobků zahrnujícím i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou, popřípadě s jejich opakovaným použitím, a vymezených v technických předpisech (dále jen "autorizovaná osoba").

11 Jde o autorizované osoby, které se staly notifikovanými osobami dle § 7 odst. 7 písm. b) ZPV.

12 Ministerstvo může pověřit právnickou osobu na základě její žádosti výkonem činností subjektu pro technické posuzování, pokud splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky.

13 Subjektem posuzování shody (a tedy subjektem vykonávajícím státní zkušebnictví) ve smyslu zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, mohou být především akreditované subjekty, jak plyne z § 19 odst. 1 zákona č. 90/2016 Sb., ale též jiné osoby nebo organizační složky státu, které vykonávají činnosti posuzování shody, včetně kalibrace, zkoušení, certifikace a inspekce (§ 3 písm. h) zákona č. 90/2016 Sb.).

14 Viz § 12 odst. 3 písm. a) a f) ZPV.

17 V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena.

18 Veřejná výzkumná instituce může kromě své hlavní činnosti provádět i činnosti, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou, kde jinou činností je hospodářská prováděná za účelem dosažení zisku.

19 Viz § 21 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb., veřejnými prostředky na podporu výzkumu se rozumí veřejné prostředky poskytnuté na základě smlouvy dle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje.

20 Veřejnými prostředky jsou veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písmenu a), kterou je rovněž „jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem“ (veřejná vysoká škola je přímo zmíněna v poznámce pod čarou) nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředky.

21 Česká televize byla zřízena k plnění specifických úkolů, vymezených v § 2, 3 a 3a zákona č. 483/1991 Sb.

xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx

xxxx@xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx

Document Metadata

Filed: November 2nd, 2016