DŮSLEDKY NEDODRŽENÍ POVINNÉ ELEKTRONICKÉ FORMY PÍSEMNÉ KOMUNIKACE PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU

DŮSLEDKY NEDODRŽENÍ POVINNÉ ELEKTRONICKÉ FORMY PÍSEMNÉ KOMUNIKACE PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU

Pokud se smlouva na veřejnou zakázku uzavírá v zadávacím řízení, vztahuje se na její uzavření povinnost provádět písemnou komunikaci elektronicky podle § 211 odst. 3 ZZVZ; výjimku představují případy uvedené v § 211 odst. 3 pod písmeny a) až d) ZZVZ.

Při řešení důsledků nedodržení povinné elektronické formy se použije § 580 občanského zákoníku, podle kterého jsou právní jednání učiněná v rozporu se zákonem neplatná, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Smyslem a účelem § 211 odst. 3 ZZVZ je zajistit transpozici směrnic, které vyžadují (až na výjimky) plnou elektronizaci písemné komunikace v zadávacím řízení.

Evropské směrnice však nevyžadují elektronizaci při uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Podle vysvětlení v bodu 52 preambule směrnice 2014/24 EU se povinná elektronizace nevztahuje na „prvky postupu zadávání veřejných zakázek po zadání zakázky“. Pojem zadání je zde potřeba vykládat podle terminologie evropských směrnic jako rozhodnutí, kterému dodavateli bude veřejná zakázka přidělena, na rozdíl od vnitrostátní úpravy v § 2 odst. 1 ZZVZ, která pojem zadání definuje jako okamžik uzavření smlouvy.

Použití sankce neplatnosti u smlouvy uzavřené v listinné podobě tedy není vzhledem ke smyslu a účelu zákona nezbytné. Smlouvy na veřejné zakázky uzavřené v zadávacím řízení v listinné podobě tak budou platné.

(uveřejněno 13. listopadu 2017)